docJidiše Kop
download 
Stížnost Transkript
Jidiše Kop
Rabi Nilton Bonder: Jidiše Kop 1 Rabi Nilton Bonder Jidiše Kop Tvůrčı́ řešenı́ problémů v židovské tradici, vzdělanosti a humoru Euromedia Group, k. s., Knižnı́ klub, Praha, 2008 preklad: Jakub Guziur • 9 Nutnost je matkou vynalézavosti – a řešenı́. • 9 Poté, co se nahromadı́ minimálnı́ kritické množstvı́“ problémů, dojde k vědomé, existenciálnı́ reakci, při nı́ž je ” přehodnocen způsob, jı́mž chápeme nemožné“. Jidiše kop představuje bod obratu, v němž – poté, co jste se vzdali ” naděje – se s jiskrou v oku sebejistě vrátı́te do hry. Jde o jedinečnou schopnost zvrátit vývoj situace ve svůj prospěch a zvı́tězit právě v okamžiku, kdy jste přitlačeni ke zdi; vzdát se konvenčnı́ho způsobu myšlenı́, který vám bránı́ přestat prohrávat, a uvědomit si, že jste pány možnostı́, o nichž jste před tı́m prostě nepřemýšleli. • 12 Neřešitelnost“ je vždy jen přechodný stav – ten, kdo si to uvědomil, se nevzdává. Nevzdávat se – žádný jiný přı́stup ” nepodněcuje takovou tvořivost a intuici. Prostá skutečnost, že se rozhodnete neskončit, odkrývá možnosti, které neexistujı́ pro toho, kdo se vzdal. • 12 přı́běh ze středověku • Ve vesnici našli mrtvé dı́tě. Okamžitě obvinili nějakého Žida, že dı́tě zavraždil a použil k jakémusi hrůznému obřadu. Ve vězenı́ si Žid uvědomil, že je obětnı́m beránkem a že u nadcházejı́cı́ho soudu nemá nejmenšı́ šanci. Požádal, aby se směl setkat s rabı́nem a jeho prosba byla splněna. Když rabı́n přijel, muž si zoufal nad trestem smrti, který bude jistě brzy vynesen. Rabı́n jej utěšoval: Nikdy si ” nemysli, že situace je bezvýchodná. K takovým myšlenkám tě ponouká, Bůh chraň, sám Zlotřilý.“. Co mám ale dělat?“, zeptal se ztrápený Žid. ” Prostě se nevzdávej a Bůh ti ukáže cestu.“. ” Nadešel den soudu. Soudce chtěl předstı́rat, že proces bude čestný a že obžalovaný bude mı́t možnost prokázat svou nevinu. Proto obžalovanému řekl: Protože vy Židé jste věřı́cı́, nechám v této věci rozhodnout Boha. Na ” jeden papı́rek napı́ši slovo nevinen‘ a na druhý vinen‘. Jeden si vybereš a o tvém osudu rozhodne Bůh.“. ’ ’ Zatı́mco se Žid rozhodoval, soudce na oba papı́rky napsal slovo vinen“. Řekli bychom, že možnosti odsou” zeného klesly z padesáti procent na nulu. Papı́rek se slovem nevinen“ si vybrat nemohl, protože žádný takový ” tam nebyl. Vězeň si vzpomněl na rabı́nova slova a na chvı́li se zamyslel. V očı́ch mu náhle zajiskřilo. Popadl jeden papı́rek a najednou ho spolknul. Svědci se rozzlobeně dotazovali: Proč jsi to udělal? Jak se dozvı́me, co s tebou bude?“. ” Jednoduše,“, odpověděl Žid, stačı́ si přečı́st, co se pı́še na tom druhém papı́rku. Já si zvolil opak.“. ” ” • 20 Odhalovánı́ významu je nekončı́cı́ součinnost textu a jeho interpretacı́. • 24 Dobrý text musı́ mı́t formu“; doslovnost textu je zásadnı́, bez nı́ bychom nebyli schopni rozpoznat nevědomost, která ” text obklopuje, a to, co text nevyjadřuje. Je nutné zajistit, aby byl text doslovný, odolný vůči interpretacı́m (. . .). • 26 Otázka často obsahuje většı́ část odpovědi než mnohá odpověd’. I odpověd’může obsahovat většı́ dı́l otázky než otázka samotná. • 26 Ve známé anekdotě se někdo ptá Žida: Proč Židé na otázku vždy odpovı́dajı́ otázkou?“. Okamžitá odpověd’ znı́: ” Proč ne?“. ” Rabi Nilton Bonder: Jidiše Kop 2 • 29 Vědět, jak otázkou odpovědět tak, aby tato odpověd’prvnı́ otázku obohatila, a nemluvit přitom nadarmo, to vyžaduje důvtip a moudrost. • 29 Až se setkáte s problémem, s nı́mž si nebudete vědět rady, jednoduše si klad’te otázky. Takto vymezı́te zřejmou stránku toho, co je zřejmé. Otázky vám pomohou odhalit formu problému do nejmenšı́ch podrobnostı́. Ve chvı́li, kdy bude forma problému vymezena dokonale a zcela jasně, bude vám vyjevena samotná podstata. • 30 Naše mysl vidı́, slyšı́ a chápe tak, jak si ji uzpůsobı́me. Předsudky a předpoklady ovlivňujı́ naši schopnost vnı́mat doslovné vı́ce než cokoli jiného. • 33 židovské rčenı́ • Ne každý je spokojen s tı́m, jak vypadá, ale každý je spokojen s tı́m, jak myslı́. • 33 Jsme vězni svých myslı́ a naše uvězněnı́ je tak dokonalé, že s nı́m zpravidla ani nejsme nespokojeni. Jednou z nejčastěji zesměšňovaných postav židovské tradice je génius“, člověk, který podlehl svodům vlastnı́ mysli. Jeho myšlenı́ mu ” připadá tak dokonalé, každá myšlenka tak přesná a vhodná, že nechápe, proč lidé v jeho okolı́ nejsou schopni rozpoznat jeho přednosti a vytřı́bený cit pro krásno. Takovı́ lidé zpravidla cestu z bludišt’ vlastnı́ho myšlenı́ nenaleznou. Cesty, po nichž jdou, a odpovědi, s nimiž se spokojujı́, majı́ ke skutečným cestám a odpovědı́m daleko. • 33 Překážky, které nám bránı́ nalézt řešenı́, zdoláme jen tehdy, budeme-li se vlastnı́ nevědomostı́ a omezenostı́ zabývat vı́ce než tı́m, čı́m si jsme jisti. • 34 (. . .) Jak byste spravedlivě rozdělili jedenáct jablek mezi dvanáct dětı́?“. ” (. . .) Jednoduše. Udělám z nich jablečné pyré.“. ” • 34 Pokud vymezı́me a zdůraznı́me to, co text nebo problém vyjadřuje, zároveň tı́m odhalı́me to, co nevyjadřuje, a tak objevı́me oblasti, o nichž nic nevı́me. • 34 Nejběžnějšı́ a zároveň i nejzávažnějšı́ omyl géniů“ spočı́vá v tom, že si vytvářejı́ sebestředný způsob myšlenı́, který ” se světem kolem souvisı́ málo nebo vůbec. Génius“ věřı́, že poznánı́ je statické, že postačı́ zvolit to nejestetičtějšı́“ ” ” řešenı́, které mu samo přijde na mysl, a vesmı́r se mu přizpůsobı́. • 35 přı́běh • Shapiro měl úspěšný rok a tak se rozhodl, že se poprvé v životě vydá lodı́ do Francie. Když ho prvnı́ho dne večer zavedli v jı́delně ke stolu, zjistil, že má večeřet s dobře oblečeným Francouzem. Jakmile přišel Shapiro ke stolu, Francouz povstal, uklonil se a řekl: Bon appétit!“. ” Shapiro odvětil: Shapiro!“. ” Tento rituál se opakoval při každém jı́dle. Poslednı́ho dne plavby Shapiro potkal pokladnı́ka, který mu vysvětlil: Bon appétit‘ nenı́ jméno, francouzsky to znamená dobrou chut’‘.“. ”’ ’ Opravdu?“, podivil se Shapiro, který se nemohl dočkat večeře, kdy hodlal své pochybenı́ napravit. Než mohl ” jeho společnı́k u večeře cokoli udělat, Shapiro se postavil, obřadně se uklonil a řekl: Bon appétit!“. ” Nato povstal Francouz a odpověděl: Shapiro!“. ” • 36 To, že vı́me, co všechno neznáme, nám sice nezaručı́, že druhým porozumı́me, zabránı́me tak ale vzniku dalšı́ch překážek, které by dorozuměnı́ mohly ztı́žit. Pokud zjistı́te, že jste skutečnosti rozuměli mylně, považujte svůj omyl za přirozenou součást nové skutečnosti. Rabi Nilton Bonder: Jidiše Kop 3 • 37 Když se ptali Isidora Rabiho, který roku 1944 obdržel Nobelovu cenu za fyziku, na jeho úspěchy, odpověděl, že za vše vděčı́ své matce. Přišli jsme domů ze školy a všechny matky se dětı́ ptaly, co se ve škole naučily. Moje matka ale ” chtěla vědět, jaké otázky jsem toho dne ve škole položil.“. • 37 Základnı́ rozdı́l mezi úspěšným a neúspěšným žákem spočı́vá v tom, že zatı́mco se neúspěšný žák upı́ná pouze na daný problém, úspěšný žák se snažı́ pochopit problém v rámci celého kontextu. Pokud bude jakákoli proměnná v zadánı́ testu změněna, neúspěšný žák nebude schopen problém vyřešit. • 38 Zbožný muž si Ba’al Šemovi [Tovovi (zakladateli chasidismu)] stěžoval: Velmi jsem se snažil sloužit našemu Pánu ” upřı́mně a poctivě, nevidı́m ale žádný rozdı́l ani zlepšenı́. Jsem stále stejně obyčejný, nevědomý člověk jako dřı́ve.“. Ba’al Šem Tov mu odpověděl: Uvědomil sis, že jsi obyčejný a nevědomý, a to je samo o sobě velký úspěch.“. ” • 45 Pokud chceme něčemu porozumět, tážeme se po podobnosti. Daná věc se nám nejlépe vyjevı́ jako to, co je, právě tehdy, kdy ji můžeme přirovnat k jiné věci. • 46 David Freedman: Mendel Marantz“ ” • Co je to nájemné? Daň z toho, že jsi chudý. • 47 Nalezenı́ něčeho podobného“ je (. . .) způsobem poznánı́. Nájemné nenı́ daň, pokud ovšem můžeme nájemné k dani ” přirovnat, dozvı́me se něco o jeho podstatě. • 48 Přirovnánı́ jedné věci k druhé nám toho o skutečnosti prozradı́ vı́ce než jednoznačný, nesmlouvavý závěr objektivnı́ odpovědi. Skrytost je nadána jistou dynamikou, plynoucı́ z toho, co je podobné“. At’ už toto přirovnánı́ odka” zuje k čemukoli, jde o něco neukončeného, co nám může stále odhalovat nekonečné množstvı́ rozdı́lných vlastnostı́ možných odpovědı́. Tento postup vám neposkytne praktický návod k řešenı́ problémů, jeho užitečnost spočı́vá v tom, že změnı́ vaše představy a způsob, jakým chápete skutečnost. • 49 Pokud Žida zasáhne napřı́klad ztráta, často se snažı́ situaci přehodnotit. Dı́ky tomu, že na situaci pohlédne z jiného úhlu, utišı́ svůj žal a může se naučit podobné situace přijı́mat. Dojde-li k něčemu nepřı́jemnému, co ale nenı́ životně důležité – když se napřı́klad rozbije talı́ř –, typická židovská reakce znı́: Mázl tov!“, což v tomto přı́padě můžeme ” přeložit jako Jaké štěstı́!“. Na situaci se nynı́ pohlı́žı́ z jiného úhlu: Dobře, že se rozbilo něco bezcenného. Ted’ ” ” sis uvědomil, že jsi roztržitý, takže si můžeš dávat většı́ pozor a k ničemu vážnějšı́mu nedojde.“. Mnohé situace, napřı́klad finančnı́ ztrátu, zničenı́ pneumatiky o obrubnı́k a podobně, které by ostatnı́ lidé vnı́mali jako zlá znamenı́, můžeme takto přehodnotit a začı́t vnı́mat jako znamenı́ dobrá. Tomuto přı́stupu se Židé jistě naučili, když se museli vyrovnávat s mnoha strastmi, které jsou pro dějiny tohoto národa přı́značné. Jde o poznatek těch, kteřı́ přežili, což dokládá následujı́cı́ způsob, jak přehodnotit zdánlivě bezvýchodnou situaci: Je lepšı́, když přijde Žid o svůj vous, ” než když vous přijde o svého Žida.“. • 51 Jeden Žid byl vydán na milost zvrácenému sultánovi, který jej postavil před následujı́cı́ problém: Pokud řekneš ” pravdu, budeš oběšen. Pokud zalžeš, přijdeš o hlavu.“. Žid mu odpověděl: Přijdu o hlavu.“. Život tomuto člověku ” zachránila schopnost vnı́mat vı́ce kontextů najednou. V přı́padě, že měl přijı́t o hlavu, by byl tento výrok pravdivý, a tudı́ž by měl být oběšen. Měl-li o život přijı́t jinak, tento výrok by pravdivý nebyl, a proto by měl přijı́t o hlavu. • 51 Pokud chcete zvládnout Skrytou řı́ši toho, co je zjevné, musı́te mı́t pružnou mysl. Nesmı́te se nechat omezovat doslovným významem textu, i když z něj budete vycházet. Návrhy řešenı́ problémů je třeba vnı́mat z kritického odstupu, aby vaši vnı́mavost neotupilo konvenčnı́ myšlenı́. • 53 Walter Lippman • Když všichni uvažujı́ stejně, nikdo nemyslı́. Rabi Nilton Bonder: Jidiše Kop 4 • 60 Rabı́na z Ropšic navštı́vil jistý muž pochybné pověsti, aby se mu vyznal ze svých hřı́chů a mohl si své chyby odpykat. Své zločiny a skutky se spravedlivému rabı́novi vyprávět styděl, věděl ale, že aby je mohl odčinit, nesmı́ zamlčet ani jeden. Rabı́novi nakonec řekl, že se jedná o činy jednoho z jeho přátel, který se mu styděl zpovı́dat osobně, a proto tento úkol svěřil jemu. Rabı́novy rady si vyslechne a svému přı́teli je zopakuje. Muži, který jej sledoval pozorně a ostražitě, řekl rabi s úsměvem: Ten váš přı́tel je hlupák. Stejně dobře mě mohl ” navštı́vit osobně a předstı́rat, že zastupuje někoho, kdo se stydı́ zpovı́dat sám.“. • 61 Chudý rolnı́k našel cestou do města peněženku, v nı́ž bylo devadesát dolarů, jméno, adresa a vzkaz: Pokud tuto ” peněženku vrátı́te, dostanete deset dolarů odměny.“. Rolnı́k rychle našel ulici, kterou adresa udávala, a vrátil peněženku vlastnı́kovi. Mı́sto slov vděku mu ale vlastnı́k peněženky řekl: Vidı́m, že jste si svou odměnu už vzal, deset dolarů ” scházı́.“. Rolnı́k se zapřı́sahal, že nevzal nic, ale vlastnı́k trval na tom, že v peněžence ze sta dolarů deset chybı́. Šli tedy za rabı́nem, který si trpělivě vyslechl nejprve přı́běh rolnı́ka, a pak vlastnı́ka peněženky. Komu uvěřı́te, rabi?“, vyzvı́dal boháč. Nevzdělanému rolnı́kovi nebo mně?“. ” ” Jak rolnı́k předpokládal, rabi odpověděl: Samozřejmě, že vám.“. ” Poté ale rabı́n vzal peněženku a dal ji rolnı́kovi. To pro změnu udivilo boháče: Co to děláte?“. ” Řı́kal jste přece, že vaše peněženka obsahovala sto dolarů. Tento muž tvrdı́, že v této peněžence bylo jen devadesát. ” Takže ta peněženka nemůže být vaše.“, uzavřel věc rabı́n. Co ale bude s mými penězi?“, rozhořčoval se boháč. ” Trpělivý rabı́n mu vysvětlil: Musı́me počkat, až vaši peněženku se sto dolary někdo najde.“. ” • 63 židovské přı́slovı́ • Co je na světě nejtěžšı́? Prázdná kapsa. • 64 Groucho Marx zaslal hollywoodskému klubu, který jej chtěl přijmout za člena, následujı́cı́ telegram: Vaše pozvánı́ ” musı́m odmı́tnout. Do klubu, který za členy přijı́má lidi jako jsem já, vstoupit nechci.“. • 66 Do ordinace doktora Neyrowitze se vpotácela dvaaosmdesátiletá žena. Pane doktore.“, řekla mu. Necı́tı́m se moc ” ” dobře.“. Je mi to lı́to, panı́ Kupnicková, jisté věci ale nevyléčı́ ani modernı́ medicı́na. Ani ta vám nepomůže omládnout.“. ” Panı́ Kupnicková odsekla: Kdo se vás o to prosı́, pane doktore? Já chci, abyste mi pomohl stárnout.“ ” • 68 Rolnı́k si stěžoval rabı́novi: Rabi, takové sucho nepamatujeme. Na polı́ch nic neroste, dobytek mi chcı́pá, rodina trpı́ ” hlady. Co mám dělat?“. Nic se neboj.“, uklidňoval muže rabı́n. Bůh se o to postará.“. ” ” To samozřejmě vı́m.“, souhlasil rolnı́k. Jen bych chtěl, aby se o to staral i do doby, než se o to začne starat.“. ” ” • 73 Hitler měl zlé sny, důstojnickým sluhům přikázal, aby přivedli někoho, kdo mu vyložı́ jejich význam. Jasnovidec prohlásil: Zemřete na židovský svátek.“. ” O jakém svátku to mluvı́te?“, ptal se vyděšený, ale zvědavý Hitler. ” At’ zemřete kdykoli, ten den se stane židovským svátkem.“. ” • 74 Pan Rosten strávil čtrnáct dnů obchodně v New Yorku a vracel se do maloměsta, kde bydlel. Vedle něj seděl ve vlaku neznámý mladı́k. Jelikož měl před sebou dlouhou cestu, pan Rosten se rozhodl zapřı́st rozhovor. Kam jedete?“, zeptal se. Cizinec se usmál a řekl: Do Glens Falls.“. Tam jedu i já! Ve skutečnosti tam bydlı́m! Jedete ” ” ” tam obchodně?“, ptal se pan Rosten překvapeně. Ne.“, odvětil mladı́k. Jde o společenskou návštěvu.“. ” ” Rabi Nilton Bonder: Jidiše Kop 5 Aha, žijı́ tam vaši přı́buznı́?“. Ne, mı́ přı́buznı́ tam nežijı́.“. Pan Rosten se zamyslel. Jste ženatý?“, vyzvı́dal. Nejsem ” ” ” ” ženatý.“. Pan Rosten se zamyslel: Jede do Glens Falls, ženatý nenı́, o obchodnı́ cestu nejde, nemá tam přı́buzné. Proč tam tedy jede? Zřejmě za nějakou dı́vkou; aby se seznámil s jejı́ rodinou? Aby potvrdil zasnoubenı́? Ale s kým? Žijı́ tam jen tři židovské rodiny, které by mohl znát. . . Resnickovi, Feldsteinovi a Sanowitzovi. O Resnickovy jı́t nemůže, Resnick má jen syny. Feldsteinovi majı́ dvě dcery, ale jedna je vdaná, druhá na univerzitě a nebude touto dobou doma. Musı́ jı́t o Sanowitzovy. Ti majı́ tři dcery: Marshu, Rebeccu a Rochelle. Marsha je už zasnoubená. Rebecca nenı́ pro tohoto muže dost přitažlivá. Takže to bude Rochelle. Tak je to, Rochelle! Ta je krásná! Pan Rosten se na cizince usmál a pravil: Blahopřeji vám k brzkému sňatku s Rochelle Sanowitzovou!“. ” Ale. . . jak to ale vı́te?“, koktal mladı́k. ” Vždyt’ je to přece zřejmé!“, odvětil pan Rosten. ” • 81 Na jednom školenı́ o Managementu a intuici“ školitel prohlásil: Využı́váme jen deset procent našı́ mozkové kapa” ” city; představte si, že bychom využı́vali sta procent.“. Tehdy jsem odvětil, že by to poškodilo naši výkonnost, protože výsledky – a mnohdy dokonce i naše přežitı́ – závisı́ na procesech, které se odehrávajı́ v prázdné“, podvědomé části ” našich myslı́. • 101 Otázka zahalená v existenciálnı́m hávu je převrácena naruby, pak se z nı́ stává odpověd’, která vyžaduje dalšı́ logickou otázku. Otázka Proč pes vrtı́ ocasem?“ vede k odpovědi, která patřı́ spı́še do oboru fyziky – mohli bychom se s nı́ ” setkat napřı́klad v rozhovoru o setrvačnosti. Zakrývat skutečnost, že naši otázku podnı́tila pouhá zvědavost, je naprosto marné, hlupák to vždy od’halı́ tı́m, že z našı́ otázky udělá nesmysl“, který ale má existenciálnı́ jádro. Podstatné ” zde ale je, že když hlupák obrátı́ problém naruby, a tı́m jej pozměnı́, přibližuje se odpovědi, kterou bychom jinak – jinými slovy: pokud by neobsahovala nesmysl“ – nebyli schopni zcela uchopit. Krátce: prostřednictvı́m nesmysl” ” nosti“ můžeme skrytou oblast poznat lépe než pomocı́ racionálnı́ho uvažovánı́. • 102 Dva muži z Chelmu se přeli, zda je důležitějšı́ slunce nebo měsı́c. Jeden se domnı́val, že důležitějšı́ je slunce, protože je většı́ a zářivějšı́. Druhý ale trval na svém: Tak to nenı́! Měsı́c je důležitějšı́ než slunce. Bez svitu měsı́ce by nikdo neviděl ani na krok. ” Slunce přece svı́tı́ ve dne, a to je stejně světlo!“. • 109 Naivita umožňuje porozumět různým prostředı́m – je určitým východiskem, které nám usnadňuje odhalit“ škodlivé ” návyky, kvůli nimž zı́skávajı́ naše myšlenky a myšlenkové postupy, jimiž hledáme řešenı́ problémů, sklon k přı́lišné chytrosti“ a důmyslnosti“. ” ” • 113 Hlupák (. . .) všechny potřebné informace zná, jen nevı́, jak jich využı́t. • 118 rabi z Kotsku • Na světě je tolik moudrých vzdělanců a filozofů; všichni bádajı́, uvažujı́, nořı́ se do božı́ch tajemstvı́. . . . Proč se ve své moudrosti ztrácejı́? Protože je jejich intelektuálnı́ schopnosti a možnosti jejich vnı́mánı́ ve skutečnosti omezujı́. Lid Israele ale vı́, jak prostřednictvı́m vnı́mavosti proniknout do oblastı́, které rozum nemůže postihnout. Co je tı́m prostředkem, který lidskou vnı́mavost povznášı́ na úroveň nebeských andělů? Božı́ přikázánı́ (micvot). • 118 Pirkej avot (4:6) • Tomu, kdo se učı́, aby učil, bude umožněno učit se a učit. A tomu, kdo se učı́, aby konal, bude umožněno učit se, učit, zachovávat a konat. • 120 Miriam Stampferová, odbornice na buněčnou biologii Rabi Nilton Bonder: Jidiše Kop 6 • Vezmeme-li v úvahu omezenı́ daná stavebnı́mi prvky hmotného světa, nejlepšı́ kódovacı́ látkou nenı́ neměnná, stabilnı́ a bezchybná látka. Mnohem výhodnějšı́ je použı́t látku, v nı́ž k chybám a omylům dojı́t může (taková je i kódovacı́ látka DNA), a zároveň ji nadat mechanismy, které omyly odhalujı́ a opravujı́. • 120 rabi Zalman • Dobrým úsudkům se naučı́š špatnými úsudky. • 120 Pirkej avot (3:12) • Pouze ten, jehož činy převažujı́ nad moudrostı́, si moudrost trvale uchová. Avšak moudrost toho, kdo jı́ dává přednost před činy, nemá trvánı́. • 123 (. . .) Co znamená Neokrádat sebe sama“? Ničemu se neuzavı́rat. Pokud se životu uzavřete, pokud se ho stranı́te, ” nikdy se o sobě a životě nedozvı́te jisté zásadnı́ věci, k nimž nelze dospět racionálnı́ cestou. • 124 rabi z Kobrynu • Pokud má někdo velké vědomosti, hrozı́ nebezpečı́, že jeho znalosti převážı́ nad jeho činy. • 125 Studenti zpravidla o výuku ztrácejı́ zájem proto, že se ve školstvı́ poznánı́“ zdůrazňuje na úkor zkušenosti; důraz je ” kladen na světlo, ale ne na způsob, jakým je možno rozpoznat blı́zké svı́čky, které rovněž mohou mnohé osvětlit. • 126 Pro každého člověka je nesmı́rně důležité najı́t svůj vlastnı́ způsob, jak uchovat světlo. Jeden žák si stěžoval, že ztrácı́ zápal pro studium. Rabi z Rižinu mu odpověděl: Jsi jako člověk, který se s průvodcem snažı́ projı́t nočnı́m lesem. ” Jakmile se průvodce vzdálı́, temnoty tě přemohou. Pokud si ale neseš své vlastnı́ světlo, nemusı́š se temnot obávat.“. • 127 rabi Bunam • Špatný učitel žákům řı́ká, co vı́. Dobrý učitel vı́, co řı́ká. • 127 rabi Jicchak z Vorkého • Obchodnı́k chtěl vyrazit na výlet. Zaměstnal proto prodavače, aby se v době jeho nepřı́tomnosti staral o obchod. Aby se ujistil, že může prodavači důvěřovat, rozhodl se obchodnı́k pracovat ve vedlejšı́ mı́stnosti, kde mohl slyšet vše, co se v obchodě děje. Během prvnı́ho roku několikrát zaslechl, jak prodavač zákaznı́kovi řı́ká: Šéf by ” mi nedovolil dát vám takovou slevu.“. Proto na výlet neodjel. Druhý rok občas zaslechl: Takovou slevu vám ” dát nemůžeme.“. Ani toho roku obchodnı́k neodcestoval. Třetı́ rok se z obchodu začalo ozývat: Takovou slevu ” vám dát nemůžu.“. Poté na výlet konečně odjel. • 135 USUZOVÁNÍ (Levá hemisféra) ODDANOST (Pravá hemisféra) Zjevná oblast toho, co je zjevné Skrytá oblast toho, co je zjevné Zjevná oblast toho, co je skryté Skrytá oblast toho, co je skryté Rozuměnı́, Chápánı́ Naslouchánı́, Učenı́, Výuka Uchovávánı́, Uskutečňovánı́ Naplňovánı́ INFORMACE POROZUMĚNÍ MOUDROST ÚCTA • 135 Máte-li dostatek informacı́, můžete vyřešit jakýkoli problém, který se podobá dřı́ve vyřešeným problémům. Jste-li schopni porozumět, můžete řešit problémy, u nichž je nutné se vrátit k původnı́ otázce a prozkoumat východiska. Jste-li moudřı́, můžete se spoléhat na intuici a na základě nabytých zkušenostı́ jednat; na nové problémy tak zareagujete dřı́ve, než se objevı́. Máte-li dostatek úcty, můžete prostřednictvı́m své zkušenosti nasměrovat otázky jinam. V prvnı́m přı́padě znáte, co znáte; v druhém přı́padě znáte, co znáte, a vı́te, jak moc toho nevı́te; v třetı́m přı́padě poznáváte“ ” to, co neznáte; ve čtvrtém přı́padě poznáváte“ to, co neznáte, a kolik toho ještě zbývá poznat. ” • 137 známé chasidské vyprávěnı́ Rabi Nilton Bonder: Jidiše Kop 7 • Muž večer zabloudı́ v lese. Stmı́vá se a muž začı́ná dostávat strach. Nakonec v dálce spatřı́ lucernu; cı́tı́ úlevu, že konečně někoho našel. Jde za světlem a muži, který lucernu držı́, řekne: To je skvělé, že jsem vás potkal! ” Zabloudil jsem a už se setmělo; vše je ale v pořádku, protože mi můžete ukázat cestu.“. Na to muž s lucernou odpovı́: Mrzı́ mě to, ale také jsem zabloudil. Nebojte se, vı́me, že nemáme jı́t směrem, ” odkud jsem přišel já, ani směrem, odkud jste přišel vy. Společně máme vı́ce informacı́ a proto i většı́ šanci najı́t cestu.“. Prvnı́ muž, kterého ta slova úplně nepřesvědčila, si svého společnı́ka prohlı́žı́ zblı́zka a najednou si uvědomı́, že je slepý. Vy ale nevidı́te!“, vykřikne. K čemu máte tu lucernu?“. ” ” Abyste mě v té tmě viděl vy!“. ” • 138 Nejlépe ony čtyři oblasti pochopı́me prostřednictvı́m známé židovské anekdoty o mladı́kovi, který chtěl studovat Talmud. Na dveře slavného učence rabi Schwartze zaklepal pětadvacetiletý mladı́k. Jmenuji se Sean Goldstein.“, představil se. Přišel jsem, abych pod vašı́m vedenı́m studoval Talmud.“. ” ” Umı́te aramejsky?“. ” Ne.“. ” Hebrejsky?“. ” Ne.“. ” Studoval jste Tóru?“. ” Ne, rabi, nestudoval. Nic se ale nebojte, s vyznamenánı́m jsem vystudoval filozofii na Kalifornské univerzitě ” a právě jsem na Harvardu dokončil dizertačnı́ práci o sokratovské logice. Chtěl bych ted’ své vzdělánı́ doplnit studiem Talmudu.“. Vážně pochybuji,“, pravil rabı́n, že jste na studium Talmudu připraven. Je to naše nejhlubšı́ kniha. Pokud si ale ” přejete, vyzkoušı́m vás z logiky. Pokud uspějete, budu vás učit.. Mladı́k s rabı́novým návrhem souhlasil. Rabi Schwartz vztyčil dva prsty. Dva muži se spustı́ do komı́na. Když vylezou, jeden z nich má tvář špinavou, ” druhý ne. Který z nich se umyje?“. Mladı́k na rabı́na chvilku zı́ral. To je otázka z logiky?“. ” Rabi přikývl na souhlas. Umyje se muž, který má špinavou tvář.“, zodpověděl otázku mladı́k. ” Špatně. Umyje se muž, který má tvář čistou. Je to logické. Muž se špinavou tvářı́ se podı́vá na muže, který tvář ” špinavou nemá, a myslı́ si, že je čistý. Muž s čistou tvářı́ se podı́vá na muže, který má tvář špinavou, a myslı́ si, že je špinavý. Takže se umyje muž, který má tvář čistou.“. To je chytré.“, přiznal Goldstein. Položte mi dalšı́ otázku.“. ” ” Rabi vztyčil dva prsty. Dva muži se spustı́ do komı́na. Když vylezou, jeden z nich má tvář špinavou, druhý ne. ” Který z nich se umyje?“. To už jsme vyřešili. Umyje se muž, který má tvář čistou.“. ” Špatně. Umyjı́ se oba. Je to logické. Muž se špinavou tvářı́ se podı́vá na muže, který tvář špinavou nemá, a myslı́ ” si, že je čistý. Muž s čistou tvářı́ se podı́vá na muže, který má tvář špinavou, a myslı́ si, že je špinavý. Takže se umyje muž, který má tvář čistou. Když to ale muž se špinavou tvářı́ vidı́, rovněž se umyje. Takže se umyjı́ oba.“. To mě nenapadlo.“, přiznal Goldstein. Chyby v logice nedělám často. Položte mi dalšı́ otázku.“. ” ” Rabi vztyčil dva prsty. Dva muži se spustı́ do komı́na. Když vylezou, jeden z nich má tvář špinavou, druhý ne. ” Který z nich se umyje?“. Umyjı́ se oba.“. ” Špatně. Neumyje se ani jeden. Je to logické. Muž se špinavou tvářı́ se podı́vá na muže, který tvář špinavou ” nemá, a myslı́ si, že je čistý. Muž s čistou tvářı́ se podı́vá na muže, který má tvář špinavou, a myslı́ si, že je špinavý. Když ale muž s čistou tvářı́ vidı́, že se muž se špinavou tvářı́ mýt nehodlá, rozhodne se rovněž neumýt. Takže se neumyje ani jeden.“. Goldstein si zoufal. Vı́m toho dost, abych mohl studovat Talmud. Položte mi ještě jednu otázku.“. ” Když rabi vztyčil dva prsty, Goldstein zaúpěl. Dva muži se spustı́ do komı́na. Když vylezou, jeden z nich má ” tvář špinavou, druhý ne. Který z nich se umyje?“. Rabi Nilton Bonder: Jidiše Kop 8 Ani jeden.“. ” Špatně. Už chápete, proč vás na studium Talmudu sokratovská logika nepřipravı́? Řekněte mi, jak je možné, ” aby se dva muži spustili do stejného komı́na a jeden měl tvář špinavou a druhý ne? Copak to nechápete? Celé je to nariškajt – hloupost –, a pokud strávı́te život snahou najı́t odpovědi na hloupé otázky, budete nacházet jen hloupé odpovědi.“. Zjevné oblasti toho, co je zjevné, odpovı́dá odpověd’ Umyje se muž, který má špinavou tvář.“. Skryté oblasti toho, co ” je zjevné, odpovı́dá interpretace, podle nı́ž se oba muži podı́vajı́ na toho druhého a umyje se ten, který má tvář čistou. Uvědomit si skrytou stránku zde znamená pochopit, že člověk má sklon dı́vat se vždy na druhého a sobě samému rozumět skrze něj. Zjevné oblasti toho, co je skryté, odpovı́dajı́ dvě následujı́cı́ odpovědi: Umyjı́ se oba.“ a Ani je” ” den.“. V obou těchto přı́padech muži skutečnost interpretujı́ podle toho, co vidı́ u toho druhého. Chovajı́ se podle toho i přesto, že takové jednánı́ nemusı́ být smysluplné. Abychom problému z tohoto hlediska porozuměli, je nutné řı́dit se moudrostı́ a vyjı́t z hluboké znalosti lidské povahy – logika a rozumové úsudky nám zde přı́liš nepomohou. Skryté oblasti toho, co je skryté, odpovı́dá závěrečná interpretace: Taková hloupost!“. Z vlastnı́ zkušenosti vı́me, že pokud se ” spustı́me do komı́na, zašpinı́me se. Z tohoto hlediska se vrátı́me k původnı́mu východisku a nakonec přehodnotı́me otázku. Úcta“ zde spočı́vá v tom, že dáváme přednost skutečnosti, skutečnému životu. Je nesmı́rně důležité nene” chat se unést předpoklady – patřičnost rozumových úsudků musı́me vždy prověřovat zkušenostı́. Značné množstvı́ problémů vyřešı́me tı́m, že si uvědomı́me jejich bezvýznamnost – dı́ky tomu se budeme moci věnovat důležitějšı́m věcem. Učı́me se vážit si podstatných věcı́. • 142 Musı́me si uvědomit, že nic na tomto světě nenı́ zřejmé samo sebou. Bez tohoto poznánı́ se nemůžeme obejı́t. To, co vidı́me, je jen cesta. Pokud se po nı́ vydáme, spatřı́me i to, co zrakem nelze postřehnout: světlo osvětlujı́cı́ skryté světlo samotného světla. Stano Krajči, 2. – 3. 8. 2008 typeset by LATEX
