Osevní postupy

PĚSTUJ EKOLOGICKY! 1. SETKÁNÍ
OSEVNÍ POSTUPY, TVORBA PĚSTEBNÍHO PLÁNU, SMÍŠENÉ KULTURY
Alena Lehmannová ∙ www.prirodni-zahrady.cz
OSEVNÍ POSTUP



střídání plodin v prostoru a čase podle nároků pěstovaných plodin a záměru produkce,
maximální využití plochy a sezóny spojené s efektivní péčí o půdu (správný osevní postup je
základ pro uchování a zvyšování úrodnosti půdy),
pěstování na základě vytvořeného pěstebního plánu.
PĚSTEBNÍ PLÁN/OSEVNÍ POSTUP BY MĚL ODPOVÍDAT:

podmínkám na pozemku (stanoviště vhodné pro určité typy rostlin – zejména vlastnosti půdy,
míra oslunění, množství srážek a půdní vlhkosti),
 účelu produkce/pěstování (zemědělská produkce x pěstování pro vlastní potřebu x zásobování
skupiny lidí v rámci komunitní zahrady nebo KPZ x záhony na školní zahradě apod.),
 kompetencím a znalostem zahradníka, dostupnému času a finančním prostředkům na údržbu a
péči,
 způsobu obdělávání pozemku (uzpůsobení používané technice, dostupnému nářadí apod.).
Pěstební plán můžete nakreslit ručně (dobře se pracuje např. s milimetrovým papírem), v počítači
(např. využít Excel, který vám zároveň bude počítat potřebné osivo a sazenice) nebo si ho připravit pomocí
on-line plánovačů na internetu (např. www.akosadit.sk, www.growveg.com, www.kpzinfo.cz/planovaniurody-pro-kpz).
Při tvorbě plánu je vhodné zkombinovat různá hlediska a přístupy (např. rozvržení podle sklízené části,
požadovaného množství živin – tzv. tratě, zásad smíšené kultury, četnosti sklizně, náročnosti údržby
apod.). Neexistuje jen jedno jediné správné řešení. Důležité je dodržet při výsevu a výsadbě doporučenou
vzdálenost rostlin (tzv. spon) uváděnou výrobci osiv. V pěstebním plánu by nemělo chybět zelené
hnojení, které může sloužit jako „předplodina“ nebo být vyseto kdykoliv v průběhu sezóny. Některé části
pozemku můžeme takto nechat odpočívat po celý rok (vojtěška i několik let).
ROZVRŽENÍ PODLE SKLÍZENÉ ČÁSTI
Zelenina se tradičně rozděluje na cibulovou, kořenovou, košťálovou, listovou, luskovou a plodovou
podle toho, jakou část zeleniny sklízíme. Obvykle platí, že rostliny patřící do stejné skupiny mají obdobné
požadavky na vláhu a množství živin v půdě. Společné pěstování nám tak zjednoduší přípravu plochy na
pěstování a následnou péči o rostliny.
Zařazení konkrétních druhů zeleniny do skupin se v literatuře někdy různí. Níže uvádíme nejčastěji
užívané.
SKUPINA
Cibulová
Kořenová
Košťálová
Listová
Lusková
PŘÍKLADY ZELENINY
cibule, česnek, pórek
mrkev, petržel, pastinák, řepa, ředkvička, celer
květák, brokolice, zelí, kapusta
salát, špenát, mangold, bylinky (bylinky jsou někdy vyčleňovány zvlášť jako tzv. kořeninová
zelenina)
fazole, hrách, bob
1 PĚSTUJ EKOLOGICKY! 1. SETKÁNÍ
OSEVNÍ POSTUPY, TVORBA PĚSTEBNÍHO PLÁNU, SMÍŠENÉ KULTURY
Alena Lehmannová ∙ www.prirodni-zahrady.cz
Plodová
rajče, okurka, paprika, dýně, cuketa
ROZVRŽENÍ PODLE TRATI
Podle množství potřebných živin se zelenina rozděluje na rostliny I., II, a III. trati. Číslo trati znamená
množství živin, které rostliny vyžadují, a pořadí, ve kterém je vhodné rostliny pěstovat po sobě. Nejprve
bychom měli dát prostor rostlinám I. trati (zejména plodová a košťálová zelenina), které potřebují nejvíce
živin. Záhon před jejich výsevem nebo výsadbou důkladně vyhnojíme kompostem a v průběhu růstu
rostliny ještě přihnojujeme organickými hnojivy. Pak na stejném místě pěstujeme rostliny II. trati (zejména
kořenová a listová zelenina), kterým stačí jen průběžné přihnojování, na závěr pak rostliny III. trati
(lusková zelenina), které jsou na živiny nenáročné a přihnojování nevyžadují, naopak mohou být využity
i jako zelené hnojení. Následně záhon opět důkladně vyhnojíme kompostem a koloběh opakujeme. Tento
princip můžete využívat pro celé záhony, kdy na nich po letech střídáte rostliny I., II a III. trati,
ale i v průběhu jedné sezony, kdy po sklizni rostlin první trati vysejete ještě rostliny druhé trati
(např. po raných košťálovinách pěstujete špenát), nebo po rostlinách druhé trati rostliny třetí trati
(např. po mrkvi vysejete ještě hrášek).
Zařazení konkrétních druhů zeleniny do skupin se v literatuře někdy různí. Níže uvádíme nejčastěji
užívané.
TRAŤ
I.
II.
III.
PŘÍKLADY ZELENINY
rajče, okurka, paprika, dýně, cuketa, květák, brokolice, zelí, kapusta, hlávkový salát, celer
mrkev, petržel, pastinák, řepa, ředkvička, špenát, mangold, cibule, česnek, pórek, kopr, pažitka
fazole, hrách, bob, středomořské bylinky
NAVRŽENÍ SMÍŠENÉ KULTURY
Mezi rostlinami existují podobné vztahy sympatie a antipatie jako mezi lidmi. Některé spolu dobře
vycházejí, navzájem se podporují v růstu, odpuzují si škůdce, jiné, pokud jsou blízko sebe, naopak
neprospívají nebo i uhynou. V odborné literatuře najdete přehledy vhodných a nevhodných kombinací
pro společné pěstování zeleniny (viz tabulka níže převzatá z publikace R. Hradila Česká biozahrada).
Nemusíte je ale brát jako dogma. Vzájemné působení rostlin ovlivňuje celá řada okolností, a tak
kombinace, která výborně funguje na jedné zahradě, na jiné zahradě nemusí být účinná.
2 PĚSTUJ EKOLOGICKY! 1. SETKÁNÍ
OSEVNÍ POSTUPY, TVORBA PĚSTEBNÍHO PLÁNU, SMÍŠENÉ KULTURY
Alena Lehmannová ∙ www.prirodni-zahrady.cz
3 PĚSTUJ EKOLOGICKY! 1. SETKÁNÍ
OSEVNÍ POSTUPY, TVORBA PĚSTEBNÍHO PLÁNU, SMÍŠENÉ KULTURY
Alena Lehmannová ∙ www.prirodni-zahrady.cz
PRAKTICKÉ TIPY PRO TVORBU PĚSTEBNÍHO PLÁNU





Do osevního postupu zařazujte předplodiny, meziplodiny nebo zelené hnojení a mulčování. Půdě
nesvědčí, když je holá. Snáze pak podléhá erozi, vyplavují se z ní živiny a oslabuje se v ní půdní
život. Chytře využívejte prostor (např. než doroste květák, můžeme v mezerách sklidit salát apod.).
Zeleniny s krátkou vegetační dobou, které se během sezony pěstují opakovaně, nebo rostliny,
které vyžadují velkou péči, umísťujte na snadno dostupná místa. Vytvořte si „zónování“ užitkové
zahrady (rozdělení na méně a více navštěvovaná místa).
Kombinujte aromatické rostliny (bylinky, květiny) se zeleninou. Tyto rostliny působí jako
prevence proti škůdcům, lákají užitečný hmyz a dělají zeleninovou zahradu i vizuálně zajímavou.
V komunitních zahradách, kde o rostliny pečuje více lidí, myslete na jednoduchost
a srozumitelnost údržby (např. zeleninová polykultura setá „na široko“ může být pro řadu lidí
nepřehledná).
Veďte si pečlivě záznamy, co kde pěstujete. V zimě si těžko vzpomenete, co vám kde rostlo,
a těžko se bude plánovat na další rok.
JAK NA TO? ANEB PĚSTEBNÍ PLÁN V PĚTI KROCÍCH…
1. Zamyslete se, jaký prostor na pěstování máte k dispozici, jak to tam vypadá. Zaměřte se
zejména na kvalitu půdy, míru oslunění a dostupnost vody. Dobré je ale zvážit i věci jako
je dopravní dostupnost, zdroje v okolí (kompostárna, lesy apod.).
2. Ujasněte si, co je vaším cílem (co pěstovat, pro koho, v jakém množství, kolik na to máte času
a peněz).
3. Zapátrejte po historii pozemku (co se kde pěstovalo v předchozích letech, včetně hnojení apod.)
4. Vytvořte si seznam rostlin, které chcete pěstovat. O rostlinách si zjistěte maximum informací,
zejména jejich nároky na vláhu a živiny, kdy je potřeba je vysít/zasadit, zda je potřeba je
předpěstovat apod.
5. Sestavte si pěstební plán. Pokud je péče o zeleninu sdílena více lidmi, připravte si i instrukce, kdy
co dělat a jak.
Pamatujte, že plán není nikdy konečný. Je potřeba se k němu stále vracet, hodnotit, přizpůsobovat se
situaci (např. mít různé druhy zeleniny na doplňování volných míst apod.). Všechny změny si
zaznamenávejte, abyste měli kvalitní podklady pro plánování další rok.
PŘÍKLADY PĚSTEBNÍHO PLÁNU
Pěstování podle trati doplněné o zelené hnojení
Plocha užitkové zahrady je rozdělena na 4 části. Tři části jsou určeny pro pěstování zeleniny podle trati (I.,
II., III.), čtvrtá část je oseta zeleným hnojením. V následujícím roce se využití ploch posune – do záhonu
se zeleným hnojením se doplní větší množství kompostu a na záhon se vysejí/vysází rostliny I. trati,
na plochu po rostlinách I. trati se vysejí/vysází rostliny II. trati, které se v průběhu sezony přihnojují,
na plochu po rostlinách II. trati se vysejí/vysází rostliny III. trati, na plochu po rostlinách III. trati se vyseje
zelené hnojení. Začlenění zeleného hnojení do rotace posílí úrodnost půdy - oddálí pěstování stejných
rostlin na jednom místě, takže půda není jednostranně vyčerpávána, a poskytne čas pro obnovu půdního
života. Zelené hnojení můžete samozřejmě v průběhu roku využívat i na ostatních záhonech.
4 PĚSTUJ EKOLOGICKY! 1. SETKÁNÍ
OSEVNÍ POSTUPY, TVORBA PĚSTEBNÍHO PLÁNU, SMÍŠENÉ KULTURY
Alena Lehmannová ∙ www.prirodni-zahrady.cz
1. rok
2. rok
3. rok
4. rok
zelenina
I. trati
zelenina
II. trati
zelenina
II. trati
zelenina
III. trati
zelenina
III. trati
zelené
hnojení
zelené
hnojení
zelenina
I. trati
zelené
hnojení
zelenina
III. trati
zelenina
I. trati
zelené
hnojení
zelenina
II. trati
zelenina
I. trati
zelenina
III. trati
zelenina
II. trati
ČTVEREČKOVÁ ZAHRÁDKA (SQUARE FOOT GARDEN)
Metoda pěstování ve vyvýšených záhonech nebo truhlíkách, které jsou rozděleny na čtverečky o straně 30
cm. Každý čtvereček je obvykle věnován jedné plodině. Plánování je jednoduché – podle doporučeného
počtu rostlin na čtvereček pěstební plán sestavíte za pár minut. Klíčem k úspěchu je velmi úrodná a kyprá
zemina. Při zakládání se doporučuje směs kompostu, rašeliny a vermikulitu v poměru 1:1:1.
V následujících letech je pak nutné pravidelné doplňovat kompost. Čtverečková zahrádka vznikla v USA,
více informací najdete např. na http://squarefootgardening.org/. V Čechách se propagaci čtverečkového
zahradničení věnuje např. Katka Hodková (www.laskominkyprokorinky.cz).
Plánek převzat z www.plantandplate.com.
5