Časopis Krajem sv. Antonínka 38

KVĚTEN - 㶏ERVEN 2014
Vzniká nová tradice:
Pouť králů
Dřevěný svět Zdeňka Halíka
Skřivánci v kroji
Slovácké Huménečko vystupuje s No Name
38
Krajohled
Už popáté vzplály na moravských a 㶜eských kopcích ohně, aby do krajiny zvěstovaly p㶣íchod jara.
Oh㶡ový Keltský telegraf za㶜al vysílat první jarní sobotu z Velké Javo㶣iny. Na stavbě tamní hranice se podílel i hlavní
koordinátor akce Vlastimil Hela (foto vlevo). Zvláštnost chvíle podtrhl rytmus šamanských bubnů.
2x foto: Miloš Kozumplík
Osobnost veselského skautingu a originální výtvarník Ji㶣í Peša (foto vpravo) nezapomněl po㶜ítat letící roky a výstavou junáckých pohlednic, pozvánek, plakátků,
map a zápisů do kronik, které od roku 1989 sám vytvo㶣il, p㶣ipomněl, že postkomunistický skauting svobodně dýchá už 25 let. Díky, Akélo, souzněly p㶣i vernisáži
veselské lilie.
2x foto: Vojtěch Peša
Veselí nad Moravou vzkvétá. Nepochybně i díky
aktivitě kulturního st㶣ediska, které ob㶜any vyzvalo ke spole㶜nému
sázení kytek. P㶣ipojili se mnozí.
Bez ohledu na
místo a věk.
Beránek, pomlázka a malovaná
vají㶜ka - takové
bylo velikono㶜ní
Malované vají㶜ko
na 㶜ervené šnůrce. Více o hlucké
akci na straně 34.
2x foto:
foto:
Petr Haná㶜ek
Lukáš Baro㶡
S košty slivovice se po postní době roztrhl pytel. Takto tradi㶜ně a se zkušenou důstojností k němu p㶣istoupili organizáto㶣i z mužského sboru v Hluku.
foto: Lukáš Baro㶡
Malované vají㶜ko
OBSAH / ÚVODNÍK
Folklor plný polopravd
4
Práh samozřejmosti
UDÁLOST
Králové založili na novou
poutní tradici
5
ROZHOVOR
Bouchat do špalku
8-9
SPECIÁL
Skřivánci na stuze
10
PŘELET
Ve Vrbce ukamenovali Morenu
12
Zvony z veselského kostela Andělů strážných p㶣ipomínají, že noc p㶣ed
uzávěrkou tohoto 㶜asopisu se neoblomně krátí. Ne, že by náš redak㶜ní
tým nebyl p㶣ipraven a strádal nedostatkem zpráv a textů. Potíž tkví
v opaku.
S koncem postního období a p㶣íchodem jara za㶜alo lidem chutnat. Nejen jídlo a slovácké nápoje, jak je zjevné z 㶜etných koštů, ale žití obecně. Sada㶣i vyrazili do zahrad, sportovci na otev㶣ená h㶣iště a muzikanti
na venkovní pódia. Ostatní t㶣eba jen tak za sluncem. A㶜 jsme všechny
události bedlivě zaznamenávali, bylo a je jich tolik, že není možné je na
㶜ty㶣iceti stranách tohoto 㶜asopisu důsledně postihnout. Jen neradi si
tuto skute㶜nost p㶣ipouštíme.
PŘELET
Slavný Forman přijel na klobásky
15
ZÁPISNÍK
Blatničané obnovují bájný Smíchov 16
FENOMÉN
Mejdan v humně
18-19
FOTOREPORTÁŽ
Hrdinové, děkujeme
Naše uzávěrkové dilema má ale vlastně kladnou výpovědní hodnotu.
Dokazuje, že region žije mnoha zájmy a pestrými 㶜innostmi. Že organizáto㶣i všech těch akcí, nad jejichž seznamy si s kolegy na poradách
lámeme hlavy, je po㶣ádají p㶣edevším z p㶣irozených popudů 㶜i pot㶣eb
a nikoliv kvůli novinové (sebe)prezentaci. To v 㶜asech všemožných
mediálních spratků není samoz㶣ejmé.
20-21
Milí 㶜tená㶣i, p㶣áli bychom si, aby Vás 㶜etba tohoto 㶜asopisu potěšila
a obohatila. A i když v něm t㶣eba nenajdete „tu svou zprávu, vě㶣te plně a s pokorou si uvědomujeme, že ani Vaše 㶜tená㶣ská p㶣íze㶡 není
samoz㶣ejmost.
ŽIVOTNÍ STYL
Lidé se vracejí ke stromům předků 23
Inspirativní 㶜tení!
SPORT
Fotbalisté zpod Antonínka
24-25
Miloš Kozumplík
šéfredaktor
SPORT
Panika na palubě křižníku nehrozí 27
Z CÍRKEVNÍCH DĚJIN
Biskupové z Hrubé Vrbky
28-29
VÝROČÍ
Třicetiletá Štěpnička oslavovala
31
MÍSTEČKA
Devadesát let na vrcholu
32-33
Místní akční skupina
Horňácko a Ostrožsko
34-38
SLOVÁCKO V RÁMU
František Milan Lejček, Václav Malý 39
PARTA KRAJE
Dobrovoníci z Blatnice
Krajem svatého Antonínka, regionální periodikum, povoleno Ministerstvem
kultury 㶏R pod. 㶜. MK 㶏R E 18131, vydává Mikroregion Ostrožsko, Uherský Ostroh,
PS㶏 687 24 • Redakce: Miloš Kozumplík, Vladimír Sal㶜ák 774 115 186, František
Gajovský, Stanislav Dufka • Jazyková úprava: Mgr. Zde㶡ka Pokorná • e-mail: [email protected], www.ostrozsko.cz, cena výtisku 20 K㶜 • Design, grafické
zpracování: Grafické studio Joker, Uherské Hradiště • Tisk: Joker, s. r. o., Masarykovo nám. 35, Uherské Hradiště, tel. 572 551 155. • 㶏asopis vyjde 1. 7. 2014.
Titulní fotografie: Vojtěch Peša
40
www. ostrozsko.cz
3
DOPISY A REAKCE 㶏TENÁ㶕Ů
Folklor plný polopravd
Po přečtení rozhovoru (Krajem sv. Antonínka, č. 36, s. 26-27) nesoucí název
„Folklor plný polopravd“ jsem nabyl
dojmu, že uvedený titulek v mnohém
odpovídá svému zadání. S některými
úvahami pana Pavla Valíčka se dá souhlasit nebo polemizovat, jiné jsou v rozhovoru úsměvné a některé smyšlené.
Zajímavý pohled má muzikant Valí㶜ek na
doposud ustálené 㶜lenění na regiony Slovácka, resp. tzv. Moravského Slovenska, jak
jej kdysi, obzvláště na základě popisu krojů,
provedli národopisci v 㶜ele s prof. Josefem Klva㶡ou, ke kterému má 㶣adu výhrad.
V rozhovoru t㶣eba uvádí, že obce Kněždub,
Hroznová Lhota i Tasov by měly náležet
k Hor㶡ácku, jelikož to jsou podhorské vesnice nacházející se v podhů㶣í Bílých Karpat.
Neměly by být uváděny k strážnickému Dol㶡ácku. Naopak mužský kroj hor㶡ácké Louky
má prvky kroje veselského a hroznolhotského. P㶣itom Louka náleží k Hor㶡ácku!
I písně, které v dávnu Lho㶇ané a Kněždubjané zpívali a muzikanti hrávali, mají 㶣adu
spole㶜ných prvků s písněmi z dnešní oblasti
Hor㶡ácka, v 㶜emž má jistě pravdu. Z hlediska pís㶡ového (a snad i geografického),
by jím uváděné vesnice měly pod region
hor㶡ácký spadat. Proto 㶣íká, že dnes „striktní
hranice mezi folklorními regiony neexistují .
Podobně se vyjad㶣uje i o původu lidových
písní, jejich vzniku a jejich autorech. Rovněž
tak se zamýšlí nad sou㶜asnými CM, z nichž
některé svým podáním prezentují původní
lidovou hudbu „postaru a jiné tu lidovou
píse㶡 p㶣edvádí vyumělkovaně, hrajíce ji jako
profesionální umělci někde v koncertních
síních. Takovou hudební produkci nepovažuje za folklor, nýbrž jen za hudbu inspirovanou folklorem. Až posud bych s Pavlem já
osobně jistým způsobem souhlasil.
Ovšem tak trochu je úsměvný Valí㶜kův
názor, že Hroznová Lhota byla centrem
Hor㶡ácka, což cimbalista dokumentuje
dvěma novinovými 㶜lánky, které formou
pozvánky informují 㶜tená㶣e o p㶣ipravované
„Slavnosti slováckého Hor㶡ácka , jež se měla
uskute㶜nit 20. srpna 1939 v Hroznové Lhotě.
Slavnost měla být též věnována slováckým
kumštý㶣ům, zejména Jožovi, Frantovi a Janu
4
www. ostrozsko.cz
Cimbálista a autor knihy o hroznolhotském folkloru - Pavel Valí㶜ek
Uprkovi, Antošu Frolkovi a také i některým keramikům. Textový zdroj zde však
neuvádí ani jméno pisatele, ani název novin.
Možná autor 㶜lánku - pozvánky věděl více
o Hroznové Lhotě a něco méně o Hor㶡ácku
a aktivitách 㶜lenů Súchovské republiky na
Velicku, vystupování hor㶡áckých hudců,
zpěváků a tane㶜níků na Lidovém koncertě v Brně po㶣ádaném Leošem Janá㶜kem
roku 1892 v Brně 㶜i národopisné výstavce
ve Velké v roce 1894 a pak ú㶜asti po㶜etné
hor㶡ácké skupiny na Národopisné výstavě
㶜eskoslovanské v Praze roku 1895 aj. Ale
budiž. Možné to je, jelikož hor㶡á㶜tí hudci,
zejména z Velké, které si Uprka do své zahrady zvával, hrávali umělci a jeho p㶣átelům
v Hroznové Lhotě velmi 㶜asto, nap㶣íklad
i během slavné návštěvy francouzského
socha㶣e A. Rodina (1902) a jeho uměleckého
doprovodu v Hroznové Lhotě. Daleko d㶣íve
těmto hudcům však mnohokrát Uprka ve
Velké p㶣edzpěvoval p㶣i sezení „republikánů .
Těchto národopisných setkávání v Uprkově
zahradě se ale snad zú㶜ast㶡ovali i místní
muzikanti z rodu Nekardů, Strachotů, Šantavých aj. a taktéž i hroznolhotští zpěváci.
Hor㶡áci se ve Lhotě proto rádi prezentovali
a lidové umění kraje tak snad i s místními
muzikanty a zpěváky, jejich písněmi i zvyky
oboustranně propojovali, 㶜ehož pisatel
v nadpisu svého 㶜lánku v roce 1939 asi
využil. Víme však, že centrem Hor㶡ácka byla
a je Velká nad Veli㶜kou, a to již od druhé
foto: František Gajovský
poloviny 19. století pro mnoho významných
kulturních, ba i vědeckých osobností, i když
p㶣íznivci p㶣ijíždějící do kulturou žijící Lhoty
v 30. letech mohli tuto vesnici, ve které se
zpívaly sedlácké podobné 㶜i stejné jako ty
hor㶡ácké, za centrum regionu považovat.
Názor je to jistě zajímavý.
Absolutně však nemohu souhlasit s jeho
citací, v níž uvádí: „P㶣itom hudecká muzika
vydržela v Hroznové Lhotě až témě㶣 do
druhé světové války. Na rozdíl od většiny
hor㶡áckých obcí, kde bu㶞 není doložena
vůbec, nebo zanikla již koncem devatenáctého století… Zde pan Valí㶜ek p㶣est㶣elil. Na
Hor㶡ácku koncem 19. století hrávali nejen
Valáškovi hudci z Lipova, Hozá㶜ci v Javorníku, ale zejména velická muzika Pavla Trna
a muzika Jožky I. i Jožky II. Kubíka (Cigá㶡a),
které pokra㶜ovaly i ve století dvacátém,
k nimž se p㶣idávaly další, kup㶣. studentská
muzika Vladimíra Klusáka st. (od r. 1903),
později nazývaná kantorská, dále muzika
primáše Martina Miške㶣íka a 㶣ada dalších, ve
Vrbkách působila muzika Lipárova, zejména
však několikagenera㶜ní rodová muzika
㶓orkova a muzika Joženy Kubíka, je možno
uvést Mimochodky z Vápenek, gajdoše Sobka z Nové Lhoty a dalo by se pokra㶜ovat…
Nechce se mi vě㶣it, že by o nich Pavel Valí㶜ek
nevěděl.
PhDr. Antonín Mi㶜ka
UDÁLOST
Králové založili na novou poutní tradici
setkali už v roce 2008, tématickou poutí, na
níž by se dohodli organizáto㶣i ze všech t㶣í
obcí, však tehdejší událost nebyla.
Poutě králů budou výjime㶜ným svátkem.
Protože v Hluku se jízda králů koná vždy po
t㶣ech letech, v Kunovicích ob rok a ve Vl㶜nově každoro㶜ně, po㶣adatelé se dohodli na
šestiletém cyklu - v tomto intervalu se slaví
v každé ze zmíněných obcí.
Jízda králů byla p㶣ed t㶣emi lety zapsána do
Reprezentativního seznamu nehmotného
kulturního dědictví lidstva UNESCO. Kromě
t㶣í obcí na Uherskohradiš㶇sku se jezdí také
ve Skoronicích na Hodonínsku.
onínsku.
ko
foto: Vojtěch
ch Peša
Z některých akcí se lidové zvyky vyvíjejí
pozvolna, jiné v sobě výsadu stát se živým
dědictvím mají zakódovanou už ve chvílích
zrodu. Pou㶇 jízdy králů nepochybně pat㶣í
k těm druhým. Už když krojované procesí
první květnovou neděli vyrazilo od studánky u Ostrožské Lhoty ke kapli svatého
Antonína, bylo jasné, že letošní králové
- jedenáctiletý František Libosvár z Hluku,
desetiletý Radovan Siman z Kunovic a jedenáctiletý František Šobá㶡 z Vl㶜nova - budou
všechny ostatní už vždycky malinko p㶣evyšovat. Jsou historicky prvními, k jejichž
poctě byla Pou㶇 jízdy králů uspo㶣ádána. T㶣i
slová㶜tí králové se na Blatnické ho㶣e sice
www. ostrozsko.cz
5
REPORTÁŽ
Já su František Libosvár a budu králem
TEXT: VLADIMÍR SAL㶏ÁK
v nedalekých Kunovicích, Vl㶜nově a Skoronicích, zapsána na Reprezentativní seznam
nemateriálního kulturního dědictví lidstva
UNESCO. Ještě na za㶜átku 20. století ale
jezdívali „po králoch ve většině slováckých
obcí.
Když malý František se šlechtickou
grácií vyslal slova z titulku směrem
k překvapené tetičce, byly mu necelé tři roky. Že za devět let usedne
v ženském kroji i s čepením a pentlemi
přes obličej na bílého omašleného
a papírovými růžemi ozdobeného koně
a vydá se v čele průvodu se stejně
ustrojenými pážaty po bocích na jízdu
králů městem Hluk, mu už jako chlapci
prozradil jeho otec.
Že historická rivalita nachází mezi sousedními obcemi na Slovácku úrodnou půdu,
se potvrdilo na za㶜átku b㶣ezna na krojovém plese, kde byl nový hlucký král p㶣ed
k prasknutí nabitým sálem místní tvrze
nejen p㶣edstaven, ale i unesen děv㶜aty
ve vl㶜novských krojích, naštěstí se tak za
potlesku diváků stalo jen v p㶣edem nazkou-
㶏ty㶣ia㶜ty㶣icetiletý Daniel Libosvár je rodilý
Hlu㶜an a na tradice svého města i kraje je
hrdý a považuje je za nedílnou a p㶣irozenou
sou㶜ást svého života. Od dětství sedmadvaNový král vyšel z lidu a pracovat ho nau㶜il jeho
otec
výsadou vyvolených a také že musí spěchat
štěstí naproti. Proto neponechal nic náhodě. Pár dnů po narození Františka věděl, že
synek bude mít v době konání letošní jízdy
králů už měsíc dvanáct let, což je nutný
p㶣edpoklad k tomu, aby s růží v ústech kvůli
prozrazení p㶣ipomněl světu zvyk p㶣ipomínající útěk krále Matyáše v roce 1469, kdy
prchal se svou družinou po ztracené bitvě
p㶣es Uherský Brod v ženském p㶣estrojení
a prozradil se tasením šavle. Na místní
radnici nechal šavli v pochvě a vytasil se
s rodným listem syna Františka a zajistil mu
s dvanáctiletým náskokem budoucí královské pocty a nehynoucí slávu.
P㶣ichází král...
cet let působil v souboru Hlu㶜ánek a jako
dospělý v souboru Dol㶡ácko. „V kroji jsem
vlastně vyrostl a se svou ženou Ludmilou
jsme měli v Hluku krojovou svatbu, teprve
t㶣etí od II. světové války. P㶣išlo na ni sto
šedesát lidí v kroji, usmívá se. V rodině se
poštěstilo jen tatínkovu bratrovi stát se
pážetem, ale to bylo pro Daniela Libosvára málo. Věděl, že být králem je v Hluku
6
www. ostrozsko.cz
Stránky hlucké kroniky v 㶜ervenci zaznamenají královské jméno František po㶜tvrté
a Libosvárův potomek se tak s trochou
nadsázky stane králem Františkem IV. Také
poslední Josef by byl Josefem toho jména
IV. V kronice bychom od roku 1919, kdy se
na jejích stránkách objevuje první věrohodně doložený král (po skon㶜ení I. světové
války pak až do roku 1936 nelze jednozna㶜ně další krále ur㶜it), mohli najít i Stanislava
III., Jana III., Petra III., Vav㶣ína II., Antonína II.,
Václava II. a Marka II. Osamoceni jsou zatím
panovníci Martin, Miroslav, Ji㶣í, Vít, Lukáš,
Jaroslav a P㶣emysl Polách, kterého František
IV. Libosvár na trůnu vyst㶣ídá. Právě za vlády
P㶣emysla I. byla 27. listopadu 2011 Jízda
králů, jejíž tradice se vedle Hluku udržuje
šené humorné scénce. Král, p㶣estože na něj
byly celý ve㶜er namí㶣eny o㶜i p㶣ítomných
i objektivy kamer, svým klidem potvrzoval,
že je na svou roli už roky dob㶣e p㶣ipraven.
„Scénku jsme nacvi㶜ovali a na nervozitu
nebyl ani 㶜as, okomentoval vzpomínku na
svou b㶣eznovou korunovaci jedenáctiletý
František Libosvár. Jeho otci Danielovi se
zase líbí koně z hlucké jízdy králů více než
koně ve Vl㶜nově. „Naše zdobení není tak
bohaté, Vl㶜novjani to majú takové p㶣ezdobené, nevynikne tak krása koně, tvrdí.
Koně, na kterém František IV. šestého 㶜ervence pojede, ozdobí královská rodina brzy ráno
papírovými růžemi a pentlemi. P㶣ijít pomoct
chtějí i děti ze souboru Žarůžek. „Na jednoho
koně se spot㶣ebuje na sto šedesát růží. Víc
už by bylo moc, p㶣esvěd㶜uje královský otec.
Koně budou mít na prsou pro Hluk typické
srdce se zrcátkem a pentle zapletené do h㶣ívy.
„František se u㶜í jezdit na koni u pana Antonína Kone㶜ného v Milokošti - to je 㶜ást Veselí
nad Moravou, vysvětluje Daniel Libosvár.
„František pojede na bílé klisně, která je b㶣ezí
a 㶜eká v srpnu h㶣íbátko. Pážata pojedou na
grošovaných koních, sedmadvaceti㶜lenná
družina osedlá vraníky a hnědky. Koně si
každý jezdec královské družiny nazdobí doma
sám a královský doprovod se v neděli ráno
sjede na omašlených koních u hlucké tvrze
a vyrazí za zvuků dechové hudby k sídlu králových rodi㶜ů, kde jeden z jezdců (odedávna
jezdí chlapci, kte㶣í byli toho roku u odvodu
a 㶣íká se jím legrúti), požádá jménem celé
družiny o to, aby rodi㶜e dali legrútom svého
syna za krále. Zatlu㶜e na vrata a až otec a matka krále vyjdou, žádá: „Rodi㶜ové milí, dojeli
jsme vás požádat, zda-li chcete vašeho syna
za krále dát. Je to chlapec hodný a zachovalý,
proto jsme si ho za krále vybrali. My vám za to
REPORTÁŽ
„Hýlom, hýlom, po㶜úvajte, horní, dolní,
domácí aj p㶣espolní, co vám budu povídati
o téjto svatodušní neděli (o tomto sváte㶜ním dni). Zastav, koní㶜ku, osta㶡 stát, nech
já možu všeckých hostů p㶣ivítat. Vítám
vás všeckých na naše slavnosti, my vám
ukážeme naše starodávné zvyklosti. Je to
jízda králů velice oblíbená, kerú hucká chasa
p㶣edvá㶞á od pradávna. P㶣espolních chlapců
prosíme velice, aby nám neodvá㶞ali naše
děv㶜ice. Vybíráme na krála chudobného, ale
poctivého, dnešním dněm a prosíme vás,
abyste nám p㶣ispěli nejakým darem. Padesátky aj stovky bereme, za každý obnos
srde㶜ně děkujeme. P㶣ejem vám, abyste sa
u nás dob㶣e poměli a na všecky trampoty
zapomněli.
Zapomenout na své královské povinnosti
ale nesmí nový král, naopak mnohé se musí
nau㶜it a nešidit p㶣itom na své běžné povinnosti a koní㶜ky. „Už umím vylézt na koně,
klusat se zatím neu㶜ím, pážata mě povedou. Těším se, bude to velká sláva. Děcka ve
škole to vijú, dělajú si ze mě srandu. T㶣eba
mě pozdravijú: Ahoj, králu, usmívá se jedenáctiletý hlucký monarcha, kterého baví
„výtvarka, matika a tělák . U㶜ení mu jde,
jeho královská funkce prý nemá na známky
vliv. Ve volných chvílích tajně prohání malou motorku zna㶜ky Stadion - takzvaný kozí
dech z roku 1960, umí jezdit i s traktorkem,
podle otce Daniela Libosvára po㶣ád něco
montuje a vylepšuje, hraje na kytaru, chodil
na flétnu a zpívá v kostele. Sestra krále
Františka IV. Ludmila tam hrává na varhany
a možná se p㶣ihlásí i na konzervato㶣.
Královská rodina
slubujeme, že na něho pozor dáme a až jízdu
skon㶜íme, zase vám ho ve zdraví vrátíme.
I letos by měl Daniel Libosvár s manželkou Ludmilou, stejně jako mnoho rodi㶜ů
krále p㶣ed nimi, podle zvyku odpovědět:
„Dob㶣e nám ho opatrujte a v poctivosti
nám ho vra㶇te. Družina ještě u rodi㶜ů krále
posnídá, i na tuto situaci je králův otec
dob㶣e p㶣ipravený: „Vdole㶜ky jsme objednali
u Katky Šim㶜íkové v Hluku, nape㶜e jich t㶣i
tisíce, slivovici mám nasbíranou a navíc
schovávám už patnáct roků v podzemí celý
demijón slivovice z roku 1999, stavěl jsem
tenkrát chalúpku a nechávám si ho na tento
slavný rok. Bude také tla㶜enka, sekaná,
klobásky nachystá a vyudí tchán, on se tím
rád zabývá.
3x foto: archiv rodiny Libosvárovy
A potom už zbývá jenom povolení k jízdě
králů. Koně pážat a ků㶡 krále vyjedou
navzájem svázáni, král bývá v sedle p㶣ivázáný a v ústech má na znamení ml㶜enlivosti růži.
P㶣ed radnicí 㶜ekává na jízdu starosta.
„Starosto našeho města, daleká je naše
cesta, na kterú sa dnes dáváme, o povolení
si žádáme. Chceme na Dol㶡ácké slavnosti
ukázat staré zvyklosti, hluckou jízdu králů,
celému světu známú. Starosta: „Já vám to
povoluji, jste tu všeci? Kdyby došlo k se㶜i,
krále nevydáte. Vedoucí jezdců: „Děkujeme
vám velice a zveme vás ve㶜er k muzice.
Po povolení dojede družina na náměstí, kde
už 㶜ekají diváci. Vedoucí jezdců vítá všechny
p㶣ítomné:
A tak je už dnes nad slunce jasnější, že si
Hluk lepšího krále ani vybrat nemohl. Na
svatodušní neděli zazní tradi㶜ní vyvolávka
legrútú: Po㶜úvajte, horní, dolní, domácí aj
p㶣espolní, co vám budu povídati v tuto svatodušní neděli. Zastav sa můj koní㶜ku, osta㶡
stát, nech já možu všeckých ludí p㶣ivítat.
Vítám vás všeckých na téjto slavnosti, kde
vám ukážeme naše starodávné zvyklosti. Je
to jízda králů velice oblúbená, kerú hucká
chasa prová㶞á od pradávna. P㶣ejeme vám,
abyste sa u nás dob㶣e měli a na všecky
starosti zapomněli. Hýlom! Dvanáctiletý
František Libosvár pak v 㶜ele krojového
průvodu zamí㶣í na stadion, kde vyvrcholí
Dol㶡ácké slavnosti. P㶣ed t㶣emi lety se po㶜así
p㶣íliš nevyda㶣ilo. Vě㶣me, že to letos vyjde.
Možná zazní i nová vyvolávka jezdců na koních: „Hýlom, hýlom, od našich šavlí běžte
dál, mezi nama jede nový král - František
㶜tvrtý Libosvár!
www. ostrozsko.cz
7
ROZHOVOR
ZAČAL JSEM BOUCHAT DO ŠPALKU
ZDENĚK HALÍK podělil pradědova dláta a cit pro dřevo
TEXT A FOTO: FRANTIŠEK
RANTIŠEK GAJOVSKÝ
Dvacetiletý řezbář z Boršic u Blatnice je synem vyhlášeného páleničáře.
ničáře. Svá díla
tak tvoří v charakteristických slováckých kulisách - za zdí dílny tiše
še zurčí slivovice
a skrz dveře proniká vůně destilovaného ovoce.
■ Jak jste se dostal k 㶣ezbá㶣ské tvorbě?
Jednou jsem se nudil a tak jsem nahlédl do
dílny mého pradědy, který byl v zimě páleni㶜á㶣 a p㶣es léto se věnoval truhla㶣ině. Byla
8
www. ostrozsko.cz
tam jeho dláta. Vzal jsem trnkový
rnkový špalek
a za㶜al do něj bouchat. S úžasem jsem zjistil, že jsem vytvo㶣il svou první
rvní sochu ‒ sovu.
Ono mně to docela jde, 㶣íkal
kal jsem si, snad
mám něco po pradědovi. Tak jsem trochu
㶜ichl k 㶣ezba㶣ině a za㶜al se o ni zajímat víc,
bylo to v roce 2008. P㶣i p㶣íležitosti
ležitosti pouti na
Antonínku jsem dostal tip, abych navštívil
mistra 㶣ezbá㶣e Františka Gajdu
ajdu ze Strážnice.
Domluvil jsem si s ním schůzku
ůzku a ukázal
dně zaujala. To
mu svoje díla, která ho hodně
ní školy - zvolil
ovlivnilo i můj výběr st㶣ední
á㶣skou a objsem St㶣ední školu nábytká㶣skou
ýnem, zamě㶣ení
chodní v Byst㶣ici pod Hostýnem,
ování d㶣eva, práce
Umělecko㶣emeslné zpracování
truhlá㶣ské.
Ovšem 㶣ezby
je tam trochu
málo. Seznámil
jsem se ale s mistrem Radkem
Pluhá㶜kem, který
je taky 㶣ezbá㶣,
a ten mě k oboru
p㶣ivedl ještě víc.
Bu㶞 s ním,
nebo
ROZHOVOR
Taky jsem na Nové Lhotě v kostele opravoval k㶣íž a oltá㶣ní anděly.
■ Co považujete za svůj dosud největší
úspěch?
Nejlepší práce, kterou jsem dosud zhotovil,
je Sochající se socha. Většina mých prací
byla darovaná, některé jsem prodal, takže
doma toho mám poskromnu.
■ Chcete se 㶣ezbá㶣ství věnovat
v budoucnu?
㶕ezbá㶣ství bych chtěl mít spíše jako
koní㶜ka, nebo㶇 na uživení by to nebylo.
Po maturitě chci dále pokra㶜ovat ve studiu
na vysoké škole v Brně se zamě㶣ením na
d㶣evostavby.
sám jezdím po republice na různá 㶣ezbá㶣ská
sympozia a prezentuji školu i sebe.
Komer㶜ní inzerce
■ Měl jste už nějakou zakázku?
Ano, d㶣evo㶣ezbu Šohaj ve sklepě jsem
daroval na charitativní aukci v Uherském
Hradišti. Vydražená 㶜ástka putovala dětem
na Haiti na pomůcky do škol. Vina㶣 z Traplic
mě požádal o kopii Šohaje, protože se mu
líbil, ale nestihl ho vydražit. Také jsem pro
něj udělal obecní znak Traplic. Moje dílo
Poustevník stojí p㶣ed mým domem v Boršicích, v Nedakonicích je socha Anděl. Taky
jsem dělal lavi㶜ku ke zvoni㶜ce ve Frenštátě
pod Radhoštěm.
■ Jaké d㶣evo používáte, se kterým se
vám nejlépe pracuje?
Nejlepší d㶣evo pro 㶣ezbu je lípa, ale 㶣ezbovat se dá ze všech d㶣evin. Pracoval jsem
i se švestkou, o㶣echem, bukem. Kmeny si
musím dop㶣edu shánět, abych je po㶣ezal
a nechal vysušit. Po celý rok tvo㶣ím doma
v dílni㶜ce po pradědovi. Nejraději v ní
usedám o Vánocích. Zatopím si v kamnech,
pustím koledy a vnímám p㶣i práci sváte㶜ní
atmosféru.
■ Co všechno zahrnuje vaše tvorba?
Kromě 㶣ezbá㶣ství se věnuji také socha㶣ství.
Mezi prvními díly byla Afrodita a odlitek
Bolka Polívky, ten by měl být v sou㶜asné
době v Nit㶣e ve Valašském šenku. Vytvo㶣il
jsem také hlavní postavu z filmu Piráti z Karibiku - Jacka Sparrowa. Jednomu fandovi
Liverpoolu jsem pak vytvo㶣il odlitek. Taky
se věnuji restaurátorství, opravám. O opravu piety jsem byl požádán boršickou farou.
Poradím Vám
s každou střechou,
fasádou a izolací
„Je to jednoduché, přijedu k Vám, zaměřím objekt, navrhnu optimální
řešení, spočítám cenu a když se Vám to bude líbit, rád vše dodám.“
Nejkvalitnějšíí česká pálená
k
krytina
se zárukou
33 let!
Cena od 249 Kč/m2
C
(vč.DPH)
Potřeb
Pot
Po
tře
řeb
eb
e
buje
je
ete
ep
přřřiikrý
při
krrýt dřev
dřev
e o
o,,
zak
za
ak
krýt
rý
ýt ku
ýt
urní
níík ne
ník
ebo k
ebo
ků
ůlnu
ln
nu?
nu
nu?
Ne
Nej
N
ejjed
ed
dno
no
nod
od
dušš
uš
šší řeše
šš
e ení
ní je
ní
je tra
ra
ap
pé
péz
ézo
é
ový
vý
ýp
plle
ech
h.
cena běžná: 239 Kč/m2
Věrnostní program COLEMÁNIE
Registrujte se a získejte 3 výhody za Váš nákup:
1) Náku
Náku
ákup
p za velkoobchodníí ce
c ny
2) Zbož
Zboží
ží zdarma za na
nasbí
sbí
s
bíran
an
a
né bo
ody
dy
d ((C
COLy
OLyy)
3) 150
15 vý
v herců
c zís
ísská:
ká pr
pv
vn
n
níí 3 zbo
bo
oží zd
darm
da
rma
ma až
ma
ž za
za
e sk
skútr
kú y, tab
t blet
le y
y,, chy
ch
hy
yttr
tré
ré
é te
tele
le
effo
ony
on
ny
ny
20.000 Kč, dále
a dalš
alšíí ce
en
eny
nyy.
y.
www.colemanie.cz
Zelená úsporám na klíč.
Od vyřízení dotace
pro držitele věrnostních karet: 149 Kč/m2
až po realizaci.
(vč. DPH)
Váš poradce: Bc. Simon Hradil, mobil: 725 675 660
OBCHODNÍ CENTRUM UHERSKÉ HRADIŠTĚ,
Průmyslová 1394, 686 01 Uherské Hradiště, tel: 572 552 004
ředitel obchodního centra Petr Lebánek, mobil: 737 266 167
www.coleman.cz
prodáváme i na internetu - http://e.coleman.cz
Výrobky těchto partnerů u nás nakoupíte výhodněji.
www. ostrozsko.cz
9
SPECIÁL
Skřivánci na stuze
Zlatí slavíci z nich zřejmě nikdy nebudou, ale takové ambice většinou ani nemají.
Dětští interpreti lidových písní míří zpravidla k jiným cílům. Na folklorních pěveckých soutěžích, kterých se v minulých týdnech konalo hned několik, to bylo
dobře patrné.
Tomáš Frolka, vítěz 1. kategorie
Michaela Procházková, vítězka 0. kategorie
Plný koncertní sál sledoval v neděli 30. b㶣ezna vystoupení 18 dětí, které se
p㶣ihlásily do soutěže Ostrožský sk㶣ivánek. Odborná porota vyhlásila celkem
šest vítězů. P㶣edsedou poroty byl pan Pavel Bohun, šéfredaktor Slováckého
deníku, zasedla v ní také paní Ivana Záme㶜níková ze ZUŠ Uherské Hradiště a paní Jarmila Hude㶜ková, folkloristka a vedoucí FS Ostrožan II. V nulté
kategorii - mate㶣ské školy porota vyhlásila 2 vítěze - Michalku Procházkovou
a Dominika Kova㶣íka, v 1. kategorii - 1. a 2. t㶣ídy zvítězil Tomášek Frolka, v 2.
kategorii - 3. a 4. t㶣ídy porota ocenila Kryštůfka Ertla a v 3. kategorii 5. a 6. t㶣ídy
se stala vítězkou Sofie Marie Watsonová, absolutním vítězem se stal Kryštof
Ertl. Malý dáre㶜ek si odnesli všichni soutěžící.
Lucie Pšurná
Mladé Hor㶡ácko otev㶣elo již 42. ro㶜ník
p㶣edpremiérou v lipovské sokolovně.
P㶣ed zaplněným sálem se p㶣edstavilo
na devět dětských souborů z celého Hor-
10
www. ostrozsko.cz
Unavený zpěvá㶜ek Ond㶣ej Vozábal
㶡ácka, doprovázených pěti cimbálovými
muzikami. Nejinak tomu bylo i v neděli
ve velickém kulturním domě, kde se tento dětský folklorní festival těší mimo㶣ád-
né p㶣ízni. Autorka po㶣adu Anna Lerchová
i letos p㶣ipravila pestrou p㶣ehlídku
dětských her, 㶣íkadel, písní a tanců.
Rozveselené děti s jim p㶣irozenou radostí
SPECIÁL
Slovácká stuha se ve Veselí nad Moravou konala
již po jednat㶣icáté. Po náro㶜ném výběrovém
kole, zkouškách u klavíru i s cimbálovou muzikou
se p㶣iblížila chvíle, kdy se veškeré úsilí proměnilo
v odměnu v podobě uznalého potlesku publika.
Témě㶣 㶜ty㶣icítka těch nejlepších zpěva㶜ek
a zpěváků se odvážila vstoupit do zá㶣e reflektorů, aby p㶣ed zaplněným sálem kulturního domu
zazpívala staré písni㶜ky plné moudrosti i škádlení, plné radosti i žalu. Velké poděkování pat㶣í
manželům Vlastě a Jaroslavu Smutným, kte㶣í
s neutuchajícím elánem již dlouhá léta pomáhají
písni㶜ky zapsat, Hor㶡ácké cimbálové muzice
Petra Gale㶜ky, Petru Mi㶜kovi a Marii Ko㶜varové
jako 㶜lenům poroty. Velký dík samoz㶣ejmě pat㶣í
i všem těm, kte㶣í děti na Slováckou stuhu každoro㶜ně p㶣ipravují a pomáhají tak tradici lidového
zpěvu udržet živou.
Petra Pavková
tan㶜ily, p㶣edváděly scénky z vesnického
života a sklízely potlesk od zaplněného
sálu. Hor㶡áckou líhe㶡 nových talentů
uváděla Magdalena Ma㶡áková, která
jich na pódiu p㶣edstavila na 250. Za vším
stojí práce rodi㶜ů, u㶜itelů a vedoucích
kroužků, zkoušky cimbálových muzik
a v neposlední 㶣adě píle malých a mla-
dých ú㶜inkujících. Všem dík. Jejich práce
je zárukou, že na Hor㶡ácku píse㶡, tanec
a folklor nevyhynou.
fg
www. ostrozsko.cz
11
P㶕ELET
Ve Vrbce
ukamenovali
Morenu
Po㶜et p㶣íznivců vynášení Moreny se
v Hrubé Vrbce rok od roku zvyšuje. Na
za㶜átku devadesátých let tuto tradici
oživila paní u㶜itelka Škodáková - letos
p㶣išlo okolo padesáti dětí. V průvodu
samoz㶣ejmě nechybějí domácí děti, ale
každoro㶜ně se ho zú㶜ast㶡ují také „krahulí㶜ci z folklorního kroužku Krahulí㶜ek ze
sousedního Kuželova. Průvod se rozrůstá
i o p㶣íchozí z Malé Vrbky 㶜i o potomky
návštěvníků ještě odjinud, kte㶣í se na
tuto v kraji ojedinělou událost zvídavě
sjíždějí.
„Morena, Morena,
za koho umreła,
za pána Martina,
s 㶜érnýma o㶜ima.
Bu㶞te baby vesełé,
nové léto neseme.
Kvítí㶜ko, listí㶜ko!
zpívá průvod a Morenu vynáší za dědinu,
kde je potupně odstrojena z kroje, vhozena do vody a chlapci ukamenována. Tím
by měly být síly zimy u konce, nastává
o㶜ekávání jara. Ve Vrbce obnovili i nošení
Léte㶜ka. ,,Léte㶜ko je od slova léto. Je to jívová větvi㶜ka ověšená pentlemi a vají㶜ky
- symboly jara a následného léta. Nazpět
cestou do vsi je Léte㶜ko neseno v 㶜ele
průvodu. Je to zvyk z historie Hor㶡ácka,
který byl opomíjen, až p㶣edlo㶡ský rok
jsme jej obnovili. Léte㶜ko se nenosilo
p㶣i Moreně, ale na Květnou neděli. Tak
jsme si to trochu zjednodušili, vysvětluje
Monika Macková, která pomáhá vést
Krahulí㶜ek. Podle ní právě zdánlivě malé
akce, jako je vynášení Moreny, udržují
zvyky, kroj a naše kulturní bohatství stále
fg
živé.
Léte㶜ko je jívová větvi㶜ka ověšená pentlemi a vají㶜ky
12
www. ostrozsko.cz
V Louce začali sázet Alej života
Obec Louka spolu se spole㶜ností
Větvení z Brna p㶣ipravila na po㶜est
svých nových ob㶜anů, dětí narozených v roce 2013 a na za㶜átku roku
2014, ojedinělou akci - výsadbu Aleje
života. Byla vybrána lokalita podél
cyklostezky směrem na Velkou. Aleje
života mají právě narozeným dětem
v budoucnu p㶣ipomínat, kde mají své
ko㶣eny. Spole㶜nost Větvení na podzim
minulého roku podobným způsobem
sázela v Nové Lhotě - obohatila tak
p㶣írodu Hor㶡ácka o staré odrůdy
jabloní, durancií, švestek a t㶣ešní. Z vysázených 53 stromů vznikla alej dlouhá
více než 500 metrů.
V Louce bylo zatím
vysazeno pět lip, ale za
poslední 㶜ty㶣i roky se
v obci narodilo 39 dětí,
dost možná bude alej
brzy podél celé stezky.
Úvodní slovo p㶣i výsadbě měla starostka obce
Anna Vašicová. Smysl celé
akce a způsob výsadby
p㶣iblížil Tomáš Horský,
p㶣edseda ob㶜anského sdružení Větvení
z Brna. Správný způsob výsadby vysvětlil
místop㶣edseda Větvení Pavel Rottner.
Krátkou pou㶇 s p㶣ímluvou za zdárný růst
Aleje a zdraví narozených dětí vyprosil
od Boha páter Marek Vácha, katolický
Navždy spojeni - strom a 㶜lověk
kněz, evolu㶜ní biolog,
cestovatel, teolog
a autor 㶣ady knih
o vztahu vědy a víry,
postavení p㶣írodních
věd a evoluci. Poté
byl každému zástupci
rodiny p㶣edán pamětní list a visa㶜ka se
jménem dítěte, kterou
byl p㶣íslušný vysazený
stromek ozna㶜en. Všem p㶣ítomným zůstal
v srdcích nevšední zážitek a pocit, že
udělali něco užite㶜ného pro krajinu a své
narozené děti. Vždy㶇 lípa, náš národní
strom, který pomalu z krajiny mizí, p㶣ináší
fg
mnoho užitku i pro naše zdraví.
Aleje života mají
právě narozeným
dětem v budoucnu
připomínat, kde
mají své kořeny.
Louckou Alej života tvo㶣í pět lip. Zatím.
P㶕ELET
foto: Lukáš Baro㶡
V Hluku připomněli Kristovo ukřižování živě
Stejně jako každý rok i letos pat㶣ilo odpoledne na Květnou neděli k㶣ížové cestě, kterou pro farníky p㶣ipravila hlucká mládež. A stejně jako
v posledních letech i letos ji pojali jako p㶣edstavení jednotlivých zastavení prost㶣ednictvím živých obrazů. Ú㶜ast byla více než hojná a prožitky intenzivní.
alba
Košt gořalek navštívili zloději
Celkem 265 vzorků - na t㶣etím ro㶜níku jedine㶜ného Blatnického koštu go㶣alek se sešlo
témě㶣 dvakrát víc destilátů než v p㶣edchozích letech. Není divu, že si jej nenechalo
ujít více než 350 nedo㶜kavých návštěvníků.
Svěd㶜í to o tom, že lidé tomuto koštu dali
důvěru. Kromě pálenek z tradi㶜ního slováckého ovoce (trnka, durancie, meru㶡ka,
hruška, jablko) byly zastoupeny i různé
speciality nap㶣íklad z hlohu, josty, zázvoru,
kozi㶜ek nebo mystery 㶜i destiláty z oskeruše
a melounu. Šampiony výstavy byly zvoleny
dva vzorky modrého ovoce, které obdržely
shodně 49 bodů z 50. Po㶣adatelem akce
je parta mladých lidí, kte㶣í si 㶣íkají Cech
mladých blatnických vina㶣ů. S návštěvností
i po㶜tem vystavovatelů byli spokojeni.
Blatnický košt je mimo㶣ádný tím, že
ochutnávka pálenek je rozší㶣ena o soutěž
domácích krajanců. S nadsázkou lze 㶣íci, že
jde o jediný takový košt na světě. Do klání
o nejlepší krajanec se p㶣ihlásilo 30 vzorků
jak od místních, tak i p㶣espolních kucha㶣ek.
P㶣estože se jedná v základu o stejné pe㶜ivo
(polosuché, slané), dva stejné krajance
by návštěvníci těžko hledali. „Krajanec je
starodávné selské pe㶜ivo, u nás v minulosti
velmi 㶜asto používané. Pojídalo se jako
p㶣íloha k polévkám a omá㶜kám, t㶣eba místo
knedlíků, objasnil pro neznalé gurmány,
jeden z organizátorů. Krajance degustovali
p㶣ímo ú㶜astníci koštu, kte㶣í mohli každému
vzorku udělit 1-5 bodů.
Velké množství alkoholu koncentrovaném
na jednom místě bohužel zlákalo i nenechavce, kte㶣í se v noci pokusili o krádež
několika desítek vzorků. V neděli ráno
p㶣išli organizáto㶣i uklízet kulturní dům
a hned jim bylo divné, že v divadelní šatně
je otev㶣ené okno. Zloděj tudy vytáhl dvě
bedny s alkoholem na blízkou zídku. Za ní je
ovšem strmý sráz k potoku, který bednami
obtížený lupi㶜 nemohl p㶣ekonat. Náklad
proto odhodil do k㶣oví a unikl bez něj. Je to
smutná te㶜ka za akcí, která potěšila stovky
lidí.
Ji㶣í Těthal
www. ostrozsko.cz
13
P㶕ELET
Speciální značka propaguje náš region
Regionální značení je rozšířený
způsob, jak propagovat místní výrobky,
venkovské regiony a chráněná území
a jak podporovat místní obyvatele.
I v našem regionu existuje taková regionální
zna㶜ka - Tradice Bílých Karpat®. Jde o první
p㶣eshrani㶜ní zna㶜ku ve st㶣ední Evropě a je jí
ozna㶜eno více než 45 produktů jak na moravské, tak na slovenské straně Chráněné krajinné oblasti Bílé-Biele Karpaty. Zna㶜ka sdružuje
ty, kte㶣í zachovávají tradice, vyrábí tradi㶜ní
technologií s podílem ru㶜ní práce, využívají místních surovin a jejichž výrobky a služby
jsou kvalitní a šetrné k životnímu prost㶣edí.
Mezi držitele zna㶜ky mohou pat㶣it 㶣emeslníci a umělci (výrobky ze d㶣eva, slámy, krajky,
keramiky - nap㶣. d㶣evěný nábytek, hra㶜ky,
ozdoby aj.), výrobci potravin
a zpracovatelé
zemědělských
produktů (mléko, sýry, maso,
pe㶜ivo, cukrovinky, ovoce
a zelenina, víno,
med aj.), zpracovatelé p㶣írodních produktů (lé㶜ivé byliny,
lesní plody, 㶜aje aj.), cimbálové muziky
a soubory i poskytovatelé služeb, kte㶣í využívají tradice a místní výrobky (ubytovací
za㶣ízení, restaurace, ekofarmy, ale i palírny,
moštárny, lesní práce aj.).
mezi nimi výrazné rozdíly, sdělil 㶜len degusta㶜ní komise František Šimlík.
Košt však nebyl jen o slivovici. K ochutnání
byly i vzorky povidel (24 vzorků), buchet
a jiných sladkostí z trnek. Také letos do Louky zavítali hosté ze slovenských Vrbovců.
„Rádi k vám jezdíme, vždy㶇 jsme vlastně
sousedé, vysvětlil starosta Samuel Redecha. Jako každoro㶜ně nabízeli vynikající
14
www. ostrozsko.cz
Zna㶜ka pomáhá výrobcům zviditelnit
jejich výrobky a služby, p㶣ispívá k hospodá㶣skému oživení kraje a vytvá㶣í pocit
sounáležitosti lidí žijících v Bílých-Bielych
Karpatech. Zákazníkům zaru㶜uje, že si
kupují nadstandardní kvalitu od „prově㶣eného výrobce. Koupí výrobku se zna㶜kou
Tradice Bílých Karpat podpo㶣íte nejen
místního výrobce, ale také rozvoj našeho
regionu.
hm
Držitelem se můžete
stát i vy, pokud splníte
požadovaná kritéria
Košt trnek - od varených po tekuté
Hor㶡áckou Loukou se o poslední b㶣eznové
sobotě nesla vůně slivovice a pe㶜ených
dobrot. V místním kulturním za㶣ízení se
konal již 8. lúcký košt trnek od varených po
tekuté. Svaz zahrádká㶣ů spolu s obcí a agenturou AV p㶣edložili k ochutnání 116 vzorků
slivovice a 35 vzorků jiných ovocných destilátů. Na prvním místě se umístila se zlatým
oceněním slivovice místního pěstitele
Štěpána Machaly ohodnocená 19, 94 body.
„Bylo těžké vybírat, která je nejlepší, nebyly
(jsou zve㶣ejněná na webu www.tradicebk.cz a www.tradiciebk.cz). Držiteli
nejsou pouze velké firmy, ale i drobní
živnostníci nebo ti, kte㶣í vyrábí jen pro
svoji zábavu, jako koní㶜ek.
pěry sypané domácím tvarohem a mákem.
Rovněž starostova sklenka s „vrbov㶜anskú
slivovicú neměla dno. Jak je vidět, lúcký
košt mívá mezinárodní ú㶜ast.
Zajímavou gastronomickou specialitu nabídli hosté z Olomouce. Nabízeli „pusinky
- olomoucké tvarůžky s povidly a šleha㶜kou. V p㶣eplněném sále sklízela potlesk
i cimbálová muzika Jožky Staši se sólovým
zpěvákem Romanem Sokolem. Na lúckém
podiu se p㶣edstavil mužský pěvecký sbor
z Prušánek, mužský sbor z Louky, mužský
sbor Kúcani z Kútú a ženský sbor Netáta
se sólistkou Vlastou Gricovou ze Strání. Na
tomto koštu se sešlo na 㶜ty㶣i sta návštěvníků. Někte㶣í z ú㶜inkujících byli k lúckému
publiku otev㶣eně kriti㶜tí. Stěžovali si na hluk
v sále během jejich vystoupení. Na pódiu
chtěli p㶣edvést to nejlepší a poslucha㶜ům
tak vytvo㶣it p㶣íjemnou atmosféru, bohužel,
některé teti㶜ky si p㶣išly popovídat.
Lo㶡ská úroda se proměnila v lahodný mok,
bu㶞me v o㶜ekávání, že i letošní trne㶜ky rozkvetou a budou plné sudy, be㶜ky a budou
také písní㶜ky. Na koštu si každý p㶣išel na
své. Ti nejmenší dávali p㶣ednost sladkostem, dospělí volili mezi báleši a slivovicí.
Hudci k tomu vyhrávali a zpěv se nesl vsí do
pozdních ve㶜erních hodin.
fg
PODPOŘTE REKLAMOU
VÁŠ REGIONÁLNÍ ČASOPIS
KRAJEM SVATÉHO ANTONÍNKA
Vychází periodicky po dvou měsícech
v nákladu 1600 ks a propaguje život
a dění v 18 obcích Ostrožska s Hor㶡ácka.
CENÍK
A TECHNICKÉ PARAMETRY
INZERCE
Formát inzerátu, reklamy
A (185mm x 262mm)
B (185mm x 130mm)
C (185mm x 63mm)
D (91mm x 63mm)
Cena
5 000,- K㶜
2 500,- K㶜
600,- K㶜
300,- K㶜
Sleva za opakovanou inzerci
Po㶜et opakování
2x a více
Sleva v %
20%
Technická specifikace:
text ve formátu PDF, logo-vektorová
grafika (.cdr), foto-kvalita 300 dpi.
Podrobné informace na
www.ostrozsko.cz
P㶕ELET
Slavný Forman přijel na klobásky
Libá vůně klobás se nesla o poslední
dubnové sobotě z rekrea㶜ního st㶣ediska
na Vápenkách. Na 200 návštěvníků tam
ochutnávalo 70 vzorků klobásek jak od
amatérských, tak od profi 㶣ezníků. Jak 㶣íká
Libor Klímek, majitel a po㶣adatel akce: „Stále méně je klobásek od 㶣ezníků, kte㶣í se tak
mohou levně prezentovat. Nechci po nich
žebrat, tak si je radši od nich koupím. 㶕íkám
si, reklama za dvě stovky je zadarmo. Někdo
si dá do novin reklamu za pět tisíc a ur㶜itě
to těch dvě sta lidí ne㶜te, nebo si toho
nevšímá. Jak mohli návštěvníci ochutnat,
mezi domácími klobáskami a těmi z 㶣eznictví rozdíl mnohdy nenacházeli. K dobré
pohodě, jako již tradi㶜ně, p㶣ispěla cimbálová
muzika Libora Supa,
dobrá vína nabízelo
vina㶣ství Pavla Hrušky.
Mezi nevšedními hosty
jsme mohli zahlédnout
Petra Formana, syna
slavného režiséra, jak
si pochutnává na klobáskách a pochvaluje
hor㶡áckou slivovici.
Klobásky, to byl pro
mnohé jen p㶣edkrm.
Po celý den se nabízela
hor㶡ácká jídla, tradi㶜ně
patenty pe㶜ené na plotně, zel㶡a㶜ka s klobásou, 㶜o㶜ka, fazole po hustu, guláš i halušky.
Ten, kdo by si z nabízeného menu nevybral,
mohl si vypůj㶜it udici a jít si do rybníku
chytit pstruha, lína 㶜i tostolobika. Ryby mu
pak v kuchyni ochotně p㶣ipravili. „A㶇 chutná
_______ Stánek Vladimíra Salčáka __________________
Svůj stánek s keramikou jsem v poslední
dubnové nedělní odpoledne rozbil hned
pod okny starobylé hlucké tvrze. Za sedm
set let, co na b㶣ehu potoka Okluky stojí,
zažila leccos. V p㶣ihlouplých padesátých
letech minulého století sloužila družstevníkům jako sklad a hrozilo jí rozebrání na
stavební materiál. A tehdy chátrající tvrz
zachránil spisovatel František Kožík, jehož
tatínek z Hluku pochází, popularizací svého
románu Na dolinách svítá. Zeman Jan Šarovec, v něm odolává nájezdům Rudolfova
vojska. Literární dílo zaúto㶜ilo na svědomí
místních natolik, že zastupitelstvo své
demoli㶜ní rozhodnutí opravilo a nakonec
Hlu㶜ané nadšeně opravili i tvrz. František
Kožík, který by se letos 16. května dožil 105
let, pak s humorem tvrdil, že zachráněná
tvrz je jeho největším dílem. Kdysi jsem
za redakci Slováckých novin p㶣ivezl do
strašnického krematoria věnec na jeho
poh㶣eb a považuji to dodnes za velkou
poctu. Můj tehdejší šéfredaktor Ji㶣í Jilík (nedávno získal už pot㶣etí noviná㶣skou PRIX
NON PEREANT) panu Kožíkovi v roce 1996
navrhl, aby se vznikající cena pro divadelníky Slováckého divadla jmenovala podle
jeho románu Největší z pierotů. A František
a do dalšího ro㶜níku, a㶇 se p㶣ihlásí víc lidí.
Tento rok p㶣evažovali spíše 㶣ezníci než
amaté㶣i. Ú㶜ast dvě stě, dvě stě padesát lidí
je úspěch, nebo㶇 různých akcí v okolí po㶣ád
fg
p㶣ibývá, dodal po㶣adatel koštu.
Jak se bubnuje na divadlo
Kožík rád souhlasil. Je proto velká škoda, že
divadelní dramaturgie nenašla za osmnáct
let cestu k některému z Kožíkových děl.
„Marně jsem se v minulosti pokusil na
spisovatele upozornit dramaturgii divadla.
Nejen proto, že si František Kožík jako jedna z největších osobností Slovácka a velký
umělec pozornost kraje, z něhož vzešel, zasluhuje, ale i proto, že by nastudování jeho
textů mělo u diváků zcela ur㶜itě větší ohlas
než bláboly, by㶇 z pera nositelů Nobelovy
ceny, napsal pro Deník Ji㶣í Jilík. Zdá se, že
Slovácké divadlo p㶣estává být slováckým
divadlem.
„Byliny, lé㶜ivé byliny, ko㶣ení, baldrián, tymián, šafrán a sko㶣ica! ozývá se z oken Šarovcovy tvrze. Není to vyvolávání stánka㶣ské
kolegyně ko㶣ená㶣ky. Je to hlas here㶜ky
Barunky Vackové v roli princezny Maryšky
ze hry jejího děde㶜ka Vojtěcha Vackeho Jak
se bubnuje na princezny. Jako mladý herec
Slováckého divadla jsem v pohádce hrál
zlého desátníka Žufana, který má na Maryšku zálusk. Chůva, komorná Bětka Sal㶜áková (autor ji opravdu pok㶣til podle mého
jména) a kouzelný bubínek Žufanovy plány
zhatí. Maryška si vezme ov㶜á㶜ka Janí㶜ka.
P㶣edstavení nehraje Slovácké divadlo,
ale divadelní spole㶜nost Pierrot. Největší
nadšení v hledišti vzbuzuje to, že se v něm
mluví po našem. Cenu Největší z pierotů už
získalo několik mých bývalých hereckých
kolegů - Karel Hoffmann, Igor Stránský,
Vladimír Dosko㶜il, Robert Bellan, Irena
Vacková, Kamil Pulec, Radek Balaš, Martin
Vrtá㶜ek, Ji㶣í Ju㶣ina a Alžběta Kynclová... Ještěže o udělování Pierotů rozhoduje porota
složená z divadelních kritiků a publicistů.
Nerad bych se do㶜etl, že ji Slovácké divadlo
udělilo samo sobě, když už všechny jiné
ceny má. Tak se bubnuje na divadlo! No
nic, jdu balit hrní㶜ky, talí㶣ky, zapékací misky. Z tvrze vycházejí zpívající děti: „Vojáku,
vojáku, těžká služba tvoja... Až to pobalím,
po㶜kám si na ov㶜á㶜ka Janí㶜ka. Já mu dám,
Maryšku!
www. ostrozsko.cz
15
ZÁPISNÍK
Blatničané obnovují bájný Smíchov
V roce 2013 vznikl mezi blatnickými občany kolektivní nápad uspořádat brigádu v prostorách zaniklé obce Smíchov. Toto
bájné místo, ke kterému se váže mnoho legend, začínalo chátrat a lidé, kteří nemají kousek citu pro přírodu, naváželi na
Smíchov odpad. To byl poslední impulz k tomu, aby se pro záchranu Smíchova začalo něco dělat.
V lo㶡ském roce se poda㶣ilo místo stabilizovat, 㶜áste㶜ně ohradit, vy㶜istit od náletových
d㶣evin a tím se zformovala jeho podoba.
Vznikl p㶣írodní areál, který je ur㶜en pro děti
i dospělé nebo kolemjdoucí na nedělních
procházkách.
V letošním roce (15. b㶣ezna) se uspo㶣ádala
druhá obecní brigáda, jejímž cílem bylo
vy㶜ištění další 㶜ásti areálu od náletových
d㶣evin, a odpadků. Sešlo se bezmála t㶣icet
dobrovolníků (sbor dobrovolných hasi㶜ů,
motorká㶣i, ženský sbor, děti ze základní
školy, zástupci obce), kte㶣í spole㶜ně udělali
velký kus práce. Jedinou odměnou jim bylo
ob㶜erstvení a vynikající špeká㶜ky, které pro
tuto p㶣íležitost vyrobil místní 㶣ezník pan
Valášek. Všichni měli dobrý pocit z odvedené práce a musím podotknout, že jí bylo
opravdu hodně.
Areál Smíchova se tak rozší㶣il zhruba
o dalších 50 metrů, 㶜ímž vznikl prostor pro
další využití. Na 㶜ásti této plochy budou
vysázeny ovocné stromy. Musím doplnit,
že obec Blatnice již s výsadbou ovocných
stromů za㶜ala, v t㶣etím týdnu měsíce b㶣ezna vysadila 20 ovocných stromů na jednom
lemujícím b㶣ehu Smíchova. Plody ovocných
stromů (každý jiného druhu) jsou ur㶜eny
ke konzumaci všem návštěvníkům tohoto
bájného místa. Do 㶜innosti se zapojila i školní mládež, která v pracovních hodinách
Smíchov pustl, což citlivým Blatni㶜anům nebylo jedno. Bez ohledu na věk
vyrobila pta㶜í budky pro sýkorky a spole㶜ně
je p㶣ed brigádou nainstalovala.
Neexistuje žádný projekt, který by dával
p㶣esná pravidla, jak místo bude vypadat 㶜i
co všechno je t㶣eba vytvo㶣it. Ne㶜erpáme
žádné dotace z Evropských fondů, které
by nás jakýmkoliv způsobem svazovaly.
Vše, co děláme, je bez nároku na odměnu,
na druhou stranu nám to dává volnost
v tvůr㶜í práci. Máme ale nepsanou koncepci,
nebo㶇 chceme co nejšetrněji zachovat areál
zaniklé obce Smíchov, udržovat jej v 㶜istotě,
po㶣ádku a sou㶜asně jej využít pro širokou
ve㶣ejnost jako volno㶜asový p㶣írodní areál.
Cokoliv, co bude na Smíchově vytvo㶣eno,
nebude mít pevný základ. Nap㶣íklad již
proběhla instalace lavi㶜ek, ohniště, úprava
studánky, jejího koryta a podobně. V letošním roce plánujeme nap㶣íklad instalaci houpa㶜ky, výstavbu jednoduchého proutěného
obydlí, jakého se v dobách naší zaniklé obce
využívalo. Pokud se poda㶣í získat větší kameny, pokusíme se na ,,náměstí㶜ku vytvo㶣it
velké slune㶜ní hodiny, které budou ukazovat
letní 㶜as.
Plánů je hodně, je ale jenom na snaze
a ochotě lidí, kte㶣í se dokáží zvednout od
televize, po㶜íta㶜e a něco ochotně udělat na
㶜erstvém vzduchu pro dobro nás všech. Smíchov je lokalita, která má bohatou minulost,
je na nás, aby měla i bohatou budoucnost.
Sobotní brigáda potvrdila, že se najdou
ochotní a zapálení lidé, kte㶣í dokážou dát
ruku k dílu a pro naši budoucnost něco udělat. Tímto všem děkuji za ú㶜ast na brigádě
a budeme se těšit na další chvíle strávené na
Smíchově. Vy ostatní jste na Smíchov zváni,
p㶣ije㶞te si sem zatábo㶣it, odpo㶜inout si nebo
jen tak posedět u ohniště.
Vše co pro Smíchov dělají, je bez nároku na odměnu
16
www. ostrozsko.cz
Antonín Hanák
ZÁPISNÍK
Veselí se stává výtvarnickým centrem
Výtvarná galerie v zrekonstruovaném Panském dvoře ve Veselí nad Moravou dokázala navázat na úspěšnou éru někdejší
galerie Ve Dvoře a svým významem znovu překračuje hranice regionu. Hostí umělecká jména s celorepublikovým zvukem
a zároveň nezapomíná pečovat o tvůrce z regionu.
Vypravě㶜i p㶣íběhů akademi㶜ky Aleny Adamíkové z Bratislavy 㶜i výstava na brněnské
FaVU vystudovaných výtvarnic Denisy
Krausové a Barbory Lungové se postaraly
o efektní, moderně pojatý vstup do letošní
výstavní sezony. Podzimní výstava obrazů
Michaela Rittsteina bude z tohoto pohledu
nepochybně frajerskou te㶜kou.
Za slibným rozjezdem i atraktivními plány
veselské městské galerie stojí genera㶜ně
pestré kolegium osobností. Zhruba t㶣icátníci z vedení městského kulturního centra,
㶣editel Michal Blaží㶜ek a galerista Petr
Mi㶜ka, se spojili s prot㶣elým matadorem
㶜eské výtvarné scény, šestasedmdesátiletým Vojtěchem Petraturem. „Pan Petratur
se dlouhé roky pohybuje v uměleckých
kruzích, proto bychom jeho zkušeností
a nes㶜etných kontaktů rádi využili.
O㶜ekáváme, že navážeme na nadregionální proslulost, kterou galerie
měla v devadesátých letech, kdy v ní
Vojtěch Petratur také dělal kurátora,
potvrdil galerista Petra Mi㶜ka.
Vedení Veselského kulturního centra budiž
ke cti, že nepodléhá okouzlení z velkých
jmen a vedle sympatických ambicí ani
v nejmenším nezapomíná, na kterých
sou㶣adnicích jim svě㶣ená galerie stojí. „Jsme
regionální galerie, a tak naprosto samoz㶣ejmě chceme dávat prostor místním autorům.
Nebudeme ale opakovat dramaturgie už
proběhlých výstav. Snažíme se nacházet neot㶣elé úhly pohledů a netradi㶜ní kontexty,
㶣íká galerista Petr Mi㶜ka. Ve výstavním plánu
(viz box Pestrá veselská paleta) se vyjímá
nap㶣íklad nový cyklus keramických plastik
Vladimíra Groše a skute㶜ná láhůdka pro
milovníky lidových námětů: Hudci ve výtvarném projevu. Výstava slibuje p㶣edložit téma
zpracované nap㶣í㶜 autorskými generacemi
i výtvarnými žánry. Že její koncept p㶣ipravuje
galerista Petr Mi㶜ka
Vojtěch Petratur ve spolupráci
s výtvarnicí Barborou Lungovou ve
veselské galerii zaštítí t㶣i až 㶜ty㶣i výstavy ro㶜ně. „Vždycky jsem se věnoval galerista Vojtěch Petratur
sou㶜asnému umění a budu to dělat
Petr Mi㶜ka, etnograf a primáš (Hor㶡ácká
i nadále. Vě㶣ím, že se mně poda㶣í p㶣ilákat už
cimbálová muzika Petra Mi㶜ky), je p㶣íslibem
známá jména výtvarného světa, ale i kvazasvěceného podání insidera.
litní autory dosud ne tolik známé, nazna㶜il
své kurátorské záměry zkušený galerista,
Možnosti městské galerie se zanedlouho
pod jehož patronací se ve Veselí bude konat
ještě rozší㶣í. Divácky vst㶣ícnou novinkou
už zmíněná výstava Michaela Rittsteina.
budou i výstavy fotografií v nově zrekon-
struovaném kině. Galerie se nově snaží
rozší㶣it svou 㶜innost a služby i o komentované prohlídky výstav a interaktivní dětské
dílny s výtvarníky. Vede tak děti k širšímu
uměleckému poznání a vychovává si potenciální návštěvníky.
Po rekonstrukci obnovená městská galerie
má za sebou zhruba ro㶜ní působení. Zdá
se, že a㶜 nedisponuje sbírkovými fondy, bez
újmy snese srovnání s podobnými institucemi v Hodoníně nebo Uherském Hradišti.
Pokud se nastavený trend poda㶣í udržet,
Veselí nad Moravou získá na prestiži a udělá
další významný posun k obsahovému naplnění statusu města.
Miloš Kozumplík
Pestrá veselská paleta
Výtvarný obor ZUŠ Veselí n. Mor.
14.5. - 8.6.2014
Městská galerie Panský dvůr
Bohumil Hrabal – Brněnské návraty / putovní výstava ke 100. výročí narození Bohumila Hrabala
24.5. - 8.6.2014
Městská galerie Panský dvůr
Výstava fotoklubu Hot Šů Do
31.5. - 21.6.2014
Kino Morava
Hudci ve výtvarném projevu / výstava obrazů a plastik
22.6. - 27.7.2014
Městská galerie Panský dvůr
Pavel Matyska a Martin Skalický / výstava obrazů a plastik
31.8. - 28.9.2014
Městská galerie Panský dvůr
Veselští legionáři / výstava fotografií
7.9. - 12.10.2014
Kulturní dům
Vladimír Groš: Sova pálená / výstava keramických plastik
21.9. - 19.10.2014
Městská galerie Panský dvůr
Michal Rittstein / výstava obrazů
12.10. - 23.11.2014
Městská galerie Panský dvůr
Adventní výstava
7.12.2014 - 5.1.2015
Městská galerie Panský dvůr
www. ostrozsko.cz
17
FENOMÉN
MEJDAN V HUMNĚ
Slovácká skupina Huménečko
dobývá pódia i srdce fanoušků
Začali hrát ve třech, jen tak pro radost nebo po hospodách. Letos už je jich osm a z hospodské dlážky se
odrazili ke skoku na velká pódia - slovácké Huménečko
letos účinkuje jako předkapela slovenského hvězdného
uskupení No Name.
TEXT: LUCIE MA㶓ÁKOVÁ
Co víc si p㶣át? 㶏lenové kapely Huméne㶜ko tak rychlý vzestup neo㶜ekávali. Ještě
nedávno, když někte㶣í z nich do budovy se
zkušebnou nevcházeli dve㶣mi, ale p㶣elézali
p㶣es ze㶞, škádlili se: ,,Co sa to děje za tým
naším huméne㶜kem?! Z vtipkování se
později stal oficiální název kapely, a jak se
zdá, je zaděláno i na slávu.
Úspěch není bezejmenný
Tomáš Kratochvíl, Zdeněk Kola㶣ík a David
Sedlá㶣 za㶜ali s hraním po hospodách. Mnohý si rád poslechl jejich hudbu, zazpíval si
s nimi. Později se v hlavách prvních 㶜lenů
za㶜aly rodit hudební nápady, které chtěli
nahrát, a tak oslovili ,,kluky z cimbálky ,
aby se p㶣idali a pomohli. ,,Byla škoda zůstat
jen u nahrávky, tak vzniklo Huméne㶜ko,
popisuje Tomáš Kratochvíl vznik kapely.
V květnu 2013 nahráli hudební podklady
a za㶜ali hledat zpěva㶜ku, tak se p㶣idaly další
dvě 㶜lenky - Míša Zachrlová a Eva U㶣i㶜á㶣ová.
Kapela se tím ustálila, každý 㶜len má své
nepostradatelné místo
(viz To naše
Huméne㶜ko).
Podle slov
Tomáše Kratochvíla je kapela
zhruba po
dvouleté existenci teprve na
za㶜átku. P㶣esto
už v tomto
stadiu mají
možnost zahrát
si se slovenskou
kapelou No Name na Uherskobrodských
slavnostech nebo v Buchlovicích (27.6.),
kam byli vybráni a pozváni po㶣adatelem
akce, nedávno zesnulým Ví㶇ou Chromkem.
První letošní koncert s kapelou No Name se
konal 9. května ve Strážnici - Huméne㶜ko
se p㶣ihlásilo do výběrového 㶣ízení a bylo
vybráno. ,,Toto považujeme za obrovský
úspěch. Stejně tak nás těší veliký pozitivní
ohlas na naši tvorbu, má radost Kratochvíl.
S raketou na gauči
Skupina Huméne㶜ko zkouší dvakrát za
týden, v Lipově a ve Strážnici, kdy se snaží
vše dopilovat a dokonale sehrát. Podstatná
㶜ást p㶣ípravy probíhá doma a p㶣i konzultacích na internetu. Většina 㶜lenů kapely jsou
samouci, kte㶣í mají hudbu rádi od útlého
věku. ,,Pokud vím, tak kluci folkloristi chodili
do hudební školy. My ostatní jsme víceméně samouci s pár hodinami u soukromých
u㶜itelů. Ale nějakou praxi za sebou máme
všichni, 㶣íká s úsměvem Tomáš Kratochvíl.
Sám se hudbě věnuje od základní školy.
Prvním „hudebním nástrojem byla
tenisová raketa, se kterou skákal po gau㶜i
a snažil se p㶣itom zpívat. K bicím se dostal
až později - v prvním ro㶜níku školy, která
disponovala zkušebnou pro studenty.
,,Nějaká kapela sháněla bubeníka, tak jsem
se nechal hodit do vody. Samosebou mě
18
www. ostrozsko.cz
FENOMÉN
nevzali, když jsem nic neuměl, ale
od té doby jsem za㶜al cvi㶜it. To
bylo asi v patnácti letech. Od té
doby jsem prošel několika soubory. Instant Karma, Hádramašmátrá, IK Banda, Second Toys a další,
uvádí Kratochvíl.
3x foto: archiv Huméne㶜ka
Kapela je momentálně bez managera, o chod se 㶜lenové musejí
starat sami. Spoustu managerské práce odvede právě Tomáš
Kratochvíl, který má oporu mezi
ostatními 㶜leny. Cíle Huméne㶜ka jsou jasné. P㶣ipravují se na
domluvené koncerty a rozši㶣ují
repertoár, který by chtěli použít
pro plánovanou desku. To㶜it
budou na podzim. V plánu mají
i videoklip, jeden se bude to㶜it ve
Strážnici na koncertu s No Name,
k druhému se p㶣ipravuje scéná㶣.
Ukázky tvorby kapely Huméne㶜ko
je možné shlédnout na bandzone.
cz/humenecko nebo facebook.
com/humenecko.
To naše Huméne㶜ko
Tomáš Kratochvíl - bicí
Zdeněk Kola㶣ík - basa
David Sedlá㶣 - kytara
Michaela Zachrlová - zpěv
Eva U㶣i㶜á㶣ová - kytara a zpěv
Ji㶣í Novák - housle
Jan Holubík - housle
Petr Horehle㶞 - cimbál
■ O㶜ima a ušima Lucie Ma㶡ákové
Než se 㶜lenové kapely Huméne㶜ko setkali v jedné zkušebně, prošli různými hudebními uskupeními v oblasti Slovácka. A již d㶣íve měli
úspěchy - nepochybně IK Banda, kde působili Tomáš Kratochvíl, David Sedlá㶣 a Zdeněk Kola㶣ík, se proslavila. Tehdy šesti㶜lenná kapela se
zpěva㶜kou Janou Jagošovou vyhrála soutěž o videoklip, který se pak natá㶜el ve Strážnici na zámku v duchu t㶣icátých let minulého století.
IK banda se probojovala také do brněnského finále v klubu Favál. Skon㶜ila na pátém místě a muzikanti považovali toto umístění za úspěch.
Z㶣ejmě to ale nebylo to pravé o㶣echové.
Poda㶣í se jim tentokrát proslavit s Huméne㶜kem? Fanoušci jsou zatím spokojení. Na stránkách kapely jsou samé pozitivní komentá㶣e
a skladby Vrba, Jen se dívej nebo Nezapome㶡 jsou velmi populární. Momentálně můžete slyšet Huméne㶜ko také na rádiu Jih. V hitparádě
Jižní 21 kapela ovládá krásné t㶣etí místo. Rock-folkové seskupení, zdá se, má vše p㶣ed sebou. Budoucnost kapela jistě má, nepochybně zde
není mnoho kapel, které by hráli rock-folk, trochu popu a něco málo z folkloru. V oblasti Slovácka jsou všechny tyto žánry vyhledávané
a populární.
Z hitů kapely je cítit neskute㶜ná pohoda a klid. Poslucha㶜 si p㶣i písních odpo㶜ine a zárove㶡 se může nechat vtáhnout do textu. Housle
a cimbál dodávají kapele šmrnc a p㶣edvádějí něco nového. Texty nejsou psané slováckým ná㶣e㶜ím, p㶣esto poslucha㶜 hned pozná, kde má
kapela své ko㶣eny. Výborní muzikanti se spojili a vznikla výborná kapela. Myslím, že o Huméne㶜ku ještě uslyšíme. To, že byli vybráni jako
p㶣edkapela na koncertu No Name jistě není náhoda. Zkušenosti všech 㶜lenů jsou jistě dostate㶜né na to, aby kapela vyrostla do té nejvyhledávanější na Slovácku. Všichni muzikanti p㶣inesli do kapely něco svého a nenapodobitelného. Zpěva㶜ka Míša má krásnou barvu hlasu, písně
jsou chytlavé a silné, zárove㶡 žánrově nápadité. Ale snad by nebyla k zahození i nějaká instrumentální skladba. Vzhledem k tomu, že kapela
je nástrojově zajímavě a dostate㶜ně vybavená. Ur㶜itě by to zase malinko kapelu oživilo, minimálně budoucí desku.
Zarážející je, že je volné managerské místo. P㶣ála bych kapele, aby se jich ujal dobrý manager a s organizací pomohl. Větší reklama by také
neuškodila. Pro 㶜leny kapely musí být velmi náro㶜né se o vše starat. 㶏lenové kapely jsou dob㶣í lidé z malých vesnic a měst s velkým srdcem.
To vše se odráží v jejich tvorbě. Všichni kte㶣í znají 㶜leny osobně, mi jistě dají za pravdu. I posezení s některými z nich je velkým zp㶣íjemněním
ve㶜era - nikdy jim nechybí hudební nástroj. Vždycky se hraje a zpívá až do rána a i ten, kdo se zdá být antimuzikantem, je toho ve㶜era skoro
㶜lenem kapely. „To sa za tým naším huméne㶜kem stává.
www. ostrozsko.cz
19
FOTOREPORTÁŽ
Hrdinové, děkujeme
FOTO: LUKÁŠ BARO㶓
V Uherském Ostrohu si připomněli 70. výročí vysazení
parašutistické skupiny Carbon a hrdinské činy této
protifašistické odbojové skupiny.
Vrcholem vzpomínkové slavnosti bylo odhalení pamětní desky parašutistické skupině Carbon, kterého se zhostili premiér 㶜eské vlády Bohuslav Sobotka, 1. místop㶣edsedkyně Senátu P㶏R Alena Gajdůšková, hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák a starostka Uherského
Ostrohu Hana P㶣íleská.
Pietní akt se uskute㶜nil v malém par㶜íku p㶣ed zámkem
v Uherském Ostrohu, p㶣ihlížely stovky lidí.
P㶣edstavitelé politické reprezentace, zástupci měst, generálové a ú㶜astníci
protifašistického odboje vzdali 㶜est hrdinům a spolubojovníkům za svobodu položením věnců p㶣ed pomník.
20
www. ostrozsko.cz
Slavnostní ráz akce zdůraznil
p㶣elet bojových letounů Gripen
Armády 㶏R z 21. základny taktického letectva v 㶏áslavi.
FOTOREPORTÁŽ
Paraskupina CARBON
Jedním z mnoha výsadků odesílaných v letech 1941‒1945
na území protektorátu II. odborem MNO 㶜s. exilové vlády
v Londýně byl i 㶜ty㶣㶜lenný výsadek CARBON, jehož opera㶜ním prostorem měla být oblast jihovýchodní Moravy.
Úkolem skupiny ve složení velitel kap. František Bogataj,
rtm. Josef Vanc, rot. František Kobzík a 㶜et. asp. Jaroslav
Šperl bylo navázat a udržet rádiové spojení s Londýnem,
p㶣edávat zprávy o veškeré 㶜innosti na okupovaném území,
kontaktovat domácí odboj, spoluvytvá㶣et nové odbojové
skupiny a vykorespondovat dodávky zbraní a materiálu
pro ozbrojené vystoupení v závěre㶜né fázi války. Pro tyto
úkoly byla skupina vybavena rádiovou soupravou „Jarmila
a radiomajákem Eureka pro navádění letadel.
Krátce po půlnoci 13. dubna 1944 p㶣istáli parašutisté v prostoru mezi obcemi Ratíškovice a Vacenovice. Snad osudová
t㶣ináctka p㶣edznamenala smolný po㶜átek jejich mise ‒
neš㶇astný seskok, ztrátu vysíla㶜ky a větší 㶜ásti opera㶜ního
materiálu stejně jako tragickou smrt dvou jejích 㶜lenů. Po
seskoku, kdy parašutisté dopadli do lesa daleko od sebe
a zůstali viset s padáky na stromech, se na smluveném místě již nesešli. Spole㶜ně postupovali pouze Vanc s Kobzíkem,
kte㶣í se po t㶣ítýdenním vysilujícím pochodu na pokraji sil
dostali do Rudic u Bojkovic, kde byli udáni a 7. května p㶣ed
zat㶜ením v obklí㶜ení zvolili smrt z vlastních zbraní.
Během vzpomínkové slavnosti byl p㶣ipraven i doprovodný program zejména pro
rodiny s dětmi ‒ za zámkem
pro ně byla p㶣ipravena ukázka vojenského ležení a vojenských vozidel. Všichni
ú㶜astníci měli také možnost
bezplatně navštívit výstavu
věnovanou ostrožskému rodákovi Františku Bogatajovi
a jeho výsadkové skupině
Carbon, která probíhá v zámecké galerii.
Radista Šperl rovněž až po strastiplném putování od jedné
záchytné adresy ke druhé našel úto㶜iště v Hluku u statká㶣e
Egona Penka a následně ve Véskách u Františky Hrabalové. Uherskoostrožskému rodáku Františku Bogatajovi se
poda㶣ilo zachránit radiomaják Euriku, jen o vlásek uniknout
ze zátahu gestapa, najít první úkryt u p㶣ítele Karla Hroníka
v Ostrožském P㶣edměstí a prost㶣ednictvím u㶜itele Antonína Straky, rovněž z P㶣edměstí, navázat spojení s bývalými
㶜leny odbojové organizace Obrana národa, v níž působil
jako velitel úseku Uherský Ostroh a okolí p㶣ed svou emigrací v roce 1939.
P㶣i㶜iněním Antonína Straky se Bogataj koncem dubna
v ostrožskolhotské škole znovu setkal se svým radistou
Šperlem a do konce roku 1944 se mu poda㶣ilo vybudovat
rozsáhlou sí㶇 několika set spolupracovníků, která zahrnovala politické okresy Uh. Hradiště, Uh. Brod, Hodonín
a Kyjov. Sou㶜asně vyhledával vhodné plochy ke shozům
zbraní a sestavoval skupiny odbojá㶣ů k jejich p㶣evzetí. Po
sestavení dvou radiostanic za pomoci domácích odbojá㶣ů
a navázání spojení s Londýnem v lednu 1945, bylo úspěšně
vykorespondováno několik shozů zbraní a materiálu o váze
17 tun, jimiž bylo možno vyzbrojit odbojové skupiny napojené na CARBON.
Pod vedením obou parašutistů byly provedeny na 㶜ty㶣i
desítky úspěšných sabotážních akcí, p㶣epadů a destrukcí.
Nezanedbatelný není ani podíl některých skupin CARBON
na osvobození Popovic, Ma㶣atic a Uh. Hradiště.
Paraskupina CARBON pat㶣í plným právem k nejúspěšnějším skupinám vysazeným II. odborem MNO ‒ splnila své
poslání i v nep㶣íznivých a složitých podmínkách, by㶇 byla
od samého po㶜átku oslabena na polovinu.
Věra Hendrychová
www. ostrozsko.cz
21
ŽIVOTNÍ STYL
ADRENALIN AŤ STŘÍKÁ
Z veselského přístaviště se stalo místo dobrodružných zážitků
Hladina na Ba㶇ově kanále je sice prakticky
nehybná, p㶣esto se p㶣ístaviště ve Veselí
nad Moravou stalo vyhledávaným centrem vyznava㶜ů adrenalinových aktivit.
Láká je zmodernizovaný skatepark a nově
vybudované lanové centrum. Že se nejedná
o zábavu pro o㶣ezávátka, je jasné na první
pohled. K nebi 㶜ní nosné d㶣evěné sloupy
nepravidelně propojené lany. I dospělý
㶜lověk v nich vypadá jako drobný pavouk.
A p㶣ímo nad kanálem vede sedmdesátimetrová lanovka. Důmyslný systém lan umož-
22
www. ostrozsko.cz
㶡uje dostat se vzduchem na druhý b㶣eh
a zase zpátky. Ovšem jen těm, kte㶣í k takovému 㶜inu mají odvahu a projdou krátkým
školením o nutnosti několikanásobného
jištění. „Tato atrakce je p㶣ístupná dospělým
a dětem od dvanácti let s minimální výškou
sto㶜ty㶣icet centimetrů, dopl㶡uje další
podmínky provozovatelka Hana Habartová.
Kombinace zázemí pro vodáky, lanového
centra a mezi mládeží populárního skateparku 㶜iní z veselského p㶣ístaviště jedine㶜né
místo k aktivnímu i atraktivnímu způsobu
odpo㶜inku. „Díky investicím v posledních
letech pat㶣í p㶣ístav ve Veselí nad Moravou
svým zázemím a bohatostí nabídky stále
k tomu nejlepšímu, co p㶣ístavy na Ba㶇ově
kanále nabízejí, potvrzuje Vojtěch Bártek,
㶣editel obecně prospěšné spole㶜nosti Ba㶇ův
kanál. A p㶣ístaviště 㶜eká další rozvoj. Areál
poslouží i kultu㶣e - promění se v jednu ze
scén Veselského kulturního léta. Vystoupit
tam letos mají nap㶣íklad Chinaski nebo
Javory.
tš
ŽIVOTNÍ STYL
Lidé se vracejí ke stromům předků
Poslední březnovou sobotu se po patnácté konal Jarní řez ovocných dřevin, tentokrát v Kuželově. Prof. Vojtěch Řezníček, CSc. a Ladislav Tomčala seznámili téměř
padesátku účastníků se základy ošetřování mladých i starých ovocných stromů.
Přítomná byla i předsedkyně ZO ČSOP Bílé Karpaty Ivana Jongepierová, která nás
s ovocnářstvím na Horňácku blíže seznámila.
■ Jak je to se sada㶣stvím na Hor㶡ácku?
S touto aktivitou jsme za㶜ali už někdy koncem osmdesátých let, kdy jsme si uvědomili,
že krajina v Bílých Karpatech je opravdu velice
cenná. A to nejenom z hlediska p㶣írodního,
ale také proto, že je v ní spousta starých sadů.
Pro ně bylo pot㶣eba něco dělat, protože byly
obecné tendence staré sady vykácet. A když
už se sadí něco nového, jedná se většinou
o nové, úplně jiné odrůdy - neudrželo by se
starší, původní ovoce. P㶣i㶜emž jsme věděli, že
právě starší odrůdy měly obrovské výhody
v tom, že některé byly dobré na destilování,
jiné na sušení nebo na zava㶣ování. Využití
každé odrůdy bylo jiné.
nově, kde pan inženýr Tetera založil sádek
ze starých odrůd hlavně z Beskydska.
■ Jaké staré a vzácné odrůdy jste našli na
Hor㶡ácku?
U nás na Hor㶡ácku se našla spousta zajímavých i nepopsaných odrůd - zrovna ve Velké
je velice zajímavá hruška Oharkula, která
nikde jinde na světě neexistuje a ve Velké je
několik stromů. Jsou to opravdu zajímavé věci. Kromě starých pomologických
odrůd jako jsou kroncelské, panenské jsme
nejenom na Hor㶡ácku, ale po celých Bílých
Karpatech něco našli. Různé místní pomologicky nepopsané odrůdy byly zpracované v
knížce Ovoce Bílých Karpat.
■ Kdo stál u výsadby nových sadů?
Za㶜ali jsme se starými ovocná㶣i, tehdy s panem Jagošem z Lipova a později s panem
Tom㶜alou z Velké tyto sady a staré stromy
mapovat. V roce 1991 se nám poda㶣ilo získat dotaci z Ministerstva životního prost㶣edí
㶏R na založení genofondového sadu, což
je sad ve Velké. Byly vysázené podnože
a teprve to, co se zmapovalo v terénu, se
roubovalo. Postupně se naše aktivita rozší㶣ila do celé republiky. Te㶞 je této problematice věnována velká pozornost. Svěd㶜í o tom
i knížka Sedm tvá㶣í ovocná㶣ství.
■ Kde se zrodil tento záměr?
Po㶜átky byly tady na našich plochách. S tím,
že my jsme se inspirovali ve skanzenu v Rož-
■ Kdy se za㶜alo s ukázkami jarního 㶣ezu?
S První jarním 㶣ezem d㶣evin se za㶜ínalo
v roce 1997 na pahrbech v Javorníku,
potom jsme se p㶣esunuli do Velké, později
p㶣ijížděl každým rokem profesor 㶕ezní㶜ek
a velický sada㶣 Ladislav Tom㶜ala. Snažili
jsme se lidem vysvětlit, jakým způsobem
a co mají dělat, jak se starými stromy, jak
pe㶜ovat o nové výsadby.
■ Jaký je zájem o zlepšení krajiny?
Zjistili jsme, že jeden 㶜lověk nic neudělá, že
když se nám poda㶣í podchytit co největší
množství lidí, aby se starali, bude to mít
vliv na krajinu a zlepší se vztah lidí k jejich
pozemkům. Sady se musí kosit, a kde jsou
Ivana Jongepierová a Vojtěch 㶕ezní㶜ek
vhodně udržované, mají docela dobrou
druhovou diverzitu v㶜etně mnohých
chráněných druhů orchidejí. Jde to ruku
v ruce a výsledek je ten, že lidé chtějí pít
něco dobrého nebo mít ovoce do buchet.
Je úžasné, jakým způsobem je všechno propojené. Na pravidelné kurzy 㶣ezu chodí už
i mladší generace. Lidé si dokonce prosadili
i kurz letního 㶣ezu, takže jsme za㶜ali dělat
ukázky v srpnu v rámci biodožínek. Sada㶣i
mohli posoudit vliv jarního 㶣ezu, kdy na
stromech už byly plody letního ovoce.
■ Jak vidíte krajinu Hor㶡ácka?
Ovocné stromy do této krajiny pat㶣í a myslím
si, že když se po krajině podíváme, tak se
jim docela da㶣í. Když se podíváte nap㶣íklad
za Kordárnu, kde byly velké širé rodné lány
a některé 㶜ásti se vrátily lidem, na mnoha
místech jsou tam sady trne㶜ek a dalších
stromků. Myslím, že to je dobré. Ještě bych
chtěla 㶣íct, že lidé sami dob㶣e vědí, že moderní odrůdy nemají tu kvalitu, takže si sami
berou t㶣eba odkopky z durancií a o výpomoc
prosí také pana Tom㶜alu. Možnost koupit si
staré odrůdy je v ovocné školce v Bojkovicích. Jezdí tam lidé z celé republiky - je zatím
jediná v republice, co něco takového dělá.
■ A co chemizace?
Sady starých odrůd nevyžadují takovou
chemickou pé㶜i. Jsou odolné vů㶜i nemocem a jsou p㶣izpůsobené místnímu klimatu.
Pot㶣ebná je jen základní pé㶜e, ale ur㶜itě ne
klasické st㶣íkání, známé z intenzivních ovocných sadů, kdy se st㶣íká v podstatě každý
týden nebo 㶜trnáct dní.
■ A co vzkážete sada㶣ům?
Vysazujte, udržujte, ošet㶣ujte stromy našich
p㶣edků. Pe㶜ujte o svou hor㶡áckou krajinu,
ta se vám odvdě㶜í.
František Gajovský
www. ostrozsko.cz
23
SPORT
Fotbalisté zpod Svatého Antonínka
prožívají nejlepší sezonu v historii
David Vaněk: Chceme posunout fotbal v Blatnici dál
V lednu 2013 došlo ve fotbalové Blatnici
k revolu㶜ní změně. Stávající výbor skon㶜il
a do 㶜ela klubu se postavil teprve pětat㶣icetiletý DAVID VANĚK. Fotbalista, který
prošel osmi kluby a má za sebou mimo první ligy a základní t㶣ídy působení ve všech
soutěžích, jež v republice existují. Pod jeho
vedením na h㶣išti i na funkcioná㶣ském postu mí㶣í Blatni㶜ané k nejlepšímu umístění
ve své petasedmdesátileté historii.
„K funkci p㶣edsedy mě p㶣ekecali, nikdo už
to nechtěl dělat, ale jsem za to rád. Fotbal
mě baví, a co je nejdůležitější, mám podporu i v rodině. Chceme náš klub posunout
zase o kousek dál, 㶣íká šéf blatnického
fotbalu a forvard místního klubu.
■ Blatnice je na druhém místě I. B. t㶣ídy.
Kam dál chcete posunout fotbal ve vaší
obci?
Co se týká působení mužstva mužů, tak
maximálně do I. A. t㶣ídy, výš ne. Jsme rádi,
že máme kádr stabilizovaný, a co je nejdůležitější, hlavně z našich hrá㶜ů. Postupu se
nebráníme, ale na druhou stranu nejdeme
do toho mermomocí. Náš největší cíl je, aby
kluci chodili na h㶣iště rádi a fotbal je bavil.
To období, kdy bylo víc cizích hrá㶜ů než
domácích, už pominulo.
■ Myslíte období, kdy do klubu dával
peníze hlavní sponzor pan Truska?
Jasně, ale momentálně už do fotbalu u nás
nedělá. Musím však 㶣íct, že se mu malinko
za㶜íná líbit, že jsme pozměnili obraz klubu.
Dal nějaký sponzorský dar na dresy a balony, ale že by do fotbalu nějakým způsobem
vstupoval a měl tu nějaké slovo jako v minulosti, tak od toho se distancuje.
■ Platíte hrá㶜ům za zápasy?
Neplatíme. V minulosti to tak bylo, te㶞 to
takto nastavené nemáme. Kluci dostali
po podzimu za druhé místo od sponzora
krásné teplákové soupravy Adidas. V zimě
jsme s firmou podepsali smlouvu, hrajeme
s mí㶜em Adidas, máme dresy a reklamy po
24
www. ostrozsko.cz
TEXT A FOTO: STANISLAV DUFKA
h㶣išti. Za to nakupujeme sportovní
oble㶜ení a výbavu s velkou slevou.
■ Můžete prozradit, jaký je rozpo㶜et klubu na jednu sezonu?
P㶣esně si to 㶜íslo nepamatuji, ale pohybuje se kolem 㶜ty㶣 set tisíc korun.
Za bývalého sponzora pana Trusky to
bývalo zhruba jednou tolik.
■ Jaká je momentálně situace
kolem všech vašich mužstev?
Stávající stav je takový, že máme
mužstvo mužů a žáků. Nějakým způsobem nám za㶜íná fungovat p㶣ípravka - do soutěže by se měla p㶣ihlásit
v p㶣íští sezoně. Nemáme dorost, byla
tady snaha o p㶣ihlášení do soutěže,
ale zatím se to nepoda㶣ilo. Kluci, kte㶣í
mají zájem hrát, jsou na hostování po okolí.
■ Blatnice má dva tisíce obyvatel a nedá
dohromady mužstvo dorostenců?
Nevím, jestli to můžu 㶣íct, možná je to svým
způsobem i trochu ostuda. Zájem ze strany
dorostenců není takový, jaký bychom chtěli.
P㶣ed dvěma roky vzal dorost brácha, p㶣ihlásilo se mu šestnáct kluků a závěr soutěže
byl takový, že musel hrá㶜e obvolávat a stěží
jich dal dohromady devět.
■ Jaký je aktuálně největší problém
blatnického fotbalu?
Větší zájem dětí o fotbal. Ale to je závislé i od toho, jakou mají děcka podporu
u rodi㶜ů. Nás za mlada nás rodi㶜e na trénink
vyháněli. Dneska se to neděje. Možná je
to i tím, že d㶣ív byl v Blatnici jenom fotbal.
Dneska je tu florbal, volejbal, ten rozptyl
děcek je veliký.
■ S trenéry k mládeži byste problémy
neměli?
Máme v mužstvu mužů kluky, kte㶣í by se
trénování rádi věnovali. Mají trenérské ambice, ale není s kým pracovat, není materiál.
■ Jako aktivní hrá㶜 a p㶣edseda klubu
můžete ze své pozice klidně odvolat
trenéra. Je to tak?
Momentálně to nehrozí, situace je taková,
že jsme s trenérem maximálně spokojení.
Trénujeme ve st㶣edu a v pátek, ve st㶣edu
chodí kolem deseti lidí a v pátek šestnáct. To nám závidí i p㶣edseda Okresního
fotbalového svazu Hodonín pan Kotásek.
Takovou ú㶜ast nemají ani některé kluby
v kraji. Důležité také je, že témě㶣 všichni
jsou naši hrá㶜i. V kabině je výborná parta,
během roku máme několik stmelovacích
akcí, to mně manželka ob㶜as vy㶜ítá.
■ Jste na druhém místě tabulky, ale 㶣íká
se, že pravá parta se pozná, když se
mužstvu neda㶣í.
Podobné akce se dělaly i v době, kdy jsme
se zachra㶡ovali. Koupila se sekaná, všechno
jsme probrali a nakoplo nás to k lepším
výsledkům.
■ Jaký je zájem o fotbal mezi diváky?
Jaké máte návštěvy?
Tím jsem se zaobíral i na výro㶜ní schůzi. Je
to pro nás zklamání: Hrajeme výsledkově
SPORT
㶜ím dál lepší fotbal, máme několik derby se
sousedními kluby a návštěvy jsou pod naše
o㶜ekávání. Chodí kolem stovky, sto padesáti
diváků. Máme takový nápad vybudovat
v areálu dětské h㶣iště a p㶣itáhnout na fotbal
i rodiny s dětmi.
■ Ve funkci p㶣edsedy jste více než rok,
kdo vám nejvíc pomáhá?
Bývalý p㶣edseda Antonín Trojanec, ten pomáhá s vedením a zasvěcuje mě do práce
v klubu. O náš areál se stará perfektně La㶞a
Vav㶣ík a pan Vysko㶜il je sekretá㶣.
■ Než jste vzal funkci p㶣edsedy, radil jste
se manželkou?
Ne. Mám naprostou podporu ve všech
věcech.
■ Jak na to reagovala?
■ Žijete jenom fotbalem, nebo si
najdete 㶜as i na jiné záliby?
Snažím se věnovat hlavně rodině
a vracím se k mému dávnému koní㶜ku, to je plastikové modelá㶣ství.
Letadla jsou a vždycky zůstanou
moje velká váše㶡. Nejsem žádný
pilot, létat neumím, alespo㶡 je mám
doma ve vitríně.
David Vaněk
*27. 9. 1978
Poprvé navlékl dres v rodné Blatnici, fotbalově
nejvíce vyrostl v ligovém dorostu Uherského
Hradiště. Na nejvyšší úrovni si zahrál druhou
ligu v tehdejším FC Joko Uherské Hradiště.
Jeho spoluhrá㶜i byli nap㶣íklad bývalý trenér
Mladé Boleslavi a dnes sportovní 㶣editel Sigmy
Olomouc Ladislav Miná㶣 nebo exligový Libor
Soldán. P㶣i studiu v Praze působil t㶣i roky v t㶣etiligové Spartě Kr㶜 na poloprofesionální úrovni.
„Na tu dobu jsme měli v Kr㶜i parádní podmínky,
vzpomíná na pražské angažmá. Fotbalem se
nikdy neživil. Vystudoval Strojní fakultu 㶏VUT.
Dnes působí jako projektový manažer v automobilovém průmyslu.
Je ženatý - manželka Markéta; synové Patrik (3.5)
a David (1.5).
V Blatnici sází na odchovance
glosa
Byla ráda. Ví, že mě fotbal baví.
Up㶣ímně - je mně pětat㶣icet
a nevím, jak to bude se zdravím
do budoucna. Chci se nějakým
způsobem okolo fotbalu motat
dál. Manželka chodí s rodinou na
všechny naše domácí zápasy. Mám
maximální podporu.
tý㶜e zázemí, tak chceme na volném
prostranství vybudovat menší h㶣iště
s umělou trávou. Už jsme zažádali
o dotace a 㶜ekáme na výsledek. Ve
spolupráci s obcí, která je náším největším sponzorem, se chceme pustit
do rekonstrukce záchodů a sprch.
■ Jak vidíte budoucnost fotbalu
v Blatnici?
U mužů jsme momentálně spokojení. Chtěli bychom tu mít dorost.
A když ne, tak zlepšit spolupráci
s kluby, které dorost mají. Co se
Vesnický fotbal bývá oby㶜ejně alfou a omegou dění v obci a leckde i jedinou kulturou. Ten
v Blatnici prožívá aktuálně nejlepší 㶜asy ve své historii. V uplynulém roce oslavil klub 75 let od
založení. Má nejmladšího p㶣edsedu v historii. Dodejme, že p㶣edsedu, který má spoustu plánů
a elánu, jak svůj klub posunout dál. Byly 㶜asy, kdy hrá㶜i dostávali za zápasy peníze, ale momentálně změnili v Blatnici strategii. Nastolili cestu, která je pro vesnické kluby do budoucna jediná možná - sází na své vlastní hrá㶜e. Pod Antoní㶜kem schází jediné ‒ mužstvo dorostu, bez něho budou jen
těžko dopl㶡ovat svoje á㶜ko. P㶣ejme mladému p㶣edsedovi, aby dorostenci vyběhli ke svým zápasům
co nejd㶣íve. Nejlépe už v nové sezoně.
Devět sezon Blatnice v I. B. t㶣ídě
2012/2013: 4. místo (47 bodů, skóre 72:46)
2011/2012: 5. místo (39 bodů, skóre 46:43)
2010/2011: 3. místo (45 bodů, skóre 51:38)
2009/2010: 3. místo (50 bodů, skóre 51:31)
2008/2009: 7. místo
2007/2008: 10. místo
2006/2007: 11. místo
2005/2006: 12. místo
2004/2005: 3. místo
(40 bodů, skóre 41:41)
(34 bodů, skóre 34:47)
(30 bodů, skóre 37:50)
(33 bodů, skóre 40:50)
(45 bodů, skóre 45:37)
Velickému sportu se mimořádně daří
Sport ve Velké nad Veličkou zažívá po několika letech boom. Spolupráce MZŠ Velká nad Veličkou a sportovních klubů nese
ovoce. Žáci vynikají ve svých disciplínách, jako kolektiv září družstvo házenkářek či mladí florbalisté a fotbalisté.
Poslední týden v dubnu bylo za branami
školy slavnostně otev㶣eno nové víceú㶜elové
h㶣iště, které bude p㶣ístupné jak sportovním
klubům, tak ve㶣ejnosti. Sou㶜asně se konal
mezinárodní turnaj, kterého se zú㶜astnilo několik družstev z okolí a hlavní host
z Polska - z Nového Dvoru Gda㶡ského. (MZŠ
Velká nad Veli㶜kou jezdí do Polska vždy na
podzim.) Žáci se utkávají ve florbalu, fotbalu
a volejbalu. Mezinárodní turnaj nemá za
cíl jen sport. Vedle něj mají děti 㶜as i na
kulturu, památky a vst㶣ebávání informací
o po㶣ádajícím městě. „Kromě polských žáků
zveme také okolní školy v rámci regionu.
Konkrétně se ú㶜astní základní školy z Lipova, Blatnice, Hroznové Lhoty a samoz㶣ejmě
po㶣adatelská Velká nad Veli㶜kou, dodává
její 㶣editel František Frýdecký.
Škola ve spolupráci s obcí je sportu
Výměnné pobyty by se neobešly bez podpory obce Velká nad Veli㶜kou, nemohla by
bez ní fungovat ani házená, která v poslední době zažívá velký úspěch - starší žákyně
SKH Velká nad Veli㶜kou se probojovaly
do květnového semifinále Žákovské ligy
a navíc p㶣ivezly vynikající výsledek z Prague
Handball Cupu. Děv㶜ata se pod vedením
trenérů Stanislava Dufka a Andrey Trýskové
umístila v první osmi㶜ce ze 72 (!) družstev.
a u㶜itelů se sportu věnuje stále málo žáků.
velmi nakloněna. Bohužel i p㶣es výborné
zázemí, krásnou sportovní halu, nové
h㶣iště a velkou podporu všech funkcioná㶣ů
V rámci podpory sportu se klub SKH Velká
nad Veli㶜kou rozhodl pro nábor mladých
talentů, který se bude konat 7. 6. 2014. Klub
doufá, že sportovní den, kdy si děti mohou
zkusit všechny disciplíny s mí㶜em, dostanou
sladké odměny, pomůže s propagací sportu
nejen ve Velké nad Veli㶜kou.
Lucie Ma㶡áková
www. ostrozsko.cz
25
SPORT
Radim Minařík: Mým snem je Barum rally
Automobilový nadšenec z Blatničky by rád startoval na nejsledovanější motoristické akci regionu
Motorky, motokáry, ale hlavně auta a nejlépe veteráni. To je koní㶜ek 㶜íslo jedna Radima Mina㶣íka z Blatni㶜ky. Chlapík, kterému
u㶜arovala vůně benzinu a zvuk motoru
sedl poprvé za volant na polní cestě za
vesnicí někdy v patnácti letech. „Každou
neděli jsme u nás v Blatni㶜ce jezdili tajné
závody, bylo to úplně amatérské, jezdilo se
na staré panelovce za dědinú, vzpomíná
na své za㶜átky Radim Mina㶣ík. K motoristickému sportu nasměroval jednat㶣icetile-
tého automobilového nadšence kamarád
Pavel Barto㶡.
„Všechno mě nau㶜il. Je to velký fanda do
veteránů, dnes má pět nebo šest závodních
aut, „㶣íká Mina㶣ík, který má aktuálně dva
vozy. „D㶣ív jsem
měl tak t㶣i 㶜ty㶣i
auta, ještě mám
motorku, ale tu
používám spíš
jenom na výlety.
Nejraději mám
rally a veterány,
ale není to tak, že
bych byl na závodech každý týden.
Většinou jezdím
podle 㶜asu a financí, prozradil.
Pokud se to㶜í 㶣e㶜
kolem financí,
tak každý majitel
veteránů vám
potvrdí, že je to sakra náro㶜ný koní㶜ek.
Výjimkou není ani chlapík z Blatni㶜ky. „Dělal
jsem starou stovku. Můžu vám 㶣íct, že bych
za to auto měl tak pět dovolených někde
v Dominikánské republice.
Vítězství v závodech do vrchu v B㶣ezenci
u Uni㶜ova, 4. místo na populární Ecce Homo
ve Šternberku a bronzový stupínek ve své
kategorii v letošních závodech Ve stopě
Valašské zimy. To jsou největší úspěchy
Radima Mina㶣íka. Vyzkoušel si i motokáry
na okruhu ve Vysokém Mýtě a slovenském
Pezinku. „Na Slovensku jsem jel nejsilnější
t㶣ídu, skon㶜il jsem někde ke konci, ale v Mýtě
to bylo o něco lepší. Mým snem je mistrovství republiky a Barum rally, chtěl bych
se ve své kategorii umístit co nejlépe, 㶣íká
muž, pro kterého jsou závody obrovským
napětím a adrenalinem. „Jestli má rodina
o mě strach? To víte, že se babi㶜ka a mamka
bojí, ale jezdím opatrně. Z divokých za㶜átků
už jsem vyrostl. Na druhou stranu vás může
někdo sejmout v oby㶜ejném provozu. Pokud
má něco p㶣ijít, tak to p㶣ijde.
Radim Mina㶣ík nežije zdaleka jenom motoristickým sportem. V první 㶣adě ho živí
podnikání, to se kupodivu neto㶜í jenom
kolem aut. „Něco už se poda㶣ilo, za㶜ínali
jsme doma v garáži a pomali㶜ku postupujeme kup㶣edu. Mám autoservis, lakovnu
a ještě další aktivity. Ježdění je pro mě svým
způsobem relax od práce, žiji tím, svě㶣il se
Stanislav Dufka
na závěr Mina㶣ík.
Veselí volilo nejlepší sportovce – dominovali judisté
Poslední b㶣eznový víkend se nesl ve
znamení ocenění nejlepších sportovců
města Veselí nad Moravou. Slavnostní
odpoledne se uskute㶜nilo v ob㶣adní síni
Městského ú㶣adu. Celou akci moderovala mluv㶜í města Petra Pavková a ceny
p㶣edávali starosta Miloš Kozumplík
a p㶣edseda sportovní komise Pavel Olejník. Mezi oceněnými dominovali hlavně
mladí judisté. V kategorii mládeže bylo
oceněno hned sedm svě㶣enců trenéra
Tomáše Skalky. „Všichni jsme byli p㶣ekvapení. Tolik parádních a hlavně kvalitních výsledků od judistů jsme ne㶜ekali,
okomentoval úspěšné sportovce Pavel
Olejník, který si na úspěchy veselských
sportovců v uplynulém roce nemohl
stěžovat. „Podle toho, co nám jednotlivé
kluby dodaly, tak bylo rozhodně z 㶜eho
vybírat, svě㶣il se p㶣edseda sportovní komise.
std
26
www. ostrozsko.cz
Nejúspěšnější sportovec Veselí nad Moravou 2013
Mládež - jednotlivci do 19 let: Michal Vojtek, Jakub
Mare㶜ek, Ond㶣ej Mare㶜ek, Tomáš Skalka, Tereza Lagová,
Daniela Skalková, Jakub Filípek (všichni judo), Jan Olejník,
Michal Košík (kanoistika), Veronika Korvasová (in-line
bruslení).
Dospělí - jednotlivec: Petr Pá㶜 (fotbal), Josef Zimov㶜ák
(jízda na vysokém kole), Marta Durnová (běh).
Družstvo mládeže: atletické družstvo ZŠ Hutník (atletika), házenká㶣ské družstvo dívek ZŠ Hutník (házená),
družstvo dívek sportovního klubu Kanoistika Veselí nad
Moravou (kanoistika) a družstvo chlapců ze stejného
klubu.
Družstvo dospělých: HC Veselí nad Moravou (házená)
Jednou z vyhodnocených byla
i judistka Tereza Lagová. Startuje
v kategorii starších ža㶜ek do 14 let.
Vybojovala titul mistryně 㶏eské republiky pro rok 2013.
Trenér roku: Petra Korvasová (IN-LINE Veselí)
Ocenění za celoživotní p㶣ínos sportu: Jaroslav Bílek,
Jaroslav Miklenda, Karel Krej㶜í㶣 (všichni fotbal).
Krajánek roku: Richard Hála (kanoistika)
SPORT
Panika na palubě veselského křižníku nehrozí
TEXT: VLADIMÍR SAL㶏ÁK
Čtvrtý pokus o postup do první ligy ve
své téměř osmdesátileté historii prožívají v této sezoně národní házenkáři
SK HN Veselí nad Moravou.
Nejvyšší soutěž původního 㶜eského sportu,
si Veselané zahráli už v letech 1947, 1985-89
a v sezoně 2000-01. Tehdy hájil veselské
barvy v prostoru vysoké branky gólman Ji㶣í
Nejezchleba. Ten nyní v roli p㶣edsedy klubu
i hlavního trenéra vede své nástupce v bojích o postup mezi elitu národní házené.
První 㶜ást své mise za sportovním snem
zvládl ambiciózní tým veselských házenká㶣ů
velmi dob㶣e a na zimu zakotvil na 㶜ele tabulky II. ligy s jednobodovým náskokem p㶣ed
Brnem. „Trochu jsme s tím po㶜ítali, protože
jsme hráli sedm zápasů doma a pouze 㶜ty㶣i
venku. Cením si toho, že jsme podzim vyhráli, uvedl dvaapadesátiletý Ji㶣í Nejezchleba.
P㶣ed posledním podzimním duelem jej
zasko㶜ili nejen jeho svě㶣enci, ale i bývalí spoluhrá㶜i, kte㶣í p㶣edali zkušenému trenérovi
malý dárek. „Byl jsem p㶣íjemně p㶣ekvapený.
Jsem rád, že si kluci na mě vzpomněli. Po
zápase jsme to trochu oslavili, usmívá se
branká㶣ská hvězda osmdesátých let.
Tehdy Ji㶣í Nejezchleba svými výkony
mezi t㶣emi ty㶜emi pomohl k celostátnímu
věhlasu veselské házenká㶣ské školy a byl
v žákovských a dorosteneckých kategoriích t㶣ikrát branká㶣em mistrů republiky, se
svými spoluhrá㶜i vybojoval i dvě bronzové
medaile. V roce 1981 narukoval do Dukly
Most. Po návratu do Veselí reprezentoval
dvakrát v brance výběru Moravy v letech
1987 a 1988 v mezizemském utkání 㶏echy
‒ Morava. V nejvyšší soutěži chytal i po
㶜ty㶣icítce. „Budeme to mít ještě těžké,
rozlosování máme mizerné. Na ja㶣e doma
hrajeme pouze 㶜ty㶣ikrát. O postup se ale
popereme. Vyšší soutěže samoz㶣ejmě stojí
více peněz. Náklady bychom nějak pokryli,
uvedl trenér Nejezchleba. Druhá liga vyjde
Veselany kolem sto dvaceti tisíc. V p㶣ípadě
postupu by museli svůj rozpo㶜et navýšit na
dvojnásobek. „Nejhorší je doprava, spousta
zápasů by byla na Plze㶡sku, dodal trenér. Po
vítězstvích doma nad Osekem nad Be㶜vou
21:14 a ve Vracově 27:16 vzal veselským
házenká㶣ům vítr z plachet jejich největší
soupe㶣 Draken, který je v Brně oloupil
(11:9) o dva body a také vedení ve druhé
lize. Veselané pak útok na Brno zopakovali
a z h㶣iště Moravské Slávie p㶣ivezli plný
bodový zisk za vítězství 21:16. „Zatím jsme
vyhráli, co jsme měli. Porážka v Brně je sice
nep㶣íjemná, ale my jsme doma Draken
porazili o 㶜ty㶣i branky. V p㶣ípadě rovnosti
bodů bychom na tom byli lépe. P㶣es pět
bodových zásahů do podpalubí, panika
na palubě nehrozí. Každý může několikrát
narazit, maják u prvoligového p㶣ístavu svítí
dál, 㶣ekl veselský lodivod Nejezchleba.
Naho㶣e zleva: Karel Knebel, Vojtěch Šimek, Robin Menšík, Jan Fišer, Tomáš Václavík, Petr Malovaný, Petr
Bauer, rozhod㶜í Martin Šimek, Jaromír 㶕íha, Ji㶣í Nejezchleba. Dole: kapitán Pavel Fojtík, Jakub Bureš,
Kamil Provazník, Tomáš Zábojník, Jakub Matuška, Pavel Va㶞ura a ležící branká㶣 Tomáš Pejša.
foto: Milan Maxera
Velickou laťku letos ovládla ZŠ a MŠ Lipov
Letošnímu ro㶜níku Velické la㶇ky kralovala ZŠ a MŠ Lipov, vyst㶣ídala tak domácí
družstvo, které vévodilo posledním dvěma ro㶜níkům. Lipovská škola se mohla
radovat p㶣edevším po výborném výkonu Patrika Kozumplíka, Jana Machálka
a Barbory Kazíkové.
Velická la㶇ka je ur㶜ena pro žáky a žákyně základních škol z Hor㶡ácka a okolí. Letošní
novinkou byla kategorie open, v níž startovali bývalí žáci základní školy Velké nad
Veli㶜kou. Z výhry se radoval Pavel Vá㶡a, který porazil druhého Miroslava 㶏ajku, t㶣etí
místo obsadil Tomáš Tomeška. Všichni t㶣i sko㶜ili p㶣es 170 centimetrů. Ani jeden
z výše uvedených se atletice nevěnuje. P㶣esto p㶣edvedli výborný výkon. V této
kategorii startovala i šestnáctiletá házenká㶣ka Jana Šustková, sou㶜asně spojka Veselí
nad Moravou a také reprezenta㶜ní hrá㶜ka. Letos se Šustkové nepoda㶣ilo navázat
na p㶣edchozí výkony. Jak s lítostí uvedla, neměla 㶜as na trénink, po roce do velické
soutěže vlétla bez p㶣ípravy. Za svým rekordem zaostala o pár centimetrů.
Šestnáctého ro㶜níku se zú㶜astnilo 92 ú㶜astníků z osmi základních škol. Kromě
po㶣adatelské školy také ZŠ a MŠ Lipov, ZŠ Uherský Ostroh, ZŠ Kuželov, ZŠ Hroznová
Lhota, ZŠ Strážnice Školní i ZŠ Strážnice Marie Kude㶣íkové a ZŠ Blatnice.
Výsledky 16. Ročníku Velké laťky:
Mladší žáci: 1. Patrik Kozumplík (ZŠ a MŠ Lipov,
145 cm), 2. Ji㶣í Švr㶜ek (ZŠ Hroznová Lhota,140 cm),
3. Richard Chmela㶣 (ZŠ Strážnice Školní, 140 cm)
Mladší žákyně: 1. Miroslava Macková (ZŠ Kuželov, 140 cm), 2. Kate㶣ina Korbelová (ZŠ Uherský
Ostroh, 140 cm), 3. Barbora Kazíková (ZŠ a MŠ
Lipov, 135 cm)
Starší žáci: 1. Jan Machálek (ZŠ a MŠ Lipov,
160 cm) a Jan Ma㶡ák (ZŠ Kuželov, 160 cm), 3. Dominik Chren㶜ík( MZŠ Velká nad Veli㶜kou, 160 cm)
Starší žákyně: 1. Barbora Melichárková (MZŠ
Velká nad Veli㶜kou, 148 cm), 2. Likeriya Davydyuk
(ZŠ Kuželov, 145 cm), 3. Michaela Papežíková (ZŠ
Uherský Ostroh, 140 cm) a Hana Ma㶡áková (ZŠ
a MŠ Lipov, 140 cm)
Po㶣adí družstev: 1. ZŠ a MŠ Lipov, 2. MZŠ Velká
nad Veli㶜kou, 3. ZŠ Uherský Ostroh
Lucie Ma㶡áková
www. ostrozsko.cz
27
Z CÍRKEVNÍCH DĚJIN
Biskupové z Hrubé Vrbky, svatý Gorazd II a Jáchym
TEXT: ANTONÍN MI㶏KA
Z Hrubé Vrbky, malé horňácké vesnice, vzešli během necelého století dva pravoslavní biskupové. Prvním biskupem byl svatý
Gorazd, zakladatel pravoslavné církve u nás, druhým se nedávno stal Jáchym, vlastním jménem Roman Hrdý, pocházející ze
Strážnice, bývalý občan Hrubé Vrbky, ve které léta žil, když působil v monastýru svatého biskupa Gorazda.
množství pravoslavných kněží. Božskou
liturgii pak sloužilo pět archijerejů - p㶣edně
nový pražský arcibiskup Jáchym, Slovensko
zastupoval vladyka Rastislav a vladyka Ji㶣í,
arcibiskup michalovecký, ruskou církev
reprezentoval vladyka Feodor, arcibiskup
muka㶜evský, a vladyka Feodosij, metropolita tambovský.
Po závěre㶜ném požehnání, p㶣ed kterým
vladyka Jáchym po slovech „ve jménu Otce
i Syna i Ducha Svatého t㶣ikrát usedl na
biskupský trůn, byla intronizace ukon㶜ena
p㶣edáním
arcipastý㶣ského
žezla, které
Jáchym
p㶣ijal od
metropolity Rastislava. Po
promluvě
arcibiskupa
Rastislava
a děkovné
㶣e㶜i vladyky Jáchyma, v níž
žádal vě㶣ící
o podporu
p㶣i budování pražské
eparchie, následoval 㶜as blahop㶣ání, jehož
se ú㶜astnili i p㶣edstavitelé 㶏eskobratrské
církve evangelické (Joel Ruml), Starokatolické církve v 㶏R (Dušan Hradil), Církve
㶜eskoslovenské husitské (Tomáš Butta).
Za 㶣ímskokatolickou církev zaslal písemné
foto: Antonín Vrba
Arcibiskup Jáchym se narodil 8. b㶣ezna 1973
v Hodoníně. V roce 1991 odmaturoval na
gymnáziu v Kromě㶣íži a o pět let později
promoval na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Hodonínský
a pomocný biskup olomoucko-brněnské
eparchie Jáchym byl 11. ledna letošního
roku jmenován posvátným synodem do
hodnosti arcibiskupa a byl též ustanoven
za arcibiskupa pražského a 㶜eských zemí
za odstoupivšího emeritního metropolitu
Kryštofa, který zmi㶡ovaný hrubovrbecký
Arcibiskup Jáchym
monastýr v roce 1992 vysvětil. (Za Kryštofa byl novým metropolitou pro 㶏eskou
republiku a Slovensko zvolen prešovský
arcibiskup Rastislav.) Jmenování schválil
sněm Pravoslavné církve v 㶜eských zemích
a na Slovensku.
Pově㶣eného ú㶣adu se arcibiskup Jáchym
ujal v sobotu 1. února, p㶣i intronizaci v pravoslavném katedrálním chrámu svatých
Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici
(chrám postavený v letech 1730‒1736 byl
původně zasvěcen svatému Karlu Boromejskému, od r. 1783 z rozhodnutí císa㶣e
Josefa II. sloužil jako kasárna, od r. 1866 se
stal sou㶜ástí 㶏VUT, od 28. 9. 1935 se stal
chrám sídlem pravoslavného biskupa Gorazda). Slavnostní intronizace se zú㶜astnilo
28
www. ostrozsko.cz
blahop㶣ání kardinál Dominik Duka. Mezi
gratulanty nechyběli ani velvyslanci z pravoslavných zemí ‒ Moldavské republiky,
Rumunské republiky, Ukrajinské republiky,
Běloruské republiky a Ruské federace. K nim
se samoz㶣ejmě p㶣idávali i všichni p㶣ítomní
vě㶣ící. Hor㶡ácko v Praze zastupoval kup㶣íkladu známý dokumentarista Antonín Vrba
㶜i starosta Hrubé Vrbky Stanislav Prášek.
A tak se pravoslavný chrám svatých Cyrila
a Metoděje v Praze stal sídlem ob㶜anů,
jejichž jména se pojí k Hrubé Vrbce. První
z nich chrám po stavebních úpravách v 1935
vysvětil a v něm i sídlil, druhý tam byl intronizován arcibiskupem pravoslavné církve.
Připomínka nedožitých 135.
narozenin biskupa sv. Gorazda
Biskup Gorazd, rodák z Hrubé Vrbky, pat㶣í
jistě mezi významné osobnosti našich
novodobých dějin. Byl prvním 㶜eským
pravoslavným biskupem, prvním biskupem
po tisíci letech znovu obnovené východní
církve na území 㶏eskoslovenska. Byl tedy
nástupcem Cyrila a Metoděje, slovanských
věrozvěstů a 㶣eckých misioná㶣ů ze Soluně,
kte㶣í na Velkou Moravu p㶣inesli v roce 863
k㶣es㶇anství a vzdělanost.
Biskup Gorazd, ob㶜anským jménem Matěj
Pavlík, se narodil 26. května 1879 v Hrubé
Vrbce manželům Anně a Janu Pavlíkovým.
Rod Pavlíků p㶣išel do Hrubé Vrbky z 㶏ech,
konkrétně z Táborska, asi koncem 17. století
z důvodu náboženského pronásledování
evangelíků. Další pokolení tohoto rodu
však podlehlo pokatoli㶜㶇ování. Matěj byl
velmi nadaný chlapec, a tak ho dal otec
na p㶣ímluvu pana nadu㶜itele Felixe Dudy
a evangelického fará㶣e Pellara na studia.
U㶜enlivý Matěj vystudoval katolický arcibiskupský seminá㶣 v Kromě㶣íži a bohosloveckou fakultu v Olomouci. Splnil tak mat㶜ino
p㶣ání a stal se knězem. Již na fakultě se
zajímal o východní k㶣es㶇anství a cyrilometodějskou misi, a proto odjel za poznáváním
pravoslaví do Ruska.
Matěj Pavlík byl pokrokový kněz a jako vlastenecky smýšlející ve㶣ejně vystupoval proti
germanizaci. V roce 1905 se stal redaktorem
㶜asopisu Pozorovatel, kde vedl rubriky
Politický p㶣ehled a Slovanská hlídka, v nichž
psal statě o slovanských zemích, o Rusku
p㶣edevším. Byl propagátorem slovanské
vzájemnosti a 㶜asopisu zůstal věrný, i když
byl o t㶣i roky později jmenován duchovním
správcem v kromě㶣ížském ústavu pro choromyslné, kde za㶜al studovat psychologii
a psychiatrii a zabýval se rovněž sociálními
otázkami nejen svých svě㶣enců, ale i ošet-
Z CÍRKEVNÍCH DĚJIN
㶣ovatelů a léka㶣ů. P㶣i tom všem se
věnoval také spolkové 㶜innosti.
Byl 㶜lenem národoveckého spolku Národní jednota a pěveckého
spolku Moravan. 28. zá㶣í 1913 se
stal dokonce i 㶜lenem Sdružení
výtvarných umělců moravských
se sídlem v Hodoníně.
Od prvopo㶜átku vystupuje
proti rakousko-uherské monarchii a bojuje za samostatnost
㶏eskoslovenska. Usiluje o vydávání
nezávislého 㶜asopisu, což se mu
poda㶣ilo až na podzim roku 1918.
Dne 1. 㶣íjna vychází v Olomouci
první 㶜íslo 㶜asopisu Právo národa,
na jehož založení věnoval veškeré
své úspory a ještě se zadlužil
půj㶜kou. Tento 㶜asopis se brzy
stal p㶣edvojem reformního hnutí
㶜eskoslovenského duchovenstva
a Pavlíkovy p㶣íspěvky sehrály spolu
s 㶜inností Klubu reformních kněží
významnou roli p㶣i vzniku Církve
㶜eskoslovenské. Pavlíkova práce ve
prospěch reformního hnutí byla
závažně ovlivněna jeho o㶜ní chorobou. Hrozilo mu oslepnutí, ale
p㶣esto neustával ve své 㶜innosti.
Jednu z p㶣ednášek kon㶜í slovy: „Já
oslepnu, ale můj národ prohlédne.
tu zde dr. Pet㶣ek p㶣ijímal postupně
p㶣icházející parašutisty, vyzvedával
pro ně potraviny, obstarával noviny
a zprost㶣edkovával spojení s ostatními
ú㶜astníky, kte㶣í se na atentátu podíleli.
Po atentátu se rozpoutal masový
teror. Jak Sonnevend, tak biskup
Gorazd, který byl o všem informován
až 11. 㶜ervna, usilovali o p㶣emístění
parašutistů, nebo㶇 se obávali, že p㶣i
vyzrazení úkrytu postihnou nacisté
krutě nejen je a jejich rodiny, ale celou
pravoslavnou církev. Po odhalení
úkrytu poslal Gorazd dopisy zastupujícímu 㶣ísskému protektorovi a tehdejším p㶣edstavitelům 㶜eskoslovenské
vlády, ve kterých psal, že dává svou
osobu k dispozici a chce se podrobit
i trestu smrti, aby zachránil 㶏eskou
pravoslavnou církev. Dne 25. 㶜ervna
1942 v pět hodin ráno byl zat㶜en a po
dvouměsí㶜ním vyslýchání a mu㶜ení
jej spolu s jeho druhy odsoudil stanný
soud 3. zá㶣í 1942 k smrti zast㶣elením.
Rozsudek byl vykonán p㶣íštího dne na
kobyliské st㶣elnici.
Biskup Gorazd
29. srpna 1921 je Matěj Pavlík jednohlasně
zvolen biskupem Církve 㶜eskoslovenské pro
oblast moravskou a slezskou. O rok d㶣íve
‒ 3. 9. 1920 ‒ byl arcibiskupem olomouckým exkomunikován z 㶣ímskokatolické
církve. Cílem Pavlíkova snažení v té době
nebylo vyvolávat spory. Chtěl pouze, aby
nová církev navázala na vlastní, národem
uctívané tradice, na slovanský ráz původní
cyrilometodějské církve. Proto také nově
vznikající církev hledala oporu u srbské
pravoslavné církve, a z toho důvodu rovněž
v roce 1921 odjíždí na pozvání do Srbska,
kde v plné mí㶣e propukla povále㶜ná touha
po slovanské vzájemnosti.
Dne 25. zá㶣í 1921 byl biskup Matěj Pavlík,
který p㶣ijal jméno Gorazd, vysvěcen p㶣i
slavnostní liturgii v Bělehradě patriarchou
srbské pravoslavné církve Dimitrijem za
asistence kyjevského metropolity Antonia
a t㶣í srbských metropolitů. Tak zájem
o slovanství p㶣ivedl Matěje Pavlíka do 㶜ela
nové 㶏eské pravoslavné církve, kterou
vedl až do své smrti (oficiálně se p㶣ívrženci
pravoslaví oddělili od Církve 㶜eskoslovenské v r. 1924 ).
foto: p㶣evzato z knihy A. Mi㶜ky
Z dějin hor㶡áckého školství a jeho osobností
Pravoslavní vě㶣ící si už od roku 1921 pod
vedením biskupa Gorazda postavili ‒ většinou z vlastních prost㶣edků ‒ 11 chrámů
a dvě kaple. Gorazdovou zásluhou vyšla
základní liturgická kniha Lidový sborník
modliteb a bohoslužebných zpěvů pravoslavné církve, který kromě liturgie, ve㶜erní
a jit㶣ní pobožnosti obsahuje modlitby, písně,
ob㶣ady a pou㶜ení. Kromě toho vydal také
Pravoslavný katechismus a jiná díla. Plodnou
Gorazdovu práci p㶣i budování pravoslaví,
badatelskou i publika㶜ní tvorbu p㶣erušily politické události roku 1938, jež mocně zasáhly
i do života vě㶣ících. Jménem pravoslavných
㶏echů biskup Gorazd prohlásil: „Jsme povinni pro republiku, její svobodu a demokracii
p㶣inášet oběti, i kdyby snad žádala i náš
život. Půjdeme-li svorně jeden za druhým,
pak vytrváme a nakonec zvítězíme.
Dne 27. května 1942 byl proveden atentát
na zastupujícího 㶣íšského protektora R.
Heydricha. P㶣ed atentátem byl pro parašutisty hledán úkryt. O ukrytí byl požádán
dr. Vladimír Pet㶣ek, duchovní otec pravoslavného chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze,
nebo㶇 již d㶣íve byl domluven úkryt v kryptě
kostela s Janem Sonnevendem, p㶣edsedou
sboru starších tohoto chrámu. Po atentá-
27. zá㶣í pak vešlo v platnost na㶣ízení
tohoto znění: „㶏esko-pravoslavné
církve srbské a ca㶣ihradské jurisdikce
v protektorátu 㶏echy a Morava se
tímto rozpouštějí. Každá 㶜innost se pro ně
zakazuje. Jmění těchto církví se zabavuje ve
prospěch 㶕íše. V roce 1945 došlo k obnovení pravoslavné církve a vladyka Gorazd,
biskup 㶜eský a moravskoslezský, byl in
memoriam vyznamenán 㶏eskoslovenským
vále㶜ným k㶣ížem 1939. Kanonizován za
světce byl až v roce 1987.
Biskupa Gorazda ctí nejen národ a pravoslavná církev. K velkému rodáku se hlásí
rovněž Hrubá Vrbka. Na rodném domě mu
byla v zá㶣í 1946 odhalena pamětní deska
s nápisem: „Zde se narodil biskup pravoslavné církve Gorazd ‒ národní mu㶜edník.
V roce 1992 byl vybudován sv. Gorazdovi
v jeho rodné Hrubé Vrbce ze sbírek vě㶣ících
důstojný památník. Ve výro㶜ní den jeho
mu㶜ednické smrti byl monastýr biskupem
Kryštofem 4. zá㶣í 1992 vysvěcen. Dnes jsou
v monastýru biskupa sv. Gorazda slouženy
bohoslužby, konány poutě a sváte㶜ní liturgie. Význam hor㶡áckého rodáka biskupa
Gorazda tkví v tom, že položil pevné
organiza㶜ní a věrou㶜né základy 㶜eské
pravoslavné církve a vypěstil tuto církev
jako živou větev košaté koruny slovanského
pravoslaví.
www. ostrozsko.cz
29
z babiččiny plotny
SLOVÁCKO V HRNCI
ANEB KUCHAŘSKÁ NOSTALGIE
Dnes už je v mnoha domácnostech nahradily specializované gastronomické
㶜asopisy, výpravné knižní
kucha㶣ky nebo televizní
po㶣ady o va㶣ení - o to větší
cenu rukou psané kucha㶣ské deníky našich babi㶜ek
a prababi㶜ek mají. Mastná
oka, skvrny od vína 㶜i dokonce oho㶣elé okraje zažloutlých
listů dělají z těchto sešitů
originální a neopakovatelné
dílo. S odstupem let nesvěd㶜í
jen o kucha㶣ském stylu
někdejších hospodyněk,
lze z nich vy㶜íst nap㶣íklad
životní standard rodiny. Ale
p㶣edevším - skrývají v sobě
p㶣íběh svých autorek, jejich
starosti i radosti, slabůstky
i silné stránky.
Máte doma takový
kuchařský poklad?
㶇te jej a snímek
Pokud ano, vy fo
REDAKCE.
nám POŠLETE DO
několio㶡
sp
ale
Nebo kopie
i opis
e
žt
ilo
p㶣
ka stránek. A
rodině
ší
va
ve
é
receptů, kter
í. Neza㶜n
di
tra
za
považujete
t také několik
pome㶡te p㶣ipsa
ce, jejíž zásluvět o hospody㶡
nikla. Vaše p㶣íhou kucha㶣ka vz
e. Spole㶜ně
spěvky zve㶣ejním
tentick ý obraz
tak vy tvo㶣íme au
vácku d㶣íve
toho, jak se na Slo
se v našich kuva㶣ilo a jedlo, co
alo, co naopak
chyních zachov
. Nepochybně
zásadně změnilo
nat.
nám bude chut
30
www. ostrozsko.cz
Na utržený kus papírového sá㶜ku si t㶣i recepty na zadělávaný květák s houskovými
knedlí㶜ky, smažená rajská jablí㶜ka a zape㶜ený květák zapsala paní Marie Kova㶣íková
z Veselí nad Moravou. A i když to žádnou vypovídací hodnotu nemá, je nutno napsat,
že papír vypadl z knihy Moderní
kucha㶣ka pro ženu i muže. Jako
2. doplněné vydání v nákladu
70 000 kusů ji vydalo nakladatelství ROH Práce jako svou
3889. publikaci v roce 1965.
To první vyšlo v roce 1958
a autorkou této sbírky receptů je Juliana A. Fialová. Zda
se dnešní recepty v knize
nachází, autor těchto
㶣ádků nezkoumal. Z výše
uvedených informací lze
snad jen odhadnout, že
návody na úpravu květáku
a raj㶜at byly do knihy vloženy v šedesátých letech
minulého století a že
autorkou kucha㶣ky není
žádná p㶣íbuzná známé
here㶜ky.
et
■ ZADĚLÁVANÝ KVĚTÁK S HOUSKOVÝMI KNEDLÍ㶏KY
Květák rozděláme na růži㶜ky a uva㶣íme ve
slané vodě. Z tuku a mouky p㶣ipravíme
světlou jíšku, kterou roz㶣edíme vodou
z květáku a pova㶣íme na zahustlou
omá㶜ku. Květák vložíme zpět do omá㶜ky
a pova㶣íme v ní i knedlí㶜ky. Nakonec p㶣idáme jeden žloutek rozšlehaný v malém
množství mléka. Omá㶜ku již neva㶣íme.
■ KNEDLÍ㶏KY
20 dkg strouhané housky, 2 vejce, 8 dkg
másla, mléko, trochu muškátového o㶣íšku
a soli.
■ ZAPE㶏ENÝ KVĚTÁK
Květák uva㶣íme ve slané vodě. Potom
ho rozebereme na růži㶜ky a urovnáme
do vymaštěného plechu. V ½ l mléka
rozmícháme 2 vají㶜ka, p㶣idáme 2 lžíce
mouky, špetku soli a květák zalijeme.
Zape㶜eme v troubě do růžova.
■ SMAŽENÁ RAJSKÁ JABLÍ㶏KA
Tvrdá 㶜ervená jablí㶜ka ve vodě opláchneme, osušíme a nakrájíme na plátky.
Jádra odstraníme. Z hladké mouky
a vají㶜ka p㶣ipravíme 㶣ídké těstí㶜ko.
Plátky rajských jablí㶜ek osolíme,
ochutíme pep㶣em, má㶜íme v těstí㶜ku
a pe㶜eme na rozpáleném oleji po obou
stranách do růžova. Upe㶜ená zdobíme
majonézou nebo pokapeme tatarskou
omá㶜kou, posypeme jemně usekanou
cibulkou a podáváme s bramborovou
kaší nebo chlebem.
VÝRO㶏Í
Z dětské Štěpničky je třicetiletá dáma
Dětský folklorní soubor Štěpnička z Veselí nad Moravou oslavil své kulaté výročí v premiérovém
pořadu s názvem „Každý má svůj sen ...“.
V témě㶣 t㶣íhodinovém programu se na
pódiu vyst㶣ídala více než padesátka ú㶜inkujících ze dvou tane㶜ních skupin a dětské muziky. V tane㶜ních pásmech si děti
nap㶣íklad zahrály na jízdu vlakem a p㶣itom
zatan㶜ily Veselské sedlácké, zaskota㶜ily
p㶣i Ševcovských 㶜i s lehkostí sobě vlastní
podaly zprávu o tom, že „Vyléla sa Morava .
V pásmu zvaném K㶚za㶜ka se sklouzly na
ledu, sá㶡kovaly a p㶣i koulova㶜ce došlo i na
publikum, které jim jejich „dob㶣e mí㶣ené
rány s vervou opětovalo.
Svůj sen, jak název po㶣adu 㶣íká, si splnili
i kluci. V ryze folklorním po㶣adu vystoupili
v dresech s originálním pojetím „fotbalového verbu㶡ku. Ani děv㶜ata ovšem
nezůstala pozadu a p㶣edvedla moderní
tane㶜ní sestavu. P㶣i muzikantsko-tane㶜ní
výměně dvou osobností Filipa Gajdy a Karla
Soviše se ukázalo, že tane㶜ník s lehkostí
p㶣evezme post primáše a ten si na pódiu
excelentně „vyst㶣ihne verbu㶡k. V jednu
chvíli se z pódia kulturního domu ve Veselí
nad Moravou stala jakási „malot㶣ídka , když
všichni sou㶜asní tane㶜níci nastoupili na
dnes již legendární pásmo Škola.
„Za Moravú soubor je
a on sa tak pěkně menuje,
menuje sa Štěpni㶜ka... .
4x foto: Zdeněk Bil
A úplný závěr pat㶣il verbu㶡kovému chorálu,
ve kterém se všichni shodli na tom, že:
Petra Pavková
www. ostrozsko.cz
31
MÍSTE㶏KA
DEVADESÁT LET NA VRCHOLU
Na legendární Holubyho chatě se slaví a staví
TEXT: JOLANA 㶏UPROVÁ, PAVEL 㶏UPR ([email protected])
Bez deseti let století. Je to moc, nebo málo? U lidí hodně, u horské chaty ne až tolik. Přesto je historie Holubyho chaty na
Velké Javořině napěchovaná dramatickými příběhy a ojedinělými událostmi.
Vítala turisty, lyža㶣e 㶜i bratrské moravsko-slovenské srazy v těch lepších 㶜asech.
V dobách horších p㶣ihlížela p㶣echodům
㶜eských vlastenců odcházejících během
druhé světové války do odboje.
Pamatuje také pašeráky p㶣enášející
zboží p㶣es hranice do protektorátu, partyzány, kte㶣í zde hledali
úkryt, nebo rumunské vojáky, jež spolu s partyzány
tuto chatu dobíjeli. Od konce války opět hostí bratrské
srazy, turisty a lyža㶣e.
výletu na Javorinu a „snemu drobných
pracovníkov na Javorině, organizoval
ve㶣ejnou sbírku na výstavbu chaty.
Z organiza㶜ního hlediska jeho
snažení zaštítil odbor Klubu
㶜eskoslovenských turistů
v Uherském Brodě
v 㶜ele s Ferdinandem
Pragerem. V 㶏asopise
turistů z dubna 1923
vyšel jeho 㶜lánek
Útulna na temeni
Myšlenka postavit útulnu
na Javo㶣ině vznikla z㶣ejmě
již v 19. století p㶣i moravsko-slovenských srazech,
Turistický štítek na hůl
z t㶣icátých let
Vizualizace budoucnosti
Javo㶣ina 㶏achtická,
kde o Javo㶣ině píše:
„Dávno již vyslovováno
p㶣ání, postaviti na temeni její
útulnu a zbožnému tomu
p㶣ání jsme dnes blízko.
Odbor Klubu 㶜eskoslovenských turistů v Uh.
archiv M. Martin㶜eka
jedno s tím, že Javo㶣ina, která ovládá krajinu
mezi Uh. Brodem, Nov. Městem, Tren㶜ínem
a Strážnicí, zasluhuje, aby výstup a pobyt na
ni byl ve㶣ejnosti usnadněn a témě k pot㶣ebě
výletníků tak upraveno, jak toho zasluhuje.
Holubyho chata
foto: archiv M. Martin㶜eka
Místo pro budoucí chatu vybrali stavitelé
u silného pramene vody, na slovenské
straně hory, kde byl terén upravený již z d㶣ívějších dob. Fakt, že byla chata vybudována
na slovenské straně hranice, byl jedním
ze zdrojů pozdějších problémů. Základní
kámen chaty byl položen dne 8. 㶜ervna
1923. Chata byla pojmenována podle Jozefa
Ludevíta Holubyho(1836-1923), jehož jméno
nese bez p㶣estávek dodnes. Jozef Ludevít
Holuby se narodil v Lubině, kde jeho otec
působil jako evangelický fará㶣. On sám byl
později fará㶣em v Zemianském Podhradí.
Jeho zájmy byly zejména botanika a národopis. Napsal celou 㶣adu odborných 㶜lánků
o květeně Bílých Karpat, byl zakládajícím
㶜lenem Akademie věd. Rok p㶣ed jeho smrtí
mu byl udělen 㶜estný doktorát Univerzity Karlovy. Stýkal se s mnoha 㶜eskými
vzdělanci, nap㶣. Jožou Úprkou, Josefem
Klva㶡ou 㶜i Aloisem Jiráskem. Zcela jistě není
náhodou, že Alois Jirásek zasadil 㶜ást svého
díla Bratrstvo do Bošácké doliny, kterou měl
Holuby tak v oblibě.
kterých se ú㶜astnil i významný slovenský
národovec Jozef Miloslav Hurban. První
konkrétní kroky pro výstavbu horské chaty
však u㶜inil v roce 1922 Štefan Svetský z Moravského Lieskového, který na „zbojnickém
32
www. ostrozsko.cz
Brodě pracuje nyní o postavení útulny ve
větších rozměrech, asi v takovém rozsahu
jako jest útulna na Radhošti, a akce se děje
za podpory vlády a jednotlivých majitelů
lesních panství. Všichni 㶜initelé jsou za
V ohni války
Chata byla slavnostně otev㶣ena dne 6. 㶜ervna 1924, ale závěre㶜ná kolaudace proběhla
až 2. listopadu téhož roku. Stavbu provedla
MÍSTE㶏KA
Hudci z Vápenek, ze slavnostního otev㶣ení chaty v roce 1924
stavební firma Josefa Jiráska z Uherského
Brodu. Již za dva roky, v listopadu 1926, však
chata neš㶇astnou náhodou vyho㶣ela. Požár
vznikl od kuchy㶡ského komína. O novou
stavbu se zasloužili stejní lidé jako o stavbu
původní, tedy pánové Svetský a Prager.
Chatu budoval opět Klub 㶜eskoslovenských
turistů z Uherského Brodu. Stavitelem byla
tentokrát firma Josefa Hanuše a hrubá stavba vyšla na 610 000 㶜eskoslovenských korun.
Ze slavnostního otev㶣ení znovuobnovené
Holubyho chata v 50. letech
Koncem války, během Slovenského národního povstání a později, chatu ob㶜as využívali i partyzáni, kte㶣í působili p㶣edevším
v oddílu Hurban-Uher. Poutavě se o tomto
zmi㶡uje MUDr. Placák, léka㶣 a pozdější ná㶜elník štábu partyzánského oddílu Uher, ve
své knize Paměti léka㶣e. V dubnu 1945 byla
chata obsazena německým vojskem, ale
to nakonec ustoupilo pod vlivem postupu
fronty a tlaku rumunských jednotek posílených partyzány.
V zá㶣í 1945 se na Javorině konal
Národní sjezd 㶜eskoslovenskej
vzájemnosti, kterého se zú㶜astnili významní zástupci tehdejší
politické scény, nap㶣íklad Zdeněk
Fierlinger, Bohumír Laušmann 㶜i
ú㶜astníci Slovenského národního
povstání generálové Širica, Danielovi㶜 a další.
Bez obrazů
Holubyho chata v roce 1925
chaty byl odeslán pozdrav s pozváním na
návštěvu chaty prezidentu republiky Tomáši
Garrigue Masarykovi. Od samotného po㶜átku byl chata㶣em Jan Zálešák z Uherského
Brodu, který zde působil až do května 1945.
Po roce 1939 a rozpadu 㶏eskoslovenska
byla Holubyho chata jedním z mnoha míst,
kudy byli p㶣es hranice Protektorátu 㶏ech
a Moravy p㶣eváděni 㶜eští vlastenci, kte㶣í
se nesmí㶣ili s okupací domoviny. V této
době chata zažila jistě mnoho dramatických událostí, které dnes již bohužel nikdo
nepamatuje. Za pomoci rodiny chata㶣e
Zálešáka a jejích pomocníků tudy p㶣ešel do
zahrani㶜ního odboje mimo jiných i generál
Sergej Ingr s rodinou. Rodina Ingrů však
byla zcela ur㶜itě jen zlomkem z těch, kte㶣í
tudy p㶣ekro㶜ili hranice protektorátu.
Německo-slovenská rozhrani㶜ovací komise
a protektorátní státní správa jednaly během
vále㶜ných let o posunu hranic. Chata byla
majetkem Klubu 㶜eských turistů v Uherském Brodu, ale stála na slovenském území.
Po válce chata změnila správce. Pan
Zálešák odešel a nájemcem se stal
K. Tichý a po něm J. Zem㶜ík. Po roce 1948
chata 㶜asto st㶣ídala majitele, kterými byli
postupně Stredoslovenské hotely Ružomberok, Turista n. p. Pieš㶇any a RaJ Tren㶜ín.
Neustále však sloužila turistům a lyža㶣ům.
Už p㶣ed válkou zde byl postaven lyža㶣ský
vlek, který byl v šedesátých a sedmdesátých letech zmodernizován. Po sametové
revoluci v roce 1989 byly snahy o navrácení chaty Klubu 㶜eských turistů. Rozpad
republiky však těmto snahám u㶜inil za dost,
protože chata stojí na území Slovenska.
Chatu poté zprivatizoval tehdejší vedoucí
Miroslav Masarik.
Holubyho chata z různých důvodů víceméně chátrala. V roce 2006 ji zakoupil sou㶜asný majitel Miro Martin㶜ek. Bohužel p㶣i
odchodu bývalého majitele byly odneseny
i staré původní obrazy, které k této chatě
tradi㶜ně pat㶣ily. Dnes Holubyho chata prochází - za provozu - náro㶜nou rekonstrukcí,
kterou si jistě zasloužila.
Javořina - hora výhledů
Holubyho chata stojí pod vrcholem
Velké Javo㶣iny, která je nejvyšším
bodem Bílých Karpat. Prochází tudy
moravsko-slovenská hranice. Zdaleka
se vypíná nad nížinami 㶣eky Moravy
ze západu a úvalem Váhu z východu.
I když t㶣i desítky metrů chybí vrcholu
do magické výšky 1000 m. n. m., je
velmi dobrým výhledovým bodem.
Pokud po㶜así a štěstí p㶣eje, lze z vrcholu spat㶣it Fatry a Tatry na východě
a Schneeberg v Alpách na jihu. Na severu h㶣eben Bílých Karpat s Vršatcem
a za ním Beskydy. Za dobré viditelnosti
lze také spat㶣it Praděd v Jeseníkách.
Na západě jsou dob㶣e z㶣etelné Ch㶣iby,
Ždánický les a na jihozápadě Pálava.
Na jihu a jihovýchodě vidíme Malé
Karpaty, a východně Povážský Inovec,
Vtá㶜nik a Strážovské vrchy.
Rady na cestu
Na Javo㶣inu se nejlépe dostanete
po 㶜ervené turistické zna㶜ce od Myjavy,
na kterou se lze napojit z Moravy na Kubíkově vrchu, kam se dostanete z Nové
Lhoty nebo Filipovského údolí.
Ze slovenské strany vede silnice
a modrá zna㶜ka ze Staré Turé. Z Moravy se na vrchol lze dostat po modré
zna㶜ce z Vápenek nebo po 㶜ervené
od Kamenné búdy, odkud vede i stará
silnice v zimě hojně využívaná běžka㶣i.
Z Květné vede na vrchol zna㶜ka zelená.
Auto㶣i tohoto 㶜lánku si dovolují požádat
pamětníky o p㶣ípadné poznámky, doplnění,
fotografie 㶜i dokumenty, které se vztahují
k historii Holubyho chaty na Velké Javo㶣ině.
www.leader.ostroszko.cz
33
www.leader.ostrozsko.cz
Místní akční skupina Horňácko a Ostrožsko se připravuje
na další programovací období 2014–2020
a realizuje projekty zaměřené na podporu regionu
Přibližme si tradice našich předků
Cílem projektu je vzájemná podpora a propagace řemesel a zvyků našich předků široké veřejnosti v česko-slovenské příhraniční oblasti Kopaničiarského regionu, regionu Horňácka a Ostrožska.
Termín realizace projektu 2/2014 – 9/2014.
Spole㶜ně po㶣ádané kulturní akce u nás a u sousedů:
■ JABLONKOVÉ KUMŠTOVÁNÍ ‒ obec
Jablonka, cyklus akcí zamě㶣ených
na aktivity zužitkování a zpracování
sezónního ovoce, p㶣edevším jablek,
moštování, kvasení, destilace, sušení,
pe㶜ení.
■ LETNÍ HUDEBNÍ TÁBOR PRIPASNÉ ‒
akce se snaží nahradit absenci hudebních táborů lidové hudby v tradi㶜ním
stylu západního Slovenska, prohloubit
zru㶜nost dětí.
■ OTEVÍRÁNÍ PASEK POD KYLAVOU ‒
obec Podkylava, tradi㶜ní jarmark,
tvo㶣ivé dílny, kulturní program.
■ VINOBRANÍ - v obci Blatnice pod Svatým Antonínkem , tradi㶜ní podzimní
akce na oslavu vina㶣ské úrody a zpracování vína.
■ LETOKRUHY POD BRADLEM ‒ obec
Košariská, p㶣ehlídka hudebních, tane㶜ních a výtvarných klenotů tradi㶜ní lidové kultury. Akce bude spojená se 110.
výro㶜ím narození kopani㶜iarského
primáše Jána Petruchy.
■ HOR㶓ÁCKÉ KOSENÍ LUK - obec Malá
Vrbka, zkosení vojšických luk, oběd
pod širým nebem, jarmark tradi㶜ních
㶣emesel, vyhodnocení kosení. Udržení
tradic staré formy se㶜ení luk (kosy
a kosáky).
■ MALOVANÉ VAJÍ㶏KO ‒ město Hluk,
památkové domky, malování kraslic,
pletení žil, apod. Akce na udržení velikono㶜ních tradic, zapojení mládeže.
■ TVŮR㶏Í WORKSHOP NA ÚDRŽBU A ŠITÍ
LIDOVÝCH KROJŮ Ostrožska, Hor㶡ácka,
Veselska - obec Blatni㶜ka. Aktivita je
zamě㶣ena na lidové odívání, jeho vývoj
od historie do sou㶜asnosti s dokumentací vývoje i sou㶜asného stavu kroje,
ukázka rukodělné výroby zamě㶣ené
a šití, úpravu, ošet㶣ení a výzdobu
krojů.
■ VYTVO㶕ENÍ WEBOVÉ STRÁNKY turisticko-informa㶜ní kancelá㶣e Myjava,
která bude poskytovat do budoucna
informace pro turisty.
Pozvánky na akce jsou postupně zve㶣ej㶡ovány na webových stránkách turistického portálu Ostrožska www.ostrozsko.cz, webových stránkách Místní ak㶜ní skupiny www.leader.ostrozsko.cz, a na webových stránkách obcí, kde se akce konají.
Na všechny akce je pro ve㶣ejnost vstup zdarma.
Zrealizované akce
Malované vajíčko na červené šňůrce
Bylo to napínavé, ale po㶜así se v neděli 20. dubna nakonec p㶣ece
jen umoud㶣ilo. Do památkových domků na hlucké Raj㶜ovně směle
smě㶣ovaly kroky malých Hlu㶜ánků, jejich rodi㶜ů i vzácných hostů ze
slovenské Myjavy. Je už tradicí, že všechno, co bylo pro naše p㶣edky
samoz㶣ejmostí během
zvykoslovného roku, se nyní
odehrává právě zde. A tak se
v neděli 20. dubna všichni
p㶣ítomní dozvěděli, jak uplést
žilu, namalovat vají㶜ko 㶜i
nazdobit beránka. Sluní㶜ko
h㶣álo, cimbálovka vyhrávala
a bylo pěkné sledovat, jak
s některými malými spoluob㶜any ty slovácké rytmy
hýbou. Zlatým h㶣ebem programu bylo rozdávání velikono㶜ních
beránků nejmenším ú㶜astníkům akce. P㶣estože ú㶜ast byla hojná,
dostalo se na všechny. Není pochyb, že „dome㶜kovou akci rádi
navštíví i p㶣íště. Tento rok byla akce podpo㶣ena z mezinárodního
projektu spolupráce Kopani㶜iarského regionu a MAS Hor㶡ácka
a Ostrožska: „P㶣ibližme si tradice našich p㶣edků .
Marie Pla㶜ková, místostarostka města Hluk
34
www. ostrozsko.cz
www.leader.ostrozsko.cz
Otvírání pastvin pod Kylavou
První květnový den se v obci Podkylava uskute㶜nilo „Otváranie
pasienkov POD KYLAVOU - v rámci projektu P㶣ibližme si tradice
našich p㶣edků. Akce se uskute㶜nila na ideálním místě - na Biofarmě
Charolais. Navíc bylo p㶣íznivé po㶜así, a tak do Podkylavy zavítalo
množství návštěvníků. V areálu farmy je krytá jízdárna, kde si děti
od t㶣í let mohly vyzkoušet jízdu na koni. Pro starší návštěvníky
byl p㶣ipravený bohatý kulturní program, v jehož rámci vystoupily
folklorní soubory Ekonóm z Bratislavy a Handrlák z Kunovic. O hudební doprovod setkání se postaraly lidové muziky Spojené huky
Slovenska a 㵻udová hudba FSk Sel㶜an.
Sou㶜ástí programu byla i škola tance, kterou vedl fundovaný lektor.
Zapojit se mohl každý, kdo se chtěl nau㶜it alespo㶡 pár tane㶜ních
kroků.
Klí㶜ovým bodem byly ukázky práce pastý㶣e, který s sebou na farmu
p㶣ivedl kůzlátka a jeh㶡átka - jejich p㶣ítomnost vyloženě podtrhla
jarní atmosféru.
Pro děti byyly p㶣ipravené tvo㶣ivé dílny, kde si mohly vyrobit masky
zví㶣átek a další p㶣edměty, které jim den strávený v Podkylavě
budou ještě dlouho p㶣ipomínat. Pro soutěžechtivé návštěvníky
byl p㶣ipravený trojboj, v rámci něhož se pokoušeli chytit d㶣evěného koníka do lasa nebo se trefovali podkovami do vědra. V rámci
gastrosoutěže se z návštěvníků stali na chvíli porotci - ochutnávali
fazolovou polévku od t㶣í kucha㶣ských týmů. Za vítěze pak zvolili
družstvo z obce Krajné.
Vě㶣íme, že setkání splnilo svůj ú㶜el, že p㶣iblížilo tradice našich p㶣edků a že všichni návštěvníci odcházeli spokojení a plní dojmů.
Magdalena Vi㶜íková
Podpora vzniku strategie komunitně vedeného místního
rozvoje pro území MAS Horňácko a Ostrožsko
Projekt je zamě㶣en na podporu vytvo㶣ení kvalitní strategie komunitně vedeného místního rozvoje ( SCLLD) pro území MAS pro období 2014-2020 a nastavení a zajištění mechanismů implementace strategií tak, aby v daném území došlo k dalšímu kvalitativnímu
rozvoji a pozitivní změně.
Termín realizace projektu 1/2014 ‒ 8/2014.
Do realizace projektu jsou aktivně zapojeny
všechny obce v rámci územní působnosti
MAS Hor㶡ácka a Ostrožska, všechny aktivní
a spolupracující subjekty ze soukromého
sektoru, podnikatelé a neziskové organizace i ob㶜ané. Strategie je vytvá㶣ena ve
spolupráci s projektovým týmem zaměstnanců MAS, 㶜lenů MAS, pracovními skupinami MAS a externími poradci a odbornou
firmou Garep, s. r. o.
Strategie bude zpracována komunitním
způsobem, projednáváním s ob㶜any. P㶣i její
p㶣ípravě budeme vycházet z pot㶣eb obcí,
jejich obyvatel, místních spolků a podnika-
telů v㶜etně zemědělců. Jen pokud budeme
znát vaše p㶣ání, pot㶣eby, projektové záměry
a názory, budeme moci zpracovat kvalitní
strategii rozvoje, podle které se budeme
moci 㶣ídit až do roku 2020.
Chcete-li se podílet i vy na rozvoji území,
ve kterém žijte 㶜i podnikáte, a ú㶜astnit se
rozhodování o využívání dota㶜ních prost㶣edků v regionu, zapojte se do p㶣ípravy
naší strategie, zú㶜astněte se ve㶣ejných
projednávání, sta㶡te se 㶜leny pracovních
skupin. P㶣ispějte svými konkrétními náměty
a projektovými záměry.
Sledujte naše webové stránky www.leader.
ostrozsko.cz nebo se v p㶣ípadě zájmu
obra㶇te na kancelá㶣 MAS Hor㶡ácko a Ostrožsko, nám. Míru 667, 698 01 Veselí nad
Moravou.
S poděkováním
Jana Bujáková, hlavní manažerka MAS
www. ostrozsko.cz
35
www.leader.ostrozsko.cz
Představení dalších úspěšně dokončených projektů přes PRV ČR 2007-2013,
osa IV.1.2. Realizace místní rozvojové strategie MAS Horňácko a Ostrožsko
IVA VOJTKOVÁ, OSTROŽSKÁ NOVÁ VES: VYBUDOVÁNÍ KOSMETICKÉHO A RELAXAČNÍHO STUDIA
V rámci projektu bylo vybudováno malé kosmetické a relaxa㶜ní studio pro místní obyvatele, ale i návštěvníky rekrea㶜ní oblasti sirnatých
lázní a štěrkových jezer v Ostrožské Nové Vsi.
Kromě celkové rekonstrukce studia byl po㶣ízen i nový p㶣ístroj ‒ ultrazvuková špachtle, která nabízí klientům bezbolestné ú㶜inné ošet㶣ení
pleti, kosmetické lehátko pro pohodlný odpo㶜inek a kosmetický
stolek, který je nedílnou sou㶜ástí pro práci kosmeti㶜ky.
Nové kosmetické a relaxa㶜ní studio se nachází v areálu školky v Ostrožské Nové Vsi.
CELKOVÉ VÝDAJE: 104 316 K㶜.
Dotace: 52 158 K㶜.
Vlastní zdroje: 52 158 K㶜.
BOWLING CITY s. r. o. , VESELÍ NAD MORAVOU: ZDRAVÍ NÁS BAVÍ
36
Kryosauna
Restaurace Bowlig City
Projekt byl zamě㶣en na po㶣ízení inovativní technologie, za㶣ízení
kryosauny pro poskytování nové relaxa㶜ní a zdraví prospěšné terapie
21. století.
Cílem projektu je p㶣ispět ke zlepšení zdravotního životního stylu
obyvatel a návštěvníků regionu.
Pro koho je kryosauna ur㶜ena a jak nám může pomoci?
Kryosauna je ur㶜ena témě㶣 komukoliv, kdo nespadá do nějaké
z kontraindika㶜ních skupin (nap㶣. alergie na chlad, vysoký tlak,
zásadní srde㶜ní problémy...). Věkově je vstupní hranice též témě㶣 bez
omezení. Jelikož má kryosauna hodně různých pozitivních ú㶜inků,
využívat ji mohou jak sportovci pro lepší regeneraci, pacienti po úra-
zech a operacích pro urychlení hojení, tak nap㶣. lidé trpící artrózou 㶜i
Bechtěrevovou nemocí jako podporu lé㶜by a pro zmírnění p㶣íznaků.
Na druhou stranu je kryosauna vhodná pro detoxikaci organismu
a funguje i proti stresu.
Kryosauna se nachází ve Veselí nad Moravou v objektu restaurace
Bowling City, kde se kromě netradi㶜ní restaurace nachází i bowlingové dráhy a spinningové centrum.
CELKOVÉ VÝDAJE: 872 477 K㶜.
Dotace: 325 228 K㶜.
Vlastní zdroje: 547 249 K㶜.
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa Investuje do venkovských oblastí.
www.leader.ostrozsko.cz
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa Investuje do venkovských oblastí.
37
www.leader.ostrozsko.cz
PLÁNOVANÉ AKCE Ostrožsko / Veselsko / Horňácko
květen - červen 2014
HLUK
4.5.2014 Pou㶇 jízd králů
sv. Antonínek, 15:30
11.5.2014 3 st㶣ážníci
tvrz, 17:00
23.-25.5.2014 Modelové železnice
malý sál sportovní haly
27.6.2014 Koncert The Sweet
sportovní hala, 20:00
UHERSKÝ OSTROH
OSTROŽSKÁ LHOTA
14.6.2014 Antonínkové se㶜ení trávy
park v Hájku
5.- 11.5.2014 Bylinkové dny ‒ esoterický festival
5.5.2014 Afrikana pro 1. st. ZŠ
VESELÍ NAD MORAVOU
6.5.2014 Afrikana pro MŠ
3.5.2014 Joanna Kucharczyk Quartet
foyer kina Morava
10.5.2014 Švandovo divadlo: ŠOA
kulturní dům
13.5.2014 Shadow Quartet
sál ZUŠ
16.-18.5.2014 Filmový festival CineBenelux
kino Morava
21.5.2014 Keramické tvo㶣ení
DDM
24.5.2014 Muzejní noc
24.5.2014 Otev㶣ené sklepy v Zarazících 2014
30.5.-1.6.2014 XXIII. MDFF Štěpy
31.5.2014 Slavnostní otev㶣ení Nau㶜né stezky
15:00
1.6.2014 Otev㶣ení dětského h㶣iště ve㶣ejnosti
sokolovna, 15:00
4.6.2014 Husam ‒ posezení s Blízkým východem
6.6.2014 Letní kino
TC Veselska
zámecký park - Orchestra
11.6.2014 Posezení se žes㶇ovým kvintetem
TC Veselska
13.6.2014 Chinasky
p㶣ístaviště Ba㶇ův kanál
18.6.2014 Olomouc Guitar Consord
TC Veselska
20.6.2014 Letní kino
zámecký park - Orchestra
22.6.2014 Hudci ve výtvarném projevu
Městská galerie na Panském dvo㶣e
25.6.2014 Posezení s DH Šohajé
TC Veselska
28.-29.4.2014 Výpal keramikyv papírové peci
Tvůr㶜í dílna, DDM
29.6.2014 Hrátky na Hutníku
sídliště Hutník
7.5.2014 Beseda s mysti㶜kou Ivankou Adamcovou
sportovní hala, 15:00
7.5.2014 Koncert Jazyk jednotného srdce
9.5.2014 Beseda s Markem Kaletou
9.5.2014 Koncert Revolty s módní p㶣ehlídkou sportovní hala, 20:00
10.5.2014 Světlo Orientu (krajské kolo)
sportovní hala, 13:00
10.5.2014 Nebe? (Bára Seidlová v hlavní roli
komedie Divadla Malé Hry z Brna)
koncertní sál, 20:00
18.5.2014 Den matek MŠ Sídliště
koncertní sál, 14:00
22.5.- 25.6.2014 Poklady z vosku - největší soukromá sbírka
pe㶜etí v 㶏eských zemích, vernisáž zámecká galerie, 17:00
24.5.2014 Pohádkový les
areál myslivny, 14:00
7.6.2014 Světlo Orientu (národní kolo)
18.6.2014 Letní slavnost KMŠ
21.6.2014 Koncert ke Dni hudby ‒ zahájení ZKL
29.6.2014 Pohádka k ukon㶜ení školního roku
O Rákosní㶜kovi
rybník Ka㶜ák
10.5.2014 Módní p㶣ehlídka
kulturní dům
23.5.2014 Noc kostelů
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Blatni㶜ce
8.6.2014 Letnice-Pochůzka královni㶜ek
BLATNICE POD SVATÝM ANTONÍNKEM
11.5.2014 Den matek
kulturní dům, 14:00
17.5.2014 Vernisáž obrazů, zahájení putování
po blatnických búdách
kulturní dům
17.5.2014 Putování po blatnických búdách
1.5.2014 Otvírání cyklostezek na BK
restaurace Na H㶣išti
17.5.2014 Láze㶡ské zpívání
Sirnaté lázně
1.6.2014 Pou㶇 Matice svatoantonínské
sv. Antonínek
15.6.2014 Hlavní pou㶇
sv. Antonínek
22.6.2014 Dětský den SRPŠ
29.6.2014 Pou㶇 Petra a Pavla
38
sv. Antonínek
13.6.2014 Pou㶇 na svátek sv. Antonína
www. ostrozsko.cz
myslivecká chata Antonínek
sv. Antonínek
ZŠ
tenisové kurty
1.a 22.6.2014 Léto s dechovkou
Sirnaté lázně
LOUKA
11.5.2014 Den matek
kulturní dům, 15:00
27.5.2014 Farní pou㶇 (Lipov, Louka)
sv. Antonínek, 15:30
1.6.2014 První svaté p㶣ijímání
kostel Panny Marie Růžencové
22.6.2014 Pěší túra na Javo㶣inu
sraz Vápenky
VELKÁ NAD VELI㶏KOU
3.5.2014 Košt O krála slováckéj klobásy
31.5.2014 Dětský den na h㶣išti
nádvo㶣í zámku, 15:00
OSTROŽSKÁ NOVÁ VES
14.6.2014 Turnaj firem ve 㶜ty㶣h㶣e
3.5.2014 Rybá㶣ské závody
sportovní hala, 13:00
20.6.2014 Oslava 30 let MŠ Sídliště
14.6.2014 110. ZDŠ, Den otev㶣ených dve㶣í
BLATNI㶏KA
koncertní sál, 20:00
sportovní hala, 10:00
kulturní dům
JAVORNÍK
3.5.2014 Slet 㶜arodějnic, 㶜arodějů a strašidel fotbalové h㶣iště, 16:00
8.6.2014 Běh Filipovským údolím
sraz u obce, 9:00
21.6.2014 Myslivecký den pro děti s ve㶜erní zábavou fotbalové h㶣išti
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa Investuje do venkovských oblastí.
Májová láska
olej na plátně 80 x 40 cm, soukromá sbírka
František Milan Lej㶜ek (*1896 Víde㶡 +1980 Uherské Hradiště)
Narozen ve Vídni, žil ve Veselí a Vnorovech.
Věnoval se zejména figurální tvorbě, v níž
zachytil zvyky obyvatel moravského Slovácka.
SLOVÁCKO
V RÁMU
P㶕IPRAVIL: PAVEL HAVLÍK
Hor㶡ácká vesnice
olej na plátně 80 x 60 cm, soukromá sbírka
Václav Malý (*19.2.1874 Praha +9.10.1935 Praha)
Věnoval se krajiná㶣ské tvorbě na moravském
Slovácku.
DOBROVOLNÍCI Z BLATNICE
V této rubrice jsme dosud p㶣edstavili jubilující mužský sbor 㶜i úspěšnou partu házenká㶣ek. Nyní za㶣azujeme skupinu, jejíž p㶣íslušníci se mezi
sebou p㶣ezdívkami netitulují. Až tak dob㶣e se neznají. P㶣esto jsou jako parta mimo㶣ádní. Spole㶜ně ve volném 㶜ase nezištně zkrášlují místo blatnický Smíchov, které má v budoucnu sloužit všem. Následováníhodní patrioti!
PARTA KRAJE