"ulharské hory

Transkript

"ulharské hory
"ulharské hory
---------
t{;
::',i~_,
~~J:1ulharská lidová republika je hornatá země se střední nadmořskou výšR'pu 470 m. Osou Bulharska je Stará planina (Balkán), jejíž hřeben pouje rovnoběžkovým směrem v délce zhruba 550 km od řeky Timok
ernému moři, dosahuje vrchem Botev výšky 2376m a dělí zemi ha
zhruba stejné poloviny. Na jih od Staré planiny leží nižší horské
mo Sredna gora. Je většinou porostlé bukovými lesy a je dosti osídlenejvyšší vrch Bogdan měří 1604 m. Na západě země se nad Sofií
,do výšky 2290 m masív Vitoša, oblíbená °t>last odpočinku a zimních
Úů obyvatel Wavního. města. Z několika horských hřebenů při julávské hranici nejvýše vystupuje hora Ruen (2252 m). Na samém
východě země leží dubovými lesy pokryté vrchy Strandža (Gradište
m). V jižní částí BlIlharska se rpzkládá mohutný Rilsko-rodopský
asív. Jeho nejvyšší částí (zároveň i na J3alkánském poloostrově a v jiho'chodní:p.vropě)
je pohoří Rila (Musala 2925 m), jižněji se zdvihají
):in (Vichren 2914 m) a rozleWé Rodopy (Goljam Perelik 2191 m). Sever
mě vyplňuje Podunajská nížina, na východě na ni navazuje Dobrudžská
ošina a v údolí řeky Marici se rozprostírá Hornothnická nížina.
Našimi turisty jsou nejvíce vyhledávána pohoří Rila a Pirin, obě mají
sokohorský charakter a jsou zde terény vhodné pro horolezce. Hojně
vštěvovaná je i střední část Staré planiny. Rodopy se skládají z ne.tného počtu hřebenů a hřbetů, z níchž mnohé jsou turisticky dosud
málo využívány.
Ačkoliv bulharské hory leží již na jihu Evropy, tamní počasí nezaruje jen horké letní dny, ale je stejně vrtkavé jako ve většině vysokých
r. Vliv Černého moře je v horských oblastech minimální a vliv Egejého moře zajišťuje sice mírné a hlavně vlhké podnebí v nejjižnějších
stech, ale především v nížinách, kdežto ve vyšších polohách hor se stává,
i v letních nocích poklesne teplota až k bodu mrazu. Zvlášť vrtkavé
nevyzpytatelné počasí má Stará planina, která svou polohou dělí Bulrsko nejen zeměpisně, ale vytváří i hranici mezi působením přímořských
Iwntitentálních povětrnostních vlivů. Proto tu dochází k rychlým a needvídaným povětrnostním změnám, které přinášejí turistům mnoho
otíží.
.
p
V bulharských horách se návštěvník neobvykle často setkává i s pa'átníky národní kultury. Všechny kláštery jsou bohatou studnicí náodního písemnictví, architektury a umění, jsou místy, kde bohatá a dávná
ultura bulharského národa hledala útočiště před osmanskou porobou
kde přečkala kritická léta národnostního útlaku. Stejně tak tu nacházime
topy celého dějinného vývoje: pozůstatky pochodů římských legií,
recká opevnění, památníky společných bulhar.sko-ruských bojů proti
anské nadvládě z let 1877 -1878 i z bitev balkánské války roku 1912
z boje proti fašistům za druhé světové války.
Bulharští občané si proto velice váží svých hor nejen pro jejich přírodní
rásy a mohutnost, ale i jako výrazu a symbolu národní svébytnosti.
áží si jich jako místa, odkud se jim vracela a kde byla vybojována svooda, která jim byla po dlouhá staletí upírána. Proto je třeba, aby naši
bčané znali tyto skutečnosti. Podobně je třeba, aby vzali v úvahu, že
'ť
147
bulharský národ i kultura se vyvíjely často v jiných podmínkách než
kultura naše, aby respektovali odlišné zvyky a obyčeje, se kterými se na
svých cestách setkají.
JAK
DO BULHARSKÝCH
HOR
Nejjednodušší přístup do Bulharska je přes Maďarsko a Rumunsko.
Pro návštěvu hor připadají v úvahu dva pohraniční rumunsko-bulharské
přechody: Calafat-Vidin, kde je doprava autobuslI, automobilů a osob
zajišťována přívozem přes Dunaj; a dále Giurghiu-Rusepřes Most
družby. Bukurešť (přímé vlaky z Prahy) je spojena se Sofií železniční
tratí přes Ruse, která pak vede rovnoběžně se Starou planinou, některé
její odbočky míří blíže k hlavnímu hřebeni, a ten posléze protíná v údolí
řeky Isbr. Mezinárodní rychlíková trať Sofie- Soluň zpřístupňuje
Rilu a Pirin údolím řeky Struma, železnicí směr Plovdiv-Jstanbul se
lze dostat rovněž do Ri1y a dále údolím Marice do Rodop. Nejkratší spo~
jení na hřeben Staré planiny vede z Ruse přes Ve1íko Trnovo na nádraží
Krstec, železniční tratí lze pokračovar ve směru Stara Zagora, Plovdív
a dále do Rodop.
Pohraníční přechod ve Vidinu lze využít hlavně pri cestách autobusem čí osobním autem, značně zkracuje vzdálenosti při cestě do Sofie.
Je tudy možné cestovat i železnicí. Ve městě Criaova v Rumunsku (v současné době tudy projiždějí sezonní rychlíky Praha- Varna) je třeba přestoupít na osobru vlak směrem Calafat, převézt se pt'es Dunaj a pokra~
čovat bulharským vlakem směrem k průrvě Jskaru a dále do Softe.
Podobně jako v Rumunsku je v í Bulharsku frekvenceylaků menší než
u nás, jízdrú řády nejsou vyvěšovány, na tabulích jsou uváděny pouze
odjezdy a příjezdy vlaků. Informace o připojich nutno žádat v informačnich kancelářích. V zemi je poměrně hustá síť autobusových linek, jimiž
se někde lze dostat i do vyššich. horsk' Ych p,olohv (průsmyky horské chat y ).
.' du autobusu,
'v
C asto Je
zís k at Informace o miste a času o dJez
" vsak obtIzné
..',.
davak ždé mpnpa deje lé pe SI Je oVr:rovat. N umopootatlstIm,zena
'l
..
kových
tratích
-.
..
jsou zavedeny
,.
místenky,
které
je třeba
si opatřit
v před~
prodeji. I na místních linkách je zaveden předprodej jízdenek, které
se řídíči pouze předloží ke kontrole.
Hlavni sílniční komunikace zhruba sledují železniční siť. Poměrně
dosti. dobrých komunikací
Staré
, planíny.
, .. vede přes hřeben
v , . Silnice v od.
.
leh1eJších oblastech mlvaJI ruznou kvalitu, ktera se mem Jednak se stup-
něm údržby cest, jednak vlívem počasí. Většina horských chat, k nimž
podle mapy vede silnice, je přístupná jen s obiížemi a spíše pro terénní
vozidla. Doporučuje se proto opatrný výběr a vždy si před jfzdou několika
dotazy ověřovat současný stav sjízdnosti silnic.
UBYTOV ÁNf A STRAVOVÁNi
V bulharských horách bylo po druhé světové válce postaveno mnoho
turistických chat, tato nová výstavba reprezentuje dobré dvě třetíny současného stavu. Dnes je možno v navštěvovaných oblastech dojít od chaty
k chatě za 4-8 hodin čisté chůze. Turistické horské chaty patří převážně
Bulharskému turistickému svazu, mají obvykle celoroční provoz a jsou
vedeny v tnristickém duchu. BTS vlastni více než 300 turístíckých chat,
nocleháren a útulen. K přespání jsou připraveny vícelůžkové pokoje
a hlavně společné noclehárny. Platí zásada, že nikdo nesmí zustat neubytován, i když jsou lůžka obsazena, umožni se přespat na lavicích,
na půdě apod. Chaty jsou většínou elektrifikovány, některé jsou vybaveny telefonem a všechny jsou spojeny pravidelnými rádiovýmí relacemi.
V chatách se nesmi kouřir, konzumovat alkohollcké nápoje a pouštět nanzístorové rádio. Členům BTS jsou poskytovány na ubytováni značné slevy,
naopak cízinci platí zvýšené ceny (pohybují se v závislosti na kategorii
1~
Pirin. Chata Demjanica.
.
.
.
o
.
Nocleh~ ~e mozno objednat prede~ I;'rostředmc(bulvár
Al~x.
S.tam?ohJsk~
30,
Softe).
BTS 'p~nn
vyvaruje, tedy zpravidla
Jen Jedno Jednoduché
.
vy b avern' c h at
H'
pouze v urcn é h od my. S oU""SU
.
(
u'
s uZI! é k uc h,..'<.l. k amna. č'I van.v' č)e, pnpraven
é p
"' dl o se .JI
"'
JSouv.sam?o", bl.
.Y'-""~
ct:aty okolo 2,-4 leva~.
tVl1Il cestovru kanceláre
Pokud se na chatách
JI
" dl o, kt eré se podá v á
v'
v pnlehle J1d~e. Cha~y n,eJ.s.o~y,ětšmou.zarizeny na pr~deJ.potravIn
a chleba ve v~tSJm~ozStVI CI SlrS.~ sort~entu, u někter~ch JSou vša~
sez6nni prodejny vesmckého prodeJmho d~.uzstva,.kd: lze Zlskat zákla~
dru~y potravIn, chléb, ovoce apod. Pro 'J.1StotuJe v.sa~l~p~ se záso?lt
v nekterém podhorském ., městě, avšak am tam nebyva .vyber potravlll,
vn V.eJk'y.
t áni ve vysok ý c.h horach ,pIli
vhodn' y: h k ne-k Olik.ad:~mu p~,ov
N~ hrebenech neJvysšIC~p~h~n.~ebov závěru dolm se lze setk~ts utu!(zaslony). JS?U to drevene. CI I:lechové ~oudy ,s palandamI, kde}e
~I
~Jlloznonouzov~ prespat, 1,1;.1tn~
Je vsak vlastm SI:aCI pytel. H?tely? zr~:
.zované
v několika kategornch,
JSou obvykle ve mestech a ve vyletnich CI
lázeňských středíscích v podhuří a spravuje je cestovní kancelář Balkanturist, té také patří některé horské hotely a téměř všechny autokempy.
Kromě toho poskytují ubytování turístické noclehárny, patřící Bu1harské~
inu turistíckému svazu, dále některé kláštery. Velmí často lze získat uby~
tová.ni í v soukromÍ. Tábořeru (tj. krátkodobé stanováni a bívakováni)
ve volné přírodě bulharských hor není zatlm omezováno, ovšem nelze tábořit v národnich parcích, v přírodrúch rezervacích, ve sběrných oblastech
nádrží pitné vody ani ve větŠích střediscích cestovního ruchu. Postupně
je omezováno kempováni s autem mimo vyhrazené autokempy (podobně
jako je tomu na pobřeží).
TURISTICKÉ
ZNAČENí
Značeni cest v bulharských horách není zatím jednotné, aní neru tak
systematické jako u nás. Převážnou část informaci v terénu poskytují
jednoduché směrovky různého tvaru a provedeni s označením nejbllžší
~
chaty ve směru cesty. Některé frekventované horské túry byly vyznačeny
masivmm červeným pruhem, často bez bilých či žlutých vodicích pásu.
Úseky vedo.uci v kamenitém terénu jsou doprovázeny poměrně hustým
sledem kamenných mužiků. Hlavní horsM cesty jsou opatřeny azimurovými tyčemi (výška asi 2,5-3 ID, vzdálenost 30- 60 ID, na kovové tyči jsou
dvě směrovky udávající čísla azimutu a vzdálenosti k nejbližším tyčím).
Od roku 1975 se přistupuje k značeni cest pásovými barevnými značkami
podobným systémem jako u nás, tyto značky nejsou zakresleny na vydaných turistických mapách. Poměrně hustá siť turistických značených
cest byla zřp:ena v Pirinu, vyznačeny jsou i horské cesty v Rile. Na horských chatách bývají kromě map vyvěšeny i tabule s časovými údaji o túrách na nejbližší cíle (obvykle opět k chatám). Jsou to však čisté časy zdat~
nějších chodcú, nutno navíc počítat s časem pro odpočinek a jídlo, event.
i se zpoma1eným tempem za zhoršeného počasí, při těžkých zavazadlech
apod. Chataři i bulhadti turisté ochotně poskytnou čerstvé informace
o zamýšleném úseku a i o současném stavu cesty.pyla
JAZl'K
Uvádíme slovníček nejfrekventovanějších zeměpísných a turistických
pojmů, s kterými se turista může v horách setkat:
bilo
-
hřeben
pdtera
vlak - vlak
voda - voda
vrch, čal - hora,vrch
gora
-
-
-
planina
les
poljana
jeskyně
pohoří
louka
preval - pró,smyk,sedlo
dal - hřeben
prochod - prílsmyk
prskalo - vodopád
rejs za - autobus do
dolina, dere - údolí
selo - vesnice
grad - město
- jezero
zaslon - útulna,
ezero
lavka
-
bivak
malá prodejna potravin na
chatách
- letovisko
krepost - pevnost
manastir - klášter
most
most
pat - cesta
letovište
-
pateka
-
stezka
reka
řeka
-
skala
-
spalňa
-
čerkva
-
chiža
cirkus
-
skála
noclehárna
-
chata
ledovcový kar
kostel
čukar
skála
šose - silnice
jazovir
přehradní nádrž
-
Několik základních pravidel výslovnosti:
Bulharština je slovanský jazyk, samohlásky se přiliš neliší od našich, ale
všeclmy se vyslovují krátce. Zvláštností je polosamohláska 'b, která se
vyslovuje jako krátké a dÚJ:azné temné hrdelné a. Samohlásky i a e nezměkčují předchozí souhlásky d, t, n. Souhlásky se měkčí, následuje-li
po nich hláska ja nebo ju.
Přepis z bulharštiny:
Používáme transkripce uváděné v Pravidelech českého pravopisu. Polosamohláska 'b se přepisuje jako a, před souhláskami JI a p se vynechává,
vznikne-li tím v češtině slabičné 1 a r. Bulharská souhláska ~ se přepisuje
jako št, samohláska e jako e. Bulharština používá u podstatných a někdy
i u přídavných jmen člen, který se klade za slovo formou přípony (vodata).hřebeny,
l~
~.
"Otara
...
'
panIna
1
.
~
.€HARAKTERISTIKA
,.
.. .
.Srara..plaruna.~Ili Balkán, dříve nazývaná Chem.us, je nejdelšÍ a nejmohutneJší pohon Balkánského poloostrova, kterému propújčilo i své jméno. ~a dOby osm~ské poroby se Stará planina stala útočištěm pronásledo.vanych, dala vzmk legendám o národních hrdinech, poskytla ve svých
klášterech úkryt národnímu písemnictví a vzdělání. Stejně tak v závěru
této smutné epochy se stala symbolem odboje a konečně v roce 1877 zde
na. Šipce ruských
poraženaa vbulharských
rozhodujícíbojovníků.
bitvě turecká
vojska, která
neodorlala hrdmství
Na památku
těchto
bojó'
a ce1~ho!:hdejší?o odboje jsou. nejvy!iši vrchy pojmenovány jmény revoluclOnářu (Chnsto Botev, VaSll Levski) a ruských osvoboditelú (Stoletov). Stejnou úlohu sehrála Stará p,lanina za druhé světové války, kdy se
tento prostor stal domovem a bOjištěm partyzánských oddílú a brigád.
;Tak se toto pohoří stalo symbolem národní svébytnosti a krásný vztah
lidu k němu se projevuje i v literatuře, písních a umění.
Stará planina je pokračováním
karpatského
oblouku a táhne se Bul-
harskem od západu k východu, od řeky Timok po mys Emíne na pobřeží
}::ern6ho mo~ea děli tak zemi na dvě téměř stejné poloviny. Z jiŽIú strany,
>~aba~án~',1eh?rsk~I:ásmo markantněohraničenosouběžnětekoucími
rekaIlJ! a)eJl~h, udolíml, na severu, Předbalkánu,
kd~ hlavní hřeben po~
s~pn~ pr~zl
v mohutné předhoří, lze pohoří určit jen přibližně spojmceml.hormch toků řek. Délka Staré planiny je přibližně 550 km, šířka
dosahuje v západních oblastech 20-30
km,v
nižších východních
oblas-
,lech 50-60 km. Největší. výšky dosahuje hřeben ve své střední části
'vrc~~ B':tev p3.76 m). Složeni masívu je značně různorodé. V nejvyšších
partllch prevládaJí žuly, ruly a krystalické břidlíce, v nížších polohách
se objevují vápence i pískovce a další horniny.
Cel~ ~ohoří se dělí na tři části, z nichž každá je svým zpúsobem cha-
faktenstl0d
a zajímavá i z hlediska turistiky. Západní Stará planina je
~arakter~zována
široký~, oblým hřbetem, porostlým vysoko především
>,stnatýml stromy, v mžších polochách smíšenými porosty. Z hlediska
~uristiky začíná východně od vrchu Kom (2016 m), ležicim v blízkosti
Iug?~lávsko-bulh~rské
hranice. Z hřebene táhnoucího se dále na západ
-patn. Bulharsku jen severní strana a ta je převážně v hraničním pásmu,
_~am Je dovolen přístup jen centrálně organizovaným skupinám. Přes svou
malebnost není západní Stará planina příliš navštěvována a zájem se
soustřeďuje hlavně do oblasti Petrochanského prúsmyku, prúrvy Iskaru,
VI9h~ Murgaše a Zlatického průsmyku.
N~JkrásD;ější a nejnavštěvovanější ze všech tří částí Balkánu je střední
Stara plaruna, pro kterou je typický vysoký holý hřeben v centrální
Č~sti. Těsné prů~myky se střídají. se širokými sedly, roz1ožité horské
hřebeny s ost9:n! hřbety, bohat~ pastviny s kamenitými svahy. Je to nejfr~kventovaneJ~1 ~ást ~taré planmy, která je dostupná i dopravními prostredky po slusnych silnicích, jež na několika místech překračuji hřeben.
Výcho~ní Stará planina je nejméně navštěvovanou částí pohoří a je
charakterIzována nízkými, většinou listnatými lesy a křovím porostlými
které se tu rozvětvují ve tři rovnoběžná pásma. Oblé tvary
pohoří se střídají s mělkými údolími. U zdejších toků vznikla rekreační
Střediska, která však více slouží pobytu než aktivní turistice.
19
TURISTIKA
Do severního i jižního podhůří vede železnice i dálkové autobusové linky
ze Sofie, kterou lze využít i pro leteckou dopravu. Z jednotiiv$'ch měst
pod hřebenem jezdí autobusové linky do všech obcí, které jsou dále uváděny jako východiště túr, i všemi průsmyky, kudy vedou sjízdné silnice. Přes
hřeben přecházejí následující silnice:
Sofia-Berkovica
přes Petrochanský průsmyk (motorest), nástupní místo
do oblasti Komu a Koznice;
Sofia-Mezdra
průrvou lskaru, nástupru místo na Vrackou planinu,
Koznici a zejména do okolí Lakatniku;
Sofia-Botevgrad
přes ČUrecký průsmyk (Vitiňa), občerstvení, nástupní
místo na vrch Murgaš, Botevgradský průsmyk a Etropolskou planinu;
Krnare- Trojan přes Trojanský průsmyk, výchozí místo na Kozi stěnu
a celou Trojanskou planinu;
Stará Zagora-Gabrovo
přes průsmyk Šipka, velmi používaná spojnice
severru a jižru strany Staré planiny, východisko túr na Šipeckou planinu;
Nová Zagora- Velké Trnovo přes průsmyk Republiky, východisko na
Trevnenskou a Eleno-tvrdickou planinu;
Tvrdica-Elena
přes Tvrdický průsmyk, východisko na Eleno-tvrdickou
planinu;
Sliven-Elena
přes sedlo Vratnik, východisko na Eleno-tvrdickou,
Kotelskou a Slivenskou planinu;
přes Mokrenský a Kotelský průsmyk, výchoSliven - Kotel-Omurtag
disko na Slivenskou a Kote1skou planinu.
,Kromě silnic slouží za výchozí tepnu na hřeben Staré planiny rychlíková železniční trať ze Sofie do Burgasu. Hlavní výchozí body jsou stanice
Stolnik, Zlatica, Pirdop (Strednogcrie), Amon, Klisura, Rozino, Krnare,
Sopot, Karlovo, Ka1ofet, Taža, Sachrane, Kazanlak, Gurkovo, Tvrdica,
Sliven, Karnobat, Ajtos a Burgas. Ze Sofie sleduje průrvu řeky Beli lskar
Stará planiua, Hora Kom v západní částí pohoří.
ručním pásmu, povolení ke vstupu je nutno získat předem v Berkovici.
Z balkánského předhoří jsou v této části zajímavé především Bělogradčické skály ve skupině Veneca a jeskyně Magura u obce Rabiša. Hřeben,
rychliková trať na Pleven, Tmovo a Ruse, Hřebenová cesta protíná tuto
dráhu ve stanici a letovisku Lakatnik, Z průběhu této tratě odbočují lokálni
dráhy, které přibližují Starou planinu od sevetu. Je to trať z Mezdry
přes Vracu a Michajlovgrad do Berkovice, dále trať ze stanice Levski
přes Loveč do Trojanu a konečně horská železnice protínající Starou
planinu ze stanice Gorna Orjachovica přes Veliko Trnovo na Plačkovci
a Krstec a dále do Dabova a Tulova. Nejvýchodnější částí horstva vede
trať podél řeky Luda Kamčija z Karnobatu do Vamy.
Stará planina je hojně vyhledávána bulharskými turisty. V její centrální
části je poměrně dosti turistických
chat. Nejvíce frekventovaná je hřebe,
v
v
v
v
k y svaz ka z d orocne pora
da
nova' trasa. B u Ih ars
"
"
' prec h od z vrc h u
. k y' turlStlC
'", soucastl
.".
'.
K on: na mys E.mme'u,-:"statrva
"'' c~a 28 dni a JeJI
JSou oslavy b ~Ju
na ,ŠIpce, Lyžarský preJezd na stejné trase se pro
vysokou ekonomlc-'
. svou
v,'
~
k ou, te cM IC
' k ou va, f YZJ' ck ou n á ro čn ost ?pa k Uje v:;:dy po Čtyr~c,h az p"tl
letech. Tento preJezd konči vždy 3. brezna na počest uzavrem ruskov
-turecké mírové smlouvy v roce 1878 a tím i na počest o$vobozeru Bulharska od osmanské nadvlády.
Přehledná mapka Staré planiny je zařazena v příloze,
táhnouci se dále k východu, je popsán v následujícím textU.
BERKOVlCKÁ.
(Berkovska planina)
'.
PLANINA
.
v
.
vU
Z ačína' j' I' žně od ob ce G ove'žd a a postupuJe
neJvyss
k v Ýcho du pres
í vr ch
skupl' ny Ko m (2016 m ) na P et roch anský pr Ůsmyk (1444 m.) vý co
y
h dIS
' k
-do. skupiny jsou Berkovica, Petrochanský průsmyk, Čerešovica,
Dlgi del,
.,
.
.
turIStlc
' ká
Br zl J' a Gm CI' a Gubeš . Vb yovanjemOzn
v erOVlCI (hoea
t ' í
t I
11.'
'" é B k
noclehárna) , Vršci a v Perrochanské ID P růsm Yku,
'
,
'
TURISTICKÉ
CHATY:
Chata KI»1I (nová), 1530m, 160 lůžek, Berk()Vica 3 h.
Chata Kom (stará), 1612m, 62 lůžek, Berkovica 3 h 30 min.
ZÁPADNI
STARÁ
PLANINA
Rozkládá se mezi řekou Timok na západě a Zlatickým průsmykem (Kašana, 1365 m) na východě s hlubokým pi'erušením průrvou řeky Iskar,
Turisricky
východ,
je západní Stará planina částečně využita až od vrchu Kom na
neboť
po horských
skupinách
Babin
nos, Svetinikolska
a Čiprov-
sb planina (Midžur 2168 m) vede státní hranice, Ale í zde, až k Petrcchanskému průsmyku a na sever k městu Berkovica, je celá oblast v hra1~
T'ORISTICKÉ
TRASY;
lt Hřebenová trasa (přechod Kom-Emine,
-
I. část),
-
Berkovicaf309 m
chata Komf1530 m/3 h
vrch Kom/2016 mf
/5 h - Petrochanský průsmyk/l444
m/8 h 30 min,
Z města kjihu za stálého stoupání lesem k chatě Kom (nové a staré),
Na hřebeni odbočka vpravo na vrch Kom. Vlevo klesajícím hřebenem
ID

Podobné dokumenty

květen 2016 - Magazín Váš Zlín

květen 2016 - Magazín Váš Zlín Notoričtí kritici s oblibou říkají, že Zlín je mrtvé město, kde se nic neděje. To je nesmysl. Kdo hledá, určitě najde. A nemusí se ani moc rozhlížet. Třeba ve dnech kolem prvomájového víkendu. A žá...

Více

Perception and Reality - Measuring Digital Skills in Europe

Perception and Reality - Measuring Digital Skills in Europe Průzkumy úrovně digitálních dovedností byly provedeny informatickými společnostmi v Rakousku, Dánsku, Finsku a Švýcarsku v období od konce roku 2013 do začátku roku 2015. V Rakousku a Švýcarsku byl...

Více

i balkan trip 2013

i balkan trip 2013 ngEFl.s*u,ull4Jil ,/4o7arv-t,'r,ct,-tb,,o 1r..y ,i', tna*1 ^,jLr' Dunajskáde|ta- ob|astpodé|Dunaje,jehožtok se v|évádo Cernéhomoře. Ještěpředtímse řdka neda|ekoměsta Tu|cearozdě|ujedo tří ramen - s...

Více

út-oHA RoDlNy pR9 vwgtvyqnnNÝctl

út-oHA RoDlNy pR9 vwgtvyqnnNÝctl v clatri,tn rocc, žáclálli o akrivni poclílt,ní se na výchově kc ztlraví a rázáni, ztla tra progrllntl parcicipovali (28), Ltckrivica prograll,tu se sleduje pomocí clocazníků určerrlich dčrcrrr (v ...

Více