handout 4

web: www.brezina.kx.cz
pracovní list 4
web: www.brezina.kx.cz
pracovní list 4
Debata mezi Leibnizem a Lockem
John Locke (1632 – 1704)
O VÝZNAMU SLOV
Gottfried Wilhelm Leibniz (1646 –
[3]
§ 1. F. Když nyní slova jsou užívána lidmi, aby byla známkami jejich představ, můžeme se
nejprve tázati, jak slova došla svého významu; a jsme v tom zajedno, že se tak nestalo
přirozeným spojením mezi artikulovanými zvuky a určitými představami (neboť jinak byla
by jen jediná řeč), ale libovolným zařízením, pomocí něhož to či ono slovo se stalo úmyslně
znamením té či oné představy.
1716)
An Essay Concerning Human Understanding
Nouveaux essais sur l’entendement humain
(1690)
(1765)
Filatethes
Theofilos
Th. Vím, že u scholastiků a ostatně všude jinde se praví, že významy slov jsou libovolné (ex
instituto), a jest pravda, že nejsou určeny přirozenou nutností, ale že se to děje hned z příčin
přirozených, kde náhoda má svůj podíl, hned mravních, kde přistupuje výběr. Možná, že jsou
některé umělé jazyky, založené úplně na výběru a dokonale libovolné, jako se myslilo o řeči
čínské nebo jako jsou jazyky Jiřího Dalgarnal) a zemřelého Wilkinse,) biskupa chesterského. Ale ty,
které vznikly z řečí již známých, jsou dle výběru smíšeny s přirozenými a náhodnými prvky
řečí, které předpokládají. Leibniz, Nové úvahy o lidské soudnosti.
VÝZNAM JAZYKA
ZHODNOCENÍ
[1]
§ 2. F. Jako orangutani a jiné opice mají orgány a netvoří řeč, tak můžeme říci, že
papoušci a někteří jiní ptáci mají slova, aniž tvoří řeč, neboť je možno nacvičiti tyto ptáky
a mnohé jiné, aby vytvářeli dosti přesné zvuky; ta zatím nejsou nikterak schopna řeči. Jen
člověk je schopen užíti zvuků jako znamení vnitřních stavů, aby je tak činil srozumitelnými jiným.
Th. Myslím, že kdybychom si nepřáli srozuměti se s jinými, nikdy bychom byli nevytvořili
řeči; ale když je již vytvořena, slouží člověku ještě, aby uvažoval o sobě, jednak, že
prostřednictvím slov si připomíná abstraktní myšlenky, jednak skrze prospěch z možnosti
při uvažování užívati známek charakteristických a hluchých myšlenek; jinak bylo by
třeba mnoho času, kdyby se muselo vše vysvětlovati a výrazy nahrazovati vždy definicemi.
Leibniz, Nové úvahy o lidské soudnosti.
[4] This points to another link with Renaissance magic: Leibniz’s insistence that words, or
other symbols, should have some real connexion with their meanings. In the long debate on
the question whether names are given naturally or by arbitrary convention it was the Platonic
magicians who insisted on natural or real connexion between word and thing (verbum et
res); for how otherwise could names and signs have such power in talismans, prayers and
incantation? In Leibniz’s caractéistique the symbols still have marvellous, thaumaturgic
power; but it will be that of displaying the structures of their meanings a their relations to the
whole encyclopedia of other meanings, and thereby enabling the Magus to master all
existing knowledge, to make wonderful scientific discoveries, and to convert all the world to
the one true religion. Walker, D. P. 1972. Leibniz and Language. Journal of Warburg and
Courtauld Institutes 35, p. 307)
LINGUA ADAMICA
[2]
Není tedy v tom nic, co by popíralo a co by spíše nepodporovalo názor o společném
původu všech národů a názor o jedné prvotní řeči. Jestliže hebrejština a arabština blíží se jí
nejvíce, musí býti aspoň velice porušena a zdá se, že teutonština zachovala si nejvíce
původního a (abychom mluvili s Jakubem Bőhmem) adamitštiny; kdybychom měli primitivní řeč ryzí nebo dosti zachovanou, aby mohla býti rozeznána, musely by býti patrny
příčiny spojitosti, a to bud fysické, bud libovolně ustavené, hodné prvního tvůrce. Ale
předpokládaje, že naše jazyky jsou základu odvozeného, nicméně mají v sobě něco prvotního, jež se
do nich dostalo vzhledem ke kořenovým slovům a novým kořenům, vytvořeným náhodně, ale
z přirozených příčin. Příkladem toho jsou slova, značící zvířecí zvuky nebo z nich
pocházející. Takové je na příklad latinské coaxare vztahující se na žábu, které má vztah k
německému kvacken nebo quaken. Zdá se tedy, že zvuk vydávaný těmito zvířaty jest
prvopočátečním kořenem jiných slov germánštiny. Leibniz, Nové úvahy o lidské soudnosti.
1
2