Stručný obsah:

Stručný obsah:
První příběh se jmenuje Bela. Je to vyprávění štábního kapitána Maxima Maximyče o jeho
pobytu v pevnosti a o soužití s velmi zvláštním člověkem, který se jmenoval Grigorij
Alexandrevič Pečorin. Pečorin se zamiloval do dcery knížete, která se jmenovala Bela. Její
bratr, asi 15-ti letý hoch, jménem Azamat nesmírně tožil získat koně zbojníka Kazbiče.
Pečorin- protože věděl o tomto jeho přání – nabídl mu, že koně sežene a vymění za
Azamatovu sestru Belu. Dohodli se a tak se také stalo.
Bela byla velice krásná dívka a Pečorin se ze všech sil snažil získat její srdce. Nakonec se mu
to podařilo aoba spolu byli velice šťastní. Netrvalo ale dlouho a Pečorinovi se Bela omrzela a
začal se s ní nudit. ( str.38 ) Trávil proto většinu času na lovu. Bela velice strádala a vycházela
za valy pevnosti, což bylo pro její bezpečnost zakázáno. Měl na ní totiž zálusk také zbojník
Kazbič. Nicméně- Kazbič ji jednoho dne unesl a Pečorin s M. Maximyčem se dali do stíhání.
Zbojníkův kůň byl pomalejší a tak raději Belu podřízl a sám utekl. Bela poté ještě 2 dny
umírala. Pečorin z toho byl velice churavý a za pár měsíců ho přeložili k jinému pluku- do
Gruzie.
Druhý příběh se jmenuje Maxim Maximyč. Vypráví o shledání M. Maximyče s Pečorinem.
Maximyč se na shledání velice těšil, ale Pečorin ho přijal chladně a se slovy, že spěchá se
s ním rozloučil. Maximyč byl zklamaný a rozzlobený a rozhodl se předat všechny Pečorinovy
deníky, které opatroval, člověku, jemuž dosavadní příběhy vyprávěl.
Tyto deníky představují zbytek knihy. Jedná se o 3 příběhy. První se jmenuje Tamáň
(přímořské ruské město). Pečorin zde shání ubytování a jediné co sežene ja stará chatrč, v níž
bydlí slepý chlapec, stařena a mladá dívka.
Pečorin jednoho večera slyší jejich rozhovor a dojde mu, že jsou to podloudníci. Když se
mladá dívka dozví, že je Pečorin slyšel, vyláká ho na loď, kde mu naoko vyzná lásku. Ve
skutečnosti ho však chce umlčet a utopit v moři. Pečorin se ale zachrání a brzy z Tamáně
odjíždí.
Podloudnická skupinka se poté rozpadá- mladá dívka odplouvá se svým milým na moře a
slepý chlapec zůstává opuštěný a smutný jen se stařenou.
Druhý příběh se nazývá Komtesa Mary. Odehrává se v lázních a pojednává o nepřátelství
Pečorina a Grušnického. Jsou to staří známí, kteří se ovšem nemají příliš v lásce.
Grušniskij se zamiluje do mladé komtesy Mary a snaží se jí získat. Pečorin Grušnickému
závidí, že se s ním Mary spřátelila. ( str.77) Grušnickému ale tvrdí, že ho Mary vůbec
nezajímá. Mezitím zjistil, že je v lázních také jeho dávná láska Věra. Slíbil jí, že se bude
dvořit komtese Mary,aby od ní odvrátil pozornost. Věra byla totiž vdaná, ale Pečorina stále
milovala a snad i on ji. (Mladá Mary ho svým způsobem také přitahovala- ale spíš si s ní
pohrával než aby to myslel vážně- str. 102, 103 )
Když se Grušnickij dozví, že se Pečorin Mary dvoří, vyzve ho na souboj. Pečorin zvítězí.
Mary Pečorina milovala, ten ale odmítne nabídku poklidného života s ní a dává přednost
svobodě.
PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com
Věra i s manželem odjíždí. Pečorin se za ní vydá, aby se rozloučil. Vyčerpán po těžkém dni
ale svou cestu vzdává a vrací se zpět.
Poslední příběh podává důkaz o předurčení osudu. Nazývá se Fatalista. Pečorin se vsadí
s poručíkem Vuličem, že předurčení není. Vulič navrhl vyzkoušet na sobě, může- li člověk ze
své vůle rozhodovat o svém životě, nebo jestli je nám už předem určena osudná chvíle.
Přiložil hlaveň pistole na čelo a stiskl spoušť. Pistole nevystřelila- všichni si oddychli a rozešli
se domů. Cestou domů zakopl Pečorin o něco měkkého, ale neživého- byla to svině rozťatá
vejpůl šavlí.po chvíli k němu přiběhli 2 kozáci a hledali opilce, který se hnal za sviní. Muž byl
prý velice opilý a zuřivý (čichir- alkohol. nápoj, který pil ).
Brzy ráno se Pečorin dozvěděl, že Vulič šel domů sám tmavou uličkou. Potkal opilého
kozáka, který zrovna rozťal svini. Náhle se zastavil a začal se s ním bavit. V tom ho ale kozák
sekl šavlí a Vulič byl mrtev. Vulič možná- aniž by si to byl uvědomoval- cítil, že má přijít
jeho konec a snažil se tomu podvědomě zabránit. Svému osudu se ale nevyhnul.
Jména a charakteristika postav:
Grigorij Alexandrovič Pečorin = důstojník, jehož postava prostupuje všemi příběhy, řadíme
ho k typu zbytečného člověka. Jeho příjmení “Pečorin” je literární aluzí což znamená, že
nějákým způsobem reaguje na již napsané literární dílo nebo text( v tomto případě autor
naráží na Puškinova Evžena Oněgina, jehož příjmení- stejně jako Pečorinovo- představuje
jméno jedné ze sibiřských řek).
Maxim Maximyč = štábní kapitán, z jehož vyprávění se dovídáme o událostech prvních dvou
příběhů ( tzn. první části ).Byl přítelem Pečorina.
Bela = dcera knížete, do které se Pečorin zamiluje. Byla to velice krásná mladá dívka.
Azamat = syn knížete, který svou sestru vymění za vytouženého koně. Velice umíněný a
rozmazlený.
Kazbič = zbojník, lupič.
kněžna Ligovská
komtesa Mary = dcera kněžny Ligovské. Jinak mladá dívka, do které se zamiluje Grušnickij.
Grušnickij = Pečorinův známý, který při souboji s ním umírá.
Vulič = srbský důstojník.Byl statečný, málomluvný. Jeho velkou vášní byly karty.
Zvláštní výrazy:
uzden = šlechtický titul. Uzdeni tvoří družinu knížete.
PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com
džigiti = čerkesové
kaftan = kabát
abrek = zbojník
kunak = přítel
gurda = druh velmi cenných starých šavlí
kalym = výkupné
čichir = alkoholický nápoj
jaman = tatarské citoslovce
zbytečný člověk ( líšnij čelověk) = takový člověk proplouvá životem bez nějakého cíle, není
nikdy ničím plně uspokojen. Těžko se ztotožňuje se společností ( snad také proto, že se vůči
ní cítí nadřazen ). Pohrává si s lidmi, s jejich city.
MICHAIL JURJEVIČ LERMONTOV
HRDINA NAŠÍ DOBY
Zařazení díla: román - ruský romantismus
Žánr a kompozice:
Kniha- Hrdina naší doby- je rozdělena do dvou částí.
První část obsahuje dva příběhy- Bela a Maxim Maximyč. Tyto dva příběhy nám
zprostředkuje člověk, který kdesi v kavkazkých horách potkává Maxima Maximyče a
poslouchá jeho vyprávění o zážitcích a zkušenostech s mladým důstojníkem jménem Pečorin.
Druhá část začíná předmluvou, po které následují tři další příběhy – Tamaň, Komtesa Mary,
a Fatalista. Tuto část tvoří již zápisky z Pečorinova deníku.
Příběhy nejsou řazeny chronologicky, navzájem na sebe nenavazují. T nám umožňuje nahlížet
na postavu Pečorina z více pohledů a vytvořit si tak o něm ucelenější obrázek.
Jazyk:
PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com
V knize převládá vyprávění, je zde ale také hodně dialogů a částečně se uplatňuje popis
prostředí.
Vyskytuje se zde několik slov francouzského původu ( tehdejší společnost si potrpěla na
všechno francouzské ).
Překlad: Zdenka Bergrová
Bohuslav Ilek
Doslov: Vladimir Svatoň
Grafická úprava: Milan Hegar
Michail Jurjevič Lermontov
Hrdina naší doby
Předmět: Úvod do slovanské literatury
Přednášející: PaedDr. Antonín Hlaváček
Vypracovala: Klára Straková
Obor: Aj-Rj
PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com