3.3.2010 - Dolní Branná
Transkript
3.3.2010 - Dolní Branná
Dolnobrannský ZPRAVODAJ Bøezen 2010 Vydává Obecní úøad v Dolní Branné Slovo starosty Èíslo 13 Zimní dopoledne (Foto Vacek) Vážení spoluobèané, dovolte abych Vás v nìkolika øádcích seznámil s tím, co nového se za poslední mìsíce stalo. Na obecním úøadu zaèala pracovat paní Jana Kotyková. Na místì úèetní nahradila Jitku Marynkovou, která odešla na mateøskou dovolenou. Obìma pøeji, aby se jim v jejich nových rolích daøilo. Kanalizace je vyprojektována a je zažádáno o „Územní rozhodnutí“. Ve spolupráci s Horní Brannou a Kunèicemi jsme vybrali firmu Allowance, která má za úkol sehnat „evropské“ peníze, bez kterých je vybudování kanalizaèního systému nemožné. Rozpoèet pro všechny tøi obce je kolem 200 mil. Kè. Celý systém je zakonèen na èistírnì ve Vrchlabí. Dále pracujeme na projektu vlastního vodního zdroje. Místo je vytypované. Na jaøe odborná firma vyvrtá studnu a provede mìøení vydatnosti pramene. V pøípadì dobrých výsledkù, budeme usilovat o vybudování vodojemu a napojení na souèasný vodovodní systém. Je to investice hlavnì pro budoucnost, protože sobìstaènost je z hlediska dalšího vývoje cen a vlastní nezávislosti neskuteènì dùležitá a podpoøí i další rozvoj obce. Letos je v investièních plánech také chodník od papírny. Tato akce je nutná pro bezpeènost obyvatel nejen z dolního konce. Doprava je minimálnì stále stejnì hustá a v její snížení nemùže nikdo ani doufat. V návaznosti na chodník a jeho údržbu vybíráme komunální techniku, která by mìla pomáhat nejen v zimì, ale i v létì pøi zkrášlování obce. Na závìr krátké ohlédnutí za plesovou sezónou. Plesy byly ètyøi. Myslím si, že úroveò služeb je vysoká. Zabezpeèení plesù mají ve svých rukách dobrovolníci a jejich pøístup je obdivuhodný. Dìkuji tedy všem složkám a hlavnì všem, kdo bez ohledu na vlastní pohodlí a èas nezištnì pomáhají. Proto ten, kdo letos váhal a nešel se pobavit, mùže bez obav pøíští sezónu pøijít a podìkovat poøadatelùm svou úèastí. Tak vzhùru do voòavého jara s pøipomínkou prvomájového prùvodu. V sobotu 1. kvìtna v 8:00hod. sraz na seøadišti u hasièárny. V dobových krojích i bez nich, popøípadì s alegorickými vozy. Libor Èvanèara, starosta obce Strana 2 Dolnobrannský zpravodaj Èíslo 13 Vodné v naší obci Na posledním zasedání muselo ZO pøistoupit k dalšímu zvýšení ceny vodného pro naše obèany. Dùvodù bylo více. Pøedevším nám dodavatel vody MìVAK Vrchlabí na konci roku oznámil navýšení ceny pro rok 2010. Samozøejmì nejen nám. Obèanùm Vrchlabí se upravila cena vodného z 21,15 Kè/m3 na 24,39 Kè/m3. Naše obec, která úètovala doposud obèanùm 22,- Kè/m3, musela stanovit novou cenu, která byla zastupiteli schválena ve výši 25,- Kè/m3 a bude platná od 1. 4. 2010. Tomuto zdražení se bohužel naše zastupitelstvo nemohlo vyhnout i z jiných dùvodù. Obec Dolní Branná se musí, kromì nákupu pomìrnì drahé vody, postarat o provozuschopnost vodovodního øádu, na jehož údržbu a opravy vynakládá nemalé finanèní prostøedky. Za rok 2009 se od obèanù - odbìratelù vybralo 600 tisíc Kè, což staèilo pokrýt pouze nákup samotné vody od dodavatele. Vodovodní øád v naší obci byl vybudován pøevážnì v 80. letech minulého století. Každé takové zaøízení vyžaduje pravidelnou údržbu a po urèité dobì i èastìjší opravy. Náš vodovodní øád na tom není jinak. Náklady na údržbu a opravy se stále zvyšují, za minulý rok èinily 300 tisíc. Tuto èást nákladù obec pravidelnì již nìkolik let v plné výši dotuje. Dotování ceny z rozpoètu obce však nedávno sklidilo ostrou kritiku. V loòském roce se totiž na náš úøad dostavila cenová kontrola, která shledala výrazný rozdíl v kalkulaci ceny vodného a námi stanovené výše a dle jejich propoètù by mìla být optimální cena vodného v naší obci nyní 33,- Kè/m3. Závìrem této kontroly byla mimo jiné i dùrazná výzva obci k respektování pravidel daných pro tvorbu ceny. Dosavadní výše ceny vodného zdaleka nepokrývá náklady na její dodávku a neumožòuje vytvoøit žádnou vìtší rezervu na generální opravu vodovodu, ale øeší se v podstatì pouze jeho havarijní stav. Dotováním ceny z rozpoètu obce se také pøipravujeme o znaènou èást financí, které bychom mohli efektivnì investovat, napø. na vybudování vlastního zdroje pitné vody. Zastupitelé pøi poslední diskusi ohlednì ceny vodného v naší obci všechny uvedené skuteènosti dùkladnì zvážili a rozhodli se pro variantu urèitého kompromisu. Obec nemùže ponechat stávající cenu vodného a nadále tak dotovanou èástku neúmìrnì navyšovat, ale na druhé stranì musí také myslet na své obèany a nemùže zdražit vodné na neúnosnou výši. Schváleno bylo zdražení vody o stejnou èástku jako v pøedchozím roce, ale pøestože se cena našim obèanùm zvýšila o 3 Kè za 1 m3, bude obec celkové náklady za vodu ještì stále dotovat ze svého rozpoètu. V souvislosti s tím je tøeba hledat cesty ke snižování tìchto nákladù na dodávku vody. Pøi hospodaøení s vodou se poèítá s urèitými ztrátami v dùsledku úniku vody. Ztráty v naší vodovodní síti èiní zhruba 17%, což dle vyjádøení zástupce firmy KRVAK, která u nás údržbu a opravy zajištuje, je sice pod republikovým prùmìrem, ale naší snahou bude každopádnì toto procento snížit a proto pøipravujeme ve spolupráci se jmenovanou firmou urèitá opatøení. Úèelným øešením, jak zajistit pro obèany pøíznivìjší ceny za vodné, by bylo mít svùj vlastní zdroj pitné vody. První kroky již byly uèinìny. Odborná firma vyhledala lokalitu s pravdìpodobným zdrojem. Nyní bychom mìli nechat provést prùzkumný vrt. Pokud se vše vydaøí, budeme moci obèanùm pøedložit urèitì také pøíjemnìjší zprávu o cenì vodného. Cena vodného by se mohla koneènì upravit smìrem dolù. Mgr. Miroslav Balog Dolnobrannští lyžaøi - bìžci úspìšnì závodí Po loòských skromných zaèátcích rozjeli závodní lyžaøskou sezónu v bìhu naši mladí borci ve velkém. Trénuje a závodí 5 školákù, kteøí už objeli do poloviny bøezna 7 závodù. Mezi nejvìtší úspìchy patøí 2 tituly mistrù Královéhradeckého kraje, které ve svých kategoriích vybojovala Markéta Balogová a Adam Matouš. Bronz ve stejné soutìži získala Zuzana Zálabská, která byla ještì druhá na pøeboru škol Vrchlabska, pátá v Jilemnici a šestá v Trutnovì na krajském poháru. Markétì se podaøilo získat bronz i v dalším klání ve Vejsplachách. O nìco skromnìji se daøilo i Zuzce Plecháèové a Tadeáši Müllerovi; oba však pøi patøièné tréninkové morálce mohou v dalších závodech pøekvapit. Nejhvìzdnìjším výsledkem bìžeckého lyžování v roce 2010 Adama Matouše je na finále èeského poháru žactva na Zadovì, kde v prestižních závodech „Hledá se nová Kateøina Neumannová” obsadil v klasickém závodì 11. poøadí. Zatím pìtièlenná skupina bìžcù je na nejlepší cestì navázat na slavné éry našich závodníkù Malínského, Hanuše, Hoffmanna, Nožièkové, Bucharové, Horákové a Matouše. Aleš Suk Èíslo 13 Dolnobrannský zpravodaj Strana 3 Krávy a jejich robot Už v minulých èíslech Zpravodaje jsme vás zavedli do nìkterých provozù v Dolní Branné. Dnes nahlédneme do kravína pana Mejsnara na nový dojící robot, který je druhý v našem kraji a pøedstavuje revoluèní zmìnu v systému dojení, kdy dojnice jsou dojeny bez lidského zásahu podle své potøeby v prùbìhu dne i noci. Dojící robot je instalován ve stáji a to takovým zpùsobem, že podlaha robotu je témìø ve stejné výšce jako podlaha stáje. To umožòuje kravám bezpeèný a snadný pøístup do dojícího robotu a z robotu ven. Elektronická známka na každém zvíøeti dovoluje krávu identifikovat pomocí jednoznaèného èísla a jména a øídící systém vede o každé krávì konkrétní záznamy. Dojící systém tyto záznamy používá k øízení dojení a krmení krávy, která vstoupí do robotu. Dojící robot je napojen do mléènice a do kanceláøe s PC pomocí kabelového žlabu, který obsahuje mléèné potrubí a elektrické a datové kabely. Externí vzduchový kompresor dodává stlaèený vzduch k provozu pneumatických systémù robotu. Box Box je místo v dojícím robotu, ve kterém kráva stojí v prùbìhu dojení. Podlahu tvoøí váha, která kromì pøesné hmotnosti dojnice také urèuje její polohu v robotu, resp. tìžištì, což je dùležité pøi navádìní ramene. Pokud je robot pøipraven k dojení, je otevøena vstupní branka a nic nebrání vstupu dojnice do boxu. Je-li detekována pøítomnost krávy, branka se zavøe a systém "pøeète" identifikaèní èíslo dojnice na obojku a podle informací ze své databáze rozhodne, má-li být kráva podojena. Pokud je pøíliš brzy (interval mezi dojením je pod minimální hranicí) otevøe se výstupní branka a kráva odchází z robota. Pokud je správný èas, robot zaène dávkovat pøidìlené množství jádra a spustí pøípravu k podojení krávy. Pro jednoduchou obsluhu robota je souèástí boxu dotyková obrazovka X-Link umožòující obsluze provádìt veškerá nastavení pøímo na robotu. Robotické rameno Robotické rameno je hlavní mechanickou èástí robota. Pneumatické písty a speciální zavìšení k boxu zajišují pøesný a rychlý prostorový pohyb ramene. Jeho hlavními souèástmi jsou pulsátory , laserový zamìøovaè, systém spojení pomocí naklápìcích èíšek a jiné. Ramenem prochází také mléèné a vzduchové hadice. Jako první fáze dojení jsou protibìžnými rotaèními kartáèky oèištìny struky a èásteènì i spodní èást vemene. Samotné èištìní je dostateènou stimulací pro spuštìní tvorby oxytocinu (kartáèe mají spirálovitì dva stupnì tvrdosti štìtin, zároveò s oèištìním struk masírují). Délka i poèet oèištìní je nastavitelné individuálnì pro každou krávu i jednotlivý struk. Pokud má kráva napøíklad jeden struk zranìný, mùže se doèasnì jeho èištìní omezit. Pokud je pomocí vestavìných mikrofonù zjištìno pøisávání vzduchu( napø. pøi skopnutí èíšky krávou) je okamžitì v pøíslušné èíšce zastaven podtlak a èíška je znovu nasazena. Nehrozí tak pøisávání okolních neèistot. Systém spojení Po oèištìní je aktivován sensor, který pomocí laseru zamìøí struky a porovná jejich souøadnice s údaji za posledních 8 dojení. Pokud souhlasí, èíšky se vzpøímí do polohy pro nasazení a rameno je svým pohybem jednotlivì nasadí na každý struk. Tìsnì pøed spojením se otevøe pøívod podtlaku a struk je tak bezpeènì a šetrnì "nasán" do èíšky. Bìhem 15 - 20 sekund kráva spouští mléko a kontrolní systém detekuje prùtok mléka do sbìrné nádoby. Pokud z nìjakého dùvodu mléko neteèe (špatné nasazení, kráva skopne èíšku, atd.), robot èíšku znovu nasadí. Pro každou ètvr vemene je jeden pulsátor, každá ètvr je dojena samostatnì, nezávisle na ostatních. Pulsátor umí reagovat na okamžitý prùtok mléka zmìnou pulzaèní frekvence, umožòuje tak rychlejší vydojení. Po dokonalém vydojení jednotlivé ètvrtì je èíška sundána, èímž se zabraòuje zbyteènému pøedojování a každý stuk je desinfikován emulzí z trysky. (Dokonèení pøíštì) Strana 4 Dolnobrannský zpravodaj Èíslo 13 A opìt jsme starší... Zastupitelstvo naší obce pozvalo dne 7. ledna 2010 døíve narozené obèany na setkání seniorù do Kulturního domu a pøipravilo pro spoleèný veèer program s vystoupením žákù základní školy. Veèer byl doprovázen hudbou pana Evžena Hrubého, která se hezky poslouchala. Již sama pozvánka na jméno obèana a její barevný námìt , lákala k úèasti na chvíle vzájemného posezení a popovídání. Pøíjemným pocitem zapùsobil i vstup do sálu Kulturního domu s novì vylepšeným interiérem stolového a sedacího vybavení, jakož i èisté a útulné prostøedí. Po pøivítacím projevu starosty obce uvedla paní øeditelka školy kulturní program žákù a žákyò v opakovaném duchu vánoèní besídky. Pøítomní senioøi byli pohoštìni chutným gulášem a kávou se závinem. Po dalším obèerstvení dle vlastní chuti pøišla na øadu pøíjemná hudba a písnièka s využitím parketu k tanci. Ve vzájemných vzpomínkách se je možné vrátit o více èi ménì let zpátky, do doby svého mládí i prožitého života. Protože léta v pozdním vìku snad rychleji utíkají, je takové setkání pøíjemným zpestøením života. Nìkdy je to i krátké zapomenutí na osamocenost, nepøedvídatelný osud i sužující nemoc, které èlovìka potkají. Díky teda tìm, kteøí setkání seniorù pøipravili a svojí prací zpøíjemnili. Panu Vackovi jistì patøí podìkování za ilustraci a fotodokumentaci oblíbeného Zpravodaje. A nìkdy zase „pøijïte pobejt“! Lukeš Josef Dolnobrannský zpravodaj Èíslo 13 Strana 5 Masky na maškarním... V sobotu 13. bøezna si v zaplnìném Kulturním domì dalo dostaveníèko 60 masek na již tradièním Maškarním bále s vepøovými hody. Za doprovodu kapely S.R.O z Liberce se vytanèili jak místní tak i hojný poèet pøespolních. I když se sešly tøi Pipi Punèochaté, nemìní to nic na skuteènosti, že masky byly originální, vtipné a bylo jich všude plno. Výborný ohlas mìly i zabijaèkové lahùdky šéfkuchaøe Jindry Jiránka a jeho slièných pomocnic. Pestrost a nápaditost masek naznaèovala složitost hodnocení až do doby, kdy se na parketu objevila kuchaøka u sporáku - manželé Kholovi Co nového ve škole... Zápis prvòákù v ZŠ Dolní Branná se uskuteènil 27. ledna 2010. Zapsáni byli tito žáci: Lucie Drážná Simona Maèkalová Anna Radoòová Jan Roubal Jiøí Šeda Jaroslav Šídlo Hana Tøešòáková Michaela Zimová Mùj lyžaøský závod na Rýchorách Ve ètvrtek jsme jeli lyžaøský závod. Nejprve jsme si museli vylosovat poøadí, ve kterém budeme startovat. Docela jsem mìla strach, abych nevyrážela na tra jako první. Všechno dobøe dopadlo. Vylosovala jsem si èíslo 4. Na pokoji jsme se s holkama tìšily, hlavnì já. Koneènì všem ukážu, jak umím lyžovat. Cpaly jsme se sladkostmi, abychom mìly na celý závod dost energie. Ale byly také stresy, ostatnì ty já mám poøád. No snad to zvládnu. Jako první jela závod 2. a 3. tøída. My ostatní jsme „prata“ hodnì povzbuzovali. A pak už jsme pøišly na øadu my - dívky 4. a 5. tøídy. To byly ale stresy už poøádnì velké. Trémou jsem ani nevìdìla, èí jsem a kdy mám na startu vyrazit na tra. Èekání na startovní povel bylo nekoneèné. Najednou se ozývá : „Pìt, ètyøi, tøi, dva, jedna, vpøed!“ Vyrážím na tra co možná nejrychleji. Nohy se mi jen míhají. V prvním kopeèku mi ale náhle docházejí síly a pøedhání mì Katka. Nevzdávám se. Z kopce Katka padá a já ji zase pøedjíždím. Vjíždím do druhého kola, ale náhle nemohu dál. Vzpomínám, jak ležím doma na gauèi a odpoèívám. Na malou chvíli se zasním. Najednou se mi znovu vrací síla a já vyrážím do kopce. Bìžím, bìžím a už doháním Petru a další Kaèku. „Stopa!“ Pøedjíždím obì soupeøky. Do cíle dojíždím jako druhá z naší kategorie. Jaký bude asi mùj èas? Holky øíkají, že asi druhá zùstanu. No co, druhé místo je také krásné, ale co kdyby. Malá nadìje zùstává. Musím èekat do veèera na slavnostní vyhlášení. Když bylo vyhlášení, pìknì jsem se oblékla a uèesala. Byla jsem napjatá a zvìdavá. Paní uèitelka zaèala vyhlašovat od posledního místa. Všechny moje nejvìtší soupeøky už jmenovala. U stolu jsme zùstaly pouze dvì – já a Natka. Napìtí stoupalo. Která z nás to bude? Nakonec Natka byla druhá a já jsem zvítìzila. Nemohla jsem tomu uvìøit a málem jsem se pøede všemi rozbreèela. Úplnì jsem zdøevìnìla a málem jsem si nemohla dojít pro diplom a medaili. Poprvé jsem byla na prvním místì. To bylo doma slávy! Napadlo mì, že jsem pøece jen výborná lyžaøka. Bylo to krásné. Víte to? Deniska Strana 6 Dolnobrannský zpravodaj Èíslo 13 Jak získat pochvalu od Krakonoše To není krkonošská pohádka, ale jeden z projektù již ponìkolikáté zrealizovaných ve škole v Dolní Branné. Aby dìti získaly ten správný vztah k pøírodì, ke sportu, k naší planetì, nestaèí jen sbírat starý papír a dìlat statistiky o nasbíraných kilogramech. Naše škola se zamìøila na skuteèné prožitkové uèení a získávání zkušeností a zážitkù, ze kterých se stane potøeba a zájem na celý život. Zalistovala jsem v tøídních kronikách našich žákù za posledních 10 let a pátrala, kde má náš projekt zaèátky. Od roku 2000 spolupracujeme se støediskem ekologické výchovy SEVER v Horním Maršovì a naši žáci se úèastní rùzných akcí a táborù. Ještì blíž Dolní Branné je centrum KRNAPU ve Vrchlabí. S odborníky z KRNAPU jsme zvládli sbìr tetrapakù a baterií, mnohokrát jsme malovali obrázky do soutìže Krkonoše oèima dìtí, tvoøili Kaštaòáka a vychovali jednoho ježka Kulièku. Ale abychom se jen nechválili - pokusili jsme se také zkrášlit školní zahradu krkonošskou skalkou – ovšem po nìkolika letech pøežívají pouze vøesy. Zato soutìže ke DNI ZEMÌ mívají u dìtí velký úspìch. Školní výlety bývají èasto zamìøeny na vrcholky našich hor. Šlapeme podle map, procházíme nauèné stezky a píšeme o nich slohové práce. Byli jsme také na exkurzi na èistièce odpadních vod ve Špindlerovì Mlýnì, adoptovali jsme zvíøe v ZOO ve Dvoøe Královém. Každý školní rok nìco a pokaždé trošku jinak. Co se však opakuje pravidelnì a pøerostlo v školní tradici je TÝDEN EKOLOGICKÉ VÝCHOVY A SPORTU NA RÝCHORSKÉ BOUDÌ. Z naší školy neodchází žádný páák, který by neumìl jezdit na bìžkách a neznal Krakonoše „Bøéu“. Tento projekt v Dolní Branné zaèala realizovat Vìra Zemánková, která pøed 12 lety vyrazila se svou 5.tøídou na první odvážnou výpravu. Od té doby jezdí žáci pravidelnì a èím dál ve vìtším poètu. Poslední roky zvládají akci i nìkteøí prvòáci. Projekt zamìøený na ekologickou výchovu se stal pevnou souèástí našeho školního vzdìlávacího programu /který má mimochodem název KRAKONOŠ/. A výsledky? Úžasný celotýdenní program pod vedením manželù Leblochových - odborných pracovníkù KRNAPU je sestavený tak, že dìti zapomenou i zatelefonovat domù a usnou bez napomínání. Vždy prožijí týden v jednom z nejkrásnìjších míst Krkonoš, poznají tradièní øemesla, samy si je vyzkouší, své výrobky pøivezou domù nebo pošlou až na druhou pùlku Zemìkoule. Školáci z Branné kamarádí totiž s indiánskými dìtmi v horách v Peru a šátky vyrobené na Rýchorách tam vloni putovaly. Všichni se nauèí lyžovat a získají trvalý vztah ke „svým“ horám. Kdybychom ve škole pustili 10 filmù a stovky fotografií – žádné nenahradí osobní zážitky našich dìtí. A proè je takový týden dùležitý pro uèitele? Poznáme dìti z úplnì jiné stránky. Jak zvládnou samy sebe bez rodièù, jak si pomohou mezi sebou, jak získají nová pøátelství a jak všechno stihnou nebo nestihnou. Já vìtšinou objevím zcela nové dìti, takové, které se ve škole neprojeví a mizí v davu. Po každém týdnu na Rýchorách jsou mi branští školáci blíž a blíž. Kdyby byl tento text urèený pro èeskou inspekci, objevily by se v tomto místì pojmy jako osobnostní rozvoj a zdravý životní styl nebo prevence patologických jevù. Z poslední zimní rýchorské výpravy jsme se vrátili koncem února. Jak jsme dopadli? Díky nádherné zimì a ideálním stopám pøibylo za 5 dní 1. družstvu na kontì 77 km na bìžkách. A ti nejmenší se za svých 55 km urèitì nemusí stydìt. Dìkujeme Leblochom, Tereze Švecové a vynikající kuchyni, že se o nás opìt tak dobøe starali. Za dìti /ty to udìlají až dostanou rozum/ dìkujeme rodièùm, že na Rýchory ušetøili a své dìti tam pustili. Já dìkuji dospìlákùm – pedagogùm i dobrovolníkùm z øad rodièù, že zvládli šestnáctihodinovou pracovní dobu a nestìžovali si Krakonoši. O svém cyklorýchorském letním týdnu napíšeme pøíštì. PaedDr. Jana Hrušková, øeditelka ZŠ a MŠ v Dolní Branné Èíslo 13 Dolnobrannský zpravodaj Strana 7 Pohled do minulosti V kvìtnu 2010 uplyne 65 let od doby, kdy byla ukonèena druhá svìtová válka, která si vyžádala nesmírné obìti na životech i veliké škody na majetku, nejen pøímo zúèastnìných zemí, ale i zemí, které byly násilnì okupovány. Pováleèná doba proto vyžadovala rychlé rozhodnutí vítìzných velmocí o obnovì hranic jednotlivých zemí s pøedem dohodnutým politickým vlivem. Ve vzpomínkách se dnes ti nejstarší mohou vrátit o uplynulou dobu zpìt a mladší generaci osvìtlit události, které prožívali jako mladí lidé a které v nich zanechaly osobní pohled na tehdejší dobu. Pøi dosti chaotickém odsunu obèanù nìmecké národnosti, o èemž bylo psáno ve Zpravodaji v roce 2008, došlo na základì výzvy pováleèné èeskoslovenské vlády k osídlení pohranièních oblastí èeským obyvatelstvem. Od tohoto okamžiku je tedy možné øíci, že se zaèaly psát novodobé dìjiny pohranièních oblastí, døíve osídlených pøevážnì nìmeckými obèany. Vlivem váleèné histerie a sudetonìmecké propagandy došlo ke znaènému narušení døíve dobrých vztahù Èechù a Nìmcù v pohranièí a vyvolalo odstup a záš k tomuto národu. Z tohoto dùvodu pøi osidlování a pøebírání usedlostí i zanechaného majetku, Dìti docházelo mateøskénìkdy školky k necitlivému a uspìchanému odsunu nìmeckých obèanù do sbìrných táborù nebo pøímému nástupu do vlakù k odjezdu do Nìmecka. Obzvláš když se jednalo o vzhlednìjší nebo movitìjší usedlosti. Jak již bylo døíve podotknuto, mìly být nìkteré domácí potøeby nebo obleèení soustøedìny a za menší poplatek èeským obèanùm pøenechány. Záleželo na tom, kdo rozhodoval a jak se majetek pøebíral. Lidská slabost a možnost snadného obohacení v této bezprostøední dobì, byla pøíèinou mnohé nespokojenosti a obviòování z nespravedlnosti. Byly též pøípady, že nìkteøí nìmeètí obyvatelé pøed odchodem z domova uschovali cennìjší vìci na ménì viditelná místa v pøesvìdèení, že se v dohledné dobì vrátí. Takto uschované vìci však noví majitelé usedlostí po krátkém èase objevili. Píši to na základì pozdìjšího vyprávìní nìkterých obèanù a jejich osobních zážitkù. Na základì údajného povìøení pražského úøadu pøijel do obce nìjaký dozorce s úkolem posílit øízení obce. Zanedlouho odjíždìl zpìt spokojen, ale také s plným kufrem. Byla to doba s nadšením pro život v míru, ale i doba s neèekanými problémy a pøekážkami, které bylo nutné pøekonat a postupnì zavést poøádek a pravidla podle tvoøících se zákonù pováleèného života. Nastala doba vzájemného poznávání a rodinného uspoøádání v novém bydlišti. Pøestože pøicházeli v nemalém poètu lidé z blízkého èeského okolí, byl to vstup do neznámého prostøedí. Vyžadovalo to rychlé poznání stavu usedlosti a hlavnì u zemìdìlcù okamžitou starost o živý inventáø. Bylo nutné vytvoøit nové dobré sousedské vztahy, založené na sounáležitosti a vzájemné ochotì a pomoci. Existence života v obci vyžadovala také potøebné obnovení funkcí obchodu a øemesel i prùmyslové výroby. Papírnu uvedl do chodu nový majitel pan Dìdek. Honemeyerovu šátkárnu (Miletu) øídil pan Fišera a provoz byl zahájen i v Menèíkovì tkalcovnì pod vedením pana Pichla. Provoz pokraèoval ve mlýnì starousedlíka pana Palouše a v potravinové oblasti zahájili výrobu pekaøi. Na dolním konci obce pan Pitrmuc Vlastimil a na horním konci pan Pitrmuc Bohuslav. Byl otevøen konzum pana Meèíøe, smíšený obchod pana Bína a oblíbená cukrárna starousedlíka pana Èivrného. Provoz zahájilo øeznictví a hospoda pana Františka Nováka i pohostinství v pozdìjším Kulturním domì s hostinským panem Bohuslavem Jiránkem. Pro zámeènické práce, elektro a instalaèní práce zavedli provoz páni Miloslav Novák a Vojtìch David. Truhláøské práce nabídli páni Skála a Stuchlík, sedláøské práce pan Marek. Krejèovství bylo otevøeno u Hofmanù a Noskù, u Hejnyšù mìl dílnu pan Jerie. Øemeslníci poskytovali služby s nevelkým výdìlkem. Zemìdìlské usedlosti pøevzali zkušení hospodáøi, ale i noví zájemci o toto soukromé podnikání. Bylo to, myslím, 23 zemìdìlských usedlostí, kde pøevládala nároèná práce, ne všude s pomocí celého koòského spøežení. Vyžadovalo to nutnost vzájemné spolupráce pøi obdìlávání zemìdìlské pùdy i svozu úrody z polí. Tak jako v døívìjších dobách, byla i tehdy potøebná pomoc ochotných obèanù pøi sklizni obilí, brambor a øepy. V budoucnu by takto rozdrobená zemìdìlská výroba jistì nebyla Èeská škola v roce 1933 možná, ale hospodaøilo se tak až do násilného utváøení družstev. Zùstane pravdou, že v ojedinìlých pøípadech byla tato zmìna výhodná pro ménì úspìšné hospodáøe. Je také nutno pøipomenout, že ještì v roce 1946 – tak jako za války – byl prodej potravin omezen pomocí potravinových lístkù. Pomoc nìkterých zemìdìlcù, hlavnì rodinám s malými dìtmi, byla dobrým pøilepšením. Doba se celkem rychle mìnila a úspìšné obnovení prùmyslové, øemeslné a potravináøské výroby v celé oblasti, zajišovalo lidem práci a pozvolné zlepšování stravovacích i hmotných potøeb. Byly ustaveny øádné správní a obecní orgány, zaèlenìné do nových okresních celkù. Až do doby dalšího územního uspoøádání jsme byli souèástí okresu Vrchlabí. V obci zaèala plnit své poslání škola, byla otevøena pošta a sál døívìjší Jägerovy hospody k potøebám setkávání obèanù. Též byla obnovena možnost duchovního a náboženského vyznání vìøících. Pøi nároèné práci, starostech a skromném živobytí se snažili lidé mít k sobì blíž, se zájmem o pozvolný rozvoj spoleèenského, kulturního a zájmového života ve svobodì a míru i nadìjné budoucnosti pro další generace. Lukeš Josef Dolnobrannský zpravodaj Strana 8 Èíslo 13 Spoleèenská kronika Úmrtí: Narození: Francová Irena Dytrychová Marie Horváth Nikolas Petráková Vendulka Grossmanová Vìra Havlíèek Jakub Plecháè Jaroslav Gottwaldová Karolína Gottwaldová Gabriela 10.12.2009 30.12.2009 27.2.2010 4.3.2010 15.3.2010 Životní jubilea oslavená našimi spoluobèany v tomto ètvrtletí 50 let: Korda Vlastimil Frydrych Václav Schubert Jindøich Vejnar Pavel 55 let: 75 let: Suková Anna Petráková Miroslava Horák Miroslav Novotná Marie Hamanová Marie Chládková Ludmila Sùra Robert Kuèera Tomáš 60 let: 80 let: Dìdek František 65 let: Lukeš Josef Klobouèková Miluše Tauchmannová Dana Tøešòák Miloš Jehlík Petr Podzimek Jaroslav Kalenský Josef 82 let: Konopáè Josef 85 let: 70 let: Novotný Karel 97 let: Nosek Jaroslav Machaèková Zdeòka Votoèková Vlasta Všem jubilantùm pøejeme do dalších let mnoho zdraví a životní pohody. Pokud nìkterý z obèanù si nepøeje zveøejnit své životní jubileum, prosíme, aby toto rozhodnutí sdìlil Obecnímu úøadu do 15. dne mìsíce vydání Zpravodaje (bøezen, èerven, záøí, prosinec). Dìkuji zastupitelstvu naší obce, výboru hasièského sdružení a Sokolu za blahopøání k mým narozeninám. Josef Lukeš Co se pøipravuje Koncem bøezna a zaèátkem dubna provede KRVAK, jako správce vodovodu, · odeèet stavu vodomìrù a souèasnì zkontroluje stav a pøipojení vodomìrù V pátek 16. dubna 2010 provede tìlovýchovná jednota SOKOL od 15 hodin sbìr železného šrotu · V pátek 30. dubna 2010 tradièní èarodìjnický veèer uspoøádají hasièi spoleènì se školou · V sobotu 1. kvìtna 2010 slavnostní satirický prùvod obcí. Sraz v 8:00 u hasièárny · 28. kvìtna se mohou dìti tìšit na oblíbený Dìtský den. ·