Esej 32
Transkript
Esej 32
Několik málo slov Daňová asignace Trenér stolního tenisu Jiří Hronek licence sk. B Motto : I dobré zákony toho příliš nezmohou, chybí-li lidská vůle je dodržovat, mravnost a celková lidská slušnost. Jiří Hronek strana 2 V občanských sdruženích dnes velmi živě prosperuje skutečnost, že jednotlivec či velmi malá skupina potlačuje do pozadí demokratické principy k prosazení velmi jemně řečeno osobních, sobeckých zájmů. Velmi sofistikovaně k tomu využívají neznalost široké veřejnosti /analfabetizace/ v oblasti právní, politické a ekonomické. Ve společenském prostoru České republiky tato analbetizace došla až do takové fáze, že tato vláda byla nucena příjmout alespoň základní opatření a tyto znalosti se již začínají vyučovat na základních a středních školách. V občanských sportovních sdruženích, je tato skutečnost zneužívání dominantních postavení ještě větší, protože žádný z členů, zde není zaměstnán, tuto činnost považuje za zbytnou, považuje ji jenom za příjemné krácení odpočinkových aktivit, aniž by uvažoval o přínos nějaké přidané hodnoty ze své strany. K objasnění panující vysoké společenské analfabetizace lidí, pohybujích se v prostoru právním, politickém a ekonomickém v České republice, použiji dva takové nenápadné příklady z oblasti ekonomické, některé z nich mají ovšem fatální dopady na náš život. Před posledními celostátními volbami vystupoval jeden vedoucí politik v televizních masmédií a sděloval lidem, že pokud jej zvolí, tak si budou moci naplnit síťovku ze šedesátých let více zbožím za méně peněz. Lidé, kteří disponují alespoň základními ekonomickými znalostmi se tomuto na první pohled hloupému triku smáli, včetně mé maličkosti. Jeho volební úspěch byl fenomenální. Ten člověk věděl přesně, co dělá, protože měl informace na západ od naší republiky a tam už si o naší nízké společenské vzdělanosti, cvrdlikají vrabci na střeše. V těchto dnes jsem od tohoto politika zaslechl další výplod jeho způsobu myšlení. Na otázku redaktora : „Co jsme ztratili rozdělením Československa, odpověděl bez váhání : Vysoké a Nízké Tatry“. Ta odpověď je tak primitivně neskutečná, až je pravdivá. Oddíly stolního tenisu Jihočeského kraje svým naivním či amatérským způsobem hospodaření s finančními prostředky dospěli před vrchol finanční bídy hospodářského a společenského života. Téměř všichni společnou rukou a myslí podceňují stávající situaci a odmítají si připustit její vážnost. S neutuchající vervou vyčerpávají svojí energii v různých osobních půtkách, které nemají význam ani smysl. Elita stolního tenisu vůbec není schopna se zabývat závažnými strukturálními a systémovými problémy v hospodaření jednotlivých oddílů, ve financování mládežnického sportu či zajištění pravidelného toku peněz k financování školících projektů, které by zvyšovali odbornou úroveň elity mikrosvěta bílého míčku. Namísto faktů pravdy, logiky a zdravého rozumu pěstujeme emoční vulgarismy vyplývající ze záplavy pomluv a manifestačních lží o světlu na konci tunelu. Fyzik Albert Einstein podobná chování charakterizoval slovy : „Je to definice šílenství“. Profesor ekonomie Milan Matějka dnes říká : „Řešíme problémy starými cestami a čím dál tím více směřujeme do pekel“. Ve světle všech příběhů, které se na mě neustále valí, mi tato situace připomíná přesouvání lehátek na horní palubě Titanicu. V logice věci jsem si soukromě zmapoval situaci v oblasti znalostí a názorů k pojmu Daňová asignace jako jednu z možností financování jednotlivých oddílů. Klasiku periférního názoru z tohoto průzkumu vynáším na povrch i když zvěstovatele tohoto evangelia, ponechám stranou. Otázka zněla : „Bylo by dobré, kdyby byl již nyní, někdo pověřen, zabývat se budoucími otázkami Daňové asignace“. Odpověď byla břitká : „Pane Hronek, my tady žádnou revoluci nechceme“. Sevřel jsem tvrdě rty a tiše s hlavou skloněnou, odkráčel do ústraní. Ten člověk vysokoškolský vzdělaný, si neuvědomil základní princip výkladu finality /finis –konec, cíl/, tedy vztahu mezi prostředkem a účelem. Nic se totiž neděje bez důvodu. Nic nepopře účel. Bez účelu by neexistoval mikrosvět bílého míčku. Účel nás motivuje, spojuje, definuje, zavazuje. Účel i prostředek je postulát v tomto případě něco chtěného /z mé strany/. Chci vyšší úroveň stolního tenisu, potřebuji finanční prostředky /samozřejmě, nejen ty/. Postulát, který byl účelem /chci vyšší úroveň stolního tenisu/ vzhledem k jinému postulátu, který byl prostředkem /chci finanční prostředky/, může být sám prostředkem vzhledem k jinému postulátu /chci III. Ligu stolního tenisu/. Vykládám tedy chtěný prostředek, chtěným účelem, protože přeci zákonitě k sobě patří určitý způsob strana 3 mého pozorování a znalostí k mému vlastnímu pochopení a následnému výkladu, určitým, svobodně zvoleným způsobem. Dívám-li se tedy na jevy jako chtěné /mnou/, musím je chápat a vykládat finálně. On nechce vyšší úroveň stolního tenisu, protože by to znamenalo přidat určitou přidanou hodnotu svého já. Z druhé strany má právo vyjádřit svůj názor. Má dokonce právo zůstat průměrným, ale nemá právo zabraňovat pozitivnímu vývoji. Účelem není zabraňovat, ale rozvíjet. Je to dáno objektivní skutečností, že lidský intelekt se tak odlišuje od intelektu ostatních živočichů na planetě jako každá lidská péče o udržení a rozvoj života od obdobné péče ostatních živočichů. Dnes již s plnou odpovědností mohu zasvěceně sdělit, že od revolučního roku 1989 se občanská sdružení stolního tenisu jihočeského kraje stále nachází v autonomní oblasti spontánních nebo intuitivních evolučních procesů, jichž se lidskýma rukama ani lidským rozumem neradno dotýkat. Případné profesionální vedení jednotlivých subjektů se zúžilo na nebezpečí, ohrožující požitky a diletantské řízení společenské elity stolního tenisu /vždy nějaká vyjímka potvrzuje pravidlo/. Pokud se najde nějaký pošetilec, který má naivní odvahu do tohoto stavu nahlédnout a na základě získaných poznatků vyslovit svůj negativní verdikt, je okamžitě tzv. elitou stolního tenisu okamžitě eliminován nebo vyobcován mimo komunitu či hanlivě označen za nepřizpůsobivého. Můj názor je takový, že absolutní moc opíjí bez rozdílu každého – despoty, patriarchálního vládce, demokrata, konzervativce, jakobína /Nisbet R., Konzervatismus, str. 64, „Každého rána se občan při holení podívá do zrcadla a spatří tvář jedné desetimiliontiny tyrana a jednoho celého otroka“. Instituce stolního tenisu nejsou stále chápany jako systém pravidel her této společnosti, tj. jako omezení, jež regulují mezilidskou interakci a strukturují výkonnostní, ekonomické a sociální podněty jednotlivců, uvnitř jednotlivých sdružení stolního tenisu Jihočeského kraje. S tímto pohledem pak samozřejmě souvisí neformální společenská pravidla omezující činnost jednotlivců vůči celku. Neformální pravidla soužití představují širokou škálu společenských pravidel /udavačství jako neetické chování, omluva za prasátko, konvence, tradice, morálka/ a jsou produktem vyšší úrovně intelektu jednotlivců, pohybující se v oblasti stolního tenisu. Pokud jsou tato pravidla nastolena, pak nás po určitém čase vybaví schopnostmi, jež přesahují možnosti individuálního rozumu a právě proto jejich praktická aplikace přináší efekty, jež jdou daleko za rámec jednotlivce a vedou nakonec k sociálnímu uspořádání ve vyšším řádu. Tato vyprojektovaná pravidla racionálních aktivit vyprodukují produkt, který se stává hlavním hybatelem rozvoje občanského sdružení stolního tenisu. Jako člověk, celoživotně se zabývající ekonomickými zákony a vztahy, se začínám obávat transakčních nákladů a lituji zdrojů, jež se takto vyplýtvají, namísto toho, aby jich bylo použito k investicím do oblasti, jež podporují sociálně-ekonomický rozvoj stolního tenisu. Usiluji v tomto směru, vytvořit na krajské úrovni Jihočeského kraje metodiku tréninkového procesu pro mladé v oblasti útočné a obranné a pro starší, kteří přicházejí do komunity stolního tenisu a mají zájem v něm spolupracovat. Metodiku kontratopspinového rotovaného úderu na forhendové a bekhendové straně. Pravidelné metodické setkávání talentované mládeže na tréninkových soustředěních mladých adeptů stolního tenisu. Vytvoření asociace trénérů vlastnících licenci A,B. Dnes jsem přesvědčen, že náklady ztracené víry v budoucnost stolního tenisu Jihočeského kraje jsou vysoké. Příčinu spatřuji především v nepochopení /u někoho záměrném/ toho, co institucionální změna ve stolním tenisu po roce 1989 znamená, a v čem vůbec spočívá podstata ekonomických agregátů. Společenské a ekonomické instituty nebyly pochopeny vůbec nebo v lepším případě formálně či povrchně. Společenské a ekonomické vztahy trpí neznalostí, hloupostí, diletantstvím a vzájemné nedůvěry. Všude se hledá zástupný nepřítel. Jsme v pokušení transformovat své dnešní problémy, na problémy ještě těžší s delším časovým horizontem, ale oblast přípustných řešení se rychle zužuje. Bývalé hráčské elity odmítají převzít odpovědnost a raději utíkají ze systému. Dokonce jsem setkal s případem, že se snaží vetřít mezi současnou elitu stolního tenisu pomocí syndromu černého panáčka v českobudějovické katedrále. Stolní tenis jihočeského kraje stojí před důležitým rozhodnutím, zda dosadí do vedoucích funkcí odborníky, keří mají vůli, pomoci formou a obsahem důsledných, dobře fázovaných a vnitřně konzistentních kroků. Uvést do života řád nebo nechat stolní tenis dál upadat do marasmu, rozvratu, jak sociálního, společenského, tak odborného pod vedením současných amatérů. Na strana 4 cestě, která vede ke zrodu kultivace řádu, je třeba se opřít o to pozitivní, co již bylo vykonáno /Burke Edmund, Úvahy o revoluci ve Francii, str. 43, „Za Revoluce jsme si přáli a přejeme si i dnes odvozovat vše, co máme z odkazu našich předků. Bedlivě jsme se vystříhali toho, abychom na zděděný kmen, naroubovali odnož cizí přirozenosti původního stromu. Všechny reformy, jež jsme až doposud uskutečnily se děly ke starým časům a doufám – ba co víc jsem přesvědčen, že i při všech případných budoucích reformách se pečlivě přidržíme této tradice, autority a vzoru“/. Je třeba i jasně popsat, pojmenovat a přiznat se k omylům minulých let. Pak představit vizi rozvoje stolního tenisu Jihočeského kraje na příští léta, která by stála nad partikulárními zájmy jednotlivců nebo oddílů. Pojem řádu je pro úspěch odborného, společenského rozvoje stolního tenisu Jihočeského kraje klíčový a jeho případná absence by mohla být přímo osudná. Jakkoliv je zajištění řádu v jeho dimenzích odborných společenských a ekonomických obtížné, jen z tohoto pojmu se může odvíjet celá koncepce rozvoje. Spoléhat se jen na současné, vládnoucí, diletantské, intuitivní, společenské elity stolního tenisu je vskutku naivní. Jedním ze segmentů ekonomického řádu je tolik v České republice tabuizovaná „Daňová asignace“. Daně by měli být vždy živě diskutovanou oblastí sportovních sdružení stolního tenisu. V jiných zemích evropské unie bývá plátci daně většinou příjímána kladně, protože jim umožňuje převést část finančních prostředků do aktivit, které sami upřednosťují před plněním státního rozpočtu. Daňová asignace je vlastně možnost daňového poplatníka rozhodnout o směrování části své daňové povinnosti /určité procento daně/ jinému příjemci než státu. Stát ovšem, vycházím ze zkušeností Slovenské republiky, okruh těchto příjemců striktně vymezuje. Daňová asignace by byla nejen průlomem do české daňové soustavy, ale především by mohla napravit finanční ztráty občanským sdružením ze záměrné absence finančních dotací státu a z uloupené Sazky. Především je třeba si uvědomit, že Daňové asignace představují redistrubuci finančních prostředků a podílem přímého rozhodování daňových poplatníků, prostřednictvín finančních úřadů. To je vlastně kámen úrazu čistých, pravicových, ortodoxních vlád v České republice. Nastala by de facto masová účast občanů na financování občanských sdružení. Pojem slova „masová“ má vlastně u těchto současných pravicových vlád, za kterými stojí konkrétní lidé podobu červeného šátku pro býka v aréně. Zároveň by se daňové asignace staly tématem politickým, protože představuje obohacení systému zastupitelské demokracie o možnost přímé demokracie občany o distribuci malé části státního rozpočtu. Daňové asignace samozřejmě též povedou ke zlepšení vazeb a prostoru pro dlouhodobé zlepšování komunikace mezi občany a občanskými sdruženími. Nastane zájem o jednotlivé druhy sportu, občané se budou zajímat, jak vlastně prosperuje sportovní oddíl, kam směřují jejich finanční prostředky. Později se započnou angažovat a přímo ovlivňovat řád těchto oddílů. Možná vzniknou fan kluby nebo jiné typy podpůrných složek. To zase samozřejmě konkrétně ve stolním tenisu přímo bude ohrožovat moc patriarchálních vládců. Ti se budou samozřejmě takovéto novotě bránit, která ohrožuje jejich jedinečné diktátorské postavení. Zase budou podvádět, upravovat obrazy, lhát, vědomě likvidovat. V českém právním řádu není doposud definován statut veřejné prospěšnosti a tím se daňové asignace mohou dostat do rukou neziskových organizací s diskutabilní veřejnou prospěšností. Přímý podíl občanů na rozhodování směřování zákonem určené finanční částky do občanských sdružení vzbuzuje u zasvěcených mnohé sympatie. Funkcionářská elita stolních tenistů dle mého osobního zjištění prozatím ještě ani neví, co tento pojem vlastně znamená a obsahu jsem si netroufil ani pípnout. Přesto jsem přesvědčen, že Daňové asignace budou potvrzením nějaké úrovně legimity ve společnost neziskových organizací. Velká část populace, by mohla konečně dát najevo, že neziskové organizace jsou sekundární potřebnou součástí života společnosti a ne jenom váha koženého měšce i když zároveň nepopírám jeho primární potřebnost /ovšem i to je téma k diskuzi/. Jednotlivé neziskové organizace by se jistě předháněly v tom, která získá největší podíl na celkové asignanované částce a výsledky by mohly za určitých okolností být interpretovány jako výraz potřebnosti a důvěryhodnosti těch, kteří výrazně uspěli. To ovšem znamená již dnes začít si v jednotlivých oddílech připravovat profesionální odborníky, kteří se budou na tuto činnost již dnes školit. Vyškolení potřebných odborníků by měl samozřejmě převzít KV strana 5 ČAST stolního tenisu Jihočeského kraje. Ještě bych připoměl v tomto směru, že se v tomto roce připravuje Zákon o finanční pomoci sportu a tady tyto odborníci budou muset sehrát obdobnou roli. Již dnes příklad Slovenské republiky ukazuje, že neziskové organizace začaly díky daňovým asignacím maximálně komunikovat /vysvětlení pro patriarchální vládce a funkcionáře – rozuměj žádat daňové poplatníky o asignační příspěvek/ s občanskou veřejností. Brutální oslovování veřejnosti bez reciprocity může přispět k zamlžování pojmů a podkopávání další šance o sponzorování ve větších částkách. Nelze totiž jenom nastavovat dlaň a nic darujícímu nepřínášet. Na webové stránce v Maďarské republice věnované propagaci daňové asignace jsem nalezl větu : „Asignace jsou novou formou filantropie, kdy dárce může konat dobro a nemusí již obětovat žádnou část svého příjmu“. Těžko si představit horší nepochopení pojmů. Hlupáci prostě žijí na celé planetě. Ve Slovenské republice, je to zavedeno bohužel tak, že občanské sdružení se nikdy nedozví, kdo jim část své daně z příjmu poskytl. Trochu to připomíná systém veřejných sbírek. Pokud dle mého názoru neznáme jména těch, kteří nám příspívají nějakou finanční částkou, nemůže s nimi navázat vztah, a postupně je kultivovat směrem k dlouhodobé spolupráci a pravidelné podpoře. Umím si sice představit neadresnou komunikaci typu děkovacího inzerátu na konci běžného roku, ale jsem bytostně přesvědčen, že osobní komunikace je úplně o něčem jiném, že má jinou kvalitativní hodnotu komunikace. 28. srpna 2012 Bohumil Sobotka z ČSSD uvedl znovu na scénu myšlenku v tom smyslu, že nastal čas uvést v život v daňovém systému České republiky Daňovou asignaci. Dle mého názoru bude velmi těžké a složité uvést tento prvek přímé demokracie do daňového systému České republiky. V době kdy jedinou konzervativní, dogmatickou vírou politické pravice je udržení ekonomicky nesmyslné jednotné daně, zastropování daně ze sociálního a zdravotního pojištění či dogmatické odmítání daně z bankovních transakcí, navržené nositelem Nobelovy ceny od roku 1981 profesorem ekonomie na Yaleské univerzitě Jamesem Tobim /na vysvětlenou pro nezasvěcené; velmi kriticky se stavěl k monetární politice s jejím upřednostňováním jednoho specifického aktiva – peněz/. Je vskutku pozoruhodné sledovat argumentační a odbornou úroveň profesora Jamese Tobina, nositele nobelovy ceny za ekonomii versus argumenty ministra financí České republiky. Je tu prostě jenom vidět v plné nahotě, že ministr má vzdělání chemickotechnologické. Opozice v roli diváka, jenom tupě zírá. K tomu ještě přidám dogmatické odmítání zvýšit minimální mzdu. /pro informaci materiál o minimální mzdě jsem zpracoval pro potřeby občanského sdružení Holešovická výzva - je k dispozici/, nejsem moc pozitivně v tomto smyslu naladěn. Je také veřejným tajemstvím, že ten, kdo přijde do vlády na nové de facto veřejné výdaje /jedná se vlastně o snížení daní do státní pokladnu/, bude muset jedním dechem navrhnout, jak bude daňový výpadek kompenzován. Samozřejmě také hrozí riziko, že prosazení Daňových asignací bude automaticky prosazeno snížením, již dnes neadekvátně nízkých dotací na činnost neziskových organizací. Zavedení Daňových asignací se také mohou stát záminkou ke zrušení daňových výhod při poskytování finančního daru a tím vlastně ztráta motivace pro dárcovství. Dovolím si jenom připomenout v tomto smyslu, co dokázali někteří pravicoví politici rozpoutat za rétórické peklo, když chtěli zrušit restaurační stravenky. Podobný scénář nabízí již zmíněná Slovenská republika. Neziskové organizace dnes mají sice k dispozici dvouprocentní Daňovou asignaci pro jednotlivce a firmy. Stát však zrušil daňovou motivaci pro dárce. Slovenští dárci si tedy již nemohou snižovat základ daňě z příjmu o hodnotu darů. Tím si občanská sdružení sice ukrojili větší koláč z veřejného financování, ale zároveň přišli o systémový finanční nástroj na bázi odborné soukromé iniciativy.. Argumentace některých současných pravicových politiků České republiky se pohybuje v tupém opakování myšlenek význačné představitelky anglosaského konzervatismu Margaret Thatcherové. Meyers, F.S, Vzpoura proti revoluci dvacátého století, str. 191; „Každý konzervativec by byl jistě zděšen představou, že takto u zeleného stolu, v myslích rozumářů, vniknou abstraktní pravidla naroubovaná na domácí společnost…..“. Jsme ohlupování rétorikou, že Daňové asignace jsou cizorodým prvkem v daňovém systému ekonomiky a z dlouhodobého hlediska pro neziskový sektor jsou o mnoho strana 6 přínosnější, kdyby svou energii zaměřily na rozvoj firemního a individuálního sponzoringu. Z toho vyplývá poznání, že hlas servilních médii, hlas boží. Hlavně jeden výživný hlas z jednoho českobudějovického deníku. Proto bych chtěl upozornit předem, že informace poskytované na těchto stránkách jsou čistě pro studijní účely a možné doplnění si znalostí s vypravěčem. Není možné přistoupit k práci s Daňovými asignaceni, aniž máme alespoň elementární znalosti z ekonomie. Nerad bych jednou viděl nějaký předlužený oddíl stolního tenisu a místní elita se hájila tím primitivním, to my ne, to on. Vzhledem k charakteru esejí „Několik málo slov“ není možné jakkoliv garantovat platnost v budoucnosti, i když obsah je určen pro budoucnost, protože v určité chvíli mohou platit úplně jiné ekonomické parametry. Při vědomí o kvalitě dnešních elit ve stolním tenisu Jihočeského kraje, bych si to dovolil přirovnat rovnou z mé strany k úmyslné nezodpovědnosti. Proto odmítám jakoukoliv odpovědnost za konkrétní rozhodnutí společenských elit ve stolním tenisu Jihočekého kraje. Práce s daňovými instrumenty mají vždy nějakou podobu rizika a proto odpovědnost musí vždy nést elita, kterou si jistě zodpovědní členové oddílu svobodně zvolili, pokud tu možnost už mají, což v některých oddílech je věcí prozatím ještě iluzorní. Přesto mohu říci, že údaje pro tuto chvíli jsou informace spolehlivé a věrohodné. Hodnota uvedených informací v čase kolísá a není-li uvedeno jinak, návratnost vložené energie není nikdy zaručena. Při realizaci určité zvolené strategie existuje více možností. Každá strategie však musí vždy vycházet z fundamentu všeobecné strategie, která ovšem nezohledňuje individuální situaci potřeby oddílu stolního tenisu, toleranci k riziku a preference poskytovatele Daňové asignace nebo marketingovou strategii konkrétního subjektu. Proto si dovoluji předložit veřejnosti možné scénáře, které se nám otvírají : Scénář č. 1 Daňové asignace jsou prosazeny a naši moudří státní představitelé ani ke zkrácení dotací ani nijak neomezují daňové pobídky při poskytování darů na veřejně prospěšné činnosti. Pokud by byly takto koncipovány, pak by Daňové asignace opravdu přispěly ke zlepšení finanční situace sportovního neziskového sektoru. Scénář č. 2 Daňové asignace a Český stát přistoupil ke zkrácení dotací na činnost neziskových organizací. Nijak však neomezil daňové pobídky pro poskytování darů do sportovního neziskového sektoru. Myslím však k hodnocení tohoto scénáře bychom měli přistoupit princiálně a zeptat se : „Dáváme přednost finančním prostředkům, o nichž rozhodují nejrůznější grantové komise sledující lépe nebo hůře formulované cíle, či upřednostňujeme možnost prosadit se na veřejném asignačním trhu“. Při dnešní kvalitě elit stolního tenisu Jihočeského kraje si vůbec nedovedu představit, jak by mohly odolat pokušení zaměnit Daňové asignace se sponzorstvím. Scénář č. 3 Daňové asignace jsou prosazeny a český stát přistoupil k omezení daňových pobídek pro poskytování darů na veřejně prospěšné sportovní aktivity. Jak ukazují příklady ze Slovenské a Polské republiky scénář ve svých dlouhodobých dopadech velmi negativní. Jasným a nezpochybnitelným důvodem je ztráta podstatného finančního nástroje, který při profesionální práci vede k finanční svobodě, nezávislosti a rozvoji daného sportovního vedení. Vzhledem k tomu, že Daňové asignace nejsou součástí českého daňového řádu č. 286/1992 Sb., o daních zpříjmů, vrátil bych se podrobněji k situaci Daňové asignace ve Slovenské republice. Možnost poukázání 2% od fyzických a právnických schálil dne 1. ledna 2004 slovenský parlament novelou zákona o daních z příjmu č. 243/2003 Sb. na veřejně prospěšné aktivity mimovládních neziskových organizací Poplatník daně z příjmů fyzických osob může tedy poukázat část své daně za vymezených podmínek. Především musí daň k určitému datu převést na stát. Veškeré administrátování této daně u fyzických osob je v kompetenci účetního oddělení zaměstnavatele. Ten odpovídá za roční účtování záloh a vystaví potvrzení o zaplacení této daně a povinně vydá potvrzení o poukázání odpovídající finanční částky strana 7 zvolenému příjemci. Plátce samostatně výdělečné činnosti určí příjemce ve svém daňovém přiznání. Plátce daně nesmí mít žádný daňový nedoplatek vůči státu. Ostatní podmínky jsou shodné. Správce daně má povinnost převést část daně do 60 dnů zvolenému příjemci po splnění výše uvedených podmínek. Slovenský zákon o dani z příjmu přesně specifikuje, kde je oprávněn příjímat Daňovou asignaci. Vždy se jedná o neziskové občanské sdružení, nadaci, neziskový fond, obecně prospěšné služby, náboženské společnosti a Slovenský červený kříž. Příjemce Daňové asignace musí prokázat, že nemá nedoplatky na daních a pojistném a musí mít založen vlastní bankovní účet. Pro oddíly stolního tenisu to znemená mít vlastního pokladníka a nutnost vytvoření efektivní kontroly casch flove pokladny. To ovšem znamená vytvořit základní institucionální prvek řízení – výbor oddílu ze všemi právy a povinnostni uvedených v jednotlivých segmentech výboru. Kontrola jednotlivých segmentů výboru je prováděna kontrolou od Notářské komory. Notářská komora vede také seznam oprávněných příjemců Daňových asignací, který zveřejňuje. V určitých situacích samozřejmě dochází také k zániku příjmu Daňových asignací : 1. Není – li splněna některá podmínka ze zákona o daní z příjmu. Správce daní musí neprodlně poplatníka uvědomit. 2. Zruší-li se oprávněný podílník před poukázání podílu zaplacené daně. 3. Zruší-li se příjemce do 12. měsíců od poukázání podílu správcem daně, příjemce je povinen bez zbytečného odkladu vrátit podíl zaplacené daně. 4. Nepoužije-li přijemce po poukázání podíl za vymezeným účelem nejpozději do konce roku následujícího po roce, v němž mu byl podíl daně poukázán. Jedná se vlastně jako o porušení rozpočtové discipliny. Pro základní informaci o možných zdrojích financování si dovolím uvést malou sondu do této problematiky. Záměrně vynechám způsob jejich realizace, protože tato dovednost je mým vlastním kapitálem, jež doposud sice nikdo nevyužívá ve prospěch nějakého oddílu stolního tenisu, ale blíží se doba, kdy po takových odborných dovednostech zákonitě stoupne poptávka. Ekonomické zákony jsou neúprosné. Nositel Nobelovy ceny za ekonomii v roce 1970 Paul Samuelsom ve své stati agregátní nabídky a poptávky jistě věděl své, když podrobně popisoval zákonitosti těchto ekonomických agregátů. Zdroje financování můžeme rozdělit do těchto skupin : 1. Systém veřejného financování, instituce veřejné státní správa a samosprávy. 2. Finance z neveřejných zdrojů, tuzemských a zahraničních, mezi tyto zdroje patří granty a dary nadací, podnikatelská sféry, individuální dárci, příjmy z vlastní činnosti, členské příspěvky, část příjmů a loterií, a různá a daňová zvýhodnění a samozžejmě Daňové asignace. Nezisková sdružení mohou být plátci a poplatníky všech daní, většinou je u nich však uplatňmován omezený daňový režim, který je nepřímou podporou státu nestátním neziskovým organizacím, mezi které patří osvobození od daní na dary či vyjímky ze zdanění. Dnes neziskové organizace čelí ataku ministerstva pro správu daní tyto vyjímky zcela eliminovat. Kromě výše vyjmenovaných úlev může stát využít i jiné formy podpor neziskových organizací. Bohužel v dnešní době byla implantována do českého ekonomického teritoria českou vládou doktrina konzervativní revoluce Margaret Tchatcherové a je proto vyvíjen maximální tlak tyto vyjímky likvidovat. Jedná se především o daňové preference : strana 8 1. Tax deduktion – dar jako daňová uznatelná odčitatelná položka. 2. Tax credit – forma financování , při které dochází ke snížení odvodů daně státu, poplatník má možnost rozhodnout o odvodu části daně ve prospěch neziskového sektoru, nemá možnost rozhodnout o příjemci. 3. Tax rebate – Daňová asignace, tedy možnost bez dodatečného navyšování nákladové strany poukázat část daňové povinnosti jím určenému subjektu. Pro doplnění informací v oblasti Daňových asignací jsem požádal o pomoc Parlamentní institut o zaslání Daňové pobídky pro dárce ve vybraných členských státech Evropské Unie. Velmi děkuji za jejich vyhovění mému požadavku a získané informace předkládám k nahlédnutí široké členské základně stolního tenisu Jihočeského kraje. .Daňové pobídky pro dárce v některých členských zemích Evropské unie jednotlivec Česká republika Od základu daně z příjmů lze odečíst hodnotu darů, pokud úhrná hodnota darů ve zdaňo – vacím období přesáhne 2% ze základu daně činí alespoň l.000,- Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10% ze základu daně. Slovenská republika Žádná daňová pobídka. Možnost Daňové asignace až do výše 2% zaplacené daně z příjmů. Společnost Od sníženého základu daně z příjmů lze odečíst hodnotu darů, pokud hodnota daru činí nebo alespoň 2.000,- Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 5% ze sníženého základu daně. Žádná daňová pobídka. Možnost Daňové asignace až do výše 2 % zaplacené daně z příjmů. Belgie Od základu daně z příjmů lze odečíst hodnotu Od základu daně z příjmu lze odečíst částku darů až do výše 10% celkových čistých darů až do 5% hrubého příjmu, nejvýše však příjmů, nejvýše však 250.000 EUR. 500.000 EUR. Francie Od základu daně z příjmu lze odečíst až 40% hodnoty darů. Daňově uznatelná je hodnota darů až do výše 3% obratu. Německo Od základu daně z příjmů lze odečíst hodnotu Daňově uznatelná je hodnota darů až do výše 0,2 % darů až do výše 5% základu daně z příjmů. ze součtů obratů a platů. v případě darů vědecké, charitativní či kulturní organizaci a za předpokladu, že dar je uznán jako zvláštní podpora může se odečíst od základu daně z příjmů hodnota darů až do výše 10% základu daně z příjmů. strana Itálie Od základu daně z příjmů lze odečíst hodnotu darů až do výše 2% základu daně z příjmů. 9 Od základu daně z příjmů lze odečíst hodnotu Darů až do výše 2% základu daně z příjmů. Španělsko Od základu daně z příjmů lze odečíst hodnotu Od základu daně z příjmů lze odečíst hodnotu darů až do výše 10% základu daně z příjmů. darů až do výše 10% základu daně z příjmů o 0,1 obratu. Polsko Od základě daně z příjmů lze odečíst hodnotu Lze odečíst hodnotu darů až do výše 15% darů až do výše 6% zdanitelných příjmů. zdanitelného základu pro daň z příjmů v případě, že dary byly poskytnuty organi zacím jejichž aktivity se týkají oblasti vědy, školství, kultury, sportu, zdravotnictví, sociální péče. Finsko Žádná daňová pobídka Švédsko Žádná daňová pobídka Daňově uznatelné jsou dary, pokud úhrnná Hodnota darů je mezi 840 až 25.000 EUR za Rok. Žádná daňová pobídka Samozřejmě jsem si vědom, že ve vědomí lidí v České republice existuje kombinace patologické touhy někoho obelstít a selská inteligence v obcházení zákonů. Také mám na paměti, že na počátku je nevinný odsudek, na konci kolektivní zločinné násilí. Proto se domnívám, že Daňová asignace, by měla být definována v taxativním vymezení právní normy a v oblasti, v níž vykonává svou činnost. Tím by mělo být alespoň právně a v maximální možné míře zajištěno, že se skutečně bude jednat o neziskové sdružení vykonávající veřejně prospěšnou činnost. Za další by jednotliví správci daně měli povinnost sumarizovat informace o Daňových asignacích z daňových přiznání a potvrzení ročních zúčtovaních záloh na daň z příjmů jejich poskytovatelů. Výstupem by se tak stali staly celkové částky daňových asignací setříděné podle správců daně místně příslušnch příjemcům Daňových asignací. Při dnešní úrovni sowtverů v rámci počítačové sítě, by to zdánlivě nemél být problém. Bohužel žijeme v České republice a sami vidíme jakým nekalým způsobem se kšeftuje s nekvalitními počítačovými programy, stačí k tomu magický trik a vytvoří se malé soukromé bohatství. Proto se domnívám, že je nutné, aby místně příslušný správce daní sdělil příjemci Daňové asignace její výši a k jakému datu se konalo plnění v jeho prospěch. Ovšem za předpokladu, prokázání stanovených podmínek dané zákonem pro pro přijetí Daňové asignace. Stačilo by pravděpodobně splnit nařízení prováděcí vyhlášky a doložit číslo účtu bankovního spojení, kopii dokladu o registraci neziskové organizace, s názvem a telefonním číslem, potvrzení o úhradě správního poplatku a doložit stanovy organizace s institucionálními segmenty řízení. Dalším omezujícím segmentem pro příjetí Daňové asignace by měla prokazatelně neziskové sdružení existovat nejméně tři roky. Stačí doložit identifikační číslo. Nesmí mít nedoplatky na daních, popřípadě na pojistném, nesmí platit penále za zdravotní a sociální zabezpečení a příspěvku na státní politku zaměstnanosti. Příjímatel by měl mít vlastní webové stránky a transparentně, zde zveřejňovat způsob použití finančních prostředků z Daňové asignace. strana 10 Samozřejmě, že nedílnou součástí Daňové asignace by měla být zákonem daná omezení. Nárok na poukázání by měl zaniknout v těchto případech : 1. Nejsou-li splněny podmínky v oblasti řízení občanského sdružení - stanovy, demokraticky zvolené vedení, bankovní účet, kontrolní činnost, identifikační číslo a transparentní webové stránky. 2. Zruší-li se oprávněný podílník před poukázáním podílu zaplacené daně. 3. Zruší-li se příjemce do 12 měsíců po poukázání podílu správcem daně. Členové vedení subjektu jsou povinni neprodleně vrátit podíl zaplacené daně správci daně. 4. Nepoužije-li příjemce po poukázání podíl za vymezením účelem nejpozději do konce roku následující, v němž byl podíl poukázán. Ideálním by bylo bylo, kdyby celá tato odborná práce o Daňové asignaci, vedla k nějaké hlubší debatě o očekávaných přínosech, ale i negativních dopadech na budoucí chod stolního tenisu Jihočeského kraje či jakým obecným způsobem vygenerovat budoucí odborníky v oblasti Daňových asignací pro jednotlivé oddíly, dejme tomu od úrovně Divize Jihočeského kraje. Téměř polovinu života se zabývám ekonomii. Věřím v její vědecké zákony a zákonitosti. Velmi bych zdůraznil, že dobré pro život, je její teorie. Nabyl jsem postupně znalosti v oblasti všeobecné ekonomie, sociální ekonomie, institucionální ekonomie a v současné době se snažím proniknout do problematiky vnitřního trhu. V posledních 20 letech jsem neustále kritizován za to, že prosazuji revoluci v řízení jednotlivých oddílů stolního tenisu. Všechno tvrzení, je velmi vzdáleno pravdě. Neprosazuji nic jiného než institucionální segmenty v řízení, svobodu slova, pluralismus názorů, odsuzuji hlásání trhu bez přívlastků. Navíc, bych považoval své myšlenky za pohromu pro stolní tenis Jihočeského kraje, vnucovat nějaké nereálné sny, předsudky nebo konstrukce. Bylo by příliš velkou nezodpovědností, vykládat jednotlivé obrazy probíhající uvnitř stolního tenisu Jihočeského kraje jako cvičení v aplikaci nějaké podivné vědy. Při svých empirických zkušenostech, vím velmi dobře, kam taková dogmatická přání a pokusy vedou, totiž přímo ke skvělému světu totalitního řízení jednotlivých oddílů s patriarchálními vládci na jejich piedestalu. Nejsem odtržen od reality a vím, že lidé se všeobecně řídí vlastními zájmy a ne nějakými návrhy či dokonce dogmaty, ale něčemu musí věřit a tím je dle mého přesvědčení, demokratický řád a jeho segmenty. Podle mého názoru existuje pět základních podmínek, které musí být splněny, pokud nějaká komunita přistoupí na systémovou změnu řízení svých jednotek a následně celého systému : ad 1/ Musíme zjistit stávající skutečnost. ad 2/ Musíme se ptát, kdo reformní změnu systému povede /vůdčí osobnost/. ad. 3/ Musí být jasná představa o účelu, jakým směrem jít a co je důležité. ad. 4/ Musí existovat jasná a uskutečnitelná strategie reformy. ad. 5/ Je nezbytné vytvořit společenský a sociální konsenzus na podporu reformních změn. ad. 6/ Musí se sestavit skupina lidí, stejně smýšlejících, reformu vydiskutovat, dát dohromady krátkodobé a dlouhodobé množství nutných reformních opatření a hlavně je začít uskutečňovat. Hlavním odkazem dnešní pravicové vlády je dramatické snížení přímé mezní daně a tento daňový výpadek ve státním rozpočtu byl nahrazen brutálním zvýšením nepřímé mezní daně. Budoucí Daňová asignace z tohoto pohledu se logicky stala zbytnou potřebou těchto reformních změn. Závisí tedy jenom na našem intelektu, zda prozkoumáme výhody a nevýhody Daňové asignace pro stolní tenis a pak se v budoucích celostátních volbách rozhodneme, zda přijmeme viditelnou ruku /ne této/ vlády nebo neviditelnou ruku /této/ vlády. Elita stolního tenisu musí v tomto smyslu dát celé členské základně jasný strana 11 signál pro kterou variantu se po odborné a svobodné stránce rozhodne. Elita stolního tenisu, tím přejímá na sebe veliký a odpovědný úkol, čímž ovšem roste její vliv na celou členskou základnu, ale zároveň vytlačuje svojí doposud nezodpovědnou či lépe pasivní autonomii. Těžisko řízení se tedy konečně přenese na kolektivní autoritu výborů u jednotlivých oddílů a autoritu kolektivního vedení ČAST Jihočeského stolního tenisu. Motto : Představa, že morálka je nástroj k tomu, abychom dostali to, co si přejeme, je zcela chybná. F.A Hayek 30. června 2013 České Budějovice Jiří Hronek