Želivské ozvěny č. 2/2009

Želivské
ozvěny
Ročník X. – Číslo 2
červenec 2009
obeczeliv.cz
www.obeczeliv.cz
ČARODĚJNICE A POHÁDKOVÝ LES
Tak se nám hořící hranice, soutěž o nejkrásnější
čarodějnici a lampiónový průvod v poslední
dubnový den, nevyvedly! Navečer přišla pořádná
bouřka, pět čarodějnic, pár pořadatelů a vytrvalců se
sešlo v knihovně a nakonec usoudili, že by se lidé
s dětmi na kopci u hranice ve vysoké mokré trávě
báli další bouřky, a tak zklamaně odpochodovali,
posilnit se na Kocandu. Škoda, že hranici dřeva
někdo v noci zlomyslně zapálil. Mohla se využít
další den, nebo příští rok. Jeřabiny se všem
omlouvají za nezdar této akce. Budeme se na vás
těšit za rok.
A zase to letošní počasí! Snad ještě nikdy pořadatelé
a účinkující pohádkového lesa pro děti nesledovali
počasí s takovým napětím jako letos. Celý týden
před sobotou 13. června se honily po obloze černé
mraky, sem tam sprchlo, foukal vítr a o teple se
nedalo vůbec mluvit. Přesto se příroda smilovala a
v sobotu od rána bylo nebe jako vymydlené. Možná
paní „Příroda“ nechtěla 54 účinkujícím a všem
návštěvníkům zkazit radost. Přestože v Humpolci
a Pelhřimově probíhala řada akcí, přišlo do lesa
k Malé přehradě na tisíc lidí, z toho bylo 371 dětí.
Na začátku vítaly příchozí tři (hodné?) čarodějnice,
požádaly o příspěvek a každému dítěti nalepily
maličký obrázek na tričko nebo bundičku, mrňata
na kočárku dostávala drobnou hračku. A pak už se
šlo k pohádkovému myslivci s celou řadou ptáků
a zvířátek, (bylo tam i divoké prasátko), následovaly
čisťoučké kořenářky v šátcích, které dávaly dětem
hádat bylinky a nabízely křížaly z jablíček.
A kdo to tam byl dál? To jsou přece naši známí
z televizních pořadů – Pat a Mat! Stavějí
velikou zeď z růžových cihel a pokaždé jim
spadne. Nedá se nic dělat, děti musí pomoci
a taky poradit: „Nemáte tam maltu, to vám
držet nebude!“
Princezna se zlatou hvězdou na čele
v dlouhých bílých šatech, překrytých myším
kožíškem, se líbila nejen dětem, ale i tatínkům.
Nechyběl tu princ a ani kuchtík s vařečkou.
Další stanoviště připravila Mateřská škola
Paraplíčko - tajemný hrad porostlý růžemi,
malá princezna v kolébce, paní královna v
modrých šatech, krásná spící Šípková Růženka
a švarný princ. Kdopak princeznu probudí?
Loupežník Rumcajs s Mankou v černém lese
mají pěkný lesní byteček, uklízejí botky a děti
jim pomáhají házet je do košíku. Kousek za
nimi Červená Karkulka, babička a hrozný vlk,
který vyběhl z lesa. Ale nebojte se, není zlý!
Pak už se jde k perníkové chaloupce s bábou,
dědkem, Mařenkou a Jeníčkem. A hlavně – voní
tady chutné sladké perníčky! Pěšinkou dolů
sejdeme k rybníčku Brčálníku s Rákosníčkem,
bludičkou a s nebem plným hvězd. Pak už
následuje peklo, kde čertiska rozdávají zlaťáky,
za nimi království, tady královští manželé
s dvorní dámou a šaškem dávají dětem dárky
z pokladnice plné drahých kamenů a šperků.
DALŠÍ Z NAŠICH POVĚSTÍ
KŘÍŽEK NAD BRTNOU: Byl nádherný letní podvečer, když po cestě k Brtné kráčel krajánek.
S radostí uvítal stín stromu u křížku nad vesnicí, a tak do trávy vedle křížku ulehl ke krátkému
odpočinku. Bylo tu velice hezky, ptáci zpívali, všude klid a krajánek usnul. Nastal večer a po té
samé cestě kráčel obecní strážník do Želiva. Kroky napůl probudily krajánka, kterého však nebylo
ve vysoké trávě vidět. Strážník si spokojeně vykračoval, nic zlého netuše a podle svého zvyku
u křížku smeknul a pozdravil: „Pochválen buď Pán Ježíš Kristus.“ Jaké však bylo jeho zděšení,
když se od křížku ozvalo: „ Až na věky věků. Amen.“ Strážník zařval a utíkal rychle do vsi. Ten
křik krajánka úplně probudil a divil se: „ Proč tak řve, vždyť jsem mu jen slušně odpověděl?“Když
budete přijíždět od Želiva do Brtné, uvidíte opravený křížek mezi dvěma vzrostlými lípami na
kopečku nad vsí. Samotná Brtná je poprvé zmiňována v roce 1300. Pojmenování obce souvisí
s brtnictvím, tedy chovem nebo vyhledáváním včel a sbíráním medu.
ZVON ZVONÍ V ŽELIVĚ: Chudá dívka ze Svépravic máchala v rybníku na návsi přadena. Jedna
nitka se za něco zachytila a nešla vytáhnout. Když přivolala sousedy, táhli, táhli, až vytáhli velký
zvon, o který se ta nitka zachytila.
Býval zavěšen v Červené Řečici, a tak ho tam odvezli, ale do rána se přemístil do Želiva. To se
opakovalo třikrát za sebou a tak lidé nechali zvon v želivském klášteře. Želivští se chtěli té dívce
odměnit, že cestu do Svépravic po kraji vysázejí na hranu postavenými dvouzlaťáky. To si ale dívka
nepřála a chtěla, aby jí ten zvon zazvonil, až umře. Od té doby se zvonilo tímto zvonem každému
ze Svépravic, kdo byl pochován v Želivě, až do té doby, kdy klášter zachvátil požár a zvon se
roztavil.
(Vybráno z knihy Pavla Koubka: Krajem zapomenutých svědků).
ozvenyleto09.indd 1
Na vodě plave vor a kousek od něj mají ležení
opravdoví piráti, kolem rozházené hnáty a v
truhlách poklady. Razítka dávají dětem na čelo.
A co se to tu zablýsklo, mezi stromy? Jelen se
zlatými parohy zachránil Smolíčka a sebral ho
jeskyňkám. Naproti u Zimní královny Káj a
Gerda s dětmi házejí sněhovými koulemi
a vybírají třpytivé drahokamy. Kousek dál, na
cestě u vody, mají bazének s rybičkami vodník
s vodnicí, celí zelení. A kdo chytí rybičku,
dostane nafukovací balónek a může jít dál,
ke dvěma upírkám, které nabízejí červenou
limonádu. Nebáli jste se? Ze skal vykukuje
strašný dvouhlavý drak, asi si chce pochutnat
na princezně, která je celá v zeleném ( možná
strachy), ale děti s princem mu to nedovolí.
Dál ze skály visí dlouhé lano a kdo chce dostat
zlaťák od skřítků, musí po něm vyšplhat až
k pokladnici. Odváží se tam i malí caparti
a nespadnou, skřítek je jistí. Po cestě lesem
jste mohli ještě potkat dvě krásně ustrojené
„pindruše“ a pak si u občerstvení pana Mičky
koupit buřta a opéci ho na ohni. Doufáme, že se
všem návštěvníkům den s pohádkami vydařil.
Členové Klubu Jeřabiny v Želivě děkují
všem účinkujícím, pomocníkům, a také všem
sponzorům, bez kterých by u pohádek chyběly
dárečky pro děti. Na dvou místech v lese byla
vyvěšena jména sponzorů s naším poděkováním.
A. Tomanová
MOTÝL
Alena Moranová
Jak motýl na květ voňavý
usedl jsi ke mně do trávy.
Tvé ruce touhou zjemnělé
mne něžně hladí po těle,
na rozpálenou kůži
pokládáš rudou růži.
Pak se soumrakem odcházíš.
ač touhou ještě zmámená,
vím dobře, že to znamená,
že už se nikdy nevrátíš.
Ta růže žárem uvadlá
teď do trávy mi upadla
jak Kainovo znamení,
slza co v oku pramení
srdce na kámen promění
jak motýl přelétavý.
7/15/09 7:26:05 AM
Ročník X. – Číslo 2
ČERVENEC 2009
Želivské ozvěny
Informace ze zasedání zastupitelstva obce
17. zasedání obce se konalo
29.4.2009
V úvodu zasedání zastupitelstvo
projednalo a schválilo zápis do kroniky
obce za rok 2008, který předložila
kronikářka paní Janálová. Přestože paní
Janálová začíná a byl to její první zápis, tak
byl zpracován velmi dobře a zastupitelstvo
vyslovilo uznání.
Dále místostarosta obce předložil
podklady pro zpracování zadání územního
plánu obce, který byl postoupen k dalšímu
zpracování.
Dle programu zastupitelé projednali
návrh pasportu dopravního značení obce
a rovněž byl postoupen ke konečnému
zpracování.
Zastupitelstvo v dalším průběhu
schválilo obecně závaznou vyhlášku č.
1/2009, která ruší vyhlášku č. 2/1998 o
pravidlech udržování pořádku v obci a
která bude nahrazena jinou vyhláškou,
schválena byla vyhláška č. 2/2009, o
místních poplatcích, která nahrazuje
vyhlášku č. 2/2003.
Schválena byla také novela jednacího
řádu zastupitelstva obce.
V pozemkových záležitostech byly
zamítnuty některé žádosti o převody
pozemků a byly schváleny některé záměry
o prodeji pozemků.
V organizačních záležitostech byl
schválen příspěvek ve výší 3000 Kč paní
Slabé na provoz v prodejně v Brtné a
prominutí nájemného ve výši 2560 Kč paní
Litvíkové na provoz prodejny ve Vřesníku.
Zastupitelstvo vzalo na vědomí
informaci o ukončení provozu skládky
v Želivě k 15.7.2009 s tím, že bude
následovat rekultivace a poté bude
rozhodnuto o dalším případném využití
prostor. Obec bude nadále vybírat objemný
odpad do kontejnerů, staré pneumatiky a
má povolení k nakládání s nebezpečným
odpadem.
Projednána byla smlouva s Nadací ČEZ
o poskytnutí dotace obci ve výši 1 mil. Kč
na vybudování sportovního hřiště v areálu
školy – tzv. „Oranžové hřiště“ a další
organizační záležitosti.
18. zasedání zastupitelstva se
konalo 29.6.2009
Hlavním bodem programu bylo
projednání závěrečného účtu obce za rok
2008. Ten byl zastupitelstvem schválen,
včetně Zprávy auditora o výsledku
hospodaření obce.
Dále to byla příprava intenzifikace
čističky odpadních vod obce. Na
zpracování projektové dokumentace na
tuto akci obdržela obec dotaci z Fondu
Vysočiny kraje Vysočina..
Projednán byl postup realizace obnovy
dopravního značení v obci a smlouva s
firmou SOMARO a smlouva s firmou
SIBERA SYSTÉM s.r.o. na realizaci
„Oranžového hřiště“.
Na závěr byly projednány některé
pozemkové a organizační záležitosti
V diskusi mimo jiné zastupitelé ocenili
aktivitu hasičů i ostatních obyvatel
Vřesníka při realizaci opravy kapličky
na návsi a uspořádání jejího vysvěcení a
setkání rodáků 23.května 2009.
Karel Chmel
Z ČINNOSTI SDH BRTNÁ
Co čeká řeku Želivku,
Rok 2009 pro nás hasiče začal masopustem. Ale po časech bujarého hodování
a veselení přišel čas přiložit ruku k dílu.To, když nám zub času nahlodal vrata u
hasičské zbrojnice a bylo třeba je opravit - obrousit a natřít. I sušák hadic si říkal o
nový kabát.Což to nebyl až tak neřešitelný problém.Větší nastal z jara, kdy hladina
rybníka na návsi začala rapidně klesat, až zbyla malá loužička a lekníny zůstaly na
suchu. Hráz v okolí stavidla propouštěla a po asi třiceti letech od poslední opravy
řekla dost. Bylo nutné nastalou situaci urychleně řešit.Věci se s vervou chopil náš
hasičský starosta, který s OÚ Želiv vše řešil. Domluvený traktorbagr odtěžil zeminu
v okolí stavidla, kde docházelo k protékání. Narazil přitom i na původní odtok- ručně
vrtanou borovicovou trubku. Spodní část stavidla bylo nutno obetonovat a položit
nové trubky z výpusti. Hlavní akce „Z“ připadla na sobotu 6. června. Bylo třeba
vyspárovat spodní část hráze, kde bylo skrz kameny vidět až na hlínu a utěsnit jílem
těleso stavidla. Sešlo se nás dost na to , aby práce šla od ruky nebo nohy ( to pro
ty co šlapaly jíl). A večer bylo dílo hotové. Zbývalo jen navést ornici a provést terénní
úpravy - osít travou, které proběhlo v následujících dnech. A aby tomu nebyl konec
„třešničku na dort“ vymyslel a zrealizoval náš dvorní zahradní architekt Johny na
hrázi, ta překvapí. Máme přislíbeny od brtenského sponzora nové lavičky na hráz,
to aby se návštěvníci Brtné mohli kochat okolím rybníka a návsi.Též je v jednání
povrchová úprava křížku. No tak uvidíme jak vše dopadne.
Nyní od práce ke sportu. Dne 16.května se ve Vřesníku konala k 85. výročí založení
místního sboru okrsková soutěž v požárním útoku. Příprava na soutěž a trénink s
vodou přinesly své ovoce. S vodou protože po loňském slibu v Želivských ozvěnách
jsem postavil nástřikové terče s časomírou, které bylo třeba odzkoušet. Ale má
nabídka na měření časomírou nebyla pořadatelem přijata a tak se měřilo po staru
stopkami.Cvičilo se podle HRBÁČE. Po technických problémech domácích mužstev
A i B jsme nakonec skončily druzí časem 28:34, pouhých 12 setin sekundy za
vítězným Želivem. Jen nás může těšit, že vítěz měl v sestavě dva borce od nás. Na
závěr domácí předvedli útok se stařičkou PS-4. A jak je u brteňáka zvykem můžete
shlédnout průběh soutěže na YouTube.
Vás všechny čtenáře zdraví a zdraví přeje BRTEŇÁK
na to jsme se zeptali paní Michaely Pohůnkové
z tiskového oddělení Povodí Vltavy se sídlem v Praze.
A tady je její odpověď:
Na „Vodním díle Vřesník“ (lidově: Malá přehrada
u Želiva), ležícím několik kilometrů pod vodním
dílem Sedlice, bude v období od září 2009 do března
2010 probíhat odstranění nánosů. V plánu je odstranit
asi 45 000 m3 nánosů při vypuštěné nádrži pozemní
mechanizací. Vytěžené nánosy budou rozhrnuty na
zemědělských pozemcích. Náklady na odstranění
nánosů se odhadují asi na 40 mil. Kč.
V současné době je dokončována studie na odstranění
nánosů nádrže u Sedlice (lidově: Velká přehrada),
zejména řešící technologii těžby, přepravu vytěžených
nánosů na břeh, jejich transport a místa uložení, či jiný
způsob využití nánosů.
V nádrži je zhruba 400 000m3 nánosů. Nádrž je
charakteristická strmými břehy a špatnou přístupností
pro pomezní mechanizaci, tudíž bude většina těžby
prováděna z mechanizace plovoucí a taktéž se budou
vytěžené nánosy dopravovat i na břeh. Náklady na
odstranění nánosů se nyní odhadují na 400 mil. Kč,
příprava stavby se předpokládá na tento a příští rok
(2009-2010) a její zahájení je naplánováno na rok
2011.
Tolik zástupce Povodí Vltavy. Nám nezbývá, než přát
přehradám na řece Želivce, aby tu ozdravnou kůru
dobře přežily a nás i nadále chránily před povodněmi.
2
ozvenyleto09.indd 2
7/15/09 7:26:06 AM
Ročník X. – Číslo 2
ČERVENEC 2009
Želivské ozvěny
Vysočina v literatuře
MILÁ BOŽENKO,
K nedožitému 120. výročí spisovatele F. E. Šamana.
Začátkem letošního roku, 13. února, jsme si
připomenuli 120. výročí narození Františka
Erika Šamana, jednoho z autorů, který děj svého
románu „Svatý Fábera“ umístil do našeho Zálesí,
na Humpolecko a Želivsko. I když se narodil v
Josefově, pocházel rodem ze světlického dvora u
Humpolce. Za první světové války byl intendantem
pražské 21. divize v Srbsku i Haliči a po válce
pracoval v prezidiu ministerstva národní obrany,
později jako vrchní účetní rada Nejvyššího
účetního a kontrolního úřadu v Praze, kde také
18. ledna 1942 umírá. František Erik Šaman byl
mnohostranným literátem. Napsal řadu románů,
namátkou jmenujme Oltář všedního člověka,
Můj kamarád Pánbůh, Tělo člověka, Kokrhající
slepice a další. Psal i divadelní hry: Prvních 150
dní, Sluneční den, Na jedné lodi, Neviditelný
most. Řadu jeho prací vysílal i československý
rozhlas. Pro náš kraj je nejdůležitější jeho román
„Svatý Fábera,“ který vyšel v roce 1941, tedy
rok před Šamanovou smrtí. Ústřední postavou
je tulák Fábera – bývalý lékař zbavený diplomu,
který každoročně putoval z dejvické cihelny na
Kotlářce do našeho Zálesí, aby tu načerpal sil, a
také pomáhal trpícím. Jako zázrakem zachránil
život krasavici Marijáně Závodské. Málokdo dnes
zná román Svatý Fábera, a tak si s námi přečtěte
alespoň úryvek z knihy:
Farář vstává a stoupne bolestivě na pravou nohu.
„Dobře, že jste přišel, Fábero! Zlobí mne noha.
V zimě tady byl dvakrát doktor z Humpolce, bolesti
trochu polevily, ale teď na jaře to začalo znovu.
Musíte se mi na to podívat!“
Farář kráčí obílenou chodbou plnou květin podle
velkého kříže a kuchyně do zadního pokoje.
„Až budete hotov, Fábero,“ paní Anna vystrčí hlavu
z kuchyně, „ zastavte se. Dostanete najíst!“
„Tak, tak, a něco pořádného, Aninko,“ dodává
farář, otevíraje dvéře do svého pokoje. „Vstupte,
Fábero, jen dál. Mám se svléknout?“
„Chtěl bych si nohu prohlédnout pořádně, svlékněte
se!“
Obrátí se a položí tlumok v koutku u dveří. Farář
rozepíná bílou kleriku, posadí se do lenošky a
pokouší se svléknout kalhoty. Nejde to. Vzdychá a
sténá. „Bolí to, Fábero, jako když řeže pilou.“
„Uvidíme, uvidíme, pane faráři,“ odpovídá Fábera
a pomáhá mu stáhnout kalhoty.
„Takový farář vypadá v košili trochu podivně.“
usmívá se.
„Asi stejně jako biskup nebo želivský opat. Položte
se támhle na otoman. Tak, pěkně volně, natáhnout
nohy.“
Fábera prohmatává nohu od kotníku až ke
kyčli, opět se vrací a nevšímá si vzdychajícího
nemocného.
„Doktor mi předepsal nějaké prášky,“ vypravuje
farář vzdychaje „ a bylo to pak lepší.“ Fábera se
vzpřímí a prohlíží si ležícího faráře. „Chtěl bych si
poslechnout srdce,“ řekne odměřeně.
„Svléknout košili?“
Fábera neodpovídá, jde ke dveřím, hrabe se chvilku
v tlumoku a vyndá naslouchátko. Vrací se, rozhrne
farářovi košili na prsou. „ Dýchat zhluboka. Dost
. A ještě . Tak, teď ještě trochu zhluboka, prosím.“
Naslouchá tu a onde, chvilkami nadzvedne hlavu
a pak se opět skloní, aby nasadil naslouchátko na
levou nebo pravou stranu plic.
„Tak to bychom měli,“ řekne konečně Fábera.
„Můžete se obléci.“
Kněz namáhavě usedá a položí nahé nohy na
podlahu. „Pracujete, Fábero, jako opravdový
doktor! Nejste vy nějaký zběhlý student, medik?“
Fábera si rovná věci v tlumoku, jakoby
neposlouchal. „Byl jsem před dvěma lety v Praze,“
vypráví farář a natahuje si spodní kalhoty, „už
ani nevím, co jsem tam dělal. Večer jsem se sešel
v hostinci s jedním pánem. Jmenoval se Marek,
stavitel, odněkud z Dejvic. Rozumný, hodný
člověk. Nepomohl byste mi Fábero s botou?
Nedosáhnu na šněrovadlo. To asi to břicho.“
Fábera přiklekne a pokouší se navléci boty. „Jo,“
pokračuje farář, zapínaje si šle na knoflík u kalhot.
„Tak ten člověk mi vyprávěl, že má bratra doktora
medicíny, který se zkrátka zvrhl. Nikdo neví jak
a proč. Najednou svlékl pořádné šaty a stal se z
něho vagabund. Docela obyčejný tulák. Přespává v
nějaké cihelně, roztrhaný a špinavý, jedním slovem
darebák!“
Fábera zvedl hlavu a zadívá se do tváře kněze. Ten
se zarazí a zamrká krátkozrakýma očima. „Darebák
jste řekl, pane faráři?“
„No nic ve zlém,“ omlouvá se farář, „tak mě to
nějak napadlo. Ten stavitel byl hodný. Alespoň se
mi zdál. Myslíte Fábero, že by to bylo možné?“
Fábera vstane, vytáhne z kapsy kus papíru, tužku
a usedne ke stolu. „Vyléčíme to za pár neděl. Ale
musíte změnit životosprávu. Jíte moc masa, příliš
silné věci. Předepíši vám takový malý jídelníček. a
pak čaj. Koupíte si jej v Humpolci, nebo v Želivě,
jak chcete.“
Zatímco Fábera píše, obléká si farář vestu a
přetáhne bílou kleriku. Změní se okamžitě
jeho postoj a vážnost osobnosti. Stojí chvilku
nerozhodně u lenošky. Pak učiní tři kroky a položí
dlaň na Fáberova záda. „ Ten stavitel tedy neměl
pravdu? Ten tulák není darebák?“ Fábera se prudce
obrátí. „Nezajímá mne váš tulák,“ odpoví ostře.
„Jsou různí darebáci na světě.a různí tuláci.“
„Ale, ale, Fábero,“ chlácholí ho farář, „proč byste
se rozčiloval. Urazil-li jsem vás, tak mně odpusťte.
Člověk někdy něco řekne, vzpomene na všelicos,
srovnává, přemýšlí.“ Staré hodiny na stěně vyplňují
tikotem chvíli ticha. -zfal-
čím jsem starší, tím větší mám radost,
z toho, že se v naší obci najde několik
obětavých pracovitých lidí, kteří dokážou
dělat radost taky ostatním. A bude tě
možná zajímat, že je mezi nimi hodně
důchodců. V poslední době se moc
mluví o pohádkovém lese, přijíždějí se
na něj podívat i z velkých dálek a každý
rok jich přibývá. A všichni jen chválí a
chválí. Prostě, Boženko, „Pohádkový les
v Želivě“ je dnes už pojem. Nedovedeš si
představit, co práce je za tím, dát takový
pohádkový rej dohromady. Co to dá práce
připravit osmnáct pohádkových stanovišť
a kolik vymyslet nových nápadů. Víš, že
tam účinkovalo 37 dospělých a taky 17
dětí? A co práce dalo sehnat sladkosti,
navléci plnou truhlici korálů pro parádníky
a připravit další a další dárky pro děti. To
víš, bez pomoci lidí ze Želiva, dneska se
jim říká „sponzoři,“ by to nešlo.
Já mám pro Tebe ještě jeden krásný
zážitek, Boženko. Jen jsem smutná, že jsi
to nemohla vidět. I na malé vesnici se dá
vidět něco krásného. Bylo to o moc lepší
než některé programy televize. Ke Dni
matek připravila naše mateřská školka
ve velkém sále kulturního domu hudební
pohádku „O Šípkové Růžence.“ Na něco
tak krásného se nedá zapomenout.
Paní učitelky a maminky si daly záležet,
všechno bylo krásně naaranžováno, dětičky
v krásných kostýmech, některé byly z
majetku školky, další ušily maminky, i paní
učitelky byly za šlechtičny. Ta výprava a
kulisy! Všechno bylo vyzdobeno, krásně
nacvičeno, řeknu Ti, mohlo by se to klidně
hrát i v kamenném divadle.
Jen mě mrzí, že tu krásu vidělo tak
málo lidí. Estrádní pořad z Jiřic má větší
návštěvnost, ale jít se podívat na ty naše
nejmenší – na naši budoucnost, to jaksi
už není takový trhák. Ale nevadí, ti co tam
byli, ti si to užili.
Chtěla bych všem kolem pohádky říci:
„Díky Paraplíčko. Vám všem, kteří jste tuto
krásnou pohádku vymysleli, připravili a
nacvičili, děkuji a nedovedete si představit,
jak si vás vážím.“
Boženko, pohádka končila písničkou „ A
byla svatba veliká“ a všechny dětičky v
krásných kostýmech vyběhly mezi diváky
s tácy, plnými voňavých, dobroučkých
svatebních koláčků, které upekly jejich
maminky. I já jsem ochutnala a Kája Mařík
by řekl, že „spadly rovnou do ledvin.“
Tak, milá Boženko, moc Tě zdravím a přeji
Ti hodně zdraví.
Tvá Máňa.
3
ozvenyleto09.indd 3
7/15/09 7:26:07 AM
Ročník X. – Číslo 2
ČERVENEC 2009
Želivské ozvěny
Z ČINNOSTI
SDH BRTNÁ
Rok 2009 pro nás hasiče začal
masopustem. Ale po časech bujarého
hodování a veselení přišel čas přiložit ruku
k dílu. To když nám zub času nahlodal vrata
u hasičské zbrojnice a bylo třeba je opravit
- obrousit a natřít. I sušák hadic si říkal o
nový kabát. Což, to nebyl až tak neřešitelný
problém. Větší nastal z jara, kdy hladina
rybníka na návsi začala rapidně klesat, až
zbyla malá loužička a lekníny zůstaly na
suchu. Hráz v okolí stavidla propouštěla
a po asi třiceti letech od poslední opravy
řekla dost. Bylo nutné nastalou situaci
urychleně řešit. Věci se s vervou chopil
náš hasičský starosta, který s OÚ Želiv
vše řešil. Domluvený traktor-bagr odtěžil
zeminu v okolí stavidla, kde docházelo
k protékání. Narazil přitom i na původní
odtok, ručně vrtanou borovicovou trubku.
Spodní část stavidla bylo nutno obetonovat
a položit nové trubky výpusti. Hlavní akce
„Z“ připadla na sobotu 6. června. Bylo
třeba vyspárovat spodní část hráze, kde
bylo skrz kameny vidět až na hlínu a
utěsnit jílem těleso stavidla. Sešlo se nás
dost na to, aby práce šla od ruky nebo
nohy ( to pro ty, co šlapaly jíl). A večer bylo
dílo hotové. Zbývalo jen v následujících
dnech navést ornici, provést terénní úpravy
a nasít trávu. A aby tomu nebyl konec,
„třešničku na dort“ vymyslel a zrealizoval
náš dvorní zahradní architekt „Johny“ na
hrázi, ta překvapí. Máme přislíbeny od
brtenského sponzora nové lavičky na hráz,
to aby se návštěvníci Brtné mohli kochat
okolím rybníka a návsi. Také je v jednání
povrchová úprava křížku. No tak uvidíme,
jak vše dopadne.
NYNÍ OD PRÁCE KE SPORTU
Dne 16. května se ve Vřesníku konala
k 85. výročí založení místního sboru
okrsková soutěž v požárním útoku. Příprava
na soutěž a trénink s vodou přinesly své
ovoce. S vodou proto, že po loňském
slibu v Želivských ozvěnách jsem postavil
nástřikové terče s časomírou, které bylo
třeba odzkoušet. Ale má nabídka na
měření časomírou nebyla pořadatelem
přijata, a tak se měřilo postaru, stopkami.
Cvičilo se podle HRBÁČE. Po technických
problémech domácích mužstev A i B jsme
nakonec skončily druzí, časem 28:34,
pouhých 22 setin sekundy za vítězným
Želivem. Jen nás může těšit, že vítěz měl
v sestavě dva borce od nás. Na závěr
domácí předvedli útok se stařičkou PS4. A jak je u BRTEŇÁKA zvykem, můžete
shlédnout průběh soutěže na YouTube.
Vás, všechny čtenáře, zdraví a všem zdraví
přeje: BRTEŇÁK.
Znovuvysvěcení vřesnické
kapličky a setkání rodáků
Jak jsi krásná, kapličko,
změnila ses, maličko...
Prokoukla jsi hned,
tobě, že je tolik let?
Zažila jsi mnoho dešťů,
mnoho sněhu,
tak ti přejeme pohodu a něhu,
od všech dobrých lidí
i od těch, co se modlit stydí,
ať pohladí tě úsměvem svým,
ze srdce upřímným.
Ať Tvůj zvon jak srdce bije,
svůj hlas do okolí rozlije,
ať to není jen ve smutek,
nikdo nechce zármutek!
Ať vyzvání štěstím jen...
tak ať je krásný každý tvůj den!
OPRAVENÍ KAPLIČKY
Jak jsem psala již v minulém čísle, dostala naše
kaplička zbrusu nový kabát.
Byla vykonána rekonstrukce: nová podlaha,
okna, dveře, strop, nový kříž, mříže ke zvonu,
vnitřní i venkovní omítky. Byl zrestaurován
i oltářní obraz ,,Nanebevzetí Panny Marie.”
Prostě se ze staré a opotřebované kapličky
stala ,,kráska,” které je sice 151 let, ale nyní
na to vůbec nevypadá. A k jejím netradičním
narozeninám jsme jí připravili překvapení formou
,,nového vysvěcení.“ Zorganizovat tak velkou
událost není žádná sranda, ale když je dobrá parta
lidí, která má v čele skvělého vůdce, tak je to
mnohem snazší.
Na začátku je nápad, ale zrealizovat ho, to není
už tak jednoduché. Proto se sešla vřesnická
rada, složená jak z hasičů, tak i ostatních, včetně
nás žen a diskutovali jsme, jak na to. Proč
udělat jen vysvěcení? To by bylo strohé. Proč
spolu s vysvěcením nevymyslet i něco o trošku
zábavnějšího? A tak každý přišel s nějakým
nápadem, který se buď promyslel anebo zavrhl,
každý se mohl projevit, ukázat co v něm je, jak je
nápaditý, a že těch nápadů bylo...
Tak jsme se začali připravovat na velký den.
Kaplička už byla připravená, jen ty úpravy
okolo, úklid návsi,...né že bychom neuklízeli.
Každé jaro, ale teď to bylo takové to mnohem
důkladnější pucování.
Každá chalupa nafasovala vápno na obílení jako
v Slunce,seno.... to si samozřejmě, dělám srandu,
ale občas jsme si připadali, jak v Troškově
komedii, nasmáli jsme se, byla u toho pohoda a
tak to má být. U nás aspoň nezaznělo to slavné
,,Už se perou?” vše proběhlo naprosto v pohodě.
ZNOVUVYSVĚCENÍ KAPLIČKY,
zvonu a sraz rodáků A pak nastal den D! V
sobotu 23. května 2009 ve 13 hodin vše vypuklo.
Počasí nám naštěstí přálo, a tak se ke kapličce
navezly lavice, aby se tam vešlo dost lidí, a že
jich bylo opravdu hodně, potvrdí každý, kdo tu
byl. Přesně v jednu se otevřely dveře od auta, ze
kterého vystoupil želivský opat pan Bronislav
Ignác Kramár, s ním převor pan Jáchym
Jaroslav Šimek, kaplan p. Siard Dušan Sklenka,
humpolecká varhanice sestra Zdislava Marie
Kazinová a pět spolubratří.
Okolo kapličky se tak vznášela opravdu ,,boží
aura.” Stráž měl náš hasičský sbor, a že jim to
v nových oblecích fakt slušelo! Mše začala a
trvala asi hodinu a půl, během ní opat mluvil
ke kapličce, kterou vysvětil svěcenou vodou
a vysvětil i náš zvon sv. Josefa, který se na
potvrzení vždy krásně rozezněl... Hovořil pak
k lidem, bylo to milé a vlídné, no prostě ...boží,
chytlo to za srdce i mě, neznaboha. Mši byl
přítomen i želivský starosta pan Karel Chmel a
místostarosta pan Michael Líbl. Po mši promluvil
zastupitel naší obce pan Pavel Novák, který
4
ozvenyleto09.indd 4
7/15/09 7:26:09 AM
Ročník X. – Číslo 2
ČERVENEC 2009
Želivské ozvěny
poděkoval všem, kdo se na této akci zúčastnili,
popřál kapličce ještě dlouhého trvání a pozval
všechny do naší hospůdky, kde se pokračovalo
v tak krásně načatém odpoledni. Peklo se maso,
opékaly
klobásy a kdo měl chuť na sladké, tak si mohl
vybrat snad z 50 druhů zákusků, které nebyly
ze žádné cukrárny, jak si mnozí mysleli, ale z
místních vřesnických pekáren. To naše ženy se
zasloužily o to, aby na každém stole nechybělo
něco sladkého a výborného. K poslechu a tanci
hrála humpolecká dvojice pan Jiří Kovařík a pan
Milan Kopecký, kteří nás bavili jak dechovkou,
tak modernou.
MÓDNÍ PŘEHLÍDKA
V 16 hodin bylo pro všechny přichystáno
první překvapení - ,,módní přehlídka,” kterou
si připravili naše mladé modelky i modelové.
Přehlídka byla zaměřená na dobu dávno minulou,
kdy se nosily sice nepohodlné, ale nádherné
šaty, z dob pravěku, doby bronzové, Řecka,
Říma, Egypta, z dob baroka, rané a pozdní
gotiky, renesance, rokoka, klasicismu, secese,
romantismu, až po 50. léta 20. století. Všichni,
dámy, dívky i jeden mladý muž se procházeli
po parketách doslova profesionálně a naprosto
bezchybně, tréma na nich rozhodně nebyla znát.
Přehlídka měla obrovský úspěch, takže děkujeme
všem krásným modelkám i „modelovi!“
HRA O ,,PANÍ SKÁLE”
Skalnímu masívu, který se pod Vřesníkem od
nepaměti vypíná nad řekou Želivkou, říkají lidé
odedávna ,,Paní Skála”. Vypráví se, že paní z
hradu Orlíka nad Humpolcem se právě v těchto
místech splašili koně a celý povoz se zřítil do
řeky. Na mohutné skále leží šikmo veliký balvan,
který je prý zkamenělým kolem ze zničeného
kočáru. Povídá se, že paní byla zamilovaná do
krásného řeholníka, ale, kdo ví, jak to vlastně
bylo? Pověstí je o ní mnoho a jedno mají všechny
společné – krásu, lásku a přesto špatný konec.
Tuto dávnou báji nám pomohli oživit i skvělí
místní herci, kteří to pojali opravdu v divadelním
duchu, co se týče rekvizit, kostýmů, vypravěče a
pak samotných herců, kteří se do toho vrhli jako
profíci. Hra nebo scénka o Paní Skále, která byla
propletena lechtivými pózami, tak rozesmála
úplně každého! Netušili jsme, že tu máme
takové divadelní talenty, v „národním“ by zírali!
PANÍ NAĎA URBÁNKOVÁ
Na tuto naši skvělou akci byla pozvána i
nynější želivská občanka, zpěvačka paní Naďa
Urbánková, byla tu jako host, a i přesto, že přijela
unavená po koncertu, tak byla ochotná na přání
všech zazpívat naživo aspoň jednu krásnou píseň,
a to ,,Závidím loukám...,” bylo to milé a moc se
to líbilo. Je to žena, která rozhodně nenosí nos
nahoru a mezi nás zapadla, jako by sem patřila.
VŘESNICKÉ JELCINKY
A okolo šesté odpolední hodiny se shlukly ,,
Vřesnické Jelcinky”, které měly připravený
tanec ze Slunce, seno a jahody s názvem ,,Trnky,
brnky.” Tento název skupiny žen vznikl tak
nějak sám o sobě při již tradičních schůzích
a popíjení jablečného Jelzina... Nacvičovaly
jsme po sobotních večerech a nasmály jsme se
u toho opravdu hodně. Každý si jistě vybaví
skvělou paní Růžičkovou, tak asi tak nějak
jsme vypadaly. V bílých tričkách, červených a
modrých sukních, cvičkách a s culíky na hlavě
jsme byly selky k pohledání! A jestli jsme měly
strach, že se to nebude líbit, tak jsme se totálně
mýlily! Už jen když jsme vyšly ze dveří, tak jsme
slyšely hurónský smích a co teprve, když jsme
začaly tančit...musely jsme opakovat, takže si
myslím, že se to opravdu líbilo, už podle toho
ohlasu! Lidi byli usmátý a některým ukáply i
slzičky, tak to splnilo svůj úkol na 200% a o
tom to bylo, udělat si ze sebe srandu, abychom
pobavily ostatní! Tleskala nám i paní Naďa
Urbánková a moc se jí líbilo jakou máme partu.
VETERÁNI
Pro milovníky veteránů tu byla připravena menší
výstava směsi motorek i automobilů, takže kdo
tomu rozumí, se mohl pokochat aspoň pohledem.
KNIHA ,,VŘESNÍK OD MINULOSTI
K PŘÍTOMNOSTI“
Spolu s kapličkou a zvonem se pokřtila i kniha
,,Vřesník od minulosti k přítomnosti,” kterou
si mohl koupit opravdu každý. Autorkou je
paní Irena Krčilová ze Speřic, které dodali
podklady naši místní občané. V naší knize se
dozvíte spoustu informací o minulosti Vřesníka,
ale i o přítomnosti, přesně tak, jak je v názvu.
Zeměpisná poloha, přírodní podmínky, počátky
Vřesníka, správní začlenění, územní vývoj,
historie stavebních parcel a rodů, pamětihodnosti,
osobnosti, vodoprávní záležitosti, zemědělství,
živnosti, obchod, doprava, školní záležitosti,
kultura, pověsti, zájmové organizace...a mnoho
dalšího je popsáno v naší knize o 143 stránkách.
Je zde i několik verzí pověsti o Paní Skále, ale
která je pravdivá,... kdo ví? To už je na vaší
fantazii. Knížka je velmi zajímavá, doplněná
starými i aktuálními fotografiemi a jsou v ní
informace, které se jen tak někde už nedozvíte.
Doporučuji ji všem, i proto, že minulost by
neměla být zapomenuta. Snad si naše děti a děti
jejich dětí někdy uvědomí, jaké to bylo na vesnici
těžké a přesto hezké. Pavel Novák v úvodním
slově napsal, cituji:,, Jsou jistě větší a známější
vesnice než ta naše, ale Vřesník, ten náš, je pro
nás jenom jeden.” Krásně řečeno, takže co více
dodat? Jen to, že je to svatá pravda, tak ať se vám
tato pěkná kniha čte sama...
NÁLADA BYLA PROSTĚ SUPER...
...a to může potvrdit každý, kdo tu byl a zažil to.
Všichni přítomní si mohli, včetně občerstvení,
ještě zakoupit i naší zbrusu nově vydanou
knihu ,, Vřesník od minulosti k přítomnosti
“, kde se o naší pěkné vesničce píše vše od
pradávna po dobu současnou. Na prodej bylo
i CD s fotografiemi, skleničky a hrníčky s naší
kapličkou a nápisem. Zábava pak pokračovala
dál ve skvělém tempu, sluníčko svítilo, takže
se mohlo sedět i venku, kde byly připraveny
lavice a slunečníky. Pivo teklo proudem, tančilo
se, nálada byla prostě skvělá! Celá naše akce se
fakt povedla a myslím, že nemluvím jen za sebe,
ale i za ,náš „bezva vřesnický tým” a také za ty,
kteří se přišli podívat na naši vzorně upravenou
vesničku, ať to byli všichni rodáci anebo sousedé
z okolních vesnic. Slyšela jsem jenom chválu,
takže můžeme být právem pyšní...
Vím, že pan Pavel Novák, zastupitel obce, všem
poděkoval, ale bylo to mířeno spíše na nás ženy a
přitom většinu vymyslel a zorganizoval právě on
a naši muži! Byli v čele toho všeho a vrhli se do
toho s vervou a nadšením, veškerou těžkou práci
si udělali sami, my jen vypomohly, takže jim za
celou ,,dámskou partu” tímto moc děkujeme za
to, co pro nás všechny a Vřesník udělali, dělají a
dělat budou. A samozřejmě jim budeme kdykoli
po ruce, budou – li nás potřebovat a my pevně
věříme, že ano! Děkujeme všem, kdo se na celé
bezva akci podíleli i všem účastníkům, kteří
se této super zábavy zúčastnili, atmosféra byla
fantastická a to, že všichni odcházeli s úsměvem
na rtech bylo pro nás krásnou odměnou, díky!
5
ozvenyleto09.indd 5
7/15/09 7:26:10 AM
Ročník X. – Číslo 2
ČERVENEC 2009
Želivské ozvěny
Vřesnické zajímavosti
VELIKONOCE VE VŘESNÍKU
Je červenec a já píšu o dubnu, proč? Možná proto,
že letošní Velikonoce opravdu stojí za zmínku,
už jen proto, že místo jara tu bylo léto jak vyšité!
Jindy chodí koledníci v zimních bundách a
letos přišli v tričku a šortkách, bylo to zvláštní
a legrační. Naši muži si na nás upletli opravdu
vyjímečnou pomlázku, která měřila snad 5 metrů!
Jediná její výhoda pro nás byla, že se nedala moc
ohýbat a tudíž to s ní tolik nebolelo, ale naše
mužské pokolení na nás bylo hodné, takže tolik
modřin zase nebylo. Nakonec se dlouhá pomlázka
zasadila na hrázi rybníka, kde si hezky kvetla a
kvetla... Letošní Velikonoce se povedly. Zatím, co
některé ženy čekaly na ,,cajmrsk” od koledníků,
ostatní se příjemně opalovaly na sluníčku.
STAVĚNÍ A KÁCENÍ, VŘESNICKÉ
MÁJKY
Dne 30. dubna se všude pálily čarodějnice, u
nás také a okolo jedenácté hodiny večerní se šla
stavět ,,Májka.” Byla to u nás po dlouhé době
první májka, takže se na to chlapi dokonale
připravili. Víte vlastně, proč se máje stavěly a
staví? Já se musím přiznat, že jsem to nevěděla a
když něco nevím, tak si to zjistím.
V minulosti se stavěly máje nejen na venkově, ale
běžně i ve městech. Ve zprávě jednoho pražského
kazatele z 18. století se mluví o tom, jak se Praha
začátkem května zelenala množstvím májek.
Bývalo pravidlem, že se ozdobený strom stavěl
před městskými radnicemi, před okny zámků i
před domy vrchnostenských úředníků. Zemská
vláda i majitelé jednotlivých panství sice vydávali
opakované zákazy stavět máje, protože škody
v panských i obecních lesích byly velké, ale na
druhou stranu bylo pro poddané téměř povinností
postavit své vrchnosti i jejím úředníkům k poctě
máj. Bývali za to občas odměněni i třeba sudem
piva. Stromy vybrané na máje musely být silné,
rovné a někdy tak vysoké, že bylo obtížné je
porazit a dopravit na místo. Druh stromu býval
různý, hodně se užívaly smrky, jedle nebo
borovice, protože déle vydržely zelené. Ale právě
tak oblíbená byla i bříza. V některých oblastech
Českomoravské vrchoviny na východ se druhy
stromů kombinovaly – kmen pocházel například
ze smrku či jedle, zatímco vršek z borovice nebo
břízy. Obě části pak napevno spojoval kovář.
Kmen máje byl většinou hladký, oloupaný,
někdy byla kůra hadovitě vyřezána. Zelený vršek
koruny se zdobil barevnými stuhami a šátky,
květinami a fábory z pestrého papíru. Později
se objevovaly i zavěšené lahvičky s kořalkou a
pamlsky. Ty nesloužily jen na ozdobu, ale byly
lákadlem pro soutěže ve šplhání po hladkém
kmeni a ,,očesávání”. Pod ozdobeným vrškem
mnohde ještě visel věnec, zhotovený ze zeleného
chvojí a také barevně ozdobený. Dával máji
charakteristickou siluetu, která se objevuje na
mnoha obrazech a starých fotografiích. Postavení
máje, vysoké až několik desítek metrů, není
snadné a musí se na něm podílet víc lidí. Staví
se buď v centru vesnice na návsi, nebo na
jiném významném místě, u kostela, dnes i na
hřišti, apod. Musí se zapustit hluboko do země,
dobře zaklínit a případně podepřít vzpěrami. Se
stavěním májek se pořádaly i taneční zábavy,
většinou v režii místní mládeže. Dodnes jsou
známé pod názvem věneček, který patřil dívkám
a kytka, kterou organizovali chlapci.
Předcházela jim většinou obchůzka s hudbou a
výskotem po domech, před nimiž stály májky.
Veselý průvod stále narůstal, děvčata se k
němu postupně připojovala, až nakonec došel
na náves, kde se tančilo pod ústřední májkou.
Ověnčený strom představuje nejen symbol jara,
ale také lásky. To, že postavit májku není nic
jednoduchého jsme zjistili i my.Vypadalo, že se jí
nahoru moc nechce, ale nakonec stála v celé svojí
kráse. A i když v ostatních vesnicích byly májky
podťaty, tak nám se jí podařilo uhlídat až do
posledního května, kdy za hudby a veselé scénky
opět našich místních herců, byla podříznuta. V
hospůdce jsme jí pak všichni oslavili hudbou,
zpěvem, vínečkem a hlavně výborným upečeným
beránkem.
85. VÝROČÍ VŘESNICKÝCH HASIČŮ
U příležitosti 85. výročí Sboru dobrovolných
hasičů se v sobotu, dne 16. května, konala soutěž
místních i přespolních hasičských sborů.
Dostavilo se celkem 13 družstev, z toho 9
mužských: Vřesník A, Vřesník B, Červená Řečice
A, Červená Řečice B, Sedlice, Brtná, Petrovice,
Jiřice a Želiv. Tři družstva žen – hasiček:
Bácovice, Jiřice a Sedlice a jedno družstvo dětí
ze Vřesníka. Našim mužům se moc nedařilo, a
tak na 1. místě skončila Červená Řečice A, na 2.
místě Červená Řečice B a na 3. místě Želiv.
Ženy se umístily: 1. místo Bácovice, 2. místo
Jiřice, 3. místo Sedlice. Aspoň vřesnická
omladina byla první, protože soupeře neměla, a
i kdyby měla, tak by určitě taky vyhrála, takže
sláva vítězům a čest poraženým!
BOŽÍ TĚLO...
Co je vlastně ,,Boží tělo” a proč se tento svátek
slaví? Svátek Božího těla se slavil po uplynutí
jedenácti dnů od Božího hodu svatodušního, což
bylo období mezi 21. květnem a 24. červnem.
Lidé, kteří šli na Boží tělo do kostela, měli s
sebou na posvěcení věnečky a věnce, zhotovené z
různých lučních bylin.
Po mši se šlo k jednotlivým oltářům. Oltáře byly
čtyři, u každého z nich se četl začátek jednoho
ze čtyř evangelií a u každého z nich se udělovalo
požehnání. Cestu, po které kráčel kněz, děvčata
hojně posypávala květy a lístky. Před každým
domem bývalo v tento den pečlivě zameteno. U
nás byl průvod spojován s prosbami za příznivé
počasí pro nadcházející léto a o ochranu před
různými živelnými katastrofami. Na počátku 20.
století bylo zvykem, že rodiny stavěly před svým
stavením malé oltáře podle svého vkusu a ze
všech koutů se ozývaly rány z hmoždířů.
Podobně tomu bylo i dne 14. 6. 2009, kdy se
konala v želivském kostele slavnost Božího těla a
převor Jáchym Jaroslav Šimek oslovil naše hasiče
s tím, že se mu líbilo chování a vystupování
našeho sboru. A tak se na jeho přání naši hasiči
zúčastnili tohoto svátečního dopoledne v Želivě,
ve slavnostních hasičských oblecích, velmi jim to
slušelo a na mši byli ozdobou. Lada Vlčková
6
ozvenyleto09.indd 6
7/15/09 7:26:13 AM
Ročník X. – Číslo 2
ČERVENEC 2009
Želivské ozvěny
Co všechno jsme prožili ve školce
INFORMACE
A jak šel život ve školičce v tomto
posledním čtvrtletí školního roku?
Děti viděly divadélko O Smolíčkovi a při jiné akci
si zahrály na africké bubínky. Však je také mladí
manželé z Pacova dokázali rozdovádět. Děti měly
možnost si zabubnovat a to věřte, že duněla i zem,
chyběly nám už jen pomalované tváře. Mysleli jsme
s akcemi i na rodiče a pozvali je na pozdní dubnové
odpoledne, popovídat si o výchově dětí. Zahráli
jsme si pod vedením lektorky i rodinné role. Na
takové téma bychom mohli pokračovat mnohem
déle, ale byla jen jedna přednáška. Děti i další
členové rodiny jsou vděčným námětem k zamyšlení.
K svátku jsme „Modré planetě“ zasadili darované
stromky od paní Tomanové a další nás čekají
ještě na podzim. Naše školička žila již od jara
nacvičováním programu pohádky O Šípkové
Růžence. Každý zaměstnanec školky měl
významnou úlohu v programu, od sepsání scénáře,
úpravy hudby, výroby kulis i rekvizit a dalšího
shánění a nacvičování samotného programu. Dobrý
nápad vždy něco vylepšil, ale nadšení nesmělo
opustit hlavně naše malé herce, bez nich by to
nešlo. Tato akce byla živým dárkem maminkám k
svátku, ale ty neseděly s rukama v klíně, pomáhaly
vyrábět papírové růže, šily kostýmy dvorních dam,
královské rodiny, koníků a sudiček. Vylepšovaly se
i zakoupené kostýmy a hlavně, pilné ruce maminek
upekly ty opravdové, voňavé svatební koláče,
které na správné pohádkové svatbě nemohou
chybět. Dárek maminkám k svátku se vydařil
a kvalitní, profesionální záznam divadelního
vystoupení, natočeného kameramanem panem
Vidovičem, byl odměnou nám všem a bude také
trvalou vzpomínkou pro děti na chvíle, strávené v
naší mateřské škole. V klidu domova tak můžeme
zhodnotit naši práci a výborné výkony dětí.
A rychle na výlet. Tentokrát jsme zvolili kratší
trasu, do nové ZOO v Jihlavě. V posledních
letech jsme dali na zájem rodičů, kteří se chtěli se
svými dětmi zúčastnit výletu, hlavně maminky,
protože někteří tatínkové na takové akce rodinu
moc vyvážet nechtějí. Bohužel ráno se odhlásilo
z důvodu nemoci 12 dětí, ale nešlo akci odložit,
zbylé děti se moc těšily a počasí nám také přálo.
Zoologická zahrada nás mile překvapila zajímavou
architekturou a nápady. Děti ocenily blízký kontakt
se zvířaty, ale hlavně se jim líbil sportovní areál.
Někdo si užil výletu dokonale, někdo spokojený
nebyl, ale zavděčit se nelze všem. Hlavně, že jsme
se z akce vrátili zdraví a nikoho jsme neztratili.
V květnu byl, pod vedením paní učitelky Neradové
ze ZŠ Želiv, ukončen po 9 týdnech náročný
grafomotorický kurz pro předškolní děti.
K svátku dětem jsme připravili výlet do okolí, to
by ale nešlo jít jen tak, šli jsme tedy do pohádky
o Červené Karkulce. Naše paní školnice má v
Bolechově chaloupku jak z pohádky a v ní hodnou
babičku a dědečka. Akci jsme domluvili předem,
děti si mohly zvolit barvy oblečení podle pohádky,
vedla červená, bílá, zelená a šedá. V kostýmech
Karkulky byly i paní učitelky a kluci byli za
myslivce. Ze školky jsme vyšli pěšky a šli zkratkou
od špýcharu lesem na Bolechov.
Že se rodina naší paní Hanky tak důkladně připraví
na pohádku, to jsme ale netušili. Přivítala nás
pohádková maminka s roztomilou Karkulkou, byla
i světnička s babičkou v posteli, zachránce myslivec
a vlk, který s nimi sehrál pro děti scénku. Protože
pohádka byla pro děti tak živá, hlavně když vlk
chtěl sežrat babičku v posteli, varoval ji výkřikem
malý Radek: „ A nebojte se vlka babičko, to je
převlečená naše pani ředitelka.“
Pak následovala hostina, lívance, koláče a další
dobroty s čajem. Děti hodovaly a mohly si dokonce
vylézt i na opravdovou staročeskou pec. To se dříve
línému Honzovi leželo! Všichni se usmívali a bylo
nám moc dobře. Děti se na zahradě vydováděly a
už nás čekali další osadníci, rodiče dětí z Bolechova
a zvali nás na návštěvu. Paní Holubová připravila
ohniště a pomohla opéct buřtíky. Děti si pochutnaly,
byly spokojené, ale čas se krátil, a tak jsme se
museli připravit na cestu domů. Dětský den jsme
nemohli lépe oslavit.
V pohádkovém lese, pod vedením Jeřabin měla
naše školička stanoviště se Šípkovou Růženkou
a zakletým královstvím. Královna a krásná
princezna s milým princem se oddaně věnovali
dětem a nechyběly ani růže pro statečné prince
s mečem. Samozřejmě, že děti měly možnost
pohoupat i miminko v kolébce. Škoda jen, že do
Pohádkového lesa přišlo tak málo místních dětí
a naši práci oceňovali hlavně cizí návštěvníci.
Školní rok vbíhá do finiše a blíží se den rozloučení
s našimi předškoláky „Lvíčátky.“ V Hotelu Na
Kocandě předvedly děti ze ZŠ na úvod aerobik a
pak přicupitalo na pódium třináct předškolních dětí
se školní taškou na zádech. Úsměv nám tuhnul na
tváři, protože pasování předškoláků královnou na
školáky je vážná věc a v srdci se ozývají vzpomínky
na začátky těchto dětí v mateřské škole. Rodiče
i děti si uvědomovali vážnost tohoto kroku do
života. Odměnou v programu byl dětem lev, který
packou stvrdil pasování na školáka. Slavnostní
rozloučení, dárky s kyticemi a dojaté pani učitelky,
které od rodičů dostaly také kytičku, bylo ukončeno
zmrzlinovým pohárem s malým paraplíčkem,
dobrým symbolem naší Mateřské školy Paraplíčko.
Přejeme vám dobrý start do života, děti!
Poslední naší akcí byla návštěva žáků 9. třídy ZŠ ve
školce, kde jsme si společně zavzpomínali.
Přesto, že není jednoduché přežít s dětmi dva
měsíce prázdnin, k letnímu provozu se přihlásilo
pouze 7 dětí, proto bude mateřská škola v létě
uzavřena. Přejeme Vám všem, dětem i rodičům,
krásnou dovolenou, bezpečné a klidné léto i s
nějakým hezkým dobrodružstvím. A 1.září na
shledanou!
Květa Kasalová
Upozorňujeme občany obce a místních
částí obce i rekreanty, že musí mít svoji
nemovitost označenou na viditelném
místě tabulkou s číslem popisným či
evidenčním a musí ji udržovat v řádném
stavu. /vyhláška č. 326/2000 Sb./
V opačném případě hrozí sankce dle
platných předpisů. Označení je nutné
m.j. i pro potřeby složek integrovaného
záchranného systému. OÚ Želiv
Komu se ztratil jezevčík, pes, rezaté
barvy, ať se ozve na tel. 565 581 164.
Nabízíme dlouhodobý pronájem
dvougeneračního domu v Hněvkovicích u
Humpolce.
Terasa, zahrada, 2garáž, sauna. Zařízen
k okamžitému užívání. Kotel na TP.Nájem:
15 000Kč + energie/měsíčně. Tel. 565
321 485, 777 270 603.
Prodáme chalupu v Krasoňově před celk.
rekonstrukcí. 2 obytné místnosti, soc.
zařízení, 2x stodola. Velice pěkné místo.
Pozemky: 1996m2. Cena: 1 560 000Kč.
Tel. 565
321 485, 777 270 603.
Nabízíme pozemek o celkové výměře
6237 m2 v katastrálním území Vystrkov
nedaleko dálničního sjezdu Humpolec. Z
celkové výměry zahrnuto zhruba 2 600
m2 pozemku v
územním plánu obce k zastavění - bytová
výstavba. 3 600 m2 - zahrada, cena
dohodou. Tel: 565 321 485, 777 270
360.
Hledáme pro své klienty chalupu nebo
rod.domek v Želivě nebo okolí Humpolce.
Cena do 2 mil. Kč. Tel.777 270 603(
stačí poslat SMS ozvu se Vám zpět ).
Knihovna Josefa Čapka informuje
*V měsíci březnu, který je “Měsícem
knihy a internetu,“ byla vyhlášena
„Soutěž o nejkrásnější knižní záložku.“
Soutěže se zúčastnilo 57 dětí z MŠ
Paraplíčko a ZŠ Želiv. Vítězné práce
následujících dětí byly odměněny
drobnými dárky: David Vacek z MŠ
Paraplíčko Želiv, ze základní školy pak
děti Petra Hodačová - 1. třída, Jiřina
Bezstarostová – 3. třída, Kateřina
Bloudková – 5. třída, Pavel Svoboda – 5.
třída a Tereza Krepčíková – 5. třída. Všem
výhercům blahopřejeme.
* Děkujeme manželům Marcele a Tomáši
Chmelovým ze Želiva za knihu, kterou
věnovali naší knihovně od spisovatelky
J. K. Rowlingové „Harry Potter a relikvie
smrti,“ v ceně 550 Kč.
* Upozorňujeme čtenáře, že v době
letních prázdnin, v červenci a srpnu, je
knihovna otevřena pouze ve čtvrtek od 8
do 11 a od 15 do 19,30 hodin.
Přejeme všem hezkou dovolenou.
Želivské ozvěny vydává Obecní úřad v Želivě.
IČO:249483 Náklad 330ks. Vychází čtvrtletně.
Řídí redakční rada ve složení: Anděla Tomanová,
Karel Chmel, Michael Líbl, Lada Vlčková
grafická úprava: René Decastelo
Zapsáno do evidence MK ČR E 10244
Redakční uzavěrky: 15.3., 15.6., 15.9., 10.12.2007
Náměty ke zveřejnění zasílejte na mail libl.
[email protected]
7
ozvenyleto09.indd 7
7/15/09 7:26:14 AM
Ročník X. – Číslo 2
ČERVENEC 2009
Želivské ozvěny
CO NOVÉHO NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE?
JEAN JACQUES ROUSSEAU: „VÝCHOVA DĚTÍ
JE ČINNOST, PŘI NÍŽ MUSÍME OBĚTOVAT ČAS,
ABYCHOM HO ZÍSKALI.“
Než přistoupím k hodnocení uplynulého školního
roku, vrátím se ještě v několika větách k některým
akcím, které proběhly v závěru roku.
27. dubna navštívili naši školu dva občané z Afriky,
jeden pocházel z Keni a druhý z Angoly. Připravili
pro děti pořad „Sága Afrika“, pořad o životě lidí
v Africe, o tradicích, zvycích, o jídle. Vyprávěli o
místních školách, jak se dětí učí, jaké používají školní
pomůcky. Přivezli s sebou tradiční hudební nástroje,
bubínky, na které si děti mohly zahrát. Dokonce se
naučily jednu africkou píseň. Na závěr se mohly
děti ptát na vše, co je zajímalo. Výtěžek z této akce
putoval na podporu školství v Africe.
6. května se uskutečnila slavnostní vernisáž krajské
výtvarné soutěže „Silnice a my“. Tuto soutěž
vyhlašuje naše škola vždy za dva roky, letos to byl
již pátý ročník. Do soutěže poslalo celkem 540 prací
43 škol kraje Vysočina. Naše škola připravila do
soutěže 81 prací, které byly hodnoceny zvlášť. Téma
letošního ročníku, „Jak se zachovám při dopravní
nehodě“, vedlo k zamyšlení, jaké situace mohou
při provozu na silnici nastat a jak poskytnout první
pomoc při dopravní nehodě. Práce všech dětí byly
velmi zdařilé, což znamenalo, že porota, složená z
učitelů výtvarné výchovy, neměla jednoduchý úkol.
Práce hodnotila ve čtyřech kategoriích podle věku,
zvlášť malbu a kresbu. Diplom a věcnou odměnu
získalo 20 žáků v krajské části a 14 žáků z naší školy.
Odměny do soutěže věnovaly: Policie ČR Pelhřimov,
BESIP Jihlava, Spojené kartáčovány Pelhřimov,
KOH-I-HOOR Hardtmuth Pelhřimov, Trade a.s.
Pelhřimov. Všem dárcům děkujeme. Část finančních
prostředků jsme použili z projektu „Prevencí ke
snížení úrazovosti dětí“. Oceněné práce a některé
další byly vystaveny v prostorách školy do poloviny
června.
V minulém čísle Želivských ozvěn jsem se zmínila
o tom, že jsme podali projekt na prevenci sociálně
patologických jevů. Náš projekt byl úspěšný a od
Kraje Vysočina jsme získali částku 30.000 Kč.
Všechny tyto peníze byly použity na realizaci již
šestého zážitkového kurzu. Ten pro žáky 2. stupně
připravil pan učitel Cihlář spolu s žáky 9. ročníku.
Začal 27. května a byl jako vždy dvoudenní. Úkolem
žáků bylo najít sedm ztracených ctností – cudnost,
mírumilovnost, štědrost, činorodost, pokoru,
přejícnost a skromnost. Žáci se rozdělili do čtyř
skupin, ke každé byl přidělen jeden vyučující, který
dohlížel na bezpečnost. Jejich cesta vedla od školy
přes elektrárnu do rekreačního zařízení Lenka u
Kletečné. Cestou žáci plnili různé úkoly a aktivity.
Večer si mohli zastřílet z kuše, luku a vzduchovky.
Nemohla chybět ani noční hra. Po návratu do školy
dostal každý žák arch papíru, na který měl barevně
vyjádřit své pocity a dojmy z předchozích dvou dní.
Žáci 9. ročníku mezitím přichystali prezentaci z fotek
pořízených během kurzu. Večer se všichni sešli v
jedné třídě a společně shlédli připravenou prezentaci
doplněnou podmanivou hudbou. Znovu si tak osvěžili
různé příběhy, zážitky. Zážitkový kurz byl zakončen
společným kruhem a hodnocením každého žáka
i učitele. Když opomenu výtky některých žáků k
počasí, k průběhu kurzu se vyjádřili všichni kladně,
dokonce ho někteří hodnotili jako dosud nejlepší.
Na památku si odnesl každý medaili, která byla
symbolem úspěšného zvládnutí kurzu. Poděkovat
bych při této příležitosti chtěla panu Pihávkovi, který
nám zajistil stravu a ubytování v obou dnech a panu
Marečkovi za sponzorský dar. Svůj zážitkový den
si uspořádali na konci června i žáci prvního stupně.
Bohužel jejich plány zmařil déšť a bouřka, a tak
museli improvizovat a činnosti změnit. Nakonec
ale dopadlo vše dobře, děti měly radost z přespání
ve škole a ani příliš neřešily, že poklad místo v lese
měly ukrytý ve škole. Den dětí jsme oslavili v pátek
29. května. Měli jsme připravené různé aktivity v
prostorách kolem školy, ale brzy jsme se museli
přesunout do školy kvůli dešti. Nepodařil se dohrát
ani fotbalový turnaj. K dohrávce jsme se dostali až
za týden. Děti 1. stupně jezdily na motokárách, které
zapůjčil pan Mareš. ČSSD nám kromě finančního
daru zapůjčila skákací hrad. Finanční prostředky
jsme použili na zaplacení výukového pořadu „Vývoj
hudebních nástrojů od pravěku až po současnost“
pro všechny žáky školy. Ze zbylých peněz jsme
zakoupili všem pití a různé sladkosti jako odměny za
předvedené výkony v jednotlivých soutěžích. Ještě
jednu odměnu dostaly děti k jejich svátku – škola
zaplatila dva autobusy na filmové představení do
Humpolce dne 24. 6. – Kozí příběh. Děkuji panu
Marešovi za ochotu a OV ČSSD
v Pelhřimově za sponzorský dar.
Jak si letos naplánovali žáci školní výlety?
13. května vyrazili žáci 6. až 8. ročníku na školní
výlet do Brna. Navštívili muzeum Anthropos, kde
měli mimo jiné možnost vidět vystavený originál
sošky Věstonické Venuše či vycpaného mamuta v
životní velikosti. Dále si prohlédli Kasematy a hrad
Špilberk. Žáci 1. stupně jeli 10. června do ZOO ve
Dvoře Králové. Počasí bylo naštěstí pěkné, a tak
si děti mohly všechna zvířata v klidu prohlédnout.
Deváťáci dlouho váhali, zda vůbec na nějaký výlet
pojedou. Nakonec se přece jen dohodli, že pojedou do
Jihlavy. Cíle měli dva: ZOO a City Park.
29. června proběhlo tradiční setkání žáků 9. ročníku
a jejich nejbližších s panem starostou a zastupiteli
obce, které jsme si ve škole nazvali „vyřazení žáků
9. ročníku ze ZŠ“. Organizace se tentokrát ujal třídní
učitel Jaromír Cihlář. Po krátké kulturní vložce
žáků 1. stupně vystoupil s projevem pan starosta
Karel Chmel, po kterém následovalo představení
všech žáků. Každý obdržel od pana starosty knihu
s věnováním a podepsal se do kroniky SPOZ. Za
SPOZ promluvila k žákům a jejich rodičům paní
Olga Němcová a za základní školu paní učitelka Věra
Špetlová, která zastoupila z objektivních důvodů
nepřítomnou ředitelku školy. Bylo to příjemné
setkání, na kterém si všichni uvědomili, že pro
deváťáky končí jedna etapa života a po dvou měsících
prázdnin začnou na středních školách a učilištích
etapu novou. Všichni jim přejeme, aby se jim v
novém prostředí líbilo a dařilo.
A nyní k hodnocení právě ukončeného školního
roku: Slavnostní zakončení školního roku proběhlo
30. června v tělocvičně školy. Přítomni byli všichni
žáci, zaměstnanci školy, hosté – pan Michael Líbl,
paní Olga Němcová, paní Květa Kasalová a někteří
rodiče žáků 9. ročníku.
1. stupeň – 44 žáků – 40 prospělo s vyznamenáním
(tj. 91 %), z nich 26 žáků prospělo se samými
jedničkami. 4 žáci z prvního stupně měli na
vysvědčení jednu nebo více trojek. Nikdo neměl
známku horší než trojku. 2. stupeň – 51 žáků – 16
prospělo s vyznamenáním (tj. 31 %), z nich 3 měli
samé jedničky, 34 žáků prospělo, 1 žák neprospěl.
Za celý školní rok bylo zameškáno 7 258 hodin, což
je v průměru na žáka 77 hodin (na 1. stupni 59 hodin,
na 2. stupni 92 hodin).
Žáci se zúčastnili na úrovni okresu: 12 sportovních
soutěží, 10 vědomostních soutěží a 9 dovednostních
soutěží. Ve dvou soutěžích postoupili do kraje.
Nejlepších výsledků dosáhli v těchto soutěžích:
- Dopravní soutěž cyklistů – 1. m. OK mladší žáci,
1. m. OK starší žáci, 3. m. KK mladší žáci, 3. m. KK
starší žáci
- Pelhřimovský zvonek – 1.m. OK
- Florbal – 3. m. OK starší žáci
- Zeměpisná olympiáda – 4. m. OK 8.-9. ročník
- LAO – skok daleký – 5. m. OK mladší žákyně
- Vybíjená dívky 6.-7. ročník – 5.-6. m.OK
- Šachy – 6. m. OK mladší žáci
- Pythagoriáda – 4 žáci 7.ročníku úspěšní řešitelé OK
(OK – okresní kolo, KK – krajské kolo)
Třídní učitelé předali žákům 24 knižních odměn, 17
pochvalných listů, 4 žáci převzali věcnou odměnu
za vynikající výsledky v dopravní soutěži cyklistů.
Ředitelka školy předala 15 žákům diplom ředitele
školy za reprezentaci školy a poděkování paní
učitelce Janě Decastelové za vzornou přípravu žáků
na dopravní soutěže cyklistů a vynikající výsledky,
které s nimi dlouhodobě dosahuje.
Základní školu opouští 14 žáků: 1 Gymnázium
Pelhřimov, 3 Obchodní akademie Pelhřimov, 3
Střední hotelová škola Pelhřimov, 3 Střední škola
Pelhřimov, 4 Střední zemědělská akademie Humpolec
(10 s maturitou, 4 učební obory).
Přeji všem dětem krásné prázdniny,
spolupracovníkům příjemnou dovolenou a těším se na
setkání s vámi 1. září 2009 v 8:00 hodin v tělocvičně
školy. Tento den nás bude čekat jedna milá povinnost
– slavnostně otevřít nové hřiště s umělou trávou u
školy, na které obec získala dotaci ve výši 1.000.000
Kč od společnosti ČEZ. Marie Dolejšová
8
ozvenyleto09.indd 8
7/15/09 7:26:14 AM