Přeložte do japonštiny. Použijte určený zdvořilostní styl. 1. lekce A

Transkript

Přeložte do japonštiny. Použijte určený zdvořilostní styl. 1. lekce A
Přeložte do japonštiny. Použijte určený zdvořilostní styl.
1. lekce
A) Zdvořilý styl
1. Je tamta budova Tokijské fórum? – Ne, není. Není to Tokijské
fórum.
2. Tyto boty jsou maminky? – Ne, nejsou. Maminčiny boty jsou
tamty.
3. Toto je manželka pana Jamakawy, Jumiko.
4. Manžel paní Tanakové není Jihokorejec.
5. Johančin (mladší) bratr Tomáš je tamto miminko.
6. Iveta není žena v domácnosti. Je zubařka.
7. Tamto je mapa tokijského metra.
8. Tento pán je kolega pana Watanabeho, pan Araki. – Těší mě.
9. Dcera pana Jamamota je učitelkou na Tokijské univerzitě.
10. Kdo je (mladší) bratr Momoko? – Tamten chlapec.
B) Neutrální styl
1. Čí panenka to je? – Je (mé) sestry Johanky.
2. To je tvoje anglická učebnice, Momoko? – Ne, není. To je
Šimonova japonská učebnice.
3. Kdo je ta holčička? – Je to Rieka, dcera Rjóko.
4. To německé auto není Kučerových?
5. Ralfova maminka není Rakušanka. Je to Ukrajinka.
2. lekce
A) Zdvořilý styl
1. Ten kufr je váš, pane profesore Hondo? – Ano, je můj. Tamten
kufr je také můj.
2. Jak se jmenujete? – Jamašita. Toto je kolega Tanaka.
3. To je učebnice španělštiny, nebo italštiny? – Je to učebnice
italštiny.
4. Tento elektronický slovník a tamten telefon přece nejsou jeho!
5. Paní doktorka Kikuči(ová) je tamta paní, že? – Ne, není. Ta paní
není paní doktorka Kikuči(ová). Je to maminka paní doktorky.
6. Toto je náš pes. Ten pes je také náš. – A ta kočka je také vaše? –
Ne, ta kočka není naše. Ani tamto není naše kočka.
7. Momoko je středoškolačka, nebo snad už je vysokoškolačka? –
Zatím není vysokoškolačka. Je středoškolačka.
8. Tamto jsou (moje) mladší sestry Mariko a Keiko. Jsou zdravotní
sestry.
9. Čí je ten časopis a tužka? – Ty jsou přece mojí kamarádky Eriko!
10. Ten notebook je váš, pane Watanabe? – Ne, není. Ten je
vedoucího oddělení Komacu(a).
B) Neutrální styl
1. Tatínek je ale silák. / ženská japonština
2. Vy už jste školáci? – Ne, ještě do školy nechodíme.
3. Sató a Kató jsou přece moji japonští kolegové!
4. Maminko, který je tvůj mobil? – Tamten mobil.
5. Maminko, která (z těch dvou) je zmrzlina Akiko? Tahle? – Ale ne.
Tahle to není. Tamta zmrzlina (to je).
3. lekce
A) Zdvořilý styl
1) Ve třídě jsou děti. – Jsou přece i v parku!
2) Pane profesore Macuoko, vaše brýle a elektronický slovník tady
nejsou.
3) Počítač i tiskárna jsou určitě v tamté místnosti.
4) Džundži ani Šimon nejsou ve škole. Jsou přece v knihovně.
5) Maminka ještě není doma, že? – Ne, ještě není. Je
v supermarketu.
6) Promiňte, ale jak se jmenujete? – Jsem Šúiči Jamada. – To jste
tatínek (staršího) kolegy Jamady, že? – Ano, jsem.
7) Toto je manžel (starší) sestry Masako. Jmenuje se Takeši
Mizujama. – Těší mě. Jsem kolegyně Masako Kawamoto, Keiko.
Ráda vás poznávám.
8) Není náhodou tamta žena dcera prezidenta (firmy) Jamakawy? –
Ano, určitě je to dcera prezidenta Jamakawy.
9) Kočka Tama i pes Širo jsou na zahradě. Kanárek Čiko je
v dětském pokoji.
B) Neutrální styl
1) Je babička doma? – Ne, zatím není. Je s Aiko tamhle v parku.
2) Hiroši, kdo je tamhleto (tamto dítě)? – To je přece moje
sestřenice Hanako.
3) Teta tady ještě není, že? – Ale jo, je! Je v kuchyni.
4) Dědečku, tvoje noviny a brýle jsou přece tamhle!
5) V parku Ueno je zoologická zahrada? – Jo, je! A v zoologické
zahradě v Uenu jsou i lvi!
4. lekce
A) Zdvořilý styl
1. Auto před restaurací není Honda pana Cučidy.
2. Vedle fontány (která je) uprostřed parku je Tomáškův kočárek.
3. Je něco v krabici pod tím stolem? – Ano, je! Je tam naše kočka
Tama.
4. Kde je můj fotoaparát? – Je v horní zásuvce stolu (staršího)
kolegy Jamagučiho.
5. Je někdo vedle ve třídě? Ne, není tam nikdo. Učitel a děti jsou
v parku za školou.
6. V jaké dny (v týdnu) je jazzový festival? – V pátek a v sobotu.
7. Co je na té knihovničce? – Elektronický slovník pana Tanaky. Ta
kniha vedle (toho) je jeho učebnice angličtiny.
8. Manželka pana Kinošity je v galerii vedle nádraží.
9. Žehlička je ve skříňce vedle dveří.
10. Promiňte, ale kde je stanice metra? – Stanice metra? Je na
tamté straně řeky Sumidy.
B) Neutrální styl
1. Maminko, tvůj mobil je přece ve tvojí tašce!
2. Který (z těch dvou) je tvůj (starší) bratříček, Hanako?
3. Naše škola je mezi bankou Sumitomo a kinem.
4. Co máš v pokoji (Co je ve tvém pokoji)? – Postel, stůl,
knihovnička a tak podobně.
5. Není to moje záležitost (odpovědnost)! Nejsi za to odpovědný
ty?
5. lekce
A) Zdvořilý styl
1. Toto červené jablko je velké, ale není dobré.
2. Nové boty slečny Mačidy jsou v té nevelké krabici pod tamtím
stolem.
3. Ona je krasavice, že? Ale není příjemná (není to příjemný
člověk).
4. Pane Nakame, moc vám děkuji za minule. – Ale ne, není zač.
5. Tento slovník je ohromně dobrý, ale je trochu těžký.
6. Pane Kanajamo, máte děti? – Ano, mám syna i dceru.
7. Malý pes Jamamotových je občas trochu hlučný, ale je ohromně
roztomilý.
8. V neděli samozřejmě nejsem ve firmě. Je přece volný den!
9. Můj nový byt je krásný, ale sousedé jsou trochu hluční.
10. Nemá peníze, ale je to velmi šťastný člověk.
B) Neutrální styl
1. Máš sourozence? – Jo, mám mladšího bratra a starší sestru.
2. Cučida je trochu nudný, ale je to přece hrozně dobrý kamarád!
3. Jamaguči, co si myslíš o tenpuře v té restauraci? – Je ohromně
dobrá, ale velmi drahá.
4. Učitelovo nezajímavé vyprávění je velmi dlouhé, viď?
5. Večírek je přece v té horní místnosti!
6. lekce
A) Zdvořilý styl
1. Tamta malá holčička má roztomilou tvářičku, že?
2. Kamarád Aojama je poměrně chytrý, ale není příliš milý.
3. Dneska je velmi hezky, ale protože mě hrozně bolí nohy, budu
doma.
4. To auto je poměrně levné, ale protože vůbec není hezké, nechci
ho.
5. Tenis není snadný sport, že? – Ale ano, je poměrně snadný! Ale
protože mně vůbec nejdou sporty, hraji špatně i tenis.
6. Pane Itokawo, proč nechcete to dobré jídlo? – Promiňte, ale dnes
se necítím moc dobře.
7. V této nákupní uličce je spousta zajímavých obchodů, ale není
tady ani knihkupectví ani zelinářství.
8. Ten lev má velké zuby. Ale je to hodné zvíře!
9. Je to váš názor, pane Maruki, ale není příliš správný! Klokan
totiž není japonské zvíře!
10. Naše štěně je velmi roztomilé, ale táta ho nemá příliš rád.
B) Neutrální styl
1. Kendži, proč dneska nejsi ve škole? – Protože mě strašně bolí
hlava. A kromě toho přednášky pana učitele Širojamy jsou hrozně
nudné.
2. Miwo, proč potřebuješ peníze? – Mám ráda tenis, ale protože
mám už trochu starou raketu, chtěla bych novou (raketu)!
3. Ten malý slon má ale velký chobot, viď?
4. Proč jsou děti sousedů dneska tak hlučné? – Rodiče přece nejsou
dneska doma!
5. Ten béžový koberec uprostřed této velké místnosti je úžasný, že
jo? – No, je. Je to přece starý holandský koberec!
7. lekce
A) Zdvořilý styl
1. Na stole v kuchyni je šest jablek, ale mandarinka tam není ani
jedna.
2. Potřebuji trochu mléka. – V ledničce je přece spousta mléka!
3. Jaké zaměstnání mají vaši sourozenci? – Starší bratr je architekt.
Starší sestra je učitelkou na základní škole.
4. Kolik stojí tento svetr? – 500 Kč. – To je levný, že?
5. V mém pokoji pod postelí jsou dvě krabice. V černé krabici
vpravo je Ógučiho starý počítač.
6. Lidé mají dvě oči a dvě uši. Srdce mají jedno.
7. Jaké zaměstnání má pan Óki? – Je to přece velice dobrý kuchař!
8. Je tady poblíž restaurace? – Ano, je! V suterénu obchodního
domu vedle banky Sumitomo jsou dokonce tři. Ale jedna je pro
vegetariány.
9. V té třídě jsou dokonce čtyři okna. Ale protože jsou poměrně
malé, není ta místnost příliš světlá.
10. Není to drahé? Kolik to stojí? - Jedno je za pět eur.
B) Neutrální styl
1. Nemáme šunku? – Máme jí spoustu. Dokonce 30 dkg.
2. Strýček z Brna je policista. Teta je zdravotní sestra.
3. Hanako, budeš v srpnu v Jokohamě? – Ne, v srpnu jsou letní
prázdniny, a tak budu na venkově.
4. Bílé víno už nemáme? – Ale ano, máme. V té skříňce vedle
tamhleté ledničky jsou dokonce ještě tři litry.
5. Starší sestra kamaráda Aojamy je známá herečka. Ale není moc
příjemná (není to moc příjemný člověk).
8. lekce
A) Zdvořilý styl
1. Sestřenice Eliška má moc ráda děti, a tak má dva syny a čtyři
dcery. Kromě toho mají doma tři psy a pět koček!
2. Na parkovišti je šest červených aut, čtyři bílá auta a tři modrá
auta.
3. Je pan profesor Kanajama dnes na univerzitě? – Dnes tady už
není. Zítra zde bude od deseti hodin dopoledne do půl páté
odpoledne.
4. V knihovničce vzadu ve vedlejší třídě jsou dva japonsko-anglické
slovníky a tři anglicko-japonské slovníky.
5. Kdy má vaše maminka narozeniny? – Maminka má narozeniny 6.
července.
6. Kolikátý rok (éry) Heisei je rok 2007? – Přece 19. rok (éry)
Heisei!
7. Práce zítra do oběda bude trochu nudná, ale odpoledne budu mít
zajímavou práci.
8. Máte to z domova do práce (firmy) daleko? – Ne, je to poměrně
blízko. – Tak to je šikovné, že?
9. Před vedlejším vchodem do této (moderní) budovy je dokonce 15
jízdních kol.
10. Lístek na šinkansen z Tokia do Kjóta je trochu drahý, že?
B) Neutrální styl
1. Maminko, máš lístky na tramvaj? – Ano, v peněžence v tašce jich
mám dokonce deset.
2. Pavouk má šest noh, že jo? – Ne, nemá. Má přece osm noh!
3. Mám v Praze dokonce tři strýčky. Ale můj velmi oblíbený strýček
je teď v Číně.
4. Kolik potřebujeme deštníků? – Máme dva, ale je nás pět, tak
potřebujeme ještě tři.
5. Máme doma dokonce dva japonské meče!