Francie

a ženou, kteří mají mezi sebou pouze přátelský vztah. Francouzi naznačí polibek 3x.
Francouzská republika
Ženy se stále ještě starají o děti a domácnost, zatímco muž vydělává peníze. Výchova
dětí se odehrává v duchu přirozené výchovy: dítě je třeba hlídat, ne vychovávat.
Pro cizince je utrpením návštěva ve francouzské rodině, kde mu děti hostitelů doslova lezou po hlavě, pro Francouze je
utrpením náš výchovný systém, o kterém
tvrdí, že v dítěti potlačí osobnost.
Název státu:
Francouzská republika
(République Française)
Rozloha:
547 030 km2
Počet obyvatel: 60,87 mil. v evropské části
Francouzská specifika:
Jedním z největších společenských prohřešků je spěch u jídla. Ve Francii není
slušné jíst rychle! V průměru jsou Francouzi
zvyklí obědvat 1–2 hodiny. Nezbytnou součástí je i estetická stránka jídla.
Pracovní doba ve Francii je od 9 do 12
a od 14 do 18 hodin.
Francouzi jsou velmi hrdí na svůj jazyk, neradi jednají v cizím jazyce.
Jsou srdeční, přívětiví, zdvořilí.
Když Francouzi něco chválí, líbají si u toho
špičky prstů, když něčeho mají dost, dávají
si ruce na čelo.
Francouzi si velmi zakládají na vzdělání.
Společnost je velice hierarchizována, buď
podle rodinného původu, nebo podle majetku. Zcela zvláštní postavení mají absolventi prestižních univerzit, kteří zastávají
nejvyšší funkce v politickém a ekonomickém životě a ve státní sféře.
Pozvání do rodiny je vyznamenáním a je
třeba si ho vážit, není totiž nijak běžné.
Francouzi se scházejí většinou v kavárnách.
Při přátelských návštěvách se běžně dávají
a očekávají drobné dárky nebo květiny.
Dochvilnost není absolutní, mezi přáteli i v pracovním kontaktu se akademické čtvrthodinka
považuje za společenský bonton.
Pověstný francouzsky vkus se podepisuje
i na zařízení bytu, který bývá pohodlný a útulný.
Rodina se schází většinou až večer, proto je
hlavním jídlem dne večeře. Francouz jí zásadně 3x denně.
Při setkání je běžné nejen podání ruky, ale
i společenský polibek většinou jenom naznačený. Je naprosto běžný i mezi mužem
Vítězný oblouk
KULTURA FRANCIE
Kultura Francie a francouzských lidí byla
formována geografií, hlubokými historickými událostmi, cizími i interními sílami
a skupinami. Francie, a zvláště Paříž, hrál
důležitou roli jako centrum vysoké kultury
od sedmnáctého století, nejprve v Evropě,
a postupně na dalších kontinentech. Dosud
Francouzi jsou nacionalisté, jsou sebejistí
a hrdí na své dějiny, na svou kulturu
a především na svůj jazyk.
1
u nás v Česku patří série četnických filmů
(Četník a mimozemšťané, Četník se žení,
Četník ze Saint Tropéz ad.), v poslední době
můžeme sledovat také seriál Julie Lescautová o nekompromisní a zároveň lidské
šéfce policie.
Lidé a společnost
Obyvatelstvo ve Francii je velmi různorodé.
Přestože navenek vypadá Francie jako jednolitý stát, při hlubším pohledu něco jako
„Francouzská rasa“ vlastně neexistuje.
Francouzi se vyznačují značně různorodým
národnostním původem, který je stejně jako
jejich dějiny výsledkem mnoha vlivů. V průběhu svých dějin zažila Francie množství
přistěhovaleckých vln (což je příznačné i pro
současnou Francii).
K Francouzské národnosti se hlásí 95%
obyvatel, k Arabské 3%, k Alsasské 2,3%.
Citadela
hraje Francie důležitou roli v politice, ale
také v současném umění, módě a kuchyni.
Hudba
Mezi nejznámější klasické autory hudby
patří především George Bizzet se svou Carmen, Hector Berlioz a Claude Debussy.
Francie je také známá především svými
šansony. Tato středověká francouzská
píseň byla zpívána francouzskými truvéry.
Píseň měla jednoduchou melodii a rytmus.
Text býval často humorný, satirický a často
i frivolní. Nejznámější šansoniérkou byla bezesporu Édith Piaf. Dalšími známými šansoniéry pak byli Yves Montand, Charles
Aznavour, Gilbert Bécaud.
Současná hudba není příliš známá, nejvýraznější hudební skupinou je Simple Plan,
což francouzsko-kanadská pop-punková
kapela. Do povědomí vešla díky filmu Smím
prosit? také skupina Gotan Project se svou
písní Santa Maria. Tato hudební skupina je
propagátorem tzv. elektrotanga.
Pevnost Boyard
Film
O francouzském filmu by se dalo napsat
několik mnohostránkových knih. Francie
není jen kolébkou filmového festivalu
v Cannes, ale také má celou řadu výborných herců. Zcela jistě mezi ně patří Jean
Paul Belmondo, Pierre Richard, Alain Delon,
Gerard Depardieu, Sophia Marceau, Jean
Reno, Luis de Funès.
Mezi filmy, které se zapsaly do povědomí i
Školství
Francie není jen velkou zemí umění a kultury a první turistickou destinací na světě.
Je také starým národem oddaným vzdělání,
vědě a jedním z prvních center vědeckého
a technologického novátorství. Díky svým
prestižním univerzitám a vysokým školám
zaujímá Francie třetí místo na světě v počtu
přijatých zahraničních studentů.
Jeollanamdo
2
STŘEDOŠKOLSKÉ VZDĚLÁNÍ
Středoškolské vzdělání sestává ze dvou
stupňů – z nižší střední školy (collège)
a z lycea (lycée).
● Collège – nižší střední škola
Collège navštěvují děti ve věku jedenácti až
patnácti let, tedy od šesté do třetí třídy (číslování tříd je sestupné). Tento typ školy bývá
označován jako jednotný, neboť všechny
děti získají v zásadě stejné vzdělání. Na
závěr obdrží vysvědčení zvané Diplôme National du Brevet.
Eiffelova věž (francouzsky La Tour Eiffel) Byla postavena v letech
1887 až 1889. Měří včetně antény na vrcholu 324 metrů. Je pojmenována po svém konstruktérovi Gustavu Eiffelovi.
ZÁKLADNÍ VZDĚLÁNÍ
Mezi školy poskytující základní vzdělání
(école primaire) se ve Francii zahrnují mateřská škola (école maternelle) a základní
škola (école élémentaire).
● Mateřská škola
Předškolní vzdělání v mateřské škole bylo
ve Francii zavedeno v roce 1881 a je určeno dětem od tří do šesti let. Docházka
sice není povinná, přesto však mateřské
školy navštěvují téměř všechny děti ve
věku tří let. Většinou se jedná o školy
státní. Sledují cíle výchovné a pedagogické
a zprostředkovávají dětem poznání života ve
společnosti, pomáhají rozvíjet jejich osobnost a komunikační schopnosti. Mateřská
škola je silnou stránkou a význačným
rysem francouzského vzdělávacího
systému a přispívá k větší efektivitě základního školství. Učitelé v mateřské škole
mají stejnou kvalifikaci jako vyučující na základní škole a mohou působit na všech
úrovních systému základního vzdělání.
Renovovaná historická plachetnice v Orleónu.
● Lyceum
Lyceum poskytuje tříleté studium určené
studentům od patnácti do osmnácti let; zahrnuje tedy druhou, první a závěrečnou třídu
(la terminale). Nabízí široké spektrum
oborů. Je ovšem možné rozlišit dva základní
typy: všeobecně vzdělávací a technická
lycea, obojí zakončená všeobecnou maturitní zkouškou – baccalauréat général,
a odborná lycea, kde student na závěr obdrží výuční list (CAP – certificat d’aptitude
professionnelle), vysvědčení o absolvování
odborné školy (BEP – brevet d’études professionnelles) nebo složí odbornou maturitní zkoušku – baccalauréat professionnel
(viz níže „Odborné školství”).
● Základní škola
Základní škola je povinná pro všechny děti
francouzské i jiné národnosti od šesti let
věku. Je určena dětem od šesti do jedenácti let. Jejím posláním je předat dětem
základní znalosti a vést je k občanství.
● Baccalauréat (maturita) – zkouška
zakončující středoškolské vzdělání
Maturitní zkouška – baccalauréat – byla ve
Francii zavedena roku 1808. Absolventům
3
je udělován diplom, který má v systému
francouzského školství dvojí úlohu – potvrzuje ukončení středoškolského studia a
zároveň opravňuje k zahájení studia na vysoké škole.
NIŽŠÍ STUPNĚ ODBORNÉHO
VZDĚLÁNÍ
Na nižších stupních odborného vzdělání se
výuka konkrétně zaměřuje na oblast podniků a řemesel, která se zde uplatňují, aby
poskytla žákům znalosti a dovednosti potřebné v určité odborné sféře. Odborné lyceum (lycée professionnel) nabízí dvouleté
studium navazující na collège a absolventům uděluje výuční list (C. A. P.), nebo vysvědčení o absolvování odborné školy (B.
E. P.). Nižší stupeň odborného vzdělání dává
studentům možnost v krátké době dosáhnout diplomu, který usnadní jejich zapojení
do pracovního procesu.
VYSOKOŠKOLSKÉ VZDĚLÁNÍ
Vysokoškolské vzdělání zahrnuje všechny
typy pomaturitního studia.
Vedle sebe existují dva systémy:
● otevřený systém univerzit. Na univerzity odchází největší počet studentů. Studium není výběrové, je otevřeno všem, kdo
složili zkoušku baccalauréat. Nabídka
oborů je velmi rozmanitá;
Jídlo
Francouzské kulinářské umění je vyhlášené
po celém světě. Kdo nezná proslulá francouzská jídla typu žabí stehýnka, šneci,
mušle, sýry nebo proslulé francouzské víno,
které se podává ke každému obědu. Bohužel francouzská kuchyně se za posledních
pár let poněkud otřásla v základech. Skvělé
přísady si naštěstí své místo uchovaly, což
potvrzuje každý městský i vesnický trh. Nicméně malé rodinné restaurace se postupně vytrácejí.
Pokud přijdete v turistické oblasti do restaurace na oběd doba oběda se může protáhnout až na 1,5 – 2,5 hodiny. Což pro nás
české stravníky může být docela zajímavé.
Chody se servírují postupně, až všichni dojí
daný chod číšník donese další. Počet chodů
bývá převážně 3 až 5 někdy i více zvláště v
regionální kuchyni. Jídlo nebo pití se platí
převážně při odchodu a vůbec nikomu nebude vadit, že nad jednou kávou nebo jedním jídlem strávíte dlouhé hodiny. Francouzi
jsou na to docela zvyklí.
Francie je rovněž perfektním místem k
ochutnání cizích kuchyní třeba severoafrické, karibské, marocké, thajské, vietnamské, japonské, indické a italské.
● systém výběrových škol s omezenou
kapacitou. Zájemci o studium musí projít
výběrovým řízením, složit zkoušku nebo doložit své studijní výsledky, případně ještě
absolvovat vstupní pohovor. Tento systém
se uplatňuje především na školách, jako
jsou instituty politických věd (IEP), inženýrské a obchodní školy, technologické univerzitní instituty (IUT), odborné univerzitní
instituty (IUP) a školy, do nichž studenti
mohou být přijati teprve po absolvování přípravného studia – to jsou zejména tzv.
grandes écoles jako Ecole Nationale d’Administration, Ecole Nationale Supérieure,
vysoká technická škola Ecole Polytechnique a vysoká škola inženýrská Ecole Centrale. Absolventi těchto institucí často
získávají významné funkce ve státním či
podnikovém sektoru.
Vysoké školství nabízí jak teoretické studium, tak odborné, profesně zaměřené specializace.
● Studium teoretických odvětví je ukončeno diplomem na jedné ze tří úrovní – licence (odpovídá českému titulu „bakalář”),
master recherche („magistr”), doctorat
(„doktorát")
● Odborné specializace udělují univerzitní
diplom v oblasti technologie (DUT), diplom
„licence professionnelle” a „master professionnel”.
Jídlo v restauracích
U restaurací záleží především na ceně
obědů. Dobře se můžete najíst už za 6 – 12
Euro. Pokud jde o kvalitu a ceny, není mezi
restauracemi (relais) a hospodami (brasse4
ries) vůbec žádný rozdíl. Liší se pouze v tom,
že hospody po většinu
dne vydávají jídla rychleji. V turistických oblastech, když se vydáte
hledat vhodné místo k
posezení u jídla vyhýbejte se podnikům,
Gaiette charentaise – dort
které ve špičce jsou
obsazeny pouze z poloviny. Všude platí, že kam
chodí málo lidí na oběd,
tam se moc dobře nevaří.
Najíst se můžete i v hotelových restauracích,
které nejsou otevřené
Merveilles – smažené těsto
pouze hostům. Hotová
jídla jsou označena na jídelních lístcích jako
(menus fixes) a převážně bývá výběr z jednoho nebo dvou jídel. Menus fixes však
bývají nejlevnější. Když budete chtít ochutnat nejlepší regionální speciality, budete si
muset připlatit.
Obědy
Jídla bývají převážně z různých chodů předkrm, několik možných hlavních jídel (záleží,
kde si co objednáte), zákusek a nakonec
káva. Předkrm si můžete vybrat ze dvou
chodů studeného nebo teplého. Jako předkrm se dávají velmi malé porce. Málokde se
setkáte s klasickými polévkami, a pokud
ano tak to je spíše hustá nebo kašovitá s
různými přílohami. Dozvěděli jsme se, že
polévky u francouzů doma se vaří málokdy.
Prý tak šetří vodu. Jinak hlavní chod bývá
převážně bez brambor nebo rýže. Brambory, rýži, hranolky tyto přílohy si musíte doobjednat. Přílohy se dodávají odděleně na
jiném talíři. Hlavní jídlo bývá převážně
z masa buď telecí, skopové, vepřové, kuřecí nebo hlavně ryby. Speciality mívají
někdy i velmi chutnou omáčku. Po jídle Vám
vždycky nabídnou něco sladkého moučník,
kávu cokoliv. Pokud nemáte na pití, stačí si
v restauracích vzít vždy připravenou láhev
plnou studené vody z kohoutku (l’eau de
robinet). Ty dostanete k jídlu zdarma
a v jakémkoliv množství.
Couvert
Service compris (s.c.) znamená, že v ceně je
zahrnutý couvert. Service non compris
(s.n.c) neboli servis en sus značí, že tomu
tak není. V takovém případě musíte k cel
Tourteau fromage – dort s kozím sýrem
Pití v kavárnách, barech a restauracích
Všude, kde se dá najíst, dostanete i něco
k pití. Nezapomeňte, že ke každému obědu
si můžete vzít k jídlu jakékoliv množství
dobře vychlazené vody úplně zdarma. Francouzi pijí vždycky pomalu a s rozvahou.
Každý bar či kavárna má povinnost vystavit
kompletní ceník, na němž zpravidla nebývá
uvedený 15 procentní příplatek za obsluhu. Nejlevnější nápoje dostanete přímo
u baru (au comptoir), více pak budete
muset zaplatit u vnitřních (la salle) nebo
venkovních (la terrasse) stolů.
Víno se pije snad u každého jídla a při
každé příležitosti (oslavy, narozeniny, atd.).
Červené víno najdete označené jako rouge,
bílé jako blanc a nakonec růžové rose.
Ceny vín se pohybují od 1,50 Eura do 15
Eur a více za láhev. Přičemž už za 4–5 Eur
koupíte docela dobré víno. Pro představu
třetinka piva stojí 3–4 Eura záleží od oblasti. Našli jsme i tuplák piva, ale ten stál 12
Eur. Což samo o sobě určuje, co se asi
bude pít. Nejlepším způsobem koupě vína
je přímo u výrobce (vengerons) a to buď na
vinici, v prodejně Maisons, Syndicats du Vin
nebo Copératifs Vinicoles (vinařské družstvo). Na všech těchto místech si víno
5
silné. Objednat si ho můžete jako Un café
nebo un express – obyčejná káva a un
créme je káva s mlékem. Pokud jste zvyklí
pít kávu z velkých šálků, pak si objednejte
un grand café nebo un grand créme.
můžete před koupí ochutnat. Nejlevněji víno
nakoupíte přímo v supermarketech než u
samotných Vingerons. Francie není pivařský stát. Převážná většina piv se sem dováží ze zahraničí anebo z francouzského
regionu Alsaska. V supermarketech můžete
najít pivo v láhvích nebo plechovkách a docela levné.
Tvrdý alkohol
Co se týče silného alkoholu, převládá
převážně brandy, koňak, eaux de vie (tvrdý
alkohol), likéry a koktejly.
Nealkoholické nápoje
Z nealkoholických nápojů si můžete vybrat
opravdu hodně - čaje, džusy, perlivé minerální vody, neperlivé minerální vody, kávy a
samozřejmě i mléko. Nejlepší je si zajít do
supermarketu a nakupovat ve velkém za
levný peníz.
Pod pojmem káva si Francouzi představují
většinou espreso – malé, černé a velice
Francouzské speciality
Sýry
Existuje přes 400 druhů francouzských
sýrů, přičemž každým rokem vznikají další.
Nejznámější všudypřítomné sýry jsou Brie,
Camembert, Roquefort, Reblochon a
mnoho variant kozího sýra (chévre). V každém regionu můžeme nalézt i jeden nebo
dva místní druhy sýrů a to jsou právě ty klenoty.
Bouillabaisse
Šafránem a česnekem ochucená rybí polévka, do níž se vhazují kousky ryb, croutons
(osmahnuté kousky chleba) a rouille (majonéza s příchutí chilli). Za základ ryby, která
6
patří do polévky, se považuje rascasse což
jsou ropušnice. Tato specialita se převážně
podává na azurovém pobřeží nejčastěji
v okolí Marsaille.
Raclette neboli sýrové fondue
původně pochází z Švýcarska. Ve velké míře
je oblíbené u francouzů. Jedná se vlastně o
plátek sýra, který se taví (fondue) na speciálním opékacím přístroji v mističce. Podává se s opečeným chlebem, a prakticky
jakýmikoliv přílohami převážně to bývají
ryby, maso nebo vajíčka ale ji ovoce.
Šneci
jedli jsme je a velmi nám chutnali. Připravují
se s petrželí, máslem a nakonec se jemně
okoření a osolí. Pak se pouze hodí do
trouby na 20–30 minut.
Mušle
v přímořských oblastech dostanete na talíři
černé mušle. Ty se vaří ve skořápce na
různé způsoby.
Lanýži
velmi drahá specialita chutná jako žampion.
Osobně moc nevíme co na nich francouzi
vidí.
Crepes
palačinky na mnoho způsobů – sladko, kyselo i slané. Specialitou jsou gallettes –
bretaňské pikantní slané palačinky. Připravují se z pohankové mouky a podávají se
s jablečným vínem cidre.
málně na stejné úrovni, cítí se poníženi,
pokud musí jednat s funkčně nižšími zaměstnanci.
Při setkání i při loučení si všichni podávají
ruce. Výměna vizitek v obchodním styku je
samozřejmou součástí seznámení. Na
funkce si Francouzi nesmírně potrpí a je
pro ně příznačné, že každý pracovník má na
vizitce uvedenou, byť i zcela nejasnou, pracovní funkci. Akademické tituly se na vizitkách vynechávají.
Francouzi dávají vždy přednost osobním
kontaktům. Francouzští manažeři nemají
příliš v oblibě služební cesty, dávají přednost
jednání v domácím prostředí. Ten, kdo je
ochoten se tomuto zvyku přizpůsobit, je na
tom v očích svých partnerů lépe než ten,
kdo trvá na tom, aby jej navštívili v jeho
sídle.
TIPY PRO SPRÁVNÉ JEDNÁNÍ
S FRANCOUZI
Obchodním jazykem Francouzů je francouzština. Francouzi jsou na svůj jazyk
velmi hrdí, a přestože velmi neradi jednají
v cizím jazyce, jako druhá obchodní řeč získává stále větší důležitost angličtina a dnes
ji ovládá většina francouzských manažerů.
Vystupují zdvořile, srdečně a přívětivě. Přejít při setkání přímo k věci považují za velmi
nezdvořilé a netaktní. Okamžité nastolení
hlavních problémů s vynecháním orientační
fáze mohou Francouzi považovat i za určitý
projev arogance až nadřazenosti svých zahraničních kolegů. Francouzi vždy právem
očekávají, že budou jednat s partnery mini7
Francouzští partneři jsou hovornější, tichu
a mlčení se vyhýbají. Ústní projev je doplňován bohatou řečí těla. Francouzi používají mimiku a gesta. Když něco chválí, líbají
si u toho špičky prstů. Když už ale naopak
mají něčeho dost, pokládají si ruce na čelo.
Během jednání se ve Francii nepodává
žádné občerstvení (ani čaj nebo káva)
a většinou se ani nekouří.
Součástí obchodní činnosti a obchodního
jednání jsou obědy nebo večeře. Francouzi
jednak sami rádi dobře jedí (a pijí dobré náNA CO SI DÁT POZOR
Mimóza – u nás se jí říká také akácie
Pozvání do rodiny je vyznamenáním a je třeba si
ho vážit, není totiž nijak běžné. Francouzi se scházejí většinou v kavárnách. Při přátelských návštěvách se běžně dávají a očekávají drobné dárky
nebo květiny.
poje), jednak rádi představí svým zahraničním partnerům francouzskou kuchyni.
Nadto nepovažují obchodní činnost a dobré
jídlo za neslučitelné, ba naopak.
Dochvilnost není absolutní, mezi přáteli i v pracovním kontaktu se akademické čtvrthodinka považuje za společenský bonton.
Francouzi si velmi cení dobrého vkusu, kladou důraz na vnější prezentaci. Oblečení by
proto mělo být konzervativní a elegantní.
Francouzi si velmi zakládají na vzdělání.
Rozhodujícím předpokladem pro dosažení
úspěchu ve Francii jsou známosti, které je
nutno neustále pěstovat a prohlubovat.
Pěstování vztahů je důležité i pro činitele
malých a středních firem v rámci regionů.
Proto prodejci, zástupci i obchodní cestující
udržují nejen profesionální vztahy, ale
i vztahy osobní se svými partnery a často
i s jejich rodinami. Společnost je velice hierarchizována, buď podle rodinného původu,
nebo podle majetku. Zcela zvláštní postavení mají absolventi prestižních univerzit,
kteří zastávají nejvyšší funkce v politickém
a ekonomickém životě a ve státní sféře.
Pověstný francouzsky vkus se podepisuje i na
zařízení bytu, který bývá pohodlný a útulný. Rodina se schází většinou až večer, proto je hlavním
jídlem
dne večeře. Francouz jí zásadně 3x denně.
Při setkání je běžné nejen podání ruky, ale
i společenský polibek většinou jenom naznačený. Je naprosto běžný i mezi mužem a ženou,
kteří mají mezi sebou pouze přátelský vztah. Francouzi naznačí polibek 3x.
Ženy se stále ještě starají o děti a domácnost,
zatímco muž vydělává peníze. Výchova dětí se
odehrává v duchu přirozené výchovy: dítě je třeba
hlídat, ne vychovávat. Pro cizince je utrpením návštěva ve francouzské rodině, kde mu děti hostitelů
doslova lezou po hlavě, pro Francouze je utrpením
náš výchovný systém, o kterém tvrdí, že v dítěti potlačí osobnost.
Jedním z největších společenských prohřešků
je spěch u jídla. Ve Francii není slušné jíst rychle!
V průměru jsou Francouzi zvyklí obědvat 1–2 hodiny. Nezbytnou součástí je i estetická stránka jídla.
Pracovní doba ve Francii je od 9 do 12 a od 14 do
18 hodin.
8