Farní zpráva 2005 - Římskokatolická farnost Cheb

Transkript

PASTORAČNÍ ZPRÁVA
O ŽIVOTĚ A SLUŽBĚ
ŘÍMSKOKATOLICKÉ FARNOSTI
CHEB
ZA ROK
2005
Římskokatolická farnost Cheb
Pastorační zpráva 2005
OBSAH
1. Kdo jsme? aneb identita...................................................................................................................3
2. Proč existujeme? aneb Poslání.........................................................................................................4
3. Co se dělo? aneb Činnost.................................................................................................................5
3.1 Slavení aneb Liturgie, bohoslužby a modlitba........................................................................5
3.2 Solidarita aneb Diakonie jako služba lásky a spravedlnosti...................................................7
3.3 svědectví aneb Evangelizace slovem, příkladem i spoluprací................................................8
3.4 společenství aneb Obecenství, vztahy a skupiny....................................................................9
3.5 Svatost aneb Učednictví, vzdělávání a růst ke zralosti.........................................................10
3.6 Služby aneb Pastorační spolupráce a projekty......................................................................11
3.7 správa aneb Pastýřské vedení, řízení a administrace.............................................................13
3.8 správcovství aneb Hospodaření s materiálními zdroji..........................................................13
3.9 Struktury aneb Funkční organizace a podpůrné systémy......................................................14
4. Kde žijeme? aneb Střediska............................................................................................................16
4.1 Středisko Cheb......................................................................................................................16
4.2 Středisko Dolní Žandov........................................................................................................16
4.3 Středisko Maria Loreto..........................................................................................................17
5. Co chystáme? aneb Výhled............................................................................................................18
5.1 Konsolidační strategie do léta 2006......................................................................................18
5.2 Výhledy na rok 2006.............................................................................................................19
6. Kolik to stojí? aneb Finance...........................................................................................................20
7. S kým spolupracujeme? aneb Reference........................................................................................22
strana 2 / 24
ÚVODNÍ SLOVO
Milí přátelé,
letošní farní zpráva je, na rozdíl od té loňské, obsahující poměrně podrobnou historii a širší kontext života naší
farnosti, zaměřená především na loňský rok. Proto se po shrnutí toho, jak jsme vloni začali hlouběji chápat naši
identitu (1) a poslání (2), zaměřuje na život a službu farnosti během roku, a to napřed podle jednotlivých oblastí
života a služby (3) a posléze podle jednotlivých středisek či projektů (4). Ke konci je připojen výhled na rok
letošní (5) a stručný souhrn loňské ekonomiky farnosti (6), přičemž celou zprávu uzavírá poděkování
spolupracujícím subjektům s aktualizovaným adresářem kontaktů.
Děkujeme všem, kteří se svými komentáři a připomínkami při farním večeru 30. března 2006 podíleli na
dopracování této zprávy, ale především všem, díky kterým je vůbec o čem psát. A to s vědomím, že písmenky lze
zachytit jen zlomek toho, co se skutečně ve farnosti za poslední rok událo. Spolu s celým farním týmem i
pastorační radou Vám všem přejeme požehnaný rok 2006 a těšíme se na další spolupráci.
V Chebu, 1. dubna 2006
Petr Bauchner, farář, a Petr Hruška, spolufarář
1. KDO JSME? ANEB IDENTITA
„Farní obec“ a „farnost“: Ve světle dále upřesněného základního poslání naši farní obec chápeme jako
SLAVÍCÍ, SLOUŽÍCÍ a SVĚDČÍCÍ SPOLEČENSTVÍ Kristových učedníků a učednic zodpovědné za růst Božího
království mezi lidmi žijícími na konkrétním území chebské farnosti.
Právní postavení: Římskokatolická farnost Cheb je podle kodexu církevního práva (kán. 515, 517 a 518
CIC) natrvalo ustanoveným společenstvím římskokatolicky pokřtěných či do římskokatolické církve
přijatých věřících v Krista, kteří pod pastoračním vedením členů „Společné duchovní správy“ žijí na
diecézním biskupem vymezeném území farnosti, které odpovídá správním obvodům obcí Cheb, Dolní
Žandov, Lipová, Milíkov, Odrava, Okrouhlá, Pomezí n. Ohří, Nebanice a Tuřany. Podle civilního práva
České republiky je Římskokatolická farnost právnickou osobou zaregistrovanou v Rejstříku církevních
právnických osob na Ministerstvu kultury ČR pod č. 8/1-06-079/1994 ze dne 1. 7. 1994. Identifikační
číslo farnosti je 47 72 23 47, sídlo farnosti: 350 02 Cheb, Kostelní nám. 188/15. Jejím zřizovatelem je
Biskupství plzeňské, nám. Republiky 234/35, 301 00 Plzeň 3, IČ 45 33 44 39.
Farníci: Na území, které je chebské katolické farnosti svěřeno, žije podle sčítání z r. 2001 kolem 5.000
katolíků. K bohoslužbám se v chebské katolické farnosti v roce 2005 víceméně pravidelně scházelo
přibližně 300 – 350 návštěvníků (včetně asi 30 – 40 věřících vietnamské komunity). V ještě užším slova
smyslu pak lze mluvit o těch, kteří se rozhodli sdílet svoji osobní, duchovní i materiální
spoluzodpovědnost za jednotu, službu a svědectví právě v chebské katolické farnosti a tuto farnost, při
vší legitimní různosti osobních či skupinových povolání, považují za svůj duchovní domov i úkol. Lze
zatím jen odhadovat, že základní okruh naší farnosti v tomto smyslu může tvořit tak kolem 100 členů
farní obce.
Farní kartotéka: K tomuto odhadu nás vede kromě jiného i fakt, že po výzvě ke svěření základních
kontaktních údajů pro pastorační účely (a to bez jakéhokoli dalšího závazku) bylo koncem roku 2005 ve
farní kartotéce evidováno celkem 85 registrovaných farníků. Žen se zaregistrovalo třikrát více (65) než
mužů (20). Nejmladšímu registrovanému farníku je 10, nejstarší farnici 95 let. Kromě nich se
v kartotéce objevilo 9 osmdesátníků, 19 sedmdesátníků, 18 šedesátníků, 7 padesátníků, 7 čtyřicátníků,
11 třicátníků, 7 dvacátníků a 4 teenageři.
Širší církevní začlenění: Naše farnost je nedílnou součástí místní církve Plzeňské diecéze, jejíž území se
víceméně kryje s kraji plzeňským a karlovarským. Plzeňská diecéze, vedená biskupem plzeňským
Františkem Radkovským, koordinuje své aktivity s ostatními českými a moravskými diecézemi, jejíž
biskupové jsou sdruženi do České biskupské konference, jejíž předsedou je arcibiskup olomoucký Jan
Graubner. Zároveň je nedílnou součástí celosvětové Církve římskokatolické žijící v jednotě s římským
biskupem Benediktem XVI. Prvotní začlenění naší farnosti je však ne organizační, ale teologické,
protože se společně se všemi křesťany chápeme jako součást jedné církve Kristovy: jednoho lidu
Božího, těla Kristova a chrámu Ducha.
strana 3 / 24
2. PROČ EXISTUJEME? ANEB POSLÁNÍ
Žít s těmi zde
i s těmi tam
být láskou dnešku,
zítřku nadějí.
Žít tím co žije
a to, co umírá
provázet k smrti,
co život otvírá.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Posláním Římskokatolické farnosti Cheb je:
NA ZÁKLADĚ KŘESŤANSKÝCH HODNOT
ŽÍT ŽIVOT
S
KRISTEM A PRO KRISTA
SLOUŽÍCÍ ŽIVOTU
S
DRUHÝMI A PRO DRUHÉ
především pak s důrazem na:
pomoc při hledání zdravých pramenů spirituality a SLAVENÍ pro dnešního člověka;
účinnou SOLIDARITU se všemi, kdo trpí jakoukoli nespravedlností, samotou, bolestí či bídou;
srozumitelné SVĚDECTVÍ o hodnotě, radosti a naději lidského života a celého stvoření v Kristu;
rozvíjení zdravé SVATOSTI včetně poradenství v náročných životních situacích;
rozvoj SPOLEČENSTVÍ a kvalitních vztahů v rodinách, obcích, komunitách i širší společnosti;
spolupráci v různých SLUŽBÁCH na základě rozvinutí a využití obdarování a schopností každého.
K tomu je zapotřebí kvalitní týlová PODPORA, především skrze (a) inspirativní vedení, kvalitní řízení a
efektivní administraci celé farnosti; (b) transparentní hospodaření s materiálními zdroji a financemi; (c) další
funkční vzájemně provázané podpůrné struktury a systémy.
Toto poslání chceme naplňovat tak, aby odpovídalo evangeliu a potřebám naší doby.
Vyjádřeno specifičtěji křesťanským slovníkem to pak znamená, že chceme v našich osobních
životech, rodinách, společenstvích a obcích na Chebsku žít z Boží lásky darované nám skrze Krista
v Duchu svatém, tuto Boží lásku skutkem i slovem zprostředkovávat ostatním a být tak obrazem života
a poslání Boží Trojice.
Konkrétně to znamená vrůstáním do podoby Kristovy a spoluprací darů a služeb ve farní obci
(koinonia) uskutečňovat tři základní rozměry poslání církve (leiturgia, diakonia, martyria):
Základní projevy života farní obce:
(učednictví, ř. mystagogia) aneb VRŮSTÁNÍ DO ŽIVOTA v těle Kristově (růst ke svatosti skrze
modlitbu, doprovázení, uvedení do víry, vyučování, katechezi, vzdělávání, formaci);
2. SPOLEČENSTVÍ (obecenství, ř. koinonia) aneb SDÍLENÍ ŽIVOTA v těle Kristově (malé skupiny, vztahy
obecně, farní obec, vztahy s diecézí, ekumenické vztahy);
3. SLUŽBY (spolupráce, ř. synergasia) aneb DĚLENÍ SE O ŽIVOT v těle Kristově (rozmanitost pastoračních
služeb a rolí na základě povolání, darů a schopností každého).
1.
SVATOST
Základní rozměry služby farní obce:
(liturgie, ř. leitourgia) aneb SLAVIT ŽIVOT s Kristem (osobní i společná spiritualita a modlitba,
domácí i veřejné bohoslužby a liturgie);
5. SOLIDARITA (diakonie, ř. diakonia) aneb SLOUŽIT ŽIVOTU s Kristem (služba lásky vůči potřebným a
služba osvobození od závislostí, zla, nespravedlnosti, bolesti a bídy);
6. SVĚDECTVÍ (evangelizace, ř. martyria) aneb SVĚDČIT O ŽIVOTĚ s Kristem (žití a hlásání evangelia slovem,
příkladem i spoluprací v širší společnosti).
4.
SLAVENÍ
Podpůrné organizační systémy farnosti:
a. SPRÁVA (vedení, ř. episkopé) aneb DOPROVÁZET ŽIVOT (zmocňující a sloužící pastýřské vedení, řízení a
administrace, propojení s místní i celosvětovou církví);
b. SPRÁVCOVSTVÍ (ekonomika, ř. oikonomia) aneb SPRAVOVAT NÁSTROJE K ŽIVOTU (efektivní a transparentní
zodpovědné správcovství materiálních a finančních zdrojů);
c. STRUKTURY (organizace, ř. organismós) aneb ROZVÍJET PROSTŘEDÍ K ŽIVOTU (organické, jednoduché a
účinné podpůrné struktury a systémy včetně vykazatelnosti, komunikace a informovanosti).
strana 4 / 24
3. CO SE DĚLO? ANEB ČINNOST
Poté, co v této části uvedeme některé aktivity či procesy, které se týkají farnosti jako celku a podporují
její život a službu ve více z výše uvedených oblastí, v dalších podbodech této kapitoly (3.1 až 3.9) si
život a službu farnosti jako celku rozčleníme podle těchto oblastí jednotlivě.
Pastorace obecně: Jak to bylo zachyceno již i v tzv. „konsolidační strategii“ zformulované na začátku
roku 2005 (viz níže v bodě 5.1), vlastní pastorační služba farního týmu v roce 2005 byla zaměřena
především na snahu o prohloubení či uzdravení vzájemných vztahů a porozumění ve farnosti
(společenství) a na oživení či prohloubení základního vztahu farníků k Bohu (svatost). Celocírkevní „rok
eucharistie“ přispěl k tomu, že i v oblasti liturgie jsme prožívali poměrně zásadní posuny (slavení), včetně
zavedení nových liturgických služeb či pokusů o projasnění služeb v jiných oblastech (služby).
V oblastech vlastní služby lásky (solidarita) a služby slova (svědectví) farnosti navenek pokračovaly již dříve
zaběhnuté charitativní či kulturní aktivity a spíše jsme se snažili zmapovat terén a připravit půdu pro
další rozvoj těchto klíčových oblastí v příštích letech.
Podpora pastorace: V podpůrných oblastech bylo hodně energie farního týmu věnováno na jedné
straně stabilizaci organizačně-správního prostředí (struktury) a vyřešení situace kolem klíčových či
zátěžových budov ve farnosti (správcovství), na straně druhé pak tvorbě farního týmu, formaci pastorační
rady, vyhledávání zodpovědných spolupracovníků a počátkům formulace dlouhodobé pastorační vize
farnosti (správa). Během tohoto procesu společného učení se byly také zformulovány základní oblasti
života a služby farnosti, které v této Farní zprávě používáme pro její strukturalizaci.
Centrální aktivity farnosti: Kromě aktivit zachycených níže v jednotlivých oblastech života a služby
farnosti se farnost v roce 2005 setkala při několika klíčových příležitostech pronikajících více oblastí
jejího života a spojujících její jednotlivá střediska do jednoho celku. Při těchto setkáních bylo možné
vnímat určitou sice pomalou, ale přesto trvalou tendenci k zapojování více a více farníků do života
farnosti a k postupnému překonávání určitých animozit, konkurenčního myšlení či neochoty vnímat
potřeby těch, kteří jsou „jiní“. Z těchto celou farnost spojujících aktivit lze jmenovat např.:
• slavení velikonočního Tridua včetně jeho rozvinutí při dalších doprovodných setkáních jako byla
křížová cesta městem či noční oslavy po velikonoční vigilii se slavením iniciačních svátostí Elišky
Tumidalské
• květnový poutní Vikariátní den na Loretě, červnový Farní den v Chebu s mapováním historie
farnosti a míst požehnání, podzimní poutní Farní dny s biskupem s odkrýváním, kým jsme jakožto
farnost a se slavením svatováclavské a svatomichalské poutě a loretánského posvícení
• účast na květnových Dnech víry v Plzni, zářijové Diecézní pouti v Teplé a na vlastních farních
poutích pořádaných většinou ve spolupráci se Spolkem Maria Loreto (sv. Anna, Javořina, Sv. Hora,
Kappel)
• lednová Tříkrálová sbírka, která k modlitbě, spolupráci a svědectví spojila skupiny a lidi
nejrůznějšího zaměření
3.1
SLAVENÍ ANEB LITURGIE, BOHOSLUŽBY A MODLITBA
Do této oblasti služby farnosti patří jak slavení veřejných bohoslužeb či liturgie, tak osobní i společný
modlitební život farníků a malých skupin (který se samozřejmě silně prolíná s oblastí „svatosti“ či
„učednictví“; viz 3.4).
Proces obnovy liturgie: V oblasti slavení bohoslužeb a života modlitby byl v roce 2005 kladen důraz
na konsolidaci liturgie a liturgických služeb podle v církvi všeobecně platných směrnic. Tento proces
nebyl pro farnost ani faráře vůbec jednoduchý, protože slavení eucharistie se dotýká jádra křesťanské
víry a většina věřících je do něj srdcem velmi zaangažována. Navíc je oblast liturgie oblastí, která je
v dnešní církvi obecně velmi kontroverzní a je někdy neuralgickým bodem vedoucím dokonce ke
schizmatu (viz např. Bratrstvo Pia X., tzv. „lefébristé“, neuznávající liturgickou reformu II. vatikánského
koncilu, nebo naopak různé tzv. „progresivní“ výstřelky v některých západních zemích vedoucích
k vyprázdnění smyslu eucharistie). Každá změna, i když to je změna v intencích celocírkevních směrnic,
je proto v této oblasti často vnímána jako něco nežádoucího. I za takto náročných východisek se však
strana 5 / 24
zdá, že nakonec (až na některé výjimky) došlo k ochotě ke vzájemnému naslouchání lidí s různými
potřebami a zkušenostmi a že se podařilo začít spoluutvářet a spoluslavit liturgii, která má alespoň
počáteční kapacitu „uvítat“ každého a spojit v sobě „nové i staré“. K tomu, dle mého, přispěly např.
následující aktivity:
• rubrika „Rok eucharistie“ od dubnového do listopadového čísla farního Zpravodaje
• slavení „Těla a Krve Páně“ a setkání „Liturgické soboty“ v červnu a s tím související iniciace
přípravy k pověření k liturgickým službám dočasných lektorů a akolytů a zahájení procesu
přizpůsobení vnějších postojů při liturgii celocírkevním směrnicím
• cyklus úvah o liturgii při středečních mších svatých u sv. Václava
• zkušenost se slavením eucharistie v různých prostředích (např. poutní mše v kostele Zvěstování P.
M. či na Loretě, eucharistie s biskupem na Farních dnech, Dnech víry či Diecézní pouti, mše
v přírodě na farní dovolené, mše ve farním sále při rekolekcích či seminářích nebo slavení
eucharistie u lůžka nemocného) a různých formách (např. jak živé rodinné mše, tak slavnostní mše
se sborem, tiché čtvrteční mše nebo latinské roráty)
• „profilované“ mše přes týden (nedělní, seniorská, loretánská, biblická, meditativní, klasická a
skupinová)
• slavení velikonočního Tridua v celém jeho rozvinutí do plnosti třídenní liturgie
Slavení eucharistie: Všechny tyto změny a proměny vnitřních i vnějších postojů se samozřejmě děly
uprostřed pravidelného slavení mešních bohoslužeb. V roce 2005 byly mše i nadále slaveny v neděli
ráno v 9:00 v Chebu (v letním období u sv. Mikuláše, v zimním u sv. Václava), v neděli dopoledne v
10:30 v kostele sv. Michaela či (přes zimu) ve farním sále v Dolním Žandově, v neděli večer v 18:00
v Chebu u sv. Václava, každých 14 dní se také u sv. Václava od 20:00 slaví mše svatá pro vietnamskou
komunitu. Ve všedních dnech byly slaveny v pondělí „seniorské“ mše na střídačku v penzionech a
domově důchodců, v úterý „loretánské“ mše jednou za 14 dní v letním období na Loretě, ve středu
„biblické“ mše s rozhovorem nad Písmem v kapli u sv. Václava od 18:00, od podzimu ve čtvrtek tiché
„meditativní“ mše od 18:15 ve farním sále s následnou eucharistickou adorací (v adventní době
čtvrteční „rorátní“ mše od 6:00), v pátek „klasické“ mše od 18:00 (v zimě od 17:00) u sv. Václava a o
některých sobotách „skupinové“ mše pro různé specifické skupiny farníků (většinou jednou za měsíc
tzv. „rodinné“ mše přizpůsobené dětem nebo mše v rámci různých formačních setkání či víkendů).
Modlitební život: Na podzim byl vytvořen prostor pro pravidelnou modlitbu breviáře (tzv. Denní
modlitby církve) na faře, a to v pondělí ráno pro ranní chvály a v úterý večer pro nešpory (účast kolem
4 až 8 lidí). Během adventní doby se skupina věřících (kolem 8 lidí) scházela každý den kromě neděle od
6:00 hod. ráno v kostele sv. Václava k „modlitebním rorátám“ (ve čtvrtek se mší svatou s účastí kolem
20). Na prohloubení v osobní modlitbě také byla zaměřena adventní rekolekce na téma „Pane, nauč nás
modlit se“ nebo cyklus pátečních promluv o růženci. K osobní adoraci je stále tradiční příležitost každý
první pátek hodinu přede mší, nově pak po každé večerní čtvrteční mši ve farním sále. Prostory ke
společné spontánní modlitbě jsou trvale v různých domácích skupinkách, o prvních středách večer na
faře nebo každý den od 7:00 v kapli u sv. Václava.
Chrámový sbor a hudba: Chebský chrámový sbor se i během roku 2005 nadále pravidelně scházel
pod vedením Heleny Müllerové každý čtvrtek, a při větších slavnostech (kromě velkých svátků např.
pouť v D. Žandově s biskupem) svým zpěvem pomáhal prohloubit naše slavení liturgie. Pro radost
svou i ostatních sbor občas vyrážel i mimo farnost (např. na pouť do Nové Role, do Vejprt, na setkání
sborů do Plzně apod.). Službu hry na varhany zajišťovaly varhanice Heleny Müllerová, Irma Petrlíková
a Miroslava Wolfová. Martina Kolářová dále pokračovala v péči o údržbu varhan u sv. Mikuláše a
v organizaci Chebského varhanního léta.
Slavení svátostí v číslech: Během roku 2005 jsme ve farnosti slavili křest 17 dětí a 1 dospělá farnice,
(která byla zároveň biřmována a přijala poprvé eucharistii), k prvnímu přijímání přistoupily 2 děti, do
církve se navrátil 1 věřící, z církve vystoupili 2 lidé, církevní sňatky byly 3, pomazání nemocných 30
individuálně a 60 při společné bohoslužbě, rozloučili jsme se se 30 věřícími. Ke slavení eucharistie se
nás schází průměrně 200 v Chebu a 20 v Dolním Žandově. Oproti loňsku má většina těchto údajů
strana 6 / 24
(kromě pohřbů a pomazání nemocných) mírně sestupný charakter, což je známkou, že farnost
(minimálně v oblasti účasti na liturgii) nadále stárne.
3.2
SOLIDARITA ANEB DIAKONIE JAKO SLUŽBA LÁSKY A SPRAVEDLNOSTI
V oblasti „solidarity“ či „diakonie“, tedy služby milosrdné lásky a spravedlnosti vůči nejpotřebnějším ve
společnosti, ve farnosti během roku 2005 působil především tým Farní charity Cheb (věnující se
především provozování sociálního šatníku a organizaci Tříkrálové sbírky), ale probíhala také určitá
spolupráce s Noclehárnou Betlém (azylová noclehárna pro muže bez přístřeší řízená přímo z Diecézní
charity), s občanským sdružením Kotec (provozujícím v jednom křídle naší fary Kontaktní centrum pro
protidrogovou prevenci a práci s drogově závislými) a se Společenstvím (Jan 10) (věnujícím se sociální
práce s bezdomovci z Mariánských Lázní, kteří také pracují na rekonstrukci našeho farního centra).
Farní charita: Služba týmu dobrovolníků Farní charity (FCH) pod vedením Josefa Kašpara i v roce
2005 přinášela do diakonické služby farnosti lety osvědčený standard. Pravidelná činnost spočívala
především v poskytování služeb hygienické očisty a sociálního šatníku v Centru sv. Alžběty. Šatník byl
využíván především tzv. „úředně sociálně slabými“ rodinami, bezdomovci, Noclehárnou Betlém a
chebskou nemocnicí, ale i všem návštěvníkům, kteří se cítí být sociálně slabými. Podle potřeby byla také
poskytována pomoc pro na státní hranici zadržené utečence z humanitárního miniskladu. Tým
přibližně dvanácti pravidelných dobrovolníků FCH během r. 2005 odsloužil 1596 hodin. Při větších
jednorázových akcích pomáhají FCH další dobrovolníci, včetně chebských skautů. Největší
jednorázovou akcí organizovanou FCH byla opět lednová Tříkrálová sbírka, při které se v r. 2005
vybralo téměř 100.000,- Kč (většina z 65%, které zůstaly v místě, byla věnována na provoz Noclehárny
Betlém, 2.500,- Kč bylo odesláno na charitní konto pomoci jihovýchodní Asii, 10.300,- Kč si FCH
ponechala na péči o osamělé a potřebné občany). U příležitosti velikonočních a vánočních svátků a ke
Dni matek dobrovolníci FCH navštívili a dárkem obdarovali klienty léčebny Carvac a Domova
důchodců v Chebu. Velmi vydařenou akcí byl také květnový Charitní bál, který pracovníci FCH využili
k neformálnímu setkání se sponzory. Na Štědrý den se pak uskutečnila již tradiční štědrovečerní večeře
pro lidi bez domova v Noclehárně Betlém. Jednou měsíčně je činnost FCH duchovně podporována
společnou modlitbou růžence.
Strukturální začlenění Farní charity: Přesto, že Farní charita je či má být integrální součástí
diakonického poslání farnosti, je zároveň také jakožto účelové zařízení Diecézní charity Plzeň
samostatným právním subjektem řízeným přímo ředitelem DCHP jako jejím statutárním zástupcem.
Strukturální provázanost FCH s farností je dána tím, že ředitel FCH a další čtyři členové Rady FCH
jsou jmenováni či odvoláváni na návrh faráře. Pastorační provázanost by měla být realizována tím, že
farář či jím pověřený kněz či jáhen vykonává pastorační péči a duchovní doprovázení spolupracovníků a
klientů FCH (v roce 2005 byl tímto úkolem pověřen P. Petr Hruška). Zástupce FCH je navíc také
členem Pastorační rady farnosti. Ze všech těchto důvodů je FCH vedením farnosti vnímána jako jeden
z nejvýznamnějších partnerů, se kterým má farnost zájem v dlouhodobém výhledu rozvíjet intenzivní
spolupráci v oblasti diakonie. Tato spolupráce se však zatím daří spíše jen v rámci konkrétních větších
akcí (především Tříkrálové sbírky). Hlubší koncepční koordinaci představ o rozvoji charitních či
diakonických služeb na území naší farnosti a systematickou formaci spolupracovníků FCH se v roce
2005 příliš rozvinout nepodařilo. Začátkem letošního roku byly však určité nadějné kroky tímto směrem
iniciovány.
Pastorační služba nemocným v LDN: Nově se v roce 2005 rozběhla služba pastoračních návštěv
klientů léčebny dlouhodobě nemocných Carvac v Chebu (LDN). Té se za metodického a pastoračního
vedení P. Petra Bauchnera pravidelně účastní asi 6 žen, které navštěvují klienty, kteří projevují zájem o
pravidelný kontakt. Některé navštěvují denně, jiné v týdenním či jiném režimu. Dvakrát do měsíce se
věnují službě na celém oddělení, kdy navštěvují prakticky všechny nemocné. Cílem návštěv je, kromě
navázání a žití vztahů s lidmi odkázanými na pomoc z vnější, také poskytnout duchovní orientaci ve
zkouškách života.
strana 7 / 24
Rubrika Pomoc potřebným: Od prosince 2005 je ve Zpravodaji naší farnosti zavedena rubrika
„Pomoc potřebným“, která má sloužit jako jeden z nástrojů dlouhodobé formace celé farnosti vedoucí
ke větší citlivosti pro diakonický rozměr života a služby farnosti.
Komunitní plánování: Během roku 2005 byla dále příležitostně rozvíjena spolupráce mezi městem,
farností a charitou v oblasti tzv. „komunitního plánování v sociálních službách“, kde členkou tzv. hlavní
„triády“ je Brigita Loosová. Zdá se však, že dlouhodobější, koncepčnější a strategičtější přístup
k zmapování potřeb našeho okolí i možností naší farnosti a charity je ještě před námi. Možná že právě
ve spolupráci v komunitním plánování leží určitý nevyužitý potenciál v tomto směru.
Fondy finanční solidarity: Farnost se také ve svém rozpočtu postupně učí vytvářet prostor na
realizaci finanční solidarity s vybranými sociálními, charitativními či humanitárními projekty. Tento
prostor byl v roce 2005 zatím využit ve formě mimořádných sbírek na zmírnění humanitární katastrofy
v Asii (přes 40 tis. Kč), tradičních „účelových sbírek“ vyhlašovaných diecézí (např. na bohoslovce,
svatopetrský haléř, na diecézi, na diecézní charitu, pro sociálně slabší mládež na setkání s papežem
apod., celkem přes 60 tis. Kč), účelových sbírek na místní sociální potřeby (přes 6 tis.) či sbírky „postní
dar“, která byla prostřednictvím Farní charity určena na stavbu studny v Bolívii (cca 5 tis. Kč). Určitým
projevem solidarity jsou i odvody farnosti do svépomocného fondu a fondu oprav a investic na
biskupství, ze kterých jsou finančně podporovány slabší farnosti (celkem téměř 45 tis. Kč). Celková
částka takto projevené solidarity farnosti jako celku je tedy 160 tis. Kč (tj. asi 7,6 % našich běžných
příjmů za rok 2005).
Noclehárna Betlém: Díky skutečnosti, že mnoho bezdomovců či lidí v krizi zazvoní nejprve na faru,
stává se někdy farní kancelář jakýmsi zprostředkovatelem služeb Noclehárny Betlém provozované
Diecézní charitou Plzeň. S vedoucím ubytovny panem Pavlem Bartákem je farnost v dobrém
pracovním i osobním kontaktu. Klienti noclehárny v roce 2005 také spolupracovali na rekonstrukci
farního centra.
Kontaktní centrum Kotec: Totéž, i když v mnohem menší míře, platí o Kontaktním centru Kotec
(středisku Kotec o. s. z Mariánských Lázní), které má pronajato v přízemní křídlo farní budovy.
Spolupráce zde však, podobně jako rok předchozí, zatím i v roce 2005 spočívala víceméně v poskytnutí
prostor tomuto projektu a občasných osobních kontaktech s jeho provozovateli.
Osobní iniciativy: Kromě těchto organizovaných forem charitativní či sociální služby se někteří farníci
věnují osobním, pravidelným či příležitostným, návštěvám starých či osamělých lidí nebo se zapojují do
některých na farnosti zcela nezávislých aktivit (jako např. spolupráce na projektu služby dětem
z kojeneckého ústavu v Aši „Otevřená náruč“, zapojení se do projektu „Adopce na dálku“ či sociální
práce s bezdomovci z Mariánských Lázní, kteří pod vedením Jaromíra Jirásky v roce 2005 pracovali jak
na rekonstrukci Farního penzionu, tak Farního centra).
3.3
SVĚDECTVÍ ANEB EVANGELIZACE SLOVEM, PŘÍKLADEM I SPOLUPRACÍ
V oblasti svědectví o Kristu neboli evangelizace slovem, příkladem či spoluprací se farnost v roce 2005
zaměřovala opět spíše na přípravu půdy pro pozdější možná svědectví o Kristu (tzv. „preevangelizace“)
a na udržení dobrých partnerských vztahů k širší občanské společnosti, než na nějaké přímé
evangelizační projekty.
Spolupráce v oblasti kultury: Na kulturním poli pokračovala spolupráce s pořadateli Chebského
varhanního léta (Ing. Vystyd, Martina Kolářová). V rámci koncertů se otevřela možnost oslovit
přítomné posluchače duchovními úvody jednotlivých koncertů. Dalšími subjekty, kteří nabídli
spolupráci, byla SZŠ (několik vyučovacích hodin v rámci občanské nauky) a organizátorka výchovných
koncertů Martina Kolářová (kulturní pásmo v galerii Klára). Otevřenost vůči širší veřejnosti se
projevovali i nadále pořádáním tradičních adventních či vánočních koncertů nebo poskytnutím
prostoru pro ně, ale také např. koncertu našeho sboru a rodiny Wolfovi k poctě sv. Cecílie.
Spolupráce s občanskou společností: Spolupráce se širší občanskou společností se rozvíjela hlavně
na poli přípravy projektu budoucího využití františkánského kláštera, samozřejmostí se stalo vzájemné
reprezentování farnosti na kulturních a společenských událostech pořádaných radnicí (novoroční přijetí
strana 8 / 24
se žehnáním městu Cheb a jiné), opačně i představitelé města byli zváni na významné akce pořádané
farností (pouť, česko-německá setkání atd.).
Zpřístupnění našich kostelů: V letním období i loni fungovala průvodcovská služba ochotných
jednotlivců či dvojic v kostele sv. Mikuláše (celkem 25 dobrovolnic pod vedením Brigity Loosové), která
přispěla k tomu, aby „za nás mohly mluvit kameny“. Stejně důležitá služba byla poskytována týmem
spolku Maria Loreto na tomto poutním místě (viz níže bod 4.2). V obou případech se postupně učíme
poskytovat tuto službu jako projev pohostinnosti a jako prostor ke svědectví nejen historického, ale i
současného života farnosti.
Přímá evangelizace: Asi největším počinem na poli přímé evangelizace byla v loňském roce vánoční
půlnoční bohoslužba pořádaná v ekumenické spolupráci spolu s Českobratrskou církví evangelickou,
Bratrskou jednotou Baptistů a Křesťanským společenstvím. Půlnoční bohoslužba tvořená pásmem
slova, biblických čtení, koled a modliteb měla velmi příznivý ohlas a vyznačovala se velkou kázní a
pozorností zúčastněných.
3.4
SPOLEČENSTVÍ ANEB OBECENSTVÍ, VZTAHY A SKUPINY
Zvláštní důraz byl v roce 2005 kladen na rozšíření možností k prohloubení vztahů a ke vzájemnému
porozumění si mezi různými skupinami a jednotlivci v celé farnosti, ale také na udržení dobrých vztahů
na diecézní, ekumenické, občanské a mezinárodní úrovni.
Vztahy mezi lidmi: Důraz v kázáních a vyučováních, který byl v roce 2004 dáván ve farnosti na
posílení a prohloubení vztahů, se v roce 2005 přenesl spíše do širší nabídky akcí podporujících
vztahovou vitalitu. Velkého ohlasu se dočkal první farní ples, kterého se zúčastnilo kolem 130 farníků i
jejich přátel a dalších hostí. Farní dovolená naplánovaná na začátek srpna na Horní Blatnou se i přes
nepřízeň počasí stala milou zkušeností pro asi 30 zúčastněných. Při společných vycházkách, sportu,
hrách a společně strávených večerech jsme se znovu přesvědčovali, že si máme navzájem co dát a
vzájemně se obohatit. Na konci října jsme se tak znovu sešli alespoň na víkend v Dolním Žandově a
tam podnikli za hezké účasti i dětí a několika místních obyvatel farní zabijačku. Společnou práci,
posezení a s dětmi pořádané hry zpestřily i dobové kostýmy zúčastněných. Celé akce se zúčastnilo asi
50 dospělých a dětí, vydatnou pomocí byli i bezdomovci z Mariánských Lázní. Po tomto setkání se v
Dolním Žandově společné víkendy začaly vždy asi po dvou měsících cyklicky opakovat.
Vztahy mezi skupinami: Kromě prohloubení vztahů na obecné rovně důvěry, úcty, naslouchání a
respektu jsme si také položili za cíl alespoň částečné překonání určité rivality či vzájemných předsudků
mezi některými skupinami ve farnosti. Především výše uvedené aktivity a akce částečně přispěly i
k tomuto cíli, i když na druhé straně se zdá, že někdy se vztahy podařilo prohloubit spíše v určitém
užším okruhu lidí intenzivněji spolupracujících s farním týmem. Za zmínku coby „společenstvítvorné
akce přes hranice zaběhlých skupin“ (kromě centrálních akcí zmíněných již v úvodu k této kapitole jako
třeba Tříkrálové sbírky) stojí např. únorový Farní ples a květnový Charitní bál (pořádaný FCH), různé
oslavy u příležitosti poutí, životních výročí či svateb na faře či po domácnostech nebo několika brigád
(např. na Loretě, která byla již tradičně završena opékáním špekáčků). I tak se však zdá, že k vizi
farnosti jako k velké rodině menších skupin a společenství musíme ujít ještě pořádný kus cesty.
Malé skupiny: Do oblasti vztahů a společenství patří i podpora malých skupin, společenství či týmů
(např. Písečná, Skalka, Zlatý vrch, chrámový sbor, Farní charita, spolek Maria Loreto, KKŽ) nejen za
účelem společné služby, ale také k vytváření prostorů konkrétních osobních závazných vztahů
umožňujících spoluzodpovědnost a růst. K tomu sloužilo především formační setkání malých skupin
na faře o prvních středách v měsíci. Je však pravda, že péče farářů o tyto skupiny byla v roce 2005
poznamenána jak nedostatkem času a tím poměrně málo častým kontaktem, tak některými
podpovrchovými napětími a nesmířenými různostmi v přístupu k pastoraci či spiritualitě.
Vztahy v diecézi: Na celodiecézní rovině se (kromě účasti na Dnech víry a Diecézní pouti) vztahy
mezi naší farností a ostatními křesťany v diecézi rozvíjely spíše na bázi osobních kontaktů farníků či
farářů. Kromě pravidelných vikariátních konferencí pro faráře lze např. zmínit pro některé farníky
důležité kontakty s farnostmi z vikariátu jako jsou Františkovy Lázně (někteří starší farníci a rodiny),
strana 9 / 24
Mariánské lázně (mládež z D. Žandova), Skalná (mládež z Chebu) či Teplá (některé rodiny), ale také
další kontakty jako např. s komunitou Noe v Holostřevech, františkánskou farností v Plzni či
s aktivitami diecézního Centra pro rodinu. Na rovině organizace spolupráce se v r. 2005 nadále rozvíjela
oboustranně plodná, i když někdy ne příliš snadná komunikace mezi farním týmem a některými
odděleními Biskupství plzeňského, případně i některé pracovní kontakty s generálním vikářem či jednu
či dvě pastoračně-reprezentativní návštěvy biskupa ve farnosti.
Ekumena: Vztahy v ekumenickém rozměru byly i nadále udržovány jak na úrovni setkávání vedoucích
jednotlivých sborů a církví (každoměsíční setkání), tak při příležitostné spolupráci na různých
modlitebních a evangelizačních akcích (Týden modliteb za jednotu, Hod Beránka, Modlitby žen,
půlnoční bohoslužba, různá evangelizační setkání, účast na modlitbách druhých společenství).
Především spolupráci při půlnoční lze vnímat jako určitou výzvu k postavení vztahů mezi jednotlivými
chebskými církvemi na kvalitativně hlubší úroveň, protože se zdá, že zde, podobně jako v oblasti
předchozí, leží ještě poměrně nevyužitý potenciál do budoucna.
Zahraniční církevní vztahy: Vztahy s církví v zahraničí, v praxi především s našimi německými
sousedy, byly v roce 2005 dále rozvíjeny nejen na tradiční rovině spolupráce kolem Lorety, ale také díky
sondážním setkáním s křesťany z farnosti Wernersreuth za účelem navázání partnerské spolupráce při
přípravě možného „zrcadlového projektu“ nazvaného předběžně „Škola učednictví“ / „Ministrantská
škola“. Na tradičně dobré úrovni trvaly také vztahy naší farnosti s farností Waldsassen, která nám
solidárně přispěla 150 tis. Kč na rekonstrukci farního centra.
Širší občanská společnost: V roce 2005 se spolupráce mezi naší farností a městem Cheb i nadále
udržela na velmi dobré úrovni. Po převodu kostela Zvěstování P. M. městu byl za pomoci farnosti
během roku dojednán prodej celého zbývajícího komplexu františkánského kláštera městu Cheb
(původním vlastníkem bylo Biskupství plzeňské). Zde je ovšem třeba konstatovat, že způsob
vyjednávání Biskupství plzeňského o ceně dobrým vztahům mezi městem a farností příliš neprospěl.
Spolupráce s městem ale i tak pokračovala i nadále, a to hlavně na poli přípravy projektu Centrum
Františkán. Samozřejmostí se stalo vzájemné reprezentování farnosti na kulturních a společenských
událostech pořádaných radnicí (např. novoroční přijetí se žehnáním městu Cheb a jiné), opačně i
představitelé města byli zváni na významné akce pořádané farností či farní charitou (svatováclavská
pouť, česko- německá setkání, zahájení Tříkrálové sbírky apod.).
3.5
SVATOST ANEB UČEDNICTVÍ, VZDĚLÁVÁNÍ A RŮST KE ZRALOSTI
Oblast nazvaná „svatost“ zahrnuje jak osobní a společné dozrávání do podoby Kristovy (tj. ke
„svatosti“), tak formační, katechetické či vzdělávací aktivity pro děti i dospělé tento růst podporující (na
osobnostní i intelektuální rovině).
Růst ke zralosti v Kristu: Obecně lze říci, že u poměrně široké skupiny lidí je pozorovatelný zvyšující
se zájem o různé formační příležitosti vedoucí ke hlubšímu učednictví a přátelství s Kristem. Příkladem
může být třeba nečekaně vysoká účast na adventní rekolekci o modlitbě (kolem 25 lidí), na podzimnězimním semináři „Tři barvy Tvých darů“ (kolem 15 lidí) či široký zájem o denní četbu doprovázející
farní exercicie „Život v Kristu“ v postní a velikonoční době (kolem 80 rozebraných sešitků).
Svátost smíření a osobní doprovázení: Růst v Kristu proces učednictví je velmi vhodně podporován
pravidelným slavením svátosti smíření a využíváním služby duchovního doprovázení či osobních
pastoračních rozhovorů. Zdá se však, že ve farnosti není potenciál těchto dvou důležitých služeb zatím
plně doceněn a využíván. Je zde sice u mnoha farníků poměrně zaběhnutá tradice každoměsíční
zpovědi, avšak v praxi zůstávající na rovině spíše formálního vyznání. Hlubší pastorační či svátostné
rozhovory se odehrávají většinou spíše v rámci některých seminářů či rekolekcí (např. rekolekce pro
manžele pořádané Centrem pro rodinu z Plzně, farní semináře či víkendy apod.). Jen pomalu si farníci
zvykají na možnost požádat některého z kněží (nebo z jiných zralých věřících) o pravidelný duchovní či
pastorační rozhovor, ke hlubším rozhovorům pak často dochází jen při nějakých krizových situacích.
Proto jsme se pokusili od podzimu nabídnout pravidelný prostor pro takovéto pastorační či zpovědní
rozhovory během eucharistické adorace po čtvrtečních mších ve farním sále. Ani tato příležitost však
zatím příliš využívána není.
strana 10 / 24
Katecheze a vzdělávání dospělých: Oblast osobního růstu nutně doplňuje i oblast vzdělávání ve víře
a v Písmu svatém. K tomu posloužil např. květnový „biblický víkend“ či podzimní , „kérygmatický
víkend“ v D. Žandově, velmi podařená výstavka různých překladů a vydání bible na Den bible
v listopadu, rubriky „Cesty víry“ a „Rok eucharistie“ ve Zpravodaji, nabídka prodeje a zapůjčení knih
z Farní knihovny, biblické rozpravy a cyklus o „Lectio divina“ (duchovní četbě Písma) při středečních
mších. Katecheze před přijetím svátostí se zúčastňovaly jednak čtyři snoubenecké páry (jeden pak
svatbu odložil), jednak rodiče dětí, které byly pokřtěny.
Katecheze dětí a mládeže: Katecheze dětí pokračovala vždy ve středu ve dvou skupinkách (menší
děti a starší děti). Menší děti měla do prázdnin na starosti Hedvika Denková, kterou v novém školním
roce vystřídala Helena Müllerová. Starší děti měl na starosti P. Bauchner. Dvě z mladších dětí se během
roku připravily k prvnímu svatém přijímání. Mládež započala přípravu na biřmování víkendovými
programy „Cesta víry“, na které navazovalo páteční setkávání na faře v Chebu a v M. Lázních.
Pastorační práce s dětmi a mládeží je zachycena ještě dále v rámci bodu věnujícího se pastorační
spolupráci a službám ve farnosti (viz bod 3.6).
Filmový klub: Do oblasti věnující se učednictví lze svým způsobem zařadit i pokus o jakýsi farní
„filmový klub“, ve kterém jsme zvláště v první polovině roku promítali různé náročnější (a občas i
oddechové) filmy, jako např. Lea, Útočiště, Umučení Ježíše Krista, Hledá se Nemo, Rabín, kněz a
krásná blondýnka, Svatební cesta do Jiljí, Bumerang či Křížová cesta životem). Přímo do kina větší
skupina farníků zašla např. na český film Anděl Páně.
3.6
SLUŽBY ANEB PASTORAČNÍ SPOLUPRÁCE A PROJEKTY
Jedním důležitým bodem tzv. „konsolidační strategie“, která byla v roce 2005 naplňována (viz déle bod
5.1), bylo kromě jiného připravit půdu pro to, aby farníci přebírali dílčí zodpovědností za různé oblasti
života a služby farnosti. Pod tuto oblast „pastorační spolupráce“ pak patří i jakékoli krátkodobé či
dlouhodobé služby a projekty zaměřené na vlastní křesťanskou službu nebo na rozvoj rozmanitosti
služeb a rolí uvnitř farnosti založených na používání schopností a darů jednotlivců a skupin.
Pastorační spolupráce: V jednotlivých sférách života farnosti si oba faráři rozdělili své oblasti
zodpovědností a v těchto oblastech hledali další spolupracovníky, kteří by v dílčích oblastech těchto sfér
mohli sloužit a nebo za ně i převzít zodpovědnost. Vznikaly tak malá společenství života, diakonické
služby (návštěvy LDN), starost o děti, liturgické služby, hlídání kostelů atd. Některé tyto zodpovědnosti
navázaly na služby, které ve farnosti už spontánně fungovaly, některé byly personálně nově obsazeny,
některé vznikly nově. Během roku se uskutečnily dvě velká setkání všech spolupracovníků farnosti,
kterých se zúčastnilo vždy kolem 30 lidí. Kromě toho byla nabízena specifická formace pro některé
týmy a služby (především liturgické služby, ale také tým spolupracovníků Lorety či skupina navštěvující
nemocné).
Služby a spolupracovníci: Do širšího týmu pravidelných dobrovolných spolupracovníků patřili v roce
2005 následující farníci (kromě pastorační a ekonomické rady, které jsou zmíněny níže v bodě 3.4):
liturgická hudba a sbor (Helena Müllerová), varhanice (Helena Müllerová, Irma Petrlíková, Miroslava
Wolfová, Martina Kolářová a Jiřina Caldová), liturgické služby (Jana Flašková, Blanka Jirásková, Zdenko
Kyznar, Zdenka Kyznarová, Veronika Peťovská, Jana Karasová, Alena Kovaříková, Brigita Loosová,
Petr Novotný, Jiří Pospíšil, Zdeňka Skubeničová, Václav Šefčík, Eliška Tumidalská, Eva Vávrová,
Martina Belasová, Růžena Jírová, Martin Svatek, Štefan Karban), ministranti (Stanislav Müller, Václav
Mužík, Štefan Karban, Patrik Lavrinčík, Karel Fuchs), Maria Loreto (Alena Kovaříková, František
Stach, José Kočí a tým spolku Maria Loreto), Farní charita (Josef Kašpar, Hedvika Kašparová, Gabriela
Mužíková, Jaroslava Haklová, Evženie Matějková, Brigita Loosová a tým spolupracovníků), návštěvy
nemocných (Marie Kočí, Růžena Jírová, Jaroslava Haklová, Brigita Loosová, Helena Müllerová, Jana
Karasová), Klub křesťanských žen (Alena Divíšková), farní administrativa a finance (Zdeňka
Skubeničová, Jiřina Caldová, Marie Šalátová), Zpravodaj (Jana Karasová, Dana Kučerová, Martina
Belasová a Jana Klíchová), nástěnky (Martina Belasová), kostelnice sv. Václav (Brigita Loosová),
kostelnice sv. Mikuláš a koordinace liturgických služeb (Eliška Tumidalská), kostelníci sv. Michael
(Zdenko Kyznar a Zdenka Kyznarová), katecheze dětí (Helena Müllerová), pastorace dětí (Eva a Jiří
strana 11 / 24
Kolafovi, Helena a Láďa Šviderovi, Marie Nováková), pohostinnost a úklid fary (Jana Karasová, Anna
Račanová, Jaroslava Haklová), farní knihovna (Terezie Staňková, Petr Beran, Marie Šalátová),
společenství mládeže (Terezie Petríková, Martina Belasová, Ondřej Jiráska a další), akce pro děti (Eva
Kolafová a další), vedení malých skupin (Miluše Kantorová, Vlasta Černochová, Anička Račanová, Jana
Karasová), služby v kostele sv. Mikuláše (Brigita Loosová a tým), živý růženec (Terezie Staňková),
Rodina Neposkvrněné (Margita Eichlerová), penziony (Marie Dvořáková, Marie Kočí), farní kronika
(Petr Beran), Chebské varhanní léto (Martina Kolářová).
Specifické kategorie: Většina z výše uvedených služeb by si zasloužila vlastní odstavec. O některých je
pojednáno v rámci jiných částí této zprávy (slavení, solidarita, střediska apod.). Zde konkrétněji zmiňme
alespoň některé kategorie farníků, kterým byla i v roce 2005 věnována zvláštní pozornost: děti, mládež,
rodiny, senioři, nemocní, ženy a vietnamská komunita. Dlouhodobě pociťovaným nedostatkem je velmi
malý pastorační či osobní kontakt s muži ve farnosti.
• Mládež: Mládež se pod patronací P. Petra Hrušky během roku 2005 zformovala do dvou
partnerských skupin; jedna se scházela v Chebu na faře (mladí z Chebu a Salajny), druhá pak na faře
v M. Lázních (sem patřili mladí z D. Žandova a z M. L.). Během roku pokračoval na podzim
započatý projekt občasných víkendových setkávání a prázdninových akcí nazvaný „Cesta víry“,
jehož cílem je kromě jiného také příprava na biřmování. O víkendech jsme v zimě putovali na
Vysokou za Abrahámem, o Letnicích jsme poznávali téma církev jak v teorii, tak v praxi (návštěvou
Plzně a biřmování v katedrále a v Koinonii Jan Křtitel v Liticích), na podzim jsme se vypravil na
festival křesťanské hudby Vox 005 do Prahy. Z prázdninových akcí se povedly alpské rafty, na rozdíl
od spolupráce s dobrovolníky IBO na rekonstrukci fasády a střechy v D. Žandově a rekonstrukci
fary v Chebu (zde Belgičané zůstali bez naší pomoci) a plánovaného bibliodramatického tábora
Exodus, místo kterého jsme nakonec se třemi děvčaty uspořádali „letní filmovou školu“ v klášteře
Teplá. V polovině roku se mladí dohodli, že s termínem biřmování ještě rok počkají, takže nás
biřmování v Chebu čeká v roce 2006.
• Rodiny a děti: Během roku byly (většinou pod patronací P. Petra Bauchnera a ve spolupráci
s některými s rodičů, především manželi Kolafovými, Šviderovými a Marií Novákovou) pořádány
pravidelné každoměsíční mše pro rodiny s dětmi, různá rodinná či tvůrčí odpoledne na faře, dvě
rodinné soboty v D. Žandově, několik vycházek či výletů s dětmi, mikulášská besídka apod.
• Senioři a nemocní: Pastorace starých a nemocných pokračovala tak jak v minulých letech v
několika rovinách. Konaly se jednak společné bohoslužby každý měsíc v obou penzionech i
domově důchodců, tak také individuální návštěvy v domácnostech i nemocnicích. Z individuálních
návštěv, kromě těch nahodilých, se dále uskutečňovaly periodické, buď každý týden (cca 4 lidé), tak
také měsíční (cca 15 lidí). V kostele se také uskutečnila bohoslužba s modlitbou za uzdravení a
pomazáním nemocných. Důležitým nástrojem pastorace starších lidí ve farnosti se také staly
občasné návštěvy setkání Křesťanského klubu žen.
• Křesťanský klub žen: Ekumenicky zaměřený Křesťanský klub žen (pod vedením paní Aleny
Divíškové) v sobě zahrnuje mnoho našich starších farnic, ale má i širší přesah k jiným církvím.
Spolupráce během roku spočívala v občasné návštěvě některého z farářů na setkání klubu a ve
výpomoci členek klubu při různých farních či charitních akcích, včetně vydatné finančního
příspěvku členek klubu věnovaného na rekonstrukci farního centra.
• Vietnamská komunita: Pastorace vietnamské komunity během první poloviny roku 2005
pokračovala pod vedením Petra Nguyen Van Danga (pastorační asistent v roce 2005 zaměstnaný
biskupstvím plzeňským) a ve spolupráci s vietnamskými redemptoristy ze Svaté Hory. Chebská
vietnamská katolická komunita se schází pravidelně jednou za 14 dní ke mši svaté u sv. Václava ve
20:00, v ostatní neděle pak k adoraci. Zatím se stále nepodařila větší integrace vietnamských věřících
do většinové farnosti. Koncem roku s panem Dangem však po některých podstatných neshodách
biskupství rozvázalo pracovní poměr a od 11. 11. 2005 pastorační zodpovědnost za vietnamskou
komunitu převzal P. Antoine Pham Van Tinh, CSsR, který nyní do Chebu dojíždí každých 14 dní ze
Svaté Hory.
• Skauti: Někteří z našich farníků či farnic jsou aktivně zapojení ve skautském hnutí (především
Václav Šefčík, Petr Novotný či Eva a Martina Šimečkovy), což během roku přinášelo šance ke
strana 12 / 24
spolupráci i s ostatními skauty a skautkami, např. při Tříkrálové sbírce, roznášení Betlémského
světla či spolupráci s Farní charitou při příležitostných návštěvách v domově důchodců a v LDN.
3.7
SPRÁVA ANEB PASTÝŘSKÉ VEDENÍ, ŘÍZENÍ A ADMINISTRACE
Společná duchovní správa: Řk farnost Cheb je od 1. 6. 2004 rozhodnutím biskupa plzeňského
svěřena do pastorační péče týmu Společné duchovní správy Cheb (SDS Cheb). Moderátorem SDS Cheb, je P.
Petr Bauchner, dalším členem je pak P. Petr Hruška. Podle církevního práva (kán. 517 a 543 CIC)
moderátor SDS řídí společnou činnost, odpovídá za ni biskupovi a navenek zastupuje farnost
v právních úkonech. Na základě registrace na MK ČR je moderátor také statutárním zástupcem farnosti
i v oblasti civilního práva. Pro oblast vnitřní farní pastorace jsou povinnosti a práva faráře svěřeny
oběma členům SDS; proto se v naší farnosti zavedlo pro P. Bauchnera klasické a srozumitelnější
označení „farář“, pro P. Hrušku pak „spolufarář“. Na rok 2005 měli členové SDS rozděleny vnitřní
zodpovědnosti takto: P. Bauchner (společenství, svědectví, správa a správcovství), P. Hruška (slavení,
svatost, spolupráce, služba).
Pastorační rada farnosti: Na spoluzodpovědnosti farářů za rozvoj pastorace ve farnosti se po celý rok
2005 podílela dvanáctičlenná Pastorační rada Řk farnosti Cheb. Jejím specifickým posláním je „napomáhat
rozvoji pastorační péče ve farnosti“ (viz kán. 536,1 CIC) tím, že pod vedením faráře zkoumá vše, co se
vztahuje k pastorační činnosti ve farnosti jako celku, reflektuje to ve světle evangelia a navrhuje praktická
řešení z této reflexe vyplývající. Předsedou pastorační rady je podle církevního práva farář Petr
Bauchner, místopředsedou Petr Hruška a sekretářkou Zdeňka Skubeničová; kromě nich pastorační radu
tvoří Hedvika Denková, Josef Kašpar, Zdenko Kyznar, Brigita Loosová, Václav Mužík, Stanislav
Müller, Martina Orholzová a Eva Vávrová. Hlavním úkolem pastorační rady pro rok 2005 bylo do
hloubky prozkoumat pastorační situaci ve farnosti jako celku, reflektovat ji ve světle evangelia a
navrhnout dlouhodobé pastorační priority. Ke konci roku se pastorační rada shodla na tom, že původně
zamýšlený záběhový rok je příliš krátký na splnění tohoto úkolu, proto farář prodloužil její mandát do
poloviny roku 2006, kdy by pak rada měla být částečně obměněna.
Pastorační reflexe a vize: V roce 2005 jsme započali také myslet na dlouhodobější strategické vedení
farnosti, a to jak ohledně formace a studia členů pastorační rady, tak ohledně přípravy dlouhodobé
pastorační vize farnosti. Jedním z kroků tímto směrem byl i hloubkový průzkum pastorační situace ve
farnosti pomocí tzv. „pastorační profilu farnosti“ na základě pomůcek tzv. „přirozeného růstu církve“
(NCD dotazníku). Mnoho administrativně-strategických kroků a rozhodnutí, které by z této pastorační
vize měly vycházet a na ní navazovat, se však muselo dělat již vloni (viz níže 3.8 a 3.9), což jim sice
často dodávalo velmi provizorní charakter, ale na druhé straně tato nezbytnost také umožňovala to,
abychom práci na hlubší pastorační vizi více ukotvovali reálním životě farnosti.
3.8
SPRÁVCOVSTVÍ ANEB HOSPODAŘENÍ S MATERIÁLNÍMI ZDROJI
Ekonomická rada farnosti: Na spoluzodpovědnosti farářů za průhlednou a efektivní správu farního
majetku se podílí čtyřčlenná Ekonomická rada Řk farnosti Cheb, která byla v novém složení ustanovena
k 1. 5. 2005. Kromě faráře jako předsedy v ní zasedá jeden zástupce pastorační rady (Václav Mužík) a
další dva farářem jmenovaní členové (Eva Vávrová a Petr Novotný). Ekonomická rada si vytyčila tři
hlavní cíle své práce: (1) kontrolu hospodaření farnosti, (2) zprostředkování komunikace mezi výkonnou
složkou správy majetku a farností a (3) pomoc při rozlišování důležitých ekonomických rozhodnutí.
První sféru své práce ERF naplňuje v připomínkování procesu tvorby farního rozpočtu, jeho plnění
během roku a konečné ekonomické uzávěrce běžného roku. Druhá sféra práce je komunikace s lidmi,
vysvětlování ekonomické strategie farnosti, předcházení vzniku nedorozumění atd. Třetí sféra práce
ERF spočívala v poradě při přípravě důležitých ekonomických rozhodnutí: výběrová řízení, finanční
zajištění investičních akcí, prodeje majetku atd.
Finanční správcovství: V roce 2005 byly v oblasti ekonomiky a správy majetku podniknuty další kroky
směrem k efektivnějšímu spravování farního majetku. Ačkoli bylo v r. 2005 účetnictví (formou „daňové
evidence“) prováděno dodavatelsky firmou v Mariánských Lázních (roční náklady cca 60 tis. Kč), již
během roku farní asistentka spolu s farním týmem připravovala přechod účetnictví do vlastní režie
strana 13 / 24
farnosti (což obnášelo např. pořízení a zaběhnutí nového účetního programu a dokončení inventarizace
celé farnosti). Vlastní přechod na (podvojné) účetnictví prováděné přímo ve farní kanceláři pak byl
proveden od 1.1. 2006. Po asi patnáctileté odmlce byl znovu vytvořen (zatím poměrně provizorní) farní
rozpočet na rok 2005, jehož naplňování bylo sledováno ekonomickou radou farnosti. Na těchto
základech se pak koncem roku 2005 začal připravovat s vlastní pastorační činností mnohem více
provázaný rozpočet farnosti na rok 2006.
Správcovství budov a majetku: Správa farního majetku sledovala záměry „konsolidační vize farnosti“
(viz níže bod 5.1). Tato vize stanovila jako priority vyřešit otázku dalšího osudu farních budov na území
farnosti a řešit otázku nepoužívaných kostelů. Co se týče farních budov, vedení farnosti rozhodlo
zachovat pro potřeby farnosti budovu fary v Dolním Žandově a využívat ji jednak pro farní akce,
jednak ji podnikatelsky využít jako farní penzion. V budoucnu pak umožnit další rozvoj areálu
(rekonstrukce stodol a stájí). V roce 2005 byla do vlastnictví farnosti získána fara v Chebu (původně
majetek města, pak biskupství) a bylo započato s její rekonstrukcí na farní centrum chebské farnosti.
Kromě velké investice na Loretě do stavby nových toalet se investice do ostatních objektů omezily na
nejnutnější míru, případně na akce čerpající prostředky z dotací. Důvodem bylo sdružit prostředky
farnosti do prioritní akce – rekonstrukci fary v Chebu. Za účelem vykonání, zprostředkování či
koordinace náročnějších údržbářských či jiných technických prací ve farnosti, v druhé polovině roku
především na rekonstrukci fary, byl farností na čtvrt úvazku v roce 2005 jako odborný údržbář
zaměstnán pan Richard Preibisch. Podrobnosti ke správě budov (včetně kostelů) viz níže v částech
věnovaných jednotlivým střediskům a projektům (viz níže v části 4). Během roku byl také projasněn,
smluvně ošetřen a postupně realizován způsob finančního vyrovnání za investice vložené
Společenstvím (Jan 10) do bývalé fary v Dolním Žandově.
Projekt Ohrožené kostely: Otázka tzv. „ohrožených kostelů“ na území farnosti (Palič, St. Hrozňatov,
Dřenice, Nebanice) se během roku 2005 začala systematicky řešit ve světle záměru, který vypracoval
farní tým (pod vedením Jaromíra Jirásky) a jehož hlavním cílem je zachování a využití kostelů i za cenu
jejich převodu do soukromého vlastnictví. Byly učiněny i první praktické kroky záměru - poptávky
státních i obecních správních celků a církví. Koncem roku byl v komunikaci s grémii Biskupství
plzeňského a ekonomickou a pastorační radou farnosti připravena pracovní verze dokumentu
„Ohrožené kostely na území farnosti Cheb: Ideový záměr a praktické kroky“, která pak po dalších
konzultacích s pastorační radou byla počátkem roku 2006 finalizována, a v březnu 2006 schválena a
doporučena k realizaci jakožto pilotní projekt biskupem Františkem Radkovským.
3.9
STRUKTURY ANEB FUNKČNÍ ORGANIZACE A PODPŮRNÉ SYSTÉMY
Centrální servis: Práce týmu zaměstnanců farnosti v oblasti zajištění podpůrných systémů pro
pastoraci jako je pastoračního vedení farnosti, administrativní řízení či správcovství majetku jsou ve
finančních rozvahách shrnuty pod pojmem „centrální servis“. Ostatními podpůrnými systémy či
strukturami jsou např. farní kancelář, koordinace akcí, farní knihovna či komunikační prostředky jako
Zpravodaj, nástěnky apod.
Farní tým: Organizační a administrativní servis ve farnosti zajišťuje malý farní tým složený ze
zaměstnanců farnosti. Na jeho službě farního týmu se v roce 2005 podíleli tito pracovníci:
• Farář Petr Bauchner (moderátor SDS Cheb v roce 2005 zaměstnaný biskupstvím plzeňským): vedoucí
farního týmu, kromě pastýřské zodpovědnosti za farnost jako celek je zodpovědný za oblasti
prohlubování vztahů, evangelizaci, katechezi, službu starým a nemocným, spolupráci s ostatními
církvemi, s městem a obcemi, transformaci účetnictví, ekonomické správcovství a ekonomickou
radu.
• Spolufarář Petr Hruška (člen SDS Cheb v roce 2005 zaměstnaný biskupstvím plzeňským): facilitátor
farního týmu, zodpovědný za rozvoj spirituality, liturgie a diakonické služby farnosti, za péči o malá
společenství, mládež a rodiny, za spolupráci s diecézí a biskupstvím, za rozvoj zahraničních vztahů,
za iniciaci a formaci spolupracovníků, za doprovázení pastorační rady, průběžnou pastorační reflexi
a tvorbu dlouhodobé pastorační vize a koncepce.
strana 14 / 24
•
•
Pastorační asistent Jaromír Jiráska je od roku 2005 zaměstnán na plný úvazek biskupstvím plzeňským
pro chebskou farnost. Jeho pracovní náplň v roce 2005 spočívala především v administrativním a
technickém zabezpečení a supervizi investičních akcí farnosti a koordinaci náročnějších
údržbářských prací. Další jeho prací ve farním týmu je pomoc při tvoření hospodářských a
ekonomických koncepcí a práce na specifických správních či sociálních projektech (např.
spolupráce se sociálně zaměřenými neziskovými organizacemi v regionu nebo projekt „Ohrožené
kostely“, viz dále bod 3.9).
Farní asistentka Zdeňka Skubeničová má na ve farnosti na starosti vedení farní kanceláře, kontaktní
hodiny pro veřejnost, dohled nad účetnictvím a ekonomikou (do r. 2006 i vlastní realizaci
účetnictví), běžnou farní administrativu, farní archiv a pomoc při zmocňování ostatních farníků k
uplatnění jejich služeb pro dobro celku farnosti v záležitostech týkajících se administrace a
centrálního servisu farnosti. Pracovní místo farní asistentky vzniklo v březnu na půl úvazku, na
podzim s přibývající prací při přechodu na nové účetnictví bylo rozšířeno na tři čtvrtě úvazku, a k
roku 2006 se rozšířilo na plný úvazek. V roce 2005 byla farní asistentka placena farností, od roku
2006 je nyní placena z větší části z rozpočtu biskupství.
Farní kancelář: V roce 2005 byla farní kancelář (pod vedením Zdeňky Skubeničové) otevřena každý
pracovní den, pro veřejnost především v pondělí (zvláště pro úřední a organizační záležitosti). Kromě
této služby veřejnosti se Zdeňka ve své pracovní době věnovala především přípravě podkladů pro
účetní firmu, přípravě přechodu na podvojné účetnictví, vyúčtování jednotlivých dotací, ekonomickému
dohledu nad investičními akcemi, správě financí v hotovosti, vedení pokladny a správě účtů, přípravě
rozpočtu na rok 2006, vedení matričních knih, zavádění nové farní kartotéky apod. Kromě tohoto
administrativního rozměru farní kancelář také sloužila také jako určité kontaktní místo pro další
spolupracovníky farnosti, ale i jako záchytný bod pro lidi hledající radu, pastorační pomoc či svátostný
servis.
Základní koncepční dokumenty: Pracovníci farního týmu ve spolupráci s dalšími během r. 2005
pracovali na některých základních koncepčních dokumentech, jako např. na Statutu Řk farnosti Cheb,
Organizačním řádu, Pastorační vizi, Statutu pastorační rady, Statutu ekonomické rady či na Zásadách
pro spolupráci na poutním místě Maria Loreto a Organizačním řádu Lorety nebo dokumentu
Ohrožené kostely či na Rozpočtu 2006. Sem také patří průběžná jednání se zástupci Biskupství
plzeňského a okolních farností za účelem koordinace různých administrativních, organizačních či
pastoračních opatření či experimentů (automobilový fond, vikariátní stavební technik, účetnictví,
ekonomika apod.).
Farní knihovna: Farní knihovna fungovala i v roce 2005 pod vedením Terezie Staňkové, s vydatnou
spoluprací Petra Berana a ke konci roku i paní Heleny Müllerové, a to od poloviny roku po jejím
přestěhování do kostela sv. Václava trochu provizornějším způsobem (možnost výpůjčky na faře po
ranní nedělní a večerní páteční mši). Během roku pokračovaly úvahy o elektronizaci katalogu a bylo
potvrzeno získání podpory pro internetizaci knihovny z Ministerstva informatiky (bude realizováno
v prvním čtvrtletí r. 2006).
Komunikace: Redakce farního Zpravodaje se počátkem roku 2005 mírně obměnila, včetně toho, že od
dubnového čísla z časových důvodů na jeho přípravě přestala aktivně spolupracovat jeho zakladatelka a
dlouholetá šéfredaktorka paní Alena Kovaříková. V redakci začaly během roku postupně spolupracovat
Jana Karasová (především rubrika Fórum), Martina Belasová (rubrika OuKhej), Dana Kučerová
(grafická úprava) a Jana Klíchová (jazykové korektury), přičemž s celkovou grafickou úpravou zpočátku
pomohl a neustále nás zásobuje svými kresbami Daniel Ladman. Příprava webových stránek farnosti
iniciovaná ve spolupráci s Martinem Svatkem a Danielem Ladmanem už předcházející rok byla
prozatím z časových důvodů odložena až poté, co se ustálí rozvoj a personální zabezpečení Zpravodaje,
který stále hledá důstojného nástupce původní šéfredaktorky (zatím v této roli zaskakuje P. Petr
Hruška). Pokrytí potřeb farníků pravidelnými dodávkami diecézního Zpravodaje, Katolického
týdenníku, letáčků Liturgie a dalších evangelizačních letáčků z BTM pokračovalo jako v předchozích
letech.
strana 15 / 24
4. KDE ŽIJEME? ANEB STŘEDISKA
Je samozřejmé, že i výše načrtnutý obraz života a služby farnosti se neuskutečňuje někde ve
vzduchoprázdnu. Jsou však určité prvky provozu farnosti (především např. opravy budov či jiné větší
investice apod.), ale i některé prvky farní služby (např. poslání Lorety, Farního centra či Farního
penzionu), které jsou víceméně vázány na nějakou geografickou oblast nebo budovu. Proto se v této
části na život farnosti podíváme právě z tohoto hlediska.
4.1
STŘEDISKO CHEB
Ačkoli v městské části farnosti žije většina farníků a děje se zde většina aktivit, lze město Cheb
z určitého hlediska považovat i za samostatné středisko, a to především co se týče obou kostelů a farní
budovy.
Sv. Mikuláš: Kostel sv. Mikuláše byl i v r. 2005 používán pro nedělní ranní bohoslužby pouze v letní
sezóně (od velikonoc do adventu). Jak již bylo zmíněno výše (viz 3.3), po celou tuto dobu byla také
snaha jej zpřístupnit turistům. Vloni zde byla provedena 2. etapa instalace zabezpečovacího systému –
napojení na pult centrální ochrany (PCO). Kromě dalších drobnějších úprav (úklid prostoru pod věží,
oprava části vzduté podlahy) a nových předmětů (nástěnky, kasička), byla uskutečněna 1. etapa
rekonstrukce ozvučení (výměna mikrofonů a zesilovače) a v severní předsíni byla za vydatní pomoci
pana Stanislava Kuny vybudována zpovědní místnost. Již tradičně jsme také z věže sv. Mikuláše přivítali
Nový rok 2006.
Sv. Václav: V kostele sv. Václava jsme slavili ranní nedělní eucharistii v zimním období a po celý rok
nedělní a páteční večerní mši. V kapli u sv. Václava jsme se každou středu scházeli ke mši svaté
k biblickým rozhovorem. V kostele vloni nebyly realizovány žádné větší investice, pouze podle nových
požadavků NATO bylo změněno napojení zabezpečení na PCO.
Fara: Do poloviny roku byla budova fary provozována jako funkční (i když vybavením spíše
provizorní) pastorační centrum a ubytovací a administrativní zázemí farnosti. Koncem září pak byla
kancelář a byt faráře přestěhovány na evangelickou faru, kde farnost získala provizorní zázemí na
zbytek roku (a polovinu roku 2006). Spolufarář, který do září bydlel na faře v D. Žandově, se
přestěhoval na podnájem do Písečné ulice.
Rekonstrukce fary: V první polovině roku byla Ing. arch. Vystydem zpracována nejprve studie a poté
prováděcí projektová dokumentace k rekonstrukci a dostavbě Farního centra v Chebu. Se studií i s
rozpočtem byla farnost seznámena prostřednictvím nástěnky a prezentací na červnovém farním dnu,
kde také byla zahájena farní účelová sbírka „Farnost sobě“. V letních měsících pak proběhlo výběrové
řízení. Nabídky dodalo 15 stavebních a montážních firem. Ekonomická rada farnosti zamítla generální
dodávku a zvolila tři nabídky menších specializovaných firem pro dodávky jednotlivých technologií. Pro
dodávku instalací byla vybrána firma Term s.r.o., pro rekonstrukci střechy firma Elesta s.r.o., pro výrobu
oken a dveří Truhlářství Kundrát. Stavební práce byly svěřeny Stavební skupině o.s. Společenství (Jan
10). Přípravné práce byly zahájeny v září. Následně stavební skupina provedla především veškeré
bourací a výkopové práce. Do konce roku byla provedeny renovace komínů a dále hlavní stavební práce
na hrubé stavbě. Byly dokončeny sondáže a podle nich byl v některých detailech dopracován projekt.
V říjnu byla zahájena rekonstrukce střechy, která se kvůli silně poškozenému krovu protáhla oproti
plánovanému termínu až do konce roku. Těsně před koncem roku byly zahájeny instalační práce.
4.2
STŘEDISKO DOLNÍ ŽANDOV
Bývalá „excurrendo“ spravovaná farnost Dolní Žandov byla již celý loňský rok integrální součástí Řk
farnosti Cheb a mohla tak více využívat požehnání většího celku věřících. Zároveň si však toto místní
společenství naší farnosti zachovalo své jedinečné rysy, kterými naopak obohacuje městskou část naší
farnosti.
Integrace: Proces takovéto integrace při zachování jedinečnosti místní komunity není nikdy
jednoduchý, ale zdá se, že část žandovských i chebských farníků jej zvládla poměrně dobře a
strana 16 / 24
k oboustrannému prospěchu. Protože po celý rok pokračovaly nedělní bohoslužby v kostele sv.
Michaela v podstatě v nezměněném režimu, jsou jistě i někteří, kteří si změny „příslušnosti“ ani
nevšimli. Někteří žandovští se však příležitostně účastnili alespoň části některých farních víkendových
setkání na faře, případně svoji vstřícností obohatili účastníky těchto akcí (nebo i na faře právě
přebývající hosty či brigádníky) při společném nedělním slavení eucharistie.
Malé společenství: Během roku se v D. Žandově scházelo, i když poměrně nepravidelně, také malé
společenství věřících (kolem 8 lidí) k četbě Písma, modlitbě a společnému rozhovoru. Toto scházení
bylo intenzivní především v době, kdy ve farnosti probíhaly farní exercicie Život v Kristu (postní a
velikonoční doba).
Otevřenost navenek: Největší liturgickým shromážděním byla i vloni tradiční půlnoční (od 22:00),
kterou navštívilo mnoho místních, především mladých lidí, kteří do kostela běžně nechodí. Další
kontakty se širší obcí se však místní komunitě věřících během roku příliš rozvíjet nedařilo.
Pastorační spolupráce: Zodpovědnost za pastoraci v D. Žandově byla vloni svěřena P. Petru
Hruškovi, který na faře do září i bydlel. V předsedání nedělní eucharistii se však oba chebští faráři
pravidelně, vždy po nějakém delším liturgickém období, střídali. Jeden zástupce místního společenství
po celý rok spolupracoval v pastorační radě farnosti. Místní věřící se zcela samostatně starali o svůj
kostel, ale také se postupně zacvičovali do spoluzodpovědnosti např. za farní finance nebo liturgický
zpěv.
Sv. Michael: V kostele sv. Michaela bylo v roce 2005 instalováno elektronické zabezpečení spolu s
přenosem na PCO. Byl také doplněn inventář o některé předměty, které nahradily artefakty ukradené v
minulých letech (sošky na oltářích a – začátkem roku 2006 pak realizovaná – zápůjčka nového oltářního
obrazu sv. Jana Nepomuckého). Část fasády od čelních dveří kostela zůstala zatím z důvodu zmatků
kolem žádostí o dotaci KV kraje neopravená.
Fara: Do podzimu bydlel na bývalé faře v D. Žandově P. Petr Hruška. Dům v tomto období mohl
nabídnout přístřeší asi tak patnácti návštěvníkům. Během roku se zde vystřídalo na rekreaci asi deset
rodin a uskutečnilo se zde deset větších, pobytových akcí od duchovních obnov až po školení.
Z farních akcí to byla především podzimní Farní víkend se zabijačkou a pak samozřejmě i některé akce
duchovního či formačního charakteru. Po odstěhování P. Hrušky byla kapacita domu rozšířena na
celkem na 22 lůžek a fara tak získala charakter penzionu. Intenzivnější provoz takto vzniklého Farního
penzionu byl pak zahájen koncem roku 2005. Největší akcí roku 2005 byla na faře oprava fasády domu.
Další velkou akcí byla výměna krytiny a oprava krovu na jedné z hospodářských budov, kterou
prováděla stavební parta Společenství (Jan 10) a dobrovolníci projektu IBO z Belgie. Z drobnějších akcí
to bylo dokončení západní opěrné zdi a její oddrenážování. Také na zahradě byla především díky
osobnímu pracovnímu nasazení Petra Bauchnera provedena přestavba rozsypané opěrné zdi. Dvůr
dostal finální úpravu výstavbou pískoviště spojeného se skalkou a posezením a vysazením vzrostlého
stromu.
4.3
STŘEDISKO MARIA LORETO
V roce 2005 pokračovala farnost v evangelizačně-pastorační službě na poutním místě Maria Loreto.
Během roku 2005 byla spolupráce na Loretě koordinována pomocí občasných pracovních setkání
zástupců českého i německého spolku Maria Loreto a farnosti (za farnost byl touto službou pověřen P.
Petr Hruška). Důležitým krokem pak bylo, že jsme se v závěru roku shodli na uzavření dohody o
zásadách dlouhodobé spolupráce na Loretě, obsahující hlavní poslání a vizi Lorety. Toto poslání je zde
shrnuto do čtyřech bodů takto:
1.
POHOSTINNOST:
poskytovat pohostinné přijetí návštěvníkům jakéhokoli vyznání či zaměření, a tak jim
nepřímo zprostředkovat zkušenost bezpodmínečné Boží lásky;
2. SETKÁVÁNÍ: být symbolem a nástrojem smíření mezi národy, skupinami i jednotlivými lidmi a
podporovat různé cesty k dalšímu vzájemnému porozumění, setkávání a spolupráci z obou stran
hranic;
strana 17 / 24
3.
ZVĚSTOVÁNÍ:
poskytovat prostor pro setkání s radostnou a osvobozující zvěstí evangelia
v nejrůznějších formách, především skrze setkávání s Božím slovem, kvalitním uměním a prostou
krásou přírody;
4. SLAVENÍ: umožňovat slavení křesťanské liturgie a prohloubení osobní modlitby v kontextu poutí jako
symbolu putujícího Božího lidu zastavivšího se na cestě k odpočinku a podporovat rozvoj zdravé
mariánské zbožnosti.
Spolek Maria Loreto Cheb: Farnost i vloni intenzivně spolupracovala se Spolkem pro ochranu
památek Chebska Maria Loreto (předseda P. Filip Lobkowicz, jednatelka Alena Kovaříková), který má
za svůj hlavní cíl péči o poutní místo Maria Loreto. Dvacet členů skupiny LORETA zajišťuje, aby
poutníci i turisté měli po celou dobu sezóny přístup do čistého a upraveného interiéru a dostávali
odpovídající informace o historii i současnosti místa. Součástí činnosti spolku je také propagace Lorety,
zajišťování a dotování autobusové dopravy na Loretu, zajišťování informačních materiálů o Loretě,
pohlednic, upomínkových předmětů apod. Mnozí ze členů spolku doprovázeli obnovu Lorety od jejího
počátku. Spolek, který dnes má celkem kolem 100 členů, se ve své většině členů skládá z farníků a
farnic Řk farnosti Cheb, a tak se cítí být nedílnou součástí uskutečňování poslání celé farnosti.
Förderverein Maria Loreto Waldsassen: Dalším důležitým partnerem pro rozvoj služby na Loretě
byl i v loňském roce Verein zur Erhaltung und Förderung der Wallfahrtskirche Maria Loreto se sídlem
ve Waldsassenu (první předsedající Erwin Sommer), který byl založen v r. 1992 a jehož výlučným
účelem je shromažďování prostředků na údržbu a rozvoj tohoto poutního místa. Tyto prostředky jsou
shromažďovány členskými příspěvky a příjmem finančních darů a mohou být použity jen na účely,
které určují stanovy spolku. V rámci svých možností spolek během roku 2005 poskytoval významnou
finanční pomoc naší farnosti na zajištění větší části některých investic.
Areál Maria Loreto: Zvyšující se návštěvnost a stále jen provizorní sociální zázemí si na Loretě v roce
2005 vynutily velkou investiční akci – stavbu nových toalet s kioskem. Kromě této investice zde byly
prováděny pouze běžné údržbářské práce a drobná vylepšení (úklid a vymalování skladu, zřízení poličky
na votivní předměty). S výstavbou toalet byla spojena i rekonstrukce elektropřípojky z Hrozňatova, byla
postavena vodovodní přípojka a byly provedeny terénní úpravy celé levé části prostoru před Loretou.
5. CO CHYSTÁME? ANEB VÝHLED
5.1
KONSOLIDAČNÍ STRATEGIE DO LÉTA 2006
Na začátku roku 2005 byly farním týmem stanoveny následující strategické priority do léta roku 2006:
1. Vztah k Bohu a k sobě navzájem: Podstatné prohloubení duchovní a vztahové vitality farnosti jako celku
s důrazem na vyváženost obou těchto rozměrů, s cílem připravit půdu pro hlubší proces proměny
farní pastorace.
2. Farní tým a pastorační rada: Formace funkčního farního týmu a zralé pastorační rady s velkou důvěrou
farníků, s cílem připravit půdu pro jejich další dlouhodobou plodnou službu.
3. Dlouhodobá pastorační vize: Získání hlubšího a komplexního vhledu do situace farnosti a rozlišení silné
pastorační vize sdílené jádrem farnosti, s cílem připravit půdu pro její širší sdílení s celou farností.
4. Organizačně-správní prostředí: Zásadní ozdravění organizačně-správního prostředí farnosti, s cílem
připravit půdu pro jeho další rozvoj ve spolupráci s okolními farnostmi, biskupstvím a dalšími
spolupracujícími organizacemi.
5. Klíčové či zátěžové budovy: Jednoznačné vyřešení pastoračně smysluplného využití a zodpovědného
financování rekonstrukce a provozu klíčových či zátěžových budov, s cílem připravit půdu pro jejich
dlouhodobé využití, pronájem či prodej.
Evaluace za rok 2005: Tato „konsolidační strategie“ se vloni stala naší orientační pomůckou jak pro
doprovázení života a služby farnosti jako celku, tak pro určování pracovních priorit farního týmu. Její
postupné uskutečňování je sice v mnohých ohledech jen těžko měřitelné, ale zdá se, že během loňského
roku ve všech těchto pěti bodech farnost ušla poměrně dobrý kus cesty. Lze vyzdvihnout především
prohloubení vzájemných vztahů ve farnosti jako celku a prohloubení duchovního života určitých
strana 18 / 24
menších skupin farníků či jednotlivců. Velký kus práce se také udělalo v některých oblastech organizace
a správy farnosti, stejně jako v oblasti péče o klíčové či zátěžové budovy. Největší rezervy máme
nejspíše v učení se týmovému vedení farnosti a společné pastorační reflexi v pastorační radě.
5.2
VÝHLEDY NA ROK 2006
Dotažení konsolidace: Výše uvedená strategie nám má jako orientace pro rozvoj života a služby
farnosti sloužit ještě do poloviny roku 2006. Po ročním soustředění se spíše na „základ“ než na
„rozvoj“ je někdy náročné nevrhnout se do nějakých nových aktivit a projektů, ale jsme si vědomi toho,
že pro zásadní otevření se chebské farnosti pro novější důrazy jak v křesťanském životě, tak ve službě,
je zapotřebí pevné zakotvení a alespoň základním způsobem fungující běžné vztahy a funkční struktury.
Proto se ještě do léta chceme ve farním týmu hodně soustředit na dotažení formulace hlubší pastorační
vize farnosti (společně s pastorační radou) a některých organizačně-správních nástrojů (ekonomika,
správa budov, podvojné účetnictví, ale také základní pravidla pro dobrovolnickou službu ve farnosti či
pro nesení zodpovědnosti v různých oblastech), aby nám jejich absence neházela klacky pod nohy.
Pastorační výhled: Z hlediska pastoračních důrazů vnímáme, že letos bude třeba trochu „ubrat plyn“
co se týče počtu velkých akcí pro celou farnost či intenzity nejrůznějších „reforem“ a spíše se soustředit
na osobní pastorační návštěvy a doprovázení malých skupin či jednotlivců (důraz na „učednictví“). Rádi
bychom také našli nějaké cesty, jak pomoci určitému jádru farníků k hlubší identifikaci s farností
jakožto „farní obcí“ Kristových učedníků a učednic. Ve druhé polovině roku pak nejspíše přijde čas jak
k odvážnějšímu rozlišování „znamení času“ a k otevřenosti v diakonické a (pre)evangelizační oblasti
(solidarita a svědectví), tak možná zároveň i k jakémusi nabrání druhého dechu a k citlivému vnímání toho,
co „Duch říká církvi“ právě v dnešní době a právě v naší chebské farnosti.
Kalendář akcí 2006: Následující akce nemají tvořit hlavní smysl života a služby farnosti v příštím roce,
protože ty se odehrávají často ve skrytu našich všednodenních radostí a starostí či ve společném zápase
o porozumění potřebám dneška v různých pravidelných službách, které se v „kalendáři klíčových akcí“
neobjeví. Mají být spíše prostorem pozvání ke společnému dobrodružství a příležitostí k „týlové“
dozrávání právě pro onu první linii našich osobních životů a křesťanského poslání. Kurzívou jsou vytištěny
termíny akcí našich partnerských organizací, které se chystáme navštívit.
-
Seminář Tři barvy Tvých darů 4. 1. – 1. 2.
Týden modliteb za jednotu 22. – 28. 2.
Karneval pro děti 4. 2.
Farní ples Cheb 10. 2.
Cesta víry pro mládež 24. – 26. 2.
Masopustní víkend D. Žandov 24. – 26. 2.
Postní rekolekce Cheb 10. – 11. 3.
Rekolekce pro manžele 24. – 26. 3.
Farní shromáždění 30. 3.
Škola a školka učednictví 1. 3. – 16. 4.
Brigáda na Loretě 1. 4.
Postní víkend Žandov 7. – 9. 4.
Velikonoce 14. – 16. 4.
Cesta víry pro mládež 5. – 7. 5.
Vikariátní den na Loretě 6. 5.
Charitní bál Cheb 12. 5.
Brigáda na Loretě 13. 5.
Vandr pro chlapy 19. – 21. 5.
Dny víry v Plzni 27. – 28. 5.
Svatodušní víkend Žandov 2. – 4. 6.
-
strana 19 / 24
Farní den Cheb 16. – 17. 6.
Pouť ke sv. Petru a Pavlu Mnichov 25. 6.
Chebské varhanní léto 28. 6. – 4. 10.
Prázdninové dovádění 9. – 12. 7.
Charismatická konference 19. – 23. 7.
Farní dovolená Sv. Ján 30. 7. – 5. 8.
Farní pouť na Svatou Horu 12. 8.
Farní pouť na Kneiplebach 19. 8.
Diecézní pouť do Teplé 16. 9.
Svatováclavská pouť Cheb 28. 9.
Poutní zabijačka D. Žandov 30. 9.
Svatomichalská pouť D. Žandov 1. 10.
Česko-německá pouť na Loretě 8. 10.
Setkání schol v Boru u Tachova 14. 10.
Farní pouť na Kappel 21. 10.
Farní dny s biřmováním 27. – 29. 10.
Farní víkend D. Žandov 25. – 26. 11.
Adventní rekolekce 8. – 9. 12.
Vánoční bohoslužby 24. 12. – 1. 1.
Živý Betlém 25. – 26. 12.
6. KOLIK TO STOJÍ? ANEB FINANCE
Kdosi moudrý jednou napsal něco v tomto smyslu: „Lidé jistě potřebují svou víru vyjadřovat slovy,
sliby, modlitbami. Ale to, čemu skutečně věří, se nakonec projeví v tom, na co a jak vynaloží své
peníze.“ Zdá se, že je to řečené velice trefně, a proto především z tohoto pohledu se nyní podíváme na
loňskou ekonomiku naší farnosti – jako na symbolické vyjádření našich pastoračních priorit.
Velké investice: Jen zběžným pohledem do tabulky připojené níže (str. 21) zjistíme, že největší
finanční prioritou naší farnosti byly vloni stavby. Je jasné, že po letech chátrání jsou naše nemovitosti v
zuboženém stavu, ale je tím největším posláním církve opravovat stavby? Je ovšem pravda, že se v
minulém roce nejvíce investovalo do neodkladných akcí. První z nich byla výstavba toalet na Loretě (i
s letošním doplatkem přes 1,7 mil. Kč). Jistě je nepříjemné chodit vykonávat potřebu za strom. Další
neodkladnou záležitostí bylo zahájení rekonstrukce Farního centra v Chebu (ta vloni spolkla přes 1,2
mil. Kč). I tady již nebylo možné příliš dlouho váhat – fara už přestávala fungovat a brzy by se stala
neobyvatelnou. Bylo také nutné řešit dokončení rekonstrukce fary v Dolním Žandově, aby byla naděje
na návratnost provozem Farního penzionu (včetně vyrovnání za dřívější investice); toto dokončení
vloni stálo přes 700 tis. Kč.
Dárci a sponzoři: Farnost sama by ovšem všechny tyto investice nebyla schopná financovat a od
počátku pro ně hledala štědré sponzory. Na stavbu toalet na Loretě přispělo město Cheb i německý
spolek Maria Loreto, na dokončení rekonstrukce fary v D. Žandově kromě plzeňského biskupství také
diecéze Řezno, na započetí rekonstrukce Farního centra diecéze Řezno, německé podpůrné nadace
Renovabis a Kirche in Not, farnost Waldsassen, hotel Pyramida a karlovarský kraj. V kostelích bylo
nejnákladnější investicí dokončení elektronického zabezpečení, aby ty poslední věci, které ještě odtud
nebyly ukradeny, tam mohly zůstat i pro naše potomky. Na tyto akce přispělo z 90 % ministerstvo
kultury.
Režie a pastorace: Další velkou výdajovou položkou farnosti v loňském roce bylo administrativní a
účetní zabezpečení investic i běžného života a služby farnosti. Aby bylo možno farnost v budoucnu po
ekonomické stránce efektivně spravovat, bylo nutno přistoupit k reorganizaci ekonomiky a účetnictví,
což si vyžádalo zaměstnání farní asistentky. Nepočítáme-li provozní náklady budov a kostelů, vlastní
život a služba farnosti (bohoslužby a různé pastorační akce) nás stál necelých 100 tis. Kč (do toho
ovšem není započteno kolem 100 tis. Kč obratu Farní charity, jejíž účetnictví sice není vedeno v rámci
farnosti ale v rámci Diecézní charity, avšak která je důležitou součástí diakonické služby farnosti). I tak
jsou tyto investice „do života“ ve srovnání s investicemi „do budov“ (při celkovému obratu téměř 5,5
mil Kč) stále relativně velmi nízké.
Výsledek hospodaření: Celkový výsledek hospodaření za rok 2005 jde do ztráty mírně přesahující 150
tis. Kč, což je však dáno tím, že na přelomu roku byly ještě „na cestě“ některé příspěvky (např. 250 tis.
Kč přislíbených německým spolkem Maria Loreto jako další příspěvek na stavbu toalet na Loretě nebo
300 tis. jako dar řezenského biskupství na dokončení rekonstrukce fary v Dolním Žandově apod.).
Rozpočet: Koncem roku 2005 a především na začátku letošního roku byl ve farním týmu ve spolupráci
s ERF navržen rozpočet farnosti pro rok 2006, kde jsme se pokusili v řeči čísel sledovat života a službu
farnosti ve stejném sledu, v jakém je napsaná tato Farní zpráva – od šesti hlavních činností farnosti přes
tři podpůrné oblasti až k pohledu na jednotlivá střediska. Ve své celkové filosofii tento rozpočet vychází
jak z praktické potřeby mít v ruce účinný nástroj pro zodpovědné a transparentní sledování finančních
toků ve farnosti, tak s pastorační potřeby mít pomůcku ke vnímání finanční situace farnosti z pohledu
dlouhodobých pastoračních priorit. I když letošní rozpočet ještě nemohl být navázán na formulaci
pastorační vize farnosti, na které pracuje pastorační rada, lze jej považovat za dobrý krok důležitým
směrem, na kterém bude možné zodpovědně stavět příští rok.
Výhled: Takto postavený rozpočet snaží na základě jasného vnitřního oddělení jednotlivých oblastí či
středisek na jedné straně podpořit co největší finanční spolupodílnictví účastníků jednotlivých
pastoračních akcí či projektů a možnost transparentní zacílenosti pro potenciální dárce, na straně druhé
vytváří předpoklady pro zodpovědnou solidaritu „výnosnějších“ oblastí či středisek s oblastmi méně
finančně prosperujícími. Jasným oddělením „kapitálových“ položek od položek „běžných“ je navíc
strana 20 / 24
Hospodaření Řk farnosti Cheb v roce 2005
Celkem příjmy
Příspěvky účastníků pastoračních akcí
Sbírky liturgické běžné
Příspěvky do kostelních kasiček
Příspěvky v souvislosti s církevními úkony (křty, svatby, pohřby)
Sbírka "Farnost sobě" na rekonstrukci Farního centra Cheb
Příspěvky na noviny, časopisy, Zpravodaj a další tiskoviny
Sbírky účelové odeslané (charita, biskupství, bohoslovci apod.)
Dar hotelu Pyramida na rekonstrukci Farního centra Cheb
Dar německého spolku Maria Loreto na stavbu toalet na Loretě
Dar plzeňského biskupství rekonstrukci fary v Dolním Žandově
Dar řezenského biskupství na rekonstrukci Farního centra Cheb
Dar nadace Renovabis na rekonstrukci Farního centra Cheb
Dar farnosti Waldsassen na rekonstrukci Farního centra Cheb
Ostatní dary (např. německý spolek Maria Loreto, faráři apod.)
Dotace Ministerstva kultury ČR na zabezpečení kostelů
Dotace Krajského úřadu Karlovy Vary na Farní centrum
Granty a příspěvky od Města Cheb na toalety na Loretě
Nájemné pozemků a budov
Úroky z účtů
Příjmy z prodeje pozemku v Pomezí a drobného majetku
Ostatní příjmy
Celkem výdaje
Výdaje na pastoračních akcích (ubytování, stravování, pomůcky apod.)
Bohoslužebné výdaje
Nákup drobného majetku (varhánky, nájezd u sv. Mikuláše, nástěnky)
Odvody do svépomocného fondu biskupství
Dary a jiné charitativní výdaje
Nákup knih, novin, časopisů a jiných tiskovin
Sbírky účelové odeslané (charita, biskupství, bohoslovci apod.)
Mzdy včetně zákonných odvodů
Daně z příjmu a z převodu nemovitostí
Výdaje za telefonní poplatky
Energie, vodné, stočné, svodné, odpad
Provoz kopírky, kancelářské potřeby, bankovní poplatky, kolky
Opravy a běžná údržba včetně údržby osobních automobilů
Jiné režijní výdaje (úklid, ladění varhan, mobilní WC na Loretě apod.)
Ostatní neinvestiční výdaje (např. cestovné, účetnictví apod.)
Investiční akce - stavba toalet na Loretě
Investiční akce - rekonstrukce Farního centra Cheb
Investiční akce - elektronické zabezpečení kostelů
Investiční akce - dokončení rekonstrukce fary v Dolním Žandově
Investiční akce - vyrovnání dřívějších investic do fary v D. Žandově
Výsledek hospodaření
5 325 776 Kč
55 180 Kč
293 428 Kč
478 597 Kč
19 650 Kč
89 467 Kč
261 017 Kč
103 301 Kč
100 000 Kč
589 300 Kč
101 990 Kč
500 000 Kč
722 750 Kč
151 825 Kč
192 002 Kč
424 000 Kč
100 000 Kč
400 000 Kč
310 745 Kč
22 267 Kč
306 831 Kč
103 426 Kč
5 476 824 Kč
60 527 Kč
31 001 Kč
60 822 Kč
44 310 Kč
17 686 Kč
100 575 Kč
103 301 Kč
109 411 Kč
18 141 Kč
68 150 Kč
155 949 Kč
45 479 Kč
256 376 Kč
154 017 Kč
167 203 Kč
1 687 629 Kč
1 209 209 Kč
470 797 Kč
416 241 Kč
300 000 Kč
-151 048 Kč
dosaženo bezpečného financování velkých investičních akcí, letos především rekonstrukce Farního
centra včetně přístavby víceúčelového sálu. Při plánované letošní investici přes 7 mil. Kč zde
samozřejmě musíme spoléhat na štědré velké (především zahraniční) dárce a vážně budeme muset
strana 21 / 24
pravděpodobně uvažovat i o nějaké formě půjčky. Zároveň se však budeme snažit podíl zodpovědnosti
každého za tyto pastorační prostředky vyjádřit i vlastními účelovými sbírkami „Farnost sobě“
(rekonstrukce farního centra) a „Farní cihla“ (přístavba farního sálu). Kromě toho ovšem nechceme ze
sebe dělat chudáčky, kteří nemají, o co by se podělili, a budeme hledat cesty, jak z našich vlastních
prostředků ještě konkrétněji rozvíjet finanční solidaritu s vybranými pastoračními, charitativními či
sociálními projekty jak na území naší farnosti, tak mimo ně (jakási forma „desátků“ solidarity).
Závěr: Co říci na závěr? Jak je z předloženého vidět, ekonomická transformace farnosti, která se vloni
začala s větší razancí po přípravném období uskutečňovat, je proces velmi náročný. Takovýto proces by
jistě nebyl možný bez dvou důležitých zdrojů: liturgických sbírek (vloni téměř 300 tis. Kč) a příspěvků
do kostelních kasiček (vloni téměř 0,5 mil. Kč), které jsou nejdůležitějším stálým finančním příjmem
chebské farnosti. Proto je třeba poděkovat všem farníkům, kteří sdíleli za farnost nejen duchovní, ale i
hmotnou zodpovědnost (průměrný příspěvek do nedělní sbírky na hlavu v naší farnosti činil vloni 25
Kč, což předčilo diecézní průměr).
7. S KÝM SPOLUPRACUJEME? ANEB REFERENCE
V roce 2005 jsme opět spolupracovali s mnoha organizacemi či jednotlivci, kteří se tak svým
modlitebním, časovým, materiálním, finančním či jiným vkladem přímo či nepřímo podíleli na plnění
poslání naší farnosti. Nelze je zde vyjmenovat všechny, a tak v následujícím seznamu uvádíme alespoň
některé z nich. Tímto jim, i všem ostatním, děkujeme za jakoukoli materiální, personální, morální či
modlitební podporu a těšíme se na další spolupráci v letošním roce.
1. SBOR BRATRSKÉ JEDNOTY BAPTISTŮ, Libušina 4, 350 02 Cheb, tel. 354431692, [email protected], http://cheb.baptistcz.org
2. SBOR BRATRSKÉ JEDNOTY BAPTISTŮ, Blanická 26, 350 02 Cheb, tel. 354436041, [email protected],
http://cheb2.baptistcz.org
ATELIÉRY VYSTYD, Ing. arch. Luďek Vystyd, Nám. Krále Jiřího z Poděbrad 6, 350 02 Cheb, tel. 354422635, [email protected],
http://www.vystyd.cz
BISKUPSTVÍ PLZEŇSKÉ, biskup František Radkovský, generální vikář Adrián Zemek, Nám. Republiky 35, 301 14 Plzeň, tel.
377223112, mobil 777339024, [email protected], http://www.bip.cz
BROUČEK JIŘÍ, Nám. Republiky 35, 301 14 Plzeň, tel. 377221887, mobil 608854745, [email protected],
http://www.razdva.cz/j.broucek
CENTRUM PRO RODINU Biskupství plzeňského, Nám. Republiky 35, 301 14 Plzeň, tel. 377223112, mobil 731619704,
[email protected], http://www.bip.cz
ČESKÁ EVANGELICKÁ ALIANCE, tajemník Jiří Unger, Plzeňská 166, 150 00 Praha 5, mobil 777842000, [email protected],
http://www.ea.cz
ČESKOBRATRSKÁ CÍRKEV EVANGELICKÁ, farář Lubomír Líbal, 26. dubna 5, 350 02 Cheb, tel. 354432233
DIECÉZNÍ CHARITA, ředitel Jiří Lodr, Hlavanova 359/16, Plzeň, tel. 377221540, mobil 731433001; [email protected],
http://www.charita.cz/dchplzen
DIÖZESE REGENSBURG, Bischöfliches Ordinariat, Niedermünstergasse 1, D-93047 Regensburg, tel. +49 941 597 01,
[email protected], http://www.bistum-regensburg.de
DOMOV DŮCHODCŮ, Dragounská 2272/12, 350 02 Cheb, tel. 354430716
FARNÍ CHARITA, ředitel Josef Kašpar, Charitní centrum sv. Alžběty, Svobody 29, 350 02 Cheb, mobil 731433149,
[email protected]
FÖRDERVEREIN MARIA LORETO E.V., 1. Vorsitzende Erwin Sommer, Stationsweg 42, D-95652 Waldsassen, BRD, tel. +49 9632
8547, [email protected], http://www.maria-loreto.de
GYMNÁZIUM CHEB, ředitel RNDr. Jaroslav Kočvara, Nerudova 7, 350 40 Cheb, tel. 354430145, mobil 603501934,
[email protected], http://www.gymcheb.cz
HOTEL PYRAMIDA, ředitel Václav Tengler, paní Mišíková, Slatina 91, 351 01 Františkovy Lázně, mobil 605556397,
[email protected]
INSTITUT PRO OŽIVENÍ ČESKÉ MISIE, Petr Činčala, [email protected]
INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA CHEB, ředitel Ing. Jan Kot, Obrněné brigády 6, 350 02 Cheb, tel. 354430111, 354430438, [email protected], http://www.iss-cheb.cz
JUNÁK, STŘEDISKO ŠEDÉHO VLKA CHEB, Václav Šefčík, Karlova 2, 350 02 Cheb, mobil 607941689
KARMELITÁNSKÉ NAKLADATELSTVÍ, Martin Šlehofer, obchodní zástupce, Kolejní 4, 160 00 Praha 6, tel. 220316160, mobil
724041842, [email protected]
KATHOLISCHE PFARREI WALDSASSEN, Pfarrer Thomas Vogl, Basilikaplatz 6, D-95652 Waldsassen, BRD, tel. +49 9632 1387,
mobil +49 171 2658860, [email protected], http://www.pfarreiwaldsassen.de
KIRCHE IN NOT, International headquarters, Bischof-Kindermann-Str.23, D-61462 Königstein, tel. +49 61742910,
http://www.kirche-in-not.org, [email protected]
KLUB KŘESŤANSKÝCH ŽEN, předsedkyně Alena Divíšková, Kamenná 40, 350 02 Cheb, tel. 354430085
strana 22 / 24
KOMUNITA NOE, vedoucí Robert Frouz, Francouzská 36, 326 00 Plzeň, tel. 377627334, mobil 775196821,
[email protected], http://www.komunitanoe.cz
KONTAKTNÍ CENTRUM KOTEC, Roman Glaser, Kostelní nám. 15, 350 02 Cheb, tel. 354426129, mobil 608656542; ústředí
Boženy Němcové 453, 353 01 M. Lázně, http://www.kotec.go.cz
KRAJSKÝ ÚŘAD KARLOVARSKÉHO KRAJE, Oddělení památkové péče, vedoucí Jaroslava Pokludová, Závodní 353/88, 360 21
Karlovy Vary, tel. 353 502 279, [email protected], http://www.kr-karlovarsky.cz
KŘESŤANSKÉ SPOLEČENSTVÍ CHEB, Ondřej Čapek, 26. dubna 23, 350 02 Cheb, tel. 354433353, [email protected],
http://www.kaes.cz
KŘESŤANSKÉ SPOLEČENSTVÍ PLZEŇ, pastor Karel Řežábek, tel. 377 530 601, mobil: 608 921 821, [email protected],
http://www.3pe.cz
LADMAN DANIEL, Větrná 362, 321 02 Plzeň 6 – Litice, mobil 608609757, [email protected], http://www.ladman.cz
MATEŘSKÉ CENTRUM PLZEŇSKÉ PANENKY, Majka Lachmanová, Nám. Republiky 35, 301 14 Plzeň, [email protected],
http://www.bip.cz
MĚSTO CHEB, starosta MUDr. Jan Svoboda, místostarosta ing. Václav Jakl, ing. Jan Katina, ing. Jiří Strádal, Nám. Jiřího
z Poděbrad 14, 350 02 Cheb, tel. 354440111, [email protected], http://www.mestocheb.cz
MĚSTSKÁ KNIHOVNA CHEB, pí. Kubešová, Obrněné brigády 18, tel. 354422368-9, [email protected], http://www.knih-cheb.cz
MINISTERSTVO INFORMATIKY, Projekt internetizace knihoven, Havelkova 2, 130 00 Praha 3, tel. 224221484, [email protected],
http://www.micr.cz
MINISTERSTVO KULTURY, Odbor ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií, p. Korda, Maltézské nám. 471/1, P. O.
Box 74, 118 11 Praha 1, tel. 257085111, http://www.mkcr.cz
MISIJNÍ SPOLEČNOST ŽIVOT, Lukáš Targosz, mobil 777801349, [email protected], http://www.lifeministries.cz
NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV, Územní odborné pracoviště Plzeň, Mgr. Ludmila Drncová, Prešovská 7, 306 37 Plzeň, tel.
377360911, mobil 606666411, [email protected], http://www.npu.cz/npu/uop/341
NEUALBENREUTH, Sybyllenbad am Mittelpunkt Europas, Albert Köstler, 1. Bürgermeister, Marktplatz 5, D-95698
Neualbenreuth, BRD, tel. +49 9638 9021000, [email protected]
NOCLEHÁRNA BETLÉM, ředitel Pavel Barták, Komorní 3, 350 02 Cheb, tel. 354422262, mobil 731433021, [email protected],
http://betlem.unas.cz
OBEC DOLNÍ ŽANDOV, starostka Miroslava Trepková, Dolní Žandov 36, 354 93 Dolní Žandov, tel. 354693511, mobil
606693833, [email protected], http://www.dolnizandov.cz
OBEC LIPOVÁ, starosta Petr Klír, Lipová 130, 350 02 Cheb, tel. 354593125, [email protected], http://www.obeclipova.cz
OBEC MILÍKOV, starosta Jan Berka, místostarosta Ladislav Ivány, Milíkov 1, 350 02 Milíkov, tel. 354693202, mobil 606637759,
[email protected], http://www.milikov.cz
OBEC NEBANICE, starostka Jana Balko, Nebanice 7, 350 02 Cheb, tel. 354597125, [email protected], http://www.krkarlovarsky.cz/obce/nebanice
OBEC POMEZÍ NAD OHŘÍ, starosta MUDr. Ladislav Dolhý, místostarostka Danuše Nekudová, Pomezí nad Ohří 18, 350 02
Cheb, tel. 354431531, [email protected], http://www.kr-karlovarsky.cz/obce/Pomezi
PENZION PRO DŮCHODCE SKALKA, ředitelka Jaroslava Štádlerová, Americká 52, 350 02 Cheb, tel. 354433307,
[email protected]
PENZION PRO DŮCHODCE SPÁLENIŠTĚ, ředitelka Hana Vrzáková, Mírová 6, 350 02 Cheb, tel. 354430716, 354439037,
[email protected]
RENOVABIS, Kardinal-Döpfner-Haus, Domberg 27, D-85354 Freising, BRD, tel. +49 8161 5309 0, [email protected],
http://www.renovabis.de
ŘK FARNOST AŠ, farář Vojslav Pavel Baxant, Mikulášská 9, 352 01 Aš, tel. 354525789, [email protected]
ŘK FARNOST FRANTIŠKOVY LÁZNĚ, administrátor Jan Janeček, Ruská 107/5, 351 01 F. Lázně, tel. 354542481, [email protected], http://fu-frl.hyperlink.cz
ŘK FARNOST MARIÁNSKÉ LÁZNĚ, farář Filip Lobkowicz, Nehrova 26, 353 01 M. Lázně, tel. 354622434
ŘK FARNOST PLZEŇ SEVERNÍ PŘEDMĚSTÍ, moderátor Didak Robert Klučka, Komenského 13, 323 00 Plzeň, tel. 377521123,
[email protected]
ŘK FARNOST SKALNÁ, administrátor Piotr Libner, Kostelní nám. 16, 351 34 Skalná, tel. 354594903, mobil 777339272,
[email protected], [email protected]
SDRUŽENÍ LEDOVEC, předseda Martin Fojtíček, Ledce 1, 330 14 Ledce, tel. 377958256, mobil 777019834, [email protected],
http://www.ledovec.cz
SPOLEČENSTVÍ (JAN 10), předseda Jaromír Jiráska, kancelář Nehrova 26, 353 01 M. Lázně, tel. 354602364, mobil 608656555,
[email protected], http://www.spona.wz.cz
SPOLEK PRO OCHRANU PAMÁTEK CHEBSKA MARIA LORETO, předseda P. Filip Z. Lobkowicz, ŘK farnost Mariánské Lázně, Nehrova
ul. 26, 353 01 M. Lázně, tel. 354622434, jednatelka Alena Kovaříková, Evropská 41, 350 02 Cheb, mobil
606147095, [email protected]
STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA, Hradební 2, 350 02 Cheb, tel. 354422877, [email protected], http://szs.cheb.indos.cz
SVOBODNÁ CHEBSKÁ ŠKOLA, Jánské nám. 15, 350 02 Cheb, tel. 354430301, [email protected], http://www.schs.cz
TEREA CHEB, s.r.o, Ing. Steffen Thomas Zagermann, jednatel a ředitel, Májová 33, 350 48 Cheb, mobil 603507343,
[email protected]
WEBWORKER, Martin Svatek, Palackého 26, 350 01 Cheb, [email protected], http://www.webworker.cz
strana 23 / 24
ŽÍT ŽIVOT S KRISTEM A PRO KRISTA SLOUŽÍCÍ ŽIVOTU S DRUHÝMI A PRO DRUHÉ
ÚZEMÍ FARNOSTI: Cheb, D. Žandov, Milíkov, Pomezí, Tuřany, Odrava, Okrouhlá, Lipová
DOČASNÉ SÍDLO FARNOSTI: evangelická fara, ul. 26. dubna 5, 350 02 Cheb
KONTAKTY: telefon 354422458; e-mail [email protected]; č. účtu 781 704 309 / 0800
FARÁŘI: Petr Bauchner, moderátor SDS, farář, 608 656 556; Petr Hruška, spolufarář, 608 656 557
ASISTENTI: Zdeňka Skubeničová, administrativa, 608 656 558; Jaromír Jiráska, stavby, 608 656 555
KOSTELNICE: Brigita Loosová, sv. Václav, 608 656 559; Eliška Tumidalská, sv. Mikuláš, 606 884 426
CHARITA: Josef Kašpar, farní charita, 731 433 149; Pavel Barták, noclehárna Betlém, 731 433 021
NEDĚLNÍ BOHOSLUŽBY
Ne
9:00 slavení nedělní eucharistie
kostel sv. Mikuláše Cheb
Ne 10:30 slavení nedělní eucharistie
kostel sv. Michaela D. Žandov
Ne 18:00 slavení nedělní eucharistie
kostel sv. Václava Cheb
BOHOSLUŽBY V TÝDNU
Po 07:30 liturgie Denní modlitby církve („laudy“)
farní sál Cheb
Po 14 / 15 slavení eucharistie („seniorská mše“)
penziony a domov důchodců
St 18:00 slavení eucharistie („biblická mše“)
kaple u sv. Václava Cheb
Čt 18:15 slavení eucharistie („meditativní mše“)
farní sál Cheb
Pá 17:30 růženec / v květnu májové pobožnosti
Pá 18:00 slavení eucharistie („klasická mše“)
So
slavení eucharistie („skupinové mše“)
dle domluvy (info P. Hruška)
OSTATNÍ SETKÁNÍ
7:00 ranní modlitba (denně kromě Ne a Po)
kaple u sv. Václava Cheb
Út 17:30 společenství mládeže Žandov a M. Lázně Kotec Mariánské Lázně
Út 16:00 charitní růženec (1. úterý v měsíci)
Centrum sv. Alžběty
St 19:30 setkání všech skupinek (1. středa v měsíci) farní sál Cheb
Čt 16:30 zkouška chrámového pěveckého sboru
farní sál Cheb
Čt
18:45 adorace s duchovním doprovázením
farní sál Cheb
Pá 19:30 společenství mládeže Cheb
po domácnostech dle domluvy
setkání jednotlivých malých skupin
dle domluvy (info P. Hruška)
Svátost smíření (zpověď): zpravidla 30 min. (první pátek v měsíci hodinu) před
mší svatou v kostele; na požádání kdykoli na faře, u vás doma či kdekoli jinde
Služba rozhovorem a modlitbou (duchovní doprovázení): při eucharistické adoraci
po čtvrteční mši svaté ve farním sále, jinak kdykoli podle osobní či tlf. domluvy
Úřední kontakt s faráři (svatby, křty, pohřby): středa 9:00 – 12:00 a 14:00 – 17:00;
jinak na základě osobní či telefonické domluvy pak kdykoli na požádání
Administrativa (úřední listiny, potvrzení, matriky, organizační záležitosti):
farní asistentka je k dispozici každé pondělí 9:00 – 12:00 a 14:00 – 17:00
Farní charita v Centru sv. Alžběty, ul. Svobody 29; otevřeno čtvrtek od 16 do 18 hod.
(hygienická očista pro bezdomovce) a pátek od 15 do 18 hod. (šatník)
Farní knihovna (půjčování literatury): zatím jen po páteční večerní mši u sv. Václava
Jako pracovní a informační text pro potřeby farní obce Řk farnosti Cheb a spolupracujících subjektů
vydala v březnu roku 2006 Pastorační rada Řk farnosti Cheb. Za obsah zodpovídá P. Petr Hruška.

Farní zpráva 2005 - Římskokatolická farnost Cheb

Transkript

Podobné dokumenty

Stáhnout - Společnost Božího Slova

osteosarkomu v chrty

10. 12. 2013

Křesadlo 2007 - nominace Anny Hirtovéoblíbené!

Prodej, chata, 55 m2, Dolní Paseky, Aš Aš, okr. Cheb

Stažení - Římskokatolická farnost Cheb