MUS, letošní ročník - Máš umělecké střevo?

téma
„slovo
je umění“
letošní ročník je věnován jiřímu
kolářovi, neb tento rok uplyne
100 let od jeho narození.
Máš
umělecké
střevo?
5. ROČNÍK SOUTĚŽE
představující VÝTVARNÉ
UMĚNÍ PRO STUDENTY
STŘEDNÍCH ŠKOL
A GYMNÁZIÍ
soutěž!!!
5. ROČNÍK SOUTĚŽE
představující
VÝTVARNÉ UMĚNÍ
PRO STUDENTY
STŘEDNÍCH ŠKOL
A GYMNÁZIÍ
téma
„slovo
je umění“
jiří kolář
V letošním školním roce 2013/14 proběhne 5. ročník soutěže pro studenty středních škol a gymnázií
„Máš umělecké střevo?“ (dále MUS). MUS je celoroční
aktivitou pro studenty se zájmem o současné
výtvarné umění, kterým nabízíme možnost seznámit
se s nejzajímavějšími českými galeriemi, umělci a kurátory. Soutěž patří mezi doprovodné aktivity Ceny
Jindřicha Chalupeckého, nejprestižnější soutěže pro
výtvarníky do 35 let, a je možné ji vnímat jako „přípravku“ pro budoucí umělce/kyně, kurátory/ky nebo
teoretiky/čky nejen výtvarného umění.
Téma letošního ročníku je:
„SLOVO JE UMĚNÍ“
Soutěž se bude věnovat tématu písmene, slova, věty
nebo textu ve vizuálním ztvárnění. Výsledné práce
studentů mají obsahovat tyto náměty nebo z nich
vycházet, tedy: písmeno, slovo, věty nebo text a mají
být libovolně začleněny v jejich výsledné práci. Jejich ztvárnění, volba umělecké přístupu nebo média
je však zcela na nich. V každém roce se u studentů
potkáváme s využitím jak tradičních (malba, socha,
grafika), tak nových médií (video, fotografie, počítačová animace, využití sociálních sítí). Při celkovém
hodnocení je pro porotu rozhodující pouze kvalita
samotného díla a splnění zadání.
Letošní ročník je věnovaný světoznámému umělci
Jiřímu Kolářovi, od jehož narození uplyne v roce 2014
100 let. Jiří Kolář patřil mezi zakládající členy Ceny
Jindřicha Chalupeckého (spolu s Václavem Havlem
a Theodorem Pištěkem). Proslavil se jak svými básněmi, tak kolážemi a rolážemi, které často pracovaly
s námětem vystřihovaných slov a textů.
harmonogram
soutěže
2013 | 14
Harmonogram je stejný jako v předchozích ročnících.
Září—říjen:
zahájení soutěže, zaslání informací do škol.
Listopad:
ukončení termínu přihlášek.
Prosinec—únor:
workshopy pro studenty v galeriích DOX, NG, MG,
konzultace prací přihlášených skupin ve školách (na
vyžádání).
Březen:
termín pro zaslání prací studentů.
Květen:
finále soutěže.
Červen:
výstava nejzajímavějších prací v rámci Bienále Brno
2014 v Moravské galerii v Brně.
workshopy
Nabízíme všem zúčastněným studentům možnost navštívit výtvarné workshopy připravené ve spolupráci
nabídka
pro studenty
a pedagogy
zúčastněných
škol
s Národní galerií v Praze, Moravskou galerií v Brně
a Centrem pro současné umění DOX. Letos poprvé
také nabízíme konzultace (po domluvě) přímo se studenty a jejich pedagogy ve školách, které mají přispět
ke zkvalitnění výsledných prezentací.
Workshopy vznikají za podpory společnosti Wacom,
která pro ně poskytuje poslední modely grafických
programů, výtvarné tablety a počítače. Součástí
workshopů jsou informace pro studenty a pedagogy
ohledně letošního tématu.
Mezi další doplňkové aktivity patří soutěž společnosti
Horsefeathers na designové návrhy pro kolekce jejich oblečení. Nejzajímavější práce studentů budou,
stejně jako v loňském roce, vyhodnoceny a oceněny
dárkovými kupony.
Soutěž MUS? podporuje společnost JaT a nebo řada
kulturních periodik (Art and Antiques, Artalk.cz),
které věnují ceny pro nejúspěšnější účastníky soutěže.
kontakt
Kontakt:
Michaela Matysová,
Veletržní palác, Dukelských hrdinů 47,
Praha 7, Národní galerie v Praze
telefon: 224 301 007
email: [email protected]
www.umeleckestrevo.cz
„slovo
je umění“
Pro letošní ročník soutěže Máš umělecké střevo? jsme vybrali téma „Slovo
je umění“, které se bude věnovat písmenu, slovu, větě nebo textu ve
vizuálním ztvárnění.
Letošní ročník je věnovaný světoznámému umělci Jiřímu Kolářovi
(1914-2002), od jehož narození v roce 2014 uplyne 100 let. Jiří Kolář patřil
mezi zakládající členy Ceny Jindřicha Chalupeckého (spolu s Václavem
Havlem a Theodorem Pištěkem). Proslavil se svými kolážemi a rolážemi,
ve kterých často pracoval s námětem vystřihovaných slov a textů.
zadání
Podmínky účasti
termíny
forma
Výsledné práce studentů mají obsahovat tyto náměty
nebo z nich vycházet, tedy: písmeno, slovo, věty nebo
text. Tyto náměty mají být libovolně začleněny v jejich uměleckém projektu. Ztvárnění, volba umělecké
přístupu nebo média je však zcela na studentech. Je
možné využít jak tradiční (např. malba, socha, grafika), tak nová média (video, fotografie, počítačová
animace, práce se sociálními sítěmi apod.). Při celkovém hodnocení je pro porotu rozhodující pouze
kvalita samotného díla a splnění zadání.
Práce ve skupině (min. 2 osoby, max. 10 osob), pro
studenty středních škol (i SOU) a gymnázií, ve věku
14-19 let (v ojedinělých případech je možné zažádat
o výjimku).
Odevzdání přihlášky nejpozději do 30. listopadu 2013
(přihlášky ke stažení na webu www.umeleckestrevo.cz
nebo na webu Národní galerie v Praze www.ngprague.cz).
Odevzdání práce do 21. března 2014.
Do 21. března 2014 potřebuje odborná porota práci
studentů v elektronické podobě (nafocené materiály,
jiný druh záznamu). Na samotné finále (květen 2014)
se bude prezentovat dílo v jeho fyzické podobě.
Finalisty soutěže čeká prezentace jejich prací na
Grafickém bienále v Moravské galerii v Brně.
Jetelová
2
Magritte
1
TIMO
4
Sagmeister
3
Kosuth
7
Nezval – Teige
6
Marinetti
5
chatrný
Stratil
8
Vosecký
11
Valolch
12
Innemann
Kolář
13
10
Chatrný
9
komentář
k obrázkům
1
2
3
4
5
6
Slavný obraz The Treachery of Images (Proradnost obrazů) z let
1928 – 29, belgického malíře René Magritte (1898—1967) odkazuje na problémy iluze a reprezentace v malířství. Ačkoliv je
dýmka namalována velmi realisticky, nejedná se o skutečný předmět, ale pouhou iluzi. Nápis „Toto je dýmka“ je tak ve skutečnosti
lživý, neboť jde pouze o její reprezentaci a poukaz na neskutečný
svět obrazů, ve kterém žijeme.
Stránka s avantgardní textovou montáží Osvobozená slova /
Parole in libertá (1914 – 15) Itala Filippa Tomassa Marinettiho (1876 – 1944) je jedním z klíčových děl umění – futurismu.
Marinetti – básník, prozaik a dramatik, působící v Paříži – vytvářel nový umělecký styl, který byl oslavou destruktivní progrese
války a vítězství nového nad starým. Nešlo zde o poezii či estetiku
samotnou – umělecké složky byly spojené s politickým extremismem – Marinetti prosazoval vstup Itálie do války v roce 1914 a byl
již od roku 1919 mezi prvními fašisty. Krajní fascinace technikou,
stroji a chaosem války se odráží i v této typografické kompozici,
ve které se slova a věty mísí přes sebe v dravých výkřicích, jako
v davové psychóze provolávání bojových hesel.
Fotografii ze souboru ATLANTIC WALL z roku 1994 vytvořila
umělkyně Magdalena Jetelová (*1946), která pracuje s architekturou či krajinou, často v rozsáhlých a náročných instalacích.
V tomto případě promítala laserem upravené texty francouzského kulturního teoretika Paula Virilia (*1932) z jeho díla „Bunker
archeology“ (1975). Virilio dokumentoval rozpadající se zbytky
původně 15 000 betonových nacistických bunkrů, které se potápí do pískového podloží Atlantiku, již od konce padesátých let.
Jeho teoretické dílo mělo velký vliv nejen v oblasti filosofie, ale
také vizuálního umění, podobně jako u Magdaleny Jetelové, která
konfrontuje fyzickou přítomnost ruin se světelnou projekcí textů
myšlenek o válce, času, rozpadu.
Plakát z roku 1999 pro přednášku v AIGA (American Institute
of Graphic Arts) Vytvořený rakouským designérem Stefanem
Sagmeisterem (*1962), působícím v New Yorku. Jeho tvorba na
poli grafického designu má promyšlené přesahy. V tomto případě
se pokusil vizualizovat bolest, která doprovází vznik mnoha projektů jeho studia. Jeden z jeho pracovníků vyřezal text žiletkou
přímo do Sagmeisterovy kůže. Fotografie: Tom Schierlitz.
Václav Stratil (1950) se zabýval v osmdesátých letech 20.
století vytvářením tzv. Černých kreseb, od menších formátů po
několikametrové kompozice. Využíval jednoduchou mechanickou
techniku rýsování a kresby černou tuší s vrstvením tisíců čar přes
sebe. Vytváření těchto obrazů bylo velice náročné a v mnohých
z nich se objevuje slovo či část textu, která je v kontextu náročnosti celého procesu výrazem existenciální absurdity tvorby
člověka. Častým slovem, které se objevovalo ve vrstvách tisíců
čar bylo „Nuda“.
Nápis brněnského streetartového umělce a writera Tima, pracujícího pod pseudonymem již více než 15 let se nacházel pod
jedním z dálničních podjezdů. Timo ve svých inteligentních
intervencích, založených většinou na jednoduchém, ale působivém vtipu, ironicky komentuje jazyk patetických reklamních
a PR kampaní. Podobně jako tyto kampaně razantně zaplňují
a až přeplňují veřejný prostor, také Timo veřejný prostor zabírá,
sice nelegálně, avšak ne s cílem manipulace, obchodu a vytváření
soukromého zisku, ale z důvodů poetické provokace našeho kritického myšlení.
7
8
Dílo amerického průkopníka konceptuálního umění Josepha
Kosutha (*1945) Pět slov ze zeleného neonu (1965) odkazuje
na sémantické významy slov. Minimalistická kompozice reprezentuje zacyklením sebe sama a textem je konkrétním výrazem
předmětu jež popisuje. Kosuth je autorem celé řady děl, které se
zabývají filozofickými otázkami jazyka a umění.
Dvojstrana ze sbírky ABECEDA z roku 1926 Vítězslava Nezvala
(1900—1958) v grafické úpravě Karla Teige (1900—1951).
Geometrický grafický doprovod se propojuje s modernistickými
tanečními kompozicemi pohybového souboru Milči Mayerové
(1901—1977).
9
Dvojice políček z experimentálního avantgardního filmu Svatopluka Innemanna (1896—1945) „Praha v záři světel“ z roku
1928 využívá metodu vícenásobné expozice a vrstvení obrazů,
které se stávají téměř abstraktními a odkazují na dobový zájem
o geometrii i fascinaci progresivními technologiemi snímání
filmovou kamerou z neobvyklých úhlů pohledu. Film navozuje opojení září velkoměsta, elektřinou a pokrokem. Fragmenty
písmen připomenou dobově oblíbené svítící neonové nápisy,
neodmyslitelnou součást moderních velkoměst.
10
Obraz SPEKTRUM VIII. umělce Dalibora Chatrného (1925—2012)
je ze souboru osmi obrazů stejného formátu, na kterém je vždy
význam slova a jeho barva ve vzájemném protikladu. Barva,
kterou však slovo popisuje, je na obraze přítomna v podmalbě,
která v tomto případě skrze zelenou prosvítá. Zelená a rudá jsou
komplementárními - protilehlými barvami na škále základních
barev spektra. Malířský a významový problém jsou tak současně
námětem tohoto rafinovaně jednoduchého díla, typického pro
jednoho z předních českých konceptualistů 2. pol. 20. století.
11
Objekt „Tři vejce“ z roku 1976 od Jiřího Koláře (1914—2002)
je zhotoven typicky autorskou technikou chiasmáže, kdy je prostorový tvar polepován malými útržky různých textů. V tomto
případě použil také části notových zápisů, nebo map z atlasu
hvězd. Původní smysluplný text či zápis ztrácí svou dekonstrukcí
význam a stává se z něj textura s významem novým. Kolář byl objevitelem nových metod koláží, současně však byl také básníkem
a autorem vizuální poezie - básní skládaných z věcí.
12
Nápis „Pracuj víc otroku“ vytvořil Ivan Vosecký (*1963) speciálně pro výstavu „Hrubý domácí produkt“ v roce 2007. Text
parafrázující uvědomělé budovatelské heslo či reklamní slogan
ironizuje přemrštěnou víru kapitalistické společnosti v nekonečný hospodářský růst a pokrok, navzdory všem limitům. Otevírá
tak celou oblast souvislostí současného světa a vztahu výroby,
kapitálu či reklamy k vykořisťovaným jedincům, kteří jsou v zájmu vlastního či cizího blahobytu a pokročilého konzumerismu
nuceni produkovat stále více.
13
Jiří Valoch (*1946) je básníkem, umělcem, teoretikem, kurátorem. Jeho texty a vizuální poezie, stejně jako projekty i realizace
konceptuálních textových instalací, které vytváří od šedesátých
let 20. století, jsou klasickými příklady zájmu vizuálního umělce
o text, slovo, báseň a jejich významy. Jiří Valoch tvoří promyšleně
a rafinovaně, i když mnohá jeho díla jsou fascinující svou prostotou. Ukázka na fotografii je z instalace v galerii Jelení z roku
2006, kdy do každé ze dvou místnosti umístil první a poslední
písmeno abecedy.