hlášky z GJN

David Brochot
Brochot: „Il y a d'autres personalités importantes, mais celles vous devez
connaître, car vous risquez de les rencontrer... pas dans la rue.“ (Jsou tu
ještě další důležité osobnosti, ale ty už musíte znát sami, protože je dost
možné, že se s nimi setkáte...nikoliv na ulici. – pozn. red.)
Brochot (o Ben Gourionovi): „Il est mort très vieux, très liquide, très
décoiffé...“ (Zemřel hodně starý, hodně rozteklý, hodně rozcuchaný. – pozn.
red.)
Brochot (vysvětluje význam slova): „Dans le mot étatisation on trouve le
mot.....?“
Réponse: „État.“
Brochot: „Et ‚isation‘ nous indique que...?“
Štíša: „C’est féminin.“
(Brochot: „Ve slově zestátnění je jaké slovo?“
Odpověď: „Stát“
Brochot: „A ,nění´ znamená, že...?“
Štíša: „Je to rodu středního.“ – pozn. red.)
Brochot: „Vous ne pouvez pas arriver au jour de bac décidés quel sujet vous
prendriez.“
Dan: „Je prendrai la question de cours.“
Brochot: „Tu devrais apprendre tout par cœur, et histoire ça fait beaucoup.“
Dan: „Je serrai très... très... jak se řekne chytrý?“
(Brochot: „Nemůžete přijít k písemné maturitě předem rozhodnutí, které
téma budete psát.“
Dan: „Já budu psát výklad“
Brochot: „To se budeš muset naučit všechno nazpaměť, a že toho je
v dějepise hodně.“
Dan: „Já budu hrozně... hrozně... jak se řekne chytrý?“ – pozn. red.)
Brochot: „Vous n'apprenez pas les vocabulaires, mes enfants.“ (to jsme
slyšeli často.)
(Neučíte se slovíčka, mé děti. – pozn. red.)
Catherine Brière de la Hosseraye
Brière de la Hosseraye: „Moi, j'ai un problème, je sais pas compter.“ (Já
mám takový problém, neumím počítat. - pozn. red.)
Brière de la Hosseraye: „J'ai encore ajouté un obrazku.“ (Ještě jsem přidala
un obrazku - pozn. red.)
Petr Bärtl
Bärtl: „...jako by se duše zamyslela.“
Bärtl (popis Beethovenovy symfonie): „Vyplouvá to na povrch, pak se to
rozsvítí na nebi, a k tomu je ta pravá ruka.“
Alena Plášková
Plášková (při čtení dokumentu): „Zas provedu cenzuru, protože to je moc
dlouhý. (pro sebe) Moje komunistické počátky.“ (kroutí hlavou)
Plášková (před čtením prohlášení o nezávislosti): „Já jsem to zapomněla
proškrtat, cenzor neudělal práci, tak to budete mít jednou bez cenzury.“
Plášková: „Teď budeme brát teda nezáživnou látku: politický systém. ... Pak
to teda nebude o nic lepší, ale, abyste měli radost, tak vám alespoň brutálně
zavraždím Rašína.“
Plášková: „Tak, kdo sedí na pozici Lenina si napíše...“
Plášková: „Co je ministerstvo vnitra?“
Odpověď: „Ministerstvo represálií.“
Fylyp: „Kolik byl kurz Kčs k libře?“
Plášková: „Fakt nevím.“
Fylyp: „Alespoň přibližně..“
Plášková: „Já přibližně neříkám, vy si to pak napíšete...“
Dan: „Neví, neví... !!“
Plášková: „Hácha jel za Hitlerem do Brna...“
Plášková: „Ale abychom byli spravedliví, protože víte, že vše říkám nesmírně
objektivně…“
Plášková: „To budeme brát až příští rok, ale já vám to prozradím, kdybyste
se nemohli dočkat.“
Plášková (o českých vojácích v exilu): „Pochválil je i Churchill ... ale
nesmějte se, bylo to k druhému výročí podpisu Mnichovské smlouvy.“
Plášková (o Hábovi): „Jestli se mi podaří, ale víte, že nic nevnucuju, ale když
se mi podaří ho zviklat…“
Plášková (citace při semináři): „Soudruhu Kopřivo, dejte pozor, aby Vám
Clementis nefouk!“
Plášková (citace při semináři): „Pozorně vyslechl požadavky vůdce a
souhlasil se vším, čemu rozuměl.“
Dotaz: „A to jim řekli a oni povstali?“
Plášková: „Né, že by všichni poslouchali. Oni stejně všichni neslyšeli.“
Fylyp: „A Ti antinacisti neměli pak problémy s lidma?“
Plášková: „No já moc nevím, zas tak stará nejsem.“
Plášková: „Jo, a Libuše byl Dagobert.“
Bärtl: „Třeba tahle třídnice má bluesovou barvu.“
Plášková: „No, možná tam byl nějakej mrňavej mor.“
Lydie Černá
Černá (uprostřed věty koukne na Kůču): „Hi hi hi, confiscation.“ (bere mu
učebnici angličtiny, aby nerušil.)
Plášková: „To jste si ještě nevšimli, že jsem strašně zlá?“
Černá (vypráví příhodu z nakupování): „... a ta paní se zeptala, jestli
náhodou nemají rovné banány... chápete to, ona chtěla rovné banány!“
Plášková: „No, to nevíte, co se mi povedlo v Béčku, řekla jsem, že Násir
znásilnil kanál, místo znárodnil, naštěstí v tý francouzštině se mi nic
takového stát nemůže. Takže: Nasser a fait un cound’état.“
Jelena Selesněva
Selesněva: „Skočte se někdo podívat nahoru za slovníkem.“
Plášková: „Myslím,že takovej diktátor je lepší než komise profesorů GJN“
(když 6.B přemlouvala na jednu práci za pololetí)
Selesněva: „Máte dvě možnosti, tu správnou buď zakroužkujete, nebo
zaškrtíte.“
Plášková: „To mi jednou napsalo celé Áčko do písemky: ‚Karel IV. byl
největší panovník všech dob a, až budu velký, chci být jako on nebo ona.‘
Podle toho, jestli to psal kluk nebo holka.“
Selesněva: „Pochopila jste to nebo to mám vysvětlit řecky?“
Dagmar Vachatová
Vachatová (při domlouvání návštěvy PS PČR): „Doufám, že všichni víte, kde
je poslanecká sněmovna. Ti, kteří neví, si to navzájem řeknou.“
6
3
Kateřina Ullschmiedová
Ullschmiedová (při vyplňování tabulky na tabuli): „1, 1/2, 1/4, 1/8 a ty těžký si
vypočítejte sami.“
Jiří Hlásenský
Hlásenský: „Nemáme čas, musíme pospíchat.“ (poté začal vyprávět
o geologické expedici do USA.)
hlas z davu: „Pan profesor Tartier říkal, že to pochopíme nejdřív po
Vánocích.“
Ullschmiedová: „Ale to on si fandí.“
Hlásenský (na chodbě): „Z které třídy jste?“
Odpověď: „3.C“
Hlásenský: „Máme dnes spolu nějakou hodinu?“
Odpověď: „Ale pane profesore, vy nás už rok neučíte.“
Ullschmiedová: „Ticho! Vy jste horší než Francouzi.“
Štíša: „To teda ne, my se vyznáme v Praze!“
Ullschmiedová: „Nemračte se, napíšem si písemku.“
Ullschmiedová: „Přestaňte se derivovat a derivujte tuhle funkci!“
Ullschmiedová: „Víte, co je individuum vyššího řádu?“
Fylyp: „Já!“
Ullschmiedová: „Například mravenci.“
Hlásenský: „Jak se jmenujete?“
Kůča: „Kučera.“
Hlásenský: „Dobře, Kačírku...“
Hlásenský (na první hodině): „Vaše třídní je paní profesorka Akselrodová.
A paní profesorka Akselrodová je metr, a jestli ona je metr, tak já jsem
kilometr!“
Marie Šantrůčková
Šantrůčková (při rozdávání písemek): „Hřídel ... hotová lidová tvořivost“
Ullschmiedová: „Fuj, to je hezký.“
Ullschmiedová: „... a vyjde to e na čtvrtou mínus tři.“
Katka: „A není to mínus třináct?“
Ullschmiedová: „To je možný, já to po sobě nepřečtu.“
Ullschmiedová (při rychlém převíjení videokazety): „Ale von nic neřiká!“
Lumír Novák
Novák: „No ale tak to měřit nejde. Podle čeho měří zeměpisci hory?“
Dan: „Podle hladiny moře.“
Novák: „A kterýho?“
Dan: „Jadranského.“
Novák: „Správně, ale do laboratoře si Jadranské moře asi nepřeneseme,
i když by to bylo příjemné.“
Novák (při objevení sešitu zeměpisu při suplované chemii): „Hele, proč tady
máte Švýcarsko? ... No, proč tady máte Švýcarsko? Vždyť s nima ten hokej
nehrajem.“
Šantrůčková: „No to vyjmenovávání dokumentů se mi zdá zbytečný i číst, ale
Francouzové to tam chtějí.“
Šantrůčková: „Bientôt, on va sonner.“ (Brzy budeme zvonit. - pozn. red.)
Šantrůčková: „Il y a des minerais de fer.“
Vítek: „Co znamená minerai?“
Šantrůčková: „M...m...m...m...mruda.“
Šantrůčková: „Nemá čas ztrácet smysl.“
Jana Parobková - Koktová
Parobková (po klepání na kabinet tělocviku, kde nikdo nebyl): „Nikde nikdo,
asi neprac... asi pracují.“
Koktová: „Est-ce que vous êtes capables...(zamyšlení)...asi spíš ne.“
Fylyp: „Comment on sait …“
Koktová: „Oui, c'est une très bonne question!“
Novák (po zavření jídelny v atriu): „Vodneste ten tác, nebo si vás najdu
a zastřelim!“
Koktová: „Honzíku, já si vás snad k sobě přilákám.“
Novák (vstoupí do hodiny chemie): „Máte tu telefonát od prezidenta.“
Koktová: „Honzíku, vy jste se tak rozesmál a přitom slintáte.“
Věra Nováková
Nováková: „Jak znemožnit řečníka? Nenápadně lízat citrón a on vám nic říct
nemůže... vy nerušíte, jen lížete citrón.“
Koktová: „Figurez vous que vous êtes un petit trpaslík.“
Nováková: „Latinu můžete použít, když nechcete někoho urazit. Každá se
urazí, když o ní řeknete, že je tlustá, ale nikdo se neurazí, když řeknete, že
to je korpulentní dáma.“
Koktová: „Épousez vos connaissances.“ (Ožeňte se se svými znalostmi.
Záměna slova épuiser – využít – pozn. red.)
Nováková: „Kolik vás je ve třídě?“
Odpověď: „26.“
Nováková: „Je vás tu 22, ... takže jeden chybí.“
Věra Radváková
Radváková: „Paní Kyliánová si vzala pana Hrabala a ten malého Bohumila
okamžitě adaptoval.“
Eva Podzimková
Podzimková: „Odbydeme si tohle a budeme se věnovat něčemu vyššímu,
i když tohle je docela veselé.“
Koktová: „On va sonner bientôt.“ (Brzy budeme zvonit. - pozn. red.)
Eva Štěpánová
Štěpánová: „Milánkové, vy jste ta nejhorší elita národa, co jsem viděla.“
Štěpánová: „Kouření je ošklivý indiánský zlozvyk.“
Štěpánová: „Eště jednou se votočíte, a už vám to zůstane!“
Gäel Dandelot
Dandelot: „Il faut chercher le réactif militant.“ (Musíme najít militantní
reaktant. Zkomolení slova limitant – limitující - pozn. red.)
Podzimková: „To není chyba, to je text z 19. století. Tam prostě ty písmenka
nejsou.“
Podzimková: „Nevadilo by vám to tedy?“
třída: „Jo!“
Podzimková: „Říká se ano.“
Podzimková: „Můžete mi sdělit, proč jste mě nevyhodili?“
4
5
TŘÍDA 6.C
ve školním roce
2006/2007
si vás dovoluje
pozvat
na pár vtipů
ze života
Maturanti ze třídy 6.C ve školním roce 2006/2007:
Lucy Bogy
Irena Vrabcová
Šimon Grimm IX.
Leňous Harant z Polžic a Bezdružic
Ondřej Lahváč
Marjánka Rasta Hošnová
Luky Hraboš
Jan Hubiján
Liška Chudinka
Šáška Jaderná
Zuzka Prágoša Kováříková
Vít Maník Kůča
Aneta Klíšťáková
Vít Neználek
Lenka Pichrtka
Bára Próša
Fylyp Krab Sedlák
Nina Senohrábová
Petruška Šmajstrofka
Éja Kuku
Hanz Štíša
Michal Ovce Švarný
Martina Pelíšková
Katka Vínerka
Tom E. Ted & Zmátlo
Studenti
Fylyp: „Moniko...“
Katka: „Proč říkáš Moniko a koukáš se mi na prsa?“
(Následuje dlouhá diskuze o tom, kdo se kam dívá a proč.)
Fylyp (dějepisný seminář, ČSR): „A kdo volí prezidenta?“
Štíša (nadšeně): „Masaryk!“
Fylyp: „Lenochod dožívá 28 let.“
Štíša (Fylyp nemůže oddělit od sebe dva listy Štíšových novin): „Tys to
rozbil!“
Šárka: „Já se asi půjdu utopit do záchoda.“
Katka: „Tomografie je na počítači a barevná a CT je černobílé jako rentgen.“
Ondra: „Oni nejsou tak hezký, jen tak vypadaj.“
Michal (po dlouhém čekání): „Já se na to vyseru.“
Ondra: „Deš domů?“
Michal: „Ne, na záchod.“
Bára: „My jsme tam dali passé surcomposé, protože jsme si mysleli, že
existuje.“
Bára: „On si myslel v minulosti, že ho v blízké minulé budoucnosti přijdeme
navštívit.“
Lukáš (o Dantovi): „Jeho otec byl gobelín... Ne! Golf!“
Akselrodová: „Kováříková sedmnáctého druhý a šestého pátý pozdní
příchody.“
Zuzka: „Kdy?!“
Akselrodová: „Sedmnáctého druhý a šestého pátý.“
Zuzka: „Ale já mám jenom dva!“
Psycho test
Otázka: Učitelé a jiné autority věnují příliš mnoho času tomu, aby nám
zabránili dělat, to co chceme.
a) ano
b) ?
c) ne
In memoriam:
Kuba Jelen
Andrea Megvinet - Chucesovová
Léonard Théodor Bernard Brière de la Hosseraye
Coolio MC´s
Dora Ressort
Jean Treuil
Móňa Šejbalka
2
7