světel a lahůdek

cestování
Náměstí Plaza Mayor. V jednom
ze zdejších domů zemřel zahořklý a zneuznaný Kryštof
Kolumbus. Nenašel klid ani po
smrti. Jeho ostatky putovaly téměř 400 let. Do Sevilly, do Santa
Dominga v Dominikánské republice, do Havany na Kubě
a potom zpět do Sevilly.
Stojím na náměstí Plaza Mayor ve
Valladolidu a mám pocit, že jsem se ocitl
v nějaké filmové pohádce. Budova
radnice vypadá jak rozsvícený zámek
a okolní domy jako dorty
k narozeninám.
Ve městě
světel a lahůdek
Valladolid získal za osvětlení města prestižní mezinárodní cenu.
26
STYL pro ženy
Čekám, kdy spustí ohňostroj a vypukne oslava. Ale nic takového se nestane. Je všední večer.
Doby, kdy tu rozzuření býci proháněli toreadory, dav nadšeně ječel a tekla krev, jsou nenávratně pryč. I trhy se už konají jinde. Dnes vládne
na hlavním náměstí idyla a fascinující záplava
světel. Ovšem nejen tam.
Chrámy, paláce a domy v celém městě rozsvěcí lampy a reflektory jako lampióny. Kdybych se
na něj podíval z helikoptéry, možná bych uviděl,
že tu vytváří jakousi trasu, nebo spíš řeku. Obtéká nejvýznamnější památky tohoto bývalého sídelního místa španělských panovníků.
Valladolid získal cenu za nejlépe osvícené
město roku 2011. Dostal ji ve švédském Göteborgu od mezinárodní asociace, která se zabývá
osvětlením architektury: LUCY (Lighting Ur-
ban Community). Tvůrci projektu Rivers of
Light (Řeky světla) použili LED lampy, kterými
ušetřili přes 40 % elektrické energie. Na některých místech fungují inteligentní systémy, které
reagují na přítomnost lidí. Když v ulicích není
živáčka, ztlumí světlo na minimum. Když se objeví, místo se zase rozzáří.
Usedlý byt věhlasného bouřliváka
Mezi mohutnými domy se v jedné v ulici nedaleko centra krčí trpaslík – nízká dvoupatrová
řadovka, ve které bydlel neslavnější španělský
spisovatel Miguel Cervantes. Před ní je trávník
s fontánkou, z druhé strany kamenného domu
pak stěna obrostlá břečťanem. Člověku, který
zná Cervantesův divoký osud, se ani nechce vě-
Průčelí Chrámu svatého Pavla s nádhernou gotickou výzdobou. Architekt skloubil při stavbě kostela pozdní gotiku s ranou renesancí způsobem,
který dodnes působí velmi noblesně.
Ve městě je spousta svérázně umístěných soch.
Tahle sedí třeba na lavičce a láká k různým recesím.
řit, že v tomhle idylicky vyhlížejícím domě
a skromném měšťanském bytě s usedlým, starosvětským nábytkem mohl žít věhlasný bouřlivák.
To už měl za sebou bitvu u Lepanta, ve které
přišel o ruku, pět let v alžírském otroctví, z kterého se několikrát marně pokoušel uprchnout,
ale také věznění pro dluhy a pro podezření
z vraždy. Stihl i sňatek s osmnáctiletou Catalinou, kterou si vzal v sedmatřiceti. Ve vězení začal psát svůj nejslavnější román Důmyslný rytíř
Don Quijote de la Mancha. Tady ve Valladolidu
ho zřejmě dopsal a vydal. Kniha měla neuvěřitelný úspěch. Ještě dnes je prý po bibli nejpřekládanější knihou světa (vyšla v 85 jazycích).
Ale ani úspěch nevnesl do Cervantesova života
klid nebo blahobyt. Odstěhoval se odsud 200 ki-
lometrů na jih, do Madridu, kde nakonec zemřel
v chudobě, naštěstí ne v zapomnění.
Vdávala se tu slavná panovnice
Postavte se v centru města pod průčelí chrámu
sv. Pavla, zakloňte hlavu a napadne vás jenom
jedno slovo: nádhera. Zdobí ho sochy, reliéfy,
rozety a rafinovaně prolamované oblouky. Je to
exploze krásy sevřená dvěma věžemi. Zatímco
průčelí a chrámová loď jsou výkřikem gotiky,
věže už architekt postavil v renesančním duchu.
Tady se bez oslav, bez lidí a jakoby napůl tajně
vdávala slavná panovnice Isabela Kastilská
(1469). Brala si Ferdinanda II. Aragonského. Nechtěla popudit nevlastního bratra, který v té době
seděl na trůnu. Isabele a Ferdinandovi, kteří spoÍÍÍ
Pokračování na straně 28
Speciální sušená šunka z iberských čuníků krmených žaludy připomíná svou aromatickou chutí
zvěřinu. Obsahuje tuky podobné těm, které jsou
v olivovém oleji.
Šéfkuchař vyhlášené restaurace La Criolla,
Francisco Martinez García, nám nabízí osmahnuté bílé pečivo k jeho skvělému tapas: holoubátku
s temnou aromatickou omáčkou a plátkem růže.
Rozplývalo se na jazyku.
STYL pro ženy
27
cestování
ÍÍÍ
Pokračování ze strany 27
jili svá království se později podařilo sjednotit
Španělsko a vytlačit z něj Araby. Panovnice podpořila i Kryštofa Kolumba v jeho zámořských objevech. Ale také nastartovala inkvizici a vyhánění
nebo vraždění Židů i Arabů, což mělo neblahé
hospodářské následky.
Naproti chrámu stojí královský palác, kde žila
rodina panovníka a část dvora v době, kdy byl
Valladolid královským městem, než tu roli přebral Madrid.
Valladolid je dnes průmyslové město a průmyslová revoluce drsně zaťala drápy do jeho starobylé tváře. O to víc se tady snaží prezentovat
pamětihodnosti, které se zachovaly.
Rolls Royce mezi víny
„Vy jste se dostali do vinařství Vega Sicilia?“
kroutili nevěřícně hlavou Španělé, které jsme potkávali v barech, „To musíte mít zatraceně dobré
známosti nebo velkou kliku.“ Znalci považují
výrobky tohoto slavného podniku za Rolls Royce nebo spíš bentley mezi španělskými víny.
První lahve vyrobené po roce 1915 nebylo vůbec
možné koupit. Mohli jste je dostat jen darem
a byl to dar zatraceně vyhledávaný. Vinařství zaV okruhu zhruba sta kilometrů kolem Valladolidu jsou další známá vinařství, ale hlavně
slavné vinařské oblasti: Ribera del Duero, Rioja,
Priorat a podobně. Pro milovníka vín hotový ráj.
Pokud jste ovšem ve městě jen na skok, zajděte do podniku Seňorita Malauva. Jeho sympatický majitel pochází z vinařské rodiny a má
přehled, co je kde dobrého. U něj zvládnete zábavnou exkurzi napříč víny za rozumné peníze.
Bělostná hala nazvaná Kopule tisíciletí připomíná
fotbalový míč.
Festival tapas
Hejno kameramanů ze španělských televizních stanic si natáčí kuchaře, jak balí do plátku
lehce orestované cukety osmaženou krevetu
v těstíčku a pokládá ji na rolku z bílého těsta
s pikantní náplní. Při pohledu na tu delikátní
dobrotu se mi sbíhají sliny.
Jsme uprostřed bílé haly. Stojí hned u řeky Pisuergy a místní jí říkají Kopule tisíciletí (Cúpula
del Milenio). Připomíná fotbalový míč, který se
jímala kvalita víc než jen komerční stránka, což
mu později přineslo slávu a dalo vzniknout nejdražším vínům Španělska.
Dnes může hlavní technolog, Xavier Ausàs
López de Castro, řídit třeba fermentaci vína
v hale plné nerezových tanků ze svého počítače
nebo z chytrého mobilu například až z Maďarska, kde má vinařství jeden z podniků. Pro Xaviera jsou tyto mašinky zajímavé jen proto, že
pomáhají hlídat kvalitu. Mimořádný tlak právě
na ni cítíte tady na každém kroku.
V malém zámečku ochutnáváme tři vína
z ročníku 2010, který přijde teprve na trh: novinky Pintii a Macán (tohle víno vzniklo ve spolupráci s rodinou Rotshildů) a vlajkovou loď
Unico. Ze začátku si dělám zuřivě poznámky.
Když došlo na Unico, vzdal jsem to. Připomínalo mi chytrou a krásnou ženu, kterou je často
těžké pochopit. Ale proč ji pitvat? Připadalo mi
daleko lepší si ji prostě užít a vychutnat.
28
STYL pro ženy
„Víno u nás zraje tři roky,
když ho dáme do sudů, pošleme ho vlastně do posilovny, aby trochu zesílilo,“ žertoval Xavier A. López de Castro,
hlavní technolog věhlasného
vinařství Vega Sicilia.
Foto autor
Pokud chcete vidět, jak se kdysi bydlelo ve Španělsku, navštivte
náměstí Plaza del Coso v městečku Peñafiel, nedaleko
Valladolidu. Náměstí tvoří domy z 12. až 19. století. Dodnes se
tu pořádají lidové slavnosti, včetně škádlení býků. V hradu nad
městečkem je navíc Zemské muzeum vína, kde můžete ochutnat slavné značky z vyhlášených vinařství tohoto regionu.
Na festivalu tapas soutěžili studenti hotelových
škol i profesionálové ze známých restaurací.
Praktické rady
ze tří čtvrtin zabořil do země. Začal tu festival
tapas. V přípravě španělské národní pochoutky
tady soutěží studenti z celého světa (5. Mezinárodní soutěž hotelových škol) a také profesionálové (9. Národní soutěž v přípravě tapas a pinčos). První soutěž vyhrála čínská studentka
Mengxin Zhou, mezi profesionály zvítězil Pedro
Martino z restaurace Naguar v Oviedu.
O tom, jak vznikly tapas, kolují legendy. Ale
nejspíš je to tradice, která se rozšířila z Andalusie. Lidé si tam dávali na sklenice s vínem chleba, aby jim do něj nelétaly mouchy. Na chleba
pokládali sušenou vepřovou šunku (jamón), vyzrálý sýr, olivy, klobásky, prostě kdeco. Každý
kraj si pak vymýšlel své varianty. Dnes se pod
slovem tapas skrývají nejrůznější maličkosti
k vínu. A pinčos, respektive pintxos, je baskická
Dům, kde žil nejslavnější španělský spisovatel
Miguel Cervantes.
varianta tapas, obvykle napíchnutá na jehle nebo
párátku. Na festivalu začínáme chápat, že v pojetí soutěžících to nejsou jen rafinované delikatesy, ale i malá umělecká díla.
Skutečně kuriózní pochoutku jsme ochutnali
v podniku Los Zagales. Smažené kalamáry na
jehle naplněné pikantní masovou náplní a šunkou jamón, nahoře posypané čerstvě naklíčenou
řeřichou, byly ve speciálních nádobách. Když je
číšník přinesl na stůl, vynořily se pozvolna z mlhy vytvořené podle všeho tekutým dusíkem.
Ta malá show se nám líbila. Ale nadchnulo
mě ještě něco jiného. Když si objednáte třeba
pizzu nebo špagety, víte, co můžete čekat. Když
si objednáte tapas, čeká vás překvapení. Příjemné překvapení. Alespoň tady, ve Valladolidu.
PETR VESELÝ
Do Valladolidu se dostanete letadlem
přes Madrid, ale někdy je to výhodnější
přes Barcelonu, kde bývají častější slevy
(2500 až 3500 Kč). Z obou měst tam jezdí
také rychlovlak (www.logitravel.com/trenes/). Z hlavního města ujede trasu za hodinu a zpáteční jízdenka stojí kolem 35 eur,
při objednávce s předstihem ji lze pořídit
zhruba za 20 eur. Mlsalům lze doporučit
vyhlášené podniky La Criola, Los Zagales
a Villa Paramesa. Spoustu zajímavostí
o městě a o událostech v něm najdete na
info.valladolid.es a www.spain.info. Ale
i v knize Turistický průvodce, Španělsko
(nakladatelství JOTA).
Pokud chcete ochutnat tapas u nás, klikněte na pepenerogroup.cz, tapasroom.cz,
labodega.cz nebo casalatina.cz.
Tapas může být pochoutka i podívaná. Tentokrát
jde o šou s kalamáry a tekutým dusíkem.
STYL pro ženy
29