územně analytické podklady jihočeského kraje

Transkript

2011
ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY
JIHOČESKÉHO KRAJE
1. AKTUALIZACE
1. aktualizace
PODKLADY
A. A.
PODKLADY
Zpracovatel:
Krajský úřad – Jihočeský kraj
Odbor regionálního rozvoje, územního
plánování, stavebního řádu a investic
U Zimního stadionu 1952/2,
České Budějovice 370 76
E-podatelna: [email protected]
Telefon:
386 720 111
Datum: 27. dubna 2011
Verze: 1.2
PO ZAPRACOVÁNÍ PŘIPOMÍNEK OPONENTŮ
po
ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY JIHOČESKÉHO KRAJE 2011
B. RURÚ
ZPRACOVATEL
Krajský úřad – Jihočeský kraj
Odbor regionálního rozvoje, územního plánování,
stavebního řádu a investic
U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice 370 76
E-podatelna: [email protected]
Telefon:
386 720 111
AUTORSKÝ KOLEKTIV
Ing. Romana Vačkářová – koordinace, pracovník splňující kvalifikační předpoklady
Ing. Michaela Nováková
Ing. Štěpán Luksch
Ing. Zuzana Körnerová
Ing. arch. Radek Boček (KÚ, OREG) – pořizovatel ZÚR JČK
Ing. Luboš Průcha (KÚ, OREG) – regionální rozvoj, energetika
Ing. Petr Maroš (KÚ, OEZI) – regionální rozvoj, hospodářské podmínky
RNDr. Jana Krejsová (členka rady) – horninové prostředí a geologie
Ing. Jaromír Slíva (člen rady) – hospodářské podmínky
JUDr. Luboš Průša (ředitel KÚ) – sociodemografické podmínky
Ing. Ivan Študlar (poradce hejtmana) – dopravní a technická infrastruktura
Ing. Hana Zahradníková (KÚ, OZZL) – vodní hospodářství a integrovaná prevence
Ing. Zdeněk Klimeš (KÚ, OZZL) – ochrana přírody a krajiny
Ing. Milan Vlášek (KÚ, OZZL) – ochrana přírody a krajiny
Bc. Petr Novák (KÚ, OZZL) – lesní hospodářství
Ing. Hana Pacáková (KÚ, OZZL) – odpadové hospodářství
Ing. Irena Kojanová (KÚ, OZZL) – ovzduší
Ing. Zdeněk Steinbauer (KÚ, OZZL) – zemědělský půdní fond
Mgr. Patrik Červák (KÚ, OKPP) – kultura a památková péče
Mgr. Daniel Hovorka (KÚ, OMVV) – cestovní ruch
Mgr. Andrea Tetourová (KÚ, ODSH) – dopravní infrastruktura
Ing. Ladislav Staněk (KÚ, OEKO) – hospodářské podmínky
Ing. Jiří Klása (KÚ, ODSH) – dopravní infrastruktura
Ing. Jan Honner (Český statistický úřad) – charakteristika JČK, sociodemograf. podmínky
Ing. Jiří Kotek (Český statistický úřad) – techn. infrastruktura, rekreace, hospod. podmínky
Ing. Petra Dolejšová (Český statistický úřad) – sociodemografické podmínky
Ing. Lukáš Mašín (IKP Consulting engineers, spol. s r. o.) – dopravní infrastruktura
Ing. arch. Jiří Brůha (A+U Design, spol. s r. o.) – projektant Zásad územního rozvoje JČK
RNDr. Vojtěch Vyhnálek, CSc. (EIA Servis, spol. s r. o.) – životní prostředí
Ing. arch Martin Krupauer (Atelier 8000, spol. s r. o.) – bydlení, rekreace, cestovní ruch
Ing. Pavla Konopová, PhD. (Jihočeská centrála cestovního ruchu) – rekreace, cestovní ruch
Ing. Edvard Sequens (občanské sdružení CALLA) – energetika
Ing. Václav Gavlasz (předseda Výboru pro rozvoj Jihočeského kraje) - energetika
Ing. Ladislav Mikuláš (E.ON ČR, spol. s r.o.) – energetika
Kapitola: Řešitelský tým
OPONENTURA
2
B. RURÚ
OBSAH
A. PODKLADY ....................................................................................................................................................................... 6
1.
ÚVOD ................................................................................................................................................................................................6
1.1. Legislativní rámec......................................................................................................................................................................................... 6
1.2. Sledované jevy ................................................................................................................................................................................................ 6
1.2.1.
1.2.2.
1.2.3.
1.2.4.
Definice údaje o území ..................................................................................................................................................................................... 6
Sledované jevy dle části A přílohy č. 1 vyhlášky .................................................................................................................................... 6
Sledované jevy dle části B přílohy č. 1 vyhlášky .................................................................................................................................... 6
Datový model ....................................................................................................................................................................................................... 7
1.3. Schéma pořizování ÚAP kraje ................................................................................................................................................................. 8
1.4. Základní charakteristika Jihočeského kraje ..................................................................................................................................... 9
1.5. Základní charakteristika správních území obcí s rozšířenou působností (k 31. 12. 2009) ................................... 11
KOMENTÁŘE K PODKLADŮM V ČLENĚNÍ NA 10 TÉMAT ........................................................................................................ 15
2.1. Horninové prostředí a geologie .......................................................................................................................................................... 15
2.1.1.
2.1.2.
2.1.3.
2.1.4.
2.1.5.
2.1.6.
2.1.7.
2.1.8.
2.1.9.
2.1.10.
Popis geologické stavby................................................................................................................................................................................ 15
Těžba nerostných surovin v regionu ....................................................................................................................................................... 16
Stav využití zásob, životnost zásob .......................................................................................................................................................... 18
Dobývací prostory .......................................................................................................................................................................................... 18
Chráněná ložisková území ........................................................................................................................................................................... 19
Poddolovaná území a stará důlní díla ..................................................................................................................................................... 20
Sesuvná území .................................................................................................................................................................................................. 20
Vlivy těžební činnosti na životní prostředí ........................................................................................................................................... 21
Problematika sanace odkališť v regionu Mydlovary......................................................................................................................... 21
Regionální surovinová politika Jihočeského kraje ............................................................................................................................. 21
2.2. Vodní režim................................................................................................................................................................................................... 22
2.2.1.
2.2.2.
2.2.3.
2.2.4.
2.2.5.
2.2.6.
Základní geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled ............................................................................................... 22
Povrchové vody ............................................................................................................................................................................................... 23
Jakost vod vodních toků ............................................................................................................................................................................... 23
Záplavová území .............................................................................................................................................................................................. 25
Podzemní vody................................................................................................................................................................................................. 25
Vodní režim v krajině .................................................................................................................................................................................... 26
2.3. Hygiena životního prostředí ................................................................................................................................................................. 28
2.3.1.
2.3.2.
2.3.3.
2.3.4.
Ovzduší ................................................................................................................................................................................................................ 28
Odpadové hospodářství ................................................................................................................................................................................ 31
Staré ekologické zátěže ................................................................................................................................................................................. 33
Další hygienické závady území .................................................................................................................................................................. 35
2.4. Ochrana přírody a krajiny...................................................................................................................................................................... 37
2.4.1.
2.4.2.
2.4.3.
2.4.4
2.4.5
Ochrana přírody .............................................................................................................................................................................................. 37
Koeficient ekologické stability (KES) ...................................................................................................................................................... 39
Územní systém ekologické stability (ÚSES) ......................................................................................................................................... 40
Migrační koridory pro velké savce ........................................................................................................................................................... 41
Krajinné památkové zóny ............................................................................................................................................................................ 42
2.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa......................................................................................... 44
2.5.1.
2.5.2.
2.5.3.
2.5.4.
2.5.5.
2.5.6.
Charakteristiky zemědělství v JČK ........................................................................................................................................................... 44
Ochrana zemědělského půdního fondu .................................................................................................................................................. 45
Předpokládané střety v území ................................................................................................................................................................... 46
Přírodní lesní oblasti ..................................................................................................................................................................................... 46
Analýza vlastnických vztahů pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) .................................................................... 47
Kategorizace lesů ............................................................................................................................................................................................ 48
2.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura ............................................................................................................................... 50
2.6.1.
2.6.2.
2.6.3.
2.6.4.
Silniční doprava ............................................................................................................................................................................................... 50
Železniční doprava ......................................................................................................................................................................................... 54
Vodní a letecká doprava ............................................................................................................................................................................... 55
Technická infrastruktura ............................................................................................................................................................................. 59
Kapitola: Obsah
2.
3
2.6.5.
2.6.6.
2.6.7.
2.6.8.
2.6.9.
2.6.10.
A. PODKLADY
Zásobování vodou a stav vodovodních sítí ........................................................................................................................................... 59
Kanalizace a čištění odpadních vod ......................................................................................................................................................... 60
Zásobování teplem.......................................................................................................................................................................................... 61
Zásobování plynem ........................................................................................................................................................................................ 62
Zásobování elektřinou................................................................................................................................................................................... 63
Informační a telekomunikační technologie .......................................................................................................................................... 64
2.7. Sociodemografické podmínky ............................................................................................................................................................. 65
2.7.1.
2.7.2.
2.7.3.
2.7.4.
2.7.5.
2.7.6.
2.7.7.
2.7.8.
2.7.9.
Základní údaje .................................................................................................................................................................................................. 65
Sídelní hierarchie v České republice........................................................................................................................................................ 66
Sídelní struktura v Jihočeském kraji........................................................................................................................................................ 69
Vývoj počtu obyvatel v Jihočeském kraji ............................................................................................................................................... 70
Hustota obyvatelstva ..................................................................................................................................................................................... 72
Změny počtu obyvatel ................................................................................................................................................................................... 74
Věková struktura obyvatel .......................................................................................................................................................................... 77
Vzdělanostní struktura obyvatel ............................................................................................................................................................... 80
Další vlivy populačního vývoje .................................................................................................................................................................. 81
2.8. Bydlení ............................................................................................................................................................................................................ 83
2.8.1.
2.8.2.
2.8.3.
2.8.4.
Výstavba bytů ................................................................................................................................................................................................... 83
Obvyklé nájemné ............................................................................................................................................................................................. 87
Struktura stáří bytového fondu ................................................................................................................................................................. 88
Obydlenost bytů............................................................................................................................................................................................... 90
2.9. Rekreace ......................................................................................................................................................................................................... 93
2.9.1.
2.9.2.
2.9.3.
2.9.4.
2.9.5.
2.9.6.
2.9.7.
Hospodářský význam cestovního ruchu ................................................................................................................................................ 93
Primární potenciál cestovního ruchu ...................................................................................................................................................... 95
Kongresová turistika...................................................................................................................................................................................... 97
Sportovní a rekreační infrastruktura ...................................................................................................................................................... 98
Lázeňství / wellness....................................................................................................................................................................................... 99
Služby cestovního ruchu, podpora prodeje ....................................................................................................................................... 101
Cestovní ruch ve vazbě na národní kulturní památky ve správě státu ................................................................................... 103
2.10. Hospodářské podmínky ....................................................................................................................................................................... 105
2.10.1.
2.10.2.
2.10.3.
2.10.4.
2.10.5.
2.10.6.
2.10.7.
2.10.8.
2.10.9.
3.
Hrubý domácí produkt (HDP) ................................................................................................................................................................. 105
Vzdělanostní struktura .............................................................................................................................................................................. 111
Zaměstnanost ................................................................................................................................................................................................ 113
Nezaměstnanost ........................................................................................................................................................................................... 115
Podnikatelská aktivita ................................................................................................................................................................................ 117
Daňová výtěžnost ......................................................................................................................................................................................... 119
Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání ...................................................................................................................................................... 120
Pracovištní centra ........................................................................................................................................................................................ 122
Územní připravenost .................................................................................................................................................................................. 123
INFORMACE O VSTUPNÍCH ÚDAJÍCH ....................................................................................................................................... 125
3.1. Přehled zpracovaných metodických pomůcek ......................................................................................................................... 125
3.1.1.
3.1.2.
Metodika hodnocení sídelní struktury ................................................................................................................................................ 125
Metodika hodnocení oblastí cestovního ruchu ................................................................................................................................ 127
3.2. Údaje dle části B přílohy č. 1 vyhlášky .......................................................................................................................................... 129
3.3. Údaje dle části A přílohy č. 1 vyhlášky .......................................................................................................................................... 159
STANOVENÍ INDIKÁTORŮ PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ....................................................................... 160
4.1. Způsob hodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek ............................................................................................ 160
4.2. Popis indikátorů pro vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek .......................................................... 162
4.2.1.
4.2.2.
4.2.3.
4.2.4.
4.2.5.
4.2.6.
4.2.7.
4.2.8.
Horninové prostředí a geologie .............................................................................................................................................................. 162
Vodní režim .................................................................................................................................................................................................... 163
Hygiena životního prostředí .................................................................................................................................................................... 165
Ochrana přírody a krajiny......................................................................................................................................................................... 167
ZPF a PUPFL ................................................................................................................................................................................................... 169
Veřejná dopravní a technická infrastruktura .................................................................................................................................... 171
Sociodemografické podmínky................................................................................................................................................................. 175
Bydlení ............................................................................................................................................................................................................. 178
Kapitola: Obsah
4.
4
4.2.9.
4.2.10.
5.
Rekreace .......................................................................................................................................................................................................... 180
Hospodářské podmínky............................................................................................................................................................................. 182
PRACOVNÍ SKUPINA PRO ZPRACOVÁNÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ....................................................... 186
5.1.1.
5.1.2.
6.
A. PODKLADY
Krajský úřad – Jihočeský kraj .................................................................................................................................................................. 186
Externisté ........................................................................................................................................................................................................ 186
KARTOGRAMY ........................................................................................................................................................................... 187
6.1. Jmenný výčet kartogramů .................................................................................................................................................................. 187
6.2. Přílohy .......................................................................................................................................................................................................... 189
SEZNAM TABULEK ............................................................................................................................................................................... 190
SEZNAM OBRÁZKŮ .............................................................................................................................................................................. 192
SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................................................................................... 192
SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................................................................................................... 194
Kapitola: Obsah
POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE....................................................................................................................................................... 196
5
A. PODKLADY
A. PODKLADY
1. ÚVOD
„Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro
udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro
příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost
společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné
generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.“
Citát § 18 odst. (1) staVEBNÍho zákona
Jak výše uvedený citát ze stavebního zákona uvádí, územně analytické podklady, ať již na úrovni kraje
či obcí 3. stupně, jsou základním nástrojem územního plánování. Mají za úkol soustavně zjišťovat
a vyhodnocovat stav a vývoj území pro zajištění udržitelného rozvoje území.
První územně analytické podklady včetně rozboru udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje byly
pořízeny za finanční podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj a ze státního rozpočtu v rámci
Integrovaného operačního programu a projednány byly v Zastupitelstvu Jihočeského kraje
dne 19. května 2009 usnesením č. 240/2009/ZK.
1. úplná aktualizace ÚAP bude v maximální možné míře navazovat na zpracování prvního rozboru
udržitelného rozvoje území a navíc se bude snažit zachytit trendy ve vývoji území Jihočeského kraje.
1.1.
LEGISLATIVNÍ RÁMEC
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen „stavební
zákon“).
Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu
evidence územně plánovací činnosti (dále jen „vyhláška“).
1.2.
SLEDOVANÉ JEVY
1.2.1. DEFINICE ÚDAJE O ÚZEMÍ
Termín „údaj o území“ je zakotven v § 27 odst. (2) stavebního zákona. Jedná se o informace nebo data
o stavu území, o právech, povinnostech a omezeních, která se váží k určité části území (např. ploše,
pozemku, přírodnímu útvaru nebo stavbě), a která vznikla nebo byla zjištěna zejména na základě právních
předpisů a dále informace nebo data o záměrech na provedení změn v území. Nedílnou součástí údaje
o území je i informace o jeho vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí účinnosti.
1.2.2. SLEDOVANÉ JEVY DLE ČÁSTI A PŘÍLOHY Č. 1 VYHLÁŠKY
Krajský úřad využívá pro zpracování ÚAP kraje ve vazbě na § 29 odst. (4) územně analytické podklady
obcí s rozšířenou působností (dále jen „ÚAP obcí“). Sledované jevy jsou předávány krajskému úřadu
prostřednictvím aplikace ÚAP KIT, která umožňuje přístup k datům prostřednictvím webového rozhraní.
1.2.3. SLEDOVANÉ JEVY DLE ČÁSTI B PŘÍLOHY Č. 1 VYHLÁŠKY
Sledované jevy podle přílohy B vyhlášky jsou pořizovány přímo krajským úřadem. Jedná se převážně
o statistické údaje doplněné o údaje o klimatu, lesních oblastech a imisích.
Řádek číslo Sledovaný jev
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
vývoj počtu obyvatel
podíl obyvatel ve věku 0 – 14 let na celkovém počtu obyvatel
podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel
podíl osob se základním vzděláním
podíl osob s vysokoškolským vzděláním
sídelní struktura
ekonomická aktivita podle odvětví
míra nezaměstnanosti
vyjíždějící do zaměstnání a škol
Kapitola: Legislativní rámec
TABULKA 1 - SLEDOVANÉ JEVY DLE ČÁSTI B PŘÍLOHY Č. 1 VYHLÁŠKY
6
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
33.
34.
35.
36.
37.
A. PODKLADY
dojíždějící do zaměstnání a škol do obce
výstavba domů a bytů
podíl neobydlených bytů na celkovém fondu
struktura bytového fondu
místně obvyklé nájemné
rekreační oblasti s celoročním a sezónním využitím
počet staveb pro rodinou rekreaci
kapacita a kategorie ubytovacích zařízeních
lázeňská místa a areály
podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu
podíl obyvatel zásobovaných plynem
podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci
podíl zemědělské půdy z celkové výměry katastru
podíl orné půdy ze zemědělské půdy
podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské půdy
podíl specielních zemědělských kultur z celkové výměry zemědělské půdy
podíly tříd ochrany zastoupené v jednotlivých katastrálních územích
podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry katastru
podíl vodních ploch na celkové výměře katastru
podíl lesů na celkové výměře katastru
koeficient ekologické stability KES
stupeň přirozenosti lesních porostů
hranice přírodních lesních oblastí
hranice bioregionů a biochor
hranice klimatických regionů
počet obcí a obyvatel v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší
hodnoty imisního znečištění životního prostředí a jejich vývoj
další dostupné informace, týkající se například demografie, ekonomických aktivit, bydlení,
rekreace, uspokojování sociálních potřeb a životního prostředí
Kapitola: Sledované jevy
1.2.4. DATOVÝ MODEL
Jednotná struktura tvorby a údržby dat územně analytických podkladů byla zvolena z důvodu zajištění
kompatibility dat ve vazbě na § 29 odst. (4) SZ (územně analytické podklady kraje pořizuje krajský úřad
s využitím územně analytických podkladů obcí). Dalším neméně závažným důvodem bylo zjednodušení
procesu pořizování ÚAP a umožnění vzájemné výměny dat mezi úřady územního plánování a krajským
úřadem. Pořízení dat zpracováním územně analytických podkladů volně navazuje na Úvodní studii GIS
Jihočeského kraje.
Geografický informační systém je budován v souladu s koncepcí „Informatizace krajských úřadů“, a to na
platformě ESRI jako plně integrovaná součást informačního systému kraje.
Jihočeský kraj si pro potřeby pořízení územně analytických podkladů zvolil datový model DGM ÚAP od
společnosti Hydrosoft Veleslavín s.r.o., na němž spolupracovala i Laboratoř GIS Fakulty architektury,
ČVUT. Pořizovatelé územně analytických podkladů v Jihočeském kraji se zavázali k využívání zvoleného
datového modelu (struktury dat a obsahové náplně) podpisem dohody o zřízení pracovní skupiny.
Aktuální verze datového modelu - DGM ÚAP verze 4.0.
7
1.3.
A. PODKLADY
SCHÉMA POŘIZOVÁNÍ ÚAP KRAJE
POŘÍZENÍ ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ KRAJE
+
Veřejná dopravní a technická
infrastruktura
Ochrana
přírody
a krajiny
Vodní
režim
Sociodemografické
podmínky
ZPF
a PUPFL
Hygiena
životního
prostředí
Výkres
hodnot
Hospodářské
podmínky
Rekreace
Výkres
limitů
využití
území
Bydlení
§ 28 odst. (1) stavebního zákona
Sledované
jevy
dle části B
vyhlášky
Horninové
prostředí
a geologie
Soustavná činnost
+
Vlastní
průzkum
území
Výkresů
záměrů
Pilíř pro příznivé
životní prostředí
Pilíř pro soudržnost
společenství obyvatel
území
Pilíř pro hospodářský
rozvoj
Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních jednotek
Určení problémů k řešení v ÚPD
řešitelné nástroji územního plánování
neřešitelné nástroji územního plánování
Výkres problémů
k řešení v ÚPD
Kapitola: Schéma pořizování ÚAP kraje
Vyhodnocení vyváženosti v pilířích udržitelného rozvoje území
Úplná aktualizace 1x za 2 roky
SWOT analýzy pro všech 10 témat
V případě podstatné změny podmínek v území může být
úplná aktualizace provedena před uplynutím zákonné lhůty.
ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
Převzato
z ÚAP obcí
Sledované
jevy
dle části A
vyhlášky
Zpracované podklady
Samostatně pořízeno krajem
PODKLADY PRO RURÚ
Data DMG 4.0
8
1.4.
A. PODKLADY
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA JIHOČESKÉHO KRAJE
Jihočeský kraj je geograficky poměrně uzavřeným celkem, jehož jádro tvoří jihočeská kotlina
s Českobudějovickou a Třeboňskou pánví. Na jihozápadě ji obklopuje Šumava, dále pak výběžky Brd,
Středočeská žulová vrchovina, Českomoravská vrchovina a Novohradské hory. Nejvyšším místem je
šumavský vrchol Plechý (1.378 m n. m.), nejnižším hladina Orlické přehrady (330 m n. m.). Převážná část
území se nachází v nadmořské výšce 400 - 600 m n. m.
Podstatnou část hranice kraje tvoří státní hranice s Rakouskem a Německem (v celkové délce 323 km),
dále sousedí s kraji Plzeňským, Středočeským, krajem Vysočina a Jihomoravským krajem. Příhraniční
charakter kraje poskytuje možnosti efektivní přeshraniční spolupráce ve výrobní oblasti i v oblasti služeb
spolu s rozvojem cestovního ruchu.
OBRÁZEK 1 - PŘEHLEDNÁ MAPA KRAJŮ ČR
Kraj má celkem 638 706 obyvatel1, přičemž hustota osídlení je 63 obyvatel na 1 km2, což je nejnižší
hodnota v ČR. Nejvyšší hustotu obyvatelstva má okres České Budějovice se 114 obyvateli
na 1 km2, kde žije 29,4 % obyvatel kraje. Naopak nejmenší hustotu obyvatelstva má okres Prachatice
s 37 obyvateli na 1 km2. Velká hustota obyvatelstva v okrese České Budějovice je dána především
soustředěním do samotného krajského města České Budějovice, v němž bydlí 94,8 tis. osob. V okresních
městech Jihočeského kraje žije 34,2 % všech obyvatel kraje. Naproti tomu nejmenší obce do 200 obyvatel
představují 38,2 % z celkového počtu obcí, ale žije v nich pouze 4,2 % celkového počtu obyvatel kraje.
V Jihočeském kraji je 53 měst s podílem 64,3 % městského obyvatelstva k 31. 12. 2010, 17 městysů s
podílem 3,6 %, 552 obcí s podílem 31,8 % a 1 vojenský újezd (Boletice). Z pohledu počtu žen na celkovém
počtu obyvatel je Jihočeský kraj s hodnotou 50,7 % pod celorepublikovým průměrem (51,3 %).
Z hlediska věkového průměru je Jihočeský kraj s hodnotou 40,7 těsně nad republikovým průměrem.
Nejmladší věkový průměr vykazuje okres Český Krumlov (38,9) a nejstarší vykazuje okres Písek (41,7).
Z hlediska počtu živě narozených dětí je Jihočeský kraj s hodnotou 11,0 na 1 000 obyvatel
pod celorepublikovým průměrem (11,3 na 1.000 obyvatel). V počtu zemřelých osob je Jihočeský kraj
na celorepublikovém průměru (10,2 na 1 000 obyvatel).
1
Aktuální údaj Českého statistického úřadu k 31. 12. 2010
Kapitola: Základní charakteristika Jihočeského kraje
Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích je vymezený územím okresů České Budějovice, Český
Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor. Rozlohou 10 057 km2 představuje
Jihočeský kraj 12,8 % rozlohy ČR a je tak po Středočeském kraji druhým největším krajem.
Počtem 623 obcí se Jihočeský kraj řadí na čtvrté místo mezi kraji v rámci ČR.
9
A. PODKLADY
Na tvorbě hrubého domácího produktu České republiky se Jihočeský kraj podílí 5,3 %2, což představuje
v mezikrajském srovnání 6. místo. V přepočtu na 1 obyvatele dosahuje 86,9 % republikového průměru,
což představuje v mezikrajském srovnání 5. místo.
Míra registrované nezaměstnanosti dosahovala v Jihočeském kraji hodnoty 8,50 % (k 31. 12. 2010), což je
hodnota pohybující se pod celorepublikovým průměrem (9,57 %), v mezikrajském srovnání zaujímá
Jihočeský kraj 5. nejnižší příčku po Hlavním městě Praze (4,07 %), Středočeském kraji (7,73 %),
Plzeňském kraji (8,25 %) a Královéhradeckém kraji (8,37 %). K 31. 12. 2010 bylo evidováno 29 545
uchazečů o zaměstnání, což představuje 5,3 % celkového počtu v ČR. Na 1 volné místo v Jihočeském kraji
připadá 16,0 uchazečů o zaměstnání, v celé ČR připadá na 1 volné místo 18,2 uchazečů.
Území kraje náleží do povodí horní a střední Vltavy s přítoky Malší, Lužnicí, Otavou a mnohými dalšími.
V minulosti zde bylo vybudováno přes 7 000 rybníků, jejichž celková výměra dnes představuje více
než 30 tis. hektarů. Největšími nejen v kraji, ale i v České republice jsou rybníky Rožmberk s rozlohou
490 ha, Bezdrev se 450 ha a Horusický rybník se 415 ha. Kromě toho byla na území kraje vybudována
velká vodní díla: Lipno (se 4 870 ha je největší vodní plochou v České republice), Orlík s rozsáhlými
rekreačními oblastmi a Římov, který zásobuje pitnou vodou značnou část kraje. V souvislosti s výstavbou
jaderné elektrárny Temelín byla vybudována vodní nádrž Hněvkovice.
Jihočeský kraj není příliš bohatý na nerostné suroviny, zejména na zdroje energetických surovin.
Převažuje zde těžba písků a štěrkopísků, stavebního kamene, cihlářské hlíny a sklářských písků
a z ostatních surovin lze jmenovat rašelinu, vápenec, křemelinu, keramické jíly a grafitu.
Významným přírodním bohatstvím Jihočeského kraje jsou lesy, které zaujímají více než třetinu jeho
plochy. Celková lesnatost kraje je 37,5 % (377,5 tisíc ha), což je mírně nadprůměrná lesnatost v porovnání
s celou republikou (lesnatost 33,7 %). V Jihočeském kraji převažují jehličnaté lesy (85,7 %), jejich podíl
převyšuje podíl za celou republiku (74,9 %), podíl listnatých lesů (13,1 %) je naopak nižší než je podíl
v celé ČR (25,1 %). Z jehličnatých dřevin převažuje smrk ztepilý a borovice lesní, z listnatých dřevin pak
buk lesní.
Jihočeský kraj je pro svou přírodní atraktivitu (lesy, množství vodních ploch) a kulturně historické
bohatství (velký počet kulturních památek; téměř 6 tis. objektů) využíván k návštěvám a rekreaci občanů
z celé ČR a v hojné míře i zahraničními turisty. V letním období láká turisty zejména oblast Lipna, Orlíku,
jihočeských rybníků a Šumava. V zimním období pak lákají turisty lyžařské areály Zadov - Churáňov a
Lipno - Kramolín. V roce 2009 bylo v Jihočeském kraji v 974 statisticky sledovaných hromadných
ubytovacích zařízeních s 50 656 lůžky. V roce 2010 se v hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo
899 274 hostů, z toho 289 541 ze zahraničí (nerezidenti) především z Německa, Rakouska, Nizozemska a
Slovenska. Řada zahraničních turistů přijíždí na jednodenní návštěvy, které není zatím možno statisticky
sledovat. Navštěvují především centra blízká hranici.
2
Ke dni zpracování byly k dispozici pouze údaje za rok 2008
Kapitola: Základní charakteristika Jihočeského kraje
V zemědělství převažuje v rostlinné výrobě pěstování obilovin, olejnin a pícnin, významná je též produkce
brambor. Zemědělská půda zaujímá plochu 491,8 tisíc ha, což představuje 48,9 % rozlohy Jihočeského
kraje. Ze zemědělské půdy zaujímá orná půda 64,1 % (315,2 tisíc ha) a trvalé travní porosty 32,9 % (161,9
tisíc ha). V rámci evidence půdy LPIS bylo k 31. 10. 2010 v Jihočeském kraji obhospodařováno 425 182 ha
zemědělské půdy. Z toho představuje 256 637 ha (60,4 %) orná půda, 167 177 ha (39,3 %) trvalé travní
porosty, ovocné sady 1 448 ha (0,3 %).
V živočišné výrobě se jedná především o chov skotu a prasat. Celkově se zde vytváří zhruba
11 % zemědělské produkce celé republiky. Dlouholetou tradici má v kraji rybníkářství. Celková plocha
rybníků, v nichž se chovají ryby, se pohybuje kolem 25 tisíc ha. Vytváří se v nich polovina produkce ryb
České republiky, významný je také podíl v chovu vodní drůbeže (kachen a hus). Průmyslová výroba je
koncentrována především v českobudějovické aglomeraci, výraznější podíl průmyslu je rovněž v okresech
Tábor a Strakonice. V České republice však kraj nepatří mezi rozhodující průmyslové oblasti, podíl
na tržbách průmyslových podniků ČR v roce 2009 činil 4,2 %.
Stavební podniky v kraji zajišťují především práce na nové výstavbě, modernizaci a rekonstrukci v rámci
Jihočeského kraje (na produkci v ČR se podílely 4,7 %). Průmyslová výroba je koncentrována především
v českobudějovické aglomeraci a v okresech Tábor, Písek a Strakonice. Převažuje zpracovatelský průmysl
(výroba potravin a nápojů, komponenty do dopravních prostředků, strojů a zařízení, průmysl textilní
a oděvní).
10
A. PODKLADY
Územím Jihočeského kraje procházejí důležité mezinárodní silnice – E55 (Berlín - Drážďany - Praha –
Terst), E49 (Magdeburg - Karlovy Vary - Plzeň - České Budějovice – Wien), E551 (České Budějovice Třeboň – Humpolec), IV. tranzitní železniční koridor. Dále prochází Jihočeským krajem mezinárodní
cyklistická trasa EuroVelo 7 a řada dálkových cyklotras. Území Jihočeského kraje protíná severojižní
dopravní osa mezinárodního významu, která by měla mimo jiné zahrnovat navrhovanou dálnici D3,
rychlostní komunikaci R3 a splavnění Vltavy do Českých Budějovic. Největší potenciál v Jihočeském kraji
má letiště České Budějovice, které má licenci k provozování veřejného vnitrostátního letiště a neveřejného
mezinárodního letiště. Dále se na území Jihočeského kraje nachází jedno veřejné letiště vnitrostátní
s neveřejným mezinárodním provozem (Hosín u Českých Budějovic), pět veřejných letišť pro vnitrostátní
provoz a tři heliporty letecké záchranné služby.
1.5.
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA SPRÁVNÍCH ÚZEMÍ OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ (K 31. 12. 2009)
OBRÁZEK 2 - PŘEHLED ORP V JIHOČESKÉM KRAJI
BLATNÁ
Obec s rozšířenou působností Blatná (kód 3101) se nachází na severozápadním
okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou (27.878 ha) se řadí spíše mezi menší
ORP. Správní území ORP zahrnuje 26 obcí, z nichž 2 mají statut města (Blatná,
Sedlice). Na území této ORP žije 13 987 obyvatel, což činí 2,2 % počtu obyvatel
kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 58,0 %. Průměrný věk obyvatel se
pohybuje kolem 41,6 roku, tedy nad krajským průměrem (40,7 roku). Hustota
obyvatel se pohybuje okolo 50,2 obyvatel na 1 km2. Na území ORP je 14 malých
obcí s počtem obyvatel do 199, 9 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 3 velké obce s více jak 1000
obyvateli.
ČESKÉ BUDĚJOVICE
Obec s rozšířenou působností České Budějovice (kód 3102) se nachází v jádru
Jihočeského kraje a svou rozlohou (92 384 ha) je čtvrtou největší ORP v kraji.
Správní území ORP zahrnuje 79 obcí, z nichž 5 má statut města (České
Budějovice, Hluboká nad Vltavou, Lišov, Rudolfov a Zliv) a 2 obce mají statut
městyse (Ledenice, Ševětín). Na území této ORP žije 154 323 obyvatel, což činí
24,2 % počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 71,3 %.
Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 40,7 roku, tedy v krajském průměru.
Hustota obyvatel se pohybuje okolo 167,0 obyvatel na 1 km2. Na území ORP je 14 malých obcí s počtem
obyvatel do 199, 46 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 19 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli.
Kapitola: Základní charakteristika správních území obcí s rozšířenou působností (k 31. 12. 2009)
V Jihočeském kraji bylo k 1. 1. 2003 zřízeno 17 obcí s rozšířenou působností (dále jen „ORP“),
a to rozdělením 7 okresů - České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice,
Strakonice, Tábor. V celé ČR je 205 ORP, přičemž Jihočeský kraj je v počtu ORP na 4. místě. Území je dále
členěno na 37 obcí s pověřeným úřadem.
11
A. PODKLADY
ČESKÝ KRUMLOV
DAČICE
Obec s rozšířenou působností Dačice (kód 3104) se nachází ve východním okraji
Jihočeského kraje a svou rozlohou (47 197 ha) se řadí mezi středně veliké ORP.
Správní území ORP zahrnuje 23 obcí, z nichž 2 mají statut města (Dačice,
Slavonice). Na území této ORP žije 19 870 obyvatel, což činí 3,1 % počtu obyvatel
kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 52,4 %. Průměrný věk obyvatel se
pohybuje kolem 40,5 roku, tedy těsně pod krajským průměrem (40,7 roku).
Hustota obyvatel se pohybuje okolo 42,1 obyvatel na 1 km2. Na území ORP je 8
malých obcí s počtem obyvatel do 199, 12 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 3 velké obce s více jak
1000 obyvateli.
JINDŘICHŮV HRADEC
Obec s rozšířenou působností Jindřichův Hradec (kód 3105) se nachází ve
východní části Jihočeského kraje a svou rozlohou (93 342 ha) je třetí největší
ORP v kraji. Správní území ORP zahrnuje 58 obcí, z nichž 7 má statut města
(Deštná, Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Nová Bystřice, Nová Včelnice,
Stráž nad Nežárkou a Strmilov). Na území této ORP žije 48 017 obyvatel, což
činí 7,5 % počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 69,9 %.
Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 40,6 roku, tedy těsně pod krajským
průměrem (40,7 roku). Hustota obyvatel se pohybuje okolo 51,4 obyvatel na 1 km2. Na území ORP je 28
malých obcí s počtem obyvatel do 199, 23 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 7 velkých obcí s více
jak 1000 obyvateli.
KAPLICE
Obec s rozšířenou působností Kaplice (kód 3106) se nachází na jižním okraji
Jihočeského kraje a svou rozlohou (48 470 ha) se řadí mezi středně veliké ORP.
Správní území ORP zahrnuje 15 obcí, z nichž 2 mají statut města (Kaplice,
Velešín), 1 obec má statut městyse (Besednice). Na území této ORP žije 19 741
obyvatel, což činí 3,1 % počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí
57,6 %. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 38,4 roku, tedy hodně pod
krajským průměrem (40,7 roku). Hustota obyvatel se pohybuje okolo 40,7
obyvatel na 1 km2. Na území ORP je 1 malá obec s počtem obyvatel do 199, 9 obcí s počtem obyvatel mezi
200 – 999 a 5 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli.
MILEVSKO
Obec s rozšířenou působností Milevsko (kód 3107) se nachází na severním
okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou (38 512 ha) se řadí spíše mezi menší
ORP. Správní území ORP zahrnuje 26 obcí, z nichž jen 1 má statut města
(Milevsko), 1 obec má statut městyse (Sepekov). Na území této ORP žije 18 830
obyvatel, což činí 3,0 % počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí
48,1 %. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 42,5 roku, tedy nad krajským
průměrem (40,7 roku). Hustota obyvatel se pohybuje okolo 48,9 obyvatel na 1
km2. Na území ORP je 11 malých obcí s počtem obyvatel do 199, 10 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999
a 5 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli.
Obec s rozšířenou působností Český Krumlov (kód 3103) se nachází na jižním
okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou (113 037 ha) je největším ORP v kraji.
Správní území ORP zahrnuje 30 obcí, z nichž 4 mají statut města (Český
Krumlov, Horní Planá, Rožmberk nad Vltavou a Vyšší Brod), 3 obce mají statut
městyse (Frymburk, Křemže a Přídolí) a 1 vojenský újezd Boletice. Na území
této ORP žije 41 894 obyvatel, což činí 6,6 % počtu obyvatel kraje. Podíl
městského obyvatelstva činí 44,7 %. Průměrný věk obyvatel se pohybuje
kolem 39,2 roku, tedy pod krajským průměrem (40,7 roku). Hustota obyvatel se pohybuje okolo 37,1
obyvatel na 1 km2. Na území ORP jsou 3 malé obce s počtem obyvatel do 199, 16 obcí s počtem obyvatel
mezi 200 – 999 a 12 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli.
12
A. PODKLADY
PÍSEK
Obec s rozšířenou působností Písek (kód 3108) se nachází na severním okraji
Jihočeského kraje a svou rozlohou (74 167 ha) se řadí spíše mezi větší ORP.
Správní území ORP zahrnuje 49 obcí, z nichž 4 mají statut města (Mirotice,
Mirovice, Písek, Protivín). Na území této ORP žije 51 760 obyvatel, což činí 8,1 %
počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 72,9 %. Průměrný věk
obyvatel se pohybuje kolem 41,4 roku, tedy nad krajským průměrem (40,7 roku).
Hustota obyvatel se pohybuje okolo 69,8 obyvatel na 1 km2. Na území ORP je 19
jak 1000 obyvateli.
Obec s rozšířenou působností Prachatice (kód 3109) se nachází na
severozápadním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou (83 967 ha) se řadí
mezi větší ORP. Správní území ORP zahrnuje 44 obcí, z nichž 5 má statut města
(Husinec, Netolice, Prachatice, Vlachovo Březí, Volary), 3 obce mají statut
městyse (Dub, Lhenice, Strunkovice nad Blanicí). Na území této ORP žije 33
830 obyvatel, což činí 5,3 % počtu obyvatel kraje. Podíl městského
obyvatelstva činí 63,3 %. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 39,5 roku,
tedy pod krajským průměrem (40,7 roku). Hustota obyvatel se pohybuje okolo 40,3 obyvatel na 1 km2. Na
území ORP je 19 malých obcí s počtem obyvatel do 199, 18 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 7
velkých obcí s více jak 1000 obyvateli.
SOBĚSLAV
Obec s rozšířenou působností Soběslav (kód 3110) se nachází
ve střední části Jihočeského kraje a svou rozlohou (32 386 ha) se řadí k menším
ORP. Správní území ORP zahrnuje 31 obcí, z nichž 2 mají statut města (Soběslav,
Veselí nad Lužnicí). Na území této ORP žije 22 233 obyvatel, což činí 3,5 % počtu
obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 62,4 %. Průměrný věk obyvatel
se pohybuje kolem 41,7 roku, tedy nad krajským průměrem (40,7 roku). Hustota
obyvatel se pohybuje okolo 68,7 obyvatel na 1 km2. Na území ORP je 10 malých
obcí s počtem obyvatel do 199, 19 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 2 velké obce s více jak 1000
obyvateli.
STRAKONICE
Obec s rozšířenou působností Strakonice (kód 3111) se nachází na
severozápadním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou (57 405 ha) se řadí
spíše k větším ORP. Správní území ORP zahrnuje 69 obcí, z nichž 2 mají statut
města (Strakonice, Volyně), 4 obce mají statut městyse (Čestice, Katovice,
Radomyšl, Štěkeň). Na území této ORP žije 45 197 obyvatel, což činí 7,1 % počtu
obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 57,9 %. Průměrný věk
obyvatel se pohybuje kolem 41,0 roku, tedy nad krajským průměrem (40,7
roku). Hustota obyvatel se pohybuje okolo 78,7 obyvatel na 1 km2. Na území ORP je 34 malých obcí
s počtem obyvatel do 199, 31 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 4 velké obce s více jak 1000
obyvateli.
TÁBOR
Obec s rozšířenou působností Tábor (kód 3112) se nachází na severovýchodním
okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou (100 192 ha) je druhou největší ORP.
Správní území ORP zahrnuje 79 obcí, z nichž 6 má statut města (Bechyně,
Chýnov, Mladá Vožice, Planá nad Lužnicí, Sezimovo Ústí, Tábor), 2 obce mají
statut městyse (Borotín, Malšice). Na území této ORP žije 80 782 obyvatel, což
činí 12,7 % počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 70,5 %.
Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 41,4 roku, tedy nad krajským
průměrem (40,7 roku). Hustota obyvatel se pohybuje okolo 80,6 obyvatel na 1 km2. Na území ORP je 45
jak 1000 obyvateli.
PRACHATICE
13
A. PODKLADY
TRHOVÉ SVINY
TŘEBOŇ
Obec s rozšířenou působností Třeboň (kód 3114) se nachází na jihovýchodním
okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou (53 812 ha) se řadí mezi středně veliké
ORP. Správní území ORP zahrnuje 25 obcí, z nichž 4 mají statut města (České
Velenice, Lomnice nad Lužnicí, Suchdol nad Lužnicí, Třeboň), 1 obec má statut
městyse (Chlum u Třeboně). Na území této ORP žije 25 378 obyvatel, což činí 4,0
% počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 69,7 %. Průměrný věk
obyvatel se pohybuje kolem 41,3 roku, tedy nad krajským průměrem (40,7 roku).
Hustota obyvatel se pohybuje okolo 47,2 obyvatel na 1 km2. Na území ORP je 9 malých obcí s počtem
obyvatel do 199, 11 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 5 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli.
TÝN NAD VLTAVOU
Obec s rozšířenou působností Týn nad Vltavou (kód 3115) se nachází ve střední části Jihočeského kraje a
svou rozlohou (26 241 ha) je druhou nejmenší ORP. Správní území ORP
zahrnuje 14 obcí, z nichž 1 má statut města (Týn nad Vltavou), 1 obec má statut
městyse (Dolní Bukovsko). Na území této ORP žije 14 114 obyvatel, což činí 2,2
% počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 59,7 %. Průměrný
věk obyvatel se pohybuje kolem 39,1 roku, tedy hodně pod krajským
průměrem (40,7 roku). Hustota obyvatel se pohybuje okolo 53,8 obyvatel na 1
km2. Na území ORP je 7 malých obcí s počtem obyvatel do 199, 5 obcí s počtem
obyvatel mezi 200 – 999 a 2 velké obce s více jak 1000 obyvateli.
VIMPERK
Obec s rozšířenou působností Vimperk (kód 3116) se nachází na západním okraji Jihočeského kraje a svou
rozlohou (53 537 ha) se řadí mezi středně veliké ORP. Správní území ORP
zahrnuje 21 obcí, z nichž 1 má statut města (Vimperk). Na území této ORP žije 17
721 obyvatel, což činí 2,8 % počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva
činí 44,0 %. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 40,5 roku, tedy těsně pod
obyvatel na 1 km2. Na území ORP je 7 malých obcí s počtem obyvatel do 199, 9
obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 5 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli.
VODŇANY
Obec s rozšířenou působností Vodňany (kód 3117) se nachází ve střední části
Jihočeského kraje a svou rozlohou (17 919 ha) je nejmenší ORP. Správní území
ORP zahrnuje 17 obcí, z nichž 2 mají statut města (Bavorov, Vodňany). Na území
této ORP žije 11 722 obyvatel, což činí 1,8 % počtu obyvatel kraje. Podíl
městského obyvatelstva činí 73,1 %. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem
40,0 roku, tedy dost pod krajským průměrem (40,7 roku). Hustota obyvatel se
pohybuje okolo 65,4 obyvatel na 1 km2. Na území ORP je 8 malých obcí s počtem
obyvatel do 199, 7 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 2 velké obce s více jak 1000 obyvateli.
Obec s rozšířenou působností Trhové Sviny (kód 3113) se nachází na jižním
okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou (45 234 ha) se řadí mezi středně
veliké ORP. Správní území ORP zahrnuje 16 obcí, z nichž 3 mají statut města
(Borovany, Nové Hrady, Trhové Sviny). Na území této ORP žije 18 244
obyvatel, což činí 2,9 % počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva
činí 62,9 %. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 40,0 roku, tedy pod
obyvatel na 1 km2. Na území ORP je 1 malá obec s počtem obyvatel do 199, 11 obcí s počtem obyvatel mezi
200 – 999 a 4 velké obce s více jak 1000 obyvateli.
14
A. PODKLADY
2. KOMENTÁŘE K PODKLADŮM V ČLENĚNÍ NA 10 TÉMAT
2.1.
HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE
Nerostné suroviny a jejich ložiska představují přírodní bohatství kraje, jehož zásoby však nejsou
nevyčerpatelné. Proto je důležité hospodárné využívání těchto ložisek zejména s ohledem na životní
prostředí a na trvale udržitelný rozvoj. 3
3
Hlavním koncepčním dokumentem, který se problematikou těžby nerostných surovin v kraji zabývá a
usměrňuje ji, je Regionální surovinová politika (2003), jejímž prováděcím nástrojem bude územní
plánování (nerostné suroviny) a plány odpadového hospodářství kraje. Do roku 2010 nebyla zpracována
žádná aktualizace tohoto dokumentu.
Kapitola: Horninové prostředí a geologie
2.1.1. POPIS GEOLOGICKÉ STAVBY
Geologická stavba Jihočeského kraje je poměrně pestrá, vystupují zde horniny několika stratigrafických
i regionálních jednotek. Podle posloupnosti vzniku lze jednotlivé jednotky rozdělit na předplatformní
krystalické a platformní pokryv. Jednotky předplatformní jsou budovány především horninami
moldanubika, v menší míře horninami středočeského plutonu. Moldanubikum má značný rozsah
a zaujímá oblast Českého lesa, Šumavy, Českomoravské vrchoviny a přilehlé části Bavorska a Rakouska.
Severovýchodní část kraje budují horniny variských granitoidních masivů, především středočeského
plutonu. Středočeský pluton je petrograficky velice pestré těleso. Na styku s moldanubikem
je reprezentován biotitickým až amfibol-biotitickým, středně zrnitým granodioritem až křemenným
dioritem červenského typu. Ve střední části pak středně zrnitým biotitickým až amfibol-biotitickým
granodioritem blatenského typu. Na severozápadě je středočeský pluton z největší části zastoupen
amfibol-biotitickým granodioritem sázavského typu, méně pak porfyrickým granodioritem technického
typu. Na severu vystupuje amfibol-biotitický, melanokratní, porfyrický granit rastenberského typu (též
nazývaný Čertovo břemeno). Velmi významnou jednotkou je Blanická brázda, ta probíhá ve směru SSV-JJZ
z okolí Chýnova k Českým Budějovicím. Blanická brázda představuje příkopovou propadlinu
predisponovanou poklesovými dislokacemi v krystalinickém podloží, vyplněnou permokarbonskými
sedimenty. Na tektonické linie systému Blanické brázdy je vázána řada ložisek polymetalických rud. Mezi
nejvýznamnější patří historicky významné revíry jako např. Stará Vožice, Ratibořické Hory a Rudolfov.
Význačnou geologickou jednotkou jsou jihočeské pánve (Budějovická pánev a Třeboňská pánev). Jsou to
tektonicky predisponované příkopy vyplněné jezerními a říčními sedimenty. Nejstarším členem
sedimentární výplně pánví je klikovské souvrství senonského stáří. Zaujímá nejméně tři čtvrtiny plochy
obou pánví a dosahuje nejvyšších mocností (350-400m). Z klikovského souvrství jsou hospodářsky
významné keramické, žáruvzdorné a pórovinové jíly, buď těžené (Zliv - Blana), nebo vyhodnocené
ložiskovými průzkumy. Z terciérních sedimentů byly do nedávna považovány za nejvýznamnější lignitové
sloje, které však již nejsou těženy a z ekologického i ekonomického hlediska se jeví jejich těžba jako
problematická. V současné době je atraktivnější těžba křemelin v Borovanech a těžba pliocenních jílů v
Borovanech. Nejmladší stratigrafická jednotka sedimentární výplně pánví – kvartér - je zastoupen
sedimenty fluviálními (terasy a nivní uloženiny řek a potoků) a sedimenty svahovými a eolickými
(svahové a sprašové hlíny nachází se především na svahových rašeliništích, slatinách, na terasách štěrků a
písků a hojně v okolí menších vodotečí a rybníků. Fluviální sedimenty, především pleistocenní písky a
štěrky (mnohdy s živci) byly a jsou intenzivně využívány. Svahové a sprašové hlíny jsou využívány v
cihlářské výrobě a mnohdy jsou hodnoceny jako velmi kvalitní cihlářská surovina (Dolní Bukovsko).
15
A. PODKLADY
OBRÁZEK 3 - GEOLOGICKÁ STAVBA JIHOČESKÉHO KRAJE
2.1.2. TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN V REGIONU
Jihočeský kraj není územím bohatým na suroviny, zejména zde nejsou téměř žádné zdroje energetických
surovin. Největší surovinové bohatství tvoří ložiska písků a štěrkopísků, cihlářské hlíny, kameniva
a sklářských písků. Z ostatních surovin je nejvýznamnější rašelina a v některých lokalitách také vápenec,
křemelina a grafit. V současné době se na území Jihočeského kraje nachází 179 bilancovaných výhradních
ložisek nerostných surovin o celkové rozloze cca 5800 ha. V počtu výhradních ložisek je nejvíce zastoupen
stavební kámen, štěrkopísek a dekorační kámen. Dále se na území Jihočeského kraje nachází ložiska
cihlářské suroviny, jílů, grafitů, vltavínů, živcových surovin, zlatých rud, karbonátů, abraziv a lignitu
a zlato-wolframových rud, diatomitu, zlata-štěrkopísku, živcové suroviny-štěrkopísku a železné rudy.
K roku 2010 bylo využíváno celkem 55 výhradních ložisek. Největší podíl tvořila ložiska stavebního
kamene (19 ložisek), následovaná ložisky štěrkopísku (9 ložisek), dekorační kámen (8 ložisek), cihlářské
suroviny (3) a jíly pro keramickou výrobu. Dále je evidováno 72 ložisek nevýhradních, z nichž 19 je dosud
netěženo, na 18 těžba probíhala v minulosti a na 35 z nich těžba v současné době probíhá. Jedná
16
A. PODKLADY
se zejména o ložiska cihlářské suroviny, štěrkopísku a ložiska stavebního kamene. Co se týče schválených
prognózních ložisek nerostných surovin, je na území Jihočeského kraje vymezeno 31 ložisek pro
vyhrazené nerosty (nejvíce grafit) a 11 pro nevyhrazené nerosty (zejména stavební kámen). Potřeba
stavebních surovin, především však stavebního kamene si v budoucnu vyžádá otevření nových ložisek
této důležité suroviny. Z tohoto hlediska se jako perspektivní jeví veškeré prognózní zdroje stavebního
kamene kategorie R, kde jsou vymezeny dostatečné zásoby kvalitních surovin. Je pravděpodobné, že
v budoucnu dojde v důsledku zvýšené poptávky také k využití některých prognózních zdrojů stavebního
kamene kategorie Q.
V posledních letech byl na území Jihočeského kraje těžen ve významném množství zejména stavební
kámen, štěrkopísky a cihlářská surovina. Celorepublikový význam měla těžba diatomitu, těžba vltavínů
a krystalického grafitu má především lokální význam, stejně jako těžba dekoračního kamene. Tonážně
nejvýznamnější těžbou v Jihočeském kraji je dlouhodobě těžba štěrkopísků. Druhou nejvýznamnější
těžbou v popisovaném území je těžba stavebního kamene. Regionální význam rovněž přesahuje těžba
cihlářské suroviny (19,3 % z celorepublikové těžby). Na celkovém objemu těžby nerostných surovin v
České Republice se jihočeský region podílí málo. V současnosti nejsou na území Jihočeského kraje žádné
rudy ani palivoenergetické suroviny těženy. Z netěžených ložisek jsou významné potenciální zdroje
abraziv (granát).
OBRÁZEK 4 - LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010
TABULKA 2 - LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010
Jihočeský kraj
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
539,33
0
111,04
10,90
5,46
73,97
9,13
0,88
72,95
14,22
46,00
10,49
21,46
81,94
50,84
0
18,23
11,81
podíl nevýhradních
ložisek (%)
0,05
0
0,12
0,01
0,01
0,08
0,02
0,00
0,10
0,02
0,14
0,02
0,02
0,18
0,09
0
0,03
0,07
plocha výhradních
ložisek (ha)
5798,36
7,82
956,21
177,87
32,94
456,14
5,73
15,78
166,08
64,09
383,86
72,98
327,61
184,67
2634,92
174,95
0
136,71
podíl výhradních
ložisek (%)
0,58
0,03
1,04
0,16
0,07
0,49
0,01
0,04
0,22
0,08
1,18
0,13
0,33
0,41
4,89
0,67
0
0,76
plocha nevýhradních
ložisek (ha)
17
A. PODKLADY
2.1.3. STAV VYUŽITÍ ZÁSOB, ŽIVOTNOST ZÁSOB
Životnost zásob cihlářských surovin není v Jihočeském kraji příliš vysoká. Na většině ložisek této suroviny
se životnost pohybuje v rozmezí 10-35 let. Životnost bilančních zásob diatomitu na ložisku BorovanyLedenice je vysoká (96-166 let). Na ložiskách grafitu se životnost bilančních zásob výrazně liší
od životnosti zásob v Plánu otvírky, přípravy a dobývání (dále jen „POPD“). Zatímco životnost bilančních
zásob přesahuje 100 let, zásoby v POPD se pohybují pouze od 3 po 17 roků. Vysoká je i životnost zásob
jílu. U ložisek dekoračního kamene pro hrubou a ušlechtilou výrobu se životnost liší v rámci jednotlivých
ložisek a pohybuje se dle rychlosti těžby v řádu desítek let. Vltavíny se těží až v posledních letech, proto
se životnosti zásob za různá období velmi liší. Ložisko Ločenice se těží od roku 1999 a jejich těžba
se neustále zvyšuje, životnost bilančních zásob u tohoto ložiska je 40-176 let. Těžba na lokalitě Besednice
byla ukončena a probíhá rekultivace. Část vytěžené plochy bude ponechána pro potřeby ochrany přírody.
Životnost bilančních zásob u ložisek stavebního kamene se u 6 ložisek shoduje s životností zásob v POPD
a pohybuje se od 26 let (Kaplice) po 155 roků u ložiska Deštná. U ostatních ložisek je většinou životnost
bilančních zásob vyšší než životnost zásob v POPD. Pouze u ložiska Prachatice-Leptáč je životnost
bilančních zásob (6-8 let) mnohem nižší než životnost zásob v POPD (44-54 let). Největší životnost
bilančních zásob vykazuje ložisko Chvalšiny-Zrcadlová Huť. Podobná situace je u ložisek štěrkopísků,
i když jejich životnost není tak vysoká. Nejmenší životnost zásob má ložisko Cep II, a to bilančních na 1219 let. Naopak nejvyšší zásoby vykazuje ložisko Halámky, bilančních na 146-171 let. Jediné těžené ložisko
živcové suroviny Halámky má životnost bilančních zásob 99-103 let.
Zdroj: Regionální surovinová politika Jihočeského kraje, 2003.
2.1.4. DOBÝVACÍ PROSTORY
V Jihočeském kraji je stanoveno celkem 77 dobývacích prostorů (dále též jen „DP“) o celkové ploše 23,8
km2, z nichž je v současné době 41 v těžbě (povolena hornická činnost). Celková rozloha dobývacích
prostorů, v nichž probíhá těžba je 12,06 km2. Podíl rozlohy všech DP na celkové rozloze kraje činí pouze
0,24 %. Většina DP je menší rozlohy než 1 km2, pouze 7 DP tuto rozlohu překračuje, přičemž největší
rozlohou je DP štěrkopísku Tušť I (2,4 km2). Nejvíce dobývacích prostorů je stanoveno pro těžbu
stavebního kamene, granodioritu, cihlářských surovin a štěrkopísku. Největší plocha dobývacích prostor
se nachází na Třeboňsku, nejmenší v ORP Vimperk (žádná), Vodňany a Soběslav. Přehled plošně
největších dobývacích prostor je uveden v následující tabulce.
TABULKA 3 - PŘEHLED NEJVĚTŠÍCH TĚŽENÝCH DOBÝVACÍCH PROSTOR V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010
Název DP
Organizace provádějící těžbu
7/1055
6/0324
Tušť
Krabonoš
Českomoravský štěrk, a.s.
LB MINERALS, spol. s r. o.
6/0055
Ledenice
7/0639
7/0978
6/0265
7/0913
6/0281
7/0937
7/0590
7/0574
Cep
Cep I
Křenov
Cep II
Blana
Tušť
Dolní Bukovsko
Chvalšiny
FONSUS první těžební a.s.
HELUZ cihlářský průmysl v.o.s.
Kámen a písek, spol. s r. o.
Těžený nerost
štěrkopísky
živce ostatní (ZO)
Žáruvzdorné a nežáruvzdorné
jíly ostatní, diatom
štěrkopísky
štěrkopísky
grafit
štěrkopísky
žáruvzdorné jíly
štěrkopísky
cihlářská surovina
stavební kámen
Rozloha (ha)
240,06
188,84
161,39
160,82
124,06
107,60
101,17
99,00
73,00
70,24
54,35
TABULKA 4 - DOBÝVACÍ PROSTORY V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010
Plocha těžených DP
(ha)
Jihočeský kraj
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
1206,86
18,20
61,87
220,51
29,58
53,45
7,59
13,64
63,47
46,06
Podíl plochy těžených
DP (%)
0,12
0,07
0,07
0,19
0,06
0,06
0,02
0,04
0,09
0,05
Plocha netěžených DP
(ha)
1130,88
4,31
245,35
48,08
3,69
53,38
0
3,57
14,72
21,73
Podíl plochy
netěžených DP (%)
0,11
0,02
0,27
0,04
0,01
0,06
0
0,01
0,02
0,03
Číslo DP
18
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
0
25,78
104,23
25,52
410,32
126,66
0
0
0
0,04
0,10
0,06
0,76
0,48
0
0
A. PODKLADY
106,98
17,02
0
42,23
491,94
33,37
0
44,49
0,33
0,03
0
0,09
0,91
0,13
0
0,25
2.1.5. CHRÁNĚNÁ LOŽISKOVÁ ÚZEMÍ
Chráněné ložiskové území (CHLÚ) zahrnuje území, na kterém by stavby a zařízení, které nesouvisí
s dobýváním výhradního ložiska, mohly znemožnit nebo ztížit dobývání výhradního ložiska. Stanovení
CHLÚ není v žádném případě rozhodnutím o využívání ložiska. To znamená, že předmětem řízení o
stanovení CHLÚ není posuzování využitelnosti ložiska ani způsob jeho otvírky a těžby. Stanovením CHLÚ
rovněž nedochází k narušení ochrany přírody a krajiny, vodních zdrojů, zásahu do krajiny či do zájmů
chráněných zvláštními předpisy. V Jihočeském kraji je stanoveno celkem 86 chráněných ložiskových
území o celkové ploše 56,51 km2. 18 z těchto ložiskových území má rozlohu větší než 1 km2, zbylá mají
rozlohu menší. Největší rozlohou je CHLÚ Krabonoš s rozlohou přes 6 km2. Podíl rozlohy všech CHLÚ na
celkové rozloze kraje činí 0,56 %. Nejvíce CHLÚ je stanoveno pro stavební kámen, cihlářské suroviny,
dekorační kámen a štěrkopísek. Největší plocha CHLÚ (% rozlohy) se nachází v ORP Třeboň a Soběslav,
nejmenší v ORP Vimperk. Přehled plošně největších CHLÚ je uveden v následující tabulce.
TABULKA 5 - PŘEHLED NEJVĚTŠÍCH CHLÚ V JIHOČESKÉM KRAJI
Číslo CHLÚ
V ROCE 2010
Název CHLÚ
14230000
01020000
15920002
06180000
14780000
00930000
01030000
Krabonoš
Hatín
Slavošovice
Chvalšiny
Český Krumlov - Vyšný
Planá nad Lužnicí
Třeboň
14190000
Ledenice I.
14040002
Sudoměřice I.
14090000
Kolence
Těžená suroviny
Plocha (ha)
štěrkopísky, živcové suroviny
štěrkopísky - štěrkopísky
jíly - jíly žáruvzdorné ostatní
stavební kámen - stavební kámen
grafit - krystalický grafit
diatomity - diatomity
jíly - jíly keramické nežáruvzdorné
jíly - jíly pórovinové
jíly - jíly pórovinové
kaolin - kaolin pro keramický průmysl
613,20
587,79
295,41
272,88
222,30
183,88
168,70
161,30
159,06
142,31
TABULKA 6 - CHRÁNĚNÁ LOŽISKOVÁ ÚZEMÍ DLE ORP V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010
5620,37
86,96
762,36
754,78
75,37
783,62
41,318
68,22
155,24
42,13
335,39
191,10
698,22
239,02
1100,02
101,17
10,30
Podíl CHLÚ (%)
0,56
0,31
0,83
0,67
0,16
0,84
0,09
0,18
0,21
0,05
1,04
0,33
0,70
0,53
2,04
0,39
0,02
Plocha CHLÚ (ha)
Jihočeský kraj
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
19
Vodňany
175,16
A. PODKLADY
0,98
2.1.6. PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ A STARÁ DŮLNÍ DÍLA
Na území JČK se vyskytuje řada poddolovaných území a starých důlních děl. Nejvíce se jich nachází v ORP
Český Krumlov a České Budějovice, Blatná a Tábor. V současné době je evidováno 292 poddolovaných
území bodových a 173 plošných (o rozloze 7107,3 ha), vzniklých převážně po těžbě rud. Dle podkladů
ČGS-GEOFOND je na území Jihočeského kraje evidováno 78 starých důlních děl. Pro potřeby územního
rozvoje je nutné podrobně a přesně vymezit poddolovaná území. (Např. v Ratibořských Horách se staví na
SDD a může dojít k propadům, průzkumy stále probíhají a celkový rozsah je zpřesňován).
TABULKA 7 - PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010
plocha poddolovaných území (ha)
Jihočeský kraj
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
podíl plochy poddolovaných území (%)
7083,18
336,78
1777,37
2590,37
26,93
100,15
21,25
222,90
103,57
225,88
0
148,28
1268,38
24,66
127,92
108,75
0
0
0,70
1,21
1,92
2,29
0,06
0,11
0,04
0,58
0,14
0,27
0
0,26
1,27
0,05
0,24
0,41
0
0
2.1.7. SESUVNÁ ÚZEMÍ
V Jihočeském kraji je výskyt sesuvných území oproti zbytku republiky velmi nízký – je zde evidováno
pouze 6 sesuvných území – Vrábče, Třeboň, Písek, Borovany, Český Krumlov a Doudleby. Sesuvné území
v Borovanech je plošně největší (12,9 ha).
TABULKA 8 - SESUVNÁ ÚZEMÍ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010
Jihočeský kraj
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
2
0
2
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Stabilizovaná sesuvná území
(počet)
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
0
0
0
Potencionální sesuvná
území (počet)
3
0
0
1
0
0
0
0
1
0
0
0
0
1
0
0
0
0
Aktivní sesuvná území
(počet)
20
A. PODKLADY
2.1.8. VLIVY TĚŽEBNÍ ČINNOSTI NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Při využívání ložisek nerostných surovin dochází ke střetům s řadou zákonem chráněných zájmů. Mezi
nejvýznamnější zákonem chráněné zájmy patří ochrana zemědělského půdního fondu (ZPF) a lesních
pozemků, ochrana přírody a krajiny (CHKO, NP, NPR, NPP, PP, PR) a územních systémů ekologické
stability (ÚSES) a také ochrana zdrojů vod a přírodních léčivých vod. Těžbou nerostných surovin dochází
nejen k negativním zásahům do reliéfu krajiny, ale i k otřesům země a k nárůstu hlučnosti a prašnosti.
Tato problematika je převážně řešena v POPD úpravou technologických postupů. Při rekultivaci těchto
území je vhodné využít členitého reliéfu, obnažených skal anebo vzniklých vodních ploch a podporou
přirozeného vývoje společenstev lze vytvořit území, které má předpoklady pro dosažení vyšší druhové
diverzity než okolní krajina. Toto území se může stát základním prvkem ochrany ÚSES anebo jej lze využít
k rekreačním účelům. Při povrchové těžbě je při jejím dokončení navraceno území ke svému původnímu
účelu (ZPF, PUPFL), případně je možno jej využít jinak (skládky odpadů apod.)
2.1.10. REGIONÁLNÍ SUROVINOVÁ POLITIKA JIHOČESKÉHO KRAJE
V současnosti využívaná ložiska stavebního kamene a štěrkopísků svou kapacitou plně zajišťují budoucí
potřeby Jihočeského kraje a přilehlých regionů na několik desítek let. Toto konstatování vychází
z předpokladu, že realizace klíčových rozvojových záměrů kraje (modernizace páteřní infrastruktury)
nebude probíhat ve stejném časovém intervalu. V případě časového souběhu realizace surovinově
náročných investičních záměrů (dokončení výstavby druhé koleje v celé délce železniční trati 190 České
Budějovice – Plzeň (do r. 2015), modernizace IV. tranzitního koridoru (do roku 2015) a výstavba dálnice
D3) stávající zpracovatelské kapacity nebudou schopny zajistit požadované objemy stavebního kamene,
případně betonářských štěrkopísků. Z tohoto pohledu hrají klíčovou roli výhradní ložiska štěrkopísků
Halámky, Suchdol nad Lužnicí, Tušť - Suchdol nad Lužnicí, Roudná II - Planá nad Lužnicí, nově otevírané
ložisko Modlešovice, a výhradní ložiska stavebního kamene Plešovice - Holubov, Ševětín, Prachatice Kobylí Hora a Slapy u Tábora. Projekty sanace a rekultivace vytěžených ploch zejména v chráněných
územích by měly být optimalizovány ve vztahu k okolnímu krajinnému rázu a budoucímu využití území.
Zajištění stavebních surovin by se mělo opírat o další využití stávajících výhradních ložisek, využití
nevýhradních ložisek bude až na výjimky představovat pouze doplňkovou funkci lokálního významu,
především v deficitních mikroregionech. Pro krytí potřeb následného surovinového zabezpečení kraje
bude nutné v případě ukončení těžeb na některých lokalitách (vytěžení ložiska, neřešitelné střety) otevřít
netěžená, resp. rezervní ložiska stavebního kamene a štěrkopísků, prodloužit platnosti POPD na ložiskách
s vyšší kubaturou zásob, popř. výhledově počítat s využitím vybraných prognózních zdrojů stavebního
kamene a štěrkopísků s řešitelnými střety zájmů. Zdrojem stavebního kamene by se měl rovněž stát
materiál z odvalů po těžbě dekoračního kamene.
2.1.9. PROBLEMATIKA SANACE ODKALIŠŤ V REGIONU MYDLOVARY
Chemická úpravna uranové rudy MAPE v Mydlovarech byla do provozu uvedena v roce 1962. V úpravně
se zpracovávala vytěžená tuzemská uranová ruda. Svoji činnost ukončil závod v roce 1991. Zhruba za
třicet let svojí činnosti zpracovalo MAPE přibližně 17 milionů tun uranové rudy. Vedle uranového
produktu vznikalo i poměrně velké množství zvodněných pevných odpadů, které se postupně ukládaly na
odkaliště. Hrubým odhadem bylo na odkaliště uloženo okolo 36 milionů tun kalů. Tyto kaly byly postupně
ukládány do devíti kalojemů rozkládajících se na ploše 260 hektarů. V roce 1989 bylo rozhodnuto o jejich
rekultivaci. Rekultivace odkališť je poměrně složitým technickým a ekonomickým problémem, který je
navíc velmi přísně limitován příslušnými legislativními předpisy ve vztahu k ochraně životního prostředí.
Podle původního předpokladu by měla být úložiště začleněna do krajiny do konce roku 2040. V současné
době je zlikvidována úpravárenská technologie, areál úpravny je dekontaminován, část prodána, zbytek
nevyužitelných objektů připraven k likvidaci. Na odkalištích probíhají rozsáhlé sanační a rekultivační
práce. Sanaci a rekultivaci provádí DIAMO s.p.
21
2.2.
A. PODKLADY
VODNÍ REŽIM
2.2.1. ZÁKLADNÍ GEOGRAFICKÝ, HYDROLOGICKÝ A VODOHOSPODÁŘSKÝ PŘEHLED
Hlavním odborným podkladem veřejné správy musí být z hlediska vodního hospodářství Plány oblasti
povodí Horní Vltavy, Dolní Vltavy a Dyje a Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje.
Jihočeský kraj představuje poměrně geograficky uzavřený celek, jehož jádro tvoří jihočeská kotlina s
Českobudějovickou a Třeboňskou pánví. Na jihozápadě je obklopena Šumavou, na severozápadě výběžky
Brd, na severu Středočeskou žulovou vrchovinou, na východě Českomoravskou vrchovinou a na
jihovýchodě Novohradskými horami. Kraj má rozlohu 10 057 km2, což je 12,8 % rozlohy ČR. Převážná část
území leží v nadmořské výšce 400-600 m. Nejvyšším místem je šumavský vrchol Plechý (1 378 m),
místem s nejnižší nadmořskou výškou je hladina Orlické přehrady (330 m). Pro Jihočeský kraj jsou
charakteristické vodní plochy, které zaujímají největší podíl z plochy kraje (4,4 %) v porovnání s ostatními
kraji. Oproti celorepublikovému průměru mají jižní Čechy více trvalých travních porostů a lesních
pozemků. Naopak méně plochy zaujímá orná půda, ovocné sady a zahrady, zastavěné plochy a ostatní.
TABULKA 9 - PODÍLY VODNÍCH PLOCH NA ÚZEMÍ ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010
Vodní plochy na území ORP (ha)
Jihočeský kraj
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
43840,2
1.664,8
6.072,5
6.250,3
877,8
5.187,6
741,1
1.356,2
3.268,4
1.423,0
2.348,3
1.479,9
2.149,2
2.391,7
6.911,1
643,9
290,8
783,5
Podíl vodních ploch na území ORP (%)
4,4
6,0
6,6
5,5
1,9
5,6
1,5
3,5
4,4
1,7
7,2
2,6
2,1
5,3
12,8
2,5
0,5
4,4
Zdroj: Český statistický úřad, 2009
Na území kraje se nacházejí 3 chráněné oblasti přirozené akumulace vod s celkovým podílem 28,9 %
plochy kraje – Šumava, Novohradské hory a Třeboňská pánev. Největší plochu na území Jihočeského kraje
zaujímá CHOPAV Šumava, nejmenší CHOPAV Novohradské hory.
TABULKA 10 - CHRÁNĚNÉ OBLASTI PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD (CHOPAV) NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010
Název CHOPAV
Šumava
Novohradské hory
Třeboňská pánev
Plocha CHOPAV (km2)
1 681,4
331,6
893,5
Podíl na ploše kraje (%)
16,7
3,3
8,9
Zdroj: AOPK ČR, 2010
Jihočeský kraj pokrývá CHOPAV z 22,9 % celého území. V podrobnosti ORP leží CHOPAV na území 10 ORP,
z nichž největší podíl leží v ORP Vimperk (68,9 % území), ORP Třeboň (67,0 % území) a ORP Trhové Sviny
(61,6 % území), nejméně naopak v ORP Tábor (3,9 % území) a ORP Týn nad Vltavou (18,1 % území).
Plocha CHOPAV na území ORP (ha)
Jihočeský kraj
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
230177,7
0
17 231,8
35 198,6
0
0
24 671,4
0
Podíl CHOPAV na území ORP (%)
22,9
0
18,7
31,1
0
0
50,9
0
Kapitola: Vodní režim
TABULKA 11 - PODÍLY CHOPAV NA ÚZEMÍ ORP V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010
22
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
0
35 353,8
8 305,7
0
3 870,5
27 861,4
36 071,3
4 746,9
36 866,3
0
A. PODKLADY
0
42,1
25,6
0
3,9
61,6
67,0
18,1
68,9
0
Zdroj: Český statistický úřad, 2009
2.2.2. POVRCHOVÉ VODY
Z hlediska vodohospodářského členění většina území Jihočeského kraje náleží do oblasti povodí Horní
Vltavy, pouze východní část spadá do oblasti povodí Dyje a ze severu zasahuje do území kraje oblast
povodí Dolní Vltavy. Nejvýznamnější tokem v Jihočeském kraji je řeka Vltava s celkovou délkou toku 430,2
km, z toho na území kraje 275 km. Pramení na Šumavě na úbočí Černé hory v nadmořské výšce 1172 m n.
m. pod názvem Černý potok. Jihočeský kraj opouští Vltava v údolní nádrži Orlík v nadmořské výšce 330 m
n. m. Průměrný dlouhodobý průtok v profilu hranice kraje je 83 m3/s. Významným levostranným
přítokem je Otava, významnými pravostrannými přítoky jsou Malše a Lužnice. Významnou součástí
hydrografické sítě na území Jihočeského kraje jsou údolní nádrže a rybníky, méně zastoupeny jsou vodní
plochy po těžbě surovin, výjimečně jsou zastoupena přirozená jezera. Mezi vodní plochy je možné řadit i
mokřady. Nejvýznamnější z vodohospodářského hlediska jsou nádrže Vltavské kaskády Lipno I (plocha
4 870 ha), vyrovnávací nádrž Lipno II (45 ha), Hněvkovice a vodní stupeň Kořensko. Ze Středočeského
kraje zasahuje na území Jihočeského kraje vzdutí údolní nádrže Orlík. Na území Jihočeského kraje se
nachází více než 7 000 rybníků. Většina z nich je soustředěna do pánevních oblastí (Budějovické a
Třeboňské pánve), kde tvoří rozsáhlé soustavy navzájem propojených rybníků: českobudějovická a
hlubocká rybniční soustava, třeboňská soustava, lnářsko-blatenská soustava. Největším rybníkem
s rozlohou 489 ha je rybník Rožmberk nacházející se v okresu Jindřichův Hradec.
2.2.3. JAKOST VOD VODNÍCH TOKŮ
Od počátku devadesátých let dvacátého století došlo v České republice k zásadnímu zlepšení jakosti
povrchových vod hlavně v důsledku snížení znečištění do nich vypouštěného. Podstatné snížení znečištění
vypouštěného do povrchových vod bylo způsobeno nejen restrukturalizací průmyslu na počátku 90. let.
Stejně tak významná byla a je výstavba a rekonstrukce kanalizací a čistíren odpadních vod podporovaná
jak ze státního rozpočtu, tak s využitím fondů Evropské unie. Přestože se jakost povrchových vod v ČR
velmi zlepšila, je nadále potřeba věnovat pozornost znečištění živinami a lokálně některými
nebezpečnými látkami. Problematickou se, stejně jako jinde v Evropě, jeví jakost stojatých vod
postižených eutrofizací, kde je ke zlepšení zapotřebí delší období a více finančně náročných opatření.

I. třída – neznečištěná voda (ukazatele nepřesahují hodnoty odpovídající běžnému přirozenému
pozadí v toku),

II. třída – mírně znečištěná voda (umožněna existence bohatého, vyváženého a udržitelného
ekosystému),

III. třída – znečištěná voda (podmínky pro existenci bohatého a vyváženého ekosystému nemusí být
vytvořeny),

IV. třída – silně znečištěná voda (podmínky umožňující existenci pouze nevyváženého ekosystému),

V. třída – velmi silně znečištěná voda (podmínky umožňují existenci pouze silně nevyváženého
ekosystému).
Zdroj: www.cenia.cz
Dle normy ČSN 75 7221 jsou třídy jakosti rozděleny do 5 tříd následovně:
23
A. PODKLADY
Zdrojem údajů o jakosti sledovaných toků je Výzkumný ústav vodohospodářský, T. G. M, prostřednictvím
webového portálu http://heis.vuv.cz.
OBRÁZEK 6 - JAKOST SLEDOVANÝCH VODNÍCH TOKŮ V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2007 - 2008
OBRÁZEK 5 - JAKOST SLEDOVANÝCH VODNÍCH TOKŮ V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2001 - 2002
24
A. PODKLADY
2.2.4. ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ
Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně
zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad.
V zastavěných územích, v zastavitelných plochách podle územně plánovací dokumentace, případně podle
potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu
záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Správci vodních toků zjišťují tzv.
záplavovou čáru, tj. průsečík matematickým modelem spočítaného průběhu hladiny návrhového průtoku
s digitálním modelem terénu. Záplavová území jsou zjišťována pro návrhové průtoky se statistickou
pravděpodobností překročení 5, 20 a 100 let (tzv. 5-ti leté, 20-ti leté a 100 leté povodně).
Zdroj: www.aquaforum.cz
Na území Jihočeského kraje zaujímají záplavová území výměru celkem 77 360,1 ha. Z toho připadá
16 630,4 ha na Q005 (1,7 % rozlohy Jihočeského kraje), 25 248,1 ha na Q020 (2,5 rozlohy Jihočeského
kraje) a 35 481,6 ha na Q100 (3,5 % rozlohy Jihočeského kraje). Aktivní zóna zaujímá 21 223,6 ha,
tj. 2,1 % rozlohy Jihočeského kraje.
Výměra
(ha)
Jihočeský kraj
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
1.005.805,7
27.855,5
92.374,0
113.091,1
47.166,4
93.374,5
48.465,0
38.512,6
74.180,4
83.947,2
32.408,2
57.421,5
100.233,8
45.235,6
53.833,4
26.244,3
53.538,8
17.923,4
Výměra Q100
(ha)
Podíl Q100
(%)
35.481,6
366,8
4.594,1
5.840,5
670,6
1.985,2
929,3
826,2
3.630,6
2.796,0
2.038,9
1.992,6
1.223,1
1.450,7
5.004,9
447,6
615,9
1.068,6
3,5
1,3
5,0
5,2
1,4
2,1
1,9
2,1
4,9
3,3
6,3
3,5
1,2
3,2
9,3
1,7
1,2
6,0
2.2.5. PODZEMNÍ VODY
Na území Jihočeského kraje je možné vymezit dva základní typy hydrogeologických struktur:
(1) hydrogeologický masív v oblastech moldanubického krystalinika, moldanubického a středočeského
plutonu a (2) pánevní sedimentární struktury - Budějovická, Třeboňská, Novoveská pánev a akumulace
sedimentů v povodí Otavy, Blanice, Lužnice a další menší relikty (u Kaplice, Stráže nad Nežárkou aj.).
Oblast krystalinika a vyvřelin je sice petrograficky velmi různorodá, z hlediska tvorby, oběhu a drenáže
podzemních vod má však jednotné rysy. Jediným kolektorem jsou kvartérní většinou deluviální uloženiny
různé mocnosti, zóna zvětralin a připovrchového rozpojení puklin do hloubek několika desítek metrů.
Hlubší oběh je vázán jen na významnější tektonické porušení hornin. Propustnost horninového komplexu
směrem do hloubky klesá. Charakteristické jsou podstatné změny v propustnosti horninového prostředí
na krátké vzdálenosti a značné rozdíly ve vydatnostech mezi jednotlivými, vzájemně blízko umístěnými
jímacími nebo průzkumnými objekty. Filtrační parametry jsou v konkrétním místě závislé více na
intenzitě a hloubce zvětrání a rozpukání než na horninovém druhu. Výjimkou jsou vložky krystalických
vápenců s často vyvinutou krasovou propustností, zpravidla řádově vyšší než v okolních horninách.
Charakteristické je rychlé lokální proudění podzemních vod v rámci jednotlivých hydrogeologických
povodí, která se většinou téměř shodují s povodími hydrologickými a infiltrace srážkových vod v celé
ploše území. Podzemní vody jsou drénovány pozvolným příronem v úrovni erozních bází všech řádů do
vodotečí a pramenními vývěry v terénních depresích, v místech náhlého snížení spádu terénu ze suťových
akumulací a v menší míře puklinovými vývěry nad úrovní erozních bází. Sedimentární struktury jsou z
převážné části tvořeny svrchnokřídovým klikovským a terciérním mydlovarským souvrstvím, pro které je
charakteristická cyklická sedimentace - rychlé střídání kolektorů (slepence, pískovce, písky) a izolátorů
(prachovce, jílovce, jíly) zejména ve vertikálním směru. V některých částech pánevních struktur silně
TABULKA 12 - PODÍL ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ Q100 NA ÚZEMÍ ORP V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010
25
A. PODKLADY
2.2.6. VODNÍ REŽIM V KRAJINĚ
Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tuto schopnost
krajiny výrazně snižujeme především díky velkovýrobnímu způsobu hospodaření v krajině, jako je
především vysoké zornění půdy, velké půdní bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě,
nevhodnou skladbou dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech). Tyto negativní projevy
přináší nižší stabilitu krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Při erozních procesech s
nižší intenzitou dochází ke ztrátě jemných půdních částic. Tím se mění půdní textura a struktura a snižuje
se vodní kapacita půdy. Při procesech vodní eroze s vyšší intenzitou, při nichž dochází ke smyvu značné
části vrchního horizontu, nepřijímá nižší horizont, obvykle s menším obsahem organické hmoty a s menší
propustností, v dostatečné míře srážkovou vodu; půdní profil je ochuzen o zásobu vláhy, což má v suchých
obdobích výrazný vliv na vývoj vegetace. Je tedy potřeba navrhovat a realizovat taková opatření, která
zlepší odtokové poměry v krajině a přispějí ke zlepšení ekologické stability krajiny (vyjadřované jako
KES). Provedení těchto přírodě blízkých opatření bude mít nezanedbatelný přínos nejen pro postupnou
obnovu vodního režimu v krajině, ale také pro ochranu před povodněmi. Povodně jsou přírodní fenomén,
kterému nelze zabránit. Krajina zde představuje prostor, který podstatným způsobem ovlivňuje časový a
prostorový průběh povodní, jejichž důsledky se pak projevují v zastavěných oblastech. Proto by
protipovodňová ochrana měla být řešena už od povodí nižšího řádu a měla by být realizována v prvé řadě
ve volné krajině s využitím její retenční schopnosti. Jejich nepravidelný výskyt a variabilní rozsah
nepříznivě ovlivňují vnímání rizik, která přinášejí, což komplikuje systematickou realizaci preventivních
opatření. Povodně představují pro Českou republiku největší přímé nebezpečí v oblasti přírodních
katastrof a mohou být i příčinou závažných krizových situací, při nichž vznikají nejenom rozsáhlé
materiální škody, ale rovněž ztráty na životech obyvatel postižených území a dochází k rozsáhlé devastaci
kulturní krajiny včetně ekologických škod. Ochrana před povodněmi není nikdy absolutní. Lze však
částečně omezit povodňové kulminační průtoky, transformovat povodňovou vlnu a tím příznivěji ovlivnit
časový průběh povodní, což umožňuje přijmout účinnější opatření pro záchranu životů a majetku. Při
aplikaci protipovodňových opatření v krajině je nezbytné usilovat o vytvoření prostorové rovnováhy mezi
hospodářským rozvojem a urbanizací území na jedné straně a potřebami využít toto území ke zpomalení
odtoku a akumulaci vody na straně druhé. Veškerá opatření na ochranu před povodněmi musí sledovat
dopad na životní prostředí. Opatření v krajině jsou především změny využívání pozemků, změny
rostlinného pokryvu, zatravňování břehů a přirozených inundací, tvorba protierozních mezí a vegetačních
pásů a změny ve strukturách krajiny prováděné za účelem zachycení vody v povodí a zpomalení jejího
odtoku. Kulminační průtoky zejména na malých a středních tocích lze částečně omezit pomocí opatření
sloužících k zachování, resp. obnově přirozené retenční a akumulační schopnosti krajiny, vodních toků a
údolních niv. Je rovněž nutné zachovávat a vhodným způsobem využívat přirozená inundační území. To
znamená umožnit jejich zaplavení v případě povodní. Voda, která bude takto zadržena a prosákne do
půdy, je ziskem pro hospodaření v přírodě a znamená snížené nebezpečí z extrémních srážek a povodní. V
krajině se nachází velké množství upravených (napřímených, opevněných, zatrubněných) drobných
vodních toků, které napomáhají rychlému odvedení vody z horních částí povodí. Zejména v zemědělsky
obhospodařované krajině se často jedná o toky, které plnily meliorační funkci. V současné době, kdy se
část orné půdy zatravňuje a provádí se množství ochranných opatření proti erozi, je možné alespoň část
těchto toků vrátit do přírodě blízkého stavu. Principem revitalizací je obnova přirozené délky a trasy toku,
přirozeného podélného i příčného profilu a umožnění vybřežování toků již při nižších průtocích (tam, kde
je to možné) – to vše v závislosti na geomorfologických podmínkách. Součástí revitalizace je i obnova
převládají jílovité uloženiny (nejjižnější část Třeboňské pánve), někde jsou naopak uloženy ve velké
mocnosti a rozloze písčité sedimenty (spodní část souvrství severní části Třeboňské pánve, terciérní
uloženiny výběžku jižní části Třeboňské pánve k Trhovým Svinům, některé úseky terciérních uloženin v
údolí Otavy a Blanice). Akumulace sedimentů lze celkově charakterizovat jako regionálně hydraulicky
spojité, ale nehomogenní prostředí s průlinovou propustností, která je ve vertikálním směru o několik
řádů nižší než ve směru horizontálním. Srážkové vody infiltrují v celé ploše na výchozech písčitých
sedimentů, mimo drenážní oblasti s pozitivní výstupní úrovní hladin nad terén. Podstatný podíl
podzemních vod do pánevních struktur přitéká z okolního krystalinika, zejména v silně členitých
strukturách mimo hlavní pánevní struktury (Budějovická a Třeboňská pánev). Podzemní vody mají volnou
hladinu ve výchozových částech svrchních kolektorů, hlouběji uložené kolektory jsou napjaté převážně s
negativní výstupní úrovní. Oběh podzemních vod ve svrchní části sedimentů nad úrovní místních erozních
bází je rychlejší a je ovlivňován podstatně morfologií terénu, směrem do hloubky se oběh podzemních vod
výrazně zpomaluje a směřuje k hlavním drenážním oblastem jednotlivých pánevních struktur, kterými
jsou údolí hlavních vodních toků v nejnižších částech pánví a oblasti rašelinišť v obou částech Třeboňské
pánve.
26
A. PODKLADY
břehových porostů. Nejlepším způsobem revitalizace je vyčlenění dostatečně širokého potočního pásu, ve
kterém mohou probíhat přirozené korytotvorné procesy. V některých případech pak stačí relativně malé
změny současného stavu upravených koryt, aby byly nastartovány vhodné podmínky. Cílem je využití
přirozeného retenčního potenciálu vodních toků a jejich niv ve vazbě na protipovodňovou ochranu území
a zabezpečení funkční vazby mezi vodními toky a jejich nivami včetně umožnění přirozeného neškodného
rozlivu a zajištění prostoru pro přirozené korytotvorné procesy drobných vodních toků. Opatření v
krajině není možné podceňovat, protože tvoří významnou část preventivních opatření, ale na druhou
stranu nemůže být jejich účinek hlavně při extrémních povodňových situacích přeceňován. Těmito
opatřeními lze snížit velikost průtoku velkých povodní řádově v procentech. Pro podporu realizace těchto
opatření je nutné využívat stávající programy určené ke zlepšení stavu životního prostředí a jeho složek.
Hlavním nástrojem pro jejich realizaci jsou především komplexní pozemkové úpravy (KPÚ). Nejhorší
kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Tomu
u nás odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je považován z hlediska
zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7°. Z těchto důvodů je tento typ kultury a
sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené
riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy.
TABULKA 13 - VÝMĚRA ORNÝCH SVAŽITÝCH POZEMKŮ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010
Výměra ORP (ha)
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
27 855,5
92 374,0
113 091,1
47 166,4
93 374,5
48 465,0
38 512,6
74 180,4
83 947,2
32 408,2
57 421,5
100 233,8
45 235,6
53 833,4
26 244,3
53 538,8
17 923,4
Výměra pozemků s ornou
půdou se svažitostí 7° a více
(ha)
534,6
1 125,3
1 946,3
854,1
928,4
696,1
1 036,2
1 247,8
2 494,8
209,1
4 842,9
2 733,3
532,1
34,0
353,6
1 418,9
705,9
Podíl výměry pozemků s ornou
půdou se svažitostí 7° a více
na rozloze ORP (%)
1,9
1,2
1,7
1,8
1,0
1,4
2,7
1,7
3,0
0,6
8,4
2,7
1,2
0,1
1,3
2,7
3,9
Zdroj: ZABAGED, ČÚZK, 2010; rastr sklonitosti terénu ze studie „Průzkum potřeby řešení protierozních
opatření na území Jihočeského kraje ve vazbě na potřebná protipovodňová opatření“, VÚMOP, 2009
Pozn. Výměra orných svažitých pozemků byla získána GIS analýzou nad rastrovým podkladem sklonitosti
terénu Jihočeského kraje v podrobnosti rastru 10x10 m a vrstvou orné půdy dle mapového podkladu
ZABAGED z roku 2010.
27
2.3.
A. PODKLADY
HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
2.3.1. OVZDUŠÍ
Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě.
Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících
ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek
znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo
také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem
chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit
strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat
okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů).
Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady
zdrojů: stacionární zvláště velké, velké, střední a malé (bodové) zdroje včetně lokálních topenišť, doprava
(liniové zdroje), plošné zdroje (např. skládka odpadů). Ke znečištění ovzduší na místní úrovni přispívají
rovněž znečišťující látky přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometrů).
Při hodnocení kvality ovzduší se nelze vyhnout prostorovým diskrepancím emisních a imisních
charakteristik. Účinky látek znečišťujících ovzduší emitovaných v určité oblasti se mohou negativně
projevovat v oblastech více či méně vzdálených (desítky až stovky kilometrů). Řadu problémů tedy nelze
řešit izolovaně v rámci sledovaného území (kraj, ORP, obec), ale nutná je spolupráce na větších územních
celcích (kraje, ČR, mezinárodně - přeshraniční vlivy). Opatření provedené na území v působnosti
pověřeného stavebního úřadu se mohou, ale také nemusí projevit na témže území (zvláště v případě
velkých a zvláště velkých emisních zdrojů). Výběr parametrů pro hodnocení kvality ovzduší byl veden
snahou o zjednodušení složité problematiky za účelem podání rychlé a srozumitelné informace o stavu
ovzduší ve smyslu platné legislativy. Indikace problémů ve vývoji imisních koncentrací látek
znečišťujících ovzduší byla stanovena na základě vyhodnocení překročení imisních limitů pro ochranu
zdraví lidí a limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace.
Hlavní parametry:
 Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro
ochranu zdraví lidí.
 Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a
vegetace byly navrženy na základě požadavků platné legislativy (zahrnují současné nejpalčivější
problémy ochrany ovzduší).
 Plnění doporučených krajských emisních stropů, sleduje dodržení legislativou doporučených
krajských emisních stropů.
Všechny použité parametry mají přímou či nepřímou souvislost s plněním Mezinárodních závazků České
republiky v rámci jednotlivých protokolů Konvence o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím
hranice států (CLRTAP).
PLOCHA ÚZEMÍ, NA KTERÉ DOŠLO V DANÉM ROCE K PŘEKROČENÍ IMISNÍCH LIMITŮ A CÍLOVÉHO IMISNÍHO LIMITU PRO
Na území kraje (zóny) nedošlo v roce 2009 k překročení hodnot 24h imisního limitu pro PM10. Roční
imisní limit pro PM10 nebyl překročen. V roce 2009 nebyly překročeny hodnoty 24h imisního limitu pro
SO2, ročního imisního limitu pro NO2, ani imisní limit pro benzen. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší
(OZKO), byly v Jihočeském kraji naposledy vyhlášeny v roce 2006. Na 0,09 % území kraje (zóny) došlo
k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky
vyjádřené jako benzoapyren (BaP). Pro porovnání za celou ČR byl 24h imisní limit pro PM 10 překročen na
4,54 % plochy území, cílový imisní limit pro BaP byl překročen na 2,35 % plochy ČR.
TABULKA 14: PODÍL ÚZEMÍ S PŘEKROČENÍM IMISNÍCH LIMITŮ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2009 (V % ÚZEMÍ)
ČR
Jihočeská zóna
4
SO2
4. max.
24h
průměr
>125
µg.m-3
PM10
roční
průměr
>40 µg.m-3
-
0,6
-
PM10
NO2
36. max.
roční
24h
průměr
průměr
>40 µg.m-3
>50 µg.m-3
4,54
-
0,02
-
Benzen
roční
průměr
>5 µg.m-3
Souhrn
překročen
í imisního
limitu
(LV)
As
roční
průměr
>6 ng.m-3
BaP4
roční
průměr
>1 ng.m-3
Souhrn
překročen
í TV
0,01
-
4,55
-
0,02
-
2,35
0,09
2,33
0,09
Pozn.: Pro B(a)P jsou stanoveny tzv. cílové imisní limity, které mají stanoveno splnění na 31. 12. 2012.
Kapitola: Hygiena životního prostředí
OCHRANU ZDRAVÍ LIDÍ
28
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
-
-
-
-
-
-
A. PODKLADY
-
0,757
0,996
-
0,76
0,2
-
OBRÁZEK 7 - VYMEZENÍ OBLASTÍ S INDIKACÍ PŘEKROČENÍ CÍLOVÉHO IMISNÍHO LIMITU (TV) PRO OCHRANU LIDSKÉHO ZDRAVÍ V JČ. KRAJI V R. 2009
podíl území
Jihočeského
kraje s
překročeným
cílovým imisním
limitem TV (%)
3
2,33
2
1,84
0,94
1
0,09
0
2006
2007
2008
2009
GRAF 1 - PODÍL ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE S PŘEKROČENÝM CÍLOVÝM IMISNÍM LIMITEM (TV) V LETECH 2006 -2009 (% ÚZEMÍ)
V roce 2009 byl mezi ORP překročen cílový imisní limit pro lidské zdraví pouze v ORP České Budějovice a
ORP Tábor.
29
A. PODKLADY
TABULKA 15 - PŘEKROČENÍ CÍLOVÉHO IMISNÍHO LIMITU O3 [MAX. DENNÍ 8H KLOUZAVÝ PRŮMĚR (> 120 µG.M-3)] PRO OCHRANU ZDRAVÍ V RÁMCI
ORP NA ÚZEMÍ JČK V % PLOCHY ÚZEMNÍHO CELKU V ROCE 2009
podíl plochy (v %)
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
podíl plochy (v %)
0
0,1
71,4
98,9
64,2
71,1
1,4
0
49,7
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
0,07
0
16,9
10,4
0
0
42,1
0
Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. požaduje hodnocení koncentrace ozonu 5 ve vztahu k ochraně lidského
zdraví provádět jako průměr za poslední tři roky. Nadlimitní koncentrace přízemního ozonu byly v letech
2006–2008 zaznamenány na 93,8 % území ČR.
PLOCHA ÚZEMÍ, NA KTERÉM DOŠLO V DANÉM ROCE K PŘEKROČENÍ IMISNÍCH LIMITŮ PRO OCHRANU EKOSYSTÉMŮ
A VEGETACE
TABULKA 16 - PŘEKROČENÍ IMIS. LIMITU (NOX) A CÍLOVÉHO IMIS. LIMITU (AOT40) PRO OCHRANU EKOSYSTÉMŮ A VEGETACE V NP A CHKO
CHKO + NP
NP Šumava
CHKO Šumava
CHKO Blanský les
CHKO Třeboňsko
NOX
Roční průměr> 30 µg.m-3
O3 - AOT 40
> 18 000 µg.m-3.h
Souhrn
-
100
99,9
99,8
99,3
100
99,9
99,8
99,3
Zdroj: Český hydrometeorologický ústav, rok 2009.
PLNĚNÍ DOPORUČENÝCH KRAJSKÝCH EMISNÍCH STROPŮ
Jihočeský kraj, typický svojí rozptýlenou zástavbou, je charakterizován soustředěnou průmyslovou
výrobou do větších městských center, zejména pak v českobudějovické aglomeraci, v Táboře a
Strakonicích. Orientace průmyslu prakticky nezahrnuje těžké výrobní technologie a v převážné míře
navazuje na primární sektor zejména potravinářský průmysl a výrobu nápojů. Klíčovou úlohu v kraji hraje
sektor zemědělství.
TABULKA 17 - EMISE HLAVNÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK (REZZO 1 - 4) V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2008
Emise REZZO 1-4 (kt/rok)
Emisní strop
Plnění emisního stropu
TZL
SO2
NOX
CO
VOC
NH3
5,3
-
10,2
12,9
plněn
13,9
15,7
plněn
26,6
-
11,4
15,8
plněn
7,2
10,0
plněn
Podle dat z roku 2008 jsou na území Jihočeského kraje s rezervou plněny doporučené krajské emisní
stropy pro rok 2010 podle přílohy č. 2 nařízení vlády č. 351/2002 Sb. (novelizováno nařízením vlády
č. 417/2003 Sb.) pro SO2, NOX, VOC a NH3.
POROVNÁNÍ SITUACE NA ÚZEMÍ KRAJE VZHLEDEM K OSTATNÍM KRAJŮM (AGLOMERACÍM)
Jihočeský kraj patří k nejméně zatíženým krajům v ČR. Na území kraje dochází pouze k výjimečnému
překračování imisních limitů pro ochranu lidského zdraví a ochranu ekosystémů a vegetace co se týče
většiny sledovaných látek znečišťujících ovzduší s výjimkou přízemního ozonu. Zvýšené imisní
koncentrace přízemního ozonu nejsou výjimečné, k překračování imisních limitů dochází na většině území
České republiky. Nedochází k překračování doporučených krajských emisních stropů pro SO2, NOX, VOC
a NH3.
5
Pozn.: Pro ozón jsou stanoveny tzv. cílové imisní limity, které mají stanoveno splnění na 31. 12. 2009.
Pozn.: emise VOC a NH3 rozpočteny do krajů odborným odhadem, emise z přeshraniční dopravy nejsou
do jednotlivých krajů rozpočítány
30
A. PODKLADY
2.3.2. ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ
Úroveň vybavenosti technickou infrastrukturou v rámci systému nakládání s odpady v kraji zásadně
ovlivňuje kvalitu života obyvatel v daném území, má vliv na sociální, kulturní, demografické, zdravotní, ale
i ekonomické a environmentální aspekty dalšího rozvoje. Cílem je tedy hospodárné a čisté nakládání
s odpady. Největší podíl odpadů v kraji vzniká již dlouhodobě ze stavebnictví, v odvětvích zásobování
vodou; činnosti související s odpadními vodami, výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného
vzduchu a výroba kov. konstrukcí a kovodělných výrobků. Ve všech druzích odpadu je dle prognóz
odhadován nárůst. V Jihočeském kraji existuje potřeba rekonstrukce či dobudování technické
infrastruktury pro efektivní a účelné hospodaření s odpady. Nadměrná a stále se zvyšující produkce
komunálního a průmyslového odpadu, tvoří jeden ze stěžejních problémů, se kterým je nutné se
vypořádat v rámci snahy o směřování k udržitelnému vývoji. Zefektivnění hospodaření s odpady je tedy
více než žádoucí i vzhledem k zachování vysoké úrovně kvality životního prostředí a znamená tak i výzvu
a jednu z možností pro zlepšení péče o krajinu. Jihočeský kraj má zpracován Plán odpadového
hospodářství (z roku 2004). Důraz by měl být trvale kladen především na vývoj možností a motivací
předcházení vzniku odpadu (prevence) či jeho omezování a následně na co nejúčinnější způsoby
recyklace.
PRODUKCE ODPADŮ V JIHOČESKÉM KRAJI
Dle Informačního systému odpadového hospodářství (ISOH), který je provozován českou informační
agenturou životního prostředí CENIA, byla produkce odpadu ve vybraných odvětvích v Jihočeském kraji
v roce 2009 následující:
TABULKA 18 - PRODUKCE ODPADU (KT) VE VYBRANÝCH ODVĚTVÍCH NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2009
kód odpadu
01
02
17
19
20
název
množství (kT)
Odpady z geologického průzkumu, těžby, úpravy a dalšího zpracování
nerostů a kamene
Odpady ze zemědělství, zahradnictví, rybářství, lesnictví, myslivosti a
z výroby a zpracování potravin
Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných
míst)
Odpady ze zařízení na zpracování (využívání a odstraňování) odpadu,
z čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku a
z výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové účely
Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské,
průmyslové odpady a odpady z úřadů), včetně složek z odděleného sběru
9,6
100,4
1296,6
96,0
246,1
V roce 2009 byla celková produkce odpadů 2 124 tis. tun (dle Vyhodnocení POH JČK 2009), což je vzestup
oproti roku 2005. Nejvíce k tomuto množství přispívá stavební a demoliční odpad a komunální odpad.
Souhrnné informace o následném nakládání s tímto odpadem jsou uvedeny v následující tabulce.
Produkce odpadů
Celková produkce odpadů (1000 t/rok)
Podíl na celkové produkci odpadů
Podíl využitých odpadů
(% z celkové produkce skupiny odpadů)
Podíl materiálově využitých odpadů
Podíl energeticky využitých odpadů
Podíl odpadů odstraněných skládkováním
Podíl odpadů odstraněných spalováním
NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2009
celkem
NO
OO
KO
2 124
100
125
6
1999
94
255
12
101
138
99
24
101
138
99
24
0
0
0
0
14
3
14
87
0,2
1
0
0
Zdroj: Vyhodnocení POH JČK 2009
Pozn.: Hodnoty vyšší než 100% procent jsou dány tím, že na území Jihočeského kraje se zpracovalo či využilo
větší množství odpadů, než bylo v daném roce vyprodukováno.
Odpad je z největší části upravován a nadále využíván (101 % celkově vyprodukovaného množství), 14 %
odpadu končí na skládkách. Jedná se převážně o komunální odpad – viz dále. Pouze malá část odpadů je
spalována. Jedním z indikátorů, který charakterizuje stav odpadového hospodářství, je produkce
komunálního odpadu a dále míra jeho separace, respektive využití. Oproti ostatním „nekomunálním“
TABULKA 19 - PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S ODPADEM
31
A. PODKLADY
odpadům je míra separace a následného využití těchto odpadů nízká a liší se v rámci jednotlivých území.
Produkci odpadů v rámci jednotlivých ORP ukazuje následující tabulka.
TABULKA 20 - PRODUKCE KOMUNÁLNÍHO ODPADU A MÍRA SEPARACE V RÁMCI ORP V ROCE 2009
Jihočeský kraj
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Množství (t)
Počet obyvatel
kg/os, rok
Míra separace (%)
246141,0
4397,8
78389,0
11593,4
5932,4
17029,1
4226,4
6836,3
16895,1
9492,5
6088,8
15406,8
31322,1
5959,8
10418,9
5723,5
9424,0
7005,0
637 643
13987
154323
41894
19870
48017
19741
18830
51760
33830
22233
45197
80782
18244
25378
14114
17721
11722
386,0
314,4
508,0
276,7
298,6
354,6
214,1
363,1
326,4
280,6
273,9
340,9
387,7
326,7
410,5
405,5
531,8
597,6
12,6
16,4
15,0
31,5
4,6
12,1
13,4
18,4
6,9
11,7
7,7
4,4
7,9
1,8
8,6
8,8
30,6
5,3
Zdroj: Informační systém odpadového hospodářství.
0
2004
celkem
2005
nebezpečný odpad
2006
2007
ostatní odpad (včetně komunálního)
2008
2009
komunální odpad
GRAF 2 – PRODUKCE ODPADŮ V JIHOČESKÉM KRAJI (1000 T / ROK) V LETECH 2004 - 2009
Zdroj: Plán odpadového hospodářství JČK a jeho vyhodnocení
Jedním z požadavků zákona o odpadech je i snížení množství biologicky rozložitelného komunálního
odpadu (dále jen „BRKO“) ukládaného na skládky. K roku 2010 by tato hodnota měla být maximálně 112
kg BRKO na osobu a rok. V roce 2009 bylo na území kraje uloženo na skládky 91 323,86 tun BRKO, což
činilo 143 kg BRKO na osobu. Množství BRKO ukládaného v roce 2006 na skládky v přepočtu na jednoho
člověka činilo cca 173 kg/os. rok, což je o 27 % více, než je požadavek zákona pro rok 2010. Dá se říct, že
254,49
1998,92
2 123,51
124,59
168,09
1526,83
1 681,25
154,43
232
1442
1 566,00
123,83
226,75
1299
1 362,00
205,73
500
153,93
1000
220,704
1500
62,69
2000
1521,4
1 675,33
2190,031
2500
246,2
produkce odpadu (1000 t/rok)
3000
2 436,30
Celková průměrná produkce komunálních odpadů na jednoho člověka v Jihočeském kraji je 386,0 kg/os.
rok, což je o 8,5 % méně, než je republikový průměr k roku 2008 (chybí údaj z roku 2009). Nejnižší míra
produkce komunálního odpadů je v ORP Kaplice, Blatné, Týn nad Vltavou a Dačice, nejvyšší v ORP České
Budějovice a Tábor. Co se týče míry separace odpadů, průměrná hodnota je 12,6 %, což je mírně nad
průměrem ČR (Dle ISOH pro rok 2009 11 %). Dlouhodobý cíl, uváděný ve Strategii udržitelného rozvoje
ČR, 50% materiálového využití komunálního odpadu, nebude ještě dlouhou dobu dosažen. Nejvyšší míra
separace dle databáze ISOH je v ORP Vimperk a Český Krumlov, nejnižší v ORP Trhové Sviny a Strakonice.
Největší podíl komunálního odpadu – 87 % - tvoří směsný komunální odpad, který končí na skládkách
odpadů.
32
A. PODKLADY
současný stav nakládání s odpady v Jihočeském kraji se vyznačuje fungujícím systémem svozu,
skládkováním odpadu a postupně se rozvíjejícími způsoby využití odpadu. Stávající skládkové lokality
byly v souladu s koncepčními záměry v 90. letech výrazně usměrněny do několika míst v jednotlivých
okresech většinou s perspektivou skládkování ve výhledu 15-20 let. V současné době je v Jihočeském kraji
v provozu celkem 23 skládek – 2 pro inertní odpad, 19 pro ostatní odpad, 2 pro nebezpečný a ostatní
odpad. Perspektivní skládkové lokality se nachází v okresech Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice a České
Budějovice, kde životnost současných lokalit dosahuje více než 10 let. Vážnější situace ve skládkování
odpadů je v okresech Strakonice a Český Krumlov. Pro ukládání nebezpečných odpadů jsou na území kraje
v provozu 2 skládky na odstraňování nebezpečných odpadů, tzn. skupiny S – NO (Vodňany - okres
Strakonice a Lověšice - okres Český Krumlov). Část BRKO je využívaná na kompostárnách. Kompostován
je především rostlinný odpad, další zemědělský odpad, kaly z ČOV, stromová kůra, odpadní dřevo.
Kompostovatelný odpad z údržby zeleně je většinou samovolně fermentován na vyhrazených plochách
skládek komunálního odpadu a následně užíván k méně hodnotnému využití (rekultivace skládek apod.)
TABULKA 21 - PROVOZOVANÉ SKLÁDKY ODPADŮ NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010
Skládka Růžov
Skládka TKO Munice
Řízená skládka pevných odpadů Bukovsko
Skládka odpadů Stráž nad Nežárkou – Pístina
Skládka odpadů Písek – Smrkovice
Skládka odpadů Pravětín
Řízená skládka odpadů Blatná - Hněvkov
Řízená skládka odpadů Želeč
Skládka Jistebnice
Skládka odpadů Klenovice II
Skládka odpadů Rakovka
Středisko likvidace odpadů Fedrpuš
Skládka odpadů S-OO Borek
Řízená skládka odpadů Milevsko - Jenišovice
Skládka odpadů S-OO3 Temelinec
Řízená skládka TKO Český Krumlov
Skládka TKO Libínské Sedlo
Skládka odpadů Řídká Blana
Skládka odpadů Lišov
Skládka odpadů Lověšice
Řízená skládka odpadů Vodňany, skládka skupiny S-OO3 a
S-NO
Skládka stavebního odpadu Temelínec-B
Skládka popílku -Lom Semice
Obec
Skupina skládky
Růžov
Hluboká nad Vltavou
Malonty
Stráž nad Nežárkou
Písek
Vimperk
Blatná
Želeč
Jistebnice
Klenovice
Chrášťany
Jindřichův Hradec
Dačice
Jenišovice
Temelín
Český Krumlov
Libínské sedlo
Zahájí
Lišov
Přídolí
SOO1+2+3
SOO1+2+3
S-OO1+2+3
S-OO1+2+3
S-OO1+2+3
S-OO1+2+3
S-OO1+2+3
S-OO1+2+3
S-OO1+2+3
S-OO1+2+3
S-OO1+3
S-OO1+3
S-OO1+3
S-OO1+3
S-OO3
S-OO3
S-OO3
S-OO3
SOO3+1
S-OO3 + S-NO
Vodňany
S-OO3 + S-NO
Temelínec
Semice u Písku
S-IO
S-IO
V roce 2009 kraj pokračoval v realizaci pilotního projektu s autorizovanou obalovou společností EKOKOM a.s. s názvem „ Intenzifikace odděleného sběru a zajištění využití komunálních odpadů včetně jejich
obalové složky na území Jihočeského kraje.“ Na projekt bylo v roce 2009 vynaloženo celkem
5.500.000,- Kč, spoluúčast kraje činila 1,5 miliónu Kč. Projekt je využíván zejména na nákup kontejnerů ke
sběru tříděného odpadu a na osvětu a výchovu občanů ke třídění komunálního odpadu v Jihočeském kraji,
realizovanou prostřednictvím celokrajské informační kampaně.
PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ JIHOČESKÉHO KRAJE
Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje je základním koncepčním dokumentem
pro usměrňování činnosti v oblasti odpadového hospodářství. Tento dokument je zpracován v časovém
horizontu k roku 2015.
2.3.3. STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE
I přes celkově nenarušené životní prostředí a koncepční záměry v jeho dalším zkvalitnění jsou v regionu
lokality s významnou starou ekologickou zátěží. Jedná se především o zátěže z minulosti provozovaných
průmyslových objektů. Sanace těchto zátěží patří mezi ekologické priority regionu, ukazuje se však,
Název skládky
33
A. PODKLADY
že bude nepochybně složitým, velmi nákladným a dlouhodobým procesem. Přehled nejvýznamnějších
ekologických zátěží v Jihočeském kraji je uveden v následující tabulce.
TABULKA 22 - NEJVÝZNAMNĚJŠÍ STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010
Název
JCP a.s. České Budějovice
Chemická úpravna a odkaliště K IV/D areálu MAPE Mydlovary
JIHOSTROJ a.s., Velešín
Jihočeské dřevařské závody, lokalita Soběslav
Agraservis s.r.o.
EBC Lhenice
ŽOS Železniční opravny a strojírny České Velenice
Farma Bohumilice
Houžná skládka kalů
E.ON Enerqie, a.s. Mydlovary
Farma Nicov Sašek
ZEKO Protívín
Farma Strážný Vokál
JCDZ a.s. skládka Suchdol nad Lužnicí
JCDZ a.s. skládka Volary
Strabag, a.s. Milevsko
Rašelina a.s. Planá u ČB
Zemědělský areál pana Maxy
Kalová pole
Obec
Kód priority
České Budějovice
Mydlovary u Dívčic
Velešín
Soběslav
Třeboň
Lhenice
České Velenice
Bohumilice v Čechách
Lenora
Mydlovary u Dívčic
Nicov
Protívín
Strážný
Suchdol nad Lužnicí
Volary
Milevsko
Planá u Českých Budějovic
Chlum u Třeboně
Písek
A3.3
A3.3
A3.3
A3.2
A3.1
A3.1
A2.2
A2.1
A2.1
A2.1
A2.1
A2.1
A2.1
A2.1
A2.1
A2.1
A2.1
A2.0
A2.0
Zdroj: MŽP (Národní priority pro odstraňování starých ekologických zátěží - kategorie A
- seznam aktualizovaný k 1. čtvrtletí roku 2010)
Vysvětlivky kódů priority:
 A3 – potvrzeno aktuální neakceptovatelné riziko pro lidské zdraví, vyplývající
z kontaminace lokality při jejím současném způsobu využívání;
 A2 – potvrzeno šíření kontaminace, hrozící vznikem neakceptovatelného
zdravotního rizika
34
A. PODKLADY
2.3.4. DALŠÍ HYGIENICKÉ ZÁVADY ÚZEMÍ
LINIOVÉ ZDROJE EMISÍ
Za liniové zdroje emisí mohou být považována zastavěná území v dosahu liniových zdrojů emisí, kterými
jsou dálnice, rychlostní silnice, silnice I. třídy a silnice II. třídy.
TABULKA 23 - LINIOVÉ ZDROJE EMISÍ (D, R, SI, SII) V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010
celková délka dálnic,
rychlostních silnic a silnic I. a II.
třídy v ORP (km)
Jihočeský kraj
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
délka dálnic, rychlostních silnic
a silnic I. a II. třídy v
zastavěném území (km)
2393,78
68, 3
233,0
172,1
157,9
210,1
81,8
95,4
204,4
170,8
87,8
134,7
306,7
76,9
125,7
79,0
123,8
65,3
491,8
15,3
54,3
42,2
27,2
39,5
21,6
14,7
30,6
29,8
20,3
31,6
65,6
20,2
29,7
15,6
24,6
9,1
podíl délky dálnic, rychlostních
silnic a silnic I. a II. třídy v
zastavěném území (%)
20,5
22,4
23,3
24,5
17,2
18,8
26,3
15,4
15,0
17,5
23,1
23,4
21,4
26,3
23,6
19,8
19,9
13,9
Z pohledu podílu liniových zdrojů zasahujících zastavěná území jsou na tom nejhůře ORP Kaplice a Trhové
Sviny (26,3 %), nejlépe naopak ORP Vodňany (13,9 %).
NAPOJENÍ NA KANALIZACI A VODOVOD
Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci a podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z
veřejného vodovodu - viz téma: Dopravní a technická infrastruktura v kapitole 2.6.
RADONOVÉ RIZIKO
Radonové riziko (zastavěné území s vysokým rizikem výskytu radonu) - značná část území kraje je
v oblastech s vysokým rizikem výskytu radonu., nejvyšší podíl ploch s výskytem radonu je na území ORP
Blatná a Milevsko, nejmenší podíl ploch je na území ORP Soběslav (viz kartogram P.3.d).
TABULKA 24 - VÝSKYT LOKALIT S RADONOVÝM RIZIKEM V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE
Jihočeský kraj
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
výměra ORP (km2)
10057,99
278,54
923,71
1130,58
471,55
933,73
484,82
385,20
741,68
839,62
324,04
574,18
1002,34
451,92
538,92
262,43
535,50
179,23
území s výskytem radonu (km2)
2290,48
191,12
21,71
146,94
158,34
316,03
193,88
257,82
333,35
157,96
0
107,96
138,40
121,03
35,44
6,60
66,15
37,75
podíl území s radonem (%)
22,77
68,62
2,35
13,00
33,58
33,85
39,99
66,93
44,95
18,81
0
18,80
13,81
26,78
6,58
2,51
12,35
21,06
název ORP
35
A. PODKLADY
OBRÁZEK 8 - LOKALITY S RADONOVÝM RIZIKEM V JIHOČESKÉM KRAJI
LETIŠTĚ
Ochranná pásma letišť
- historická, stávající a navrhovaná letiště viz. kartogram E.6.c.
Obyvatelé žijící v ochranném pásmu letiště jsou ovlivněni především hlukovou zátěží, což lze považovat
za významnou hygienickou závadu území.
V Jihočeském kraji k 1. 1. 2011 je evidováno MD ČR a Úřadem pro civilní letectví celkem 7 letišť (České
Budějovice, Hosín, Strakonice, Strunkovice nad Blanicí, Soběslav, Tábor – Čápův dvůr a Jindřichův
Hradec), 7 ploch určených k vzletům a přistání (SLZ – Dačice, Frymburk, Kaplice, Košice u Tábora,
Kramolín, Krašovice, Třeboň – Dvorce) a 3 heliporty (České Budějovice, Jindřichův Hradec a Tábor).
36
2.4.
A. PODKLADY
OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY
2.4.1. OCHRANA PŘÍRODY
Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů
rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Fauna a flora představují cenné přírodní dědictví,
které je nutné zachovat pro další generace. Podle současné české legislativy je chráněná veškerá volná
krajina (zákon č. 114/1992 Sb., v platném znění). Dále jsou vymezena tzv. zvláště chráněná území (ZCHÚ).
Mezi velkoplošná zvláště chráněná území (VZCHÚ) patří národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti
(CHKO). Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní
rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Po vstupu České republiky do EU přibyla také
NATURA 2000 – soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států
EU. Spadají do ní ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). Evropsky významné lokality se od
roku 2010 postupně převádějí do kategorie zvláště chráněných území (ZCHÚ), tento proces bude
intenzivně probíhat v následujících dvou letech. V České republice tvoří velkoplošná chráněná území 15,3
% rozlohy státu podle údaje ČSÚ k r. 2009 (je to jeden z environmentálních ukazatelů Státní politiky
životního prostředí ČR pro roky 2004-2010). Pro potřeby RURÚ je navržen ukazatel (indikátor) „území
zvýšené ochrany přírody“ (dále též „ÚZOP“), který představuje sjednocení ploch NP, CHKO, PO, EVL,
MZCHÚ a přírodních parků. Vymezení přírodních parků lze označit jako přechod mezi obecnou a zvláštní
ochranou.
Z pohledu navýšení ploch ZCHÚ v kompetenci KÚ JČK je plánováno nevýznamné navýšení, které se bude
kompenzovat zrušením zaniklých ZCHÚ (Besednické vltavíny, Nový rybník u Lnář). Pro vyhlášení se
připravují lokality Jehnědno, Sýkorka, Dvorčice a Podhorský rybník.
TABULKA 25 - ÚZEMÍ ZVÝŠENÉ OCHRANY PŘÍRODY V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010
Jihočeský kraj
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
10058,0
278,6
923,7
1130,9
471,7
933,7
484,7
385,1
741,8
839,5
324,1
574,2
1002,3
452,4
538,3
262,4
535,4
179,2
Území zvýšené ochrany přírody (ÚZOP) v km2
NP
CHKO
Ptačí
oblasti
EVL
340,6 1640,3 1553,5 1637,1
0,8
44,2
108,0
69,6
15,1
510,8
340,0
621,8
2,5
94,4
98,4
11,9
75,2
21,9
57,6
0,1
96,8
3,9
180,5
188,2
223,4
436,8
44,2
31,8
14,1
0,4
5,2
36,6
19,2
16,5
498,4
329,5
59,5
2,6
145,0
223,5
173,6
369,5
-
MZCHÚ
141,2
1,4
5,6
17,8
0,9
5,8
3,7
0,2
3,5
33,7
3,6
1,8
1,2
6,0
35,7
0,7
18,8
0,8
ÚZOP bez plošných překryvů
Přírodní
park
1145,4
51,0
89,4
140,9
262,0
189,7
34,7
56,0
11,5
12,0
147,1
103,4
0,4
4,6
42,7
Plocha ÚZOP
celkem
3622,68
52,96
145,98
727,91
143,22
367,56
191,09
92,56
155,27
440,30
69,63
13,83
152,20
153,38
498,93
5,12
369,91
42,85
Podíl ÚZOP
(%)
36,02
19,01
15,80
64,36
30,36
39,36
39,43
24,03
20,93
52,45
21,48
2,41
15,18
33,91
92,68
1,95
69,09
23,91
Celková plocha území zvýšené ochrany přírody v Jihočeském kraji činí 3622,68 km2, což představuje
36,02 % plochy území celého kraje. Ve smyslu celého kraje a ve vztahu k celorepublikovému průměru
se jedná o nadprůměrný stav indikátoru. Téměř pětinu rozlohy kraje pokrývají velkoplošná chráněná
území – Národní park Šumava, CHKO Šumava, Blanský les a Třeboňsko. Další plošně rozsáhlá území jsou
v soustavě evropsky chráněných území NATURA 2000. Ptačích oblastí bylo vymezeno 9 (Boletice,
Českobudějovické rybníky, Dehtář, Hlubocké obory, Novohradské Hory, Řežabinec, Šumava, Třeboňsko,
Údolí Otavy a Vltavy) a Evropsky významných lokalit 104 (plošně největší Šumava, Blanský les, Boletice.
Třeboňsko střed, Hlubocké obory). V rámci rozdělení kraje na obce s rozšířenou působností se projevují
značné disproporce mezi jednotlivými ORP. Nejvíce chráněných ploch leží v ORP Třeboň, kde přes 90 %
území pokrývá CHKO Třeboňsko a v ORP Vimperk leží téměř 70 % ploch v Národním parku a CHKO
Šumava. Významné pokrytí chráněnými přírodními oblastmi je také v ORP Český Krumlov. Průměrné
pokrytí ÚZOP je v ORP Kaplice, Jindřichův Hradec, Trhové Sviny a Dačice. Naproti tomu existují 2 ORP, kde
Kapitola: Ochrana přírody a krajiny
Rozloha
ORP
(km2)
37
A. PODKLADY
ÚZOP zaujímají minimální podíl plochy – Týn nad Vltavou a Strakonice. Největší zastoupení přírodních
parků se vyskytuje v ORP Jindřichův Hradec.
OBRÁZEK 9 - ÚZEMÍ SE ZVÝŠENOU OCHRANOU PŘÍRODY V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010
99,3
100,0
90,0
80,0
72,6
podíl ÚZOP (%)
70,0
58,1
60,0
56,4
50,0
40,0
30,0
26,8
16,4
20,0
10,0
0,8
14,0
17,0 15,0
14,0
19,0
0,7
15,7
0,4
0,6
1,3
0,4
GRAF 3 - PODÍL ÚZEMÍ SE ZVÝŠENOU OCHRANOU PŘÍRODY V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010
Z hlediska vývoje se nepředpokládá navýšení ploch v kategorii se zvláštní ochranou přírody, neboť
zásadní navýšení bylo již provedeno v rámci soustavy NATURA 2000 v letech 2004-2010. Vzhledem
k tomu, že chráněných ploch je ve srovnání s celostátním průměrem hodně, je vhodné do budoucna
vytvořit reprezentativní soustavu chráněných území a zajistit v nich kvalitní ochranu a péči.
0,0
38
A. PODKLADY
2.4.2. KOEFICIENT EKOLOGICKÉ STABILITY (KES)
Ekologická stabilita krajiny je hodnocena pomocí koeficientu ekologické stability krajiny (dále je „KES“)
a pomocí rozlohy nadregionálních a regionálních prvků ÚSES.
Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem
ekologické stability. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními
mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn.,
že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení
cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené
ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci.
Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky,
je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci
o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. KES je poměrové číslo a stanovuje
poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území.
plocha ekologicky stabiln ch ploch
plocha ekologicky nestabiln ch ploch
Ekologicky stabilní plochy →
chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty,
lesní půdy a vodní plochy.
Ekologicky nestabilní plochy → orné půdy, zastavěné plochy, ostatní plochy.
TABULKA 26 - HODNOTY KES V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V INTERVALU LET 2001 - 2005 - 2010
Jihočeský kraj
1,43
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
0,88
1,01
2,97
0,84
1,56
2,60
0,98
1,02
2,67
0,94
0,83
0,90
1,57
2,29
0,73
4,17
0,87
trend
2001 – 2005
↗
↗
↗
↗
→
↗
↗
↗
↗
↗
↘
↗
↗
↗
↗
→
↗
→
2005
1,45
0,89
1,02
3,09
0,84
1,58
2,63
1,00
1,03
2,71
0,93
0,84
0,91
1,58
2,31
0,73
4,23
0,87
Trend
2005 - 2009
↗
↗
↗
↗
→
↗
↗
↗
↗
↗
→
→
→
↗
↗
↗
↗
↗
2009
1,46
0,90
1,03
3,18
0,84
1,60
2,66
1,01
1,04
2,74
0,93
0,84
0,91
1,62
2,35
0,76
4,35
0,88
Vysvětlivky klasifikace:
≤ 0,10 →
území maximálně narušené, ekologické funkce jsou trvale nahrazovány
technickými zásahy,
0,11–0,30 →
území nadprůměrně využívané, přírodní struktury zřetelně narušené,
ekologické funkce zpravidla nahrazovány technickými zásahy,
0,31–1,00 →
území intenzivně využívané (zejména zemědělskou velkovýrobou),
s labilními agroekosystémy, s vysokými vklady dodatkové energie.
1,01–2,99 →
vcelku vyvážená krajina, technické objekty v relativním souladu
s přírodními strukturami, s nižší potřebou energomateriálních vkladů.
≥ 3,00 →
krajina relativně přírodní, ekologicky stabilní.
Ve sledovaném období nedochází k žádným významným změnám, lze konstatovat pouze velmi mírný růst
hodnoty KES, což je z pohledu ekologie příznivý trend. Relativně přírodní a ekologicky stabilní je území
ORP Vimperk a Český Krumlov. Nad celokrajskou hodnotou KES (1,46) se pohybují kromě ORP Vimperk a
Český Krumlov ještě Jindřichův Hradec, Kaplice, Prachatice, Trhové Sviny, Třeboň.
2001
39
A. PODKLADY
2,50
2,24
1,98
2,00
1,46
1,50
1,42
1,33
1,04
0,96
1,00
0,66
0,50
1,03
0,89
1,31
0,98
0,85
0,63
0,30
0,00
GRAF 4 - KOEFICIENT EKOLOGICKÉ STABILITY V KRAJÍCH ČR V ROCE 2009
Dle koeficientu ekologické stability získaného z dat ČÚZK za rok 2009 je jeho hodnota za celý Jihočeský
kraj 1,46. V rámci ČR tak patří Jihočeskému kraji třetí místo. Před ním mají vyšší hodnotu KES už jen kraje
Liberecký (2,24) a Karlovarský (1,98).
Nadprůměrně využívaným územím je pouze území Hlavního města Prahy.
2.4.3. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES)
Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je vzájemně propojený soubor přirozených i
pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem
ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich
vzájemných vazeb. Cílem územních systémů ekologické stability je zejména vytvoření sítě relativně
ekologicky stabilních území ovlivňujících příznivě okolní, ekologicky méně stabilní krajinu, zachování či
znovuobnovení přirozeného genofondu krajiny a zachování či podpoření rozmanitosti původních
biologických druhů a jejich společenstev (biodiverzity).
Územní systém ekologické stability se dle významu rozděluje na nadregionální, regionální a lokální.
Nadregionální ÚSES jsou rozlehlé ekologicky významné krajinné celky a oblasti s minimální plochou
alespoň 1000 ha. Jejich síť by měla zajistit podmínky existence charakteristických společenstev s úplnou
druhovou rozmanitostí bioty v rámci určitého biogeografického regionu. Regionální ÚSES jsou ekologicky
významné krajinné celky s minimální plochou podle typů společenstev od 10 do 50 ha. Jejich síť musí
reprezentovat rozmanitost typů biochor v rámci určitého biogeografického regionu. Lokální ÚSES jsou
menší ekologicky významné krajinné celky do 5-10 ha. Jejich síť reprezentuje rozmanitost skupin typů
geobiocénů v rámci určité biochory. Územní systém ekologické stability je dále tvořen následujícími
skladebnými prvky: biocentrum, biokoridor a interakční prvek. Biocentrum je část krajiny s jedním nebo
více biotopy, která umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého
ekosystému. Biokoridor je území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou
existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť.
Interakční prvek je krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení
základních skladebných částí ÚSES (biocenter a biokoridorů) na okolní méně stabilní krajinu do větší
vzdálenosti.
Pozn. Při hodnocení KES v podrobnosti správního území obcí existuje v Jihočeském kraji anomálie,
a to u obce Strýčice (kód 536032), která nemá žádné vlastní katastrální území. Obec leží na části
katastrálního obce Radošovice (kód 544965), konkrétně na části katastrálního území Radošovice
u Českých Budějovic (kód 738557). Při hodnocení v podrobnosti ORP se tato anomálie neprojeví,
jelikož obě obce jsou součástí správního území ORP České Budějovice.
40
A. PODKLADY
TABULKA 27 - PLOCHY REGIONÁLNÍCH A NADREGIONÁLNÍCH PRVKŮ ÚSES V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010
Rozloha ÚSES
(km2)
10058,1
278,6
923,7
1130,9
471,7
933,7
484,7
385,1
741,8
839,5
324,1
574,2
1002,3
452,4
538,3
262,4
535,4
179,2
955,5
28,8
73,0
168,1
23,4
62,4
56,4
10,2
72,0
81,5
30,8
38,9
50,5
53,1
94,9
15,6
80,0
15,8
Podíl plochy ÚSES
(%)
9,5
10,3
7,9
14,9
5,0
6,7
11,6
2,7
9,7
9,7
9,5
6,8
5,0
11,7
17,6
6,0
14,9
8,8
2.4.4
MIGRAČNÍ KORIDORY PRO VELKÉ SAVCE
Živočichové potřebují pro svou existenci nejen vhodné biotopy pro stálý výskyt, ale také krajinný prostor,
ve kterém může probíhat jejich migrace a vzájemná komunikace populací. Intenzivní rozvoj sídelní,
průmyslové a dopravní infrastruktury vytváří nepropustné bariéry, jenž rozdělují krajinu a populace na
stále menší a menší části, které přestávají plnit své ekologické funkce. Dochází k tzv. fragmentaci krajiny,
která patří v současnosti k největším rizikům pro zachování biodiverzity.
Vhodnou modelovou skupinou pro návrh opatření na zachování průchodnosti krajiny jsou velcí savci. Zde
byli uvažováni rys ostrovid, vlk obecný, medvěd hnědý, los evropský a jelen lesní. Prvním důvodem
výběru je vlastní ochrana těchto druhů. Druhým důvodem je skutečnost, že se jedná o organismy
s největšími prostorovými nároky na migraci, a tedy tam, kde bude zajištěna průchodnost krajiny pro
velké savce, bude dostatečná i pro ostatní druhy lesních živočichů.
Základním ochranným opatřením je vymezení částí krajiny, které mají pro výskyt a migraci druhů zásadní
význam. Tyto krajinné struktury tvoří 3 vzájemně provázané kategorie:
1) Migračně významná území (MVÚ) – zahrnují oblasti stálého výskytu velkých savců i prostory
potřebné k migraci a chrání propustnost krajiny jako celku. Celková rozloha MVÚ je 42 % území
ČR. Požadavkem je, aby hledisko zachování jejich propustnosti bylo jedním z důležitých kritérií
v rámci procesů územního plánování. Intravilány obcí jsou z MVÚ vyčleněny.
2) Dálkové migrační koridory (DMK) – jsou vedeny uvnitř MVÚ a představují prostory pro zajištění
alespoň minimální průchodnosti krajiny. Jsou reprezentovány osou a bufferem o šířce 250 m na
každou stranu (intravilány obcí jsou z DMK vyčleněny). Jsou vymezeny v místech, která jsou
v současnosti stále ještě průchozí, přičemž se často jedná o poslední možnosti, kudy mohou velcí
savci projít. Pokud je DMK přerušen bariérou, označuje se tato lokalita jako místo kritické. Přitom
je podmínkou, že kritická místa je možné technicky reálnými prostředky zprůchodnit. Místa která
jsou dnes průchozí, ale s velkým omezením, se označují jako místa problémová. Požadavkem pro
ochranu DMK je, že v nich nesmí být povolovány žádné stavby, které by snížily migrační
prostupnost koridoru. Celková délka DMK v ČR je 10 060 km.
3) Migrační trasy (MT) – představují konkrétní technické nebo krajinné řešení ve vybraných
kritických a problémových místech, zpracované v podrobném měřítku s návrhem detailních
opatření. MT by měly být realizovány v rámci investiční přípravy.
Vymezení MVÚ a DMK probíhalo v rámci projektu VaV na základě komplexní metodiky, která byla
založena na analýze nálezových dat velkých savců, kategorizaci a popisu migračních bariér,
matematických modelech krajinného potenciálu a habitatových preferencí a především rozsáhlém
terénním průzkumu.
Migrační bariéry jsou krajinné struktury, které brání volnému pohybu živočichů. Z hlediska migrace
velkých savců je můžeme rozdělit do následujících skupin:
1) silnice a dálnic
Jihočeský kraj
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Rozloha ORP
(km2)
41
A. PODKLADY
2) železnice
3) vodní toky a vodní plochy
4) ploty a ohradníky
5) osídlení
6) bezlesí
Jejich skutečná průchodnost je daná řadou technických a provozních parametrů a musí být vždy
ověřována expertním posouzením na základě terénního šetření. Kromě jednotlivých bariér je významným
jevem jejich kumulace. V ČR je vysoká hustota migračních bariér a do budoucnosti nejzávažnějšími z nich
je výstavba sídel a průmyslových objektů ve volné krajině a rozvoj dopravní infrastruktury.
Zdroj: informační leták: „Migrační koridory pro velké savce v České republice“, EVERNIA s.r.o., 2010
OBRÁZEK 10 - KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY V JIHOČESKÉM KRAJI
TABULKA 28 – STAV KRAJINNÝCH PAMÁTKOVÝCH ZÓN V JIHOČESKÉM KRAJI
Název
Čimelicko - Rakovicko
Libějovicko - Lomecko
Novohradsko
Orlicko
Římovsko
Hlubocko
Chotovinsko
Chvalšinsko
Jemčinsko
stav
Rok vyhlášení
vyhlášená
vyhlášená
vyhlášená
vyhlášená
vyhlášená
návrh
návrh
návrh
návrh
2002
1996
1996
1996
1996
-
Rozloha (ha)
737,7
2172,3
6549,6
487,9
128,0
9307,3
800,2
5129,6
3125,0
2.4.5
KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY
Pod pojmem krajinná památková zóna, s nejčastěji užívanou zkratkou KPZ, si lze představit větší či menší
území, které zahrnuje ucelené krajinné oblasti a sídelní útvary. Krajinné památkové zóny ukazují
dochovanou kulturní krajinu bez výraznějších negativních zásahů do urbanistické struktury sídel či do
přírodního prostředí. Jde zpravidla o vyváženou skladbou přírodních a sídelních ploch s krajinnými nebo
architektonickými dominantami v panoramatických pohledech.
Krajinnou památkovou zónu prohlašuje vláda České republiky formou nařízení, v němž vymezuje rozsah
zóny a zároveň stanovuje podmínky pro zabezpečení její ochrany, ve vazbě na § 5 zákona č. 20/1987 Sb., o
státní památkové péči.
42
Netolická obora
Opalicko
Podhůří Blanského lesa
Ratibořské Hory Stará Vožice
Rožmbersko
Štěkeňsko
Vitorazsko
návrh
návrh
návrh
návrh
návrh
návrh
návrh
A. PODKLADY
-
2498,0
756,8
1917,8
5624,8
5879,0
1841,9
894,4
Vyhlášené krajinné památkové zóny zasahují na území 5 ORP – České Budějovice, Písek, Prachatice,
Trhové Sviny a Vodňany, přičemž největší podíl správního území ORP je pokrytý u ORP Trhové Sviny
(téměř 14,5 %).
Navržené krajinné památkové zóny, získané od regionálního pracoviště NPÚ v Českých Budějovicích,
zasahují na území 11 ORP, přičemž největší podíl je u ORP České Budějovice.
TABULKA 29 - KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY V JEDNOTLIVÝCH ORP JIHOČESKÉHO KRAJE
Jihočeský kraj
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
10058,1
278,6
923,7
1130,9
471,7
933,7
484,7
385,1
741,8
839,5
324,1
574,2
1002,3
452,4
538,3
262,4
535,4
179,2
Vyhlášené KPZ
Rozloha
(km2)
100,74
0
1,28
0
0
0
0
0
12,26
5,21
0
0
0
65,48
0
0
0
16,52
Navržené KPZ
Podíl (%)
1,00
0
0,14
0
0
0
0
0
1,65
0,62
0
0
0
14,47
0
0
0
9,22
Rozloha (km2)
377,75
0
115,77
102,09
0
30,73
12,02
0
0,01
25,00
0,02
18,41
64,25
4,65
4,80
0
0
0
Podíl (%)
3,76
0
12,53
9,03
0
3,29
2,48
0
0
2,98
0,01
3,21
6,41
1,03
0,89
0
0
0
Kapitola:
Rozloha ORP
(km2)
43
2.5.
A. PODKLADY
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND
Zemědělská půda (ha)
orná půda
zahrady,
ovocné
sady
492.533,7 316.206,9
14.663,1
16.966,6
12.356,5
415,9
49.557,8
35.758,9
1.969,9
37.269,5
11.612,9
788,4
27.898,1
22.359,2
523,8
45.307,8
28.368,8
983,2
20.230,5
9.217,6
290,9
22.775,0
16.544,1
576,9
39.858,8
30.778,5
1.168,2
33.880,3
13.681,2
1.572,4
19.115,1
14.138,7
592,9
38.331,2
25.885,3
1.177,4
59.046,0
44.101,7
1.910,2
21.343,4
14.369,5
508,7
17.727,2
11.823,1
475,7
15.946,2
12.654,1
441,3
15.819,9
4.568,5
355,1
11.460,3
7.988,3
912,2
celkem
Jihočeský kraj
Blatná
Č. Budějovice
Č. Krumlov
Dačice
Jindř. Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vlt.
Vimperk
Vodňany
trvalé
travní
porosty
161.663,7
4.194,2
11.829,0
24.868,2
5.015,1
15.955,8
10.722,0
5.654,0
7.912,1
18.626,7
4.383,5
11.268,5
13.034,1
6.465,2
5.428,4
2.850,8
10.896,3
2.559,8
celkem
528.270,8
10.910,1
42.826,0
75.767,0
34.424,5
48.033,9
28.239,8
15.737,4
34.308,1
50.086,6
13.270,8
19.074,2
41.146,6
23.890,7
36.084,3
10.295,1
37.717,0
6.458,7
Nezemědělská půda (ha)
lesní
vodní
zastavěné
pozemky
plochy
plochy
ostatní
377.077,5
6.894,1
26.965,7
54.055,4
15.125,8
35.340,6
23.478,7
11.718,2
25.435,9
39.888,1
8.255,5
12.241,1
30.622,2
18.612,6
24.928,9
7.385,0
31.988,4
4.141,3
81.640,4
1.984,0
8.133,3
14.902,4
2.853,6
6.662,0
3.784,0
2.177,0
4.566,9
8.229,3
2.234,6
4.512,6
6.966,2
2.532,6
3.754,3
1.925,7
5.156,4
1.265,5
43.840,1
1.664,8
6.072,5
6.250,3
877,8
5.187,6
741,1
1.356,2
3.268,4
1.423,0
2.348,3
1.479,9
2.149,2
2.391,7
6.911,1
643,9
290,8
783,5
10.587,1
367,2
1.654,5
558,9
441,5
843,7
236,0
486,0
1.036,9
546,2
432,4
840,6
1.409,0
353,8
490,1
340,5
281,4
268,4
Kapitola: Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa
2.5.1. CHARAKTERISTIKY ZEMĚDĚLSTVÍ V JČK
Zemědělství, lesnictví a rybářství, které je tradičním a charakteristickým odvětvím hospodářství
Jihočeského kraje, se významně podílí na údržbě a tvorbě jihočeské krajiny. Má zásadní vliv na zachování
venkovského prostoru, obnovu vesnic a jejich budoucí ekonomický rozvoj. V zemědělství je zaměstnáno
5,4 % ekonomicky aktivních obyvatel Jihočeského kraje. Zemědělství obhospodařuje plochu 492,5 tis. ha
zemědělské půdy, která představuje 49 % rozlohy Jihočeského kraje. Mírný pokles výměry zemědělské
půdy je přirozený a odpovídá záborům. Výraznějším trendem je úbytek orné půdy a nárůst luk a pastvin.
Orná půda zaujímá 316,2 tis. ha (31,4 % rozlohy Jihočeského kraje) a trvalé travní porosty 161,7 tis. ha
(16,1 % rozlohy Jihočeského kraje).
TABULKA 30 - VÝMĚRY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY V JEDNOTLIVÝCH ORP JIHOČESKÉHO KRAJE ZA ROK 2009
44
A. PODKLADY
Od roku 2003 mají zemědělci povinnost registrovat užívanou půdu v „Evidenci využití zemědělské půdy
podle uživatelských vztahů“ (dále též jen „LPIS“), kterou vede ministerstvo zemědělství. Tato evidence je
vedena v digitální formě v členění na půdní bloky a díly půdních bloků na podkladě ortofotomap. Tato
evidence je povinná pro všechny žadatele o dotace. LPIS vznikal na základě zákona č. 252/1997 Sb.,
o zemědělství, na přelomu let 2003 a 2004. Půda neregistrovaná v půdních blocích je zemědělská půda
užívaná pro hobby produkci nebo samozásobení, ale v případě velkých diferencí mezi registrem půdních
bloků a katastrem nemovitostí je to nejspíše půda opuštěná a neobdělávaná. V rámci evidence půdy LPIS
bylo v Jihočeském kraji obhospodařováno 425 791 ha zemědělské půdy (stav k 7. 2. 2011). Z toho
představuje 60,2 % orná půda a 39,3 % travní porosty. V evidenci půdy dle uživatelských vztahů, která
dává pravdivější obraz využití půdy než údaje z katastru nemovitostí, je patrný nárůst ploch TTP na úkor
orné půdy. Vyšší zornění v rámci Jihočeského kraje je v centrální, severní a východní části kraje. Dále se
v registru evidují kromě orné půdy a trvalého travního porostu další druhy pozemku chmelnice, vinice,
zahrada, ovocný sad, lesní pozemek a také pěstované porosty na nich (rychle rostoucí dřeviny, školky,
zelinářská zahrada apod.).
TABULKA 31 - VÝMĚRA OBHOSPODAŘOVANÉ PŮDY DLE LPIS
Orná půda
(ha)
Únor 2011
Duben 2007
Květen 2006
256 316
267 838
268 516
Travní
porost (ha)
167 306
155 261
154 097
V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2006, 2007, 2011
Ovocný sad
(ha)
1 450
1 219
1 262
Porost RRD
(ha)
57
15
15
Jiná kultura
(ha)
143
238
233
Zalesněno (ha)
Celkem (ha)
435
234
160
425 707
423 806
424 285
Zdroj: LPIS, registr půdy
2.5.2. OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU
Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně
zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Zábor půd, především pro stavební účely je
většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně zabraňuje plnění funkcí půdy. Zábory
půd patří podle závěrů dokumentu „Politika ochrany půdy EU“ mezi nejzávažnější procesy poškozující
půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu, navržené
odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat
organizaci ZPF, hydrologické poměry v území a zemědělskou cestní síť. Dále je třeba co nejméně ztěžovat
obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či
rekultivaci dotčené půdy. Do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých
klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry
související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do 2.
třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů
nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen
podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. V rámci
Jihočeského kraje je zařazeno v rámci první třídy ochrany zemědělského půdního fondu 99 026,7 ha
(20,1 %) zemědělské půdy. Dalších 117 642,1 ha (23,9 %) je zařazeno do druhé třídy ochrany. Nejvyšší
zastoupení I. třídy ochrany se nachází v ORP Tábor, Jindřichův Hradec, Dačice, Český Krumlov, Kaplice.
Vysoký podíl II. třídy ochrany lze nalézt v ORP Tábor, Písek, České Budějovice, Strakonice, Jindřichův
Hradec. Mezi jednotlivými obcemi však existuje vysoká variabilita. Z hlediska trvalé udržitelnosti je
problematické, že velká část zemědělské půdy s vysokou třídou ochrany se nachází v okolí větších obcí,
kde existuje největší tlak na vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu.
V zemědělství převažuje v rostlinné výrobě pěstování obilovin, olejnin a pícnin, významná je též produkce
brambor. V živočišné výrobě se jedná především o chov skotu a prasat. Celkově se zde vytváří zhruba
10,5 % zemědělské produkce celé republiky. Dlouholetou tradici má v kraji rybníkářství. Celková plocha
rybníků, v nichž se chovají ryby, se pohybuje kolem 25 000 ha. Vytváří se v nich polovina produkce ryb
České republiky, významný je také podíl v chovu vodní drůbeže (kachen a hus).
Zdroj: Český statistický úřad, www.czso.cz
45
A. PODKLADY
TABULKA 32 - VÝMĚRA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY I. A II. TŘÍDY OCHRANY V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE
I. třída ochrany
výměra (ha)
podíl (%)
Jihočeský kraj
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
99 026,7
1 636,8
5 382,7
8 629,9
8 859,6
11 722,5
7 518,1
2 759,0
3 717,8
5 538,7
5 595,1
5 575,8
22 582,0
2 585,2
321,1
1 157,5
2 776,0
2 669,0
17,35
8,67
9,16
18,28
28,44
22,36
30,90
10,93
8,30
14,03
25,49
13,00
33,37
10,54
1,54
6,43
14,03
20,76
II. třída ochrany
výměra (ha)
podíl (%)
117 642,1
5 455,7
10 371,1
4 520,2
6 744,3
8 400,2
2 085,8
6 853,9
12 570,7
7 561,8
7 083,2
10 029,1
15 401,6
3 523,4
3 564,1
7 843,5
2 323,6
3 310,0
20,61
28,89
17,64
9,57
21,65
16,03
8,57
27,15
28,05
19,16
32,27
23,38
22,76
14,36
17,06
43,57
11,75
25,75
I. + II. třída
výměra (ha)
podíl (%)
216 668,8
7 092,4
15 753,9
13 150,0
15 603,8
20 122,7
9 603,9
9 612,8
16 288,4
13 100,6
12 678,3
15 604,9
37 983,5
6 108,5
3 885,2
9 001,0
5 099,7
5 979,1
37,95
37,55
26,80
27,85
50,09
38,39
39,47
38,08
36,35
33,20
57,76
36,38
56,13
24,90
18,59
50,00
25,78
46,51
Zdroj: data ÚAP, poskytovatel KÚ OZZL (ÚHÚL, Brandýs nad Labem)
2.5.3. PŘEDPOKLÁDANÉ STŘETY V ÚZEMÍ
Záměry uvedené v rozpracovaných Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje předpokládají, že se pro
investiční záměry využije 814 ha zemědělské půdy v první třídě ochrany a 1 079 ha zemědělské půdy
v druhé třídě ochrany. Celkem tedy 1 893 ha zemědělské půdy s nejvyšší ochranou. Z celkové výměry
půdy to představuje v daných třídách ochrany 0,4 % v I. třídě a 0,5 % v II. třídě.
Pozn.: výpočty byly provedeny z údajů uvedených v odůvodnění návrhu
ZÚR JČK (stav ke dni 7. 2. 2011).
2.5.4. PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLASTI
Základní přírodní charakteristiky včetně zhodnocení ekologických funkcí a střetů zájmů jsou obecně
vyhodnoceny v rámci lesnické biogeografické rajonizace přírodních lesních oblastí (dále „PLO“) jako
trvalých přírodních rámců nezávislých na správním rozdělení. PLO, jsou oblasti s příbuznými přírodními
podmínkami vývojově spolu souvisejícími, charakter každé oblasti je dán geomorfologií,
makroklimatickými podmínkami, vegetačními poměry (zastoupení vůdčích dřevin) a specifickými
vlastnostmi.
V jihočeském kraji se nachází:
 PLO 10 – Středočeská pahorkatina,
 PLO 12 – Předhoří Šumavy a Novohradských hor,
 PLO 13 – Šumava,
 PLO 14 – Novohradské hory,
 PLO 15a – Jihočeské pánve – Budějovická pánev,
 PLO 15b – Jihočeské pánve – Třeboňská pánev,
 PLO 16 – Českomoravská vrchovina,
 PLO 33 – Předhoří Českomoravské vrchoviny.
Podle druhové skladby lesa je Jihočeský kraj charakterizován obdobnou strukturou jako další české kraje
s nejvyšší lesnatostí. Rozhodující podíl lesů tvoří v kraji lesy jehličnaté, na které připadá více než 86 %
lesních porostů. Podíl listnatých lesů pak představuje zbývajících 13 % (když na holinu připadá z celkové
lesní plochy zanedbatelné 1 %) a je tak jen zhruba poloviční než průměr za celou Českou republiku.
Přestože zastoupení jehličnatých lesů je v kraji druhé nejvyšší (po kraji Vysočina), nejsou rozdíly proti
ostatním českým krajům zase tak výrazné (s výjimkou Hl. města Praha, kraje Středočeského ale také kraje
Ústeckého). Z hlediska střednědobého vývoje (od roku 2000) se struktura lesů dále mění mírně ve
prospěch listnatých lesů. To se týká jak kraje samotného, tak i ostatních regionů, tedy samozřejmě i
průměru za celou republiku.
Zdroj: Český statistický úřad, www.czso.cz, data z roku 2007
POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA
46
A. PODKLADY
TABULKA 33 - LESNATOST V JEDNOTLIVÝCH ORP JIHOČESKÉHO KRAJE
Jihočeský kraj
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
výměra lesa (ha)
Lesnatost (%)
384.004,4
6.894,7
26.925,5
56.743,9
15.170,7
35.513,5
23.569,8
11.735,3
25.599,7
42.106,0
8.221,1
12.246,7
30.813,7
18.758,1
25.303,5
7.366,4
32.890,8
4.144,8
38,2
24,8
29,1
50,2
32,2
38,0
48,6
30,5
34,5
50,2
25,4
21,3
30,7
41,5
47,0
28,1
61,4
23,1
Lesnatost jednotlivých ORP v rámci kraje se však
značně liší, nejvyšší je v ORP Vimperk (61,4 %),
ORP Český Krumlov (50,2 %), Prachatice (50,2 %)
a nejnižší je v ORP Strakonice (21,3 %),
Vodňany (23,1 %) a ORP Blatná (24,8 %).
Zdroj: ÚAP, poskytovatel KÚ OZZL (ÚHÚL, Brandýs nad Labem)
2.5.5. ANALÝZA VLASTNICKÝCH VZTAHŮ POZEMKŮ URČENÝCH K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA (PUPFL)
TABULKA 34 - VLASTNICKÉ VZTAHY PUPFL V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2009
por. půdy kraje (%)
209 855
165 088
17 638
24 614
1 364
72
133
946
9
846
115
880
83 399
0
370 827
56,59
44,52
4,76
6,64
0,37
0,02
0,04
0,26
2,66
18,00
0,03
0,24
22,49
0,00
100,00
Zdroj: Národní lesnický program, stav k 31. 12. 2009
0%
LČR s.p.
22%
vojenské lesy a statky
lesy MŽP (NP)
krajské lesy (střední školy aj.)
0%
45%
0%
ostatní
lesy MŽP (AOPK)
původní státní (**)
Právnické osoby
Obecní a městské lesy
18%
Lesy církevní a nábož.spol.
3%
0%
0%
Lesní družstva a společnosti
Lesy ve vlastnictví fyzických osob
0%
0%
7%
5%
GRAF 5 - VLASTNICKÉ VZTAHY PUPFL V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2009
Ostatní (nezařazené) lesy
por. půda (ha)
1x Státní lesy:
10 z toho: LČR s. p.
11
vojenské lesy a statky
12
lesy MŽP (NP)
13
krajské lesy (střední školy aj.)
14
ostatní
15
lesy MŽP (AOPK)
19
původní státní
30 Právnické osoby
40 Obecní a městské lesy
50 Lesy církevní a náboženských společenstev
60 Lesní družstva a společnosti
70 Lesy ve vlastnictví fyzických osob
90 Ostatní (nezařazené) lesy
CELKEM
47
A. PODKLADY
2.5.6. KATEGORIZACE LESŮ
Podle lesního zákona č. 289/1995 Sb., ve znění následujících předpisů se veškeré lesy člení podle
převažujících funkcí do tří kategorií, a to na lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. 6
Podíl jednotlivých kategorií v rámci kraje udává následující tabulka.
TABULKA 35 - PLOŠNÉ VYMEZENÍ LESŮ V JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍCH
kód
10
21a
21b
21c
31a
31b
31c
32a
32b
32c
32d
32e
32f
32g
32h
kategorie
subkategorie
plocha (ha)
hospodářské Lesy nezařazené v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení
lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích
vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a
ochranné
lesy na exponovaných hřebenech
lesy v klečovém lesním vegetačním stupni
lesy v pásmu hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně
lesy v ochranném pásmu zdrojů přírod. léčivých a stolních minerálních vod
lesy na území NP a NPR
lesy v 1. zónách CHKO, lesy v PR a přírodních památkách
lázeňské lesy
zvláštního
příměstské a další lesy se zvýšenou funkcí rekreační
určení
lesy sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce
lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo
krajinotvornou
lesy pro zachování biologické různorodosti
lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích
lesy, kde jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření
301 608,8
6 374,4
139,9
0,0
755,4
261,2
29 800,9
6 814,3
0,0
2 994,0
1 403,2
3 915,0
16 743,5
6 060,5
15 253,1
Největší plochu lesů v rámci kraje zaujímají lesy zařazené do kategorie 10 – lesy hospodářské, a to
301 608,8 ha. Lesy zvláštního určení zaujímají plochu 6 514,3 ha a lesy zvláštního určení jsou na území
Jihočeského kraje na ploše 84 001,1 ha.
TABULKA 36 - VÝMĚRA LESŮ DLE KATEGORIZACE (SUBKATEGORIE 10, 21A, 21B, 31A, 31B, 31C V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010
21a
6 611,2
21 316,1
35 043,3
14 560,1
33 632,1
20 422,5
10 593,0
22 417,3
23 817,3
7 794,6
12 024,2
28 706,4
15 475,0
21 525,0
6 828,9
16 946,8
3 890,7
0
41,1
1 601,5
31,1
131,1
347,7
121,3
250,5
748,9
300,2
14,7
98,9
965,9
1 439,6
14,2
261,0
6,7
lesy ochranné
lesy zvláštního určení
21b
31a
31b
0
0
0
0
0
0
0
0
12,3
0
0
0
0
0
0
127,6
0
0
131,9
31,6
32,8
67,3
262,6
0
0
16,9
0
0
4,9
189,9
2,8
10,6
0
1,7
0
0
0
0
0
0
4,9
4,3
0
250,8
0
0
0
0
0
0
0
31c
0
0
1 512,2
0
0
101,7
0
0
15 149,9
0
0
0
196,0
867,9
0
11 973,2
0
Lesy ochranné - dominuje mimoprodukční funkce, vyloučení intenzivních zásahů, omezení se na
nezbytné pěstební zásahy "jemnou" formou; produkce dřevní hmoty je podružná, lesy zvláštního určení významné jsou mimoprodukční funkce lesa, vyžadující upravený způsob hospodaření s ohledem na
subkategorii, ale též celkově na životní prostředí; dochází zde ke zdůraznění vztahů lesa
k celospolečenským zájmům a jejich obhospodařování musí být zaměřeno k uchování mimoprodukčních
funkcí lesa, i když není vyloučena produkce dřevní hmoty, lesy hospodářské - mají funkci produkční,
nutno dodržovat princip trvale obnovitelného zdroje dřevní hmoty.
6
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
lesy
hospodářské
10
48
A. PODKLADY
TABULKA 37 - VÝMĚRA LESŮ DLE KATEGORIZACE (SUBKATEGORIE 32A - 32H) V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010
32a
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
32c
29,1
184,2
2 055,0
306,8
390,9
257,3
0
159,6
816,0
94,3
97,1
72,8
296,9
884,7
19,6
1 119,6
30,5
32d
0
1 230,9
260,1
74,0
17,9
0
165,1
465,4
8,0
84,9
0
508,3
0
129,9
0
27,3
22,2
lesy zvláštního určení
32e
0
0
0
0
0
0
0
659,8
0
0
0
0
3,0
8,1
0
732,2
0
0
561,1
1 133,3
28,1
0
146,4
33,8
317,2
625,5
0
95,5
287,8
18,4
0
117,9
379,6
170,3
32f
32g
0
1 451,4
2 530,3
535,8
1 591,9
2 284,7
0
994,1
272,1
74,8
0,6
644,3
2 345,8
942,5
376,2
2 698,8
0
32h
254,4
2 161,6
0
0
175,0
80,9
830,9
388,9
1 648,5
0
0
116,0
0
142,5
0
239,1
22,8
0
97,4
14 446,7
0
130,8
0
0
118,4
17,1
0
16,2
420,9
3,5
0
0
2,1
0
TABULKA 38 - PROCENTUÁLNÍ PODÍL JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ LESA NA ÚZEMÍ ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010
10
6.894,7
26.925,5
56.743,9
15.170,7
35.513,5
23.569,8
11.735,3
25.599,7
42.106,0
8.221,1
12.246,7
30.813,7
18.758,1
25.303,5
7.366,4
32.890,8
4.144,8
95,9
79,2
61,8
96,0
94,7
86,6
90,3
87,6
56,6
94,8
98,2
93,2
82,5
85,1
92,7
51,5
93,9
21a
0
0,2
2,8
0,2
0,4
1,5
1,0
1,0
1,8
3,7
0,1
0,3
5,1
5,7
0,2
0,8
0,2
21b
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0,4
0
31a
0
0,5
0,1
0,2
0,2
1,1
0
0
0
0
0
0
1,0
0
0,1
0
0
31b
31c
0
0
0
0
0
2,7
0
0
0
0
0
0,4
0
0
0
0
0 36,0
3,1
0
0
0
0
0
0
1,0
0
3,4
0
0
0 36,4
0
0
32a
0,4
0,7
3,6
2,0
1,1
1,1
0
0,6
1,9
1,1
0,8
0,2
1,6
3,5
0,3
3,4
0,7
32c
0
4,6
0,5
0,5
0,1
0
1,4
1,8
0
1,0
0
1,6
0
0,5
0
0,1
0,5
32d
0
0
0
0
0
0
0
2,6
0
0
0
0
0
0
0
2,2
0
32e
0
2,1
2,0
0,2
0
0,6
0,3
1,2
1,5
0
0,8
0,9
0,1
0
1,6
1,2
4,1
32f
0
5,4
4,5
3,5
4,5
9,7
0
3,9
0,6
0,9
0
2,1
12,5
3,7
5,1
8,2
0
32g
3,7
8,0
0
0
0,5
0,3
7,1
1,5
3,9
0
0
0,4
0
0,6
0,0
0,7
0,6
32h
0
0,4
25,5
0
0,4
0
0
0,5
0
0
0,1
1,4
0
0
0
0
0
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
plocha
lesa (ha)
49
2.6.
A. PODKLADY
VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
Pro hodnocení tohoto jevu na území Jihočeského kraje byla využita řada analytických a koncepčních
materiálů, především Statistická ročenka Jihočeského kraje 2010, Program rozvoje Jihočeského kraje
2007-2013, Akční plány rozvoje kraje a Ročenka dopravy 2009. Dále byly zapracovány některé úkoly a
priority v rozvoji dopravní infrastruktury ČR a Jihočeského kraje, vymezené v Politice územního rozvoje
České republiky 2008 (u koridorů, kde je použito označení dle PÚR 2008 je toto vyznačeno symbolem*).
2.6.1. SILNIČNÍ DOPRAVA
OBRÁZEK 11 - PÚR 2008 – TRANSEVROPSKÉ MULTIMODÁLNÍ KORIDORY (TEMMK)
Hlavním předpokladem pro napojení kraje na evropskou a celorepublikovou dopravní síť v rámci
multimodálního koridoru M1* (X.) je dobudování dálnice D3 (E55) na trase Praha – Tábor – České
Budějovice – Dolní Třebonín8 a rychlostní silnice R3 (E55) na trase Dolní Třebonín – Kaplice – Dolní
Dvořiště – státní hranice (-Linec), jež by umožnila napojení Jihočeského kraje na rakouské dálnice a
rychlostní silnice8. Dále již byla zahájena výstavba částí rychlostní silnice R4 (I/4) v úseku Skalka – Nová
Hospoda (I/20 – Písek/Strakonice)9. V návaznosti na rychlostní silnici R4 byl dále v PÚR 2008 vymezen
koridor silnice I/4 (S3*) v trase Nová Hospoda – Strakonice – Vimperk – Strážný – hranice ČR/SRN
(–Pasov). V rámci PÚR 2008 byl uložen i úkol 112 (S3*) „Prověřit proveditelnost rozvojového záměru
v úseku Nová Hospoda – Strakonice a prověřit účelnost řešení kapacitní silnice jako R“. Rozvoj silniční sítě,
vymezený v PÚR 2008, je znázorněn v následujícím obrázku. Dále byl uložen i důležitý úkol 122 (S13*)
pro MMR ČR v součinnosti s MD ČR, MŽP ČR a dotčenými kraji „Prověřit účelnost a možnosti paralelního
7
Jedná se o tzv. Panevropské dopravní koridory (I. – X.) schválené v rámci Evropská konference ministrů
dopravy – CEMT (nejen členských zemí EU) na Krétě (1994) a v Helsinkách (1997) – též Krétské nebo
helsinské koridory. V PÚR 2008 jsou označeny jako TEMMK – viz obrázek. Tyto rozvojové koridory jsou
zatím odlišné od tzv. Transevropské dopravní sítě (TEN-T), která stanovuje hlavní trasy v Evropské unii.
PÚR 2006 požadovala prověřit možnost zařazení koridoru M1* do sítě transevropských multimodálních
koridorů jako větev X. koridoru. To se doposud nepodařilo.
Kapitola: Veřejná dopravní a technická infrastruktura
MULTIMODÁLNÍ KORIDORY, DÁLNICE, RYCHLOSTNÍ KOMUNIKACE
Území Jihočeského kraje protíná severojižní dopravní osa mezinárodního významu. V souladu
s mezinárodními smlouvami byl v PÚR 2008 vymezen multimodální koridor M1* jako propojení
multimodálního koridoru IV. a X.7, který v sobě zahrnuje územní koordinaci koridorů konvenční železniční
dopravy C-E551*, dálničního a silničního koridoru D3* a R3*, splavnění Vltavy do Českých Budějovic
VD5*, plochu mezinárodního letiště L3* České Budějovice a veřejného logistického centra VLC*
Českobudějovicko. V rámci PÚR 2008 byl uložen i úkol 82 (M1*) „V rámci koridoru řešit koordinaci
umístění rozvojových záměrů.“. Tyto úkoly byly promítnuty do ZÚR JČK. Trasy koridorů vymezené v PÚR
2008, jsou znázorněny v následujícím obrázku.
50
A. PODKLADY
8
Zatím byly vybudovány pouze úseky Tábor - Chotoviny v délce 9 km a Chotoviny – Mezno – (cca 6,8 km,
v provozu od prosince 2007), od října 2008 je ve výstavbě úsek Tábor – Veselí nad Lužnicí (25 km)
s plánovaným uvedením do provozu v r. 2012, dokončení výstavby dálnice se předpokládá v roce 2017
(ve Středočeském kraji až v roce 2024).
8
Stavba R3 není zahrnuta do plánu Ministerstva dopravy ČR, dokumentu nazvaného „Strategie dopravy
jako nevyhnutelná součást rozvoje ČR do roku 2025 (Superstrategie – green paper)“ (dále jen
„Superstrategie“) ve skupině finančně pokrytých staveb do roku 2025, s ohledem na probíhající stavbu
rychlostní komunikace S10 na rakouském území by nebylo dosaženo propojení s českou sítí.
9 Zatím je vybudována pouze v úseku Praha – Skalka (Středočeský kraj). Na území Jihočeského kraje je
dokončena v úseku Nová Hospoda – Třebkov - Mirotice (8 km), plánována je stavba úseku Čimelice –
Mirotice v Jihočeském kraji (8,5 km, v létech 2014 -2017) a úseku Skalka – křiž. II/118 ve Středočeském
kraji (4,8 km, v létech 2012 -2014). Ostatní úseky nejsou zahrnuty do plánu finančně pokrytých staveb
„Superstrategie“.
9
Evropská dohoda o hlavních silnicích s mezinárodním provozem (AGR), Ženeva, 15. 11. 1975 (publikace:
26/1987 Sb.) přijatá v rámci Evropské hospodářské komise OSN (UNECE).
10
TEN-T síť vymezuje Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (ministrů dopravy) č. 1692/96/ES
(23. 7. 1996) ve znění rozhodnutí č. 1346/2001/ES (22. 5. 2001) a č. 884/2004/ES (29. 4. 2004).
Současně je vymezení sítě TEN-T součástí přístupové smlouvy ČR k EU (k 1. květnu 2004).
jižního spojení západ-východ“ v termínu do konce roku 2011. Důvodem je předpokládaný růst dopravního
zatížení mezi kraji Karlovarským, Plzeňským, Jihočeským, Vysočinou, případně Jihomoravským a snaha
zajistit alternativní západovýchodní propojení, které by částečně převedlo dopravu z dnes již přetížené
dálnice D1. PÚR 2008 vymezuje mimo jiné v textové části záměr S13* jako alternativní spojení západní
hranice ČR s východem v území jižně od D1. Dle výsledků dílčích projektů, které Jihočeský kraj v období
posledních dvou let nechal zpracovat odbornými projekčními a konzultačními společnostmi (SoNorA,
Koncepce optimalizace dopravní sítě na území Jihočeského kraje), je přirozeným dopravním tokem
s největšími dopravními zátěžemi dopravní spojení:
A) po silnici I/20, I/34
(Plzeň – D5 –) hr. kraje – Blatná – Nová Hospoda (R4) – Písek – České Budějovice – Třeboň – Jindřichův
Hradec – hr. kraje (– D1 – Humpolec/Jihlava)
případně:
B) po silnici I/22, I/20, I/34
(Plzeň – D5 –) hr. kraje – Strakonice (I/4) – Vodňany – České Budějovice – Třeboň – Jindřichův Hradec –
hr. kraje (– D1 – Humpolec/Jihlava)
Jihočeský kraj pokládá na základě zpracované studie za prioritní spojení v ose Plzeň (D5) – I/20 – České
Budějovice – I/34 – Humpolec (D1) – Jihlava – (Brno), které dopravně napojuje podstatnou část území
Jihočeského kraje včetně jeho metropole města České Budějovice
Tyto trasy
1. Generují největší podíl dopravy včetně tranzitní dopravy a jsou páteřní trasou v dopravním
spojení České Budějovice – Plzeň (D5), České Budějovice – Humpolec (D1)/Jihlava.
2. Nejlépe splňují podmínku PÚR 2008 požadavku převedení zvýšeného dopravního zatížení mezi
dotčenými kraji a krajskými centrálními aglomeracemi, tj. vazby Plzeňský kraj – Jihočeský kraj –
kraj Vysočina, resp. Plzeň – České Budějovice – Humpolec/Jihlava.
3. Napojují největší počet městských aglomerací v Jihočeském kraji včetně českobudějovické
aglomerace.
4. Napojují lépe příhraniční okresy na kapacitní silnici a tím zásadně zlepšují dostupnost pro
návštěvníky (rozvoj podnikání a cestovního ruchu) i mobilitu obyvatel (zaměstnanost).
5. Kopírují trasy, na které mají být vybudovány prioritní obchvaty na silnicích I. tříd v Jihočeském
kraji (přeložka Strakonice, obchvat Dasné a Češnovice, obchvat Českých Budějovic – Severní
spojka, obchvat Lišova a Štěpánovic), a tedy nejlépe splňují podmínku maximálního možného
využití stávajících silnic I. tříd a ekonomické efektivity vložených investic.
6. Leží v trase mezinárodních silnic E49 (hr. kraje – Písek - ČB – Třeboň), E551 (ČB – Třeboň – JH –
hr. kraje) dle dohody AGR.
7. Efektivně napojují regionální letiště s mezinárodním provozem České Budějovice (tyto trasy
prochází středem zájmového území letiště).
Z pohledu mezinárodních silničních tras se jedná na území JČK jednak o trasy dle dohody AGR 9 a současně
o trasy zařazené v síti TEN-T10, jejichž průběh je znázorněn v příslušném kartogramu. Dle dohody AGR
51
A. PODKLADY
prochází územím kraje silnice s mezinárodním provozem E55, E49 a E551, do sítě TEN-T je zařazena
pouze trasa dálnice D3 a rychlostní silnice R3.
OBRÁZEK 12 - PÚR 2008 - DOPRAVA SILNIČNÍ
DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST
Ke zlepšení dopravní obslužnosti bude realizováno zlepšení přestupních návazností mezi linkovou osobní
a železniční dopravou i v rámci těchto dopravních módů. Pro zajištění udržitelnosti financování veřejné
dopravy bude v případě nízké frekvence cestujících nahrazována železniční doprava silniční dopravou a
postupně zaváděna malokapacitní vozidla a doprava na zavolání. Bude podporováno zavádění
integrovaných dopravních systémů veřejné dopravy ve vybraných lokalitách s cílem vytvoření
celokrajského integrovaného dopravního systému. Podporou systémů veřejné dopravy, včetně
11
Seznam finančně pokrytých staveb na silnicích I. třídy v současnosti (03/2011) předpokládá do r. 2025
vybudování obchvatů, resp. přeložek Čimelice – Krsice na I/4, resp. R4 (2014-2017), Lišov na I/34
(2013-2016), Strakonice na I/22 (2013-2014) a Dasný a Češnovice na I/20 (2014-2016)
a Chýnov na I/19 (2016)
SILNICE I., II. A III. TŘÍDY
Silniční síť Jihočeského kraje činila k 1. 1. 2011 celkem 6 128,8 km silnic a dálnic, z toho pouze 15,4 km
činil úsek dálnice D3 a jen 653,7 km silnic I. třídy, což je zhruba pouze 10,7 % z celkové délky silniční sítě.
Jedním z důvodů je i příhraniční poloha kraje s rozsáhlými horskými oblastmi, ve kterých převažují silnice
III. třídy, jež představují 62,1 % délky silniční sítě kraje. Hustota silniční sítě v přepočtu k rozloze území se
ve srovnání s ostatními kraji pohybuje na 12. místě a činí 60,9 km na 100 km2. Délka silniční sítě ve vztahu
k počtu obyvatel činí cca 9,6 km na 1000 obyvatel a je naopak vysoko nad republikovým průměrem
(o 80 %) a znamená značné náklady na její údržbu. Přesto tato charakteristika zůstává plně srovnatelná se
sousedním krajem Vysočina či krajem Plzeňským a souvisí se značnou rozdrobeností sídelní struktury a
vůbec nejnižší hustotou obyvatelstva v mezikrajovém porovnání. Pro následující období jsou jako hlavní
směry rozvoje silniční sítě vymezeny zejména postupné zlepšování parametrů stávajících silnic I., II. a III.
třídy, včetně přeložek, obchvatů měst a obcí, a rozšíření nevyhovujících úseků. Budování obchvatů a
přeložek na sinicích I. třídy je v současnosti zásadně závislé na konečném obsahu dokumentu MD ČR
„Superstrategie“, který zahrnuje seznamy finančně pokrytých a nepokrytých staveb do roku 2025 11.
Vzhledem k délce silniční sítě bude primárně věnována pozornost zlepšení stavebního a dopravně
technického stavu vybraných silnic II. a III. třídy, které byly Jihočeským krajem zařazeny do tzv. páteřní a
základní sítě Jihočeského kraje a které hrají dle výsledků multikriteriální analýzy rozhodující úlohu
v úrovni kvality dopravy na území kraje. Pozornost bude dále systematicky věnována odstranění kolizních
míst a úseků z hlediska bezpečnosti silničního provozu.
52
A. PODKLADY
modernizace vozového parku, by byly vytvořeny předpoklady ke zpomalení růstu individuální
automobilové dopravy.
TABULKA 39 - HUSTOTA DÁLNIC, RYCHLOSTNÍCH SILNIC A SILNIC I. TŘÍDY V ORP JIHOČESKÉHO KRAJEV ROCE 2011(ANALÝZA GIS)
Jihočeský kraj
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Rozloha ORP
(km2)
Dálnice + rychlostní silnice +
silnice I. třídy
(km)
Hustota dálnic + rychlostních silnic +
silnic I. třídy
(km/km2)
10058
279
924
1131
472
934
485
385
742
839
324
574
1002
452
538
262
535
179
677,09
20,68
85,52
45,99
7,35
72,74
25,06
30,14
89,34
29,44
26,25
56,71
75,34
0
56,10
0
35,62
20,78
0,07
0,07
0,09
0,04
0,02
0,08
0,05
0,08
0,12
0,04
0,08
0,10
0,08
0
0,10
0
0,07
0,12
Jihočeský kraj
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Rozloha ORP
(km2)
Silnice II. třídy
(km)
10058
279
924
1131
472
934
485
385
742
839
324
574
1002
452
538
262
535
179
1643,89
47,62
133,76
126,03
150,57
135,73
56,70
64,80
94,80
140,68
59,99
77,78
207,52
76,89
62,43
79,00
87,43
42,17
Silnice III. třídy
(km)
Hustota silnic II. a III.
třídy
(km/km2)
3812,73
125,38
420,28
275,21
174,4
378,87
157,55
178,02
271,38
265,51
151,17
332,05
433,46
173,40
142,61
125,80
122,50
85,13
0,54
0,62
0,60
0,35
0,69
0,55
0,44
0,63
0,49
0,48
0,65
0,71
0,64
0,55
0,38
0,78
0,39
0,71
HRANIČNÍ PŘECHODY
V rámci Cíle 3 - Evropská územní spolupráce – přeshraniční část se rozvíjí spolupráce na česko-rakouské a
česko-bavorské hranici. Na území Jihočeského kraje působí dva euroregiony – Euroregion Silva Nortica a
Euroregion Šumava. Intenzívní přeshraniční vztahy s Horním a Dolním Rakouskem a Dolním Bavorskem
mají zásadní význam pro rozvoj Jihočeského kraje. Místa pro překračování státních hranic jsou jednak
charakteru silničních a železničních hraničních přechodů a jednak míst na turistických stezkách. Před
vstupem do Schengenského prostoru existovalo 41 hraničních přechodů, z toho 29 na turistických
stezkách, 10 silničních a 2 železniční. Cílem je jejich počet v případě silničních a turistických přechodů
dále rozšířit. V průběhu roku 2006 činil počet osobních automobilů přijíždějících na území kraje cca 3 mil.
V průběhu roku 2006 činil počet osobních automobilů přijíždějících na území kraje cca 3 mil. a téměř 30
tisíc autobusů a o něco méně použilo přechody k opuštění našeho území. Počty vjezdů a výjezdů jsou u
jednotlivých přechodů značně diferencované.
TABULKA 40 - HUSTOTA SILNIC II. TŘÍDY V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2011(ANALÝZA GIS)
53
A. PODKLADY
2.6.2. ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA
OBRÁZEK 13 - PÚR 2008 - DOPRAVA ŽELEZNIČNÍ
Z pohledu mezinárodních železničních tras se jedná na území JČK jednak o trasy dle dohody AGC 13 a
současně o trasy zařazené v síti TEN-T, jejichž průběh je znázorněn v příslušném kartogramu. Dle dohody
AGC prochází územím kraje mezinárodní železniční magistrála E55 a ve stejné trase E551, do sítě TEN-T
je zařazena trasa IV. TŽK ČR, stejně jako koridory ŽD4* a ŽD5*.
12
Projekt vymezuje Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (ministrů dopravy) č. 884/2004/ES
(29.4.2004). K projektu jmenovala Evropská komise koordinátora. Jeho zpráva (2009-2010) je dostupná
zde http://ec.europa.eu/transport/infrastructure/european_coordinators/gilles_savary_en.htm
13
Evropská dohoda o mezinárodních železničních magistrálách (AGC), Ženeva, 31. 05. 1985 (publikace: –)
přijatá v rámci Evropské hospodářská komise OSN (UNECE)
KORIDORY KONVENČNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY
V souladu s evropskými dohodami byl v PÚR 2008 v rámci multimodálního koridoru M1* vymezen jako
součást modernizace IV. tranzitního železničního koridoru ČR jeho úsek Praha – Benešov - Veselí nad
Lužnicí - České Budějovice - Horní Dvořiště-hranice ČR (-Linec). Jeho cílem je zabezpečit naplnění
prioritního projektu sítě TEN-T č. 2212, zaměřeného na zlepšení kvality a bezpečnosti železniční
infrastruktury. V rámci IV. tranzitního železničního koridoru ČR se jedná o koridor C-E551* Praha –
Benešov – Veselí nad Lužnicí – České Budějovice – Horní Dvořiště – hranice ČR (-Linec). Dle vnitrostátního
číslování se jedná o tratě č. 221 Praha – Benešov, č. 220 Benešov – České Budějovice a č. 196 České
Budějovice – Horní Dvořiště (-Summerau). Realizací staveb budou vytvořeny předpoklady pro zvýšení
rychlosti a kapacity železničního koridoru v ose sever – jih umožňující tranzitní dopravu přes ČR
v nejkratší ose od Baltského k Jaderskému moři a dále pro rozvoj dálkové i regionální osobní dopravy.
Dále se v PÚR 2008 ukládá příprava koridorů ŽD4* a ŽD5* s cílem vytvoření podmínek pro zvýšení
rychlosti a zkapacitnění (zdvoukolejnění) železničních koridorů, zařazených do sítě TEN-T, tj. pro tratě
Plzeň – Strakonice – České Budějovice – České Velenice – hranice ČR (-Vídeň) a dále Veselí nad Lužnicí –
Třeboň – České Velenice – hranice ČR (-Vídeň). V úseku Plzeň – Strakonice – České Budějovice se jedná o
úplné zdvoukolejnění, v úseku Veselí nad Lužnicí – České Velenice o elektrizaci tratě. V úseku České
Budějovice – České Velenice – hranice ČR byla již elektrizace dokončena (2010). Rozvoj železniční sítě,
vymezený v PÚR 2008, je znázorněn v následujícím obrázku.
54
A. PODKLADY
PŘEPRAVA PO ŽELEZNICI
Železniční doprava je páteřní součástí dopravního systému kraje, který významně ovlivňuje rozvoj území.
Na území kraje se nachází celkem 21 tratí o celkové délce 978 km, z nichž 9 je celostátních a 12
regionálních. Z tohoto počtu 2 regionální úzkorozchodné tratě (Jindřichův Hradec – Nová Bystřice a
Jindřichův Hradec – Obrataň) jsou ve vlastnictví společnosti Jindřichohradecké místní dráhy, a.s., ostatní
tratě jsou ve vlastnictví státu (SŽDC s.o.). V rámci kraje je celkem 266 železničních stanic a zastávek (z
toho 165 neobsazených dopraven). Do provozu byly uvedeny nové zastávky Hradce na trati České
Budějovice – Volary, Tábor – Čápův Dvůr na trati České Budějovice – Praha, Písek – Dobešice na trati
Protivín – Zdice a Řípec na trati Veselí n/L. – Havlíčkův Brod. Připravuje se výstavba zastávek Vidov na
trati České Budějovice – České Velenice a Tábor, Měšice na trati Tábor – Horní Cerekev. Hustota
železniční sítě na území kraje je 9,72 km na 100 km2, což je výrazně pod celostátním průměrem. Jde však o
kompaktní síť, s přirozenými centry, neexistují nadbytečné, vzájemně paralelní tratě. Ve střednědobém
horizontu se hustota sítě nezmění. Úroveň železniční dopravy je charakterizována zejména stavem
infrastruktury a vozového parku. Investice do infrastruktury postupně probíhají (IV.TŽK ČR, elektrizace
tratě České Budějovice – České Velenice, racionalizace tratě Protivín – Zdice, zvýšení bezpečnosti
v traťovém úseku Číčenice – Volary), nebo jsou připravovány (elektrizace tratě Veselí n/L. – České
Velenice, revitalizace tratě České Budějovice – Volary, zdvoukolejnění tratě České Budějovice – Plzeň
apod.). Stav vozového parku je dosud značně zastaralý a neodpovídá současným potřebám v dálkové
i regionální dopravě.
Další možnou charakteristikou je přeprava věcí (zboží). Pro tento ukazatel jsou k dispozici pouze údaje
bez tranzitu. Jak vyplývá z dostupných údajů, nákladní železniční přeprava dlouhodobě klesá. Zatímco
v roce 2000 činila přeprava věcí po železnici v rámci regionu 157,5 tis. tun, v roce 2002 to již bylo jen
114,1 tis. tun, v roce 2006 pouze 50,1 tis. tun a v roce 2009 47,5 tis. tun. Snižuje se rovněž objem z kraje
vyváženého zboží (z 401 tis. tun v roce 2005 na 321 tis. tun v roce 2009) i věcí do kraje dovážených (z 1
412 tis. tun v roce 2005 na 1 254 tis. tun v roce 2009). Obdobná tendence se projevuje v rámci celé České
republiky, což se projevuje ve změně struktury nákladů podle forem dopravy - tedy především v nárůstu
silniční nákladní dopravy. Ta v kraji zaznamenala až do roku 2008 růstový trend ve všech základních
formách (data za tranzitní přepravu nejsou sice k dispozici, ale i zde se dá předpokládat nárůst). V roce
2009 došlo pak v souvislosti s poklesem ekonomické výkonnosti kraje i ke snížení objemů přepraveného
zboží silniční přepravou. Počet přepravených cestujících po železnici se v jednotlivých letech mění.
Z dostupných údajů MD vyplývá, že zde od roku 2003 postupně vzrostl počet přepravených cestujících z 5
078,8 tisíc na 5 610,5 tisíc v roce 2006, ale v roce 2009 klesl na 4 564 tisíc a tento pokles s rozvojem
individuální dopravy dále pokračuje.
Jihočeský kraj
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Rozloha ORP
(km2)
Celostátní železnice
(km)
Regionální železnice
(km)
Hustota železnic
(km/km2)
10058
279
924
1131
472
934
485
385
742
839
324
574
1002
452
538
262
535
179
547,93
0
110,73
2,48
0
45,17
40,15
22,88
94,26
0
38,44
28,80
71,64
29,68
58,53
0
0
5,17
430,47
33,32
18,45
76,22
23,46
47,55
7,11
0
0
92,84
0
34,55
24,65
0
0
13,33
36,99
22,00
0,10
0,12
0,14
0,07
0,05
0,10
0,10
0,06
0,13
0,11
0,12
0,11
0,10
0,07
0,11
0,05
0,07
0,15
2.6.3. VODNÍ A LETECKÁ DOPRAVA
TABULKA 41 - HUSTOTA CELOSTÁTNÍCH ŽELEZNIC V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2008
55
A. PODKLADY
VODNÍ DOPRAVA
Na území Jihočeského kraje se dle zákona 14 nachází sledovaná dopravně významná využívaná vodní cesta
Vltava (po říční km 91,5 (Třebenice) jen pro plavidla o nosnosti do 300 tun), která je dle prováděcího
předpisu15 vodní cestou I. třídy a v rámci dohody AGN16 je až po Slapy jako E20-06 větví Labe (magistrály
E20). Jejímu využití brání nedokončené technické úpravy na vodních dílech v úseku Třebenice - České
Budějovice, které neumožňují splavnost. Usnesením vlády ČR č. 1064 z 19. září 2007 byly nezbytné
stavební a technické úpravy zařazeny do harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury v letech 20082013. Realizací celého projektu splavnění jihočeského úseku Vltavy bude zajištěno propojení na nádrž
vodního díla Orlík, což výrazně zvýší její rekreační možnosti a případně i lokální nákladní přepravu.
Realizace projektu „Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice – Týn nad Vltavou“
(oficiální název) v létech 2008 – 2013 bude sloužit pro rekreační plavbu a v návaznosti na připravované
investice ve Středočeském kraji (Orlík, Slapy17) by měla umožnit propojení plavby na Vltavě z Českých
Budějovic do Labe. Ve výhledu (po prohloubení prohrábek dna z kóty 1,6 m na kótu 2,7 m) bude
umožněna i nákladní plavba pro plavidla o nosnosti do 300 t. V roce 2011 bude zprovozněna rekreační
plavba v úseku České Budějovice – Hluboká nad Vltavou.
Současně se na území JČK nachází několik účelových vodních cest, což jsou dle uvedeného zákona vodní
cesty, na kterých je provozována pouze rekreační plavba a vodní doprava místního významu. Jejich
seznam je součástí uvedeného prováděcího předpisu, jedná se o další část toku Vltavy, části toků Malše,
Lužnice a Otavy, přehradní nádrž Lipno, rybníky Bezdrev a Svět.
Osobní vodní doprava na území Jihočeského kraje je v současnosti provozována na přehradních nádržích
Lipno a Orlík, na toku Vltavy mezi Týnem nad Vltavou a Orlíkem, mezi Zvíkovem a Orlíkem, mezi Týnem
nad Vltavou a Slapy, na rybnících Svět u Třeboně a Hejtman a v Českých Budějovicích na soutoku vodních
toků Vltava a Malše. Na vodní nádrži Lipno je v současné době v provozu 5 přístavišť a 3 přívozy (Dolní
Vltavice, Horní Planá a Frymburk), je vybudován jachetní přístav, funguje zde řada půjčoven lodí. Na
Orlíku je 8 přístavišť pro osobní vodní dopravu. Řeky Vltava, Lužnice a Otava jsou společně s rybníkem
Svět účelovými vodními cestami, využívanými jak pro rekreační plavbu, tak i pro dopravu místního
významu. Splavnění řeky Vltavy z Českých Budějovic do Třebenic (příp. Orlík) – České Budějovice
14
zákon 114/95 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů
15
vyhláška Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb., o vodních cestách…, ve znění pozdějších předpisů
16
Evropská dohoda o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (AGN), Ženeva,
19. 01. 1996 (publikace: 163/1999 Sb.) přijatá v rámci Evropské hospodářská komise OSN (UNECE)
17
Lodní výtahy Orlík a Slapy jsou zatím zařazeny v „Superstrategii“ mezi finančně nepokryté stavby
OBRÁZEK 14 - PÚR 2008 - DOPRAVA VODNÍ A LETECKÁ
56
A. PODKLADY
(Jiráskův jez) významně zvýší rekreační potenciál území a umožní způsoby jeho využívání, jež jsou ve
vyspělých evropských zemí běžné. Propojení na Labskou vodní cestu a evropskou síť vodních cest závisí
na realizaci staveb ve Středočeském kraji – splavnění VD Orlík a Slapy.
Vodní cestu Vltava vymezuje PÚR 2008 jako koridor VD5* a současně jako součást mutimodálního
koridoru M1*. Požadavky na územní ochranu byly promítnuty i do ZÚR JČK. V ÚPD obcí bude nutné
upřesnit vymezení ploch pro vybavení a zázemí vodní cesty.
TABULKA 42 - DÉLKA VODNÍCH CEST V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010
Rozloha ORP (km2)
10058
279
924
1131
472
934
485
385
742
839
324
574
1002
452
538
262
535
179
Délka vodní cesty(km)
130,797
0
29,640
24,024
0
0
0
11,737
41,133
0
0
0
0
0
1,222
23,042
0
0
LETECKÁ DOPRAVA
Za hlavní nedostatek z hlediska zvýšení dostupnosti kraje je považována absence letiště, jež by zajišťovalo
kvalitní mezinárodní a vnitrostátní civilní provoz. Vedení kraje i město České Budějovice usilují o
intenzivnější využití bývalého vojenského letiště v Plané u Českých Budějovic – dnes letiště České
Budějovice. Jako hlavní priorita v této oblasti byla v Programu rozvoje Jihočeského kraje na období 20072013 stanovena modernizace tohoto letiště (v současnosti je již v majetku Jihočeského kraje). Společnost
Jihočeské letiště České Budějovice a.s. provozující letiště České Budějovice má od března 2008 licenci
k provozování veřejného vnitrostátního letiště a neveřejného mezinárodního letiště s vnější hranicí
kategorie 4C pro lety za viditelnosti (VFR) ve dne. Realizace modernizace letiště České Budějovice se
předpokládá do roku 2014. Cílovým stavem je veřejné mezinárodní letiště schopné odbavit lety za snížené
viditelnosti s možností leteckého provozu středněvelkých dopravních letadel typu Boeing 737 nebo
Airbus A 320. V kraji je dále dle MD ČR a ÚCL evidováno a provozováno dalších 6 letišť (Hosín, Strakonice,
Strunkovice, Soběslav, Tábor a Jindřichův Hradec), 7 ploch určených k vzletům a přistání (SLZ – Dačice,
Frymburk, Kaplice, Košice u Tábora, Kramolín, Krašovice, Třeboň – Dvorce) a 3 heliporty (České
Budějovice, Jindřichův Hradec a Tábor). V ÚAP obcí jsou navíc doplněny neevidované 3 plochy bývalých
vojenských letišť (Bechyně, Blatná – Tchořovice a Tábor – Všechov), 1 potencionální SLZ (Chelčické
letiště) a 3 potencionální heliporty (Dačice, Hosín, Písek). Provozovaná letiště mají v současné době
využití pro sportovní létání, k letům v rámci integrovaného záchranného systému, ke smluvní
nepravidelné dopravě osob, ke cvičným letům, propagačním letům, leteckému snímkování,
k zemědělským účelům apod. Jejich současný stav (nízká únosnost vzletových, pojezdových, vyčkávacích a
odstavných ploch) omezuje možnosti jejich využití.
Letiště České Budějovice vymezuje PÚR 2008 jako plochu L3* a současně jako součást multimodálního
koridoru M1*. Současně uvádí jako úkol (133) „Řešit dopady rozvoje letiště na územní rozvoj dotčených obcí
a napojení letiště na další druhy dopravy.“. Požadavky na územní ochranu byly promítnuty i do ZÚR JČK.
V ÚPD obcí bude nutné promítnou požadavky pro dopravní napojení letiště.
TABULKA 43 - POČET CIVILNÍCH LETIŠŤ, SLZ A HELIPORTŮ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2011 EVIDOVANÝCH DLE MD ČR A ÚCL
Jihočeský kraj
Blatná
České Budějovice
Počet civilních letišť
(evidované)
Počet SLZ
(evidované)
Počet heliportů
(evidované)
7
0
2
7
0
0
3
0
1
Jihočeský kraj
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
57
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
0
0
1
0
0
0
1
1
1
1
0
0
0
0
0
1
1
0
1
0
1
0
0
0
1
1
1
0
0
0
A. PODKLADY
0
0
1
0
0
0
0
0
0
1
0
0
0
0
0
Jihočeský kraj
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Počet bývalých vojenských letišť
(neevidované)
Počet SLZ
(neevidované)
Počet heliportů
(neevidované)
3
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
2
0
0
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
3
0
1
0
1
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
VEŘEJNÉ LOGISTICKÉ CENTRUM
Na základě zpracované Strategie podpory logistiky z veřejných zdrojů (materiál MD ČR připravovaný do
jednání ve vládě v roce 2008) má být v ČR realizováno 7 – 9 regionálních veřejných logistických center
(dále VLC). Smyslem VLC je zajistit dopravní a logistické služby včetně skladování, balení, distribuce a
dalších služeb pro střední a menší zákazníky, kteří nemají vlastní logistická centra, za rovných
(nediskriminačních) podmínek. V Jihočeském kraji je navrženo umístění VLC v Českých Budějovicích.
Lokalita České Budějovice – Nemanice umožňuje bezprostřední napojení na silnici (dálnice D3 a silnice
E49 – I/20+I/34), železnici (IV. TŽK ČR) a rovněž budoucí rychlé spojení na Letiště České Budějovice. V
případě potřeby bude možno využívat i vltavskou vodní cestu (vodní cesta tř. I pro plavidla do 300 tun)
prostřednictvím uvažovaného nákladního přístavu Hrdějovice v bezprostředním sousedství s VLC.
Vláda ČR usnesením č. 1571 ze dne 21. 12. 2009 vzala na vědomí Strategii podpory logistiky z veřejných
zdrojů zpracovanou MD ČR a uložila připravit program pro podporu logistiky nákladní dopravy včetně
jejího finančního zajištění. To nebylo zatím z důvodu nedostatku finančních prostředků realizováno.
VLC na území JČK vymezuje PÚR 2008 jako Českobudějovicko a současně jako součást multimodálního
koridoru M1*. Požadavky na lokalizaci a územní ochranu byly promítnuty i do ZÚR JČK. V ÚPD obcí bude
nutné promítnout požadavky pro dopravní napojení VLC a upřesnění vymezení ploch.
TABULKA 44 - POČET BÝVALÝCH VOJENSKÝCH LETIŠŤ, POTENCIONÁLNÍCH SLZ A HELIPORTŮ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2011
58
A. PODKLADY
2.6.5. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU A STAV VODOVODNÍCH SÍTÍ
Ze statistického sledování Českého statistického úřadu vyplývá, že v Jihočeském kraji činil v roce 2009
podíl obyvatelstva zásobovaného vodou z veřejných vodovodů 92,3 %. Ve srovnání s celorepublikovým
průměrem je tato hodnota o 0,5 % nižší, mezi ostatními regiony se řadí Jihočeský kraj na 8. místo ze 14.
Celkem bylo na území kraje v roce 2009 vyrobeno 35,88 mil. m3 pitné vody, což představuje 5,5 % celkově
vyrobené pitné vody z vodovodů pro veřejnou potřebu za celou Českou republiku. V produkci pitné vody
se řadí Jihočeský kraj na 6. místo ve srovnání jednotlivých krajů. Z celkového objemu fakturované pitné
vody z vodovodů pro veřejnou potřebu 28,22 m3 připadají zhruba dvě třetiny na domácnosti. Napojení
obyvatel na veřejné vodovody se tak dá charakterizovat jako dobré, délka vodovodních přípojek více než 2
tisíce km je po Středočeském kraji druhá největší v celé ČR. Stále ale existují především lokální problémy s
kvalitou a zajištěním dostatečného zdroje pitné vody pro období sucha a problémy se zajištěním zdroje
pro případ katastrof a krizových situací, jako byly povodně. Většina obcí s tímto problémem připravuje
projekty zaměřené na rekonstrukci a rozšíření kapacity zdrojů či jejich zajištění pro případ krizových
situací. Tyto snahy jsou důležité také z důvodu zajištění podmínek pro další rozvoj těchto lokalit. Kapacita
podzemních a povrchových zdrojů vody je zatím dostatečná a pokrývá s rezervou potřeby kraje. Jsou tak
zajištěny příznivé možnosti pro další rozvoj vodovodní sítě a z něho plynoucího zásobování obyvatel
vodou v oblastech, kde v minulosti podíl obyvatel připojených na veřejný vodovod dosahoval méně jak 75
%. Jednalo se konkrétně o ORP Blatná, Milevsko a Vodňany. Obecným problémem je rovněž relativně
vysoký podíl ztrát z vody vyrobené určené k realizaci. Hodnotou 18,3 % je ale kraj pod republikovým
průměrem, přesto je to podíl mezi kraji 6. nejvyšší. Téměř veškeré odběry vody jsou realizovány
prostřednictvím Jihočeské vodárenské soustavy s hlavním zdrojem pitné vody, nádrží Římov. Z úpravny
vody Plav je voda rozváděna třemi hlavními řady: severní větví je zásobováno Táborsko a
Jindřichohradecko, západní větví je zásobováno Písecko, Strakonicko a Prachaticko, jižní větví
Českokrumlovsko. Celkem se v Jihočeském kraji nachází cca 5 916 km vodovodní sítě (údaj z roku 2009).
Do roku 2015 je navrhováno připojení dalších přívodných řadů v okolí, i když jejich podíl na celkové
dodávce pitné vody Vodárenské soustavy již nebude podstatný. Podle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací
na území Jihočeského kraje zpracovaného IKP Consulting Engineers s.r.o. v roce 2004 a jeho změn by se
do roku 2015 měl podíl obyvatel připojených na vodovod v jednotlivých ORP Jihočeského kraje dostat nad
80 % s výjimkou Milevska (zvýšení podílu pouze na 76 %). V oblastech Budějovické pánve, Třeboňské
pánve – jižní část, Třeboňské pánve – střední část a Třeboňské pánve – severní část je velkým problémem
provádění velkého počtu hlubinných vrtů pro potřeby tepelných čerpadel a to i pro jednotlivé domácnosti.
Prováděním takového počtu a ne v řádné kvalitě (těžká kontrolovatelnost a legislativa tento problém také
řádně neošetřuje) může dojít k porušení jednotlivých geologických vrstev a tak ke kontaminaci
podzemních vod v hlubších vrstvách, tj. k nevratným změnám.
2.6.4. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
Vysoká úroveň technické infrastruktury je důležitým faktorem pro další rozvoj JČK. V zájmu kraje v oblasti
technické infrastruktury je dosáhnout na svém území takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající
napojení obyvatelstva a příslušných sektorů hospodářství na všechny inženýrské sítě. Tato napojení však
musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade na rostoucí ekonomiku kraje koncepce
udržitelného rozvoje. Systémy provozních souborů, vedení, objektů, zařízení a ploch technické
infrastruktury nezbytně vyžadují koordinaci v území, a to právě s ohledem na ochranu tohoto území pro
následné využití budoucími generacemi. V rámci Programu rozvoje Jihočeského kraje na léta 2007-2013
(„PRK“) se technickou infrastrukturou z části zabývá prioritní osa č. 3 „Dostupnost a infrastruktura“ se
strategickým cílem „zlepšení stávajícího stavu a budovávání nové dopravní a technické infrastruktury,
zlepšení podmínek dopravy a dopravní obslužnosti.“ Na jeho základě je možné charakterizovat zvýšené
nároky na území kraje především v souvislosti se snahou o zlepšení technického stavu vodohospodářské
infrastruktury, se zabezpečením energetických potřeb území kraje, se zvyšováním využití obnovitelných
zdrojů energie a se zabezpečováním komunikačních potřeb. Rozvoj technické infrastruktury je podmíněn i
komplexním řešením energetických sítí na území kraje a jednotlivých energetických zdrojů za účelem
dlouhodobého zajištění spolehlivosti jejich dodávek a snížení ztrát z energie. Možnosti zlepšení dané
situace jsou závislé především na cíleném řešení konkrétních slabých míst v území. Ačkoliv například
plynofikace obcí, i přes svou frekventovanost v zavádění, nemusí vždy být vzhledem k souvisejícím
charakteristikám lokality nejvhodnějším řešením.
59
A. PODKLADY
Jihočeský kraj
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Počet obyvatel 2009
Počet obcí
Podíl obyvatel připojených
na vodovod (v %)
637643
13987
154323
41894
19870
48017
19741
18830
51760
33830
22233
45197
80782
18244
25378
14114
17721
11722
623
26
79
31
23
58
15
26
49
44
31
69
79
16
25
14
21
17
83
50
90
90
81
85
83
70
77
88
82
78
81
81
89
77
84
74
2.6.6. KANALIZACE A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD
Za pomoci údajů statistického úřadu lze oblast kanalizace a čištění odpadních vod analyzovat následujícím
způsobem. Při středním stavu obyvatel v Jihočeském kraji, který byl v roce 2009 637 015 osob, činil podíl
obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci ve stejném roce 85,8 %. Ve srovnání
s celorepublikovým průměrem (81,3 %) překračuje Jihočeský kraj jeho hodnotu o 4,5 %, přičemž
v krajském srovnání se umístil na 4. místě. V krajském srovnání se v množství vypouštěných vod pohybuje
Jihočeský kraj na 5. místě. Podle druhu vypouštěných vod připadá v kraji 59 % na vody splaškové, zatímco
v průměru ČR to představuje 67 %. Vypouštěné průmyslové a ostatní odpadní vody jsou tak relativně
v porovnání s ostatními kraji 4. nejvyšší. Podíl objemu čištěných odpadních vod na celkovém objemu
vypouštěných vod byl v roce 2009 v Jihočeském kraji 95,5 %. Tento podíl se pohybuje v průměru hodnot
ostatních krajů v rozmezí 91,4 % Královéhradecký kraj a 99,9 % Hlavní město Praha s výjimkou kraje
Vysočina, kde tento podíl činí pouze 82,8 %. V Jihočeském kraji se v roce 2009 nacházelo 268 čističek
odpadních vod s celkovou kapacitou zpracování 266 805 m3 odpadních vod denně a s roční produkcí 10
609 tun kalů (v suchém stavu). V počtu čističek se nachází Jihočeský kraj v celorepublikovém srovnání na
druhém místě za Středočeským krajem. Při sledování situace obyvatel v napojení na kanalizaci
v jednotlivých správních obvodech si nejlépe stály obvody České Budějovice, Soběslav a Tábor, které
vykazovaly přes 80 % obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci, nejhorší situace byla v obvodech
Blatná, Trhové Sviny a Vimperk s napojením na kanalizaci nižším než 70 % (údaje z roku 2002). Podíl
obyvatel připojených na kanalizaci by se měl do roku 2015 s výjimkou správních obvodů Trhové Sviny (75
%) a Vimperk (74 %) dostat nad hranici 80 %. To však sebou přinese další nároky na území jednotlivých
obvodů. Všeobecně platí, že podíl domácností napojených na kanalizaci s ČOV a podíl čištěné vody by měly
růst, což znamená budování kanalizací ve všech větších aglomeracích i v obcích s malým počtem obyvatel,
či víceúrovňové čištění. Stávající kanalizační systém by měl být rozvíjen s cílem plnit legislativní limity
(zejména pro dusík a fosfor) a to především v oblastech CHKO. Plánování rozvoje systému vodovodů
v kraji by mělo předpokládat jak budování, tak rekonstrukci zásobování pitnou vodou i systému
kanalizace a čištění odpadních vod a to i v místech účinným zařízením doposud nedisponujících.
Základním koncepčním dokumentem, z něhož vyplývají opatření pro řešení této problematiky, je již výše
zmíněný Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje.
TABULKA 46 - PODÍL OBYVATEL PŘIPOJENÝCH NA KANALIZACI V JIHOČESKÉM KRAJI (SLDB2001)
Jihočeský kraj
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Počet obyvatel
Počet obcí
Podíl obyvatel připojených
na kanalizaci (v %)
637643
13987
154323
41894
19870
48017
19741
623
26
79
31
23
58
15
78
64
84
70
76
70
77
TABULKA 45 - PODÍL OBYVATEL PŘIPOJENÝCH NA VODOVOD V JIHOČESKÉM KRAJI (SLDB 2001)
60
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
18830
51760
33830
22233
45197
80782
18244
25378
14114
17721
11722
26
49
44
31
69
79
16
25
14
21
17
A. PODKLADY
79
79
79
88
75
86
68
72
80
68
75
TABULKA 47 - KANALIZACE S NAPOJENÍM NA ČISTIČKY ODPADNÍCH VOD V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2009
Jihočeský kraj
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Počet
obyvatel
Počet obcí
Počet obcí bez
ČOV
Podíl obcí
bez ČOV (%)
Počet obyvatel v
obcích bez ČOV
Podíl počtu obyvatel bez
připojení na ČOV (%)
637643
13987
154323
41894
19870
48017
19741
18830
51760
33830
22233
45197
80782
18244
25378
14114
17721
11722
623
26
79
31
23
58
15
26
49
44
31
69
79
16
25
14
21
17
359
18
40
6
10
31
2
21
35
19
23
50
55
5
12
11
8
13
57,6
69,2
50,6
19,4
43,5
53,4
13,3
80,8
71,4
43,2
74,2
72,5
69,6
31,3
48,0
78,6
38,1
76,5
99739
3266
18567
5301
1741
5735
492
15545
10316
3808
5783
8666
9911
1589
2202
3153
1149
2515
15,6
23,4
12,0
12,7
8,8
11,9
2,5
82,6
19,9
11,3
26,0
19,2
12,3
8,7
8,7
22,3
6,5
21,5
2.6.7. ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM
Z publikace Vybrané oblasti udržitelného rozvoje v Jihočeském kraji 2007 si lze rámcově představit situaci
v zásobování teplem v kraji. Údaje o spotřebě paliv v kraji jsou zčásti omezené a existují pouze v rovině
zjišťování spotřeby paliv za podniky s více jak 20 zaměstnanci podle sídla podniku a podle kraje místa
spotřeby. Ve spotřebě tepelné energie včetně páry existuje řádový rozdíl mezi měrnou spotřebou tepla za
podniky se sídlem v kraji a spotřebou tepla přímo ve výrobních kapacitách ležících na území kraje. Rozdíl
spočívá v započítávání výroby tepla a páry pro výrobnu elektřiny v JE Temelín. Podniky se sídlem
v Jihočeském kraji měly v roce 2009 spotřebu tepelné energie 12 298 581 GJ (1,3, % z celkové spotřeby
ČR). V Jihočeském kraji jako místu spotřeby činil v roce 2008 tento údaj 144 226 989 GJ (13,8 % z celkové
spotřeby ČR). Oba údaje jsou pro rok 2009 předběžné a jsou spočítány pro výběr podniků od 20 do 99
zaměstnanců a pro všechny podniky se 100 a více zaměstnanci. Města a obce Jihočeského kraje jsou
zásobována teplem za pomoci tradičních tepelných zdrojů, které se svým výkonem pohybují od malých (v
plynofikovaných obcích spalujících především zemní plyn) až po zdroje vyšších výkonů zejména
v městských a podnikových výtopnách spalujících jiná fosilní paliva. Stávající zdroje tepla provozované na
fosilní paliva jsou častým zdrojem znečištění přízemní vrstvy atmosféry, v některých případech překračují
emisní limity a omezují tak kvalitu života obyvatel.
Pozn. Údaje o existenci ČOV v jednotlivých obcích Jihočeského kraje byly zjištěny z dat ÚAP ORP 2010,
doplněných o údaje z PRVKÚC z roku 2011.
61
A. PODKLADY
2.6.8. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM
TABULKA 48 - PLYNOFIKACE OBCÍ V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010
Jihočeský kraj
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Počet obyvatel
Počet obcí
Plynofikace
(v % z celk. počtu obcí ORP)
637643
13987
154323
41894
19870
48017
19741
18830
51760
33830
22233
45197
80782
18244
25378
14114
17721
11722
623
26
79
31
23
58
15
26
49
44
31
69
79
16
25
14
21
17
56,34
69,23
72,15
51,61
78,26
70,69
60,00
30,77
57,14
47,73
51,14
55,07
43,04
37,50
60,00
57,14
42,86
52,94
OBRÁZEK 15 - PÚR 2008 - PLYNÁRENSTVÍ
Území JČK je zásobováno zemním plynem z distribuční soustavy E.ON Distribuce, a.s. Kraj má poměrně
vysoký stupeň plynofikace, i když jsou některá území a obce, kde ještě plynofikace nebyla vůbec
realizována. Celkový počet plynofikovaných obcí na území Jihočeského kraje stoupl z 225 obcí v roce 2005
na 232 obcí v roce 2006 a v roce 2010 na 351. Vysoká úroveň plynofikace však nemusí být vždy vzhledem
k souvisejícím charakteristikám lokality samotného využívání tohoto fosilního paliva výhodou. Spotřeba
plynu v Jihočeském kraji se v roce 2009 podílela na celkové spotřebě plynu ČR zhruba ze 4 %. Územím
kraje prochází tranzitní plynovod Lanžhot – Waidhaus a nachází se v něm kompresní stanice Veselí n.
Lužnicí. V rámci PÚR 2008 byl vymezen koridor pro propojovací plynovod VVTL DN 800 PN 80 v
Jihočeském kraji, vedoucí z okolí obce Záboří (Vodňany) v jižních Čechách na hranici ČR – Rakousko.
Důvodem pro vymezení je zabezpečení koridoru pro propojovací plynovod systémů RWE Transgas Net a
OMV v oblasti jižních Čech s možností návaznosti na přepravní cesty v SRN. Kritériem pro rozhodování o
změnách v území je nutnost přednostně vytvářet podmínky pro vytvoření územní rezervy, umožňující
naplnění mezinárodních požadavků na diverzifikaci přepravních cest a na zvýšení bezpečnosti zásobování
zemním plynem v rámci České republiky a EU. Úkolem pro územní plánování Jihočeského kraje je zajistit
územní upřesnění koridoru pro vedení VVTL plynovodu v územně plánovací dokumentaci.
62
A. PODKLADY
2.6.9. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTŘINOU
V Jihočeském kraji mají sídlo podniky, jejichž výroba je méně náročná na spotřebu elektřiny. V roce 2009
dosahovala spotřeba elektrické energie v kraji podle sídla podniku 1 524 001 MWh (3,4 % z celkové
spotřeby ČR) a dle místa spotřeby 2 461 306 MWh (5,5 % z celkové spotřeby ČR). Oba údaje jsou pro rok
2009 předběžné a jsou spočítány pro výběr podniků od 20 do 99 zaměstnanců a pro všechny podniky se
100 a více zaměstnanci. Jediným distributorem elektrické energie v kraji je společnost E.ON Distribuce,
a.s. (dříve Jihočeská energetika, a.s.). Svým významem pro výrobu elektrické energie co do množství je
největším zdrojem jaderná elektrárna Temelín. Jaderná elektrárna Temelín vyrábí elektrickou energii ve
dvou výrobních blocích, každý o maximálním výkonu 981 MW. Provoz jaderné elektrárny Temelín ukončil
nutnost využívat elektřinu vyrobenou v okolních regionech, především z ekologicky zatížených severních
Čech. JE Temelín tak nahradila ze značné části uhelné elektrárny a zajišťuje také dodávky tepla ve formě
horké vody ve svém okolí. V části technické infrastruktury věnované elektrizačním sítím jsou v PÚR 2008
vymezeny následující koridory týkající se Jihočeského kraje: (1) v koridoru E4a se vymezení týká také
plochy pro výstavbu a rozšíření včetně vyvedení výkonu elektrárny Temelín a (2) v rámci E7 se jedná o
koridor pro dvojité vedení 400 kV Kočín – Mírovka a zapojení vedení 400 kV Řeporyje – Prosenice (V413)
do Mírovky. Důvodem vymezení je ochrana území pro koridory, které umožní zabezpečení nárůstu
výkonů zdrojů do přenosové soustavy ČR v horizontu 20 let a úkolem pro územní plánování je zajistit
územní upřesnění koridoru pro vedení přenosové soustavy ČR v územně plánovací dokumentaci.
Spotřeba paliv a energií v Jihočeském kraji činila podle předběžných údajů v roce 2009 pro podniky s více
jak 20 zaměstnanci celkem 39 658 167 GJ18, což jsou 2 % spotřeby celé ČR.
OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE
Z hlediska rozvoje využívání obnovitelných zdrojů energie v Jihočeském kraji se jeví jako perspektivní ze
současného pohledu především využití energie z biomasy a bioplynu, případně využítí energie slunce
s preferencí systémů o malých výkonech. Hodnoty ukazatelů doby a intenzity slunečního svitu v kraji
odpovídají průměru ČR. V minulých letech došlo k prudkému nárůstu výkonu fotovoltaických elektráren,
včetně velkých instalací ve velké krajině, další prudký nárůst instalovaného výkonu těchto výroben se
neočekává. Možnou perspektivu má v kraji také využívání tepelných čerpadel, nicméně investiční dotace
ze Zelené úsporám již skončily a zvýhodněná elektřina je tarifní záležitostí. Příklady vytápění celých obcí
tepelnými čerpadly jsou známy např. na Šumavě. V těchto obcích vytlačují čerpadla tradiční obnovitelný
zdroj – vytápění dřevem. Podmínky pro využívání větrné energie nejsou v Jihočeském kraji příliš dobré,
zatímco ve využívání vodní energie existují rezervy hlavně v podobě možné výstavby malých vodních
elektráren, pro něž existuje v kraji vhodný potenciál vodních toků. Dalším obnovitelným zdrojem energie
je biomasa. Zatím je její energetické využívání omezováno ekonomickými důvody, pokud se nevyužívá
Součet černé uhlí, hnědé uhlí, koks, zemní plyn, topný olej nízkosirný i vysokosirný, motorové benzíny,
motorová nafta, tepelná energie
18
OBRÁZEK 16 - PÚR 2008 - ELEKTROENERGETIKA
63
A. PODKLADY
palivo vysloveně odpadní. Nicméně i v Jihočeském kraji v některých regionech začíná být přetlak poptávky
nad nabídkou biomasy z lesa – dendromasy a rychle roste počet bioplynových stanic, kde se používá
převážně cíleně pěstovaná zemědělská produkce. V blízké budoucnosti lze předpokládat rozvoj cíleného
pěstování biomasy k energetickému využití. Rozšíření energetického využíváni biomasy též závisí na
přístupu a legislativních opatřeních vlády. Dostupnost kotlů na biomasu je dobrá, neboť řada typů se již
dnes vyrábí v ČR, včetně moderních konstrukcí se zplyňováním a dvoustupňovým spalováním paliva.
Úsporami energie a využitím obnovitelných zdrojů energie bude možné podpořit globální i místní ochranu
životního prostředí a plnění úkolů s ní souvisejících mezinárodních závazků České republiky. Česká
republika splnila cíl daný v přístupové dohodě k EU dosáhnout podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů
energie na hrubé domácí spotřebě v roce 2010 ve výši 8 %. Nyní pro ni platí závazný cíl z evropské
směrnice č. 2009/28/ES pokrývat v roce 2020 alespoň 13 % konečné spotřeby energie z obnovitelných
zdrojů, k němuž se hlásí i česká vláda. Pro snížení podílu znečisťování ovzduší vlivem malých, středních i
velkých zdrojů tepla je nutno nahrazovat zejména fosilní pevná a kapalná paliva ekologickými palivy a
energií. V lokalitách, kde z technického a ekonomického hlediska není dostupná dodávka tepla ze
stávajících ekologických zdrojů tepla, ani připojení na rozvody zemního plynu, je (pro vytápění či ohřev
teplé užitkové vody) možné využívat alternativní druhy energie, např. bioplyn vznikající rozkladem
organických látek (využití je možné například u čistících stanic odpadních vod nebo u provozoven
zemědělské živočišné výroby). Dále pak tepelná čerpadla (poměrně vysoké pořizovací náklady,
dlouhodobá ekonomická návratnost), biomasa (dlouhodobá perspektiva zejména tam, kde ani v budoucnu
není uvažováno o plynofikaci) či solární kolektory (souběžně s jiným zdrojem energie). Příležitostí je zde
participace a využití možností účasti v dotačních programech jak ČR, tak Evropské unie.
2.6.10. INFORMAČNÍ A TELEKOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
Z datového šetření Českého statistického úřadu vyplývá, že i v rámci Jihočeského kraje stejně jako v celé
ČR dochází neustále k vyššímu používání nových informačních a telekomunikačních technologií.
Využívání osobních počítačů jednotlivci vzrostlo z 30,8 % v roce 2003 na 45,5 % v roce 2006 a v roce
2009 na 59,9 %. Jihočeský kraj se tak v tomto ukazateli posunul z 10. místa v roce 2006 na 6. místo v roce
2009. Mezi kraji ČR se tak přiblížil k celorepublikovému průměru. Využívání internetu vzrostlo z 18,4 %
v roce 2003 na 37,1 % v roce 2006 a v roce 2009 na 53,9 %. Stále vyšší nároky v rámci území vzhledem
k rostoucímu využívání mobilních telefonů si kladou jednotliví mobilní operátoři.
64
2.7.
A. PODKLADY
SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY
Sociodemografické podmínky jsou hodnoceny na základě statistických údajů dostupných k datu
zpracování tohoto materiálu. Údaje statistického charakteru pocházejí ze 3 druhů databází. Jedná se o
databázi údajů z městské a obecní statistiky a městského informačního systému (dále jen „MOS/MIS“),
databázi údajů o krajích a okresech (dále jen „KROK“) a dále o databázi údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů
(dále jen „SLDB“). Z hlediska získaných údajů z MOS/MIS a z KROK jsou v tomto materiálu zpracovány
údaje z roku 2009, z hlediska údajů získaných ze SLDB se jedná převážně o údaje za rok 2001, kdy
proběhlo zatím poslední SLDB (další SLDB v roce 2011). Pokud jsou již k dispozici údaje za rok 2010, jsou
uvedeny především v textu.
2.7.1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE
Jihočeský kraj má své specifické postavení v krajském sytému České republiky. Matematicko-geografická
poloha je dána zeměpisnými souřadnicemi 13° 32’ (Kvilda) až 15° 37’(Dešná) východní délky a 48°33’
(Vyšší Brod) až 49° 35’ (Šebířov) severní šířky. Území obce Vyšší Brod je vůbec nejjižnějším bodem ČR.
Svojí rozlohou 10 057 km2 je druhým nejrozlehlejším
krajem Česka, když větší je pouze kraj Středočeský.
Jenom tyto dva kraje mají podíl na ploše našeho státu
přesahující 26 %.
Rozloha (%) … údaje za rok…
HMP
14,0
MSK
6,9
12,0 0,6
SČK
14,0
10,0
ZLK
5,0
GRAF 6 - PODÍL KRAJŮ NA ROZLOZE ČR (2009)
JČK
8,0
12,8
6,0
4,0
6,7
9,6
2,0
Obyvatelstvo (%) … údaje za rok 2009
PZK
0,0
JMK
HMP
9,1
4,2
12,0
MSK
KVK
11,9
VYS
5,6
ULK
5,7
6,0
PBK
SČK
11,9
11,9
8,0
ZLK
6,8
8,6
10,0
JČK
6,1
6,0
4,0
4,0
OLK
LBK
6,1
2,0
KHK
5,4
PZK
2,9
KVK
0,0
JMK
Z hlediska počtu obyvatel je nejlidnatější Hlavní město
Praha a s malým rozdílem Středočeský kraj a
Moravskoslezský kraj, které mají skoro dvojnásobný
počet obyvatel než Jihočeský kraj. Naproti tomu nejméně
lidnatý je Karlovarský kraj.
Hustota obyvatel na km2 … údaje za rok 2009
11,0
VYS
8,0
4,9
ULK
4,2
4,9
PBK
5,3
LBK
KHK
GRAF 7 - PODÍL KRAJŮ NA POČTU OBYVATEL V ČR (2009)
Pro přehlednost grafu bylo vypuštěno Hlavní město Praha, které má
neporovnatelnou hustotu obyvatelstva 2.518 obyvatel na 1 km 2
ČR
250
MSK
230
ZLK
SČK
133
200
113
JČK
150
149
63
100
OLK
50
122
76
PZK
0
JMK
160
VYS
93
157
76
114
PBK
117
KHK
KVK
Z hlediska hustoty obyvatel na 1 km2 je nejméně
lidnatou oblastí v České republice s hodnotou 63
obyvatel na 1 km2. Mezi kraje s hustotou do 100
obyvatel na 1 km2 patří ještě Plzeňský kraj, Kraj
Vysočina a Karlovarský kraj. Z grafu bylo vypuštěno
Hlavní město Praha, které svou vysokou hustotou
obyvatel graf značně znepřehledňuje.
ULK
139
LBK
GRAF 8 - HUSTOTA OBYVATEL NA 1 KM2 V KRAJÍCH ČR
Kapitola: Sociodemografické podmínky
OLK
65
A. PODKLADY
Sociodemografické podmínky jsou z pohledu prostorového vymezení zaměřeny na Jihočeský kraj, který je
společně s krajem Plzeňským součástí regionu soudržnosti Jihozápad (NUTS 2). Druhou prostorovou
úrovní hodnocení jsou správní obvody obcí s rozšířenou působností na území Jihočeského kraje.
Na národní úrovni jsou ještě k dispozici číselníky obcí s pověřeným obecním úřadem (CISPOU), obcí
s rozšířenou působností (CISORP) a správních obvodů hl. m. Prahy (CISOP), které byly oficiálně zavedené
na základě sdělení Českého statistického úřadu dnem 1. ledna 2003. S platností od 1. ledna 2005 byly
provedeny úpravy v územním vymezení krajů Vysočina, Jihomoravský, Olomoucký a Moravskoslezský.
Změny hranic uvedených krajů vyvolaly současně potřebu úpravy ve vymezení dotčených správních
obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem. K několika změnám ve vymezení správních obvodů obcí s
pověřeným obecním úřadem však došlo i uvnitř některých krajů.
2.7.2. SÍDELNÍ HIERARCHIE V ČESKÉ REPUBLICE
Rozbory sídelní hierarchie se převážně věnují strukturalizaci na základě typologie obcí. Za základní
prostorovou jednotku budeme považovat obec. Jednotlivé obce mohou mít status hlavního města,
statutárního města, města, městyse a obce, speciálním typem je vojenský újezd. Pokud hodnotíme
prostorovou hierarchii, tak je v mnoha případech vhodnější využít v sídelní problematice velikostní
kritérium. Všechny obce na území našeho státu tak můžeme strukturalizovat do deseti velikostních
kategorií obcí podle počtu obyvatel.
V České republice bylo ke konci roku 2006 celkem 559, ke konci roku 2007 celkem 588, ke konci roku
2008 celkem 594 a koncem roku 2009 celkem 593 měst podle legislativního přístupu, kdy statut města ve
státě udělují odpovědné osoby (dnes v ČR předseda Poslanecké sněmovny). V tomto počtu měst v roce
2009 bylo jedno hlavní město a 23 měst statutárních. Z pohledu existence městysů jich bylo v roce 2006
celkem 123, v roce 2007 celkem 176, v roce 2008 celkem 200 a v roce 2009 celkem 206 městysů.
Na území ČR je 5 vojenských újezdů. Z pohledu počtu obcí na území ČR jich v roce 2006 bylo celkem 5562,
v roce 2007 celkem 5480, v roce 2008 celkem 5450 a v roce 2009 celkem 5446 obcí. Z dnešních 623 obcí
Jihočeského kraje je jedno statutární město (České Budějovice), 52 měst, 18 městysů, jeden vojenský újezd
(Boletice) a 551 ostatních obcí. Váha počtu měst je mírně vyšší než by odpovídalo populační velikosti
kraje a celkovému počtu měst v republice. Absolutně největší počet měst má Středočeský kraj (82 měst).
V relativně vyjádřené váze početního zastoupení na území jednotlivých krajů vedou kraje Karlovarský (37
měst z počtu 132 obcí) a Liberecký (39 měst z počtu 215 obcí) a nejnižší relativní četnost mají Vysočina
(34 měst počtu 704 obcí) a kraj Středočeský (82 měst z počtu 1145 obcí).
Vzhledem k velkému počtu obcí je sídelní struktura nejen velmi pestrá, ale i značně roztříštěná s vyšší
mírou koncentrace obyvatel. K roztříštěnosti a velikým rozdílům přispělo zejména posledních 40 let, kdy
došlo ke státem chtěné silné centralizaci obcí především v letech 1971 (692 obcí) až 1989, kdy byl počet
obcí kraje nejmenší (298 obcí). Tento pokles počtu obcí o 57 % byl výrazně nad celorepublikovým
průměrem (pokles o 45 %). Silnější centralizace probíhala pouze v krajích Moravskoslezském a
Plzeňském. Složitost utváření sídelní struktury státu byla umocněna protichůdným procesem
dezintegrace obcí od roku 1990, která však trvala v podstatě pět let. Od roku 1994 se počet obcí
Jihočeského kraje stabilizoval. Vyhodnocování takto nevyvážených procesů ovlivněných výhradně
vnějšími krátkodobými a často silnými vlivy je velice složité, zvláště když si uvědomíme, že součástí
administrativního členění státu jsou poměrně časté územní úpravy.
ČR
Praha
STČ
JHČ
PZK
KVK
ULK
LBK
KHK
PBK
VYS
JMK
OLK
ZLK
MSK
Rozloha
(km2)
Počet obyvatel
Hustota
obyvatel
(obyv./km2)
Celkový
počet obcí
Počet
statut.
měst
Počet
měst
Počet
městysů
Počet
vojen.
újezdů
78 865
496
11 015
10 057
7 561
3 314
5 335
3 163
4 759
4 519
6 795
7 195
5 267
3 964
5 426
10 506 813
1 249 026
1 247 533
637 643
571 863
307 636
836 198
439 027
554 402
516 329
514 992
1 151 708
642 041
591 042
1 247 373
133
2518
113
63
76
93
157
139
117
114
76
160
122
149
230
6 249
1
1145
623
501
132
354
215
448
451
704
673
398
305
299
23
1
2
1
1
1
5
1
1
1
1
1
2
1
5
593
82
53
55
37
58
39
48
36
34
49
30
30
41
206
46
18
11
1
9
2
10
9
39
40
12
6
3
5
1
1
1
1
1
-
TABULKA 49 - ÚDAJE K SÍDELNÍ HIERARCHII KRAJŮ ČR (2009)
66
A. PODKLADY
Český statistický úřad vyhodnocuje pravidelně v ročenkách tzv. velikostní skupiny obcí do 7 kategorií
podle krajů k poslednímu dni příslušného roku. Momentálně jsou k dispozici údaje k 31. 12. 2009.
TABULKA 50 - VELIKOSTNÍ SKUPINY OBCÍ PODLE KRAJŮ V ČR V ROCE 2009
Územní
celek
Stupeň
urbaniz
ace (vp)
ČR
HMP
SČK
JČK
PZK
KVK
ULK
LBK
KHK
PBK
VYS
JMK
OLK
ZLK
MSK
52,9
100,0
33,2
36,2
42,3
54,9
63,4
48,2
39,0
41,7
36,3
47,2
45,2
42,3
65,2
Počet obcí
celkem
do 199
6 249
1
1 145
623
501
132
354
215
448
451
704
673
398
305
299
200-499
500-999
1 982
x
404
201
152
37
126
56
168
175
208
191
124
83
57
1 346
x
259
84
77
35
85
66
86
91
93
185
106
101
78
1 543
x
257
238
185
17
51
35
115
107
338
119
48
19
14
10001999
708
x
129
49
43
16
37
26
36
45
34
95
72
49
77
20004999
396
x
58
32
30
14
28
17
21
16
12
60
35
33
40
50009999
142
x
19
12
8
6
10
10
14
7
11
13
4
11
17
10000 a
více
132
x
19
7
6
7
17
5
8
10
8
10
9
9
16
Z hlediska procesu urbanizace pracujeme s velikostními kategoriemi obcí a k posouzení stupně urbanizace
území používáme tzv. velikostní přístup. Stupeň urbanizace je dán podílem počtu obyvatel v obcích
městského typu, tedy obcí s počtem obyvatel nad 10 tisíc, na celkovém počtu obyvatel.
TABULKA 51 - POPULAČNÍ PODÍLY VELIKOSTNÍCH KATEGORIÍ OBCÍ V KRAJÍCH ČR DANÉ VELIKOSTNÍ KATEGORIE V ROCE 2009
do 199
200-499
500-999
1000-1999
2000-4999
5000-9999
10000 a více
-
-
-
-
-
-
22,46
Středočeský kraj
16,83
20,81
19,12
17,88
14,88
13,42
7,44
Jihočeský kraj
14,00
9,94
6,06
6,97
8,29
9,24
4,15
Plzeňský kraj
11,20
7,47
5,86
6,04
7,94
5,14
4,35
Karlovarský kraj
1,27
1,93
2,42
2,42
3,33
3,82
3,03
Ústecký kraj
3,51
6,44
6,21
5,08
6,69
7,02
9,54
Liberecký kraj
2,56
2,66
4,90
3,76
4,53
6,92
3,81
Královéhradecký kraj
8,17
8,57
6,16
4,90
5,01
10,33
3,88
Pardubický kraj
7,30
8,59
6,94
6,35
4,33
5,24
3,87
21,00
9,84
6,97
4,84
3,26
7,31
3,36
Jihomoravský kraj
8,03
9,96
14,17
13,04
14,84
8,97
9,77
Olomoucký kraj
3,63
6,34
7,47
10,16
8,17
3,55
5,22
Zlínský kraj
1,41
4,49
7,76
7,25
7,89
7,17
4,49
Moravskoslezský kraj
1,09
2,95
5,95
11,30
10,85
11,87
14,61
Hlavní město Praha
Vysočina
Z tabulky populačních podílů lze konstatovat, že největší podíl z obyvatelstva ČR, které bydlí v nejmenších
obcích (tedy do 199 obyvatel), má Kraj Vysočina s 21,00 %, poté Středočeský kraj (16,83 %), Jihočeský
kraj (14,00 %). Nad 10 % se pohybuje ještě Plzeňský kraj (11,20 %). Celkový podíl těchto 4 krajů činí
63,03 %.
Největší podíl populace bydlící v malých obcích (tedy od 200 do 499 obyvatel) má Středočeský kraj
s 20,81 %. Největší podíl populace ČR bydlící v městských sídlech (obce s více než 10 000 obyvateli) má
Hlavní město Praha s 22,46 %, dále Moravskoslezský kraj (14,61 %).
Populační podíly velikostních kategorií obcí
67
A. PODKLADY
TABULKA 52 - PROCES URBANIZACE V JIHOČESKÉM KRAJI V POROVNÁNÍ S ČR V LETECH 1971 - 2009
1971
1975
1980
1985
1990
1995
2000
2005
2009
Jihočeský kraj
28,6
31,2
35,5
38,6
38,6
38,4
38,2
36,9
36,2
Česká republika
44,7
48,6
55,4
57,0
57,0
55,3
54,5
53,5
52,9
Proces urbanizace a sídelní hierarchie lze sledovat i v podrobnějším členění, například po obcích
s rozšířenou působností, kde se ukazují být nejsilnějšími právě bývalá okresní města.
TABULKA 53 - ÚDAJE K SÍDELNÍ HIERARCHII KRAJŮ ORP (2009)
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Rozloha
(km2)
Počet
obyvatel
278,78
923,84
1130,37
471,97
933,42
484,7
385,12
741,67
839,67
323,86
574,05
1001,92
452,34
538,12
262,41
535,37
179,19
13987
154323
41894
19870
48017
19741
18830
51760
33830
22233
45197
80782
18244
25378
14114
17721
11722
Hustota
obyvatel
(obyv./km2)
50,2
167,0
37,1
42,1
51,4
40,7
48,9
69,8
40,3
68,7
78,7
80,6
40,3
47,2
53,8
33,1
65,4
Celkový
počet
obcí
26
79
30
23
58
15
26
49
44
31
69
79
16
25
14
21
17
Počet
statut.
měst
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Počet
měst
Počet
městysů
2
5
4
2
7
2
1
4
5
2
2
6
3
4
1
1
2
0
2
3
0
0
1
1
0
3
0
4
2
0
1
1
0
0
Stupeň
urbanizace
(vp)
0,0
61,5
32,3
0,0
46,8
0,0
0,0
57,9
34,3
0,0
51,1
43,9
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
Z tabulky vyplývá, že nejsilnější postavení má ORP České Budějovice, v němž sídlí krajské město,
s hustotou obyvatel 167 osob na 1 km2 a nejvyšším stupněm urbanizace 61,5 %.
Za středně urbanizované ORP lze považovat ty správní obvody, kde se stupeň urbanizace pohybuje
v rozmezí 40 – 60 %, tedy ORP Písek, Strakonice, Jindřichův Hradec a Tábor.
Ostatní ORP lze považovat za venkovské prostory, zejména ORP u nichž se stupeň urbanizace pohybuje do
20 %. V rámci této skupiny existují i trochu dominantnější venkovské prostory, kterými jsou Prachatice
(34,3) a Český Krumlov (32,3 %).
68
A. PODKLADY
2.7.3. SÍDELNÍ STRUKTURA V JIHOČESKÉM KRAJI
Rozbor sídelní struktury je samostatným sledovaným jevem označeným v příloze č. 1 části B vyhlášky,
který byl zpracován samostatnou analýzou popsanou v kapitole 3.1.1. Jedná se o analýzu údajů převážně
statistického charakteru, jejímž výsledkem je zařazení jednotlivých obcí do kategorie sídelní struktury dle
jejich významu. Kategorií bylo stanoveno 7 v souladu s datovým modelem DMG verze 4.0 – metropolitní
centrum, vyšší centrum významné, vyšší centrum ostatní, střední centrum významné, střední centrum
ostatní, nižší centrum a lokální centrum.
TABULKA 54 - VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ SÍDELNÍ STRUKTURY
Úroveň postavení obce
kód
popis
A
metropolitní centrum
B1
vyšší centrum významné
B2
vyšší centrum ostatní
C1
střední centrum významné
C2
D
E
střední centrum ostatní
nižší centrum
lokální centrum
Počet obcí v této kategorii
počet
Příkladný výčet
1
České Budějovice
4
Tábor, Písek, Jindřichův Hradec, Strakonice
3
Český Krumlov, Prachatice, Třeboň
27
Týn nad Vltavou, Vimperk, Dačice, Vodňany,
Milevsko, Bechyně, Kaplice, Blatná aj.
101
169
318
Sídelní struktura dle nastavené metodiky byla hodnocena od roku 2008 s ročním intervalem, máme tedy
k dispozici výsledné hodnocení v letech 2008, 2009 a 2010. V následující tabulce je možné sledovat trend
v hodnocení sídelní struktury u významných měst (sídel správních obvodů ORP).
TABULKA 55 - MEZIROČNÍ HODNOCENÍ SÍDELNÍ STRUKTURY VE VÝZNAMNÝCH MĚSTECH
hodnota
Blatná
2,35
2,31
České Budějovice
5,73
5,75
Český Krumlov
2,96
2,94
Dačice
2,60
2,58
Jindřichův Hradec
3,33
3,33
Kaplice
2,43
2,43
Milevsko
2,50
2,50
Písek
3,83
3,77
Prachatice
2,91
2,93
Soběslav
2,36
2,32
Strakonice
3,36
3,28
Tábor
4,42
4,42
Trhové Sviny
2,29
2,29
Třeboň
2,85
2,83
Týn nad Vltavou
2,71
2,65
Vimperk
2,55
2,55
Vodňany
2,51
2,54
2009
meziroční trend
↘
↗
↘
↘
→
→
→
↘
↗
↘
↘
→
→
↘
↘
→
↗
hodnota
2,22
5,57
2,94
2,42
3,25
2,25
2,34
3,65
2,79
2,14
3,20
4,34
2,13
2,71
2,47
2,47
2,40
2010
meziroční trend
↘
↘
→
↘
↘
↘
↘
↘
↘
↘
↘
↘
↘
↘
↘
↘
↘
Z tabulky meziročního hodnocení sídelní struktury vyplývá, že celkový trend v Jihočeském kraji je
sestupný, což je způsobeno zejména úbytkem z hlediska krátkodobého celkového přírůstku (migrací,
přirozenou obměnou), zvýšenou nezaměstnaností a částečně i pokles počtu ubytovacích zařízení.
2008
hodnota
69
A. PODKLADY
2.7.4. VÝVOJ POČTU OBYVATEL V JIHOČESKÉM KRAJI
Dlouhodobou řadu změn populační velikosti kraje od roku 1890 lze vytvořit podle výsledků sčítání lidu,
které probíhá v pravidelných desetiletých intervalech. Údaje z jednotlivých sčítání byly přepočteny na
současné území kraje, proto je srovnání více než stoleté řady možné provést bez nepatřičného zkreslení.
Vývoj lidnosti Jihočeského kraje je velmi specifický. Jestliže nejvíce obyvatel žilo na území státu na
přelomu let 1939 a 1940, potom Jihočeský kraj dosáhl svého maxima (753 tisíc) o 30 let dříve, tzn. v roce
1910. Za 40 let od roku 1910 se počet obyvatel kraje snížil o téměř 30 %. Údaje o historickém vývoji
počtu obyvatel Jihočeského kraje pocházejí z Historického lexikonu obcí České republiky 1869 – 2005,
který vydal Český statistický úřad v březnu 2007.
800
753,0
počet obyvatel (v tis.)
750
722,3
716,0
735,5
737,3
719,0
700
689,1
650
613,2
600
622,9
625,3
573,7
577,5
550
550,9
500
GRAF 9 - HISTORICKÝ VÝVOJ POČTU OBYVATEL V JIHOČESKÉM KRAJI
Vývoj počtu obyvatel v Jihočeském kraji od roku 2001 vychází z údajů ročních bilancí obyvatelstva, které
zpracovává Český statistický úřad. Jak je z následujícího grafu patrné, počet obyvatel Jihočeského kraje se
neustále zvětšuje, od roku 2004 se dá nárůst obyvatel označit skoro jako lineární.
640,0
637,6
637,5
638,706
636,3
632,5
633,3
630,0
630,0
627,5
624,6
625,1
625,5
625,7
625,0
622,5
620,0
GRAF 10 - VÝVOJ POČTU OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE OD ROKU 2001
627,8
počet obyvatel (v tis.)
635,0
70
A. PODKLADY
Více než staletá řada sčítání lidu na území našeho státu nám dává možnost při přepočtech na současná
území sledovat dlouhodobé změny populační velikosti i jednotlivých krajů. Většina krajů včetně celé české
populace dosáhla svého maxima okolo roku 1940. U Jihočeského kraje tomu bylo jinak. Navíc po krátké
stagnaci v průběhu roku 2001 je populační velikost kraje od konce 40. let 20. století stále rostoucí. Ale i
tento více než půl století trvající růst nepřinesl podstatné přiblížení se k populační velikosti území v roce
1910. I dnes je to stále o 100 tisíc obyvatel méně než před téměř sto lety. Jenom Zlínský kraj a Praha
nezaznamenaly propad počtu obyvatel po událostech druhé světové války. Za posledních sto let se nejvíce
populačně zvedly Praha (zdvojnásobení počtu obyvatel) a Moravskoslezský kraj (nárůst o téměř 90 %).
Trendy posledních šesti let vzhledem ke své krátkodobosti nelze přeceňovat. Přesto je jasné, že žádné
extrémní změny populační velikosti nelze předpokládat. Populačně mírně klesající jsou kraje
Moravskoslezský, Olomoucký, Zlínský a Vysočina, naproti tomu mírně rostou kraje Středočeský a Praha. U
ostatních včetně Jihočeského platí, že jejich počet obyvatel se jen velmi nepatrně mění a to většinou
růstově (ročně okolo 1 až 1,5 ‰). U českého obyvatelstva měl přirozený přírůstek větší váhu jen do roku
1991 (a to ještě s výjimkou let 1990, 1989 a 1986), od roku 1992 mají větší vliv na změnu populační
velikosti migrace. Ty byly kladné např. už od roku 1971 s výjimkou roku 2001. Je skutečností, že od
počátku roku 2003 se začíná počet obyvatel ČR opět zvyšovat. Ale je zapotřebí zdůraznit, že tento nárůst
je zcela ovlivněn rostoucím kladným migračním saldem našeho státu. Přitom vzrůst migračního zisku
souvisí nejen se změnou geopolitické situace v Evropě, ale i se změnou statistické evidence zahraniční
migrace, kdy se rozšířil okruh osob zahrnutých do této migrace i o osoby, které získaly povolení
k dlouhodobému pobytu nebo jim byl přiznán statut uprchlíka (původně se zahraniční migrace
vázala pouze na získání či ztrátu trvalého pobytu v ČR). Migrace nám tak od roku 2002 dává metodicky
částečně odlišný pohled na migrační chování naší populace, než bylo dosud zvykem, a proto se s touto
kategorií musí pracovat opatrněji. Ve vývoji přirozené měny za posledních více než 40 let je velmi patrný
dlouhodobý pokles přirozené měny české populace. Trend byl v podstatě jenom jednou významněji
narušen v polovině 70. let, kdy stát prováděl tzv. pronatalitní politiku a ekonomickými stimuly posílil
reprodukční proces v Česku. Tehdy se hodnota hrubé míry přirozeného přírůstku vyšplhala na hodnoty
přesahující 6 ‰. Až na výjimky se minimálně od poloviny 19. století stala přirozená měna hlavním
činitelem populační velikosti. Až posledních pět let od roku 2003 je poprvé hlavní hybnou silou početní
velikosti obyvatelstva státu migrace a zatím i s významně rostoucí tendencí. Mezi kraji Česka není
z pohledu přirozené měny dnes žádných podstatnějších rozdílů.
MSK
12%
ZLK
6%
HMP
12%
SČK
12%
OLK
6%
JMK
11%
PZK
5%
VYS
5%
KVK
3%
PBK
5%
KHK
5%
GRAF 11 - PROCENTUELNÍ ZASTOUPENÍ POČTU OBYVATEL ČR V KRAJÍCH
LBK
4%
ULK
8%
údaje za rok 2009
JČK
6%
71
A. PODKLADY
Z pohledu zastoupení mužů a žen v počtu obyvatel bylo v Jihočeském kraji zastoupeno 50,7 % žen
z celkového počtu obyvatel. V roce 2009 se nad celokrajským průměrem procentuelního zastoupení žen
pohybovaly pouze ORP České Budějovice, Písek, Tábor, Vodňany, Třeboň a Milevsko.
51,5
51,0
50,7
50,5
50,0
49,5
49,0
48,5
% žen v roce 2001
% žen v roce 2009
GRAF 12 - PROCENTUELNÍ ZASTOUPENÍ ŽEN V POČTU OBYVATEL V ORP
2.7.5. HUSTOTA OBYVATELSTVA
Z hlediska hustoty obyvatelstva na 1 km2 je nejméně lidnatou oblastí v České republice s hodnotou
63 obyvatel na 1 km2 Jihočeský kraj. Mezi kraje s hustotou do 100 obyvatel na 1 km 2 patří ještě Plzeňský
kraj, Kraj Vysočina a Karlovarský kraj.
3000
2000
1500
1000
500
0
Hustota obyv.
ČR
HMP
SČK
JČK
PZK
KVK
ULK
LBK
KHK
PBK
VYS
JMK
OLK
ZLK
MSK
133
2518
113
63
76
93
157
139
117
114
76
160
122
149
230
GRAF 13 - HUSTOTA OBYVATELSTVA V KRAJÍCH ČR V ROCE 2009
hustota obyvatel na 1 km2
2500
72
A. PODKLADY
Z hlediska dlouhodobého vývoje hustoty obyvatelstva v Jihočeském kraji se od roku 1993 do roku 1999
hustota obyvatel pohybovala na stejné úrovni (62,3), poté dosáhla v roce 2001 svého minima 62,2 (za toto
sledované období). V roce 2002 se hustota dostala na úroveň 62,2 obyvatel na 1 km2, kde stagnovala
do roku 2004. Od roku 2005 hustota obyvatel kraje neustále roste.
63,8
63,5
63,6
63,4
hustota obyvatelstva na 1 km2
63,4
63,3
63,2
63,0
63,0
62,8
62,6
62,4
62,6
62,3
62,2
62,3
62,3
62,3
62,3
62,2
62,3
62,0
62,4
62,2
62,2
62,1
62,2
61,8
GRAF 14 - VÝVOJ HUSTOTY OBYVATELSTVA JIHOČESKÉHO KRAJE OD ROKU 1993
Z pohledu obcí s rozšířenou působností je nejlidnatější ORP České Budějovice s hustotou 167 obyvatel
na 1 km2. Hustotu nad 60 obyvatel na 1 km2 mají ještě ORP Tábor (80,6), Strakonice (78,7), Písek (69,8),
Soběslav (68,7) a Vodňany (65,4). Nejméně lidnatou ORP je Vimperk (33,1) a Český Krumlov (37,1).
180,0
167,0
160,0
140,0
120,0
69,8
80,0
60,0
40,0
50,2
37,1
42,1
51,4
40,7
20,0
0,0
GRAF 15 - HUSTOTA OBYVATELSTVA V ORP V ROCE 2009
48,9
68,7
40,3
78,7
80,6
65,4
40,3
47,2
53,8
33,1
100,0
73
A. PODKLADY
2.7.6. ZMĚNY POČTU OBYVATEL
Od roku 2003 je populační velikost Česka ovlivňována především migračním chováním obyvatel. Proto i
sledování tohoto procesu je velice významné. Od poloviny 90. let minulého století je proto vývoj celkové
měny i graficky velmi podobný tvarům migračních křivek.
Změny počtu obyvatel jsou vyjadřovány pomocí 2 ukazatelů – přirozený přírůstek a saldo migrace.
Přirozený přírůstek je dán rozdílem počtu živě narozených dětí a počtu zemřelých obyvatel za stejné
období (obvykle 1 roku) v daném území. Naproti tomu saldo migrace je dáno rozdílem počtu
přistěhovalých a vystěhovalých osob za stejné období (obvykle 1 roku) v daném území.
Celkový přírůstek je součtem přirozeného a migračního přírůstku za stejné období v daném území.
Jak je patrné z následujícího grafu, Jihočeský kraj vykazoval v roce 2010 přírůstek počtu obyvatel, a to jak
z hlediska přirozeného přírůstku tak i salda migrace. Největším přírůstkem, hlavně z pohledu salda
migrace, disponují Hlavní město Praha, Středočeský kraj a Jihomoravský kraj. Nejhůře je na tom
Moravskoslezský kraj, který ukazuje na velký úbytek obyvatel, a to zejména z hlediska počtu
vystěhovalých osob. S úbytkem obyvatel se v roce 2010 vyrovnávají ještě Karlovarský kraj, Ústecký kraj,
Vysočina, Olomoucký kraj a Zlínský kraj.
17 000
15 000
13 000
počet obyvatel
11 000
9 000
7 000
5 000
3 000
1 000
-1 000
-3 000
-5 000
HMP
SČK
JČK
PZK
KVK
ULK
LBK
KHK
PBK
VYS
JMK
OLK
ZLK
MSK
Celkový přírůstek
8 132
17 445
1 063
182
-192
-153
915
401
835
-423
2 946
-360
-681
-4 153
Saldo migrace
5 606
14 673
546
-244
-408
-516
46
-67
434
-675
1 472
-534
-726
-3 959
Přirozený přírůstek
2 526
2 772
517
426
216
363
869
468
401
252
1 474
174
45
-194
GRAF 16 - ZMĚNY POČTU OBYVATEL V KRAJÍCH ČR V ROCE 2010
3200
2800
2400
2000
1600
1200
800
400
0
-400
-800
-1200
1992
1994
1996
1998
2000
986
732
324
-59
Přírůstek stěhováním
662
791
677
2002
2004
2006
2008
2010
-334
64
-238
-1011
-814
-720
529
171
2240
3064
1063
-495
-499
202
808
878
482
1024
517
670
2038
2256
546
GRAF 17 - POROVNÁNÍ KATEGORIÍ PŘIROZENÉ MĚNY A MIGRACE V JIHOČESKÉM KRAJI V ČASOVÉ ŘADĚ 1992-2010
počet obyvatel
Zajímavým ukazatelem z hlediska vývoje je meziroční změna počtu obyvatel v Jihočeském kraji po časové
ose v letech 1992 – 2010. Z grafu vyplývá, že Jihočeský kraj zaznamenal největší přírůstek obyvatel v roce
2008, a to hlavně v oblasti migrace. V roce 2010 se Jihočeský kraj stále pohybuje v kladném přírůstku
obyvatel, jde však o výrazný pokles počtu obyvatel, kteří se do Jihočeského kraje stěhují. Celkový úbytek
obyvatelstva zaznamenal Jihočeský kraj v letech 1996 a 2000.
74
A. PODKLADY
Zajímavý je podíl přirozené měny na celkovém přírůstku, který činil v roce 2006 pouhých 9 %, v roce
2008 již činil 26 % a v roce 2010 již 49 %. Zde je patrné, že se již v roce 2009 vliv migrace výrazně snížil.
13,0
12,0
11,0
na 1000 obyvatel
10,0
9,0
8,0
7,0
6,0
5,0
4,0
1 993 1 995 1 996 1 997 1 998 1 999 2 000 2 001 2 002 2 003 2 004 2 005 2 006 2 007 2 008 2 009 2 010
živě narození
11,9
9,6
8,9
9
9
9
9
8,9
9,2
9,2
9,5
9,8
10,1
11
11,3
11
zemřelí
11
11,3
10,5
10,6
10,3
10,4
10,2
10,2
10
10,4
10,3
10,2
9,8
9,9
10
10,2
10,9
10
přistěhovalí
7,8
6,4
6,1
6,2
6,1
5,4
5,5
7
8,4
9,2
9,3
10,1
10,2
11,3
11
8,1
7,7
vystěhovalí
6,6
5,2
5
4,6
4,7
4,8
4,7
6,8
6,8
7,3
8,2
6,4
7
7,2
7,4
6,9
6,8
GRAF 19 - MEZIROČNÍ ZMĚNY POČTU OBYVATEL V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 1993-2010
Z grafu je patrné, že v Jihočeském kraji jsou z hlediska přirozené měny 2 významné zlomové body, a to
v roce 1993 kdy převážil počet zemřelých osob nad živě narozenými. Tento trend pokračoval až do roku
2005, kdy se objevil další zlomový bod znamenající převýšení počtu zemřelých počtem živě narozených.
Z pohledu migrace nedochází v časové řadě k žádným velkým změnám, stále převyšuje počet
přistěhovalých osob nad počtem osob vystěhovalých z Jihočeského kraje.
1200
1000
800
600
400
0
-200
-400
Jindřic
Týn
České Český
Trhov
hův Kaplic Milevs
Prach Soběsl Strako
Třebo nad Vimpe Vodňa
é
Blatná Buděj Kruml Dačice
Písek
Tábor
e
ko
atice
av
nice
ň Vltavo rk
ny
Hrade
ovice
ov
Sviny
c
u
2006
70
1111
178
2008
152
1098
2009
74
1054
-39
-75
115
-54
192
-15
59
218
-18
132
-115
575
37
-37
277
-17
83
-13
8
32
35
GRAF 18 - CELKOVÝ PŘÍRŮSTEK OBYVATELSTVA V ORP V LETECH 2006, 2008 A 2009
211
96
109
-1
50
123
141
150
48
78
-249
159
96
-1
117
-46
212
80
95
92
-53
-32
27
200
75
A. PODKLADY
8000
7250
7000
6000
5000
4000
3000
2000
1601
1419
1355
862
1000
785
741
389
140
176
0
-95
-1000
-274
-772
-821
-855
-70
-730
-2000
GRAF 20 - DLOUHODOBÝ CELKOVÝ PŘÍRŮSTEK OBYVATEL V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 1995 - 2009
Jak je z grafu patrné, z hlediska dlouhodobého přírůstku obyvatel (přirozenou obměnou i migračním
saldem) jsou na tom nejlépe ORP České Budějovice, Český Krumlov, Trhové Sviny a Kaplice, které
zaznamenaly přírůstek nad 1000 obyvatel. Oproti tomu úbytek více jak 500 obyvatel zaznamenaly ORP
Strakonice, Milevsko, Dačice a Tábor.
76
A. PODKLADY
2.7.7. VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATEL
Věková struktura je výsledkem základních demografických událostí, proto nám dává možnost k využití při
jakékoliv demografické analýze. Ale i tam, kde je obyvatelstvo nepřehlédnutelnou součástí objektu
vědního zájmu. Už v průběhu 60. let minulého století postihl proces stárnutí všechny kraje České
republiky. Pronatalitní politika státu nastartována počátkem 70. let proces stárnutí ke konci 80. let
výrazně přibrzdila, ale jenom krátkodobě. Od počátku 80. let 20. století byl proces stárnutí české populace
opět zahájen a pokračuje tento jev až do současnosti.
42,0
41,6
41,5
41,1
41,0
41,0
40,9
40,7
40,6
40,6
40,9
40,7
40,5
40,4
40,5
40,1
40,0
40,1
40,0
39,8
39,5
39,0
38,5
ČR
HMP
SČK
JČK
PZK
KVK
ULK
LBK
KHK
PBK
VYS
JMK
OLK
ZLK
MSK
GRAF 21 - PRŮMĚRNÝ VĚK OBYVATEL V KRAJÍCH ČR V ROCE 2009
Průměrný věk obyvatel ČR se pohybuje okolo 40,6 roku. Jihočeský kraj se pohybuje těsně nad touto
hodnotou (40,7) na 6. místě v rámci ČR. Nejstarší populaci můžeme z pohledu průměrného věku nad 41,0
let najít v Hlavním městě Praha (41,6), Královéhradeckém kraji (41,1) a Plzeňském kraji (40,0).
41,0
40,1
40,3
40,5
40,7
39,8
40,0
39,3
39,5
39,0
39,0
38,7
38,4
38,1
37,8
38,0
36,9
37,0
36,4
36,0
35,0
1993
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
GRAF 22 - VÝVOJ PRŮMĚRNÉHO VĚKU OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE OD ROKU 1993
Jihočeský kraj vykazuje již od roku 1993 vzestup průměrného věku obyvatel do roku 2009 o 4,3 roku na
hodnotu 40,7 roku, což je o jednu desetinu větší průměrný věk než činí průměr v ČR.
37,5
37,2
77
A. PODKLADY
Proces stárnutí lze sledovat na podílu dětí a na podílu seniorů z celkového počtu obyvatel. Do kategorie
dětí patří obyvatelé ve věku do 14 let (včetně) a do kategorie seniorů patří obyvatelé ve věku nad 65 let.19
22,0
20,0
20,0
18,9
18,3
17,9
18,0
17,5
17,0
16,6
16,3
16,0
14,0
12,6
13,6
13,5
13,4
13,2
13,1
12,8
13,7
15,9
13,8
15,6
15,3
13,9
13,8
14,9
14,6
14,3
14,1
15,2
14,5
14,8
14,4
14,5 14,4
12,0
10,0
1993
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
do 14 let (%)
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
nad 65 let (%)
GRAF 23 - VÝVOJ PODÍLU POČTU DĚTÍ A SENIORŮ V JIHOČESKÉM KRAJI OD ROKU 1993
18,0
16,0
14,0
12,0
10,0
8,0
6,0
4,0
2,0
0,0
HMP
SČK
JČK
PZK
KVK
ULK
LBK
KHK
PBK
VYS
JMK
OLK
ZLK
MSK
podíl dětí
12,4
15,2
14,4
13,9
14,6
15,2
14,9
14,4
14,6
14,5
13,9
14,2
13,9
14,3
podíl seniorů
16,1
14,5
15,2
15,6
14,1
13,7
14,3
16,1
15,5
15,6
15,9
15,5
15,8
14,9
GRAF 24 - PODÍL DĚTÍ A SENIORŮ V KRAJÍCH ČR V ROCE 2009
Jihočeský kraj byl v roce 1991 na 7. místě s podílem dětí 21,6 %. Dnes je tento podíl o 7,2 % nižší a nijak
významně se neodlišuje od celostátního průměru (14,2 %). Dnes je kraj stále na 7. místě (společně
s Královéhradeckým krajem) a můžeme potvrdit, že je váha tohoto ukazatele lehce nadprůměrná (14,4 %,
což představuje necelých 92 tisíc dětí).
Jedině Středočeský kraj, Karlovarský kraj a Ústecký kraj vykazují v roce 2009 větší podíl dětí než seniorů.
19
Do roku 2000 byla sledována jako věková hranice seniorů hodnota 60 let.
podíl dětí a seniorů (%)
Pokud se procentuelní váha počtu dětí pohybuje v rozmezí od 12,5 do 15,9, můžeme hovořit o staré
populaci. Proces stárnutí nabývá na významu tehdy, když podíl dětské složky poklesne pod hodnotu 25 %.
Jak je patrné z grafu, nachází se Jihočeský kraj rozhodně ve fázi stárnutí obyvatelstva, konkrétně můžeme
hovořit o staré populaci. Z grafu vývoje lze dále přečíst, že do roku 2007 převažoval podíl dětí nad
podílem seniorů a od roku 2008 došlo ke zvratu a začal převažovat podíl seniorů nad podílem dětí.
Za velmi starou populaci označujeme jenom region Prahy, kde podíl dětí již klesl pod hodnotu 12,5 %.
Všechny ostatní kraje mají již populaci starou, kde podíl dětí sice nepoklesl pod velmi nízkou hranici
12,5 %, ale už nepřevyšuje ani hodnotu 16 %.
78
A. PODKLADY
15,3
14,8
14,6
15,0
15,8
13,6
13,7
16,2
15,0
14,1
14,0
16,4
13,9
15,8
16,7
14,1
15,2
13,3
14,3
16,4
18,2
12,9
15,8
15,7
14,6
14,6
11,7
14,0
14,5
14,9
16,0
13,5
18,0
12,8
16,7
20,0
14,0
15,0
Tendence ke snižování váhy dětí v populaci Jihočeského kraje je zcela dominující a ani zpomalení v letech
2005 až 2010 nemůže nic změnit na faktu dalšího dlouhodobějšího poklesu. Za uspokojivé považujeme
fakt, že v letech 2008 a 2009 zůstává hodnota podílu dětí na stejné hodnotě.
12,0
10,0
8,0
6,0
4,0
2,0
0,0
0 - 14 let (%)
65 a více let (%)
GRAF 25 - PODÍL DĚTÍ A SENIORŮ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2009
60,0
88,8
96,8
102,4
83,3
70,2
85,9
118,1
90,9
117,1
95,4
89,0
114,2
117,8
95,7
87,2
80,9
94,2
74
65,0
96,7
100,3
102,6
78,7
81,4
54,8
80,0
64,2
81,5
100,0
107,1
120,0
84,1
140,0
100,4
123,5
160,0
96,3
114,8
140,4
Z grafu je možné vyčíst, že jedinými ORP, v nichž dosud převažuje podíl dětí nad podílem seniorů, jsou
Český Krumlov, Kaplice, Prachatice, Trhové Sviny, Týn nad Vltavou a Vodňany. ORP Jindřichův Hradec
měla v roce 2009 vyrovnaný podíl dětského podílu a podílu seniorů. Nejstarší populaci v Jihočeském kraji
má ORP Milevsko, která má podíl dětí 12,9 % a podíl seniorů 18,2 %. Druhou nejstarší populaci má ORP
Blatná, která má podíl dětí 13,5 % a podíl seniorů 16,7 %.
Index stáří je vyjadřován počtem 65letých a starších na 100 0-14letých obyvatel.
40,0
0,0
Index stáří v roce 2001
Index stáří v roce 2009
GRAF 26 - INDEX STÁŘÍ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2001, 2009
Z grafu je patrný růst indexu stáří, a to ve všech ORP Jihočeského kraje.
Nejhůře je na tom ORP Milevsko s hodnotou 140 seniorů na 100 dětí (od roku 2001 narostla hodnota o
skoro 44 seniorů na 100 dětí), na druhém místě je ORP Blatná s indexem 124 (nárůst o 23 seniorů na 100
dětí), na třetím místě je ORP Třeboň s indexem 118 (nárůst o 27 seniorů na 100 dětí).
Nejlépe jsou na tom ORP Kaplice s indexem 74 (nárůst o 19 seniorů), Český Krumlov index 82 (nárůst o 17
seniorů), Týn nad Vltavou index 86 (nárůst o 16 seniorů).
20,0
79
A. PODKLADY
24,9
25,7
24,7
26,4
30,0
28,9
26,2
25,7
28,2
25,5
26,0
22,2
25,0
24,2
24,6
30,0
26,9
35,0
33,7
40,0
30,6
2.7.8. VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA OBYVATEL
Protože žijeme ve vzdělanostní společnosti, je váha vzdělanostní struktury obyvatelstva nejen pozorně
sledovanou veličinou, ale také významným ukazatelem vyspělosti a všestranné rozvinutosti regionů. A
platí rovněž, že rychlejší nárůst dosahování nejvyšších vzdělanostních stupňů zvyšuje dále
konkurenceschopnost občanů na trhu práce. Jestliže podíl vysokoškolsky vzdělaných občanů dosáhl na
českém obyvatelstvu ve věku 15 a více let v roce 1950 pouhé jedno procento, tak při posledním cenzu
v roce 2001 to bylo už téměř 9 %. Za posledních 50 let však dekadický nárůst relativní váhy nepřesáhl
dvouprocentní hranici. Předpokládá se vzhledem ke značnému rozvoji vysokého školství od poloviny 90.
let minulého století, že tempo růstu bude překonáno při následném sčítání lidu v roce 2011.
Vysokoškolský stupeň vzdělání vykazuje největší regionální rozdíly a platí to samozřejmě i pro krajský
systém. Nad celorepublikovým průměrem (8,9 %) z pohledu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva (na
obyvatelstvu nad 15 let) jsou pouze dva kraje – hlavní město Praha (18,8 %) a Jihomoravský kraj (10,3 %).
Zejména náskok Prahy je obrovský. Osmiprocentní hranici překonává dále jenom Olomoucký kraj (8,1 %).
Nejhůře jsou na tom kraje Ústecký (5,4 %) a Karlovarský (5,6 %). Jihočeský kraj je s váhou vysokoškolsky
vzdělaných občanů 7,8 % z krajů Česka na pátém místě. Ale s váhou mezi 7 a 8 % takto vzdělaných
obyvatel je natěsnáno osm krajů. Všem krajům se však výrazně vzdálila Praha. A to platí i při hodnocení
skupiny občanů se středoškolským úplným vzděláním (získání maturity). U hlavního města Prahy je
těchto obyvatel 30,5 %, což je o 5,6 % nad celorepublikovým průměrem (24,9 %). Jihočeský kraj s
hodnotou 25,1 % se z pohledu obyvatelstva s maturitou pohybuje nad celorepublikovým průměrem.
5,5
6,3
5,4
6,0
4,7
8,9
7,0
5,5
6,0
8,2
6,2
4,8
6,7
5,2
10,0
5,3
15,0
6,2
11,8
20,0
5,0
0,0
podíl obyvatel nad 15 let s vysokoškolským vzděláním
podíl obyvatel nad 15 let se středoškolským vzděláním
V grafu je zachycena hodnota podílu obyvatel nad 15 let se středoškolským vzděláním, tedy obyvatel s
nejvýše úplným středním vzděláním s maturitou nebo nejvýše vyšším odborným vzděláním. Druhou
hodnotou je podíl obyvatel nad 15 let s vysokoškolským vzděláním, tedy obyvatel s dosaženým
bakalářským, magisterským a vyšším vzděláním. Nejvyšším podílem vysokoškoláků disponuje ORP České
Budějovice (11,8 %), dále Tábor (8,9 %) a Písek (8,2 %), nejnižším naopak ORP Trhové Sviny (4,7 %) a
Kaplice (4,8 %). Nejvyšším podílem středoškoláků disponuje ORP České Budějovice (33,7 %), dále Písek
(30,6 %) a Tábor (30,0 %), nejnižším naopak ORP Trhové Sviny (22,2 %) a Dačice (24,2 %).
GRAF 27 - PODÍL VYSOKOŠKOLSKY A STŘEDOŠKOLSKY VZDĚLANÉHO OBYVATELSTVA NAD 15 LET V JEDDNOTLIVÝCH ORP
80
A. PODKLADY
2.7.9. DALŠÍ VLIVY POPULAČNÍHO VÝVOJE
Podíly živě narozených mimo manželství jsou významným negativním jevem ve společnosti, pohybují-li se
okolo 50 % a více. Takto závažný stav je pouze v krajích Karlovarském (55,1 %) a Ústeckém (53,6 %).
Jihočeský kraj s hodnotou 38,0 % se pohybuje těsně pod republikovou hodnotou 38,8 %. Z pohledu ORP se
pod krajským průměrem pohybují České Budějovice, Dačice, Milevsko (vůbec nejnižší hodnota v kraji 29,6
%), Soběslav, Strakonice, Tábor, Týn nad Vltavou. Nejvyšší podíl má ORP Český Krumlov (46,0 %).
50
46,0
45,6
45
40,5
40,2
38,9
40
35
45,5
42,7
33,7
41,9
40,4
37,9
39,2
36,1
33,5
36,9
32,8
29,6
30
25
20
15
10
5
0
2000
2003
2006
2009
Pokud budeme hodnotit náboženské vyznání na úrovni krajů, pak je to pro českou společnost spíše
záležitost statistického významu. Česká republika vykazuje jednu z nejnižších hodnot podílu věřících na
celkovém obyvatelstvu na světě a to něco přes 31 %. Obyvatelstva bez vyznání a tedy i vlivu religiózních
hodnotových měřítek je už téměř 70 %. Pouze v jednom kraji přesahuje religiozita 50 % (Zlínský kraj) a ve
třech dalších 40 % (kraje Vysočina, Jihomoravský a Moravskoslezský). Podílem věřících okolo 35 % je
Jihočeský kraj mírně nadprůměrným v ČR. Naprostá dominance ateistů (více než 80 %) je typická pro tyto
kraje: Ústecký, Liberecký a Karlovarský.
České obyvatelstvo je od konce 40. let minulého století, kdy došlo na základě dohod vítězných mocností 2.
světové války k dohodě ohledně odsunutí značné části občanů Československa s německou národností,
státem národnostně homogenním. Je to typ, ve kterém ani jedna z menšin nedosahuje 10 % podílu na
celkovém obyvatelstvu nebo případně alespoň dvě menšiny s váhou nad 5 %. A současně většinová
národnost neklesá svoji relativní váhou na počtu obyvatel pod 90 %. Česká národnost dosáhla nejvyššího
podílu počátkem 80. let 20. století. A nemění toto tvrzení ani skutečnost, že v poválečné éře se až v roce
1991 poprvé objevuje v možnostech výběru národnost moravská. Mnoho historicko-kulturních,
historicko-politických a ekonomicko-politických znaků podporuje většinový názor, že mezi oběma
národnostmi není podstatnějších rozdílů. To ostatně doložila dvě poslední sčítání lidu, kdy došlo i
k výraznému snížení relativní četnosti moravské národnosti z 13,2 % na 3,7 %. Protože se zahraniční
migrace na území našeho státu začínají výrazněji projevovat až od roku 2003, nebylo zastoupení jiných
národností za posledních více než 50 let nijak významné. Přesto zaslouží zmínku ještě dvě národnosti.
První z nich je národnost romská. Bohužel v metodice sčítání lidu se objevuje až od roku 1991.
Deklaratorně se k ní přihlásilo okolo 30 tisíc jedinců, ale o deset let později při posledním sčítání lidu už
jenom 12 tisíc. Občané romského původu se hromadně ke své národnosti nehlásí. Různé odborné odhady
se pohybují okolo 3 až 4 %, což by představovalo 300 až 400 tisíc Rómů. Byla by tak tato národnost
nejsilněji zastoupenou menšinou na území Česka, když bychom národnost moravskou sloučili s českou.
Druhou početnou skupinou jsou občané slovenské národnosti, kterých byla necelá dvě procenta (200
tisíc) při posledním sčítání lidu. Všechny ostatní národnosti již nepřekonávají hranici 0,5 % (50 tisíc
GRAF 28 - PODÍL DĚTÍ NAROZENÝCH MIMO MANŽELSTVÍ
81
A. PODKLADY
jedinců). Nicméně vzhledem ke změnám vah celkového přírůstku ve prospěch migračních vlivů nelze dnes
jasně předvídat změny i v národnostním složení obyvatel Česka. Pokud jde o rozdílnosti na úrovni českých
krajů, potom mezi nejpočetnější českou národností s podílem nad 95 % patří kraje Pardubický,
Středočeský, Plzeňský, Jihočeský a Královéhradecký. Ale to platí výhradně proto, že k územím s největším
zastoupením Moravanů patří kraje Jihomoravský, Olomoucký, Vysočina a Moravskoslezský. Pokud
bychom větev českou sloučili s větví moravskou, potom by 95 % hranici překročili rovněž kraje Vysočina,
Zlínský, Jihomoravský a Olomoucký. U zbývajících pěti krajů se projevuje statisticky významné zastoupení
především národnosti slovenské (kraje Karlovarský, Moravskoslezský, Ústecký, Liberecký a hlavní město
Praha) nebo polské (Moravskoslezský kraj) a německé (Karlovarský kraj a Ústecký kraj). Romská
populace je nejvíce koncentrována především do krajů Karlovarského a Ústeckého a dále v menší míře do
krajů Královéhradeckého, Libereckého, Moravskoslezského, Olomouckého, Středočeského a Plzeňského.
Zbývajících šest krajů včetně Jihočeského má relativní četnost romského etnika velmi nízkou (pod 0,12 %,
tzn. pod celostátní průměrnou hodnotou). Musíme však vzít v úvahu rozdíly dané tím, že se k romské
menšině hlásí výjimečně málo Rómů. Ale zdá se být vysoce pravděpodobné, že míra nepřihlašování se ke
své národnosti je u Rómů územně rovnoměrně rozložená. V dalším sčítání SLDB budou informace o
národnosti opět nepovinnou položkou.
82
2.8.
A. PODKLADY
BYDLENÍ
Na počátku 90. let došlo k ukončení státem organizované komplexní bytové výstavby, především
budování panelových sídlišť s omezenými plochami zeleně a žádoucí míry občanské vybavenosti.
Dokončování bylo realizováno pomocí státních dotací a řízeno příslušnými okresními úřady. Během
posledních let byl téměř veškerý bytový fond zákonem převeden do majetku jednotlivých obcí v kraji, což
ovlivnilo výši investičních prostředků investovaných do rekonstrukcí a výstavby nového bytového fondu –
v posledních letech také díky lepší dostupnosti státem podporovaných hypotéčních úvěrů. Předpokladem
pro udržení obyvatel v kraji a zajištění přírůstku stěhováním z jiných krajů republiky i ciziny je zajištění
dostatečného počtu bytů pro zájemce. Z dlouhodobého hlediska od roku 2000 je vývoj bytové výstavby
relativně rovnoměrný s patrným nárůstem v zahajování bytů zejména v letech 2006 až 2008.
U dokončených bytů se nejvíce bytů realizovalo v roce 2008. Výrazný pokles zahajované výstavby se
projevil v souvislosti s nástupem celosvětové ekonomické krize již v roce 2009 a pak zejména v roce 2010.
Mění se přitom nároky na velikostní strukturu bytů a jejich vybavení. S rostoucím počtem jednočlenných
domácností a zvyšujícím se podílem starších osob v populaci se bude zvyšovat i zájem o malometrážní
byty s menším počtem obytných místností. V současnosti i blízké budoucnosti jsou zásadní pro zájem o
malometrážní byty ekonomické aspekty. Mohou se však zvyšovat také požadavky na technickou
vybavenost bytů, bezbariérový přístup a další služby související se zvyšujícím se podílem starší populace.
2.8.1. VÝSTAVBA BYTŮ
Při pohledu na časovou řadu v letech 2005 – 2010 lze konstatovat, že v České republice byla v roce 2010
zahájena stavba nejmenšího počtu bytů, stavba maximálního počtu bytů byla zahájena v roce 2007, což byl
zároveň rok největšího počtu dokončených bytů.
TABULKA 56 - ZAHÁJENÉ BYTY V KRAJÍCH ČR V LETECH 2005 - 2010
Česká republika
Středočeský kraj
Jihočeský kraj
Plzeňský kraj
Karlovarský kraj
Ústecký kraj
Liberecký kraj
Pardubický kraj
Vysočina
Jihomoravský kraj
Olomoucký kraj
Zlínský kraj
2005
40 381
8 124
9 565
2 359
1 698
677
1 385
961
1 970
1 711
1 633
4 887
1 760
1 645
2 006
2006
43 747
7 901
8 407
2 689
2 252
760
1 798
1 595
2 012
2 262
1 723
5 909
1 793
1 724
2 922
Rok
2007
2008
43 796
43 531
7 886
6 810
8 201
9 516
2 568
2 841
2 117
2 458
588
769
1 913
1 829
1 244
1 591
2 087
2 396
2 498
1 733
1 671
1 591
5 614
4 196
2 167
2 280
2 010
1 607
3 232
3 914
2009
37 319
5 719
7 516
1 910
2 084
845
1 631
1 535
1 942
2 078
1 380
4 427
1 840
1 300
3 112
2010
28 135
2 878
6 448
1 793
2 031
608
1 220
1 152
1 254
1 251
1 154
3 414
1 163
1 228
2 541
2009
38 473
7 397
7 421
2 149
2 051
512
1 087
1 480
1 516
1 612
1 416
4 928
2 026
1 894
2 984
2010
36 446
6 151
7 405
2 137
1 904
867
1 097
1 256
1 807
1 644
1 772
4 457
1 648
1 403
2 898
Celkem
236 909
39 318
49 653
14 160
12 640
4 247
9 776
8 078
11 661
11 533
9 152
28 447
11 003
9 514
17 727
TABULKA 57 - DOKONČENÉ BYTY V KRAJÍCH ČR V LETECH 2005 - 2010
2006
30 190
5 186
5 957
1 909
2 067
638
1 119
1 024
1 218
1 515
1 495
3 985
1 307
1 138
1 632
Rok
2007
2008
41 649
38 380
9 422
6 328
8 599
8 041
2 088
2 707
1 905
2 662
543
628
1 153
993
1 198
1 355
1 796
1 919
1 866
1 847
1 681
1 729
6 013
4 553
1 766
1 839
1 661
1 326
1 958
2 453
Celkem
218 001
41 048
43 507
12 946
12 564
4 337
6 491
7 446
9 679
9 884
9 666
27 752
9 704
9 128
13 849
Kapitola: Bydlení
Česká republika
Středočeský kraj
Jihočeský kraj
Plzeňský kraj
Karlovarský kraj
Ústecký kraj
Liberecký kraj
Pardubický kraj
Vysočina
Jihomoravský kraj
Olomoucký kraj
Zlínský kraj
2005
32 863
6 564
6 084
1 956
1 975
1 149
1 042
1 133
1 423
1 400
1 573
3 816
1 118
1 706
1 924
83
1 793
2 137
2 841
2 707
2 689
2 568
1 910
2 149
2 000
2 088
2 500
1 909
3 000
2 359
1 956
2009
2010
1 500
1 000
500
0
2005
2006
2007
Zahájené byty
2008
Dokončené byty
GRAF 29 - ZAHÁJENÉ A DOKONČENÉ BYTY V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2005 - 2009
A. PODKLADY
V roce 2010 byla v Jihočeském
kraji zahájena výstavba 1793
bytů, zatímco dokončeno bylo
2137
bytů.
Převaha
dokončovaných bytů nad byty
zahajovanými jde jednoznačně na
vrub omezování bytové výstavby
v zahajování vlivem ekonomické
krize. Od roku 1996 byla zahájena
výstavba nejmenšího počtu bytů.
Z dlouhodobého hlediska v letech
1999 – 2009) bylo postaveno
nejvíce
bytů
v ORP
České
Budějovice (7002), potom Tábor
(3006) a Český Krumlov (1437),
naopak i z dlouhodobého hlediska
jsou na tom nejhůře ORP Týn nad
Vltavou (41), Vodňany (79).
Výstavba bytů v jednotlivých ORP se dost
podstatně lišila. Nejvíce bytů bylo
dokončeno v přepočtu na tisíc obyvatel v
ORP České Budějovice (4,5) a Vimperk
(4,1). Hranici 4 bytů na tisíc obyvatel se
přiblížily ještě ORP Trhové Sviny a
Třeboň. Naopak nejméně bytů bylo
relativně dokončeno v ORP Týn nad
Vltavou (jen 0,3) a Vodňany (jen 0,7).
OBRÁZEK 17 - VÝSTAVBA BYTŮ NA 1000 OBYVATEL V ORP V LETECH 2000 - 2009
2000
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
22
249
94
27
48
35
65
62
195
64
163
247
86
75
1
65
4
2001
24
596
85
12
105
25
60
46
135
51
74
388
45
131
0
42
0
2002
108
465
130
64
143
49
74
144
124
48
162
194
61
86
0
47
1
2003
13
512
128
18
121
43
60
31
90
18
34
235
44
56
0
40
17
2004
52
826
48
43
112
53
76
31
79
104
121
311
65
158
19
89
6
2005
18
807
227
26
103
9
63
56
48
53
56
184
51
162
0
81
12
2006
18
795
118
50
170
12
32
44
71
62
76
209
65
101
5
75
6
2007
21
577
179
39
220
56
25
89
108
40
44
391
102
54
5
128
10
2008
27
1128
236
38
172
47
25
240
61
36
111
338
65
79
6
85
13
2009
18
797
117
41
153
36
44
238
103
50
52
286
88
35
5
77
9
Celkem
na 1000
obyvatel
2,3
4,5
3,3
1,8
2,8
1,9
2,8
1,9
3,0
2,4
2,0
3,5
3,8
3,7
0,3
4,1
0,7
Kapitola: Bydlení
TABULKA 58 - VÝSTAVBA BYTŮ NA 1000 OBYVATEL V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2000 - 2009
84
A. PODKLADY
1200
797
1000
800
9
77
5
35
88
286
52
50
103
238
44
36
153
41
200
18
400
117
600
0
rok 2007
rok 2008
rok 2009
GRAF 30 - VÝSTAVBA BYTŮ V ORP V LETECH 2007, 2008 A 2009
Z dlouhodobého hlediska se stavělo do
roku 2009 nejvíce rodinných domů
v ORP České Budějovice (3975) a Tábor
(1241), naopak nejméně rodinných
domů se stavělo v ORP Týn nad Vltavou
(21)
a
Vodňany
(67).
Počtu
dokončených
rodinných
domů
odpovídá většinou i relace ve vztahu
k obyvatelstvu.
Nejvíce
rodinných
domů bylo v přepočtu na tisíc obyvatel
dokončeno v ORP Č. Budějovice a
Trhové Sviny, naopak nejméně v ORP
Týn nad Vltavou a Vodňany.
Nejvíce bytových domů bylo do
roku 2009 postaveno v ORP České
Budějovice (91) a Český Krumlov
(58), naopak nejméně bytových
domů bylo postaveno v ORP Týn
nad Vltavou (žádný) a Vodňany (2).
V přepočtu na obyvatelstvo se
nemění pořadí na posledních
místech, jiné jsou ale výsledky
podle největšího relativního počtu
dokončených bytových domů.
Jednoznačně nejvíce jich bylo
dokončeno v ORP Český Krumlov,
kde připadalo v průměru 1,3 domu
na 10 tisíc obyvatel. Poté následují
ORP Vimperk, Kaplice a Tábor. ORP
Č. Budějovice se pak zařazuje až na
5. místo.
Kapitola: Bydlení
OBRÁZEK 18 - VÝSTAVBA RODINNÝCH DOMŮ V LETECH 1999 - 2009
OBRÁZEK 19 - VÝSTAVBA BYTOVÝCH DOMŮ V LETECH 1999 - 2009
85
A. PODKLADY
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
17
507
95
33
110
29
32
92
77
47
45
166
59
30
5
49
9
18
797
117
41
153
36
44
238
103
50
52
286
88
35
5
77
9
18
544
102
34
115
33
32
93
78
47
47
172
61
32
5
59
9
223
8
49
11
53
17
8
-
7
9
4
18
3
1
4
7
3
2
23
8
1
4
-
18
2
1
5
8
1
2
1
-
79
27
-
4
3
1
4
11
4
4
2
8
2
1
2
-
nebytové budovy
stavební úpravy
stávajícího
nebytového prostoru
domy s
pečovatelskou
službou a domovypenziony
nástavby, přístavby
a vestavby v BD
nástavby, přístavby
a vestavby v RD
bytové domy
Celkem bytů
10
1
5
1
4
1
1
-
rodinné domy
Dokončené byty v tom podle charakteru bytové budovy
Počet bytových domů
Počet rodinných domů
TABULKA 59 - DOKONČENÉ BYTY PODLE DRUHU STAVBY V ORP V ROCE 2009
1
1
1
3
1
3
1
4
-
Z tabulky dokončených bytů podle druhu stavby za rok 2009 vyplývá, že jednoznačně nejvíce bytů je ve
všech ORP v rodinných domech. Nejvíce bytů bylo postaveno v ORP České Budějovice (544), naproti tomu
nejméně bytů v rodinných domech bylo dokončeno v ORP Týn nad Vltavou. V bytových domech bylo
nejvíce bytů dokončeno v ORP České Budějovice (223), významné jsou rovněž počty v ORP Tábor a Písek.
Nástavby, přístavby a vestavby, stejně jako ostatní formy výstavby jsou pak již ve většině ORP pouze
doplňkovým, ne příliš významným typem výstavby. Výjimkou jsou ale domy s pečovatelskou službou,
které byly v roce 2009 dokončeny v ORP Písek a Tábor.
100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
Dokončené byty v rodinných domech
Dokončené byty v bytových domech
Dokončené byty v nástavbách, přístavbách a vestavbách
Dokončené byty ostatní
GRAF 31 - DOKONČENÉ BYTY PODLE DRUHU V JEDNOTLIVÝCH ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2009
Kapitola: Bydlení
0%
86
A. PODKLADY
2.8.2. OBVYKLÉ NÁJEMNÉ
Údaje o místním obvyklém nájemném jsou získávány od společnosti IRI Brno, spol. s r.o., která
dlouhodobě sleduje stav a vývoj tržního (místně obvyklého) nájemného v obcích ČR v rámci Komplexního
Informačního Systému Ekonomiky Bydlení (KISEB).
Z údajů v následujícím grafu je patrné, že nejvyšší nájemné bylo v roce 2009 v Třeboni (117,98 Kč/m2),
potom v Českém Krumlově (94,96 Kč/m2) a v Českých Budějovicích (93,8 Kč/m2). Nejmenší nájemné bylo
v roce 2009 v Milevsku (54,22 Kč/m2), ve Vimperku (56,98 Kč/m2), Soběslavi (61,23 Kč/m2), v Týně nad
Vltavou (62,88 Kč/m2).
TABULKA 60 - MÍSTNÍ OBVYKLÉ NÁJEMNÉ VE VYBRANÝCH OBCÍCH V LETECH 2006 -2009
2006
63,70
83,38
70,47
58,70
71,66
65,06
66,46
73,22
56,73
67,07
72,00
75,11
64,92
74,84
55,92
55,05
67,59
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
2007
70,90
86,57
80,34
55,31
68,17
69,96
74,94
89,68
57,26
66,48
77,66
78,31
66,10
79,12
57,00
52,58
73,80
2008
72,44
99,16
92,01
60,44
73,40
91,60
66,17
92,66
65,87
61,42
82,84
73,20
75,20
102,24
62,37
57,37
73,46
2009
72,79
93,80
94,96
70,01
83,46
85,26
54,22
73,55
69,50
61,23
79,93
76,46
71,35
117,98
62,88
56,98
74,26
Při pohledu na tabulku místního obvyklého nájemného z vybraných obcí Jihočeského kraje (sídla ORP) lze
konstatovat, že nájemné obvykle s časem roste, protože převážná většina vybraných obcí dosáhla svého
maxima v ceně nájemného v roce 2009 (příp. 2008) a svého minima v roce 2006. Soběslav na rozdíl od
ostatních dosáhla svého maxima již v roce 2006 a od tohoto roku cena nájemného soustavně klesá.
Podobně jako Soběslav je na tom ještě Milevsko, které v roce 2009 rovněž dosáhlo svého minima v ceně
nájemného.
67,59
74,26
55,05
56,98
55,92
62,88
64,92
71,35
75,11
76,46
79,93
72
67,07
61,23
56,73
69,5
73,22
73,55
85,26
65,06
71,66
83,46
70,01
94,96
58,7
66,46
54,22
60
70,47
80
83,38
93,8
100
63,7
72,79
místní obvyklé nájemné v Kč/m2
120
74,84
117,98
140
40
20
rok 2006
rok 2009
GRAF 32 – MÍSTNÍ OBVYKLÉ NÁJEMNÉ VE VYBRANÝCH OBCÍCH V LETECH 2006, 2009
Kapitola: Bydlení
0
87
A. PODKLADY
2.8.3. STRUKTURA STÁŘÍ BYTOVÉHO FONDU
Struktura stáří domů v České republice je patrná z následující tabulky. Největším podílem trvale
obydlených domů postavených do roku 1919 disponuje Ústecký kraj, domů postavených v letech 1920 –
1945 Hlavní město Praha, domů postavených v letech 1946 – 1980 Moravskoslezský kraj, domů
postavených v letech 1981 – 1990 kraj Vysočina a domů postavených v letech 1991 – 2001 Olomoucký
kraj. Jihočeský kraj se pohybuje obvykle těsně nad celorepublikovým průměrem, výjimku tvoří starší
domy postavené v letech 1920 – 1945.
TABULKA 61 - STRUKTURA STÁŘÍ DOMŮ V ČR (SLDB 2001)
z toho postavené v období (vyjádřeno v %)20
do roku
19201946198119911919
1945
1980
1990
2001
16,0
19,7
39,1
13,3
10,5
13,2
33,0
30,2
10,7
10,9
17,6
21,3
35,8
12,5
11,0
18,1
15,4
39,8
14,0
11,0
17,2
21,8
36,4
12,8
10,4
21,8
27,9
27,8
9,8
10,8
25,5
24,3
27,2
11,4
9,4
26,9
21,0
26,8
13,7
9,7
18,2
20,1
36,2
13,9
10,1
15,0
17,0
42,4
14,2
10,2
13,4
15,2
44,5
15,5
10,3
12,6
19,1
42,5
14,2
10,6
16,8
17,6
40,1
13,3
11,1
8,4
17,3
48,8
14,1
10,6
10,6
14,9
49,7
13,7
10,1
Trvale
obydlené domy
Česká republika
Hl. m. Praha
Středočeský kraj
Jihočeský kraj
Plzeňský kraj
Karlovarský kraj
Ústecký kraj
Liberecký kraj
Pardubický kraj
Vysočina
Jihomoravský kraj
Olomoucký kraj
Zlínský kraj
1 630 705
82 160
239 553
111 544
95 538
35 666
105 241
66 347
101 662
96 680
103 556
205 293
110 568
114 576
162 321
Průměr. stáří
obydlených
domů 21
46,92
50,83
48,67
46,45
48,58
54,96
55,85
54,51
48,31
44,72
42,88
44,2
46,55
41,04
42,03
TABULKA 62 - PROCENTUELNÍ VYJÁDŘENÍ PODÍLU BYTŮ V DOMECH PODLE OBDOBÍ JEJICH VÝSTAVBY V ORP (SLDB 2001)
20
Podíl bytů v domech z období výstavby domu
do 1919
10,9
8,9
8,2
14,1
12,5
8,3
6,8
9,0
9,2
9,9
8,2
7,1
11,2
13,8
8,7
9,3
11,4
1920 - 1945
1946 - 1970
1971 - 1980
1981 - 1990
1991 - 2001
7,5
8,6
7,8
8,1
8,3
5,8
6,1
10,2
5,7
11,1
7,9
9,8
6,5
8,5
7,2
7,5
8,8
16,1
21,8
21,5
16,9
14,5
20,3
22,3
16,6
20,1
18,2
21,8
23,3
17,8
18,1
17,5
20,9
16,3
19,4
21,2
23,6
20,1
22,3
22,5
20,4
21,3
21,5
18,3
22,4
20,4
19,3
18,0
18,4
18,3
19,5
14,1
18,4
14,4
12,8
14,1
19,3
13,1
14,3
15,3
16,2
15,1
14,8
12,0
12,4
21,9
13,6
10,0
5,1
9,2
9,9
8,5
7,5
9,7
6,2
7,8
7,7
7,8
6,1
6,8
7,4
7,6
4,1
6,2
9,6
Procentuelní podíl je vyjádřen jako podíl počtu bytů postavených v daném období na celkovém počtu
bytů v daném kraji
21
Průměrné stáří domu je počítáno jako aritmetický průměr ze souboru domů se zjištěným stářím domů.
Údaj o stáří domu je odvozen z období výstavby nebo rekonstrukce domu.
Kapitola: Bydlení
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
celkový
počet
bytů
6727
63426
17144
8358
20962
7702
9572
24608
14990
9865
20439
36029
8170
11780
6318
8443
5359
88
A. PODKLADY
Z procentuelního vyjádření podílu bytů v domech podle stáří jejich výstavby vyplývá, že největším
podílem nejstarších bytů disponují ORP Dačice a Třeboň (zejména byty postavené do roku 1919). Naopak
v ORP Kaplice a Milevsko je podíl domů postavených do roku 1945 nejmenší., V posledním období, tedy u
bytů postavených 1991 – 2001, se podíly pohybují u všech ORP pod 10 % z celkového počtu bytů, K této
hranici se nejvíce přiblížily ORP Český Krumlov, Kaplice, Vodňany a České Budějovice. Naopak Týn nad
Vltavou a Blatná měly podíl nejnovějších domů nejnižší.
100,0
90,0
9,2
80,0
70,0
60,0
5,1
30,0
14,4
12,8
21,2
23,6
20,1
19,4
16,1
21,8
21,5
7,5
8,6
7,8
8,9
8,2
20,0
10,0
10,9
0,0
9,7
8,5
14,1
50,0
40,0
18,4
9,9
16,9
8,1
do 1919
14,1
7,5
6,2
14,1
19,3
22,3
22,5
20,4
20,3
22,3
14,5
13,1
8,3
5,8
12,5
1920 - 1945
8,3
6,1
6,8
7,8
7,7
14,3
15,3
21,3
21,5
16,6
9,0
9,2
15,1
6,8
14,8
18,3
22,4
20,4
19,3
21,8
23,3
7,9
9,8
8,2
7,1
11,1
9,9
1971 - 1980
7,6
4,1
12,4
21,9
7,4
12,0
18,2
5,7
1946 - 1970
16,2
20,1
10,2
6,1
7,8
18,0
18,4
18,1
17,8
17,5
9,6
13,6
10,0
18,3
19,5
20,9
16,3
8,5
6,5
11,2
6,2
13,8
1981 - 1990
7,2
7,5
8,7
9,3
8,8
11,4
1991 - 2001
Kapitola: Bydlení
GRAF 33 - PROCENTUELNÍ VYJÁDŘENÍ PODÍLU BYTŮ V DOMECH PODLE OBDOBÍ JEJICH VÝSTAVBY DOMU (SLDB 2001)
89
A. PODKLADY
2.8.4. OBYDLENOST BYTŮ
Údaje o obydlenosti bytů a domů jsou k dispozici pouze ze sčítání lidu, domů a bytů (poslední v roce
2001). Nejvíce domů z uvedené databáze bylo v kraji Středočeském (307 120) a nejméně v kraji
Karlovarském (39 866), Jihočeský kraj na 4. místě (147 970).
TABULKA 63 - OBYDLENOST DOMŮ V KRAJÍCH ČR (SLDB 2001)
Česká republika
Hl. m. Praha
Středočeský kraj
Jihočeský kraj
Plzeňský kraj
Karlovarský kraj
Ústecký kraj
Liberecký kraj
Pardubický kraj
Vysočina
Jihomoravský kraj
Olomoucký kraj
Zlínský kraj
z toho
Domy
celkem
Trvale
obydlené
domy
rodinné
domy
1 969 018
88 200
307 120
147 970
120 279
39 866
124 567
84 883
128 770
118 714
129 165
237 514
126 825
133 402
181 743
1 630 705
82 160
239 553
111 544
95 538
35 666
105 241
66 347
101 662
96 680
103 556
205 293
110 568
114 576
162 321
1 406 806
50 258
218 740
98 148
82 423
25 448
82 466
55 014
88 594
86 696
94 685
185 148
97 613
105 977
135 596
bytové domy
Neobydlené
domy s byty
195 270
29 659
16 981
11 368
11 430
8 973
20 482
9 444
10 580
8 116
7 441
17 847
11 117
7 270
24 562
338 003
6 032
67 520
36 397
24 720
4 197
19 312
18 524
27 082
22 000
25 590
32 158
16 246
18 820
19 405
z toho
rodinné
domy
bytové domy
325 271
5 442
65 569
35 423
23 842
3 662
17 983
17 713
25 980
21 284
24 934
31 348
15 493
18 174
18 424
1 604
193
141
128
86
58
411
93
84
33
37
80
73
20
167
162 321
19 405
114 576
18 820
110 568
16 246
32 158
103 556
25 590
22 000
96 680
101 662
27 082
66 347
18 524
105 241
19 312
35 666
4 197
95 538
24 720
50000
67 520
100000
6 032
150000
82 160
200000
111 544
250000
36 397
300000
205 293
239 553
Největší počet trvale obydlených domů ale i neobydlených domů s byty má Středočeský kraj, naopak
nejmenší počet trvale obydlených domů ale i neobydlených domů s byty má Karlovarský kraj. Jihočeský
kraj je s počtem trvale obydlených domů na 5. místě a s počtem neobydlených domů s byty na 2. místě.
V relaci k celkovému počtu domů má nejvíce neobydlených domů Jihočeský kraj a kraj středočeský je na
druhém místě.
0
Trvale obydlené domy
Neobydlené domy s byty
V Jihočeském kraji je z pohledu obydlenosti bytů situace v kraji relativně vyrovnaná. Rozdíly ve struktuře
domovního fondu jsou dány charakterem osídlení. V převážně venkovském prostoru převažují rodinné
domy, v ORP s většími městy je významnější podíl bytů v bytových domech. Více než polovinu bytového
fondu tak tvoří byty v bytových domech především v ORP bývalých okresních měst, ale také v ORP Kaplice
a Vimperk. Neobydlené byty svým počtem v roce 2001 odpovídaly celé pětině trvale obydlených. Jejich
nejvyšší podíly byly v ORP Blatná, Milevsko, Trhové Sviny a Vodňany. V těchto ORP byl také nadprůměrný
podíl neobydlených bytů sloužících k rekreaci. Relativně nejvíce bytů k rekreaci se projevil v ORP Vimperk
a rovněž v ORP Jindřichův Hradec byl jejich podíl výrazně nadprůměrný.
Kapitola: Bydlení
GRAF 34 - OBYDLENOST DOMŮ V KRAJÍCH ČR (SLDB 2001)
90
A. PODKLADY
TABULKA 64 - OBYDLENOST BYTŮ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE (SLDB 2001)
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
celkový
počet bytů
TOB+NOB
Průměrný
počet
osob v
TOB
Průměrná
obytná
plocha na
osobu v
TOB
6 727
63 426
17 144
8 358
20 962
7 702
9 572
24 608
14 990
9 865
20 439
36 029
8 170
11 780
6 318
8 443
5 359
2,7
2,6
2,7
3,0
2,8
2,8
2,7
2,6
2,8
2,7
2,7
2,7
2,8
2,7
2,7
2,7
2,7
20,2
19,0
18,2
18,9
19,0
17,9
19,7
20,0
18,6
20,2
18,9
19,2
19,2
19,8
20,0
19,1
20,3
Trvale obydlené byty
celkem
Trvale neobydlené byty
v
v bytových
rodinných
domech
domech
4 988
56 304
14 734
6 789
16 806
6 671
7 229
19 684
12 070
8 089
16 807
30 018
6 163
9 346
4 971
6 520
4 092
3 240
22 511
6 413
4 673
8 769
2 914
4 357
8 885
5 451
5 023
8 053
14 771
4 023
5 257
2 753
3 058
2 588
1 680
33 442
8 106
2 038
7 841
3 648
2 796
10 564
6 443
2 994
8 596
14 941
2 087
3 954
2 177
3 314
1 439
celkem
1 739
7 122
2 410
1 569
4 156
1 031
2 343
4 924
2 920
1 776
3 632
6 011
2 007
2 434
1 347
1 923
1 267
sloužící k
rekreaci
obydlené
přechodně
1 126
1 726
647
840
2 514
438
1 386
2 658
1 576
905
1 796
3 205
1 179
1 110
777
1 319
649
218
1 921
477
251
567
146
304
758
439
284
614
929
193
406
171
236
159
56 304
Z pohledu průměrného počtu osob v trvale obydlených bytech jednotlivých ORP neexistují velké rozdíly.
Mírně podprůměrný je počet osob na byt v ORP České Budějovice a Písek (v obou 2,6), naopak v ORP
Dačice je počet nadprůměrný (3,0). Poněkud větší rozdíly jsou ve velikosti bytů podle obytné plochy.
Největší je v ORP Vodňany (20,3 m2) naopak nejmenší ORP Kaplice (17,9 m2).
60 000
4 092
1 267
6 520
1 923
4 971
1 347
6 163
2 007
6 011
16 807
3 632
8 089
1 776
12 070
2 920
4 924
7 229
2 343
6 671
1 031
16 806
4 156
6 789
1 569
2 410
7 122
10 000
4 988
1 739
20 000
14 734
30 000
19 684
40 000
9 346
2 434
30 018
50 000
0
GRAF 35 - OBYDLENOST BYTŮ V JEDNOTLIVÝCH ORP (SLDB 2001)
Neobydlené byty
Kapitola: Bydlení
91
20,5
20,2
20,0
19,5
19,7
19,0
18,9
19,0
18,5
A. PODKLADY
20,3
20,2
20,0
19,8
19,2
19,0
18,9
19,2
20,0
19,1
18,6
18,2
18,0
17,9
17,5
17,0
16,5
Průměrná obytná plocha na osobu v TOB (m2)
OSOBU V TOB V JEDNOTLIVÝCH ORP (SLDB 2001)
Kapitola: Bydlení
GRAF 36 – PRŮMĚRNÁ OBYTNÁ PLOCHA NA
92
2.9.
A. PODKLADY
REKREACE
V České republice v roce 2010 počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních meziročně vzrostl
o 0,4 procenta, počet ubytovaných hostů se zvýšil o 1,9 procenta. Poprvé od roku 2008 se tak v roce 2010
zastavil pokles návštěvnosti. Zahraničních návštěvníků přijelo loni o pět procent více a jejich počet
přenocování se zvýšil o 3,5 procenta. Naopak domácích hostů v hromadných ubytovacích zařízeních o 1,3
procenta ubylo. Přírodní prostředí Jihočeského kraje s vysokou lesnatostí, vodními plochami a velkým
počtem kulturních památek (téměř 6 tis. objektů) je využíváno k návštěvám a rekreaci občany z celé ČR a
v hojné míře i zahraničními turisty. V letním období láká zejména oblast Lipna, Orlíku, jihočeských
rybníků, ale také Šumavy, v zimě pak lyžařské areály Zadov - Churáňov a Lipno - Kramolín. V roce 2001
(poslední cenzus ubytovacích zařízení) bylo k dispozici v kraji 64,3 tis. lůžek (z toho téměř polovina je
sezónních) a kolem 20 tis. míst na volné ploše (k táboření). Ve struktuře ubytovacích zařízení bylo 218
hotelů s 12,3 tisíci lůžek, 403 penziónů s 9,4 tis. lůžky, 107 kempů (8,3 tis. lůžek), 406 ostatních
hromadných ubytovacích zařízení (26,8 tis. lůžek) a 1 671 individuálních ubytovatelů (10,1 tis. lůžek).
Specifikem kraje je rovněž existence více než 25 tis. zařízení pro individuální rekreaci (chaty, rekreační
chalupy). V roce 2010 se v kraji ve statisticky sledovaných hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo
více než 890 tis. návštěvníků, z toho cca 289 tis. ze zahraničí, převážně ze SRN, Nizozemska a Rakouska.
Řada zahraničních turistů přijíždí na jednodenní návštěvy, které není zatím možno statisticky sledovat.
Navštěvují především centra blízká hranici.
2.9.1. HOSPODÁŘSKÝ VÝZNAM CESTOVNÍHO RUCHU
Cestovní ruch jednoznačně patří mezi významná hospodářská odvětví Jihočeského kraje, což je patrné z
podílu Jihočeského kraje na celkovém počtu návštěvníků v rámci celé České republiky (dále ČR).
V návštěvnosti kraje dlouhodobě převažovaly růstové tendence a podíl na celkové návštěvnosti ČR
přesahoval 8 %. Hospodářský význam cestovní ruchu je podstatný také proto, že turisté mířící do České
republiky i do Jihočeského kraje vyhledávají stále luxusnější ubytování. Potvrzuje to statistika Českého
statistického úřadu za rok 2010, podle níž se více hostů při svém pobytu v České republice ubytuje ve
vícehvězdičkových hotelech. Pro Jihočeský kraj také platí zvýšený zájem o luxusnější ubytování. Je to dáno
zejména změnou struktury návštěvníků. Přibývá zahraničních turistů, kteří obvykle vyhledávají kvalitnější
služby. To se odráží i na volbě vícehvězdičkových hotelů. Návštěvnost Jihočeského kraje ze strany cizinců
stoupla ve třetím čtvrtletí roku 2010 takřka o šest procent. V některém z hromadných ubytovacích
zařízení v Jihočeském kraji se od června do konce září 2010 ubytovalo 465 000 turistů, z toho 123 000
zahraničních, čímž se jižní Čechy dostaly z hlediska celkové návštěvnosti českých regionů na druhé místo
hned za Prahu.
TABULKA 65 - DLOUHODOBÝ VÝVOJ POČTU HOSTŮ V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ V JIHOČESKÉM KRAJI
2001
z toho cizinci
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
961
983
1.009
1.007
995
1.011
1.022
984
974
-
48.015
50.735
51.130
51.685
52.011
53.504
53.590
51.381
50.656
-
920.097 796.265 936.338 1.067.843 1.023.289 1.101.216 978.717 936.032 917.033 899.274
241.802 245.864 246.145
318.487
326.962
333.402 315.629 301.115 283.187 289.541
Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického úřadu, České Budějovice, www.cbudejovice.czso.cz
Kapitola: Rekreace
Počet ubytovacích
zařízení
Počet lůžek
v ubyt. zařízeních
Počet hostů
v ubyt. zařízeních
93
A. PODKLADY
899 274
917 033
936 032
978 717
1 101 216
936 338
796 265
920 097
1 000 000
937 999
1 200 000
1 023 289
1 067 843
800 000
Počet
hostů
315 629
301 115
283 187
289 541
2003
333 402
246 145
2002
326 962
245 864
2001
nerezidenti
318 487
241 802
400 000
218 342
600 000
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
200 000
0
2000
GRAF 37 - NÁVŠTĚVNOST V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000 - 2010
Počet ubytovaných hostů se v kraji v roce 2010 ve srovnání s rokem 2009 snížil o 1,9 procenta, počet
přenocování meziročně klesl o 3,7 procenta. Ubytovalo se tu 899.274 turistů, kteří zde strávili 2,7 milionu
nocí. Vyplynulo to z údajů Českého statistického úřadu. Návštěvnost klesá od roku 2007. Důvodem je
nízký počet luxusnějších ubytovacích kapacit, které jsou dle statistiky z loňského listopadu trendem.
V jižních Čechách převládají levnější penziony, pětihvězdičkové hotely jsou jen dva (Hluboká nad Vltabou
a Český Krumlov). Za celý rok přijelo do jižních Čech přes 609.700 tuzemských hostů, meziročně o 3,9
procenta méně. Naopak přibylo zahraničních turistů, kteří v kraji strávili aspoň jednu noc, a to o 2,2
procenta. Přijelo jich přes 289.500. Zde se osvědčuje rozšiřující se spektrum služeb, kdy už není využíváno
pouze hradů a zámků, ale jsou nabízeny různé výlety, lázeňské a wellness služby. Velkým trendem je
lázeňství, čemuž by se měli přizpůsobit i místní podnikatelé, pokud jim to podmínky dovolí.
PODLE CÍLOVÉ DESTINACE V ROCE 2009
Tuzemské delší cesty
počet cest
počet přenocování
(v tis.)
(v tis.)
ČR
Praha
Středočeský
Jihočeský
Plzeňský
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
Královéhradecký
Pardubický
Vysočina
Jihomoravský
Olomoucký
Zlínský
Moravskoslezský
5 912
169
619
939
525
189
327
563
703
166
299
322
350
317
425
48 776
1 083
7 087
7 694
4 340
1 793
2 940
3 895
4 989
1 429
2 702
2 449
2 658
2 409
3 306
Tuzemské kratší cesty
počet cest
počet přenocování
(v tis.)
(v tis.)
14 602
712
2 739
1 152
975
588
773
853
1 154
867
905
1 374
823
593
1 093
28 639
1 307
5 465
2 286
1 970
1 279
1 542
1 753
2 281
1 621
1 726
2 605
1 670
1 172
1 962
Zdroj: Statistická ročenka Jihočeského kraje 2010
Pozn. Delší cestou se rozumí cesta za účelem trávení volného času a rekreace, při které osoba alespoň 4x
za sebou přenocovala mimo své obvyklé prostředí. Kratší cestou se rozumí cesta za účelem trávení
Kapitola: Rekreace
TABULKA 66 - DELŠÍ A KRATŠÍ CESTY REZIDENTŮ
94
A. PODKLADY
volného času a rekreace, při které osoba alespoň 1x a nejvíce 3x nepřetržitě přenocovala mimo své
obvyklé prostředí (včetně víkendových pobytů).
TABULKA 67 - NÁVŠTĚVNOST V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH V KRAJÍCH V ROCE 2009 A 2010
Počet příjezdů hostů
2009
2010
ČR
Hl. město Praha
Středočeský
Jihočeský
Plzeňský
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
Královéhradecký
Pardubický
Vysočina
Jihomoravský
Olomoucký
Zlínský
Moravskoslezský
11 985 909
4 346 839
645 443
917 033
478 995
666 094
335 939
652 987
810 136
320 972
358 863
1 041 492
377 200
448 222
585 694
z toho cizinci
2009
12 209 584
4 733 701
631 544
899 274
488 683
675 322
293 042
634 405
795 688
312 346
335 401
1 035 072
383 976
458 310
532 820
2010
6 032 370
3 808 959
148 183
283 187
144 287
456 726
104 906
165 482
223 961
46 503
47 797
348 076
81 777
59 236
113 290
6 336 324
4 106 514
143 236
289 541
156 485
460 693
96 835
148 761
210 416
45 304
46 067
378 283
90 907
59 288
103 994
Zdroj: Český statistický úřad
2.9.2. PRIMÁRNÍ POTENCIÁL CESTOVNÍHO RUCHU
Nejpočetnější skupinou zahraničních turistů byli v roce 2010 podle ČSÚ Němci, kterých přijelo přes
60.000, meziročně o téměř 16 procent méně. Přijelo i méně Rakušanů, a to o téměř dvě procenta. Na jihu
Čech jich nejméně jednu noc strávilo přes 23.600. Klesl i počet hostů z Nizozemska, a to o 22,4 procenta.
Dovolenou jich tu loni strávilo zhruba 17.000. Jižní Čechy v této návštěvnosti kopírují celorepublikový
trend. U Nizozemců se projevuje i to, že v jižních Čechách byli už tolikrát, že jsou jimi prostě již přesyceni a
hledají i nové lokality. Do kraje naopak přijelo více turistů z Asie. Například z Japonska sem přijelo 14.655
lidí, meziročně o 37,5 procenta více. Zajímavá místa v kraji si loni prohlédlo 12.233 Číňanů, meziročně o
53 procent více. Asiaté jsou celosvětově považováni za nejbohatší turisty s obrovskou chutí nakupovat.
Svými útratami překonávají Američany, Němce i Rusy, kteří patří mezi nejsolventnější skupinu turistů.
Navíc hledají kvalitní ubytování, proto jsou ekonomickým přínosem. Při popisu primárního potenciálu
cestovního ruchu Jihočeského kraje je vhodné zdůraznit především potenciál destinací nadregionálního
významu, které jsou pro konkurence-schopnost regionu zásadní. Z pohledu rozvoje cestovního ruchu je
důležitá koncentrace nabídky do celků, které jsou svým obsahem schopny zaujmout jak cestovní
kanceláře, tak individuálního návštěvníka regionu. V následujícím textu je zdůrazněna územní
koncentrace, která umožňuje zmapovat základní charakteristiky jednotlivých oblastí, jež vytvářejí
primární potenciál rozvoje cestovního ruchu na území kraje. Oblastmi, které jsou dále blíže
charakterizovány, jsou: Šumava, oblast Orlické přehrady (Písecko), Třeboňsko, Česká Kanada,
Novohradské Hory, Blanský les, Českobudějovicko, Strakonicko, Táborsko, Jindřichohradecko (Slavonicko,
Dačicko). Jihočeská centrální část Šumavy ve spojení se západočeskou, bavorskou a hornorakouskou
stranou vytváří nejvýznamnější komplex přírodních atraktivit, které významně ovlivňují návštěvnost
regionu. Návštěvník nejčastěji volí pobyty v letním i zimním období, které jsou převážně zaměřeny na
aktivní formy cestovního ruchu (lyžování, pěší turistika, cykloturistika, sběr lesních plodů, vodáctví, lov a
rybolov). Centrální část Šumavy a Lipensko je ve vysokém stádiu rozvoje cestovního ruchu (dále CR),
ostatní části šumavské podsoustavy mají perspektivu dalšího rozvoje: Novohradské hory, Blanský les,
podhůří Šumavy.
TABULKA 68: KAPACITY HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ PODLE KATEGORIE V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2009
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
celkem
929
961
983
1 009
1 007
995
1 011
1 022
hotely
*****
1
1
1
1
1
25
hotely
****
hotely
***
hotely
**
10
9
18
18
19
20
22
67
66
73
77
82
76
81
42
44
37
33
31
32
32
hotely
*
32
31
30
24
17
15
15
505
Počet zařízení
hotely
pensiony
garni
7
7
7
6
6
10
10
273
293
320
345
365
350
352
kempy
115
114
113
110
113
118
125
125
chatové
osady
turistické
ubytovny
74
79
72
70
64
65
67
116
64
64
65
66
62
57
53
ostatní jinde
neuvedená
245
254
247
259
247
251
253
251
Kapitola: Rekreace
Rok
95
2008
2009
984
974
26
29
96
23
493
10
9
A. PODKLADY
125
126
343
113
60
50
227
228
Zdroj: Statistické ročenky Jihočeského kraje, ČSÚ, České Budějovice
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
100 000
90 000
80 000
70 000
60 000
50 000
40 000
30 000
20 000
10 000
0
GRAF 38 - POČET HOSTŮ V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH PODLE VYBRANÝCH ZEMÍ V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000 - 2010
Celkově lze definovat vývoj ubytovacích zařízení jako kvalitativní změnu struktury ubytovacích zařízení
směrem k vyššímu standardu ubytování. Pro udělování počtu hvězdiček existuje oficiální klasifikace, není
ale povinná. Počet přidělených hvězdiček ubytovacího zařízení je tak do jisté míry na uvážení
provozovatele, což do určité míry snižuje vypovídací schopnost stávající klasifikace ubytovacích zařízení.
Z následující tabulky jsou patrné výrazné rozdíly mezi hromadnými ubytovacími zařízeními mezi
jednotlivými okresy. Zejména je patrná zaostalost okresu Strakonice v rámci krajského srovnání ve všech
sledovaných kategoriích zařízení. Rovněž okres Písek zaostává za ostatními regiony kraje ve vybavenosti
ubytovací infrastruktury.
TABULKA 69 - HROMADNÁ UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ PODLE KATEGORIE A PODLE OKRESŮ V JIHOČESKÉM KRAJI ZA ROK 2009
v tom
Jihočeský kraj
České Budějovice
Český Krumlov
Jindřichův Hradec
Písek
Prachatice
Strakonice
Tábor
974
115
262
193
73
185
56
90
hotely
*****
****
ostatní
hotely
29
9
10
4
1
2
3
138
22
35
20
12
27
8
14
penziony
343
41
103
73
14
75
13
24
kempy
126
15
27
35
12
12
11
14
chatové
osady
a
turistické
ubytovny
110
7
25
20
15
22
9
12
ostatní
zařízení
jinde
nespecifikovaná
228
21
62
41
19
47
15
23
Zdroj: Statistická ročenka Jihočeského kraje 2010, ČSÚ, České Budějovice
Kapitola: Rekreace
Kraj, okresy
Hromadná
ubytovací
zařízení
celkem
96
200 000
A. PODKLADY
167 317
205 682
34 949
14 659
35 461
14 310
52 800
25 268
84 645
34 913
43 112
42 057
82 275
29 297
29 987
46 083
19 095
38 787
12 833
42 517
12 269
50 000
38 455
11 741
100 000
70 303
150 000
Počet
hostů
nerezidenti
0
GRAF 39 - POČET HOSTŮ V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010
2.9.3. KONGRESOVÁ TURISTIKA
Kongresový cestovní ruch bývá v souvislosti s rozvojem odvětví cestovního ruchu v ČR často zmiňován.
Důvodem tohoto zájmu jsou pozitivní efekty plynoucí z tohoto segmentu cestovního ruchu:



účastník kongresu utratí v průměru dvakrát až třikrát více peněz než ostatní běžní účastníci
cestovního ruchu
značná část kongresů se koná mimo hlavní sezónu, nejvíce oblíbené jsou měsíce září, červen, květen
kromě efektu přímého obratu tato část cestovního ruchu vyvolává potřebu řady dalších doplňkových
služeb, které jsou s pořádáním kongresů, veletrhů a podobných akcí spojeny stát si pořádáním
velkých mezinárodních kongresů rovněž upevňuje svou prestiž.
Na úrovni ČR a ještě více na úrovni Jihočeského kraje bývá pojem kongresové turistiky často používán i
pro události menšího významu v řádu konferencí často pořádaných pro zaměstnance či spolupracovníky
firem. V rámci nové iniciativy agentury CzechTourism, která se snaží představit Českou republiku jako
ideální místo pro pořádání tuzemských i mezinárodních kongresů a konferencí, přichází Jihočeský kraj
zastoupený Jihočeskou centrálou cestovního ruchu s nabídkou více než šedesáti míst, vhodných k
pořádání podobných významných akcí. I Česká republika se snaží profilovat jako země, kde účastníci
kongresů najdou vedle klidu na práci také ideální zázemí a dostatek možností k využití volného času. Pro
Jihočeský kraj to platí dvojnásob. Zejména v posledních několika letech na jihu Čech přibylo hotelů a
jiných zařízení, které mohou zájemcům o kongresovou turistiku nabídnout dokonalý servis. Dnes je
evidováno 60 takových míst, vhodných pro pořádání kongresů, navíc ideálně rozptýlených po území
celého kraje. Je možné zmínit například panství Bechyně, Biologické centrum Akademie věd ČR v Českých
Budějovicích či Národní muzeum fotografie v Jindřichově Hradci. Agentura CzechTourism v rámci
projektu propagace kongresové turistiky, kterého se účastní Jihočeská centrála cestovního ruchu jako
partner pověřený Jihočeským krajem, prezentuje Českou republiku jako oázu klidu, navíc ležící přímo v
srdci Evropy a tedy snadno dostupnou cizincům z celého kontinentu. Jihočeský kraj přitom pro kongresy
nabízí jak vhodné kapacity, tak širokou nabídku památek a přírodních zajímavostí pro jejich účastníky.
Počet zařízení
z toho: s možností
Celkem
pořádání kongresů
ČR
Středočeský kraj
Jihočeský kraj
Plzeňský kraj
7 608
597
553
994
418
221
47
24
17
8
Kapacita pro
pořádání kongresů
v počtu osob
Počet kongresů
za rok
71 248
23 510
6 065
3 929
1 432
4 038
1 750
260
132
134
Kapitola: Rekreace
TABULKA 70 - PŘEHLED KAPACIT HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ S MOŽNOSTÍ POŘÁDÁNÍ KONGRESŮ PODLE KRAJŮ K 31. 12. 2005
97
Karlovarský kraj
Ústecký kraj
Liberecký kraj
Královéhradecký a Pardubický kraj
Vysočina
Jihomoravský kraj
Olomoucký kraj
Zlínský kraj
423
399
928
1 264
354
497
345
366
470
15
6
10
14
13
26
10
13
18
A. PODKLADY
4 654
1 112
1 970
3 400
3 480
10 524
4 934
2 638
3 600
92
47
56
153
352
534
207
143
178
TABULKA 71 - KONFERENCE V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH PODLE KRAJŮ ČR V ROCE 2010
počet akcí
ČR
Středočeský kraj
Jihočeský kraj
Plzeňský kraj
Karlovarský kraj
Ústecký kraj
Liberecký kraj
Královéhradecký
Pardubický kraj
Vysočina
Jihomoravský kraj
Olomoucký kraj
Zlínský kraj
10 093
4 230
748
317
334
125
85
233
286
263
505
1 692
226
339
710
počet účastníků
1 290 678
561 130
93 399
32 375
43 321
18 072
5 886
38 450
31 626
29 108
45 181
222 603
35 445
35 745
98 337
2.9.4. SPORTOVNÍ A REKREAČNÍ INFRASTRUKTURA
Z pohledu rozvoje kraje jsou nejdůležitější částí cestovního ruchu v kraji sportovní a rekreační atraktivity,
které mají potenciál být hlavním důvodem návštěvy regionu.
GOLFOVÁ HŘIŠTĚ
Golfová hřiště se mohou dle stávajícího trendu rozvoje v příštích letech stát pro zahraniční turisty jedním
z významných důvodů návštěvy České republiky. Je však třeba zajistit kvalitní propagaci v zahraničí,
vytvořit odpovídající vazby se zahraničními cestovními kancelářemi a zařadit golf do nabídky českých
cestovních kanceláří a agentur. Golf se stává v jižních Čechách stále významnějším turistickým lákadlem. V
Jihočeském kraji dnes funguje na devět golfových hřišť, čímž se jižní Čechy dostaly na třetí místo mezi
českými regiony hned za Středočeský a Karlovarský kraj. Výhodou jižních Čech ale navíc zůstává fakt, že
Kapitola: Rekreace
ZIMNÍ LYŽAŘSKÁ STŘEDISKA
Závislost zimních sportů na sněhových podmínkách předurčuje pro další rozvoj tohoto odvětví především
oblast Šumavy, která jako jediná může nabídnout díky svým klimatickým a geomorfologickým podmínkám
základní předpoklad vzniku nadregionálního lyžařského střediska jak pro sjezdové, tak běžecké lyžování.
Problémem je kvalitní údržba běžeckých stop a sněhové podmínky, které mají velmi nevyrovnaný a
proměnlivý charakter. Střediska sjezdového lyžování jsou průběžně modernizována a doplňována o umělé
zasněžování o nové lanové dráhy či vleky. V posledních letech prošla navíc řada zimních středisek v
jižních Čechách rozsáhlou modernizací, spojenou s výrazným zvýšením komfortu pro návštěvníky a
především rozšířením nabídky služeb, splňujících nejvyšší evropský standard. Významnou překážkou
většího využití potenciálu cestovního ruchu v oblasti Šumavy je absence nadregionálních středisek
zimních sportů, které by výrazným způsobem napomohly posílení dosud nedostatečně využívané zimní
sezóny. V současné době jsou zvažována dvě hlavní možná řešení podpory zimní sezóny v Jihočeském
kraji. V oblasti Hraničníku (katastrální území Nová Pec, Zvonková) se zvažuje propojení na stávající
rakouský lyžařský areál Hochficht (lanovka Klápa – Hraničník) a lokalita Špičák ležící na území stávajícího
vojenského újezdu Boletice v oučasnosti uvažovaná pouze jako územní rezerva. Stávající aktivity na území
Jihočeského kraje, které mají za cíl vznik lyžařského střediska nadregionálního významu, do této doby
narážejí na omezující ekologické limity vybraných perspektivních území. Rozpor mezi zájmy ochrany
přírody a krajiny a hospodářským rozvojem území, které pro své udržení cítí potřebu se rozvíjet vstříc
náročným požadavkům turistů a rekreantů, dosud nebyl vyřešen.
98
A. PODKLADY
golfová hřiště leží většinou v nádherné a čisté přírodě a golfisté mohou vedle samotné hry navštívit v okolí
i řadu známých památek. Jižní Čechy mají v golfu silný turistický potenciál, jehož význam do budoucna
nepochybně ještě poroste. Golfová hřiště totiž nejsou jen stále oblíbenějším lákadlem, ale jejich kvalita
většinou ukazuje i na kvalitu služeb v cestovním ruchu v celém regionu. Golfový sport představuje pro
rozvoj cestovního ruchu v Jihočeském kraji příležitost dalšího rozvoje z následujících důvodů:





lze očekávat postupné zvyšování poptávky po této turistické atraktivitě,
výhodná poloha a komparativní výhoda nižších cen mohou přilákat příznivce golfu z okolních zemí,
golfový sport výrazným způsobem prodlužuje letní sezónu jak do jarních, tak do podzimních měsíců,
tento sport přivádí do regionu spíše majetnější klientelu, která využije i další služby včetně ubytování,
území, která nejsou v současné době pro návštěvníky dostatečně zajímavá z důvodu absence jiných
atraktivit, mohou díky investicím do tohoto odvětví přilákat návštěvníky.
2.9.5. LÁZEŇSTVÍ / WELLNESS
Rozvoj lázeňství a wellness služeb je jedním z trendů, na něž jasně poukazuje statistika i z roku 2010.
Celorepublikově lázeňská zařízení navštívilo ve 4. čtvrtletí roku 2010 celkem 157 tisíc hostů, tj. o 2,4 %
více než ve stejném období předchozího roku, přičemž počet rezidentů se zvýšil o 6,1 %. Lázeňství je navíc
z hlediska turismu zajímavé i proto, že pokrývá návštěvnost regionu i v zimním období a na jaře či na
podzim (tedy mimo hlavní sezóny). Nejvíce cizinců přijelo v roce 2010 podle údajů ČSÚ do našich lázní
z Německa a z Ruska (64 tisíc). Všeobecně však můžeme říci, že české lázeňství ještě zdaleka nevyčerpalo
svůj potenciál. Česká lázeňská zařízení se totiž často již z minulosti orientují především na léčebné
lázeňství, tedy na „5 %“ nemocné populace. Potenciál relaxačního lázeňství, tedy pobytů pro 95 % zdravé
populace, není tak zdaleka vyčerpaný, přitom česká společnost bohatne a zvyšuje se tak poptávka po
tomto typu pobytů. Je tedy třeba ještě více rozšířit nabídku jihočeských lázní také směrem ke zdravé
populaci, nabídnout nejen léčebné, ale také relaxační pobyty, aby bylo možné oslovit co nejširší spektrum
klientů. V současné době jsou v Jihočeském kraji tyto lázeňská místa a lázeňská zařízení: Bertiny lázně
s.r.o., Třeboň, Lázně Aurora s.r.o., Třeboň, Lázně Bechyně s.r.o., Hotel Jupiter s.r.o., Lázně Vráž u Písku.
Jihočeská lázeňská místa jsou členy Sdružení lázeňských míst České republiky a mají zázemí v podobě
sportovní a relaxační infrastruktury. Jsou situována v lokalitách s dlouhodobou lázeňskou tradicí. Z
hlediska léčebných výkonů převažují rehabilitace, vodoléčby a masáže, elektrofyzikální výkony. Všechna
lázeňská zařízení jsou využívána pro léčbu dospělých pacientů. Lázeňská péče v Jihočeském kraji je
poskytována pro nemoci pohybového ústrojí a nemoci nervové. Většinu z celkového počtu lázeňských
pacientů tvoří pacienti s nemocemi pohybového ústrojí. Nabídku lázeňských služeb (spíše ve smyslu
wellness) doplnily v nedávné době rekondiční a regenerační centrum v Hluboké nad Vltavou, wellness
hotel Rezidence v Nových Hradech, v Prachaticích se v letech 2012 až 2013 čeká otevření Lázní sv.
Markéty. Ze strategických dokumentů Jihočeského kraje se lázeňství a wellness věnuje „Koncepce
lázeňství a wellness Jihočeského kraje“.
TABULKA 72 - NÁVŠTĚVNOST V LÁZEŇSKÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000-2009
celkem
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
17 297
17 896
19 176
21 945
23 443
26 631
27 456
30 929
30 789
32 390
Počet hostů
zahraniční hosté
2 114
2 963
2 818
3 272
2 498
2 469
2 680
2 359
1 604
875
tuzemští hosté
15 183
14 933
16 358
18 673
20 945
24 162
24 776
28 570
29 185
31 515
celkem
286 106
307 187
348 310
365 190
417 766
423 242
398 738
430 703
394 296
404 301
Počet přenocování
zahraniční hosté
30 021
36 953
39 301
39 272
33 590
32 937
31 855
28 493
20 120
11 722
tuzemští hosté
256 085
270 234
309 009
325 918
384 176
390 305
366 883
402 210
374 176
392 579
Počet pacientů v Jihočeském kraji v posledních letech roste (s mírným úbytkem v roce 2008), některá
zařízení musejí až tisíce pacientů odmítat z důvodů nedostatku kapacity. Ještě v roce 2000 se v
jihočeských lázních léčilo o 15 093 pacientů méně než v roce 2009. Počet lázeňských hostů s komplexní
lázeňskou péčí stoupá, stav pacientů, kteří přijíždějí do lázní je dlouhodobě stabilní. Roste podíl klientů jak
tuzemských, tak zahraničních. Lázeňská péče byla v roce 2009 poskytnuta 32 390 pacientům, což bylo o
87 % více než v roce 2000. V následujícím grafu je zachycen vývoj počtu lázeňských pacientů v Jihočeském
kraji.
Kapitola: Rekreace
99
A. PODKLADY
35 000
30 000
počet hostů
25 000
20 000
21 945
17 297
17 896
2000
2001
26 631
27 456
2005
2006
30 929
30 789
2007
2008
32 390
23 443
19 176
15 000
10 000
5 000
0
2002
2003
2004
2009
GRAF 40 - NÁVŠTĚVNOST V LÁZEŇSKÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000 - 2009
Kromě léčebných procedur se všechny jihočeské lázně stále více orientují na tzv. wellness a podobné
relaxační a rekondiční pobyty. V nabídce jihočeských lázní jsou specializované pobytové programy pro
manažery, ženy či seniory, kteří se stávají významnou klientelou lázní nejen v jižních Čechách, ale v celé
republice. Stejným směrem se vydává i řada nelázeňských zařízení – hotelů a relaxačních center, které
stále častěji vedle ubytovacích služeb nabízejí i specializované wellness programy (masáže, zábaly,
koupele apod.)
VODÁCKÁ TURISTIKA
Z hlediska turismu je důležitá také infrastruktura z oblasti vodácké turistiky. Hledáním vyššího standardu
v oblasti ubytování se jeví jako vhodné budování ubytovacích zařízení, vyššího standardu než jsou
například kempy. Nebo modernizace nynějších kempů. Velmi rozvinutá je sportovní plavba na Vltavě nad
Lipenskou přehradou a mezi Vyšším Brodem a Českými Budějovicemi, dále na Lužnici, Otavě, Nežárce a
Blanici. Vzhledem k tomu, že Lipenská nádrž se nachází v NP a CHKO Šumava a Lužnice i Nežárka prochází
CHKO Třeboňsko, dochází na těchto místech a trasách k útlumu vodáctví a restrikcím ze strany orgánů
ochrany životního prostředí.
CYKLOTURISTIKA
Jihočeský kraj je ideálním územím pro rozvoj cykloturistiky. Unikátní přírodní potenciál je vhodně
doplněn velkým počtem kulturních a historických památek, které bývají častým cílem turistických
návštěv. V roce 2006 byla zpracována „Koncepce rozvoje cyklistické dopravy v Jihočeském kraji“
Kapitola: Rekreace
REKREAČNÍ PLAVBA A JACHTING
Jihočeský kraj díky svým přírodním podmínkám umožňuje rozvoj rekreační plavby jako dalšího lákadla
destinace. Na území Jihočeského kraje je provozována pravidelná osobní lodní doprava na přehradní
nádrži Lipno, na toku Vltavy mezi Týnem nad Vltavou a Orlíkem a na rybníku Svět u Třeboně. Současný
charakter veřejné pravidelné i nepravidelné rekreační plavby má spíše místní význam plnící funkci
doplňkové nabídky služeb cestovního ruchu (Lipno, Orlík). Významným záměrem týkají se lodní dopravy
je splavnění Vltavy z Českých Budějovic do Týna nad Vltavou. Tento záměr se skládá ze tří úseků, České
Budějovice – Hluboká nad Vltavou, Hluboká nad Vltavou - VD Hněvkovice a VD Hněvkovice – Týn nad
Vltavou. První z těchto úseku je dokončen, třetí úsek je v současné době v realizaci a jeho dokončení se
očekává v roce 2013. Cílem celého projektu je obnovení splavnosti této vodní cesty pro rekreační plavbu.
Tak se „jihočeská“ Vltava napojí plavebně na nádrž vodního díla Orlík, což významně rozšíří turistický
potenciál o celou Orlickou nádrž na Vltavě a Otavě. V budoucnu (po dokončení plavebních zařízení na
Orlíku a Slapech) pak vznikne souvislá vltavská vodní cesta, napojená díky Labi na celou síť evropských
vodních cest. Rozsáhlá vodní plocha Lipenského jezera o délce 45 km je v letních měsících ideální pro
realizaci nejrůznějších druhů vodních sportů. Příhodné povětrnostní podmínky dělají z regionu jednu z
nejlepších tuzemských oblastí pro jachting. Hlavními přístavišti na Lipenském jezeře jsou Lipno nad
Vltavou, Frymburk, Černá v Pošumaví a Horní Planá. Funguje zde rovněž charterová doprava, vybudován
je kompletní jachetní přístav MARINA LIPNO a k dispozici je mnoho půjčoven lodí. Na vodní nádrži Lipno
jsou v provozu tři přívozy, které spojují příhraniční oblasti za přehradou s vnitrozemím. Přívozy fungují
celoročně kromě zimních měsíců.
100
A. PODKLADY
s výhledem na roky 2007 - 2013. Stejně tak byla zpracována řada strategických dokumentů a koncepcí.
Pro rozvoj cykloturistiky je příznivým faktorem také malá hustota osídlení Jihočeského kraje a nízká
urbanizace krajiny. Na základě primárního potenciálu a aktuálního zájmu návštěvníků lze definovat
nadregionální centra cykloturistiky, a sice Šumavu, Třeboňsko, Novohradské hory a Českou Kanadu,
Českobudějovicko a Blanský les. V žádném jiném českém kraji nenajdou turisté tak hustou a dlouhou síť
cyklistických stezek a tras jako právě v jižních Čechách. Základem cyklisté sítě jsou dvě páteřní trasy nejdelší je Vltavská cesta, která sleduje tok řeky Vltavy a měří 450 kilometrů. Z toho takřka dvě třetiny
cesty vedou územím Jihočeského kraje. V okolí Otavy pak mohou cyklisté jet takzvanou Otavskou cestou,
měřící 150 kilometrů. V roce 2010 bylo v Jihočeském kraji vyznačeno celkem 4 800 kilometrů
cyklistických tras a stezek, což nemá v Česku obdobu. Zájmem je, aby přibývalo více kilometrů stezek
s omezenou motorovou dopravou, tedy těch, kde se mohou cyklisté pohybovat bezpečně. Od kvantity se
tak přechází ke kvalitě. Vhodnějšímu trasování cyklotras mnohdy brání i soukromí vlastníci pozemků
(lesů), kteří mají obavy z pohybu a nekázně cykloturistů na jejich pozemcích a s tím spojených rizik.
V rámci lyžařského areálu Lipno je provozován mimo lyžařskou sezónu bikepark s využitím sedačkových
lanovek.
TABULKA 73 - DÉLKY CYKLOTRAS A HIPOSTEZEK V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010
Jihočeský kraj
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Vimperk
Vodňany
Kaplice
Týn nad Vltavou
Plocha ORP
(km2)
Délka cyklotras
(km)
10 058,09
278,55
923,73
1 130,90
471,68
933,75
385,15
741,80
839,50
324,07
574,21
1 002,34
452,03
538,65
535,39
179,23
484,66
262,45
4 541,12
112,03
551,99
459,22
193,03
410,97
127,81
397,78
408,36
114,64
252,86
347,93
202,35
206,61
307,55
88,94
247,67
111,37
délka hipostezek
(km)
788,30
18,24
101,85
69,89
100,23
69,05
23,88
32,16
72,54
10,38
119,43
51,78
19,49
25,86
25,77
47,75
0,00
0,00
podíl délky
cyklotras
na výměře ORP
(km/km2)
0,451
0,402
0,598
0,406
0,409
0,440
0,332
0,536
0,486
0,354
0,440
0,347
0,448
0,384
0,574
0,496
0,511
0,424
podíl délky
hipostezek
na výměře ORP
(km/km2)
0,078
0,065
0,110
0,062
0,212
0,074
0,062
0,043
0,086
0,032
0,208
0,052
0,043
0,048
0,048
0,266
0,000
0,000
podíl délky
cyklotras a
hipostezek
na výměře ORP
(km/km2)
0,53
0,47
0,71
0,47
0,62
0,51
0,39
0,58
0,57
0,39
0,65
0,40
0,49
0,43
0,62
0,76
0,51
0,42
2.9.6. SLUŽBY CESTOVNÍHO RUCHU, PODPORA PRODEJE
V rámci této podkapitoly jsou popsány nástroje a služby cestovního ruchu, které spolu s primárním
potenciálem regionu a infrastrukturou cestovního ruchu dotvářejí celkovou nabídku regionu.
INFORMAČNÍ SYSTÉMY CESTOVNÍHO RUCHU
Jihočeská centrála cestovního ruchu je provozovatelem oficiálního informačního systému cestovního
ruchu Jihočeského kraje na internetové adrese www.jiznicechy.cz. Odkaz na tento webový portál je
zveřejňován na všech propagačních materiálech vydávaných Jihočeskou centrálou cestovního ruchu i
Jihočeským krajem. V roce 2010 navštívilo tento portál celkem 79 560 návštěvníků z 92 zemí světa, bylo
zobrazeno 363 740 stránek, z toho 261 098 tvoří jedinečná zobrazení. Průměrná doba prohlížení webu
Kapitola: Rekreace
HIPPOTURISTIKA
Hipostezky v jižních Čechách představují už dnes významné lákadlo pro mnoho domácích i zahraničních
turistů a jejich význam i nadále poroste. V Jihočeském kraji je dnes vyznačeno už přes 800 kilometrů
hipostezek a dalších 200 kilometrů značení se připravuje. Jižní Čechy jsou tak v celkové délce značených
tras pro milovníky jízdy na koni na druhém místě v republice po Středočeském kraji. Turisté přitom v
jižních Čechách mohou využít podél stezek 120 stanic, kde může strávit noc jezdec s koněm, ve zhruba
třiceti z nich pak existuje možnost zapůjčení koně i s doprovodem. Stále více domácích i zahraničních
turistů si tak zejména v poslední době prohlíží krásy jižních Čech z koňského hřbetu a zájem stále stoupá.
Někteří vydavatelé už dokonce právě pro velký zájem připravují po vzoru cyklistických map i mapy,
speciálně zaměřené na milovníky hipoturistiky.
101
A. PODKLADY
byla 04:57 minuty, nové návštěvy pak činily 75,06 %. Nejvíce návštěvníků přichází na stránky ISCR z
České republiky (89,51 %), to také ukazuje na součastný trend vyžadující podporu domácího cestovního
ruchu. Na druhém místě je Slovensko (2,77 %), následuje Německo (2,19 %), Rakousko (1,31 %), Spojené
státy americké (0,67 %), Nizozemí (0,50 %) a Velká Británie (0,39 %). Přehled zdrojů návštěvnosti za rok
2010 roku ukazuje, že na stránky ISCR přichází 14,09 % přímou návštěvností, 15,51 % návštěvníků se do
ISCR dostane z odkazujících stránek a 70,39 % prostřednictvím nejrůznějších vyhledávačů, nejvíce pak ze
Seznamu 42,45 % a z Googlu 25,24 %. Využití informačních a komunikačních technologií v cestovním
ruchu nelze zjednodušeně vnímat jako otázku zavádění on-line rezervačních či prezentačních systémů, i
když i při tomto zjednodušení existují zásadní nedostatky. Podpora rozšířeného využívání těchto
technologií je tak jednou z priorit, na kterou by měla být soustředěna pozornost. V oblasti cestovního
ruchu tato oblast zahrnuje jak již zmiňované prezentační (informační) a rezervační systémy, tak také
interní systémy umožňující okamžitý i následný „monitoring“ návštěvníků, vyhodnocení a využití
příslušné služby či infrastruktury, a v důsledku toho následné plánování na adekvátní úrovni s přesnými
vstupními daty. Na minimální úrovni je dosud využití tzv. turistických slevových či bonusových karet,
případně jednotných elektronických vstupenek, které se dnes omezují především na různé formy skipasů.
Na určité strnulosti informačních technologií cestovního ruchu v Jihočeském kraji se výrazným způsobem
podílí nedostatečná spolupráce veřejných a soukromých subjektů. Důvody této nedostatečnosti jsou: malá
praxe ve vzájemné spolupráci, absence jasného zakotvení způsobu spolupráce veřejného a soukromého
sektoru a teprve zvolna se rozvíjející centra destinačního managementu v kraji.
SÍŤ INFORMAČNÍCH CENTER V JIHOČESKÉM KRAJI
Informační centra v Jihočeském kraji poskytují služby turistům a veřejnosti na vysoké úrovni. Potvrdila to
každoroční kontrola, kterou v roce 2010 realizovala pro agenturu CzechTourism Jihočeská centrála
cestovního ruchu. Každoroční kontroly čtrnácti Oficiálních turistických informačních center (OTIC) v
„turistickém regionu jižní Čechy“ (tj. pouze okresy České Budějovice, Jindřichův Hradec, Písek a Strakonice
– děleni dle CT) mají za úkol zmapovat standardy poskytovaných služeb ve vztahu k turistům. Činnost a
rozvoj informačních center bývají často podceňovány samotnými představiteli měst a obcí, ale je třeba si
uvědomit, že mnohdy je právě zaměstnanec takového centra prvním člověkem, se kterým přijde turista do
kontaktu. Velmi tedy záleží na kvalitě poskytnutých služeb. Do konce října loňského navštívilo těchto 14
OTIC více než 300 tisíc návštěvníků. Pokud budeme počítat se všemi infocentry na území Jihočeské kraje,
kterých je v současné době 42, bude toto číslo několikanásobně vyšší.
CENTRA CESTOVNÍHO RUCHU, VYUŽITÍ POTENCIÁLU ÚZEMÍ
V minulých letech došlo na území Jihočeského kraje k profilaci hlavních, místně jasně vymezených center
cestovního ruchu. Intenzita využití území pro potřeby cestovního ruchu se tak na některých místech kraje
dostala na hranici únosnosti a dlouhodobé udržitelnosti. Nové, tematicky zaměřené produkty cestovního
ruchu, které vznikly na základě iniciativy Jihočeské centrály cestovního ruchu (www.jccr.cz), tuto situaci
mění k lepšímu, ale jejich dopad zatím není podstatný vzhledem k tomu, že zatím nebyly ze strany
cestovních kanceláří dostatečně komerčně využity. Teritoriální spolupráce při tvorbě produktů
cestovního ruchu téměř neexistuje. Možným modelem by mohlo být sdružení Česká inspirace, které tvoří
v současné době 9 historických českých měst (Hradec Králové, Kutná Hora, Litomyšl, Polička, Telč, Český
Krumlov, Třeboň, Jindřichův Hradec a Cheb). Cílem sdružení je společná propagace těchto destinací.
Jihočeský kraj jako region rovněž podléhá negativním vlivům Prahy jako centra cestovního ruchu.
Nejvýznamnější destinace v kraji se stávají doplňkovým programem zahraničních návštěvníků, kteří na jih
Čech pořádají jednodenní výlety. Celkový efekt z jednodenního návštěvníka je velmi nízký na rozdíl od
vícedenních pobytů. Částečnou příčinou, která negativně ovlivňuje celkovou výkonnost cestovního ruchu
v regionu, je absence jihočeských tour operátorů, kteří by prodávali produkty prioritně zaměřené na
atraktivity cestovního ruchu v Jihočeském kraji.
Kapitola: Rekreace
INFORMOVANOST V RÁMCI CESTOVNÍHO RUCHU V JIHOČESKÉM KRAJI
Nezbytnou součástí strategického plánování a řízení rozvoje cestovního ruchu by měla být zpětná vazba
poskytující informace o postojích, názorech a potřebách návštěvníků Jihočeského kraje. V současné době
již probíhají pravidelná šetření v rámci jednotlivých regionů ČR, která organizuje agentura CzechTourism.
Poměrně velký vliv mají rovněž propagační materiály, naopak nejméně využívaným zdrojem informací
byly cestovní kanceláře.
102
A. PODKLADY
2.9.7. CESTOVNÍ RUCH VE VAZBĚ NA NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY VE SPRÁVĚ STÁTU
Návštěvnost národních kulturních památek může být jedním z ukazatelů pro hodnocení potenciálu
cestovního ruchu v Jihočeském kraji. Národní památkový ústav sleduje v rámci své činnosti vývoj
návštěvnosti těchto cenných památek.
TABULKA 74 - PŘEHLED NÁVŠTĚVNOSTI NA PAMÁTKOVÝCH OBJEKTECH VE SPRÁVĚ NPÚ V LETECH 2000 - 2010
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Hluboká n.V
objekt
207 972
2000
209 265
167 058
184 877
214 870
219 161
234 510
284 528
255 016
239 527
236 114
Č. Krumlov
299 671
298 093
235 434
292 666
329 552
334 689
340 478
349 641
338 305
311 188
292 684
Červ. Lhota
99 578
90 025
90 521
92 806
94 474
88 111
79 159
88 888
85 889
89 559
81 950
Dačice
14 085
13 196
11 631
12 057
14 302
12 230
11 165
14 347
11 837
11 096
11 310
Třeboň
67 159
65 180
41 138
43 250
43 857
41 251
39 426
46 952
44 461
42 716
46 722
Domanín
39 573
39 064
33 123
40 445
34 097
35 746
35 965
39 849
36 582
33 820
35 851
Zvíkov
48 139
34 002
34 033
41 220
38 454
44 811
39 082
44 811
40 367
37 595
30 010
Kratochvíle
39 799
41 200
33 265
34 773
34 553
37 186
33 111
27 724
32 284
29 839
29 641
Rožmberk
71 938
75 109
68 534
60 912
52 866
51 668
56 946
61 102
54 502
53 460
57 339
J. Hradec
91 588
82 148
72 665
74 232
76 589
68 000
60 921
72 025
65 927
61 718
57 800
Zl. Koruna
10 607
19 861
15 961
18 983
19 069
21 143
21 537
22 913
22 600
22 282
22 834
-
-
17 055
17 389
20 340
20 157
20 006
20 003
21 209
19 368
21 055
990 109
967 143
867 212
960 897
1018301
974 153
972 306
1 072 783
1 008 979
952 168
923 310
Nové Hrady
celková
návštěvnost
2001
Zdroj: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích
Z uvedené tabulky a grafu vyplývá, že za rok 2010 největší návštěvnosti dosáhl Zámek Český Krumlov
(292 684 návštěvníků), v těsném závěsu Zámek Hluboká nad Vltavou (236 114). Nejméně byl navštěvován
Zámek Dačice (11 310), dále pak Hrad Nové Hrady (21 055).
1 200 000
celková návštěvnost
1 000 000
990 109
967 143
960 897
1018301
1 072 783
974 153
972 306
2005
2006
1 008 979
952 168
923 310
2009
2010
867 212
800 000
600 000
400 000
200 000
0
2000
2001
2002
2003
2004
2007
2008
ZÁVĚR
Přes všechny statistické negativní trendy, a to již od roku 2006, jižní Čechy konečně postupně
zaznamenaly úspěchy v oblasti cestovního ruchu. Po několikaletém propadu v návštěvnosti Jihočeského
kraje se v roce 2010 podařilo zlomit tento negativní trend. Už v létě v jihočeském regionu stoupl počet
zahraničních turistů o necelá tři procenta. V prvním pololetí loňského roku přijelo 2,8 milionu turistů, což
je o 3,7 procenta víc než ve stejném období v roce předchozím. Jižní Čechy přitom zaznamenaly nárůst
zahraničních hostů o 2,9 procenta. Mezi nejoblíbenější města kromě Prahy se dostal Český Krumlov a
dokonce i Třeboň. Pozitivní bilance cestovního ruchu v jižních Čechách pokračovala říjnovými výsledky
velké ankety Kudy z nudy, kdy Jihočeši doslova zabodovali v oblasti atraktivity míst k trávení dovolené
Čechů. Zámek v Hluboké nad Vltavou s naprostým přehledem zvítězil ve 2. ročníku soutěže o
nejatraktivnější turistickou nabídku v Česku. Z jižních Čech se do první desítky probojoval ještě hrad
Rožmberk, figurující na sedmém místě celostátní tabulky, s unikátní prohlídkou interiérů a vyhlídkou
Kapitola: Rekreace
GRAF 41 - PŘEHLED NÁVŠTĚVNOSTI NA PAMÁTKOVÝCH OBJEKTECH VE SPRÁVĚ STÁTU V LETECH 2000-2010
103
A. PODKLADY
Kapitola: Rekreace
z hradní věže. Úspěch Jihočechů podtrhl i fakt, že akcí roku 2010 se podle hlasování čtenářů portálu staly
Slavnosti pětilisté růže v Českém Krumlově, a to například i před Festivalem v Karlových Varech.
V listopadu zase Český statistický úřad (ČSÚ) vydal aktuální data, podle nichž jsou jižní Čechy
nejvyhledávanější turistickou destinací ze strany tuzemských turistů. Takřka o šest procent stoupla ve
třetím čtvrtletí loňského roku návštěvnost Jihočeského kraje právě ze strany cizinců. Jižní Čechy se tak
dostaly z hlediska celkové návštěvnosti českých regionů na druhé místo, a to hned za Prahu. Podle dalších
podzimních výsledků v turismu byl navíc Jihočeský kraj vysoce nad tuzemským průměrem v bilanci
přílivu asijských turistů. Například v září 2010 vzrostl počet turistů z Číny v Jihočeském kraji zhruba
dvojnásobně, stejně jako počet turistů z Jižní Koreje.
Ve třetím čtvrtletí loňského roku stoupla celková návštěvnost kraje meziročně o více než pět procent a
jižní Čechy potvrdily svou pozici druhého nejnavštěvovanějšího regionu hned po Praze. Z celoročních
statistických výsledků vyplývá, že do jižních Čech přijelo v loňském roce více zahraničních turistů. Jižní
Čechy se zařadily na čtvrté místo hned za Prahu, Karlovarský a Jihomoravský kraj s celkovým počtem
289 541 turistů, což je nárůst o 2 %.
104
A. PODKLADY
2.10. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY
2.10.1. HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT (HDP)
Ekonomický rozvoj umožňuje dostupné údaje ocenit zatím pouze v regionálním pohledu za kraj celkem.
Hodnocení je provedeno pomocí indikátorů hrubý domácí produkt (HDP).
Regionální hrubý domácí produkt ČR v běžných cenách dosáhl v roce 2009 v Jihočeském kraji
189,9 mld. Kč a oproti roku 2000 vzrostl o 55 %. Jednoznačně nejvyšší hodnotu HDP v běžných cenách má
dlouhodobě Hlavní město Praha jako hospodářské, politické i společenské centrum republiky. Zejména
s rozvojem automobilového průmyslu se na druhou nejvyšší příčku zařadil od roku 2006 Středočeský kraj.
Naopak nejnižší hodnotou regionálního HDP v běžných cenách disponuje nejmenší Karlovarský kraj.
TABULKA 75 - REGIONÁLNÍ HDP (MIL. KČ) - BĚŽNÉ CENY V LETECH 1995, 2000, 2005 - 2009
1995
Česká republika
Středočeský kraj
Jihočeský kraj
Plzeňský kraj
Karlovarský kraj
Ústecký kraj
Liberecký kraj
Pardubický kraj
Vysočina
Jihomoravský kraj
Olomoucký kraj
Zlínský kraj
1 466 522
293 658
135 722
83 383
76 284
40 474
111 127
55 211
73 382
65 110
62 621
156 233
77 028
76 505
159 785
2000
2005
2006
2007
2008
2009
2 189 169
503 532
223 229
122 662
110 299
54 360
143 695
81 807
111 179
92 571
91 765
225 131
109 552
106 525
212 862
2 983 862
716 225
308 728
164 609
151 445
66 895
194 889
104 689
139 985
121 457
126 025
299 839
141 197
138 911
308 968
3 222 369
780 871
345 943
177 119
163 940
68 609
209 997
109 657
146 242
133 511
135 150
325 128
148 755
150 827
326 621
3 535 460
880 566
381 062
185 742
175 609
74 503
224 047
114 071
160 439
145 872
147 647
357 437
162 741
165 157
360 568
3 688 997
927 394
396 663
189 148
170 160
75 250
236 881
112 276
163 748
151 107
142 955
393 516
170 942
177 083
381 874
3 625 865
946 630
393 223
189 868
171 272
71 949
230 481
105 202
161 496
147 805
139 522
379 669
167 195
169 690
351 861
1 000 000
946 630
Jihočeský kraj s regionálním HDP v běžných cenách v roce 2009 disponoval 6. nejvyšší hodnotou HDP
v ČR, dá se tedy označit spíše za nadprůměrný.
900 000
800 000
351 861
169 690
167 195
379 669
139 522
147 805
161 496
0
GRAF 42 - REGIONÁLNÍ HDP V ROCE 2009 (MIL. KČ, BĚŽNÉ CENY)
Z pohledu regionální struktury HDP v ČR je Jihočeský kraj s hodnotou 5,2 % v pořadí 6. krajem. Uvedené
pořadí si kraj udržuje v průběhu celého období, přestože od roku1996 zaznamenává pozvolný pokles
v zastoupení na celé republice. Trend vzestupu zaznamenává pouze Hlavní město Praha. K mírné změně
Kapitola: Hospodářské podmínky
100 000
105 202
200 000
230 481
300 000
71 949
400 000
171 272
500 000
189 868
600 000
393 223
700 000
105
A. PODKLADY
došlo v roce 2009, kdy ekonomika kraje (v běžných cenách)stagnovala, zatímco HDP republiky klesá podíl kraje tak poněkud vzrostl.
TABULKA 76 - REGIONÁLNÍ STRUKTURA HDP V ČESKÉ REPUBLICE, ČR=100 (%) V LETECH 1995, 2000, 2005 - 2009
1995
100
20,0
9,3
5,7
5,2
2,8
7,6
3,8
5,0
4,4
4,3
10,7
5,3
5,2
10,9
Česká republika
Středočeský kraj
Jihočeský kraj
Plzeňský kraj
Karlovarský kraj
Ústecký kraj
Liberecký kraj
Pardubický kraj
Vysočina
Jihomoravský kraj
Olomoucký kraj
Zlínský kraj
2000
100
23,0
10,2
5,6
5,0
2,5
6,6
3,7
5,1
4,2
4,2
10,3
5,0
4,9
9,7
2005
2006
100
24,0
10,3
5,5
5,1
2,2
6,5
3,5
4,7
4,1
4,2
10,0
4,7
4,7
10,4
2007
100
24,2
10,7
5,5
5,1
2,1
6,5
3,4
4,5
4,1
4,2
10,1
4,6
4,7
10,1
2008
100
24,9
10,8
5,3
5,0
2,1
6,3
3,2
4,5
4,1
4,2
10,1
4,6
4,7
10,2
2009
100
25,1
10,8
5,1
4,6
2,0
6,4
3,0
4,4
4,1
3,9
10,7
4,6
4,8
10,4
100
26,1
10,8
5,2
4,7
2,0
6,4
2,9
4,5
4,1
3,8
10,5
4,6
4,7
9,7
Nejnižším podílem na HDP ČR se v roce 2009podílí Karlovarský kraj (2,0 %), potom kraj Liberecký
(2,9 %), potom následuje 8 krajů s rozmezím 3,8 – 6,4 % (Vysočina, Pardubický, Královéhradecký,
Olomoucký, Zlínský, Plzeňský, Jihočeský a Ústecký), potom následují 3 kraje v rozmezí kolem 10 %
(Moravskoslezský, Jihomoravský a Středočeský) a potom již jen nejvýznamnější podílník Hlavní město
Praha (26,1 %).
100%
Zlínský kraj
90%
Olomoucký kraj
80%
Jihomoravský kraj
70%
Vysočina
60%
Pardubický kraj
50%
40%
Liberecký kraj
30%
Ústecký kraj
20%
Karlovarský kraj
Plzeňský kraj
10%
Jihočeský kraj
0%
Středočeský kraj
1995
2000
2005
2006
2007
2008
2009
Podíl HDP v ČR na 1 obyvatele vzrostl od roku 2006 o 10,0 % na 345,6 tis. Kč, přesto se meziročně snížil o
2,3 %. HDP v přepočtu na jednoho obyvatele Jihočeského kraje (dosahuje 86,2 % hodnoty ukazatele za
ČR) dlouhodobě trvale roste. Meziroční přírůstek v roce 2008 byl však již velice mírný (1,3 %) a v roce
2009 je již spíše vhodné hovořit o stagnaci.
TABULKA 77 - HDP NA 1 OBYVATELE (KČ) - BĚŽNÉ CENY V LETECH 1995, 2000, 2005 - 2009
1995
Česká republika
Středočeský kraj
Jihočeský kraj
Plzeňský kraj
Karlovarský kraj
Ústecký kraj
141 957
242 161
122 544
132 949
137 183
132 660
134 597
2000
213 110
425 316
200 538
195 948
199 944
178 465
173 756
2005
291 561
608 975
268 429
262 632
275 169
219 627
236 810
2006
313 868
659 756
296 556
281 664
296 510
225 263
255 100
2007
342 494
735 980
321 021
294 181
315 100
243 777
271 400
2008
353 701
756 883
325 996
298 052
300 594
243 860
283 933
2009
345 601
761 596
317 199
298 058
299 846
233 629
275 653
GRAF 43 - REGIONÁLNÍ STRUKTURA HDP V ČR, ČR = 100 (%) V LETECH 1995, 2000, 2005 - 2009
106
128 721
132 420
127 497
121 363
135 960
118 290
127 250
124 311
Liberecký kraj
Pardubický kraj
Vysočina
Jihomoravský kraj
Olomoucký kraj
Zlínský kraj
190 641
201 667
182 033
178 550
196 834
169 573
178 119
166 891
244 447
255 518
240 245
247 109
265 278
220 972
235 265
246 825
255 133
266 319
263 436
264 423
287 472
232 639
255 695
261 316
A. PODKLADY
263 987
291 430
286 630
288 061
314 805
254 081
279 928
288 610
257 638
295 834
294 153
277 913
344 098
266 339
299 589
305 458
240 057
291 241
286 518
270 743
330 145
260 450
286 977
281 634
2003
298 058
2000
298 052
195 948
1999
294 181
225 621
188 479
1998
246 523
217 511
2002
207 727
182 997
150 000
154 749
200 000
132 949
250 000
165 643
300 000
2006
2007
2008
2009
262 632
350 000
281 664
Z grafu trendu vývoje HDP na 1 obyvatele v Jihočeském kraji je zřejmá cykličnost vývoje. Nejvyšší
přírůstky se v kraji projevují v letech 2004 až 2007, tedy v období hospodářského růstu. Naopak
v následujících letech je již zcela patrný dopad nastupující hospodářské krize a ani pro rok 2010 se nedá
očekávat jiný vývoj.
Významným ukazatelem charakterizujícím v podstatě vývoj pořízení investic je „Tvorba hrubého fixního
kapitálu“ 22, k němuž máme údaje z let 1996 - 2008. V roce 2008 činila jeho hodnota 36,8 mld. Kč, což je
100 000
50 000
0
1995
1996
1997
GRAF 44 - HDP NA1 OBYVATELE (KČ, BĚŽNÉ CENY)
2001
2004
2005
V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 1995 -2009
37 687
36 848
2006
2007
2008
30 000
25 000
20 000
15 000
10 000
5 000
0
1995
1996
1997
2001
2002
2003
22
2004
2005
Tvorba hrubého fixního kapitálu představuje pořízení fixních aktiv (nových i použitých), snížené o
jejich úbytky u rezidentských výrobců v průběhu daného období plus zvýšení hodnoty nevyráběných
aktiv, které vzniká v důsledku produkční činnosti výrobců nebo institucionálních jednotek.
GRAF 45 – VÝVOJ TVORBY HRUBÉHO FIXNÍHO KAPITÁLU V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 1995 - 2008
38 028
46 662
40 250
2000
43 063
1999
34 544
38 297
1998
43 361
38 059
35 000
36 842
40 000
33 514
45 000
39 419
50 000
47 456
nejnižší hodnota za posledních 6 let. Z grafu vývoje je patrné značné kolísání v jednotlivých letech, ale
stále se pohybujeme kolem hodnoty 40 mil. Kč. Podíl THFK v Jihočeském kraji na hodnotě ukazatele za ČR
se pohybuje od roku 1996 mezi hodnotami 4,2 – 7,3, přičemž nejvyšší hodnoty dosáhl v roce 1996 a
nejnižší v roce 2008. S ohledem na logické kolísání tohoto ukazatele v jednotlivých letech je možné
konstatovat, že jeho podíl odpovídá zhruba podílu kraje na hodnotě HDP za ČR. Míra investování v kraji
přece jen za poslední roky mírně zaostává.
107
A. PODKLADY
Strukturu ekonomicky Jihočeského kraje vyjadřujeme odvětvovými podíly hrubé přidané hodnoty.
Ve struktuře hrubé přidané hodnoty se v dlouhodobém vývoji od roku 1995 snižoval podíl primárního
sektoru, v České republice i v Jihočeském kraji klesl téměř na polovinu. Zatímco v České republice byl
tento pokles zcela nahrazen zvýšením vlivu terciární sféry, v Jihočeském kraji zůstal podíl terciární sféry
zhruba na stejné úrovni, ale zvýšil se podíl sekundárního sektoru.
Odvětví primárního sektoru zemědělství, lesní hospodářství a rybolov vykazují v roce 2009 podíl 4,02 %.
316 158
MSK
152 472
ZLK
150 230
OLK
341 145
JMK
125 365
VYS
132 808
PBK
145 109
KHK
94 528
LBK
207 095
ULK
64 648
KVK
153 893
PZK
170 602
JČK
353 323
SČK
850 577
HMP
3 257 952
ČR
2,3
0,3
2,8
4,0
2,9
2,3
1,5
1,3
3,4
3,6
6,1
2,7
4,8
3,3
1,7
1,1
0,1
0,1
0,3
0,3
5,2
4,0
--
0,3
0,1
--
1,4
0,3
0,1
6,0
23,6
8,7
35,1
24,2
30,9
20,8
23,7
35,4
29,3
29,5
33,2
21,2
27,8
38,7
27,6
5,7
5,0
3,4
11,7
4,3
7,1
12,3
1,6
6,4
5,8
11,2
4,4
2,1
2,0
6,2
7,4
5,5
6,7
7,6
9,2
7,2
9,0
8,1
7,8
7,8
7,3
8,7
10,5
8,4
7,0
13,6
18,1
13,2
10,4
11,0
13,4
8,6
11,8
11,5
10,4
9,3
16,5
10,9
12,6
11,9
10,5
11,8
13,1
10,9
9,8
9,6
10,9
8,9
9,0
12,3
10,2
8,3
9,1
7,5
8,9
35,9
50,4
25,6
30,8
31,6
34,4
29,9
33,9
32,2
30,5
24,1
36,7
34,5
27,3
30,8
Hrubá přidaná
hodnota (mil. Kč)
v tom odvětví (%):
zemědělství a lesní
hospodářství, rybolov
dobývání nerostných
surovin
zpracovatelský
průmysl
výroba a rozvod
elektřiny, tepla, vody
stavebnictví
obchod, ubytování
a stravování
doprava, skladování,
pošty a telekomunik.
ostatní odvětví
V odvětví zemědělství, lesnictví a rybolovu má největší podíl Vysočina (Jč. kraj 3. místo), v odvětví
dobývání nerostných surovin má největší podíl Moravskoslezský kraj (Jč. kraj 5. - 8. místo), v odvětví
zpracovatelského průmyslu má největší podíl Zlínský kraj (Jč. kraj 10. místo), v odvětví výroby a rozvodu
elektřiny, tepla a vody má největší podíl Ústecký kraj (Jč. kraj 2. místo), v odvětví stavebnictví má největší
podíl Olomoucký kraj (Jč. kraj 9. místo), v odvětví obchodu, ubytování a stravování má největší podíl
Hlavní město Praha (Jč. kraj 11. – 12. místo), v odvětví dopravy, skladování pošty a telekomunikací má
největší podíl Středočeský kraj (Jč. kraj 4. – 5. místo).
Přestože podíl primární sféry v Jihočeském kraji stále klesá, je její zastoupení mezi regiony ČR spolu
s krajem Olomouckým a Vysočinou stále nejvyšší. Dobývání nerostných surovin nemá pro ekonomiku
kraje zásadní význam, podíl tohoto odvětví se pohybuje stále okolo 0,3 %. Nejvýznamnějším odvětvím
v kraji je zpracovatelský průmysl, který se podílí na hrubé přidané hodnotě kraje 24,2 %. V této oblasti je
Jihočeský kraj zaměřen především na výrobu dopravních prostředků; zpracování dřeva, výrobu potravin a
nápojů, výroba dřevařských výrobků; výrobu vlákniny a papíru; výrobu základních kovů a kovodělných
výrobků. Toto odvětví, v ČR se rozvíjející v rámci průmyslu nejrychleji, pohybuje se na celkové hodnotě
kraje nad hodnotou 24 %, je však možno sledovat mírný pokles. Důležitým odvětvím pro ekonomiku kraje
je výroba a rozvod elektřiny, tepla a vody, které s podílem 11,7 % na hrubé přidané hodnotě zaujímají 2.
místo v ekonomické struktuře kraje. Nejrychlejší tempa růstu lze registrovat zejména v letech 2008 a
2009. Podíl stavebnictví kolísá okolo 7 %, přičemž v letech 2004 - 2007 lze vysledovat mírný rozvojový
pokles a v letech 2008 – 2009 opět mírný vzestup.
TABULKA 79 – VÝVOJ PODÍLU ODVĚTVÍ NA HRUBÉ PŘIDANÉ HODNOTĚ V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000 - 2009
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
7,59
7,64
6,63
5,69
6,18
5,76
5,20
5,14
4,59
4,02
surovin
0,34
0,34
0,35
0,39
0,25
0,37
0,40
0,36
0,35
0,32
29,50
28,25
27,44
26,25
27,71
26,63
25,86
25,95
24,21
24,23
5,76
6,48
6,74
5,84
6,46
9,45
10,42
10,34
7,82
11,72
6,90
6,39
6,76
7,26
7,69
6,74
6,75
6,83
7,62
7,61
zpracovatelský průmysl
výroba a rozvod elektřiny,
tepla, vody
stavebnictví
TABULKA 78 - PODÍL ODVĚTVÍ NA HRUBÉ PŘIDANÉ HODNOTĚ V KRAJÍCH ČR V ROCE 2009
108
obchod, ubytování
a stravování
doprava, skladování, pošty
a telekomunikace
ostatní odvětví
A. PODKLADY
12,94
12,53
12,61
12,66
12,18
11,42
12,05
12,43
12,27
10,44
10,40
10,96
11,62
11,91
10,62
10,73
11,41
10,77
11,69
10,86
26,56
27,40
27,86
30,00
28,91
28,90
27,91
28,18
31,44
30,80
Vůbec nejsilnější podíl odvětví na hrubé přidané hodnotě měl v roce 2000 zpracovatelský průmysl
(29,50 %), nejméně naopak v roce 2004 dobývání nerostných surovin (0,25 %).
V roce 2009 dosáhl Jihočeský kraj z pohledu maximálních a minimálních hodnot v jednotlivých odvětvích
ve sledovaném období maxima v odvětví výroby a rozvodu elektřiny, tepla, vody (11,72 %) a minima
naopak v odvětví zemědělství, lesní hospodářství a rybolov (4,02 %), dále v obchodu, ubytování a
stravování (10,44 %).
100%
ostatní odvětví
90%
doprava, skladování,
pošty
a telekomunikace
obchod, ubytování
a stravování
80%
70%
60%
stavebnictví
50%
40%
výroba a rozvod
elektřiny, tepla, vody
30%
20%
surovin
10%
0%
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
GRAF 46 - VÝVOJ PODÍLŮ ODVĚTVÍ NA HRUBÉ PŘIDANÉ HODNOTĚ V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000 - 2009
Za významnou oblast ekonomiky kraje je považováno odvětví cestovního ruchu. Zachovalé životní
prostředí s velkým množstvím lesů, vodních ploch a z mnoha kulturním památkami je využíváno turisty
jak z ČR, tak i ze zahraničí. Tento kraj i patří k nejnavštěvovanějším krajům v ČR. Problematické je
především celoroční využití ubytovacích kapacit a úroveň poskytovaných služeb pro náročného
zákazníka. Ve struktuře hrubé přidané hodnoty se v dlouhodobém vývoji od roku 1995 snižoval podíl
primárního sektoru, v České republice i v Jihočeském kraji klesl téměř na polovinu. Zatímco v České
republice byl tento pokles zcela nahrazen zvýšením vlivu terciární sféry, v Jihočeském kraji zůstal podíl
terciární sféry zhruba na stejné úrovni, ale zvýšil se podíl sekundárního sektoru.
109
A. PODKLADY
Čistý disponibilní důchod domácnosti Jihočeského kraje v jednotlivých letech stále roste, jeho růst
odpovídá růstu hodnoty tohoto ukazatele v ČR. Při porovnání jednotlivých krajů ČR na tom byla v roce
2009 nejlépe Hlavní město Praha a Středočeský kraj přesahující 100 % ČR.
140,0
129,1
120,0
100,0
104,2
100,0
99,0
99,9
90,2
90,8
93,1
96,2
95,4
94,4
98,0
93,6
92,4
93,2
80,0
60,0
40,0
20,0
0,0
GRAF 47 - ČISTÝ DISPONIBILNÍ DŮCHOD DOMÁCNOSTÍ NA 1 OBYVATELE V KRAJÍCH ČR V ROCE 2009 (ČR = 100 %)
Hodnota v přepočtu na 1 obyvatele se v roce 2009 v Jihočeském kraji pohybovala na 99,0 % (hodnota za
ČR 100); v průběhu sledovaného období se výrazně přiblížil hodnotě za ČR.
Příznivým jevem je tempo růstu domácností vybavených počítačem, které bylo jedno z největších ze všech
krajů. V roce 2009 bylo procento domácností vybavených počítačem 51,9 %, což řadí Jihočeský kraj
na 9. příčku ve srovnání krajů ČR. Celkem 3 kraje se dosud nedostaly přes 50 %, Ústecký kraj, Liberecký
kraj a Vysočina.
Čistý disponibilní důchod domácnosti
na 1 obyvatele (% ) - průměr ČR = 100
100,0
99,0
98,0
97,0
96,0
94,0
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Jihočeský kraj
97,4
96,6
95,1
97,0
96,6
96,7
97,6
96,4
98,3
99,0
ČR
100
100
100
100
100
100
100
100
100
100
GRAF 48 - VÝVOJ ČISTÉHO DISPONIBILNÍHO DŮCHODU DOMÁCNOSTÍ NA 1 OBYVATELE V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000 - 2009
95,0
110
A. PODKLADY
2.10.2. VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA
Vzdělanostní struktura obyvatelstva je sledována v rámci pravidelného sčítání lidu, domů a bytů, přičemž
poslední proběhlo v roce 2001 a výsledky nového budou až koncem roku 2011.
Samotnou vzdělanostní strukturu obyvatelstva v Jihočeském kraji ve srovnání s průměrem ČR i
jednotlivými kraji je možno charakterizovat jako lepší průměr. Podíl vysokoškolsky vzdělaných občanů
v ČR je 8,9 %, v Jihočeském kraji je podíl vysokoškolsky vzdělaných občanů 7,8 %, což mu v rámci
porovnání krajů přisuzuje 3. místo (společně s kraji Plzeňským a Moravskoslezským). Nad průměrem v ČR
se pohybuje pouze Hlavní město Praha a Jihomoravský kraj. Podíl středoškoláků s maturitou (včetně
nástavbového a vyššího odborného vzdělání) je v ČR na hodnotě 28,4 %, v Jihočeském kraji je tento podíl
také na hodnotě 28,4 %. V pořadí krajů je Jihočeský kraj s podílem středoškoláků na 3. místě. Podíl
středoškoláků bez maturity a vyučených dosahuje v ČR hodnoty 38,0 %, v Jihočeském kraji dosahuje
hodnoty 38,7 % a Jihočeský kraj tak drží 10. místo mezi kraji. Podíl osob s nejvýše základním vzděláním
činí v ČR 23,5 %, v Jihočeském kraji činí 23,9 %, což znamená mírné překročení republikového průměru.
V hodnocení krajů je Jihočeský kraj s podílem obyvatel nejvýše základního vzdělání na 8. místě.
45,0
40,0
35,0
30,0
25,0
20,0
15,0
10,0
5,0
0,0
nejvýše ZV
nejvýše SŠ bez maturity
SŠ s maturitou
VOŠ, VŠ
nezjištěno
GRAF 49 – STRUKTURA VZDĚLANOSTI V KRAJÍCH ČR VYJÁDŘENÁ PODÍLEM NA OBYVATELSTVU NAD 15 LET (SLDB 2001)
TABULKA 80 - STRUKTURA VZDĚLANOSTI V KRAJÍCH ČR VYJÁDŘENÁ PODÍLEM Z POČTU OBYVATELSTVA NAD 15 LET (SLDB 2001)
bez vzdělání
základní a
neukončené
vzdělání
vyučení a
střední
odborné
vzdělání bez
maturity
úplné střední
vzdělání s
maturitou
vyšší odborné
a nástavbové
vzdělání
vysokoškolsk
é vzdělání
3,5
5,2
3,3
3,3
3,1
3,1
2,9
3,2
3,6
3,5
3,2
3,4
3,0
3,2
3,1
8,9
18,8
7,0
7,8
7,8
5,6
5,4
7,0
7,5
7,0
6,7
10,3
8,1
7,7
7,8
nezjištěné
vzdělání
0,4
0,1
0,5
0,4
0,4
0,8
0,8
0,4
0,4
0,4
0,4
0,3
0,6
0,4
0,5
23,0
14,5
23,1
23,5
23,0
27,9
27,3
23,9
22,5
22,7
24,2
23,3
23,6
24,8
25,2
38,0
28,8
40,4
38,7
39,4
38,4
39,3
40,0
39,7
40,8
40,6
37,0
39,1
39,0
38,7
24,9
30,5
24,4
25,1
25,0
22,7
22,3
23,8
25,2
24,5
24,2
24,6
24,7
24,1
23,4
1,3
2,0
1,3
1,2
1,3
1,5
2,0
1,6
1,1
1,0
0,8
0,9
1,0
0,8
1,3
Jihočeský kraj má vcelku širokou nabídku studia na vysokých školách a na vyšších odborných školách.
Příznivé předpoklady pro studium na vysokých školách a univerzitách vytvářejí samozřejmě velmi dobré
předpoklady pro budoucí rozvoj.
vyjádřeno v %
Česká republika
Hl. m. Praha
Středočeský kraj
Jihočeský kraj
Plzeňský kraj
Karlovarský kraj
Ústecký kraj
Liberecký kraj
Pardubický kraj
Vysočina
Jihomoravský kraj
Olomoucký kraj
Zlínský kraj
111
A. PODKLADY
TABULKA 81 – VÝVOJ POČTU ŠKOL V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE MEZI ROKY 2004 A 2009
mateřské
školy
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
základní školy
1. stupně,
2. stupně
střední školy
a gymnázia
2004
2009
2004
2009
2004
2009
8
69
27
18
27
13
12
30
24
10
22
38
11
16
8
13
7
7
65
24
18
27
12
11
29
24
7
23
36
11
13
8
13
6
6
42
20
11
20
10
6
15
17
7
15
34
8
11
7
12
3
6
42
21
11
18
10
6
15
16
5
14
28
8
11
8
11
3
2
31
4
4
7
5
2
9
5
3
7
19
3
9
3
5
4
2
24
4
3
6
3
2
8
4
3
6
11
2
5
2
3
4
spec. školy,
základní
umělecké
školy, jazyk.
školy
2004 2009
4
28
6
5
7
4
2
9
8
8
11
13
6
3
3
7
4
vysoké školy
vysoké školy
- fakulty
vyšší odborné
školy
2004
2009
2004
2009
2004
2009
2
1
-
4
1
-
5
1
-
7
1
1
6
3
1
7
4
1
2
2
1
2
3
1
2
18
4
3
4
3
1
3
6
5
5
6
3
3
2
3
2
V Jihočeském kraji je z pohledu existence různých druhů škol dominantní ORP České Budějovice,
která s ostatními ORP prohrála pouze menším počtem základních škol. V přepočtu na obyvatele je však
situace poněkud jiná.
Z pohledu vyššího vzdělávání je jednoznačně dominantní ORP České Budějovice, která soustřeďuje
7 fakult ve 4 vysokých školách a 7 vyšších odborných škol. V Jihočeském kraji lze mimo České Budějovice
najít vysokou školu ještě v ORP Písek a fakultu v ORP Jindřichův Hradec a Vodňany. Značná diverzifikace
možnosti terciárního vzdělání mezi jednotlivými ORP je pochopitelná. Naproti tomu u sekundárního
vzdělávání jsou rozdíly mezi jednotlivými ORP minimální. Podstatně větší diference jsou v předškolském
a základním vzdělávání, kde maximální hodnota je trojnásobná proti hodnotě minimální. Přitom nejmenší
počet mateřských i základních škol v přepočtu k celkovému počtu obyvatel je v ORP Soběslav. Závěrem je
však nutno poznamenat, že výše uvedené hodnocení nebere v úvahu velikost jednotlivých školských
zařízení, což má pro potřeby zajištění vzdělávacích potřeb v kraji jistě velmi důležitý význam.
TABULKA 82 - POČET ŠKOL NA 1000 OBYVATEL V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2009
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
0,50
0,42
0,57
0,91
0,56
0,61
0,58
0,56
0,71
0,31
0,51
0,45
0,60
0,51
0,57
0,73
0,51
základní
školy
1. stupně,
2. stupně
0,43
0,27
0,50
0,55
0,37
0,51
0,32
0,29
0,47
0,22
0,31
0,35
0,44
0,43
0,57
0,62
0,26
střední
spec. školy, vysoké školy
odborná
základní
učiliště a
umělecké
školy,
školy, jazyk.
gymnázia
školy
počet škol vyjádřený na 1000 obyvatel
0,14
0,16
0,10
0,15
0,12
0,15
0,11
0,15
0,12
0,13
0,13
0,14
0,11
0,20
0,14
0,17
0,34
0,14
0,12
0,10
0,15
0,08
0,15
0,05
0,06
0,18
0,22
0,11
0,07
0,16
0,12
0,14
0,17
0,17
0,03
0,02
-
vysoké školy
- fakulty
0,05
0,02
0,09
vyšší
odborné
školy
0,05
0,08
0,03
0,04
0,04
0,09
mateřské
školy
112
A. PODKLADY
2.10.3. ZAMĚSTNANOST
Problematika zaměstnanosti a nezaměstnanosti patří k nejvýznamnějším v rámci ČR i EU. Tyto indikátory
mají navíc výrazný regionální charakter a jejich průměrování má jen omezenou vypovídající schopnost.
Z celkového počtu 4,9 mil. zaměstnaných osob v ČR v roce 2010 činil podle výběrového šetření pracovních
sil podíl Jihočeského kraje 6,2 %, což je v absolutním vyjádření 307,4 tis. osob. Z toho počet zaměstnanců
(tj. bez podnikatelů a dalších osob samostatně výdělečných činných) představoval v podnicích se sídlem
v kraji za rok 2009 celkem v kraji 201,7 tis. osob.
30,0
27,6
25,0
20,0
15,0
10,0
10,6
9,0
5,1
5,9
4,8
2,1
5,0
4,3
3,3
4,0
10,1
4,5
3,9
4,8
0,0
GRAF 50 – PODÍL PRŮMĚRNÉHO EVIDENČNÍHO POČTU ZAMĚSTNANCŮ V KRAJÍCH V ROCE 2009
248,0
246,8
246,0
244,0
243,3
242,0
240,0
239,0
238,0
238,0
238,3
238,9
236,0
234,4
234,0
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
GRAF 51 – PRŮMĚRNÝ EVIDENČNÍ POČET ZAMĚSTNANCŮ (TIS. FYZICKÝCH OSOB) V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2002 - 2008
100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
2005
2006
2007
2008
GRAF 52 - PODÍL POČTU ZAMĚSTNANCŮ DLE ODVĚTVÍ V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2008
ostatní činnosti
kulturní, zábavní a rekreační činnosti
zdravotní a sociální péče
vzdělávání
veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení
administrativní a podpůrné činnosti
profesní, vědecké a technické činnosti
činnosti v oblasti nemovitostí
peněžnictví a pojišťovnictví
informační a komunikační činnosti
ubytování, stravování a pohostinství
doprava a skladování
velkoobchod a maloobchod; opravy motorových vozidel
stavebnictví
zásob. vodou; činnosti související s odpady
výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla
těžba a dobývání
zemědělství, lesnictví a rybářství
Počet zaměstnanců se na území kraje mírně snižoval, což souvisí s vývojem pracovní síly v kraji. Ta se
snižuje nejen v souvislosti s demografickým vývojem, ale také v důsledku delší přípravy na zaměstnání
(zejména formou vysokoškolského studia).
113
A. PODKLADY
TABULKA 83 – STRUKTURA ZAMĚSTNANOSTI DLE ODVĚTVÍ V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2005 - 2008
Průměrný evidenční počet zaměstnanců
(tisíc fyzických osob)
Odvětví CZ-NACE
A
B
C
D
E
F
G
H
I
J
K
L
M
N
O
P
Q
R
S
zemědělství, lesnictví a rybářství
těžba a dobývání
výroba a rozvod elektřiny, plynu,
tepla
zásobování vodou;
činnosti související s odpady
stavebnictví
velkoobchod a maloobchod; opravy
motorových vozidel
doprava a skladování
ubytování, stravování a pohostinství
informační a komunikační činnosti
peněžnictví a pojišťovnictví
činnosti v oblasti nemovitostí
profesní, vědecké a technické
činnosti
administrativní a podpůrné činnosti
veřejná správa a obrana; povinné
sociální zabezpečení
vzdělávání
zdravotní a sociální péče
kulturní, zábavní a rekreační
činnosti
ostatní činnosti
2005
2006
2007
2008
238,0
238,3
238,9
234,4
počet
(tis.)
podíl
(%)
počet
(tis.)
podíl
(%)
počet
(tis.)
podíl
(%)
počet
(tis.)
podíl
(%)
Rozdíl
podílů
2005 2008
(%)
16,9
0,7
75,0
7,1
0,3
31,5
16,4
0,8
76,5
6,9
0,3
32,1
15,1
0,7
76,7
6,3
0,3
32,1
14,2
0,8
74,7
6,1
0,3
31,9
-1,0
0
0,4
4,5
1,9
4,9
2,1
4,8
2,0
3,6
1,5
-0,4
3,4
1,4
3,3
1,4
3,3
1,4
3,2
1,4
-0,1
16,8
7,1
16,8
7,0
16,9
7,1
18,1
7,7
0,7
24,5
10,3
24,2
10,2
25,5
10,7
25,6
10,9
0,6
16,5
7,1
2,4
2,6
1,8
6,9
3,0
1,0
1,1
0,8
15,5
6,9
2,5
2,6
1,6
6,5
2,9
1,0
1,1
0,7
15,4
6,6
2,4
2,7
1,6
6,4
2,8
1,0
1,1
0,7
17,8
6,7
3,6
2,5
1,6
7,6
2,9
1,5
1,1
0,7
0,7
-0,1
0,5
0
-0,1
5,1
2,1
5,2
2,2
5,6
2,3
5,7
2,4
0,3
5,7
2,4
5,8
2,4
6,0
2,5
5,6
2,4
0
17,8
7,5
17,8
7,5
18,0
7,5
13,4
5,7
-1,8
17,4
14,5
7,3
6,1
17,7
14,5
7,4
6,1
17,6
14,5
7,4
6,1
17,5
14,6
7,5
6,2
0,2
0,1
3,2
1,3
3,1
1,3
3,1
1,3
2,8
1,2
-0,1
2,1
0,9
2,2
0,9
2,4
1,0
2,6
1,1
0,2
Jak je vidět z tabulky, za poslední 4 roky se můžou v Jihočeském kraji vzrůstajícím (kladným) podílem
pochlubit jen odvětví C (zpracovatelský průmysl), F (stavebnictví), G (velkoobchod a maloobchod; opravy
motorových vozidel), H (doprava a skladování), J (informační a komunikační činnosti), M (profesní,
vědecké a technické činnosti), P (vzdělávání), Q (zdravotní a sociální péče).
Největší útlum zaznamenávají odvětví A (zemědělství, lesnictví a rybářství), tedy primární sektor, který za
poslední 4 roky klesl o celé 1 %. Vůbec největší pokles zaznamenalo odvětví O (veřejná správa a obrana;
povinné sociální zabezpečení), které pokleslo o 1,8 %.
114
A. PODKLADY
2.10.4. NEZAMĚSTNANOST
TABULKA 84 - MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI PRO DOSAŽITELNÉ UCHAZEČE V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2005 - 2010
Jihočeský kraj
2005
meziroční
trend
2006
meziroční
trend
2007
meziroční
trend
2008
meziroční
trend
2009
meziroční
trend
2010
6,7
↘
5,7
↘
4,5
↗
4,8
↗
7,8
↗
8,8
TABULKA 85 - MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI PRO DOSAŽITELNÉ UCHAZEČE V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2005 - 2010
Blatná
2005
trend
2006
trend
2007
trend
2008
trend
2009
trend
2010
8,5
↘
↘
↘
↘
↘
↘
↘
↘
↘
↘
↘
↘
↘
↘
↘
↘
↘
7,8
↘
↘
↘
↘
↘
↘
↘
↘
↘
↘
↘
↘
↘
↘
↘
↘
↘
6,1
↗
↗
↗
↘
↘
↗
↗
↗
↗
↗
↗
↗
↗
→
↗
↗
↗
6,5
↗
↗
↗
↗
↗
↗
↗
↗
↗
↗
↗
↗
↗
↗
↗
↗
↗
9,2
↗
↗
↗
↗
↗
↗
↘
↗
↗
↗
↗
↗
↗
→
↗
↗
↗
10,2
Č. Budějovice
4,4
Č. Krumlov
10,6
Dačice
11,4
Jindř. Hradec
7,3
Kaplice
10,1
Milevsko
9,0
Písek
7,9
Prachatice
7,0
Soběslav
7,0
Strakonice
7,1
Tábor
6,1
Trhové Sviny
5,9
Třeboň
6,5
Týn nad Vltavou
6,0
Vimperk
5,3
Vodňany
8,9
3,9
9,2
9,7
5,5
8,0
7,3
6,7
5,7
6,3
6,3
5,5
4,6
5,0
5,6
5,0
8,0
3,4
7,6
7,0
4,2
5,8
6,4
4,8
4,2
5,2
5,2
4,5
3,8
3,9
4,2
4,0
7,3
3,7
8,0
6,7
4,0
7,0
6,6
5,1
5,3
6,1
6,2
5,1
4,1
3,9
4,8
4,3
7,8
6,0
11,0
12,8
7,3
11,8
8,8
7,9
7,4
10,3
9,2
9,3
8,0
7,4
7,9
7,2
11,4
6,9
12,9
12,9
8,1
11,9
8,5
9,1
8,2
11,3
11,1
10,1
8,5
7,4
8,5
8,0
13,3
2010
GRAF 53 - MEZIROČNÍ VÝVOJ MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI Z DOSAŽITELNÝCH V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE 2008-2009-2010
4,3
7,8
7,2
8,0
11,4
13,3
2009
4,8
3,9
4,1
5,1
0
2008
7,9
8,5
7,4
7,4
8,0
8,5
9,3
10,1
11,1
9,2
6,2
6,1
9,1
7,4
8,2
5,3
7,9
5,1
6,6
8,8
8,5
10,3
11,3
11,8
11,9
7,0
7,3
8,1
4,0
2
4
3,7
6
6,7
8,0
9,2
6,0
6,9
8
6,5
10
10,2
12
11,0
14
12,8
12,9
12,9
Nejmenší míra nezaměstnanosti (dosažitelní uchazeči) je v ORP České Budějovice v průběhu celého
sledovaného období. Stejně jako u naprosté většiny ORP nezaměstnanost v období 2005 – 2007 klesala a
od roku 2008 vzrůstá, mezi roky 2008 – 2009 se dokonce u některých ORP téměř zdvojnásobila. Rok 2009
pak znamená další nárůst, ale již ne tak výrazný. Největší míra nezaměstnanosti byla zaznamenána v ORP
Dačice, pouze v letech 2007 a 2008 v ORP Český Krumlov a v roce 2010 v ORP Vodňany. Jedinou ORP,
u níž v roce 2010 nestoupala míra nezaměstnanosti je ORP Třeboň. Také v ORP Dačice a Kaplice se dá
hovořit spíše o stagnaci, přesto v nich nezaměstnanost zůstává jedna z nejvyšších v kraji.
115
A. PODKLADY
Z pohledu dlouhodobé nezaměstnanosti23 (podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů na celkovém
počtu uchazečů o zaměstnání) je zřejmé, že z dlouhodobějšího hlediska je na tom nejlépe ORP Vimperk,
pouze v roce 2009 na tom byla lépe ORP Trhové Sviny. Nejhůře je na tom naopak ORP Vodňany,
v roce 2010 ORP Soběslav.
TABULKA 86 - DLOUHODOBĚ NEZAMĚSTNANÍ UCHAZEČI O ZAMĚSTNÁNÍ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2006 - 2010
ČR
Jihočeský kraj
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřich. Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
2006
celkem podíl (%)
2007
celkem podíl (%)
2008
celkem podíl (%)
2009
celkem podíl (%)
2010
celkem podíl (%)
184909
6175
187
718
764
392
407
354
266
563
283
284
581
632
101
244
137
67
195
136913
4331
140
557
531
270
280
203
190
346
161
206
456
445
75
174
100
48
149
101524
3337
116
455
412
145
176
193
126
181
165
174
398
395
48
101
70
31
151
123873
4484
144
602
499
201
221
238
147
279
179
288
502
666
58
126
102
70
162
178482
6893
221
969
630
316
333
394
181
446
253
439
704
1199
104
221
149
84
250
41,2
30,2
33,9
21,3
36,2
39,2
28,1
40,3
35,3
30,0
25,0
38,0
37,8
25,3
22,5
34,6
32,0
14,0
41,6
38,6
26,3
32,1
19,2
30,5
36,2
24,6
31,7
29,4
25,2
19,0
33,7
35,2
22,0
20,7
31,9
31,1
12,0
35,7
28,8
19,1
25,7
14,6
22,6
20,6
16,4
25,9
19,1
13,0
16,5
24,7
27,4
17,5
12,6
18,9
19,8
7,4
34,6
23,0
16,3
22,7
12,3
20,1
15,4
12,3
19,0
17,1
13,0
13,2
24,9
23,4
17,0
8,0
13,2
17,7
10,3
25,5
31,8
23,3
31,4
18,0
22,3
24,4
17,2
32,2
22,2
18,9
17,8
35,3
27,9
28,9
14,1
23,3
25,6
12,0
34,4
Nezaměstnanost je negativním jevem jak ve sféře ekonomické, tak i ve sféře sociální, jde však o jev, který
nelze zcela ovlivnit. Krátkodobá nezaměstnanost není příliš nebezpečná. Velký problém však způsobuje
nezaměstnanost dlouhodobá. Z přiložených karet vyplývá, že podíl osob bez zaměstnání nad 12 měsíců je
již varující. Přitom v průměru kraje činil tento podíl v roce 2010 23,3 %, rozdíly mezi jednotlivými ORP
však byly značné v rozmezí 12,0 – 35,3 %. Nejnižší hodnoty zaujímají ORP Vimperk (12,0 %) a Trhové
Sviny (14,1 %). Nejvyšší hodnoty zaujímají ORP Soběslav (35,3 %), Vodňany (34,4 %), Kaplice (32,2 %) a
Blatná (31,4 %). U většiny ORP došlo ke zhoršení stavu oproti roku 2009. Ukazuje se, že zřejmě řada
nezaměstnaných déle jak 6 měsíců nachází již těžko zaměstnání a přechází do obtížnější skupiny
dlouhodobě nezaměstnaných. Samozřejmě v posledních letech souvisí růst počtu dlouhodobě
nezaměstnaných s ekonomickou krizí. Efektivní je tedy řešit nadále prioritně otázku krátkodobě
nezaměstnaných do 6 měsíců, i když samozřejmě ani dlouhodobou nezaměstnanost nelze opomíjet.
V rámci problematiky nezaměstnanosti je třeba zkoumat i počet pracovních míst, které mohou být pro
nezaměstnané k dispozici. V roce 2010 představoval ukazatel počtu uchazečů na jedno volné pracovní
místo v ČR 18,2, za Jihočeský kraj hodnotu 16,0. Nejlepší situace v počtu uchazečů na 1 volné pracovní
místo byla v roce 2010 v ORP Vodňany (7,8), nejhorší v ORP Dačice (184,7).
184,7
77,6
58,1
54,2
15,3
9,5
18,5
15,9
14,5
11,8
27,3
10,8
16,0
20,1
14,9
GRAF 54 - POČET UCHAZEČŮ NA 1 VOLNÉ PRACOVNÍ MÍSTO V ORP V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010
23
Dlouhodobě nezaměstnaní
vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 12 měsíců.
9,6
7,8
200
180
160
140
120
100
80
60
40
20
0
116
A. PODKLADY
2.10.5. PODNIKATELSKÁ AKTIVITA
Míra ekonomické aktivity je vyjádřena počtem podnikatelů, resp. fyzických osob, kteří připadají na 1000
obyvatel. Zdrojem údajů je registr ekonomických subjektů (RES), který zahrnuje všechny ekonomické
subjekty evidované k příslušnému datu. Může se jednat i o ekonomické subjekty, které již nevykazují
žádnou aktivitu. Proto bylo v rámci hodnocení ekonomické aktivity pracováno spíše s tzv. statistickou
jednotkou typu podnik24.
250,0
200,0
150,0
100,0
50,0
0,0
2005
2008
2009
GRAF 55 - MÍRA PODNIKATELSKÉ AKTIVITY DLE RES V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2005, 2008, 2009
V roce 2009 bylo podle RES v Jihočeském kraji 12 subjektů, které zaměstnávají nad 1000 zaměstnanců,
z toho 10 v ORP České Budějovice, 1 v ORP Blatná, 1 v ORP Dačice. V roce 2008 byl ještě jeden subjekt
s více než 1000 zaměstnanci v ORP Tábor.
TABULKA 87 - MÍRA PODNIKATELSKÉ AKTIVITY V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2005, 2008, 2009
2005
ČR
Jihočeský kraj
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
24
1819830
117912
2234
29457
7964
2907
7962
3063
3671
9862
6681
4174
8228
16553
2788
4180
2338
3743
2107
2008
1957502
122221
2311
30687
8295
3052
8287
3330
3720
10101
6895
4119
8404
17124
3082
4510
2389
3718
2197
2009
1936301
120734
2272
30877
8275
2960
8228
3329
3580
9772
6643
4095
8038
16917
3131
4477
2362
3602
2176
míra podnikatelské aktivity - RES
2005
177,5
187,8
164,4
197,2
193,5
144,8
167,9
156,7
193,3
192,8
197,7
189,5
183,7
206,6
157,6
165,6
167,9
211,7
188,9
2008
187,0
192,1
166,1
200,2
198,6
152,7
172,9
168,6
197,6
195,3
204,0
185,9
184,9
212,4
169,8
177,7
168,6
209,4
187,9
2009
184,3
189,3
162,4
200,1
197,5
149,0
171,4
168,6
190,1
188,8
196,4
184,2
177,8
209,4
171,6
176,4
167,4
203,3
185,6
Míra
podnikatelské
aktivity – TP
v roce 2009
96,0
101,0
92,7
107,0
103,5
89,1
95,4
88,6
102,3
103,7
104,7
98,7
93,5
102,4
92,9
95,8
89,1
116,8
99,3
Statistická jednotka typu podnik jsou ekonomické subjekty, u nichž byla v daném roce zjištěna aktivita.
počet podnikatelů (fyz. osob) - RES
117
A. PODKLADY
99,3
203,3
116,8
167,4
89,1
95,8
171,6
92,9
176,4
209,4
177,8
102,4
98,7
93,5
184,2
196,4
104,7
103,7
188,8
190,1
88,6
102,3
168,6
171,4
95,4
149,0
89,1
103,5
107,0
92,7
101,0
150,0
100,0
197,5
200,1
162,4
200,0
189,3
250,0
185,6
Jak je z následujícího grafu patrné, skutečná míra podnikatelské aktivity vyjádřená pomocí jednotky typu
podnik je přibližně poloviční oproti aktivitě zjištěné dle pravidelně aktualizovaného registru
ekonomických subjektů. Hodnocení úrovně jednotlivých ORP bude provedeno nad reálnějšími daty, tedy
nad mírou podnikatelské aktivity vyjádřené pomocí jednotky typu podnik.
50,0
0,0
míra podnikatelské aktivity - RES
míra podnikatelské aktivity - jednotky typu podnik
GRAF 56 - POROVNÁNÍ MÍRY PODNIKATELSKÉ AKTIVITY VYJÁDŘENÉ DLE RES A DLE JEDNOTKY TYPU PODNIK V ORP JČ. KRAJE V ROCE 2009
Z pohledu velikosti ekonomických subjektů jsme vybrali subjekty s 20 a více pracovníky v jednotlivých
ORP vyplývá, že nejlépe je na tom ORP České Budějovice (582 subjektů v roce 2009), nejhůře je na tom
naopak ORP Týn nad Vltavou (37 subjektů v roce 2009). Celkově z pohledu těchto větších subjektů se přes
počet 100 subjektů s více než 20 zaměstnanci dostalo 7 ORP (České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův
Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor).
700
582
600
500
400
300
234
100
46
158
146
109
52
133
108
54
60
59
38
62
37
0
2005
2008
2009
GRAF 57 - POČET EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ S 20 A VÍCE PRACOVNÍKY V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2005, 2008, 2009 (RES)
59
41
200
118
A. PODKLADY
2.10.6. DAŇOVÁ VÝTĚŽNOST
Daňová výtěžnost je dána součtem daní z příjmů fyzických osob, právnických osob, z přidané hodnoty a
z nemovitostí. Tyto údaje jsou k dispozici v bilancích příjmů a výdajů obcí. Výtěžnost daní ovlivňuje
zejména velikost obce z pohledu počtu obyvatel.
TABULKA 88 - DAŇOVÁ VÝTĚŽNOST V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2009
z fyzických osob
Jihočeský kraj
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Daně (v tisících Kč)
z právnických
z přidané hodnoty
osob vč. obce
1.374.919
29.911
358.267
85.738
40.555
101.891
40.219
45.384
120.031
67.651
41.605
88.422
174.678
34.150
53.581
31.182
36.997
24.658
1.580.145
30.439
368.849
103.049
42.327
105.826
43.004
35.895
169.424
87.073
42.242
107.281
219.837
38.183
86.601
32.121
45.745
22.248
z nemovitosti
2.316.436
45.464
609.613
148.653
71.362
175.033
67.121
65.743
187.899
123.465
74.664
159.310
287.448
61.292
86.862
49.134
63.326
40.045
466.020
11.401
69.870
42.674
17.210
40.408
12.988
13.805
37.606
27.624
15.532
42.017
68.022
16.110
15.096
16.469
10.452
8.736
Daňová výtěžnost
5.737.520
117.215
1.406.599
380.114
171.455
423.158
163.332
160.828
514.961
305.813
174.043
397.030
749.984
149.735
242.141
128.906
156.520
95.687
Zdrojem údajů o daňové výtěžnosti byly ÚAP ORP Blatná zpracované firmou Proces, Ostrava,
z údajů Ministerstva financí ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí za rok 2009.
Z pohledu celkové daňové výtěžnosti je na tom v Jihočeském kraji nejlépe ORP České Budějovice, jehož
daňová výtěžnost činí 24,5 % z daňové výtěžnosti celého kraje. Nejmenší daňová výtěžnost je naopak
v ORP Vodňany, což činí 1,7 % z výtěžnosti kraje.
Z pohledu daňové výtěžnosti přepočtené na 1 obyvatele je na tom nejlépe ORP Písek s 9.949,- Kč, nejméně
naopak ORP Soběslav s 7.828,- Kč. ORP České Budějovice je v přepočtu na 1 obyvatele až na 5. místě (za
ORP Písek, Třeboň, Tábor a Týn nad Vltavou). Rozdíl mezi největší a nejmenší hodnotou výtěžnosti na 1
obyvatele v kraji je 2.121,- Kč.
TABULKA 89 - DAŇOVÁ VÝTĚŽNOST V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE VYJÁDŘENÁ NA 1 OBYVATELE V ROCE 2009
Daňová výtěžnost
celkem
v tis. Kč
Jihočeský kraj
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
637.643
13.987
154.323
41.894
19.870
48.017
19.741
18.830
51.760
33.830
22.233
45.197
80.782
18.244
25.378
14.114
17.721
11.722
5.737.520
117.215
1.406.599
380.114
171.455
423.158
163.332
160.828
514.961
305.813
174.043
397.030
749.984
149.735
242.141
128.906
156.520
95.687
v%
100,0
2,0
24,5
6,6
3,0
7,4
2,8
2,8
9,0
5,3
3,0
6,9
13,1
2,6
4,2
2,2
2,7
1,7
na 1 obyvatele
v tis. Kč
8,998
8,380
9,115
9,073
8,629
8,813
8,274
8,541
9,949
9,040
7,828
8,784
9,284
8,207
9,541
9,133
8,832
8,163
Zdrojem údajů o daňové výtěžnosti byly ÚAP ORP Blatná zpracované firmou Proces, Ostrava,
z údajů Ministerstva financí ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí za rok 2009.
Počet obyvatel
119
A. PODKLADY
2.10.7. VYJÍŽĎKA A DOJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ
Uzavřenost a otevřenost ORP je možné sledovat podle vyjížďky resp. dojížďky za prací nebo do škol.
Dojížďka za službami není v české statistice sledována. Data jsou k dispozici pouze z pravidelných censů
obyvatelstva. K analýze byla využita data z posledního Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (1. 3. 2001) o
dojížďce a vyjížďce za prací do/z ORP v Jihočeském kraji. Počet vyjíždějící a dojíždějících je závislý na
počtu obyvatel v jednotlivých ORP, v případě vyjížďky a dojížďky do zaměstnání samozřejmě na počtu
pracovních příležitostí. Nejvíce vyjíždějících a dojíždějících bude v nejlidnatějších ORP – v případě tohoto
kraje ORP České Budějovice. Lepší vypovídající schopnost má saldo, podle něhož jsou záznamy v tabulce
seřazeny. Dojížďka do ORP převyšuje vyjížďku pouze v 5 ORP, nejvíce v ORP České Budějovice a Týn nad
Vltavou, který leží severně od Českých Budějovic.
TABULKA 90 – DENNÍ DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA Z/DO ORP V JIHOČESKÉM KRAJI (SLDB 2001)
Absolutní čísla
Vyjíždí mimo
Dojíždí
ORP
do ORP
České Budějovice
Týn nad Vltavou
Tábor
Blatná
Dačice
Vimperk
Strakonice
Jindřichův Hradec
Písek
Vodňany
Třeboň
Kaplice
Milevsko
Prachatice
Český Krumlov
Soběslav
Trhové Sviny
3 888
1 033
2 235
838
957
979
1 779
1 591
2 169
1 122
1 404
1 615
1 319
2 060
2 513
2 225
2 626
Podíl (%)
Vyjíždí mimo
Dojíždí
ORP
do ORP
8 873
2 716
2 942
963
964
883
1 558
1 261
1 719
646
881
1 007
520
998
1 144
814
584
13,1
19,3
13,9
25,9
26,5
27,2
20,2
20,3
27,44,1
28,6
33,9
37,3
30,6
30,3
44,9
59,3
29,9
50,7
18,3
29,8
26,7
24,5
17,7
16,1
21,4
25,4
17,9
21,2
14,7
14,8
13,8
16,4
13,2
Saldo
4 985
1 683
707
125
7
-96
-221
-330
-450
-476
-523
-608
-799
-1 062
-1 369
-1 411
-2 042
Nejhůře na tom jsou ORP Trhové Sviny, Soběslav, Český Krumlov, Prachatice a Milevsko, kde vyjížďka
daleko převyšuje dojížďku do ORP.
ORP v tabulce níže (vyjíždějící na 100 zaměstnaných) jsou již vzájemně porovnatelné. Výrazně nejvíce
vyjíždějí lidé za prací mimo ORP z ORP Trhové Sviny (stejně jako v absolutních i v relativních hodnotách).
Poté následují ORP Vodňany a Soběslav. Naopak nejméně vyjíždí z ORP České Budějovice a Tábor.
TABULKA 91 – DENNÍ VYJÍŽĎKA Z ORP V JIHOČESKÉM KRAJI VYJÁDŘENÁ NA 100 ZAMĚSTNANÝCH (SLDB 2001)
Trhové Sviny
Vodňany
Soběslav
Kaplice
Týn nad Vltavou
Milevsko
Blatná
Český Krumlov
Prachatice
Vimperk
Třeboň
Dačice
Písek
Strakonice
Jindřichův Hradec
Tábor
České Budějovice
2 626
1 122
2 225
1 615
1 033
1 319
838
2 513
2 060
979
1 404
957
2 169
1 779
1 591
2 235
3 888
Uvnitř ORP
1 216
778
1 921
2 136
1 604
1 693
1 434
4 638
3 683
1 736
2 631
1 688
4 133
5 470
4 997
10 914
16 906
Počet
zaměstnaných
v ORP
8 090
5 065
10 209
9 528
6 428
8 772
6 344
19 644
16 193
8 162
11 990
9 226
23 980
21 137
22 506
38 563
72 768
Vyjíždějící na 100 zaměstnaných (%)
Mimo ORP
32,5
22,2
21,8
17,0
16,1
15,0
13,2
12,8
12,7
12,0
11,7
10,4
9,0
8,4
7,1
5,8
5,3
Uvnitř ORP
15,0
15,4
18,8
22,4
25,0
19,3
22,6
23,6
22,7
21,3
21,9
18,3
17,2
25,9
22,2
28,3
23,2
Celkem vyjíždí
Mimo ORP
120
A. PODKLADY
V relativních číslech je denní dojížďka z jiných ORP velmi výrazná v ORP Týn nad Vltavou, zde dosahuje
počet dojíždějících téměř 30 % zaměstnaných, což je způsobné lokalizací elektrárny Temelín
s navazujícím provozy. S velkým odstupem jsou dalšími nejvýznamnějšími dojížďkovými cíly ORP Blatná a
Vodňany. Naopak minimálně se dojíždí do ORP Jindřichův Hradec a Český Krumlov.
TABULKA 92 – DENNÍ DOJÍŽĎKA DO ORP V JIHOČESKÉM KRAJI VYJÁDŘENÁ NA 100 ZAMĚSTNANÝCH (SLDB 2001)
z jiných ORP
Týn nad Vltavou
Blatná
Vodňany
Kaplice
České Budějovice
Dačice
Vimperk
Trhové Sviny
Soběslav
Třeboň
Tábor
Strakonice
Písek
Milevsko
Prachatice
Český Krumlov
Jindřichův Hradec
2 716
963
646
1 007
8 873
964
883
584
814
881
2 942
1 558
1 719
520
998
1 144
1 261
uvnitř ORP
1 604
1 434
778
2 136
16 906
1 688
1 736
1 216
1 921
2 631
10 914
5 470
4 133
1 693
3 683
4 638
4 997
Počet
zaměstnaných
v ORP
9 192
6 227
4 387
8 687
78 778
8 714
8 049
5 615
8 306
11 144
38 373
20 526
22 762
7 310
14 485
17 792
21 110
Dojíždějící na 100 zaměstnaných (%)
z jiných ORP
29,5
15,5
14,7
11,6
11,3
11,1
11,0
10,4
9,8
7,9
7,7
7,6
7,6
7,1
6,9
6,4
6,0
uvnitř ORP
17,4
23,0
17,7
24,6
21,5
19,4
21,6
21,7
23,1
23,6
28,4
26,6
18,2
23,2
25,4
26,1
23,7
Celkem dojíždí
121
A. PODKLADY
2.10.8. PRACOVIŠTNÍ CENTRA
Podkladem byl projekt INTERREG IIIB – REPUS25, jehož zpracovateli jsou Fakulta architektury (ČVUT
v Praze), Přírodovědecká fakulta (Masarykova univerzita v Brně), Přírodovědecká fakulta (Univerzita
Karlova v Praze).
Koncept místních pracovištních systémů (Local labour systems - dále jen "LLS") a funkčních
urbanizovaných území (Functional urbanised areas - dále jen "FUA") vytvořil projekt EU ESPON pro státy
EU, Norsko a Švýcarsko. Místní pracovištní systémy (LLS) jsou území, která spádují z hlediska dojížďky za
prací k místním pracovištním centrům. V rámci těchto LLS jsou vymezena funkční urbanizovaná území
(FUA), kde existuje zvláště silná vazba obyvatel na pracoviště v místním centru. Konkrétní prahové
velikosti pro místní pracovištní centrum a podíl ekonomicky aktivních obyvatel vyjíždějících do tohoto
centra je specifický pro jednotlivé země.
Podle zpracovaného projektu lze konstatovat, že za pracovištní centra lze považovat města sídel ORP,
výjimku tvoří menší ORP, kterými jsou Vodňany, Týn nad Vltavou, Soběslav, Trhové Sviny a Kaplice.
Při promítnutí významnějších směrů vyjížďky do
mapy
pracovištích
center
a
funkčních
urbanizovaných území je možné vidět soulad mezi
intenzivní
vyjížďkou
a
identifikovanými
pracovištními centry.
Největším pracovištním centrem je rozhodně město
České Budějovice, které je zároveň krajským
městem.
Z pohledu podílu plochy funkčních urbanizovaných
území vyjádřených na ploše ORP jsou na tom
nejlépe ORP České Budějovice (93 %), Strakonice
(80 %) a Blatná (77 %), nejhůře naopak ORP
Kaplice, Vodňany, Týn nad Vltavou, Soběslav (0 %).
OBRÁZEK 21 - PODÍL FUA NA PLOŠE ORP
25
Odkaz na webové stránky o projektu http://www.gis.cvut.cz/vyzkum/projekty/repus/
OBRÁZEK 20 - PRACOVIŠTNÍ CENTRA A FUNKČNÍ URBANIZOVANÁ ÚZEMÍ V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2009
122
A. PODKLADY
2.10.9. ÚZEMNÍ PŘIPRAVENOST
Územní připravenost lze posoudit z existence či neexistence plané územně plánovací dokumentace,
a to jak nadřazené (ÚP VÚC, později ZÚR JČK), tak i místní (ÚP, RP).
ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE
Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje jsou právě ve fázi po veřejném projednání, kdy se zpracovává
vyhodnocení námitek, připomínek a stanovisek. Předpokládaný termín vydání ZÚR JČK je červen 2011
(max. prosinec 2011).








ÚP VÚC Českobudějovická sídelní regionální aglomerace - Schválená dokumentace usnesením vlády
ČSR č. 147/1986 ze dne 10. 6. 1986.
o Změna č. 1 ÚP VÚC Českobudějovická sídelní regionální aglomerace - Schválená dokumentace
usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 33/2002/ZK ze dne 5. 3. 2002. Obecně závazná
vyhláška Jihočeského kraje č. 2/2002 ze dne 5. 3. 2002 s nabytím účinnosti dne 30. 3. 2002.
o Změna č. 2 ÚP VÚC Českobudějovická sídelní regionální aglomerace - Vydaná dokumentace
jako OOP usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 415/2008/ZK ze dne 16. 9. 2008.
Opatření obecné povahy ze dne 16. 9. 2008, které nabylo účinnosti dne 17. 10. 2008. Obecně
závazná vyhláška Jihočeského kraje č. 3/2008 ze dne 16. 9. 2008, která nabyla účinnosti dne
17. 10. 2008.
ÚP VÚC Jindřichohradecko - Schválená dokumentace usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č.
258/2005/ZK ze dne 13. 9. 2005. Obecně závazná vyhláška Jihočeského kraje č. 6/2005 ze dne 13. 9.
2005, která nabyla účinnosti dne 8. 10. 2005.
ÚP VÚC Blanský les - Schválená dokumentace usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č.
ÚP VÚC Javořická vrchovina - Schválená dokumentace usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č.
ÚP VÚC Novohradské hory - Schválená dokumentace usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č.
ÚP VÚC Orlická nádrž - Schválená dokumentace usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č.
ÚP VÚC Písecko – Strakonicko - Schválená dokumentace usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje
č. 244/2004/ZK ze dne 14. 9. 2004. Obecně závazná vyhláška Jihočeského kraje č. 8/2004 ze dne 5.
10. 2004, která nabyla účinnosti dne 2. 11. 2004.
o Změna č. 1 ÚP VÚC Písecko – Strakonicko - Schválená dokumentace usnesením Zastupitelstva
Jihočeského kraje č. 158/2006/ZK ze dne 20. 6. 2006. Obecně závazná vyhláška Jihočeského
kraje č. 4/2006 ze dne 20. 6. 2006, která nabyla účinnosti dne 18. 7. 2006.
o Změna č. 2 ÚP VÚC Písecko – Strakonicko - Vydaná dokumentace jako opatření obecné
povahy, vydání schváleno usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 212/2007/ZK ze dne
26. 6. 2007. Opatření obecné povahy ze dne 27. 6. 2007, které nabylo účinnosti dne 19. 7.
2007. Obecně závazná vyhláška Jihočeského kraje č. 1/2007 ze dne 26. 6. 2007, která nabyla
účinnosti dne 28. 7. 2007.
ÚP VÚC Táborsko - Schválená dokumentace usnesení Zastupitelstva Budějovického kraje č. 14/2001
ze dne 20. 2. 2001. Obecně závazná vyhláška Jihočeského kraje č. 1/2001 ze dne 20. 2. 2001, která
nabyla účinnosti dne 20. 3. 2001.
o Změna č. 1 ÚP VÚC Táborsko - Schválená dokumentace usnesením Zastupitelstva Jihočeského
kraje č. 351/2005/ZK ze dne 15. 11. 2005. Obecně závazná vyhláška Jihočeského kraje č.
7/2005 ze dne 5. 11. 2005, která nabyla účinnosti dne 20. 12. 2005.
o Změna č. 2 ÚP VÚC Táborsko - Vydaná dokumentace jako opatření obecné povahy, vydání
OOP schváleno usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 213/2007/ZK ze dne 26. 6.
2007. Opatření obecné povahy ze dne 27. 6. 2007, které nabylo účinnosti dne 19. 7. 2007.
Obecně závazná vyhláška Jihočeského kraje č. 2/2007 ze dne 26. 6. 2007 a č. 3/2007 ze dne
26. 6. 2007 s nabytím účinnosti dne 28. 7. 2007.
ÚZEMNÍ PLÁNY VELKÝCH ÚZEMNÍCH CELKŮ
Do doby vydání ZÚR JČK jsou platnou nadřazenou územně plánovací dokumentací ÚP VÚC, včetně změn:
123


A. PODKLADY
ÚP Šumava - Schválená dokumentace. Usnesení vlády ČR č. 352/1992 ze dne 13. 5. 1992.
ÚP VÚC Českokrumlovsko I - Území řešené v konceptu ÚP VÚC Českokrumlovsko bylo rozděleno na
dvě části: ÚP VÚC Českokrumlovsko I, ÚP VÚC Českokrumlovsko II. Schválená dokumentace
usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 111/2005/ZK ze dne 19. 4. 2005. Obecně závazná
vyhláška Jihočeského kraje č. 2/2005 ze dne 19. 4. 2005, která nabyla účinnosti dne 28. 5. 2005.
Před dokončením bylo zastaveno pořizování - ÚP VÚC Českokrumlovsko II, ÚP VÚC Pravý břeh Lipna,
ÚP VÚC Prachaticko.
ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE OBCÍ
Přehled o stavu územně plánovací dokumentace obcí je zpracováván od roku 2007 každoročně v publikaci
Přehled územně plánovací činnosti krajského úřadu, významných projektů. Poslední publikace byla
zpracována k 1. 3. 2011.
100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
Obce s platnou ÚPD
Obce s rozpracovanou ÚPD
Obce bez platné ÚPD
GRAF 58 - STAV ÚPD OBCÍ K 1. 3. 2011
TABULKA 93 - ÚZEMNÍ PLÁNY A JEJICH STAV V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2009, 2010
Jihoč. kraj
Blatná
Č. Budějovice
Č. Krumlov
Dačice
Jindř. Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trh. Sviny
Třeboň
Týn n. Vlt.
Vimperk
Platné ÚP
2010
počet
%
438
70,3
475
76,2
14
75
30
16
34
14
25
40
27
17
35
39
15
20
14
12
11
53,8
94,9
96,8
69,6
58,6
93,3
96,2
81,6
61,4
54,8
50,7
49,4
93,8
80,0
100
57,1
64,7
15
76
30
14
43
14
26
40
28
21
44
45
16
22
14
14
13
57,7
96,2
96,8
60,9
74,1
93,3
100
81,6
63,6
67,7
63,8
57,0
100
88,0
100
66,7
76,5
trend
↗
↗
↗
→
↘
↗
→
↗
→
↗
↗
↗
↗
↗
↗
→
↗
↗
Rozpracované ÚP
2009
2010
počet
%
počet
%
129
20,7
98
15,7
8
4
0
2
22
0
1
9
4
12
29
24
1
4
0
5
4
30,8
5,1
0
8,7
37,9
0
3,8
18,4
9,1
38,7
42,0
30,4
6,3
16,0
0
23,8
23,5
8
2
1
4
14
0
0
9
4
8
21
17
0
2
0
5
3
30,8
2,5
3,2
17,4
24,1
0
0
18,4
9,1
25,8
30,4
21,5
0
8,0
0
23,8
17,6
trend
↘
→
↘
↗
↗
↘
→
↘
→
→
↘
↘
↘
↘
↘
→
→
↘
2009
počet
%
Bez ÚP
2010
počet
%
56
9,0
50
8,0
4
0
1
5
2
1
0
0
13
2
5
16
0
1
0
4
2
15,4
0
3,2
21,7
3,4
6,7
0
0
29,5
6,5
7,2
20,3
0
4,0
0
19,0
11,8
3
1
0
5
1
1
0
0
12
2
4
17
0
1
0
2
1
11,5
1,3
0
21,7
1,7
6,7
0
0
27,3
6,5
5,8
21,5
0
4,0
0
9,5
5,9
trend
↘
↘
→
↘
→
↘
→
→
→
↘
→
↘
↗
→
→
→
↘
↘
Vodňany
Údaje jsou z publikace Přehled územně plánovací činnosti krajského úřadu, významných projektů a stavu ÚPD obcí k 1. 3. 2011
2009
počet
%
124
A. PODKLADY
3. INFORMACE O VSTUPNÍCH ÚDAJÍCH
3.1.
PŘEHLED ZPRACOVANÝCH METODICKÝCH POMŮCEK
3.1.1. METODIKA HODNOCENÍ SÍDELNÍ STRUKTURY
Rozbor sídelní struktury probíhá dle sledovaných indikátorů, včetně nastavení váhy jednotlivých
indikátorů. Poslední hodnocení sídelní struktury proběhlo dne 26. 10. 2010 z údajů za rok 2009.
TABULKA 94 - TABULKA INDIKÁTORŮ PRO HODNOCENÍ SÍDELNÍ STRUKTURY
body
0,75
objektů v
intervalu
100
1
186
251 - 500
1,1
155
501 - 1000
1,25
82
1001 - 2000
1,5
49
2001 - 5000
1,75
32
5001 - 7500
2
7
7501 - 10000
2,25
5
10001 - 15000
2,5
2
15001 - 20000
2,75
0
20001 - 25000
3
2
25001 - 30000
3,5
1
30001 - 35000
4
0
35001 - 40000
4,5
1
40001 - 45000
5
0
45001 - 50000
5,5
0
nad 50000
6
1
do 20
1
181
21 - 50
2
322
51 - 200
3
94
201 - 500
4
17
501 - 1000
5
7
nad 1000
6
2
do -50
1
53
od -49 do -0
2
245
od 1 do 50
3
172
od 51 do 100
4
77
od 101 do 500
5
66
nad 500
6
10
do -10
1
55
od -9 do 0
2
224
od 1 do 10
3
234
od 11 do 50
4
97
od 51 do 100
5
9
nad 100
6
4
nad 20,0
1
20
15,1 - 20,0
2
53
10,1 - 15,0
3
171
5,1 - 10,0
4
288
3,1 - 5,0
5
57
do 3,0
6
34
intervaly
do 100
dlouhodobě za
posledních 15 let
(1995-2009)
hustota obyvatel
za poslední rok (rok
2009)
počet obyvatel
za poslední rok (rok 2009)
101 - 250
míra
nezaměstnanosti
za poslední rok
(rok 2009)
za poslední rok
(rok 2009)
celkový přírůstek
váha
indikátoru
poznámka
70%
Min. 18,
max. 94.865,
prům. 1.024.
3%
Počet obyvatel na km2.
Min. 1,
max. 1.709,
prům. 55.
3%
Rozdíl počtu živě
narozených dětí na počtu
zemřelých osob a migrace
obyvatel.
Min. -4.314,
max. 1.245,
prům. 18.
2%
Rozdíl počtu živě
narozených dětí na počtu
zemřelých osob a migrace
obyvatel.
Min. -197,
max. 126,
prům. 2.
4%
Podíl počtu
nezaměstnaných na počtu
ekonomicky aktivních osob.
Min. 0%,
max. 38,1%,
prům. 9,6%.
Kapitola: Přehled zpracovaných metodických pomůcek
indikátor
kritéria
125
63
2
212
30,1 - 40,0 %
3
209
20,1 - 30,0 %
4
102
10,1 - 20,0 %
5
32
do 10,0 %
6
5
do 5,0 %
1
203
5,1 - 10,0 %
2
147
10,1 - 20,0 %
3
168
20,1 - 50,0 %
4
85
50,1 - 100,0 %
5
16
nad 100 %
6
4
0
0
391
0-1
1
61
2-5
2
149
6 - 10
3
12
11 - 20
4
6
21 - 50
5
3
nad 50
6
1
0
0
609
1 - 50
1
1
51 - 100
2
4
101 - 200
3
2
201 - 500
4
5
501 - 1000
5
1
nad 1000
6
1
0
0
620
1 - 400 lůžek
2
1
401 - 600 lůžek
4
1
nad 600 lůžek
6
1
0
1-5
6 - 10
11 - 20
21 - 40
41 - 60
nad 60
0
1
2
3
4
5
6
417
169
12
18
4
2
1
ubytovací zařízení
rok 2009
lázně (2009)
nemocnice
(vč.
odborných
léčebných ústavů) a
lázně
nemocnice (2009)
školy
A. PODKLADY
3%
Podíl osob vyjíždějících
mimo obec na počtu
obyvatel.
Min. 5,7%,
max. 66,2%,
prům. 37,8%.
3%
Podíl osob dojíždějících
do obce na počtu obyvatel.
Min. 0%,
max. 404,2%,
prům. 14,1%.
4%
Min. 0,
max. 98,
prům.1.
4%
Lůžka v nemocnicích a
odborných léčebných
ústavech (např. LDN apod.)
Min. 0,
max. 1576,
prům. 7.
Min. 0,
max. 650
(Třeboň, Bechyně, Vráž)
4%
Min. 0,
max. 70,
prům. 1,6.
TABULKA 95 - VÝSLEDNÉ ZAŘAZENÍ OBCÍ DO KATEGORIÍ SÍDELNÍSTRUKTURY
Hodnota
indikátorů
Označení
nad 5,01
A
metropolitní centrum
1
3,01 - 5,00
B1
vyšší centrum významné
4
2,51 - 3,00
B2
vyšší centrum ostatní
3
2,01 - 2,50
C1
střední centrum významné
27
1,51 - 2,00
C2
střední centrum ostatní
101
1,21 - 1,50
D
nižší centrum
169
do 1,20
E
lokální centrum
318
Celkem
Význam
Počet
623
Poznámka
Min. 0,80,
max. 5,57,
prům. 1,35.
1
40,1 - 50,0 %
za rok 2009
dojížďka do škol a
zaměstnání
za rok 2001 (SLDB
2001)
vyjížďka do škol a
zaměstnání
nad 50,0 %
za rok 2001 (SLDB
2001)
126
A. PODKLADY
3.1.2. METODIKA HODNOCENÍ OBLASTÍ CESTOVNÍHO RUCHU26
Metodika hodnocení oblastí cestovního ruchu má za úkol na základě jasně stanovených indikátorů zařadit
obce Jihočeského kraje do oblasti zimního, letního nebo celoročního cestovního ruchu.
Nejmenší
jednotkou,
na
kterou
se
budou
oblasti
cestovního
ruchu
vymezovat,
je správní území obce.
Vybrané indikátory hodnocení byly rozděleny do 3 subsystémů dle jejich tematického zařazení:
 kulturní subsystém
 civilizační subsystém
 přírodní subsystém
Oblast kulturního subsystému
Památkové rezervace nebo zóna a arch. památková rezervace
Nemovitá národní kulturní památka
Nemovitá kulturní památka
Památka UNESCO
Region lidové architektury – soubory lidové architektury
Technické památky
Celkem bodové hodnocení
Maximální počet bodů
10
15
5
30
5
10
75
Oblast civilizačního subsystému
Konferenční prostory
Aquapark a plavecký bazén
Lázeňská místa
Wellnes
Infocentrum
Ubytovací zařízení
Lyžařský areál
Běžkařské tratě
Udržované bruslařské plochy
Golfová hřiště a minigolf
Vodní turistika
Rekreace u vody
Tábořiště (kempy)
10
5
20
5
5
10
20
20
10
10
10
10
10
145
Oblast přírodního subsystému
Cykloturistika
Rozhledny a vyhlídkové věže
Národní park
Chráněná krajinná oblast (CHKO)
Maloplošná zvláště chráněná území přírody (MZCHU)
Přírodní park (PP)
Krajinná památková zóna (KPZ)
Významný krajinný prvek
20
10
20
15
10
10
10
5
100
Závěrečné hodnocení obcí dle jednotlivých subsystémů:
Kulturní subsystém
0
… v obci není zastoupen kulturní subsystém
1 – 25
… v obci je nižší zastoupení kulturní subsystému
26 – 50
… v obci je vysoké zastoupení kulturní subsystému
51 – 75
… v obci je velmi vysoké zastoupení kulturní subsystému
26
Při zpracování metodiky hodnocení cestovního ruchu bylo využito materiálu „Hodnocení potenciálu
cestovního ruchu na území ČR“, ÚÚR 2001 a dále „Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR“, 2007.
TABULKA 96 - NASTAVENÍ INDIKÁTORŮ PRO HODNOCENÍ CESTOVNÍHO RUCHU DLE JEDNOTLIVÝCH SUBSYSTÉMŮ
127
A. PODKLADY
Civilizační subsystém
0
… v obci není zastoupen civilizační subsystém
1 – 50
… v obci je nižší zastoupení civilizačního subsystému
51 – 100
… v obci je vysoké zastoupení civilizačního subsystému
101 – 145
… v obci je velmi vysoké zastoupení civilizačního subsystému
Přírodní subsystém
0
… v obci není zastoupen přírodní subsystém
1 – 30
… v obci je nižší zastoupení přírodního subsystému
31 – 60
… v obci je vysoké zastoupení přírodního subsystému
61 – 100
… v obci je velmi vysoké zastoupení přírodního subsystému
Výstupem hodnocení těchto subsystémů bude pro každou obec koláčový graf, který bude svou mocností
(velikostí) vyjadřovat významnost obce z hlediska atraktivity v oblasti cestovního ruchu dle svého
dosaženého bodového zisku. Svým rozdělením bude koláčový graf vyjadřovat poměr mezi kulturním,
civilizačním a přírodním subsystémem v dané obci.
TABULKA 97 – NASTAVENÍ INDIKÁTORŮ PRO HODNOCENÍ OBLASTÍ CESTOVNÍHO RUCHU
civilizační
subsystém
Konferenční prostory
Aquapark a plavecký bazén
Lázeňská místa
Wellnes
Infocentrum
10
15
5
30
5
10
10
5
20
5
5
10
130
20
20
10
50
Oblast letního cestovního ruchu
Golfová hřiště a minigolf
Vodní turistika
Rekreace u vody
Tábořiště (kempy)
10
10
10
10
10
civilizační
subsystém
civilizačn
í
subsysté
m
Oblast zimního cestovního ruchu
Lyžařský areál
Běžkařské tratě
Udržované bruslařské plochy
přírodní
subsystém
Cykloturistika
Rozhledny a vyhlídkové věže
Národní park
Chráněná krajinná oblast (CHKO)
Maloplošná zvláště chráněná území přírody (MZCHU)
Přírodní park (PP)
Krajinná památková zóna (KPZ)
Významný krajinný prvek
20
10
20
15
10
10
10
5
150
kulturní
subsystém
Oblast celoročního cestovního ruchu
Památkové rezervace nebo zóna a arch. památková rezervace
Nemovitá národní kulturní památka
Nemovitá kulturní památka
Památka UNESCO
Region lidové architektury – soubory lidové architektury
Technické památky
128
A. PODKLADY
Zařazení jednotlivých obcí do letní, zimní nebo celoroční oblasti cestovního ruchu se bude řídit dle
nejvyššího procenta získaného z maximálně možného počtu bodů v jednotlivých subsystémech.
TABULKA 98 - ZÁVĚREČNÉ HODNOCENÍ OBLASTÍ CESTOVNÍHO RUCHU
Oblast cestovního ruchu
Celoroční
Zimní
Letní
Ukázka zhodnocení města České Budějovice:
Obec
celoroční
(max. 130 bodů)
České Budějovice
73 bodů → 56 %
Maximálně možný počet získaných bodů
130
50
150
zimní
(max. 50 bodů)
0 bodů → 0 %
letní
(max. 150 bodů)
74 → 49 %
Nejvyšší procentuální hodnotu získalo město České Budějovice u celoroční oblasti cestovního ruchu
(56 %), a proto bylo zařazeno mezi obce s převažujícím celoročním cestovním ruchem.
B 01.
ÚDAJE DLE ČÁSTI B PŘÍLOHY Č. 1 VYHLÁŠKY
Vývoj počtu obyvatel
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Počet obyvatel
Hustota obyvatel na
km2
obyvatel
obyvatel
Saldo migrace
Český statistický úřad (ČSÚ)
údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního
systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce.
Aktualizováno z údajů dostupných k datu 30. 6. 2010.
S.8.c – hustota obyvatel na km2,
S.8.d – demografický vývoj
S.8.e – přirozený a celkový přírůstek,
S.8.f – saldo migrace
Udává počet obyvatel území k určitému okamžiku. Do počtu obyvatel jsou
zahrnuty všechny osoby s trvalým i dlouhodobým pobytem v daném území a to
bez ohledu na státní občanství. Do počtu obyvatel jsou tak podle zákona o pobytu
cizinců (č. 326/1999 Sb.) zahrnuti cizinci s trvalým pobytem, cizinci
s přechodným pobytem na základě víza nad 90 dnů a cizinci, kterým byl přiznán
azyl.
Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „VyvojObyv_d“, atributové pole
„obyvatel“
(údaje
2001
–
2009),
„Tabulky_ostatni.mdb“,
tabulka
„rada_obyvatel_od1971“
(časová
řada
1971
–
2009)
a
tabulka
„rada_obyvatel_od1991“ (časová řada 1991 – 2009).
Udává počet obyvatel území k určitému okamžiku přepočtený na plochu 1 km2.
Hodnoty byly dopočteny prostřednictvím SQL dotazu v prostředí MS Access.
Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_HustotaObyv_km2“ (počet a hustota
obyvatel v obcích v letech 1996 – 2009), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka
„rada_HustotaObyv_ORP“ (počet obyvatel v ORP a hustota obyvatel v ORP v letech
1996 – 2009).
Je dán rozdílem počtu živě narozených dětí a počtu zemřelých obyvatel za stejné
období (obvykle 1 roku) v daném území.
Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_PrirustekPriroz“ (přirozený přírůstek
v obcích - časová řada 1995 – 2009), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka
„rada_PrirustekPriroz_ORP“ (přirozený přírůstek v ORP - časová řada 1995 –
2009).
Je součtem přirozeného přírůstku a přírůstku stěhováním za stejné období v
daném území.
Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_PrirustekCelk“ (celkový přírůstek
v obcích - časová řada 1995 – 2009), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka
„rada_PrirustekCelk_ORP“ (celkový přírůstek v ORP - časová řada 1995 – 2009).
Je dáno rozdílem počtu přistěhovalých a vystěhovalých osob za stejné období
Kapitola: Údaje dle části B přílohy č. 1 vyhlášky
3.2.
129
Počet živě
narozených
Počet zemřelých
Počet
přistěhovalých osob
Počet
vystěhovalých osob
B 02.
A. PODKLADY
(obvykle 1 roku) v daném území.
Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_SaldoMigrace“ (saldo migrace v obcích
časová
řada
1995
–
2009),
tabulka
„rada_SaldoMigrace_ORP“ (saldo migrace v ORP - časová řada 1995 – 2009).
Ukazatel udává počet statistických hlášení o narození, doručených Českému
statistickému úřadu od zpravodajské jednotky (zdravotnického zařízení a
matriky), vztahujících se k danému období a území. Definice živě narozeného
dítěte je stanovena vyhláškou Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 11/1988 Sb., kde
za živě narozené dítě se považuje plod, který projevil některou ze známek života
(dech, srdeční akce, pulzace pupečníku, aktivní pohyb svalstva) a má porodní
hmotnost 500 gramů a vyšší nebo má porodní hmotnost nižší než 500 gramů a
přežije alespoň 24 hodin po porodu.
„narozeni“
(údaje
2001
–
2009),
tabulka
„rada_ZiveNarozeni“ (časová řada 1995 – 2009).
Ukazatel udává počet zemřelých osob v daném období a území, o jejichž úmrtí
obdržel Český statistický úřad od zpravodajské jednotky (zdravotnického zařízení
a matriky) statistické hlášení o úmrtí.
„zemreli“ (údaje 2001 – 2009), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_zemreli“
(časová řada 1995 – 2009).
Ukazatel vyjadřuje absolutní počet případů přistěhování na dané území.
Přistěhováním se rozumí změna obce trvalého nebo dlouhodobého pobytu osoby
na území ČR (vnitřní stěhování) nebo přes hranici ČR (zahraniční stěhování). U
osob, které nejsou v ČR přihlášeny k trvalému pobytu (např. u cizinců
s krátkodobým pobytem), se stěhování nesleduje. Do vykazovaných hodnot není
zahrnuto stěhování uvnitř sledovaného území. Za přistěhovalou osobu je
v demografické statistice považována osoba, o které zpravodajská jednotka
(ohlašovna pobytu nebo útvar cizinecké policie) zaslala Ministerstvu vnitra ČR
statistické hlášení o stěhování.
„pristehovali“ (údaje 2001 – 2009), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka
„rada_pristehovali“ (časová řada 1995 – 2009).
Ukazatel vyjadřuje absolutní počet případů vystěhování z daného území.
Vystěhováním se rozumí změna obce trvalého nebo dlouhodobého pobytu osoby
na území ČR (vnitřní stěhování) nebo přes hranici ČR (zahraniční stěhování).
U osob, které nejsou v ČR přihlášeny k trvalému pobytu (např. u cizinců
krátkodobým pobytem), se stěhování nesleduje. Do vykazovaných hodnot není
zahrnuto stěhování uvnitř sledovaného území. Za vystěhovalou osobu je
v demografické statistice považována osoba, za niž zpravodajská jednotka
(ohlašovna pobytu nebo útvar cizinecké policie) zaslala Ministerstvu vnitra ČR
statistické hlášení o stěhování.
„vysteh“ (údaje 2001 – 2009), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_vystehovali“
(časová řada 1995 – 2009).
podíl obyvatel ve věku 0 – 14 let na celkovém počtu obyvatel
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Podíl
obyvatel
ve věku 0 – 14 let
na celkovém počtu
obyvatel
S.8.g – podíl počtu obyvatel ve věku do 14 let
Jedná se o podíl počtu obyvatel podle věku na celkovém počtu obyvatel území.
V čitateli podílu je počet obyvatel území, kteří nedosáhli věku 15 let.
Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „VyvojObyv_d“, atributové pole podílu
obyvatel do 14 let (v %) „pObyv14“ + atributové pole počtu „obyv14“ (údaje 2001
– 2009), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_obyv14“ (časová řada 1996 –
130
A. PODKLADY
2009), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_obyv14_ORP“ (časová řada 1996 –
2009).
podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Podíl obyvatel ve
věku 65 let a více
na celkovém počtu
obyvatel
B 04.
Aktualizace databáze v souladu s DMG verze 4.0 proběhla z dat získaných od ČSÚ
(ČB, Ing. Dolejší) dne 2. 11. 2010.
S.8.i-1 – struktura vzdělanosti – nejvýše základní vzdělání
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Podíl
osob
základním
vzděláním
se
Jedná se o podíl počtu obyvatel podle věku a dosaženého stupně vzdělání na
celkovém počtu obyvatel území. V čitateli podílu je počet obyvatel území, kteří
dosáhli věku alespoň 15 let a jejichž nejvyšší dosažené vzdělání je vzdělání
základní nebo jsou bez vzdělání vůbec.
Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „Vzdelani_d“, atributové pole podílu
základního vzdělání (v %) „pBEZ_ZV“ (údaje 1991, 2001).
podíl osob s vysokoškolským vzděláním
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Podíl osob
s vysokoškolským
vzděláním
B 06.
Jedná se o obyvatele podle věku, kteří dosáhli věku 65 let nebo vyššího. Tato
kategorie je sledována od roku 2001. Do konce roku 2000 byla sledována
kategorie obyvatel, kteří dosáhli věku 60 let nebo vyššího.
Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „VyvojObyv_d“, atributové pole podílu
obyvatel nad 65 let (v %) „pObyv65“ + atributové pole počtu „obyv65“
(údaje 2001 – 2009), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_obyv65_od2001“
(časová řada 2001 – 2009), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_obyv60_19962000“ (časová řada 1996 – 2000), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka
„rada_obyv6065let_ORP“ (časová řada 1996 – 2009).
podíl osob se základním vzděláním
Poskytovatel:
Poznámka:
B 05.
S.8.h – podíl počtu obyvatel ve věku nad 65 let
S.8.i-2 – struktura vzdělanosti – vysokoškolské vzdělání
Jedná se o podíl počtu obyvatel podle věku a dosaženého stupně vzdělání na
celkovém počtu obyvatel území. V čitateli podílu je počet obyvatel území, kteří
dosáhli věku alespoň 15 let a jejichž nejvyšší dosažené vzdělání je vzdělání
vysokoškolské nebo vyšší.
Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „Vzdelani_d“, atributové pole podílu
vysokoškolského vzdělání „pVS“ (údaje 1991, 2001).
sídelní struktura
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Sídelní struktura
Žádný – vlastní analýza
Sídelní struktura vznikla analýzou převážně statistických údajů (ČSÚ).
S.8.b – sídelní struktura
Indikátory pro zjištění sídelní struktury byly zejména údaje ČSÚ – počet obyvatel
B 03.
131
A. PODKLADY
(údaje za rok 2009), hustota obyvatel (údaje za rok 2009), vývoj celkového
přírůstku po časové ose 1995 - 2009, celkový přírůstek (údaje za rok 2009), míra
nezaměstnanosti (údaje za rok 2009), vyjížďka a dojížďka do zaměstnání a škol
(údaje z SLDB 2001), školská zařízení v území (údaje za rok 2009), nemocnice
včetně odborných léčebných ústavů (údaje za rok 2009), lázeňská zařízení (údaje
za rok 2009), ubytovací zařízení (údaje za rok 2009).
Hodnota jednotlivých indikátorů byla přepočtena váhou indikátoru.
Sídelní struktura vyjadřuje význam sídla jednotlivých obcí v Jihočeském kraji.
Význam sídel byl rozdělen do 7 kategorií (metropolitní centrum, vyšší centrum
významné, vyšší centrum ostatní, střední centrum významné, střední centrum
ostatní, nižší centrum, lokální centrum).
Data „SDE_UAP.Urbanismus“, třída prvků „Strediska_b“, atributové pole „vyznam“.
Další data „Sidelni_struktura.mdb“, tabulka „Sidelni_struktura“ (obsahuje veškeré
hodnoty
a
indikátory
včetně
výsledného
hodnocení),
tabulka
„SS_pocet_dle_vyznamu“ (obsahuje souhrn, kolik obcí bylo zařazeno do
jednotlivých kategorií).
ekonomická aktivita podle odvětví
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Ekonomicky aktivní
osoby
Podíl ekonomicky
aktivních osob
v priméru
Podíl ekonomicky
aktivních osob
v sekundéru
Obsazená pracovní
místa
údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 (SLDB)
za jednotlivé obce.
Aktualizace databáze obsazených pracovních míst v souladu s DMG verze 4.0
proběhla z dat získaných od ČSÚ (ČB, Ing. Dolejší) dne 11. 11. 2010.
E.7.a – ekonomicky aktivní osoby
E.7.b – ekonomicky aktivní osoby – zaměstnaní/nezaměstnaní
Mezi ekonomicky aktivní osoby jsou zahrnuty všechny osoby, které uvedly při
SLDB na sčítacím listu osob, že patří mezi zaměstnané osoby, zaměstnavatele,
samostatně činné, pracující studenty a učně, ženy na mateřské dovolené v trvání
28 nebo 37 týdnů, osoby v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, ve
vazbě a výkonu trestu nebo osoby nezaměstnané. Pro zařazení osob do kategorie
zaměstnaných, zaměstnavatelů nebo samostatně činných osob byl rozhodující
stav k rozhodnému okamžiku sčítání – jejich formální vazba k zaměstnání bez
ohledu na délku pracovního úvazku, charakter pracovní aktivity (trvalý, dočasný)
nebo druh pracovního poměru, dohody či smlouvy. Nezaměstnané jsou všechny
osoby 15leté a starší, které byly v rozhodný okamžik sčítání bez práce, hledaly
aktivně práci a byly připraveny k nástupu do práce.
Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „EkonAktivita_d“, atributové pole
„EAO“
(údaje
za
rok
2001),
tabulka
„EkonAktivita_zamest_d_2001“, kde jsou počty ekonomicky aktivních osob
rozčleněny na muže a ženy zaměstnané a nezaměstnané (včetně podílu těchto
kategorií na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob), „Tabulky_ostatni.mdb“,
tabulka „EkonAktivita_2001_ORP“ (údaje za rok 2001).
Jedná se o podíl počtu ekonomicky aktivních osob podle odvětví ekonomické
činnosti na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob v území. Čitatel podílu je
dán počtem ekonomicky aktivních osob v primárním sektoru hospodářství,
kterým jsou odvětví zemědělství, lesnictví a rybolovu.
podílu (v %) „pEAO_prim“ (údaje za rok 2001).
Jedná se o podíl počtu ekonomicky aktivních osob podle odvětví ekonomické
činnosti na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob v území. Čitatel podílu je
dán počtem ekonomicky aktivních osob v sekundárním sektoru hospodářství,
kterým jsou odvětví průmyslu a stavebnictví.
„pEAO_sek“ (údaje za rok 2001).
Obsazená pracovní místa v dané obci v členění podle odvětví:
 v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, rybolov),
 v průmyslu,
B 07.
132
A. PODKLADY
 ve stavebnictví,
 v obchodu, opravách motorových vozidel a spotřebního zboží,
 v pohostinství a ubytování,
 v dopravě, zásobování, poštovních službách a telekomunikacích,
 ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení,
 ve školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti,
 ostatní,
 nezjištěné.
Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „ObsPracMista_d“ (údaje za rok 2001).
míra nezaměstnanosti
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Míra registrované
nezaměstnanosti
Míra
nezaměstnanosti
z dosažitelných
nezaměstnaných
B 09.
E.7.c – míra nezaměstnanosti
Míra registrované nezaměstnanosti (%) vyjadřuje v případě menších územních
jednotek (okresů, obcí, ORP atd.) podíl počtu nezaměstnaných registrovaných
úřady práce na počtu ekonomicky aktivních osob, kde čitatel a jmenovatel jsou
ukazatelé konstruované podle následujících algoritmů:
Čitatel je počet tzv. dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání z řad
občanů ČR a občanů EU (EHP) v území. Jsou to evidovaní nezaměstnaní ke konci
období, kteří mohou ihned nastoupit do zaměstnání.
Jmenovatelem je v tomto případě menších územních jednotek počet ekonomicky
aktivních osob odvozených z výsledků z posledního SLDB, tj. jsou zahrnuty
všechny zaměstnané osoby, zaměstnavatelé, samostatně činní, pracující studenti a
učni, ženy na mateřské dovolené v trvání 28 nebo 37 týdnů, osoby v základní,
náhradní nebo civilní vojenské službě, ve vazbě a výkonu trestu a osoby
nezaměstnané (podle okamžitého stavu k rozhodnému okamžiku sčítání, bez
ohledu na formu vztahu k zaměstnavateli).
Data míry registrované nezaměstnanosti „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka
„Nezam_d“, atributové pole „MRN“ (údaje 2000 – 2009).
Míra nezaměstnanosti z dosažitelných nezaměstnaných (%) vyjadřuje podíl počtu
dosažitelných nezaměstnaných (neumístění uchazeči o zaměstnání, kteří mohou
bezprostředně nastoupit při nabídce volného místa) a počtu obyvatel ve věku
mezi 15 – 64 lety.
Data
míry
nezaměstnanosti
z dosažitelných
nezaměstnaných
„Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „Nezam_d“, atributové pole „MND“ (údaje
2000 – 2009), počet uchazečů o zaměstnání (počet uchazečů o zaměstnání
evidovaní
na
Úřadu
práce
s bydlištěm
v příslušné
obci)
„Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „Nezam_d“, atributové pole „nezam“ (údaje
2000 – 2009), počet nezaměstnaných absolventů (absolventem je uchazeč o
zaměstnání, u kterého doba od úspěšného ukončení studia nepřesáhla 2 roky)
„Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „Nezam_d“, atributové pole „NezAbs“ (údaje
2000 – 2009), počet dlouhodobě nezaměstnaných (uchazeči o zaměstnání, kteří
jsou evidováni Úřadem práce po dobu delší než 12 měsíců)
„Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „Nezam_d“, atributové pole „NezDlouho“
(údaje
2000
–
2009),
počet
dosažitelných
nezaměstnaných
„Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „Nezam_d“, atributové pole „NezDosaz“
(údaje 2000 – 2009), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_Nezam_MRN“ (časová
řada 2000 – 2009).
vyjíždějící do zaměstnání a škol
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
údaje z databáze sčítání
za jednotlivé obce
lidu,
domů
a
bytů
z roku
2001
(SLDB)
B 08.
133
Kartogramy:
Popis dat:
Směry vyjížďky
Vyjíždějící do
zaměstnání mimo
obec
Vyjíždějící do škol
mimo obec
Směry vyjížďky jsou důležitým ukazatelem intenzity vazeb mezi sídly (rok 2001).
Datová sada „SmeryVyjizdky_l“, dataset SDE_UAP.B_data. Atributové pole
„FILE_ID“ je určeno k propojení s tabulkou „SmeryVyjizdky_d“ (atributové pole
„ID“) z „Tabulky_DGM_verze4.mdb“.
Osoby vyjíždějící do zaměstnání mimo obec jsou zaměstnaní, zaměstnavatelé,
samostatně činní, pracující důchodci a ženy na mateřské dovolené v trvání 28
nebo 37 týdnů, ale bez pracujících studentů a učňů. Jsou to osoby, které mají
v obci trvalý pobyt, ale jejich pracoviště je v jiné obci. (Mezi osoby zařazené do
vyjížďky mohly být zahrnuty ale jen ty, které uvedly konkrétní cílové místo
vyjížďky). U vyjížďky do zaměstnání mimo obec se jedná o denní typ vyjížďky.
Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „Vyjizdka_d“, atributové pole
„VyjdZam“ (údaje za rok 2001).
Vyjíždějící osoby do škol mimo obec (městskou část) jsou žáci, studenti a učni,
kteří mají v obci (městské části) trvalý pobyt, ale jejich škola je v jiné obci
(městské části). Studenti a učni jsou zařazeni vždy podle vyjížďky do školy, a to i
v případech, kdy jsou pracujícími studenty a učni. Tzn. mezi vyjíždějící žáky,
studenty a učně patří jak pracující studenti a učni, tak osoby ekonomicky
neaktivní (děti, studenti a učni). (Mezi osoby zařazené do vyjížďky mohly být
zahrnuty ale jen ty, které uvedly konkrétní cílové místo vyjížďky). U vyjížďky do
škol mimo obec se jedná o denní typ vyjížďky.
„VyjdSkol“ (údaje za rok 2001), tabulka „SmeryVyjizdky_d“, tabulka „Vyjizdka_d“,
atributové pole „VyjCelkem“ vyjadřující vyjíždějící do škol a zaměstnání bez
rozlišení (údaje za rok 2001).
dojíždějící do zaměstnání a škol
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Dojíždějící do
zaměstnání mimo
obec
Dojíždějící do škol
mimo obec
B 11.
E.7.e – vyjížďka za prací nebo do škol
za jednotlivé obce
lidu,
domů
a
bytů
z roku
2001
(SLDB)
E.7.f – dojížďka za prací nebo do škol
Osoby dojíždějící do zaměstnání do obce jsou zaměstnaní, zaměstnavatelé,
samostatně činní, pracující důchodci a ženy na mateřské dovolené v trvání 28
nebo 37 týdnů, ale bez pracujících studentů a učňů. Jsou to osoby, které mají
v obci pracoviště, ale místo jejich trvalého pobytu je v jiné obci. (Mezi osoby
zařazené do dojížďky mohly být zahrnuty ale jen ty, které uvedly konkrétní cílové
místo dojížďky). U dojížďky do zaměstnání do obce se jedná o denní typ dojížďky.
„DojdZam“ (údaje za rok 2001).
Osoby dojíždějící do škol do obce jsou žáci, studenti a učni, kteří mají v obci školu,
ale jejich místo trvalého pobytu je v jiné obci. Studenti a učni jsou zařazeni vždy
podle dojížďky do školy, a to i v případech, kdy jsou pracujícími studenty a učni.
Mezi vyjíždějící žáky, studenty a učně patří jak pracující studenti a učni, tak osoby
ekonomicky neaktivní (děti, studenti a učni). (Mezi osoby zařazené do dojížďky
mohly být zahrnuty ale jen ty, které uvedly konkrétní cílové místo dojížďky. U
dojížďky do škol do obce se jedná o denní typ dojížďky.
„DojdSkol“ (údaje za rok 2001), tabulka „SmeryVyjizdky_d“, tabulka „Vyjizdka_d“,
atributové pole „DojCelkem“ vyjadřující vyjíždějící do škol a zaměstnání bez
rozlišení (údaje za rok 2001).
výstavba domů a bytů
Poskytovatel:
Poznámka:
systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce
B 10.
A. PODKLADY
134
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Počet dokončených
bytů
rodinných domů
bytových domů
Počet bytů v budovách pro bydlení, nových i stávajících, jejichž výstavba byla
ve sledovaném období v území dokončena, tj. na které vydaná kolaudační
rozhodnutí nabyla právní moci. Jde o byty v nové výstavbě, nástavbě, přístavbě,
resp. přestavbě, dokončené modernizací a rekonstrukcí. V roce 1997 a 1998 bez
bytů v nebytových budovách, v domech s pečovatelskou službou a penzionech pro
důchodce.
Data celkového počtu dokončených bytů „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka
„VystavbaBytu_d“, atributové pole „Celkem“ (údaje 1999 - 2009), data počtu
dokončených bytů v rodinných domech „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka
„VystavbaBytu_d“,
atributové
pole
„RD“
(údaje
1999
2009),
„Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_VystavbaBytu“ (časová řada 1997 – 2009),
tabulka „VystavbaBytu_ORP“ (dokončené byty na území ORP v časové řadě 1997 2009).
Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_VystavbaRD“ (časová řada 1999 –
2009) a tabulka „VystavbaRD_ORP“ (dokončené rodinné domy na území ORP
v časové řadě 1999 - 2009).
Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_VystavbaBD“ (časová řada 1999 –
2009) a tabulka „VystavbaBD_ORP“ (dokončené bytové domy na území ORP
v časové řadě 1999 - 2009).
podíl neobydlených bytů na celkovém fondu
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Podíl neobydlených
bytů z celkového
počtu bytů
B 13.
S.9.a – dokončené byty
S.9.b – dokončené rodinné domy
S.9.c – dokončené bytové domy
údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů z roku 1991, 2001 (SLDB)
S.9.e – neobydlené byty
Byt je neobydlený, jestliže v něm nemá trvalý nebo dlouhodobý pobyt alespoň
jedna osoba. Údaj za neobydlené byty celkem je součtem neobydlených bytů
v neobydlených domech a neobydlených bytů v trvale obydlených domech.
Neobydlený byt může být obydlený přechodně. Pak je bez trvale hlášených osob,
je ale využíván k přechodnému nebo rekreačnímu bydlení. Ukazatel je dán
podílem počtu neobydlených bytů na celkovém počtu bytů v obci.
Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „BytFond_d“, atributové pole „pNOB“
(údaje ze SLDB v letech 1991, 2001).
struktura bytového fondu
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Počet trvale
obydlených bytů
(TOB)
údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů z roku 1991, 2001 (SLDB)
S.9.d – trvale obydlené byty
Byt je obydlen trvale, jestliže je v něm hlášena alespoň jedna osoba k trvalému
pobytu. Byt je soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, který
podle rozhodnutí stavebního úřadu svým stavebně technickým uspořádáním a
vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení. Byt musí mít obytný prostor,
vlastní uzavíratelný vstup, prostor pro vaření, prostor pro tělesnou hygienu. Za
byty se z hlediska sčítání považují také jednotlivé obytné místnosti ve
svobodárnách, penzionech, domech pečovatelské služby apod., pokud slouží
k ubytování trvalého charakteru na základě dekretu a jsou směnitelné za jinou
B 12.
A. PODKLADY
135
Počet trvale
obydlených domů
Podíl TOB
v rodinných
domech (v %)
Podíl TOB
postavených do
roku 1945 (v %)
Podíl TOB
postavených mezi
roky 1946 - 1990 (v
%)
Podíl TOB
postavených mezi
roky 1991 - 2001 (v
%)
Počet obyvatel
žijících v trvale
obydlených bytech
B 14.
A. PODKLADY
bytovou jednotku (tzv. dekretované místnosti).
Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „BytFond_d“, atributové pole „TOB“ a
další (údaje ze SLDB v letech 1991, 2001).
Dům je obydlen trvale, jestliže v něm má trvalý pobyt alespoň jedna osoba.
Do počtu domů jsou zahrnuty všechny domy určené k bydlení (obydlené i
neobydlené), objekty s byty (bytem) a ubytovací zařízení bez bytu, pokud slouží
k dlouhodobému nebo trvalému ubytování. Patří sem např. rodinné domy, bytové
domy, domovy mládeže, dětské domovy, domovy důchodců, ústavy pro tělesně a
mentálně postižené, kláštery a konventy, provozní budovy s bytem či více byty
apod.
Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „DomFond_d“, atributové pole „TOD“ a
další (údaje z roku 2001).
Jedná se o podíl počtu trvale obydlených bytů v rodinných domech (v čitateli) na
celkovém počtu trvale obydlených bytů (ve jmenovateli).
Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „BytFond_d“, atributové pole „pTOBRD“
(údaje ze SLDB v letech 1991, 2001).
Jedná se o podíl trvale obydlených bytů podle období výstavby domu nebo jeho
poslední rekonstrukce na celkovém počtu trvale obydlených bytů. V čitateli podílu
je počet trvale obydlených bytů v domech postavených nebo naposledy
rekonstruovaných do roku 1945, ve jmenovateli pak celkový počet trvale
obydlených bytů.
Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „BytFond_d“, atributové pole
„pTOB1945“ (údaje ze SLDB v letech 1991, 2001).
rekonstruovaných mezi roky 1946 až 1990, ve jmenovateli pak celkový počet
trvale obydlených bytů.
„pTOB1990“ (údaje ze SLDB v letech 1991, 2001).
rekonstruovaných mezi roky 1991 až 2001, ve jmenovateli pak celkový počet
trvale obydlených bytů.
„pTOBnove“ (údaje z roku 2001).
Udává počet obyvatel k určitému okamžiku v daném území, kteří bydlí v trvale
obydlených bytech.
Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „BytFond_d“, atributové pole „TOBob“
(údaje z roku 2001).
místně obvyklé nájemné
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Regulované
nájemné
Průzkum, IRI Brno, spol. s r.o.
údaje o výši tržního nájemného byly zakoupeny od společnosti IRI,
spol. s r.o. z Brna (údaje v letech 2006 – 2009) v podrobnosti měst ORP. Dále byly
zpracovány údaje za jednotlivé okresy, kde jako vstupní údaje byly použity data z
http://cenybytu.idnes.cz, kde jsou uveřejněny aktuální ceny bytů a nájemného za
celou Českou republiku.
S.9.f – obvyklé nájemné
Jedná se o nájemné podle zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování
nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění
pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti 31. března 2006. Ve své první části
upravuje možnost jednostranného zvyšování nájemného z bytu, které je možné
uplatnit během čtyřletého období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2010. Reálně
se jedná o nájemné dočasné a maximální pro tuto skupinu bytů, pokud nebylo
136
Tržní nájemné
sjednáno nebo změněno na základě dohody stran jinak. Hodnota je stanovena na
základě aktuálně platného sdělení MMR a jeho příloh. Pro Prahu a Brno je
spočítána průměrná hodnota, jinak je regulované nájemné stanoveno pro každou
cenovou oblast v těchto městech zvlášť.
Sdělení č. 214/2008 Sb. Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 11. června 2008.
Údaje pro rok 2010 byly převzaty ze sdělení Ministerstva pro místní rozvoj č.
180/2009 Sb. ze dne 12. června 2009 o roztřídění obcí do velikostních kategorií
podle počtu obyvatel, o územním rozčlenění obcí seskupením katastrálních území,
o výši základních cen za 1 m2 podlahové plochy bytu, o maximálních přírůstcích
měsíčního nájemného a o postupu při vyhledávání maximálního přírůstku
nájemného pro konkrétní byt.
Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „MONOKR_d“, atributové pole „reg_najem“,
(údaje za rok 2007, 2008, 2009).
Tržní nebo také obvyklé nájemné. Jde o nájemné, vznikající na základě vzájemné
dohody mezi pronajímatelem a nájemcem. Definice obvyklé ceny majetku nebo
služby vychází z §2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů o
oceňování majetku. Jde o tržní cenu pro zvolený standard bytu, tj. cenu, za kterou
je možné byt za obvyklých podmínek v daném místě pronajmout.
Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „MONOb_d“, atributové pole „MON“
(údaje za roky 2006 – 2009). Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „MONOKR_d“,
atributové pole „trz_najem“, další data (tabulka tržního nájemného za celou ČR po
jednotlivých okresech) „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „MONOKR_CR_d“,
atributové pole „trz_najem“, (údaje za rok 2007, 2009).
rekreační oblasti s celoročním a sezónním využitím
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Hodnocení oblastí
dle metodiky
Rekreační oblasti
Data indikátorů
cestovního ruchu
Jihočeská centrála cestovního ruchu a vlastní průzkum
Pro vyhodnocování oblastí cestovního ruchu byla zpracována „Metodika
hodnocení oblastí cestovního ruchu“, jejímž podkladem bylo Hodnocení
potenciálu cestovního ruchu na území ČR z roku 2001 zpracované Ústavem
územního rozvoje.
Aktualizováno k 8. 3. 2010
S.10.a – obecný cestovní ruch
S.10.g – rekreační oblasti letního cestovního ruchu
S.10.h – rekreační oblasti zimního cestovního ruchu
S.10.i – rekreační oblasti celoročního cestovního ruchu
S.10.j – rekreace u vody a vodní turistika
S.10.k – oblasti golfu a minigolfu
Nejmenší jednotkou, na kterou se budou oblasti cestovního ruchu vymezovat,
je správní území obce.
Vybrané indikátory hodnocení byly rozděleny do 3 subsystémů dle jejich
tematického zařazení – kulturní, civilizační a přírodní subsystém.
Závěrečné hodnocení oblastí cestovního ruchu:
Zařazení jednotlivých obcí do letní, zimní nebo celoroční oblasti cestovního ruchu
se bude řídit dle nejvyššího procenta získaného z maximálně možného počtu bodů
v jednotlivých subsystémech.
Metodika je blíže popsána v kapitole 3.1.2
Sledovaný jev rekreační oblasti je rozdělen do tří samostatných částí, a to
rekreační oblasti letního cestovního ruchu, rekreační oblasti zimního cestovního
ruchu a rekreační oblasti celoročního cestovního ruchu.
Data oblastí jsou uložena v datasetu „SDE_UAP.Rekreace“, třída prvků
„RekrOblasti_p“.
Bodová
vrstva
aquaparků
a
bazénů
na
disku
S:\Uplan\UAP_tabulkova_data\UAP_CestovniRuch.mdb,
dataset
„Aquapark_bazen“.
Bodová
vrstva
golfových
a
minigolfových
hřišť
na
disku
S:\Uplan\UAP_tabulkova_data\UAP_CestovniRuch.mdb, dataset „Golf_minigolf“.
Bodová
vrstva
významných
hradů
a
zámků
na
disku
B 15.
A. PODKLADY
137
A. PODKLADY
dataset
„Hrady_zamky_vyznamne“.
Bodová
vrstva
infocenter
na
disku
S:\Uplan\UAP_tabulkova_data\UAP_CestovniRuch.mdb, dataset „Infocentra“.
Bodová
vrstva
konferenčních
prostor
na
disku
dataset
„KonferencniProstory“.
Bodová vrstva míst s lidovou architekturou (dle Generelu krajinného rázu z roku
2009) na disku S:\Uplan\UAP_tabulkova_data\UAP_CestovniRuch.mdb, dataset
„LidArchitektura_generel_KR“.
Bodová
vrstva
lyžařských
areálů
na
disku
dataset
„Lyzarske_arealy“.
Bodová vrstva památkových rezervací a zón získaná od NPÚ v digitální podobě
(Mgr.
Eissman,
březen
2010)
na
disku
dataset
„Pam_rezervace_zony“.
Bodová
vrstva
míst
rekreace
u
vody
na
disku
dataset
„Rekreace_u_vody_b“, polygonová vrstva vodních toků vhodných pro rekreaci u
vody na disku S:\Uplan\UAP_tabulkova_data\UAP_CestovniRuch.mdb, dataset
„Rekreace_u_vody_p“.
Bodová
vrstva
rozhleden
na
disku
S:\Uplan\UAP_tabulkova_data\UAP_CestovniRuch.mdb, dataset „Rozhledny“.
Bodová vrstva tábořišť od Hasičského záchranného sboru (data za rok 2007) na
disku
dataset
„Taboriste_dle_HZS“.
Bodová vrstva technických atraktivit dle publikace „Unikátní technické atraktivity
jižních
Čech“
od
Marie
Heskové
a
kolektivu
na
disku
dataset
„Technické
atraktivity“.
Bodová
vrstva
wellness
na
disku
S:\Uplan\UAP_tabulkova_data\UAP_CestovniRuch.mdb, dataset „Wellness“.
počet staveb pro rodinou rekreaci
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Počet neobydlených
bytů sloužících
k rekreaci
v rodinných
domech
B 17.
za jednotlivé obce
S.10.c – neobydlené byty sloužící k rekreaci
V těchto bytech není přihlášena žádná osoba k trvalému ani přechodnému pobytu
a nejsou vyčleněny z bytového fondu. Jedná se o byty sloužící k rekreaci.
Do neobydlených domů patří všechny případy, které nespadají do trvale
obydlených domů
Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „SRI_d“, atributové pole „NOBRRD“
(údaje z roku 2001).
kapacita a kategorie ubytovacích zařízeních
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kapacity lůžek jsou k dispozici za jednotlivé obce pouze u vybraných obcí z
důvodu omezení poskytovaných údajů dle interní směrnice ČSÚ (ochrana údajů o
kapacitách u zařízení, o nichž by bylo možné dovodit, o které zařízení konkrétně
se jedná). Z tohoto důvodu sledujeme kapacity a kategorie ubytovacích zařízení
dle jejich počtu na území obce.
(ČB, Ing. Dolejší) dne 2. 11. 2010 (údaje k 31. 12. 2009).
B 16.
138
Kartogramy:
Popis dat:
Ubytovací kapacity
Jedná se o hromadná ubytovací zařízení v obcích podle kategorie. Ubytovací
kapacity byly v souladu s datovým modelem rozčleněny do 5 kategorií – hotely,
penziony, ubytovny, kempy a ostatní zařízení.
Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UbytZar_d“ (2006, 2007, 2008, 2009).
Data přepočtená na ORP „Tabulky_DGM_verze4.mdb, tabulka „UbytZarORP_d“
(údaje v letech 2006, 2007, 2008, 2009).
lázeňská místa a areály
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Lázeňská místa a
areály
Počet lázeňských
léčeben
Počet lůžek
v lázeňských
léčebnách
B 19.
rekreační oblasti dle ubytovacích kapacit – hotely
rekreační oblasti dle ubytovacích kapacit – penziony
rekreační oblasti dle ubytovacích kapacit – ubytovny
rekreační oblasti dle ubytovacích kapacit – kempy
rekreační oblasti dle ubytovacích kapacit – ostatní zařízení
Ministerstvo zdravotnictví, prostřednictvím Českého inspektorátu lázní a zřídel.
První údaje byly předány až po zákonné lhůtě 10. 10. 2008.
Poslední aktualizace údajů za rok 2010 byla provedena průzkumem (k 31. 12.
2010) – webové stránky lázeňských zařízení + telefonický dotaz (Bechyně s.r.o.)
S.10.d – lázeňská místa - léčebny
Lázeňská místa a areály jsou členěny na vnitřní a vnější území lázeňského místa.
Data „LazMUz_p“, dataset „SDE_UAP.Lazne“.
Lázeňská léčebna poskytuje nemocným speciálně zaměřenou ústavní lázeňskou
péči, která navazuje na péči poskytovanou v jiných zařízeních léčebně preventivní
péče a při níž se využívá především přírodních léčivých zdrojů nebo klimatických
podmínek.
Údaje dle ČSÚ. Je to skutečný počet lůžek koncem sledovaného období v lázeňské
léčebně, určených pro lázeňskou péči. Jsou to lůžka celoroční a sezónní, sloužící
lázeňské péči, řádně vybavená prádlem a ostatní příslušenstvím a odpovídající
zdravotnickým požadavkům a cenovým předpisům. Lůžka izolační, pokud jsou na
léčebně zřízena, se rovněž do vykazovaného počtu zahrnují. Nezahrnují se
přistýlky, a to ani plánované.
Zdrojem informací o počtu lůžek v jednotlivých léčebnách byl Socio-ekonomický
profil Jihočeského kraje (RERA, 2005). Údaje za rok 2007, 2009 byly zjišťovány
přímým oslovením jednotlivých léčeben. Údaje za rok 2010 byly zjišťovány
prostřednictvím webových stránek zařízení, pouze v případě Lázní Bechyně
(s.r.o.) byly zjištěny telefonicky.
Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „LazLecebny_d“ (údaje 2005, 2007,
2009, 2010), data přepočtená na ORP „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka
„LazLecebny_ORP“ (četnost lázeňských léčeben na území ORP).
podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Podíl obyvatel
v TOB
zásobovaných
pitnou vodou
z vodovodu (v %)
Počet obyvatel
žijících v TOB
za jednotlivé obce
lidu,
domů
a
bytů
z roku
2001
(SLDB)
E.6.g – podíl obyvatel napojených na vodovod
Jedná se o podíl počtu obyvatel podle druhu bydlení a vybavení bytu na celkovém
počtu obyvatel s tímto druhem bydlení v území. V čitateli podílu je počet obyvatel
území, kteří bydlí v trvale obydlených bytech a jejichž byt je zásobován pitnou
vodou z vodovodu, ve jmenovateli je potom celkový počet obyvatel území, kteří
žijí v trvale obydlených bytech.
Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „NapojeniVTI_d“, atributové pole
„vodovod“ (údaje za rok 2001), data přepočtená na ORP „Tabulky_ostatni.mdb“,
tabulka „TI_2001_ORP“, atributové pole „pVodovod“ (údaje za rok 2001).
obydlených bytech. Navíc je zde splněna podmínka, že tyto TOB jsou zásobovány
B 18.
S.10.b–1
S.10.b–2
S.10.b–3
S.10.b–4
S.10.b–5
A. PODKLADY
139
zásobovaných
pitnou vodou
z vodovodu
podíl obyvatel zásobovaných plynem
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Podíl obyvatel
v TOB s plynem
zavedeným do bytu
(v %)
Počet obyvatel
žijících v TOB
zásobovaných
plynem
B 21.
za jednotlivé obce
lidu,
domů
a
bytů
z roku
2001
(SLDB)
E.6.f – podíl obyvatel zásobovaných plynem
území, kteří bydlí v trvale obydlených bytech a do jejichž bytu je zaveden plyn,
ve jmenovateli je potom celkový počet obyvatel území, kteří žijí v trvale
obydlených bytech.
„plynovod“ (údaje za rok 2001), data přepočtená na ORP „Tabulky_ostatni.mdb“,
tabulka „TI_2001_ORP“, atributové pole „pPlynovod“ (údaje za rok 2001).
obydlených bytech. Navíc je zde splněna podmínka, že tyto TOB mají zaveden do
bytu plyn.
„obyv_plynovod“ (údaje za rok 2001), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka
„TI_2001_ORP“, atributové pole „Sum_obyv_plynovod“ (údaje za rok 2001).
podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Podíl obyvatel
v TOB s plynem
zavedeným do bytu
(v %)
Počet obyvatel
žijících v TOB
napojených na
kanalizaci
B 22.
pitnou vodou z vodovodu.
„obyv_vodovod“ (údaje za rok 2001), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka
„TI_2001_ORP“, atributové pole „Sum_obyv_vodovod“ (údaje za rok 2001).
za jednotlivé obce
lidu,
domů
a
bytů
z roku
2001
(SLDB)
E.6.h – podíl obyvatel napojených na kanalizaci
území, kteří bydlí v trvale obydlených bytech a do jejichž bytu je zaveden plyn,
ve jmenovateli je potom celkový počet obyvatel území, kteří žijí v trvale
obydlených bytech.
„kanalizace“ (údaje za rok 2001), data přepočtená na ORP „Tabulky_ostatni.mdb“,
tabulka „TI_2001_ORP“, atributové pole „pKanalizace“ (údaje za rok 2001).
obydlených bytech. Navíc je zde splněna podmínka, že tyto TOB jsou napojeny
na kanalizaci.
„obyv_kanalizace“ (údaje za rok 2001), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka
„TI_2001_ORP“, atributové pole „Sum_obyv_kanalizace“ (údaje za rok 2001).
podíl zemědělské půdy z celkové výměry katastru
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Podíl zemědělské
P.5.b – podíl zemědělského půdního fondu na výměře katastru
Podíl výměry zemědělské půdy v území na celkové výměře území. Zemědělskou
B 20.
A. PODKLADY
140
půdy z celkové
výměry katastru
(v %)
podíl orné půdy ze zemědělské půdy
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Podíl orné půdy ze
zemědělské půdy
(v %)
Orná půda (v ha)
B 24.
půdu tvoří orná půda, zahrady, ovocné sady, chmelnice, vinice a trvalé travní
porosty. V území je tedy výměra zemědělské půdy tvořena součtem výměr těchto
druhů pozemků. Celková výměra území je pak dána součtem výměr zemědělské
půdy, nezemědělské půdy (sem patří lesní půda, zastavěné plochy a ostatní
plochy) a vodních ploch v území. Hodnoty byly dopočteny prostřednictvím SQL
dotazu v prostředí MS Access.
Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „pZemPu“
(+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009), tabulka „UHDPOBEC_d“,
atributové pole „pZemPu“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 –
2009), tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „pZemPu“ (+ SQL dotazy na
jednotlivé roky v období 2001 – 2009).
Aktualizováno z údajů dostupných k datu 16. 8. 2010 (data k 31. 12. 2009).
Podíl orné půdy je dán podílem výměry orné půdy a výměry zemědělské půdy
v daném území. Hodnoty byly dopočteny prostřednictvím SQL dotazu v prostředí
MS Access.
Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „pOPz“
atributové pole „pOPz“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009),
tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „pOPz“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky
v období 2001 – 2009).
Orná půda jsou pozemky, na nichž se pravidelně pěstují obiloviny, okopaniny,
pícniny, technické plodiny, zelenina a jiné zahradní plodiny, nebo které jsou
dočasně zatravňovány (víceleté plodiny na orné půdě, event. dočasné louky). Patří
sem i pařeniště, skleníky a japany pokud jsou zřízeny na orné půdě. Patří sem
půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce)
hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočasně neobdělávaných dle
kategorizace katastrálního úřadu.
Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „OP“
atributové pole „OP“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009),
tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „OP“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky
v období 2001 – 2009).
podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské půdy
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Podíl trvalých
travních porostů ze
zemědělské půdy
(v %)
Trvalé travní
porosty (v ha)
Podíl trvalých travních porostů je dán podílem výměry trvalých travních porostů
a výměry zemědělské půdy v daném území. Hodnoty byly dopočteny
prostřednictvím SQL dotazu v prostředí MS Access.
Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „pTTz“
atributové pole „pTTz“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009),
tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „pTTz“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky
v období 2001 – 2009).
Trvalé travní porosty se skládají z dřívějšího jevu louky, což jsou pozemky
porostlé travinami, u nichž hlavním výtěžkem je seno (tráva), i když se nahodile
spásají a z jevu pastviny, což jsou pozemky porostlé travinami, které jsou určeny
B 23.
A. PODKLADY
141
A. PODKLADY
k trvalému spásání, i když se nahodile sečou. Patří sem též pastevní výběhy pro
skot, vepřový dobytek a drůbež. Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které
v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně
odňatých a dočasně neobdělávaných dle kategorizace katastrálního úřadu.
Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „TT“
atributové pole „TT“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009),
tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „TT“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky
v období 2001 – 2009).
podíl specielních zemědělských kultur z celkové výměry zemědělské půdy
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Podíl specielních
zemědělských
kultur ze
zemědělské půdy (v
%)
Chmelnice (v ha)
Vinice (v ha)
Zahrady (v ha)
Ovocné sady (v ha)
Podíl specielních kultur je dán podílem součtu výměr chmelnic + vinic + zahrad +
sadů a výměry zemědělské půdy v daném území. Hodnoty byly dopočteny
Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „pSpecz“
atributové pole „pSpecz“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009),
tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „pSpecz“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky
v období 2001 – 2009).
Chmelnice jsou pozemky vysázené chmelem bez ohledu na to, zda jde o starou
nebo nově vysázenou chmelnici. Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které
v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně
odňatých a dočasně neobdělávaných dle kategorizace katastrálního úřadu.
Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „CH“
atributové pole „CH“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009),
tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „CH“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky
v období 2001 – 2009).
Vinice jsou pozemky, na nichž se pěstuje vinná réva. Patří sem půda vlastní i
pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně
pozemků dočasně odňatých a dočasně neobdělávaných dle kategorizace
katastrálního úřadu.
Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „VI“
atributové pole „VI“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období
2001 – 2009), tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „VI“ (+ SQL dotazy na
jednotlivé roky v období 2001 – 2009).
Zahrady jsou pozemky zpravidla oplocené, na kterých se trvale a převážně pěstuje
zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní spotřebu, souvislé
pozemky osázené ovocnými stromy nebo keři až do výměry 0,25 ha, které
zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami, školky
ovocných nebo okrasných stromů, viničné školky a školky pro chmelovou sáď,
pařeniště, skleníky a japany, pokud nejsou na orné půdě. Patří sem půda vlastní i
pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně
pozemků dočasně odňatých a dočasně neobdělávaných dle kategorizace
katastrálního úřadu.
Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „ZA“
atributové pole „ZA“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009),
tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „ZA“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky
v období 2001 – 2009).
Ovocné sady jsou souvislé pozemky o výměře nad 0,25 ha osázené ovocnými
B 25.
142
A. PODKLADY
stromy v hustotě na 1 ha nejméně 90 stromů u vysokokmenů a polokmenů
jádrovin a třešní, 150 stromů u vysoko- a polokmenů švestek, slív, rynglí a višní,
200 stromů u vysokokmenů a polokmenů meruněk, broskví a čtvrtkmenů
jádrovin a 400 stromů u čtvrtkmenů meruněk, broskví a višní. Patří sem též
pozemky, kde se pěstují výhradně zákrsky ovocných stromů v hustotě nejméně
500 zákrsků na 1 ha a pozemky kde se pěstuje výhradně černý rybíz v hustotě
1000 keřů na 1 ha nebo ostatní druhy rybízu nebo angreštu a hustotě nejméně
2000 keřů na 1 ha. Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce
podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a
dočasně neobdělávaných dle kategorizace katastrálního úřadu.
Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „SA“
atributové pole „SA“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009),
tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „SA“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky
v období 2001 – 2009).
podíly tříd ochrany zastoupené v jednotlivých katastrálních územích
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Podíl tříd ochrany
zastoupených v
jednotlivých
katastrálních
územích (v %)
B 27.
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, Praha (VÚMOP) - BPEJ
Tabulka výměr a podílů tříd ochrany půdy vznikla nad datovou sadou
bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). V polygonové vrstvě byla
nejprve k jednotlivým kódům BPEJ přiřazena 1. – 5. třída ochrany půdy, dále byly
polygony
sloučeny
podle
jednotlivých
tříd
ochrany
půdy
a poté byly rozděleny podle hranic katastrálních území. Tímto postupem jsme
získali datovou sadu tříd ochrany půdy v jednotlivých katastrálních územích
včetně jejich výměr.
Údaje za rok 2008 (upraveno dle aktuální vyhlášky ZPF)
P.5.a – podíl tříd ochrany ZPF z výměry katastru (1. a 2. třída ochrany)
Podíl byl vyjádřen výměrou třídy ochrany půdy v katastrálním území ku celkové
výměře zemědělské půdy v katastru. Výměra jednotlivých tříd ochrany
v katastrálních územích byla odvozena GIS analýzou nad vektorovou vrstvou
BPEJ.
Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „TOZPKU_d“, atributové pole „pTO1“,
„pTO2“, „pTO3“, „pTO4“, „pTO5“ (data za rok 2008 - opravené).
podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry katastru
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Podíl zastavěných a
ostatních ploch z
celkové výměry
katastru (v %)
Zastavěné plochy
(v ha)
E.7.d – podíl zastavěných a ostatních ploch
Podíl zastavěných a ostatních ploch je dán podílem součtu výměr zastavěných
ploch + ostatních ploch a celkové výměry katastrálního území. Hodnoty byly
dopočteny prostřednictvím SQL dotazu v prostředí MS Access.
Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole
„pZastOst“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009), tabulka
„UHDPOBEC_d“, atributové pole „pZastOst“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky
v období 2001 – 2009), tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „pZastOst“ (+ SQL
dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009).
Patří sem plocha rybníků s chovem ryb, pozemky rybníků, které jsou letněny,
potoky vyhrazené pro chov pstruhů, močály, jezera, rybníky a potoky, které
neslouží nebo nejsou určeny pro chov ryb, řeky, náhony, přehrady a jiné nádrže
(umělé i přirozené), průplavy, odvodňovací a zavodňovací kanály, vodoteče a
otevřené splaškové kanály. Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném
roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a
Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „ST“
B 26.
143
Ostatní plochy
(v ha)
podíl vodních ploch na celkové výměře katastru
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Podíl vodních ploch
z celkové výměry
katastru (v %)
Vodní plochy
(v ha)
B 29.
atributové pole „ST“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009),
tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „ST“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky
v období 2001 – 2009).
Patří sem všechny ostatní pozemky, určené jako skladištní a dílenské prostory,
dále stavební místa, pokud slouží v současné době k jiným účelům a nedají se
zemědělsky využít, pozemky určené k dopravě nebo k telekomunikaci, určené pro
zdravotnictví, tělesnou výchovu a rekreaci pracujících, rekreační plochy u chat
(nikoli soukromých) a hotelů, pozemky určené jako státní přírodní rezervace nebo
jiná chráněná území, areály kulturních památek, pokud na nich není plánována
zemědělská výroba nebo nejde o lesní půdu, parky, veřejné nebo soukromé
okrasné zahrady, pozemky určené k dobývání nerostů a jiných surovin a
k ukládání vedlejších produktů při těžbě nerostů a jiných surovin a jako stálé
manipulační prostory apod. (haldy u šachet, silážní jámy, trvalé polní mlaty, tvrdé
výběhy pro drůbež, skot a vepřový dobytek, mrchoviště). Dále jsou to hřbitovy a
pozemky, které nejde zemědělsky obdělávat (rokle, výmoly, ochranné hráze atd.)
a pozemky, které neposkytují trvalý užitek z jiných důvodů, zejména plochy
zarostlé křovinami nebo zanesené štěrkem nebo kamením nebo slatiny, tj. půdy
zamokřené. Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik
(majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočasně
neobdělávaných dle kategorizace katastrálního úřadu.
Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „OS“ (+
SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009), tabulka „UHDPOBEC_d“,
atributové pole „OS“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009),
tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „OS“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky
v období 2001 – 2009).
P.2.a – podíl vodních ploch
Podíl vodních ploch je dán podílem výměry vodních ploch v daném katastrálním
území a celkové výměry katastrálního území. Hodnoty byly dopočteny
Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „pVP“
atributové pole „pVP“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009),
tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „pVP“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky
v období 2001 – 2009).
Patří sem plocha rybníků s chovem ryb, pozemky rybníků, které jsou letněny,
potoky vyhrazené pro chov pstruhů, močály, jezera, rybníky a potoky, které
neslouží nebo nejsou určeny pro chov ryb, řeky, náhony, přehrady a jiné nádrže
(umělé i přirozené), průplavy, odvodňovací a zavodňovací kanály, vodoteče a
otevřené splaškové kanály. Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném
roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a
Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „VP“
atributové pole „VP“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009),
tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „VP“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky
v období 2001 – 2009).
podíl lesů na celkové výměře katastru
Poskytovatel:
Poznámka:
B 28.
A. PODKLADY
144
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Podíl lesů z celkové
výměry katastru
(v %)
Lesní půda (v ha)
Podíl lesů je dán podílem výměry lesů v daném katastrálním území a celkové
výměry katastrálního území. Hodnoty byly dopočteny prostřednictvím SQL dotazu
v prostředí MS Access.
Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „pLE“
atributové pole „pLE“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009),
tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „pLE“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky
v období 2001 – 2009).
Do lesní půdy je zahrnuta: porostní půda, tj. půda využívaná přímo k lesní
produkci, skutečně zalesněná nebo dočasně odlesněná s úmyslem opětovné
obnovy lesního porostu, bezlesí, tj. dočasně odlesněná část lesní půdy, sloužící
provozu lesního hospodářství nepřímo (plocha lesních školek, lesních skladů,
měkké lesní cesty, průseky všech druhů, přesahují-li šířku 4 m, apod.), odňaté
pozemky zemědělskému půdnímu fondu přidělené lesnímu hospodářství
k zalesnění, ale dosud nezalesněné, pozemky nad horní hranicí stromové vegetace
s výjimkou zastavěných pozemků (vysokohorské chaty, lyžařské vleky a jiná
účelová zařízení). Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce
podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a
Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „LE“
atributové pole „LE“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009),
tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „LE“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky
v období 2001 – 2009).
koeficient ekologické stability KES
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Koeficient
ekologické stability
B 31.
P.5.d – podíl lesních ploch
P.4.k – koeficient ekologické stability
Počítá se jako poměr výměr druhů pozemků, a to jako podíl součtu výměr
chmelnic + vinic + zahrad + ovocných sadů + trvalých travních porostů + lesní
půdy + vodních ploch k součtu výměr orné půdy + zastavěných ploch + ostatních
ploch. Hodnoty byly dopočteny prostřednictvím SQL dotazu v prostředí MS
Access.
Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „KES“
(+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2009)
stupeň přirozenosti lesních porostů
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Stupeň přirozenosti
lesních porostů
Krajský úřad Jihočeského kraje (OZZL), zpracovatelem dat je Ústav hospodářské
úpravy lesů (UHÚL) Brandýs nad Labem.
Zpracování datové sady stupně přirozenosti lesních porostů proběhlo v první
polovině roku 2008.
Aktuální data poskytnuta ke dni 1. 9. 2010.
P.5.g – stupeň přirozenosti lesních porostů
Stupeň přirozenosti lesních porostů byl zpracován Ústavem pro hospodářskou
úpravu lesů na základě metodiky, která se opírá o systémovou analýzu indexu
přirozenosti vyjadřující rozdíl zastoupení aktuálního stavu druhové skladby ke
skladbě na úrovni přirozené potenciální vegetace.
Základní prostorovou jednotkou, pro které se zpracovávají ÚAP, je katastrální
B 30.
A. PODKLADY
145
A. PODKLADY
území. Vyhodnocení stupně přirozenosti lesních porostů probíhá ve dvou krocích
- na nejmenší jednotku rozdělení lesa a na úroveň k.ú.
Postup zpracování datové sady:
 přiřazení hodnoty indexu dřevinám aktuálním obsaženým v modelu,
 přiřazení hodnoty indexu aktuálním dřevinám v modelu neobsaženým,
 součet zjištěných hodnot dle předcházejících kroků,
 přiřazení stupně přirozenosti dle dosažené hodnoty indexu.
Data „StPrirLesPor_p“, dataset „SDE_UAP.Pudni_Lesni_fond“.
hranice přírodních lesních oblastí
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Přírodní lesní
oblasti
B 33.
Jde o území vymezená na základě jednotných podmínek geologických,
klimatických, orografických a fytogeografických. Česká republika se tak člení na
41 přírodních lesních oblastí a některé se skládají z více částí. Hranice lesních
oblastí byly arondovány na jednotky rozdělení lesa z LHPO. Tam, kde to bylo
možné, byly vedeny hranice po hranicích parcel z katastru nemovitostí.
Data „PLO_p“, dataset „SDE_UAP.Pudni_Lesni_fond“.
hranice bioregionů a biochor
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Biochory a
bioregiony
B 34.
Krajský úřad Jihočeského kraje (OZZL), zpracovatelem dat je Ústav hospodářské
úpravy lesů (UHÚL) Brandýs nad Labem.
Tyto údaje jsou součástí OPRL zpracovaných v UHÚL a jsou každoročně
aktualizovány. Poslední aktualizace – rok 2008.
Aktuální data poskytnuta ke dni 1. 9. 2010.
P.5.f – přírodní lesní oblasti
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha (AOPK ČR).
Datová sada hranic bioregionů byla vytvořena na základě datové sady biochor
poskytnuté AOPK ČR podle kódu bioregionu a doplněna o názvy jednotlivých
bioregionů.
Datová sada byla aktualizována k 26. 6. 2009.
P.4.i – bioregiony a biochory
Bohatství a rozmanitost živé přírody vystihují dvě soustavy biogeografických
členění – individuální a typologické.
Individuální členění vystihuje co do složení bioty homogenní jedinečné celky a to:
 2 biogeografické provincie (středoevropských listnatých lesů a panonská)
 4 biogeografické podprovincie (hercynskou, polonskou, karpatskou a
panonskou)
 91 biogeografických regionů – bioregionů
Typologické členění vymezuje územně nesouvislé, v krajině se opakující segmenty
podobných krajinných podmínek a bioty a to:
 2 – 49 biochor v rámci jednoho bioregionu, celkem 366 v rámci ČR
 4 – 12 skupin typu geobiocénu v rámci jednoho typu biochory, celkem cca 150
v rámci ČR.
Charakteristiky všech bioregionů jsou obsahem publikace Biogeografické členění
České republiky (Culek - editor, 1996).
Charakteristiky všech 366 typů biochor je obsahem publikace Biogeografické
členění České republiky, II. díl (Culek - editor, 2003).
Data „bioregiony_p“, dataset „SDE_UAP.Priroda“, „Biochory_p“, dataset
„SDE_UAP.Priroda“.
hranice klimatických regionů
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Český hydrometeorologický ústav, Praha.
Klimatické regiony byly poskytnuty ve zpracování podle Quitta (rok 2007).
P.4.h – klimatické regiony
B 32.
146
Popis dat:
Klimatické regiony
počet obcí a obyvatel v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Počet obcí a
obyvatel se
zhoršenou kvalitou
ovzduší
B 36.
Klimatické oblasti Československa Quitt (Quitt, 1971) vycházejí z
klimatologických dat období let 1901 – 1950 a 1926 – 1950. Z nich byla použita
data průměrných teplot v lednu, dubnu, červenci a říjnu (t I – X), počtu letních
(LetD), mrazových (MD) a ledových (LD) dní a počtu dní s teplotou alespoň 10°C
(HVO). Srážkové charakteristiky zahrnují srážkový úhrn ve vegetačním (s VO) a
zimním (s VZ) období, počet dnů se srážkami alespoň 1 mm (s 3 1 mm) a počet
dnů se sněhovou pokrývkou. (sp). Z ostatních charakteristik byly použity počty
dnů jasných (o < 0,2) a zatažených (o > 0,8). Území republiky bylo rozděleno na
čtverce o straně 3000 m, ty pak byly digitalizovány prostřednictvím děrných
štítků. Ze souboru byly vytříděny čtverce se stejnými či podobnými hodnotami
všech 14ti klimatických charakteristik, tyto seskupeny do větších jednotek,
zařazených do tří hlavních oblastí: teplé, mírně teplé a chladné. Hranice
klimatických oblastí byly vylišeny podle největšího počtu změn mezi jednotlivými
čtverci. Větší změny vylišily hlavní oblasti, menší změny potom jednotky v rámci
jednotlivých oblastí. V teplé 5 (T1 nejchladnější nejvlhčí, T5 nejteplejší nejsušší),
v mírně teplé 11 (MT1 nejchladnější nejvlhčí, MT11 nejteplejší nejsušší) a chladné
7 (CH1 nejstudenější, CH7 nejteplejší) jednotek. Z toho v ČR se nacházejí 2
jednotky teplé (T2 a T4), 8 mírně teplých (MT2, MT3, MT4, MT5, MT7, MT9, MT10
a MT11) a 3 chladné (CH4, CH6, CH7).
Data „KlimaQuit_p“, dataset „SDE_UAP.Priroda“.
Ministerstvo životného prostředí, Praha (oblasti), Český statistický úřad (počty
obyvatel).
Datová sada byla vytvořena na základě sledovaného jevu č. B 36 a jevu č. B 1.
Ke dni 1. 10. 2010 jsou k dispozici pouze údaje za rok 2008.
P.3.b – oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší – lidské zdraví
Datová sada je průmětem sledovaného jevu č. 36 (hodnoty imisního znečištění ŽP)
do administrativního členění Jihočeského kraje v podrobnosti obcí, tzn. že pokud
byla obec alespoň minimálně dotčena čtvercem sítě 1x1 km, do níž jsou
promítnuty údaje o překročení imisních limitů, je v atributovém sloupci
„ZdrLVMT“ zaznamenána hodnota „1“ při překročení limitu alespoň u jedné
znečisťující látky, nebo hodnota „2“ při překročení limitu alespoň u jedné
znečišťující látky včetně překročení hodnoty s mezí tolerance, v ostatních
případech
je
zaznamenána
hodnota
„0“.
Tabulka
je
doplněna
o počet obyvatel v obcích.
Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „OZKOObce_d“, atributové pole
„obyvatel“ a „ZdrLVMT“ (údaje za rok 2008), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka
„OZKO_EKO_ZdrTV_ORP“, atributové pole „EKO“ a „ZdrTV“ (údaje za rok 2008).
hodnoty imisního znečištění životního prostředí a jejich vývoj
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Oblasti se
zhoršenou kvalitou
ovzduší
Ministerstvo životného prostředí, Praha.
Aktuální údaje byly staženy za rok 2008, zatím s označením „předběžné údaje“
(odkaz: http://www.chmi.cz/uoco/isko/OZKO/OZKO.html).
Ke dni 1. 10. 2010 jsou k dispozici pouze údaje za rok 2008.
P.3.b – oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší – lidské zdraví
Mapy oblastí jsou konstruovány v síti 1x1 km. Čtverec je označen hodnotami 0, 1 a
2 dle následujícího klíče:
 0 ... nepřekročení cílového imisního limitu u žádné znečišťující látky,
 1 ... překročení cílového imisního limitu alespoň u jedné znečišťující látky,
 2 ... překročení cílového imisního limitu alespoň u jedné znečišťující látky,
včetně překročení hodnoty s mezí tolerance.
 BaP_r
… benzo(a)pyren - roční půměrná koncentrace
 As_r
… arsen -roční průměrná koncentrace
B 35.
A. PODKLADY
147
A. PODKLADY




Cd_r
… kadmium - roční průměrná koncentrace
NO2_MT_r … NO2 - roční půměrná koncentrace
BZN_MT_r … benzen - roční průměrná koncentrace
SO2_h24
… SO2 - 4. nejvyšší hodnota 24hod. průměrné koncentrace
v kalendářním roce
 PM10_r
… PM10 - roční průměrná koncentrace
 PM10_h24 … PM10 - 36. nejvyšší hodnoty 24hod. průměrné koncentrace
v kalendářním roce
 O3_h8
… O3 – 26. nejvyšší maximální denní 8hod. klouzavá průměrná
koncentrace v průměru za 3 roky
 NOx_r
… oxidy dusíku - roční průměrná koncentrace
 SO2_r
… SO2 - roční průměrná koncentrace
 SO2_w
… SO2 - zimní průměrná koncentrace (říjen-březen)
 O3_AOT40r5
… O3 - hodnoty expozičního indexu AOT40, průměr za 5
let
Data „OZKO_p“, datatset „SDE_UAP.Ovzdusi“ (údaje za rok 2006, 2007, 2008),
„Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „OZKO_EKO_ZdrTV_ORP“, atributové pole „EKO“ a
„ZdrTV“ (údaje za rok 2008).
B 37.
další dostupné informace, týkající se například demografie, ekonomických aktivit, bydlení, rekreace,
uspokojování sociálních potřeb a životního prostředí
B37-01. Informace o domácnostech
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Základní informace
o bytových a
censových
domácnostech a o
vybavení bytových
domácností
Zpracování databáze v souladu s DMG verze 4.0 proběhlo z dat získaných od ČSÚ
S.9.g – Základní údaje o bytových a censových domácnostech
V rámci informací jsou sledovány následující údaje:
 celkový počet bytových domácností,
 počet bytových domácností se 2 a více censovými domácnostmi,
 počet bytových domácností jednotlivců,
 celkový počet censových domácností,
 počet censových domácností jednotlivců,
 celkový počet osob v bytových domácnostech,
 počet bytových domácností s 1 autem,
 počet osob v bytových domácnostech s 1 autem,
 počet bytových domácností s 2 a více auty,
 počet osob v bytových domácnostech s 2 a více auty,
 počet bytových domácností s počítačem připojeným k internetu,
 počet osob v bytových domácnostech s počítačem připojeným k internetu,
 počet bytových domácností s počítačem nepřipojeným k internetu,
 počet osob v bytových domácnostech s počítačem nepřipojeným k internetu,
 počet bytových domácností s vlastním rekreačním objektem,
 počet osob v bytových domácnostech s vlastním rekreačním objektem.
Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „Domacnosti_d“, příslušná atributová
pole.
B37-02. Informace o stabilitě pobytu obyvatelstva
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
S.8.t – Stabilita pobytu obyvatelstva
Poskytovatel:
Poznámka:
148
Popis dat:
Informace o
stabilitě pobytu
obyvatelstva
A. PODKLADY
V rámci informací o stabilitě pobytu jsou sledovány následující údaje:
 počet obyvatel s trvalým pobytem,
 počet obyvatel s dlouhodobým pobytem,
 počet obyvatel dočasně nepřítomných,
 počet obyvatel narozených v současném místě pobytu,
 počet obyvatel bydlících před rokem v téže obci.
Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „ObyvPobyt_d“, příslušná atributová
pole.
B37-03. Zdroje emisí
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Zdroje emisí
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ)
údaje
byly
získány
z emisních
bilancí
České
republiky,
které
jsou
k
dispozici
na
internetových
stránkách
ČHMÚ
(URL http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/oez/emisnibilance_CZ.html).
Údaje
aktualizovány
k 16.
9.
2010
(verze
2b
dle
http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/oez/embil/08embil/08embil.html)
P.3.h – 1 zdroje emisí – tuhé látky
P.3.h – 2 zdroje emisí – SO2
P.3.h – 3 zdroje emisí – Nox
P.3.h – 4 zdroje emisí – CO
P.3.h – 5 zdroje emisí – VOC
P.3.h – 6 zdroje emisí – NH3
Přehled údajů o emisích, prezentovaných v bilancích emisí znečišťujících látek za
určitý rok, navazují na publikace předešlých let. Zdroje emitující do ovzduší
znečišťující látky jsou celostátně sledovány v rámci tzv. Registru emisí a zdrojů
znečišťování ovzduší (REZZO). Stacionární zdroje jsou zahrnuty v dílčích
souborech REZZO 1 - 3, mobilní zdroje jsou začleněny v dílčím souboru REZZO 4.
Stacionární zdroje jsou dále členěny podle tepelného výkonu, míry vlivu
technologického procesu na znečišťování ovzduší nebo rozsahu znečišťování.
Data v podrobnosti krajů ČR „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „ZdrojeEmisi_kraje“,
+ SQL dotazy za jednotlivé roky (údaje 2000 - 2008), tabulka
„ZdrojeEmisi_okresy“, + SQL dotazy za jednotlivé roky (údaje 2000 - 2008).
B37-04. Oblasti výskytu radonu
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Oblasti výskytu
radonu
Data byla převzata z Účelového mapového podkladu pro územní plán velkého
územního celku Jihočeského kraje (zpracoval IRI Brno, s.r.o., rok 2001)
P.3.e – oblasti s výskytem radonu
V České republice je používána standardní jednotná metodika a radonový index
je klasifikován: 1 – nízký, 2 – střední, 3 – vysoký. Během výzkumných prací
se podařilo zjistit, že není rozdíl ve stanovení kategorie radonového indexu
na stavebním pozemku, pokud jsou vzorky půdního plynu odebírány z hloubky 80
cm před nebo po vyhloubení základů. Nárůst hodnot objemové aktivity radonu s
hloubkou není ve všech typech hornin stejný, např. v žulách je vyšší, zatímco v
sedimentárních a metamorfovaných horninách se většinou neprojevuje. Případný
vliv nárůstu radonu s hloubkou je eliminován tím, že do tabulky pro klasifikaci je
zařazována hodnota 3. kvartilu (75% kvantilu) souboru měřených dat. Rovněž
sezónní variace radonu neovlivňují zařazení plochy do příslušné kategorie,
protože změny hodnoty objemové aktivity radonu jsou zároveň provázeny i
změnami propustnosti.
Data „KATRAD_CR_p, dataset „SDE_UPLAN.VUC_Jck_koncept“ (kategorie
radonového rizika za celou ČR), „KATRAD_p, dataset „SDE_UAP.B_data“ (kategorie
radonového rizika za Jihočeský kraj), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka
„podíl_radon_ORP“ (podíl ploch s výskytem radonu na území ORP).
Poskytovatel:
Poznámka:
149
A. PODKLADY
B37-05. Školy v jednotlivých obcích
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Počet škol v obcích
Jihočeského kraje
Český statistický úřad údaje o školství sám nezjišťuje, ale přebírá je od
ministerstva školství, resp. od Ústavu pro informace ve vzdělávání (UIV). První
databázi bez záruky za data předal ČSÚ za rok 2004, 2005. Aktualizace databáze
byla provedena průzkumem ve spolupráci s Odborem školství Krajského úřadu
Jihočeského kraje. Zdrojem může být i databáze: http://rejskol.msmt.cz/
Údaje aktualizovány k 31. 12. 2009
E.7.h – Školy a vyjížďka do škol
Udává počet škol v jednotlivých obcích s rozdělením na MŠ, ZŠ 1. stupně, ZŠ, SOU,
SOŠ, gymnázia, speciální školy, základní umělecké školy, VŠ, fakulty VŠ, jazykové
školy, VOŠ.
Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „Skoly“, + dotazy za jednotlivé roky (2004,
2005, 2009).
B37-06. Oblasti nadměrné vodní eroze
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Oblasti nadměrné
vodní eroze
Povodí Vltavy, Praha
Prozatím se nepodařilo datovou sadu od Povodí Vltavy získat. Kontaktní osobou
při jednáních je Ing. Beneš.
Problémem jsou dešťové vody z rozrůstajících se zpevněných ploch v sídlech
sváděné do jednotné kanalizace, které za přívalových srážek způsobují
odlehčování značného množství splaškových vod přímo do toků.
B37-07. Znečištění vodních toků podle celkové jakosti
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Znečištění vodních
toků podle celkové
jakosti
Výzkumný ústav vodohospodářský, Praha
Data byla získána z internetových stránek Hydroekologického informačního
systému VÚV T.G.M. (http://heis.vuv.cz/default.asp?typ=2)
Poslední aktualizace dat na stránkách VÚV T.G.M. (HEIS) proběhla 27. 1. 2010
(údaje za roky 2007-2008).
P.3.e – znečištění vodních toků podle celkové jakosti
Jakost vody se na území ČR sleduje pomocí státní sítě provozované ČHMÚ.
Na základě naměřených hodnot vybraných ukazatelů vyhodnocuje VÚV T.G.M.
jakost vody v tocích. Vyhodnocení je prováděno dle ČSN 75 7221 Jakost vod –
Klasifikace jakosti povrchových vod.
Klasifikace jakosti vody vychází z hodnocení údajů o vybraných ukazatelích jakosti
vody.
Základní klasifikace jakosti vody musí být založena na klasifikaci všech vybraných
ukazatelů jakosti vod. Vybranými ukazateli jakosti vod jsou: saprobní index
makrozoobentosu, biochemická spotřeba kyslíku, chemická spotřeba kyslíku
dichromanem, dusičnanový dusík, amoniakální dusík a celkový fosfor. Výsledná
třída se určí podle nejnepříznivějšího zatřídění zjištěného u jednotlivých
vybraných ukazatelů. Mezní hodnoty tříd jakosti vody pro vybrané ukazatele
uvádí následující tabulka:
Třída
Ukazatel
Měrná jednotka
I
II
III
IV
V
biochemická spotřeba kyslíku pětidenní
mg/l
<2
<4
<8
<15
>=15
chemická spotřeba kyslíku dichromanem
mg/l
<15
<25
<45
<60
>=60
Amoniakální dusík
mg/l
<0,3
<0,7
<2
<4
>=4
dusičnanový dusík
mg/l
<3
<6
<10
<13
>=13
Poskytovatel:
Poznámka:
150
A. PODKLADY
celkový fosfor
mg/l
<0,05
<0,15
<0,4
<1
>=1
saprobní index makrozoobentosu
číslo
<1,5
<2,2
<3,0
<3,5
>=3,5
Zdroj: ČSN 757221 - Jakost vod - Klasifikace jakosti povrchových vod, Český normalizační institut, 1998
Třída I - neznečištěná voda: stav povrchové vody, který nebyl významně ovlivněn
lidskou činností, při kterém ukazatele jakosti vody nepřesahují hodnoty
odpovídající běžnému přirozenému pozadí v tocích.
Třída II – mírně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou
činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které umožňují existenci
bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému.
Třída III – znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou
činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které nemusí vytvořit
podmínky pro existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému.
Třída IV – silně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou
činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky,
umožňující existenci pouze nevyváženého ekosystému.
Třída V – velmi silně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn
lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí
podmínky, umožňující existenci pouze silně nevyváženého ekosystému.
Data „JakostVody_9192“, "JakostVody_9900“, „JakostVody_00az08“,
dataset
„SDE_UAP.B_data“.
B37-08. Počet ekologicky hospodařících subjektů
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Ekologicky
hospodařící
subjekty
Průzkum - data byla zjištěna z internetových stránek svazu PRO-BIO
(www.pro-bio.cz)
Aktualizováno ke dni 4. 10. 2010. (údaje za rok 2009 byly zjištěny k 14. 5. 2009)
P.5.c – Ekologické hospodaření + nepříznivé zemědělské oblasti
Ekologicky hospodařící subjekty jsou sdruženy do svazu PRO-BIO (svaz
ekologických zemědělců).
Ekologické zemědělství je hospodaření s kladným vztahem ke zvířatům, půdě,
rostlinám a přírodě bez používání umělých hnojiv, chemických přípravků,
postřiků, hormonů a umělých látek. Jedná se o velmi pokrokový způsob
hospodaření, které staví na tisíciletých zkušenostech našich předků a bere ohled
na přirozené koloběhy a závislosti. Tak umožňuje produkovat vysoce hodnotné a
kvalitní potraviny. Rozvíjí se již několik desetiletí a od r. 1994 je součástí
zemědělské politiky EU.
V České republice hlavní normou, která definuje ekologické zemědělství a
stanovuje kriteria pro označení produktů jako "produkt ekologického
zemědělství" s logem BIO je jednak ZÁKON č. 242/2000 Sb., o ekologickém
zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů, který odpovídá mezinárodnímu standartu IFOAM
(International federation of organic agriculture movements) a od 1. 5. 2004 i
Nařízení Rady 2092/91 o ekologickém zemědělství, které je závazné pro všechny
členské země EU. České ekologické zemědělství je akreditováno IFOAM i EU.
Data „Tabulky_ostatní.mdb“, tabulka „EkologZemed_pocet“
B37-09. Nepříznivé zemědělské oblasti
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Nepříznivé
zemědělské oblasti
Krajský úřad – Jihočeský kraj, Odbor životního prostředí, zemědělství
a lesnictví
Data byla převzata z analytické části Koncepce ochrany přírody a krajiny
P.5.c – Ekologické hospodaření + nepříznivé zemědělské oblasti
Základní územní jednotkou pro vymezení méně příznivých oblastí (LFA) je území
obce. Kategorie byla stanovena na základě kritérií daných Nařízením Rady
1257/1999 a s přihlédnutím k přírodním, ekonomickým a demografickým
Poskytovatel:
Poznámka:
151
A. PODKLADY
podmínkám v České republice. Cílem je podpora rozvoje venkova těchto území
prostřednictvím Evropského orientačního a záručního fondu pro zemědělství.
Pro vymezení méně příznivých oblastí byla stanovena následující kritéria:
 Horské oblasti (značení H) - průměrná nadmořská výška obce větší nebo
rovna 600 m n.m. Průměrná nadmořská výška větší nebo rovna 500 a menší
než 600 m n.m. a zároveň sklonitost nad 7° na ploše větší než 50 % výměry
zemědělské půdy v obci.
 Ostatní méně příznivé oblasti (ostatní LFA, značení O) - obce, které mají
výnosnost zemědělské půdy menší než 34 bodů (80 % průměru ČR), hustota
obyvatelstva v ostatní LFA v okresu menší než 75 na km 2 a podíl zemědělců
na ekonomicky aktivním obyvatelstvu v ostatní LFA větší než 6%.
 Oblasti se specifickými omezeními (značení S) - výnosnost zemědělské půdy
menší než 34 bodů (80 % průměru ČR). S ohledem na nesourodý charakter
oblastí vymezených na základě výše zmíněných parametrů a v návaznosti na
doporučení Evropské komise byla s cílem vytvoření ucelených celků méně
příznivých oblastí provedena homogenizace území, v jejímž důsledku byly do
méně příznivých oblastí zařazeny i některé obce, které striktně nesplňují
kritéria daná pro vymezení méně příznivých oblastí.
Na území Jihočeského kraje se nacházejí všechny tři základní typy LFA, a to horské
oblasti (H), ostatní méně příznivé oblasti (O) i oblasti se specifickými omezeními
(S). Oblasti se dále dělí na podoblasti, a to H1 a H2, O1, O2, O3, O4 a S1, S2. Na
území kraje nejsou zastoupeny podoblasti O1 a S1.
Data „NeprizZemOblasti_kop“, dataset „SDE_UAP.B_data“.
B37-10. Počet sebevražd
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Počet sebevražd za
ORP
údaje z databáze demografie ČSÚ zpracované v souladu s interními předpisy do
přehledu o počtu sebevražd na území jednotlivých ORP.
S.8.k – sebevraždy
Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_PocetSebevrazd_ORP“ (údaje v letech
2000 – 2009).
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Náboženské
vyznání
S.8.l – náboženské vyznání
Údaj udává počet věřících v členění na:
 věřící,
 bez vyznání,
 nezjištěno,
 počet věřících Církve římskokatolické,
 počet věřících Církve československé husitské,
 počet věřících Církve českobratrské evangelické,
 ostatní věřící.
V datech „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_ NabozenskeVyznani_2001“ jsou
ještě samostatně vyjádřeni věřící pravoslavné církve v českých zemích a věřící
náboženské společnosti Svědků Jehovových.
Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „ObyvVyznani_d“, příslušná atributová
pole. Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_ NabozenskeVyznani_2001“.
B37-11. Skladba obyvatelstva podle vyznání
152
A. PODKLADY
B37-12. Národnost a občanství
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Národnostní
menšiny
státní občanství
S.8.m – národnostní menšiny
Skladba obyvatelstva podle národnosti:
 česká,
 moravská,
 slezská,
 slovenská,
 romská,
 polská,
 německá,
 ruská,
 ukrajinská,
 vietnamská,
 ostatní.
V datové sadě „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „NarodnostMensiny“ jsou údaje
v jednodušším členění na národnost – českou, moravskou, slezskou, slovenskou,
romskou, polskou, německou, ostatní a nezjištěnou.
Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „ObyvNarObc_d“, příslušná atributová
pole.
Skladba obyvatelstva podle státního občanství:
 české,
 slovenské,
 v jiném státě EU,
 ostatní (mimo EU).
Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „ObyvNarObc_d“, příslušná atributová
pole.
B37-13. potraty
údaje z hlášení nemocnic.
S.8.n – potraty
Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_ Potraty“ (údaje v letech 2000 – 2009),
tabulka „potraty_ORP“ (údaje v letech 2000 – 2009).
B37-14. děti narozené mimo manželství
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Děti narozené
mimo manželství
údaje z hlášení nemocnic.
S.8.o – děti narozené mimo manželství
Údaj udává počet dětí narozených v letech 2000 – 2009 mimo manželství.
Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_ NarozMimoManzel“ (údaje v letech
2000 – 2009), tabulka „rada_NarozMimoManzel_ORP“ (údaje v letech 2000 –
2009).
B37-15. průměrná měsíční mzda
Poskytovatel:
Poznámka:
Údaje po jednotlivých krajích - po časové řadě 1998 - 2006. Od roku 2006 se
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Potraty
153
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Průměrná měsíční
mzda
A. PODKLADY
průměrná měsíční mzda sleduje již jen po krajích.
Aktualizováno z údajů dostupných k datu 30. 10. 2009 (tedy bez údajů za rok
2009).
S.8.p – průměrná měsíční mzda
Údaj udává výši průměrné měsíční hrubé mzdy fyzických osob bez
podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců.
Data
v podrobnosti
krajů
tabulka
„rada_PrumMzdy_FO_kraje“ (údaje v letech 1998 – 2008), tabulka
„rada_PrumMzdy_FO_okresy_do2005“ (údaje v letech 1998 – 2005).
B37-16. hrubý domácí produkt
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Regionální hrubý
domácí produkt
v běžných cenách
(mil. Kč)
Hrubý domácí
produkt
na 1 obyvatele (Kč)
Regionální
struktura HDP,
ČR 100
Údaje po jednotlivých krajích - po časové řadě 1995 - 2009.
S.8.q – hrubý domácí produkt
Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_HDPreg_BCmilKc“ (údaje v letech 1995
– 2009).
Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_HDP_na1obyv_Kc“ (údaje v letech 1995
– 2009).
Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_HDPreg_StrukturaCR“ (údaje v letech
1995 – 2009).
B37-17. oblasti lososových a kaprových vod
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Lososové a kaprové
vody
Oblasti lososových
a kaprových vod
Profily jakosti
kaprových
a lososových vod,
povodí kaprových
a lososových vod
nesplňující
přípustné limity
NV 71/2003 Sb.
systému VÚV T.G.M. (http://www.vuv.cz/ oddeleni-gis/index.php?id=27
&katobj_id=4&id_dib_zpet=35&PHPSESSID=
e1de2be6bee1bce4bfff25508fc462c2)
Data ze dne 20. 4. 2007 (novější data nebyla dosud zveřejněna)
P.2.j – lososové a kaprové vody
Povrchové vody, které jsou nebo se stanou vhodné pro život a reprodukci
původních druhů ryb a dalších vodních živočichů. Lososové vody – pro život ryb
lososovitých (Salmonidae) a lipana (Thymallus thymallus), Kaprové vody – pro
život ryb kaprovitých (Cyprinidae) nebo jiných druhů, jako je štika (Esox lucius),
okoun (Perca fluviatilis) a úhoř (Anguilla anguilla).
Data „VodyRyb“, dataset „SDE_UAP.B_data“.
Oblasti povodí povrchové vody, které jsou nebo se stanou vhodné pro život a
reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů. Lososové vody – pro
život ryb lososovitých (Salmonidae) a lipana (Thymallus thymallus), Kaprové
vody – pro život ryb kaprovitých (Cyprinidae) nebo jiných druhů, jako je štika
(Esox lucius), okoun (Perca fluviatilis) a úhoř (Anguilla anguilla).
Data "OblastiRyb“, dataset „SDE_UAP.B_data“.
Nařízení vlády č. 71/2003 stanovuje povrchové vody, které jsou vhodné pro život
a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů, s rozdělením na
vody lososové a kaprové, za účelem zvýšení ochrany těchto vod před znečištěním
a zlepšení jejich jakosti tak, aby se staly trvale vhodnými pro podporu života ryb
náležejících k původním druhům zajišťujícím přirozenou rozmanitost nebo
k druhům, jejichž přítomnost je vhodná; dále toto nařízení upravuje způsob
zjišťování a hodnocení stavu jakosti uvedených povrchových vod.
Data "OblastiRyb“, dataset „SDE_UAP.B_data“.
Poskytovatel:
Poznámka:
154
A. PODKLADY
B37-18. bodové zdroje znečištění vod
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Bodové zdroje
znečištění vod
systému VÚV T.G.M. (http://heis.vuv.cz/default.asp?typ=2)
Aktuálnější data již nejsou k dispozici.
Poslední dostupná datová sada k 31. 12. 2006.
Datová sada údajů o komunálních a průmyslových bodových zdrojích znečištění,
čistírnách odpadních vod, místech vypouštění, množství a jakosti vypouštěných
odpadních vod a projektech vodovodů a kanalizací.
Data „ZnecistVod_b“, dataset „SDE_UAP.B_data“, „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka
„pocet_zdroju_znecisteni_ORP“ (počet bodových zdrojů znečištění vod v ORP).
B37-19. koupací oblasti
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Koupací oblast
systému
VÚV
T.G.M.
(http://www.vuv.cz/oddelenigis/index.php?id=27&katobj_id=4&id_dib_zpet=35)
Poslední dostupná datová sada k 4. 11. 2008.
Oblasti povrchových vod využívaných ke koupání jsou § 34 odst. 1 zákona
č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) definovány
jako povrchové vody využívané ke koupání osob pro vyhovující jakost vody, které
obvykle používá ke koupání větší počet osob. Oblasti stanovuje Ministerstvo
zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou
(vyhláška č. 152/2008 Sb.). Koupání v takto stanovených oblastech je povoleno,
pokud jakost vody odpovídá požadavkům stanoveným zvláštním právním
předpisem (zákon č. 258/2000 Sb.)
Data „KoupaciObl_b“, dataset „SDE_UAP.B_data“.
B37-20. čára povodně v roce 2002
Povodí Vltavy
Datová sada byla využita při zpracování konceptu ÚP VÚC Jč. kraje.
P.2.f – záplavová území
Čára extrémní povodně ze srpna roku 2002
Data „povoden2002“, dataset „SDE_UAP.B_data“.
B37-21. intenzity dopravy
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Intenzity dopravy
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD)
Datová sada byla poskytnuta na žádost (od ŘSD údaje k 1. 1. 2005). Údaje od
zpracovatele Optimalizace dopravní sítě v Jč. kraji (Mott MacDonald) byla
poskytnuta v červenci 2010.
E.6.n – intenzity dopravy
Datová sada vychází z výsledků statistického šetření zaměřeného na zatížení
komunikací v jednotlivých regionech České republiky.
Intenzity dopravy podle druhu vozidel (celoroční průměr za 24 hodiny v počtech
vozidel):
N1 - lehká nákladní vozidla (do užitečné hmotnosti 3 t)
N2 - střední nákladní vozidla (užitečné hmotnosti 3 - 10 t)
PN2 - přívěsy středních nákladních vozidel
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Čára maximální
povodně v roce
2002
155
A. PODKLADY
N3 - těžká nákladní vozidla (užitečné hmotnosti nad 10 t) včetně tahačů návěsů
PN3 - přívěsy těžkých nákladních vozidel
NS - návěsové soupravy
A - autobusy
PA - přívěsy autobusů
TR - traktory
PTR - přívěsy traktorů
T - těžká motorová vozidla a přívěsy
O - osobní a dodávkové automobily
M - jednostopá motorová vozidla
S - součet všech motorových vozidel a přívěsů
TNV - těžká nákladní vozidla
TNV = (0,1 N1 + 0,9 N2 + PN2 + N3 + PN3 + 1,3 NS + A + PA)
ALFA, BETA - ukazatele variací silniční dopravy
Intenzika cyklistického provozu (c):
0 - žádná (0 za hodinu)
1 - slabá (1 - 5 za hodinu)
2 - střední (6 - 50 za hodinu)
3 - silná (nad 50 za hodinu)
Data
„IntenzityDopravy_2005“,
„IntenzityDopravy_2009“
dataset
„SDE_UAP.B_data“.
B37-22. počet registrovaných významných krajinných prvků na katastr
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Počet
registrovaných
významných
krajinných prvků
na katastr
Krajský úřad – Jihočeský kraj, Odbor životního prostředí, zemědělství
a lesnictví
Data byla převzata z analytické část Koncepce ochrany přírody a krajiny.
P.4.j – Významné krajinné prvky - registrované
Datová sada udává počet registrovaných VKP v jednotlivých katastrálních
územích.
Data
„X_1_Počet_VKP_ku_KOP“,
osobní
geodatabáze
S:\Uplan\UAP_tabulkova_data\Tabulky_ostatní.mdb.
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Krajinné typy
Krajský úřad Jihočeského kraje, OREG + OZZL.
Podkladem byl Generel krajinného rázu, který byl pořízen odborem regionálního
rozvoje,
územního
plánování,
stavebního
řádu
a
investic
ve spolupráci s odborem životního prostředí, zemědělství a lesnictví.
Zastupitelstvo Jihočeského kraje vzalo materiál dne 23. 6. 2009 na vědomí.
P.4.m – Krajinný ráz
Krajinné typy byly vymezeny pro potřeby zpracování Zásad územního rozvoje
Jihočeského kraje.
Data „KrajTyp_p“, dataset „SDE_UAP.Urbanismus“, „Tabulky_ostatni.mdb“,
tabulka „KrajTypy_ORP“.
B37-24. Pracovištní centra
Poskytovatel:
Poznámka:
Zpracovatel projektu (viz. níže)
Podkladem byl projekt INTERREG IIIB – REPUS, jehož zpracovateli jsou Fakulta
architektury (ČVUT v Praze), Přírodovědecká fakulta (Masarykova univerzita
v Brně), Přírodovědecká fakulta (Univerzita Karlova v Praze). Odkazy na projekt:
http://www.mmr.cz/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/Stanoviska-ametodiky/Pomucka-pro-porizovatele-uzemne-analytickych-podkl
a
http://www.gis.cvut.cz/vyzkum/projekty/repus/.
B37-23. Krajinné typy
156
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Pracovištní centra
A. PODKLADY
Rok 2009
E.7.g – Pracovištní centra
Koncept místních pracovištních systémů (Local labour systems - dále jen "LLS")
a funkčních urbanizovaných území (Functional urbanised areas - dále jen "FUA")
vytvořil projekt EU ESPON pro státy EU, Norsko a Švýcarsko. Místní pracovištní
systémy (LLS) jsou území, která spádují z hlediska dojížďky za prací k místním
pracovištním centrům. V rámci těchto LLS jsou vymezena funkční urbanizovaná
území (FUA), kde existuje zvláště silná vazba obyvatel na pracoviště v místním
centru. Konkrétní prahové velikosti pro místní pracovištní centrum a podíl
ekonomicky aktivních obyvatel vyjíždějících do tohoto centra je specifický pro
jednotlivé země.
Data místních pracovištních systémů (LLS) ve formě databázové tabulky jsou
v datasetu „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „Prac_centra_LLS“, data funkčních
urbanizovaných území (FUA) ve formě databázové tabulky jsou v datasetu
tabulka
„Prac_centra_FUA“,
data
funkčních
urbanizovaných území (FUA) vyjádřených na ORP ve formě databázové tabulky
jsou v datasetu „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „Prac_centra_FUA_ORP“.
B37-25. Lokality pro akumulaci povrchových vod (LAPV)
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Lokality pro
akumulaci
povrchových vod
Ministerstvo zemědělství, Odbor vodohospodářské politiky
Data byla získána od Ministerstva zemědělství, Odboru vodohospodářské politiky
(Mgr. Heythumová) jako pracovní podklad genererelu.
Údaje ke dni 22. 9. 2009.
P.2.k – Lokality pro akumulaci povrchových vod
Data 8 nádrží byla převzata do návrhu Zásad územního rozvoje, který je
momentálně ve fázi řešení rozporů. Všech 8 nádrží (Bednárec, Budislav, Dolní
Bolíkov, Hradiště, Myslín, Nihošovice, Větší Vltavice, Vysočany) se již podařilo
předběžně dohodnout s dotčenými orgány.
Data územního vymezení LAPV „NadrzeSVP_p“, dataset „SDE_UAP.Voda“,
„Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „LAPV_ORP“.
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Válečné hroby
Centrální evidence válečných hrobů (Ministerstvo obrany)
Data jsou získávána z Centrální evidence válečných hrobů, kterou vede
Ministerstvo obrany. Pověřený zaměstnanec krajského úřadu (Ing. Bártová) má
přístup do této evidence.
Stav aktuálních údajů ke dni 7. 1. 2011.
O.11.f – Válečné hroby
Data válečných hrobů jsou uložena v bodové vrstvě s atributovým rozlišením na
válečný hrob s ostatky a pietní místa (deska, objekt aj.).
Data válečných hrobů „ValecneHroby_b“, dataset „SDE_UAP.B_data“, počet
evidovaných válečných hrobů v jednotlivých ORP „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka
„Počet_ValecnychHrobu_ORP“.
B37-27. Sociálně vyloučené romské lokality
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Sociálně vyloučené
Data byla zpracována na základě materiálu „Sociálně vyloučené a sociálním
vyloučením ohrožené romské lokality v Jihočeském kraji, možnosti podpory ze
strukturálních fondů“ od oddělení regionálního rozvoje (OREG), stav textu ke dni
16. 2. 2010.
Údaje ke dni 16. 2. 2010.
S.8.s – Sociálně vyloučené romské lokality
Data sociálně vyloučených lokalit jsou uložena v bodové vrstvě s atributovým
B37-26. Válečné hroby
157
romské lokality
A. PODKLADY
rozlišením na jasně, částečně vyloučené a na lokality se žádným vyloučením, dále
informaci o přibližném počtu obyvatel žijících v těchto lokalitách.
Data „SocVyloucLok_b“, dataset „SDE_UAP.B_data“.
B37-28. Páteřní dopravní silniční síť
Poskytovatel:
Poznámka:
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Páteřní silniční síť
Krajský úřad – Jihočeský kraj, Odbor dopravy a silničního hospodářství
Údaj pocházející z Koncepce optimalizace silniční dopravní sítě v Jihočeském kraji,
zpracovatel Mott MacDonald. Pořizuje ODSH, Mgr. Tetourová
Stav k 31. 7. 2010.
E.6.o – páteřní dopravní silniční síť
Datová sada obsahuje stanovení rozdělení silničních tahů:
 nadregionální tahy,
 regionální tahy nadmístního významu,
 regionální tahy.
Dále datová sada obsahuje etapovou dopravních staveb (výhled).
Data „paterni_dopravni_silnicni_sit“, dataset „SDE_UAP.B_data“.
B37-29. Technická infrastruktura
Datum:
Kartogramy:
Popis dat:
Lokality technické
infrastruktury
(složené z obcí)
Zpracováno jako průnik hranic obcí s datovými sadami plynovodů, vodovodů a
kanalizací pro potřeby grafického vyjádření obcí, které mají (či nemají) ČOV,
kanalizaci, vodovod, plyn apod.
První datová sada byla zpracována k 31. 12. 2008.
Data pro 1. úplnou aktualizaci budou zpracována k 31. 12. 2010.
Lokalita zpracovaná sloučením obcí, které jsou napojeny na kanalizaci a které
nejsou napojeny na kanalizaci.
Lokalita zpracovaná sloučením obcí, které mají ČOV a které nemají ČOV.
Lokalita zpracovaná sloučením obcí, které jsou zásobovány vodou a které nejsou
zásobovány vodou.
Lokalita zpracovaná sloučením obcí, které jsou zásobovány plynem a které nejsou
zásobovány plynem.
Data „technicka_infrastruktura“, dataset „SDE_UAP.B_data“.
Poskytovatel:
Poznámka:
158
3.3.
A. PODKLADY
ÚDAJE DLE ČÁSTI A PŘÍLOHY Č. 1 VYHLÁŠKY
Kapitola: Údaje dle části A přílohy č. 1 vyhlášky
Sledované jevy dle přílohy č. 1 části A vyhlášky jsou pořizovány jako datová základna pro územně
analytické podklady obcí. Krajský úřad tato podkladová data přebírá ve vazbě na § 29 odst. (4) SZ a s jejich
využitím zpracovává územně analytické podklady kraje. Data dle části A přílohy č. 1 vyhlášky jsou, díky
uzavření dohody o „Zřízení pracovní skupiny pro pořízení ÚAP“ č.j. KUJCK 6192/2007 OREG/2 uzavřené
mezi ředitelem Krajského úřadu Jihočeského kraje a tajemníky městských úřadů ORP (včetně změny č. 1),
průběžně předávána pracovníky ÚAP na jednotlivých ÚÚP prostřednictvím aplikace ÚAP KIT,
což krajskému úřadu poskytuje v rámci možností disponovat aktuálními podkladovými daty.
159
A. PODKLADY
4. STANOVENÍ INDIKÁTORŮ PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
4.1.
ZPŮSOB HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHŮ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK
Indikátory pro hodnocení vyváženosti územních podmínek pro příznivé životní prostředí (Z),
pro soudržnost společenství obyvatel (S), pro hospodářský rozvoj (H) byly vybrány s cílem v maximálně
možné míře posoudit vyváženost územních podmínek, zejména s ohledem na bezproblémovou
dostupnost dat, a to pokud možno i v budoucnosti.
Detailní popis jednotlivých indikátorů je uveden v následujících kapitolách (viz. kapitola 4.2.1 a další),
kde je vysvětlen způsob hodnocení indikátoru, včetně nastavení hodnotících škál a bodových zisků.
Bodový zisk nabývá hodnot -2 až 2:
body
-2
-1
0
1
2
hodnocení
Velmi špatné
špatné
průměrné
dobré
Velmi dobré
V každém pilíři je obsažen určitý výčet indikátorů dle následující tabulky. Závěrečné hodnocení
vyváženosti vyplývá ze součtu bodového zisku. Jelikož je počet indikátorů pro jednotlivé pilíře rozdílný,
bude z celkového součtu bodového zisku vyjádřen podíl na celkovém počtu indikátorů, což může být
pojmenováno jako „průměrný bodový zisk“.
Výsledné hodnocení:
 záporný bodový zisk – negativní hodnocení vyváženosti územních podmínek (-),
 kladný bodový zisk (včetně nuly) – kladné hodnocení vyváženosti územních podmínek (+).
TABULKA 99 - KATEGORIE ZAŘAZENÍ OBCÍ DLE VYVÁŽENOSTI VZTAHŮ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK
Kategorie
zařazení obce
1
2a
2b
2c
3a
3b
3c
4
územní podmínky
Z
H
S
+
+
+
+
-
+
+
+
+
-
+
+
+
+
-
Vyváženost vztahu územních
podmínek
dobrý stav
špatný stav
Z, H, S
Z, H
Z, S
H, S
Z
H
S
žádný
vyjádření v
kartogramu
žádný
S
H
Z
H, S
Z, S
Z, H
Z, H, S
S
H
Z
H, S
Z, S
Z, H
TABULKA 100 - VÝČET INDIKÁTORŮ PRO HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK
kód
název indikátoru
Z
pilíř URÚ
S
H
HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE
G1
G2
G3
Ložiska nerostných surovin
Poddolovaná území
Vysoké radonové riziko
x
x
x
Vodní plochy
Chráněná oblast přirozené akumulace vod
Záplavová území
x
x
x
VODNÍ REŽIM
V1
V2
V3
Kapitola: Způsob hodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek
Na základě metodického sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci ÚAP, části RURÚ ze dne
31. 5. 2010 se každá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek
pro udržitelný rozvoj území. Možné kombinace jsou uvedeny v následující tabulce:
160
A. PODKLADY
HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
H1
H2
H3
Oblasti s překročením cílového imisního limitu TV
Produkce komunálního odpadu
Staré ekologické zátěže a kontaminované plochy
x
x
x
OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY
P1
P2
P3
P4
Území zvýšené ochrany přírody
Koeficient ekologické stability
Územní systém ekologické stability
Krajinná památková zóna
x
x
x
x
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA
Z1
Z2
Z3
Zemědělská půda
Lesní plochy
Stupeň přirozenosti lesních porostů
x
x
x
VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
D1
D2
D3
T1
T2
T3
T4
T5
T6
silniční doprava
železniční doprava
vodní a letecká doprava
Obyvatelstvo zásobované pitnou vodou
Obce s veřejným vodovodem
Obyvatelstvo zásobované plynem
Plynofikované obce
Obyvatelstvo napojené na veřejnou kanalizaci
ČOV v obci
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
O1
O2
O3
O4
O5
Dlouhodobý trend vývoje počtu obyvatel
Krátkodobý vývoj počtu obyvatel
Index stáří
Obyvatelé s vysokoškolským vzděláním
Sídelní struktura
x
x
x
x
x
Celkový počet dokončených bytů
Trvale obydlené byty postavené 1991 - 2001
Místně obvyklé nájemné
x
x
x
x
x
Kapacity hromadných ubytovacích zařízení
Kapacity lázeňských zařízení
Rekreační oblasti
Cyklotrasy a hipostezky
x
x
x
x
x
x
x
x
BYDLENÍ
B1
B2
B3
B4
x
REKREACE
R1
R2
R3
R4
HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY
E1
Míra registrované nezaměstnanosti
E2
Dlouhodobá nezaměstnanost
E3
Míra podnikatelské aktivity
E4
Saldo vyjížďky a dojížďky do zaměstnání
E5
Funkční urbanizované území
E6
Připravenost území
Celkem indikátorů v jednotlivých pilířích
17
x
23
x
x
x
x
x
x
21
Kapitola: Způsob hodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek
SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY
161
4.2.
A. PODKLADY
POPIS INDIKÁTORŮ PRO VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHŮ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK
4.2.1. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE
Název indikátoru
Odkaz do textu
Vazba na sledovaný jev
Pilíř udržitelného rozvoje území
Popis
Výchozí údaje
Zdroj údajů
K dispozici časová řada
Minimum/maximum/průměr
(2010)
Jihočeský kraj (2010)
Nastavení intervalů
pro hodnocení (2011)
ORP
obec
ORP
obec
G1 - Ložiska nerostných surovin
viz. kapitola 2.1.2
A060
pro hospodářský rozvoj
Plocha ložisek nerostných surovin souhrnně bez rozlišení na
výhradní a nevýhradní (včetně prognózních zdrojů) vyjádřená
jako podíl na celkové výměře obce (příp. ORP). Údaj je v %.
Grafická vrstva ložisek nerostných surovin
Hranice administrativního členění Jihočeského kraje (obcí, ORP)
GEOFOND ČR
ČÚZK, 2010
2010
0,06 / 5,53 / 0,91 %
0 / 29,84 / 0,76 %
0,85 %
-2 do 0,20 %
-1 0,21 – 0,70 %
0 0,71 – 2,00 %
1 2,01 – 3,50 %
2 3,51 % a více
-2 0 %
-1 0,01 – 0,50 %
0 0,51 – 2,00 %
1 2,01 – 10,00 %
2 10,01 % a více
GEOLOGICKÁ STABILITA ÚZEMÍ
Název indikátoru
Odkaz do textu
Popis
Výchozí údaje
Zdroj údajů
(2010)
ORP
obec
ORP
obec
G2 - Poddolovaná území
viz. kapitola 2.1.6
A061
pro příznivé životní prostředí
Poddolovaná území vyjádřená jako podíl na celkové výměře obce
(příp. ORP). Údaj je uváděn v %.
Grafická vrstva poddolovaných území
GEOFOND ČR
ČÚZK, 2010
2010
0 / 2,29 / 0,52 %
0 / 55,39 / 0,89 %
0,70 %
-2 2,01 % a více
-1 1,01 – 2,00 %
0 0,51 – 1,00 %
1 0,21 – 0,50 %
2 do 0,20 %
-2 5,01 % a více
-1 1,01 – 5,00 %
0 0,51 – 1,00 %
1 0,21 – 0,50 %
2 do 0,20 %
Kapitola: Popis indikátorů pro vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek
NEROSTNÉ BOHATSTVÍ
162
Název indikátoru
Odkaz do textu
Popis
Výchozí údaje
Zdroj údajů
(2001)
ORP
obec
ORP
obec
A. PODKLADY
G3 – Vysoké radonové riziko
viz. kapitola 2.3.4
Přidaný – B37.04
Plochy označené jako vysoké radonové riziko vyjádřené jako
podíl na celkové výměře obce (příp. ORP). Údaj je uváděn v %.
Grafická vrstva vysokého radonového rizika
Účelový mapový podklad pro územní plán velkého územního
celku Jihočeského kraje (zpracoval IRI Brno, s.r.o., rok 2001)
ČÚZK, 2010
2001
0 / 68,61 / 24,94 %
0 / 100 / 19,31 %
22,77 %
-2 50,01 % a více
-1 30,01 – 50,00 %
0 20,01 – 30,00 %
1 10,01 – 20,00 %
2 do 10,00 %
-2 50,01 % a více
-1 30,01 – 50,00 %
0 20,01 – 30,00 %
1 10,01 – 20,00 %
2 do 10,00 %
4.2.2. VODNÍ REŽIM
POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY
Název indikátoru
Odkaz do textu
Popis
Výchozí údaje
Zdroj údajů
(2009)
ORP
obec
ORP
obec
V1 – Vodní plochy
viz. kapitola 2.2.1
B28
Podíl vodních ploch na celkové výměře obce (příp. ORP). Údaj je
uváděn v %.
Český statistický úřad – údaje z databáze ukazatelů městské a
obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ
(MOS/MIS) za jednotlivé obce
2001 - 2009
0,543/12,843/4,360 %
0/53,565/4,018 %
4,359 %
-2 do 1,500 %
-1 1,501 – 3,500 %
0 3,501 – 5,000 %
1 5,001 – 8,000 %
2 8,001 % a více
-2 do 1,000 %
-1 1,001 – 3,500 %
0 3,501 – 5,000 %
1 5,001 – 20,000 %
2 20,001 % a více
163
Výchozí údaje
Zdroj údajů
(2006)
ORP
obec
ORP
obec
V2 – Chráněná oblast přirozené akumulace vod
viz. kapitola 2.2.1
A045
Plocha CHOPAV vyjádřená jako podíl na celkové výměře obce
(příp. ORP). Údaj je uváděn v %.
Grafická vrstva CHOPAV
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M.
ČÚZK, 2010
2006
0/68,859/22,814 %
0/100/11,767 %
22,885 %
-2 do 5,000 %
-1 5,001 – 19,000 %
0 19,001 – 26,000 %
1 26,001 – 60,000 %
2 60,001 % a více
-2 0 %
-1 0,001 – 18,000 %
0 18,001 – 28,000 %
1 28,001 – 60,000 %
2 60,001 % a více
OHROŽENÍ VODNÍHO REŽIMU
Název indikátoru
Odkaz do textu
Popis
Výchozí údaje
Zdroj údajů
(2010)
ORP
obec
ORP
obec
V3 – Záplavová území
viz. kapitola 2.2.4
A050
Plocha záplavových území Q100 vyjádřená jako podíl na celkové
výměře obce (příp. ORP). Údaj je uváděn v %.
Grafická vrstva záplavových území
Vodoprávní úřady (KÚ, ORP)
ČÚZK, 2010
2010
1,150/9,297/3,506 %
0/52,881/3,167 %
3,528 %
-2 6,501 % a více
-1 4,501 – 6,500 %
0 2,501 – 4,500 %
1 1,501 – 2,500 %
2 do 1,500 %
-2 20,001 % a více
-1 4,501 – 20,000 %
0 2,501 – 4,500 %
1 1,501 – 2,500 %
2 do 1,500 %
Název indikátoru
Odkaz do textu
Popis
A. PODKLADY
164
A. PODKLADY
4.2.3. HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Název indikátoru
Odkaz do textu
Popis
obce
ORP
Výchozí údaje
Zdroj údajů
(2010)
ORP
obec
ORP
obec
H1 – Oblasti s překročením cílového imisního limitu TV
viz. kapitola 2.3.1
A065, B36
Oblasti s překročením cílového imisního limitu – lidské zdraví.
Pokud byla obec dotčena čtvercem sítě 1x1 km, do níž jsou
promítnuty údaje o překročení cílových imisních limitů, potom
byla zaznamenána hodnota – 1 (překročení cílového limitu
alespoň u 1 znečisťující látky), 0 (cílový imisní limit nepřekročen
u žádné znečisťující látky).
Procentuální zastoupení plochy čtverců s hodnotou 1 na celkové
ploše obce.
Procentuální zastoupení plochy čtverců s hodnotou 1 na celkové
ploše ORP.
Grafická vrstva oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší
ČHMÚ, OZKO 2008
ČÚZK, 2010
2010
0 / 3,36 / 0,76 %
0 / 70,49 / 0,55 %
0,93 %
-2 3,01 a více %
-1 1,01 – 3,00 %
0 0,51 – 1,00 %
1 0,11 – 0,50 %
2 do 0,10 %
-2 10,01 a více %
-1 1,51 – 10,00 %
0 0,71 – 1,50 %
1 0,05 – 0,70 %
2 do 0,05 %
ODPADY
Název indikátoru
Odkaz do textu
Popis
Výchozí údaje
Zdroj údajů
27
H2 – Produkce komunálního odpadu
viz. kapitola 2.3.2
Produkce komunálního odpadu vyjádřená na 1 osobu. Údaj je
uváděn v kg/osobu/rok
Množství komunálního odpadu v tunách
Počet obyvatel
Informační systém odpadového hospodářství27
2010
Obce neposkytují údaje o produkci komunálního odpadu, pokud vyprodukují dle § 39 odst. 2 zákona
č. 185/2001 Sb., o odpadech, méně než 100 kg nebezpečných odpadů nebo méně než 100 tunami
ostatních odpadů. Bohužel nelze v tomto případě odlišit možnost, že obec údaje nepředává, i když by
podle zákona o odpadech měla.
OVZDUŠÍ
165
(2010)
ORP
obec
ORP
obec
A. PODKLADY
214,1 / 597,6 / 365,4 kg/osobu/rok
0 / 1019,6 / 194,08 kg/osobu/rok
386,0 kg/osobu/rok
-2 500,1 a více kg/osobu/rok
-1 400,1 – 500,0 kg/osobu/rok
0 350,1 – 400,0 kg/osobu/rok
1 250,1 – 350,0 kg/osobu/rok
2 do 250,0 kg/osobu/rok
-2 700,1 a více kg/osobu/rok
-1 450,1 – 700 kg/osobu/rok
0 350,1 – 450 kg/osobu/rok
1 50,1 - 350 kg/osobu/rok
2 do 50 kg/osobu/rok
Název indikátoru
Odkaz do textu
Popis
Výchozí údaje
Zdroj údajů
(2010)
ORP
obec
ORP
obec
H3 – Staré ekologické zátěže a kontaminované plochy
viz. kapitola 2.3.3
A064
Počet starých ekologických zátěží bez dalšího rozlišení ve
správním území jednotlivých obcí (příp. ORP)
Grafická vrstva starých ekologických zátěží
Doplňující tabulka ekologických zátěží, které nebyly dosud
geograficky lokalizovány
Ministerstvo životního prostředí
ČÚZK, 2010
2010
9 / 129 / 55,7
0 / 40 / 1,5
součet 947
-2 11 a více
-1 5 - 10
0 3-4
1 1-2
2 0
-2 21 a více
-1 11 – 20
0 6 - 10
1 1-5
2 0
ZÁTĚŽE V ÚZEMÍ
166
A. PODKLADY
4.2.4. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY
Název indikátoru
Odkaz do textu
Popis
Výchozí údaje
Zdroj údajů
(2010)
ORP
obec
ORP
obec
P1 - Území zvýšené ochrany přírody
viz. kapitola 2.4.1
A025, A026, A027, A028, A029, A030, A031, A034, A035
Plocha území zvýšené ochrany přírody, která je tvořena
souhrnným průmětem ploch národního parku, chráněných
krajinných oblastí, přírodních parků, lokalit Natura 2000 – ptačí
oblasti a EVL, přírodní památky a rezervace, národní přírodní
památky a rezervace, vyjádřená jako podíl na celkové výměře
obce (příp. ORP). Údaj je uváděn v %.
Grafická vrstva národních parků
Grafická vrstva chráněných krajinných oblastí
Grafická vrstva přírodních parků
Grafická vrstva lokalit Natura 2000 - ptačí oblasti
Grafická vrstva lokalit Natura 2000 – EVL
Grafická vrstva maloplošných zvláště chráněných území (PP, PR,
NPP, NPR)
AOPK ČR
Krajský úřad – Jihočeský kraj, OZZL
ČÚZK, 2010
2010
1,95 / 92,68 / 33,32 %
0 / 100 / 21,28 %
36,02 %
-2 do 15,00 %
-1 15,01 – 30,00 %
0 30,01 – 40,00 %
1 40,01 – 70,00 %
2 70,01 % a více
-2 do 5,00 %
-1 5,01 – 30,00 %
0 30,01 – 40,00 %
1 40,01 – 70,00 %
2 70,01 % a více
ÚZEMÍ ZVÝŠENÉ OCHRANY PŘÍRODY
167
A. PODKLADY
Název indikátoru
Odkaz do textu
Popis
Výchozí údaje
Zdroj údajů
(2009)
ORP
obec
ORP
obec
P2 – Koeficient ekologické stability
viz. kapitola 2.4.2
B30
KES je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a
nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. Za
ekologicky stabilní plochy jsou považovány - chmelnice, vinice,
zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní půdy a vodní
plochy. Za ekologicky nestabilní plochy jsou považovány - orné
půdy, zastavěné plochy, ostatní plochy.
Tabulka KES
2001 - 2009
0,79 / 4,35 / 1,62
0 / 24,100 / 1,637
1,46
-2 do 0,85
-1 0,86 – 1,00
0 1,01 – 2,00
1 2,01 – 3,00
2 3,01 a více
-2 do 0,300
-1 0,301 – 1,000
0 1,001 – 2,000
1 2,001 – 3,000
2 3,001 a více
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY
Název indikátoru
Odkaz do textu
Popis
Výchozí údaje
Zdroj údajů
(2010)
ORP
obec
ORP
obec
P3 - územní systém ekologické stability
viz. kapitola 2.4.3
A021
Plochy nadregionálních a regionálních prvků ÚSES bez dalšího
rozlišení vyjádřené jako podíl na celkové výměře obce (příp.
ORP). Údaj je uváděn v %.
Grafická vrstva nadregionálních a regionálních prvků ÚSES
ČÚZK, 2010
2010
2,66 / 17,62 / 9,35 %
0/ 53,285 / 6,803 %
9,50 %
-2 do 5,00 %
-1 5,01 – 7,00 %
0 7,01 – 10,00 %
1 10,01 – 14,50 %
2 14,51 % a více
-2 do 2,000 %
-1 2,001 – 8,000 %
0 8,001 – 11,000 %
1 11,001 – 30,000 %
2 30,000 % a více
KOEFICIENT EKOLOGICKÉ STABILITY
168
A. PODKLADY
KRAJINNÁ PAMÁTKOVÁ ZÓNA
Název indikátoru
Odkaz do textu
Popis
P4 – krajinná památková zóna
viz. kapitola 2.4.5
A021
Plochy krajinných památkových zón vyjádřené jako podíl na
celkové výměře obce (příp. ORP). Údaj je uváděn v %.
Grafická vrstva krajinných památkových zón
ČÚZK, 2010
2010
Výchozí údaje
Zdroj údajů
ORP
obec
ORP
obec
-2
-1
0
1
2
-2
-1
0
1
2
4.2.5. ZPF A PUPFL
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND
Název indikátoru
Odkaz do textu
Popis
Výchozí údaje
Zdroj údajů
(2009)
ORP
obec
ORP
obec
Z1 – Zemědělská půda
viz. kapitola 2.5.2
B22
Podíl zemědělské půdy na celkové výměře obce (příp. ORP).
Zemědělskou půdu tvoří orná půda, zahrady, ovocné sady,
chmelnice, vinice a trvalé travní porosty. V území je tedy výměra
zemědělské půdy tvořena součtem výměr těchto druhů
pozemků. Údaj je uváděn v %.
Tabulka úhrnů půdy
2001 - 2009
29,550/66,773/51,131 %
0/90,588/57,145 %
48,969 %
-2 do 35,000 %
-1 35,001 – 45,000 %
0 45,001 – 55,000 %
1 55,001 – 65,000 %
2 65,001 % a více
-2 do 20,000 %
-1 20,001 – 40,000 %
0 40,001 – 55,000 %
1 55,001 – 70,000 %
2 70,001 % a více
(2010)
169
A. PODKLADY
Název indikátoru
Odkaz do textu
Popis
Výchozí údaje
Zdroj údajů
(2009)
ORP
obec
ORP
obec
Název indikátoru
Odkaz do textu
Popis
Výchozí údaje
Zdroj údajů
(2010)
ORP
obec
ORP
obec
Z2 – Lesní plochy
viz. kapitola 2.5.5
B29
Podíl ploch pozemků určených k plnění funkcí lesa na celkové
výměře obce (příp. ORP). Údaj je uváděn v %.
Tabulka úhrnů půdy
2001 - 2009
21,324/59,75/35,775 %
0/83,279/29,422 %
37,490 %
-2 do 25,000 %
-1 25,001 – 34,000 %
0 34,001 – 40,000 %
1 40,001 – 50,000 %
2 50,001 % a více
-2 do 15,000 %
-1 15,001 – 30,000 %
0 30,001 – 40,000 %
1 40,001 – 50,000 %
2 50,001 % a více
Z3 – Stupeň přirozenosti lesních porostů
viz. kapitola 2.5.4
B31
Obce s průměrnou hodnotou přirozenosti na svém správním
území. Tedy jako podíl součtu stupňů přirozenosti ve všech
katastrálních územích spadajících do daného správního území
obce na celkovém počtu katastrálních území v dané obci.
Hodnocení stupňů přirozenosti lesních porostů bylo provedeno
v podrobnosti katastrálních území.
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem
2008, 2010
2,273/3,954/2,959
0/7/2,912
2,922
-2 do 2,400
-1 2,401 – 2,800
0 2,801 – 3,100
1 3,101 – 3,500
2 3,501 a více
-2 do 2,000
-1 2,001 – 2,700
0 2,701 – 3,300
1 3,301 – 5,500
2 5,501 a více
POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA
170
A. PODKLADY
4.2.6. VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
Název indikátoru
Odkaz do textu
Popis
Výchozí údaje
Zdroj údajů
(2010)
ORP
obec
ORP
obec
D1 – silniční doprava
viz. kapitola 2.6.1
A088, A089, A090
pro soudržnost společenství obyvatel + pro hospodářský rozvoj
Délky dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy vyjádřené jako
podíl na celkové výměře obce (příp. ORP). Údaj je uváděn
v km/km2.
Grafická vrstva silnic (dálnice, rychlostní silnice a silnice I. třídy)
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), ČÚZK, 2010
2010
0,000 / 0,147/ 0,072 km/km2
0,000 / 1,851 / 0,082 km/km2
0,074 km/km2
-2 do 0,024 km/km2
-1 0,025 – 0,064 km/km2
0 0,065 – 0,084 km/km2
1 0,085 – 0,114 km/km2
2 0,115 a více km/km2
-2 do 0,010 km/km2
-1 0,011 – 0,060 km/km2
0 0,061 – 0,100 km/km2
1 0,101 – 0,400 km/km2
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA
Název indikátoru
Odkaz do textu
Popis
Výchozí údaje
Zdroj údajů
(2008)
ORP
obec
ORP
obec
28
D2 – železniční doprava
viz. kapitola 2.6.2
A094, A095, A096 28
Délky celostátních a regionálních železnic vyjádřené jako podíl
na celkové výměře obce (příp. ORP). Údaj je uváděn v km/km2.
Grafická vrstva (IV. TŽK, celostátní a regionální železnice)
Správa železničních dopravních cest (SŽDC), ČÚZK, 2010
2008
0,050 / 0,152 / 0,097 km/km2
0,000 / 1,303 / 0,099 km/km2
0,097 km/km2
-2 do 0,060 km/km2
-1 0,061 – 0,094 km/km2
0 0,095 – 0,100 km/km2
1 0,101 – 0,130 km/km2
-2 do 0,010 km/km2
-1 0,011 – 0,080 km/km2
0 0,081 – 0,115 km/km2
1 0,116 – 0,400 km/km2
Vysokorychlostní železniční trať se v Jihočeském kraji nenachází
SILNIČNÍ DOPRAVA
171
A. PODKLADY
VODNÍ A LETECKÁ DOPRAVA
Výchozí údaje
Zdroj údajů
(2010)
ORP
obec
ORP
obec
D3 – vodní a letecká doprava
viz. kapitola 2.6.3
A102, A104
Obce, kterými prochází vodní cesta a existence letiště na území
obce (bez rozlišení typu a významu).
Grafická vrstva letišť
Grafická vrstva vodních cest
Ministerstvo dopravy, Ministerstvo obrany, ČÚZK, 2010
2010
Existence a neexistence
Existence a neexistence
-2
-1
0
1
2
-2
-1
0
1
2
žádný jev se nevyskytuje
jeden jev se vyskytuje
dva jevy se vyskytují
žádný jev se nevyskytuje
jeden jev se vyskytuje
dva jevy se vyskytují
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
Název indikátoru
Odkaz do textu
Popis
Výchozí údaje
Zdroj údajů
(2001)
ORP
obec
ORP
obec
T1 – Zásobování pitnou vodou
viz. kapitola 2.6.5
B019
Podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného
vodovodu. Jedná se o podíl počtu obyvatel podle druhu bydlení a
vybavení bytu na celkovém počtu obyvatel s tímto druhem
bydlení v území. V čitateli podílu je počet obyvatel území, kteří
bydlí v trvale obydlených bytech a jejichž byt je zásobován
pitnou vodou z vodovodu, ve jmenovateli je potom celkový počet
obyvatel území, kteří žijí v trvale obydlených bytech. Údaj je
uváděn v %.
Tabulka podílů obyvatel zásobovaných pitnou vodou
Český statistický úřad – údaje z databáze sčítání lidu, domů a
bytů (SLDB) za jednotlivé obce
2001
98,387 / 99,408 / 98,888 %
71,429 / 100 / 98,072 %
99,024 %
-2 do 98,500 %
-1 98,501 – 98,800 %
0 98,801 – 99,000 %
1 99,001 – 99,400 %
2 99,401 % a více
-2 do 95,000 %
-1 95,001 – 98,000 %
0 98,001 – 99,000 %
1 99,001 – 99,700 %
2 99,701 % a více
Název indikátoru
Odkaz do textu
Popis
172
Název indikátoru
Odkaz do textu
Popis
ORP
obce
Výchozí údaje
Zdroj údajů
(2010)
ORP
obec
ORP
obec
Název indikátoru
Odkaz do textu
Popis
Výchozí údaje
Zdroj údajů
(2001)
ORP
obec
ORP
obec
A. PODKLADY
T2 – Obce s veřejným vodovodem
viz. kapitola 2.6.5
A068
Podíl obcí napojených na vodovod na celkovém počtu obcí. Údaj
je uváděn v %.
Obec má či nemá vodovodní řad na svém území.
Grafická vrstva vodovodních řadů
ÚAP obcí
PRVKÚC, 2008
ČÚZK, 2010
2010
50,72 / 100 / 85,20 %
Existence a neexistence jevu
82,83 %
-2 do 60,00 %
-1 60,01 – 75,00 %
0 75,01– 95,00 %
1 95,01 – 98,00 %
2 98,01 % a více
-2 ne
-1 0 1 2 ano
T3 – Zásobování plynem
viz. kapitola 2.6.8
B20
Podíl obyvatel zásobovaných plynem. Jedná se o podíl počtu
obyvatel podle druhu bydlení a vybavení bytu na celkovém počtu
obyvatel s tímto druhem bydlení v území. V čitateli podílu je
počet obyvatel území, kteří bydlí v trvale obydlených bytech a
jejichž byt je zásobován plynem, ve jmenovateli je potom celkový
počet obyvatel území, kteří žijí v trvale obydlených bytech. Údaj
je uváděn v %.
Tabulka podílů obyvatel zásobovaných plynem
2001
4,86 / 58,09 / 28,94 %
0 / 82,63 / 11,97 %
36,17 %
-2 do 10,00 %
-1 10,01 – 25,00 %
0 25,01 – 40,00 %
1 40,01 – 50,00 %
2 50,01 % a více
-2 do 1,00 %
-1 1,01 – 10,00 %
0 10,01 – 40,00 %
1 40,01 – 60,00 %
2 60,01 % a více
173
Název indikátoru
Odkaz do textu
Popis
ORP
obce
Výchozí údaje
Zdroj údajů
(2010)
ORP
obec
ORP
obec
Název indikátoru
Odkaz do textu
Popis
Výchozí údaje
Zdroj údajů
(2001)
ORP
obec
ORP
obec
A. PODKLADY
T4 – Plynofikované obce
viz. kapitola 2.6.8
A075
Podíl obcí napojených na plynovod na celkovém počtu obcí. Údaj
je uváděn v %.
Obec je nebo není plynofikována.
Grafická vrstva plynovodů
E.ON
RWE Transgas
ČÚZK, 2010
2010
30,77 / 78,26 / 55,16 %
56,34 %
-2 do 40,00 %
-1 40,01 – 54,50 %
0 54,51– 58,00 %
1 58,01 – 70,00 %
2 70,01 % a více
-2 ne
-1 0 1 2 ano
T5 – Napojení na veřejnou kanalizaci
viz. kapitola 2.6.6
B21
Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci. Jedná se o
podíl počtu obyvatel podle druhu bydlení a vybavení bytu na
celkovém počtu obyvatel s tímto druhem bydlení v území.
V čitateli podílu je počet obyvatel území, kteří bydlí v trvale
obydlených bytech a jejichž byt je napojen na veřejnou
kanalizaci, ve jmenovateli je potom celkový počet obyvatel
území, kteří žijí v trvale obydlených bytech. Údaj je uváděn v %.
Tabulka podílů obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci
2001
63,54 / 85,73 / 74,44 %
0 / 98,18 / 43,15 %
77,75 %
-2 do 70,00 %
-1 70,01 – 73,00 %
0 73,01 – 79,00 %
1 79,01 – 85,00 %
2 85,01 % a více
-2 do 10,00 %
-1 10,01 – 40,00 %
0 40,01 – 80,00 %
1 80,01 – 90,00 %
2 90,01 % a více
174
Zdroj údajů
(2009)
ORP
obec
ORP
obec
T6 – ČOV v obci
viz. kapitola 2.6.6
A069, B21
Podíl obcí s ČOV na celkovém počtu obcí. Údaj je uváděn v %.
Obec má či nemá na svém území ČOV.
Tabulka existence ČOV v jednotlivých obcích, grafická vrstva ČOV
Ministerstvo zemědělství, 2009, PRVKÚC, 2008, ČÚZK, 2010
2009
21,43 / 93,33 / 46,35 %
42,54 %
-2 do 25,00 %
-1 25,01 – 30,00 %
0 30,01– 60,00 %
1 60,01 – 80,00 %
2 80,01 % a více
-2 ne
-1 0 1 2 ano
4.2.7. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY
DLOUHODOBÝ TREND VÝVOJE POČTU OBYVATEL
Název indikátoru
Odkaz do textu
Využito pro pilíř
Popis
Výchozí údaje
Zdroj údajů
(1995 – 2009)
Jihočeský kraj (1995 - 2009)
ORP
obec
ORP
obec
O1 - Dlouhodobý trend vývoje počtu obyvatel
viz. kapitola 2.7.6
B01
pro soudržnost společenství obyvatel
Dlouhodobý trend vývoje počtu obyvatel zjištěný jako změny
počtu obyvatel za posledních 15 let (v letošním roce tedy v letech
1995 – 2009) vztaženo na 100 obyvatel, přičemž celkový počet
obyvatel je brán jako průměrná hodnota z uvažovaných let.
Dlouhodobá změna počtu obyvatel je zjištěna jako součet
celkového přírůstku za všechny uvedené roky, tedy přírůstek
přirozenou měnou i migrací.
Záporná hodnota - úbytek, kladná - přírůstek obyvatel.
Tabulka celkového přírůstku
1995 - 2009
-4,30 / 8,14 / 1,60
-71,09 / 112,20 / 3,77
1,77
-2 x < -4
-1 -4 ≤ x < 1
0 1≤x<2
1 2≤x<5
2 5≤x
-2 x < -50
-1 -50 ≤ x < -5
0 -5 ≤ x < 5
1 5 ≤ x < 50
2 50 ≤ x
Název indikátoru
Odkaz do textu
Popis
ORP
obce
Výchozí údaje
A. PODKLADY
175
A. PODKLADY
Název indikátoru
Odkaz do textu
Popis
Výchozí údaje
Zdroj údajů
(2009)
ORP
obec
ORP
obec
O2 - Krátkodobý vývoj počtu obyvatel
viz. kapitola 2.7.6
B01
Krátkodobý vývoj počtu obyvatel vyjadřuje změnu počtu
obyvatel za poslední rok, tedy přirozenou měnou i migrací,
vztaženo na 100 obyvatel v daném roce.
Záporná hodnota znamená úbytek obyvatel.
Kladná hodnota znamená přírůstek obyvatel.
Tabulka celkového přírůstku
1995 - 2009
-0,58 / 0,68 / 0,09
-17,20 / 17,70 / 0,66
0,21
-2 x < -0,5
-1 -0,5 ≤ x < -0,1
0 -0,1 ≤ x < 0,2
1 0,2 ≤ x < 0,5
2 0,5 ≤ x
-2 x < -10
-1 -10 ≤ x < -2
0 -2 ≤ x < 2
1 2 ≤ x < 10
2 10 ≤ x
VĚKOVÁ STRUKTURA
Název indikátoru
Odkaz do textu
Popis
Výchozí údaje
Zdroj údajů
(2009)
ORP
obec
ORP
obec
O3 - Index stáří
viz. kapitola 2.7.7
B02, B03
Index stáří je vyjadřován počtem seniorů na 100 dětí. Index
informuje o procesu stárnutí obyvatelstva. Děti - obyvatelé ve
věku do 14 let, senioři - obyvatelé ve věku 65 let a více. Do roku
2000 byl sledován věk seniorů 60 let a více. Údaj v %.
Tabulka počtu obyvatel ve věku 0 – 14 let a ve věku 65 let a více
2001 - 2009
74,00 / 140,44 / 104,59
36,00 / 1700,00 / 209,25
105,48
-2 120,01 a více
-1 110,01 – 120,0
0 100,01 – 110,00
1 90,01 – 100,00
2 do 90,00
-2 120,01 a více
-1 110,01 – 120,0
0 100,01 – 110,00
1 90,01 – 100,00
2 do 90,00
KRÁTKODOBÝ VÝVOJ POČTU OBYVATEL
176
A. PODKLADY
Název indikátoru
Odkaz do textu
Popis
Výchozí údaje
Zdroj údajů
(2001)
ORP
obec
ORP
obec
O4 - Obyvatelé s vysokoškolským vzděláním
viz. kapitola 2.7.8
B05
Vysokoškolsky vzdělané obyvatelstvo vyjádřené jako podíl počtu
obyvatel ve věku alespoň 15 let, jejichž nejvyšší dosažené
vzdělání je vysokoškolské nebo vyšší, na celkovém počtu
obyvatel ve věku alespoň 15 let. Údaj je uváděn v %.
Tabulka vzdělání
bytů (SLDB) za jednotlivé obce.
1991, 2001
4,69 / 11,78 / 6,44
0 / 22,47 / 4,12
7,76
-2 do 5,00
-1 5,01 – 6,70
0 6,71 – 8,70
1 8,71 – 10,00
2 10,01 a více
-2 do 3,00
-1 3,01 – 6,00
0 6,01 – 8,00
1 8,01 – 10,00
2 10,01 a více
SÍDELNÍ STRUKTURA
Název indikátoru
Odkaz do textu
Popis
Výchozí údaje
Zdroj údajů
(2010)
ORP
obec
ORP
obec
O5 - Sídelní struktura
viz. kapitola 2.7.3
B06
Sídelní struktura vyjadřuje význam sídla jednotlivých obcí
v Jihočeském kraji. Význam sídel byl rozdělen do 7 kategorií
(metropolitní centrum, vyšší centrum významné, vyšší centrum
ostatní, střední centrum významné, střední centrum ostatní,
nižší centrum, lokální centrum). Hodnocení sídelní struktury
bylo provedeno samostatnou analýzou. U hodnocení
v podrobnosti ORP bude hodnocena průměrná hodnota sídelní
struktury v dané ORP.
Tabulka sídelní struktury
Vlastní analýza, viz. kapitola 3.1.1
2008, 2009, 2010
1,217 /1,545 / 1,354
0,795 / 5,570 / 1,347
-2 do 1,250
-1 1,251 – 1,300
0 1,301 – 1,400
1 1,401 – 1,500
2 1,501 a více
-2 do 1,250
-1 1,251 – 1,300
0 1,310 – 1,400
1 1,410 – 3,000
2 3,000 a více
VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA
177
A. PODKLADY
4.2.8. BYDLENÍ
Název indikátoru
Odkaz do textu
Popis
Výchozí údaje
Zdroj údajů
(2009)
ORP
obec
ORP
obec
B1 - Celkový počet dokončených bytů
viz. kapitola 2.8.1
A116, B11
Počet dokončených bytů na 100 obyvatel za poslední rok.
Tabulka celkového počtu dokončených bytů.
Tabulka počtu obyvatel
1999 - 2009
0,04 / 0,52 / 0,26
0 / 6,67 / 0,41
0,34
-2 do 0,20
-1 0,21 – 0,30
0 0,31 – 0,40
1 0,41 – 0,50
2 0,51 a více
-2 do 0,20
-1 0,21 – 0,30
0 0,31 – 0,40
1 0,41 – 1,00
2 1,01 a více
STRUKTURA STÁŘÍ BYTOVÉHO FONDU
Název indikátoru
Odkaz do textu
Popis
Výchozí údaje
Zdroj údajů
(2001)
ORP
obec
ORP
obec
B2 – Trvale obydlené byty postavené 1991 - 2001
viz. kapitola 2.8.3
B13
Jedná se o podíl trvale obydlených bytů podle období výstavby
domu nebo jeho poslední rekonstrukce na celkovém počtu trvale
obydlených bytů. Podíl je vyjádřen jako počet trvale obydlených
bytů v domech postavených nebo naposledy rekonstruovaných
mezi roky 1991 až 2001 na celkovém počtu trvale obydlených
bytů. Údaj je uváděn v %.
Tabulka počtu TOB postavených mezi roky 1991 – 2001
Tabulka počtu všech TOB
2001
5,27 / 12,56 / 9,27
0 / 52,86 / 9,60
9,43
-2 do 6,0 %
-1 6,1 – 8,0 %
0 8,1 – 10,0 %
1 10,1 – 12,0 %
2 12,1 % a více
-2 do 5,0 %
-1 5,1 – 8,0 %
0 8,1 – 10,0 %
1 10,1 – 40,0 %
2 40,1 % a více
VÝSTAVBA BYTŮ
178
A. PODKLADY
Název indikátoru
Odkaz do textu
Popis
Výchozí údaje
Zdroj údajů
(2001)
ORP
obec
ORP
obec
B3 – Trvale obydlené byty
viz. kapitola 2.8.4
B13
Míra využití bytového fondu k trvalému bydlení.
Jedná se o podíl počtu trvale obydlených bytů na celkovém počtu
bytů. Údaj je uváděn v %.
Tabulka počtu TOB
Tabulka celkového počtu bytů
2001
74,15 / 88,77 / 80,44
37,14 / 98,11 / 70,58
82,63
-2 do 75,0 %
-1 75,1 – 80,0 %
0 80,1 – 85,0 %
1 85,1 – 87,0 %
2 87,1 % a více
-2 do 50,0 %
-1 50,1 – 70,0 %
0 70,1 – 80,0 %
1 80,1 – 90,0 %
2 90,1 % a více
OBVYKLÉ NÁJEMNÉ29
Název indikátoru
Odkaz do textu
Popis
Výchozí údaje
Zdroj údajů
Minimum/maximum/průměr (2009)
29
B4 – Místně obvyklé nájemné
viz. kapitola 2.8.2
B14
Tržní nebo také obvyklé nájemné. Jde o nájemné, vznikající na
základě vzájemné dohody mezi pronajímatelem a nájemcem.
Definice obvyklé ceny majetku nebo služby vychází z §2 odst. 1
zákona č. 151/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů o
oceňování majetku. Jde o tržní cenu pro zvolený standard bytu,
tj. cenu, za kterou je možné byt za obvyklých podmínek v daném
místě pronajmout. Standardním bytem se rozumí byt o
podlahové ploše 68 m2, v běžné nikoliv okrajové poloze,
opotřebení cca 40 %. K dispozici jsou pouze údaje u obcí, které
jsou obcemi s rozšířenou působností.
Tabulka místně obvyklého nájemného
IRI Brno, spol. s r.o.
2006 - 2009
54,22 / 117,98 / 76,39
76,39
-2 do 60,00 Kč/m2
-1 60,01 – 70,00 Kč/m2
0 70,01 – 80,00 Kč/m2
1 80,01 – 100,00 Kč/m2
2 100,01 a více Kč/m2
Místně obvyklé nájemné lze využít pouze pro hodnocení vyváženosti v podrobnosti ORP
TRVALE OBYDLENÉ BYTY
179
A. PODKLADY
4.2.9. REKREACE
Název indikátoru
Odkaz do textu
Popis
ORP
obce
Výchozí údaje
Zdroj údajů
(2009)
ORP
obec
ORP
obec
R1 – Kapacity hromadných ubytovacích zařízení
viz. kapitola 2.9.2
B17
Počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních bez rozlišení
druhu zařízení.
Počet hromadných ubyt. zařízení bez rozlišení druhu zařízení.
Tabulka ubytovacích zařízení
2006 - 2009
302 / 10 422 / 2 983
0 / 70 / 1,57
2 983 lůžek, 1,57 zařízení
-2 do 500 lůžek
-1 501 - 2500 lůžek
0 2501 – 3500 lůžek
1 3501 – 5500 lůžek
2 5501 a více lůžek
-2 0 ubytovacích zařízení
-1 0 1 – 2 ubytovací zařízení
1 3 – 20 ubytovacích zařízení
2 21 a více ubytovacích zařízení
LÁZNĚ
Název indikátoru
Odkaz do textu
Popis
Výchozí údaje
Zdroj údajů
(2010)
pro hodnocení
(2011)
ORP
obce
ORP
obec
ORP
obec
R2 – Kapacity lázeňských zařízení
viz. kapitola 2.9.5
B18
Počet lůžek v lázeňských zařízeních.
Počet lůžek v lázeňských zařízeních.
Tabulka lázeňských zařízení
Vlastní průzkum
2005, 2007, 2009, 2010
0 / 636 / 81
0 / 636 / 81
1 377
-1 0 lůžek
1 1 – 500 lůžek
-1 0 lůžek
1 1 – 500 lůžek
UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ
180
A. PODKLADY
REKREAČNÍ OBLASTI
ORP
obce
Výchozí údaje
Zdroj údajů
(2010)
Možné hodnoty (2010)
pro hodnocení
(2011)
ORP
obec
ORP
obec
R3 – Rekreační oblasti
viz. kapitola 3.1.2
B15
Podíl počtu obcí nezařazených ani do celoroční ani do sezónní
oblasti cestovního ruchu na celkovém počtu obcí v správním
území ORP. Údaj uveden v %.
Obec je či není v oblasti s celoročním nebo sezónním využitím.
Tabulka ubytovacích zařízení
Vlastní analýza, viz. kapitola 3.1.2
2010
0 / 11,54 / 4,34
X … obec není součástí ani sezónní ani celoroční oblasti
L … obec je součástí sezónní oblasti letní
Z … obec je součástí sezónní oblasti zimní
C … obec je součástí celoroční oblasti
4,0 % obcí nejsou zařazeny ani v jedné z oblastí CR
-2 10,1 % a více obcí nezařazených do žádné oblasti CR
-1 4,6 – 10,0 % obcí nezařazených do žádné oblasti CR
0 3,5 - 4,5 % obcí nezařazených do žádné oblasti CR
1 0,1 – 3,4 % obcí nezařazených do žádné oblasti CR
2 0 % obcí nezařazených do žádné oblasti CR
-1 X … obec není součástí ani sezónní ani celoroční oblasti
1 L, Z … obec je součástí sezónní oblasti
2 C … obec je součástí celoroční oblasti
CYKLOSTEZKY, HIPOSTEZKY
Název indikátoru
Odkaz do textu
Popis
Výchozí údaje
Zdroj údajů
(2010)
pro hodnocení
(2011)
ORP
obec
ORP
obec
R4 – Cyklotrasy a hipostezky
viz. kapitola 2.9.4
A106
Součet délky cyklotras a hipostezek vyjádřený jako podíl na
výměře obce (příp. ORP). Údaj je uveden v km/km2.
Grafická vrstva cyklotras
Grafická vrstva hipostezek
Nadace Jihočeské cyklostezky
Ing. Andrlová
2010
0,386 / 0,763 / 0,529
0 / 3,10 / 0,54
0,53
-2 do 0,30 km/km2
-1 0,31 – 0,50 km/km2
0 0,51 – 0,60 km/km2
1 0,61 – 0,70 km/km2
-2 0 km/km2
-1 0,01 – 0,50 km/km2
0 0,51 – 0,60 km/km2
1 0,61 – 2,00 km/km2
Název indikátoru
Odkaz do textu
Popis
181
A. PODKLADY
4.2.10. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY
Název indikátoru
Odkaz do textu
Popis
Výchozí údaje
Zdroj údajů
(2009)
pro hodnocení
(2011)
ORP
obec
ORP
obec
E1 – Míra registrované nezaměstnanosti
viz. kapitola 2.10.4
B08
Míra registrované nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu
nezaměstnaných registrovaných úřady práce na počtu
ekonomicky aktivních osob. Čitatel je počet tzv. dosažitelných
neumístěných uchazečů o zaměstnání z řad občanů ČR a občanů
EU (EHP) v území (evidovaní nezaměstnaní ke konci období,
kteří mohou ihned nastoupit do zaměstnání). Jmenovatelem je
počet ekonomicky aktivních osob odvozených z výsledků
z posledního SLDB (všechny zaměstnané osoby, zaměstnavatelé,
samostatně činní, pracující studenti a učni, ženy na mateřské
dovolené v trvání 28 nebo 37 týdnů, osoby v základní, náhradní
nebo civilní vojenské službě, ve vazbě a výkonu trestu a osoby
nezaměstnané - podle okamžitého stavu k rozhodnému
okamžiku sčítání, bez ohledu na formu vztahu k zaměstnavateli).
Údaj je uveden v %.
Tabulka nezaměstnanosti (MRN)
2000 - 2009
6,05 / 12,82 / 8,99
0 / 38,1 / 9,59
8,30 %
-2 10,01 % a více
-1 8,51 – 10,00 %
0 8,01 – 8,50 %
1 7,01 – 8,00 %
2 do 7,00 %
-2 12,01 % a více
-1 10,01 – 12,00 %
0 8,01 – 10,00 %
1 6,01 – 8,00 %
2 do 6,00 %
NEZAMĚSTNANOST
182
Název indikátoru
Odkaz do textu
Popis
Výchozí údaje
Zdroj údajů
(2009)
pro hodnocení
(2011)
ORP
obec
ORP
obec
A. PODKLADY
E2 – Dlouhodobá nezaměstnanost
B08
Dlouhodobě nezaměstnaní jsou uchazeči o zaměstnání, kteří jsou
vedeni v evidenci déle než 12 měsíců.
Dlouhodobá nezaměstnanost je vyjádřena jako podíl dlouhodobě
nezaměstnaných uchazečů na celkovém počtu uchazečů o
zaměstnání. Údaj je uveden v %.
Tabulka nezaměstnanosti
2000 - 2009
8,02 / 25,51 / 16,77
0 / 100 / 15,60
16,29 %
-2 20,01 % a více
-1 16,51 – 20,00 %
0 15,01 – 16,50 %
1 10,01 – 15,00 %
2 do 10,00 %
-2 20,01 % a více
-1 17,01 – 20,00 %
0 15,01 – 17,00 %
1 10,01 – 15,00 %
2 do 10,00 %
EKONOMICKÁ AKTIVITA
Název indikátoru
Odkaz do textu
Popis
E3 – Míra podnikatelské aktivity
Výchozí údaje
Zdroj údajů
(2009)
pro hodnocení
(2011)
ORP
obec
ORP
obec
30
Míra ekonomické aktivity je vyjádřena počtem podnikatelů, resp.
fyzických osob, kteří připadají na 1000 obyvatel.
Registr ekonomických subjektů – tabulka údajů s tzv. statistickou
jednotkou typu podnik30.
Český statistický úřad – Registr ekonomických subjektů
2005, 2008, 2009
88,65 / 116,81 / 98,57
17,86 / 333,33 / 102,56
101,00
-2 do 90,00 %
-1 90,01 – 99,00 %
0 99,01 – 102,00 %
1 102,01 – 110,00 %
2 110,01 % a více
-2 do 50,00 %
-1 50,01 – 90,00 %
0 90,01 – 110,00 %
1 110,01 – 200,00 %
2 200,01 % a více
Statistická jednotka typu podnik jsou ekonomické subjekty, u nichž byla v daném roce zjištěna aktivita.
183
A. PODKLADY
Název indikátoru
Odkaz do textu
Popis
Výchozí údaje
Zdroj údajů
(2001)
pro hodnocení
(2011)
ORP
obec
ORP
obec
E4 – Saldo vyjížďky a dojížďky do zaměstnání
B09, B10
Saldo vyjadřuje rozdíl mezi počtem denně vyjíždějících osob do
zaměstnání a počtem osob do zaměstnání denně dojíždějících
vztažené na počet zaměstnaných ekonomicky aktivních osob. U
obcí je uvažována vyjížďka z/do obce, u ORP je uvažována
vyjížďka z/do ORP. Kladná hodnota znamená převažující
dojížďku, záporná hodnota znamená převažující vyjížďku.
Tabulka osob vyjíždějících do zaměstnání (denně)
Tabulka ekonomicky aktivních osob
2001
-0,27 / 0,22 / -0,05
-0,90 / 8,44 / -0,33
v tomto případě nelze použít jako srovnávací hladinu
-2 x < -0,2
-1 -0,2 ≤ x < -0,1
0 -0,1 ≤ x < 0
1 0 ≤ x < 0,2
2 0,2 ≤ x
-2 x < -0,8
-1 -0,8 ≤ x < -0,5
0 -0,5 ≤ x < 0
1 0 ≤ x < 1,0
2 1,0 ≤ x
PRACOVIŠTNÍ CENTRA
Název indikátoru
Odkaz do textu
Popis
ORP
obce
Výchozí údaje
Zdroj údajů
(2010)
pro hodnocení
(2011)
ORP
obec
ORP
obec
E5 – Funkční urbanizované území
B37.24
Podíl počtu obcí, které jsou součástí funkčního urbanizovaného
území (FUA), na celkovém počtu obcí v ORP.
Obec je či není součástí funkčního urbanizovaného území a je či
není navíc pracovištním centrem.
Tabulka FUA
Projekt INTERREG IIIB – REPUS, jehož zpracovateli jsou Fakulta
architektury
(ČVUT,
Praha),
Přírodovědecká
fakulta
(Masarykova univerzita, Brno), Přírodovědecká fakulta
(Univerzita Karlova v Praze).
2010
0 / 96,2 / 43,2
N … obec není součástí FUA
U … obec je součástí FUA
C … obec je pracovištním centrem
53,6 % obcí je součástí FUA
-2 0 % obcí je součástí FUA
-1 0,1 – 40,0 % obcí je součástí FUA
0 40,1 – 60,0 % obcí je součástí FUA
1 60,1 – 80,0 % obcí je součástí FUA
2 80,01 % a více obcí je součástí FUA
-1 obec není zařazena mezi funkční urbanizovaná území
1 obec je zařazena mezi funkční urbanizovaná území
2 obec je pracovištním centrem
VYJÍŽĎKA
184
A. PODKLADY
PŘIPRAVENOST ÚZEMÍ
E6 – Připravenost území
ORP
obce
Výchozí údaje
Zdroj údajů
(2010)
pro hodnocení
(2011)
ORP
obec
ORP
obec
pro soudržnost společenství obyvatel a pro hospodářský rozvoj
Podíl počtu obcí s platnou územně plánovací dokumentací na
celkovém počtu obcí v ORP.
Obec má či nemá platnou územně plánovací dokumentaci,
případně ji právě pořizuje.
Tabulka obcí s ÚPD
Vlastní průzkum a evidence
2007, 2008, 2009, 2010
49,37 / 100 / 73,93 %
A … obec má platný územní plán
N … obec nemá platný územní plán
P … obec právě pořizuje územní plán
??? % obcí má platný územní plán
-2 do 50,00 %
-1 50,01 – 60,00 %
0 60,01 – 80,00 %
1 80,01 – 90,00 %
2 90,01 % a více
-2 obec nemá platný územní plán
0 obec právě pořizuje územní plán
2 obec má platný územní plán
Název indikátoru
Odkaz do textu
Popis
185
A. PODKLADY
5. PRACOVNÍ SKUPINA PRO ZPRACOVÁNÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
Za účelem maximálně objektivního pohledu při zpracování 1. aktualizace rozboru udržitelného rozvoje
území byla sestavena pracovní skupina složená ze zástupců jednotlivých odborů Krajského úřadu
Jihočeského kraje a dále externích odborníků.




















Ing. Romana Vačkářová (OREG) – úsek ÚAP - koordinace pořízení aktualizace RURU, úředník splňující
kvalifikační předpoklady dle § 24 stavebního zákona,
Ing. arch. Radek Boček (OREG) – pořizovatel ZÚR JČK, úředník splňující kvalifikační předpoklady
dle § 24 stavebního zákona,
Ing. Luboš Průcha (OREG) – regionální rozvoj, energetika,
Ing. Petr Maroš (OEZI) – regionální rozvoj, hospodářské podmínky,
RNDr. Jana Krejsová (členka rady) – horninové prostředí a geologie,
Ing. Jaromír Slíva (člen rady) – hospodářské podmínky,
JUDr. Luboš Průša (ředitel) – sociodemografické podmínky,
Ing. Ivan Študlar (poradce hejtmana) – dopravní a technická infrastruktura,
Ing. Hana Zahradníková (OZZL) – vodní hospodářství a integrovaná prevence,
Ing. Zdeněk Klimeš (OZZL) – ochrana přírody a krajiny,
Ing. Milan Vlášek (OZZL) – ochrana přírody a krajiny,
Bc. Petr Novák (OZZL) – lesní hospodářství,
Ing. Hana Pacáková (OZZL) – odpadové hospodářství,
Ing. Irena Kojanová (OZZL) – ovzduší,
Ing. Zdeněk Steinbauer (OZZL) – zemědělský půdní fond,
Mgr. Patrik Červák (OKPP) – kultura a památková péče,
Mgr. Daniel Hovorka (OMVV) – cestovní ruch,
Mgr. Andrea Tetourová (ODSH) – dopravní infrastruktura,
Ing. Ladislav Staněk (OEKO) – hospodářské podmínky,
Ing. Jiří Klása (ODSH) – dopravní infrastruktura.
5.1.2. EXTERNISTÉ











Ing. Jan Honner (Český statistický úřad) – charakteristika Jihočeského kraje, sociodemografické
podmínky,
Ing. Jiří Kotek (Český statistický úřad) – technická infrastruktura, rekreace a cestovní ruch,
hospodářské podmínky,
Ing. Petra Dolejšová (Český statistický úřad) – sociodemografické podmínky,
Ing. Lukáš Mašín (IKP Consulting engineers, spol. s r. o.) – dopravní a technická infrastruktura,
Ing. arch. Jiří Brůha (A+U Design, spol. s r. o.) – projektant Zásad územního rozvoje Jč. kraje,
RNDr. Vojtěch Vyhnálek, CSc. (EIA Servis, spol. s r. o.) – životní prostředí,
Ing. arch Martin Krupauer (Atelier 8000, spol. s r. o.) – bydlení, rekreace, cestovní ruch,
Ing. Pavla Konopová, PhD. (Jihočeská centrála cestovního ruchu) – rekreace, cestovní ruch,
Ing. Edvard Sequens (občanské sdružení CALLA) – energetika,
Ing. Václav Gavlasz (předseda Výboru pro rozvoj Jihočeského kraje) energetika,
Ing. Ladislav Mikuláš (E.ON ČR, spol. s r.o.) – energetika.
5.1.1. KRAJSKÝ ÚŘAD – JIHOČESKÝ KRAJ
186
A. PODKLADY
6. KARTOGRAMY
vodní režim
P.1
název
tématu
P.4
ochrana přírody a krajiny
P.3
hygiena životního prostředí
P.2
označení
název kartogramu
P.1.a
P.1.b
P.1.c
P.1.d
P.1.e
P.2.a
P.2.b
P.2.c
P.2.d
P.2.e
P.2.f
P.2.g
P.2.h
P.2.i
P.2.j
P.2.k
P.3.a
P.3.b
P.3.c
P.3.d
P.3.e
P.3.f
P.3.g
P.3.h-1
P.3.h-2
P.3.h-3
P.3.h-4
P.3.h-5
P.3.h-6
P.3.i
P.3.j
P.4.a
P.4.b
P.4.c
P.4.d
Poddolovaná území a stará důlní díla
Dobývací prostory těžené a netěžené
Chráněná ložisková území
Ložiska nerostných surovin
Sesuvná území
Vodní nádrže
CHOPAV + hydrologické členění povodí
Ochranná pásma vodních a přírodních léčivých zdrojů
Vodní zdroje, technologické objekty zásobování vodou
Záplavová území
Území zvláštní povodně
Zranitelné oblasti
Vodní útvary podzemních vod
Lososové a kaprové vody
Lokality pro akumulaci povrchových vod
Staré ekologických zátěže a kontaminované plochy
Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší – lidské zdraví
Jaderná zařízení, vnější zóny havarijního plánování
Oblasti s výskytem radonu
Znečištění vod podle celkové jakosti
Skládky, spalovny, odkaliště
Produktovod a objekty s nebezpečnými látkami
Zdroje emisí – tuhé látky (TL)
Zdroje emisí – SO2
Zdroje emisí – NOx
Zdroje emisí – CO
Zdroje emisí – VOC
Zdroje emisí – NH3
Liniové zdroje emisí
Brownfields
Národní park, Chráněné krajinné oblasti
Přírodní parky
Maloplošná zvláště chráněná území
Lokality Natura 2000
Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů
s národním významem
Biosférické rezervace a plochy Ramsarské úmluvy
Klimatické regiony
Bioregiony a biochory
Významné krajinné prvky – registrované
P.4.e
P.4.f
P.4.g
P.4.h
P.4.i
P.4.j
Kapitola: Jmenný výčet kartogramů
číslo
JMENNÝ VÝČET KARTOGRAMŮ
horninové
prostředí a
geologie
6.1.
187
S.8
veřejná dopravní a technická infrastruktura
P.4.k
P.4.l
P.4.m
P.5.a
P.5.b
P.5.c
P.5.d
P.5.e
P.5.f
P.5.g
E.6.a
E.6.b
E.6.c
E.6.d
E.6.e
E.6.f
E.6.g
E.6.h
E.6.i
E.6.j
E.6.k
E.6.l
E.6.m
E.6.n
E.6.o
E.7.a
E.7.b
E.7.c
E.7.d
E.7.e
E.7.f
E.7.g
E.7.h
S.8.a
S.8.b
S.8.c
S.8.d
S.8.e-1
S.8.e-2
S.8.f
S.8.g
S.8.h
S.8.i-1
S.8.i-2
S.8.j
S.8.k
S.8.l
S.8.m
S.8.n
S.8.o
S.8.p
S.8.q
S.8.r
Krajinný ráz
Krajinné typy
Podíl tříd ochrany ZPF z výměry katastru (I. a II. třída)
Podíl zemědělského půdního fondu na výměře katastru
Ekologické hospodaření + nepříznivé zemědělské oblasti
Podíl lesních ploch
Kategorizace lesů
Přírodní lesní oblasti
Stav silniční sítě
Stav železniční sítě
Letiště
Vodní cesta
Hraniční přechody
Podíl obyvatel zásobovaných plynem
Podíl obyvatel napojených na vodovod
Podíl obyvatel napojených na kanalizaci
Plynovody
Elektrizační síť
Vodovodní síť
Kanalizační síť
Čistírny odpadních vod
Intenzity dopravy
Páteřní dopravní silniční síť
Ekonomicky aktivní osoby
Ekonomicky aktivní osoby – zaměstnaní / nezaměstnaní
Míra nezaměstnanosti
Podíl zastavěných a ostatních ploch
Vyjížďka za prací nebo do škol
Dojížďka za prací nebo do škol
Pracovištní centra
Školy a vyjížďka do škol
Administrativní členění kraje
Sídelní struktura
Hustota obyvatel na km2
Demografický vývoj
Přírůstek – přirozený
Přírůstek – celkový
Saldo migrace
Podíl počtu obyvatel ve věku do 14 let
Podíl počtu obyvatel ve věku nad 65 let
Struktura vzdělanosti – nejvýše základní vzdělání
Struktura vzdělanosti – vysokoškolské vzdělání
Plochy vojenských újezdů a plochy vojenských zájmů
Sebevraždy
Náboženské vyznání
Národnostní menšiny
Potraty
Děti narozené mimo manželství
Průměrná měsíční mzda
Hrubý domácí produkt
Výbory pro národnostní menšiny
A. PODKLADY
Kapitola: Jmenný výčet kartogramů
E.7
hospodářské podmínky
E.6
sociodemografické podmínky
P.5
ZPF, PUPFL
188
bydlení
rekreace
S.9
Vyhodnocení
územních
podmínek
O.11
ochrana ostatních
hodnot v území
S.10
V
6.2.
A. PODKLADY
S.8.s
S.8.t
S.9.a
S.9.b
S.9.c
S.9.d
S.9.e
S.9.f
S.9.g
S.10.a
S.10.b-1
S.10.b-2
S.10.b-3
S.10.b-4
S.10.b-5
S.10.c
S.10.d
S.10.e
S.10.f
S.10.g
S.10.h
S.10.i
S.10.j
S.10.k
S.10.l
O.11.a
O.11.b
O.11.c
O.11.d
O.11.e
O.11.f
Sociálně vyloučené lokality
Stabilita pobytu obyvatelstva
Dokončené byty
Dokončené rodinné domy
Dokončené bytové domy
Neobydlené byty
Obvyklé nájemné
Základní údaje o bytových a censových domácnostech
Obecný cestovní ruch – atraktivity Jč. kraje, informační centra
Rekreační oblasti dle ubytovacích kapacit – hotely
Rekreační oblasti dle ubytovacích kapacit – penziony
Rekreační oblasti dle ubytovacích kapacit – ubytovny
Rekreační oblasti dle ubytovacích kapacit – kempy
Rekreační oblasti dle ubytovacích kapacit – ostatní zařízení
Neobydlené byty sloužící k rekreaci
Lázeňská místa – léčebny
Cyklotrasy nadmístního významu
Obce s lanovou dráhou
Rekreační oblasti letního cestovního ruchu
Rekreační oblasti zimního cestovního ruchu
Rekreační oblasti celoročního cestovního ruchu
Rekreace u vody a vodní turistika
Oblasti golfu a minigolfu
Hipostezky
Památková péče – zóny vesnické a městské
Památková péče – krajinné zóny
Památková péče – rezervace vesnické a městské
Památková péče – bodové památky (NKP, UNESCO)
Území s archeologickými nálezy
Válečné hroby
V.ob.2010
Vyváženost vztahu územních podmínek udržitelného rozvoje území dle
hodnocení v ÚAP obcí
V.kr.2011
Vyváženost vztahu územních podmínek udržitelného rozvoje území dle
hodnocení v ÚAP kraje
PŘÍLOHY
Kapitola: Přílohy
Kartogramy jsou svázány samostatně v publikaci formátu A3.
189
A. PODKLADY
TABULKA 1 - SLEDOVANÉ JEVY DLE ČÁSTI B PŘÍLOHY Č. 1 VYHLÁŠKY ................................................................................................................................... 6
TABULKA 2 - LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010 ............................................................................................. 17
TABULKA 3 - PŘEHLED NEJVĚTŠÍCH TĚŽENÝCH DOBÝVACÍCH PROSTOR V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010 ................................................................. 18
TABULKA 4 - DOBÝVACÍ PROSTORY V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010 ................................................................................................................ 18
TABULKA 5 - PŘEHLED NEJVĚTŠÍCH CHLÚ V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010 .............................................................................................................. 19
TABULKA 6 - CHRÁNĚNÁ LOŽISKOVÁ ÚZEMÍ DLE ORP V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE2010 .............................................................................................. 19
TABULKA 7 - PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010............................................................................................................... 20
TABULKA 8 - SESUVNÁ ÚZEMÍ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010 ......................................................................................................................... 20
TABULKA 9 - PODÍLY VODNÍCH PLOCH NA ÚZEMÍ ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010 ............................................................................................ 22
TABULKA 10 - CHRÁNĚNÉ OBLASTI PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD (CHOPAV) NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010 .................................. 22
TABULKA 11 - PODÍLY CHOPAV NA ÚZEMÍ ORP V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010.................................................................................................... 22
TABULKA 12 - PODÍL ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ Q100 NA ÚZEMÍ ORP V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010 ....................................................................... 25
TABULKA 13 - VÝMĚRA ORNÝCH SVAŽITÝCH POZEMKŮ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010 ............................................................................... 27
TABULKA 14: PODÍL ÚZEMÍ S PŘEKROČENÍM IMISNÍCH LIMITŮ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2008 (V % ÚZEMÍ)............................................ 28
TABULKA 15 - PŘEKROČENÍ CÍLOVÉHO IMISNÍHO LIMITU O3 [MAX. DENNÍ 8H KLOUZAVÝ PRŮMĚR (> 120 µG.M-3)] PRO OCHRANU ZDRAVÍ V RÁMCI
ORP NA ÚZEMÍ JČK V % PLOCHY ÚZEMNÍHO CELKU V ROCE 2008 .................................................................................................................................... 30
TABULKA 16 - PŘEKROČENÍ IMIS. LIMITU (NOX) A CÍLOVÉHO IMIS. LIMITU (AOT40) PRO OCHRANU EKOSYSTÉMŮ A VEGETACE V NP A CHKO 30
TABULKA 17 - EMISE HLAVNÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK (REZZO 1 - 4) V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2008 ............................................................. 30
TABULKA 18 - PRODUKCE ODPADU (KT) VE VYBRANÝCH ODVĚTVÍCH NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2009 .................................................. 31
TABULKA 19 - PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S ODPADEM NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2009 ............................................................................ 31
TABULKA 20 - PRODUKCE KOMUNÁLNÍHO ODPADU A MÍRA SEPARACE V RÁMCI ORP V ROCE 2009.............................................................................. 32
TABULKA 21 - PROVOZOVANÉ SKLÁDKY ODPADŮ NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010 .................................................................................... 33
TABULKA 22 - NEJVÝZNAMNĚJŠÍ STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010 ................................................................................ 34
TABULKA 23 - LINIOVÉ ZDROJE EMISÍ (D, R, SI, SII) V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010 .................................................................................. 35
TABULKA 24 - VÝSKYT LOKALIT S RADONOVÝM RIZIKEM V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE ..................................................................................................... 35
TABULKA 25 - ÚZEMÍ ZVÝŠENÉ OCHRANY PŘÍRODY V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010 .................................................................................................. 37
TABULKA 26 - HODNOTY KES V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V INTERVALU LET 2001 - 2005 - 2010 ......................................................................... 39
TABULKA 27 - PLOCHY REGIONÁLNÍCH A NADREGIONÁLNÍCH PRVKŮ ÚSES V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010 ............................................ 41
TABULKA 28 – STAV KRAJINNÝCH PAMÁTKOVÝCH ZÓN V JIHOČESKÉM KRAJI .................................................................................................................... 42
TABULKA 29 - KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY V JEDNOTLIVÝCH ORP JIHOČESKÉHO KRAJE ............................................................................................... 43
TABULKA 30 - VÝMĚRY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY V JEDNOTLIVÝCH ORP JIHOČESKÉHO KRAJE ZA ROK 2009 ....................................................................... 44
TABULKA 31 - VÝMĚRA OBHOSPODAŘOVANÉ PŮDY DLE LPIS V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2006, 2007, 2011.................................................. 45
TABULKA 32 - VÝMĚRA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY I. A II. TŘÍDY OCHRANY V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE .................................................................................. 46
TABULKA 33 - LESNATOST V JEDNOTLIVÝCH ORP JIHOČESKÉHO KRAJE .............................................................................................................................. 47
TABULKA 34 - VLASTNICKÉ VZTAHY PUPFL V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2009............................................................................................................ 47
TABULKA 35 - PLOŠNÉ VYMEZENÍ LESŮ V JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍCH ............................................................................................................................ 48
TABULKA 36 - VÝMĚRA LESŮ DLE KATEGORIZACE (SUBKATEGORIE 10, 21A, 21B, 31A, 31B, 31C V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010 ..... 48
TABULKA 37 - VÝMĚRA LESŮ DLE KATEGORIZACE (SUBKATEGORIE 32A - 32H) V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010 ..................................... 49
TABULKA 38 - PROCENTUÁLNÍ PODÍL JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ LESA NA ÚZEMÍ ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010 ...................................... 49
TABULKA 39 - HUSTOTA DÁLNIC, RYCHLOSTNÍCH SILNIC A SILNIC I. TŘÍDY V ORP JIHOČESKÉHO KRAJEV ROCE 2011(ANALÝZA GIS) ................... 53
TABULKA 40 - HUSTOTA SILNIC II. TŘÍDY V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2011(ANALÝZA GIS)......................................................................... 53
TABULKA 41 - HUSTOTA CELOSTÁTNÍCH ŽELEZNIC V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2008 ..................................................................................... 55
TABULKA 42 - DÉLKA VODNÍCH CEST V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010 ............................................................................................................ 57
TABULKA 43 - POČET CIVILNÍCH LETIŠŤ, SLZ A HELIPORTŮ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2011 EVIDOVANÝCH DLE MD ČR A ÚCL .......... 57
TABULKA 44 - POČET BÝVALÝCH VOJENSKÝCH LETIŠŤ, POTENCIONÁLNÍCH SLZ A HELIPORTŮ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2011 .............. 58
TABULKA 45 - PODÍL OBYVATEL PŘIPOJENÝCH NA VODOVOD V JIHOČESKÉM KRAJI (SLDB 2001) .............................................................................. 60
TABULKA 46 - PODÍL OBYVATEL PŘIPOJENÝCH NA KANALIZACI V JIHOČESKÉM KRAJI (SLDB2001) ............................................................................ 60
TABULKA 47 - KANALIZACE S NAPOJENÍM NA ČISTIČKY ODPADNÍCH VOD V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2009 .............................................................. 61
TABULKA 48 - PLYNOFIKACE OBCÍ V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010 .............................................................................................................................. 62
TABULKA 49 - ÚDAJE K SÍDELNÍ HIERARCHII KRAJŮ ČR (2009) ........................................................................................................................................ 66
TABULKA 50 - VELIKOSTNÍ SKUPINY OBCÍ PODLE KRAJŮ V ČR V ROCE 2009 .................................................................................................................... 67
TABULKA 51 - POPULAČNÍ PODÍLY VELIKOSTNÍCH KATEGORIÍ OBCÍ V KRAJÍCH ČR DANÉ VELIKOSTNÍ KATEGORIE V ROCE 2009 .............................. 67
TABULKA 52 - PROCES URBANIZACE V JIHOČESKÉM KRAJI V POROVNÁNÍ S ČR V LETECH 1971 - 2009 ....................................................................... 68
TABULKA 53 - ÚDAJE K SÍDELNÍ HIERARCHII KRAJŮ ORP (2009) ..................................................................................................................................... 68
Kapitola: Seznam tabulek
SEZNAM TABULEK
190
A. PODKLADY
Kapitola: Seznam tabulek
TABULKA 54 - VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ SÍDELNÍ STRUKTURY ............................................................................................................................................... 69
TABULKA 55 - MEZIROČNÍ HODNOCENÍ SÍDELNÍ STRUKTURY VE VÝZNAMNÝCH MĚSTECH............................................................................................... 69
TABULKA 56 - ZAHÁJENÉ BYTY V KRAJÍCH ČR V LETECH 2005 - 2010 ............................................................................................................................ 83
TABULKA 57 - DOKONČENÉ BYTY V KRAJÍCH ČR V LETECH 2005 - 2010 ........................................................................................................................ 83
TABULKA 58 - VÝSTAVBA BYTŮ NA 1000 OBYVATEL V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2000 - 2009 ................................................................ 84
TABULKA 59 - DOKONČENÉ BYTY PODLE DRUHU STAVBY V ORP V ROCE 2009 ............................................................................................................... 86
TABULKA 60 - MÍSTNÍ OBVYKLÉ NÁJEMNÉ VE VYBRANÝCH OBCÍCH V LETECH 2006 -2009 .......................................................................................... 87
TABULKA 61 - STRUKTURA STÁŘÍ DOMŮ V ČR (SLDB 2001) ........................................................................................................................................... 88
TABULKA 62 - PROCENTUELNÍ VYJÁDŘENÍ PODÍLU BYTŮ V DOMECH PODLE OBDOBÍ JEJICH VÝSTAVBY V ORP (SLDB 2001) .................................. 88
TABULKA 63 - OBYDLENOST DOMŮ V KRAJÍCH ČR (SLDB 2001)..................................................................................................................................... 90
TABULKA 64 - OBYDLENOST BYTŮ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE (SLDB 2001) .............................................................................................................. 91
TABULKA 65 - DLOUHODOBÝ VÝVOJ POČTU HOSTŮ V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ V JIHOČESKÉM KRAJI ..................................................... 93
TABULKA 66 - DELŠÍ A KRATŠÍ CESTY REZIDENTŮ PODLE CÍLOVÉ DESTINACE V ROCE 2009 ......................................................................................... 94
TABULKA 67 - VÝKONY HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ CESTOVNÍHO RUCHU PODLE KRAJŮ V ROCE 2009 ...................................................... 95
TABULKA 68: KAPACITY HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ PODLE KATEGORIE V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2009 .......................................... 95
TABULKA 69 - HROMADNÁ UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ PODLE KATEGORIE A PODLE OKRESŮ V JIHOČESKÉM KRAJI ZA ROK 2009 ...................................... 96
TABULKA 70 - PŘEHLED KAPACIT HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ S MOŽNOSTÍ POŘÁDÁNÍ KONGRESŮ PODLE KRAJŮ K 31. 12. 2005 ........ 97
TABULKA 71 - KONFERENCE V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH PODLE KRAJŮ ČR V ROCE 2009 .................................................................. 98
TABULKA 72 - NÁVŠTĚVNOST V LÁZEŇSKÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000-2009 ............................................ 99
TABULKA 73 - DÉLKY CYKLOTRAS A HIPOSTEZEK V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010.......................................................................................101
TABULKA 74 - PŘEHLED NÁVŠTĚVNOSTI NA PAMÁTKOVÝCH OBJEKTECH VE SPRÁVĚ NPÚ V LETECH 2000 - 2010.................................................103
TABULKA 75 - REGIONÁLNÍ HDP (MIL. KČ) - BĚŽNÉ CENY V LETECH 1995, 2000, 2005 - 2009 ...........................................................................105
TABULKA 76 - REGIONÁLNÍ STRUKTURA HDP V ČESKÉ REPUBLICE, ČR=100 (%) V LETECH 1995, 2000, 2005 - 2009 ..................................106
TABULKA 77 - HDP NA 1 OBYVATELE (KČ) - BĚŽNÉ CENY V LETECH 1995, 2000, 2005 - 2009 ............................................................................106
TABULKA 78 - PODÍL ODVĚTVÍ NA HRUBÉ PŘIDANÉ HODNOTĚ V KRAJÍCH ČR V ROCE 2009 ......................................................................................... 108
TABULKA 79 – VÝVOJ PODÍLU ODVĚTVÍ NA HRUBÉ PŘIDANÉ HODNOTĚ V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000 - 2009 ............................................108
TABULKA 80 - STRUKTURA VZDĚLANOSTI V KRAJÍCH ČR VYJÁDŘENÁ PODÍLEM Z POČTU OBYVATELSTVA NAD 15 LET (SLDB 2001)...................111
TABULKA 81 – VÝVOJ POČTU ŠKOL V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE MEZI ROKY 2004 A 2009 .......................................................................................... 112
TABULKA 82 - POČET ŠKOL NA 1000 OBYVATEL V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2009 .......................................................................................112
TABULKA 83 – STRUKTURA ZAMĚSTNANOSTI DLE ODVĚTVÍ V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2005 - 2008 ............................................................... 114
TABULKA 84 - MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI PRO DOSAŽITELNÉ UCHAZEČE V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2005 - 2010 ...........................................115
TABULKA 85 - MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI PRO DOSAŽITELNÉ UCHAZEČE V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2005 - 2010 .............................. 115
TABULKA 86 - DLOUHODOBĚ NEZAMĚSTNANÍ UCHAZEČI O ZAMĚSTNÁNÍ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2006 - 2010 ............................. 116
TABULKA 87 - MÍRA PODNIKATELSKÉ AKTIVITY V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2005, 2008, 2009 ........................................................... 117
TABULKA 88 - DAŇOVÁ VÝTĚŽNOST V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2009 ............................................................................................................119
TABULKA 89 - DAŇOVÁ VÝTĚŽNOST V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE VYJÁDŘENÁ NA 1 OBYVATELE V ROCE 2009 .......................................................... 119
TABULKA 90 – DENNÍ DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA Z/DO ORP V JIHOČESKÉM KRAJI (SLDB 2001) ....................................................................................120
TABULKA 91 – DENNÍ VYJÍŽĎKA Z ORP V JIHOČESKÉM KRAJI VYJÁDŘENÁ NA 100 ZAMĚSTNANÝCH (SLDB 2001) ...............................................120
TABULKA 92 – DENNÍ DOJÍŽĎKA DO ORP V JIHOČESKÉM KRAJI VYJÁDŘENÁ NA 100 ZAMĚSTNANÝCH (SLDB 2001).............................................121
TABULKA 93 - ÚZEMNÍ PLÁNY A JEJICH STAV V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2007, 2009 .............................................................................124
TABULKA 94 - TABULKA INDIKÁTORŮ PRO HODNOCENÍ SÍDELNÍ STRUKTURY .................................................................................................................125
TABULKA 95 - VÝSLEDNÉ ZAŘAZENÍ OBCÍ DO KATEGORIÍ SÍDELNÍSTRUKTURY ................................................................................................................126
TABULKA 96 - NASTAVENÍ INDIKÁTORŮ PRO HODNOCENÍ CESTOVNÍHO RUCHU DLE JEDNOTLIVÝCH SUBSYSTÉMŮ ....................................................127
TABULKA 97 – NASTAVENÍ INDIKÁTORŮ PRO HODNOCENÍ OBLASTÍ CESTOVNÍHO RUCHU ............................................................................................. 128
TABULKA 98 - ZÁVĚREČNÉ HODNOCENÍ OBLASTÍ CESTOVNÍHO RUCHU ............................................................................................................................ 129
TABULKA 99 - KATEGORIE ZAŘAZENÍ OBCÍ DLE VYVÁŽENOSTI VZTAHŮ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK .....................................................................................160
TABULKA 100 - VÝČET INDIKÁTORŮ PRO HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK ........................................................................................ 160
191
A. PODKLADY
SEZNAM OBRÁZKŮ
OBRÁZEK 1 - PŘEHLEDNÁ MAPA KRAJŮ ČR............................................................................................................................................................................... 9
OBRÁZEK 2 - PŘEHLED ORP V JIHOČESKÉM KRAJI ................................................................................................................................................................ 11
OBRÁZEK 3 - GEOLOGICKÁ STAVBA JIHOČESKÉHO KRAJE ...................................................................................................................................................... 16
OBRÁZEK 4 - LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010 ........................................................................................................... 17
OBRÁZEK 5 - JAKOST SLEDOVANÝCH VODNÍCH TOKŮ V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2001 - 2002 .............................................................................. 24
OBRÁZEK 6 - JAKOST SLEDOVANÝCH VODNÍCH TOKŮ V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2007 - 2008 .............................................................................. 24
OBRÁZEK 7 - VYMEZENÍ OBLASTÍ S INDIKACÍ PŘEKROČENÍ CÍLOVÉHO IMISNÍHO LIMITU (TV) PRO OCHRANU LIDSKÉHO ZDRAVÍ V JČ. KRAJI V R. 2009
..................................................................................................................................................................................................................................................... 29
OBRÁZEK 8 - LOKALITY S RADONOVÝM RIZIKEM V JIHOČESKÉM KRAJI ................................................................................................................................ 36
OBRÁZEK 9 - ÚZEMÍ SE ZVÝŠENOU OCHRANOU PŘÍRODY V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010 .......................................................................................... 38
OBRÁZEK 10 - KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY V JIHOČESKÉM KRAJI ...................................................................................................................................... 42
OBRÁZEK 11 - PÚR ČR 2008 – TRANSEVROPSKÉ MULTIMODÁLNÍ KORIDORY (TEMMK)........................................................................................... 50
OBRÁZEK 12 - PÚR ČR 2008 - DOPRAVA SILNIČNÍ ............................................................................................................................................................ 52
OBRÁZEK 13 - PÚR ČR 2008 - DOPRAVA ŽELEZNIČNÍ ....................................................................................................................................................... 54
OBRÁZEK 14 - PÚR ČR 2008 - DOPRAVA VODNÍ A LETECKÁ ............................................................................................................................................. 56
OBRÁZEK 15 - PÚR ČR 2008 - PLYNÁRENSTVÍ .................................................................................................................................................................. 62
OBRÁZEK 16 - PÚR ČR 2008 - ELEKTROENERGETIKA ....................................................................................................................................................... 63
OBRÁZEK 17 - VÝSTAVBA BYTŮ NA 1000 OBYVATEL V ORP V LETECH 2000 - 2009.................................................................................................... 84
OBRÁZEK 18 - VÝSTAVBA RODINNÝCH DOMŮ V LETECH 1999 - 2009.............................................................................................................................. 85
OBRÁZEK 19 - VÝSTAVBA BYTOVÝCH DOMŮ V LETECH 1999 - 2009 ................................................................................................................................ 85
OBRÁZEK 20 - PRACOVIŠTNÍ CENTRA A FUNKČNÍ URBANIZOVANÁ ÚZEMÍ V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2009 ............................................................ 122
OBRÁZEK 21 - PODÍL FUA NA PLOŠE ORP..........................................................................................................................................................................122
GRAF 1 - PODÍL ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE S PŘEKROČENÝM CÍLOVÝM IMISNÍM LIMITEM (TV) V LETECH 2006 -2009 (% ÚZEMÍ) ..................... 29
GRAF 2 - PRODUKCE ODPADŮ V JIHOČESKÉM KRAJI (1000 T / ROK) V LETECH 2004 - 2009 ........ CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
GRAF 3 - PODÍL ÚZEMÍ SE ZVÝŠENOU OCHRANOU PŘÍRODY V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010.......................................................................... 38
GRAF 4 - KOEFICIENT EKOLOGICKÉ STABILITY V KRAJÍCH ČR V ROCE 2009...................................................................................................................... 40
GRAF 5 - VLASTNICKÉ VZTAHY PUPFL V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2009...................................................................................................................... 47
GRAF 6 - PODÍL KRAJŮ NA ROZLOZE ČR (2009) ................................................................................................................................................................... 65
GRAF 7 - PODÍL KRAJŮ NA POČTU OBYVATEL V ČR (2009) ................................................................................................................................................. 65
GRAF 8 - HUSTOTA OBYVATEL NA 1 KM2 V KRAJÍCH ČR ....................................................................................................................................................... 65
GRAF 9 - HISTORICKÝ VÝVOJ POČTU OBYVATEL V JIHOČESKÉM KRAJI .................................................................................................................................. 70
GRAF 10 - VÝVOJ POČTU OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE OD ROKU 2001 ......................................................................................................................... 70
GRAF 11 - PROCENTUELNÍ ZASTOUPENÍ POČTU OBYVATEL ČR V KRAJÍCH.......................................................................................................................... 71
GRAF 12 - PROCENTUELNÍ ZASTOUPENÍ ŽEN V POČTU OBYVATEL V ORP .......................................................................................................................... 72
GRAF 13 - HUSTOTA OBYVATELSTVA V KRAJÍCH ČR V ROCE 2009 ..................................................................................................................................... 72
GRAF 14 - VÝVOJ HUSTOTY OBYVATELSTVA JIHOČESKÉHO KRAJE OD ROKU 1993 ............................................................................................................ 73
GRAF 15 - HUSTOTA OBYVATELSTVA V ORP V ROCE 2009 ................................................................................................................................................. 73
GRAF 16 - ZMĚNY POČTU OBYVATEL V KRAJÍCH ČR V ROCE 2010 ...................................................................................................................................... 74
GRAF 17 - POROVNÁNÍ KATEGORIÍ PŘIROZENÉ MĚNY A MIGRACE V JIHOČESKÉM KRAJI V ČASOVÉ ŘADĚ 1992-2010................................................. 74
GRAF 18 - CELKOVÝ PŘÍRŮSTEK OBYVATELSTVA V ORP V LETECH 2006, 2008 A 2009 .............................................................................................. 75
GRAF 19 - MEZIROČNÍ ZMĚNY POČTU OBYVATEL V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 1993-2010...................................................................................... 75
GRAF 20 - DLOUHODOBÝ CELKOVÝ PŘÍRŮSTEK OBYVATEL V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 1995 - 2009 ....................................................... 76
GRAF 21 - PRŮMĚRNÝ VĚK OBYVATEL V KRAJÍCH ČR V ROCE 2009 ................................................................................................................................... 77
GRAF 22 - VÝVOJ PRŮMĚRNÉHO VĚKU OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE OD ROKU 1993 .................................................................................................. 77
GRAF 23 - VÝVOJ PODÍLU POČTU DĚTÍ A SENIORŮ V JIHOČESKÉM KRAJI OD ROKU 1993 .................................................................................................. 78
GRAF 24 - PODÍL DĚTÍ A SENIORŮ V KRAJÍCH ČR V ROCE 2009 .......................................................................................................................................... 78
GRAF 25 - PODÍL DĚTÍ A SENIORŮ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2009 .................................................................................................................. 79
GRAF 26 - INDEX STÁŘÍ V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2001, 2009 ................................................................................................................... 79
GRAF 27 - PODÍL VYSOKOŠKOLSKY A STŘEDOŠKOLSKY VZDĚLANÉHO OBYVATELSTVA NAD 15 LET V JEDDNOTLIVÝCH ORP ...................................... 80
GRAF 28 - PODÍL DĚTÍ NAROZENÝCH MIMO MANŽELSTVÍ ..................................................................................................................................................... 81
GRAF 29 - ZAHÁJENÉ A DOKONČENÉ BYTY V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2005 - 2009 ............................................................................................... 84
Kapitola: Seznam obrázků
SEZNAM GRAFŮ
192
A. PODKLADY
Kapitola: Seznam grafů
GRAF 30 - VÝSTAVBA BYTŮ V ORP V LETECH 2007, 2008 A 2009................................................................................................................................. 85
GRAF 31 - DOKONČENÉ BYTY PODLE DRUHU V JEDNOTLIVÝCH ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2009...................................................................... 86
GRAF 32 – MÍSTNÍ OBVYKLÉ NÁJEMNÉ VE VYBRANÝCH OBCÍCH V LETECH 2006, 2009................................................................................................. 87
GRAF 33 - PROCENTUELNÍ VYJÁDŘENÍ PODÍLU BYTŮ V DOMECH PODLE OBDOBÍ JEJICH VÝSTAVBY DOMU (SLDB 2001) .......................................... 89
GRAF 34 - OBYDLENOST DOMŮ V KRAJÍCH ČR (SLDB 2001) .............................................................................................................................. 90
GRAF 35 - OBYDLENOST BYTŮ V JEDNOTLIVÝCH ORP (SLDB 2001) .............................................................................................................................. 91
GRAF 36 – PRŮMĚRNÁ OBYTNÁ PLOCHA NA OSOBU V TOB V JEDNOTLIVÝCH ORP (SLDB 2001) .............................................................................. 92
GRAF 37 - NÁVŠTĚVNOST V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000 - 2010 ............................................... 94
GRAF 38 - POČET HOSTŮ V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH PODLE VYBRANÝCH ZEMÍ V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000 - 2010 ..... 96
GRAF 39 - POČET HOSTŮ V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010 ................................................................... 97
GRAF 40 - NÁVŠTĚVNOST V LÁZEŇSKÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000 - 2009 ...............................................100
GRAF 41 - PŘEHLED NÁVŠTĚVNOSTI NA PAMÁTKOVÝCH OBJEKTECH VE SPRÁVĚ STÁTU V LETECH 2000-2010........................................................ 103
GRAF 42 - REGIONÁLNÍ HDP V ROCE 2009 (MIL. KČ, BĚŽNÉ CENY) ............................................................................................................................. 105
GRAF 43 - REGIONÁLNÍ STRUKTURA HDP V ČR, ČR = 100 (%) V LETECH 1995, 2000, 2005 - 2009 .................................................................106
GRAF 44 - HDP NA1 OBYVATELE (KČ, BĚŽNÉ CENY) V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 1995 -2009 .........................................................................107
GRAF 45 – VÝVOJ TVORBY HRUBÉHO FIXNÍHO KAPITÁLU V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 1995 - 2008.....................................................................107
GRAF 46 - VÝVOJ PODÍLŮ ODVĚTVÍ NA HRUBÉ PŘIDANÉ HODNOTĚ V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000 - 2009 ...................................................109
GRAF 47 - ČISTÝ DISPONIBILNÍ DŮCHOD DOMÁCNOSTÍ NA 1 OBYVATELE V KRAJÍCH ČR V ROCE 2009 (ČR = 100 %) ...........................................110
GRAF 48 - VÝVOJ ČISTÉHO DISPONIBILNÍHO DŮCHODU DOMÁCNOSTÍ NA 1 OBYVATELE V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000 - 2009 .................110
GRAF 49 – STRUKTURA VZDĚLANOSTI V KRAJÍCH ČR VYJÁDŘENÁ PODÍLEM NA OBYVATELSTVU NAD 15 LET (SLDB 2001) ..................................111
GRAF 50 – PODÍL PRŮMĚRNÉHO EVIDENČNÍHO POČTU ZAMĚSTNANCŮ V KRAJÍCH V ROCE 2009 ...............................................................................113
GRAF 51 – PRŮMĚRNÝ EVIDENČNÍ POČET ZAMĚSTNANCŮ (TIS. FYZICKÝCH OSOB) V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2002 - 2008 .......................... 113
GRAF 52 - PODÍL POČTU ZAMĚSTNANCŮ DLE ODVĚTVÍ V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2008 ......................................................................................... 113
GRAF 53 - MEZIROČNÍ VÝVOJ MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI Z DOSAŽITELNÝCH V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE 2008-2009-2010 .................................115
GRAF 54 - POČET UCHAZEČŮ NA 1 VOLNÉ PRACOVNÍ MÍSTO V ORP V JIHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010 .....................................................................116
GRAF 55 - MÍRA PODNIKATELSKÉ AKTIVITY DLE RES V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2005, 2008, 2009 .................................................117
GRAF 56 - POROVNÁNÍ MÍRY PODNIKATELSKÉ AKTIVITY VYJÁDŘENÉ DLE RES A DLE JEDNOTKY TYPU PODNIK V ORP JČ. KRAJE V ROCE 2009 ..118
GRAF 57 - POČET EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ S 20 A VÍCE PRACOVNÍKY V ORP JIHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2005, 2008, 2009 (RES) .......118
GRAF 58 - STAV ÚPD OBCÍ K 1. 3. 2010 ............................................................................................................................................................................124
193
A. PODKLADY
AOPK ČR
BaP
BRKO
CLRTAP
CR
ČOV
ČR
ČSÚ
D
DMG ÚAP
DMK
DP
EU
EVL
HMP
CENIA
CHKO
CHLÚ
CISOP
CISORP
CISPOU
ČGS-GEOFOND
ČÚZK
ČVUT
GIS
CHOPAV
ISOH
JČK
JE
JMK
KES
KHK
KPZ
KROK
KÚ JČK
KVK
LAPV
LBK
LPIS
MD ČR
MMR ČR
MOS/MIS
MSK
MT
MVÚ
MZCHÚ
MŽP ČR
NATURA 2000
NP
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Benzoapyren
Biologicky rozložitelný komunální odpad
Convention on Long-Range Transboundary Air Pollution (Koncepce o dálkovém
znečišťování ovzduší)
Cestovní ruch
Čistírna odpadních vod
Česká republika
Český statistický úřad
Dálnice
Datový model společnosti Hydrosoft Veleslavín s.r.o.
Dálkové migrační koridory
Dobývací prostor
Evropská unie
Evropsky významná lokalita
Česká informační agentura životního prostředí
Chráněná krajinná oblast
Chráněné ložiskové území
číselníky obcí s pověřeným obecním úřadem oficiálně zavedené na základě sdělení
Českého statistického úřadu dnem 1. ledna 2003
Číselníky obcí s rozšířenou působností oficiálně zavedené na základě sdělení Českého
statistického úřadu dnem 1. ledna 2003
Číselníky správních obvodů hl. m. Prahy oficiálně zavedené na základě sdělení Českého
statistického úřadu dnem 1. ledna 2003
Česká geologická služba - Geofond
Český úřad zeměměřický a katastrální
České vysoké učení technické v Praze
Geografický informační systém
Chráněná oblast přirozené akumulace vod
Informačního systému odpadového hospodářství oficiálně zavedené na základě sdělení
Českého statistického úřadu dnem 1. ledna 2003
Jihočeský kraj
Jaderná elektrárna
Jihomoravský kraj
Krajinná památková zóna
Databáze údajů o krajích a okresech
Krajský úřad Jihočeského kraje
Karlovarský kraj
Lokality pro přirozenou akumulaci povrchových vod (z připravovaného generelu Mze,
dříve Směrný vodohospodářský plán)
Liberecký kraj
Evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů
Ministerstvo dopravy ČR
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Databáze údajů z městské a obecní statistiky a městského informačního systému
Migrační trasy
Migračně významná území
Maloplošná zvláště chráněná území
Ministerstvo životního prostředí ČR
Soustava chráněných území, kterou společně vytváří členské státy Evropské unie
Národní park
Kapitola: Seznam zkratek
SEZNAM ZKRATEK
194
NPP
NPR
NPÚ
NUTS 2
OLK
ORP
OZKO
PBK
PLO
PM10
PO
POH JČK
POPD
POÚ
PP
PR
PRK
PRVKUC
PUPFL
PÚR 2008
PZK
R
RES
RURÚ
SČK
SI
SII
SIII
SLDB
SoNorA
Superstrategie
SWOT analýza
tis.
TTP
TZL
ULK
ÚAP
ÚAP KIT
ÚAP kraje
ÚAP obcí
ÚCL
ÚP
ÚPD
ÚP VÚC
ÚS
ÚSES
ÚZOP
VaV
VFR
VLC
VOC
VÚ
VVTL
VYS
A. PODKLADY
Národní přírodní památka
Národní přírodní rezervace
Národní památkový ústav
Region soudržnosti Jihozápad.
Zkratka pochází z francouzského La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques,
nebo anglického Nomenclature of Units for Territorial Statistics
Olomoucký kraj
Obec s rozšířenou působností (obec 3. typu)
Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší
Pardubický kraj
Přírodní lesní oblasti
Particulate matter (prachové částice o velikosti menší než 10 mikrometrů)
Ptačí oblast
Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje
Plán otvírky, přípravy a dobývání
Obec s pověřeným obecním úřadem (obec 2. typu)
Přírodní památka
Přírodní rezervace
Program rozvoje kraje
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje
Pozemky určení k plnění funkcí lesa
Politika územního rozvoje České republiky 2008 schválená Vládou ČR dne 20. července
2009 usnesením č. 929
Plzeňský kraj
Rychlostní silnice
Registr ekonomických subjektů
Rozbor udržitelného rozvoje území
Středočeský kraj
Silnice I. třídy
Silnice II. třídy
Silnice III. třídy
Databáze údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů
South-North Axis
Dokument Ministerstva dopravy ČR nazvaný „Strategie dopravy jako nevyhnutelná
součást rozvoje ČR do roku 2025 (Superstrategie – green paper)“, verze 03/2011 pro
meziresortní připomínkování
Identifikace silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb
tisíc
Trvalé travní porosty
Tuhé znečišťující látky
Ústecký kraj
Územně analytické podklady
Aplikace umožňující přístup k datům ÚAP prostřednictvím webového rozhraní
Územně analytické podklady kraje
Územně analytické podklady obcí s rozšířenou působností
Úřad pro civilní letectví
Územní plán
Územně plánovací dokumentace
Územní plán velkého územního celku
Územní studie
Území zvýšené ochrany přírody
Výzkum a vývoj
Visual flight rules (pravidla letu za viditelnosti)
Veřejné logistické centrum
Volaite Organic Compounds (těkavé organické sloučeniny)
Vojenský újezd
Velmi vysokotlaký
Kraj Vysočina
Kapitola: Seznam zkratek
195
VZCHÚ
ZCHÚ
ZLK
ZPF
ZÚR JČK
A. PODKLADY
Velkoplošná zvláště chráněná území
Zvláště chráněná území
Zlínský kraj
Zemědělský půdní fond
Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje
POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE
Rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje, 2008, Ekotoxa, spol. s r. o.
Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Jihočeského kraje v roce 2009, ČSÚ
Český
statistický
úřad,
zejména
http://www.czso.cz,
http://vdb.czso.cz/vdbvo/uvod.jsp,
http://www.cbudejovice.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/home
Statistické ročenky Jihočeského kraje 2010 a starší
Program rozvoje Jihočeského kraje 2007 – 2013
Program rozvoje vodovodů a kanalizací v Jihočeském kraji, včetně změn (poslední změna č.4 z roku 2010)
Politika územního rozvoje ČR, 2008
Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje
Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR, ÚÚR 2001
Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR, 2007
Kapitola: Použitá literatura a zdroje
… bude ještě doplněno
196

územně analytické podklady jihočeského kraje

Transkript

Podobné dokumenty

Sborník přednášek ke stažení zde.

2053 Textová cást

územně analytické podklady pro správní obvod

Textová část - Geoportál Jihočeského kraje

Situacni zprava AT+CZ - Fakulta managementu VŠE

odůvodnění

výroční zpráva 2015 - Nadační Fond Betlém nenarozeným

Návod pro připojení a používání Počítačové kolejní sítě a pro správu

Posouzení vlivu UPD na životní prostředí

Funkce Cell, Neighborhood and Zonal Statistic