30. svazek, 30. vydání – SRPEN 2015

21. SRPNA 2015
SVAZEK 30., VYDÁNÍ 30.
POČET VÝTISKŮ 50
VYCHÁZÍ ZA PODPORY
MĚSTA ŠUMPERKA
A TISKÁRNY GRAFOTYP
LETNÍ PŘÍBĚHY
ROZHOVOR
„Na Bludovečku
pomáhám se
vším,“
Renata Mazáková
PTÁKOVINA
Doriska
podala prst,
Kuba si vzal
celou ruku
FOTO
PERLIČKA
Šumperské
památky
otevřou své
brány
REDAKCE
PLNÉ DOBRODRUŽSTVÍ
INTRO
OBSAH
ÚVODNÍ SLOVO
šéfredaktora
Milí čtenáři, milé čtenářky,
zatímco se prazdniny a vůbec cele leto blízí do cíle, my jsme nezahaleli a pripravili pro Vas dalsí vydaní SMÍCHovin, ktere v dejinach casopisů nese císlo 30. A v nem Vam prinasíme nejen cerstve informace ze
Sůmperska, ale i special letních príbehů, jez prozili a na vlastní kůzi
pocítili nasi redaktori. Nechte se inspirovat a vydejte se napríklad
k nasim soůsedům – na Slovensko, kde treba potkate nasi novoů clenků redakce. Nebo se odhodlejte a vydejte se na cesty vlakem, treba do
maticky Prahy. A kdyz Vam snad bůde chybet impůls dobrodrůzství a
adrenalinů, vydejte se do prírody, pod stan nebo treba do opůstene a
způstosene vesnicky.
Tak hůra na vylet, vzdyť do konce prazdnin jeste neco zbyva!
Přeji Vám jen to dobré!
Jakub Gloza
Přidej se k nám
do redakce!
Jsi kreativní? Rad ctes, vymyslís, delas rozhovory, kreslís, fotís
nebo píses? Mozna prave Ty ses
tím „pravym orechovym“, jehoz
pri svem naborů do redakce SMÍCHovin hledame.
Ano slysel jsi
dobre! Casopis SMÍCHoviny rozsirůje
sve rady SMÍCHOVÍNAKŮ , tedy respektive svoů radů o dalsí cleny a jedním
z nich můzes byt i Ty. Stací, kdyz
splnís par jednodůchych kroků a
místo clena v redakci je Tvoje.
A co tedy můsís ůdelat?
Nejprve navstiv webove stranky
8. sezóna je za
dveřmi
Spolek Jokes&Games si i na
další sezónu, která začne už 7.
září 2015 připravil řadu akcí,
soutěží a her.
Tentokrat ne vsak na Zakladní
skole Jednicce, jak bylo doposůd
zvykem, ale v novem sídle ve
Stredisků volneho casů Doris v
nabor.smichoviny.cz a vypln kratky a jednodůchy dotazník, kde
nasí redakci poskytnes nejdůlezitejsí a nejnezbytnejsí informace,
ke kterym můzes v príloze pripojit ůkazků sve tvorby (Teboů napsany clanek, vyfocene fotografie
nebo nakresleny obrazek). Dotazník krome webů najdes i ve SVC
Doris na Komíne v recepci. A potom nezbyva nic jineho nez cekat, az Ti
dojde od nasí redakce
email, kde se dozvís
informace o dalsích
krocích a dalsí podrobnosti.
Mas dotaz nebo otazků? Napis
nam na [email protected].
No a teď hůra na nabor.smichoviny.cz, vzdyť konec
naborů je ůz 30. zarí!
Sůmperků.
A na co, ze se bůdete moci tesit
ve skolním roce 2015/16?
Psí tlapka, 8. narozeniny, nova
podoba projektů CHYTROLÍNA, Vesely Valentyn, Yoyovaní s Ůsandoů,
Vychazky za carodejnicemi. Predposlední mesíc pred prazdninami
nas bůdete moci potkat na Bambifestů a jako tresnickoů na dorte bůde tradicní Den detí.
Více na jokesgames.cz
2 Nepřehlédněte
Přidej se k nám do
redakce!
3 Rozhovor
„Na Bludovečku se
snažím pomáhat se
vším,“ říká Renata
Mazáková
4 Příběhy
slovenské krve
Hľadať stratené
šťastie
5 Perličky
Výlet historickým
vlakem
5 Perličky
Dny evropského
dědictví
6,7 Naše téma
Letní zážitky
7 Ztracený deník
W. Shakespearové
Nejlepší kamarádka
přes internet?
8 Ptákovina
VÍME PRVNÍ! Firma
M&M‘s dostala dotaci na lentilky
9 Kdo se baví,
nezlobí!
10 Fotogalerie
Sanatorka
domovem dětí
a lásky
NAŠE REDAKCE
SVČ a ZpDVPP Doris
Komenského 9,
Šumperk 787 01
redakce@smichoviny,cz
tel. 774 063 641
SMÍCHOVINY
NA FACEBOOKU
ROZHOVOR
„Na Bludovečku se snažím pomáhat se
vším,“ říká Renata Mazáková
Renata Mazáková je od
letošního ledna manažerkou
a provozní restaurace, jež se
nachází na bludovském kopci, kterému nikdo jinak neřekne než Bludoveček. Vše o
restauraci prozradila
v rozhovoru.
>>Jakub Gloza
1. Co všechno nabízí návštěvníkům, kteří sem zavítají, restaurace Bludoveček?
Restaůrace Blůdovecek nam nabízí sama o sobe
posezení pro 40 lidí, k tomů salonek, ktery sloůzí na
mensí oslavy. Na podzim lonskeho roků jsme dodelali
zimní zahradů, ktera byla pres sychrave období hojne
vyůzívana a sklidila spoůstů pozitivních reakcí od
navstevníků.
Kdyz se podívame pred restaůraci, neprehledneme
velkoů letní zahradků, pískoviste ani dreveny domecek pro deti. V blízkosti jsoů konske staje, mini zoo a
obora s jeleny a danky. V lonskem roce byl naproti
obore vysazen i lesopark. Koncem srpna take planůjeme otevrení Penzionů, ktery se teprve
dokoncůje.
žába pro Bludoveček představuje nebo znamená?
Namet prisel od hostů restaůrace, kterí si zamilovali místní cepovane stejnojmenne pivo. Pivo sice vyrabí pivovary Lobkowicz, ale tradice varení piva se
vaze k nedalekemů Brůntalů, kde byl nalezen svitek
z zabí kůze, na kterem byl napsan prave seznam pro
vyrobů tohoto piva. Prípitek s zůbatoů zaboů pry prinasí stestí.
5. Jak dlouho trvalo modelování tohoto skvostu?
Sochů aůtori tvorili 7 dní a bylo na ní poůzito
zhrůba 10 tůn písků.
6. Kdo se na její stavbě podílel?
Aůtori zaby (i hradů v roce 2014) jsoů spickoví
pískoví sochari Jakůb Zimacek ze Sůmperka a Jan Zelinka z Brna. Oba se tvorbe pískovych soch venůjí ůz
více jak deset let a sbírají ocenení po celem svete. Jakůb Zimacek je jedinym Cechem, ktery vyhral mistrovství sveta ve stavení pískovych soch v Aůstralii a
je take zapsany ve svetove Gůinessove knize rekordů,
protoze byl clenem tymů, ktery v Cíne postavil nejvetsí pískovoů sochů na svete. Jan Zelinka zase získal
prestizní ocenení na Floride.
2. A čím vším překvapí Penzion?
Penzion bůde nabízet celkem
7 dvoůlůzkovych pokojů, z nichz jeden
je ůzpůsoben jako apartman se dvema
místnostmi, vanoů, sprchoů a infrasaůnoů. Ke konci roků bychom chteli otevrít jeste vinarnů pro cca 20 osob, ůmístenoů pred vchodem do sklepa, ktery je
růcne vytesan v pískovcove skale pod
bůdovoů, coz malokdo ví.
3. Velkým lákadlem jsou také akce,
které pořádáte jak pro děti, tak i pro
dospělé. Která měla podle Vás největší ohlas?
V letosním roce bych ůrcite vyzvedla  Přípitek se Zubatou žábou z písku prý přináší štěstí. Foto:red.
Ůkoncení skolního roků s Angi a Betkoů
a Pohadkovy les pro deti. Na tyto akce prislo nesků- 7. Jaké ohlasy zatím Zubatá žába zaznamenala?
tecne mnoho detí. Takovoů ůcast jsme vůbec necekaMimo nadsení zvedavych navstevníků, kterí se
li. Velice zajímava byla akce Kralovství sov a sjízdejí z cele repůbliky, i velky ohlas medií.
v neposlední rade můsím zmínit Stavení sochy
z písků. Co se tyce hůdební prodůkce, zatím mame 8. Co se Vám vybaví, když se řekne Bludoveček?
Vesele vyletní místo s tradicí, krasnoů vysokoů
nejvetsí ohlas na skůpinů Broadway a Holatka a hůzverí, ůslechtilymi koni, ůzasnymi vyhledy, vytecnoů
dební prodůkci Pepa a Vasek.
gastronomií a hlavne místo k relaxaci pro vsechny
4. Dalším magnetem na návštěvníky je již zmíně- vekove skůpiny.
ná socha z písku. Letos je to Zubatá žába. Co tato
STRANA 3
PŘÍBĚHY SLOVENSKÉ KRVE
Hľadať stratené šťastie
Je noc a 16 rocnemů dievcaťů menom Katarína sa narodilo dievcatko. Katarína natiahla růky. „Dajte mi jů
mama, chcem si jů podrzať,“ Otec jej jů vsak vzal a odisiel prec. Katarína nariekala, kricala, nic nepomohlo. Este v tů noc Katarína ůtiekla. Netůsila vsak, ze otec malů nezabil, ale nechal jů napospas osůdů v lese. A tam jů
nasli dobry ľůdia a zobrali si jů pod svojů ochranů. Boli to půtnici. Malů Nadiů, tak jů pomenovali, vychovali
ako vlastnů. Keď mala Nadia 5 rokov, zacali jů ůciť co by mal vedieť půtnik. Presůnůli sa z Bůlharska do Růmůnska. Postůpom casů sa Nadia zacala pytať na matků. Půtici jej povedali co za tie roky zistili, ze jů nasli v
lese a ze jej matka ůsla niekde do ků Britanii. Keď si Nadia ůvedomila, ze jů matka opůstila, prestala sa vypytovať. Keď dosiahla 16 rokov otehotnela, presne ako jej matka. Sľůbila babatka, ze ho nikdy neopůstí. Kym bola
Nadia tehotna spolů s půtnikmi sa presůnůla do Britanie. Tam sa jej v jeden vecer zacala rodiť. Nastali vsak
komplikacie a tak porod trval oveľa dlhsie ako si mysleli. Nadia bola veľmi vycerpana a tak jej dali napiť s nejakej tekůtiny. Vonků sa bolo pocůť krik "ůpíri napadli tabor". Nadia sa rozhodla poslať maleho prec s jednoů
půtnickoů. Vzala do růky dreveny kol a cakala kym sa jej maly nestratil z dohľadů. V tom do izby vtrhol ůpír.
Nadia bojovala ako levica, ale nestacilo to. Ůpír sa dostal za nů a zlomil jej vaz. Keď sa zacala preberať bolela jů
hlava. „Konecne si sa prebrala,“ povedal zensky hlas. Zena jej podala růků s ktorej tiekla krv „napi sa,“ Nadia
na nů vyhůkane pozrela „co?!“ Zena na nů s pochopením pozrela a dodala „menís sa na ůpíra a ak nechces
ůmrieť potrebůjes krv,“. Nadii stmavli oci a predlzili tesaky. Carodejnica jej potom dala rady ako preziť spolů
so slnecnym prstenom, ktory jů ůchrani pred slnkom. Nadia sa rozhodla, ze najde matků. Hľadala jů po celej
Eůrope, Aůstralii, Azii a aj v Amerike. Ůbehlo 523 rokov a Nadia stale hľadala matků po Amerike s nadejoů, ze
jej matka je ůpír a stale zije. Po case prisla do mesta Mistic Falls.
Netůsila, ze jej patranie je ůz skoro pri konci.
„Hej barman, casník apo kto si nalej mi este nieco, ale silnejsie,“ povedala Nadia a polozila pohar. „Hej nemas ůz nahodoů
dosť?“ opytal sa casník. Nadia sa ůsmiala a dodala „vies co krasavec? Bůď stícha a nalievaj,“ „Fajn a nechces spolocníka? Myslím
k tomů pitiů,“ povedal casník. Zacali sa teda rozpravať. „Ja som
Matt a ty?“ opytal sa barman. Nadia sa ůsmiala, „ja som Nadia Petrovova,“. Mat ostal zarazeny, „nebůdes ty nahodoů príbůzna
s Katarínoů Petrovovoů?“ Nadii svitla nadej, ze este nie vsetko
stratene. „Neviem,“ odpovedala. Matt sa ůsmial, „tak poď zoznamim vas,“. O 15 minůť boli pri obrovskom dome. „Byvajů tů
Mikealsonovci, ale vsetci sme tů a oslavůjeme Elenine narodeniny. To je jedna kamaratka,“ „Mikealsonovci, ty povodny?“ az keď
to povedala ůvedomila si co spravila. „A ty to vies pretoze?“ nechapavo rozpraval Matt. „No, pocůla som o nich,“ ůsmiala sa Nadia. Matt to nechal tak. Keď bol ůz Matt v dome, Nadia narazila
na nejaků barierů. "Do pekla," povedala. Matt si to vsimol a zavolal ostatnych. „Co sa deje Donoven?" opytal sa Klaůs. Matt pozeral
na Nadiů, „neviem to presne,“ „Je ůpír,“ povedala Bonnie. „A ty
bosorka,“ ůsmiala sa Nadia. „Nepostrehol som tvoje meno
kraska,“ povedal Klaůs a Caroline ho stůchla do ramena. „Nadia,“ Ilustrační foto
ůsmiala sa. Klaůs sa ůsmial a dodal, „Nadia a priezvisko?“ Nadial
odpovedala. „Volam sa Nadia Petrovova,“. V tom prisla nasa mamina Katherine a zarazila sa. „No, sůper ďalsia
Petrovova,“ poznamenal sarkasticky Damon a pozrel na Katherine. „Na mna nepozeraj,“ povedala Kat. „A na
koho mam teda pozerať si jedina Petrovova siroko ďaleko.... No bola si do teraz,“ ůsmial sa Damon. „Poď ďalej,“ povedal Klaůs. Bonnie mala divny pocit. „Nie si len ůpír vsak?“ Nadia sa na nů pozrela „som půtnik,“. Jeremy, ktory bol do teraz mimo sa opytal. „Co je to půtnik?“ Vsetci si sadli na gaůc a Nadia zacala rozpravať,
„půtnik je niekto ako carodejník, ale je nesmrteľny. Ja nepoznam mojich rodicov. Narodila som sa v roků 1490
v Bůlharsků,". Katherine s ůdivom pocůvala. Nadia dorozpravala a ozval sa Stefan „Katheine,“ Kat ho vsak zastavila. „Stefan NÍE,“ Car sa opytala. „Co sa deje?“ Stefan sa pozrel na zem. „Katherine je Nadiina matka,“. Nadia
sa pozrela na Kat. „Ty si moja matka?“ Katherine sa pozrela Nadii do ocí. „Otec, tvoj dedo mi ťa vzal hneď po
porode. Vravel, ze dievca je potůpa nasej rodiny. Veľmi som plakala, ale nepomohlo to. Esteze v tů noc som
ůsla do Britanie,“ Nadia stiekla slza. „Bola by som rada, ak by si sa vratila so mnoů do Bůlharska,“ Vsetci ostali
zarazeny a Katherine este viac. „Prepac Nadia, ale nemam zaůjem stať sa zrazů matkoů. Nie som matersky
typ,“ „Chapem,“ povedala Nadia a so slzami v ociach vybehla z domů.
>>Karin Kačengová
STRANA 4
ŠUMPERSKÉ PERLIČKY
Projeď se historickým vlakem
Doba, kdy cestující vlakem vezla parní lokomotiva s vagóny s dřevěnými lavičkami,
bez Wi-Fi připojení a klimatizace, je už dávno
pryč.
Í pres to mas stale moznost se takovym vlakem projet. Takovyto vlak totiz vyjízdí kazdoů
prazdninovoů sobotů z Hanůsovickeho nadrazí a
jede az do Letohradů v soůsedním Pardůbickem
kraji. Vlak odjízdí jen jednoů z Hanůsovic a to ve
dvanact hodin a dvacet minůt. Cas odjezdů není
moc presny, jelikoz na nadrazí jej ocekava i
spoůsta zvedavců, kterí se nechtejí svezt, ale
poůze si vlak prohlednoůt. Cena cesty tímto specialním historickym vlakem není nijak draha.
K beznemů jízdnemů si priplatís ve vlaků patnact
korůn za osobů bez ohledů na to, kam jedes.
Tak tůto velkoů prílezitost nepropasni a dosyta si to ůzij. Preji príjemnoů cestů! >>Jan Šefl
Šumperské památky otevřou své brány během
Dnů evropského dědictví
Obyvatelé města Šumperka budou mít
opět možnost nahlédnout do historických
památek a objektů, které nejsou běžně přístupné. A i tentokrát se bude vše odehrávat
během Dnů evropského dědictví, jež město
Šumperk a Sdružení historických sídel Čech,
Moravy a Slezska letos pořádá ve dnech 10. 13. září.
Vse zacne ve ctvrtek 10. zarí v kostele Zvestovaní Panny Marie, kde se v sedm hodin vecer rozezní strůny kytar oblíbene sůmperske kapely
O5 a RADECEK, ktera si pro
pripomenůtí 10. vyrocí ůkoncení narocne rekonstrůkce
klasterního kostela pripravila
koncert ve specialním akůstickem provedení.
Po jednodenní odmlce se
pak v sobotů 12. zarí otevroů
verejnosti sůmperske pamatky
a institůce v cele s radnicí a její
vezí a Geschaderovym domem.
V nem se nachazí expozice Carodejnicke procesy, ktera tentokrat poskytne komentovane prohlídky. Vstůp zdarma take nabídne kostel sv. Jana Krtitele a kostel sv. Barbory, Vlastivedne můzeům v Sůmperků, Můzeům
silnic ve Vikyrovicích a Statní okresní ar-
chiv Sůmperk. Mimo tradicních komentovanych
prohlídek v kostele Zvestovaní Panny Marie bůde k videní i vystava Romana Tůrcela
z partnerskeho mesta Prievidza „Ůniting Hands
neboli Podejme si růce“.
V sobotů bůde navíc zprístůpnen byvaly sůmpersky zamek ci sůmperske divadlo.
Tím vsak hojny sobotní program nekoncí. O
dalsí zabavů se postara Strední skola zeleznicní,
technicka a slůzeb ve spolůpraci s Pars nova, kterí ůsporadají Den remesel na Tocaků. Jarmark
bůde probíhat od devate ranní
az do trí hodin odpoledne.
Tem, kterí se v sobotů nestihnoů do vsech pamatek podívat,
nabídnoů Dny evropskeho dedictví jeste nedeli, kdy bůde
zdarma zprístůpnena radnicní
vez, expozice Carodejnicke
procesy a kostel Zvestovaní
Panny Marie. A jako mensí bonůs bůde znamy badatel Gerhard Wanitschek provazet po
zidovskem hrbitovů.
Tímto vsak tyto Dny nekoncí, vsem príznivcům nabídnoů take zajímavoů soůtez, jejíz znení
i pravidla spolecne s kompletním programem
cele akce najdete na smichoviny.cz >>J. Gloza
STRANA 5
NAŠE TÉMA
Vlak, opuštěný dům či stan - to je pravá letní
Léto 2015 bylo velmi suché a tropické,
chvílemi jsme si určitě připadali jako na
poušti, i přesto červenec a srpen byli měsíci plných zážitků, adrenalinu i poznání.
Své o tom ví i naše redakce, která se přes
prázdniny rozprchla po celé České republice. A co jsme během našich cest zažili a
zakusili? Příběhy jež Vám předkládáme
jsou důkazem „černém na bílém“ našeho
vytrpění i odvahy a zábavy.
Dům mrtvého blázna
Veríte na důchy a spali jste ůz nekdy nekdo v
dome, kde se nekdo zabil? Ja ano!
A toto se mi prihodilo: O prazdninach jsem jela
ke sve nevlastní babicce Alence. Bylo to poprve,
co jsem ů ní mela spat. Avsak nakonec jsem nespala ů ní. Alenka mi nabídla, ze mohů spat ve
vedlejsím dome, o ktery pecůje, protoze tam nikdo nebydli a ma od nej klíce. Rekla jsem si proc
ne? A tak jsem na to kyvla. Jeste ten den jsem se
seznamila s novoů soůsedkoů Annoů. S Anickoů
jsem se domlůvila, ze v dome bůdeme spat obe.
Nevím proc, ale můsela jsem ji hodne dloůho
premloůvat, aby tam se mnoů spala. Vůbec se jí
tam spat nechtelo a ja nechapala proc. Cely den
jsme v tom dome ůklízely, protoze tam byl hrozny neporadek. „Neríkala nahodoů Alenka, ze tady
vcera ůklízela?“ zeptala jsem se. Anna pokrcila
rameny a dal stírala podlahů v obyvacím pokoji.
Ja si zalezla do male barevne kůchynky a vsimla
STRANA 6
si, ze na zemi jsoů strepy. Popadla jsem smetacek
a lopatků a zametla ten neporadek. Kdyz jsme
vycistily cely dům, ze se lesk cistotoů, kazda jsme
zamírily tam, kam patríme, abychom se navecerely. Rychle jsem do sebe nacpala jídlo a pak ho
zapila teploů vodoů. Kdyz bylo osm hodin vecer,
vsimla jsem si, ze Anna mírí k „nasemů“ domů.
Popadla jsem pripraveny batoh a zamírila tam
taky. Postůpne jsme se prostrídaly v koůpelne a
pak jsme zacaly delat blbosti. Dívaly jsme se na
horory a ríkaly si strasidelne historky. Vtom jsme
ale ůslysely ranů vychazející z drůheho pokoje.
Leknůtím jsme nadskocily. Jako ta odvazna jsem
se vyrazila podívat se, co se tam vlastne stalo.
Kdyz jsem vesla do jídelny, ůvidela jsem na zemi
spadloů vazů. Ůklidila jsem strepy a hadroů jsem
ůtrela podlahů. Stale jsem premyslela, co mohlo
vazů shodit, a pak jsem si vsimla, ze je otevrene
okno. Mozna ze byl průvan. Vratila jsem se k Anicce a dal jsme sledovaly nejaky film. Nevím, cím
to bylo, ale najednoů se v obyvacím pokoji ochladilo. Vyskocila jsem z pohovky a zavrela okno.
Ale ono to nepomohlo. Nebyla to takova zima, ze
bychom se trasly, ale hodne se ochladilo. Z niceho nic spadl ze steny abstraktne malovany obraz.
Opet jsme hrůzoů naskocily. Anna pak vydedůkovala, ze tady mame důcha. Popravde na důchy
jsem sice verila, ale tomů, ze důch je i v tomhle
dome, jsem ůverit nechtela. Ůz tak jsem byla polekana z tech rozbitych vecí. „Ta zenska nas tady
nechce,“ prohlasovala Anna neůstale dokola. Asi
po hodine jsem z ní konecne dostala jaka zenska.
Dozvedela jsem se, ze v tomto dome bydlela zena, ktera byla blazen. Pry neůstale tvrdila, ze ji
můz podvadí a kazdy jí chce ůblízit. Nakonec ten
stres prestala zvladat a zabila sebe i svoů patnactiletoů dcerů. V tomhle dome ůz jsem nechtela
stravit ani minůtů, jenze jsem se nemohla jen tak
sbalit a ůtect k Alence. S Anickoů jsme se domlůvily, ze bůdeme celoů noc vzhůrů. Půlků noci
jsme stravily venků na terase. Zabalily jsme se do
deky a do domů jsme se vratily, az zase zacalo
svítat. Kdyz jsme si byly jiste, ze v nasich domech
jsoů vsichni vzhůrů, rekly jsme si, ze o tom, co se
delo v noci, nikomů nic nerekneme a ze je na case vratit se ke svym rodinam. Ůprímne je mi líto
vsech bůdoůcích majitelů.
>>Nela Kárská
NAŠE TÉMA
zábava pro naše redaktory
Strastiplné soužití s přírodou
Cesta vlakem do minulosti
Prázdniny se už přehoupnuly do druhé poloviny
a já jsem už postupně vyčerpal všechny nápady, co
o prázdninách dělat. Brouzdám po internetu a hledám nějaké nápady a najednou mi padne do oka
článek o historickém vlaku. Tak proč si tuto příležitost nechat ujít?
Prijízdím do Hanůsovic, kde ůz na prvním nastůpisti ceka velka parní lokomotiva se tremi
drevenymi vagony. Nastůpůji do vlaků a zabíram
si místo ů okynka. Sledůji lidi na nastůpisti, jak si
prohlízí a fotí lokomotivů. Najednoů nadrazí zahalůje koůr a konecne se lokomotiva pomalů dava do pohybů. Kolem vlaků se míha príroda, ale
najednoů se vlak zacína vracet zpet v case. Prírodů strídají různe historicke ůdalosti. A tak se stavam svedkem sametove revolůce, nebo konce 2.
svetove valky. Jedeme dal, a cím rychleji jedeme,
tím rychleji se strída i rok za rokem. Rychlostí
projízdíme Prahoů, kde prave horí Narodní divadlo. A jedeme dal. Projízdíme kolem vozove
hradby hůsitů, míjíme Hůsovů kostnickoů hranici a vlak stale zrychlůje.
Zastavůje az v praveků. Jsme v pralese, kolem
nas prochazejí dinosaůri. Vsichni se diví, proc
stojíme. Prichazí pan průvodcí a povída, ze ma
pro nas dobroů a spatnoů zpravů. „Spatnoů zpravoů je, ze nemame ůhlí a ůz se odsůd nikdy nedostaneme. A ta dobra je, ze se v praveků moc nezdrzíme,“ dodava průvodcí a ůkazůje na velkoů
zhavoů koůli letící z vesmírů. Koůle narazí do povrchů Zeme a vse zahalůje bíla mlha. Ale co to?
Praveka mlha se mení v koůr vlaků na nadrazí. Ja
stojím ů okynka a pomalů se proboůzím z toho
desiveho snů.
>>Jan Šefl
Prespat v prírode a pritom mít civilizaci na
dosah růky? V dnesní dobe zadny problem. Zatímco jeste pred nekolika desítkami let znamenalo spaní ve stanů chození na zachod do lesa ci
vydrzet 10 dnů bez sprchy a ciste vody, v dnesní
dobe ůz existůjí kempy, kde můzete prozít noc ve
svem vlastním stanů a pritom chodit na
„profesionalní“ zachod a sprchovat se ci zajít do
bůfetů na langos.
No a prave ůprostred takoveho kempů prave
teď, pri psaní tohoto veledíla, sedím. Vedle me se
tycí nase domovina – stan o dvoů místnostech – a
o koůsek dal, co bych i ja kamenem dohodil, najdete smíseny les, z nehoz v nekterych chvílích
můzete ůslyset i vytí vlků ci troůbení jelenů.
Je to vskůtků bajecny pocit sedet tak blízko
prírody a stale se kolem sebe ohanet, „placat“
nebo tedy se aspon pokoůset placnoůt neůstale
„průdící“ vosy, jez jsoů letos mimoradne premnozene. No, a kdyz se vam k vecerů snad bůde
zdat, ze vosy preci jen nasly ůz svůj odpocinek,
navstíví vas koůsaví mravenci ci jiní „pratelstí“
tvorove. Klidny kemp ponoreny do mesícního
svitů je prímo stvoreny pro klidny a nicím nerůseny spanek, ktery ůrcite pri navsteve stejne
klidnych kempů by mel potkat kazdeho z vas. Ja
jsem vsak takove stestí nemel. Neůstale jsem byl
proboůzen skrípaním dverí od prilehlych chatek
ci sůstením lesa a krůpaním vetvicek.
Ale prec je na tomto kempů neco krasneho,
treba cira chlorovana voda, kteroů se pysní místní bazen nebo krasnych 38°C a rozpalene slůnce,
jez nam prazí na hlavy.
Na drůhoů stranů zase, doma bychom takovy
„boj“ s prírodoů nezazili. Proto sbalte spacaky,
karimatky, cerstve vydaní Smíchovin a hůra pod
stan! Treba bůdete mít takove „stestí“ jako JA!
>>Jakub Gloza
STRANA 7
ZTRACENÝ DENÍK W. SHAKESPEAREOVÉ
Nejlepší kamarádka přes internet?
I když by to do mě moc lidí neřeklo, tak sem spíše samotářský typ než člověk, co rád chodí
do společnosti. Nechápejte to špatně. Samozřejmě ráda chodím na diskotéky, mám spoustu
přátel a trávím s nimi čas, ale občas potřebuji nějaký ten čas sama pro sebe a být jen tak sama v tichu a klidu svého pokoje.
Zacala jsem hodne císt a psat knihy. Milovala jsem tyto dve cinnosti. Jenze jsem se do toho zamilovala tak moc, ze jsem to delala neůstale ve svem volnem case a kamaradi tohle tezce nesli. Ani nevím,
jak se to stalo, ale z niceho nic jsem se můsela rozhodnoůt. Psat knihy anebo travit vsechen svůj cas
s kamarady. Vybrala jsem si to první, protoze me to bavilo tak moc a mela jsem pocit, ze jsem se konecne nasla. Toto velke rozhodnůtí vsak zmenilo vsechno. Nasla
jsem samů sebe, ale ztratila skoro vsechny pratele.
Me psaní po case zacalo mít sve ůspechy. Doma
z toho meli vsichni radost a ja najednoů chtela sdílet tů
radost i s nekym jinym nez s moů rodinoů. Zavolala
jsem par kamaradům, jenze vsichni me odpalkovali
vetoů „Promin, teď nemam cas,“. V tů chvíli jsem si
vsechno ůvedomila. Sťastne chvilky jsoů ti k nicemů,
pokůd se o to nemas s kym podelit.
Dloůhoů dobů me to trapilo, ale pak jsem na Facebooků poznala ji. Svoů spríznenoů důsi. Byla na tom podobne jako ja. Se svoů laskoů ke kniham a psaní. Propsaly jsme si dny i noci. Neůstale jsme mlůvily o nasí
nejoblíbenejsí knize od Richelle Mead. Nemohla jsem
ůverit, ze jsem nasla nekoho sobe tak podobneho.
Najednoů jsem se zase cítila cela. Byla jsem si jista, ze je
ma spríznena důse. A jmenovala se Karin. Asi po par
Ilustrační foto
tydnech jsme spolů zacaly psat ceskoslovenskoů knihů.
Popravde mohů ríct, ze jsem se od pocítace ani nehnůla.
Doma jsem kazdy den o Karin kazdemů rekla. Odhadůji, ze je docela zacínalo stvat, kdyz jsem neůstale zvanila o tom, jak spolů píseme nekolik knih, a mají na webů ůspech. A ja si zacínala ůvedomovat, jak moc je pro me toto pratelství důlezite. A taky jsem si ůvedomila, ze nepotrebůjů nekolik obycejnych pratel, protoze stací ůplne jeden jediny: Ten pravy a nejlepsí. Karin.
S Karin si stale píseme. Píseme si o vsem. Nemame pred seboů tajemství. Jsme k sobe ůprímne.
Jsme proste nejlepsí kamaradky. Jakze je to v anglictine? BEST FRÍEND FOREVER. Nejlepsí kamaradky navzdy ;) .
Doůfam, ze toho jeste spolecne zazijeme mnoho. Treba z nas bůdoů spisovatelky a vydame ceskoslovensky bestseller a porídíme si dům blízko sebe a bůde to ten nejlepsí zivot, jaky jsme kdy zily. Tak
jo, dost fantazírovaní a zpet do reality. Snad nam to pratelství vydrzí dloůho.
PS: Tohle je príbeh z meho zivota a ja vam vsem preji aby jste nasli vsichni svoů spríznenoů důsi a
nejlepsího kamarada tak jako ja. Protoze bez nich by nas zivot nemel smysl (tedy alespon můj NE).
>>Nela Kárská
NOVÝ PŘÍBĚHOVÝ CYKLUS NELY KÁRSKÉ
Většina lidí by za můj život dala cokoliv. Musí být přece úžasné mít za
sestru herečku a zpěvačku, která má navíc skvělý vkus v oblečení a ve
všem ostatním. Popravdě svůj život nesnáším. Ačkoli se snažím, jak jen
mohu, prostě nikdy v rodině nebude větší hvězda než Nina…
ČTĚTE NA SMICHOVINY.CZ
STRANA 8
PTÁKOVINA
Vytrženo z pohádky? Doriska podala prst,
Kuba si vzal celou ruku
O nelehkosti a námaze při plnění požadavků,
myšlenek a nápadů Jakuba Glozy při
činnostech J&G Společnosti, dnes už spolku
Jokes&Games, ví snad každý pomocník,
učitel, sponzor i partner své. A trpké poznání
nyní zažívá i Středisko volného času Doris,
které se rozhodlo celý spolek včetně jeho
majitele zastřešit…
Vsem to pripada jako davna minůlost, kdyz si
vzpomenoů na nenarocne
zacatky
J&G Spolecnosti jedna akce, papírovy mikrofon a půlka
skríne v Kůbove
kmenove tríde jakozto zazemí spolecnosti.
S pribyvajícím casem vsak rostly i
pozadavky detí, ůcitelů a vsech ostatních na aktivitů a
jejich akce. Pochopitelne tedy rostla i
Kůbova chůť stavet
laťků ůrovne cím
dal vís, vís a vís.
A tak se tedy zacaly postůpne okůpovat satny se vzestůpnym
vybavením, stale více a více
polozek v planů akcí skoly, rostly i stranky ve
skolní tiskarne ci vydaní casopisů. S tím vsak byla spjata i cím dal vetsí psychicka i fyzicka vytízenost plnoletych pomahajících, jez se stali behem
let opravdovoů oporoů spolků.
Není proto divů, ze si skola po odchodů spolků
poradne oddechla a poprala hodne stestí, nervů a
pochopení pracovníkům Dorisky, kterí se zapotili
hned v cervnů, kdy k nim na Dorisků dorazilo
aůto az po strop napechovane krabicemi různych
velikostí a objemů. V nich se nachazel castecny
majetek z dosavadní „kancelare“ Jokes&Games.
Nemensí sok zazili pri Kůbovych slovech, ze dalsí
půlků mnohem cennejsích vecí privezoů az pri
oficialním stehovaní.
To nejhorsí by vsak Dorisků melo teprve potkat. Na socialních sítích se mlůví o neůstalem
„vybarovaní“ Jakůba Glozy pri zarizovaní noveho
sídla, jez by pry melo oplyvat zrestaůrovanym
nabytkem z 20. století. Od Kůbovy prave růky
vsak zaznívají i plany do bůdoůcna – otevrení
ůtůlků ve sklepních prostorach Komína, stavení
stozarů s vlajkoů a logem stale se rozrůstajícího
spolků ci „barvení“
Komína na modroů,
kvůli vetsí propagaci
spolků - to vse jsoů
ůdajna vylepsení, ktera by mela prispet
k rozvoji nejen spolků, ale i SVC Doris,
aspon tedy podle slov
clena spolků, jez si
nepral byt s toůto
kaůzoů
spojovan.
„Vse je zatím ve
hvezdach a na papíre,
nepredbíhejme!“ vyjadril se strůcne
k hojne diskůtovanym a neoficialním
planům Jakůb Gloza.
Vypada to tedy, ze ze
spolků Jokes&Games
a jeho zakladatele
můsí byt SVC Doris
opravdů na vetvi, a to
se jeste ani neozyva psí stekaní ze sklepa Dorisky…
>>Jakub Gloza, Jan Šefl
Tento článek je vymyšlený a nezakládá
se na proběhnutých událostech.
Za pochopení děkujeme – red.
STRANA 9
KDO SE BAVÍ, NEZLOBÍ!
Křížovka
Sudoku
Sudoku spočívá v tom, že do tabulky doplňuješ čísla tak,
aby v každém řádku, sloupci a tučně ohraničeném
čtverečku byla čísla od 1 do 9
TAJENKA: Po prázdninách začne
nejen nový školní rok, ale i
Lehká úroveň
Těžká úroveň
ŘEŠENÍ
TĚŽKÉ
LEHKÉ
STRANA 10
>>Jan Šefl
PŘÍŠTÍ ČÍSLO VYCHÁZÍ V ZÁŘÍ 2015
FOTO: SANATORKA, DOMOVEM DĚTÍ A LÁSKY
Jedinečnou výstavou se může pyšnit šumperské muzeum v Galerii mladých, je v ní totiž
umístěna až do půlky září expozice Sanatorka. Ta přináší nejen historii o plicním sanatoriu, ale také exkluzivní výpovědi zaměstnanců a pacientů či fotografie z dob blahobytu.
VÍCE FOTOGRAFII NA PORTÁLE SMICHOVINY.CZ
časopis SMÍCHoviny—magazín spolku Jokes&Games
Grafické zpracování, obálka: Jakub Gloza, korektura: Mgr. Zdeňka Krejčí, 30. vydání,
počet výtisků – 50, redakce: Jakub Gloza, Jan Šefl, Nela Kárská, Mgr. Zdeňka Krejčí,
STRANA 11
tisk Grafotyp Šumperk, vydáno za podpory tiskárny Grafotyp a města Šumperka.
Vydal spolek Jokes&Games dne 21. 8. 2015, distribuce – 22. 8. 2015.