ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY

Transkript

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM
ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY,
Třinec, Třanovského 596,
příspěvková organizace
IČO 61955574
Motto: „ Umění obohacuje duši a otevírá srdce.“ (MgA. Eduard Turoň)
Obsah
Obsah .......................................................................................................................................... 1
1
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ................................................................................................ 3
2
CHARAKTERISTIKA ŠKOLY ........................................................................................ 4
3
2.1
Počet oborů, velikost ................................................................................................... 4
2.2
Historie a současnost ................................................................................................... 4
2.3
Charakteristika pedagogického sboru .......................................................................... 4
2.4
Dlouhodobé projekty, regionální a mezinárodní spolupráce ....................................... 5
2.5
Vybavení školy a její podmínky .................................................................................. 5
ZAMĚŘENÍ ŠKOLY A JEJÍ VIZE .................................................................................... 6
3.1
Zaměření školy ............................................................................................................ 6
3.2
Vize školy .................................................................................................................... 6
4
VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE ................................................................ 7
5
VZDĚLÁVACÍ OBSAH UMĚLECKÝCH OBORŮ....................................................... 10
5.1
1
Vzdělávací obsah hudebního oboru ........................................................................... 10
5.1.1
Všeobecné poznámky k hudebnímu oboru ........................................................ 10
5.1.2
Studijní zaměření – Přípravné studium .............................................................. 10
5.1.3
Vyučovací předmět – Nauka o hudbě ................................................................ 12
5.1.4
Studijní zaměření – Hra na klavír ...................................................................... 13
5.1.5
Studijní zaměření – Hra na varhany ................................................................... 17
5.1.6
Studijní zaměření – Hra na keyboard ................................................................. 20
5.1.7
Studijní zaměření – Hra na housle ..................................................................... 24
5.1.8
Studijní zaměření – Hra na violoncello .............................................................. 28
5.1.9
Studijní zaměření – Hra na kontrabas ................................................................ 31
5.1.10
Studijní zaměření – Hra na zobcovou flétnu ...................................................... 34
5.1.11
Studijní zaměření – Hra na flétnu ...................................................................... 38
5.1.12
Studijní zaměření – Hra na klarinet .................................................................... 42
5.1.13
Studijní zaměření – Hra na saxofon ................................................................... 45
5.1.14
Studijní zaměření – Hra na trubku ..................................................................... 48
5.1.15
Studijní zaměření – Hra na baskřídlovku (tenor) ............................................... 51
5.1.16
Studijní zaměření – Hra na eufonium (baryton), pístový trombon .................... 54
5.1.17
Studijní zaměření – Hra na pozoun .................................................................... 57
5.1.18
Studijní zaměření – Hra na kytaru ...................................................................... 60
5.1.19
Studijní zaměření – Hra na elektrickou basovou kytaru .................................... 63
5.1.20
Studijní zaměření – Hra na bicí nástroje ............................................................ 66
5.1.21
Studijní zaměření – Sólový zpěv ........................................................................ 69
5.1.22
Studijní zaměření – Jazzový a populární zpěv ................................................... 73
5.1.23
Studijní zaměření – Hra na akordeon ................................................................. 77
5.1.24
Volitelné předměty ............................................................................................. 81
5.2
Vzdělávací obsah výtvarného oboru.......................................................................... 90
5.2.1
5.2.2
Studijní zaměření – Výtvarná tvorba ................................................................ 90
5.3
Vzdělávací obsah tanečního oboru ............................................................................ 95
5.3.1
5.3.2
Studijní zaměření – Scénický tanec ................................................................... 96
5.4
Vzdělávací obsah literárně-dramatického oboru ..................................................... 102
5.4.1
Studijní zaměření – Přípravné studium .......................................................... 1022
5.4.2
Studijní zaměření – Autorské divadlo .............................................................. 103
6
ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI
114
7
VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH ................................................ 115
8
HODNOCENÍ ŽÁKŮ A VLASTNÍ HODNOCENÍ ŠKOLY ................................... 116
8.1
Zásady a způsob hodnocení žáků ............................................................................ 116
8.2
Oblasti vlastního hodnocení školy ........................................................................... 118
Školní vzdělávací program byl vytvořen kolektivem pedagogů ZUŠ Třinec pod vedením
MgA. Eduarda Turoně. Poděkování patří koordinátorce ŠVP Mgr. Krystyně Przyhoda.
2
1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
Název ŠVP: Školní vzdělávací program Základní umělecké školy Třinec,
Třanovského 596, příspěvkové organizace
Předkladatel: Základní umělecká škola Třinec,
Třanovského 596, příspěvková organizace
Adresa školy: Třanovského 596, 739 61 Třinec
IČ: 61955574
Telefon: 558 997 055
E-mail: [email protected]
Ředitel školy: Mgr. Jiří Zabystrzan
Zřizovatel:
Moravskoslezský kraj
28. října 117, 702 18, Ostrava,
IČ: 70890692
Telefon: 595 622 222
E-mail: [email protected]
Platnost dokumentu od 1. 9. 2014
Mgr. Jiří Zabystrzan
ředitel školy
3
2 CHARAKTERISTIKA ŠKOLY
2.1 Počet oborů, velikost
Škola má čtyři umělecké obory:




obor hudební
obor výtvarný
obor taneční
obor literárně dramatický
Celková kapacita školy je 920 žáků.
2.2 Historie a současnost
V povědomí třinecké i mimo třinecké veřejnosti je škola známá vysokou kvalitou
pedagogické práce, každoročně prezentovanou veřejnými koncerty, výstavami a vystoupeními
žáků hudebního, výtvarného, tanečního a literárně-dramatického oboru. Nejlepší žáci se
zapojují do národních i mezinárodních uměleckých soutěží a dosahují vynikajících výsledků,
prezentují se jak v České republice, tak i v zahraničí. Škola byla založena v roce 1946 a za
dobu svého působení vychovala mnoho úspěšných absolventů a skvělých umělců známých i
mimo hranice naší republiky.
2.3 Charakteristika pedagogického sboru
Ve škole vyučují kvalifikovaní pedagogové, vedle zkušených i začínající učitelé, kteří se
projevují především elánem a zápalem do své práce a tak společně se svými staršími kolegy
vytvářejí dobrý pedagogický kolektiv se zájmem o co nejlepší výsledky a kvalitu své práce.
Naši učitelé také působí v různých hudebních a uměleckých tělesech, hrají v orchestrech
zaměřených na klasickou, jazzovou, taneční a populární hudbu, vedou pěvecké sbory a
zájmové umělecké kroužky mimoškolních aktivit dětí a mládeže a prokazuji tak nejen znalost
pedagogické práce, ale i kvalitu svého interpretačního umění. Vystupují a vystavují nejen na
akcích školy, ale také na různých koncertech a vernisážích v rámci regionu i v oblasti
mezinárodní spolupráce uměleckých škol.
4
2.4 Dlouhodobé projekty, regionální a mezinárodní spolupráce
Naše škola dlouhodobě spolupracuje se zahraničními uměleckými školami obdobného typu.
Z této spolupráce již vzniklo mnoho projektů s mezinárodním rozsahem. Jednou z největších
akcí v rámci těchto projektů je mezinárodní soutěž „Zlatá loutna“ – „Golden Lute“, která je
podporována Visegradským fondem a kterou pořádáme každé dva roky ve spolupráci se
slovenskou Základní uměleckou školou Jozefa Kresánka z Bratislavy, polskou Hudební
školou 1. a 2. stupně z Jastrzębia – Zdroju a s maďarskou uměleckou školou Rácz Aladár
Zeneiskola z Budapešti. V rámci regionu spolupracujeme se Základní uměleckou školou
v Němčicích na Hané.
Díky svému dlouholetému působení se naše škola může pochlubit také některými kulturními
událostmi, které již mají svojí tradici, například pořádáme „Vánoční koncerty“. Zcela určitě
ke kulturnímu životu naší školy patří „Školní akademie“, která původně prezentovala všechny
obory školy. V poslední době se tato akce transformovala v „Taneční matiné“, které dává
prostor tanečnímu, literárně-dramatickému a výtvarnému oboru. Kromě toho stále rozvíjíme
nabídku programů školy, kterou jsme obohatili o akci „Hrajeme si za školou“, kde dochází
k propojování a prezentaci všech oborů školy.
2.5 Vybavení školy a její podmínky
Po technické stránce je škola velmi dobře vybavena. Má skvělé prostorové podmínky. Je
vybavena kvalitními hudebními nástroji, didaktickou technikou, interiérovým vybavením a
školním nábytkem, moderním multimediálním zařízením a audiovizuální technikou. Ve
školním nahrávacím studiu se pravidelně nahrávají výkony žáků a zpětně se tak reflektuje
jejich interpretační provedení skladeb. Významné akce školy se nahrávají pro potřeby
medializace školy i pro výukové účely. Absolventi II. stupně každoročně nahrávají svá
absolventská vystoupení, zároveň obdrží při absolutoriu nahrávku svého absolventského
koncertu na CD.
Škola sídlí ve třech budovách. Hlavní budova ZUŠ Třinec sídlí na ul. Třanovského 596.
Probíhá zde výuka hudebních oborů a součástí budovy je koncertní sál. Výuka nehudebních
oborů naší ZUŠ probíhá na zrekonstruované pobočce v III. pavilonu ZŠ a MŠ Třinec,
Koperníkova 696. K dispozici je zde i malý divadelní sál. Obě budovy jsou v majetku města
Třince. Výuka na pobočce v Bystřici probíhá v budově č. p. 324, která byla zrealizovaná
účelovou přestavbou pro potřeby výuky v Základní umělecké škole. Tuto přestavbu realizoval
na své náklady soukromý majitel budovy, firma Statone s.r.o., která nyní naší škole tyto
prostory pronajímá.
Jelikož se naše ZUŠ nachází v prostředí smíšených kultur a také různých jazykových tradicí
spojených s dějinami našeho regionu, proto nabízíme dvojjazyčnou výuku, která může
probíhat česky nebo polsky dle zákona 561/2004, §14, odst. 5 (Školský zákon).
5
3 ZAMĚŘENÍ ŠKOLY A JEJÍ VIZE
Naše škola je zaměřená na výuku veškerých uměleckých disciplín, a to v oblasti hudebního,
tanečního, výtvarného a dramatického umění. Vzdělávání probíhá v symbióze klasického i
moderního pojetí uměleckého artefaktu.
3.1 Zaměření školy
















vzdělávat a vychovávat žáky s perspektivou aktivního využití nabytých vědomostí a
zkušeností
dbát na kvalitu vzdělávání žáků
aktivně působit na estetické a umělecké cítění žáků
vytvářet pozitivní vztah k umění a kultuře, okolí i k sobě samému
respektovat osobnost žáka a rozvíjet jeho schopnosti, zdravé sebevědomí a tvořivost
vytvářet ve škole atmosféru důvěry a vzájemného respektu mezi učiteli a žáky
prohlubovat spolupráci mezi rodinou a školou
upravovat metody a prostředky výuky v reakci na požadavky doby
zavádět výuku nových studijních zaměření a využívat k tomu moderní didaktickou a
ICT techniku
aktivně zapojovat všechny žáky do dění školy a zapojovat je do školních uměleckých
těles a projektů, a to jak v hudebních, tak i v nehudebních oborech
věnovat zvláštní péči talentovaným žákům
připravovat žáky ke studiu na středních a vysokých školách s uměleckým zaměřením
zaměřit se na kvalitní výsledky výuky a reprezentaci školy v co nejširší oblasti umění
využívat možnosti grantových projektů
prezentovat školu co nejlépe na veřejnosti i v médiích
dbát na mezioborovou spolupráci v rámci školních projektů
3.2 Vize školy
Hlavním cílem uměleckého vzdělávání naší školy je poskytovat žákům základy uměleckého
vzdělání, vnímání a interpretaci uměleckého díla, všeobecný estetický rozhled a naučit je
poznávat kulturní hodnoty a tradice. Dalším úkolem školy je připravovat nejtalentovanější
jedince na uměleckou dráhu a především vychovávat z našich žáků citově bohaté osobnosti,
které si váží vzdělání a zkušeností získaných na naší škole a ty pak dále budou prakticky
využívat ve svém životě a předávat je dalším generacím.
6
4 VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE
Kompetence k umělecké komunikaci

Žák disponuje vědomostmi a dovednostmi, které mu umožňují samostatně volit
a užívat prostředky pro umělecké vyjádření
Hudební obory
Nehudební obory
Během výuky se podílíme na soustavné
profilaci žáka. Respektujeme osobnost
každého jedince, v kombinaci správného
vedení a individuálního zaměření studijního
plánu žáka rozvíjíme jeho znalosti,
schopnosti nejen v rámci nástroje, ale také
v širším uměleckém kontextu. Na základě
rozborů, praktických ukázek v podání učitele,
nahrávek a rozhovorů pomáháme žákovi
rozvíjet jeho pohled a názory a také mu
umožňujeme vybírat hudební díla. Žáka
vedeme k osobitému uměleckému projevu,
v němž vyjadřuje sám sebe, své jedinečné
pojetí díla.
Žáka vedeme k tomu, aby dle svých
individuálních
schopností
vyzkoušel
různorodé techniky, způsoby práce a postupy
tvorby a dále uměl je přiměřeně svému věku a
schopnostem využít. Respektujeme odlišnosti
každého žáka, diskutujeme s ním a v průběhu
tvořivé činnosti spolupracujeme spolu.

V dramatickém oboru seznamujeme žáky
s různými žánry – skrze teoretické vstupy
v hodinách i skrze praktické pokusy o tvorbu
v daném žánru.
Žák proniká do struktury a obsahu uměleckého díla a je schopen rozeznat jeho
kvalitu
Hudební obory
Nehudební obory
Na základě poznatků, které mu předkládáme
po celou dobu studia, prostřednictvím
náslechů, přiblížením historické doby,
návštěvou koncertů, umožňujeme žákovi
vytvořit si vlastní názor na umělecké dílo. Ve
společných diskuzích skladby analyzujeme.
Nově
získané
informace
společně
konfrontujeme
i
v souvislosti
s dříve
interpretovanými skladbami.
V hodinách věnujeme prostor k rozboru
uměleckých děl z hlediska tématu a užitých
uměleckých prostředků. Vedeme žáky
k utváření vlastního názoru. Reflektujeme
dílčí výstupy v hodině a také umělecké
artefakty
shlédnuté
v rámci
výstav,
divadelních i tanečních představení.
7
Kompetence osobnostně sociální

Žák disponuje pracovními návyky, které jsou utvářeny soustavnou uměleckou
činnosti a které formují jeho morálně volní vlastnosti a hodnotovou orientaci
Hudební obory
Nehudební obory
Soustavnou a dlouhodobou prací vycházející
ze systematické přípravy a nácviku skladeb
vedeme žáky k hodnotám, jako jsou píle,
pracovitost a trpělivost. Žáka chválíme,
podporujeme jeho snahu a pokroky, ale
zároveň jej učíme přijímat konstruktivní
kritiku. Tímto způsobem u žáků pěstujeme
zdravé sebevědomí a hrdost z vlastních
úspěchů. Žáky vedeme k důsledné a
systematické
práci, která je nezbytná
k dobrým výsledkům. Svým vystupováním a
osobním příkladem se snažíme cílevědomě
působit na žáky a vést je k získání morálně
volních
a
pracovních
návyků
a
kultivovanému projevu při veřejných
vystoupeních.
Na začátku roku stanovujeme společná
pravidla fungování v hodinách. Dáváme
žákům prostor k samostatnému uměleckému
myšlení, ale současně žáka důsledně vedeme
k zodpovědnosti za svou práci. Žáky
motivujeme pochvalou a učíme je chválit i
své spolužáky, teprve poté diskutujeme o
případných nezdarech.

Žák se účelně zapojuje do společných uměleckých aktivit a uvědomuje si svoji
odpovědnost za společné dílo
Hudební obory
Nehudební obory
Zapojujeme
žáky
do
skupinových
uměleckých aktivit (komorní a souborové
hry, orchestry, sbory), čímž je učíme
respektu,
vzájemné
toleranci
a
zodpovědnosti. Žáky tak učíme chápat
důležitost jejich dílčího zapojení pro celkový
úspěšný výsledek díla.
Při kolektivní práci vedeme žáky k tomu, aby
si uvědomili svou důležitou pozici a zároveň,
aby dokázali ocenit a respektovat práci
jiných. Při individuální i společné tvorbě
motivujeme žáky k tomu, aby dokázali
dokončit své dílo a dovedli ho k prezentaci
před
diváky.
Učíme
žáky vzájemné
spolupráci,
schopnosti
sebehodnocení,
posouzení a ocenění díla svého či spolužáků.
8
Kompetence kulturní

Žák je vnímavý k uměleckým a kulturním hodnotám a chápe je jako důležitou
součást lidské existence
Hudební obory
Nehudební obory
Společně s žáky se zúčastňujeme nejen
místních koncertů, na kterých kromě
vlastního názoru žáků rozvíjíme jejich
kultivované vystupování a také vhodné
chování na kulturně-společenských akcích.
V rámci
interních
školních
koncertů,
veřejných třídních vystoupení nebo větších
hudebních akcí žáci získávají praxi a
přirozenost důležitou pro vystupování na
veřejnosti.
Jako podněty k tvorbě žákům předkládáme
artefakty z různých oblastí umělecké i lidské
činnosti. Jako učitelé jdeme žákům
příkladem, sami navštěvujeme výstavy a
galerie, taneční i divadelní představení,
přehlídky a festivaly. S žáky o tom hovoříme,
přiblížíme problematiku akcí (fotografie,
programové brožury, katalogy). Vedeme
žáky k tomu, aby si sami utvářeli názor na
umění. Motivujeme děti i rodiče k návštěvě
kulturních akcí.

Žák aktivně přispívá k vytváření i uchování uměleckých hodnot a k jejich
předávání dalším generacím
Hudební obory
Nehudební obory
Na základě aktivní či pasivní účastí žáků na
koncertech jim pomáháme uvědomovat si
způsob, jakým mohou obohatit životy
posluchačů a okolí a takto přispět k šíření
uměleckých hodnot nejen na úrovni jedince,
rodiny, ale také přátel či široké veřejnosti
v podobě městského kulturního dění. Žáci
jsou schopni aktivně vnímat umělecké dílo
(rozumově i citově) a posoudit jeho kvalitu.
Připravujeme žákům možnost prezentovat
výsledky své práce na veřejných vystoupeních
v rámci školy i městského kulturního dění.
Dle příležitosti umožňujeme žákům účast na
přehlídkách tanečních, dramatických i
výtvarných oborů.
9
5
VZDĚLÁVACÍ OBSAH UMĚLECKÝCH OBORŮ
5.1 Vzdělávací obsah hudebního oboru
5.1.1 Všeobecné poznámky k hudebnímu oboru
Kritéria pro zařazování žáků do stupňů vzdělávání a do ročníků:

do přípravného studia jsou zařazováni žáci od 5 let

do I. stupně studia jsou zařazováni žáci od 7 let

do II. stupně studia jsou zařazováni žáci od 14 let

přihlásí-li se ke studiu žák starší než je spodní limit uvedený v předchozích bodech, je
zařazen do ročníku odpovídajícímu jeho schopnostem, dovednostem a mentálnímu vývoji
na základě komisionální zkoušky

přejde-li žák v průběhu studia na jiný nástroj, začíná plnit osnovy daného nástroje od
ročníku, který odpovídá jeho schopnostem, dovednostem a mentálnímu vývoji na základě
komisionální zkoušky

žák může ve výjimečných případech postoupit do vyššího ročníku v pololetí na základě
komisionální zkoušky
Žáci některých předmětů hudebního oboru mohou být podle rozhodnutí ředitele vyučováni
buď individuálně, nebo ve skupince 2-4 žáků.
Žák může být přijat také do studia pro dospělé (SPD), které je určeno uchazečům od 18 let.
SPD nemá přípravné studium. Vzdělávací obsah zvolených předmětů příslušného studijního
zaměření SPD určí učitel vždy na jeden školní rok a uvede jej v individuálním studijním
plánu žáka. Výuka je uskutečňována v rozsahu minimálně 1 hod./ týdně. SPD má v hudebním
oboru převážně individuální formu, v nehudebních oborech kolektivní formu.
Některé předměty hudebního oboru mohou být na návrh učitele a po schválení ředitelem
vyučovány jako vedlejší předmět (obligát) s 0,5 hod. týdenní dotací. Učební osnovy jsou pak
individuálně vytvořeny s přihlédnutím k poloviční hodinové dotaci (oproti hlavnímu
předmětu).
5.1.2 Studijní zaměření – Přípravné studium
Podchycuje hravou formou zájem nejmladších dětí (ve věku od 5 let) o hudbu a na základě
daných předpokladů soustavně rozvíjí jejich hudební schopnosti, dovednosti a návyky.
Podněcuje dětskou tvořivost v základních činnostech pěveckých, instrumentálních,
pohybových a poslechových. Děti jsou k činnostem motivovány světem blízkým jejich
fantazii.
Cílem PS (přípravného studia) je zjištění předpokladů ke studiu uměleckých předmětů
vyučovaných na škole. Během výuky se ověřuje rozsah nadání jak v oblasti sluchových tak i
rytmických schopností žáka a následně i fyziologických předpokladů pro zvolený obor či
10
nástroj. Zahrnuje také poznání a analýzu zájmu dítěte o hudbu a zvolený obor včetně
konzultací se zákonnými zástupci o následných možnostech studia na škole.
Učební plán:
Přípravné studium I.stupně:
Varianta A
Přípravná hudební výchova
Základy hry na nástroj*
1. pololetí
2
2. pololetí
1
1
*
nebo „Základy zpěvu“, výuka probíhá individuálně či ve skupinkách dvou až čtyř žáků na základě doporučení
učitele a souhlasu ředitele školy.
Varianta B
1. pololetí
1
1
2. pololetí
1
1
*
Přípravná hudební výchova pro I. stupeň může být podle schopností a s přihlédnutím k věku
žáka vyučována maximálně dva školní roky s tím, že druhý školní rok se vyučuje vždy podle
varianty B.
Přípravné studium II.stupně:
Přípravné hudební studium II. stupně je určeno především žákům, kteří zahájili II. stupeň
základního studia bez absolvování I. stupně základního studia.
1. pololetí
1
1
*
2. pololetí
1
1
Učební osnovy vyučovacích předmětů:
Vyučovací předmět: Přípravná hudební výchova
Žák:
- zpívá jednoduché písně
- umí poznat melodii stoupající a klesající
- vyjadřuje pohybem změny v hudbě
- zná základní hodnoty not a pomlk
11
- zná hudební abecedu
- pozná vybrané hudební nástroje a jejich možnosti
- rytmizuje říkadla
- hraje na lehce ovladatelné rytmické a melodické nástroje
- ovládá elementární dovednosti ve hře na zvolený nástroj
Učební osnovy vyučovacího předmětu „Základy hry na nástroje“ nebo „Základy zpěvu“
najdete u jednotlivých předmětů.
5.1.3 Vyučovací předmět – Nauka o hudbě
Posláním tohoto předmětu je celkově kultivovat žákovu osobnost, podněcovat jeho zájem o
hudbu, rozvíjet jeho hudební schopnosti, zejména v těchto oblastech:






hudební představivost, fantazii
schopnost rozlišení jednotlivých vyjadřovacích prostředků (tempo, rytmus, melodika,
dynamika)
hudební paměť ve spojení s jednotlivými činnostmi (pěvecká, rytmicko-pohybová,
instrumentální, sluchová, poslechová, tvořivá)
základní orientace v hudebních formách, žánrech a slozích
pěvecké dovednosti
hudebně-teoretické poznatky
Tento vyučovací předmět je společný pro všechna studijní zaměření.
Učební osnovy vyučovacího předmětu:
I. STUPEŇ:
Vyučovací předmět „Nauka o hudbě“
1. ročník
Žák:
- intonuje jednoduchou melodii či píseň dle svých schopností
- reprodukuje rytmický zápis hrou na tělo
- hraje jednoduchý doprovod na melodické nástroje
- rozlišuje takt dvoudobý a třídobý
- rozeznává v hudbě tempové, dynamické i agogické rozdíly
- poznává hudební nástroje
- zná základní hodnoty not a pomlk
- orientuje se v grafickém záznamu not v rámci ročníkových požadavků daného nástroje
- zná pojem stupnice, trojzvuk, posuvka
- orientuje se v základním hudebním názvosloví
2. ročník
Žák:
12
- intonuje vybrané základní intervaly a durový kvintakord
- zaznamená jednoduchý rytmický i melodický úryvek
- zná a používá T a D k doprovodu lidové písně
- reaguje na kontrastní rozdíly zpěvních hlasů
- umí poznat a zařadit vybrané hudební nástroje do skupin
- vyjadřuje náladu poslechové skladby slovně, kresbou, pohybem
- zná noty v rozsahu notové osnovy
- vytvoří durovou stupnici a kvintakord
- vyjmenuje základní intervaly
3. ročník
Žák:
- intonuje durový i mollový kvintakord a další vybrané intervaly
- vytváří samostatně jednoduchá rytmická ostinata k doprovodu melodie
- doprovodí jednoduchou píseň základními harmonickými funkcemi (T, S, D)
- rozeznává tóninu durovou a mollovou
- určí stavbu písně na principu malé písňové formy
- vysvětlí rozdíl mezi hudbou vokální a instrumentální
- popíše hlavní znaky poslechových skladeb některých slohových období
- zná nejvýznamnější hudební skladatele
- orientuje se ve stavbě stupnic dur i moll
- vytváří obraty kvintakordů
- určí všechny základní intervaly
4. ročník
Žák:
- zvládá jednoduchá intonační cvičení
- reprodukuje obtížnější rytmické útvary
- hraje doprovod na melodické nástroje s využitím jednoduchých akordických značek
- zvládá transpozici jednoduché melodie do příbuzných tónin
- zařadí vybrané skladby a skladatele do slohových období
- samostatně se vyjadřuje k poslechovým skladbám různých hudebních žánrů
- analyzuje kratší útvary i celé skladby jednoduchých hudebních forem
- zná základní výrazové prostředky hudby a dokáže je aplikovat v individuální výuce
5.1.4 Studijní zaměření – Hra na klavír
Klavír se řadí do skupiny klávesových nástrojů, kde kromě cembala a varhan zaujímá zvláštní
místo. Hráč stiskem klávesy uvádí do chodu mechanismus, vytvářející zvuk. U klavíru
klávesy ovládají malá kladívka, která tlučou do naladěných strun. Schopnost klavíru reagovat
na sílu úderu do kláves mu poskytuje velké výrazové schopnosti a "zpěvnost", jeho zvuk je
13
nádherně působivý – jednou je smutný a zadumaný, jindy živý, veselý, hýřící barvami. Klavír
je určen zpravidla pro sólovou hru, ale velmi působivá je rovněž hra na 4 ruce nebo hra na 2
klavíry.
Tento nástroj je zároveň jedním z nejoblíbenějších po mnoho generací. Býval chloubou každé
rodiny, kde přáním rodičů bylo pochlubit se hrajícími dětmi. V současné době je nejvíce
žádaným a oblíbeným nástrojem pro sólovou výuku. Je skvělé, když děti – žáci – rodina žijí
hudbou, která v životě nás všech hraje důležitou roli.
Učební plán:
Hra na klavír
Nauka o hudbě
Volitelné předměty*:
 Interpretační seminář
 Komorní hra
 Souborová hra
 Školní kapela
 Hudební praxe
 Multimediální tvorba
*
1.roč.
1
1
2.roč.
1
1
3.roč.
1
1
I. stupeň
4.roč.
5.roč.
1 - 1,5 1 - 1,5
1
1,5
*
6.roč.
1 - 1,5
7.roč.
1 - 1,5
1,5
2
Na základě dovednosti a schopnosti dítěte, na návrh učitele a po schválení ředitelem, může být žákovi povolena
vyšší hodinová dotace hry na nástroj, případně může žák docházet do volitelných předmětů již v dřívějších
ročnících (před 3. roč.).
Hra na klavír
Volitelné předměty:
 Hudební praxe
 Klavírní improvizace
 Hra v orchestru
 Školní kapela
1.roč.
1
II. stupeň
2.roč.
3.roč.
1
1
1
Hra na klavír
I. STUPEŇ:
1. ročník
Žák:
- zná základní dovednosti při hře na klavír
- sedí přirozeně u nástroje
- orientuje se na klávesnici
- hraje jednoduché lidové písně podle sluchu
14
1
1
4.roč.
1
1
- realizuje počátky hry z not
- použije základní druhy úhozů
- určí základní rytmické hodnoty
- respektuje náladu skladby
- realizuje souhru tří- a čtyřruční hry s učitelem
2. ročník
Žák:
- předvede stupnici dur včetně akordů v jednoduchém provedení
- hraje jednoduchá prstová cvičení
- rozliší základní tempa u skladeb
- prezentuje hru zpaměti
- zdokonalí čtení not v rozšířeném rozsahu
- ukáže hru ve větších dynamických odstínech
- rozliší melodii, doprovod a náladu skladby (tónorod dur a moll)
3. ročník
Žák:
- aplikuje základní technické prvky (základní úhozy, uvědomělé rytmické cítění, prstová
technika na základní úrovni)
- zvládá používání pedálu podle návodu pedagoga
- řeší složitější rytmické útvary
- pozná náladu skladby, kterou prezentuje
- užívá základní harmonické funkce k doprovodu melodie
4. ročník
Žák:
- hraje stupnici dur v osminových notách s akordy
- koriguje hru s pedálem
- prezentuje základní technickou zběhlost
- vytvoří melodické fráze
- zařadí do hry jednoduché melodické ozdoby
- uplatní přednesové cítění nastudovaných skladeb na úrovni jeho výrazových schopnosti
- dbá o úhozovou kulturu
- užívá doprovod v různých stylizacích
- rozliší techniku hry polyfonního a klasického stylu
5. ročník
15
Žák:
- zdokonalí hru vybraných stupnice a akordů dur a moll
- rozvine technickou zběhlost v rámci svých možností, uplatní samostatnou pedalizaci ve
vybraných skladbách
- hraje z listu jednoduchý notový zápis
- vystihne náladu a charakter interpretovaných skladeb různých stylů a žánrů
- vytvoří doprovod podle akordických značek
- zapojuje se do souhry s jiným hráčem
- podílí se na spolupráci s pedagogem při výběru hudebního materiálu
6. ročník
Žák:
- hraje stupnice náročnějším způsobem
- dbá na vyrovnanost pasážové techniky v rychlejších tempech
- podle svých možností sebekriticky zhodnotí svůj výkon
- využívá rozboru skladeb k zdokonalení logické paměti
- uplatní ve hře náročnější melodické ozdoby
- objasní žánrovou a stylovou rozdílnost skladeb, rozumí hraným skladbám po obsahové a
formální stránce
- vytvoří si svůj názor na skladby různých žánrů (oblast hudby zábavné a taneční)
7. ročník
Žák:
- hraje přiměřeně obtížné skladby různých stylů a žánrů
- kultivovaně vystupuje v prostředí, v němž se prezentuje
- orientuje se samostatně v nové hudební literatuře
- disponuje kultivovaným tónem
- zahraje melodii podle sluchu s vlastním doprovodem
- uplatní získané dovedností při hře z listu, nácviku nových skladeb, komorní hře a
doprovodech
- aktivně sleduje a vytváří si svůj vlastní názor na dění v kulturní oblasti návštěvami koncertů,
poslechem nahrávek vynikajících interpretů
II. STUPEŇ:
1. – 4. ročník
Žák:
- dodržuje vyrovnanost pasážové hry a ztvární kultivovaný tón
- navrhne samostatně prstoklad
- zdokonalí hudební frázi
- spoluvytváří pedalizaci hrané skladby
16
- vystihne obsah skladby
- hraje stylově skladby různého žánru a různých slohových období
- využívá organizovaných návštěv koncertů a nahrávek (domácích a světových) interpretů
- podílí se na samostatném výběru skladeb a využívá nabídky internetového notového archivu
- vyhodnotí repertoár navržený pedagogem
- zapojuje se do kolektivní praxe
Vyučovací předmět „Nauka o hudbě“ – vyučovací osnovy najdete v kapitole 5.1.3.
Vyučovací předmět „Interpretační seminář“ – vyučovací osnovy najdete v kapitole 5.1.24.
Vyučovací předmět „Komorní hra“ – vyučovací osnovy najdete v kapitole 5.1.24.
Vyučovací předmět „Souborová hra“ – vyučovací osnovy najdete v kapitole 5.1.24.
Vyučovací předmět „Školní kapela“ – vyučovací osnovy najdete v kapitole 5.1.24.
Vyučovací předmět „Hudební praxe“ – vyučovací osnovy najdete v kapitole 5.1.24.
Vyučovací předmět „Klavírní improvizace“ – vyučovací osnovy najdete v kapitole 5.1.24.
Vyučovací předmět „Hra v orchestru“ – vyučovací osnovy najdete v kapitole 5.1.24.
Vyučovací předmět „Multimediální tvorba“ – vyučovací osnovy najdete v kapitole 5.1.24.
5.1.5 Studijní zaměření – Hra na varhany
Naše varhanní oddělení nabízí výuku hry klasické varhany. Pod vedením kvalifikovaného
pedagoga probíhá výuka na kvalitním nástroji v ZUŠ a občas lze využít i varhany v kostelech
našeho kraje.
Výuka je zaměřena nejen na rozvíjení technických a výrazových prostředků, ale i na
schopnost uplatnit se jako varhaník v praxi. Během studia hry na klasické varhany je učební
látka rozdělena od základní výuky až k technickému a stylovému zvládnutí děl varhanní
literatury. V rámci hlavního předmětu hra na varhany je také možné profesionálně doprovázet
písně z kancionálů, osvojíme si základy liturgiky a dokonce i základy hlasové techniky. Děti
mají možnost vystupovat na třídních a školních koncertech, zapojit se do různých exkurzí a
charitativních akcí.
Protože jsme školou pro všechny děti, může tento předmět navštěvovat opravdu každý, kdo
by měl zájem naučit se hrát na tento královský nástroj. Žáci mohou být nábožensky založení a
nemusí. Pokud budou mít základy ve hře na klavír, tak je to rozhodně vítaným předpokladem,
nikoliv podmínkou k přijetí.
Učební plán:
Hra na varhany*
Nauka o hudbě
Volitelné předměty*:
 Komorní hra
 Souborová hra
 Hudební praxe
17
1.roč.
1
1
2.roč.
1
1
3.roč.
1
1
1
I. stupeň
4.roč.
5.roč.
1
1
1
1
1
6.roč.
1
7.roč.
1
1
1
*
Hra na varhany
 Komorní hra
 Souborová hra
 Školní kapela
 Hudební praxe
1.roč.
1,5
0,5
II. stupeň
2.roč.
3.roč.
1,5
1,5
0,5
0,5
4.roč.
1,5
0,5
Hra na varhany
I. STUPEŇ:
1. ročník
Žák:
- zná základní pokyny k puštění nástroje a dokáže u něj správně sedět
- uplatňuje zásady výběru vhodné varhanní obuvi
- orientuje se u hracího stolu (manuály, pedál, rejstříky)
- ovládá hru na manuálech i pedálu
- umí přečíst jednoduchý notový zápis a interpretuje jej
- rozeznává prstoklad i nohoklad (špička pravé a levé nohy)
- zvládá část základních specifických prvků varhanní techniky:
při hře na manuál: hra legata a portamenta
při hře na pedál:
hra nohou špičkami legato a repetovaných tónů
- dokáže zahrát cvičení z varhanní školy, hraje pedálová cvičení
- interpretuje jednoduchou varhanní skladbu (manualiter)
2. ročník
Žák:
- disponuje základními znalostmi o varhanách (funkce a konstrukce varhan)
- kontroluje postavení ruky a uvolnění těla při hře
- rozšiřuje si orientaci u hracího stolu (žaluzie, crescendo, pevné a volné kombinace)
- dále zdokonaluje své dovednosti varhanní techniky:
při hře na manuál: hra staccata, dvojhmatů
používá překládání a podkládání prstů
rozlišuje základní tempová označení
při hře na pedál:
používá špičky a paty
18
zvládá hru legata, non legata a repetovaných tónů
- je schopen hrát dle nohokladu
- zvládá hru oběma rukama dohromady
3. ročník
Žák:
- dokáže správně sedět u nástroje, dbá na hru uvolněným tělem, dává pozor na postavení
rukou i nohou, koordinuje ruce i nohy, orientuje se u hracího stolu
- používá základní technické prvky hry na varhany (rozeznává hru legata, staccata a
portamenta, používá prstoklady, uvědoměle ovládá práci s rytmem a prstovou techniku,
dokáže zahrát jednoduchá pedálová cvičení dle značek)
- interpretuje jednoduché skladby nebo vybraná cvičení z varhanní školy manualiter a
pedálová cvičení
- uplatňuje hru rukama na manuálu s použitím prodlev v pedálu a zároveň se orientuje
v jednoduchém notovém zápise
- je schopen koordinovat hru na manuálu a zároveň i v pedálu
- orientuje se v jednoduchém notovém zápise
- samostatně realizuje rytmickou složku
- rozlišuje náladu a charakter skladeb
- při studiu skladby rozvine svou hudební představivost, kterou následně ztvární hrou na
nástroj
- je schopen tempově vyrovnané hry, příp. v závěru skladby dokáže tempo zvolnit
- ovládá funkce malé kadence (T, S, D, T)
4. ročník
Žák:
- při hře nadále rozvíjí techniku varhanní hry
- podle návodu pedagoga je schopen zahrát jednoduchou barokní a romantickou skladbu
s odpovídající artikulací
- je schopen rozeznat charakter zvuku rejstříků
5. ročník
Žák:
- dokáže přečíst notový zápis se samostatnou pedálovou osnovou
- rozvíjí manuální i pedálovou hru
6. ročník
Žák:
- zvládá jednoduché změny manuálů během skladby a hru každou rukou na jiném manuálu
- umí zahrát skladbu s jednoduchým pohyblivým pedálem
19
7. ročník
Žák:
- ovládá všechny specifické prvky varhanní techniky s výjimkou hry dvojitého pedálu
- uvědoměle využívá technických a zvukových možností nástroje
- rozlišuje základní hudební formy a styly
- vnímá styl hrané skladby a poučeně ji interpretuje
- je schopen sluchové sebekontroly
- umí samostatně navolit správnou registraci u jednoduchých varhanních skladeb
- je schopen samostatného nastudování jednodušší varhanní skladby
- zná svůj nástroj
- orientuje se v základních registračních zásadách jednotlivých stylových období
- aktivně se účastní hry doprovodu nebo komorní hry
II. STUPEŇ:
1. – 4. ročník:
- dokáže interpretovat přiměřeně obtížné skladby různých stylových období a různých žánrů
po technické, výrazové a obsahové stránce
- při hře a registraci využívá všechny dosud získané znalosti a dovednosti k vyjádření svých
představ
- dokáže zahrát jednoduché tří- a vícehlasé polyfonní skladby (s pohyblivým pedálem)
- orientuje se v základních interpretačních a registračních zásadách jednotlivých stylových
období
- při hře používá nezávisle ruce a nohy
- hraje z listu jednoduché skladby
- zahraje jednoduché doprovody nebo spolupracuje v komorní hře
5.1.6 Studijní zaměření – Hra na keyboard
Předmět „Hra na keyboard“ (často označovaný také jako „hra elektronické klávesové
nástroje“) je moderní a novější předmět hudebního oboru. Samotný nástroj je atraktivní a
20
oblíbený, finančně dostupný a snadno pořiditelný. Využití keyboardu je velmi široké, jako
sólový či doprovodný nástroj nebo v nejrůznějších komorních a souborových seskupeních, a
to v klasických i modernějších hudebních žánrech. Naše škola začala s výukou tohoto nástroje
jako vůbec jedna z prvních škol v republice a žáci hry na keyboard získávají každoročně
nejvyšší ocenění v různých interpretačních soutěžích.
Učební plán:
Hra na keyboard
Nauka o hudbě
Volitelné předměty *:
 Hudební praxe
 Souborová hra
 Školní kapela
1.roč.
1
1
2.roč.
1
1
3.roč.
1
1
1
I. stupeň
4.roč.
5.roč.
1
1
1
1
1
6.roč.
1
7.roč.
1
1
1
*
Na základě dovednosti a schopnosti dítěte, na návrh učitele a po schválení ředitelem, může žák docházet do
volitelných předmětů již v dřívějších ročnících.
Hra na keyboard
 Hudební praxe
 Souborová hra
 Školní kapela
1.roč.
1
1
II. stupeň
2.roč.
3.roč.
1
1
1
1
4.roč.
1
1
Hra na keyboard
I. STUPEŇ:
1. ročník
Žák:
- uplatní správné herní návyky (vzpřímené sezení ve správné vzdálenosti od nástroje,
uvolněné paže, správná pozice zápěstí a prstů na klaviatuře)
- orientuje se na nástroji a v notovém zápise v pětiprstové poloze (v jedno a dvoučárkované
oktávě, tóny c1-g1, c2-g2)
- využívá možnosti dynamiky a dynamických změn
21
- realizuje hru oběma rukama (klavírní způsob hry) a také hru s automatickým doprovodem
(jednoprstový doprovod - „ONE FINGERED“) s využitím základních harmonických funkcí
- při hře s automatickým doprovodem vyhledá podle pokynů pedagoga různé melodické
rejstříky (VOICE) a druhy automatického doprovodu (STYLE), užívá funkce TEMPO a
tempových změn
2. ročník
Žák:
- prezentuje koordinaci obou rukou, provede podložení palce a přeložení prstů
- orientuje se na nástroji i v notovém zápise (v tónovém rozsahu malého g – dvoučárkovaného
g)
- použije a zkombinuje základní úhozové techniky (staccato, legato, portamento)
- při hře s automatickým doprovodem dbá na souhru s rytmickou složkou
- využívá základy víceprstového doprovodu (způsob doprovodu „FINGERED“), a to v
základních kvintakordech nebo jeho obratech
3. ročník
Žák:
- orientuje se v širším tónovém ambitu nástroje (na klaviatuře nástroje i v notaci), v rozsahu
malé, jednočárkované a dvojčárkované oktávy
- hraje složitější rymické útvary (synkopa, triola, tečkovaný rytmus), dvojhmaty
- podle pokynů pedagoga realizuje práci s pedálem (sustain pedál)
- zahraje přiměřeně obtížnou skladbu zpaměti
- hudebními prostředky vystihne náladu skladby
- při hře s automatickým doprovodem uplatní funkce INTRO, SYNCHRO START, ENDING,
FILL IN, a to podle typu nástroje
4. ročník
Žák:
- orientuje se v širším tónovém rozsahu nástroje (velké až dvojčárkované oktávy), s notací v
houslovém i basovém klíči
- realizuje dynamické, agogické změny, vhodnou úhozovou artikulacii
- ve hře s automatickým doprovodem využívá durových a mollových kvintakordů a
septakordů včetně jejich obratů, zapíše a vysvětlí jejich značky a zkratky
- samostatně si vybere vhodný zvukový rejstřík a druh automatického doprovodu
- použije funkce nástroje DUAL, SPLIT – podle typu nástroje
5. ročník
Žák:
22
- orientuje se v celém rozsahu klaviatury (standartního pěti-oktávového nástroje)
- používá melodické ozdoby (příraz, nátryl, trylek)
- zahraje jednoduchou polyfonní skladbu
- interpretuje skladby různých stylů a žánrů
- uplatní složitější funkce nástroje (FULL FINGERING, HARMONY apod. podle typu
nástroje)
6. ročník
Žák:
- realizuje hru z listu (prima vista)
- samostatně nastuduje skladbu přiměřené obtížnosti
- použije a vysvětlí zvětšené a zmenšené kvintakordy a septakordy
- předvede základní možnosti propojení nástroje s digitálními technologiemi (PC, midi,
záznam zvuku)
- využije pokročilejší funkce nástroje jako sekvencer, vícestopé nahrávání, REGISTR
MEMORY – ukládání do paměti apod. (podle typu nástroje)
7. ročník
Žák:
- při interpretaci skladeb propojí získané technické i výrazové dovednosti
- uplatní sluchovou sebekontrolu
- hraje skladby různých stylů a žánrů, rozdílných po technické, výrazové a obsahové stránce
(využívá dynamiku a agogiku, tempové rozlišení, vhodnou artikulaci, tvoří fráze)
- samostatně realizuje pedálovou hru (sustain pedál)
- zkombinuje využití nástroje s jinými digitálními technologiemi (PC, midi, zvukové moduly)
- samostatně vytvoří harmonický doprovod vybrané písně nebo melodické linky
- popíše všechny funkce nástroje, samostatně si je zvolí a uplatní při interpretaci
- podílí se na čtyřruční nebo komorní hře
II. STUPEŇ:
1. – 4. ročník
Žák:
- předvede svou jedinečnou uměleckou profilaci podle svých zájmů a preferencí, při
interpretaci skladeb využije svých doposud získaných schopností a dovedností k vyjádření
svých vlastních představ
- zahraje z listu (prima vista) jednoduché skladby
- samostatně doplní vhodný prstoklad
- předvede hru zpaměti, přičemž využije svých dosažených znalostí o výrazu, formě a obsahu
skladby
- objasní a využije složitější funkce nástroje, jeho zvukové a technologické možnosti
- je schopen souhry v rámci čtyřruční, komorní nebo souborové hry (nebo jiných kolektivních
seskupení)
23
- má přehled o významných autorech stylově a žánrově různých období, uvede příklady jejich
skladeb a formuluje svůj vlastní názor na interpretaci těchto skladeb
- je schopen samostatně vyhledat a nastudovat skladbu podle vlastního výběru
- popíše nové trendy ve vývoji a využití EKN
- pokračuje ve hře s automatickým doprovodem i v obouruční (klavírní) hře
- použije a vysvětlí všechny druhy akordů
- demonstruje možnosti nástroje ve spojení s digitálními technologiemi
5.1.7 Studijní zaměření – Hra na housle
Housle jsou jedním z nástrojů s největšími výrazovými možnostmi. Jako sólový nástroj mají
velice krásný a působivý zvuk. Mohou být jednou smutné a zadumané, jindy živé a hýřící
barvami. Nádherný je i zvuk mnoha houslí hrajících dohromady. Kromě sólové hry se mohou
uplatnit v komorní hře, v symfonických, divadelních nebo komorních orchestrech, ve
folklórních souborech, v odvětvích populární hudby, rocku apod. Výuka hry na housle
směřuje k tomu, aby se žákům dostalo základního uměleckého vzdělání v oboru a podle jejich
individuálních možností se stali zapálenými hudebníky, amatérskými či profesionálními.
Hra na housle je určena pro děti, které mají dobrý hudební sluch, které dobře intonují a jsou
manuálně zručné. Žák postupně získává technické základy hry na nástroj, rozvíjí se jeho
hudební představivost a schopnost hudebního vyjádření. Proniká do tajů hudební řeči a jejího
notového zápisu. Poznává charakteristické znaky hudby různých historických období a
seznamuje se s díly velkých skladatelů a jejich poselstvím uloženým v jejich díle. Získává
také schopnost naslouchat a přizpůsobit se spoluhráči (spoluhráčům) v nejrůznějších formách
komorní nebo orchestrální hry. Kromě hudebního a citového rozvoje se zvyšuje i
houževnatost dítěte, sebeovládání a též odvaha a odolnost při veřejném vystupování.
Požadavkem školy je pravidelná příprava a docházka na hodiny, sluchové, rytmické a
motorické předpoklady a zájem o hudbu. Podpora rodičů je žádoucí.
Učební plán:
Hra na housle*
Nauka o hudbě
 Komorní hra
24
1.roč.
1
1
2.roč.
1
1
3.roč.
1
1
1 - 2*
1 - 2*
1-4
I. stupeň
4.roč.
5.roč.
1 - 1,5 1 - 1,5
1
1-4
1-4
6.roč.
1 - 1,5
7.roč.
1 - 1,5
1-4
1-4





Souborová hra
Hra v orchestru
Školní kapela
Interpretační seminář
Multimediální tvorba
*
Hra na housle*
 Komorní hra
 Souborová hra
 Hra v orchestru
 Školní kapela
1.roč.
1 - 1,5
1-4
II. stupeň
2.roč.
3.roč.
1 - 1,5 1 - 1,5
1-4
1-4
4.roč.
1 - 1,5
1-4
*
vyšší hodinová dotace hry na nástroj.
Hra na housle
I. STUPEŇ:
1. ročník
Žák:
- je seznámen s nástrojem, jeho historií a vznikem, umí pojmenovat názvy strun
- umí zaujmout správný postoj a držet housle a smyčec
- umí zabrnkat jednoduché rytmy na prázdných strunách
- umí správně postavit prsty na hmatník ve zvoleném durovém nebo mollovém prstokladu
- hraje základní (durový nebo mollový) prstoklad
- umí správně uchopit smyčec do pravé ruky
- vede smyčec ve správném smykacím místě
- zvládá základní smyky
- dokáže hrát celým smyčcem
- využívá notový zápis
- dodržuje základní rytmické hodnoty
- hraje zpaměti jednoduchou píseň, cvičení samostatně anebo s doprovodem jiného nástroje
2. ročník
25
Žák:
- aplikuje správné návyky (postoj těla, držení nástroje, držení smyčce)
- používá při hře koordinovaný pohyb pravé a levé ruky
- používá kombinovaný prstoklad dur a moll
- používá chromatický postup 2. prstu
- umí zahrát dvojzvuk s vedlejší prázdnou strunou
- zvládá přechod z vyšší na nižší strunu s použitím 4. prstu
- zvládá hru detaché horní a dolní polovinou smyčce na jedné struně a s přechodem přes dvě
struny
- hraje legato na jedné struně
- hraje stupnici v jedné oktávě s tónickým kvintakordem
- rozlišuje forte a piano
- dokáže zahrát skladbičky kratšího rozsahu zpaměti s doprovodem jiného nástroje
3. ročník
Žák:
- aplikuje při hře správné držení těla a držení smyčce
- zvládá hru celým smyčcem a jeho částmi
- umí tvořit čistý tón
- zvládá základní prstoklady ve výchozí poloze
- používá chromatický postup 1., 2. a 3. prstu
- orientuje se v notovém zápise v jednoduchých hudebních útvarech
- seznámí se se základními výrazovými prostředky
- zapojuje se do souhry s dalším nástrojem
4. ročník
Žák:
- zvládá hru ve všech prstokladech ve výchozí poloze
- umí chromatické postupy
- umí v krátkých technických cvičeních použít jednoduché dvojhmaty
- ovládá základní smyčcovou techniku a používá na více strunách
- zvládá kombinace smyků detaché, legato a staccato
- tvoří vibrato
- interpretuje skladbu kratšího rozsahu nebo jednu větu z koncertina zpaměti
- hraje stupnice dur i moll s tónickým kvintakordem ve dvou oktávách
- zvládá techniku levé i pravé ruky v etudách a v přednesových skladbách
- aplikuje dynamickou škálu a začíná se více muzikantsky projevovat
- umí samostatně nastudovat jednoduchou skladbu – dle zápisu
5. ročník
Žák:
26
- hraje ve 3. poloze
- přechází plynule pomocí výměny z 1. polohy do 3. polohy
- hraje 2 oktávovou stupnici s přechodem do 3. polohy
- hraje jednoduché dvojhmaty
- dokáže intonovat
- zvládá smyky detaché, legato, martelé, staccato ve vzájemných smykových kombinacích a
rytmických obměnách
- aplikuje vibrato jako výrazový prostředek
- aplikuje dynamiku a agogiku
- zapojuje se do hry s více nástroji
6. ročník
Žák:
- rozlišuje kvalitu tónu
- provádí plynulou výměnu mezi polohami
- hraje stupnice přes 2 oktávy s T5 s výměnou do polohy
- hraje technická prstová i smyková cvičení v rychlejších tempech
- rozlišuje základní melodické ozdoby
- používá jednoduché dvojhmaty v technických a přednesových skladbách
- používá vibrato
- orientuje se v dalších polohách
- dokáže zahrát jednoduchou skladbu z listu
- dokáže odlišit výrazové prostředky hudby různých stylových období a žánrů
7. ročník
Žák:
- vylepšuje technickou úroveň pravé a levé ruky
- hraje kvalitní tón
- dynamicky a barevně rozlišuje hru
- používá agogické změny, vyjadřuje náladu skladby
- používá vibrato jako výrazový prostředek
- hraje smyky detaché, legato, staccato, martelé a jejich kombinace v obtížnějších podobách
- rozvíjí a zapojuje vlastní hudební představu u interpretované skladby
- odvozuje si sám prstoklady
- dokáže vnímat odlišnosti výrazových prostředků hudby různých stylových období a žánrů
- využívá svých schopností při hře v komorních, souborových nebo orchestrálních seskupení
- aktivně se zapojuje do výběru přednesové skladby
II. STUPEŇ:
1. – 4. ročník
Žák:
27
- využívá dovednosti získané z dřívějšího studia
- cítí potřebu se více angažovat
- využívá při hře náročnější technickou zručnost pravé a levé ruky
- orientuje se ve čtení notového zápisu ve vyšších polohách
- zvládá dynamiku a agogiku, stává se více svobodným ve hře samotné
- rozlišuje podle svých individuálních schopností styl hry rozličných hudebních období
- vyjadřuje hudebně své vlastní představy o hrané skladbě
- orientuje se v notovém zápise interpretovaných skladeb
- dokáže zahrát skladbu náročnějšího charakteru
- uplatňuje se aktivně v orchestrálních a souborových seskupení školy nebo města
- vytváří své vlastní hudební skupiny, poslouchá hudbu, navštěvuje koncerty
5.1.8 Studijní zaměření – Hra na violoncello
Violoncello se řadí mezi strunné smyčcové nástroje. Jeho barva tónu je medově - sametová a
nejvíce se přibližuje barvě lidského hlasu. Orchestr složený s více violoncell je velice
podobný mužskému pěveckému sboru. V rámci studijního zaměření škola nabízí rovněž
využití elektrického violoncella. Tudíž repertoár přizpůsobujeme zvolenému nástroji. Takto
žáci mají možnost rozšířit svůj obzor klasické hudby o skladby populárního charakteru.
Tento nástroj má velmi široké využití počínaje sólovou hrou. V orchestrech je důležitou
zvukovou výplní mezi violami a kontrabasem. Jde o tenorový nástroj, který se řadí mezi
spodní smyčce. Pro jeho zvukovou barvu a polohu je často využíván ve folklorních kapelách.
V dnešní populární hudbě můžeme použít i elektrické violoncello, které se dá oproti
klasickému nástroji snadněji nazvučit. Avšak i v této hudbě se dává přednost kombinaci
externího snímače s klasickým nástrojem pro jeho tónovou různobarevnost.
Učební plán:
*
Hra na violoncello
Hudební nauka
 Komorní hra
 Souborová hra
 Hra v orchestru
 Školní kapela
28
1.roč.
1 - 1,5
1
2.roč.
1 - 1,5
1
3.roč.
1 - 1,5
1
1*
1*
1-2
I. stupeň
4.roč.
5.roč.
1 - 1,5 1 - 1,5
1
1-2
1-2
6.roč.
1 - 1,5
7.roč.
1 - 1,5
1-3
1-3


*
Hra na violoncello*
 Komorní hra
 Souborová hra
 Hra v orchestru
 Školní kapela
1.roč.
1-2
II. stupeň
2.roč.
3.roč.
1-2
1-2
4.roč.
1-2
2-3
2-3
2-3
2-3
*
Hra na violoncello
I. STUPEŇ:
1. ročník
- dokáže správně držet nástroj
- dbá na pevné postavení levé ruky
- koriguje správný tah smyčce
- zvládá dokonale číst F klíč
- zvládá hru dolní a horní polovinou smyčce a hru celým smyčcem
- vykoná přechody smyčce na vedlejší strunu
- orientuje se ve hře intervalu do kvarty s prázdnou strunou
- orientuje se v celém rozsahu tónů v základní poloze
- zahraje stupnici C dur v jedné oktávě
2. ročník
Žák:
- orientuje se ve hře všech intervalů v základní poloze na dvou strunách
- hraje legáto (2 noty vázaně) s přechodem na vedlejší strunu
- uplatní výměnu smyku prsty pomocí akcentu
- koriguje hru nestejně dlouhé noty v obou polovinách smyčce i středem smyčce
- dle svých schopností má vypěstovanou intonační citlivost
3. ročník
29
Žák:
- ovládá kvintové hmaty v základní poloze, umí rozšiřování úzké polohy v širokou a to
odsunem 1. prstu
- zvládá hru několika not legáto na jeden smyk a hru tečkovaného rytmu v legátu
- zahraje stupnice a rozložené tercie s použitím široké polohy
- rozliší smyk grand détaché a martelé a ovládá vedení smyčce nad strunou (nadzvedávaný
smyk)
- hraje stupnice dur a moll, rozložené tercie u stupnic s použitím široké polohy
4. ročník
Žák:
- ovládá a tvoří širokou polohu oběma způsoby, odtahem prvního prstu i posunem ruky od
prvního prstu
- zvládá 4. polohu se základními pravidly výměny poloh dle svých schopností
- hraje šestnáctiny a trylek
- tvoří hru crescendo a diminuendo, ovládá základní smyky staccata (dvě noty dolů i nahoru)
- používá široké polohy oběma způsoby ve hře stupnic dur a moll
5. ročník
Žák:
- uplatní úder a odtah prstů levé ruky
- zvládá základní smyky (prsty a zápěstí)
- hraje tečkovaný rytmus a trioly
- vykoná 3., 4. a 2. polohu a jejich výměny v běžných tóninách
- hraje stupnice a akordy dur a moll s využitím všech probraných poloh
- umí číst tenorový klíč
6. ročník
Žák:
- hraje ve všech polohách ve vzdálenějších tóninách
- ovládá hru prsty a zápěstím při přechodech přes struny
- umí arpeggio
- hraje stupnice a akordy dur a moll v rozsahu dvou oktáv do tónu g1
7. ročník
Žák:
- ovládá hru v nízkých polohách i základní smyky
- používá se ve výměnách poloh při přechodech na jiné struny
30
- ovládá základy technik smyků skákavých a nadzvedávaných
- zvládá dvojhmatovou hru
- hraje stupnice dur a moll v rozsahu dvou oktáv do tónu as1, do čtyř křížků Ab
- hraje durové probrané stupnice ve dvojhmatech přes jednu oktávu
II. STUPEŇ:
1. – 4. ročník
Žák:
- angažuje se v komorní nebo orchestrální hře
- využívá při hře náročnější technickou zručnost pravé a levé ruky
- orientuje se ve čtení notového zápisu ve vyšších polohách
- zvládá dynamiku a agogiku, stává se více svobodným ve hře samotné
- prezentuje své vlastní představy a hudební cítění
- rozlišuje styl hry rozličných hudebních období
- orientuje se v notovém zápise interpretovaných skladeb
- používá samostatně smykové a výrazové způsoby při nácviku skladeb
- dokáže zahrát skladbu náročnějšího charakteru
- aktivně se uplatňuje v komorních, orchestrálních a souborových seskupení školy nebo města
5.1.9 Studijní zaměření – Hra na kontrabas
Kontrabas je nejvyšší a největší smyčcový hudební nástroj. Pro jeho dokonalé zvládnutí je
potřeba mít fyzické předpoklady. Bez kontrabasu nebo elektrické basové kytary není možné
dosáhnout úplného a dokonalého zvuku menšího či většího orchestru nebo kapely. Proto se
traduje, že „BASA TVRDÍ MUZIKU“. Dokáže se prosadit jak orchestrálně tak i sólově pro
jeho krásný sametový tón.
Zdatnější hráč může někdy v komorních seskupeních díky hře ve vysokých polohách (hra
v palcové poloze) zastoupit i part violoncella. S oblibou je kontrabas vyhledáván i do menších
komorních seskupení (dua, tria atd.)
Během studia je zvláště kladen důraz na pravidelné pěstování pohotové intonační schopnosti,
která je při hře na kontrabas nesmírně důležitá.
31
Učební plán:
Hra na kontrabas
Nauka o hudbě
 Komorní hra
 Souborová hra
 Hra v orchestru
 Školní kapela
1.roč.
1*
1
2.roč.
1*
1
3.roč.
1*
1
I. stupeň
4.roč.
5.roč.
1*
1
1
2
*
6.roč.
1
7.roč.
1
2
2
Protože s fyzického hlediska není absolutně možné začínat výuku hry na kontrabas od 1. ročníku 1. cyklu, žáci
budou začínat na přípravný nástroj – elektrickou basovou kytaru, která je kontrabasu z hlediska přípravy velmi
podobná. Dle svých fyzických předpokladů a schopností budou začínat s hrou na kontrabas až v průběhu 4. - 6.
ročníku.
Hra na kontrabas
 Komorní hra
 Souborová hra
 Hra v orchestru
 Školní kapela
1.roč.
1
II. stupeň
2.roč.
3.roč.
1
1
4.roč.
1
1-2
1-2
1-2
1-2
Hra na kontrabas
I. STUPEŇ:
1. ročník
Žák:
- žák dokáže správně držet nástroj
- dbá na pevné postavení prstů levé i pravé ruky
- zvládá vytvořit tón na prázdných strunách i přechodech mezi něma
- naladí nástroj i pomocí flažoletů
2. ročník
Žák:
- zahraje všechny tóny v základní poloze na všech strunách
32
- koriguje hru nestejně dlouhých not na všech strunách i při přechodech mezi nimi
- umí zahrát dur stupnici v jedné oktávě v základní poloze
3. ročník
Žák:
- ovládá všechny hmaty v základní i 1. poloze
- zvládá tečkovaný rytmus
- zahraje vybrané stupnice a rozložené akordy v 1. poloze
- zahraje jednodušší technická cvičení nebo etudy do 2. polohy
4. ročník
Žák:
- ovládá a tvoří jednotlivé tóny do 2. - 3. polohy
- zvládá plynulé a neslyšné výměny do 3. polohy
- zvládá vybrané stupnice dur s akordy do 3. polohy
5. ročník
Žák:
- ovládá dynamiku pp - ff
- zvládá základní smyky prsty a zápěstí
- zahraje tečkovaný rytmus a trioly
- zvládne technická cvičení, etudy i lehčí přednes s výměnami do 4. polohy
- hraje stupnice a akordy dur s využitím všech probraných poloh
6. ročník
Žák:
- v rámci svých možností hraje výběr etud a přednesu do 5. polohy
- ovládá hru prsty a zápěstím při přechodech přes struny
- hraje stupnice a akordy dur v rozsahu dvou oktáv
- v rámci svých možností zvládá jednodušší basové linky v komorních seskupeních nebo
kapele
7. ročník
Žák:
33
- ovládá hru v nízkých polohách i základní smyky
- umí výměny poloh při přechodech na jiné struny
- ovládá smyčec při hře základních smyků skákavých a nadzvedávaných
- dle svých možností zvládá intonačně náročnější technická cvičení, etudy i přednes do 6.
polohy
- zahraje vybrané stupnice dur v rozsahu dvou oktáv
- ovládá dle svých schopností i fyzických předpokladů základy hry v základní palcové poloze
II. STUPEŇ:
1. – 4. ročník
Žák:
- hraje ve středních i vyšších polohách, hraje vybrané stupnice dur a ve dvou až třech
oktávách a rozložené akordy
- ovládá skákané a nadhazované smyky dle svých schopností
- zdokonaluje hru ve středních polohách a výměnu poloh nízkých a středních
- zrychluje skákavé a nadhazované smyky
- ovládá hru v základní palcové poloze a základní smyky
- má základní techniku, vyspělost a pohotovost hráče (hlavně pro basovou kytaru)
- zvládá veškerou problematiku, techniku a výrazovou stránku hry
- umí hrát v orchestru i v kapele
5.1.10 Studijní zaměření – Hra na zobcovou flétnu
Zobcová flétna se řadí mezi nejstarší dechové nástroje. Patří mezi první hudební nástroje, se
kterým se dítě v životě prakticky setká. Je cenově dostupná a jednoduchou melodii se
svépomocí na ni naučí téměř každý. Díky tomu je zobcová flétna sice velmi populárním, ale
také často nedoceněným a podceňovaným nástrojem. Na rozdíl od ostatních hudebních
nástrojů zobcová flétna vychází z odlišných tradic. Jde o barokní nástroj, pro který je páteřní
literaturou hudba období středověku, renesance, baroka a také moderní doby. Zobcová flétna
má velmi příjemný a lahodný tón. Nabízí široké možnosti artikulace. Po zvládnutí základů hry
na sopránovém nástroji, může žák navazovat hrou na altovou zobcovou flétnu a později i na
zobcové flétny tenorové nebo basové. S těmi se uplatní hlavně v komorní a souborové hře, při
které je spojení zobcových nástrojů různých výšek a tónového zabarvení obzvláště působivé.
Nelze opomenout, že zobcová flétna má velmi dobrý vliv na správné a zdravé dýchání.
34
Zobcová flétna na ZUŠ slouží i jako přípravný hudební nástroj pro pozdější studium hry na
moderní dechové nástroje (flétnu, klarinet, trubku apod.)
Učební plán:
Hra na zobcovou flétnu
Nauka o hudbě
 Komorní hra
 Souborová hra
 Soubor zobcových fléten
 Hra v orchestru
 Školní kapela
1.roč.
1
1
2.roč.
1
1
3.roč.
1
1
1*
1*
1-2
I. stupeň
4.roč.
5.roč.
1
1
1
1-2
1-2
6.roč.
1
7.roč.
1
1-2
1-2
*
volitelných předmětů již v dřívějších ročnících (před 3. roč.).
 Komorní hra
 Souborová hra
 Soubor zobcových fléten
 Hra v orchestru
 Školní kapela
1.roč.
1
II. stupeň
2.roč.
3.roč.
1
1
4.roč.
1
1-2
1-2
1-2
1-2
I. STUPEŇ:
1. ročník
Žák:
- zvládá správný postoj a držení nástroje
- ovládá nádech, plynulý výdech na 8 dob
- rozlišuje noty a pomlky celé, půlové, čtvrťové a osminové v taktech čtvrťových
- zná a používá hmaty 1. oktávy
- je schopen artikulace v lichém a sudém taktu
- seznámil se se stavbou durové stupnice, dokáže zahrát C-dur
35
- rozezná náladu skladby
- hraje zpaměti lidovou melodii
- dokáže předvést prvním moderní techniky (zvuky na hlavici)
- aplikuje dovednosti při hře renesančních tanců, lidových písní a jednoduchých moderních
skladbiček
- pravidelně veřejně prezentuje svůj výkon
2. ročník
Žák:
- orientuje se v taktu osminovém
- ovládá tóny 2. oktávy
- je schopen samostatně určit a nacvičit artikulaci u jednoduché skladby
- hraje legato a staccato
- hraje durové stupnice T5
- interpretuje skladbičku v různých náladách a vybere nejvhodnější
- zahraje zpaměti lidovou melodii v různých tóninách
- dokáže zahrát z listu snadnou skladbu
- seznamuje se s hrou moderních technik
3. ročník
Žák:
- hraje v taktech osminových i půlových, rozezná noty šestnáctinové
- využívá chromatického rozsahu 1. a 2. oktávy
- ovládá artikulaci složitějších rytmických útvarů
- pracuje na různých artikulacích daného rytmického modelu
- hraje durové a mollové stupnice harmonické s T5
- seznamuje se s hudebními termíny označující tempo a náladu skladby a aplikuje je při hře
- hraje zpaměti skladbičku
- je schopen dynamicky rozdílné hry
- rozezná intonační nepřesnosti a ví, jak se jich vyvarovat
- seznamuje se s hrou melodických ozdob
- rozvíjí hru moderních technik
- hraje snadné věty barokních sonát
4. ročník
Žák:
- aplikuje dechové a artikulační dovednosti při hře na altovou zobcovou flétnu
- využívá známé hmaty při hře na altovou zobcovou flétnu
- orientuje se v notovém zápise při hře na C i F nástroj
- dokáže přesně intonovat ve skupině zobcových fléten
- je schopen rychlejší prstové techniky
- samostatně pracuje na artikulaci skladby
36
- orientuje se ve hře stupnic dur a moll melodické i harmonické a jejich T5
- rozlišuje tempové a výrazové odlišnosti různých skladeb
- hraje melodické ozdoby
- užívá při hře moderní techniky
- pracuje na skladbách různých stylových období – středověk, renesance, baroko, soudobá
hudba
5. ročník
Žák:
- rozvíjí prstovou techniku
- ovládá složitější rytmy
- orientuje se v notovém zápise při hře z listu
- zvládá hru stupnic dur a moll, T5, D7, VII7
- pracuje na využití dynamiky ve skladbě
- uplatňuje melodické ozdoby
- hraje barokní sonáty
6. ročník
Žák:
- aplikuje dechové a artikulační dovednosti při hře na tenorovou nebo basovou zobcovou
flétnu
- využívá známé hmaty při hře na tenorovou nebo basovou zobcovou flétnu
- orientuje se v notovém zápise v basovém klíči
- rozvíjí prstovou techniku při hře na tenorovou nebo basovou zobcovou flétnu
- je schopen použít techniku dvojitého jazyka
- dokáže výrazově odlišně interpretovat věty v barokní sonátě
- aplikuje melodické ozdoby a moderní techniky v přednesech
7. ročník
Žák:
- aplikuje získané technické dovednosti při přípravě absolventského vystoupení
- využívá plně rozsahu nástroje
- umí využít artikulace
- využívá dynamických možnosti nástroje
- dokáže samostatně nastudovat přiměřeně obtížnou skladbu
- aplikuje moderní techniky v složitějších moderních skladbách
II. STUPEŇ
1. – 4. ročník
37
Žák:
- rozvíjí techniku dvojitého staccato a uplatňuje ho ve skladbách
- je schopen intonačně čistého projevu
- ovládá kolenové hmaty a uplatňuje je při hře
- používá artikulační modely složitějších rytmických útvarů
- umí využít dynamické možnosti nástroje při hře
- hraje skladby různých stylových období
- orientuje se v základních termínech italského názvosloví a dokáže je používat
- zdokonaluje hru melodických ozdob
- používá moderní techniky
Vyučovací předmět „Soubor zobcových fléten“ – vyučovací osnovy najdete v kapitole 5.1.24.
5.1.11 Studijní zaměření – Hra na flétnu
Důležitou složkou ve výuce předmětu je zvládnutí bráničního dýchání, které je nejvíce
nepostradatelným činitelem při pěstování příjemného, vyváženého a kultivovaného tónu.
Během studia je zvláště kladen důraz na pravidelné cvičení a pozornou sebereflexi hlavně při
tvorbě příjemné barvy tónu. Žák si během studia osvojí základy hry na příčnou flétnu,
postupně se seznámí s díly jednotlivých hudebních stylů a slohů, hudbou artificiální i
populární. Žák je veden k pravidelnému pódiovému vystupování a samostatnosti při práci
s notovým materiálem (hru z listu, samostatné nastudování skladby, výběr skladby), která by
měla vést k pozdějšímu mimoškolnímu uplatnění hudebních znalostí a dovedností.
Flétna je velmi vhodným nástrojem pro sólovou, ale hlavně komorní hru – komorní seskupení
dvou a více fléten, ale i různé nástrojové seskupení. Flétna se dobře uplatňuje při hře v
orchestru, hudebních skupinách různého žánrového zaměření, při doprovodu pěveckých sborů
apod.
Učební plán:
Hra na flétnu
Nauka o hudbě
 Komorní hra
 Soubor zobcových fléten*
 Hra v orchestru
 Školní kapela
38
1.roč.
1
1
2.roč.
1
1
3.roč.
1
1
1**
1**
1-2
I. stupeň
4.roč.
5.roč.
1
1
1
1-2
1-2
6.roč.
1
7.roč.
1
1-2
1-2


*
Protože z fyzického hlediska není možné, aby všichni žáci začali hrát na flétnu ihned po PS, budou tito žáci
průběžně podle svých dispozic zařazováni do I. stupně předmětu „Hra na přípravný nástroj“. Do té doby budou
hrát na zobcovou flétnu jako na přípravný nástroj. Při zařazování do ročníku pak bude zohledněn věk žáka,
předchozí hudební vzdělání a především individuální možnosti žáka splnit očekávané výstupy určitého ročníku.
**
volitelných předmětů již v dřívějších ročnících (před 3. roč. ).
Hra na flétnu
 Komorní hra
 Soubor zobcových fléten*
 Hra v orchestru
 Školní kapela
1.roč.
1
II. stupeň
2.roč.
3.roč.
1
1
4.roč.
1
1-2
1-2
1-2
1-2
*
Většina žáků – flétnistů se v minulosti věnovala hře na zobcovou flétnu a mnozí si přejí zobcové flétně se i
nadále věnovat. Tito žáci se mohou zapojit do Souboru zobcových fléten v rámci volitelného předmětu.
Hra na flétnu
I. STUPEŇ:
1. ročník
Žák:
- zvládá správný postoj a držení nástroje
- užívá techniku břišně bráničního dýchání
- disponuje zvučným tónem
- uplatňuje nasazení na drženém tónu, i na opakovaných tónech
- rozlišuje rytmické hodnoty celé a půlové
- udrží pravidelnou pulsaci při hře
- hraje zpaměti rytmus lidové písně
- přizpůsobí hru zvolenému tempu učitele
2. ročník
Žák:
- umí zacházet s nástrojem a ví, jak o něj pečovat
- disponuje kvalitním zvukem u používaných tónů
- ovládá rytmus v celých, půlových a čtvrťových hodnotách
39
- zná a používá hmaty první oktávy
- přednese zpaměti jednoduchou skladbu
- nacvičí samostatně jednoduchou melodii
- rozezná tempové odlišnosti
- orientuje se v durových pětitónových řadách
- charakterizuje náladu předehrané skladby
3. ročník
Žák:
- ovládá správný postoj a držení nástroje
- používá techniku přefukování
- umí nasadit a ukončit tón
- rozlišuje noty osminové, čtvrťové, synkopy a noty s tečkou
- hraje zpaměti jednoduchou lidovou píseň v různých tóninách
- po zahrání melodie učitelem označí fráze
- hraje melodii v různých tempech
- předvede durovou stupnici
- vyjádří hrou náladu skladby
- pravidelně veřejně vystupuje
4. ročník
Žák:
- ovládá tóny 2. oktávy
- sjednocuje zvuk obou oktáv
- užívá legato a staccato
- orientuje se v 3/8 a 6/8 taktu
- je schopen přednést zpaměti kratší skladbu
- hraje z listu přiměřeně obtížné skladby
- chápe rozdíly v tempových označeních
- hraje vybrané durové stupnice
- umí zahrát skladbu v různých náladách a tempech
5. ročník
Žák:
- zdokonaluje plynulost výdechu
- rozšiřuje rozsah o tóny 3. oktávy
- ovládá hru legáta i staccata
- orientuje se v taktu alla breve
- používá trylek
- aplikuje hru přednesových skladeb zpaměti
- je schopen samostatně určit fráze
- rozlišuje hru dynamicky odlišných tónů
40
- orientuje se v stupnicích dur a moll a jejich tónických kvintakordech
6. ročník
Žák:
- rozliší a uplatní ve skladbě melodické ozdoby
- je schopen hry v kontrastních tempech
- uplatňuje dynamiku při hře
- vybere vhodný charakter pro skladbu
- utvoří a zahraje stupnice, kvintakordy a septakordy
7. ročník
Žák:
- využívá při hře získané návyky
- dbá na zvukovou kultivovanost projevu
- využívá při hře technické dovednosti
- uplatňuje melodické ozdoby ve skladbách různých stylů
- je schopen samostatně nastudovat přiměřeně obtížnou skladbu
- využívá dynamiku v celém rozsahu nástroje
II. STUPEŇ:
1. – 4. ročník
Žák:
- pěstuje kultivovaný tón a příjemné zabarvení tónu ve všech polohách nástroje
- pracuje na technice dvojitého staccato a uplatňuje ho ve skladbách
- dbá na intonační čistotu, pracuje na dolaďování
- seznamuje se se složitějšími rytmy
- zdokonaluje prstovou techniku ve 3. oktávě
- dokáže samostatně nastudovat snadnější skladbu
- využívá dynamické možnosti nástroje
- zrychluje hru stupnic a akordů, věnuje se stupnicovým cvičením
- orientuje se v základních termínech italského názvosloví a dokáže je používat
- ovládá a aplikuje hru melodických ozdob
41
Vyučovací předmět „Soubor zobcových fléten“ – vyučovací osnovy najdete v kapitole 5.1.24.
5.1.12 Studijní zaměření – Hra na klarinet
Klarinet patří do skupiny dřevěných jednojazýčkových (plátkových) nástrojů. Vyrábí se
v dnešní době v ladění B, A, C, Es. Vyniká jako nástroj k sólové hře ale také ve hře v různých
nástrojových seskupeních. Má široké uplatnění od symfonického a komorního orchestru, po
hudbu folklorní, dechovou, taneční, beatovou atd. Zvláštní uplatnění má klarinet taky
v nejrůznějších stylech jazzové hudby.
Učební plán:
Hra na klarinet*
Nauka o hudbě
 Komorní hra
 Souborová hra
 Dechová kapela
 Hra v orchestru
 Školní kapela
1.roč.
1
1
2.roč.
1
1
3.roč.
1
1
1
I. stupeň
4.roč.
5.roč.
1 - 1,5 1 - 1,5
1
1
1-2
6.roč.
1 - 1,5
7.roč.
1 - 1,5
1-2
1-2
*
**
Protože z fyzického hlediska není možné, aby všichni žáci začali hrát na klarinet ihned po PS, budou tito žáci
Hra na klarinet
 Komorní hra
 Dechová kapela
 Hra v orchestru
 Školní kapela
1.roč.
1
II. stupeň
2.roč.
3.roč.
1
1
4.roč.
1
1-2
1-2
1-2
42
1-2
Hra na klarinet
I. STUPEŇ:
1. ročník
Žák:
- umí popsat části nástroje, složit a rozložit, udržovat hygienu
- orientuje se v základních rytmických hodnotách
- používá základy správného dýchání
- zvládá uvolněný postoj u hry a držení nástroje
- uvědomuje si koordinaci prstů s jazykem
2. ročník
Žák:
- zvládá základní druhy artikulace (legato, non legato)
- pracuje s dechem (hluboký nádech a plynulý výdech)
- používá další nové rytmické prvky
- zvládá sluchovou kontrolu
- uvědomuje si a zdokonaluje základní dovednosti (správný postoj, držení nástroje)
3. ročník
Žák:
- orientuje se v notovém zápisu a jednoduchých hudebních útvarech (píseň, tanec, pochod)
- využívá základní dovednosti a návyky (postoj, artikulace, tónová kvalita, práce s dechem,
prstová technika)
- rozlišuje výraz a charakter skladby
- zvládá souhru s dalším nástrojem
4. ročník
Žák:
- orientuje se v základních dynamických odstínech (p, mf, f)
- dokáže rozlišit výraz a charakter skladby
- zvládá zahrát jednoduchou píseň nebo drobnou skladbu s doprovodem
5. ročník
Žák:
43
- vykazuje schopnost sluchové kontroly tónové a intonační čistoty
- umí používat při hře nové prvky artikulace (staccato, tenuto, legato)
- zvládá základy prstové techniky a hru stupnic a akordů zpaměti
- hraje přefukované tóny
6. ročník
Žák:
- rozvíjí prstovou techniku pomocí různých artikulačních modelů na technicky náročnějších
cvičeních a skladbách
- zvládá rozšiřování tónového rozsahu nástroje a jeho zvukové vyrovnanosti
- hraje základní stupnice a akordy v celém rozsahu nástroje a zdokonaluje hru staccato
- rozvíjí své výrazové prostředky a muzikální projev
- uplatňuje se při hře v komorních, souborových nebo orchestrálních uskupeních
7. ročník
Žák:
- využívá při hře všechny získané technické i výrazové dovednosti s důrazem na tvoření a
kvalitu tónu
- aplikuje dynamiku, tempové rozlišení, frázování a agogiku v celém rozsahu nástroje
- interpretuje přiměřeně obtížné skladby různých stylů a žánrů
- umí elementární transpozici
II. STUPEŇ:
1. – 4. ročník
Žák:
- uplatňuje všechny dosud získané znalosti a dovednosti v celém rozsahu nástroje
- orientuje se v notovém zápise, samostatně řeší problematiku nástrojové techniky včetně
základní péče o nástroj, dýchání, frázování, výrazu při nácviku a interpretací skladeb
- samostatně pracuje s barvou a kvalitou tónu
- je schopen si vytvořit názor na interpretaci skladeb různých stylových období a žánrů
- zapojuje se do souborů nejrůznějšího obsazení a žánrového zaměření
- využívá svých posluchačských a interpretačních zkušeností a získaných hudebních
vědomostí a dovedností k samostatnému studiu nových skladeb
44
Vyučovací předmět „Dechová kapela“ – vyučovací osnovy najdete v kapitole 5.1.24.
5.1.13 Studijní zaměření – Hra na saxofon
Saxofon patří do skupiny kovových jednojazýčkových (plátkových) nástrojů. Vyrábí se
v dnešní době v ladění soprán C, B, Es alt, B tenor, Es baryton a taky jako basový nástroj.
Vyniká jako nástroj k sólové hře, ale také ve hře v různých nástrojových seskupeních. Má
široké uplatnění od symfonického a komorního orchestru, po hudbu folklorní, dechovou,
taneční, beatovou atd. Zvláštní uplatnění má saxofon taky v nejrůznějších stylech jazzové
hudby, kde jeho zvuk a technické možnosti jsou v tomto hudebním žánru nezastupitelné.
Učební plán:
Hra na saxofon*
Nauka o hudbě
 Komorní hra
 Souborová hra
 Dechová kapela
 Hra v orchestru
 Školní kapela
1.roč.
1
1
2.roč.
1
1
3.roč.
1
1
1
I. stupeň
4.roč.
5.roč.
1 - 1,5 1 - 1,5
1
1
1-2
6.roč.
1 - 1,5
7.roč.
1 - 1,5
1-2
1-2
*
**
Protože z fyzického hlediska není možné, aby všichni žáci začali hrát na saxofon ihned po PS, budou tito žáci
Hra na saxofon
 Komorní hra
 Dechová kapela
 Hra v orchestru
 Školní kapela
45
1.roč.
1
II. stupeň
2.roč.
3.roč.
1
1
4.roč.
1
1-2
1-2
1-2
1-2
Hra na saxofon
I. STUPEŇ:
1. ročník
Žák:
- umí popsat části nástroje, složit a rozložit, udržovat hygienu
- používá základy správného dýchání
- zvládá uvolněný postoj u hry a držení nástroje
- uvědomuje si koordinaci prstů s jazykem
2. ročník
Žák:
- zvládá základní druhy artikulace (legato, non legato)
- pracuje s dechem (hluboký nádech a plynulý výdech)
- používá další nové rytmické prvky
- zvládá sluchovou kontrolu
- uvědomuje si a zdokonaluje základní dovednosti (správný postoj, držení nástroje)
3. ročník
Žák:
- orientuje se v notovém zápisu a jednoduchých hudebních útvarech (píseň, tanec, pochod)
- využívá základní dovednosti a návyky (postoj, artikulace, tónová kvalita, práce s dechem,
prstová technika)
- rozlišuje výraz a charakter skladby
- zvládá souhru s dalším nástrojem
4. ročník
Žák:
- orientuje se v základních dynamických odstínech (p, mf, f)
- dokáže rozlišit výraz a charakter skladby
- zvládá zahrát jednoduchou píseň nebo drobnou skladbu s doprovodem
5. ročník
46
Žák:
- vykazuje schopnost sluchové kontroly tónové a intonační čistoty
- umí používat při hře nové prvky artikulace (staccato, tenuto, legato)
- zvládá základy prstové techniky a hru stupnic a akordů zpaměti
- hraje přefukované tóny
6. ročník
Žák:
- rozvíjí prstovou techniku pomocí různých artikulačních modelů na technicky náročnějších
cvičeních a skladbách
- zvládá rozšiřování tónového rozsahu nástroje a jeho zvukové vyrovnanosti
- hraje základní stupnice a akordy v celém rozsahu nástroje a zdokonaluje hru staccato
- rozvíjí své výrazové prostředky a muzikální projev
7. ročník
Žák:
kvalitu tónu
II. STUPEŇ:
1. – 4. ročník
Žák:
- uplatňuje všechny dosud získané znalosti a dovednosti v celém rozsahu nástroje
47
5.1.14 Studijní zaměření – Hra na trubku
Trubka patří do skupiny žesťových (nátrubkových) nástrojů. V dnešní době je vyráběna ve
čtyřech laděních. Nejvíce rozšířenou je trubka v ladění B. Vyniká jako nástroj k sólové hře,
ale také ve hře v různých nástrojových seskupeních. Má široké uplatnění od symfonického a
komorního orchestru, po hudbu folklorní, dechovou, taneční, beatovou atd. Zvláštní uplatnění
má trubka taky v nejrůznějších stylech jazzové hudby.
Učební plán:
Hra na trubku*
Nauka o hudbě
 Komorní hra
 Souborová hra
 Dechová kapela
 Hra v orchestru
 Školní kapela
1.roč.
1
1
2.roč.
1
1
3.roč.
1
1
1
I. stupeň
4.roč.
5.roč.
1 - 1,5 1 - 1,5
1
1
1-2
6.roč.
1 - 1,5
7.roč.
1 - 1,5
1-2
1-2
*
**
Protože z fyzického hlediska není možné, aby všichni žáci začali hrát na trubku ihned po PS, budou tito žáci
Hra na trubku
 Komorní hra
 Dechová kapela
 Hra v orchestru
 Školní kapela
48
1.roč.
1
II. stupeň
2.roč.
3.roč.
1
1
4.roč.
1
1-2
1-2
1-2
1-2
Hra na trubku
I. STUPEŇ:
1. ročník
Žák:
- umí popsat svůj nástroj a jeho díly, rozložit a složit, udržovat hygienu
- používá uvolněný postoj při hře a správné držení nástroje
- zvládá základy správného dýchání a funkci jazyka při tvoření tónu
- dokáže zahrát jednoduchou píseň nebo jednoduchou skladbu
2. ročník
Žák:
- pracuje s dechem (přirozený hluboký nádech a volný výdech)
- používá další nové rytmické prvky, je schopen rytmické kontroly
- zvládá základní druhy artikulace (začátky tónů, hra legato)
- uvědomuje si a zdokonaluje základní dovednosti (správný postoj při hře, držení nástroje,
postavení prstů a jejich koordinace, kvalitu tónů)
3. ročník
Žák:
- využívá základní návyky a dovednosti (správné držení těla a nástroje, práce s dechem a
jazykem)
- orientuje se v jednoduchých hudebních útvarech a v jejich notovém zápisu
- využívá základní technické prvky hry (nasazení tónu, prstová technika)
4. ročník
Žák:
- zahraje základní stupnice v rozsahu přiměřeném svému věku a nátiskovým dispozicím
- hraje lehká cvičení zaměřená na zdokonalení nátisku a přiměřeně náročné přednesové
skladby, písničky i s doprovodem
- interpretuje lehké skladby s doprovodným nástrojem a orientuje se v souhře s jiným
nástrojem
5. ročník
Žák:
49
- předvede hru ve větším tónovém rozsahu pomocí stupnic
- zdokonaluje jistotu a kvalitu tónu
- používá dynamické odstíny ve skladbě
- orientuje se v jednoduchém notovém zápisu a tento zahrát z listu
6. ročník
Žák:
- předvede větší intonační jistotu, dynamické odlišnosti
- doladí svůj nástroj, a to jak základní ladění, tak i technickým vybavením specifickým pro
trubku
- zvyšuje náročnost technických a nátiskových cvičení
- rozšiřuje rozsah, jistotu nasazení, technickou vyspělost a spolehlivost
- ovládá základní rozsah nástroje a na podkladě této nátiskové jistoty i náročnější skladby
7. ročník
Žák:
kvalitu tónu
- samostatně nastuduje přiměřeně obtížnou skladbu
II. STUPEŇ:
1. – 4. ročník
Žák:
50
5.1.15 Studijní zaměření – Hra na baskřídlovku (tenor)
Baskřídlovka (tenor) patří do skupiny žesťových (nátrubkových) nástrojů. V dnešní době
tento nástroj je vyráběn v různém tvaru, myšleno různě točená. Vynikají jako nástroje sloužící
k sólové hře ale také ve hře v různých nástrojových seskupeních. Mají široké uplatnění od
symfonického a komorního orchestru, po hudbu folklorní, zvláště pak dechovou atd.
Učební plán:
Hra na baskřídlovku (tenor)
Nauka o hudbě
 Komorní hra
 Souborová hra
 Dechová kapela
 Hra v orchestru
 Školní kapela
*
1.roč.
1
1
2.roč.
1
1
3.roč.
1
1
1
I. stupeň
4.roč.
5.roč.
1 - 1,5 1 - 1,5
1
1
*
1-2
6.roč.
1 - 1,5
7.roč.
1 - 1,5
1-2
1-2
**
Protože z fyzického hlediska není možné, aby všichni žáci začali hrát na baskřídlovku (tenor) ihned po PS,
budou tito žáci průběžně podle svých dispozic zařazováni do I. stupně předmětu „Hra na přípravný nástroj“. Do
té doby budou hrát na zobcovou flétnu jako na přípravný nástroj. Při zařazování do ročníku pak bude zohledněn
věk žáka, předchozí hudební vzdělání a především individuální možnosti žáka splnit očekávané výstupy určitého
ročníku.
 Komorní hra
 Dechová kapela
 Hra v orchestru
 Školní kapela
51
1.roč.
1
II. stupeň
2.roč.
3.roč.
1
1
4.roč.
1
1–2
1-2
1-2
1-2
I. STUPEŇ:
1. ročník
Žák:
2. ročník
Žák:
3. ročník
Žák:
jazykem)
4. ročník
Žák:
nástrojem
5. ročník
Žák:
52
6. ročník
Žák:
- doladí svůj nástroj, a to jak základní ladění, tak i technickým vybavením specifickým pro
tento nástroj
7. ročník
Žák:
kvalitu tónu
II. STUPEŇ:
1. – 4. ročník
Žák:
53
5.1.16 Studijní zaměření – Hra na eufonium (baryton), pístový trombon
Eufonium (baryton) patří do skupiny žesťových (nátrubkových) nástrojů. V dnešní době tyto
nástroje jsou vyráběny v různém tvaru, myšleno různě točená. Vynikají jako nástroje sloužící
k sólové hře ale také ve hře v různých nástrojových seskupeních. Mají široké uplatnění od
symfonického a komorního orchestru, po hudbu folklorní, zvláště pak dechovou atd.
Učební plán:
Hra na eufonium (baryton) *
Nauka o hudbě
 Komorní hra
 Souborová hra
 Dechová kapela
 Hra v orchestru
 Školní kapela
1.roč.
1
1
2.roč.
1
3.roč.
1
1
1
I. stupeň
4.roč.
5.roč.
1 - 1,5 1 - 1,5
1
1
1-2
6.roč.
1 - 1,5
7.roč.
1 - 1,5
1-2
1-2
*
**
Protože z fyzického hlediska není možné, aby všichni žáci začali hrát na eufonium (baryton), pístový trombon
ihned po PS, budou tito žáci průběžně podle svých dispozic zařazováni do I. stupně předmětu „Hra na přípravný
nástroj“. Do té doby budou hrát na zobcovou flétnu jako na přípravný nástroj. Při zařazování do ročníku pak
bude zohledněn věk žáka, předchozí hudební vzdělání a především individuální možnosti žáka splnit očekávané
výstupy určitého ročníku.
Hra na eufonium (baryton)
 Komorní hra
 Dechová kapela
 Hra v orchestru
 Školní kapela
1.roč.
1
II. stupeň
2.roč.
3.roč.
1
1
4.roč.
1
1-2
1-2
1-2
54
1-2
Hra na eufonium (baryton)
I. STUPEŇ:
1. ročník
Žák:
2. ročník
Žák:
3. ročník
Žák:
jazykem)
4. ročník
Žák:
nástrojem
5. ročník
Žák:
55
6. ročník
Žák:
- doladí svůj nástroj, a to jak základní ladění, tak i technickým vybavením specifickým
tento nástroj pro tento nástroj
7. ročník
Žák:
kvalitu tónu
II. STUPEŇ:
1. – 4. ročník
Žák:
56
5.1.17 Studijní zaměření – Hra na pozoun
Pozoun patří do skupiny žesťových (nátrubkových) nástrojů. V dnešní době je vyráběn jako
nástroj tenorový v B ladění a méně používaný altový v ladění Es. Charakteristické u pozounu
je požívání snižce (táhla) místo strojivá. Vyniká jako nástroj k sólové hře, ale také ve hře
v různých nástrojových seskupeních. Má široké uplatnění od symfonického a komorního
orchestru, po hudbu folklorní, dechovou, taneční, beatovou atd. Zvláštní uplatnění má pozoun
taky v nejrůznějších stylech jazzové hudby (dixieland).
Učební plán:
Hra na pozoun*
Nauka o hudbě
 Komorní hra
 Souborová hra
 Dechová kapela
 Hra v orchestru
 Školní kapela
1.roč.
1
1
2.roč.
1
1
3.roč.
1
1
1
I. stupeň
4.roč.
5.roč.
1 - 1,5 1 - 1,5
1
1
1-2
6.roč.
1 - 1,5
7.roč.
1 - 1,5
1-2
1-2
*
**
Protože z fyzického hlediska není možné, aby všichni žáci začali hrát na pozoun ihned po PS, budou tito žáci
Hra na pozoun
 Komorní hra
 Dechová kapela
 Hra v orchestru
 Školní kapela
57
1.roč.
1
II. stupeň
2.roč.
3.roč.
1
1
4.roč.
1
1-2
1-2
1-2
1-2
Hra na pozoun
I. STUPEŇ:
1. ročník
Žák:
2. ročník
Žák:
3. ročník
Žák:
jazykem)
4. ročník
Žák:
nástrojem
5. ročník
Žák:
58
6. ročník
Žák:
- doladí svůj nástroj, a to jak na základních, tak i pomocných polohách
7. ročník
Žák:
kvalitu tónu
II. STUPEŇ:
1. – 4. ročník
Žák:
59
5.1.18 Studijní zaměření – Hra na kytaru
Už od středověku patří kytara k oblíbeným hudebním nástrojům. Můžeme ji často slyšet
v komorní hudbě, ale také jako sólový koncertní nástroj. Své skladby pro ni psali takoví
velikáni, jako byli například John Dowland, Antonio Vivaldi či Johann Sebastian Bach.
V současnosti je oblíbeným a vyhledávaným nástrojem zejména mezi mladými lidmi pro své
široké uplatnění. Setkáme se s ní v taneční hudbě, popu, rocku, jazzu, folku, country a dalších
žánrech a stylech.
Učební plán:
*
Hra na kytaru
Hudební nauka
Volitelné předměty *:
 Komorní hra
 Souborová hra
 Hra z listu
 Elementární improvizace
 Hra v orchestru
 Školní kapela
1.roč.
1
1
2.roč.
1
1
3.roč.
1
1
1*
1*
1
I. stupeň
4.roč.
5.roč.
1 - 1,5 1 - 1,5
1
1
*
1
6.roč.
1 - 1,5
7.roč.
1 - 1,5
1-2
1-2
Hra na kytaru
 Komorní hra
 Souborová hra
 Improvizace
 Hra v orchestru
 Školní kapela
60
1.roč.
1
1
II. stupeň
2.roč.
3.roč.
1
1
1
1
4.roč.
1
1
Hra na kytaru
I.
STUPEŇ:
II.
1. ročník
Žák:
- získá základní dovednosti ve hře na kytaru (správné držení nástroje při hře, správné
postavení pravé a levé ruky, uvolňování těla a rukou)
- zvládne nácvik hry jednohlasu s dopadem
- orientuje se v první poloze na melodických strunách (spojuje notový zápis s orientací na
hmatníku v uvedené poloze)
- zvládá hru jednohlasu, jednoduchých melodií
- rozlišuje základní dynamické rozdíly (p, mf, f)
- seznamuje se se základy souhry
2. ročník
Žák:
- je schopen zahrát jednoduchou písňovou melodii s doprovodem (použitím prázdných
basových strun)
- hraje durovou stupnici a harmonickou kadenci T, S, D
- orientuje se v první poloze na melodických i basových strunách
- zahraje jednoduchou dvojhlasou píseň (nebo skladbu) s použitím prázdných basových strun
- používá základní dynamická znaménka (p, mf, f)
- uplatňuje základy souhry
3. ročník
Žák:
- prohlubuje dosažené znalosti ve hře vícehlasu
- zvládá hru durových stupnic a akordickou hru (rozložené akordy, harmonické kadence T, S,
D)
- orientuje se na hmatníku do třetí polohy
- hraje zpaměti jednoduchou skladbu
- dokáže rozlišit melodickou hru a doprovod
- seznamuje se se základy komorní a souborové hry
4. ročník
Žák:
- obohacuje získané dovednosti ve hře apoyando a tirando
- hraje durové stupnice a harmonické kadence a durové stupnice v paralelních oktávách
- orientuje se na hmatníku do páté polohy
61
- je schopen přednesu nastudovaných skladeb na úrovni jeho výrazových schopností
- používá základních barevných rejstříků sull tasto a sull ponticello
- uplatňuje základy komorní a souborové hry
5. ročník
Žák:
- realizuje technické a výrazové dovednosti
- je schopen zahrát nastudované stupnice a akordy plynule a v rychlejším tempu
- orientuje se na hmatníku ve vyšších polohách
- hraje z listu jednoduchý notový zápis
- je seznámen s hrou jednoduchých melodických ozdob
6. ročník
Žák:
- hraje stupnice a technická cvičení náročnějším způsobem
- je seznámen s technikou vzestupného a sestupného legáta
- použije techniku malého a velkého barré
- předvede techniky hry arpeggio, přirozených flažoletů, hry staccato
- zvládá komorní a souborovou hru
7. ročník
Žák:
- používá elementární nástrojovou techniku pravé a levé ruky
- hraje ve vyšších polohách, základních tóninách v rozsahu dvou oktáv, harmonické kadence
v různých rytmických variantách
- zvládá jednoduchý akordický doprovod T, S, D
- interpretuje přiměřeně obtížné skladby různých stylových období a žánrů
II. STUPEŇ:
1. – 4. ročník
Žák:
- na základě získaných zkušeností se žák podílí na interpretaci studovaných skladeb
- je schopen soustavně rozvíjet, upevňovat a prohlubovat technické a výrazové dovednosti
- stylově reprodukuje studované skladby
- hraje přiměřeně obtížnou hru z listu, podílí se na komorní případně souborové hře
- aktivně sleduje a vytváří si názor na dění v kulturní zejména hudební oblasti (poslech,
návštěvy koncertů atd.)
62
Vyučovací předmět „Improvizace“ – vyučovací osnovy najdete v kapitole 5.1.24.
Vyučovací předmět „Elementární improvizace“ – vyučovací osnovy najdete v kapitole 5.1.24.
5.1.19 Studijní zaměření – Hra na elektrickou basovou kytaru
Elektrická basová kytara je nezbytná jako doprovodný hudební nástroj v orchestru nebo
kapele. Hodí se dokonale do všech hudebních žánrů: pop, rock, jazz, folk, country, metal atd.
Proto je velmi vyhledávána mladými začínajícími muzikanty pro svou variabilitu a celou
škálu zvukových a výrazových možností. Propojením s kvalitním elektrickým aparátem a
jinými zařízeními z něj lze dostat spoustu zajímavých a různých zvuků a efektů, jak pro
sólové hraní, tak i pro hraní všech hudebních stylů.
Stavbou těla i hmotností je oproti kontrabasu velmi praktická pro svou mobilitu. S výukou hry
na elektrickou basovou kytaru lze začít již od 1. ročníku 1. stupně. Dokonalé seznámení žáka
s tímto zajímavým nástrojem (stavba nástroje, ladění i poslech jeho výrazových zvukových
možností i variabilita jako doprovodný nástroj) by měla u něho vzbudit zájem o jeho studium.
Učební plán:
Hra na elektrickou basovou kytaru
Nauka o hudbě
 Komorní hra
 Souborová hra
 Hra v orchestru
 Školní kapela
 Komorní hra
 Souborová hra
63
1.roč.
1
1
2.roč.
1
1
3.roč.
1
1
1
1
1
I. stupeň
4.roč.
5.roč.
1
1
1
1
1.roč.
1
II. stupeň
2.roč.
3.roč.
1
1
4.roč.
1
1-2
1-2
1-2
1-2
1
6.roč.
1
7.roč.
1
1
1




Hra v orchestru
Školní kapela
I. STUPEŇ:
1. ročník
Žák:
- dokáže správně držet nástroj
- dbá na pevné postavení prstů a dlaně levé ruky
- zvládá vytvořit tón na prázdných strunách i přechodech mezi nimi
- umí naladit nástroj pomocí flažoletů
2. ročník
Žák:
- zahraje všechny tóny v základní poloze na všech strunách
- koriguje hru nestejně dlouhých not na všech strunách i při přechodech mezi nimi
- umí zahrát dur stupnici v jedné oktávě v základní poloze
3. ročník
Žák:
- ovládá všechny hmaty v základní i 1. poloze
- zvládá tečkovaný rytmus
- zahraje vybrané stupnice a rozložené akordy v 1. poloze
- zahraje jednodušší technická cvičení nebo etudy do 2. polohy
4. ročník
Žák:
- ovládá a tvoří jednotlivé tóny do 2. - 3. polohy
- zvládá plynulé a neslyšné výměny do 3. polohy
- zvládá vybrané stupnice dur s akordy do 3. polohy
64
5. ročník
Žák:
- ovládá dynamiku pp - ff
- zvládá odtrh prsty levé ruky
- zahraje tečkovaný rytmus a trioly
- zvládá technická cvičení nebo jednodušší etudy s výměnami do 4. polohy
- zahraje stupnice a akordy dur s využitím všech probraných poloh
6. ročník
Žák:
- v rámci svých možností hraje výběr etud a přednesu do 5. polohy
- ovládá hru prsty s výměnami při přechodech přes struny
- hraje stupnice a akordy dur do 5. polohy
- v rámci svých možností zvládá jednodušší basové linky v komorních seskupeních nebo
kapele
7. ročník
Žák:
- ovládá hru v nízkých i vysokých polohách
- umí neslyšné výměny poloh při přechodech na jiné struny
- zvládá jednoduchý walking bass i latinu (bosa nova)
- zahraje intonačně náročnější technická cvičení, etudy i přednes do 6. polohy
- umí vybrané stupnice dur v rozsahu dvou oktáv
- zvládne dle svých schopností i fyzických předpokladů základy slapové hry
II. STUPEŇ:
1. – 4. ročník
Žák:
- koriguje hru ve středních i vyšších polohách, hraje vybrané stupnice dur ve dvou až třech
oktávách a rozložené akordy
- zdokonaluje techniku pravé ruky – střídání 1. a 2. prstu, levé ruky – rychlost a orientace ve
středních až vysokých polohách
- zdokonaluje hru ve středních a vysokých polohách a výměnu poloh nízkých, středních a
vysokých
- zrychluje technicky náročnější cvičení
- zahraje základy palcové techniky – hra slapem i s odtrhy
- má základní techniku, vyspělost a pohotovost hráče
- zvládá veškerou problematiku, techniku a výrazovou stránku hry
65
- umí hrát v orchestru i v kapele
5.1.20 Studijní zaměření – Hra na bicí nástroje
Jedním z nejpopulárnějších nástrojů 21. století je bicí souprava (sestava bicích nástrojů).
Skládá se z jednotlivých bubnů a činelů a jejich stojanů, přechodů, popř. dalších perkusních
nástrojů. Velký buben bývá ovládán šlapkou či dvojšlapkou, stejně tak i hi-hat činel.
Základem hry na bicí soupravu je zvládnutí techniky hry a koordinace jednotlivých končetin.
Jednou z nejdůležitějších věcí pro hudebníky vůbec je: melodicko-rytmická paměť,
improvizační schopnost a cit pro stylovost. Žák rozvíjí svou rytmickou představivost v rámci
nácviku jednotlivých stylů (jazz, rock, pop, latin), které může uplatnit např. v jazzové a
taneční hudbě. V těchto dvou odvětvích mají bicí velmi významné postavení. Nejen že plní
funkci doprovodného nástroje, ale žák jej může využít jakožto sólového nástroje. Pro hru na
bicí se používají různé typy paliček: klasické dřevěné paličky, kovové metličky a různé druhy
filcových paliček, které mění barvu zvuku nástroje. Často se také využívá perkusní hra (hra
rukama).
Učební plán:
Hra na bicí nástroje
Nauka o hudbě
 Komorní hra
 Hra v orchestru
 Školní kapela
 Komorní hra
 Hra v orchestru
66
1.roč.
1
1
2.roč.
1
1
3.roč.
1
1
1
1.roč.
1
1
II. stupeň
2.roč.
3.roč.
1
1
1
1
I. stupeň
4.roč.
5.roč.
1
1
1
1
4.roč.
1
1
1
6.roč.
1
7.roč.
1
1
1



Školní kapela
I. STUPEŇ:
1. ročník
Žák:
- dbá na správné držení těla při hře, správné držení paliček, to vše přirozeným a uvolněným
způsobem
- dodržuje základní techniku úhozu na malý buben
- analyzuje základní značky notace bicí soupravy (hi-hat, malý buben, velký buben atd.)
- zahraje notu a pauzu celou, půlovou, čtvrťovou, osminovou (ve výjimečných případech i
šestnáctinové hodnoty)
- zahraje střídavé údery jednoduché zápěstní technikou v pomalém tempu
- zahraje jednoduché druhy rytmů složených ze čtvrťových, osminových not
- zahraje jednoduché koordinace se zapojením tří končetin
- rytmicky doprovodí lidovou písničku na malý buben
2. ročník
Žák:
- rozlišuje nejméně 2 stupně dynamiky (p, f)
- zahraje jednoduché skladby typu play - along skládající se z 4/4 a 2/4 taktu
- používá jednoduché údery v různých tempech
- zahraje rytmy obsahující pauzu osminovou, čtvrťovou, půlovou
- využívá další typ úderů na malý buben (dvojitý)
- předvede jednoduchý příraz na malý buben
- zahraje jednoduché koordinace se zapojením tří a čtyř končetin
- popíše nejběžnější typy orchestrálních nástrojů (triangl, tamburína, velký buben)
3. ročník
Žák:
- používá další stupně dynamiky (p, f, mf, fff atd.) i plynulé změny dynamiky mezi těmito
stupni
- zahraje šestnáctinové hodnoty v jednoduchých beatových rytmech
- předvede jednoduché koordinace končetin na stupni 1:1, 2:1, 1:2 v dalších kombinacích
- hraje tzv. Moeller stroke
67
- využívá další rytmy obsahující pauzu čtvrťovou, osminovou a šestnáctinovou
- hraje doprovodné rytmy (patterny) z osminových a šestnactinových not na hi-hat a
čtvrťových a osminových not na velký a malý buben vč. breaků
- je seznámen s dalšími hudebními styly, jako je např. (jazz, rock, waltz)
4. ročník
Žák:
- zahraje látku týkající se delších notových hodnot s tečkou
- hraje osminové trioly na malý buben
- zapojí do hry další typ úhozu (accent, ghost)
- zahraje základní typ rudimentů (příraz-flam)
- aplikuje doprovodné rytmy a breaky složené z šestnactinových not na hi-hat
- u etnických bicích nástrojů nevyžadujících nácvik speciálních technik zahraje jednoduché
doprovodné rytmy (například clave 3:2 na dřívka)
- hraje z listu jednoduché cvičení na malý buben
5. ročník
Žák:
- zahraje akcenty v jednoduchých úderech
- hraje prstovou technikou prozatím ve fázi kombinace se zápěstním úderem
- předvede jednoduché sólo na malý buben složené z osminových not
- používá Moeller stroke při hře doprovodných rytmů na bicí soupravě (pumping motion)
- zahraje rim shot
- koriguje složitější rytmy složené s šestnáctinových not s hudebním doprovodem
6. ročník
Žák:
- analyzuje jednoduchou hudební formu (12 taktové blues) ve smyslu jejího složení
- zahraje střídavé údery jednoduché v rychlejším tempu zápěstní v kombinaci s prstovou
technikou
- hraje odskokem paličky na malý buben jakožto zárodek vlečených dvojitých úderů a
tlačeného víru
- zahraje rytmy a breaky složené z osminových not na hi-hat a všech čtecích vzorů
aplikovaných na velký a malý buben i tomtomy – tyto doprovody hraje v různých
jednodušších popových skladbách s nahrávkou
- zvládá základní hru metličkami
7. ročník
Žák:
68
- používá 5 stupňů dynamiky (pp, p, mf, f, ff) i plynulé změny dynamiky mezi těmito stupni
- zahraje tzv. „single paradiddle“ v pomalém tempu
- aktivně využívá všechny ratmy (patterny) obsahující pauzu šestnáctinovou
- předvádí v hrubé podobě tlačený vír
- zahraje tzv. „crosstick“ a umí jej použít do již zvládnutých doprovodných rytmů
- hraje rytmy a breaky složené z triol na hi-hat
- zahraje jednoduše, ale samostatně doprovod (v hudební skupině nebo systémem „play
along“) skladby v 4/4 taktu
- aplikuje akcenty ve střídavých úderech
II. STUPEŇ:
1. – 4. ročník
Žák:
- zvládá rozličné kombinace rytmických patternů včetně šestnáctinových a osminových pauz
- používá další rudimenty, v pomalém tempu
- řeší rytmy sestávající z osmin na hi-hat a další šestnáctinové čtecí vzory na velký a malý
buben vč. breaků
- hraje jednoduché varianty paradidlů v rytmu nebo breaku
- zahraje synkopy na úrovni osminových čtecích vzorů
- aplikuje tlačený vír s dynamikou
- zahraje přírazy u osminových not
- hraje složitější skladby typu „play along“
- používá na velký i malý buben nejběžnější triolové rytmy (tzv. „swingového rytmu“)
- zahraje přírazy u šestnáctinových not a v triolách
- předvede jednoduchý swingový doprovod metličkami
- zapojí do hry nejběžnější snadné rudimenty ze všech skupin rudimentů
- hraje základní typy úderů na perkusivní nástroje
5.1.21 Studijní zaměření – Sólový zpěv
Zpěv je od nepaměti nejpřirozenějším hudebním projevem člověka. Kultivovaný pěvecký
projev je nejvýraznějším a nejúčinnějším hudebním vyjadřovacím prostředkem, který se
uplatňuje v umělé hudbě všech stylových období a žánrů, ve skladbách sólových, sborových i
komorních. Cílem pěvecké výchovy I. stupně je zachování charakteru dětského hlasu, jeho
69
lehkosti a přirozenosti. Při tom je třeba vybavit žáka takovými pěveckými návyky, které by
mu umožnily nastudovat s vkusem a přiměřeným výrazem jednoduché lidové písně a umělé
písně s instrumentálním doprovodem. Žák měl by mít vypěstovaný smysl pro kultivovaný
projev, krásu hudební fráze a kantilény, pro respektování hlavních reprodukčních zásad. Měl
by ovládat zásady správné pěvecké výslovnosti a při reprodukci písní by měl vycházet
z procítění a pochopení hudebního a slovního obsahu zpívaného textu. Během studia je
zapotřebí vytvořit u žáka takový vztah ke zpěvu, který by byl trvalým vyjadřovacím
prostředkem jeho hudebních představ.
Učební plán:
Sólový zpěv
Nauka o hudbě
 Komorní zpěv
 Školní kapela
Sólový zpěv
 Komorní zpěv
 Školní kapela
1.roč
1
1
2.roč.
1
1
3.roč.
1
1
I. stupeň
4.roč.
5.roč.
1
1
1
1- 2
1.roč.
1
1
II. stupeň
2.roč.
3.roč.
1
1
1
1
1- 2
6.roč.
1
7.roč.
1
1- 2
2
4.roč.
1
1
Sólový zpěv
I. STUPEŇ:
1. ročník
Žák:
- získá základní znalosti pěveckého uvolněného postoje klidného
- získá základní znalosti hlubokého dýchání bránicí a používá je při zpěvu písně
- dodrží tři fáze dechu: nádech nosem, zadržení, výdech
- seznámí se s technikou brumendo, měkkým a opřeným nasazením tónu, hlavovým tónem,
plným tónem, artikulací, dechovou oporou a intonační čistotou
- seznámí se s technikou uvolnění brady s funkčním ovládáním úst jako předpoklad správné
vokalizace
- cvičí melodická a rytmická cvičení a cvičení tonální představivosti
- zpívá ve střední hlasové poloze v rozsahu 5 - 6 tónů
- seznámí se s kantilénou
- seznámí se s hlasovým zařazením (soprán, mezzosoprán, alt, tenor, baryton, bas)
70
- pomocí technických prvků rozšíří svůj hlasový rejstřík
- seznámí se se základními dynamickými prvky (p, mf, f)
- zpívá s doprovodem
- zazpívá dvě písně odlišného charakteru a tempa
2. ročník
Žák:
- zná pěvecký postoj a upevňuje ho při zpěvu písní
- zdokonalí si techniku klidného a hlubokého dýchání bránicí a používá je při zpěvu
- navodí hlavový tón pomocí lehkého brumenda
- zdokonaluje měkké a opřené nasazení tónu, upevňuje a zdokonaluje plný tón, artikulaci,
dechovou oporou a intonační čistotou
- upevňuje a zdokonaluje vyrovnávání hlasu v celé hlasové poloze
- dodrží techniku uvolněné brady s funkčním ovládáním úst
- přirozeně ovládá mluvidla
- upevňuje přirozenou polohu jazyka při zpěvu
- zpívá ve střední hlasové poloze v rozsahu 8 tónů
- zpívá ve své poloze dle hlasového zařazení (soprán, mezzosoprán, alt, tenor, baryton, bas)
- seznámí se se základními dynamickými prvky (p, mf, f, crescendo, decrescendo)
- seznámí se s dvojhlasými písněmi
3. ročník
Žák:
- ovládá správný pěvecký uvolněný postoj
- ovládá tři fáze dechu: nádech nosem, zadržení, výdech
- seznámí se s dýcháním opřeným o bránici
- spojuje a zvukově vyrovnává vokály
- správně pěvecky vyslovuje
- ovládá mluvidla přirozeně, funkčně a pohotově
- zvládne pěveckou kantilénu
- zazpívá ve své poloze dle hlasového zařazení
- rozšiřuje si hlasový rozsah dle svých možností
- používá dynamické prvky (p, mf, f, crescendo, decrescendo)
- zpívá jednoduchý druhý hlas v lidových písních
4. ročník
Žák:
- správně pracuje s dechovou oporou
- odsazuje na tomtéž dechu
- používá dýchání opřené o bránici
71
- uvědoměle spojí hlavové a hrudní resonance (navodí voix mixt)
- vyrovnává hlasový rozsah
- zazpívá hlasová cvičení v rozsahu durové oktávy, sestupné stupnice dur i moll do kvinty
- používá při zpěvu cvičení plynulé kantilény na různých nápěvcích
- aplikuje při zpěvu naučené dynamické prvky
- cíleně používá jednoduchý lidový dvojhlas ve dvojhlasém zpěvu lidových písní
- seznámí se s komorním zpěvem
- seznámí se s jednoduchým vícehlasým zpěvem
5. ročník
Žák:
- aktivně pracuje s bránicí a břišními svaly v dechových cvičeních
- vyrovnává hlas v celé hlasové poloze na základě voix mixtu (přechodné tóny zpívá
s nasazením shora)
- cvičí cvičení k předcházení mutačních šelestů a hlasových zlomů (bzučené tóny s nasazením
shora v pomalém tempu ve střední poloze s dechovou oporou apod.)
- cvičí si vokalizaci přiměřenou svému věkovému stupni
- tvořivě používá nové dynamické prvky vybrané učitelem
- seznámí se s improvizací lidového dvojhlasu
- v komorním zpěvu zazpívá píseň ve vícehlasém zpěvu (v dvojhlasu)
6. ročník
Žák:
- seznámí se s mezza di voce v přiměřené dynamice za účelem zdokonalení dechové opory
- uvědoměle používá dýchání opřené o bránici
- vyrovnává hlas
- seznámí se se staccatem v pomalém tempu ve střední hlasové poloze
- rozvíjí svou hudební představivost, používá a kombinuje všechny dosud známé prvky
v náročnějších formách
- zazpívá hlasová cvičení v rozsahu oktávy, stupnice dur i moll v rozsahu oktávy, rozložený
kvintakord dur i moll v rozsahu oktávy
- rozvíjí plynulou kantilénu s prodlužováním a zdokonalováním dechových frází
- cvičí cvičení k předcházení mutačních šelestů a hlasových zlomů ve střední poloze
- samostatně používá dynamické prvky
- v komorním zpěvu zazpívá píseň ve vícehlasém zpěvu (v trojhlasu)
7. ročník
Žák:
- utvrzuje své dovednosti a návyky, které potřebuje k udržení potřebné pěvecké techniky a
kultury ke zvládnutí probíraných písní
- zachovává si charakter hlasu, jeho lehkosti a přirozenosti
- respektuje problémy vyplývající z mutace
72
II. STUPEŇ:
1. – 4. ročník
Žák:
- upevňuje dechovou oporu
- použije plynulou kantilénu, uvolněná mluvidla a vyrovnání všech vokálů a poloh
- zřetelně vysloví souhlásky a deklamuje
- procvičuje rozložené akordy dur a moll do oktávy a decimy
- procvičuje melodické ozdoby, portamento, staccato
- procvičuje figurové stupnicové postupy a běhy
Vyučovací předmět „Komorní zpěv“ – vyučovací osnovy najdete v kapitole 5.1.24.
5.1.22 Studijní zaměření – Jazzový a populární zpěv
Jazzový a populární zpěv je vyučován individuálně nebo ve skupině maximálně dvou žáků.
Žáci se učí zvládat technické a výrazové prostředky tak, aby jim sloužily k vyjádření
hudebních myšlenek a k reprodukci přiměřeně obtížných skladeb.
Studium ve studijním zaměření Jazzový a populární zpěv žákům nabízí získání odborného
vzdělání, které jim umožní uplatnit se podle svých schopností a zájmů jako dobří amatéři (ve
sborech, komorních ansámblech, kapelách nebo sólově), ale také zvolit si takový
profesionální směr, jehož předpokladem je úspěšné zvládnutí kultivovaného hlasového
projevu (sólová pěvecká dráha, učitelství, vychovatelství, herectví apod.).
V průběhu studia žáci pěstují smysl pro kultivovaný hudební projev, krásu hudební fráze a
kantilénu a rovněž rozvíjejí své hudební schopnosti a dovednosti (hudební sluch, rytmické
cítění, hudební paměť, tonální cítění atd.). Učí se poslouchat svůj hlas, uvědomovat si jeho
kvalitu (rozsah, objem, barvu) a ovládat svůj hlas ve všech hlasových polohách. Průběžně se
seznamují s hodnotnou pěveckou literaturou různých stylových období a žánrů. Své pěvecké
dovednosti prakticky uplatňují a podle typu osobnosti, hlasových a všeobecných hudebních
dispozic se následně profilují.
Učební plán:
Jazzový a populární zpěv
Nauka o hudbě
73
1.roč.
1
1
2.roč.
1
1
3.roč.
1
1
I. stupeň
4.roč.
5.roč.
1
1
1
6.roč.
1
7.roč.
1
 Komorní zpěv
 Školní kapela
 Komorní zpěv
 Školní kapela
1- 2
1.roč.
1
1
II. stupeň
2.roč.
3.roč.
1
1
1
1
1- 2
1- 2
2
4.roč.
1
1
I. STUPEŇ:
1. ročník
Žák:
- získá základní znalosti pěveckého uvolněného postoje klidného
- získá základní znalosti hlubokého dýchání bránicí a použije je při zpěvu písně
- dodrží tři fáze dechu: nádech nosem, zadržení, výdech
- seznámí se s technikou brumendo, měkkým a opřeným nasazením tónu, hlavovým tónem,
plným tónem, artikulací, dechovou oporou a intonační čistotou
- seznámí se s technikou uvolnění brady s funkčním ovládáním úst jako předpoklad správné
vokalizace
- zpívá ve střední hlasové poloze v rozsahu 5-6 tónů
- seznámí se s kantilénou
- seznámí se s hlasovým zařazením (soprán, mezzosoprán, alt, tenor, baryton, bas)
- pomocí technických prvků si rozšíří svůj hlasový rejstřík
- seznámí se se základními dynamickými prvky (p, mf, f)
- seznámí se s pěveckými žánry jazz, pop, lidová píseň, umělá píseň
- zazpívá jednu jazzovou nebo jednu populární píseň s hudebním podkladem (na cd, flash
disku apod.)
- zazpívá dvě lidové písně odlišného charakteru a tempa (smutná, veselá, pomalá, rychlá)
s klavírním doprovodem
- pozná mikrofon, mikrofonní kabel, stojan na mikrofon, mix, bedny
- drží mikrofon za tělo
- zpívá na hlavičku mikrofonu v přiměřené vzdálenosti od úst
- správně zasune mikrofon do objímky mikrofonního stojanu
74
2. ročník
Žák:
- zná pěvecký postoj a upevňuje ho při zpěvu písní
- zdokonalí si techniku klidného a hlubokého dýchání bránicí a používá je při zpěvu
- navodí hlavový tón pomocí lehkého brumenda
- zdokonaluje měkké a opřené nasazení tónu, upevňuje a zdokonaluje plný tón, artikulaci,
dechovou oporou a intonační čistotou
- upevňuje a zdokonaluje vyrovnávání hlasu v celé hlasové poloze
- dodrží techniku uvolněné brady s funkčním ovládáním úst
- přirozeně ovládá mluvidla
- upevňuje přirozenou polohu jazyka při zpěvu
- zpívá ve střední hlasové poloze v rozsahu 8 tónů
- zpívá ve své poloze dle hlasového zařazení (soprán, mezzosoprán, alt, tenor, baryton, bas)
- seznámí se se základními dynamickými prvky (p, mf, f, crescendo, decrescendo)
- seznámí se s dvojhlasými písněmi
- společně s učitelem vybere jazzové nebo populární písně, které vyhovují jeho hlasovému
rozsahu a hlasové barvě
- zapojí mikrofonní kabel k mikrofonu
- smotá a rozmotá mikrofonní kabel
3. ročník
Žák:
- zvládá správný pěvecký uvolněný postoj
- zvládá tři fáze dechu: nádech nosem, zadržení, výdech
- spojuje a zvukově vyrovnává vokály
- seznámí se s dýcháním opřeným o bránici
- správně pěvecky vyslovuje
- ovládá mluvidla přirozeně, funkčně a pohotově
- zvládne pěveckou kantilénu
- zazpívá ve své poloze dle hlasového zařazení
- rozšiřuje si hlasový rozsah dle svých možností
- používá dynamické prvky (p, mf, f, crescendo, decrescendo)
- zazpívá jednoduchý druhý hlas v lidových písních
- zapojí mikrofonní kabel do mixu
- seznámí se s vokálním doprovodem v jazzových a populárních písních
4. ročník
Žák:
- správně pracuje s dechovou oporou
- vyrovnává hlasový rozsah
- používá dýchání opřené o bránici
75
- zazpívá hlasová cvičení v rozsahu durové oktávy, sestupné stupnice dur i moll do kvinty
- používá při zpěvu cvičení plynulé kantilény na různých nápěvcích
- aplikuje při zpěvu naučené dynamické prvky
- cíleně používá jednoduchý lidový dvojhlas ve dvojhlasém zpěvu lidových písní
- seznámí se s komorním zpěvem nebo zpěvem v kapele
- seznámí se s jednoduchým vícehlasým zpěvem
- zazpívá vokální doprovod ve dvou žánrově odlišných písních
- seznámí se s bezdrátovým mikrofonem
5. ročník
Žák:
- aktivně pracuje s bránicí a břišními svaly v dechových cvičeních
- vyrovnává hlas v celé hlasové poloze, přechodné tóny zpívá s nasazením shora
- cvičí cvičení k předcházení mutačních šelestů a hlasových zlomů (bzučené tóny s nasazením
shora v pomalém tempu ve střední poloze s dechovou oporou apod.)
- cvičí si vokalizaci přiměřenou svému věkovému stupni
- tvořivě používá nové dynamické prvky vybrané učitelem
- seznámí se s improvizací lidového dvojhlasu
- v komorním zpěvu zazpívá píseň ve vícehlasém zpěvu (v dvojhlasu)
- v kapele zazpívá vedoucí pěveckou linku
- v kapele zazpívá doprovodné vokály
- používá i bezdrátový mikrofon při zpěvu písní
- pustí hudební doprovod (podklad) z přehrávače, který učitel používá (notebooku, počítače,
cd přehrávače apod.)
6. ročník
Žák:
- seznámí se s mezza di voce v přiměřené dynamice za účelem zdokonalení dechové opory
- uvědoměle používá dýchání opřené o bránici
- vyrovnává hlas
- seznámí se se staccatem v pomalém tempu ve střední hlasové poloze
- rozvíjí svou hudební představivost, používá a kombinuje všechny dosud známé prvky
v náročnějších formách
- zazpívá hlasová cvičení v rozsahu oktávy, stupnice dur i moll v rozsahu oktávy, rozložený
kvintakord dur i moll v rozsahu oktávy
- rozvíjí plynulou kantilénu s prodlužováním a zdokonalováním dechových frází
- cvičí cvičení k předcházení mutačních šelestů a hlasových zlomů ve střední poloze
- samostatně používá dynamické prvky
- v komorním zpěvu zazpívá píseň ve vícehlasém zpěvu (v trojhlasu)
- sbalí, rozbalí, zapojí a rozpojí aparaturu potřebnou pro zpěv písní (kabely, mikrofony,
bedny, mix, přehrávač apod.)
7. ročník
76
Žák:
- utvrzuje své dovednosti a návyky, které potřebuje k udržení potřebné pěvecké techniky a
kultury ke zvládnutí probíraných písní
- zachovává si charakter hlasu, jeho lehkosti a přirozenosti
- respektuje problémy, vyplývající z mutace
II. STUPEŇ:
1. - 4. ročník
Žák:
- upevňuje dechovou oporu
- použije plynulou kantilénu, uvolněná mluvidla a vyrovnání všech vokálů a poloh
- zřetelně vysloví souhlásky a deklamuje
- procvičuje rozložené akordy dur a moll do oktávy a decimy
- procvičuje melodické ozdoby, portamento, staccato
- procvičuje figurové stupnicové postupy a běhy
5.1.23 Studijní zaměření – Hra na akordeon
Z nástroje lidového se vyvinul nástroj s neobyčejnými možnostmi, proto i díky velké
rejstříkové výbavě a krásnému zvuku jeho využití je velmi široké. V hudbě lidové už
zdomácněl a na koncertních scénách si už dávno vybojoval krásné místo. Velkou výhodou je
jeho snadné přemístění, čímž se jeho využití zvětšuje.
Učební plán:
Hra na akordeon
Nauka o hudbě
 Komorní hra
 Souborová hra
 Školní kapela
77
1.roč.
1
1
2.roč.
1
1
3.roč.
1
1
1
I. stupeň
4.roč.
5.roč.
1
1
1
1
1
6.roč.
1
7.roč.
1
1
1


Hra v orchestru
Hra na akordeon
 Komorní hra
 Souborová hra
 Školní kapela
 Hra v orchestru
1.roč.
1
1
II. stupeň
2.roč.
3.roč.
1
1
1
1
4.roč.
1
1
Hra na akordeon
I. STUPEŇ:
1. ročník
Žák:
- zná noty v rozsahu c1 - g2
- zná noty v basovém klíči
- správně sedí u nástroje a má postavené ruce
- měch hraje dle značek
- hraje v pětiprstové poloze v pravé ruce legato
- hraje v základní řadě basy C G D F i s akordy
- zahraje jednoduché lidové písně dohromady
- učí se domácí přípravy
2. ročník
Žák:
- zvládá lépe čtení not v G a F klíči
- zahraje stupnici C dur v pomalém tempu dohromady i s akordy
- dodržuje správné držení nástroje a sezení s nástrojem
- zahraje dle předepsaného měchu
- použije rozšířenou polohu v pravé ruce
- zahraje basy v pomocné řadě a akordický doprovod
- zařadí dynamiku forte a piano
- zahraje jednoduché skladby zpaměti
3. ročník
78
Žák:
- zahraje stupnice s ♯ a s b, akordy s obraty dohromady
- zvládá samostatnost a nezávislost levé a pravé ruky
- zvládá prstové a měchové frázování – tenuto, staccato
- zahraje dvojhmaty a melodické ozdoby
4. ročník
Žák:
- zahraje stupnice přes dvě oktávy dohromady i s akordy
- hraje na větší nástroj
- zdokonaluje techniku levé i pravé ruky
- využívá akordy dur, moll, 7 a dim
- hraje melodické ozdoby
- zahraje skladby různých období i skladby polyfonní
- využívá rejstříky, dynamická a agogická označení
5. ročník
Žák:
- hraje durové stupnice v rychlejším tempu a mollové stupnice v pomalejším tempu
- zdokonaluje kulturu tónu pomocí měchové techniky, zrychluje tempo hry
- hraje polyfonní a vícehlasé skladby
- zapojuje do repertoáru skladby různých žánrů
- hraje vědomě zpaměti
6. ročník
Žák:
- zahraje stupnici dur i moll a čtyřhlasé akordy s malým rozkladem
- zdokonalí hru dvojhmatů, melodických ozdob a běhů dle svých motorických schopností
- hraje skladby dle svého vkusu, učí se zásadám interpretace různých stylů
- zapojuje do hry více rejstříků
- zahraje jednoduchou skladbu z listu
7. ročník
Žák:
- zahraje stupnice a akordy dle svých motorických možností
- zdokonalí hru melodických ozdob, běhů, složitějších pasáží a akordů
- hraje složitější polyfonní skladby a také různé žánry
- uplatní své cítění v přednesu skladeb
79
- hraje nastudovaný repertoár na vystoupeních i absolventském koncertě zpaměti
II. STUPEŇ:
1. – 4. ročník
Žák:
- hraje na větší nástroj
- ovládá dobře nástroj i měch
- využívá celou klaviaturu i levou část nástroje
- ovládá práci s tónem a s frází
- vyjadřuje své cítění v přednesu i v tvorbě jednoduchých doprovodů k lidovým písním
- hraje přednesové skladby dobře výrazově i stylově
- podílí se na výběru skladeb dle vlastního vkusu
- vybrané skladby hraje na veřejnosti zpaměti
- vyhodnocuje vlastní výkon
- zapojuje se do hry v různých skupinách
80
5.1.24 Volitelné předměty
Navazuje na předmět Nauka o hudbě. Přibližuje žákům hudbu v co nejširším rozsahu, tj.
hudbu všech druhů, žánrů a stylů. V rámci vyučování se žáci stávají interprety skladeb, které
studují v hlavním oboru. Vzájemně se hodnotí a vyjadřují svůj názor na provedené skladby.
Tím se všestranně rozvíjí jejich hudebnost. Interpretační seminář využívá inspiraci a podněty
z ostatních uměleckých oborů a prohlubuje žákův estetický názor i na mimoumělecký svět.
I. STUPEŇ:
5. – 7. ročník
Žák:
- rozlišuje hlavní vyjadřovací prostředky hudby (melodika, rytmika, instrumentace, tempo,
dynamika, uspořádání skladby)
- rozumí vybraným hudebním pojmům (motiv, téma, figura, pasáž…)
- orientuje se v poslechu drobnějších tanečních i netanečních skladeb (pochod, tance, blues,
preludium, etuda…)
- dá do souvislosti poslechovou skladbu, skladatele a historické období
- zhodnotí výkon provedené skladby a uvede klady i zápory
II. STUPEŇ:
1. – 4. ročník
Žák:
- zná hlavní formové typy (malá a velká dvoudílná a třídílná forma, variace, rondo, sonátová
forma)
- zná některé cyklické formy (taneční svita, sólový koncert, sonáta)
- zná souvislosti mezi jednotlivými druhy umění v daných hudebních obdobích (malířství,
sochařství, architektura, hudba)
- orientuje se v hudebních žánrech (hudba vokální, instrumentální, filmová, programní,
absolutní, …)
- použije všechny dosud získané teoretické poznatky k samostatnému hodnocení znějící
hudby
- hodnotí své pojetí hrané skladby a svůj názor obhájí
Hudební praxe
Je určeno žákům hry na klávesové nástroje (klavír, keyboard, varhany). Podporuje osobitý
přístup žáka k interpretovaným skladbám a zároveň vede žáka k tvořivému uplatňování všech
poznatků získaných studiem v hlavním oboru.
81
I. STUPEŇ:
Žák:
- prezentuje základy klavírního doprovodu (s využitím základních harmonických funkcí)
- předvede základy elementární improvizace
- zahraje z listu skladbu přiměřené obtížnosti
- se seznamuje se čtyřruční hrou
II. STUPEŇ:
- zvládá náročnější klavírní doprovod
- prezentuje složitější klavírní improvizaci
- zahraje z listu skladbu přiměřené obtížnosti
- se věnuje čtyřruční hře
Klavírní improvizace
Je volitelný předmět určený pro žáky, kteří projeví výraznější improvizační schopnosti a
hlubší zájem o tuto hudební oblast. Zaměřuje se na rozšiřování a obohacování improvizačních
dovedností žáka. Předmět je primárně určen pro žáky „Hry na klavír“, vybrat si jej mohou
také zájemci studující „Hru na keyboard“, „Hru na varhany“ apod. Žák se seznámí s
improvizací v různých hudebních stylech, podrobněji se však náplň a zaměření předmětu
upraví podle osobní profilace žáka (improvizace v klasicko-romantickém výrazu, poprocková, jazzová apod.)
I. STUPEŇ:
Žák:
- prezentuje svou znalost základních harmonických funkcí (T, S, D), a to v různých tóninách
- vytvoří kvintakordy a septakordy
- obohatí základní melodickou linku (zdobení melodie, hra průchodných tónů apod.)
- chápe možnosti různých způsobů klavírní faktury (tzn. vyjádření harmonicko-melodické
struktury) a předvede je
- dokáže doprovodit elementárním způsobem lidovou nebo umělou píseň
II. STUPEŇ:
Žák:
- obohatí harmonickou složku o vedlejší harmonické funkce (II., III. a VI. st.), a to v různých
tóninách
- dokáže vytvořit složitější akordy (zmenšené a zvětšené, alterované), zná různé způsoby
jejich zápisu (akordové značky)
- vytváří nové melodické linky na základě původní (melodická improvizace), obmění
rytmickou složku melodie nebo doprovodu (rytmická improvizace)
- transponuje jednoduchou skladbu
- zná a prezentuje klavírní stylizaci různých stylů a žánrů
- podle svého zájmu se hlouběji profiluje ve svém vlastním improvizačním stylu a zaměření
82
Souborová hra
Cílem výuky je zapojit žáky do společné práce na hudebním díle – každý podle svých
možností, vždy ale maximální možnou mírou. Naším úmyslem je tedy vést žáky nejenom k
hudbě samotné. U dětí se pěstují schopnosti týmové spolupráce, odpovědnosti za společné
dílo a pozitivní stránky osobnosti (spolehlivost, dochvilnost, odpovědnost, vytrvalost,
schopnost pomoci druhému …) Důležité je uplatnění samotné a přispění k celkovému
společnému hudebnímu dílu. Není vždy důležitý výkon jednotlivých členů souboru, ale
především výkon celku. Předmět by měl žáka přivést ke kolektivnímu muzicírování,
vypěstovat v něm smysl pro kolektivní hudební spolupráci, vzbudit radost za společné hry
Výuka probíhá ve větším obsazení, kdy na rozdíl od komorní hry součástí jednotlivých sekcí
není pouze jeden hráč. Takže žák se učí souhry, samostatnosti a zároveň kolektivní
vyrovnanosti nejen v rámci dané sekce, ale také v rámci celého tělesa.
I. STUPEŇ:
Žák:
- využívá plně svých dovedností získaných v individuální výuce
- orientuje se v notovém zápise
- zvládá dle svých možností základní principy souhry s dalším nástrojem
- dbá na přesnou intonaci a zásady přilaďování k druhému nástroji
- vylepšuje kvalitu tónu
- pracuje s výrazovými prostředky
- využívá rytmické cítění
- rozlišuje různá slohová období
- hraje z listu přiměřeně obtížné skladby
- je schopen projevit svůj vlastní názor
- plně využívá možností veřejně vystupovat
- spoluvytváří odpovědnost za studované dílo
- je připraven konfrontovat vlastní názor na studovanou skladbu s názory jiných
- zapojuje se do seskupení více nástrojů, rockových kapel, větších souborů či orchestrů
II. STUPEŇ:
Žák:
- plně uplatňuje veškeré získané dovednosti načerpané během studia v ZUŠ
- je schopen vybrat přiměřené náročnou skladbu dle svých interpretačních schopností
- projevuje vlastní iniciativu a názor při studiu skladeb
- je schopen hry partů z listu
- zvládá samostatné nastudování partů
- je schopen konfrontovat vlastní pojetí nastudovaných skladeb s významnými vzory
- dovede objektivně posoudit hodnotu poslouchaných skladeb a interpretačních kvalit
účinkujících hudebníků
- využívá zkušeností z interpretace klasických děl (komorní či souborové hry) v jazzové
improvizaci a vlastní tvorbě
- dle možností co nejvíce veřejně vystupuje, účastní se festivalů, soutěží, přehlídek, popř.
nahrávání ve studiu (tvorba vlastních CD)
83
Komorní hra
Cílem výuky je zapojit žáky do společné práce na hudebním díle – každý podle svých
možností, vždy ale maximální možnou mírou. Naším úmyslem je tedy vést žáky nejenom k
hudbě samotné. U dětí se pěstují schopnosti týmové spolupráce, odpovědnosti za společné
dílo a pozitivní stránky osobnosti (spolehlivost, dochvilnost, odpovědnost, vytrvalost,
schopnost pomoci druhému …). Důležité je uplatnění samotné a přispění k celkovému
společnému hudebnímu dílu. Není vždy důležitý výkon jednotlivých členů souboru, ale
především výkon celku. Předmět by měl žáka přivést ke kolektivnímu muzicírování,
vypěstovat v něm smysl pro kolektivní hudební spolupráci, vzbudit radost za společné hry.
Výuka probíhá v menším obsazení od dvou hráčů (duo) pro početnější tělesa komorní hudby
(np. oktet – osm hráčů).
Vzdělávací obsah tohoto předmětu je totožný s předmětem Souborová hra.
Hra v orchestru
Předmět hra v orchestru se zaměřením na orchestrální hudbu, je určen žákům všech studijních
zaměření vyučovaných na ZUŠ Třinec v hudebním oboru. Tento předmět se liší od Souborové
hry nástrojovým obsazením hudebního tělesa.
Cíl a vzdělávací obsah tohoto předmětu je totožný s předmětem Souborová hra.
Školní kapela
Školní kapela je hudební, vokálně-instrumentální soubor určen pro nadané žáky všech
studijních zaměření. Je zaměřen především na populární a jazzovou hudbu. Žákům nabízí
možnost uplatnit a rozvíjet jejich schopnosti v oblasti interpretace, improvizace, případně
kompozice a tvorby aranžmá. Členové souboru získávají také poznatky v oboru ozvučovací
techniky. Velmi přínosná pro žáky jsou pravidelná veřejná vystoupení.
I. STUPEŇ:
Žák:
- seznamuje se s čtením a zápisem skladeb, a to jak v běžné notaci, tak formou akordových
značek, kytarových tabulátorů, případně jinými způsoby
- pracuje s dynamikou, agogikou, tempovými změnami
- uvědomuje si význam a odlišnost sólového a doprovodného partu, svou hru podle toho pak
rozlišuje
- chápe význam dílčích partů skladby, jejich důležitost v rámci celku
- je obeznámen se základními způsoby ozvučení svého hudebního nástroje
II. STUPEŇ:
Žák:
- zvládá čtení a zápis skladeb, formou běžné notace, akordových či jiných značek
- je schopný samostatně nastudovat svůj part
84
- podílí se na výběru skladeb, zajímá se o danou hudební oblast a s ní související hudební
žánry
- zapojuje se do tvorby aranžmá (svého partu či celé skladby)
- zná problematiku zapojení a ozvučení svého nástroje
Soubor zobcových fléten
Téměř všichni žáci hrající na zobcovou flétnu jsou členy souboru zobcových fléten. Hlavní
náplní předmětu je kolektivní hra - společné nastudování a předvedení skladby, společná
zodpovědnost za výkon souboru, společná radost z vystoupení. Žáci uplatňují hudební
dovednosti v praxi (soubor má možnost během roku několikrát veřejně vystupovat). Tento
předmět dovoluje zapojení co největšího počtu žáků, například i těch, kteří se neuplatní
v komorní hře nebo mají problém se sólovým vystupováním. Velkou předností souboru je
jeho možná variabilita: soubor může fungovat v jakémkoli aktuálním složení zobcových
fléten, žáci během svého „hudebního růstu“ vystřídají různé druhy zobcových fléten (soprán,
alt, tenor, bas). Flétnisté se seznámí jednak se skladbami určené pro zobcové flétny, ale také
s adaptacemi známých melodií orchestrální hudby, jazzu, popu, filmové hudby…
I. STUPEŇ:
Žák:
- orientuje se v partituře
- hraje z listu přiměřeně obtížný part
- dokáže zahrát part jednotně (intonačně, artikulačně) s hlasovou skupinou
- umí zaznačit do partu předvedené frázování a artikulaci a při hře ji použije
- vnímá hru souboru a sjednotí se zvukově s ostatními hráči
- uplatňuje základní výrazové prostředky
- podle možností hraje na flétny altové, tenorové a basové
- řídí se pokyny dirigenta
II. STUPEŇ:
Žák:
- uplatňuje všechny návyky a získané dovednosti
- dokáže hrát z listu svůj part
- je schopen střídat party
- navrhne frázování a artikulaci
- zvládne vést nácvik hlasové skupiny
Dechová kapela
Předmět by měl žáka přivést ke kolektivnímu muzicírování, vypěstovat v něm smysl pro
kolektivní hudební spolupráci, vzbudit radost ze společné hry.
I. STUPEŇ:
Žák:
85
- dokáže samostatně hrát svůj part
- využívá výrazové prostředky nástroje
- je schopen dle možností doladit při hře intonační nesrovnalosti
- vnímá hru ostatních hráčů
- orientuje se v partu
II. STUPEŇ:
Žák:
- je schopen hry partů z listu
- zvládá samostatné nastudování partů
Elementární improvizace/ Improvizace (kytara)
V těchto předmětech se žák seznamuje se základy improvizace, vnímáním skladby a jejího
přetváření vlastními výrazovými prostředky. Elementární improvizace probíhá v rámci I.
stupně. Předmět Improvizace je navazující předmět II. cyklu.
I. STUPEŇ:
Žák:
- vnímá náladu skladby a je schopen ji vyjádřit a interpretovat jinými elementárními
prostředky
II. STUPEŇ:
Žák:
- je schopen tvořivě interpretovat a rozvíjet vlastními výrazovými prostředky studované
skladby
Komorní zpěv
Tento předmět je určen pokročilejším žákům pěveckého oddělení. Je vyučován skupinově,
přičemž počet žáků je dán zaměřením komorního ansámblu (pěvecké duo - pěvecké noneto,
pěvecký sbor).
I. STUPEŇ:
Žáci:
- využívají dovedností a znalostí získaných v sólovém zpěvu
- zpívají po jednom tónu slyšeném tón jiný
- umí do tónu slyšeného zazpívat jiný
- zazpívají stupnicové postupy s unisonem rozcházejícím se do tercií
- zazpívají prodlevy v jednom hlase
- orientují se v hudebním zápise a textu
- zazpívají lidový dvojhlas a postupně zazpívají také náročnější repertoár
- vhodně interpretují vícehlasou skladbu s ohledem na její charakter, žánr, styl
- taktně zhodnotí výkony svoje i svých spolužáků
86
II. STUPEŇ:
Žáci:
- navazují na dovednosti získané v I. stupni
- zpívají dvojhlasé a náročnější písně
- čistě intonují part ve vícehlase s doprovodem
- zvládají zpěv plynulé kantilény a umí vést frázi
- zazpívají a vhodně interpretují vícehlasé skladby různých období a žánrů
- podílí se na organizaci a přípravě společných vystoupení.
Dnešní doba přímo vybízí zvláště mladé lidi k práci v oblasti multimediální. Ještě nedávno
byly tyto věci a zařízení drahé a těžko dostupné. Dnes už může každý vlastnit takzvané „home
studio“, kde může zrealizovat své představy.
Žáci se naučí ovládat základy filmové a zvukové praxe, vyhledávat a využívat inspirační
zdroje, využívat velké možnosti techniky, softwaru a realizačních technologických postupů.
Naučí se provádět činnosti související s multimediální tvorbou digitálních záznamů, tj.
ovládat technologické postupy tvorby multimediálních děl – jak správného natáčení, tak i
střihu. Používat nové technologie, programy, technická zařízení pro tvorbu zpracování audio a
videozáznamů. Mohou se pak uplatnit při produkci multimediální tvorby, filmových klipů,
audio nahrávek, multimediálních výukových prezentací apod. Absolventi mohou pokračovat
ve studiu na vyšších odborných školách nebo vysokých školách, zejména v uměleckých
oborech, ale i v oborech pedagogických a sociálních.
I. STUPEŇ:
Žák:
87
dokáže sám nabírat zvuk na zvukovou kartu do PC či Notebooku.
umí si zapojit mikrofony a kabely
vyzná se v jednotlivých světových značkách mikrofonů a ví, kde je na internetu hledat.
dokáže zaznamenat čistý záznam bez nenávratných ztrát např. přebuzením signálu.
umí nahrávat více stop současně.
zvládne jednoduchý finální mix, včetně masteringu – dle svých sluchových schopností.
vyzná se v základní problematice akustiky, umí zvolit prostor a správně umístit
mikrofony
umí rozlišit – jaký mikrofon má použít na ten či onen akustický nástroj (klavír, smyčcové
nástroje, dechové, bicí, atd.)
umí do záznamového zařízení zapojit elektronické nástroje (keyboardy, el. kytary, el. bicí
atd.).
vyzná se v jednotlivých kabelech (Jack, Cinch, XLR) a jejich zapojování.
umí používat sluchátkové zesilovače.
dokáže zapojit a ovládat jednoduchý analogový či digitální mixpult.
zvládne na jednoduché úrovni živé ozvučování - např. mluveného slova či kapely.
dokáže zapojit jednoduchou aparaturu a před akcí si ověřit zpětnou vazbu.
-
dokáže zaznamenat přímo z mixpultu na záznamové zařízení např. kulturní akci.
umí pořídit záznam akce přímo z mixu na více než dvě stopy – ví co je Direct Output.
dokáže pracovat s midi-sequencerem např. software - Cakewalk Sonar
umí zapojit klávesy do PC a pracovat s MIDI
dokáže psát noty do PC a orientovat se v notačním softwaru Sibelius
dokáže pracovat s videokamerou
umí správně zvolit kompozici obrazu – (detail, polodetail, celek, polocelek)
má rovný rámeček
dokáže používat jak LCD tak HLEDÁČEK
umí sám zapojit kameru do jakéhokoli zařízení (LCD,TV,PC,NOTEBOOK atd),včetně
videomixů a režijních pultů.
rozumí všem videokabelům a propojením – (jak analogovým, tak digitálním)
rozumí všem vstupním a výstupním konektorům na videokameře (jak amatérské, tak i
profesionální)
umí sám nachystat stativ, uložit na něj videokameru a vyrovnat rámeček
ví, jak se stříhá, a dokáže si záběry uspořádat dřív, než začne točit.
je schopen sám najít umělecky a esteticky ten či onen záběr, dokáže si představit střih
dokáže natáhnout či zkopírovat video z kamery do PC či Notebooku
vyzná se v základních softwarových nelineárních střižnách a zná jejich funkce
zvládá základy střihu v programu Sony Vegas,
dokáže přidat k videu jednoduché titulky, umí přidat ruchy, hudbu ve formátech: wav,
mp3
II. STUPEŇ:
Žák:
88
dokáže nabírat zvuk na zvukovou kartu do PC či Notebooku, příp. na DAT, MC,
MiniDisk, atd.
umí si zapojit mikrofony a kabely
ví co je mikrofon dynamický, kondenzátorový, páskový, elektronkový a umí rozlišit
jejich používání.
vyzná se v jednotlivých světových značkách těchto mikrofonů a ví, kde je na internetu
hledat.
dokáže zaznamenat čistý záznam bez nenávratných ztrát např. přebuzením signálu.
umí nahrávat více stop současně.
zvládne jednoduchý finální mix, včetně masteringu – dle svých sluchových schopností.
vyzná se v základní problematice akustiky, umí zvolit prostor a správně umístit
mikrofony
umí rozlišit – jaký mikrofon má použít na ten či onen akustický nástroj (klavír, smyčcové
nástroje, dechové, bicí atd.)
umí do záznamového zařízení zapojit elektronické nástroje (keyboardy, el. kytary, el. bicí,
atd.).
vyzná se v jednotlivých kabelech (Jack, Cinch, XLR) a jejich zapojování.
umí používat sluchátkové zesilovače.
dokáže zapojit a ovládat jednoduchý analogový či digitální mixpult.
zvládne na jednoduché úrovni živé ozvučování - např. mluveného slova či kapely.
dokáže zapojit jednoduchou aparaturu a před akcí si ověřit zpětnou vazbu.
dokáže zaznamenat přímo z mixpultu na záznamové zařízení např. kulturní akci.
umí pořídit záznam akce přímo z mixu na více než dvě stopy – ví, co je Direct Output.
-
89
dokáže pracovat s midi-sequencerem, např. software - Cakewalk Sonar
umí zapojit klávesy do PC a pracovat s MIDI
používá midi - sequencer
dokáže psát noty do PC a orientovat se v notačním softwaru Sibelius
dokáže pracovat s videokamerou
vyzná se v jednotlivých typech kamer a formátech (VHS, Hi8,DV,HDV,AVCHD atd.)
umí správně zvolit kompozici obrazu – (detail, polodetail, celek, polocelek)
má rovný rámeček
dokáže používat jak LCD tak HLEDÁČEK
umí sám zapojit kameru do jakéhokoli zařízení (LCD,TV,PC,NOTEBOOK atd), včetně
videomixů a režijních pultů.
vyzná se v jednotlivých režijních pultech, umí je pojmenovat a rozlišit.
rozumí všem videokabelům a propojením – (jak analogovým, tak digitálním)
rozumí všem vstupním a výstupním konektorům na videokameře (jak amatérské, tak i
profesionální)
ví, jak používat nastavení clony, závěrky, gainu, dokáže se přizpůsobit osvětlení, umí
používat efekt ZEBRA
je schopen pevně nastavit bílou, rozumí Kalvínově stupnici
umí sám nachystat stativ, uložit na něj videokameru a vyrovnat rámeček
ví, jak se stříhá, a dokáže si záběry uspořádat dřív, než začne točit.
je schopen sám najít umělecky a esteticky ten či onen záběr, dokáže si představit střih
dokáže natáhnout či zkopírovat video z kamery do PC či Notebooku
vyzná se v základních softwarových nelineárních střižnách a zná jejich funkce
zvládá základy střihu alespoň ve dvou softwarových střižnách –
např. Sony Vegas, Canopus EDIUS, Pinnacle, AVID, Adobe Premiere atd.
dokáže přidat k videu jednoduché titulky, umí přidat ruchy, hudbu ve formátech: wav,
mp3
dokáže dle svých schopností sám zrežírovat a natočit krátký jednoduchý příběh a
zpracovat do finální podoby (včetně ruchů, případně dabingu, vložené hudby atd.).
5.2 Vzdělávací obsah výtvarného oboru
Vzdělávání žáků v našem výtvarném oboru rozvíjí výtvarné dispozice žáků - vnímání,
myšlení, tvořivost, vyjadřování, představivost a estetické cítění. Vedeme své žáky k tvořivé
práci založené na osobitém myšlení, pozorovacích a vyjadřovacích schopnostech.
Současně rozvíjíme estetickou citlivost k umělecké i mimoumělecké skutečnosti. Cílem
našeho výtvarného oddělení je motivovat žáky k výtvarnému mění a kultivovat je po stránce
umělecké. Poskytujeme žákům základy uměleckého vzdělání a nadanější připravujeme pro
další vzdělávání na středních a vysokých školách uměleckého nebo pedagogického zaměření.
Přípravné studium je určeno žákům od 5 let v trvání jednoho nebo dvou let. Žáci výtvarného
oboru jsou zařazováni do přípravného studia do předmětu „Hravé tvoření“, a to s týdenní
hodinovou dotací 2h.
Hravé tvoření
Žák:
- podílí se na výtvarné hře, začíná experimentovat, vnímá vlastní pocity, prožitky
z výtvarných her a akcí
- seznamuje se s výtvarnými vyjadřovacími prostředky a technikami, pozoruje stopy nástrojů
- pracuje na základě podnětů, které vycházejí bezprostředně z prožitků dítěte, z jeho představ
a fantazie
- hravou formou experimentuje se základními materiály a technikami kresby, malby, grafiky a
s nástroji prostorové tvorby
5.2.2 Studijní zaměření – Výtvarná tvorba
Základní studium I. stupně je určeno žákům od 7 let.
Základní studium II. stupně je určeno žákům od 14 let.
Učební plán:
Výtvarná tvorba*
1.roč.
3
2.roč.
3
Výtvarná tvorba*
1.roč.
3
II. stupeň
2.roč.
3.roč.
3
3
90
3.roč.
3
I. stupeň
4.roč.
5.roč.
3
3
4.roč.
3
6.roč.
3
7.roč.
3
Výtvarná tvorba
I. STUPEŇ:
1. ročník
Žák:
- dodržuje pravidla kolektivní práce, zapojuje se do společné práce
- seznamuje se jednoduchou formou s výtvarnými vyjadřovacími prostředky a technikami
(první kontakt s nástroji atd.), jednoduše je popíše
- intuitivně pracuje se smyslovými podněty, využívá je nahodile ve své tvorbě
- pracuje s realitou a fantazií, inspiruje se podněty z bezprostředního okolí
- uskutečňuje výtvarné vyjadřování v kresbě, malbě především formou výtvarné hry
- ve výtvarných hrách a experimentech se také seznamuje s výtvarným materiálem
2. ročník
Žák:
- spolupracuje s ostatními žáky, dokáže pracovat v kolektivu, váží si své práce i práce
spolužáků
- poznává obrazotvorné prvky výtvarného vyjádření, poznává prvky plošné i prostorové
tvorby
- uplatní výtvarnou komunikaci na základě prožitků a nově získaného poznání
- popíše smyslové podněty a spontánně je využívá ve své tvorbě, užívá prvky výtvarného
jazyka, využívá svou fantazii
- experimentuje a objevuje
- uvědomuje si radost z osobitého výtvarného vyjádření
- vnímá výtvarnou tvorbu svou a svých spolužáků, všímá si názorů ostatních
- pozitivně ohodnotí svoji práci i výtvarné práce spolužáků
- hravým způsobem přijímá podněty z oblasti výtvarné kultury
3. ročník
Žák:
- rozvíjí tvořivost, výtvarné myšlení a manuální zručnost
- spontánně používá výtvarné vyjadřovací prostředky v plošném i prostorovém vyjadřování
(bod, linie, barva, plocha, objem…)
- klade důraz na zážitek a prožitek, používá ho intuitivně, ale také vnáší do výtvarné zpovědi
svůj osobní postoj
- vnímá odlišnost druhých a akceptuje jejich názory
- spontánně použije své pocity a zážitky
- učí se projektové spolupráci
91
- ve své tvorbě reaguje na podněty z výtvarné kultury, intuitivně porozumí uměleckému dílu
4. ročník
Žák:
- vnímá smyslové podněty jak v plošném, tak prostorovém vyjadřování a převádí je do
výtvarného jazyka prostřednictvím výtvarných technik
- vnímá oblast reality, fantazie a umění jako zdroj inspirace
- diskutuje o tématu práce, což vede k hlubšímu pochopení námětu, ale i osobitosti žáka
- neprosazuje svoje výtvarné pojetí jako jediné možné, ale také učí se obhájit a prezentovat
svou práci
- pomáhá při instalaci výtvarných prací
5. ročník
Žák:
- vnímá svou výtvarnou tvorbu a tvorbu svých spolužáků
- akceptuje odlišnost druhých a toleruje názory jiných, spolupracuje s učitelem i ostatními
žáky
- porovnává účinek výtvarných prvků
- inspiruje se podněty ze svého nejbližšího okolí
- neprosazuje jen své výtvarné pojetí, je tolerantní k názorům ostatních
- prezentaci vlastní práce dokáže s pomocí učitele či spolužáků
- vybere a využije náměty z různých oblastí výtvarné kultury
6. ročník
Žák:
- pracuje dle pravidel kolektivní spolupráce
- neprosazuje svoje výtvarné pojetí jako jediné možné a učí se obhájit svou práci
- prohlubuje své dosavadní znalosti v plošné i prostorové tvorbě a umí je uplatnit
ve složitějších zadáních
- zkoumá mezilidské vztahy, okolní svět ke své výtvarné interpretaci
- využívá smyslové vjemy k vyjádření vlastní výtvarné výpovědi
- orientuje se a prohlubuje si znalosti základního výtvarného pojmosloví
- zpracovává zadané téma aktivně ve spolupráci s učitelem, společně s ním volí různé
vyjadřovací prostředky a způsoby uchopení tématu
- využívá výtvarný materiál k vyjádření osobní zpovědi
- rozvíjí svou kreativitu na základě vizuální skutečnosti, zkoumá a komponuje tvarové,
barevné a prostorové vztahy
- spolupracuje na společném projektu, je tolerantní k názorům spolužáků, své pojetí umí
obhájit
92
7. ročník
Žák:
- komunikuje s ostatními spolužáky i vyučujícím
- žáci se vzájemně ovlivňují jak svou tvorbou, tak svými názory
- spolupodílí se na řešení společné výtvarné práce
- vysvětlí a popíše záměr svého výtvarného díla, krátce o něm hovoří
- reaguje na podněty v plošném a prostorovém vyjádření, ve své tvorbě samostatně využívá
jejich prvky (bod, linie, šrafura, barva, plocha, objem, prostor, světlo,…)
- experimentuje s výtvarnými prostředky
- citlivě vnímá podněty z vnitřního a vnějšího světa, z okolního prostředí, vnáší do výtvarné
výpovědi vlastní prožitky a osobní podněty
- hledá inspiraci ve světě fantazie a reality, má odvahu měnit běžné v nezvyklé
- prohlubuje si znalosti základního výtvarného pojmosloví, v diskusi umí samostatně
formulovat vlastní výtvarný názor
- hledá další možnosti a cesty zpracování námětu, prohlubuje a rozvíjí dříve získané poznatky
- používá různou skladbu materiálů
- popíše pravidla výtvarných postupů, ověřuje výrazové možnosti různých technik
- používá výtvarné nástroje, hledá a zkouší kombinovat různé postupy
- experimentuje, objevuje, dokáže ztvárnit různou podobu tématu
- zachytí tvar odrážející realitu, učí se chápat účinek světla, stínů
- intuitivně využívá prvky výtvarné tvorby v samostatné práci
- využívá ve své práci kontrast, rytmus, proporce; vnímá celek i detail
- respektuje pluralitu výtvarných a osobních přístupů, je schopen obhájit svůj názor,
vyslechnout a respektovat názor druhých
- prezentuje svoji výtvarnou tvorbu
- vnímá důležitost vlastní tvorby jako součást osobního naplnění
- zpracovává poznatky z historie výtvarné kultury, umí těchto poznatků využít ve své tvorbě
- vybírá si podněty z různých oblastí světové kultury, rozumí výtvarným slohům, popíše je,
prohlubuje si znalosti základního výtvarného pojmosloví
- má vlastní výtvarný názor, porozumí uměleckému dílu
II. STUPEŇ:
1. – 4. ročník
Žák:
- vyjádří svůj výtvarný názor, obhájí jej a diskutuje o něm, umí pochopit a přijmout
stanoviska druhých a dokáže se z nich poučit
- verbálně prezentuje práci svou i druhých, instaluje a adjustuje své výtvarné práce
- spolupodílí se na pojetí a řešení společné výtvarné práce, obhajuje vlastní názor, ale zároveň
se dokáže i podřídit ostatním
- zpracovává zadané téma individuálně, originálně a aktivně, volí různé vyjadřovací
prostředky a způsoby uchopení tématu
- poznává a toleruje různé způsoby výtvarného vyjadřování v tvorbě ostatních a snaží se jim
porozumět
- v rámci výtvarné tvorby i mimo ni komunikuje a spolupracuje s ostatními spolužáky i
vyučujícím
93
- spolupodílí se na pojetí a řešení společné výtvarné práce, obhajuje vlastní názor, ale zároveň
se dokáže i podřídit ostatním
- při řešení výtvarných problémů zvolí téma i vyjadřovací prostředky prostorové i plošné
tvorby
- při výtvarné realizaci experimentuje s různými materiály, tvůrčím expresivním způsobem
vyjádří své emoce a pocity
- převádí konkrétní realistickou studii subjektivně do výtvarné zkratky abstraktním způsobem,
stylizací, výtvarným barevným symbolem; tvůrčím expresivním způsobem vyjadřuje své
emoce a pocity
- vnímá smyslové podněty (chuť, vůni, chlad, teplo, radost…) a převádí je do vizuální formy
pomocí výtvarného jazyka
- svůj náhled na svět prezentuje pomocí klasického výtvarného vyjádření, využívá ale i jiných
moderních technologií; experimentuje s elektronickými médii a využívá je osobitě ve své
tvorbě
- při výtvarné realizaci samostatně experimentuje s různými materiály, volí je dle vlastního
uvážení, zpracování je originální
- pracuje se znaky a symboly výtvarné tvorby, umí parafrázovat umělecké dílo, je schopen
stylizovat na základě reality, vědomě používá prvky tvarové, objemové a prostorové
kompozice
- intuitivně vyjádří formu a obsah a to v souladu s vlastním výtvarně projevovaným typem
- nahlíží ve výtvarné tvorbě na zvolené téma výtvarné tvorby z různých úhlů pohledu a
promítá do své tvorby mezilidské vztahy
- ponoří se do výtvarné práce, do které vnáší svůj osobitý, originální a samostatný přístup
- orientuje se v základech vývoje výtvarného umění, zajímá se o současné výtvarné dění
- popíše svůj výtvarný názor a diskutuje o něm
- aktivně se seznamuje s historií a současností výtvarného umění, orientuje se v historických
slozích a směrech, používá základní výtvarné pojmy, na základě individuálních zkušeností a
diskuzí si utváří vlastní názor
- orientuje se v základech vývoje výtvarného umění, zajímá se o současné výtvarné dění, které
vnímá v širších souvislostech, využívá podněty k výtvarné tvorbě v různých oblastech kultury
(hudba, tanec, film, literatura, divadlo)
94
5.3 Vzdělávací obsah tanečního oboru
Tanec je jako vyjadřovací prostředek rozmanitý a mnohotvárný. Současně však má i řád,
jehož osvojení a respektování je podmínkou kultivovaného a harmonického tanečního
projevu.
Taneční obor postupně rozvíjí správné držení těla a pohybovou techniku žáka. Současně
pěstuje jeho vnitřní citlivost, vnímavost, představivost, hudební a prostorové cítění a jeho
tvořivost.
Během studia se žáci seznamují se základy různých tanečních technik, které pak dále mohou
rozvíjet v různých tanečních souborech. Mají možnost svého tvůrčího uplatnění.
Získávají kladný vztah k tanečnímu umění, který předávají svým blízkým i dalším generacím.
Přípravné studium je určeno pro děti ve věku od 5 let a vyučuje se v předmětu „Přípravná
taneční výchova“, a to v týdenní hodinové dotaci 2h.
Přípravná taneční výchova (PTV)
Úkolem přípravné taneční výchovy je kultivovat přirozený dětský projev formou pohybových
her, říkadel a písniček. V hravých pohybových činnostech a cvičeních vytvářet u dětí základní
návyk správného držení těla, učit orientaci v prostoru, rozvíjet základy rytmického cítění a
probouzet pohybovou fantazii.
PTV zároveň slouží k ověření předpokladů a zájmu jednotlivých dětí pro další studium
tanečního oboru.
Žák:
- pohybuje se v základních polohách na místě
- při pohybu z místa užívá chůzi, běh a poskok
- využívá elementární pohybové dovednosti a návyky potřebné pro získání správného držení
těla
- hravě používá náčiní
- improvizuje spontánně – bezprostředně
- pohybuje se samostatně, ve dvojici, kruhu, řadě a zástupu
- rytmizuje dvou, tří a čtyřslabičná slova
95
5.3.2 Studijní zaměření – Scénický tanec
Základní studium I. stupně je určeno žákům od 7 let.
Základní studium II. stupně je určeno žákům od 14 let.
Učební plán:
Taneční a rytmická průprava
Lidové hry a tance
Klasická taneční technika
Současný tanec
Taneční praxe
Současný tanec
Taneční praxe
1.roč.
1
1
1.roč.
1
1
1
2.roč.
1
0,5
0,5
3.roč.
1
0,5
1
0,5
II. stupeň
2.roč.
3.roč.
1
1
1
1
1
1
I. stupeň
4.roč.
5.roč.
1
1
1
1
1
1
6.roč.
7.roč.
1
1
1,5
1
1
1,5
4.roč.
1
1
1
I. STUPEŇ:
Taneční a rytmická průprava
Tento předmět vede ke správnému, vyváženému držení těla ve všech základních polohách na
místě i v pohybu z místa, rozvíjí základní taneční techniku, taneční projev žáků a jejich
hudebního cítění. Učí prostorové orientaci a vhodnými prostředky motivuje vzájemné vztahy.
1. ročník
Žák:
- používá návyk správného držení těla v základních polohách na místě
- používá jednoduchý pohybový úkol, který procvičuje jednotlivé části těla
- orientuje se v základních prostorových změnách a vztazích (kruh, řada, zástup, dvojice)
- při pohybu z místa používá jednoduché formy chůze, běhů a poskoků
- využívá ke svému pohybovému úkolu náčiní
- seznamuje se s dvou, tří a čtyř čtvrtečním taktem
2. ročník
Žák:
96
- využívá návyk správného držení těla v základních polohách na místě i v pohybu z místa
- vytváří jednoduché pohybové vazby, které procvičují a spojují více svalových oblastí do
jednoho celku
- uplatňuje jednoduché formy pohybu z místa a jejich kombinace v prostorových změnách a
vztazích
- užívá tvořivě náčiní
- rytmické, dynamické a tempové změny využívá v základní formě
3. ročník
Žák:
- užívá jednoduché formy tanečních kroků
- při pohybu z místa užívá změny drah v prostoru
- při složitějších pohybových úkolech uplatňuje náčiní
- využívá rytmická cvičení ve dvou, tří a čtyř čtvrtečním taktu – rytmický motiv dvou až
čtyřtaktový
Lidové hry a tance
Tento předmět vede k citlivému a přesnému vyjádření tempa, rytmu, dynamiky a výrazu
lidových her, písní a tanců v nejrůznějších úpravách.
2. ročník
Žák:
- využívá lidovou píseň, hru a tanec k obohacení taneční průpravy
- v lidových hrách používá vztahy dvojic, trojic a skupiny
- obohacuje rytmické a pohybové cítění lidových her a tanců
- lidovou písní a tancem zdokonaluje charakteristický taneční projev
3. ročník
Žák:
- uplatní lidovou píseň, hru a tanec k rozvoji hudebního cítění
- využívá základní taneční prvky jednoduchých českých a moravských lidových her a tanců se
zřetelem k charakteristickému stylu provedení
Rozvíjí specifickými prostředky taneční techniku žáků. Upevňuje správné držení těla,
zdokonaluje pohyby dolních a horních končetin, prohlubuje pohybovou koordinaci,
rovnováhu, smysl pro přesnou formu a čistotu vedení pohybu. Učí pohybové kázni,
vytrvalosti a vůli.
3. ročník
97
Žák:
- využívá průpravné cvičení na zemi (práce chodidla a dolních končetin)
- je seznámen s pozicemi paží a nohou (paralelní, mírně vytočená a vytočená pozice nohou)
- užívá postavení čelem k tyči a upevňuje správné držení těla
4. ročník
Žák:
- v prostoru na volnosti rozvíjí práci paží
- využívá základní prvky klasické taneční techniky v postavení čelem k tyči se zaměřením na
stojnou dolní končetinu a správné držení těla
5. ročník
Žák:
- práci paží využívá k vedení pohybu a také zapojuje práci hlavy
- vypracovává postupně práci dolních končetin
- užívá postupně postavení bokem k tyči a s tím související správné držení těla
6. ročník
Žák:
- vytváří jednoduché, krátké vazby v postavení čelem a bokem k tyči, které prohlubují
koordinaci pohybu dolních a horních končetin
7. ročník
Žák:
- orientuje se v prostoru – na volnosti a zdokonaluje smysl pro přesnou formu a čistotu
vedeného pohybu
- je schopen vytvořit jednoduchou vazbu klasického tance v prostoru
- dokáže popsat pózu a arabesku
Současný tanec
V taneční technice učí žáky uvědoměle řídit pohyb a orientovat se ve svém těle. Vypracovává
vedený pohyb, švihy, vlny, impulzy a skoky, vede žáky k samostatnému řešení prostorových,
rytmických a výrazových úkolů, k hledání individuálního pohybového slovníku, citlivému
vyjádření soudobé hudby a vlastních námětů.
Neoddělitelnou součástí předmětu Současný tanec je taneční improvizace.
98
Při výuce na 2. stupni se žáci podle možností seznamují i s jinými technikami současného
tance.
4. ročník
Žák:
- provádí krátké pohybové vazby v různých polohách na místě
- při pohybu z místa pracuje se změnou těžiště
- prohlubuje a upevňuje své dispozice
- využívá své místo ve skupině
- využívá partnerskou spolupráci
5. ročník
Žák:
- provádí jednoduché vazby základních prvků zvolené techniky a jejich kombinací
- pohybuje se s ohledem na plynulost, harmonii a koordinaci pohybu celého těla s důrazem na
těžiště a osu těla
- využívá pro pohyb z místa vazby chůze, tanečních kroků, běhů, poskoků, skoků, obratů a
otáček s ohledem na využití v prostoru
6. ročník
Žák:
- užívá prvky dané techniky s ohledem na přesnost, čistotu, dynamiku a koordinaci
prováděného pohybu
- interpretuje jednoduchý i složitější pohybový úkol
- využívá prostorové, rytmické a vztahové úkoly
- podílí se aktivně na tvorbě skupiny
7. ročník
Žák:
- využívá a respektuje získané základní znalosti a dovednosti vyučované taneční techniky
- dále rozvíjí a prezentuje anatomické dispozice a tělesné schopnosti
- podílí se na zadaném pohybovém úkolu
- umí pojmenovat prováděné prvky
Taneční praxe
Od 1. ročníku současně navazuje na vyučovací předměty a slouží k zdokonalování a
prohlubování taneční techniky a tanečního projevu žáků.
Podněcuje jejich tvořivé schopnosti a pěstuje smysl pro vzájemnou pohybovou souhru.
Zároveň slouží k přípravě tanečních skladeb pro interní a veřejná vystoupení, taneční
přehlídky a další možnosti prezentace na veřejnosti.
1. ročník
99
Žák:
- dokáže v improvizaci vycházet ze své dětské fantazie, z pozorování v přírodě
- využívá v improvizaci také náčiní
- pohybuje se v jednoduchých prostorových změnách
2. ročník
Žák:
- na základě konkrétní motivace vyjádří téma pohybem
- improvizuje v základních tvarech a jejich změnách
- pracuje tvořivě s náčiním
- spolupracuje v rámci dvojice, trojice a skupiny
3. ročník
Žák:
- využívá v improvizaci své pocity a nálady
- tvoří samostatně drobné pohybové úkoly
- dále zapojuje ve své dětské tvorbě náčiní nebo také rekvizitu
4. ročník
Žák:
- hodnotí správnost prováděného pohybu
- využívá získaných dovedností k vlastní tvorbě a improvizaci
5. ročník
Žák:
- improvizuje s rekvizitou i bez, na hudební i nehudební téma
6. ročník
Žák:
- vkládá do svého tanečního projevu pocity a emoce
- uvědomuje si principy a zákonitosti pohybu a rovněž i své pohybové možnosti, které
vědomě využívá k tvorbě svého pohybového projevu
- přijímá hodnocení svého tanečního projevu
7. ročník
Žák:
- užívá bezprostřední, emocionální a pravdivý projev
100
- spoluvytváří a podílí se na přípravě, tvorbě a prezentaci tanečních vystoupení
II. STUPEŇ:
1. – 4. ročník
Žák:
- aplikuje práci u tyče (v postavení bokem k tyči)
- v diskusi používá odborné názvosloví dané techniky
- prezentuje a zaměřuje se na čistotu a přesnou formu pohybů
- používá variace v prostoru – využívá postavení /épaulement/
Současný tanec
1. - 4. ročník
Žák:
- rozvíjí znalosti a dovednosti vyučované techniky
- pohybuje se tak, že na základě poznání svých pohybových možností a schopností dochází
k harmonickému pohybovému projevu
- orientuje se v hudební předloze a dokáže jí vyjádřit pohybem
- improvizuje vlastním tanečním projevem
- rozvíjí a zdokonaluje své pohybové úkoly zaměřené na rozvoj technické a obsahové
náročnosti v různých tanečních směrech
- vytváří a objevuje nové taneční pohyby a výrazy
Taneční praxe
1. – 4. ročník
Žák:
- improvizuje na základě získané techniky
- využívá nové taneční směry
- podílí se na tvorbě vlastního tanečního výrazu
- na základě poznání pohybových zákonitostí dochází k harmonickému projevu
- tvoří individuálně, nebo ve skupině
- vnímá a hodnotí choreografii skladby, diskutuje o ní a vyjadřuje své názory a myšlenky
- tvoří a hodnotí své choreografické dílo
101
5.4 Vzdělávací obsah literárně-dramatického oboru
Literárně - dramatický obor v základním uměleckém vzdělávání umožňuje prostřednictvím
tvořivých činností (pohybových a mluvních hereckých, slovesných, dramaturgických,
hudebních, výtvarných, prací s loutkářskými prostředky atp.) rozvíjet umělecké vlohy žáka
směrem k divadelnímu a slovesnému projevu. Stává se tak významným nástrojem rozvoje
sociability žáků (schopnosti vnímat druhé, vnímat motivace jejich jednání a prostřednictvím
vstupu do rolí řešit různé sociální situace), jejich emocionálního rozvoje a schopnosti
sebepoznání a sebekontroly.
Těžištěm výuky je práce v kolektivu směřující od spontánního dětského dramatického projevu
k vytvoření schopnosti samostatně, osobitě, přirozeně a přitom kultivovaně se vyjadřovat v
sociální i umělecké komunikaci hlasem, pohybem, gesty, psaným slovem či projevem
s využitím loutkářských prostředků (materiál, předmět, různé druhy figurativních loutek,
masky apod.) Zahrnuje i mluvní a pohybovou průpravu zaměřenou k rozvoji technických i
výrazových mluvních a pohybových dovedností, literárních dovedností žáků jako
předpokladu jejich celistvého, přirozeného, sdělného a osobitého projevu. Výuka postupuje
od jednoduchých improvizací až k inscenačnímu procesu, k vytváření divadelního nebo
přednesového tvaru inscenace, od tvorby drobných literárních útvarů až po vytváření scénářů
atp. Dramatická hra integruje průpravné činnosti a učí žáky tvořivě přistupovat k zadané
předloze. Je realizována na tématech, která zohledňují individuální dispozice možností žáka.
Volbou odpovídajících témat je v průběhu práce také příznivě ovlivňována schopnost žáků
aktivně se podílet na vytváření vztahu vzájemné spolupráce ve skupině.
Učební plán:
Dramatická průprava
Přípravný ročník
2
Učební osnovy:
Přípravný ročník
Žák
- je schopen sledovat ohnisko pedagogem vedené herní situace
- mimicky, slovně či pohybově reaguje na podněty různého druhu (- podněty umělecké
či jiné kvality)
- respektuje stanovená pravidla (hry, společného fungování ve skupině)
- aktivně se podílí na zadané činnosti, společné hře
102
5.4.2 Studijní zaměření – Autorské divadlo
Učební plán:
Herecká průprava
Inscenační průprava
Interpretace textu
Povinně volitelný předmět:
 Interpretace textu
1.roč.
2
2.roč.
2
3.roč.
2
1
I. stupeň
4.roč.
5.roč.
2
1
1
1
1
6.roč.
7.roč.
1
1
1
1
1*
Na návrh učitele a se svolením ředitele může žák navštěvovat tento předmět již v 6. ročníku.
*
Základy dramatické tvorby
Pohybová výchova
Povinně volitelný předmět: Tvůrčí
psaní
Interpretace textu
Povinně volitelný předmět: Hra
s předmětem a loutkou
Volitelný předmět: Divadelní
soubor
1.roč.
2
II. stupeň
2.roč.
3.roč.
2
2
4.roč.
2
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
2
2
2
2
I. STUPEŇ:
1. ročník
Žák:
- adaptuje se ve skupině spolužáků, hledá si v ní své místo, roli, pozici
- je schopen přijmout jednoduchou (typovou, sociální) roli ve stanovené herní situaci
- chápe podstatu rytmičnosti řeči
- je schopen hry s předmětem
- respektuje partnera ve volném prostoru
2. ročník
Žák:
103
- je schopen mimicky, slovně či pohybově vyjádřit základní emoce
- dokáže vytvořit (individuálně či ve skupině) živý obraz
- dokáže svůj pohyb přizpůsobit danému rytmu
- s pomocí pedagoga je schopen asociativním principem fabulovat (individuálně či ve
skupině) jednoduchý příběh se začátkem a koncem
- dokáže ocenit práci svých spolužáků
- při skupinové spolupráci je vstřícný k nápadům ostatních a sám přináší vlastní podněty
- dokáže zpětně popsat průběh herní situace ze svého úhlu pohledu
- je schopen číst základní emoce v jednání druhých
3. ročník
Žák:
- je schopen jednoduché charakterizace postavy
- je schopen asociativně zobrazit svou představu skrze slovo, pohyb, zvuk
- je schopen hry se zástupným předmětem
- je schopen fixovat určitý dramatický tvar
- dokáže jednoduše pojmenovat konflikt, téma situace nebo příběhu
- poznává základní výrazové možnosti svého těla
- při pohybu ve volném prostoru je schopen vnímat partnera a respektovat jej
- je schopen pohybové improvizace na hudební motiv
- s pomocí učitele je schopen jednoduše pojmenovat pozitiva a rezervy, které vnímá v práci
své i svých spolužáků
- je schopen zaznamenat v podobě jednotlivých slov či sousloví jednoduché asociace na
podněty různé kvality
- je schopen vymyslet krátký příběh s jednoduchou zápletkou
- ve své žité skutečnosti je schopen pozorovat vztahy, souvislosti, příčiny a důsledky a sdělit
svou zkušenost ostatním
4. ročník
Žák:
- je schopen přizpůsobit se daným okolnostem i jejich změně při hereckém ztvárnění postavy
či při vytváření situace
- s pomocí učitele vytváří scénické náznaky
- je schopen reagovat na partnera v logice daných okolností
- je schopen na základě spolupráce v menší skupině zpracovat jednoduchý námět
- dokáže rytmizovat pohyb i řeč (rytmicko-hudební projev)
- uvědomuje si své těžiště a je schopen s ním pracovat (posouvat, vést svůj pohyb atp.)
- při pohybu ve volném prostoru reaguje na partnera
- dokáže zkoordinovat pohyb se zvukem
- zvládá jednodušší akrobatické prvky (kotoul, svíčku, most)
- chápe dialog jako stavební jednotku dramatického díla
- určí „uzlové body“ příběhu
- je si vědom své role ve skupině
- je schopen přijmout citlivě podanou kritiku (v pozitivním i negativním slova smyslu)
- uvědomuje si rozdílnost mužské a ženské role ve společnosti
- dokáže napsat krátký dialog
- je schopen zaznamenat své myšlenky, úvahy nad určitým tématem
104
- na podnět učitele se při tvorbě inspiruje různorodými uměleckými díly
Herecká průprava
5. ročník
Žák:
- chápe a používá gradaci jako jeden ze základních výrazových principů
- hereckým jednáním je schopen vyjádřit emoce, myšlenky
- je schopen improvizace na určité rámcové zadání
- uvědomuje si propojení technických dovedností a hereckého výraziva
- je schopen koordinovat svůj pohyb (s partnerem, hudbou,…)
- je v dobré fyzické kondici
6. ročník
Žák:
- je schopen adresné komunikace s partnerem
- je schopen ztvárnit svému věku přiměřenou charakterovou postavu
- při improvizaci vychází z nabídek partnera, spolupracuje s ním
- pracuje s dynamikou hereckého projevu
- ovládá těžiště, pracuje se svalovým napětím, rezonančními dutinami
7. ročník
Žák:
- je schopen prostředky hereckého vyjádření vytvořit vlastní námět s pointou
- je schopen pravdivého jednání v dramatické situaci, rozpoznává pravdivost v jednání
druhých
- je schopen improvizace s partnerem, komunikuje v ní skrze dramatické jednání
- při hereckém projevu využívá rekvizit, či předmětů
- při hereckém projevu maximálně využívá svých pohybových možností, schopností i
nabytých dovedností
Inscenační průprava
5. ročník
Žák:
- na základě podnětů různého druhu a kvality je schopen vytvořit text (neomezený žánrem)
- dokáže pojmenovat to, co ho na uměleckém díle oslovuje, co se mu líbí a naopak
- na základě získaných vědomostí o divadle dokáže pojmenovat klady i rezervy inscenační
práce své i spolužáků
105
6. ročník
Žák:
- je si vědom dynamiky a struktury dramatického tvaru v čase a prostoru
- je schopen vytvořit dramatickou situaci
- odhaluje motivy dějových zvratů v příběhu
- je seznámen s technikou automatického psaní
- je schopen hledat náměty k psaní textu metodou brainstormingu
- sám vyhledává umělecká díla rezonující s jeho vkusem a myšlením
- je schopen kritické reflexe práce své i práce ostatních
7. ročník
Žák:
- je schopen písemně vytvořit krátký jevištní tvar (dialog, monolog) a s využitím divadelních
prostředků jej realizuje
- podílí se na tvorbě dramaturgického i režijního plánu inscenace i na jejich následné realizaci
- je schopen v námětu nalézat vlastní osobitá témata a zpracovávat je
- je schopen vytvořit osobitý text s vlastním tématem
- je schopen sám hledat námět pro skupinovou práci
- dokáže vyjádřit vlastní názor na vybraná umělecká díla
- je schopen přijmout konstruktivní kritiku a pracovat s ní
Interpretace textu
3. ročník
Žák:
- hledá s pomocí učitele konflikt téma situace příběhu
- s pomocí učitele je schopen rozčlenit text do logických celků
- rozpozná prózu a poezii
- zdokonaluje výslovnost sykavek
- chápe a správně používá větný ráz
- je seznámen s rytmičností řeči, používá správně slovní přízvuky
- učí se hrudně brániční dech
- je seznámen s možnostmi rezonančních dutin, rozeznívání masky
- ovládá měkký hlasový začátek
- je seznámen s výslovností hláskové podoby
- je schopen fixovat a přednést před diváky krátký tvar
4. ročník
Žák:
106
- ovládá správné držení těla
- dokáže se aktivně uvolnit
- ovládá výslovnost souhlásek (správná ortoepie, ortofonie)
- umí používat dech (nová myšlenka-nový nádech)
- uvědomuje si spojení slova a těla
- je seznámen s výrazovými prostředky projevu (pauza, tempo)
- ovládá výslovnost hláskové podoby
- ví co je správný větný přízvuk a dokáže ho používat
- ovládá vyslovování slov ve spojení s předložkou
- při přednesu textu adresně komunikuje s divákem
5. ročník
Žák:
- je schopen vybrat si text
- dokáže pojmenovat jeho téma
- hledá vhodné prostředky k vyjádření tématu i obsahu textu
- je seznámen se s významovými přídechy
- uvědomuje si rytmus verše
- je seznámen s výjimkami výslovnosti slovního spojení s předložkou
- vědomě používá výrazové prostředky projevu – tempo, pausa
- dbá na sdělnost projevu
- dbá na kulturu projevu (příchody, odchody, soustředění)
Povinně volitelný předmět: Interpretace textu
6. ročník
Žák:
- je schopen interpretovat náročnější text, vnímá poetiku autora
- je schopen pracovat na monologu či dialogu (dramatický text)
- pracuje s modulacemi svého hlasu
- při projevu využívá hlasových rejstříků
- chápe dech jako prostředek k ovládání síly hlasu
- vědomě používá výrazové prostředky projevu – tempo, pausa, síla, barva
- je si vědom vlastních nedostatků i kladů v této oblasti (tréma atp.) dokáže s nimi pracovat
7. ročník
Žák:
- seznamuje se s výslovnostními styly
- pracuje s žánry
- hledá v předloze osobité, originální téma
- hledá osobité, originální prostředky k vyjádření tématu
107
- upevňuje a zdokonaluje v rámci textů, na jejichž interpretaci pracuje
- předvede delší samostatný výstup v rámci absolventského koncertu
II. STUPEŇ:
Základy dramatické tvorby
1. ročník
Žák:
- chápe rozdíl mezi typovým a charakterovým herectvím
- je schopen herecké stylizace
- improvizuje s partnerem na daný podnět (téma, rámcová situace, dané okolnosti…)
- sám přináší téma, či námět jako východisko k tvorbě
- orientuje se v divadelních druzích a žánrech
2. ročník
Žák:
- je schopen přinášet vlastní herecké řešení dané situace
- buduje vnitřní motivaci herecké postavy
- při tvorbě hledá autorské sdělení, vlastní téma
- přináší vlastní režijní podněty
- využívá potenciálu jevištní metafory
3. ročník
Žák:
- improvizací s partnerem vytváří dramatickou situaci
- hledá alternativy hereckého jednání v situaci
- je schopen vytvořit psychologicky strukturovanou hereckou postavu
- je schopen sledovat a kriticky posoudit vývoj sdělení v procesu tvorby inscenace
- je schopen hluboké sebereflexe vlastní práce a konstruktivní a věcné kritiky práce ostatních
4. ročník
Žák:
- je schopen osobitě autorsky herecky zpracovat určité téma, či námět
- k vyjádření určitého tématu vědomě užívá různorodých hereckých výrazových prostředků
- je schopen improvizovat v rámci fixovaného hereckého jednání
- dokáže autorsky režijně i dramaturgicky zpracovat určité téma
- divadelní tvorbou vyjadřuje vlastní názory a postoje, svá aktuální témata
108
Povinně volitelný předmět: Pohybová průprava
1. ročník
Žák:
- uvědomuje si rozdíl mezi fyzickým napětím a uvolněním a dokáže tyto kvality pohybu
využívat
- vědomě pracuje s těžištěm
- využívá při pohybu těla jako celku
- orientuje se v prostoru a reaguje na partnera
2. ročník
Žák:
- chápe pohyb jako prostředek vyjádření a dokáže s ním v těchto intencích pracovat
- je schopen koordinovat svůj pohyb do požadované estetické podoby
- pracuje s dynamikou pohybu: rychlostí, tvarem, zacílením, topografií pohybu
3. ročník
Žák:
- posouvá hranice vlastního fyzického potenciálu
- je schopen pohybové improvizace s partnerem
- je schopen pojmenovat významy, které konkrétní pohyb může vyjadřovat
- samostatně pracuje na pohybových etudách
4. ročník
Žák:
- experimentuje s pohybovými možnostmi vlastního těla
- seznamuje se s různými tanečními a pohybovými technikami, orientuje se v základech
pohybového divadla
- sám je schopen vytvořit pohybovou choreografii s určitým sdělením
Povinně volitelný předmět: Tvůrčí psaní
1. ročník
Žák:
- zná techniky k odstranění strachu ze psaní textů, ve své tvorbě je samostatný a sebejistý;
109
- má vybudovaný pozitivní vztah k písemné tvorbě;
- ovládá některé techniky tvůrčího psaní; automatického psaní, clusteringu, brainstormingu
- dokáže se prostřednictvím svého textu kreativně vyjádřit na vybrané téma nebo jiné zadání;
- prezentuje svou tvorbu skupině;
- dokáže formulovat hlavní téma textu;
- rozlišuje literární druhy a žánry.
2. ročník
Žák:
- praktický ovládá techniky směřující k hledání a formulování tématu textu;
- ve své tvorbě je uvolněný, využívá fantazii a rozvíjí svou obrazotvornost;
- uvědomuje si stereotypy svého psaní;
- dokáže přijímat konstruktivní kritiku a pracovat s ní;
- rozpozná kvality a úskalí textu;
- citlivě reflektuje texty ostatních členů skupiny;
- orientuje se v základní literární terminologii;
- sebejistě prezentuje svůj text.
3. ročník
Žák:
- ovládá různé techniky vedoucí ke stimulaci psaní;
- sám hledá náměty pro sebe i skupinovou práci;
- v psaní experimentuje, snaží se překročit vlastní stereotypy, snaží se vyvarovat frázím a
klišé;
- ve svých textech využívá metaforu;
- reflektuje vlastní práci a tvorbu ostatních členů skupiny;
- je schopen kritické reflexe vybraných uměleckých děl;
- rozeznává literární druhy, žánry a styly.
4. ročník
Žák:
- má vybudovaný osobitý styl psaní;
- vytváří propracovávané texty z hlediska sdělnosti obsahu, tématu, použité formy, stylu a
žánru;
- na základě získaných vědomostí pojmenovává klady i rezervy textu;
- kriticky reflektuje a hodnotí práci svou i druhých;
- prezentuje své texty v rámci autorského čtení určeného široké veřejnosti.
Povinně volitelný předmět: Interpretace textu
1. ročník
110
Žák:
- uplatňuje výslovnostní styly
- orientuje se v žánrech
- je schopen herecké stylizace
- samostatně vybírá vhodnou předlohu k interpretaci (próza, poezie, monolog, dialog)
- vychází při hledání tématu ze své vlastní potřeby
- vědomě používá výrazové prostředky k osobitému vyjádření tématu
- čte dramatický text (divadelní hra)
- se zapojuje do umělecko - společenských aktivit
2. ročník
Žák:
- chápe žánry
- samostatně volí a užívá prostředky k uměleckému vyjádření
- rozumí z dramatického textu ději
- rozumí základním motivům postavy, kterou ztvárňuje
- zařadí vybrané dílo do sociokulturních souvislostí
3. ročník
Žák:
- je schopen z dramatického textu porozumět ději
- studuje motivy jednání dané postavy v kontextu celého díla
- aktivně a poučeně se podílí na tvorbě jednotlivých složek daného výstupu (prostor, kostým,
rekvizity)
- rozpozná kvalitní a nekvalitní text
- je schopen pojmout svůj výstup zodpovědně
4. ročník
Žák:
- dokáže uchopit téma a použité prostředky
- dokáže zpracovat téma zvolené předlohy
- dokáže zařadit daný text do sociokulturních souvislostí
- uvědomuje si a uplatňuje zákonitosti výstavby textu
- je schopen pojmout svůj výstup jako umělecký celek
Povinně volitelný předmět: Hra s předmětem a loutkou
1. ročník
Žák:
- zná pojmy předmět, loutka, improvizovaná loutka
- hledá běžné i zvláštní předměty k oživení a komunikaci
- umí využít vlastnosti materiálu k dramatické akci, které předmět nabízí
111
- učí se chápat příznakovost a bezpříznakovost předmětů
2. ročník
Žák:
- je seznámen s pojmy loutkové a alternativní divadlo
- má základní orientaci v typech loutek (závěsné, spodové, manekýni)
- chápe loutku jako prostředek vyjádření a dokáže s ní v těchto intencích pracovat
- je schopen loutkové improvizace s partnerem
3. ročník
Žák:
- ovládá rozličné způsoby animace různých typů loutek (plošné, mappet, prstové)
- cíleně a vědomě pracuje s dynamikou animace loutky
- ovládá základy technologie, scénografie a tvorby kostýmů při oživování předmětů a loutek
- samostatně pracuje na krátkých, ucelených výstupech s předmětem či loutkou
4. ročník
Žák:
- orientuje se v současném směřování loutkového divadla u nás i ve světě
- využívá brainstorming pro maximální šíři využití jednotlivých loutek/předmětů
- při tvorbě miniinscenace vědomě pracuje se zvukovým plánem (hlasové prostředky,
zvukové efekty, instrumentalizace)
- ovládá komunikaci mezi loutkou, divákem a loutkovodičem
Volitelný předmět: Divadelní soubor
1. ročník
Žák:
- aktivně se podílí na společném hledání námětu k tvorbě inscenace
- aktivně se podílí na společném hledání divadelních prostředků k vyjádření obsahu - námětu
- je otevřený konstruktivní zpětné vazbě
2. ročník
Žák:
- je schopen pojmenovat vlastní téma v inscenaci a zaujmout k němu kritický postoj
- experimentuje v hledání hereckých prostředků vyjádření při tvorbě kolektivní autorské
inscenace
- partnersky spolupracuje s ostatními členy skupiny napříč ročníky
3. ročník
112
Žák:
- je schopen kriticky sledovat dramaturgický vývoj procesu tvorby inscenace
- experimentuje v hledání divadelních prostředků při tvorbě kolektivní autorské inscenace
- výsledky společné kolektivní práce prezentuje na amatérských divadelních přehlídkách
4. ročník
Žák:
- je schopen v kolektivu svých spolužáků dojít k autorskému tematickému uchopení námětu
inscenace
- v kolektivu spolužáků dochází k osobité režijně-dramaturgické koncepci inscenace
- na divadelních přehlídkách je v diskusi schopen přijmout kritiku, zároveň je schopen
vysvětlit svůj názor a postoj k inscenaci i důvody jejího vzniku a výsledné podoby
113
6 ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI
POTŘEBAMI
Škola vychází při zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se zákona
561/2004 Sb. §16., a vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání žáků a studentů se speciálními
vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných.
Pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsme připraveni ve výuce vytvářet vstřícné a
podnětné školní prostředí s vhodným materiálním a technickým vybavením. Při výuce se
využívá postupů a zkušeností s prací s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a
používají didaktické a kompenzační pomůcky, které za přispění všech podpůrných opatření
umožní žákům rozvíjení jejich vnitřního potenciálu, jejich směřování ke klíčovým
kompetencím, k celoživotnímu učení, k možnému pracovnímu uplatnění a podpoří jejich
sociální integraci.
Na žádost rodičů, po předložení odborného posudku (dle vyhlášky) a na doporučení
vyučujícího učitele je v kompetenci ředitele školy rozhodnout o přidělení individuálního
vzdělávacího plánu..
Pro zajištění výuky škola spolupracuje s odbornými pracovišti (lékař, pedagogicko
psychologická poradna, speciálně pedagogické centrum aj.), s rodiči nebo zákonnými zástupci
žáka.
114
7 VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH
Škola vychází při zabezpečení výuky mimořádně nadaných žáků se zákona 561/2004 Sb.
§16., a vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání žáků a studentů se speciálními vzdělávacími
potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných.
Pro mimořádně nadané žáky jsme připraveni vytvářet vstřícné a podnětné školní prostředí s
vhodným materiálním a technickým vybavením. Při výuce se využívá postupů a zkušeností
s prací s mimořádně nadanými žáky a používají didaktické a kompenzační pomůcky, které za
přispění všech podpůrných opatření umožní žákům rozvíjení jejich vnitřního potenciálu, jejich
směřování ke klíčovým kompetencím, k celoživotnímu učení, k možnému pracovnímu
uplatnění a podpoří jejich sociální integraci.
Dítě do naší školy je vybíráno na základě svého talentu. Abychom mohli vytvořit pro všechny
naše žáky příznivé podmínky ke studiu, jsme otevření přizpůsobit učební program taky
mimořádně nadaným žákům. Na žádost rodičů, po předložení odborného posudku (dle
vyhlášky) a na doporučení vyučujícího učitele je v kompetenci ředitele školy rozhodnout o
přidělení individuálního programu žáka a tak upravit obsah jednotlivých předmětů v souladu
se vzdělávacími požadavky formulovanými očekávanými výstupy jednotlivých studijních
zaměření či uměleckých oborů školy a skutečnými možnostmi těchto žáků.
Pro zajištění výuky škola může spolupracovat s odbornými pracovišti, s rodiči nebo
zákonnými zástupci žáka.
Pro žáky mimořádně talentované, u nichž se projevuje předpoklad dalšího studia ve středních,
vyšších odborných a vysokých školách s uměleckým nebo pedagogickým zaměřením, může
škola zajistit výuku formou rozšířeného vyučování. Mimořádně talentovaného žáka, po
dohodě s rodiči, navrhne učitel daného studijního zaměření na talentovou zkoušku před
zkušební komisí, která vydá stanovisko, zda žák bude dále studovat vyučovací předmět
v dosavadním rozsahu nebo splňuje předpoklady pro rozšířenou výuku. Na základě těchto
doporučení ředitel může rozhodnout a přiznat žákovi studium dle osnov pro rozšířené
vyučování, tudíž mu bude navýšena hodinová dotace výuky dle učebního plánu pro
rozšířenou výuku. Obsah studia sestaví třídní učitel příslušného studijního zaměření do
individuálního studijního plánu vždy k 1. 9. daného školního roku.
Žák obhájí své schopnosti plnit plán látky speciálně navržený pro talentované žáky s
rozšířenou výukou ověřovací talentovou zkouškou na konci školního roku před nejméně
tříčlennou komisí (za složení komise odpovídá ředitel školy). Na základě výsledku zkoušky
mu je či není dále doporučena a schválená rozšířená výuka, a to vždy k 1. 9. následujícího
školního roku.
115
8 HODNOCENÍ ŽÁKŮ A VLASTNÍ HODNOCENÍ ŠKOLY
8.1 Zásady a způsob hodnocení žáků
Zásady hodnocení:
V naší ZUŠ hodnotíme u žáka celou řadu faktorů, ke kterým patří:
- přístup žáka (píle, důslednost, preciznost, zájem o obor…)
- domácí přípravu
- aktivitu
- měřitelný výsledek.
Jelikož si uvědomujeme osobitost každého žáka, proto hodnocení je individuální a nahlíží na
maximální možnosti jednotlivce jak rovněž na jeho psychický a fyzický stav.
Účelem hodnocení je motivovat žáka k další práci a lepším výsledkům. Kromě toho nám to
umožňuje navazovat zpětnou vazbu mezi rodiči a školou.
Známkování:
Žáci jsou hodnoceni známkou v průběhu školního roku, v pololetí a na konci školního roku
(viz platná legislativa):




1 – výborný
2 – chvalitebný
3 – uspokojivý
4 – neuspokojivý
Celkový prospěch stanovujeme na vysvědčení třemi stupni:



prospěl (-a) s vyznamenáním
prospěl (-a)
neprospěl (-a)
Průběžné hodnocení:
V průběhu školního roku žák je hodnocen v individuální výuce minimálně pětkrát v rámci
pololetí zápisem do žákovské knížky a třídní knihy. Pro hodnocení žáka v jednotlivých
vyučovacích hodinách mohou učitelé využít i alternativní formy hodnocení (např. razítka,
obrázky, nálepky apod.), kdy žák je seznámen s významem použitých „známek“. Tyto
prostředky mají pro žáky motivační funkci, nenahrazují klasifikaci.
V předmětu Nauka o hudbě žák získává minimálně 3 známky v průběhu pololetí. Známkování
v 1. a 2. ročníku I. stupně je k nahlédnutí u učitele v třídní knize. V následujících ročnících
(od 3. roč. I. stupně) se známka uvádí v žákovské knížce a třídní knize.
116
U nehudebních oborů a v předmětu Interpretační seminář provádíme slovní hodnocení formou
komentovaného sdělení během celého školního roku. Rodiče takto mají možnost individuální
konzultace s učitelem po vyučovací hodině. Známka je vystavena pouze v pololetí a na konci
školního roku.
U kolektivní výuky se hodnotí přístup, schopnost se přizpůsobit a zodpovědnost za společné
dílo.
Hodnocení v pololetí a na konci školního roku:
V pololetí a na konci školního roku je žák hodnocen známkou na vysvědčení. Tu stanovuje
učitel na základě:
- klasifikace v průběhu školního roku
- posouzení úrovně prezentace práce žáka na veřejnosti (vystoupení, výstavy apod.)
- úrovně splnění kritérií stanovených v učebních osnovách (splnění učebních osnov
hodnotíme stupněm 1).
V případech, kdy jsou učební osnovy rozpracovány do delších časových celků než jeden rok
(např. ve výtvarném oboru, ve II. stupni hudebního oboru, v komorní hře apod.),
klasifikujeme pokroky žáka směrem ke splnění daných učebních osnov.
Za mimořádné výkony a reprezentaci školy může být žák odměněn pochvalou, kterou
navrhuje učitel a schvaluje ředitel školy.
Kritéria pro postup žáka do vyššího ročníku:
- úspěšné vykonání závěrečné (ročníkové) zkoušky, na které je hodnocený momentální výkon
žáka (známka se může lišit od výsledků celoroční práce žáka); tuto zkoušku žáci vykonávají
na konci každého ročníku (kromě 7. roč.) I. stupně a 2. ročníku II. stupně
- u nehudebních oborů absolvování nejméně jednoho vystoupení, výstavy, představení za
školní rok; toto kritérium žáci splňují v průběhu každého ročníku (kromě 7. roč.) I. stupně a 2.
ročníku II. stupně.
Kritéria pro absolvování stupně:
- splnění učebních osnov daných tímto ŠVP pro I. či II. stupeň ZUŠ s hodnocením nejhůře
stupněm 3 (uspokojivý)
- absolventský koncert, výstava, vystoupení, představení, případně komisionální zkouška před
komisí nejméně tří učitelů (viz platná legislativa)
Komisionální zkoušky:
- podléhají platné legislativě
- učitel si může v odůvodněných případech (např. při dlouhodobé absenci žáka) vyžádat jejich
konání
- náhradní termíny zkoušky podléhají platné legislativě (viz. vyhláška 71/2005 sb.)
117
Charakteristika klasifikačních stupňů na vysvědčení:
- výborně (1) – žák samostatně plní očekávané výstupy, je schopný samostatné přípravy
(přiměřeně ke svému věku), je aktivní ve výuce, účastní se aktivně i pasivně koncertů,
maximálně naplňuje zadané úkoly
- chvalitebně (2) – žák plní očekávané výstupy a zadané úkoly v menší míře
- uspokojivě (3) – žák částečně plní očekávané výstupy a zadané úkoly, jeho příprava je
průměrná
- neuspokojivě (4) – žák neplní očekávané výstupy a zadané úkoly, má zásadní nedostatky
v domácí přípravě.
8.2 Oblasti vlastního hodnocení školy
Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy:
1. podmínky ke vzdělávání
2. průběh vzdělávání
3. podpora školy žákům a studentům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy,
žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání
4. výsledky vzdělávání žáků a studentů
5. řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických
pracovníků
6. úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým
zdrojům.
118

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY

Transkript

Podobné dokumenty

Slovníku neologizmů 2

zde - ZUŠ Otrokovice

ŠVP ZUŠ Hranice

švp komplet 14.9.2014 - Základní umělecká škola

Synek_Didaktika hudebni vychovy 1

Systém břišního stent-graftu Návod k použití CS

ŠVP ZUŠ Vratimov