Esej 32

Několik málo slov
Daňová asignace
Trenér stolního tenisu
Jiří Hronek
licence sk. B
Motto :
I dobré zákony toho příliš nezmohou, chybí-li lidská vůle je dodržovat, mravnost
a celková lidská slušnost.
Jiří Hronek
strana
2
V občanských sdruženích dnes velmi živě prosperuje skutečnost, že jednotlivec či velmi malá
skupina potlačuje do pozadí demokratické principy k prosazení velmi jemně řečeno osobních, sobeckých
zájmů. Velmi sofistikovaně k tomu využívají neznalost široké veřejnosti /analfabetizace/ v oblasti právní,
politické a ekonomické. Ve společenském prostoru České republiky tato analbetizace došla až do takové
fáze, že tato vláda byla nucena příjmout alespoň základní opatření a tyto znalosti se již začínají vyučovat
na základních a středních školách. V občanských sportovních sdruženích, je tato skutečnost zneužívání
dominantních postavení ještě větší, protože žádný z členů, zde není zaměstnán, tuto činnost považuje za
zbytnou, považuje ji jenom za příjemné krácení odpočinkových aktivit, aniž by uvažoval o přínos nějaké
přidané hodnoty ze své strany. K objasnění panující vysoké společenské analfabetizace lidí, pohybujích se
v prostoru právním, politickém a ekonomickém v České republice, použiji dva takové nenápadné příklady
z oblasti ekonomické, některé z nich mají ovšem fatální dopady na náš život. Před posledními celostátními
volbami vystupoval jeden vedoucí politik v televizních masmédií a sděloval lidem, že pokud jej zvolí, tak
si budou moci naplnit síťovku ze šedesátých let více zbožím za méně peněz. Lidé, kteří disponují alespoň
základními ekonomickými znalostmi se tomuto na první pohled hloupému triku smáli, včetně mé
maličkosti. Jeho volební úspěch byl fenomenální. Ten člověk věděl přesně, co dělá, protože měl informace
na západ od naší republiky a tam už si o naší nízké společenské vzdělanosti, cvrdlikají vrabci na střeše.
V těchto dnes jsem od tohoto politika zaslechl další výplod jeho způsobu myšlení. Na otázku redaktora :
„Co jsme ztratili rozdělením Československa, odpověděl bez váhání : Vysoké a Nízké Tatry“. Ta odpověď
je tak primitivně neskutečná, až je pravdivá.
Oddíly stolního tenisu Jihočeského kraje svým naivním či amatérským způsobem hospodaření
s finančními prostředky dospěli před vrchol finanční bídy hospodářského a společenského života. Téměř
všichni společnou rukou a myslí podceňují stávající situaci a odmítají si připustit její vážnost.
S neutuchající vervou vyčerpávají svojí energii v různých osobních půtkách, které nemají význam ani
smysl. Elita stolního tenisu vůbec není schopna se zabývat závažnými strukturálními a systémovými
problémy v hospodaření jednotlivých oddílů, ve financování mládežnického sportu či zajištění
pravidelného toku peněz k financování školících projektů, které by zvyšovali odbornou úroveň elity
mikrosvěta bílého míčku. Namísto faktů pravdy, logiky a zdravého rozumu pěstujeme emoční vulgarismy
vyplývající ze záplavy pomluv a manifestačních lží o světlu na konci tunelu. Fyzik Albert Einstein
podobná chování charakterizoval slovy : „Je to definice šílenství“. Profesor ekonomie Milan Matějka dnes
říká : „Řešíme problémy starými cestami a čím dál tím více směřujeme do pekel“. Ve světle všech
příběhů, které se na mě neustále valí, mi tato situace připomíná přesouvání lehátek na horní palubě
Titanicu.
V logice věci jsem si soukromě zmapoval situaci v oblasti znalostí a názorů k pojmu Daňová
asignace jako jednu z možností financování jednotlivých oddílů. Klasiku periférního názoru z tohoto
průzkumu vynáším na povrch i když zvěstovatele tohoto evangelia, ponechám stranou. Otázka zněla :
„Bylo by dobré, kdyby byl již nyní, někdo pověřen, zabývat se budoucími otázkami Daňové asignace“.
Odpověď byla břitká : „Pane Hronek, my tady žádnou revoluci nechceme“. Sevřel jsem tvrdě rty a tiše
s hlavou skloněnou, odkráčel do ústraní. Ten člověk vysokoškolský vzdělaný, si neuvědomil základní
princip výkladu finality /finis –konec, cíl/, tedy vztahu mezi prostředkem a účelem. Nic se totiž neděje bez
důvodu. Nic nepopře účel. Bez účelu by neexistoval mikrosvět bílého míčku. Účel nás motivuje, spojuje,
definuje, zavazuje. Účel i prostředek je postulát v tomto případě něco chtěného /z mé strany/. Chci vyšší
úroveň stolního tenisu, potřebuji finanční prostředky /samozřejmě, nejen ty/. Postulát, který byl účelem
/chci vyšší úroveň stolního tenisu/ vzhledem k jinému postulátu, který byl prostředkem /chci finanční
prostředky/, může být sám prostředkem vzhledem k jinému postulátu /chci III. Ligu stolního tenisu/.
Vykládám tedy chtěný prostředek, chtěným účelem, protože přeci zákonitě k sobě patří určitý způsob
strana
3
mého pozorování a znalostí k mému vlastnímu pochopení a následnému výkladu, určitým, svobodně
zvoleným způsobem. Dívám-li se tedy na jevy jako chtěné /mnou/, musím je chápat a vykládat finálně. On
nechce vyšší úroveň stolního tenisu, protože by to znamenalo přidat určitou přidanou hodnotu svého já.
Z druhé strany má právo vyjádřit svůj názor. Má dokonce právo zůstat průměrným, ale nemá právo
zabraňovat pozitivnímu vývoji. Účelem není zabraňovat, ale rozvíjet. Je to dáno objektivní skutečností, že
lidský intelekt se tak odlišuje od intelektu ostatních živočichů na planetě jako každá lidská péče o udržení
a rozvoj života od obdobné péče ostatních živočichů.
Dnes již s plnou odpovědností mohu zasvěceně sdělit, že od revolučního roku 1989 se
občanská sdružení stolního tenisu jihočeského kraje stále nachází v autonomní oblasti spontánních nebo
intuitivních evolučních procesů, jichž se lidskýma rukama ani lidským rozumem neradno dotýkat.
Případné profesionální vedení jednotlivých subjektů se zúžilo na nebezpečí, ohrožující požitky a
diletantské řízení společenské elity stolního tenisu /vždy nějaká vyjímka potvrzuje pravidlo/. Pokud se
najde nějaký pošetilec, který má naivní odvahu do tohoto stavu nahlédnout a na základě získaných
poznatků vyslovit svůj negativní verdikt, je okamžitě tzv. elitou stolního tenisu okamžitě eliminován nebo
vyobcován mimo komunitu či hanlivě označen za nepřizpůsobivého. Můj názor je takový, že absolutní
moc opíjí bez rozdílu každého – despoty, patriarchálního vládce, demokrata, konzervativce, jakobína
/Nisbet R., Konzervatismus, str. 64, „Každého rána se občan při holení podívá do zrcadla a spatří tvář
jedné desetimiliontiny tyrana a jednoho celého otroka“. Instituce stolního tenisu nejsou stále chápany jako
systém pravidel her této společnosti, tj. jako omezení, jež regulují mezilidskou interakci a strukturují
výkonnostní, ekonomické a sociální podněty jednotlivců, uvnitř jednotlivých sdružení stolního tenisu
Jihočeského kraje. S tímto pohledem pak samozřejmě souvisí neformální společenská pravidla omezující
činnost jednotlivců vůči celku. Neformální pravidla soužití představují širokou škálu společenských
pravidel /udavačství jako neetické chování, omluva za prasátko, konvence, tradice, morálka/ a jsou
produktem vyšší úrovně intelektu jednotlivců, pohybující se v oblasti stolního tenisu. Pokud jsou tato
pravidla nastolena, pak nás po určitém čase vybaví schopnostmi, jež přesahují možnosti individuálního
rozumu a právě proto jejich praktická aplikace přináší efekty, jež jdou daleko za rámec jednotlivce a
vedou nakonec k sociálnímu uspořádání ve vyšším řádu. Tato vyprojektovaná pravidla racionálních aktivit
vyprodukují produkt, který se stává hlavním hybatelem rozvoje občanského sdružení stolního tenisu.
Jako člověk, celoživotně se zabývající ekonomickými zákony a vztahy, se začínám obávat
transakčních nákladů a lituji zdrojů, jež se takto vyplýtvají, namísto toho, aby jich bylo použito
k investicím do oblasti, jež podporují sociálně-ekonomický rozvoj stolního tenisu. Usiluji v tomto směru,
vytvořit na krajské úrovni Jihočeského kraje metodiku tréninkového procesu pro mladé v oblasti útočné a
obranné a pro starší, kteří přicházejí do komunity stolního tenisu a mají zájem v něm spolupracovat.
Metodiku kontratopspinového rotovaného úderu na forhendové a bekhendové straně. Pravidelné
metodické setkávání talentované mládeže na tréninkových soustředěních mladých adeptů stolního tenisu.
Vytvoření asociace trénérů vlastnících licenci A,B. Dnes jsem přesvědčen, že náklady ztracené víry
v budoucnost stolního tenisu Jihočeského kraje jsou vysoké. Příčinu spatřuji především v nepochopení /u
někoho záměrném/ toho, co institucionální změna ve stolním tenisu po roce 1989 znamená, a v čem vůbec
spočívá podstata ekonomických agregátů. Společenské a ekonomické instituty nebyly pochopeny vůbec
nebo v lepším případě formálně či povrchně. Společenské a ekonomické vztahy trpí neznalostí, hloupostí,
diletantstvím a vzájemné nedůvěry. Všude se hledá zástupný nepřítel. Jsme v pokušení transformovat své
dnešní problémy, na problémy ještě těžší s delším časovým horizontem, ale oblast přípustných řešení se
rychle zužuje. Bývalé hráčské elity odmítají převzít odpovědnost a raději utíkají ze systému. Dokonce
jsem setkal s případem, že se snaží vetřít mezi současnou elitu stolního tenisu pomocí syndromu černého
panáčka v českobudějovické katedrále. Stolní tenis jihočeského kraje stojí před důležitým rozhodnutím,
zda dosadí do vedoucích funkcí odborníky, keří mají vůli, pomoci formou a obsahem důsledných, dobře
fázovaných a vnitřně konzistentních kroků. Uvést do života řád nebo nechat stolní tenis dál upadat do
marasmu, rozvratu, jak sociálního, společenského, tak odborného pod vedením současných amatérů. Na
strana
4
cestě, která vede ke zrodu kultivace řádu, je třeba se opřít o to pozitivní, co již bylo vykonáno /Burke
Edmund, Úvahy o revoluci ve Francii, str. 43, „Za Revoluce jsme si přáli a přejeme si i dnes odvozovat
vše, co máme z odkazu našich předků. Bedlivě jsme se vystříhali toho, abychom na zděděný kmen,
naroubovali odnož cizí přirozenosti původního stromu. Všechny reformy, jež jsme až doposud uskutečnily
se děly ke starým časům a doufám – ba co víc jsem přesvědčen, že i při všech případných budoucích
reformách se pečlivě přidržíme této tradice, autority a vzoru“/. Je třeba i jasně popsat, pojmenovat a
přiznat se k omylům minulých let. Pak představit vizi rozvoje stolního tenisu Jihočeského kraje na příští
léta, která by stála nad partikulárními zájmy jednotlivců nebo oddílů. Pojem řádu je pro úspěch
odborného, společenského rozvoje stolního tenisu Jihočeského kraje klíčový a jeho případná absence by
mohla být přímo osudná. Jakkoliv je zajištění řádu v jeho dimenzích odborných společenských a
ekonomických obtížné, jen z tohoto pojmu se může odvíjet celá koncepce rozvoje. Spoléhat se jen na
současné, vládnoucí, diletantské, intuitivní, společenské elity stolního tenisu je vskutku naivní.
Jedním ze segmentů ekonomického řádu je tolik v České republice tabuizovaná „Daňová asignace“.
Daně by měli být vždy živě diskutovanou oblastí sportovních sdružení stolního tenisu. V jiných zemích
evropské unie bývá plátci daně většinou příjímána kladně, protože jim umožňuje převést část finančních
prostředků do aktivit, které sami upřednosťují před plněním státního rozpočtu. Daňová asignace je vlastně
možnost daňového poplatníka rozhodnout o směrování části své daňové povinnosti /určité procento daně/
jinému příjemci než státu. Stát ovšem, vycházím ze zkušeností Slovenské republiky, okruh těchto
příjemců striktně vymezuje. Daňová asignace by byla nejen průlomem do české daňové soustavy, ale
především by mohla napravit finanční ztráty občanským sdružením ze záměrné absence finančních dotací
státu a z uloupené Sazky. Především je třeba si uvědomit, že Daňové asignace představují redistrubuci
finančních prostředků a podílem přímého rozhodování daňových poplatníků, prostřednictvín finančních
úřadů. To je vlastně kámen úrazu čistých, pravicových, ortodoxních vlád v České republice. Nastala by de
facto masová účast občanů na financování občanských sdružení. Pojem slova „masová“ má vlastně u
těchto současných pravicových vlád, za kterými stojí konkrétní lidé podobu červeného šátku pro býka
v aréně. Zároveň by se daňové asignace staly tématem politickým, protože představuje obohacení systému
zastupitelské demokracie o možnost přímé demokracie občany o distribuci malé části státního rozpočtu.
Daňové asignace samozřejmě též povedou ke zlepšení vazeb a prostoru pro dlouhodobé zlepšování
komunikace mezi občany a občanskými sdruženími. Nastane zájem o jednotlivé druhy sportu, občané se
budou zajímat, jak vlastně prosperuje sportovní oddíl, kam směřují jejich finanční prostředky. Později se
započnou angažovat a přímo ovlivňovat řád těchto oddílů. Možná vzniknou fan kluby nebo jiné typy
podpůrných složek. To zase samozřejmě konkrétně ve stolním tenisu přímo bude ohrožovat moc
patriarchálních vládců. Ti se budou samozřejmě takovéto novotě bránit, která ohrožuje jejich jedinečné
diktátorské postavení. Zase budou podvádět, upravovat obrazy, lhát, vědomě likvidovat. V českém
právním řádu není doposud definován statut veřejné prospěšnosti a tím se daňové asignace mohou dostat
do rukou neziskových organizací s diskutabilní veřejnou prospěšností.
Přímý podíl občanů na rozhodování směřování zákonem určené finanční částky do občanských
sdružení vzbuzuje u zasvěcených mnohé sympatie. Funkcionářská elita stolních tenistů dle mého osobního
zjištění prozatím ještě ani neví, co tento pojem vlastně znamená a obsahu jsem si netroufil ani pípnout.
Přesto jsem přesvědčen, že Daňové asignace budou potvrzením nějaké úrovně legimity ve společnost
neziskových organizací. Velká část populace, by mohla konečně dát najevo, že neziskové organizace jsou
sekundární potřebnou součástí života společnosti a ne jenom váha koženého měšce i když zároveň
nepopírám jeho primární potřebnost /ovšem i to je téma k diskuzi/. Jednotlivé neziskové organizace by se
jistě předháněly v tom, která získá největší podíl na celkové asignanované částce a výsledky by mohly za
určitých okolností být interpretovány jako výraz potřebnosti a důvěryhodnosti těch, kteří výrazně uspěli.
To ovšem znamená již dnes začít si v jednotlivých oddílech připravovat profesionální odborníky, kteří se
budou na tuto činnost již dnes školit. Vyškolení potřebných odborníků by měl samozřejmě převzít KV
strana
5
ČAST stolního tenisu Jihočeského kraje. Ještě bych připoměl v tomto směru, že se v tomto roce připravuje
Zákon o finanční pomoci sportu a tady tyto odborníci budou muset sehrát obdobnou roli.
Již dnes příklad Slovenské republiky ukazuje, že neziskové organizace začaly díky daňovým
asignacím maximálně komunikovat /vysvětlení pro patriarchální vládce a funkcionáře – rozuměj žádat
daňové poplatníky o asignační příspěvek/ s občanskou veřejností. Brutální oslovování veřejnosti bez
reciprocity může přispět k zamlžování pojmů a podkopávání další šance o sponzorování ve větších
částkách. Nelze totiž jenom nastavovat dlaň a nic darujícímu nepřínášet. Na webové stránce v Maďarské
republice věnované propagaci daňové asignace jsem nalezl větu : „Asignace jsou novou formou
filantropie, kdy dárce může konat dobro a nemusí již obětovat žádnou část svého příjmu“. Těžko si
představit horší nepochopení pojmů. Hlupáci prostě žijí na celé planetě. Ve Slovenské republice, je to
zavedeno bohužel tak, že občanské sdružení se nikdy nedozví, kdo jim část své daně z příjmu poskytl.
Trochu to připomíná systém veřejných sbírek. Pokud dle mého názoru neznáme jména těch, kteří nám
příspívají nějakou finanční částkou, nemůže s nimi navázat vztah, a postupně je kultivovat směrem
k dlouhodobé spolupráci a pravidelné podpoře. Umím si sice představit neadresnou komunikaci typu
děkovacího inzerátu na konci běžného roku, ale jsem bytostně přesvědčen, že osobní komunikace je úplně
o něčem jiném, že má jinou kvalitativní hodnotu komunikace.
28. srpna 2012 Bohumil Sobotka z ČSSD uvedl znovu na scénu myšlenku v tom smyslu, že nastal
čas uvést v život v daňovém systému České republiky Daňovou asignaci. Dle mého názoru bude velmi
těžké a složité uvést tento prvek přímé demokracie do daňového systému České republiky. V době kdy
jedinou konzervativní, dogmatickou vírou politické pravice je udržení ekonomicky nesmyslné jednotné
daně, zastropování daně ze sociálního a zdravotního pojištění či dogmatické odmítání daně z bankovních
transakcí, navržené nositelem Nobelovy ceny od roku 1981 profesorem ekonomie na Yaleské univerzitě
Jamesem Tobim /na vysvětlenou pro nezasvěcené; velmi kriticky se stavěl k monetární politice s jejím
upřednostňováním jednoho specifického aktiva – peněz/. Je vskutku pozoruhodné sledovat argumentační a
odbornou úroveň profesora Jamese Tobina, nositele nobelovy ceny za ekonomii versus argumenty
ministra financí České republiky. Je tu prostě jenom vidět v plné nahotě, že ministr má vzdělání
chemickotechnologické. Opozice v roli diváka, jenom tupě zírá. K tomu ještě přidám dogmatické
odmítání zvýšit minimální mzdu. /pro informaci materiál o minimální mzdě jsem zpracoval pro potřeby
občanského sdružení Holešovická výzva - je k dispozici/, nejsem moc pozitivně v tomto smyslu naladěn.
Je také veřejným tajemstvím, že ten, kdo přijde do vlády na nové de facto veřejné výdaje /jedná se vlastně
o snížení daní do státní pokladnu/, bude muset jedním dechem navrhnout, jak bude daňový výpadek
kompenzován. Samozřejmě také hrozí riziko, že prosazení Daňových asignací bude automaticky
prosazeno snížením, již dnes neadekvátně nízkých dotací na činnost neziskových organizací. Zavedení
Daňových asignací se také mohou stát záminkou ke zrušení daňových výhod při poskytování finančního
daru a tím vlastně ztráta motivace pro dárcovství. Dovolím si jenom připomenout v tomto smyslu, co
dokázali někteří pravicoví politici rozpoutat za rétórické peklo, když chtěli zrušit restaurační stravenky.
Podobný scénář nabízí již zmíněná Slovenská republika. Neziskové organizace dnes mají sice k dispozici
dvouprocentní Daňovou asignaci pro jednotlivce a firmy. Stát však zrušil daňovou motivaci pro dárce.
Slovenští dárci si tedy již nemohou snižovat základ daňě z příjmu o hodnotu darů. Tím si občanská
sdružení sice ukrojili větší koláč z veřejného financování, ale zároveň přišli o systémový finanční nástroj
na bázi odborné soukromé iniciativy..
Argumentace některých současných pravicových politiků České republiky se pohybuje v
tupém opakování myšlenek význačné představitelky anglosaského konzervatismu Margaret Thatcherové.
Meyers, F.S, Vzpoura proti revoluci dvacátého století, str. 191; „Každý konzervativec by byl jistě zděšen
představou, že takto u zeleného stolu, v myslích rozumářů, vniknou abstraktní pravidla naroubovaná na
domácí společnost…..“. Jsme ohlupování rétorikou, že Daňové asignace jsou cizorodým prvkem
v daňovém systému ekonomiky a z dlouhodobého hlediska pro neziskový sektor jsou o mnoho
strana
6
přínosnější, kdyby svou energii zaměřily na rozvoj firemního a individuálního sponzoringu. Z toho
vyplývá poznání, že hlas servilních médii, hlas boží. Hlavně jeden výživný hlas z jednoho
českobudějovického deníku. Proto bych chtěl upozornit předem, že informace poskytované na těchto
stránkách jsou čistě pro studijní účely a možné doplnění si znalostí s vypravěčem. Není možné přistoupit
k práci s Daňovými asignaceni, aniž máme alespoň elementární znalosti z ekonomie. Nerad bych jednou
viděl nějaký předlužený oddíl stolního tenisu a místní elita se hájila tím primitivním, to my ne, to on.
Vzhledem k charakteru esejí „Několik málo slov“ není možné jakkoliv garantovat platnost v budoucnosti,
i když obsah je určen pro budoucnost, protože v určité chvíli mohou platit úplně jiné ekonomické
parametry. Při vědomí o kvalitě dnešních elit ve stolním tenisu Jihočeského kraje, bych si to dovolil
přirovnat rovnou z mé strany k úmyslné nezodpovědnosti. Proto odmítám jakoukoliv odpovědnost za
konkrétní rozhodnutí společenských elit ve stolním tenisu Jihočekého kraje. Práce s daňovými instrumenty
mají vždy nějakou podobu rizika a proto odpovědnost musí vždy nést elita, kterou si jistě zodpovědní
členové oddílu svobodně zvolili, pokud tu možnost už mají, což v některých oddílech je věcí prozatím
ještě iluzorní. Přesto mohu říci, že údaje pro tuto chvíli jsou informace spolehlivé a věrohodné. Hodnota
uvedených informací v čase kolísá a není-li uvedeno jinak, návratnost vložené energie není nikdy
zaručena. Při realizaci určité zvolené strategie existuje více možností. Každá strategie však musí vždy
vycházet z fundamentu všeobecné strategie, která ovšem nezohledňuje individuální situaci potřeby oddílu
stolního tenisu, toleranci k riziku a preference poskytovatele Daňové asignace nebo marketingovou
strategii konkrétního subjektu. Proto si dovoluji předložit veřejnosti možné scénáře, které se nám otvírají :
Scénář č. 1
Daňové asignace jsou prosazeny a naši moudří státní představitelé ani ke zkrácení dotací ani nijak
neomezují daňové pobídky při poskytování darů na veřejně prospěšné činnosti. Pokud by byly takto
koncipovány, pak by Daňové asignace opravdu přispěly ke zlepšení finanční situace sportovního
neziskového sektoru.
Scénář č. 2
Daňové asignace a Český stát přistoupil ke zkrácení dotací na činnost neziskových organizací. Nijak
však neomezil daňové pobídky pro poskytování darů do sportovního neziskového sektoru. Myslím však
k hodnocení tohoto scénáře bychom měli přistoupit princiálně a zeptat se : „Dáváme přednost finančním
prostředkům, o nichž rozhodují nejrůznější grantové komise sledující lépe nebo hůře formulované cíle, či
upřednostňujeme možnost prosadit se na veřejném asignačním trhu“. Při dnešní kvalitě elit stolního tenisu
Jihočeského kraje si vůbec nedovedu představit, jak by mohly odolat pokušení zaměnit Daňové asignace
se sponzorstvím.
Scénář č. 3
Daňové asignace jsou prosazeny a český stát přistoupil k omezení daňových pobídek pro
poskytování darů na veřejně prospěšné sportovní aktivity. Jak ukazují příklady ze Slovenské a Polské
republiky scénář ve svých dlouhodobých dopadech velmi negativní. Jasným a nezpochybnitelným
důvodem je ztráta podstatného finančního nástroje, který při profesionální práci vede k finanční svobodě,
nezávislosti a rozvoji daného sportovního vedení.
Vzhledem k tomu, že Daňové asignace nejsou součástí českého daňového řádu č. 286/1992 Sb., o
daních zpříjmů, vrátil bych se podrobněji k situaci Daňové asignace ve Slovenské republice. Možnost
poukázání 2% od fyzických a právnických schálil dne 1. ledna 2004 slovenský parlament novelou zákona
o daních z příjmu č. 243/2003 Sb. na veřejně prospěšné aktivity mimovládních neziskových organizací
Poplatník daně z příjmů fyzických osob může tedy poukázat část své daně za vymezených podmínek.
Především musí daň k určitému datu převést na stát. Veškeré administrátování této daně u fyzických osob
je v kompetenci účetního oddělení zaměstnavatele. Ten odpovídá za roční účtování záloh a vystaví
potvrzení o zaplacení této daně a povinně vydá potvrzení o poukázání odpovídající finanční částky
strana
7
zvolenému příjemci. Plátce samostatně výdělečné činnosti určí příjemce ve svém daňovém přiznání.
Plátce daně nesmí mít žádný daňový nedoplatek vůči státu. Ostatní podmínky jsou shodné. Správce daně
má povinnost převést část daně do 60 dnů zvolenému příjemci po splnění výše uvedených podmínek.
Slovenský zákon o dani z příjmu přesně specifikuje, kde je oprávněn příjímat Daňovou asignaci.
Vždy se jedná o neziskové občanské sdružení, nadaci, neziskový fond, obecně prospěšné služby,
náboženské společnosti a Slovenský červený kříž. Příjemce Daňové asignace musí prokázat, že nemá
nedoplatky na daních a pojistném a musí mít založen vlastní bankovní účet. Pro oddíly stolního tenisu to
znemená mít vlastního pokladníka a nutnost vytvoření efektivní kontroly casch flove pokladny. To ovšem
znamená vytvořit základní institucionální prvek řízení – výbor oddílu ze všemi právy a povinnostni
uvedených v jednotlivých segmentech výboru. Kontrola jednotlivých segmentů výboru je prováděna
kontrolou od Notářské komory. Notářská komora vede také seznam oprávněných příjemců Daňových
asignací, který zveřejňuje.
V určitých situacích samozřejmě dochází také k zániku příjmu Daňových asignací :
1. Není – li splněna některá podmínka ze zákona o daní z příjmu. Správce daní musí neprodlně
poplatníka uvědomit.
2. Zruší-li se oprávněný podílník před poukázání podílu zaplacené daně.
3. Zruší-li se příjemce do 12. měsíců od poukázání podílu správcem daně, příjemce je povinen bez
zbytečného odkladu vrátit podíl zaplacené daně.
4. Nepoužije-li přijemce po poukázání podíl za vymezeným účelem nejpozději do konce roku
následujícího po roce, v němž mu byl podíl daně poukázán. Jedná se vlastně jako o porušení
rozpočtové discipliny.
Pro základní informaci o možných zdrojích financování si dovolím uvést malou sondu do této
problematiky. Záměrně vynechám způsob jejich realizace, protože tato dovednost je mým vlastním
kapitálem, jež doposud sice nikdo nevyužívá ve prospěch nějakého oddílu stolního tenisu, ale blíží se
doba, kdy po takových odborných dovednostech zákonitě stoupne poptávka. Ekonomické zákony jsou
neúprosné. Nositel Nobelovy ceny za ekonomii v roce 1970 Paul Samuelsom ve své stati agregátní
nabídky a poptávky jistě věděl své, když podrobně popisoval zákonitosti těchto ekonomických agregátů.
Zdroje financování můžeme rozdělit do těchto skupin :
1. Systém veřejného financování, instituce veřejné státní správa a samosprávy.
2. Finance z neveřejných zdrojů, tuzemských a zahraničních, mezi tyto zdroje patří granty a dary nadací,
podnikatelská sféry, individuální dárci, příjmy z vlastní činnosti, členské příspěvky, část příjmů a
loterií, a různá a daňová zvýhodnění a samozžejmě Daňové asignace.
Nezisková sdružení mohou být plátci a poplatníky všech daní, většinou je u nich však uplatňmován
omezený daňový režim, který je nepřímou podporou státu nestátním neziskovým organizacím, mezi které
patří osvobození od daní na dary či vyjímky ze zdanění. Dnes neziskové organizace čelí ataku
ministerstva pro správu daní tyto vyjímky zcela eliminovat.
Kromě výše vyjmenovaných úlev může stát využít i jiné formy podpor neziskových organizací.
Bohužel v dnešní době byla implantována do českého ekonomického teritoria českou vládou doktrina
konzervativní revoluce Margaret Tchatcherové a je proto vyvíjen maximální tlak tyto vyjímky likvidovat.
Jedná se především o daňové preference :
strana
8
1. Tax deduktion – dar jako daňová uznatelná odčitatelná položka.
2. Tax credit – forma financování , při které dochází ke snížení odvodů daně státu, poplatník má možnost
rozhodnout o odvodu části daně ve prospěch neziskového sektoru, nemá možnost rozhodnout o
příjemci.
3. Tax rebate – Daňová asignace, tedy možnost bez dodatečného navyšování nákladové strany poukázat
část daňové povinnosti jím určenému subjektu.
Pro doplnění informací v oblasti Daňových asignací jsem požádal o pomoc Parlamentní institut o
zaslání Daňové pobídky pro dárce ve vybraných členských státech Evropské Unie. Velmi děkuji za jejich
vyhovění mému požadavku a získané informace předkládám k nahlédnutí široké členské základně stolního
tenisu Jihočeského kraje.
.Daňové pobídky pro dárce v některých členských zemích Evropské unie
jednotlivec
Česká republika
Od základu daně z příjmů lze odečíst hodnotu
darů, pokud úhrná hodnota darů ve zdaňo –
vacím období přesáhne 2% ze základu daně
činí alespoň l.000,- Kč. V úhrnu lze odečíst
nejvýše 10% ze základu daně.
Slovenská republika
Žádná daňová pobídka. Možnost Daňové
asignace až do výše 2% zaplacené daně
z příjmů.
Společnost
Od sníženého základu daně z příjmů lze
odečíst hodnotu darů, pokud hodnota daru činí
nebo
alespoň 2.000,- Kč. V úhrnu lze odečíst
nejvýše 5% ze sníženého základu daně.
Žádná daňová pobídka. Možnost Daňové
asignace až do výše 2 % zaplacené daně
z příjmů.
Belgie
Od základu daně z příjmů lze odečíst hodnotu Od základu daně z příjmu lze odečíst částku
darů až do výše 10% celkových čistých
darů až do 5% hrubého příjmu, nejvýše však
příjmů, nejvýše však 250.000 EUR.
500.000 EUR.
Francie
Od základu daně z příjmu lze odečíst až
40% hodnoty darů.
Daňově uznatelná je hodnota darů až do výše
3% obratu.
Německo
Od základu daně z příjmů lze odečíst hodnotu Daňově uznatelná je hodnota darů až do výše 0,2 %
darů až do výše 5% základu daně z příjmů.
ze součtů obratů a platů.
v případě darů vědecké, charitativní či
kulturní organizaci a za předpokladu, že dar
je uznán jako zvláštní podpora může se
odečíst od základu daně z příjmů hodnota
darů až do výše 10% základu daně z příjmů.
strana
Itálie
Od základu daně z příjmů lze odečíst
hodnotu darů až do výše 2% základu daně
z příjmů.
9
Od základu daně z příjmů lze odečíst hodnotu
Darů až do výše 2% základu daně z příjmů.
Španělsko
Od základu daně z příjmů lze odečíst hodnotu Od základu daně z příjmů lze odečíst hodnotu
darů až do výše 10% základu daně z příjmů.
darů až do výše 10% základu daně z příjmů o
0,1 obratu.
Polsko
Od základě daně z příjmů lze odečíst hodnotu Lze odečíst hodnotu darů až do výše 15%
darů až do výše 6% zdanitelných příjmů.
zdanitelného základu pro daň z příjmů
v případě, že dary byly poskytnuty organi zacím jejichž aktivity se týkají oblasti vědy,
školství, kultury, sportu, zdravotnictví,
sociální péče.
Finsko
Žádná daňová pobídka
Švédsko
Žádná daňová pobídka
Daňově uznatelné jsou dary, pokud úhrnná
Hodnota darů je mezi 840 až 25.000 EUR za
Rok.
Žádná daňová pobídka
Samozřejmě jsem si vědom, že ve vědomí lidí v České republice existuje kombinace patologické
touhy někoho obelstít a selská inteligence v obcházení zákonů. Také mám na paměti, že na počátku je
nevinný odsudek, na konci kolektivní zločinné násilí. Proto se domnívám, že Daňová asignace, by měla
být definována v taxativním vymezení právní normy a v oblasti, v níž vykonává svou činnost. Tím by
mělo být alespoň právně a v maximální možné míře zajištěno, že se skutečně bude jednat o neziskové
sdružení vykonávající veřejně prospěšnou činnost. Za další by jednotliví správci daně měli povinnost
sumarizovat informace o Daňových asignacích z daňových přiznání a potvrzení ročních zúčtovaních
záloh na daň z příjmů jejich poskytovatelů. Výstupem by se tak stali staly celkové částky daňových
asignací setříděné podle správců daně místně příslušnch příjemcům Daňových asignací. Při dnešní úrovni
sowtverů v rámci počítačové sítě, by to zdánlivě nemél být problém. Bohužel žijeme v České republice a
sami vidíme jakým nekalým způsobem se kšeftuje s nekvalitními počítačovými programy, stačí k tomu
magický trik a vytvoří se malé soukromé bohatství. Proto se domnívám, že je nutné, aby místně příslušný
správce daní sdělil příjemci Daňové asignace její výši a k jakému datu se konalo plnění v jeho prospěch.
Ovšem za předpokladu, prokázání stanovených podmínek dané zákonem pro pro přijetí Daňové asignace.
Stačilo by pravděpodobně splnit nařízení prováděcí vyhlášky a doložit číslo účtu bankovního spojení,
kopii dokladu o registraci neziskové organizace, s názvem a telefonním číslem, potvrzení o úhradě
správního poplatku a doložit stanovy organizace s institucionálními segmenty řízení. Dalším omezujícím
segmentem pro příjetí Daňové asignace by měla prokazatelně neziskové sdružení existovat nejméně tři
roky. Stačí doložit identifikační číslo. Nesmí mít nedoplatky na daních, popřípadě na pojistném, nesmí
platit penále za zdravotní a sociální zabezpečení a příspěvku na státní politku zaměstnanosti. Příjímatel by
měl mít vlastní webové stránky a transparentně, zde zveřejňovat způsob použití finančních prostředků
z Daňové asignace.
strana 10
Samozřejmě, že nedílnou součástí Daňové asignace by měla být zákonem daná omezení. Nárok na
poukázání by měl zaniknout v těchto případech :
1. Nejsou-li splněny podmínky v oblasti řízení občanského sdružení - stanovy, demokraticky zvolené
vedení, bankovní účet, kontrolní činnost, identifikační číslo a transparentní webové stránky.
2. Zruší-li se oprávněný podílník před poukázáním podílu zaplacené daně.
3. Zruší-li se příjemce do 12 měsíců po poukázání podílu správcem daně. Členové vedení subjektu jsou
povinni neprodleně vrátit podíl zaplacené daně správci daně.
4. Nepoužije-li příjemce po poukázání podíl za vymezením účelem nejpozději do konce roku následující,
v němž byl podíl poukázán. Ideálním by bylo bylo, kdyby celá tato odborná práce o Daňové asignaci,
vedla k nějaké hlubší debatě o očekávaných přínosech, ale i negativních dopadech na budoucí chod
stolního tenisu Jihočeského kraje či jakým obecným způsobem vygenerovat budoucí odborníky
v oblasti Daňových asignací pro jednotlivé oddíly, dejme tomu od úrovně Divize Jihočeského kraje.
Téměř polovinu života se zabývám ekonomii. Věřím v její vědecké zákony a zákonitosti. Velmi
bych zdůraznil, že dobré pro život, je její teorie. Nabyl jsem postupně znalosti v oblasti všeobecné
ekonomie, sociální ekonomie, institucionální ekonomie a v současné době se snažím proniknout do
problematiky vnitřního trhu. V posledních 20 letech jsem neustále kritizován za to, že prosazuji revoluci
v řízení jednotlivých oddílů stolního tenisu. Všechno tvrzení, je velmi vzdáleno pravdě. Neprosazuji nic
jiného než institucionální segmenty v řízení, svobodu slova, pluralismus názorů, odsuzuji hlásání trhu bez
přívlastků. Navíc, bych považoval své myšlenky za pohromu pro stolní tenis Jihočeského kraje, vnucovat
nějaké nereálné sny, předsudky nebo konstrukce. Bylo by příliš velkou nezodpovědností, vykládat
jednotlivé obrazy probíhající uvnitř stolního tenisu Jihočeského kraje jako cvičení v aplikaci nějaké
podivné vědy. Při svých empirických zkušenostech, vím velmi dobře, kam taková dogmatická přání a
pokusy vedou, totiž přímo ke skvělému světu totalitního řízení jednotlivých oddílů s patriarchálními
vládci na jejich piedestalu. Nejsem odtržen od reality a vím, že lidé se všeobecně řídí vlastními zájmy a ne
nějakými návrhy či dokonce dogmaty, ale něčemu musí věřit a tím je dle mého přesvědčení, demokratický
řád a jeho segmenty. Podle mého názoru existuje pět základních podmínek, které musí být splněny, pokud
nějaká komunita přistoupí na systémovou změnu řízení svých jednotek a následně celého systému :
ad 1/ Musíme zjistit stávající skutečnost.
ad 2/ Musíme se ptát, kdo reformní změnu systému povede /vůdčí osobnost/.
ad. 3/ Musí být jasná představa o účelu, jakým směrem jít a co je důležité.
ad. 4/ Musí existovat jasná a uskutečnitelná strategie reformy.
ad. 5/ Je nezbytné vytvořit společenský a sociální konsenzus na podporu reformních změn.
ad. 6/ Musí se sestavit skupina lidí, stejně smýšlejících, reformu vydiskutovat, dát dohromady
krátkodobé a dlouhodobé množství nutných reformních opatření a hlavně je začít uskutečňovat.
Hlavním odkazem dnešní pravicové vlády je dramatické snížení přímé mezní daně a tento daňový
výpadek ve státním rozpočtu byl nahrazen brutálním zvýšením nepřímé mezní daně. Budoucí Daňová
asignace z tohoto pohledu se logicky stala zbytnou potřebou těchto reformních změn. Závisí tedy jenom
na našem intelektu, zda prozkoumáme výhody a nevýhody Daňové asignace pro stolní tenis a pak se v
budoucích celostátních volbách rozhodneme, zda přijmeme viditelnou ruku /ne této/ vlády nebo
neviditelnou ruku /této/ vlády. Elita stolního tenisu musí v tomto smyslu dát celé členské základně jasný
strana 11
signál pro kterou variantu se po odborné a svobodné stránce rozhodne. Elita stolního tenisu, tím přejímá
na sebe veliký a odpovědný úkol, čímž ovšem roste její vliv na celou členskou základnu, ale zároveň
vytlačuje svojí doposud nezodpovědnou či lépe pasivní autonomii. Těžisko řízení se tedy konečně přenese
na kolektivní autoritu výborů u jednotlivých oddílů a autoritu kolektivního vedení ČAST Jihočeského
stolního tenisu.
Motto :
Představa, že morálka je nástroj k tomu, abychom dostali to, co si přejeme, je zcela chybná.
F.A Hayek
30. června 2013
České Budějovice
Jiří Hronek