Nevűdűl jsem

Komentáře

Transkript

Nevűdűl jsem
TomበHájek
Nevûdûl jsem,
zda jsem se
probudil
do v˘znamného
dne...
Praha 1999
Vychází za podpory Friedrich-Naumann-Stiftung
LISTOPAD
I.
© TomበHájek, 1999
© Cherm, 1999
Illustrations © Lucie Markvartová, 1999
ISBN 80-902521-2-5
Nevûdûl jsem, zda jsem se probudil do v˘znamného
dne. Îe by tak mohlo b˘t, zjistil jsem, kdyÏ jsem si
u stánku koupil noviny. Titulky totiÏ znûly rozhodnû:
byly tvrd‰í, bojovnûj‰í, údernûj‰í, jist˘m zpÛsobem
reálnûj‰í neÏ skuteãnost jednoho z posledních listopadov˘ch dnÛ, neboÈ poãasí se odehrávalo ve scénáfii
mlhy, koufima, mírného chladu. Jako kaÏd˘ den jsem
pfii ãtení ranních novin vstoupil mezi palisády novinov˘ch titulkÛ a bûhem dne je neopustil. Den se li‰il
od sv˘ch nudn˘ch odeznûl˘ch protûj‰kÛ tím, Ïe
moderní, ale nepfiirozen˘ Ïivot mezi hradbami titulkÛ
a televizních headlinÛ Ïila valná vût‰ina národa.
UÏ vãerej‰í, tedy ãtvrteãní titulky napovídaly, Ïe
páteãní budou ostré jako jehly a bude jimi do tkánû
skuteãnosti proudit droga, která vyostfiuje protiklady.
Mladá fronta Dnes na první stránce pfiinesla formulaci, která znûla varovnû a mohla ohla‰ovat prakticky
cokoli: „·piãky ODS zatajily pravdu o sponzorech.“
Pod titulkem stálo: „Znamenalo by to, Ïe nejuωí vedení Obãanské demokratické strany rok a pÛl lhalo
5
o tom, kdo v roce 1995 poslal na její konto sponzorsk˘ dar, vydávan˘ za peníze od vymy‰len˘ch mecená‰Û Lájose Bácse a Radjiva M. Sinhy.“
V pfiípadû Lidov˘ch novin tomu nemuselo b˘t, Ïe
by se chtûly ocitnout na absolutní ‰pici konvoje médií,
aby proráÏely pfiídí poÏadavky na setrvaãnost a ustálenost. „Otvírák“ Lidov˘ch novin na první stránce byl
povahy spí‰e analytické, neÏ aby pfiinesl bodovou
informaci, vloÏenou do okruÏí úderného komentáfie.
„Barrandov zmûní majitele“ – psaly Lidové noviny.
První odstavec znûl takto: „Skandál s tajemn˘mi sponzory ODS zfiejmû uvolnil daleko vût‰í síly, neÏ se na
první pohled zdálo. Jedna z nejsilnûj‰ích finanãních
skupin v zemi – 1. Silas – vãera bleskovû odvolala ‰éfy
Tfiineck˘ch Ïelezáren a podle velmi dobr˘ch informací LN se chystá odprodat fiadu sv˘ch rozsáhl˘ch
majetkov˘ch úãastí vãetnû barrandovsk˘ch ateliérÛ.“
Mladá fronta Dnes na první stránce psala: „O sponzorech mÛÏe lhát Zieleniec, Klaus ãi oba.“ V ãlánku
pod tímto titulkem redakce publikovala citát z tiskové
konference ministra financí Pilipa: „Politik mÛÏe dûlat chyby a dopustit se ‰patn˘ch rozhodnutí, ale nemûl
by vefiejnû pÛsobit tehdy, pokud nedokáÏe vûrohodnû
vyvrátit tvrzení, Ïe o konkrétní události nehovofií
pravdu.“ Lidové noviny pfiipomínaly stomatologa,
kter˘ se rozhodl, Ïe se dotkne nervu, aby podle bolestivé reakce pacientovy rozeznal, zda je tkáÀ dosud na-
6
Ïivu. Napsaly: „Finanãní skandál ODS mÛÏe zniãit
premiéra Klause.“ Nasadily do politické hry nejtûωí
munici: pojem pravdy a lÏi. Nûkomu termín leÏ slouÏí
jen pro takové pfiípady a slovní spojení, jako napfiíklad celoÏivotnû lhát sobû samému, lhát o samé podstatû bytí, lhát a lÏí ubliÏovat lidem okolo. Nûkomu
pojmy jako manipulace, pom˘lení, balamucení znûjí
spí‰e jako technické termíny, kdeÏto pojem lÏi obsahuje nekoneãn˘ v˘znam: kdo lhal, zÛstává lháfiem
napofiád, jeho vina nemÛÏe b˘t smazána. Je to krátké,
ale doÏivotnû trestající slovo: leÏ. A Lidové noviny ho
pouÏily. ¤ekly: „Klaus nebo Zieleniec lÏe.“
Média stála bok po boku v jedné ofenzivní fiadû.
Dáno jednoduch˘m zákonem konkurence: co má jeden, musí mít i druh˘. Ale bylo moÏno tu‰it podvûdom˘ manévr, jak se v zásadních chvílích vyhnout
odpovûdnosti: aby ãlovûk nebo médium mohl b˘t
odpovûdn˘, musí nejprve vystoupit z fiady. Právo
neslo na své úvodní stránce titulky jako „Lux je pro
odchod Klause, pokud znal jméno dárce“, „Macek nefiíkal pravdu o dal‰ích sponzorsk˘ch veãefiích ODS“ ãi
„Novák vzal odpovûdnost za utajení mecená‰Û na sebe“. Také Právo mluvilo o pravdû a lÏi. Bylo zfiejmé,
Ïe se situace vyhrotí, neboÈ ostfie znûjící v˘znamy v titulcích médií pfiedem vyluãovaly kompromis. S nimi
vstoupila nejistota, provázející historické chvíle: pod
clonou stfietu pravdy a lÏi se mÛÏe udát zhola v‰e.
7
Obecná slova o pravdû a lÏi hrozila rozmetáním zcela
konkrétních lidí a institucí. Filosofické termíny, které
jsou za jist˘ch okolností jedinou cestou k usebrání, za
jin˘ch okolností ‰piãatí osten dûní a zdÛvodní prakticky cokoli.
Znovu a znovu jsem odklápûl víko titulku, zaãítal se
do obsahu, ale nakonec jsem se opût k titulku vrátil,
jeho víko pfiiklápûl a teprve v tom okamÏiku mûl pocit, Ïe se pfied oãima nachází celek ãlánku. Vzpomínal
jsem na revoluci v utváfiení titulkÛ, které jsme v nedávné dobû byli svûdky. ByÈ je dramatick˘ den, jen
namátkou vybírám ze star‰ího druhu dnÛ nedramatick˘ch. „Spor o deregulace cen“ – tak vypadal titulek
nad „otvírákem“ Lidov˘ch novin v pondûlí 9. prosince 1996. Titulek v tûch dobách su‰e popisoval, v tónu
spí‰e zÛstával za obsahem ãlánku, mûl mít brzdící
úãinek na pocity ãtenáfie. âlánek té doby jako by byl
utváfien vzhÛru nohama: titulek mûl stejné vlastnosti
jako mívají základy. Pfii‰la nová doba ãesk˘ch médií
i nová podoba titulkÛ. Stala se z nich pûna na povrchu, lesklá poleva na dortu. Naãechrané, vypiplané,
pfiehánûjící zaãaly prodávat z ãlánku i to, co v nûm
není a nebylo.
Jako estetick˘ v˘tvor své poslání plnily, jako stfiecha
na stavbû jiÏ zdaleka ne. âlánky pod takov˘mi titulky
vypadají dûravû a poréznû, jak jsou vystaveny libovÛli
autora. Ten mísí materiály, které znalec stavby novi-
8
náfiského textu smû‰ovat nedoporuãuje: kupfiíkladu
jednoduch˘ popis situace a komentáfi. Nov˘ typ titulku jiÏ nemá za úkol text shrnovat, vystihnout to nejpodstatnûj‰í: naopak, má vytknout to nejzajímavûj‰í,
co se nejvíce vymyká. Zaãíná doba, kdy si titulek staãí
sám a nepotfiebuje jiÏ nadtitulek, to jest upfiesnûní, dání pfiíkladu. Pfiistupuje se k pouÏívání i rozevláté vûty
coby titulku. Mnohdy je na dva fiádky, a podezírav˘
ãtenáfi si mÛÏe myslet, Ïe jednoho dne bude na fiádky
tfii, potom na ãtyfii. Nakonec to povede k tomu, Ïe titulek nahradí text. Psané médium, byÈ stále je‰tû na
stránkách papíru, zmûní se na elektronické. Prostfiednictvím modernizace titulkÛ dojde k glajch‰altizaci
médií.
Bylo 28. listopadu 1997, ãetl jsem si v boufiliv˘ch
vodách titulku toho dne, a myslel jsem si, Ïe pfievrat
v pojetí titulku je právû toho dne dokonán.
II.
Stefan Zweig napsal ve svém Svûtû vãerej‰ka tyto vûty,
t˘kající se úlohy médií:
„Byl jsem v tûchto historick˘ch dnech roku 1934 ve
Vídni, a jakkoli je to zvlá‰tní, nevidûl jsem nic z tûchto
rozhodujících událostí, které se zde odehrávaly, a ne-
9
vûdûl jsem o nich nic, ani to nejmen‰í, kdyÏ probíhaly.
Stfiílelo se z kanónÛ, obsazovaly se domy, odná‰ely
stovky mrtv˘ch – ale já jsem nespatfiil ani jediného.
KaÏd˘ ãtenáfi v New Yorku, v Lond˘nû, PafiíÏi vûdûl
lépe neÏ my, ktefií jsme pfiece byli zdánliv˘mi svûdky,
co se zde vlastnû odehrávalo. A tento úÏasn˘ fenomén,
Ïe lidé v na‰í dobû, deset ulic od rozhodujících míst,
vûdí ménû neÏ lidé vzdáleni tisíce kilometrÛ, se mi
pak pozdûji znovu a znovu potvrzoval...“
ZweigÛv citát upoutává rovnomûrností, jak je rozloÏena moudrost po délce v˘roku, jak se zev‰eobecnûní pomalu zdvíhají z faktÛ. Zweigovy vûty zpracovávají témata, která vût‰inu lidí fascinují: velikost svûta
a malost dûjÛ, neuchopitelnost a nepolapitelnost.
KdyÏ jsem ráno 28. listopadu 1997 pfii‰el do televize,
nûkde v podvûdomí jsem si pravdûpodobnû odcitoval
Stefana Zweiga, protoÏe jsem usedl k servisu âeské
tiskové kanceláfie, zaãal si prohlíÏet zprávy jednu po
druhé a byl si jist, Ïe se dozvím mnohem víc, neÏ vûdí
lidé v sídle parlamentu.
V 8:21 vy‰la zpráva, Ïe „v sobotu bude pfies území
âeské republiky postupovat dále k v˘chodu okluzní
fronta“. V 8:34 bylo ve zprávû âTK napsáno, Ïe „na
území âeské republiky bylo ve ãtvrtek zaznamenáno
53 poÏárÛ, které zpÛsobily celkovou ‰kodu 2,2 milionu korun. Oznámilo to dnes âTK velitelství Hasiãského záchranného sboru.“
10
Byl jsem rád, Ïe se dûjí obyãejné a jednoduché vûci.
Na úplném poãátku sv˘ch informací âeská tisková
kanceláfi zafiadila zprávy, které by se roz‰ífiily i bez
médií, a jsou tudíÏ na nich nezávislé. Ale jak se den blíÏil ke svému nejvût‰ímu svûtelnému prÛmûru, k poledni, âeská tisková kanceláfi pfiiná‰ela zprávy, které
by se bez pomoci médií sami neroz‰ífiily. V 9:23 âTK
oznámila, Ïe Bílina nesouhlasí se zru‰ením své nemocnice. „Soudní spor s ministerstvem zdravotnictví
o náhradu ‰kody ve v˘‰i 16,2 milionÛ korun, kterou
by mohlo zpÛsobit zru‰ení bílinské léãebny dlouhodobû nemocn˘ch, nevyluãuje zástupce starosty mûsta
Bíliny Vlastimil Aubrecht.“ Paprsky pfiicházely ãím
dál víc ze stfiedu oblohy, stále více se blíÏily kolmici,
vrchol dne se blíÏil, a na nûm vrstviãka politiky.
„Sládkova Ïalobkynû zemfiela po pádu na ulici.“
„Po Collinsovi pfiijedou i Genesis, s nimiÏ do loÀska
hrál.“ „Pfiedprodej roãních kupónÛ na MDH bude
v Praze zahájen 1. prosince.“ „Vánoãní talífi z âeského porcelánu letos se tfiemi králi.“ „Policie zadrÏela na
hranici s Nûmeckem pût AsiatÛ. Jeden uprchl.“ „RomÛm v Doveru pomáhají jako pfiekladatelky dvû ãeské
studentky.“
Stále jsem sedûl u poãítaãe a díval se, jak se na monitoru objevují dal‰í a dal‰í zprávy âTK. Pfiem˘‰lel
jsem nad moderními typy bomb. ·táb je tfieba zakopán ve tfietím patfie sklepa: letadlo hodí pumu, ta pro-
11
razí sklepní první patro, spoãítá si, Ïe je v prvním
patfie, potom prorazí do druhého patra sklepení, spoãítá si, Ïe je ve druhém patfie, prorazí do tfietího patra,
a teprve tento tfietí náraz zpÛsobí, Ïe vybuchne a rozmetá v‰e okolo. Zprávy, jak jsem je dosud uvádûl,
jsem ale nepovaÏoval za inteligentní zbranû. Byly pfiímoãaré, nerozpaãité a klasické: vybouchnou, vydají se
ze v‰ech sil uÏ pfii prvním nárazu. AÏ v 11:17 se objevil
moderní typ politické zprávy, vybavené pfiem˘‰lejícími spou‰tûcími mechanismy, zprávy jako inteligentní
zbranû, která je schopna, neÏ s koneãnou platností
vybuchne, vést dlouh˘ a samostatn˘ Ïivot. „Politické
grémium vãetnû Klause nabízí své funkce.“
Pfii‰ly dal‰í zprávy, které se objevovovaly v servisu
âeské tiskové kanceláfie. „Strásk˘: ODS odmítla nabídku financování ze zahraniãí.“ „O osudu brnûnské
Reduty se má rozhodnout pfií‰tí rok.“ „Klaus: ODS
vyzvala Pilipa zvefiejnit privatizaãní dokumenty.“
„Svoboda: Poctivá strana nepotfiebuje mít konto v zahraniãí.“ „Do botanické zahrady v Tróji pfiibude 200
sakur z Japonska.“
Svûteln˘ prÛmûr dne se zuÏoval, venku zb˘valo jen
tolik paprskÛ, Ïe by pro‰ly úzk˘m hrdlem pfies˘pacích
hodin, chvilenku nato ani to uÏ ne. Ten veãer kácení
trÛnu, za veãera obûti a katarze televizní noviny moderoval pár star‰ích moderátorÛ. KdyÏ odeãetli studiov˘ text a bûÏela vlastní reportáÏ, ona brala do prstÛ
12
zrcátko a rtûnku a peãlivû naná‰ela dal‰í vrstvu na
vrstvy pfiede‰lé. On si stále cviãil ústa, aby nevychladla. Nevím, kdo moderoval zprávy na âeské televizi,
nikdo v newsroomu televize o tom nemûl ponûtí. Nikdo v pfiekotnosti událostí nemûl ãas sledovat vysílání
konkurenãní stanice. Televizní média v ãasovém presu hnala se k veãeru vlastními cestami, které – to kaÏd˘ vûdûl – si musí b˘t v dramatickém ãase podobné.
Co bude mít jedna televize, bude mít i druhá – uklidÀovalo nervy dramaturgÛ. Události byly silnûj‰í neÏ
vÛle, imaginace, vynalézavost, svévole médií.
Bylo pÛl osmé, televizní noviny zaãaly svou modroÏlutou znûlkou. Headlines obsahovaly tyto tfii hlavní
zprávy: „Pilip a Ruml vyzvali Klause k odstoupení.“
„Odboráfii chtûjí, aby odstoupila vláda jako celek.“
„Lidovci svolávají na dne‰ní veãer celostátní konferenci.“ KdyÏ pozorovatel sloÏil tfii zprávy dohromady,
dostal „do oka“ tvar dnÛ pfií‰tích.

Podobné dokumenty

Thonauer illustriert 29

Thonauer illustriert 29 Rok 2014 pro nás byl rokem pln˘m práce a takto téÏ plnû úspû‰n˘, ale jeho konec znamenal tûÏkou ránu, kdyÏ dlouholetá jednatelka na‰í spoleãnosti v Maìarsku paní Gabriella Zele-Pálfi váÏnû onemocnû...

Více

Teze k dějinám do 1918

Teze k dějinám do 1918 S vynálezem fotografie vznikl nový druh obrazu, v němž podstatnou roli při jeho vzniku hraje technika a mechanizace, přejímající manuální práci při tvorbě záznamu skutečnosti. Nová technologie neby...

Více

abeceda detoxikace - Detoxikace Monika

abeceda detoxikace - Detoxikace Monika myšlenkami doktora Jonáše. Právě on byl prvním, kdo přišel na spojení infekčních ložisek s tradiční čínskou medicínou. Pamatuji si, jak v období těsně před Vánocemi 2002 zažíval veliké vnitřní vzru...

Více