poznávám život s handicapem

Transkript

POZNÁVÁM ŽIVOT S HANDICAPEM
Tomáš Pouch
Nové Jirny 2013
Tyto studijní materiály vznikly za finanční podpory Evropského sociálního fondu (ESF)
a rozpočtu České republiky v rámci řešení projektu OP VK CZ.1.07/3.1.00/37.0171
„Bouráme bariéry!!!“.
Název kurzu:
Poznávám život s handicapem
Autor:
Tomáš Pouch
Vydání:
první, 2013
Počet stran:
49
2
Tyto studijní materiály vznikly za finanční podpory Evropského sociálního fondu
a rozpočtu České republiky v rámci řešení projektu Operačního programu Vzdělávání
pro konkurenceschopnost.
Název:
Bouráme bariéry!!!
Číslo:
CZ.1.07/3.1.00/00.0171
Realizace:
ATHEGA
Partner:
Černí koně o.s.
© Tomáš Pouch
© ATHEGA
3
POKYNY KE STUDIU
Poznávám život s handicapem
Pro studium problematiky Poznávám život s handicapem jste obdrželi studijní balík
obsahující:
• Vzdělávací manuál pro samostudium obsahující i pokyny ke studiu,
• přístup na webový portál projektu obsahující doplňkové animace vybraných částí
kapitol,
• CD-ROM s přílohami vybraných částí kapitol.
Prerekvizity
Pro studium tohoto manuálu se předpokládá minimální povědomí o dané problematice
Cílem vzdělávacího manuálu
Cílem je seznámení se základními pojmy v oblasti života s handicapem.
Po prostudování modulu by měl být občan schopen porozumět problematice života lidí
s různými typy handicapu, pochopit jejich životní situaci a pohlížet na ni jako na součást
života, nikoli na něco, co se nedá překonat.
Pro koho je předmět určen
Modul je určen široké veřejnosti, nevyžaduje specifické znalosti pro pochopení dané
problematiky.
Skriptum se dělí na části, kapitoly, které odpovídají logickému dělení studované látky,
ale nejsou stejně obsáhlé. Předpokládaná doba ke studiu kapitoly se může výrazně lišit, proto
jsou velké kapitoly děleny dále na číslované podkapitoly a těm odpovídá níže popsaná
struktura.
4
Při studiu každé kapitoly doporučujeme následující postup:
Čas ke studiu: xx minut
Na úvod kapitoly je uveden čas potřebný k prostudování látky. Čas je orientační
a může vám sloužit jako hrubé vodítko pro rozvržení studia celého předmětu či kapitoly.
Někomu se čas může zdát příliš dlouhý, někomu naopak. Jsou studenti, kteří se s touto
problematikou ještě nikdy nesetkali a naopak takoví, kteří již v tomto oboru mají bohaté
zkušenosti.
Cíl: Po prostudování tohoto odstavce budete umět
Popsat …
Definovat …
Vyřešit …
Ihned potom jsou uvedeny cíle, kterých máte dosáhnout po prostudování této kapitoly –
konkrétní dovednosti, znalosti.
Výklad
Následuje vlastní výklad studované látky, zavedení nových pojmů, jejich vysvětlení, vše
doprovázeno obrázky, tabulkami, řešenými příklady, odkazy na animace.
Shrnutí pojmů
Na závěr kapitoly jsou zopakovány hlavní pojmy, které si v ní máte osvojit. Pokud
některému z nich ještě nerozumíte, vraťte se k nim ještě jednou.
Doporučení
Doporučení autora, na co se hlavně zaměřit v dané problematice
5
Otázky
Pro ověření, že jste dobře a úplně látku kapitoly zvládli, máte k dispozici několik
teoretických otázek.
Úlohy k řešení
Protože většina teoretických pojmů tohoto předmětu má bezprostřední význam a využití
v praxi, jsou Vám nakonec předkládány i praktické úlohy k řešení. V nich je hlavním
významem předmětu schopnost aplikovat čerstvě nabyté znalosti pro řešení reálných
situací.
Klíč k řešení
Výsledky zadaných příkladů i teoretických otázek jsou uvedeny v závěru učebnice
v Klíči k řešení. Používejte je až po vlastním vyřešení úloh, jen tak si samokontrolou
ověříte, že jste obsah kapitoly skutečně úplně zvládli.
Úspěšné a příjemné studium s tímto učebním textem Vám přeje autor
Tomáš Pouch.
6
OBSAH
1
ÚVOD – MOTIVAČNÍ POHLED NA PROBLEMATIKU ...................................... 8
2
DUŠEVNÍ HANDICAP ................................................................................................ 9
2.1
2.2
2.3
3
3.2
5
6
2.1.1
Lehká mentální retardace IQ 69 – 50. ............................................................... 10
2.1.2
Středně těžká mentální retardace IQ 49 – 35.................................................... 10
2.1.3
Těžká mentální retardace IQ 34 – 20................................................................. 10
2.1.4
Hluboká mentální retardace IQ menší než 20 .................................................. 11
Přístup k mentálně handicapovaným ................................................................... 12
2.2.1
Mentální retardace a duševní nemoc ................................................................. 12
2.2.2
Nevědecký pohled ................................................................................................ 13
Zamyšlení na závěr ................................................................................................. 13
SMYSLOVÝ HANDICAP ......................................................................................... 15
3.1
4
Základní dělení ......................................................................................................... 9
Dělení smyslových handicapů ............................................................................... 15
3.1.1
Zrak ...................................................................................................................... 15
3.1.2
Sluch ..................................................................................................................... 16
3.1.3
Hmat ..................................................................................................................... 17
3.1.4
Čich ....................................................................................................................... 17
3.1.5
Chuť...................................................................................................................... 17
Vliv smyslového handicapu na kvalitu života ...................................................... 18
3.2.1
Vliv na psychický stav ......................................................................................... 18
3.2.2
Smyslový handicap vlivem stáří. ........................................................................ 19
VROZENÝ TĚLESNÝ HANDICAP ........................................................................ 21
4.1
Motivace nebo lítost? ............................................................................................. 21
4.2
Škola základ života ................................................................................................. 23
4.3
Zaměstnání nejen jako zdroj příjmů .................................................................... 25
ZÍSKANÝ HANDICAP .............................................................................................. 27
5.1
Pokrok a jeho vliv na statistické údaje ................................................................. 27
5.2
Finanční náročnost ................................................................................................. 29
5.3
Stárnutí a tělesný handicap ................................................................................... 30
PSYCHIKA ................................................................................................................. 32
7
7
6.1
Vrozený handicap ................................................................................................... 32
6.2
Získaný handicap ................................................................................................... 33
6.3
Přijetí okolím .......................................................................................................... 34
6.4
Adaptace .................................................................................................................. 35
6.5
Respekt a motivace ................................................................................................. 35
ZÁZEMÍ ...................................................................................................................... 37
7.1
Domov ...................................................................................................................... 37
7.2
Práce a škola ........................................................................................................... 38
7.3
Běžný život .............................................................................................................. 39
8
RODINA A SEXUÁLNÍ ŽIVOT ............................................................................... 40
9
INTEGRACE DO SPOLEČNOSTI .......................................................................... 43
10
9.1
Vliv počasí ............................................................................................................... 43
9.2
Asistence .................................................................................................................. 43
9.3
Oblečení ................................................................................................................... 44
SPORT A KOMPENZAČNÍ POMŮCKY ............................................................... 45
10.1
Sport s handicapem.............................................................................................. 45
10.2
Pomůcky pro tělesný handicap ........................................................................... 48
10.3
Pomůcky pro smyslový handicap ....................................................................... 51
PŘÍLOHA 1 ............................................................................................................................ 55
PŘÍLOHA 2 ............................................................................................................................ 57
PŘÍLOHA 3 ............................................................................................................................ 58
PŘÍLOHA 4 ............................................................................................................................ 60
Úvod – motivační pohled na problematiku
1 ÚVOD – MOTIVAČNÍ POHLED NA PROBLEMATIKU
Můžete se na dané téma dívat jako na problém, strašit jím sebe i ostatní, neustále se tím
blátem přehrabovat, anebo v tom spatřit inspiraci, a na této vlně celé toto téma v sobě
rozvinout.
Žijete v místě, které bychom mohli nazvat místem hojnosti. Neumíráte hlady a nejste
přímo vystaveni dlouhodobé nepřízni počasí. Domácnosti jsou vybaveny technickými
pomocníky, které zastávají mnoho domácích prací. Ve svém životě můžete využívat
spoustu nástrojů nejen pro zjednodušení každodenního života, ale také pro jeho
zpestření. Medicínské možnosti dnešní doby jsou až neuvěřitelné.
A přesto…
Žijí s vámi lidé, kteří se odlišují. Mentálně, fyzicky, sociálně. Snahou tohoto textu je
přiblížit vám život a možnosti těchto lidí, kteří potřebují vaši pomoc, aby mohli být
součástí běžného života, nebo mít život smysluplnější.
Důvodů, proč jsou mezi vámi lidé s handicapem, je mnoho. Každá oblast je ve svých
zdrojích problémů specifická a stejně tak i v možnostech náprav a řešení. Situace, ve
kterých se člověk může ocitnout během života, je mnoho a věřím, že tyto texty vám
pomohou získat odpovědi na otázky, které s handicapovanými jedinci souvisejí.
Víra v sebe sama, neboli sebedůvěra, je základním
stavebním kamenem pro každou činnost.
8
Duševní handicap
2 DUŠEVNÍ HANDICAP
Čas ke studiu: 120 minut
Cíl: Po prostudování této podkapitoly
zjistíte rozdíly mezi mentálně handicapovanými;
naučíte se mentálně handicapované vnímat jako rovnocenné;
uvědomíte si, že mentální handicap může být i součástí procesu stárnutí.
Výklad
2.1 Základní dělení
Mentální handicap, konkrétně mentální retardace, může být způsobena mnoha
okolnostmi, které se přímo podílí na vývoji mozku, a to již před narozením, při porodu,
anebo dokonce v raném dětství. Mentální handicap může vzniknout také vlivem úrazu,
vlivem nemoci, či intoxikací. Jedná se o stav zastaveného, nebo neúplného duševního
vývoje. Míru duševního rozvoje diagnostikuje indikátor inteligence – IQ. Mentální
retardace je jakési snížení úrovně rozumových schopností. Není to pouze otázka
sníženého IQ, ale vždy jde též o komplex narušení adaptivního chování. Navíc mentální
retardace není jen problémem dětského a dorostového věku, ale záležitostí dynamiky
celoživotního vývoje. Obraz a vyrovnávací strategie se mění vzhledem k očekávání
a nárokům okolí a vzhledem k danému věkovému období.
9
Duševní handicap
Úroveň mentální retardace je dána výpočtem IQ. Tento je dán průměrem společností
a porovnává se výkon jedince k jeho věku. O mentální retardaci se hovoří, pokud je IQ
nižší než 70. Jednotlivé hodnoty pak udávají stupně duševního handicapu.
2.1.1
Lehká mentální retardace IQ 69 – 50.
Většinou jsou schopni užívat řeč v každodenním životě, udržovat konverzaci, i když si
mluvu osvojují opožděně. Také většina dosáhne nezávislosti v osobní a v praktických
domácích dovednostech, i když je vývoj proti intaktním jedincům mnohem pomalejší.
Hlavní nastávají při teoretické práci ve škole. Pokud je na to školské zařízení
připraveno, může tyto děti integrovat, jinak jsou děti zařazeny do specializovaných škol.
Většinu jedinců, kteří mají IQ u horní hranice lehké mentální retardace lze zaměstnat
prací, která vyžaduje spíše praktické než teoretické schopnosti.
2.1.2
Středně těžká mentální retardace IQ 49 – 35
U jedinců se středně těžkou mentální retardací je výrazně zpožděn rozvoj chápání
a užívání řeči a i jejich definitivní schopnosti v této oblasti jsou omezené. Obdobně je to
i se schopností starat se sám o sebe a zručností.
Školní vývoj je omezen velmi. Někteří jsou schopni, při kvalifikovaném vedení naučit
se číst, psát a počítat.
V zaměstnání jsou schopni vykonávat pouze jednoduchou manuální práci, pod
odborným dohledem.
Tito lidé jsou zcela závislí na pomoci ostatních v běžném životě. Rozdíly mezi
jednotlivými jedinci jsou značné a vyplývají z rozvoje senzomotorických dovedností.
2.1.3
Těžká mentální retardace IQ 34 – 20
Tito jedinci trpí vysokým stupněm poruchy motoriky nebo jinými přidruženými vadami
vycházejícími ze závažnosti poškození či vadného vývoje ústředního nervového
systému.
10
Duševní handicap
Při výchově je velmi důležitá systematická, kvalifikovaná péče, jak v oblasti vzdělávání
a výchovy, tak v oblasti rehabilitace. Tyto mohou přispět k rozvoji základních
schopností a dovedností pro život.
2.1.4
Hluboká mentální retardace IQ menší než 20
Lidé s hlubokou mentální retardací nejsou schopni rozumět, či vyhovět žádostem a
instrukcím. Většina z nich je imobilní nebo velmi málo mobilní. Postižení jedinci jsou
těžce omezeni ve své schopnosti porozumět požadavkům či instrukcím nebo jim
vyhovět. Většina osob z této kategorie je imobilní nebo výrazně omezená v pohybu.
Mnozí takto handicapovaní nejsou schopni ovládat své pohyby vůlí. Komunikační
schopnosti jsou omezené na základní mimoslovní komunikaci. Absolutně se nejsou
schopni si zajistit základní potřeby a je nutný stálý dohled a nepřetržitou pomoc.
V publikaci sdružení Modrý klíč (Durecová, 2005), se mimo jiné uvádí toto:
Člověk s mentálním postižením se odlišuje od člověka bez mentálního postižení stupněm
podpory, která by mu měla být poskytnuta k tomu, aby tyto základní lidské potřeby mohl
uspokojit a rozvinout svůj potenciál. Tato odlišnost je dána tím, že člověk s mentálním
postižením má od dětství:
1. významně sníženou schopnost porozumět novým či komplexním informacím,
schopnost naučit se nové dovednosti, sníženou intelektovou výkonnost (pod IQ = 70).
2. omezenou schopnost nezávisle žít a adaptovat se na požadavky společnosti, ve které
žije. To znamená, že u člověka s mentálním postižením se k základním lidským potřebám
připojují ještě další potřeby, které souvisí s jeho konkrétním mentálním (a někdy také
ještě smyslovým) postižením, jako např. potřeba specifických postupů učení novým
dovednostem, přítomnost asistentů, nácvik komunikace apod.
11
Duševní handicap
2.2 Přístup k mentálně handicapovaným
Lidé s mentálním znevýhodněním byste neměli považovat ani za hlupáky ani za lidi,
kterým není pomoci. V komunikaci s nimi jednejte jako s rovnocennými partnery. Často
dokážou vnímat okolnosti citlivěji. Vnímají stres, zlobu i ponižování, a také vnímají
lásku. Lidé s mentálním postižením jsou lidé jako vy. Proto se snažte dívat na svět
i jejich očima, abyste pochopili aspoň z části jejich život, však potřebujete vědět spoustu
informací o tom jejich životě a o jejich handicapu.
Dalším důležitým faktorem je všeobecná důvěra mentálně handicapovaného jedince.
Tento člověk potřebuje cítit, že mu věříte a že to s ním myslíte dobře. Bohužel se stává,
že tito lidé jsou obětí ve smyslu zneužívání všeho druhu, i sexuálního. Jsou snadným
terčem pro ty jedince, kterým jejich mravní nízkost dovolí něco takového učinit.
V naší společnosti se stává, že lidem, přijde více normální ten, kdo dokáže okrádat
a zneužívat, než handicapovaný jedinec. Toto pojetí pramení většinou z xenofobního
chování.
2.2.1
Mentální retardace a duševní nemoc
Duševní handicap není vždy daný vrozenou dispozicí. V příloze 1 naleznete příspěvek
Martiny Přibilové, která napsala, pro časopis Můžeš, pojednání o rozdílu mentální
retardace a duševní nemoci. Jedná se o dílo, které vysvětlí zásadní rozdíly dvou
diagnóz.
V zásadě se rozlišuje mentální retardace a duševní onemocnění. Rozdíl mezi nimi je
takový, že mentální retardace je vrozená. Jedincům, kteří tímto handicapem trpí,
můžeme pomoci spíše sociální pomocí a ve vývoji intenzivní kvalifikovanou prácí
pedagogů a vychovatelů. Kdežto duševní onemocnění je důsledek, který většinou nelze
odstranit, ale v některých případech lze pomocí medikamentů léčit, či zmírnit důsledky.
Asi nejznámějším onemocněním je stařecká demence, ke které může na sklonku života
doputovat každý.
Základní rozdíl je tedy v tom, že člověk s mentálním onemocněním žil v předchozím
čase svůj život běžným způsobem.
12
Duševní handicap
2.2.2
Nevědecký pohled
Laikové mentálně handicapované jedince většinou neřeší, pokud se jich to nějak přímo
nedotýká. Tento přístup pramení spíše z výchovy. Čas, kdy se společnost začala více
zajímat o lidi s duševním handicapem a jejich možností zařazování do společnosti je
velmi krátký. Občané se o tuto problematiku zajímají velmi málo, možná se jí obávají
a nechtějí vědět. Důležitým krokem k těmto lidem je však poznání jejich postižení
a spolupráce s nimi. Jak již bylo řečeno výše, největší vliv v této oblasti máte právě
v budování vhodného sociálního prostředí. Zajímavou zkušenost vám může podat
populární osobnost Jaroslav Dušek, divadelní a filmový herec, je známý např. z filmů
Kouř, anebo Pelíšky. Třicet let se věnuje improvizačnímu divadlu Vizita, divadelně
ztvárňuje toltécké Čtyři dohody. Dále v Divadle Kampa, jehož je patronem, moderuje
pořad Duše K. Navíc se věnuje divadelní režii. Jeho osobní zážitky si můžete přečíst
v příloze 2.
2.3 Zamyšlení na závěr
Je na každém, zda bude na mentálně handicapované pohlížet jako na nemocné, nebo
jako na lidi, kteří žijí, chovají se a smýšlejí jinak než naprostá většina populace.
Hledejte spíše v odlišnostech inspiraci, než zlobu, strach či nenávist.
Doporučení
K lidem s mentálním handicapem přistupujte jako k sobě rovným. Nesnažte se je něco
naučit, spíše naopak se pokuste vy naučit něco od nich. Uvědomte si, že tito lidé
nebývají tak jako ostatní zasaženi stresem, coby důsledkem uspěchané doby.
Shrnutí pojmů 2
13
Duševní handicap
Mentální postižení - snížená schopnost rozumět novým, či komplexním informacím,
učit se novým dovednostem a intelektuální výkonnost pod IQ = 70. Omezená schopnost
nezávisle žít a adaptovat se na požadavky společnosti, ve které žije. Mentální handicap
můžeme dále dělit do tří základních skupin
Mentální retardace - většinou vrozené postižení, léčba probíhá pouze formou sociální
pomoci.
Duševní nemoc - onemocnění, tedy záležitost především medicínská, která je někdy
vyléčitelná, někdy nevyléčitelná, ale vždy léčitelná.
Demence - často vzniká na sklonku života jako vedlejší důsledek stárnutí.
Další zdroje
Videa s Jaroslavem Duškem a jeho inspirativním přístupem k problematice handicapu:

Rozhovor s Františkou http://vimeo.com/29623284

Server PowerTalk.cz přináší řadu zajímavých rozhovorů, a také rozhovor
Jaroslavem Duškem, který jste četli v přepisu.

http://blip.tv/wwwpowertalkcz/jaroslav-duĹĄek-na-www-powertalk-cz6339217
Kvalitně zpracované animované video O sexu, zaměřené na mentálně postižené:
http://www.youtube.com/watch?v=c5uumpJZbkc
Ukázka aktivit neziskových organizací, konkrétně neziskové organizace Máme
otevřeno: http://www.youtube.com/watch?v=Z2Pnz2_k62E
14
Smyslový handicap
3 SMYSLOVÝ HANDICAP
Smyslový handicap je pro svou vzhledovou nenápadnost téměř nerozpoznatelným. Na
první pohled takto handicapovanému nic neschází. Možná proto máme všeobecnou
tendenci hodnotit většinu tělesných – viditelných handicapů jako velký problém.
Málokdy si uvědomíme dopad smyslového handicapu na kvalitu života.
Cíl: Po prostudování této podkapitoly se seznámíte se:
Statistickými údaji
Finanční náročností handicapu
Stárnutím, jako přirozeným handicapem
Výklad
3.1 Dělení smyslových handicapů
Nyní si zopakujete, jaké máte smysly, a zkusíte si představit život bez nich.
3.1.1
Zrak1
Zrak patří mezi nejdůležitější smyslový orgán. Pomocí zraku totiž získáváte více než ¾
informací z okolního světa. Ztráta zraku je proto významným handicapem v pojetí
vnímání. Vrozené vady zraku nejsou výjimkou. Více ohrožené jsou nedonošené děti.
Díky technologiím lze však mnohé vady diagnostikovat a léčit v útlém věku. Ztráta
1
http://www.tyflokabinet-cb.cz/zrak.htm
15
Smyslový handicap
zraku v průběhu života není výjimkou. Asi nejznámější chorobou je šedý zákal. Nelze
opomenout ztrátu zraku v důsledku úrazu, nebo nemoci. Člověk postižený celkovou
ztrátou zraku, potřebuje speciálně uzpůsobený domov a kompenzační pomůcky
potřebné ke zvládnutí tohoto druhu postižení (vodící pes, počítač ovládaný
s Braillovými znaky, apod.)
Aktivita
Ať zrovna jste kdekoliv, zastavte se. Uvolněte se, a začněte se rozhlížet kolem sebe,
jako když vše vidíte poprvé, nebo spíše jako když je to naposled co svět kolem sebe
vidíte. Představte si, že pak přijde život v absolutní temnotě, že nic nevidíte….
3.1.2
Sluch
Sluch pomáhá člověku orientovat se v prostoru. Člověk slyší frekvence v rozsahu 20 Hz
až 20 kHz. Při poškození tohoto smyslového orgánu můžete přijít o část této schopnosti,
nebo dosáhnete hluchoty. Největší ztrátou je vrozená hluchota, nebo velmi raná
hluchota, neboť ta přímo souvisí s možností naučit se mluvit. Ke ztrátě sluchu dochází
v důsledku určitých onemocnění a s narůstajícím věkem může také docházet k postupné
hluchotě. Nejznámějším pomocníkem pro lidi postižené hluchotou je znaková řeč. Další
pomůcky, které můžete získat pro sluchově postižené, jsou pomůcky založené na
ostatních smyslech, tedy světelné signalizační pomůcky, vibrační signalizační pomůcky
a zesilovače zvuků.
Aktivita
Jste v lese, slyšíte život… Kukačka počítá, kolik let zde ještě budeme, datel mydlí do
kmene stromu a hmyz bzučí všude kolem. Občas slyšíme, jak závan větru ozvučí listy,
trávu a celá tato symfonie nás naplňuje…
Je to něco tak normálního, že už to ani nevnímáme, ale pokud bychom o tento vjem
měli přijít, moc by nám to chybělo. Neslyšeli bychom ani, co nám přátelé chtějí říct.
Neslyšeli bychom hudbu, a ani třeba přijíždějící auto.
16
Smyslový handicap
3.1.3
Hmat
Hmat není tak speciálně vymezen, jako ostatní smysly. Jelikož vnímat hmatem můžete
prakticky celým povrchem těla. Hmat je velmi důležitý pro zrakově postižené. Pomocí
hmatu určujete, zda jsou věci teplé, či studené, zda jsou ostré – pichlavé, či hebké.
Ztráta hmatového vnímání obvykle bývá ztrátou lokální a souvisí se ztrátami končetin,
popáleninami, nemocemi kůže, transplantacemi prstů apod. Stejně jako u předešlých
smyslů je ztráta v rámci lokálního místa nenávratná, anebo léčitelná.
Aktivita
Hmat, to jsou převážně doteky, krásné a vzrušující. Zároveň je to bolest při zranění.
Zavřete si oči a zkuste své okolí vnímat hmatem. Vnímejte hebkost oblečení, kapky
vody, apod.
3.1.4
Čich
Tato schopnost, která je označována, jako dálková nám umožňuje vnímat okolní vůně.
Je to vjem velmi úzce spjatý s chutí. I u tohoto vjemu existuje vrozená neschopnost
čichu a pak je tato ztráta nenahraditelná. Ztráta čichu, ke které může docházet během
života je většinou důsledkem onemocnění horních dýchacích cest. Další důsledkem
může být poškození čichových nervů vedoucích informace do mozku, způsobených po
úrazu hlavy, či nádorovém onemocnění.
Aktivita
Někdo si pod pojmem vůně vybaví dobré jídlo, parfém, anebo třeba provoněnou louku.
Vůně sice patří mezi smysly tzv. doplňkové, ale musíme uznat, že často příjemné. Ale
jsou i okamžiky, kdy nám čich pomáhá rozeznat blížící se nebezpečí, jako např.
unikající plyn.
3.1.5
Chuť
Chuť je schopna rozlišit látky ve slinách. Základní chuťové receptory jsou sladké, slané,
kyselé a hořké. Podle posledních výzkumů jsou dalšími receptory umami, vápníkové
a hořké. Ztráta chuti obvykle souvisí se ztrátou čichu.
17
Smyslový handicap
Aktivita
Ano, bez chutě se také dá žít, ale určitě by se nikdo dobrovolně nenechal zbavit potěšení
z dobrého jídla. Ale jako u všech ostatních smyslů, chuť slouží jako indikátor
nebezpečí. Zcela jistě poznáme v ústech např. shnilé sousto.
Vidíte, že ze všech jmenovaných smyslů je absence zraku, či jeho porucha, nejvíce
zásadní pro život. A tak nejhorší variantou kombinace smyslových handicapů je ta,
s kterou vás v článku seznámila M. Peterková (příloha 1).
3.2 Vliv smyslového handicapu na kvalitu života
Pro začátek vám doporučuji přečíst si článek hluchoslepé Marcely Peterkové, která
popsala, jak jí pomůže získání kompenzační pomůcky v jejím životě. Článek naleznete
v Příloze 3.
3.2.1
Vliv na psychický stav
Při pozorném čtení si uvědomíte, že internetový příspěvek Marcely Peterkové vám
umožnil blíže poznat potřeby lidí se smyslovým handicapem. Navíc se jedná
o kombinaci postižení, která handicapovaného téměř izoluje od okolního světa.
Komunikace je základní sociální potřeba každého člověka, a tak kompenzační
pomůcky,
které
handicapovaným
umožní
komunikovat
nejen
s okolím,
ale
prostřednictvím internetu a sociálních sítí s celým světem jsou obrovským přínosem
a výraznou měrou se podílí na celkovém rozvoji handicapovaného. Život myslící
a inteligentní bytosti bez možnosti komunikace by měl destruktivní důsledky na
psychický vývoj osobnosti.
Život bez komunikace a tím navozující vazby na své okolí se dá částečně přirovnat
k vězení na samovazbě. Pobyt na samotce bývá odborníky považován za mučení právě
pro své dopady na psychické a následně i fyzické zdraví.
Sociální izolace, kterou trpí lidé se zmíněnými smyslovými handicapy, je velký
problém. Proto je nutné k němu přistupovat zodpovědně a takto handicapovaným
jedincům umožnit přístup ke kompenzačním pomůckám, které zprostředkovávají
komunikaci
s okolím,
v maximálně
možné
míře.
Kromě
státem
hrazených
kompenzačních pomůcek mohou handicapovaní jedinci získat kompenzační pomůcky
18
Smyslový handicap
z různých nadací, nadačních fondů a vypsaných grantů. Důležité v této oblasti je najít tu
správnou organizaci danému člověku s handicapem. Výborným internetovým
prostředníkem je webový server www.helpnet.cz, zabývající se osobami se specifickými
potřebami.
Ze života
Nedávno jsem organizoval galavečer, na kterém měla vystoupit vynikající zpěvačka,
Monika Mašková, která je nevidomá. Domluvili jsme se, že ji vyzvednu v nákupním
centru na Chodově. Já, který vidím, mám docela problém se v tomto centru orientovat.
Vždy tam bloudím a vyhlížím své orientační body, abych se orientoval. Protože
přípravy byli v plném proudu a každá minuta se považovala za drahocennou, jsem chtěl
vše urychlit. Monika přijela se svým manželem, který je také nevidomý, a jakmile
přijeli metrem, zatelefonovali mi, abych je vyzvedl.
Nasedl jsem do auta a jel pro ně. Když jsem vešel dovnitř, zavolal jsem Monice:
Tak jsem tady, kde jste vy?
No u nějakého východu…
Aha, těch je tady asi „devět“. Je tam parkoviště nebo park?
Tak to bohužel nepoznám…
A teď mi to dojde, vždyť ona nevidí!!!
Na tomto příkladu je zřejmé, jak není snadné se plně vcítit do potřeb handicapovaných,
a že stačí relativně málo, abychom nejednali zcela k potřebám a pocitům
handicapovaného.
3.2.2
Smyslový handicap vlivem stáří.
Musíme si také uvědomit, že ke smyslovým handicapům dochází vlivem stáří.
S narůstajícím věkem se zhoršuje sluch i zrak, a často dochází k tak výraznému
zhoršení, že se jedná o skutečný handicap. Tento handicap je společností někdy chápán
jako součást stárnutí a stáří, což se odráží v postoji společnosti. Senioři s percepční
poruchou sluchu kompenzují tuto poruchu nejčastěji používáním naslouchátka.
19
Smyslový handicap
Adaptace na sluchové postižení je u seniorů podmíněna mnoha faktory. Čím později
sluchová vada u člověka nastane, tím hůře se na ni adaptuje.
Dnešní technologie se aplikují v praxi jako kompenzátory. A tak je již samozřejmostí,
že na přechodech pro chodce lze slyšet cvakání semaforů. Na chodnících jsou speciální
vodící pruhy, na bankovkách jsou speciální znaky a přizpůsobili jsme se normám,
hlavně ve stavebnictví, které na handicapované myslí již při plánování výstavby. Těmito
kroky společnost bere na vědomí jistou míru zodpovědnosti a snaží se handicapovaným
ulehčit jejich nelehkou životní situaci. Více o speciálních pomůckách se můžete
dozvědět v kapitole tomu věnované.
Doporučení
Uvědomte si, že smyslový handicap je nejčastějším projevem stárnutí. Mnoho seniorů
špatně slyší i hůře vidí. Pokud jednáte s někým, o kom víte, že má smyslový handicap,
musíte být připraveni na zhoršenou komunikaci. Všichni používáme ke komunikaci
smyslové vjemy, s kterými se ale lidé se smyslovým handicapem nemusí dokázat
ztotožnit.
Další zdroje
Dokument Silvie Dymákové Nevidomí rodiče. Je nepochopení úřadů známkou našeho
vlastního přístupu k handicapu, nebo v mysli podpoříme manžele Maškovi, o kterých
jsem se již zmínil. http://www.youtube.com/watch?v=S4R4Pi7xvJ8
A ještě přidáme odkaz na spot ze zimních paralympijských her ve Vancouveru,
konkrétně na sjezd na lyžích nevidomých. Takto pojatý spot sice nic konkrétně
neodhaluje, ale zapojuje naší představivost, což často zapůsobí silnějším dojmem.
http://www.youtube.com/watch?v=6ztUwYKdpxU
20
Vrozený tělesný handicap
4 VROZENÝ TĚLESNÝ HANDICAP
Poté, co jsme si přiblížili problematiku mentálního handicapu, zkusili jsme se podívat
na „věc“ z opačné strany, jste si možná uvědomili, že naše chápání se může ubírat
i jinými směry, než kterými se ubíralo doposud. Všem je jasné, že mentální handicap,
konkrétně přístup k takto handicapovanému jedinci, se liší případ od případu, a že
předchozí kapitola není univerzálním návodem.
Nyní se tedy zaměříme na tělesný handicap vrozený. Zamyslíme se nad tím, jak se dítě
dokáže vypořádat se svou odlišností v konfrontaci s ostatními dětmi ve škole. Poukážu
na to, jak je naše školství nedokonalé, a jak se i v dnešní době můžou najít pedagogové,
kteří nedokážou přijmout dítě s handicapem, a svým sobeckým jednáním mohou na
psychice dítěte napáchat výrazné škody, které si dítě může přenést i do dospělosti.
Cíl: Po prostudování této podkapitoly pochopíte důležitost
Motivačního přístupu
Správného výběru školy pro dítě s handicapem
Zaměstnání, co by prostředku integrace do společnosti
Výklad
4.1 Motivace nebo lítost?
U vrozeného handicapu, pokud dítě dostává od svých rodičů veškerou lásku a péči
dochází k plnému uvědomění, že je jiné, většinou až při konfrontaci s dalšími dětmi
podobného věku. Stává se to tehdy, pokud dítě nedokáže, pro svůj handicap, udělat něco
stejným způsobem, jako ostatní. Když při hrách začne výrazněji zaostávat, a když mu to
21
ostatní děti, ve své nevědomosti, dávají najevo. Zde je potom důležitý citlivý přístup
rodičů, a nejbližšího okolí, aby svému dítěti vše dobře vysvětlili.
Citlivým přístupem nemám na mysli lítost, ale motivaci. Je důležité umět takovéto dítě
správně motivovat. Nenechat ho přijmout roli oběti své odlišnosti, ale zcela malými
krůčky směrovat veškeré myšlenky motivačním směrem. Děti, pokud nedojde
k výraznému narušení jejich dospívající osobnosti, mají dostatečnou sebedůvěru, aby
proces, jak se sžit s handicapem, zvládli. Nastává tak období plného uvědomění
handicapu.
Při procesu plného uvědomění handicapu se dítě může výrazně měnit, může se tak
podstatně urychlit psychické dospívání. A je proto velmi důležité, přizpůsobit svou
komunikaci ve směru k dítěti, vzhledem k psychické vyspělosti. S tím mají obecně
největší problém prarodiče, pro které vnoučata budou vždy malá, křehká a zranitelná,
které stále nejsou dostatečně připraveny na život tam venku. Prarodiče často neumí
přijmout dospělost vnoučete, a pokud je navíc vnouče handicapované, cítí potřebu jej
chránit před celým světem, a často, bohužel, i litovat.
Lítost je největší překážkou při duševním rozvoji a vyrovnáním se s odlišností ve formě
handicapu. Ten, ke komu je lítost směrována, je pak tlačen do pozice oběti. A pokud se
obětí stane kdokoliv, už nemá svůj život ve svých rukou. Oběť se stává nesamostatnou,
a nechává druhé, aby za ni rozhodovali. Tento způsob z počátku vypadá pohodlně. Je to
volba, na první pohled té snadné cesty. Oběť se vyhýbá konfliktu, se svým vlastním já,
který každá volba, a každé rozhodnutí přináší. Všechno zařídí ostatní (rodiče, instituce,
nebo stát), a tak není důvod se starat, není důvod řešit i ty nejjednodušší situace. A tak
se oběť nechává životem vodit jako ovce. Oběť se tak naučí nechtít od života víc, a zdá
se, že je vše v pořádku. Skoro vše v pořádku, ale pouze do té doby, dokud nedojde
k nějaké výraznější změně. Jakmile dojde k určitému omezení, a okolnosti si začnou
vyžadovat změny, projeví se oběť na plno. Přichází na řadu sebelítost, kterou oběť
naučilo okolí. Postižený se tak stává obětí okolností, systému a nepochopení. Pak se
vkrádá stále častěji otázka, na kterou oběť nikdy nenajde odpověď. A ono, o odpověď
ve skutečnosti vůbec nejde. Důležitá je pouze ta otázka oběti – Proč zrovna JÁ?
Věřím, že touto cestou se nikdo vědomě nechce vydat. Že také nikdo nechce, aby se
obětí stal někdo z vašeho okolí, natož vaše dítě. Proto je opravdu důležitý ten správný
22
přístup. Je důležité podpořit jakýkoliv pokus o rozvoj osobnosti handicapovaného
dítěte, je nesmírně důležitá láska a pocit skutečného domova, jako pevného zázemí.
Dnešní doba umožňuje snadno vyhledat odborníky, poradit se, jaký způsob výchovy se
jeví v konkrétní situaci jako ten nejlepší, a včas konzultovat veškeré pochybnosti.
Je nutné si uvědomit, že vždy existuje něco, co můžeme na dítěti vyzdvihnout,
podporovat a pěstovat. Pokud handicapovaný jedinec dostane v dětství i dospívání
maximální podporu, velmi brzy si uvědomí, čím svůj nedostatek, na straně jedné, může
kompenzovat, na straně druhé. Najde si způsob jak vyniknout, jak se realizovat a plně se
začlenit do společnosti. Často se lidé s handicapem projevují jako vnímavější, trpělivější
a bývají známí pro svou pevnou vůli. Jsou brilantní v překonávání překážek a umí ze
svého těla dostat víc.
To vše se však odvozuje od toho, jaký stavební kameny jsme použili do základu
výchovy handicapovaného dítěte.
4.2 Škola základ života
Dalším výrazným prvkem výchovy je škola. Učitel je pro děti něco jako druhý rodič a
spolužáci jako sourozenci. Škola se tak stává druhou rodinou, a vzhledem k času
strávenému ve škole, se často podílí na výchově ve stejné míře jako rodiče. Proto je
nutná jistá propojenost rodičů a pedagoga. V případě formování mentálního vývoje
handicapovaného dítěte je důležitá schůzka rodičů s učitelem, který bude nejčastěji
s handicapovaným dítětem v kontaktu. Učitel by si měl uvědomit důležitost správného
přístupu, a hlavně musí mít zájem pomoci. Dítě s přiznaným handicapem většinou
navštěvuje SPC (specializované pedagogické centrum), které je schopno vydat
odbornou zprávu, jak má pedagog s žákem pracovat, aby dosáhl, co nejlepších
výsledků, jak ve výchově, tak ve vzdělávání. Pokud pedagog tyto návrhy neakceptuje
a nepodporuje, navrhuji hledat jinou školu.
Je nutné držet se zásady, že pokud nechcete, aby vaše dítě bylo oběť, nesmíte se stát
obětí ani vy. Výchova vašeho dítěte by pro vás měla být prioritní, a když vezmete
v úvahu podíl školy na výchově, a možnosti, které máte, pak je přímo vaší povinností se
rozhodovat sami a svobodně, obzvlášť pokud se jedná o vaše dítě.
23
Hlavně si musíme uvědomit jedno. Dobrý pedagog umí ovlivnit chování a přístup
spolužáků k handicapovanému. Dokáže dětem vše vysvětlit tak, že se nebudou chovat
jako my dospělí a nebudou vše poměřovat. Dospělí i děti, jsou mistry v hledání
odlišností. Hned si všimneme, že ten má velký nos, ta zase křivé nohy, a tamten málo
vlasů. Máme v sobě neustále zapnut jakýsi radar, který odhaluje veškeré odchylky od
jakéhosi vzoru, o kterém vlastně ani nevíme, kde jsme ho vzali. Vhodnou výchovou
však může být toto vnímání usměrněno. Někdy stačí jen zvolit pár vhodných slov, nebo
probrat vhodnou metodou tématiku handicapu. Děti se pak stanou přirozeně
ohleduplnějšími a dětství se tak snadněji odehrává dle přirozeného scénáře.
Naše země prošla vývojem vzdělávání a výchovy handicapovaných dětí. V minulosti
byly postižené děti v útlém věku separovány. Byla jim dána péče odpovídající jejich
druhu a stupni postižení. Byli odděleni od intaktní populace a může se i říci, že byli před
ní chráněni. Do běžné společnosti se dostali až v dospělosti, kdy byli velmi dobře
seznámeni s tím, co mohou a nemohou a postoj ostatních jedinců jim pro jejich
dospělost už tak moc nemusel vadit. Byli však odloučeni od svého přirozeného
prostředí – rodiny. Dnešní doba nabízí rodinám své potomky vychovávat doma, od
útlého věku je zařadit mezi běžnou populaci a vytvářet tak spíše společné, než
separované společenství. Tento způsob však dává vysokou míru možnosti výchovných
a vzdělávacích chyb, jak pedagogů, tak společnosti jako takové. Je to dáno především
neznalostí speciálních postupů pro jednotlivé druhy postižení běžnými kantory
a běžnými lidmi. Může to tedy vyústit v psychické ublížení postižené osobě z prosté
neznalosti. V naší republice bylo téměř zrušeno specializované školství a proces
integrace do běžných základních škol probíhá tak, že výuku ve třídách s integrovaným
žákem zajišťují pedagogové – laici. Tedy pedagogové bez vzdělání pro speciální
poruchy.
Ze života
Příběh Jakuba z Prahy, který si můžete přečíst je o chlapci, který se narodil
s nevyvinutou nohou, což je srovnatelné s amputací nohy, v horní části stehna. Kuba má
protézu a je v chůzi zcela samostatný. Jeho rodiče se snaží, jak nejlépe dovedou, aby
měl normální dětství a aby se jeho handicap nepodepsal na kvalitu života a dospívání.
Proto Kuba navštěvuje běžnou školu, proto podporují rodiče svého syna při
volnočasových aktivitách a při sportu.
24
Při volbě školy, to však napoprvé nevyšlo. Rodiče si naštěstí uvědomili svůj nesmyslný
boj s větrnými mlýny a našli pro Kubu školu jinou, kde je učitelka, která chce pomoc,
a spolupracuje s rodiči.
V první škole, kterou Jakubovi rodiče vybrali, měli smůlu na pedagožku. Třídní učitelka
malého Kuby touží po dokonalosti, každý rok se snaží, aby její žáci dosahovali pouze
těch nejlepších výsledků, vyžaduje od dětí poslušnost a pozornost způsoby, které úplně
potlačují dětskou osobnost. Tato učitelka přímo vyrábí ze svobodných dětí ideální
produkty dnešní doby. Děti při jejich hodinách musí sedět jako pravítka a jakákoliv
odchylka se prostě nepřipouští. Jinak řečeno, paní učitelka odvádí na dětech stejnou
práci, formuje je k určitému obrazu společnosti, jako dospělé formují seriály a televize
vůbec. Kuba se tak záhy, pro svou odlišnost, stal častým terčem zmíněné učitelky,
a rodiče se marně snažili svému synovi vybojovat u paní učitelky jiný přístup. Bohužel
veškerá snaha byla marná, čím více se snažili, tím více šla učitelka proti nim, až se
dostali do situace, že se do hry měli zapojit sociální pracovníci a zvážit, zda Kuba vůbec
vyrůstá ve správných podmínkách, a zda se rodiče o své dítě vůbec umějí postarat.
Při výběru vzdělávací instituce pro své dítě si proto dobře zjistěte, jakou mají
pedagogové, kteří budou učit vaše handicapované dítě zkušenost, vzdělání, či snahu se
vzdělávat v oblasti práce s handicapovanými jedinci. Pocit pevného rodinného zázemí,
správný přístup učitelů, spolužáků a dětí v okolí se výrazně projeví na psychické
odolnosti handicapovaného v dospívajícím věku.
4.3 Zaměstnání nejen jako zdroj příjmů
Dalším důležitým krokem na cestě k dospělosti je správný výběr zaměstnání. Pokud
handicap přináší taková omezení, že je samostatný pohyb vyloučen, je téměř nemožné
najít vhodné zaměstnání. Ale díky internetu zde jisté možnosti domácí práce jsou, a je
dobře, pokud se tyto možnosti podaří využít. Samozřejmě poukazuji na takový
handicap, který umožňuje práci na počítači. Pro každého člověka je velice důležité, aby
měl své místo ve světě, aby cítil, že je pro někoho přínosem, a že se může podílet na
tvořivé činnosti, anebo i přímo sám tvořit. Pokud se vám nepodaří sehnat
handicapovanému člověku vhodnou práci, je vhodné kontaktovat neziskové organizace,
a nabídnout jim služby jedince bez nároku na honorář. Je důležité vyvíjet jakoukoliv
užitečnou činnost a podílet se na úspěchu organizace a společnosti. Časem se může stát,
25
že daná nezisková organizace může získat peníze na vytvoření nového pracovního
místa, anebo se praxe v budoucnu může projevit jako přínos při získání nového místa.
V případě handicapu, který umožňuje samostatný pohyb je zaměstnání důležitou
součástí integrace do společnosti. Handicapovaný si tak rozšíří okruh přátel, naučí se
zvládat situace, které každodenní život přináší a má tak vyšší šanci najít partnera,
a posléze i založit rodinu.
Zaměstnání je v životě každého člověka důležitým prvkem, který mimo finančních
prostředků přináší smysluplnost našemu životu a obohacuje společenský život. Všechny
tyto prvky jsou základním stavebním kamenem dobrého psychického stavu.
Doporučení
Vyhýbejte se projevům lítosti a naopak se snažte o motivaci. Motivace je nejúčinnějším
prvkem ovlivňujícím dospívání jedince.
Rodičům doporučuji nepodcenit výběr okolí, ve kterém se bude dítě s handicapem
pohybovat. Jedná se o správnou volbu školy, i o volbu přátel dítěte. V žádném případě
ale neschvaluji izolaci, která výrazně naruší dospívání. Je důležité, aby se
handicapovaný pohyboval ve společnosti ohleduplných přátel.
26
Získaný handicap
5 ZÍSKANÝ HANDICAP
Asi nejčastější příčinou handicapu jsou dopravní nehody, úrazy při sportu a zábavě, a
výraznou měrou se také podílí různá onemocnění a jejich důsledky.
Cíl: Po prostudování této podkapitoly se seznámíte se:
Statistickými údaji
Finanční náročností handicapu
Přirozeným procesem stárnutí
Výklad
5.1 Pokrok a jeho vliv na statistické údaje
Žijeme v době, kdy se svět kolem nás mění stále rychlejším tempem. Věda pyšně každý
den přichází s novými objevy, všechny novinky, módní výstřelky i nové výrobky rychle
stárnou a dokonce i naše znalosti a dovednosti, pokud chceme být na vrcholu, se musí
neustále rozvíjet. Žijeme v době pokroku, je to doba, kdy se vše mění takřka ze dne na
den. Dokonce se mění i vzdálenosti. To co bylo v minulém století daleko, je dnes
zásluhou moderních dopravních prostředků tzv. za humny. Snad všechno máme na
dosah ruky, doprava je rychlejší a spolehlivější. Máme leteckou dopravu, rychlovlaky,
máme rychlá osobní auta, rychlé motorky. Dnešní lékaři mají takové znalosti a
dovednosti, že jsou jen krůček od nalezení léků a postupů léčby tzv. civilizačních
chorob. Dnešní lékaři umí nahradit srdce a mnoho dalších orgánů. Transplantace jsou
skoro rutinou a tak nastala doba dlouhověkosti. Ani nás nemůže překvapit, že vinou
dopravních nehod a nemocí umírá stále méně lidí. Dnešní nemocnice mají moderní
27
Získaný handicap
operační sály, lékaři jsou více odborně školeni a vozy první pomoci jezdí na místa
nehod rychleji. Ano, lékaři dnes zachrání život mnoha lidem, kteří utrpěli vážná zranění.
Téměř by se dalo říct, že jsou lékaři všemocní. A tak se často stává, že závažná
poranění, jejichž následkem dříve lidé umírali, umí dnešní medicína vyléčit, a tak
přežívá těžké nehody stále vyšší procento lidí. Co ale moderní medicína neumí, je
uzdravit, vyléčit, nebo propojit přerušenou míchu.
Proto ve statistikách stále roste procentuální číslo lidí okázaných na invalidní vozík.
Ročně přibývá vlivem nemoci, či nehody, více než 200 lidí odkázaných trvale na
invalidní křeslo. Při surfování po internetu naleznete odhady počtu osob s handicapem.
Bohužel absolutně přesná čísla nejsou známa. Statistický úřad upřednostňuje při sčítání
lidu jiné údaje. Ale zjištěný odhad nám na vykreslení představy postačuje. Odhadem je
zdravotně postiženo asi 1.000.000 lidí, z toho je téměř 36.000 lidí odkázáno na invalidní
vozík. V procentech to v ČR vypadá takto: 10% obyvatel se zdravotním handicapem a
na vozík je odkázáno 0,34% obyvatel v ČR, což je jeden ze tří set obyvatel ČR.
28
Získaný handicap
5.2 Finanční náročnost
Je důležité uvědomit si, že nikdy nevíte, co vás může potkat, co vše se může přihodit.
Handicap vzniklý nehodou, či nemocí může postihnout každého z nás. Nikdy nemůžete
vědět, co má pro nás život přichystáno.
U handicapu vzniklého nemocí, či nehodou, dochází k obrovskému psychickému otřesu.
Každý si zcela uvědomuje, že život již nebude takovým jako doposud. Je potřeba
přehodnotit priority a začít uvažovat zcela jinak. Je to skutečně psychický šok. Celý
život se vám náhle zhroutí.
Pokud si odmyslíte dopady handicapu na psychiku, které si probereme později,
zůstávají nám finanční problémy. Vlivem dlouhotrvající recese, je málo lidí, kteří mají
dostatečnou finanční zásobu. Naprostá většina populace žije tzv. z výplaty do výplaty, a
vědomí, že již nebudou schopni vykonávat svoji profesi, a přijdou o příjem, je výrazně
negativním faktorem v procesu léčby, rehabilitace, psychické vyrovnanosti a
následného znovuzapojení do společnosti. Může se tak stát, že člověk po úrazu, či po
nemoci s následkem handicapu, již nebude schopen splácet hypotéku, úvěr a celkově
udržet životní úroveň své rodiny. Život s handicapem se tak stává výrazně těžším nejen
pro zhoršenou možnost pohybu, ale hlavně zásluhou druhotných důsledků, které
handicap provázejí.
Pro handicapovaného je těžké najít vhodné zaměstnání s příjmem odpovídajícím
potřebám dnešní doby a handicapu. Zaměstnavatelé mnohdy přistupují k pracovní
pozici handicapovaného tak, že to považují za jakési milosrdenství, a často nabízí
minimální mzdu. Stát handicapovaným sice vyplácí invalidní důchody, ale ty často
pokryjí pouze náklady na dopravu do zaměstnání, a s tím spojené výdaje.
Přitom je nutné si uvědomit, že handicap je finančně náročný ‚koníček‘. Naprostá
většina vozíčkářů potřebuje k tomu, aby mohli ‚na malou‘, si zavádět cévky. Výdaj za
cévky je srovnatelný s výdajem kuřáka na cigarety.
Koupě invalidního vozíku vás přímo nutí si pořídit úvěr. Stát sice vyplácí 20.000,- Kč
na nákup nového vozíku, ale pokud chcete žít aktivně, vozík bude stát více než
70.000,- Kč, a když vozík začne dosluhovat, nemůžete si ho nechat jako záložní, musíte
29
Získaný handicap
ho odevzdat státu, abyste mohli opět požádat o příspěvek, na nákup nového. A tak
podobně je to se vším kolem handicapu.
5.3 Stárnutí a tělesný handicap
K tělesnému handicapu mnohdy dochází ve stáří, kdy lidské tělo již nedokáže adekvátně
regenerovat a léčit se. S tímto aspektem v našem životě částečně počítáme, tak nás tolik
nepřekvapuje. Stáří si vybírá svou daň a tělo postupně vypovídá službu. Jak jsem se již
zmiňoval v předchozích kapitolách, ve stáří může nastat situace, že budete sami
handicapovaní. Může se jednat o handicap tělesný, smyslový, či duševní. A toto
uvědomění, by mělo u každého z vás změnit přístup k handicapovaným v přítomnosti,
a to že by se mohli od handicapovaných spoluobčanů mnohému do budoucna naučit.
Shrnutí pojmů 5.1
Získaný handicap – je handicap, který se jednotlivci přihodí až v průběhu života.
Většinou k tomuto stavu dochází vlivem nehody, nebo nemoci.
Ztráta životní úrovně – proces léčby je často dlouhodobá záležitost, navíc člověk
s handicapem často není schopen vykonávat současnou profesi, a tak je téměř nemožné
udržet, bez finančních rezerv, současnou životní úroveň nejen pro sebe, ale hlavně pro
rodinu.
Handicap vlivem stáří - lidské tělo s věkem ztrácí schopnost adekvátní regenerace a
následné léčby. Člověk se tak v pozdním věku může stát handicapovaný. Tuto možnost
si v produktivním věku málokdo připouští.
Další zdroje
Opět navštivte server YouTube a shlédněte emotivní upoutávku na paralympijské hry:
http://www.youtube.com/watch?v=kKTamH__xuQ
30
Získaný handicap
Dalším odkazem je pořad o stárnutí, který vám přinese odpovědi na otázky, které často
nechcete vyslovit. http://www.youtube.com/watch?v=UmA4vaspDRc
31
Psychika
6 PSYCHIKA
Každý vnímáte své tělo s vlastního estetického pohledu a máte své kritéria pro tělesnou
a duševní krásu. Pokud ale handicap naruší váš normální stav, a toto narušení od vaší
vlastní normy je trvalé, často dochází k tíživému až trýznivému rozporu mezi vlastním a
společností preferovaným ideálem. Dochází tak k podvědomému, nebo vědomému
odmítání sebe samého.
Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte
Náročnost přijetí odlišnosti
Pohled okolí na handicap
Způsoby motivace handicapovaných
Výklad
6.1 Vrozený handicap
Často se lidé ptají, zda je horší pro psychiku vrozený handicap, nebo během života
získaný. Tato otázka je v podstatě irelevantní, protože by chtěli srovnávat
nesrovnatelné.
Psychika a zároveň i sociální postavení člověka s vrozeným handicapem se vyvíjí zcela
odlišně. Rozhodně nemůžeme usuzovat, že člověk s trvalým vrozeným nebo časně
získaným postižením je v příznivějším postavení.
Na druhou stranu se život u lidí s vrozenou vadou od samého počátku přizpůsobuje
danému handicapu, a dospívající jedinec průběžně a zcela přirozeně získává zkušenosti
32
Psychika
a rozvíjí své dovednosti v důsledku potřeb a přizpůsobení se požadavkům okolí.
Společně s těmito zkušenostmi získává jakýsi nadhled na svou osobu, osvojuje si
sociální dovednosti a stanovuje si okolnostmi přiměřené cíle. Je si plně vědom, jakých
prostředků může k dosažení cílů využít, což ale neznamená, že se každému dostane
adekvátní podpory, a že vždy dosáhne svých cílů, což přináší zklamání a může nastat
krize.
Přesto se dá stručně říci, že osoba s vrozeným, popř. brzy získaným postižením mívá k
dispozici časový prostor a škálu podpůrných opatření k tomu, aby se adaptovala na svoji
reálnou situaci, přijala ji, našla si vlastní cestu k seberealizaci a mohla žít co možná
nejplněji.
6.2 Získaný handicap
Lidé v situaci náhlé změny zdravotního stavu, funkčnosti i sociálního statusu nemají
výše zmíněnou možnost či příležitost (nikoli výhodu) postupné adaptace. Proto můžeme
souhlasit s tím, že jeden z nejnáročnějších tlaků na lidskou psychiku je nečekaný
přechod zdraví v „nezdraví“, pohybové omezení a vzhledová odlišnost. Krizová situace
nastává u lidí, kteří do vzniku úrazu nebo prudkého vypuknutí nemoci neměli větší
zdravotní problémy a kterým i přes veškerou léčebnou péči zůstanou trvalé následky s
charakterem chronické nemoci či tělesného postižení. Postižení pro ně znamená zásah
do kvality života a omezení aktivit a příležitostí. To se negativně promítne do sociální,
osobní, rodinné a profesní stránky jejich života a vynutí si změnu postojů k životu.
Následně to může vést k rozpadu zázemí, rodiny, ztrátě existenčního zajištění
plynoucího z práce nebo ke změně postojů sociálního prostředí k člověku s postižením.
Musíme si uvědomit, že tělo a mysl jsou jedno. A pokud tělu něco schází, zákonitě se
tento nedostatek projevuje i v mysli. Zajímavým jevem, který potvrzuje propojení těla
a mysli jsou „fantomovi bolesti“. U lidí po amputaci se jedná se o falešnou představu
mysli, že chybějící končetinu stále mají, což se projevuje šimráním, svěděním, nebo
také bolestí na těch částech končetin, které již nemáte.
U převážné většiny jedinců se získaným postižením došlo k traumatu v produktivním
věku, kdy náhlá ztráta nejen pracovní výkonnosti, ale také pohyblivosti, soběstačnosti,
rovnováhy, vlády nad procesem vyměšování i pohlavní aktivity znamená zhroucení
33
Psychika
dosavadních jistot, představ, životních plánů a očekávání, jež jsou vlastní každému
člověku i jeho blízkým.
Někteří jedinci se s následky traumatu vyrovnají relativně rychle a vytvoří si adekvátní
podmínky k plnohodnotnému životu. To vše je vysoce individuální a proměnlivé. Co je
pro jednoho nepřekonatelnou komplikací, může pro jiného znamenat drobný či dílčí
problém, jejž lze určitě nějakým způsobem zvládnout.
6.3 Přijetí okolím
Přijetí handicapovaného do společnosti je předně dáno informovaností daného tématu.
Stále ještě u někoho přežívají předsudky, které vycházejí z kritérií, která jsme si
nastavili sami. Předsudky jsou známkou neznalosti, a tak je důležitá podpora médií, aby
svým masovým záběrem informovali co největší část populace, a tak nedocházelo ke
sklonu vidět všechny handicapované stejně, bez ohledu na individuální odlišnosti.
Výjimečně dochází k postoji společnosti, kdy se mísí soucit, lítost, hrůza a odpor
k handicapovanému. Zde potom dochází k propojení pozitivních a negativních emocí.
Láska a strach, nejsilnější lidské emoce, které nejvíce ovlivňují člověka. V tomto
souboji emocí vítězí ty silnější, hrůza a odpor. Tento stav vzniká vlivem neznalosti
problematiky, jak s postiženým jednat, jak se dívat na jeho handicap a z obavy případné
žádosti o pomoc. Naštěstí společně s ekonomickým vývojem dochází i ke
společenskému vývoji, a tak se s předsudky setkáváme ojediněle.
34
Psychika
Nejúčinnějším způsobem, jak se zbavit předsudků ve společnosti je organizovat
společenské akce, kde se zapojují handicapovaní s nehandicapovanými do společných
aktivit. Nenásilnou formou tak dochází k prolomení bariér a předsudky zcela mizí.
Tento způsob propojení dvou světů dnes používá naprostá většina neziskových
organizací.
6.4 Adaptace
Základem pro psychické vyrovnání se s handicapem je adaptace a nedílná podpora
rodiny. Domov musí skutečně být domovem a rodina rodinou. Negativní emoce (hrůza,
odpor) pramenící ze strachu, se nesmí ani na okamžik projevit, a emoce vycházející
z lásky je potřeba správně filtrovat. Lítost a soucit nejsou pomocníky při psychické
léčbě, nejúčinnější je k handicapu přistupovat jako k něčemu normálnímu, jako
k dočasné nemoci. Když vám není dobře, taky vás někdo obslouží a pomůže vám. Je to
přirozené. Zrovna tak se musíte chovat k potřebám handicapovaného - přirozeně.
U lidí s tělesným handicapem je potřeba si vytvořit jakousi jednotu mysli se svým
tělem, přijímat ho takové jaké je, jak funguje, jak vypadá a jaké přináší omezení. Podle
toho pak zacházet se životem, být správně motivovaný, adaptovaný a zplnomocněný
k řízení vlastního života.
Ovšem často nejde o trvalý stav, přicházejí výkyvy, zklamání, krize a nenaplněné
potřeby, a tak je potřeba zas a znova stále bojovat o udržení ve stavu adaptace. Vždy se
zcela nečekaně objeví situace, která dá handicapovanému razantně najevo jeho
odlišnost, nedostatky a pohybovou omezenost.
Adaptace se tak nestává cílem, ale trvalým procesem. Je to stále se opakující boj „dobra
nad zlem“, kdy handicapovaný musí mít stále dostatek psychické síly. Proto je motivace
zdrojem psychické síly.
6.5 Respekt a motivace
Motivace je zdrojem pozitivní síly, dává smysl činnosti a ukazuje cestu dál. Ideální
motivací je respekt. Respekt je důkaz vašeho pevného místa ve společnosti, respekt je
to, co často hledáte, a neumíte to pojmenovat.
Respekt získáte, když dokážete, že něco umíte, že jste v něčem dobří. Respekt přináší
sebedůvěru, která je pro vyrovnaný psychický stav handicapovaného velice důležitá.
35
Psychika
Jedním z prostředků jak získat respekt je sport. Diváci oceňují u sportovců vynaložené
úsilí, a fanděním podpoří sportovní výkon. Navíc sport zvyšuje fyzickou výkonnost,
a tak handicapovaný snáze překonavá každodenní fyzicky náročné úkoly. Sport je
branou k překonání mnohých problémů a odreagování od každodenní psychické zátěže.
Dalším ze způsobů je realizace v jiných odvětvích, třeba v zaměstnání, nebo například,
pokud má handicapovaný nadání, je umění také vhodným nástrojem jak získat respekt.
Jsou handicapovaní, kteří malují nádherné obrazy nohama, ústy, či jinými zcela
netradičními způsoby. Umění umí, tak jako sport smazat handicap. Člověk je zcela
soustředěn, pohlcen a soustředí se plně na svůj cíl.
Doporučení
Není důležité hloubat nad otázkou, zda je horší vrozený, či získaný handicap. Tato
otázka je zcela irelevantní, protože se pokoušíme srovnat nesrovnatelné. Daleko
zásadnější je jak proběhne adaptace handicapovaného k okolí, a jak okolí
handicapovaného přijme.
Často rozhodují emoce, a to nejen u lidí kolem handicapovaného, ale i přímo emoce
handicapovaného. Ale vždy nemusí být pozitivní emoce pro psychický stav
handicapovaného přínosem. Např. láska může vyvolávat soucit a lítost, což zrovna
nejsou žádané emoce pro osobní rozvoj handicapovaného.
Spíše je důležité čerpat sílu z motivace a respektu. To jsou pevné základy zdravého
psychického stavu.
Další zdroje
Video Exkurze je natočeno na základě zkušeností, jak mnohdy lidé milně nerozlišují
handicap
s ohledem
na
http://www.youtube.com/watch?v=1z4Ocjo-9Pg
individuální
odlišnost:
36
Zázemí
7 ZÁZEMÍ
Pro každodenní činnosti potřebuje každý člověk své zázemí, a handicapovaný navíc
potřebuje zázemí zcela přizpůsobené vlastním potřebám a nárokům handicapu. Zázemí
je alfou a omegou při opětovném zařazení se do společnosti, zázemí je nedílnou součástí
osobního rozvoje a psychické stability.
Cíl: Studiem této kapitoly poznáte hodnotu zázemí pro handicapovaného
Domov jako zázemí
Rodina a sexuální život
Výklad
7.1 Domov
Vlastní dům, nebo byt je brán jako domov, je to základna, která handicapovanému
umožňuje se připravit na veškeré aktivity a život ve společnosti. Pro handicapovaného
je nutné, aby měl svůj domov zcela přizpůsoben svým potřebám, a aby mohl být doma
zcela soběstačný.
Tato soběstačnost na sebe váže výraznou finanční náročnost. Často jsou nutné stavební
úpravy celého domu i venkovních prostor. V případě tělesného handicapu, kdy je
handicapovaný odkázán trvale na invalidní vozík, jsou zmíněné úpravy nezbytné. Také
u lidí se zrakovým postižením jsou nutné přímé zásahy do zařízení a organizace
domova.
37
Zázemí
Někdy je pro nároky handicapu stávající byt, či dům nevhodný, a rodina
handicapovaného pak musí podstoupit náročné stěhování. Jindy je potřeba vybudovat
výtah, či zcela změnit přístupovou cestu. Každopádně tímto výčet požadavků nekončí.
Je potřeba rozšířit dveře a odstranit prahy, aby vozík projel. Zbavit se nepotřebného
nábytku, aby se zvýšila manévrovatelnost, přestavět toaletu (obrázek 2.7), sprchu
a udělat ještě mnoho dalších úprav.
Obrázek 7.1 – Bezbariérové WC
Vybudování kvalitního zázemí pro handicapovaného jedince je první krok k jeho
základní stabilitě a psychické pohodě.
7.2 Práce a škola
Nezanedbatelnou částku představuje také zajištění prostředí v rámci školy, či práce.
Státní vzdělávací organizace, které se přímo nezabývají integrací zdravotně
postižených, jsou nuceny získávat finanční částku pro přizpůsobení prostředí z různých
dotací, grantů, veřejných sbírek a finančních částek od dárců. Ve školách nejde pouze
o zajištění materiálního vybavení, ale také o zřízení asistenční služby pro
handicapované děti, které v průběhu vývoje většinou nejsou zcela samostatné.
38
Zázemí
V zaměstnáních je situace mnohem tíživější, pokud se stane, že se octnete v roli
handicapovaného ze dne na den, pak se s jistotou setkáte se situací, že jako jedinec
neprojdete lékařskou prohlídkou a pro neschopnost vykonávat momentální práci s vámi
zaměstnavatel rozváže pracovní poměr. Záleží pak pouze na dobré vůli zaměstnavatele,
zda vám nabídne jinou práci, kterou jste schopni vykonávat, nebo se s vámi rozloučí
úplně.
7.3 Běžný život
Většina státních úřadů má systém odbavování handicapovaných jedinců. Veškeré
stavební řízení, která jsou prováděna, musí být v souladu s požadavky handicapovaných
jedinců. Problémy mohou nastat u starších budov. Proto, pokud se chcete dostat na
nějaké místo, kde byste mohli mít problém, je vhodné se dopředu kontaktovat emailem,
nebo telefonicky a domluvit se, jaké možnosti a omezení máte a jak vám navrhují je
v jejich instituci překonat.
Doporučení
Samostatnost pohybu ve vlastním bytě je pro handicapovaného důležitá. Je to první
krok k vytvoření kvalitního zázemí a handicapovanému se tak zvyšuje sebevědomí.
Začíná si více věřit v otázce partnerského života a založení rodiny.
Další zdroje
Video Bydlení bez barier nám zprostředkovává pohled na ideálně řešený byt pro
samostatnost handicapovaného http://www.youtube.com/watch?v=z-_A42yBmcs
39
8 RODINA A SEXUÁLNÍ ŽIVOT
Cíl: Studiem této kapitoly poznáte hodnotu zázemí pro handicapovaného
Domov jako zázemí
Výklad
Skutečné zázemí je rodina, protože kde je rodina, tam je domov. Soudržnost rodiny je
důležitá pro každého člověka. Rodina je oporou při řešení problémů, při překonávání
překážek i pro získání sebedůvěry. Handicapovaný, který se pro své postižení může cítit
neúplným, je více fixován právě na rodinu.
Důležitý je fungující partnerský vztah. Touha po partnerovi a touha vytvořit rodinu je
základní lidská potřeba. Pokud při vztahu došlo k nemoci, či úrazu s následkem trvalého
postižení, bývá někdy těžké ustát psychickou zátěž, která je kladena na oba partnery.
Může tak dojít k rozchodu, který handicapovaného demotivuje, ač se často stává, že je
rozchod jeho přáním. Tento jev není nikterak neobvyklým, a značí nevyrovnanost se
vzniklou situací.
K partnerskému vztahu patří i sex. Muži i ženy s handicapem tělesného postižení po
úraze míchy trpí často sníženým sebehodnocením a sebevědomím, pocitem ztráty
sexuální role, studem a obavami zahájit či znovu obnovit sexuální život. Jsou to spíše
psychické poruchy jako strach, úzkost, či deprese, které komplikují možnost nalézt si
vhodného partnera.
40
Důležitá je komunikace postiženého na téma sexuality s lékařem. Ze strany lékaře je
třeba zahájit rozhovor a nabídnout řešení a pomoc. Je vhodné informovat i partnerku
(partnera)
postiženého.
Postiženému
je
třeba
nabídnout
pomoc
center
pro
handicapované, která pořádají přednášky i rekondiční pobyty a pomáhají tak
ochrnutému i jeho rodině zvládnout adaptační proces.
Obrázek 8.1 – ilustrační obrázek k tématu
Partnerská komunikace před obnovením sexuálního života je důležitým faktorem,
absence komunikace vede ke vzniku bariéry, mnohdy nedorozumění a odcizení, vzniku
sexuálního nesouladu, který může vyústit v rozpad partnerského svazku. Není vhodné,
aby sexuální partner pečoval o ochrnutého partnera v záležitostech intimní hygieny
a ošetřoval ho. V některých případech to může vést ke ztrátě sexuální touhy, vzniku
averze, dokonce i k odporu. Je příznivější využít školené ošetřovatelky. Neřešený
problém v oblasti sexuality má negativní vliv na kvalitu života postiženého.
Sexuální poruchy jsou běžným problémem ochrnutých mužů a žen, avšak jsou dobře
léčebně ovlivnitelné.
V příloze 4 naleznete práci Taťány Šrámkové, z internetového serveru Vozíčkář, kde
uvádí informace o problematice sexu u lidí s porušením míchy.
41
Doporučení
Samostatnost pohybu ve vlastním bytě je pro handicapovaného důležitá. Je to první
krok k vytvoření kvalitního zázemí a handicapovanému se tak zvyšuje sebevědomí.
Začíná si více věřit v otázce partnerského života a založení rodiny.
V sexu se doporučuje jistá otevřenost a komunikace s partnerem. Často vlivem
handicapu dochází k psychickým problémům, které se v konečné podobě mění na
fyzický problém, a frustrace se tak může ještě zvýšit, čímž může nastat efekt
začarovaného kruhu, z kterého se nedá dostat.
V této fázi nestačí pouze citlivý přístup partnera, je nutné aktivní zapojení
handicapovaného partnera při řešení vzniklé situace. Jednoduše řečeno, sex nesmí být
tabu.
42
Integrace do společnosti
9 INTEGRACE DO SPOLEČNOSTI
Prostředkem pro integraci handicapovaných do společnosti jsou veškeré běžné aktivity,
do kterých se handicapovaný může zapojit. Jedná se o ty nejběžnější aktivity, sport,
kulturní akce, zaměstnání, umění, atd. Často ale pro tyto aktivity handicapovaný
potřebuje asistenci další osoby a kompenzační pomůcky. Navíc se potřeba asistence
a kompenzačních pomůcek může měnit v závislosti na počasí.
Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte obecnou problematiku spojenou
se společenským životem handicapovaných spoluobčanů
Výklad
9.1 Vliv počasí
Pro lidi se sníženou pohyblivostí bývá hlavně zimní období velice nepříjemné, a často
téměř znemožňuje pohyb. Vozíčkáři jsou na sněhu zbaveni možnosti se samostatně
pohybovat, a lidé s vadou chůze, ať už po amputaci dolní končetiny, nebo s narušenou
rovnováhou mají problém na kluzkém povrchu, jako je zmrzlý sníh, či led, udržet
stabilitu. Nebezpečí pádu a následné další zranění je všude přítomné, a tak má i toto
období negativní vliv na psychický stav tělesně handicapovaných.
9.2 Asistence
Pomoc asistentů, nebo někoho z rodiny bývá pro některé aktivity nutností. Například
když napadne sníh, často se handicapovaní nemohou bez asistenční pomoci dostat
k lékaři, či do zaměstnání. Nejpřirozenější pomoc je od členů rodiny, a handicapovaný
si tolik nepřipouští svou bezmocnost.
43
Integrace do společnosti
Bohužel asistentů není dostatek a chybí hlavně již ve školách, kdy je pro fungující
integraci nutná školní docházka dětí s handicapem. Jsou neziskové organizace, které se
zaměřují na zmapování a vzdělávání dobrovolníků, kteří jsou ochotni poskytnout svůj
volný čas, a formou asistence.
9.3 Oblečení
Běžní výrobci vyrábí oblečení, které je pro vozíčkáře často nevhodné. Je to dáno tím, že
se šije na člověka stojícího. Ale pokud pouze sedíte, a navíc se pohybujete pomocí
rukou, zjistíte, že by vaše oblečení přivítalo jisté změny, abyste již neměli holá záda,
krátké nohavice, pevný pás, anebo nevyhovující knoflíky, či zipy.
Dnes již existují výrobci specializující se na handicapované, a tak se každý může obléci
do funkčního a módního oblečení.
44
Sport a kompenzační pomůcky
10 SPORT A KOMPENZAČNÍ POMŮCKY
10.1 Sport s handicapem
Z historie
Vznik sportovních aktivit především pro vozíčkáře byl zapříčiněn událostmi druhé
světové války, kdy bylo velké množství mladých lidí odkázáno na invalidní vozík,
v důsledku těžkých zranění. V roce 1948 se ve Velké Británii konali první sportovní hry
pro vozíčkáře. Tehdy byla účast poměrně malá, účastnilo se 16 handicapovaných
sportovců.
Teprve až roku 1982 byl založen Mezinárodní koordinační výbor světových organizací
postižených sportovců, který o deset let později, roku 1992 transformoval do dnes již
známého Mezinárodního paralympijského výboru, a slučuje tyto kategorie:

Mentálně postižení

Spasticky postižení (lidé ochrnutí převážně následky dětské mozkové obrny)

Tělesně postižení

Zrakově postižení
Přes veškeré snahy Mezinárodního deaflympijského výboru, nejsou sluchově postižení
sportovci zahrnuti v Paralympijském výboru, a tak organizují vždy v lichých letech za
paralympiádami vlastní sportovní hry pro neslyšící pod označením deaflympiada.
26. ledna 1994 byl založen Český paralympijský výbor, který prostřednictvím
sdružených svazů zajišťuje přípravu handicapovaných sportovců na vrcholné soutěže.
První letní paralympijské hry se odehrály roku 1960 v Římě, v prostorech
olympijských her. Her se zúčastnilo 400 sportovců z 23 zemí.
Zlom v organizaci a účasti přišel s rokem 1992, kdy se na paralympiádě v Barceloně
rozdalo 431 zlatých medailí a bylo překonáno 279 světových rekordů. Těchto her se
zúčastnila i česká výprava, 29 sportovců přivezlo domů 13 medailí.
Zimní sporty měly pomalejší rozvoj, první zimní paralympijské hry se konaly v roce
1976 ve švédském Ornskoldsviku. Rozmach přišel ve stejném období jako u letních her,
45
a to v Lillehammeru v roce 1994. Zde se poprvé představil sladge hokej. Tehdy deset
českých sportovců vybojovalo jednu, a to bronzovou medaili.
Letní paralympijské sporty

Atletika
Soutěží se ve čtyřech disciplínách:

o
Dráhové: sprint, štafety, střední a dlouhé tratě
o
Skok: vysoký, daleký a trojskok
o
Vrhačské: vrh koulí, hod diskem a oštěpem
o
Pětiboj
Vzpírání
Soutěží se v kategorii bench press, která je určena lidem s porušením míchy

Basketbal na vozíku
Tým tvoří pět hráčů, kteří mají míru postižení ohodnocenou body. Součet
hráčských bodů v týmu nesmí překročit nastavený bodový limit.

Volejbal v sedě
V podmínkách je, že pánev musí být ve stálém kontaktu s podlahou

Boccia
Tento sport je určen pro vozíčkáře a spastiky

Cyklistika
První cyklistickou disciplínou byl tandem s nevidomým, dnes se soutěží i na
kolech (amputace, lehčí spasticita), na tříkolkách (spastici) a na handbicích (vozíčkáři).
Český reprezentant, Jiří Ježek, se po LPH 2012 v Londýně stal nejúspěšnějším
handicapovaným sportovce světa.

Fotbal
o Fotbal pro 5 hrají čtyři zrakově postižení a jeden vidící brankář
o Fotbal pro 7 hrají spastici

Goalbal
Pro zrakově postižené, a hraje s klapkami na očích, aby se sportu mohli
účastnit sportovci s různou mírou zrakového postižení.
46

Rugby na vozíku

Stolní tenis

Tenis na vozíku

Veslování

Jachting
Určen pro všechny druhy handicapu

Jezdectví
Pro všechny handicapy

Šerm na vozíku
Zajímavostí je, že vozík je pevně připevněn k zemi a vozíčkáři k pohybu mimo
paží používají svůj trub.

Judo
Pro zrakově postižené

Sportovní střelba

Lukostřelba
Určena pro vozíčkáře i tělesně handicapovaný střílející ve stoje

Plavání
Soutěží se v disciplínách: volný styl, prsa, motýlek, znak a polohový závod.
Plavání je určeno všem handicapům.
Zimní paralympijské sporty

Běžecké lyžování
Tělesné i zrakové postižení

Sjezdové lyžování
Slalom, obří slalom, super obří slalom a sjezd
Tělesné i zrakové postižení. Nevidomí jsou naváděni pomocí zvukových
signálů vidícími průvodci.

Biatlon
Tělesné i zrakové postižení (běh na lyžích a střelba) Zrakově postižení střílejí
pomocí speciálního akustického systému.
47

Curling pro vozíčkáře

Sledge hokej
Verze ledního hokeje, tělesně handicapovaní hráči bruslí na speciálních
sáňkách, a odráží se krátkými holemi, kterými zároveň i hrají.
V současnosti je sport handicapovaných, i přes veliké úspěchy našich reprezentantů,
minimálně podporován státem. Veškeré finanční břímě nesou jednotlivé sportovní kluby,
které se snaží zajistit odpovídající zázemí. Pokud vzejde z nějaké malé organizace úspěšný
sportovec, nepřinese svému klubu žádné finance, ba naopak, aby se mohl rozvíjet dál, je
nucen přejít do větších sportovních klubů a veškerý úspěch si pak připisují tyto větší
organizace, či asociace, které disponují již finančními prostředky a jsou podporovány
Českým paralympijským výborem.
Navíc sportu tělesně handicapovaných ublížila kauza, kterou řešil i Mezinárodní
paralympijský výbor formou hrozby zákazu účasti na paralympijských hrách v Londýně. Je
to vleklý spor dvou organizací spadajících přímo pod Český paralympijský výbor. Bohužel
na těchto mocnářských tahanicích sport tělesně handicapovaných hodně tratil, a celá kauze
není ještě do dnes vyřešena.
Cíl: Po prostudování této podkapitoly se seznámíte se speciálními pomůckami
pro spoluobčany:
Tělesně handicapované
Nevidomé
Výklad
10.2 Pomůcky pro tělesný handicap
48
Mnoho lidí s handicapem dokáže žít plnohodnotný život zásluhou kompenzačních
pomůcek. Za kompenzační pomůcku můžeme považovat cokoliv, co nám umožní se
přizpůsobit nastalé situaci. Bývají to speciální pomůcky, jako protézy, invalidní vozíky,
a také to můžou být předměty a věci, které zdraví člověk používá pro zcela jiné účely.
Např. běžné jízdní kolo. Je to dopravní prostředek, který lidem nabízí mnoho užití.
Každý z nás na kole jezdil a třeba i jezdí, a asi nás nenapadne představa, že se může
jednat o kompenzační pomůcku. Pokud by ale pro Vás byla chůze problematická, je zde
kolo, které kompenzuje chůzi.
Kompenzační pomůcky pro tělesně handicapované bývají většinou mechanické, což je
dáno tím, že nahrazují určitý pohyb, či mechanickou dovednost.
Nejvíce rozšířené pomůcky jsou berle a hole, kdy nám horní končetiny nahrazují dolní
končetiny. Ale klasickým příkladem kompenzačních pomůcek jsou protézy, které
nahrazují chybějící končetiny. V základních verzích jsou pouze mechanické a mimo
kompenzace pohybu či jiné činnosti, plní i jistou kosmetickou funkci, a tak zakrývají
handicap. Tato kosmetická funkce má výrazný vliv na psychiku.
Snad každý, kdo chybějící končetinu nahradil protézou, si řekl, že skoro vůbec není
poznat, že mi chybí noha, či ruka.
Výroba protéz je specifický obor, který se v praxi přibližuje modelářství. Nejenom, že
protetik modeluje chybějící končetinu, ale hlavně musí vytvořit v protéze lůžko pro
pahýl, který bude protézu ovládat. U dolních končetin je kvalitní práce protetika
zárukou úspěšné adaptace na protézu. Pahýl a jeho kůže, která není přizpůsobena
vzniklé zátěži, trpí vlivem neodborně vytvarovaného lůžka a následná bolest, či
nedostatečná opora, může chůzi znemožnit.
Další známou pomůckou jsou invalidní vozíky. Ty nahrazují chůzi. Život na vozíku je
plný pohybových omezení, ale zásluhou moderních technologií vznikají nové
kompenzační pomůcky, které umožňují prožít handicapovaným plnohodnotný život.
Jako další pomůcky můžeme jmenovat výtahy, pomůcky do koupelen i na WC,
přizpůsobené ruční řízení vozidel a mnoho dalších.
49
Zásluhou kompenzačních pomůcek můžou handicapovaní sportovat. Mohou jezdit na
kole, hrát hokej, florbal, lyžovat, no zkrátka mohou se věnovat nejen halovým sportům,
ale i těm outdoorovým.
Bývali doby, kdy lidé odkázaní na invalidní vozík se mohli věnovat pouze omezenému
výběru sportovních a volnočasových aktivit. Za nejčastější sporty handicapovaných
dřívější éry můžeme považovat plavání a ping-pong.
V dnešní době je obrovský zájem o outdoorové aktivity. Obrovský nárůst zažívá
cyklistika a také lyžování.
Nejzajímavějšími kompenzačními pomůckami jsou kola a lyže určené především pro
vozíčkáře (obr. 8.1 a 8.2).
Obrázek 10.1 – jízdní kolo pro vozíčkáře
50
Obrázek 10.2 – monoski
Jízdní kolo uzpůsobené pro vozíčkáře je zcela odlišné konstrukce, připomínající spíše
lehokolo. Tento speciál je poháněn rukama, a z důvodu stability a soběstačnosti
handicapovaného je konstruován na třech kolech. Obecně se nazývá handbike, neboli
ruční kolo.
Silniční závody na těchto speciálech jsou paralympijským sportem, a ti nejrychlejší
jezdci dosahují průměrných rychlostí přes 40km/h.
Monoski je kompenzační pomůcka nahrazující lyže. Handicapovaný je upnut v jakési
sedačce, která je připevněná k lyži, a pro lepší stabilitu jsou součástí monoski speciální
hůlky, které mají úchop jako francouzské berle a na konci sklopnou lyžinu.
Tato speciální pomůcka umožňuje handicapovaným lyžovat na běžných sjezdovkách.
Monoski je také paralympijským sportem.
10.3 Pomůcky pro smyslový handicap
Pro smyslový handicap je příznačná bílá hůlka, která slouží nevidomému místo zraku.
Ale již zmíněná hůlka neumožňuje nevidomému vnímat širší okolí. Je tedy schopen
51
pohybu pouze v místech, která zná a má naučená, v cizím prostředí je orientace daleko
těžší, až téměř nemožná.
Další kompenzační pomůckou se stává živý tvor, a to pes (obrázek 8.3). Vodící pes pro
nevidomé musí projít speciálním výcvikem. Tento výcvik je náročný, a ne každý pes je
vhodný. Pes musí být společenský, nekonfliktní, klidný a hlavně spolehlivý.
Nejvhodnější jsou retrieveři, zvláště zlatý a labradorský retriever, nejnověji také jejich
kříženec. Německý ovčák se nyní cvičí jen na speciální požádání klienta. Ovčák se totiž
na svého majitele příliš váže, těžce si zvyká na nového a přitom už během výcviku musí
pes vystřídat dva pány.
Výcvik dvouměsíčního pejska začíná v rodině dobrovolníků. Ta ho naučí základní
hygieně, soužití s lidmi a jak se chovat v dopravních prostředcích a na rušné ulici atd.
Důležité je, aby byl pes odchován v bytě a aby se mu pěstounská rodina intenzivně
věnovala. Není to totiž jenom domácí mazlíček, ale pes, který jednou bude pomáhat
zrakově postiženému člověku. Dobrovolníci k předvýchově vodících psů jsou stále
vítáni.
Když je psovi jeden rok, přechází z péče vychovatelů do rukou profesionálního
cvičitele. Ten ho za šest až osm měsíců naučí všemu, co vodící pes potřebuje umět chodit rovně, neočichávat, nerozhlížet se, obcházet překážky, aportovat vyhozené nebo
ztracené předměty, zvyknout si, že je vlastně jakoby větší a širší, ale hlavně: že není
sám. Pes dokáže najít dveře, schody, vyvést z nepřehledné situace, na povel odbočit
doleva nebo vpravo, převést přes cestu...
52
Obrázek 10.3 – vodící pes
Ne všechna štěňata se po výcviku skutečně stanou vodícími psy. Vyhoví přibližně
osmdesát procent. Cvičení vodících psů se značně liší od cvičení psů ostatních. “Pejsek
se musí naučit dělat svou práci s radostí a ne proto, že ho nutí nějaká autorita. Důležité
je také, aby se skloubila povaha a fyzické dispozice psa a jeho nového pána a například
drobounká paní nedostala psa jako hora.
Moderní technika přináší též moderní řešení - navigaci. Pomocí GPS a GSM speciální
přístroje dokáží určit polohu nevidomého. Tento způsob se dá využít na více způsobů,
ale hlavní využití je:

pokud se nevidomý ztratí;

pokud má autobus výluku a nevidomý neví, kde má přestoupit;

když nevidomý potřebuje donavigovat.
53
Pomocí mobilního telefonu se nevidomý může spojit s operátorem speciálního
Navigačního centra zřízeného pro potřeby nevidomých SONS. Operátor sleduje polohu
na mapě, kterou zaznamenává speciální přístroj, a dokáže nevidomého navigovat.
Služby Navigačního centra najdou sice největší uplatnění v Praze, ale fungují
celostátně. Teoreticky by to fungovalo i v zahraničí, ale tam jde o roaming, jak pro data,
tak pro volání. Nejnovějším projektem Navigačního centra SONS je program,
využívající k odesílání klientovy polohy mobilního telefonu. Program se nazývá
Lokátor a funguje s normálním telefonem, tedy normálním, musí to být tzv. smartfone
s GPS.
Shrnutí pojmů kapitoly 8
Integrace do společnosti je důležitým faktorem plnohodnotného života. Ideální způsob
zapojení je pomocí volnočasových aktivit a zábavy.
Počasí zásadně dokáže ovlivnit samostatnost handicapovaného při cestování, a často
nepříznivé počasí může cestování znemožnit.
Asistence od členů rodiny bývá pro psychický stav handicapovaného příznivější,
protože si tak méně uvědomuje svou nemohoucnost vykonávat určité úkoly.
Kompenzační pomůcka je jakákoliv věc, či předmět, která handicapovanému
umožňuje vykonávat různé činosti, které by jinak pro svůj handicap nemohl vykonávat.
Zásluhou kompenzačních pomůcek handicapovaní mohou prožít plnohodnotný
a spokojený život.
Další zdroje
Video ze závodů horských kol. Na snímku můžete v akci vidět kompenzační pomůcku,
která nahrazuje běžné jízdní kolo. https://www.youtube.com/watch?v=tuswy6PnB6Y
Krásné
záběry
z lyžování
na
monoski
naleznete
https://www.youtube.com/watch?v=rhbz5QMnCsw
na
následujícím
odkaze:
54
Příloha 1
PŘÍLOHA 1
Mentální retardace a duševní nemoc – dvě větve jednoho stromu?
Tak jako běžný občan nerozlišuje rozdílné diagnózy u tělesného postižení, např.
u paraplegiků, podobně se laická veřejnost nezabývá rozdíly stavů mysli. A tak se zdálky
zdá, že mentálně postižení a duševně nemocní patří do jakési jednotné přihrádky.
Není pro takový názor lepší důkaz, než že se v bývalých ústavech sociální péče setkávají
obě skupiny - a navíc i pacienti s demencí? Opravdu ne. Společného jmenovatele pro
tyto tři různé skupiny je možné hledat až v případě, kdy je jejich stav nevratný a pomoc
spočívá především v ošetřovatelské péči. Klienty těchto zařízení zbavil jejich stav
možnosti samostatného života, ať byla jeho původní příčina (diagnóza) jakákoliv. To, že
senioři postižení demencí prožili svůj předchozí život jako zdraví dospělí lidé, není asi
nutné obsáhleji vysvětlovat. Naproti tomu je třeba upozornit na skutečnost, že handicap
mladého a dospělého člověka s mentální retardací a duševní nemocí, je ve stejných
životních obdobích něco zcela rozdílného. Mentální retardace je skutečné postižení,
většinou vrozené. Podstatu poruchy učení a sníženého intelektu nelze medicínsky
ovlivnit, „léčba“ spočívá pouze v sociální pomoci. Duševní onemocnění je naopak
nemoc, tedy záležitost především medicínská, která je někdy vyléčitelná, někdy
nevyléčitelná, ale vždy léčitelná. Podobně jako u některých tělesných chorob není
odstranitelná příčina, ale je možné kompenzovat nebo minimalizovat příznaky. Proto je
nutné přistupovat ke skupině duševně nemocných (především psychotiků) zcela odlišně
než ke skupině mentálně postižených.
U těžších duševních onemocnění, zejména psychóz, vychází terapie z bio-psychosociálního modelu nemoci. Pomoc nemocným je v optimálním případě poskytována ve
třech rovinách - medikamenty, psychologickými prostředky a sociální rehabilitací.
Stejně jako v jiných medicínských oborech záleží při léčbě duševních nemocí na co
nejčasnějším rozpoznání a zaléčení onemocnění, komplexní léčbě, sekundární
a terciární prevenci, na směřování spolupráce lékaře a pacienta k úplné nebo alespoň
částečnému uzdravení a návratu do společnosti.
Ten největší rozdíl mezi mentálně postiženými a duševně nemocnými je právě v oblasti
intelektu, protože rozptyl od podprůměru až k vysokému nadprůměru není u lidí
55
Příloha 1
s psychiatrickou diagnózou příliš odlišný od běžné populace. Neschopnost racionálního
uvažování v akutní fázi nemoci, určitý úbytek kognitivních funkcí, její při dlouholeté
chronifikaci nebo nedostatečně rozvinutá sociální inteligence některých psychiatrických
pacientů nic nemění na širokém rozptylu obecné inteligence této skupiny. Domnívám se,
že někteří mentálně postižení mohou mít za příznivých okolností lépe rozvinuté sociální
schopnosti než duševně nemocní, ale na druhé straně i oni mohou kromě nižšího
intelektu být zároveň pacienty psychiatra. Ani v moderní době není léčba nemocí duše
vždy úspěšná a onemocnění pak přechází ve skutečný handicap. Čím je těžší, tím se obě
skupiny k sobě přece jen přibližují – někdy např. společně pracují v chráněných dílnách
některých církevních organizací.
Vzniká ovšem otázka, jestli je to opravdu optimální. V jednom krajském městě pracoval
v takové „smíšené“ dílně bývalý pekař Jaroslav. V článku regionálního deníku byl na
fotografii zachycen při kreslení s popiskou „Jaroušek má svůj vlastní svět“. Jaroušek
byl ovšem docela Normální Jarda, který měl o historii svého slavného rodného města
daleko hlubší znalosti, než měli jeho opatrovatelé. Jestli dnes pracuje, nevím, ale našel
si dívku a oženil se s ní. Občanská sdružení, která se specializují na pomoc jedné nebo
druhé z těchto skupin, jsou si jejich odlišnosti nepochybně velmi dobře vědoma. Není mi
známo, že by spolu někdy spolupracovala v praktické rovině.
A tak na závěr opakuji, že teprve při těžkém handicapu sbližuje obě skupiny postižených
potřeba obdobné sociální a ošetřovatelské péče, kterou jim pod jednou střechou mohou
poskytovat zařízení k tomu určená.
56
Příloha 2
PŘÍLOHA 2
Ještě před lety jsem se obával handicapovaných lidí, nevěděl jsem jak s nimi
komunikovat. Ale pak se stalo, že jsem byl pozván na jednu akci, a takových akcí již bylo
mnohem víc.
Od těch lidí, mentálně jiných, se právě můžete učit jejich spontálnost, jejich otevřenost.
Můžete se učit jejich lásce, kterou okamžitě projeví, pakliže nejste nějak milej. Oni to
projeví, oni nemají důvod to neříct, nebo vás neobejmout. Okamžitě to jdou udělat.
Takže, učíte se tý bezprostřednosti, vyjadřujete to, co cítíte a nestydíte se za to,
a nesnažíte se to nějak divně kamuflovat.
….
Potom, oni jsou hodně telepatický. Takže se dost snadno napojujou na ostatní, a často
překvapivě přesně diagnostikují tu danou situaci, nebo konkrétního člověka. To vám
taky může pomoc, že vám něco řeknou, vlastně vám vytvoří takové zrcadlo.
….
A pak ještě mají takovej zvláštní svět fantazijní, né zcela obvyklej, a to vás zase
obohacuje.
Je to jenom otevřenej svět, kterej je jenom v něčem zvláštní, ale když se podíváte na nás,
na tu naší civilizaci, očima kosmický bytosti, tak my jsme hodně zvláštní. Třeba už
jenom tím, jak používáme zbraně. To musíme působit jako hodně nemocní, mentálně
nemocní…
57
Příloha 3
PŘÍLOHA 3
Marcela Peterková: Internet a můj handicap2
21.3.2009 14:55
Na poslední chvíli jsem se rozhodla, že i já napíšu příspěvek do 5.ročníku této literární
soutěže. Patřím mezi hluchoslepé osoby a jsem klientkou o.s. Lorm. Toto sdružení
vyhlásilo v r. 2008 literární a výtvarnou soutěž na téma přátelství. Jako motto byl
zvolen citát hluchoslepé spisovatelky Zuzany Kellerové „V úplné tmě a tichu, které mě
oddělují od světa, mi ze všeho nejvíc chybí přátelský zvuk lidského hlasu. Slepota
odděluje člověka od věcí, hluchota od lidí.“ Tento citát mě zaujal, ta poslední věta, to
mohu potvrdit. Ač nejsem úplně slepá ani úplně hluchá, můj duální smyslový handicap
způsobuje kromě jiného potíže při komunikaci a také přístupu k informacím.
Již delší dobu jsem uvažovala, že požádám o poskytnutí příspěvku na kompenzační
pomůcku tj. počítač vybavený programy, které mi pomohou při mém postižení.
Navštěvovala jsem kurz práce s počítačem pořádaný Tyflokabinetem, kde jsem se
naučila pracovat s textovým editorem Word.
Ale ze všeho nejvíce jsem se těšila na internet. Na kurzu jsem si založila e-mailovou
adresu, ale co je mi to platné, když se nemohu každý den podívat, kdo mi píše.
A tak padlo rozhodnutí, že chci mít internet doma. Přiznám se, že od rozhodnutí
k realizaci uplynulo hodně vody.
A jak si myslím, že mi internet pomůže při mém postižení? Já bych udělala asi takové
pořadí:
1. Komunikace s přáteli.
2. Získávání informací.
2
http://www.helpnet.cz/inspo/internet-a-muj-handicap-2009/24671-3
58
Příloha 3
3. Internetové bankovnictví.
4. Komunikace s úřady.
5. Nákupy zboží.
A tento výčet by mohl pokračovat.
Na komunikaci s přáteli se těším nejvíce. Mám přátele mezi zdravými, nevidomými
i hluchoslepými lidmi. Ne všichni mají dostatek času, aby mě navštěvovali, ale přes email můžeme komunikovat denně. Mám i kamarádku-cestovatelku, a tak budu vědět, kde
právě je a dozvím se i více informací o zemi, kde právě je.
Několika kliknutími si ověřím stav mého účtu, vyplním dotazník, „doběhnu na úřad“,
vyplním přihlášku na pobyt o.s. Lorm.
Právě včera jsem obdržela rozhodnutí o přiznání příspěvku na PC. Měla jsem radost, že
se díky „zázraku zvaném internet“ stanu samostatnější a třeba i chytřejší. Ale o tom
napíšu až za rok.
PS. Děkuji všem, kteří mi pomohli při získání PC.
O.s. Lorm za doprovod k oční lékařce, doporučení pro sociální odbor, kde byla podána
žádost o pomůcku.
Tyflokabinetu Č. Budějovice za proškolení a výběr vhodných programů a PC sestavy.
Sociálnímu odboru Magistrátu města Č. Budějovice za vstřícné a milé jednání.
59
Příloha 4
PŘÍLOHA 4
Erektilní dysfunkce (porucha funkce ztopoření) je běžným problémem u mužů
s poúrazovým přerušením míchy, vyskytuje se až u 75 % postižených. Snižuje kvalitu života
ochrnutých, proto je důležité včasné zahájení léčby. Prvním krokem je tabletová léčba
moderními léky (Viagra, Cialis, Levitra). Nezbytné je doporučené a předepsané léky
opakovaně vyzkoušet – udává se, že je třeba šesti, ale i osmi podání k rozvinutí plného
léčebného účinku tablety aplikované k podpoře ztopoření. Tablety se užívají jednorázově před
stykem, Cialis je možno užívat v nízké dávce 5 mg denně. Zdravotní pojišťovny tyto léky, které
může předepsat lékař jakékoli odbornosti, nehradí. Bez lékařského předpisu by pacient léky k
podpoře erekce neměl dostat. Nevhodné jsou tyto medikamenty u pacientů s velmi nízkým
krevním tlakem (méně než 90/60mmHg) a u nemocných, kteří užívají kvůli angině pectoris
léky zvané nitráty.
Neplodnost mužů s poúrazovou míšní lézí má dvě příčiny: ztrátu schopnosti dosažení
výronu semene a špatnou kvalitu spermií. Řešením je získat spermie pomocí arteficiální
ejakulace (tj. uměle navozeného výronu semene), elektroejakulace nebo vibrostimulace či
operační cestou – TESE (extrakce spermií z varlat). Získané spermie jsou zmraženy
a uchovávány ve spermabance center asistované reprodukce a použity po rozmražení
k oplození vajíček partnerky postiženého muže metodou ICSI (injekce spermie do vajíčka,
metoda, která je nejméně závislá na kvalitě spermií). Díky této metodě se mohou stát
biologickými otci i ochrnutí muži s velmi špatnou kvalitou spermií. Paraplegický pár, který
touží po dítěti, vedeme k trpělivosti a racionálnímu očekávání, nezbytná je psychoterapeutická
podpora psychologa.
Žena po poranění míchy je schopna žít bez většího omezení sexuálním životem
a plánovaně otěhotnět. Gravidita ochrnuté ženy musí být pečlivě sledována nejen
gynekologem, ale hlavně urologem. Urologické komplikace v graviditě jsou u ochrnutých
velmi časté. Porod je operační a plánovaný. Pokud má žena po poranění míchy sexuální
problémy, je vhodné se obrátit nejprve na gynekologa.
Spokojený život v páru a naplněná touha po vlastním dítěti přispívá k celkové životní
spokojenosti a radosti.
60

poznávám život s handicapem

Transkript

Podobné dokumenty

L. Rybová-Sporty TP

Kapitola10H

Média a svět ICT_pro tisk

Charta základních principů evropské advokacie

Výroční zpráva 2012

VARIANT_ bulletin_kveten 2014.indd - VAR-TEC

Psychologie

PŘÍLOHA 1 PŘÍLOHY

5 ZÍSKANÝ HANDICAP Čas ke studiu: 45 minut Výklad 5.1 Pokrok a