Optimální dieta

Transkript

Optimální dieta

Optimální dieta
Jan Kwašniewski
Marek Chyliński
9. srpna 2010
OCR & Typo (ConTEXt)
Jarda Houska
1
2
Obsah
1
Předmluvy autorů
5
2
Slovo nakladatele
7
3
Interview – řeka s dr. Janem Kwašniewským
Pochod podle azimutu
Proč vlastně tuky?
„Arkádie“
Historie hříchu (prvotního)
Zlatá zásada poměru — Čili vzorec života
Šarlatáni a kejklíři
Proti „proudu“
Odkud se berou nemoci?
Homo sapiens na pastvišti
A teď pojďme ke stolu
Být zdravý a krásný
Rozumní spojte se
Varování Polsku
Vysvětlující poznámky dr. Jana Kwašniewského
9
9
16
18
21
24
27
30
33
37
41
46
50
55
63
4
Optimální výživa a některé nemoci
Buergerova nemoc
Bechtěrevova nemoc
Roztroušená skleróza
Progresivní polyartritida
Cukrovka I. typu
Cirhóza jater
Neurastenie
Ateroskleróza
Nemoci zažívacího traktu
Obezita
Vředová nemoc
Degenerativní onemocnění
Infekční nemoci
Glaukom a lupenka
Migréna
Hypertenze
Nemoci srdce
Bronchiální astma
Cukrovka II. typu
65
65
67
68
70
72
73
75
76
80
81
85
85
87
88
89
89
92
93
93
5
Výživa ve specifických fyziologických stavech
Výživa těhotných žen
Výživa kojenců
Výživa dětí
Potraviny doporučované při optimální výživě člověka
Potraviny nevhodné při optimální výživě člověka
97
97
98
99
99
99
6
Předpisy na jídla připravená v souladu se zásadami optimální diety
Pokrmy z vajec, tvarohu a sýra
Pokrmy ze sýra
Pokrmy z masa
Pokrmy z vepřového masa
101
102
111
113
114
3
Pokrmy ze skopového masa
Pokrmy z hovězího masa
Pokrmy z telecího masa
Pokrmy z drůbežího masa
Pokrmy z ryb
Polévky
Moučníky
7
Příkladový jídelníček na první 2 týdny optimálního stravování
137
8
Tabulky výživných hodnot potravinářských výrobků
145
9
Tabulky výživných hodnot potravinářských výrobků některých českých
zpracovatelů masa
153
Kniha „zázraků“
Dopisy pacientů dr. Janu Kwašniewskému
157
168
10
4
118
119
121
124
128
130
132
1. Předmluvy autorů
Je tomu právě 10 let, co jsem se v Cedzyně pod Kielcami seznámil s doktorem Kwašniewským Při
jednom reportérském putování jsem se dostal do motelu skrytého v borovicovém lese, kde chtěl lékař
z Ciechocinka stvořit pro lidi druhý ráj, neboli „Arkádii“. Veden jistou nedůvěrou vyptával jsem se
pacientů, často nevyléčitelně nemocných, zda se nebojí svěřit své zdraví, a někdy i život, do rukou
člověka, který je chce léčit vejci a vepřovým kolenem. V Polsku řádila krize divotvůrců, zázračných
léčitelů a bioenergoterapeutů bylo všude dost a dost, zpočátku jsem takto pohlížel i na autora „Tučného
života“. Po návratu jsem o Kwašniewském napsal první reportáž, která vyvolala velký zájem čtenářů.
Setkávali jsme se co pár let. Často jsem přemýšlel o ohromné činorodosti a přesvědčení autora optimální
diety, že lidé nakonec musí pochopil, že jim navrhuje rozumnou možnost zbavit se nemocí a utrpení.
V jednom okamžiku se objevit nápad napsat tuto knihu. Již dříve jsem doktorovi nabídl cyklus fejetonů
v deníku „Dziennik Zachodni“, ve kterých by mohl popularizovat své poznatky. To, co se dělo v pátek a
v pondělí v redakci DZ je těžké popsat. Každý druhý telefon se týkal optimální diety. A právě tito lidé,
často zoufale potřebující a hledající pomoc, způsobili, že vznikla tato kniha.
Odjel jsem do Ciechocinka. Naše dlouhé rozhovory však probíhaly jinde. V zapadlé vesničce, kde
má doktor Kwašniewski svou letní „rezidenci“ hliněnou chalupu s úžasnou atmosférou vhodnou pro
přemýšlení. Ohromné vědomosti, logika a důslednost tohoto člověka by nikdy nebyly zaznamenány na
papíře, kdyby nedošlo ke šťastné shodě několika okolnosti. Pochopil jsem, že si ten člověk zasluhuje tuto
knihu, zasluhuje si pochopení a pokus o shrnutí jeho celoživotního díla neboli zásad optimální diety.
A o to jsme se pokusili.
Dějiny lidského myšlení a veškerého pokroku jsou plny příkladů bezduchosti, výsměchu, zlovolnosti,
závisti, příkladů podlého chování k „nepokorným“ stavějícím se proti vžitým pravdám. V této knize
bohužel tyto příklady najdete.
Velké vědecké objevy obvykle musely čekat na všeobecné uznání a pochopení 50 let. Což bude třeba
čekat tak dlouho, až se potvrdí, že Kwašniewského dieta neškodí, a naopak může pomoci a tím změnit
život?
MAREK CHYLIŃSKI
5
Mé články a odpovědi na dotazy nemocných i „zdravých“, uveřejňované od dubna v deníku „Dziennik
Zachodni“, vzbudily obrovský zájem. Dostával jsem a dostávám tisíce dopisů a telefonátů s prosbami
o pomoc při znovu získání zdraví, o sdělení návodu na dlouhý, zdravý a šťastný život bez aterosklerózy,
rakoviny a jiných nemocí, bez stařecké sešlosti. Čtenáři, ne náhodou právě ze Slezska, dokázali hodně
pochopit. Chtějí vědět více. Proto jsme s redaktorem Markem Chylińským připravili v krátké době tuto
knihu k tisku. Nachází se v ní hodně vědomostí, které se mi podařilo shromáždit.
Pomocí mnoha vynikajících lidí se mi podařilo dokázat, že optimální výživa nikomu neškodí a skoro
každému pomáhá. Je etiologickou léčbou „lidských nemocí“. V jednom Platonově dialogu jsem našel
následující větu: „Nemocní povídají, že není nic příjemnějšího než zdraví, ale před chorobou nevěděli,
že zdraví je věc nejpříjemnější.“ Velmi mnoho nyní nemocných lidí může zase nabýt zdraví, zlepšení
mohou očekávat téměř všichni. Pro ty, kteří se zbaví nemocí, se život stane nejpříjemnějším, pro ostatní
mnohem příjemnějším. Ale to ještě není všechno. Stejně důležité, a možná i důležitější, jsou pozitivní
změny v činnosti mozku, ke kterým dochází. Osvícený Staszic napsal: „Příroda je plna radosti, štěstí
a veselí pro divochy, pro ještě nemyslící děli a pro člověka rozumem již osvíceného.“ Optimální výživa
neproměňuje moderního člověka v divocha, nezpůsobuje rovněž jeho zdětinštění. Proměňuje ho v člověka
rozumem již osvíceného. Nepíši v této knize o všem, co znám. Lidé momentálně nejsou schopni pochopit
a přijmout pravdy, o kterých ani nevědí, že existují. Je na to ještě příliš brzy. Po delší době používání
optimální výživy sami pochopí, že bylo ještě příliš brzy o těchto věcech psát. Optimální výživa není pro
vybrané nebo bohaté, nemusí být drahá. Při rozumném nákupu potravin může být levnější než obvyklá
výživa.
Předkládám Vám knihu, díky níž nejčastěji vyslovovaná přání: zdraví, štěstí, spokojenosti, dlouhého
života, klidného stáří, ba i peněz se stanou reálnými. Neboť tato kniha se opírá o vědomosti.
JAN KWAŠNIEWSKI
6
2. Slovo nakladatele
Díky tomu, že jsem pracoval jako novinář v ostravském obdeníku pro polskou národnostní menšinu v ČR
„Glos Ludu“, ve kterém jsem publikoval rozhovory s lékaři různých specializací, vyslechl jsem v ordinacích
hodně informací o nemocech, jejich příčinách, prevenci a metodách léčení. Byl jsem překvapen, jaké
obrovské diagnosticko-terapeutické možnosti má moderní lékařství. Mnohokrát však mé nadšení zchladil
spolubesedník poznámkou, že vůči té či oné nemoci jsou zatím lékaři bezmocní a jediné, co mohou
pacientům nabídnout, je symptomatické léčení. O celkovém vyléčení, o etiologické léčbě, nemůže být ani
řeči.
Proč je tomu tak? A musí tomu tak být? Tyto otázky mi stále ležely v hlavě. Až najednou – na podzim
roku 1997 – se mi do rukou dostaly dvě knihy, které mi na ně nabízely odpověď. První knihu „Tluste
życie“ (Tučný život) napsali Jan a Tomasz Kwašniewští a druhá kniha, autorů Jana Kwašniewského a
Marka Chylińského, se jmenovala „Dieta optymalna“ (Optimální dieta). Pozorně jsem si přečetl tyto
polské bestsellery let 1996 a 1997 a pak jsem na sobě vyzkoušel zásady výživy doporučované dr. Kwašniewským. Výsledek pokusu potvrdil pravdivost autorova tvrzení, o čemž jsem ho neprodleně informoval.
Požádal jsem dr. Kwašniewského o souhlas s vydáním českého překladu „Optimální diety“, neboť s jeho
převratnými úvahami a objevy potvrzenými v praxi by se – podle mého názoru – měli seznámit lidé i za
hranicemi Polska.
Dr. Jan Kwašniewski mi odpověděl mimo jiné (text dopisu byl uveřejněn i v katovickém deníku „Dziennik Zachodni“ dne 28. 11. 1997): „Myslím, že kniha ,Optimální dieta‘ může být bez překážek vydána
v jazyce českém. (. . .) Čeští lékaři jsou stejní jako polští a stejní jako v kterékoli jiné zemi. Celý lidský
rod je zdegenerovaný a zbavený rozumu, takže ani lékaři na tom nejsou lépe. Dokud existují nemoci,
je zdravotnictví nemocné. Dokud je zdravotnictví nemocné, musí existovat nemoci. Etiologické léčení
nemocí je nutno začít od léčení zdravotnictví. Etiologickým léčením zdravotnictví je optimální výživa
samých lékařů. Mění rychlým a pozitivním způsobem činnost lidského mozku tak, aby člověk byl schopen
vědět a přestal věřil nebo mít názory. V Polsku se už mnoho lékařů živí optimálně, někteří tuto metodu
a selektivní proudy používají v praxi.
Optimální výživa je etiologickým léčením lidských nemocí. Je přitom tak levná, že nic nestojí. Při
obratném nákupu potravin mnozí z těch, kteří se začali živit optimálně, vydávají méně nebo mnohem
méně peněz na jídlo, než vydávali předtím.
Veškeré reformy zdravotnictví jsou jen zdánlivé a nemohou přinést užitek ani zdravotníkům, ani nemocným. Je to stále jen mlácení prázdné slámy. Je třeba radikálně zmenšit výdaje na zdravotní péči a
zlepšit účinnost léčby nemocných. Není třeba žádných peněz, ba právě naopak. Jen vyléčení diabetiků
v Polsku – a jejich zde asi 1,1 milionu – přinese takové úspory, že za jejich polovinu by bylo možno značně
zvýšit platy v celém zdravotnictví.“
S dr. Janem Kwašniewským jsem se setkal v Katovicích. Ve své pracovně nás přijal šéfredaktor deníku
„Dziennik Zachodni“ Marek Chyliński, který je spoluautorem „Optimální diety“. Výsledkem našeho
rozhovoru byl mimo jiné i souhlas obou pánů s vydáním jejich knihy v českém jazyce.
Uvědomuji si, že kniha „Optimální dieta“ může vyvolat různé reakce čtenářů – nadšení, lhostejnost
nebo i nevraživost. Přesto jsem přesvědčen, že je mou povinností – když už mám tu možnost – zpřístupnit občanům České republiky informace, které jim, budou-li chtít, umožní jiným způsobem, a přitom
přirozenými, pečovat o své zdraví. Věřím, že kniha zaujme tzv. „nevyléčitelně nemocné osoby“ i ty, kteří
marně bojují s nadváhou. Jsem si jist, že nenechá lhostejným nikoho, kdo se do ní začte.
7
Doporučuji ji tedy každému, kdo se dal přesvědčit, že otylost, cukrovka, progresivní polyartritida,
ateroskleróza, neurózy, roztroušená skleróza, Buergerova nemoc, cirhóza jater, Bechtěrevova nemoc a
jiné zdravotní problémy, mimo jiné také civilizační nemoci, jsou nevyléčitelné.
Možná, že každý Čtenář nezmění ihned svůj názor a své stravovací záliby. Bude stačit, když jen začne
pochybovat o oficiálních „kánonech“ lékařské vědy a o účinnosti diety, kterou mu doporučují lékaři. To ho
totiž může povzbudit k tomu, aby na sobě vyzkoušel jídla připravená podle receptů objevitele optimální
diety. A pak už bude blízko – a to mu přeji z celého srdce – ZDRAVÍ!
KAZIMÍR SANTARIUS
8
3. Interview – řeka s dr. Janem Kwašniewským
B Vy tvrdíte, že vědění je pramenem dokonalého života, ale mohou z něj čerpat pouze
ti, kteří mají zdravou mozkovou činnost. Tomu, kdo se neživí optimálním způsobem, se
nedostává vědění, jeho život je tedy chaotický, nahodilý a nesmyslný. Nikdo nedokáže
překročit ten začarovaný kruh existující už
pár tisíc let?
Lidský rod potřebuje vědění, pravdu a moudrost. Většina lidí, ani ti nejvzdělanější, nemá ponětí, že existuje způsob výživy, při kterém je činnost
mozku správná, to znamená, že člověk přestane věřit a mít názory a řídí se jen věděním. Nepoužívá slov „myslím“, „usuzuji“, „podle mého názoru“,
„zdá se mi“, říká prostě: „vím“. Tak zvaný prvotní
hřích připravil o rozum všechny lidi bez výjimek.
Lidský život se zkrátil, došlo k patologickým změnám ve stavbě těla. Objevily se poruchy činnosti
mozku a lidé nedokáží odlišit dobro od zla. Aby je
bylo možno odlišil, je třeba vědět, že existuje model výživy dodávající mozku zdravou výživu a ten
je třeba použít.
B Patologické změny, o kterých mluvíte, je
tedy možno odvrátit, lidi je možno změnit
v rozumné živočichy?
Ano, protože prvotní hřích nezpůsobil příliš velké změny v lidských genech. Zatím se plány tělesné
stavby člověka zakódované v genech příliš neliší od
genetických plánů našich prarodičů.
Prvotní hřích spočíval v nedodržení zásad výživy, které člověk dostal od bohů, počínaje tím
nešťastným jablkem, symbolem potraviny pro člověka nejškodlivější, dokonale zvoleným na základě
exaktní vědy nedostupné současným lidem. A přesto můžeme změnit způsob výživy během jednoho
dne.
Rozvoj základních věd nyní umožňuje znovu vytvořit model výživy, který bohové stanovili pro lidi.
Vyřazuje z výživy potraviny, které způsobují nepříznivé biologické změny v organizmu. Kdybychom
se však zeptali tisíce lidí, co jim chybí, nikdo neodpoví, že mu chybí rozum. Nemůže odpovědět,
neboť si neuvědomuje, že příčina bolestí, nemocí,
strachu i agrese spočívá v chybné činnosti mozku,
kterou může změnit pouze správná výživa. Kdysi,
před mnoha tisíci lety, žili výjimečně inteligentní
lidé. Například autoři Bible.
B Bibli ovšem není možno správně pochopit,
pokud mozek nepracuje, jak by měl?
A právě proto je třeba se živit stejně jako ti, kteří
napsali nejmoudřejší ze všech knih. Je třeba použít
dietu izraelských kaplanů neboli optimální výživu.
„Když první lidé přestali být poslušní rad bohů,
ztratili dokonalost. Nakonec se jim jejich potomci
začali podobat – byli nedokonalí. V důsledku toho
se všichni rodí jako nedokonalí, musí být nemocní a
musí stárnout. Neposlušnost božských rad otevřela
brány lidskému šílenství. Proto jsou dějiny lidstva
poznamenány utrpením, smutkem, strachem, nemocemi a smrtí“ – říká žalm.
Všechny „hříchy“, kterých se lidstvo dopouštělo
ve své psané i nepsané historii a kterých se dopouští i nyní, jsou důsledkem biologických změn v lidském organizmu, přesněji řečeno změn ve stavbě,
zásobování energií a v činnosti mozku.
B Znalců Bible je hodně. Miliony lidí četly
tu knihu a nikdo z ní nevyčetl to, co vy?
Sedmkrát Bible vzpomíná a opakuje bez speciálního zašifrování „předpis na život: veškerý tuk.
játra, ledviny a trochu masa z lopatky“. Ne z kýty! Dobrý řezník dokázal vypreparovat celou mízní
soustavu, ve které se hromadily hormony pohlavní
a steroidní. Kněží si přece nemohli dovolit konzumovat hormony. Prorok Izaiáš však praví: „Pastýřskou stravu budeš jíst.“ Pastýřská strava vede
k dobré funkci mozku, ale to je příliš málo: je třeba
se ještě učit. Čemu? To je právě ono! Rozlišil dobro od zla, což je v hebrejštině synonymem pojmu
„vědět všechno“. Tyto dvě podmínky se vzájemně
popírají, neboť „syn pastýře“, který jde na studia,
vždycky změní způsob výživy, což zabrání nalezení
klíče k veškerému poznání.
B Vy, pokud snad ještě nemáte klíč, určitě máte už formu, ze které jej bude možno
odlít. Přiblížil jste se k tajemství poznání.
Přerušil jste prokletý kruh, který od věků
zabíjí lidstvo?
Byla to šťastná shoda několika okolností v mém
životě, snad jisté rozumové vlastnosti, snaha o věcnou syntetizaci, zvídavost.
Jeden z mých pacientů, vyléčený z nemoci dosud nevyléčitelné (roztroušené sklerózy), po 4 letech optimální výživy napsal mimo jiné: „Vrátila
se mi víra v zázraky. Ano, prosím, bez přehánění,
už to, že jste přišel na tu dietu, je zázrak a druhý
zázrak je, že jsem o Vás uslyšel.“
9
Opravdu, samo vypracování optimální diety je
zázrak, který neměl práva se stát. Vždyť, abych
mohl tu dietu stanovit, musel jsem se předem po
patřičně dlouhou dobu živit optimálním způsobem,
abych mohl potom vyřešit tisíce problémů optimálním způsobem a utřídit nabyté poznatky. Pak bylo
nutno poznatky ověřit na sobě samém, na rodině, na nemocných, najít významného člověka, který by dokázal pochopit důležitost problému, a to
bylo nejtěžší získat finanční prostředky na provedení výzkumů, provést výzkum se zvířaty, provést
výzkum s nemocnými lidmi, ukázat, že optimální
výživa nemůže uškodit, dokázat, že pomáhá v každém případě mnohem účinněji, než dosud používané metody, získané výsledky ověřit na velkých
skupinách nemocných lidí, pozorovat je po dobu
několika let, popsal vliv optimální výživy na činnost lidského mozku. Všechno jsem to musel udělal
téměř sám, s nevelkou pomocí nemnoha příznivců, věnovat na tento účel neustále značnou část
svých příjmů, pracovat přes stále se množící překážky, v atmosféře urážek, osočování, nenávisti ze
strany těch velmi početných, kterým byla svěřena
odpovědnost za zdraví národa a kteří tento národ
dovedli až k biologické katastrofě, která následně
způsobila zruinování ekonomiky.
Pamatuji si z dob studia fyzikální a chemická
cvičení. Veškeré problémy jsem řešil od konce, ale
výsledek byl obvykle správný! Kdysi nás odvezli
do lesa a přikázali nám pochodovat podle azimutu.
Každá skupina dostala mapu a měla pochodovat.
Nelíbily se mi klikatiny, znázorňující směr: jednou
na jihovýchod, pak na jih a zase na západ. . . Po několika minutách jsem si načrtl vlastní azimut: cestu
zkratkou! Dovoluje ušetřit spoustu času a energie
a, co je důležitější, rychleji se dostat k cíli. Tři sta
kroků vpravo, osm set vlevo, tři sta vpřed, tři sta
vzad, motání se do kolečka – to není nic pro mne.
B Kdysi mi telefonoval váš spolužák z dob
studia na Vojenské lékařské akademii. Potvrdil to, o čem teď mluvíte. Naznačoval
však, že vaše zvídavost, názorová nekompromisnost, bílé bylo pro vás vždy bílým a černé
bylo vždy černým, mohly být příčinou určitého osamocení, společenské izolace. Ten
lékař mi přímo řekl: „Dobře vím, že to co
navrhuje Kwašniewski je správné, ale osobně bych se to nikdy neodvážil říci. Nátlak
společnosti, obava, že si znepřátelím vlivné
lidi, by pro mne byly příliš silné.“
Hned po studiích jsem se dostal do vojenské jednotky v Braniewu. Byla tam dost divná situace: na
jedné straně předpisy, které jsem jako lékař musel dodržovat, a na druhé vztahy, které panovaly
mezi vedoucími kádry. Brzy jsem se přesvědčil, že
o všem rozhodují nepsané zákony: v případě provinění dokonce stříhali vojákům hlavy dohola. To
10
byla šedesátá léta, dnes by jistě k podobné situaci
nemohlo dojít. Tak dochází ke konfliktům se šéfy.
Rozhodli o mém přeložení do Ciechocinka. Dostal
jsem se do vojenského sanatoria. Všiml jsem si, že
někteří kolegové přistupují k lázeňské léčbě stejně jako k léčbě lůžkové, například v nemocnici.
Neurolog aplikuje pilulky a injekce, internista nebo
kardiolog píše stovky předpisů, lékárna pracuje na
plné obrátky a stav nemocných se nelepší. Naopak,
přijíždějí do Ciechocinka stále nemocnější. Jak pomoci těmto lidem? Na studiích bylo všechno velmi
prosté. Máme nemoc, máme diagnózu, máme terapii a lék, většina z nás také takto léčila. Přijíždí
pacient s Buergerovou nemocí. Aplikuji obklady a
léky, čas od času kontroluji sílu svalů a klaudikaci.
Nic se nelepší. Tvářím se optimisticky. Progresivní
polyartritida – totéž. Nějaké pokusy poléčit nemoc
a pacient trpí a trpí. Zamýšlím se nad tím, co se
děje. Buď nevyhovuje terapie nebo léky, přemýšlím o různých příčinách nemocí i o tom, proč je
léčení neúspěšné. Hodně se učím. Specializace I. a
II. stupně z fyziatrie a balneoklimatologie, protože jsem chtěl léčit celého člověka. Už tenkrát jsem
přemýšlel o využití elektrického pole při léčení některých onemocnění, zamýšlel jsem se nad užitečností přírodních zdrojů jako je rašelina, slané lázně,
vodoléčba. Věděl jsem, že k nemocnému nemůžeme přistupovat jako k automobilu v opravně: někdo si vezme na starost motor, jiný elektrický systém a někdo další karoserii. Organizmus je celek,
je třeba i při léčení se k němu chovat jako k celku.
A odvaha. . . Věděl jsem, že mi nesmí chybět.
B Jak se stalo, že při hledání příčin nemocí
jste nahlédl do. . . kuchyně?
Protože jsem pracoval ve vojenském sanatoriu a
celý den trávil mezi pacienty, musel jsem jim samozřejmě nahlížet i do talíře. V té době mi bylo
doporučeno, abych se zabýval dietou a vlastně jejími několika druhy, které se používaly v sanatoriích. V armádě už je to tak, že se podřízenému
řekne: „Budete dietetikem.“ A hotovo. Tak jsem
se stal dietetikem, aniž bych o tom měl sebemenší
ponětí, protože mne vaření nijak zvlášť nezajímalo. Ale protože jsem dostal příkaz, rozhodl jsem se
vzít to vážně. Celé hodiny jsem trávil sčítáním bílkovin, tuků. sacharidů a kalorií. Zpočátku se mi
to všechno pletlo v hlavě. Na jídelním lístku bylo každý den několik druhů jídel. Mrkev, petržel,
brambory, mouka, ovocný rosol, zákusek – složení
každého jídla jsem musel znát nazpaměť. Tenkrát
nebyly ani počítače ani kalkulačky, všechno jsem
musel počítat na papíru. Dřina! Abych si ulehčil
práci, rozhodl jsem se naučit přesné chemické složení všech potravin. Zkuste se dnes zeptat dietetiků na podrobné složení potravin. Nevědí. Neztrácel jsem čas. Nejdůležitější bylo pak nalézt klíč pro
seřazení potravin z hlediska užitečnosti pro člově-
ka. Odmítl jsem rozdělení podle kalorické hodnoty,
nehodilo se mi ani rozdělení z hlediska tří hlavních
komponentů. Jednoho dne mne napadlo, že jediným rozumným řešením je objevení poměru. Vzal
jsem si za vzor techniku, kde se počítá s energií,
doplňky a náhradními díly. Podařilo se mi uspořádat potraviny podle tohoto klíče. Všiml jsem si,
že jsou potraviny živočišného původu a v malém
množství i rostlinného, které obsahují bílkoviny a
tuky. Tyto potraviny jsem oddělil. Začal jsem dělat
druhý seznam – potravin, které obsahují bílkovin
rostlinného původu a sacharidy. Třetí seznam jsem
už neměl, protože v přírodě se neobjevují potraviny obsahující zároveň bílkoviny, tuky a sacharidy.
Závěr se sám nabízel: kdyby Příroda předvídala, že
se nějaké zvíře může živit bílkovinami, tuky a sacharidy zároveň, stvořila by takové potraviny! Neudělala to, vyloučila tedy možnost živil se přirozenými pokrmy obsahujícími tyto tři složky. Bílkoviny a tuky obsahují hlavně potraviny živočišného
původu: mléko, sýry, maso a několik málo potravin
rostlinného původu: mandle, vlašské ořechy, lískové
oříšky, strouhaný kokos, slunečnicová jádra. Začal
jsem důkladně analyzovat složení těchto potravin.
Ukázalo se, že se téměř neliší od složení potravin
živočišného původu. Ať už bude člověk konzumovat bůček nebo ořechy, výsledek je stejný – dodá
svému organizmu nejhodnotnější palivo!
B A lékaři naopak varují před konzumací
tučného bůčku a doporučují jíst ořechy!
Takových nesrovnalostí je mnoho. Například
varují před konzumací slepicích vajec. . . Z biochemického hlediska bůček a ořechy jsou stejné.
Nechceme-li ovšem hovořit o chuti nebo vůni. Ale
to se nedá ani změřit, ani spočítat.
B Vím, že jste svá pozorování týkající se
způsobu stravování nejdříve ověřoval na své
rodině. Připomíná mi to lékařské blázny,
kteří, když neměli k dispozici pokusná zvířata, experimentovali na sobě.
Ve skutečnosti v tom nebylo žádné riziko. Už
tenkrát jsem věděl, že není nic horšího než dosavadní způsob stravování, musel jsem tedy co nejdříve
něco změnit. Začal jsem u těch nejbližších, vždyť
člověk se snaží oddálit nejprve nebezpečí od těch,
které miluje nejvíce. A jim opravdu hrozilo velké nebezpečí. Manželka byla vážně nemocná. Měla
mnoho chorob, mimo jiné i revmatismus a migrénu.
Přestože byla mladá, měla zdeformované klouby na
prstech, měla potíže při chůzi do schodů. Syn na
tom byl také špatně. Měl zkažené mléčné zuby, neustále trpěl záněty ústní dutiny. Dnes je mu 35 let
a nemá ani jeden zkažený zub. A tak tomu už bude
napořád, až do pozdního věku. Manželka zeštíhlela, pleť má hladkou, zmizely bolesti hlavy, začala
běhat a na bolesti kloubů už ani nepomyslí. . . Já
jsem naběhal mnoho kilometrů, hrál jsem kopanou
s chlapci na ulici. Všiml jsem si, že máme zcela jiné
psychofyzické reakce.
B Kdy jste objevil, že důvodem nesprávné
činnosti lidského organizmu je nevhodná výživa?
Veškerá dění v přírodě i v životě člověka jsou
spojením příčiny a následku, nemůže být například
nemoc „sama o sobě“, musí existovat biologické
příčiny, které mění člověka dobrého na darebáka
a zlého na obráceného hříšníka. Určitě jde o faktory prostředí, které můžeme měnit. Jen je třeba
vědět, jak. Poznání těchto faktorů a důsledků jejich působení by umožnilo rozumné působení na
příčiny jevů, doufám, že pro dobro lidstva
Člověk byl „stvořen“ pro dlouhý, zdravý a moudrý život pod podmínkou, že bude dodržovat „návod
k použití“ svého organizmu, který dostal od bohů.
Správný vzrůst, stavba a fungování organizmu
jsou možné pouze při zajištění systematického zásobování stavebním materiálem nejvyšší jakosti,
nejvýhřevnějším, nejlépe spalným a vždy jednotným palivem a miliony složek potřebných pro zdravý a dlouhý život. Všechny tyto složky musí mít
nejvyšší biologickou hodnotu a vyskytovat se ve
vzájemném poměru přizpůsobeném potřebám organizmu. Úroveň biologických věd je velmi nízká.
Spočívá v popisování jevů a ne v objevování zákonů
jejich vývoje. Pavlov učil, že „není třeba popisovat
jevy, nýbrž objevovat zákony jejich vývoje. Z popisování nevzniká věda.“ Získané výsledky jsou interpretovány rozumem učenců, deformovaným následkem prvotního hříchu. Sami lidé, kteří se věnují
vědě, nedokáží poznat svou ignoranci. Teprve člověk, který stojí mimo a jehož rozum je dokonalejší,
může správně popsat stav základních věd v biologii.
B Jednou jste kritizoval nízkotučnou dietu
používanou mimo jiné i v sanatoriích. Napsal jste přímo: „Nízkokalorická strava oslabuje lidský organizmus.“
Dietu, o které mluvíte, vypracoval profesor
Aleksandrow. Když jsem zpozoroval, že stav pacientů živených zeleninou, džemy, jablíčky a kasičkami se přes četné terapeutické zákroky nelepší a
nemocní si neustále stěžují, že je jim zima (v pokojích jsme museli udržovat teplotu až 35 stupňů!),
už jsem věděl, v čem spočívá záhada stavu jejich
zdraví. Ti, kteří byli živeni více kaloricky, se rychleji zotavovali, stav jejich končetin se zlepšoval po
fyzikálních zákrocích. Všiml jsem si, že tentýž zákrok použitý při stejné nemoci má u různých lidí různé výsledky. Diadynamik, masáž a rašelina
mohly pomoci při prokrvení tkání, ale mohly působit také zcela obráceně – mohly plenit neprivilegované tkáně. Takové orgány jako mozek, srdce
a játra si obstarají výživu za každých podmínek,
samozřejmě na úkor jiných částí těla.
11
B V ciechocinském sanatoriu nedocházelo
k mezním situacím. Lidé byli samozřejmě
nemocní, ale neumírali kvůli špatné dietě.
Opravdu, skutečná dramata se odehrávala v nemocnicích. Tam triumfovala tupost. Pamatuji si na
jednu situaci před několika lety, kdy jsem byl na
tříměsíční stáži ve Varšavě. Dostal jsem se do jedné kliniky, kde se mimo jiné prováděly operace cév.
Jednoho dne mne zaujal pacient s Buergrovou
nemocí, který měl za sebou už 27 operací. Měl amputované obě nohy, levou ruku, na pravé mu zbyly
dva prsty, aby mohl držet cigaretu. Strašný pohled.
„Pane doktore, zachraňte ho, jestli to dokážete“ –
obrátil se na mne jeden docent. „Co navrhujete?“ –
zeptal se profesor, přednosta oddělení, ve kterém
se nemocný „léčil“ více než pět let. „Tuky a bílkoviny“ – odpověděl jsem. „S bílkovinami souhlasím,
ale s tuky ne“ – slyšel jsem. Na vlastní pěst jsem
toho člověka začal přikrmovat. Nosil jsem mu smetanu, sýry, maso, uzeniny. A on jedl a jedl. Za tři
týdny se při vizitě u lůžka nemocného profesor zeptá: „Máte bolesti?“ a on odpovídá: „Ne.“ „24 ampulky dolarganu“, naordinoval profesor. „Pacient
nesmí trpět“ – dodal. Dolagran je velmi silný prostředek s narkotickým účinkem. Co to znamená pro
těžce nemocného člověka, který už pět let dostává
léky utišující bolest, si může každý domyslet. Do té
doby bral nemocný 12 ampulek, teď měl brát jednou tolik. Za několik týdnů se ze 24 ampulek stalo
48. „Přednosta přikázal, abychom nemocnému neomezovali množství dolagranu“ – uslyšel jsem na
oddělení. Za dva týdny nemocný zemřel. Zeptal
jsem se proč, když pět let nezvyšovali pacientovi množství tohoto prostředku, se náhle rozhodli
aplikovat mu smrtonosnou dávku.
Řekli mi: „Kdyby ten člověk přežil, byla by to
prohra pro celou naši kliniku. Co bychom dělali?“
Přesto vám musím říci, že ti lékaři byli velmi slušní
lidé. Ale „slušnost“ má také jisté hranice. Ten profesor se obětavě věnoval pacientům, dokázal stát
při operaci 10 hodin, ale ten nemocný neměl právo
přežít. To je velmi smutné. Vím, že se vám to může
zdát neskutečné.
B U vás v Ciechocinku však dosahujete čím
dál tím překvapivějších výsledků. Nemocní
se rychle uzdravují, ukazuje se, že optimální výživu můžeme používat jako panaceum
na většinu nemocí současné doby. Zdá se, že
odvěká touha lidstva je skromně realizována
daleko od velkých léčebných středisek. . .
Stále myslím na to, jak sdělit své vědomosti těm,
kteří rozhodují o zdraví národa. Pomáhat nemocným, ulehčovat trpícím – myslel jsem, že je to
má povinnost. Takže Vědecká rada při ministerstvu zdravotnictví, kdo by mohl být kompetentnější? Přijíždím na schůzku, vysvětluji, přesvědčuji, objasňuji a nakonec říkám jednou větou: existuje
12
možnost značného zlepšení zdraví národa. Ale pan
tajemník Rady, nyní profesor s mnoha tituly, vůbec
neposlouchá, co mu říkám. Jako když hrách na stěnu háže, mlčí. Naznačuji, že může zřídit středisko,
ve kterém bude možno ověřit účinnost mnou navrhovaných metod etiologického léčení většiny nemocí. Souhlasí. Mám sepsat patřičný návrh, po nějaké
době se dovídám, že mu vůbec nezáleží na zdraví
lidí, nýbrž jen na tom, abych se stal šéfem nějakého
střediska.
B Abych pravdu řekl, nedivím se odpovědi toho ctihodného grémia. Důležitá instituce, nadutá byrokracie a náhle jim nějaký
obyčejný doktůrek navrhuje zřízení střediska, quasinemocnice, kde bude léčit většinu
nemocí plnotučnou smetanou a vepřovým
kolenem. . .
Povinností těch lidí bylo pochopit! Vždyť už tenkrát jsem dosáhl přesvědčivých výsledků, byl jsem
připraven jim okamžitě uvést důležité a věcné argumenty z oblasti biochemie. Pokud pochybovali
o mých vědomostech, měli to dokázat.
B A to ještě není konec vašich půtek s „lidmi jinak smýšlejícími“. Později jste se věnoval dietě vojenských letců, jejichž organizmy
byly v té době bezohledně ničeny.
V sedmdesátých letech byl odborný tisk plný
zpráv o otřesné psychofyzické kondici polských pilotů. 90 procent z nich mělo nadváhu, 90 procent
reagovalo na stres přejídáním, měli aterosklerózu,
hlavně srdeční a mozkovou. Tyto nemoci nevznikly
následkem trávení jistého počtu hodin ve vzduchu,
protože britští nebo kanadští letci těmito chorobami netrpěli.
B Když jste objevil, že je to společenská skupina s nejvíce zničeným organizmem nejen
v armádě, ale i v celém národě, co následovalo?
Několika lidem jsem položil otázku, zda může
člověku létání zvýšit hladinu cholesterolu? Kdyby
generální štáb, ministr zdravotnictví a šéf armádního zdravotnictví dokázali odpovědět na tuto nejprostší z prostých otázek, nedošlo by k nesmyslům
při výběru odtučňovací kúry pro letce, které končily skoro vždy přírůstkem váhy. Jednoho dne přijel
do Ciechocinka jistý generál, zástupce velitele leteckých vojsk. Dal jsem se s ním do řeči a ptám
se ho: „Proč tak ničíte ty lidi a používáte nejhorší způsob výživy?“ Generál se zamyslil a říká, že
už hodně dávno se tím zabývají lékaři a vědci a
až dosud nenalezli příčinu toho jevu. „Brzy bude
vědecká konference, zvu vás na ni“ – řekl. Přijíždím do Varšavy, poslouchám, co říkají odborníci a
vidím něco hrozného. Oni ničemu nerozumějí!
Hlásím se o slovo a ptám se, zda vědí, proč se
u nosičů v pařížské Tržnici, nosících na bedrech
maso neobjevují ani nemoci páteře, ani polyartriti-
da, ani revmatismus, zatímco ostatní nosiči nemocemi trpí. „Vážení pánové, u nosičů totiž všechno
záleží na tom, co nosí na zádech“ – končím svou řeč
k překvapení celého sálu. Myslíte, že někdo z těch
vážených vědců pochopil, o co jde? Nulová reakce,
naprosto žádné pochopení. Rozhodl jsem se napsat
Wojciechu Jaruzelskému, který byl tenkrát ministrem obrany. Informuji ho, že armáda je na tom
špatně, že to, co navrhují ti, kteří mají dbát o její
zdraví, skončí katastrofou, že pokud jsou různé názory, bylo by třeba provést výzkum. Brzy dostanu
odpověď, tentokrát od plukovníka Janiszewského,
že nejvyšší vědecké autority v zemi nesdílejí můj
názor. A co jiného jsem mohl čekat? Věděl jsem,
co říkali Goethe, Kant, Sedlak, Vanini. „Autority“ jsou hlavní příčinou toho, že lidstvo přešlapuje
na místě. Co to znamená „autorita“? Copak člověku, kterého vybrali do úřadu, tím pádem přibude
rozumu? V Krylovově bajce jsem našel takový veršík: „Čím někdo v úřadě výše bude, rozumu mu od
toho nepřibude.“ Jestli je lidstvo nemocné, zdegenerované, jestli je smýšlení patologické, pak strká
na úřady jedince bez jakýchkoliv předpokladů pro
řídící činnost. A takoví lidé by měli správně posuzovat věci?
B Tedy každý, kdo neměl stejný názor jako
vy, byl hlupák? Nehodnotíte příliš přísně své
protivníky?
Velmi zřídka a náhodně jsem se setkal s lidmi
velmi rozumnými, lidmi vzdělanými, myslícími podobně jako autoři Bible. Dokázali objevit a zapsat mnoho důležitých pravd, které nemohly být
pochopeny jejich současníky. Tak profesor Julian
Aleksandrowicz patřící k těm výjimkám píše: „Veškeré problémy společenské a ekonomické, jakož i
zdravotní, jsou zapříčiněny funkčními poruchami
myšlení a jednám způsobenými změnami ve struktuře a fungování lidských mozků a tyto změny jsou
způsobeny ekologickými faktory.“ Počátkem roku
1974 jsem měl to štěstí setkat se v Krakově s prof.
Aleksandrowiczem. Měsíc před tím jsem předložil
premiérovi Piotru Jaroszewiczovi můj „Program
zlepšení výživy národa“. V Krakově jsem o něm
měl hovořit v Polské akademii věd. Konečně se objevila šance udělat něco konkrétního. Oznámil jsem
svým vojenským nadřízeným, že jsem dostal pozvání od místopředsedy Světové organizace vědy,
abych přednesl přednášku o optimální výživě. Zamítnutí. Ukazuje se, že sám ředitel Zdravotnické
služby polské armády telefonoval, aby „zabránili
za každou cenu Kwašniewskému jet do Krakova“.
Ti lidé se prostě cítili ohrožení. Uvědomili si, že
celá jejich věda nestojí ani za zlámanou grešli, a
protože měli moc, snadno mi mohli vyrazit zbraň
z ruky.
B Vy jste se nevzdal, ačkoliv nedůvěra k autoritám, veškerým institucím, a úřadům zů-
stala ve vás navždy.
Ano. Věděl jsem, že mám-li něčeho dosáhnout,
musím sáhnou co nejvýše, a proto ten nápad s Jaroszewiczem. Dostávám se k němu a překvapeně
zjišťuji, že ten člověk chápe, o čem je řeč. Brzy
nato zařizuje zahájení programu výzkumu na zvířatech pod vedením prof. Stanisława Bergera.
B Vy jste už dříve dělal pokusy na zvířatech,
takže jste se neobával o výsledek. . .
Choval jsem tři skupiny krys. Každá z nich dostávala jiný druh výživy. Pozoroval jsem ta zvířata a výsledky výzkumů jsem pečlivě zaznamenával.
Berger přece vědecky dokázal, že zvířata živená optimální dietou mají mozky větší v jednom pokolení o 8 procent (ve srovnání s kontrolní skupinou)
a schopnost učení o 40 procent větší než ty, které
byly živeny jiným způsobem. Nepřekvapilo mne to,
sám jsem si všiml, že krysy s optimální dietou jsou
silné, vytrvalé, odolné proti jedům. Prováděli jsme
pokusy, při kterých jsme krysám přivazovali k ocasům závaží. Házeli jsme je do vody a se stopkami
v rukou jsme měřili čas, po který se udržely na
hladině. Ty optimálně živené byly vytrvalejší. Plavaly mnohem déle. Později, když bylo nutno pokusy přerušit, uspávali jsme zvířata éterem vstřikovaným do kelímků. Jen pro zajímavost dodám, že
množství jedu určené pro krysy živené podle optimálního modelu bylo nutno zněkolikanásobit. . .
Berger navíc dokázal, že množství aktivních sloučenin fosforu (které jsou hlavním zdrojem energie
mozků myslících lidí) je u „mých“ krys největší.
B Krysy tedy byly chytřejší a silnější. . . A co
lidé? Za jakou dobu se zlepší činnost jejich
mozku?
U dospělých a zdravých lidí se rozumová činnost
oprostí od následků prvotního hříchu po 3-6 měsících od okamžiku přechodu na optimální výživu.
U lidí s pokročilou aterosklerózou mozkových tepen k tomu samozřejmě dojde později – po 6-12
měsících.
B Jiná část téhož programu prokázala vynikající antisklerotické účinky optimální výživy.
Výzkumný tým se skládal z několika desítek lidí. Z toho jen profesorů bylo jedenáct. Jednalo
se o prokázání, zda Kwašniewského dieta může
být nápomocná při léčbě aterosklerotického zúžení
věnčitých tepen, nemoci, o které se poslední dobou hodně mluví v souvislosti s ruským státníkem
Borisem Jelcinem. Já jsem velmi dobře věděl, že
místo strašně drahých a velmi riskantních bypassů
a jiných kardiochirurgických zákroků by stačilo nemocným patřičně změnit stravu a vyzdravěli by, ale
bylo nutno o tom přesvědčit jiné. Kolektiv vedený
profesorem Henrykem Rafalským z Lodže prokázal, že u všech 60 mužů, živených podle mých doporučení, nastalo subjektivní zlepšení a objektivní
13
u 90-ti procentní většiny. Ukázalo se tedy, že dieta nízkosacharidová nikomu neškodí, ba právě naopak mnoha lidem pomáhá. Přes velmi negativní
postoj mnoha vědců k tomuto předmětu výzkumu,
se v závěrečné zprávě tato fakta musela objevit.
14
Bylo to v roce 1980. Vím, že z té pokusné skupiny
většina pacientů zůstala při tomto způsobu výživy.
Profesor Rafalski, který mi nedávno telefonoval, řekl, že všichni jsou na živu, i když uplynulo už 16
let. Těm lidem hrozily přinejmenším těžké operace.
Žádné nepříznivé změny nenastaly
Lodž, 16. 10. 1987
Spolupráce našeho Institutu výživy člověka s doktorem Janem Kwašniewským trvá již více než 10 let.
Vznikla v době, kdy tehdejší ministr zdravotnictví a sociální péče jmenoval speciální komisi pro zhodnoceni
výsledku výzkumu prováděného J. Kwašniewským. Stal jsem se členem této komise, které předsedal prof.
dr. J. Aleksandrowicz.
Od té doby byl J. Kwašniewski s námi ve stálém kontaktu, mimo jiné se aktivně (referáty) zúčastňoval seminářů, konajících se na naší katedře a na s námi spolupracující I. klinice interních nemoci naší
vysoké školy. Aktivně se zapojil při zpracováni meritorických, metodických a organizačních principů vědeckého výzkumu nazv. „Vliv nizkosacharidové diety na zdravotní stav. výživu a přeměnu lipidu a dusíku
v organizmu“ realizovaného v rámci resortního programu MZSP „Optimalizace výživy obyvatelstva“ a
koordinovaného Institutem potravin a stravování ve Varšavě. Je třeba dodat, že pojem „nízkosacharidová
dieta“ odpovídá pojmu „optimální dieta“, používanému J. Kwašniewským.
Počáteční výzkum, prováděný na pokusných zvířatech prokázal, že nízkosacharidová dieta podstatně
snižuje hladinu cholesterolu a jiných lipidů v krvi.
Následný výzkum už byl prováděn na dospělých mužích, trpících nemocem i krevního oběhu v úzké
spolupráci s I. klinikou interních nemoci a Ústavem laboratorní diagnostiky institutu patologie naší vysoké
školy. Prokázal, že nízkosacharidová dieta, aplikovaná po dobu 6 měsíců způsobila značné sníženi tělesné
hmotnosti u osob s nadváhou a dále:
a) nezpůsobila postižitelně nepříznivé změny zdravotního stavu (hodnoceného na základě komplexního
laboratorního a klinického vyšetření),
b) způsobila postižitelné příznivé změny zdravotního stavu mužů, kteří byli předmětem výzkumu.
Mezi ně počítáme mimo jiné (kromě snížení tělesné hmotnosti)
•
zlepšeni fyzické kondice
•
zlepšeni výkonnosti krevního oběhu
•
zmírnění projevů nemoci věnčitých tepen
•
zlepšeni funkce dýchacího ústrojí.
V průběhu 6 měsíců dodržování diety se neobjevily u zkoumaných mužů projevy ketózy, hypercholeste-
rolemie nebo hyperurikemie, které jsou hlavními výhradami vůči používáni nízkosacharidové diety.
Je třeba dodat, že před námi výzkumy vlivu „optimální“ diety provedl na krysách kolektiv vědců vedený
prof. dr. S. Bergerem (SGGW), který prokázal mimo jiné i pozitivní vliv této diety na funkci centrální
nervové soustavy (mozku) u krys. Výše uvedená fakta jsou důkazem rozsáhlých vědomosti dr. J. Kwašniewského v oblasti vědy o výživě a dovednosti jejich využití v praxi.
Prof. dr. Henryk Rafalski. Katedra Hygieny Lékařské akademie Lodž
15
B Jak došlo k vytvoření modelu správné výživy člověka neboli vaší slavné zásady poměru?
Předpoklad, že všechny zákony platné ve fyzice a chemii platí rovněž pro živé organizmy, byl
nejdůležitější. Začal jsem přemýšlet o všech složkách lidské potravy. Bílkoviny? Bílkoviny jsou život. Ale jsou různé bílkoviny. Nejlepší? Nejlepší
jsou ve vaječných žloutcích. Takže vejce! Symbol
života a rozvoje. Energie? Nejlepší energie, nejlepší palivo je v tucích! To bylo jasné. Přesněji řečeno,
ta energie je shromážděná v mastných kyselinách
s dlouhými řetězci. Jestliže v nějakém palivu připadá na atom uhlíku značné množství atomů vodíku, toto palivo má vynikající kalorické vlastnosti.
Samozřejmě to nemohou být stejné uhlovodíky jako v benzínu nebo technických plynech, neboť aby
člověk mohl spalovat tyto řetězce, musí obsahovat
skupinu COOH. Čím je delší tukový řetězec, na
který připadá skupina COOH, tím je palivo lepší.
Pokud není tuk nasycen vodíkem, dobrého paliva je
méně. Zvýšíme-li molekulovou váhu nenasycených
tuků hydrogenací jen o 1 %, můžeme očekávat, že
energetická hodnota vzroste až o 18 %! Byl jsem
přesvědčen, že způsob mého uvažování je správný,
přesto jsem se obával reakce některých lidí, neboť
tyto elementární pravdy byly až dosud považovány
mezi lékaři za zcela nepřijatelné. Začal jsem v literatuře hledat informace o cholesterolu v krvi a
příčinách aterosklerózy. Čtu tam, že „volné nasycené mastné kyseliny způsobují větší vzrůst hladiny
cholesterolu než triacyglyceroly“. Co jsou to triacyglyceroly? To jsou tytéž volné masné kyseliny,
jen spojené s glycerolem, který je palivem horší jakosti. Další zjištění: „Triacyglyceroly zvyšují více
hladinu cholesterolu než diglyceridy a diglyceridy
více než monoglyceridy.“ Tedy čím glycerolu je více
(monoglyceridy), tím je palivo horší.
B Pro mnoho lidí je to čistá alchymie a obyčejného člověka naprosto nezajímají změny,
které se odehrávají v buňkách. Důležitý je
výsledek.
Ti, které to nezajímá, mohou přeskočit těchto
pár řádků, chtěl bych však dokončit vysvětlování procesů, které vedou k příznivým nebo škodlivým změnám v našich organizmech. Nenasycené
tuky jsou součástí mateřského mléka. Je jich tam
0,4 %. Nikdo nepopře, že mateřské mléko představuje ideální výživu, co se týká biochemického složení. V něm právě na jeden gram bílkoviny připadá
více než 3 až 11 g tuku. Z toho jasně vyplývá –
pokud příroda naplánovala tak malé množství této látky v tomto úžasném pokrmu, měli bychom
to respektovat, Místo toho se lidem namlouvá, že
rostlinné tuky obsahující mastné kyseliny s mno-
16
ha nenasycenými vazbami, které v mateřském mléku nejsou, jsou zdravé. Obrovský omyl – v organizmech reagují vázáním kyslíku. Což má za následek vznik peroxidů, superoxidů a různých jedovatých sloučenin, stárnutí tkání způsobující mechanická poškození, onemocnění rakovinou. Kdysi byl
učiněn pokus založený na nahrazení tuků nasycených tuky nenasycenými. Co se ukázalo? Nemocní,
kteří dostávali stejné množství nenasycených tuků,
onemocněli rakovinou třikrát, čtyřikrát až pětkrát
častěji. Je nám jasné z čeho. Vždyť peroxidy, o kterých jsem hovořil, vyvolávají v organizmu záněty,
chorobné změny, celé tkáně i celé orgány doslova
degenerují. Týká se to jen vícesytných nenasycených mastných kyselin, které nejsou v másle, ale
jsou v rostlinných tucích. To ještě není všechno.
V organizmech živených vícesytnými nenasycenými kyselinami vznikne sloučenina zvaná aldehyd
malonový, hrozné svinstvo. Vznikají také technické
plyny jako etan a pentan, vylučované organizmem
bránícím se před otrávením. Ale zároveň s nimi
vylučujeme vodík – nejlepší palivo pro buňky, jako v technice. Nemůžeme tak nerozumně plýtvat
energií.
B Shrneme-li to, jaké tuky jsou pro člověka
nejlepší?
Takové, které jsou nejlepší po stránce chemické.
Nejlepší jsou tedy tuky, které mají nejvyšší procento spalovaných komponentů, neboli takové, ve
kterých skupina COOH připadá na nejdelší řetězec
mastné kyseliny. V mastných kyselinách s krátkými řetězci může být těchto komponentů 30 – 40 %,
s nejdelšími více než 90 %. Mastná kyselina s dlouhým řetězcem, nasycená plně vodíkem, dává po
spálení asi 10 Kal/g, neboli tolik jako benzín.
Tuk je o to lepším „palivem“, oč více vodíku připadá na každý gram uhlíku a oč má více spalovaných komponentů. Po stránce chemické jsou nejlepší mastné kyseliny s dlouhými řetězci plně nasycené vodíkem neboli tuky tuhé, hlavně živočišného
původu. Pouze tuky s délkou řetězce větší než 10
atomů uhlíku jsou bez přetváření vhodné k využití našimi buňkami a tkáněmi. Bezprostředně jsou
vstřebávány do krve a nemusí být zpracovávány a
upravovány v játrech, jako horší tuky (s kratšími
řetězci) nebo všechny jiné složky obsažené v požité a strávené potravě. Nasycené tuky s dlouhými
řetězci jsou nejlepším lékem pro nemocné na játra.
Chemicky i fakticky jsou mastné kyseliny s dlouhými řetězci nejlepším „palivem“ pro náš organizmus.
B Teď byste mohl, prosím, ještě jednou vyjmenovat nejhorší tuky.
Odjakživa hovořím a píši o obrovské škodlivosti vícesytných nenasycených tuků pro náš organizmus. Čím méně nasycené (vodíkem) jsou mastné
kyseliny, tím jsou horším „palivem“. Je třeba na
to myslet při nákupu tuků. Margaríny se vyrábějí z nenasycených tuků vháněním do nich vodíku.
Katalyzátorem jsou ionty kovů, které v margarínu
zůstanou. Nejsou vůči organizmu neutrální. Mimo
to, vodík, který se dostál do nenasyceného tuku při
výrobě margarínu, se nespojuje s uhlíkem v takové
pozici jako v přirozeném tuku. Polovina vodíku se
spojuje v tzv. pozici cis a polovina v trans. V přirozených tucích se veškerý vodík nachází v pozici
cis. Nutnost „utilizace“ vodíku spojeného v pozici trans (jako v margarínu) je velkou zátěží pro
organizmus a není neutrální vůči našemu zdraví.
Nejlepší jsou tuky živočišného původu a sice tuky
tuhé, požívané v přirozených živočišných tkáních.
Slanina bude vždy lepší než sádlo, vepřový lalok
lepší než losos nebo úhoř. Samozřejmě při optimální výživě. Při nesprávné výživě může sádlo nadělat
méně škod než slanina. Nebudou to škody přímé,
ale nepřímé. Nebudou způsobeny přímo tukem, ale
hlavně sacharidy požívanými zároveň s tuky.
Biologickou (a zároveň faktickou) hodnotu tuků, netvoří jen dlouhé řetězce mastných kyselin plně hydrogenovaných, nýbrž i přítomnost milionů
složek, které se vyskytují v nejlepších přirozených
„tučných“ potravinách živočišného původu. Proč
má člověk sám vytvářet tyto sloučeniny, může-li je
obdržet v potravě?
Nejlepší pro člověka jsou tuky, tuky obsažené
ve žloutku slepicích vajec. V křepelčích vajíčkách
jsou stejně hodnotné, ale mnohem dražší. Faktická
hodnota tuků ve žloutku pro náš organizmus, jak
dokazují vědecká bádání, je 4 krát vyšší než biologická hodnota tuku v másle nebo ve smetaně a
značně větší než biologická (neboli faktická) hodnota všech ostatních tuků. Ze všech tuků je pro
člověka nejškodlivější kukuřičný tuk, protože 5 let
po infarktu přežívá nejméně lidí používajících kukuřičný olej jako tuk. Pupálkový olej prozkoumán
dosud nebyl, nebyl tenkrát ještě módní, ale může
být ještě horší.
B Za jak dlouho organizmus přivykne jinému druhu energie?
Dost brzy. Organizmus si prostě vytvoří enzymy
pro spalování tuků a likviduje ty, které jsou přizpůsobeny ke spalování sacharidů. V žádném případě
nesmíme míchal palivo, tzn. dva zdroje energie: tuky a sacharidy a musíme přesně dodržovat správný
poměr mezi nimi.
B Už víme, že tuky musí být pro člověka jediným významným zdrojem energie, ale mimo energie dodávají organizmu i tak důležité složky jako enzymy, vitamíny a minerály.
Ne všechny tuky. Jen v živočišných tucích se nacházejí všechny potřebné složky pro jejich spalo-
vání, neboli enzymy, vitamíny a minerály v optimálním množství a poměru. Tuky vznikají v organizmu zvířat pomocí stejných enzymů, vitamínů a minerálů, pomocí nichž jsou spalovány. Jímeli tuky živočišného původu, dostáváme nejen koncentrovanou energii, ale i všechny složky potřebné k získání této energie, které doprovázejí tuky
v patřičném množství a poměru. Spalování tuku
v organizmu je velmi snadné a energeticky málo
náročné.
B Při výběru tuků se musíme řídit jejich
hodnotou biologickou a kalorickou nebo máme mít na paměti ještě jiné složky?
Už jsme hovořili o tom, že při jejich hodnocení se
nestačí řídit jen jejich kalorickou hodnotou, i když
je to velmi důležitý ukazatel, ale i jejich biologickou hodnotou. Biologická hodnota tuků označuje
přítomnost enzymů, vitamínů, minerálních látek a
mnoha jiných biologicky důležitých komponentů.
Kalorická hodnota tuků je však důležitá. Lepší jsou ty tuky, které při stejné váze dodávají po
spálení více energie. Organizmus získává užitečnou energii hlavně spalováním vodíku. Uhlík je málo významným zdrojem energie. Při spalování tuků v organizmu vzniká energie a teplo. Energie je
zužitkována na chemické (životní) procesy v organizmu. Teplo umožňuje udržovat náležitou tělesnou teplotu.
Větší spalování vodíku organizmem znamená
menší spotřebu kyslíku. Když spalujeme více uhlíku, potřeba kyslíku vzrůstá. U organizmu současného člověka je schopnost maximálního výkonu
omezena hlavně nedostatkem kyslíku.
B Co s rostlinnými tuky, máme je úplně vyloučit ze stravy?
Tuky rostlinného původu mohou tvořit určité
procento z celkového množství požívaných tuků.
Nejlepší jsou rostlinné tuky obsažené v potravinách, které se jedí syrové: vlašské ořechy, lískové
oříšky, mandle, olivy, slunečnicové semeno, strouhaný kokos. Tuky obsažené v potravinách, které se
nejedí syrové (řepka, kukuřice, pupálka, lněné semínko) a obsahují více podvojných vazeb (jsou méně nasycené), bychom konzumovat neměli. Vždycky je lepší margarín (ztužený tuk, obsahující více vodíku) než olej, ze kterého byl vyroben. Tuky
dlouho setrvávají v zažívacím traktu, což je velmi
užitečné. Zažívací trakt slouží k tomu, aby pomalu
dodával „stavební materiál“ a energii. Při výběru
tuku ke konzumaci, zvláště v prvním období optimální diety, je nutno používat tabulky na konci
knihy. Při sestavování jídelníčku a přípravě jídel je
třeba dbát na tuky, které jsou obsaženy v potravinách, ze kterých jídlo připravujeme.
17
„Arkádie“
B Už párkrát se zdálo, že se Jan Kwašniewski už už stane slavným. Nejdříve, když
váš projekt zaujal premiéra, potom, když se
konečně potvrdilo, že optimální výživa může pomoci v etiologickém léčení mnoha nemocí. A nakonec, když jste se stal televizní
hvězdou programu „Hra o milion“, ve kterém jste milionům lidí mohl odhalit tajemství svých objevů. Pokaždé chybělo k dokonalému úspěchu jen málo. . .
Zřejmě to tak mělo být. Nikomu nic nevyčítám.
Je mnoho předpokladů k tomu, aby snad ještě
v tomto století „k údivu všech národů světa z Polska vyšla naděje pro trpící lidstvo“.
B Po těch vystoupeních v televizi jste se
stal známou osobností. Sice výraz „Kwašniewského dieta“ vyvolával u některých lidí
ironické úsměvy, ale tehdy se poprvé objevila šance otevřít středisko, ve kterém byste
mohl na velké skupině lidí ověřit účinnost
optimální diety.
Ve skutečnosti jsem měl takovou příležitost už
dříve. Když jsem v Ciechocinku vedl středisko, ve
kterém jsem léčil nemocné dietou a selektivními
proudy, přijíždělo tam denně 800 – 1000 lidí! Taxikáři dodnes vzpomínají na ty zlaté časy. Lidé se
za mnou sjížděli z celého Polska, začali se objevovat i nemocní z ciziny. Polovina soukromých ubytoven v Ciechocinku byla obsazena mými pacienty.
Každý, kdo se vracel, si odvážel pokyny pro další
život, které předával jiným. Cukrovku, aterosklerózu, Buergerovu nemoc, neurózy jsem léčil jako na
běžícím páse. Lidé nemohli uvěřit, že je to tak jednoduché. Samozřejmě to brzy začalo jistým lidem
vadit. Všechno fungovalo bez byrokracie, bez papírování, zato dokonale. Není divu, že někteří profesionálně zainteresovaní lidé se cítili ohroženi. Musel
jsem rezignovat.
B A tehdy jste se rozhodl zkusit to na svém
rodném Kielecku. Mělo to být splacení jistého dluhu vděčnosti vůči té zemi Bohem i
lidmi zapomenuté.
Kieleckou bídu, o které se dnes mluví v celém
Polsku, jsem měl příležitost poznat na vlastní kůži jako dítě. Mizerná, jalová půda, nedostatky ve
výživě trvající už po mnoho pokolení, to všechno
přece známe z popisů Żeromského. Rozhodl jsem se
těm lidem nějak pomoci. Jako lékař znám jen jeden
způsob, když se tedy u mne přihlásila na tu dobu
velmi pružná „Agrotechnika“ (někteří říkají, že to
byla první kapitalistická firma v socialismu), měl
jsem jen jednu podmínku – „Arkádie“ bude někde
v okolí Kielců, aby tam mí krajané měli blízko. Na
jaře roku 1987 jsme našli takový motel v Cedzyně
u Kielců a rozhodli jsme se tam začít ještě jednou.
18
B To ale byla klinika. . . Vy jako vedoucí, váš
syn jako zástupce pro administrativní záležitosti, dvě sestry, půl účetní, kousek patra,
které se v turistické sezóně proměnilo v obyčejný motel.
A stačilo to. Lidé čekali celé měsíce, aby za mnou
mohli přijet. Pacienti přijížděli z Velké Británie,
Skandinávie, Ruska, Německa. Lidé nemohli uvěřit, že je možno žít jinak, ale k tomu je třeba změnit
dlouholeté návyky. Některým to šlo snadněji, jiným obtížněji, příklad těch, kteří jednoho dne přestali jíst cukr, škrob, ovoce, působil. Uzdravovali
se přímo před očima. I když tenkrát člověk, který vynakládal značnou sumu na pobyt v takové
quasinemocnici, byl náročný a nedůvěřivý. Ale reklamace jsme neměli. Pokaždé došlo ke zlepšení.
Byl konec osmdesátých let. Na obzoru se však už
objevoval pan Balcerowicz a jeho reforma. V lednu 1990 se ceny v hotelu zdesetinásobí, lidé jsou
tak „oškubáni“ o peníze, že nikdo nemá čas pomyslet na své zdraví. Přesto nějak dávám dohromady další turnusy a tak přežíváme do jara. Chtěl
jsem za každou cenu dokončit pozorování působení
selektivních proudů a optimální výživy při léčení
některých nemocí. Sbírám zkušenosti, hromadím
statistické údaje, už nemám sebemenších pochyb,
že moje metody jsou účinné. Vyléčil jsem 1670 lidí! Popsal jsem průběh nemoci každého pacienta,
pokroky v léčení, seznam postupně vynechávaných
léků, uskutečněných procedur. Lidé odjížděli zdravější a šťastnější.
B Pamětní kniha „Arkádie“ se zápisy pacientů by mohla být nazvána Knihou zázraků. . .
Žádné zázraky se nekonaly, jen někomu zvenčí
by to tak mohlo připadat. Věděl jsem, které faktory vyvolávají nemoci, tak jsem je prostě odstranil.
Na konci každého turnusu jsem žádal pacienty, aby
mi dali vědět, kdyby se stav jejich zdraví zhoršil,
kdyby například někdo onemocněl rakovinou. Do
dnešního dne jsem žádnou takovou zprávu nedostal, ti lidé jsou prostě zdraví. Pamatuji si z té
doby případ pana M., podnikatele z Ustky, z posledního turnusu v „Arkádii“. Přivezli ho na invalidním vozíku. Měl mozkovou aterosklerózu, takže
se střídavě smál nebo plakal, trpěl na nedostatečný krevní oběh, byl po těžké mozkové příhodě, jeho
srdce bylo velmi opotřebované. Ten člověk má teď
72 let, cestuje po celém světě, nedávno jsem dostal od něho pohled. Píše, že plave 10 hodin denně
v Rudém moři. . .
B Případů podobných příběhu pana M. jsou
desítky. Jen z okruhu mých známých bych
jich mohl jmenovat více než deset. Udivující (možná ten výraz není příliš vhodný?)
je zvláště příběh mladého lékaře, třicátníka,
„Arkádie“
kardiochirurga 7. Katovic, který onemocněl
na roztroušenou sklerózu. Bylo to strašné
pro něj i jeho rodinu. Rychle postupující
nemoc, opakující se ataky a medicína zcela bezmocná.
Jsem s tím člověkem ve stálém kontaktu. Je plný sil, pracuje a možná už zapomněl, že byl někdy
nemocný. Podařilo se nám naštěstí zachytil nemoc
v počátečním stadiu, kdy ještě nedošlo k nenapravitelným poškozením, ačkoliv všechny znaky choroby se už projevily a magnetické ozvy v mozku
vykázaly nepochybně změny. Navíc si ten člověk
plně uvědomoval, co se stane, když přestane dodržovat zásady výživy, které jsem mu předepsal.
B S tím lékařem jsem několikrát hovořil.
K vyzkoušení vaší diety ho přemlouvala přítelkyně jeho matky, která se sama takto vyléčila z četných nemocí. Řekla: „Nemůže ti
to uškodit. Zkus to.“ Nemocný lékař se tedy rozhodl vám důvěřovat, ostatně neměl na
vybranou, protože profesor, slavný neurolog, mu řekl, když se seznámil s výsledky vyšetření: „Neplač, synku.“ Ale potom doktor
P. začal studovat tlusté svazky biochemie a
objevil, že to, co říká Kwašniewski, odpovídá nejnovějším poznatkům vědy. Vzpomínám si na jeho nadšení pro vás a vaši teorii.
Přestože jsem ho varoval, aby mezi kolegy příliš
nemluvil o svých názorech na mou dietu, ten lékař
se rozhodl nezůstat lhostejný k bolesti a utrpení,
které ho obklopují. Přemluvil několik kolegů, kteří mimo jiné bojovali s nadváhou, přesvědčil pro
optimální dietu i svou ženu, také lékařku, nakonec
s mým souhlasem založil v Katovicích středisko,
které nazval „Arkádie II“. O roztroušené skleróze
vím hodně a také vím, že organické změny v tomto
případě v centrální nervové soustavě jsou nezvratné, ale podstatné je, že je možno zastavit devastaci
organizmu, kterou způsobuje tato nemoc, snažit se
zabránit, aby lidé, které odsuzuje k těžké invaliditě, trpěli.
B Možná o tom nevíte, ale ten lékař navštívil
i jinou známou osobnost se stejnou specialializací jako ten, který nad ním kdysi udělal
kříž. Řekl mu: „Podívejte se, prosím, pane
profesore, já žiji, funguji, nejsou další ataky,
pohybuji rukou, normálně vidím.“ „Divím
se, že nejste na vozíku, pane doktore“ řekla
ta autorita. . .
P. profesor Włodzimierz Sedlak kdysi řekl, že
úpadek veškerých autorit se musí odrazit i ve vědě
a dodal: „Věda se stala učenou mrtvolou myšlení,
ke které usedli zkušení hráči. Kdyby byla vydána
encyklopedie ignorance autorit uznávaných v dějinách vědy, skládala by se z mnoha tlustých dílů.
Vědce už nic nezaujme. Jsou jako voli přežvykující
klidně potravu na ohrazené louce.“
B Nešetříte autority.
A oni mne ušetřili?
19
Nesetkal jsem se s dietou stejně účinnou
Lodž 26. 05. 1994
Jsem doktorem biochemie, pracoval jsem v Ústavu výživy člověka při katedře hygieny lékařské akademie
v Lodži. Spolupráce Ústavu výživy člověka s dr. Janem Kwašniewským trvá již skoro 20 let. Na jejím
počátku stojí vznik speciální komise pro hodnocení výsledků výzkumu prováděného Janem Kwašniewským,
která byla zřízena ministrem zdravotnictví a sociální péče a ministrem vědy a vysokých škol na pokyn
tehdejšího premiéra Piotra Jaroszewicze.
Počáteční výzkum, prováděný na pokusných zvířatech, prokázal, že nízkosacharidová dieta snižuje významně hladinu cholesterolu a jiných lipidů v krvi. Zvířata dostávala bílkoviny hlavně živočišného původu
(slepičí vejce a tvaroh – pečené) v množství 20 % v přepočtu na kalorickou hodnotu, tuky jen živočišného
původu (máslo, sádlo po 50 % – pečené) v množství asi 70 % v přepočtu na kalorickou hodnotu, sacharidy
v podobě škrobu (pšeničná mouka) – pečené, v množství 10 % v přepočtu na kalorickou hodnotu. Pokus
prokázal, že v dietě s nízkým obsahem sacharidů mají smažené tuky živočišného původu, hlavně nasycené,
u zvířat antisklerotické účinky. (. . .)
Je nutno dodat, že před námi výzkum vlivu „optimální diety“ prováděl na krysách kolektiv pod vedením
prof. Stanisława Bergera (SGGW), který mj. prokázal pozitivní vliv této diety na váhu mozku a funkci
centrální nervové soustavy (mozku) u krys.
Výše uvedená fakta prokazují vysokou úroveň vědomostí dr. Janu Kwašniewského v oblasti vědy o výživě
a jeho schopnosti praktického využití.
Ve své vědecké praxi a v dostupné domácí i zahraniční literatuře jsem se nesetkal s popisem diety nebo
jiné léčebné metody s podobným účinkem při léčbě různých nemocí.
Dr. biochemie Włodzimierz Ponotnarenko, Lodž
20
B je možné, aby si člověk, který se řídí jen
smysly, vybíral jen takovou potravu, která je
pro jeho organizmus nejlepší? Aby neškodil
sám sobě?
Proč kráva nesežere ovci nebo zajíce? Odpověď
je jednoduchá. Ovce nebo zajíc jí nechutnají. Proč
vlk nežere brambory, obilí, trávu nebo jablka? Odpověď je úplně stejná. Tyto potraviny vlku nechutnají. Jsou pro něj nejedlé. Ti, kteří jsou požíráni,
stejně jako ti, kteří je požírají se při výběru potravy řídí hlavně chutí a možnostmi získání potravy.
Potrava, která je pro organizmus těchto zvířat nejvhodnější, je pro ně také nejchutnější a konzumují
ji jako první.
Tyto mechanismy, společné pro všechny živé bytosti, naprosto nefungují u člověka. Co se týká výběru potravy, je mezi člověkem a ostatními živočichy jeden obrovský rozdíl. Všechna zvířata se živí
syrovou stravou. Člověk mění chuť potravy tím, že
ji přetváří. Jen z tohoto rozdílu vyplývají všechny negativní následky, objevující se pouze u lidí.
Bez přetváření potravy prvními lidmi, beze změn
její chuti a vlastností, nejenže by neexistoval tzv.
prvotní hřích, ale neexistoval by ani člověk, který sám sebe nazývá člověkem rozumným. Mám-li
přímo odpovědět na vaši otázku, podle mého názoru člověk není a dlouho ještě nebude schopen sám
rozlišovat jídlo dobré od špatného.
B A co když příkazy a zákazy byly bohům
přisouzeny „kastou rozumných“? Fascinující je, jak mohl Stvořitel znát trichinózu a
vzteklinu. . .
Bohové, kteří stvořili člověka, vůbec nevěřili, ale
věděli. Jestliže věděli, dokázali udělal rozumně naprogramovaný pokus. Noeho Bůh trichinózu neznal. Mojžíšův Bůh znal všechna zvířata přenášející trichinózu a všechna bez výjimky vyloučil z lidské potravy. Znal také vzteklinu a snažil se lidi před
ní chránit: zakázal jíst jakákoliv uhynulá zvířata a
zvláště ta, která byla šelmami poraněna nebo zabita. Mojžíšův Bůh nevěděl, zda chlorella, kterou
nalezl na Zemi a prozkoumal, může tvořit potravu potřebnou člověku – z vody, minerálů a světla.
Světla, které nezbytně nemusí být sluneční.
B A bohové učinili pokus. . .
A dělali jej tak, jak se dnes provádí výzkum
označovaný jako vědecký. Vybrali skupinu geneticky homogenní (měli stejná kritéria výběru, jaká
používá věda pro pokusy na zvířatech). Židé, kteří
pocházeli z Jakuba a jeho synů a nemísili se s Egypťany a kteří během 500 let pobytu v Egyptu sami
sebe proměnili v „lidský dobytek“ – otroky, byli
k tomu pokusu nejvhodnější. Bylo nutno je izolovat. Nejlépe se k tomu hodila poušť, kde bylo
získání potravy velmi ztíženo.
Židé dostali stroj na výrobu potravy. Stroj byl
nebezpečný. Obsahoval malý jaderný reaktor na
výrobu světla, stálé teploty na pěstování chlorelly a
ochlazování velké číše (mísy), což umožňovalo získávání vody ze vzduchu – jak bylo psáno v knize
Zohar. Mojžíš, Aaron a jeho synové byli podrobně
proškoleni v obsluze stroje a seznámeni s předpisy,
jak bychom dnes řekli, BHP. Byli vybaveni obleky
chránícími je před zářením. V Bibli jsou popsány
čelné případy nemoci z ozáření těch, kteří nedodržovali předpisy BHP, stroj si prohlíželi a dotýkali
se jej.
Pokus bylo třeba provádět nejméně po dvě pokolení. Proto Mojžíš vodil Židy 40 let po poušti.
Na poušti se Židé živili pouze manou, která byla
přesně přidělována – ómer (asi 4 litry) na rodinu a
den. Den před čištěním a naplňováním stroje vytvářeli dvojitou porci jiné many, kterou bylo možno
přechovávat do druhého dne.
Bible se nezmiňuje o tom, že kněží nejedli manu, ale bylo tomu tak. Válečníci ji rovněž nejedli,
protože by nemohli být kvalitními bojovníky, takže
10 mohlo zahnat až 100 nepřátelských válečníků a
500 zahnalo až 10 tisíc. To bylo tajemství.
Do Země zaslíbené Židé vešli s národním mozkem vynikajících kvalit (kaplani), s nejlepší armádou na světě a s početným a poslušným národem.
Je mana pro člověka vhodná? „Ta mana udělala
z našich otců berany, které kdo chtěl, jak chtěl i
kam chtěl – hnal. Lépe hlady zdechnout, než žrát
tu žlutou mouku“, píše se v knihách.
Pokus ukázal, že mana není vhodná ani pro bohy, ani pro lidi. Prostý organizmus, jako je chlorella, nemůže vytvářet všechny složky potřebné pro
organizmus lidský nebo božský. To se dalo předpokládat i bez pokusu.
B Pane doktore, nemoci decimovaly lidstvo
bez ohledu na způsob výživy. Tyfus, mor,
chřipka, neštovice, tuberkulóza a teď AIDS.
Prst boží nebo jistý druh samoregulace, kterou čas od času nechá působit Matka Příroda?
Stanisław Staszic napsal: „I mor jste způsobili“,
měl na mysli vládnoucí elitu. Kdy vznikaly epidemie? Po ničivých válkách, v letech neúrody. Za
hladem vždy kráčel mor. Příčinou šíření nakažlivých nemocí je nepříznivá změna ve výživě velké
čisti populace. Posty měly stejný účinek. Proč máme nejvíce epidemií nemocí z nachlazení a chřipky
před Vánocemi a Velikonocemi? Snižuje se odolnost. V koncentračních táborech se odolnost snížila do té míry, že stačilo škrábnutí a do rány se
dostala gangréna. Z popisů secesní války v Americe je známo, že vojáci držení jako zajatci v nepřátelských táborech umírali na gangrénu po pouhém
21
udeření přezkou opasku. Člověk správně živený je
velmi odolný proti jakékoliv nemoci. Existuje ještě
jedna příčina degenerace člověka jako živočišného
druhu a jeho menší odolnosti. Člověk se totiž proti
všem zákonům přírody začal neuvěřitelným tempem rozmnožovat. Muselo to vést k těmto důsledkům. Kdyby se hmyz rozmnožoval podobně nekontrolovatelným způsobem, za rok by na zeměkouli
nebylo místa. Ve zdravém druhu existuje nepsaná
zásada: dva rodiče – dvě děti.
B Stvořitel velmi důkladně vyprojektoval
své dílo – člověka. Vybavil ho dokonale fungujícími smysly, pohybovými a vnitřními
orgány. Nezapomněl na sebemenší detaily,
např. na odolnost. Zapomněl mu dát instrukční lekci k obsluze vlastního organizmu?
Ta lekce se uskutečnila, jenže potom se dostavila
řada velmi podivných událostí, které vedly k tomu, že lidem se v hlavách všechno popletlo. Bůh
naprogramoval člověka a celou přírodu tak, že je
rozdělil na dvě skupiny: na požírače a požírané.
Pro požírané je pastvina, pro požírače vše ostatní.
Avšak člověk, kterému se v hlavě všechno pomíchalo, pomíchal vše i ve svém hrnečku. Tuky, bílkoviny,
sacharidy. Bylo mu jedno, co jí a v jakém poměru. Rozvoj a úpadek veškerých civilizací to jasně
dosvědčují. Liška, která bude žrát brambory, uhyne nebo degeneruje. Stejně dopadne i člověk, který
zhřeší proti přirozenému řádu. Hrozí mu vymření.
B Mluvíme o „aktu stvoření“, o „prvotním
hříchu“, o Bohu. Rozhovor se začíná dotýkat otázek víry a náboženství. Lidstvo trpí
nemocemi bez ohledu na víru bez ohledu na
to, jakého Boha uctívá. Pane doktore! Mluvil jsem o tom, že Stvořitel „vyprojektoval
člověka“ a tím jsem měl na mysli jistou nepsanou úmluvu, kterou se řídí i vynikající
znalci Darwinovy teorie.
Jak přesné termíny jste užil! Člověk i přes to, co
tvrdí věda, byl stvořen a přesné popisy této události máme k dispozici. Pocházíme z jedné matky
nebo více sester a událo se to asi před 170 tisíci
lety. Odkud to víme? Z analýzy genetického materiálu, který nám byl předán předky, přesněji řečeno předkyněmi, protože geny, o kterých hovoříme, jsou předávány pouze ženami v mitochondriích. Genetický materiál se pomalu mění a je možno
vypočítat, jak se změní za tisíc, deset tisíc, sto tisíc
let. . .
B Asi vám vadí výraz „opočlověk“ a evoluční
teorie podle vás patří na smetiště.
Již před 20 miliony let začali obývat Zemi podivní tvorové, mezi nimi rovněž opice. Neandertálec je
jedna z těch skoroopic. V evoluční teorii opravdu
nechybí jen jeden článek řetězu, je tam plno mezer.
Je přece známo, že některá sídliště na Zemi obýva-
22
li střídavě neandertálec a člověk. Existují důkazy.
Kniha Genesis vedle člověka vyjmenovává bytosti, které Sumerové nazývali melosi neboli nelidé,
důkazem jejich existence je biblický příběh Kaina,
který zabil svého bratra.
B Takže bohové stvořili lidi jako svůj obraz
a podle své podoby darujíce jim život bezpečný, bez chorob, dlouhověkost čili ráj na
Zemi.
Bohové stvořili lidi pomocí vlastního genetického
materiálu, aby jim umožnili zdravý rozvoj, zdravý
život, zdravý rozum, předali jim způsob získávání o mnoho lepší potravy, než jaké se může zmocnit nejsilnější a nejhbitější z dravců. Naši předkové
se měli živit potravou určenou pouze dravcům, ale
značně lepší. Pouze šelmy a člověk mají špičáky,
rovněž stavba trávicí soustavy je v obou případech
stejná.
Bohové darovali člověku oheň. Syrová potrava,
pro člověka jedlá, se stává mnohem lepší, když je
upravena pomocí ohně. Člověk, živící se tím co
tygr, jí přitom mnohem lépe. Díky tomu, že člověk získal oheň, objevila se nová kvalita a tato nová kvalita se musela projevit způsobem, se kterým
se nesetkáme u jiných živočišných druhů. Byla to
možnost zachovat patřičně velký mozek, nedopustit jeho zmenšení a dodávat vhodné zdroje energie,
podmiňující jeho zdravou Činnost. Následkem prvotního hříchu se objem mozku postupně zmenšoval a nyní je o 0,6 litru menší než u předků člověka
a rozumová činnost se stala už navždy patologickou. Objem mozku současného člověka, nejmenší
ve středověku, po několik století systematicky pomalu vzrůstá.
B Podle vašich představ bohové vytvářejí lidi jako svůj obraz a podle své podoby za
prvé proto, že jimi chtějí manipulovat a za
druhé proto, že chtějí postavit Boží království na Zemi. Proč neingerovali, jestliže lidé,
kteří přece mají daleko k dokonalosti, nevyhovovali jejich požadavkům?
Cílem bohů bylo zanechat na Zemi inteligentní
bytosti, které by mohly vybudovat rozumnou civilizaci na vysoké technické úrovni a s rozvinutou
vědou, která pomůže bohům rozšířit život a rozum
ve vesmíru, všude tam, kde je to možné. Bohové
na Zemi několikrát ingerovali. Naposledy zakročili
v době Mojžíšově. Židovským vědcům znovu předali nejvhodnější model výživy a úplně jiné modely
výživy pro ostatní skupiny obyvatel, v době pastevectví totiž nejlepší strava mohla stačit jen pro
hrstku lidí, pro vědce, pro mozek celého kmene.
V Bibli se na několika místech uvádí složení diety
pro rabíny a jejich rodiny. Měli jíst hlavně nejlepší
tuk mladých, zdravých a vhodně krmených zvířat,
potom játra, ledviny a kousek masa z té části zvířecího těla, ve které se shromažďuje nejvíce aktivních
sloučenin fosforu, které jsou nositeli čisté energie,
šlo totiž o vytvoření „kasty moudrých“.
B Naši předkové, kteří se živili prostými pokrmy, obvykle homogenními, mnohem méně často onemocněli na rakovinu, nemívali stres, pobývali v čistém prostředí, přesto
byla průměrná délka jejich života mnohem
kratší než dnes.
Kdysi jsem velmi pečlivě zkoumal tento problém,
který mi také vrtal hlavou. Dostala se mi do rukou
obsáhlá Rossetova kniha, ve které popisuje výzkum
týkající se procesu stárnutí obyvatelstva. Porovnával průměrnou délku života „slavných mužů“ v I.
století našeho letopočtu v Římě a na počátku XX.
století v Evropě. Výsledky mne překvapily. Ve starověkém Římě žili „slavní mužové“ déle než v novověké Evropě. Před dvěma tisíci let se však neprováděly operace slepého střeva, žaludku, prostaty,
neprůchodnosti střev. Ve starověku si nedokázali
poradit s neštovicemi nebo morem. A přesto ti lidé
žili déle než my. Proč? Dokázali si vybírat lepší pokrmy a odmítat horší. Pokud někteří lékaři uvádějíce příklady pokroku v medicíně tvrdí, že průměrná
délka života ve středověku byla 20 – 22 let, říkají
pravdu. Ale zároveň zapomínají dodat, že umíralo osm set z tisíce narozených dětí, což dramaticky
snižovalo průměrný věk. Nějaký Thomas Parr však
se dostavil na dvůr anglického krále ve věku 150
let, o tom existují nezvratné důkazy. A onen Thomas, „patřičně krmený a napájený“, brzy zemřel,
nemohl totiž přežít poté, co změnil své stravovací
návyky. Královský lékař, který provedl pitvu, nenalezl ani nejmenší stopu po ateroskleróze. Žeberní
chrupavky starce nebyly vůbec zvápenatělé, ačkoliv u člověka stárnou nejdříve. Vyplývalo z toho
jednoznačně, že u Parra probíhal proces stárnutí
pomaleji než u ostatních lidí.
B Zrekapitulujme tedy. Následkem prvotního hříchu nedovede člověk rozlišovat dobro
a zlo, neboli vybírat si dobré potraviny a
odmítat špatné. Bohové několikrát intervenují, když jejich nepříliš rozumní synové něco zpackají, ale k tomu, aby smazali násled-
ky prvotního hříchu, se nemohou odhodlat
a podle nich to lidé musí udělat sami.
V obsahu biblických příběhů, opomíjených, nesrozumitelných a zavrhovaných, je ukryt klíč umožňující vyřešení problémů pro lidi nejdůležitějších.
Tento klíč je nedostupný pro rozum dnešního člověka. Největší překážkou pro počátek budování božího království na Zemi je to, že se neví, že dnešní
lidé stále nedokáží rozlišit dobro a zlo. Všeobecně
nedokonalá rozumová činnost lidí znemožňuje nalezení prvotní (hlavní) příčiny zla, znemožňuje její
odstranění, které teprve by mohlo vytvořit biologický základ pro pochopení, ve kterých biblických
textech se skrývá nezbytný klíč.
Rozum autorů prvních textů (hlavně od Sumerů
po Abrahama) i autorů Bible, kteří z těchto textů
čerpali, byl mnohem dokonalejší než dnešních lidí.
Jejich vědění zůstává hluboce ukryto až do doby,
kdy na Zemi budou podmínky, aby se mohli objevit
lidé (nebo jen jeden člověk), s rozumem schopným
rozlišit dobro a zlo a znající všechno, co je pro lidi
nejdůležitější.
Autoři Bible věděli, že jednou takové podmínky
vzniknou a takový člověk se objeví. Judaisté si tím
jsou jisti.
B Lidé se v ušlechtilé touze po poznání vzepřou vůli bohů a utrhnou jablko ze stromu
poznání. A kvůli tomuto „nevinnému“ gestu budou trpět celá pokolení lidstva. A co
když se lidem ráj omrzel a oni zatoužili po
změně?
V knize Genesis je zakódována zpráva, že lidé
rozlišovali dobro a zlo (jako Bůh nebo bohové) pouze do té doby, dokud přesně dodržovali boží příkazy a nejedli potravu, která má obdobné chemické
složení jako biblické jablko.
Ta potrava, kterou Bůh lidem nedovolil jíst (a
kterou bez použití ohně jíst nemohli), zavedená jimi samými do jídelníčku, přivodila prvotní hřích,
zbavila lidský mozek (chemicky) schopnosti rozlišit dobro a zlo a uzavřela lidem přístup k vědění i
pravdě a moudrosti.
23
B Základní zásadou optimální výživy je zachování poměru mezi mezi bílkovinou, tukem a sacharidy. „Vzorec života“, jehož
jste autorem, se zapisuje: 1 : 2,5-3,5 : 0,3-0,5.
První složkou je bílkovina, druhou tuk a třetí sacharidy.
O poměru nejvhodnějším pro člověka jsem poprvé podrobněji napsal v roce 1972 v týdeníku „Perspektywy“. Věděl jsem, že téměř všechny nemoci,
které člověka postihnou, mají příčinu v nezachovávání správného poměru mezi zdroji energie. Jiným
zdrojem energie je poháněná raketa a jiným lokomotiva, není možno obě paliva zaměnit. Organizmy
zvířat i lidí jsou stavěny tak, aby využívaly palivo
jednoho druhu, organizmy býložravců dostávají jako téměř jediný zdroj energie sacharidy (neživí se
přece tuky) a masožravci neboli dravá zvířata nežerou žádnou potravu obsahující sacharidy, neboť
hlavním zdrojem jejich energie jsou tuky obsažené v potravě, vytvářené z vlastních bílkovin nebo
bílkovin obsažených v potravě. Poruší-li kdokoliv
svatou zásadu poměru, musí počítat s onemocněním Buergerovou chorobou, roztroušenou sklerózou, progresivní polyartritidou, hyperfunkcí štítné
žlázy, cukrovkou typu I, sklerodermií, hypertenzí, hypertrofickou kardiomyopatií nebo některými
novotvary. Zeptáte se, proč člověk, který onemocněl jednou z výše jmenovaných chorob, nedostane zároveň aterosklerózu nebo migrénu. Je tomu
tak proto, že u lidí trpících aterosklerózou, hypofunkcí štítné žlázy, pružnikovou hypertenzí, jaterními kamínky, degenerací kloubů, dnou, trombózou, embóliemi a infarkty nebo mrtvicemi způsobenými aterosklerózou, je jiný poměr mezi hlavními složkami výživy než u nemocných, kteří zároveň
trpí neurastenií i vředovou chorobou, neboť příčinou každé z těchto nemocí je rozdílná výživa. Můj
vzorec výživy, jako biochemicky nejlepší pro lidský organizmus, umožňuje zbavil se většiny těchto
chorob,
B Poměr v optimální dietě se může měnit.
Závisí totiž na stavu organizmu, na nemocech, kterými trpí, na věku.
Během prvních 3–4 týdnů používání optimální
diety, kdy se organizmus přizpůsobuje novému způsobu výživy, má zásadní význam vhodné a individuální stanovení poměru. Například otylé osoby je
nutno přivést k tomu, aby začaly spalovat vlastní
zásoby tuku, v první fázi je tedy nutno dodávat
organizmu více bílkovin a méně tuku. Po uvedení
bílkovinné bilance do rovnováhy, při které množství spotřebovaných a vyloučených bílkovin bude
stejné, zmenšuje se spotřeba kalorií a poměr v dietě je možno uvést ideálním vzorcem 3:1 – tři díly
tuku na jeden díl bílkovin.
24
B Jak dlouho se organizmus přizpůsobuje
novému způsobu výživy?
Čtyři týdny u mladších osob a 2 – 3 měsíce
u osob starších. V té době začíná organizmus stavět
„stroje“ na spalování nového druhu energie, naše
tkáně si zvykají na nové, mnohem kaloričtější palivo. V celém organizmu dochází ke změnám, ale ta
„revoluce“ nebolí a často si jí vůbec nevšimneme.
B Skoro každý, kdo přešel na optimální dietu, si uvědomuje, že množství spotřebované potravy se zmenšilo. Člověk nemívá hlad
přesto, že jí objemově málo a méně často,
2–3krát denně. Autoři některých diet jsou
však přesvědčeni, že čím více práce má naše
trávicí soustava, tím lépe. Nutí nás cpát se
otrubami klíčky, ovesnými vločkami a syrovou zeleninou.
Plinius pozoroval už dávno, že je vhodné snížit
množství toho, co by náš žaludek jakkoli zatěžovalo. Jde tedy o to, aby potraviny, které konzumujeme, pocházely z posledních článků pokrmového řetězce, aby byly maximálně koncentrované
a maximálně strávené mimo organizmus. Příklady
z techniky mohou sloužil jako vhodná ilustrace této téze. Proč spotřebovávat 30 litrů benzínu, když
můžeme spotřebovat 3 krát méně vodíku? Kdyby
bylo uhlí tak dobré jako nafta, byli bychom světovou velmocí, ale není, takže na dobývání uhlí musíme doplácet, zatímco arabští šejkové se topí v petrodolarech. Moje vědomosti se opírají o exaktní
vědy, neodvážil bych se přemlouvat lidi k něčemu,
co by bylo proti přírodním zákonitostem.
B Existují osoby „odolné“ proti optimální
výživě, lidé, kterým vzorec výživy neodpovídá nebo dokonce škodí?
Znám případ pacientky, která trpěla nedostatečnou činností ledvin. Někdo z jejího okolí ji přesvědčil o vhodnosti mé diety. Aniž by se se mnou poradila, aniž by získala přesnější pokyny, začala se
živit podle návodu „z druhé ruky“. Jak jsem se
později dozvěděl, musela ta paní přerušit optimální výživu, protože se cítila stále hůř a hůř. Analyzoval jsem tento případ. Nemocné ledviny znamenají vždy větší množství močoviny a kreatininu, a
v tomto případě se organizmu nemají dodávat další
bílkoviny. Nemocná však začala obohacováním své
diety bílkovinami, neboť ty jí „vyhovovaly více než
tuky“. Udělala chybu. Játra nebyla schopna vypořádat se s galimatyášem, který nadělala ve svém
organizmu.
B Tento příklad dokazuje, že pustíme-li se
do léčení na vlastní pěst pomocí optimální
diety, můžeme při některých nemocech dojít
k opačným výsledkům, než jsme očekávali.
Člověk, který chce dobře zacházet se svým or-
ganizmem, musí mít základní vědomostí: o jeho
fungování. Nesmí nikdy jednat naslepo, podle instinktu, ani podle toho, co mu někdo poradí. Lidé
však nerozumějí základním problémům metabolických procesů, pletou si základní pojmy. Říkají například: „Cukr je samozřejmě nezdravý, ale zato
med. . . Med je zázračný!“ Hloupost! Med se téměř
ničím neliší od cukru. Jak je možno někomu bránit: v konzumaci cukru a zároveň mu doporučovat
jíst med? I s takovými „odbornými“ radami jsem
se setkal.
B Stává se, že někdo po dlouhé době zanechá
optimální výživy?
To se stává jen sporadicky. Z mého pozorovaní
vyplývá, že každá stá osoba po nějaké době dietní stravy zanechá. Nejčastější příčiny jsou vnější –
změna prostředí, odjezd na delší dobu, často do zahraničí, léčení v ústavu. Ale například z 55 nemocných, které jsem před několika lety začal léčit na
Buergerovu chorobu, do dneška nikdo nezanechal
optimální výživy. Dobře si uvědomují, že návrat
ke starým návykům by nutně znamenal bolest a
utrpení. Dietu přestanou dodržovat ti, kterým nic
není a kteří ji drželi ze zvědavosti nebo pro zlepšení sebevědomí, a protože jejich organizmy zatím
neprotestují, spořádají klidně cokoliv. Někdy lidé
zanechají diety na nátlak svého okolí, často nejbližší rodiny, která se nedokáže smířit s „jinakostí“
jednoho ze členů domácnosti. To je obrovská škoda,
protože přece každý má právo rozhodovat o svém
zdraví.
B Poměr v optimální dietě, to je také otázka výběru jednotlivých součástí výživy podle nemoci, kterou člověk trpí. Jinak řečeno
k regeneraci vnitřních orgánů je nutno dodávat organizmu materiály, ze kterých jsou
postaveny.
Přesně tak. Když má někdo nemocná játra, měl
by jíst smažená játra, ten, kdo trpí nemocemi kloubů, by měl organizmu dodávat chrupavky, šlachy a
povázky. Při roztroušené skleróze bude nutno jíst
například mozeček. Krátce řečeno: je nutno dodržovat nejen biochemický poměr B : T : S, neboli
poměr bílkovin, tuků a sacharidů, ale také druh a
stavbu živočišné tkáně, kterou konzumujeme.
25
Jiná možnost nebyla
Na podzim roku 1993 jsem si na sobě povšiml velmi podivných příznaků. Začaly mi trnout nohy a pak
se dostavilo podvojné vidění. Cítil jsem se strašně. Stěny kolem mne „plavaly“, nebyl jsem schopen se
soustředit, téměř úplně jsem přestal chodit. Dostal jsem se na kliniku, zjistili vertigo, točila se mi hlava. . .
Byl jsem si jist, že v mé hlavě děje něco velmi nedobrého. Představoval jsem si nádor, pak jsem si
vzpomněl na RS. Jel jsem do nemocnice v obci Miedzylesie u Varšavy. Magnetická rezonance se nemohla
mýlit – čelná pole demielinizace. Rozsudek: roztroušená skleróza. Co říci? Že se mi zhroutil celý svět, že
mne čekal jen invalidní vozík nebo berle? Měsíc těžké deprese. Nevyléčitelná nemoc. . . Steroidy, kterými
jsem se krmil, na mne měly neblahý vliv. Cítil jsem se čím dál, tím hůř. Věděl jsem, že můj mozek
vypadá jako prožraný od molů. Profesoři, bioenergoterapeut, chytal jsem se každé možnosti. Nakonec
paní Barbara, která se již několik let živí podle doporučeni Kwašniewského, řekla: „Podívej, uškodit li to
nemůže. Zkus tak jíst.“ Jel jsem do Ciechocinka a říkám Kwašniewskému že pracuji na kardiochirurgii, že
rezonance potvrdila RS, že se cítím čím dál, tím hůř. „Jestli můžete, zachraňte mne“, řekl jsem. Hovořili
jsme 5 hodin. Dostal jsem knihu. „Budete-li chtít, můžete se podle ní řídit. Když ne, vyhoďte ji“, řekl
lékař. Mám ji dodnes. Dal jsem ji vázat, mám ji stále u sebe. Sotva se mi podařilo dojet domů, akutní
ataka nemoci trvala už delší dobu. Rehabilitace nebyla k ničemu. Ruka mi neslouží, nedokáži dotknout se
špičky vlastního nosu, nevím, kde mám kapsu, prsty jsou necitelné. Sol-Medrol, 3 gramy! Potom syndrom
vysazení steroidů. Nízký tlak a mravenčení v rukou. Co jsem to za chirurga bez ruky?
Za půl roku zmizely téměř všechny příznaky. Zůstalo jen lehké mravenčení v lokti. Zhubl jsem o 20
kilogramů. Teď míjí třetí rok a já jsem zdravý, moment, opravdu zdravý?
Pracuji úplně normálně, dokonce nebývám ani nachlazený, nemám nové ataky. Ten, kdo se setkal s RS
ví, jaký strašný průběh má ta nemoc. Je to jako nakloněná rovina, stále horší a horší. Paní profesorka mi
nedávno řekla: „Ta dieta podmiňuje dočasnou úlevu“, to znamená období mezi ataky. A no, je to pravda,
organické změny jsou nezvratné, centrální nervová soustava se neregeneruje, roztroušená skleróza je
nevyléčitelná a Kwašniewski to také všechno ví, ale dobře je, jak je a jsem mu za to vděčný. Nemoc se
mi nevrací, i když o mém zdraví někteří pochybuji. Já jsem opravdu jinou možnost neměl
Dr. lékařských věd Aleksander Pietrzycki, „Arkádie II“ Katovice
26
B Třeba ta Kwašniewského dieta působí podobně, jako když hledíme do očí Kašpirovskému prostřednictvím televizní obrazovky,
držíme se za ruce při hromadných bioenergoterapeutických seancích, přikládáme ruce
na hlavu. A možná se jedná o hromadnou
sugesci nebo něco podobného?
Vždy v podobných situacích povídám: protože
ministr zdravotnictví je odpovědný za zdraví celého národa, jeho povinností je využít všech dostupných možností, jak toto zdraví zlepšit. V Hypokratově přísaze, kterou skládá každý lékař, je taková
pěkná věta: „Nikdy nebudu bez ověření vystupovat
proti žádné nové léčebné metodě.“ Kolikrát se mi
ta slova připomněla, když jsem chtěl zpopularizovat moje selektivní proudy! Mnozí neměli ponětí,
oč vlastně jde, mnozí byli proti, takže to vlastně
nebyli lékaři. Ale, abych řekl pravdu, nedivím se
svým kolegům. Vždyť od jisté doby jsou výdělky ve
zdravotnictví velmi špatné a lékaři, možná i z toho
důvodu, nemohou zlepšit svůj způsob stravování.
Nejen to, mnoho z nich využívá možnosti stravovat se v nemocnici. A všichni víme, co tam servírují: trochu džemu, nízkotučný tvaroh, brambory,
suchý chléb. Při takové Výživě nemůže být ani řeči
o zlepšení činnosti lidského mozku. Nemohu těm
lidem nic vyčítat. A nejhůře se živí ti, kdo pracují
v základním výzkumu. Jsou nejchudší, jejich způsob stravování je tedy nejhorší. V jakém stavu je
v Polsku základní výzkum, každý vidí. Problém je
tom, že od té doby, co se stala populární antisklerotická, nízkokalorická a nízkotučná dieta, která
účinně vyplavuje olej a zbytky rozumu z lidských
hlav, vědci, kteří přišli o zbytek soudnosti, nakonec
sami konstatovali, že doby velkých objevitelů jsou
za námi.
B Ve Slezsku se v podobných případech říkávalo: „Ledabyle jíš, ledabyle mluvíš.“
Je to velmi moudré úsloví. . .
B Vraťme se však ke bioenergoterapeutům.
Nemůžete popřít, že léčitelé a nekonvenční medicína bývají často jedinou záchranou
pro lidi, nad kterými už lékaři udělali kříž.
Ostatně sám profesor Aleksandrowicz kdysi
řekl, že zdraví je příliš cenné, než abychom
je svěřili lékařům. To asi není jen sebeironie?
Profesor Aleksandrowicz také řekl, že nejsou nevyléčitelně nemocní, že jen naše vědění je omezené. Ještě jednou opakuji: zjistěte, kolika nemocným
a při kterých nemocech určité metody pomohly.
Je třeba se také přesvědčit, zda následky působení metody mají trvalý charakter. Budeme-li znát
odpověď na otázky, můžeme se rozhodnout, které metody nám vyhovují. Dovolte mi ilustrovat to,
o čem mluvíme, úryvkem dopisu, který jsem dostal
dnes ráno. Pisatel trpí vředovým zánětem tlustého střeva. A zde máte rady bioenergoterapeutů a
léčitelů. . .
„Pane doktore, škrtněte, prosím jídlo a zákroky,
které nedoporučujete (Colitis ulcerosa chronica):
1. Jíst slunečnicová a dýňová semena
2. Ricinové obklady na pravou stranu břicha (játra, žlučník, slepé střevo)
3. Byliny na neurózu, vředy žaludku a tlustého
střeva
4. Pšeničné otruby
5. Petrolej
6. Pivní droždí
7. Vitamíny B complex, vitamín C forte
8. Rybí tuk (lžička denně)
9. Pšeničné klíčky
10. Šťáva z mrkve, červené řepy, brambor, celeru,
zelí
11. Med
12. Ráno vypít litr teplé vody
13. Olivový olej na noc (lžička, zbavuje tělo jedů)
14. Koupele ve vodě, do které jsme přidali ovesnou
slámu
15. Choroš bílý a černý z našich lesů
16. Bikom – proudy, které vytahují nemocná místa,
mění je na zdravá a zase je vracejí do organizmu. Procedura trvá asi 30 min. (Měl jsem 12
procedur)
17. Masáže chodidel – receptorů všech orgánů včetně nemocných
18. BSM přikládání obou rukou na temeno hlavy
(30 min.)
19. Cvičení mysli metodou Silvy, Reiky
20. Spaní na vodní žíle a geopatické mřížce – příčina mé nemoci
21. Každodenní dechová cvičení a gymnastika, ráno horních končetin, večer dolních. Chůze jako
kočka, medvěd dle Edgara Cayce z Ameriky
22. Pít šťávu z hovězího masa
23. Jíst tři druhy zeleniny, která roste na povrchu
a jeden, který roste pod zemí
24. Pít červené víno s vaječným žloutkem
25. Vařit čínské polévky (8 hod.), dbát přitom na
postupné přidávám přísad 4 elementů: voda,
oheň, země, kov.
26. Pít aloe s vínem
27. Pít svou ranní moč 3 král denně
28. Jednodenní posty co 21 dní
29. Kaše pohankové a ječmenné
30. TP1 a TT2 (stopové prvky) doktora Podbielského (Międzyrzecze Wielkopolskie)
31. Mniši Bonifratři z Lodži (byliny)
32. Mumio – pryskyřice z tibetských skal.“
27
Ten člověk ještě dodal, že jeho kyvadélko mu
ukazuje, že já mu mohu pomoci. Nu což, před kyvadélkem i já musím kapitulovat. . . Ale všimněte
si, prosím, jak všechny ty hlouposti popletly lidem
hlavy. To je přímo hrozné.
B Pane doktore, seznam „magie a tajného
učení“, který jste právě citoval, může svědčit jen o jednom: konvenční a tradiční lékařská věda, s celým klinickým a výzkumným
zázemím, se všemi štáby vědců v laboratořích, s moderním farmaceutickým průmyslem, s dokonalými diagnostickými metodami, není schopna vyléčit mnoho chorob, a
proto pacienti volky nevolky musí věnovat
svou důvěru alternativním metodám.
Všímejte si, prosím, jaké jsou výsledky léčení
v okruhu vašich známých, mezi členy vaší rodiny.
Vždyť lidé, kteří se léčí v nemocnicích, v sanatoriích nebo ambulatoriích, se nikdy odtud nevracejí
vyléčeni. Nemoci se vracejí. Není to jinak možné,
protože lidé nemění své stravovací návyky. Nu což,
medicína. . . Jsou nemoci, které je schopna účinně léčit, naprosto o tom nepochybuji, ale proč je
léčit, když správný model výživy eliminuje většinu nemocí. No, dobře, předpokládejme tedy, že organizmus byl napaden bakteriemi, došlo k infekci,
takže lékař většinou předepíše antibiotika. Ale co
se děje?! Některé viry a bakterie se stanou odolné
proti používaným antibiotikům. Problém je tedy
v tom, že se lékařská věda snaží vypořádat s následky, aniž by odstraňovala příčiny nemocí. Člověk však nemá šanci v souboji s Přírodou. Ve Spojených státech je zaznamenáván snižující se počet
infarktů, nemocí z vysokého tlaku a cévních nemocí. Je to důsledek objevu nějakého zázračného léku
proti těmto nemocem nebo je to zásluhou existence
dokonale vybavených nemocnic a klinik? Ne. Je to
výsledek zlepšení výživy v Americe. Po hrozných
návycích posledních 50 let, Američanům konečně
svitlo a začali se racionálněji živit, velmi výrazně
například omezili konzumaci cukru. Již před 20 lety se ve Spojených státech snědlo denně průměrně
280 gramů sacharidů, zatímco v Polsku ve stejné
době to bylo 650 gramů.
B Lidé se však snaží vypátrat příčinu svých
nemocí. Již několik let je hrozně módní tzv.
„zdravá výživa“. Zelenina a ovoce, pocházející z ekologických hospodářství, z biodynamických polí, z oblastí nezasažených průmyslovými emisemi mají způsobit, že unikneme jedům a tím budeme zdravější.
Ta „zdravá“ výživa je zdravá jen v přesvědčení těch, kteří na ni vydělávají mnohem více, než
na normálních potravinách. Jaký je v tom rozdíl,
sníme-li jablko ze sadu chemicky postřikovaného
nebo červavé jablko z jabloně rostoucí za stodolou?
Chemické složení těchto jablek je stejné a také na-
28
dělá stejné škody. Je možno „zdravým způsobem“
produkovat hašiš, kokain, morfin, tabák nebo jiné
jedy, například cukr, ale když je známo, že cukr nadělá nejvíce škod, nač mluvit o zdravé výživě. Je
to balamucení lidí a náhradní problém, vyplývající
z nevědomosti.
B Do Cedzyny pod Kielcami, když jste vedl
„Arkádii“, za vámi přicházeli těžce nemocní,
zcela vyčerpaní lidé. Zkoušeli všechno možné, aby se uzdravili, léčili se na nejlepších
klinikách i v zapadlých vesnicích u bylinkářů. Někteří byli v beznadějném stavu. Člověk musí být velmi odvážný, aby vzal něčí
život do svých rukou. Nebál jste se prohry?
Otevřeně řečeno, ti lidé přišli za vámi, protože jim nikdo nedokázal pomoci.
Nikdy jsem nikoho neposlal domů, nemohl bych
to udělat. Vy jste v Cedzyně byl, mluvil jste s pacienty, takže víte, že mi důvěřovali, věřili, že jim
dokáži pomoci a já jsem je nemohl zklamat. Jistě, přicházeli i lidé v téměř kritickém stavu, ale
ani v jednom případě se nestalo, že bych zahájil
léčbu, přestože bych věděl, že nemohu pomoci. Celá léčba vlastně spočívala v tom, že jsem učil ty lidi
zacházet se svým organizmem, v některých případech jsem pomáhal léčebnému procesu selektivními proudy a periodicky opakovaným vyšetřením.
Dělali jsme například rozbor krve nebo kontrolu
sedimentace, kde bylo vidět zlepšení jako na dlani.
Takže čeho bych se měl obávat? Nezneužíval jsem
přece důvěry těch lidí, nedělal jsem to pro peníze
ani pro slávu.
B A kdyby se vám něco nepodařilo. . .
Nebudil jsem v nikom klamné naděje, nedával
jsem sliby, které nebyly podloženy mými vědomostmi. Přicházel ke mně například pacient trpící cukrovkou. Tradiční lékařská věda je schopná mu akorát nabídnout neúprosnou dietu a inzulin do konce
života, který ostatně bude také kratší. Říkám mu,
že jestli bude jíst jako doposud, nikdy se z cukrovky nevyléčí, říkám v čem spočívá podstata optimální výživy a on se ptá, kdy bude zdravý. Odpovídám, že to může trvat od několika týdnů do
několika měsíců, protože všechno záleží na množství léků, které až dosud bral, a na celkovém stavu
organizmu. I v tomto případě jsem byl přesvědčen,
že mohu tomu člověku pomoci. A pomáhal jsem.
Těch lidi byly už tisíce.
B Od okamžiku, kdy lidé pochopili, že tradiční lékařská věda, byť na velmi vysoké
úrovni, nedokáže úplně vyléčit některé nemoci, obrovskou kariéru, mimo působení bioenergetiků a léčitelů, udělaly různé paraléky, které jsou v lékárnách k dostání bez receptů. Švédské byliny, klášterní lektvary, výtažky z aloe, desítky nejrůznějších přípravků „na všechno“ jdou na dračku.
Ty preparáty jsou užitečné, ale hlavně pro jejich
producenty. Ti na nich vydělávají hromadu peněz,
protože náklady jsou malé a zisky obrovské. Copak
v lidském organizmu jsou švédské byliny? Z jakého
důvodu ledy člověk vpravuje do svého organizmu
takové látky? Účinek těchto zázračných prostředků spočívá hlavně v lidské víře v jejich zázračný
účinek.
B Vždycky mne zarážela nechuť oficiálního lékařství k lidem pomáhajícím nemocným způsobem, který neakceptuje, nicméně opravdu pomáhajících. Případy vyléčení
během bioenergoterapeutických seancí jsou
prokázány. V Americe se například léčí bolest akupunkturou a akupresurou, u nás nemocného nacpáváme tabletami.
Ještě jednou opakuji, povinností ministra zdravotnictví je nechat provádět důkladná prověřování
různých léčebných metod a z nich vybrat nejúčinnější. Je třeba vzít sto osob trpících Buergerovou
nemocí, astmatem, cukrovkou nebo hypertenzí a
pozorovat například půl roku pokroky v léčení. Ať
se jedná o přikládání rukou na temeno, pití tibetské
pryskyřice, dívání se Kašpirovskému do očí, to je
jedno. Pouze účinnost se hodnotí. Bude-li to účinné, začneme příští rok podávat tibetskou pryskyřici
nebo aloe v mateřských školách a povinně i v ne-
mocnicích. Ale musí to být ověřeno tak, jako byla
svého času ověřena optimální výživa.
B Lidem, kterým vzali naději, musí stačit
takové preparáty jako „kočičí dráp“, „zlato
indiánské kouzelnice“ nebo „tibetská pryskyřice“.
Nemocí, podle lékařů „nevyléčitelných“, jsem
vyléčil stovky, protože jsem znal příčinu těchto nemoci. Jak může někomu pomoci i nejzázračnější
lék, když nezná, a tedy nedokáže odstranit, příčinu zla, které vzniklo v organizmu. Každá nemoc
je velmi drahá. Výlohy platí jak pacient, tak i celá
společnost. Hlavní je léčit co nejúčinněji, nejlepší
by bylo vůbec nepřipustit vznik nemoci. Lidé, kteří
šetří, například na jídle, aby si mohli koupit pryskyřici z Tibetu, jsou téměř odsouzeni, už jim nic
nepomůže.
B Vždyť rodiny, které se zařizují, šetří hlavně v kuchyni. . .
Co je to šetřit? Šetřit znamená moudře vydávat
peníze. Na vlastním zdraví se nesmí šetřit. Jestli
člověk šetří na zdraví, bude pak muset šetřit na
všem. Bude-li nemocen, bude v práci méně výkonný nebo nebude pracovat vůbec, takže bude mít
méně peněz. Půjde dříve do penze a zkrátí tak své
produktivní období.
29
Proti „proudu“
B Byl jste jedním z pionýrů použití selektivních proudů, které dokáží stimulovat sympatický a parasympatický systém člověka.
Na konci šedesátých let jsem dostal dva drahé
přístroje, které se daly využít k léčení selektivními proudy. Byla to absolutní novinka, nikdo tomu
nerozuměl, nikdo nevěděl při jakých nemocech a jakým způsobem tato zařízení používat. Začal jsem
se o proudy zajímat, číst, experimentovat. Už jsem
věděl, že některé druhy proudů jsou schopny stimulací parasympatického systému způsobit rozšíření
tepen. Bylo to velmi důležité při nemocech jako
ateroskleróza, Buergerova nemoc, Reynaudova nemoc, paréza, mrtvice atd. A navíc pozitivní změny
vyvolané působením elektrického pole jsou trvalé,
jak předpokládal už jejich vynálezce, rakouský fyziolog, který v první polovině padesátých let popsal jejich druhy a nastínil možnosti terapeutického využití. V té době pobýval v Ciechocinku jistý
plukovník trpící vážným onemocněním cév dolních
končetin. „Zachraňte mne, pane doktore, vždyť mi
uřežou nohy“ – prosil. Rozhodl jsem se vyzkoušet
proudy. Výsledky překonaly má nejsmělejší očekávání. Za tři týdny ten důstojník, který nepatřil už
mezi nejmladší, dokázal jít ve sněhu z Ciechocinka do Nieszawy a vrátit se samostatně nazpět. Za
půl roku se umístil na prvním místě ve své kategorii v běhu na pět kilometrů. Po 12 měsících ho
prohlížím a – po nemoci ani stopy. Arteriografie
neukazuje žádné změny! Samozřejmě, že to nebylo
jen těmi proudy – nakonec jsem poradil starému
vojákovi také jak a co má jíst. Poslechl mne.
B Popište, prosím, mechanismus působení
selektivních proudů na lidský organizmus.
Bohužel je nutno nejdříve říci pár slov na úvod.
Při pátrání po účinnějších léčebných metodách
mne zaujaly práce E. Henssage z let 1951 – 1956,
týkající se selektivních proudů, zvláště proudů působících na vegetativní nervový systém.
V jednom ciechocinském sanatoriu, kde jsem
pracoval na vedlejší úvazek, jsem uviděl primitivní
aparát (galvanostimuiátor), který umožňoval získáni parametrů některých proudů, mimo jiné i parametrů proudů tzv. „elektrického spánku“ a parametrů proudů stimulujících parasympatický systém.
Koncem 60. let asi 30 – 40 procent pacientů
v ciechocinských sanatoriích, mimo dalších nemocí,
trpělo neurastenií. Je to nemoc značně omezující
pracovní výkon, kvalitu práce a také působí značné zhoršení kvality života člověka. Způsobuje velké
ekonomické ztráty.
Zkoušel jsem léčil neurastenii „elektrickým spánkem“ – bez zjevných výsledků. Věděl jsem, že prvotní příčinou neurastenie je převaha sympatické-
30
ho systému v centrálním nervovém systému. Předpokládal jsem, že stimulace parasympatického systému pomocí proudů teoreticky může mít pozitivní
vliv na nemocné. Měla by zmenšit nebo odstranil převahu sympatického systému, což by mohlo
způsobit zlepšení, popřípadě vyléčení nemoci. První pokusy působil selektivními proudy stimulujícími sympatický systém na centrální nervový systém (podle zásad použitých v „elektrickém spánku“) přinesly překvapivě pozitivní efekty. Příznaky neurastenie převážně mizely nebo značně slábly.
V každém případě se dostavovaly pozitivní výsledky. V následujících letech byly tyto výsledky potvrzeny na případech stovek a tisíců nemocných
neurastenií. V každém případě se dostavovaly projevy svědčící o značném snížení převahy sympatického systému, potvrzené důkladnými a objektivními vyšetřeními činnosti vegetativního nervového
systému.
Proud pro Člověka zcela bezpečný, je proud o intenzitě do 10 mA. Kvůli bezpečnosti pacientů, kterým jsem aplikoval proud na centrální nervový systém, jsem dal vyrobit dodatečné vnější pojistky,
které by reagovaly poškozením při intenzitě vyšší
než 10 mA. Selektivní proudy působící na centrální
nervový systém, byly aplikovány za použití těchto
pojistek. Ani v jednom případě jsem se při aplikaci
proudů na centrální nervový systém nesetkal s tím,
že by působily na pacienta škodlivě nebo nepříjemně.
B Číňané už od pradávna věděli, že většina
nemocí pramení z poruch vegetativního systému. Poruchy činnosti yang a yin je možno
buď léčit akupunkturou nebo, jak jste objevil, proudy.
Lékařská věda ve staré Číně považovala poruchy v činnosti yang (sympatický systém) a yin (parasympatický systém) za hlavní příčinu nemocí a
aplikace akupunktury a obdobných technik ovlivňujících atypicky vegetativní systém často i dnes
přinášejí dobré výsledky. Avšak specifické stimulace sympatického nebo parasympatického systému,
podle doporučení lékaře, působí pozitivně v každém případě, protože v každém případě vyvolávají
významné změny činnosti vegetativního systému.
Bylo zjištěno, že odstranění poruch činnosti vegetativního systému pomoci proudů stimulujících
parasympatický systém (PS) nebo proudů stimulujících sympatický systém (S) je dokonalé, levné,
úplně neškodné pro nemocného a také léčebné výsledky jsou trvalé. Zjistil jsem, že selektivní proudy
je možno dávkovat. Proudy PS a S působí opačně,
takže eventuální „předávkování“ jedním z proudů
můžeme odstranit několika zákroky pomocí proudu opačného působení.
Proti „proudu“
B Čínská fyzioterapie tedy nepomáhá všem.
A co proudy?
Žádná z léčebných metod opírajících se o staré
čínské lékařství, ani žádná jiná léčebná metoda používaná ve fyzioterapii nepůsobí pozitivně ve všech
případech. Vždy po sérii procedur u některých nemocných následuje zlepšení, u jiných ke zlepšení
nedojde a u několika se stav zhorší. Musí tomu tak
být, protože každý organizmus je jiný. jinak reaguje na tytéž procedury. Všechny druhy energií, kterými působíme na lidský organizmus, včetně energie používané při léčebných fyzikálních procedurách, samy o sobě neúčinkují. Všechny jsou organizmem přeměňovány na elektromagnetické vlny,
tato přeměna však nemusí vždy pozitivně působil na zdravotní stav nemocného. Narušení vegetativního systému určitým druhem atypické energie
nevede vždy k upravení činnosti tohoto systému,
dokonce může ještě silněji narušit jeho činnost a
následkem toho způsobit zhoršení příznaků nemoci. Výsledky získané různými léčebnými metodami
(různými druhy energie) jsou obvykle dočasné a
procedury je nutno opakovat.
Selektivní proudy působící na vegetativní systém nemají tyto vady. Prakticky působí jako elektromagnetická pole, která mají pro každý z těchto
proudů jasně stanovené vlastnosti.
B Profesor Sedlak zjistil, že elektromagnetické vlny jsou univerzální formou energie,
která reguluje a řídí činnost buněk, tkání,
orgánů, systémů orgánů i celého organizmu.
Je možné, aby poruchy magnetických polí
vedly k rozvoji nemoci?
Prvotní činitelé, způsobující vznik nemoci, vždy
působí i jisté poruchy činnosti vegetativního systému, neboli poruchy vytváření elektromagnetických
polí specifických pro zdravý organizmus. Tyto poruchy jsou nejen příznaky nemoci, často příznaky,
které vyplývají z těchto poruch, jsou bezprostřední
příčinou zdravotních potíží typických pro určitou
nemoc.
Upravit poruchy činnosti vegetativního systému
neboli poruchy elektromagnetických polí, je možno
pomocí selektivních proudů. Vytvoření rovnováhy
mezi systémem sympatickým a parasympatickým
odstraňuje u nemocného příznaky spjaté s převahou jednoho z těchto systémů, které doprovázejí
určitou chorobu, a působením zpětné vazby může
ovlivňovat metabolismus nemocného orgánu a tím
odstranit samu nemoc. U nemocí považovaných za
funkční (např. neurastenie, migréna, vředová nemoc „čistá“, tj. bez sklerotických změn, nemoc věnčitých tepen), bez pokročilých organických změn,
k vyléčení v podstatě dochází jen pomocí selektivních proudů. U mnoha jiných nemocí dochází skoro
pokaždé k viditelnému zlepšení zdravotního stavu,
zřetelnějšímu a trvalejšímu než pomocí ostatních
léčebných metod.
B Působení selektivních proudů jste si ověřil
také v „Arkádii“.
Pro potřeby „Arkádie“ jsem zakoupil 8 přístrojů. V Akademii pobývalo na dvoutýdenních nebo
delších turnusech více než 1650 nemocných trpících
různými nemocemi. Šest přístrojů pracovalo nepřetržitě více než 10 hodin denně. Každý nemocný
byl denně vystavován maximálně čtyřikrát působení selektivních proudů, průměrně připadalo na
jednoho nemocného 2,6 procedur denně.
Po 28 letech používání selektivních proudů mám
právo prohlásit, že tato metoda je bezpečná, levná
a použitelná při léčbě mnoha nemocí a že výsledky jejich použití jsou mnohem lepší než u jiných
metod. Tyto výsledky jsou často trvalé.
B Existují však nemoci, na které proudy neúčinkují.
Výjimkou je Parkinsonova nemoc, při které jsou
efekty nepatrné. Je to pochopitelné, neboť příčinou
Parkinsonovy nemoci jsou organické změny v mozku mající za následek celkovou převahu parasympatického systému, která při této nemoci způsobuje hlavní potíže. Naproti tomu při tzv. sklerotickém parkinsonismu, způsobeném nadměrnou, převážně centrální převahou parasympatického systému, aplikace proudů stimulujících sympatikus na
centrální nervový systém způsobuje, protože musí
způsobovat, mizení nebo zmenšení potíží.
31
Ten člověk má pravdu!
Když jsem si uvědomila, že to, k čemu jsem dospěla po důkladných studiích v oblasti alergologie a poznatky
doktora Jana Kwašniewkého do sebe začínají zapadal jako dva puzzle, osvítilo mne poznáni. Ten člověk má
pravdu! Četla jsem skoro všechny jeho články v deníku „Dzienník Zachodni“, netrpělivě jsem očekávala
každý následující a nikdy jsem se nesetkala s něčím, co by bylo v rozporu s tím, s čím jsem se seznámila
v lékařské praxi i teorii, která je v léto oblasti velmi solidní. Brostoffovy práce, dokazující že vznik alergické
rýmy, astmatu, padoucnice, vyrážek nebo bolesti hlavy závisí na požitém jídle (u každého člověka na jiném)
a publikace Helen Krause to potvrzují Vyšetřeni ALCAT, spolu s dobře stanovenou anamnézou, také
umožňuje vyléčeni těchto chorob. Ten náš chlebíček vezdejší bývá často příčinou prudkých zánětů v trávicí
soustavě, bolestí kloubů, svalových bolesti a jiných potíží. Mám ověřeno na velké skupině nemocných, že
po sněžení chleba se u každého z nich dostavuji bolesti kloubů už po 12 hodinách, v případě, že se pokrm
dostane do rotace, to znamená, že nebude konzumován častěji než každé 4 dny. Co nadělám, všichni
nejsou stejného názoru jako já. Moc bych si přála poznat doktora Kwašniewského, mám stovky otázek,
na které mi jistě muže odpovědět.
Doktorka lékařských věd Ewa Bednarczyková – Wiloszková, Katovice
32
B Každá etapa mezi „pastvištěm“, „koníkem“ a „stolem“ má vlastní nemoci, všechno
záleží na způsobu výživy.
A způsob výživy záleží na příjmech nebo na místě zaujímaném ve společenské hierarchii. Je to náhoda, že první po válce onemocněli vředovou nemocí důstojníci UB (StB) a esenbáci? Vždyť měli
přece snadný přitup k masu a tukům. Ke náhodou
se vředová nemoc začala rozšiřovat mezi horníky,
potom mezi jinými představiteli pracujících a nejpozději mezi učiteli.
Dosaď se soudilo, že příčinou vředové nemoci byl
například nervózní způsob života.
Není to pravda. Těžko bychom našli nervóznější
způsob života, než vládl v hitlerovských koncentračních táborech, ale jejich vězni netrpěli na vředy. Celá tato „záhada“ spočívá v tom, že lidský
organizmus mající dva na sobě závislé systémy –
parasympatický a sympatický – se přizpůsobuje jejich vlivům, místní převaha parasympatického systému v žaludku vede k jiné látkové přeměně. Když
převažuje sympatický systém, jsou sacharidy spalovány v hexosovém cyklu a nikdy například nevznikne překyselení. Naopak, když získá převahu
parasympatický systém a sacharidy jsou přetvářeny v pentózovém cyklu, vzniká škodlivý oxid uhličitý, který je ve vodě rozpustný a dává kyselinu
uhličitou, která reaguje s kuchyňskou solí a vzniká kyselina solná a uhličitan sodný. Pokud se teď
zeptáme, co je příčinou vředové nemoci, odpověď
musí znít: Je jí místní vytváření oxidu uhličitého
a příčinou nadměrného vytváření tohoto oxidu je
nadměrné množství glukózy, přetvářené v žaludku
v pentózovém cyklu. Takže složení diety všechno
určuje.
B Setkal jsem se s lékaři, kteří uznávali, že
optimální výživu je možno brát jako jeden
ze způsobů etiologické léčby nemocí, ale i
oni poukazovali na nemoci, při kterých nepomůže ani sebelepší dieta.
Bývá tomu tak v případě nezvratných změn, při
kterých poškozené orgány nemají schopnost regenerace. Nechci zde uvádět žádné příklady, protože
nesmíme lidem nikdy brát naději, ale zdůrazňuji –
optimální výživou nemoc nezaklínáme, jestli ji můžeme zlikvidovat, likvidujeme ji nebo ji přinutíme
ustoupit, a jestli už je pozdě, ani Kwašniewski nikomu nepomůže. Neprodávám zázraky, jsem lékař,
mou povinností je pomáhat lidem, jak je to jen
možné.
B Do „Arkádie“ přicházeli i lidé nevyléčitelně nemocní a vy jste jim pomáhal. Vyjmenujte, prosím, nemoci, u kterých jste si jist,
že je optimální dieta etiologicky léčí.
Zmíním se jen o případech, kterých byly stov-
ky a které jsem léčil. O jiných, u kterých se jedná o mé dostatečně nepotvrzené domněnky, nebudu hovořit. Takže optimální dieta léčí: Buergerovu
nemoc, polyartritidu, Bechtěrevovu nemoc, Reynaudův syndrom, hypertrofickou kardiomyopatii,
chorobu věnčitých tepen, vysoký tlak, neurastenii,
cukrovku typu I (závislou na inzulinu) a typu II,
aterosklerózu, degenerativní nemoc kloubů, nemoci trávicí soustavy, nedostatečnou činnost srdečního svalu, lupénku. dnu. alergické nemoci, roztroušenou sklerózu, amyotrofickou laterální sklerózu.
U posledně jmenované nemoci optimální výživa zastaví postup nemoci a v každém případě způsobí
zlepšení zdravotního stavu. (Podrobně o nemocech
čti v kapitole „Optimální výživa a některé nemoci“, str. 65.)
B Za vámi přichází mnoho nemocných na
novotvary. Může optimální výživa zastavit
proces rozvoje rakoviny?
Setkal jsem se s mnoha případy rakoviny v různých stádiích. Problém spočívá v tom, že je to nemoc, za kterou se lidé velmi stydí, proto v těchto
případech nedisponuji statistikou vyléčených, jako
u jiných nemocí. Jsou také výjimky a mám například popis vyléčené rakoviny plic se zasažením
srdce. Všechny změny ustoupily, chorobně změněné tkáně zvláčněly a od té doby ten člověk přežil
už 8 let. No a co? Vždyť víme, čím se živí novotvary – sacharidy, které naše tkáně nepotřebují.
Pastýři nemají rakovinu.
B A lidé živící se optimálně?
Neznám případ, že by některá osoba živící se
takto, onemocněla rakovinou. Počet rakovinných
onemocnění, se kterými jsem se setkal, je však příliš malý na to, abych mohl činil závěry, co se týká
účinnosti léčení této nemoci. Takový výzkum jsem
dělal u jiných nemocí a myslím, že by se mi ve
spolupráci s onkology podařilo potvrdit fakt etiologického působení optimální výživy na novotvarové
nemoci.
B A jak je to s odolností organizmu vůči
nakažlivým nemocem, stresu, únavě?
Začnu nakažlivými nemocemi. Věda objevila řadu virů a bakterií vyvolávajících určité nemoci. Ale
když pořizovali jejich seznam, zjistilo se, že mnoho vědců připouští, že musí existovat nějaká vyšší
příčina toho, že v jednom organizmu virus nemoc
vyvolá a v jiném ne. Jeden vědec, aby to dokázal,
dokonce vypil vodu s vypěstovanými bakteriemi tyfu. A tyfem neonemocněl! Kdyby tedy jedinou příčinou nakažlivých nemocí byly viry nebo bakterie,
všechno lidstvo by už dávno vymřelo. Dokonce i
během velkých epidemií ve středověku neonemocněli všichni a mnoho z těch, kteří onemocněli, přežilo invazi bacilů. Existují lidé, kteří žádnou na-
33
kažlivou nemocí neonemocní, a kdyby se z těchto
faktů udělaly správné závěry, problém nakažlivých
nemocí by mohl být vyřešen. Co se týká stresu,
všichni, kteří se začali živit optimálně, si všimli, že
jejich psychická odolnost silně vzrostla, nepoddávají se tak snadno problémům, mají značnou dávku
vitálních sil, které jim umožňují myslet pozitivně a
najít východisko z každé situace, třebas i kritické.
Nikdy se nezhroutí.
B Lidé živící se optimálně potřebují méně
spánku, takže jsou odolnější, nepoddávají se
únavě, jsou aktivní.
Někdy musím cestovat mnoho hodin autem.
V noci, i když jedu mnoho hodin, nepociťuji únavu. Mohu udělat sto dřepů a nezadýchám se. Kdysi jsem naběhal mnoho kilometrů, musel jsem nějak vybít nahromaděnou energii. Je samozřejmé,
že člověku nikdy nechybí kyslík, protože „jezdí“ na
lepší palivo (vodík). Když tedy optimální výživa
způsobuje větší odolnost proti únavě, nepotřebuje člověk tolik hodin odpočinku. Já spím asi 6-7
hodin a moje žena ještě méně.
B Konzumace většího množství potravin živočišného původu může vést ke zvýšení hladiny kyseliny močové v krevním séru.
No výborně, čím více, tím lépe, tím je vyšší
inteligence. Byla zjištěna závislost mezi zvýšenou
hladinou kyseliny močové a příslušností k vyšším
vrstvám společnosti. Během amerického výzkumu
se ukázalo, že nejvyšší hladinu této kyseliny mají
profesoři vysokých škol, kteří dosáhli významných
vědeckých úspěchů, o něco nižší měli přednášející
na akademiích. Proč studenti s vynikajícími studijními výsledky měli vyšší hladinu kyseliny močové
než průměrní studenti, ať si každý sám odpoví.
B Ti, kteří najdou správnou odpověď, by
měli co nejdříve nahlédnout do vašeho jídelníčku a moudrost i bohatství se pak samy
dostaví.
Lidé, kteří zaujímají vedoucí postavení ve službách, průmyslu a obchodu, neboli ti, jejíchž pracovní aktivita je vysoká a mají proto i vyšší příjmy,
mají také nadprůměrně vysokou hladinu kyseliny
močové. A proč mají vyšší hladinu kyseliny močové? Odpověď je zřejmá: lépe jedí.
B Někteří spojují hladinu kyseliny močové
v krvi s onemocněním dnou.
Kyselina močová není bezprostředně spjata se
dnou. Může být nízká hladina kyseliny a záchvaty
dny a naopak. Pouze 2 % lidí s vyšší hladinou kyseliny močové onemocní dnou a jsou to lidé, kteří
mají jistou biochemickou poruchu periferních tkání vystavených nižším teplotám. Uši, prsty rukou
i nohou, přímo lam se tkáň patologicky mění a
dochází ke hromadění kyseliny močové. Optimální výživa přivede zakrátko celý organizmus do rovnováhy, takže hladina kyseliny močové pak může
34
být libovolná a člověk dnou neonemocní. Pamatuji si, že v roce 1974 mne požádali o lékařskou
konzultaci u jistého vysoce postaveného úředníka.
Ten náměstek ministra měl strašně oteklé nohy, do
práce ho vozili na invalidním vozíku, vůbec nemohl
samostatně chodit. Diagnóza byla jasná – kyselina
močová. Připravil jsem pro něj jídelníček, za měsíc
běhal, chodil po schodech, byl z něj zdravý člověk.
B Lidé trpí kameny – jaterními, žlučovými,
ledvinovými. I ony pocházejí z nesprávné
výživy?
Samozřejmě. Když organizmus nedostane stavební materiál pro tvoření kamenů, nevytvoří je
a naopak.
B Ale hovoří se o genetické náchylnosti ke
tvorbě kamenů.
Dědí se kuchyně, to znamená způsob výživy, jisté kulinární návyky! Pokud matka měla ledvinové
kameny a dcera se učila vařit po jejím boku, je vysoce pravděpodobné, že i ona podědí sklon k tvorbě
kamenů po matce. Optimální výživa už po 3 – 4
týdnech vede k rozpouštění ledvinových a jaterních
kamenů.
B Nezkoušel jste doporučit optimální výživu
sportovcům?
Zkoušel, bodejť ne. V Polsku je jedno z předních fotbalových mužstev, jehož hráčům jsem kdysi doporučil vhodný způsob výživy. Jsou bojovní,
vytrvalí, obvykle dávají branky v druhém poločase
zápasu, když jejich protivníci už ochabují. A ještě jedna důležitá věc – oni vůbec nemívají svalové
křeče a ke zranění dochází méně často než u jiných
hráčů.
B Ekologové i lékaři soudí, že mnoho nemocí je způsobováno znečištěním životního
prostředí. Opravdu stav životního prostředí
rozhoduje o zdraví a nemoci?
Kdyby tomu tak bylo ve skutečnosti, musela
by být průměrná délka života ve Slezsku mnohem
kratší než je ve skutečnosti, protože voda, půda
i vzduch jsou tak zde otrávené jako nikde jinde
v Polsku. A přesto i zde se lidé dožívají vysokého
věku. Svědčí to o tom, že ekologické činitele nemají rozhodující význam. Setkal jsem se s americkými pracemi, jejichž autoři tvrdí, že délka života,
zdravotní stav, produktivita práce nezáleží ani na
prostředí, kde se žije, ani na kouření, ani na druhu práce, záleží pouze na příjmech. Dieta amerických boháčů obsahuje co nejvíce živočišného tuku,
bílkovin, vápníku a vitamínů. Už jsem zde hovořil o pokusech na krysách, které jsem dělal společně se synem. Poslední kapitolou tohoto výzkumu bylo pozorování odolnosti jednotlivých skupin
na chemickou otravu, v tomto případě éter. Krysy s optimální výživou žily při stejné dávce éteru
více než 5 krát déle! Organizmus se dokáže dokonale bránit, ale musí mít čím, musí mít patřičné
enzymy, patřičnou energii. Játra jsou s to neutralizovat hodně jedovatých látek, ale musí být zdravá,
nemohou mít jinou nesmyslnou práci, např. měnit
tuky na cholesterol.
B To je ono. Cholesterol, o kterém se hodně
hovoří. Toto slovo vyvolává strach. Oprávněně?
Nejnižší hladinu cholesterolu mají pastýři – Hunzové, Masájové, Abcházci a také mí pacienti po několika letech optimální výživy. Průměrné množství
činí 110-120 miligramů! Pokud se opravdu někdo
trápí vysokou hladinou cholesterolu ve své krvi, recept je prostý. Ostatně „nepřítel“ cholesterol je přirozená složka organizmu ze skupiny steroidů. Musíme si uvědomit, že přehnaný boj s ním hrozí ztrátou zdraví. Vědecké výzkumy prováděné v mnoha střediscích Evropy a USA dokazují, že značné snížení hladiny cholesterolu může vést k agresivnímu chování a dokonce i k sebevraždám. Musím upozornit na publikaci R. E. Morgana z roku
1993, který zjistil, že nízká hladina cholesterolu
může u mužů po 70. roku života vyvolávat deprese. Willard Faulkner z Vanderbilt University v Nashville tvrdí, že „velmi nízká hladina cholesterolu
u pacienta dlouhodobě nemocného bývá často signálem blížící se smrti“. K podobnému přesvědčení
dospělo mnoho vědců z různých středisek. Např.
ve Francii – na základě výzkumu skupiny 111 žen
od 60 do 97 let bylo: zjištěno, že nejdéle žily osoby
s vysokou koncentrací cholesterolu. Zajímavé výsledky uveřejnili vědci z univerzity v Heidelbergu.
Zkoumali hladinu cholesterolu u 3700 lidí přijatých
na kardiologickou kliniku. Výsledky byly šokující.
Ukázalo se, že až 32 % nemocných s velmi nízkou
hladinou cholesterolu zemřelo. V ostatních skupinách smrtelnost dosahovala 7,3 %.
Zdá se, že dotaz M. F. Olivera: „Je snižování cholesterolu vždy bezpečné?“, přichází v pravý čas.
Jedině potvrzuje, že lidé s nízkou hladinou cholesterolu méně často umírají na nemoci věnčitých
tepen, ale častěji onemocní na novotvary.
B Francouzský L’Express nedávno napsal, že
jsme svědky revoluce, jejímž cílem je svržení absolutní diktatury cholesterolu. Skupina
příznivců moderních názorů, v čele s profesorem Marianem Apfelbaumem z nemocnice Bichat, je přesvědčena, že molekuly této
lipidové sloučeniny, kterým se připisuje veškeré zlo, zdaleka nejsou nepřítelem člověka
číslo jedna. Začínají se objevovat dokonce
důkazy: z výzkumů profesora Bernarda Florette z nemocnice Saint Perine v Paříži vyplývá, že ukazatel úmrtnosti u jeho pacientů
starších šedesáti let, kteří měli koncentraci cholesterolu kolem 1,54 gramů na litr, je
pětkrát (!) vyšší než u pacientů ve stejném
věku s koncentrací cholesterolu 2,6 a dokon-
ce 3,4 gramy na litr. Výsledky těchto výzkumů publikoval britský „LANCET“. Jaký
je váš komentář k těmto překvapujícím objevům, které popírají dosavadní názory na
cholesterol?
Jsou dva případy, kdy je nízký cholesterol v krvi. Když játra nemusí tvořit velké množství cholesterolu a když jej vůbec nemohou vyrábět. První
případ se týká pastýřů a lidí živících se optimální dietou rok a déle. Druhý případ nastane, když
život člověka už dohasíná, a játra nemohou syntetizovat cholesterol, který mnoho tkání očekává,
např. steroidové hormony, izolátory v buňkách atd.
Cholesterol je potřebný na několik desítek různých
syntéz a už to, že se vytváří, znamená, že je potřebný. Cholesterolu se nemusím bát. Polská norma předpokládá od 50 – 65 mg/proc. dobrého cholesterolu HDL. Při optimální výživě, kdy můžeme
pozorovat rychlé mizení aterosklerotických změn,
může cholesterol vzrůst až nad 100 mg/proc. Nejvyšší, se kterým jsem se u mých pacientů setkal,
dosahoval 170 mg/proc., přičemž není důležité, jaká je celková hladina cholesterolu. Na Krétě mají
lidé více než 500 a netrpí aterosklerózou. Ale oni
chodí do práce s lahví olivového oleje, to je dobrý
tuk. Hodnotu oleje znal už Alexandr Makedonský
(Aristotelův žák), kterému delfští kněží sdělili, že
olej dali lidem bohové jako prostředek proti únavě. Vytvářejí-li játra hodně cholesterolu, znamená
to, že jej ze stejného důvodu mohou v nadměrném
množství vytvářet také jiné tkáně, včetně endotelu tepen. Ale nemusí. Lékaři zatím předepisují nemocným léky na snížení hladiny cholesterolu působící hlavně na játra, která jsou nucena je neutralizovat a nemohou proto řádně plnit své funkce a vytvářet cholesterol. Tak se léčí cholesterol, a ne ateroskleróza. Nejstarším a nejběžnějším lékem proti
cholesterolu je clofibrat. Objevil jsem více než deset vědeckých pojednání dokazujících, že clofibrat
vyvolává u nemocných rakovinu. Boj s cholesterolem jako takovým připomíná zápas s nepřítelem,
kterého vůbec nemusíme porazit, můžeme se s ním
spřátelit.
B Měl byste však varovat všechny příznivce
vaší diety , že v případě, že ji přestanou dodržovat, hladina cholesterolu náhle vzroste,
prý až trojnásobně.
Rozumný člověk nezanechá něčeho, co je dobré pro jeho organizmus, ale musím přiznat, že je
to pravda. Náhlá změna složek výživy může takovou reakci vyvolat. Mně se to také kdysi stalo. Byl
jsem ve Švédsku a tam prostě nebylo co jíst. Zapáchající máslo, podezřelá vejce, libové uzené s. . .
ananasem. Jak ti lidé tak mohou jíst! Cítil jsem se
strašně. Totéž vám řekne každý, kdo dodržuje optimální dietu. Jakmile třebas i neúmyslně zhřeší,
onemocní. Za prohřešky proti svému organizmu je
35
třeba platit.
B Všeobecně známý je. tzv. „francouzský
paradox“. Jeho podstata tkví v tom, že
Francouzi, ač jedí hodně tučných sýrů, tučné
maso, krvavé bifteky, místo margarínu máslo, jídlo zapíjejí červeným vínem, mnohem
méně trpí srdečními nemocemi než Američané, kteří si z boje proti cholesterolu udělali málem národní náboženství. Je dokázáno, že např. Gaskoňci, kteří mají rádi tučné
(mimo jiné slavné paštiky z husích jater),
umírají na srdce čtyřikrát méně často než
vesničané z amerického Středozápadu.
Připomněl jste červené víno. Někteří tvrdí, že
hlavně díky sloučeninám, které obsahuje, Francouzi méně často trpí na cévní a srdeční nemoci, ale
já vám říkám, že červené víno hlavně způsobuje,
že člověk má chuť sníst něco tučného. Francouzům
chutná zrovna víno! Tak ať je pijí a nemění své
36
stravovací návyky.
B Francouzům tedy neškodí tučná strava, a
nejen to, je dokázáno, že jsou po Japoncích
národem nejlépe chráněným proti chorobám
věnčitých cév. Ve Francii je počet úmrtí na
tuto nemoc třikrát nižší než v USA, kde
posedlost cholesterolem trvá od chvíle, kdy
Ancel Keys objevil „zákon“, ve kterém se
hovořilo o tom, že hasiči v jeho rodné Minnesotě jedli více tuku než Zulové v Africe,
a proto měli více cholesterolu v krvi a tedy častěji onemocněli nemocemi věnčitých
cév. Proč se nikdo nepokusil vyvodit z toho závěr, že tuky samy o sobě nemohou být
příčinou aterosklerózy, nemohou škodit?
Existuje ještě mnoho očividných pravd, které
současné lékařství popírá. Takový stav bude asi
trvat ještě nějakou dobu. Jen aby to nebylo příliš dlouho.
B Vegetariáni považují vaši dietu skoro za
rouhání, urážku Přírody, vy jim nic nezůstáváte dlužen tvrzením, že těm, kteří nejedí
maso, se jen zdá, že žijí. Proč?
Každá dieta založená na rostlinné stravě je umělá. Dokonce i japonská dieta, kterou považuji za
jedinou rozumnou alternativu optimální výživy, je
umělá, protože organizmus při ni získává mnoho
energie ze sacharidů a bílkovinu z ryb. Příroda dokazuje, že tento způsob výživy není přirozený. Který hroch, například, se nejdříve nají trávy a pak jde
chytat ryby?
B Ale Japonci jsou štíhlí, zdraví, dlouhověcí, v práci vysoce výkonní, disciplinovaní, přestože jedí převážné sacharidy (rostlinného původu) a bílkoviny, bílkoviny právě
z ryb.
Bohužel ani japonská dieta, spočívající na konzumaci 3,2 g sacharidů a 0,65 g tuku na každý gram
bílkoviny, nechrání před všemi nemocemi, např.
před novotvary. Neboť japonská dieta nemůže stoprocentně pokrýt potřeby tkání, zvláště slabě prokrvených. Krvácení do mozku, tak časté u Japonců, vzniká z kornatění mozkových cév, přičemž toto kornatění naprosto nemá nic společného s aterosklerózou, neboť u Japonců sacharidy obsažené
v potravě jsou spalovány pomocí velkého množství
bílkovin, vitamínů a minerálů, které dodávají ryby, zvláště treska, která je bez tuku. Nejsou tedy
přeměňované na tuky a cholesterol. Při spalování
živočišných tuků není třeba tak velkého množství
bílkovin, vitaminů a minerálů.
B Japonská dieta je lepší než vegetariánská?
To se nedá ani srovnat. Japonci se vyhýbají tukům, neboť vědí, že paliva se nemají mísit. Pro ty,
kteří by se chtěli živit po japonsku, jsou na konci
knihy tabulky. Musí si však uvědomit, kolik stoji
bílkoviny (nemusí být z ryb), které budou muset
dudat svému organizmu, no a samozřejmé je nutno pamatovat na mléčné výrobky, ze kterých jsou
povoleny jen nízkotučný tvaroh a mléko o obsahu tuku nepřesahujicím 10–15 g/litr. Nedodržováni
těchto zásad může vést k rychle postupující ateroskleróze.
B Mnozí vegetariáni jsou lidé štíhlí, vysportovaní, zdraví, netrpící aterosklerózou, srdečními chorobami. Možná „pastviště“, jak
říkáte tomuto způsobu výživy, není tak docela špatné?
Ještě jednou budu citovat Bedřicha Engelse, který napsal: „Obilí, které bylo z počátku pěstováno
jako píce pro dobytek, se brzy stalo lidskou stravou. A tak byl vynalezen lidský dobytek, otroci.“
Tento vynález se dosud jeví jako nejtrvalejší, zároveň však pro člověka nejškodlivější. Každý člověk,
který se živí stravou vyrobenou z obili, musí být
a také vždy je otrokem, jeho myšlení je myšlením
otroka, i kdyby snad zaujímal nejvýznamnější místo ve vědě, ekonomice nebo politice. Všechny války,
nemoci, všechna neštěstí trápící lidstvo už po tisíce
let, jsou následkem toho prokletého „vynálezu“.
B Copak může způsob výživy ovlivňovat lidské chování, reakce, reflexy?
Ano. Je jisté, že ti, kteří jsou pastvišti blíže, například vegetariáni, reagují jako typičtí býložravci.
Mají stavy úzkosti způsobené převažujícím sympatickým systémem, neustále se něčeho bojí, cítí se
ohroženi. Člověk, který se živí optimálně, se chová
úplně jinak.
B A agrese? Dravci jsou agresivní, vy však
tvrdíte, že „optimální člověk“ bude mírumilovný, bude se vyhýbat válkám.
„Jen moudrý je dobrý, jen hloupý je zlý“ (Platon). Budou-li lidé moudří, třebas i bez vyššího
vzdělání, zaručuji vám, že se budou snažit vyhnout
agresi a konfliktům. Nač by jim byly?
B Tvrdíte, že pro zdraví člověka je nezbytně nutné, aby se nacházel na konci pokrmového řetězce, navíc musí disponovat způsobem na zlepšení biologické hodnoty pokrmů.
Z tohoto důvodu je tedy nutno vyloučit za
prvé rostlinnou stravu a za druhé potravu
nezpracovanou, syrovou.
V Bibli je napsáno: „Každý živý a pohybující se
živočich vám bude za pokrm.“ Teprve potom byla
z potravy vyloučena zvířata přenášející například
trichinózu. Člověk si sám vybral rostlinnou stravu:
„Protože sis sám vybral, budeš jíst polní byliny a
kvůli tobě bude země prokleta.“ Pastýř Ábel nemohl jednat proti členu svého vlastního rodu, rolník Kain to však mohl udělat a udělal to. Známe
to z biblického příběhu.
B V Knize zrodu Genesis se Bůh obrací k lidem: „Hle, dal jsem vám na celé zemi každou bylinu nesoucí semena i každý strom,
na němž rostou plody se semeny. To budete
mít za pokrm. I veškeré zemské zvěři i všemu nebeskému ptactvu a všemu, co plazi se
po zemi, v čem je živá duše, dal jsem pokrm.“ (Gen. č. I v. 28 – 30). Takže rostlinná
strava přece byla určena pro lidi.
Je problém to tak vyjádřit. Už tenkrát byla zvířata býlo- i masožravá. Jak tvrdili Sumerové, člověk byl stvořen proto, aby sloužil bohům, neboli
musel mít vlastnosti otroka (byl býložravec?). Vědci zjistili, že před 110 tisíci lety na území dnešní Jižní Afriky lidé dobývali zlato. K čemu jim tenkrát
bylo? Bohům naopak se mohlo hodit. Například ke
konstrukci elektronických systémů, které využívali
pro spojení s jinými sférami. V Bibli je jasně psá-
37
no: „Mé je stříbro, mé je zlato, řekl Pán Zástupů.“
Takže člověk se nejprve mohl živit rostlinami, ale
potom sáhl po morku kostí a vejcích. Do doby než
se věnoval pastevectví a získal příslušné množství
tuku z mléka svého dobytku.
B Člověk se mohl odsoudit ke smrtelnosti
a nemocem tím, že porušil boží zákaz („Ze
stromu poznání dobrého i zlého však nejez. V den, kdy bys z něho pojedl, propadneš smrti“), nebo, jak tvrdíte vy, degeneraci
z nejedlé stravy. Zajímavé jednak je. že Bůh
nezakázal lidem jíst zeleninu, po potopě přímo jim to přikázal řka: „Každý pohybující
se živočich vám bude za pokrm, jako zelenou bylinu vám dávám i toto všechno. Jen
maso oživené krví nesmíte jíst.“
Nadinterpretace. Tenkrát přece žádná zelenina nebyla. Je to určitý symbol. Stejně jako když
egyptští kněží zakazovali lidem zabíjet kočky nebo
krokodýly, protože byli užiteční, stejně se zakazovalo jíst „zeleninu“. Zelenina se nepěstovala, takže
lidé hledali různé hlízy, to znamená, že je běžně nejedli. Egypťané uchovali miliony mumií proto, aby
bylo možno znovu obnovit život na Zemi, kdyby lidé zhloupli natolik, že by zničili lidský rod. A proč
se dali mumifikovat faraóni? Proto, aby je někdy
mohli oživit, věřili, že budou moci jednou vstát
z mrtvých, že budou moci být znovu stvořeni na
základě jejich vlastního genetického materiálu.
B Kristus, Ovidius, Leonardo da Vinci, Platon, Pythagoras, Gándhí, Plutarchos, Terturianus, Tomáš Akvinský a mnoho dalších
velikánů byli vegetariány (dnes aspoň se tak
domníváme). Když se už tak rád odvoláváte na několik myslitelů, kteří znovu získali
správnou činnost mozku, co řeknete o těchto lidech, kterým jistě nemůžeme vytknout
nedostatek rozumu.
Když už jmenujete tolik slavných mužů, přidejte k nim i vegetariána Adolfa Hitlera, který měl
ve věku 50 let tak silnou Parkinsonovu chorobu,
že měl levou ruku téměř bezvládnou. Ale zamysleme se nad tím, co je to vegetariánství. Protože lidé neznali a neznají chemické složení potravy,
zdá se jim, že jsou vegetariány. Když se člověk živí
hlavně sýrem, máslem a smetanou, vejci a ořechy
jako Gándhí nebo sní kilo nebo dvě kila zeleniny,
která je značné objemnější než např. ořechy nebo
vejce, tak se jen jemu zdá, že je vegetarián, v podstatě je to jinak. Deset deka husího sádla je totéž
jako 1,5 kg brambor Nechme stranou fakt, že dieta založená jen na rostlinné stravě je velmi drahá,
uvědomme si však, že organizmu nemůže dodával
potřebné složky, např. aminokyseliny.
B Paní Maria Grodecka, velká popularizátorka vegetariánství tvrdí, že člověk je přírodou uzpůsoben k tomu, aby jedl rostliny a
38
konzumace masa je nevhodná mj. z hlediska
ekologie a zemědělství.
K tomu, aby plně pokryl potřeby svého organizmu pouze zeleninou, musel by člověk jist od 20 kg
žampionů až po více než 50 kg květáku! Obsah žaludku člověka je však asi 1,5 litru (vepře 5-6 l, ovce
více než 10 l a krávy 150 l), takže býložravci mají mnohem větší žaludky než ostatní živočichové.
Všežraví, např. vepři, mají také větší žaludky, člověk má dokonce menší žaludek než dravci, protože
má jíst maso smažené. Člověk je dravec a má špičáky, jeho zuby jsou však typicky lidské a nezměnily se během posledních 40 tisíc let. nepodobají se
však ani zubům dravců ani býložravců. Čím lepší
je strava, tím kratší je tenké střevo Střevo člověka
je dlouhé 4-4,5 m, velkého psa 7 m, vepře 16-20 m a
ovce více než 40 m! A zde máme odpověď. Orgány
se přizpůsobují stravě!
B A což bílkovina sóje, tak módní poslední
dobou, organizmem prý nejlépe asimilovaná
a obsahující značné množství aminokyselin,
ani ta nedokáže maso nahradit?
Je to opravdu jedno z nejlepších krmiv, ale pro
zvířata. Ale pro člověka je horší než jakákoli potrava živočišného původu. Ti, kteří se chtějí sójou
živit, ať se živí, je to jejich věc.
B Souhlasím. Někteří z nás si vybrali „pastviště“, jiní „korýtko“ a jen nemnozí usedli
ke „stolu“. Vysvětlete, prosím, v čem spočívá škodlivost rostlinné stravy po stránce
biochemické.
Problém spočívá v tom, že lidé mění své stravovací záliby a velmi často se nedá určit, na kterém
místě cesty mezi „pastvištěm“ a „korýtkem“ se určitá osoba nachází. Když člověk postupně zvyšuje spotřebu potravin živočišného původu, zvyšuje
se v potravě obsah lepších bílkovin neboli bílkovin živočišného původu, zvyšuje se spotřeba tuků,
hlavně živočišných, snižuje se spotřeba složených
sacharidů, ale naopak vzrůstá spotřeba jednoduchých sacharidů, těch, které jsou nejškodlivější. Se
snížením spotřeby kuchyňské soli se snižuje základní látková výměna a zmenšuje se množství „sněžených“ kalorií. Podle toho, na kterém místě cesty
z pastviště ke korýtku se člověk nachází, neboli jaký je u něj poměr mezi bílkovinou, tukem a sacharidy, taková je činnost jeho vegetativního systému,
takové jsou funkční poruchy jeho organizmu, takové jsou i jeho nemoci.
B Lidská společenství mění své dietetické
návyky. V „chudých“ létech se zaměřují na
rostlinnou stravu, když se jim daří lépe. jedí
více masa a tuků.
Každá větší válka způsobuje, že se 80-90 procent
lidí živí „pastvištním“ způsobem, následkem toho
některé nemoci ustupují a jiné se objevují. Když se
strava stává chudší objevují se autoagresivní nemo-
ci – Buergerova a Bechtěrejevova nemoc, polyartritida, roztroušená skleróza, amyotrofická laterální skleróza, neurastenie a některé leukemie, mnoho nemocí přenášených bakteriemi a viry. Z toho
vyplývá, že „pastvištní“ výživa je příčinou, mimo
mnoha těžkých nemocí, také nadměrného vytváření katecholaminů a zároveň omezení vytváření
růstového hormonu hypofýzy nebo steroidních hormonů.
B „Pastvištní“ výživa jedny nemoci eliminuje a zároveň jiné uspíší?
Je to tak. Ateroskleróza kdysi nebyla příliš častou nemocí, například na venkově, naopak Buergrově nemoci se říkalo „polská nemoc“. Připomínám, že v době, kdy se ujal tento název, spotřeba
brambor na jednoho obyvatele na území dnešního
Polska činila 2,5 t ročně. Všichni si pamatujeme ty
reymontovské „zemáky“, které byly na jídelničku
polské vesnice. V katolickém Irsku byla spotřeba
brambor ještě vyšší a dosahovala 5 t ročně. Proč
musely desítky tisíc Irů emigrovat do Ameriky?
Snadná odpověď – kvůli bídě.
B Proč, podle vašeho názoru, je tak důležitá
kulturní a civilizační podmíněnost zdraví a
nemoci? Člověk má dojem, že pro vás jsou
tyto faktory důležitější než procesy odehrávající se v buňkách a tkáních, neboli to, co
v laboratořích zkoumají vědecké týmy.
Nejprve byly pro mne po dlouhá léta nejdůležitější základní vědy, hlavně biochemie. Pokud byste
sledoval mé zájmy z dob, kdy jsem začal vypracovávat základy optimální výživy, zjistil byste, že jsem
nezačal studiem historie lidstva, filozofie, dějin civilizace. To přišlo až později, když jsem při hledání
historických souvislostí nahlédl do knih klasiků, i
do dějin lidstva. Když jsem si uvědomil, že přece
někde musí být shromážděna moudrost celého lidstva, chtěl jsem ji vy hledat a poznat. Něco jiného
je, že kdyby představy klasiků byly reálné, byl by
už dávno ráj na Zemi.
B Kdo z lékařů a vědců učinil nejvíc pro
lidstvo? Které objevy v lékařství byly podle
vašeho názoru nejdůležitější?
To je bohužel ještě otázka budoucnosti. Největší
objevy jsou ještě před námi. Antibiotika, utišující prostředky, bypassy, transplantace srdce, to je
samozřejmě pokrok, ale pokrok při správné výživě
nepotřebný.
B Říkáte: když je někdo bohatý, jeho strava je tučná a sladká, může tedy onemocnět
na otylost bohatých a navíc dostat nemoc
věnčitých cév. Stavět hypotézy na tomto základě může být nebezpečné. Bohatí lidé mají rychlá auta, častěji umírají při nehodách.
Dívají se na barevnou televizi, která škodí
zraku. Cožpak z toho můžete vyvozovat, že
bohatství zkracuje život a kazí zrak, protože
za prvé je možno zahynout při nehodě a za
druhé si zkazit oči?
Já nejsem autorem zákona hovořícího o tom, že
zdravotní stav a nemoci nezáleží na společenském
postavení, druhu práce, kouření nebo klimatu, záleží jedině na příjmech. Před několika lety jsem
objevil jistou americkou práci, ze které vyplývalo
to, o čem právě hovoříme. Bohatí jedí více masa,
vajec, sýrů a másla, chudí jedí pečivo, cukr, makarony a méně pokrmů živočišného původu. Autoři
té práce z toho učinili závěr: strava, která nejvíce
prodlužuje život a je nejzdravější, obsahuje nejvíce živočišných tuků, bílkovin, vápníku a vitamínů.
A pokud někteří boháči přidávají ke své stravě sacharidy, je to jejich věc a musí počítat s rizikem
Bohatství obvykle život nezkracuje, spíše naopak,
zato chudoba vždy zkracuje život.
B Co si myslíte o tom, že někteří vědci tvrdí,
že způsob reakce na jednotlivé diety záleží
na vzájemném působení několika desítek genů, které řídí metabolické proměny cholesterolu? Pokud by se taková teorie potvrdila,
znamenalo by to, že všichni nemusí správně
reagovat na optimální dietu. Někomu může
uškodit.
Všechny procesy v metabolismu člověka jsou přímo nebo nepřímo řízeny substráty, neboli tím, co
člověk jí, jeho stravou. Geny představují jen stavební plán a pokud někdo má jen „stavební plán“,
nemá ještě stavbu. Genotyp je obsažen ve spermatu a v buňce vajíčka. Geny jsou jen alternativní
stavební plány lidského organizmu. Je lepší být bohatým a zdravým než chudým a nemocným. Kdyby naši profesoři měli dostatečné výdělky, činnost
jejich mozku by se zlepšila. Mnoho mých pacientů jsou dnes velmi zámožní lidé, kdysi byli těžce
nemocí a chudí. A co se týká reakce na optimální
dietu, právě ona je nejlépe přizpůsobena genetické
a biologické stavbě člověka.
39
Hledání argumentů
Všichni jsme nějakým způsobem zkaženi vědou a vědomostmi, proto je pro mnoho lékařů tak obtížné
uvěřit, že Kwašniewského dieta neškodí a mnohým pomáhá. Lékařství není matematika a je obtížné
dokázat ve všeobecně přijatelných a měřitelných kategoriích, že vysokotučná výživa může etiologicky vyléčit
mnoho nemocí. Argumentem pro biochemika bude fakt, že při této dietě mají lidé nejnižší potřebu energie,
což je dokázáno. Z lékařského hlediska je třeba uznat, že tato dieta pomáhá při mnoha nemocech všeobecné
považovaných za nevyléčitelné, které sice klasická medicína léčí, ale trvale vyléčit nedokáže. Toto zjištění
svědčí o bezradnosti lékařské vědy. A z tohoto důvodu jsem se rozhodl věnoval se důkladně optimální
výživě.
Při své lékařské praxi v „Arkádii II“ jsem se setkal s případy cukrovky II. typu a hypertenze. Mohu
říci, že výsledky jsou přímo udivující, účinnost optimální výživy je nesporná. U pacientů s neurologickými
nemocemi, např. roztroušenou sklerózou, konstatujeme v každém případě zlepšení subjektivní. V „Arkádii
II“ máme prozatím k dispozici příliš malé množství zobjektivizovaných informací o těchto nemocech a
nestačí nám pouze tvrzeni pacienta: „Cítím se lépe.“ Neurolog – skeptik řekne, že ataky v případě RS se
po určité době opakují a nemoc možná momentálně „spí“ a že se také stávají případy spontánního zmizení příznaků nemoci, Ateroskleróza – tady už je značná úspěšnost. Nedokrevnost při optimální výživě a
aplikaci proudů SP rychle ustupuje. Podobným způsobem dovedeme bojovat s otylostí, velký údiv pacientů
přitom vyvolává fakl, že není nutno hladovět a úbytek váhy je systematický a trvalý.
Já samozřejmě také dodržuji Kwašnieivského dietu, Pozoruji na sobě celou řadu pozitivních změn.
Pracuji od 5. hod. ranní do 21. hod. večer. Spím kratší dobu, jsem velmi aktivní, při větší fyzické námaze
nepociťuji žádné bolesti ve svalech. Krevní obraz mám přímo vzorný. Tvrdí se, že protiskierotické ukazatele
by měly vypadat takto: cholesterol do 200 mg/proc., HDL – vyšší než 35, LDL:HDL nižší než 2. Zde jsou
mé výsledky: cholesterol 140, HDL 75. LDL 80, LDL:HDL 1, triacylglyceroly 70-90. Pokud někdo myslí,
že tučná strava může být aterogenní, možná ho přesvědčí můj příklad. Všeobecně se soudí, že omezení
spotřeby tuků povede ke zmenšení aterogenní frakce lipoproteinů (spojení bílkovin s tuky v krevním séru).
Z mého pozorování však vyplývá, že s cholesterolem je možno nejúčinněji bojovat pomocí vysokotučné
diety.
Dr. Arkadiusz Kuno, Těšín
40
B Nechválíte polské zvyky při stolování.
Tvrdíte, že jsme nedbalí – sníme cokoliv a
jakkoliv. Strava je připravována nerozumně,
zato na jídlo mrháme časem. Nehodnotíte
rodáky příliš přísně?
Jedna poznámka na začátek. Z mých pozorování
vyplývá, že styl jídla většiny rodáků se nehodí ke
stolování. Prosím, aby se teď nikdo neurážel, ale
musím říci přáno: chování většiny z nás, co se týká
výživy, odpovídá. . . korytu. Ano, ano, prosím. Připomeňte si s jakou hltavostí se někdy vrháte na jídlo, připomeňte si tisíce kalorií, které spolykáte úplně nesmyslně na rodinných oslavách a o svátcích,
připomeňte si problémy s trávením, vzpomeňte si
na okamžiky nezkrotného obžerství. Copak se tak
má člověk chovat při jídle? Neznám nikoho, kdo by
při optimální výživě snědl více, než potřebuje jeho
organizmus. Při jídle, při správném způsobu výživy, nemůže být špatně z přejezení, protože se nikdo
nepřejídá. Neumět se chovat při jídle je neslušné –
být nenasytným, hltavým, žravým. Ale ten, kdo si
sedá ke stolu z vlastni vůle, nemusí se vůbec kontrolovat, omezovat svou chuť k jídlu, hlad. Uspokojování potřeb při jídle spočívá ve sněžení co možná
nejmenšího množství nejkoncentrovanější stravy.
B Pochopil jsem, že jste rezervoval „stůl“
pouze pro lidi živící se optimálním způsobem. Znepřátelíte si mnoho opravdových labužníků, kteří mají k jídlu přímo nábožný
vztah, celebrují je, při jídle vyřizují obchodní záležitosti, tráví volný čas. A vy je posíláte ke korytu?!
Podívejte se, prosím, na poslední dobou tak
módní rauty, koktaily a recepce. Na mísách jsou
různé dobroty, barevně ladící, přímo pohádka, hostům až oči lezou z důlků. Někdo dá pokyn k jídlu.
Společnost se vrhne na občerstvení. Láduje si na
talířek, co jí přijde pod ruku. Trochu šunčičky, rybičku, salátek, hrozen vína, zákuseček, čokoládový
bonbon. Kdo by se staral o svůj žaludek? „Racionální výživa? To není pro mne, teď se musím nacpat.“ Hrůza! Hotové barbarství. Místo těch vybraných, jistě dokonale konzervovaných, ochucených,
přibarvených jídel by stačilo sníst dvě vajíčka, osminku másla, zapít smetanou a člověk by zůstal
člověkem.
B Pochybuji, že se vám podaří vyhnat lidi od stolu, který pro ně není jen obyčejným kusem nábytku, ale důležitým prvkem
existence. Minimálně již po několik století
se u stolu neuspokojuje jen základní fyziologická potřeba jakou je jídlo, je to něco více.
Věděli o tom už staří Římané. Jejich hostiny
jsou zvěčněny v literatuře, na obrazech.
No právě. Jídlo je stejná fyziologická činnost ja-
ko každá jiná. Čím se liší? Které zvíře tak slavnostně požívá potravu? Člověk, který není hladový, nebude hodovat po celé hodiny, využije toho
času mnohem užitečněji.
B Člověk se liší od zvířete tím, že má vědomí. To není tak nepatrný rozdíl.
„Sytý hladovému nevěří.“ „Hladový na chléb
myslí.“ Proč, podle vás, byla vymyšlena ta přísloví? Opakuji – pro člověka se zdravou funkcí mozku
sám akt jídla není něčím výjimečným, něčím, co by
si zasluhovalo speciální pozornost.
B Jak je třeba jíst? Dietetici i lékaři doporučují, aby se jedlo v klidu, aby se nešetřilo
časem na jídlo a aby se každé sousto řádné
rozžvýkalo.
Samozřejmě jíst optimálně! Zpočátku se jí jinak,
protože organizmus musí vynaložit mnoho energie,
musí přetvořit bílkoviny. Ozývají se v něm ještě
staré zvyky. Ale časem to mizí. Člověk se navždy
rozloučí s pocitem hladu. Nikdy neusedá ke stolu,
protože je hladový, neexistuje žádné vrhání se na
jídlo, hltavost, obžerství. Člověk živící se optimálně
úplně změní své chování u stolu Pro něj prodlužování doby jídla, konverzace při jídle nejsou příjemné Jiná věc je, že pro člověka, který se každý den
dosyta nají, nebude tato činnost sváteční, nebude
k ni přistupoval tak slavnostně.
B Doporučujete co možná nejprostší jídlo,
jste nepřítelem vybraných pochoutek, na jejichž přípravu se promarní spousta času, ale
přece kuchyně je jeden z důležitých prvků
národních zvyklostí, je to důležitý činitel
spojující rodinu.
Rodina, která bude zdravá a šťastná, nepotřebuje, aby ji spojovalo jídlo.
B Když si sedáme ke stolu, měli bychom pamatovat na to, aby se nemísila paliva, neboli
dbát na to, aby našemu organizmu byla dodávána energie jen z jednoho zdroje, z tuků.
„Tučné čili zdravé“, toto heslo obrací vzhůru
nohama celou současnou dietetiku. Neexistuje žádná alternativa, jen tuky?
Za prvé heslo „tučné čili zdravé“ staví dietetiku
na nohy a dělá tuto vědu příznivě nakloněnou a užitečnou člověku. Za druhé alternativa existuje, je jí
bílkovina, ale v našich podmínkách by bylo nesmyslné vytvářet asijský model, který je jakoby vyšší
etapou na cestě ke správné výživě. Já navrhuji cestu přímo k cíli. A když už mluvíme o Japoncích,
jsou jediný národ, pokud je mi známo, který, přestože se neživí optimálním způsobem, nemísí paliva
a díky tomu je poměrné zdravý. V polských poměrech nemusíme jíst 90 kg ryb na jednoho obyvatele,
ale můžeme vyrobit 20–30 kg tvarohu a 300 vajec,
což sice nenahradí těch 90 kg ryb, ale dodá hod-
41
notnější bílkovinu.
B Proč vlastně vejce?
Chemické složení vajec a vysoká biologická hodnota bílkovin v nich obsažených způsobují, že
v nich musíme vidět potravinu nejvyšší jakosti.
Vždyť právě vejce, hlavně jeho žloutek, obsahuje
značné množství protisklerotických faktorů nenasycených mastných kyselin, síry, cholinu, jódu, vitamínů a minerálů. Všechny tyto protisklerotické
faktory se však stávají aterogenní, pokud je bude konzumovat člověk, který nedokáže zachovávat
správné poměry mezi hlavními složkami své stravy.
Takže vejce, která pro některé lidi budou základem
výživy, zdrojem energie, vitamínů a jiných důležitých složek, pro jiné lidi mohou být nebezpečné.
B Pro koho konkrétně jsou vejce nebezpečná?
Ten, kdo čerpá 35 – 50 procent energie ze sacharidů (v přepočtu na kalorickou hodnotu) musí
počítat s tím, že větší spotřeba vajec způsobí, že
bude více sacharidů přeměněno na cholesterol a tuky. Důležitým činitelem je rovněž reakce na stres.
Například muži, kteří na rozčilení reaguji přejídáním, by si měli uvědomit, že se ateroskleróza u nich
projeví o 10 let dříve než u jiných mužů. Stručně
řečeno – pro člověka živícího se optimálně, by vejce měla být nejdůležitější potravinou, jiným lidem
doporučuji opatrnost.
B Na stole máme už vejce, co teď máme podávat?
Sýry a hustou smetanu. Nezapomeňme, že
kupujeme-li mléko, kupujeme přibližně 90 procent
vody, nač ta marnotratnost? Takže mléčné výrobky. Velmi dobré jsou sýry smetanové, eidamské i
tavené, ale všechny jsou, bohužel, příliš málo tučné pro lidský organizmus, takže se náš stůl neobejde bez dalšího tuku. Pamatujme si, že sýry jsou
vhodné, ale je třeba je doplňovat smetanou, majonézou nebo máslem, popřípadě různými pomazánkami s vejci.
B Myslím, že některým už z toho naskočila husí kůže. ale pokračujme. Předkrm už
máme, teď je čas na pečeni.
Maso je méně hodnotnou potravinou než vejce
a sýry, ale měli bychom je jíst a v žádném případě
bychom se ho neměli vzdávat. Dospělému člověku by mělo stačit 10 – 20 dkg masa na den. Tak,
jako se nemůžeme spokojit jen s vejci a sýrem, nemůžeme nechal na stole jen maso a masné výrobky. Z masa totiž lidský organizmus nemůže dobře a levně stavět takové orgány jako mozek, játra,
ledviny, zažívací trakt. Při nákupu masa je nutno
se řídit znalostmi jeho výživné hodnoty. Zvířecích
svalů člověk příliš mnoho nepotřebuje, zato jiné orgány ano, protože nemocí svalů je poměrně málo,
jiných nemocí je však hojnost. Je třeba vědět, že
nejhodnotnější není maso, které nám nejvíce chut-
42
ná, ale to, které po stránce chemické nejvíce odpovídá složení našeho těla, zvláště orgánů intenzívně
pracujících a rychle měnících svou bílkovinu.
B Takže vnitřnosti, mozeček, a co ještě?
Chrupavky, pojivovou tkáň, vepřové kůže. Degenerativní nemoci kloubů by byly vzácností, kdyby
řezníci při zpracování masa a masných výrobků tak
důsledně neodstraňovali všechny chrupavky, blány,
šlachy, povázky, pojivové tkáně, tedy to, co je všeobecně považováno za nejedlé. Tuk z kostí je pro
lidskou výživu jedním z nejlepších tuků a je velmi
levný, vždyť kolik stojí kosti?
B Chcete říci, že polévka z kostí bude lepší
než z masa na polévku?
Hovězí vývar z kostí, zvláště morkových, by měl
být základem pro všechny polévky, víme, že chytří
Švýcaři vydělávají hromadu peněz za přípravek
zvaný Rumalon, který není nic jiného než koncentrovaný výtažek z telecích kostí a chrupavek, účinný
při léčbě degenerativních nemocí. Nač brát tabletky nebo dostávat injekce, když můžeme jíst přirozené potraviny?
B Když je morek tak skvělý, proč ho jíme
málo?
Už Galén napsal, že morek je pro člověka potravou přírodou nejdokonaleji přizpůsobenou. V tak
zvaném ráji, na Východoafrické výšině, neboli tam,
kde byli lidé stvořeni, všechny morkové kosti byly
rozbíjeny. Vykopávky to jasně dokazují. Ani lev,
ani hyena přes obrovskou sílu svých čelisti nejsou
schopni rozkousat stehenní kost buvola. Takže to
mohl udělat jen člověk pomocí primitivního nástroje nebo kamene. Pralidé to věděli, my tomu nechceme věřit. Pravě proto jsou morkové kosti dnes
tak levné. Prozatím! Dokud lidé nepoznají jejich
hodnotu. Jedna stehenní kost buvola je výborným
obědem pro dvě osoby.
B Dokonce i lidé živící se optimálně nejedí morek každý den. Dávají přednost masu.
Ale jaké maso si vybrat – vařené, pečené,
smažené, uzené nebo grilované?
Samozřejmě nejlepší způsob zpracování a natrávení masa je smažení. Panuje všeobecný názor, že
smažené maso škodí játrům, ale škodí jen těm lidem, kteří si nedokáží vybrat vhodnou dietu. Jejich játra přeměňují více sacharidů na cholesterol
a tuky, zbytečně pracují, opotřebovávají se a bolí. Šetřeme náš organizmus, nejezme proto syrové
maso, například tatarské bifteky. Maso musí být
dozrálé a natrávené. Můžeme je proto uchovávat
krátkou dobu v mléku nebo octě, můžeme je marinovat nebo nakládat.
B Uzeniny?
Doporučuji všechny druhy tlačenek: bílé, černé
i jazýčkové a také všechno, co je ve střívku: paštiky, játrový salám, jitrnice, jelita nejsou špatná, ale
nesmíme zapomínat, že obsahují 10-12 procent sa-
charidů, takže kvůli zachování správného poměru
musí být opékaná na větším množství slaniny nebo
bůčku.
B Všeobecně se soudí, že nejhodnotnější jsou
libové uzeniny šunka, uzená vepřová, svíčková, suché a polosuché salámy.
Tyto potraviny nejsou ani tak nejhodnotnější,
jako nejdražší, a my, když sedáme ke stolu, bychom
se měli řídit také cenou jídla. Když říkám, že člověk živící se optimálně může dnes měsíčně dávat
necelých 100 zlotých (asi 1 000 Kč pozn. P. J.),
samozřejmě nemohu tvrdit, že má jíst svíčkovou.
Při nákupu masa se řiďme biologickou hodnotou
a koncentrací hlavních součástí výživy v potravině
(velmi nám mohou pomoci tabulky nacházející se
v poslední části této knihy). Chuť a vzhled uzeniny by pro nás neměly být určující. Všiml jsem si,
že lidé, kteří se živí optimálně, si za nějakou dobu začnou tak nějak přirozeně vybírat potraviny,
které jsou pro ně nejhodnotnější. Tvrdí, že bůček,
paštika a tlačenka chutnají skvěle.
B Dietetici na celém světě doporučují konzumaci drůbežího masa, protože je lihovější
a navíc neobsahuje cholesterol.
Drůbeží maso je příliš libové! Pokud někomu,
kdo se chce živit optimálně, chutná kuřecí maso,
ať je jí, ale musí pamatovat na to, že v tomto případě je nutno doplnit tuk vzhledem k bílkovině,
takže například kuřecí plátky musí být nadívané
slaninou nebo bůčkem. Někomu se to může zdát
nesmyslné, proto je třeba se hned rozhodnout pro
maso vepřové, hovězí nebo skopové.
B Zdrojem výborné bílkoviny jsou ryby.
Ale ryby nejsou levné, právě naopak. A kromě
toho je lidský organizmus úplně jinak stavěný než
rybí. Jedna ze zásad optimální výživy je přece dodávání z potravy těch složek, ze kterých je postaveno naše tělo. Ryby jsou dobré pro ty, kteří svou
dietu založili na jedné hlavní složce, kterou je bílkovina, například pro Japonce. Jelikož v optimální
výživě jsou hlavním zdrojem energie tuky, můžeme ryby zcela vyloučit ze svého jídelníčku, mimoto
také proto, že některé druhy ryb obsahují nepatrné množství tuku. Treska, okoun, štika a candát
jsou téměř bez tuku, losos, úhoř, kapr a sleď mají méně tuku než vepřové maso. Kdybychom chtěli
vypočítat, kolik stojí kilogram dobrého tuku, který získáme například z kapra a kostního morku,
ukázalo by se, že je třeba až 8 kg kapřího masa,
abychom dodali organizmu tolik tuku, kolik je ve
35 dkg morku. Ryby jsou mnohokrát dražší, protože obsahují mnoho odpadů, vody a málohodnotných komponentů.
B Na stole už máme hodně jídel, ale dost
monotónních. A kde je zelenina a ovoce,
sladkosti a dezerty se už ani neodvážím připomenout.
Zelenina, která se pěstuje za pomoci ochranných
prostředků a umělých hnojiv, se hlavně skládá z otrávené vody. Sloučeniny dusíku, které se dostávají
do našeho organizmu mohou být velmi nebezpečné.
Ti, kdo jedí velké množství zeleniny a ovoce, například lidé na Západě, nejsou vůbec zdravější než
ti ostatní, i oni trpí většinou civilizačními nemocemi. Naše vnitřní orgány nejsou vůbec přizpůsobeny trávení většího množství rostlinné stravy, tj.
ovoce a zeleniny, naopak přemíra takové potravy
zbytečně zatěžuje žaludek a trávicí trakt. Všimněte si, prosím, že vegetariáni jsou často otylí a jejich
tělo je skoro vždy velmi slabé. Z hlediska složení
jejich diety je to zcela pochopitelné. Odkud mají
čerpat sílu, když se živí hlavně vodou a cukrem?
Mimo to, dřeň zeleniny a ovoce se ničím nepodobá
tkáním našeho těla.
B Ovoce a zelenina jsou však nenahraditelným zdrojem vitamínů.
Opravdu nenahraditelným? Vitamíny byly objeveny hlavně proto, že lidé živící se rostlinnou stravou měli nedostatek vitamínů. . . Veškerá zelenina
a ovoce dohromady nedokáží dodávat organizmu
nejdůležitější složky výživy. Z mých dlouholetých
výzkumů vyplývá, že lidé živící se optimálně a nejedící vůbec ovoce a zeleninu mají dostatek vitamínů, které potřebuje jejich organizmus, včetně vitamínu C, který je opravdu pro organizmus nezbytný,
nemusí však pocházet z jablek nebo citrusů. Jablka
a hrušky jsou pro člověka nejhorší, protože obsahují nejvíce sacharidů na jeden gram bílkoviny. Když
už si vybíráme náš optimální oběd, objednejme si
ještě talířek zelených fazolek, které si hojně polijeme rozpuštěným máslem. Zpestří nám to dietu
a snad i částečně nahradí hrách a fazole těm, kdo
mají v oblibě luštěniny. Hrachu a fazoli bychom se
měli vyhýbat.
B Bez zeleniny si můžeme představit polský
oběd, ale bez brambor ne. Mnoho lidí se nemůže přinutit dodržovat vaši dietu, protože
přísně zakazujete jíst chléb a brambory, neboli dvě nedůležitější složky našeho jídelníčku.
Ve 100 gramech brambor je pouze 1,5 gramu bílkovin špatné jakosti a 15 gramů sacharidů. Hrozný
poměr! Pokud někdo nemůže bez brambor žít, ať si
vezme několik malých, pokrájí je a udělá si hranolky na loji nebo sádle. Časem i těch pár hranolků
přestane chutnat. Sladkosti jsou vyloučeny. Měli
bychom mít na paměti onu svatou zásadu nepřekročit množství 50 gramů sacharidů na den. Pokud
chce někdo nutně sníst krajíček chleba, v pořádku,
ať to udělá, má někdo chuť na dva brambory, i to
je možné. Nějaké ovoce? Prosím, stejně jako kousek čokolády nebo nějaký dezert. Ale stále je třeba
počítat, počítat a počítat 50 gramů! Protože cukr
je bílá smrt a nadělal už lidem větší škody než al-
43
kohol, tabák a drogy dohromady. V zemích, kde se
zvyšuje výroba a spotřeba cukru, zhoršuje se biologická kondice společnosti a obráceně. Bohaté země
snižují spotřebu cukru.
B Švýcaři, které nám tak často dáváte za
vzor, se krmí čokoládou jako málokdo. Jedí
jí několikanásobně více než my, Poláci.
Čokoláda – to je také tuk a pokud je s ořechy,
je to už úplně v pořádku. Ořechy, přesto, že jsou
rostlinného původu, mají velkou výživnou hodnotu
a jsou v optimální výživě doporučovány, protože
dodávají tělu bílkovinu a hodnotný tuk. A navíc,
mají takový poměr mezi složkami, jaký vyžaduje
optimální dieta.
B Kdysi jste navrhoval, aby se vykácely
jabloňové sady a na jejich místě se vsadilo
lískoví.
Nemusí se kácet stromy v sadech. V Polsku je
dost neobdělané půdy, kde by rostly lísky. Místo
aby se dovážely vagóny a lodě plné banánů, paprik, pomerančů a hroznového vína, bylo by lépe
nakoupit v cizině dobré vlašské ořechy. Nebudeme
přivážet vodu a cukr, ale bílkoviny a tuky.
B Co bychom měli pít? Čaj, kávu. vodu?
Kávu, čaj, jistě, co komu chutná, jenom nesladit. Vodu samozřejmě také, ale z vodovodu nebo
ze studny, žádnou minerální nebo stolní vodu, to
je hrozný podvod. Lidé říkají, že nemají peníze na
„tučný život“, ale na vodu v plastikových láhvích
mají. . . Po staletí pil člověk jen povrchovou vodu,
protože neměl přístup k podzemním zásobám, to
je výmysl, že podzemní voda je lepší, hodnotnější.
Ujišťuji vás, že správná výživa plně pokrývá potřeby organizmu co se týká minerálu, solí, stopových
prvků a vitamínů, žádné minerální vody nejsou potřebné. Žízeň přece nejlépe uhasí čistá voda, k jídlu
můžeme pít podle chuti čaj černý nebo bylinkový.
Slazené limonády, kokakolu bychom vůbec neměli pít. Napadá mne, jak moc bylo třeba obalamutit lidi, aby začali pít ten šmejd. Člověk přece není udělán z kokakoly, z vody ano. Pivo? V malém
množství může být.
B Sůl, koření. . .
Měli bychom se soli vyhýbat. Všeobecně se soudí, že je velmi škodlivá, že zvyšuje tlak, ale to není
pravda. Pokus, který udělali ve Spojených státech
a při kterém kontrolní skupině zvýšili dávku soli,
dokázal, že tato sloučenina krevní tlak nezvyšuje.
Samozřejmě, hypertenze a konzumace soli jsou navzájem spojeny hlavní příčinou – nesprávným modelem diety. Lékaři odhalili tuto souvislost a konstatovali, že našli příčinu, a to byl mylný závěr.
Optimální výživa zajišťuje organizmu minerální soli v optimálním množství a poměru. Pouze potraviny rostlinného původu je třeba přisolovat. Tak
člověk, který začíná s optimální dietou zpočátku
ještě jídlo přisoluje, ale později přestane pociťovat
44
tuto potřebu. Je typické, že potraviny, které jsou
pro nás dost slané, jiní považují za nedosolené. Přísady? Možno používat všechny, které neobsahují
cukr. Nejvhodnější je používat hotové zeleninové a
bylinkové přísady. Je dovoleno používat hořčici, jíst
kvašené i nakládané okurky, houby v octě, klikev
k masu, výbornou přísadou je majonéza.
B Alkohol?
Je pro lidi. Můžeme si dovolit pivo, i když po
nějaké době prostě přestane chutnat, sklenka přírodního vína nebo koňaku také ještě nikomu neuškodila. Nasycený člověk je spokojený, má dobrou
náladu a nemusí si ji zlepšovat alkoholem. Většina mých pacientů, hlavně muži, vypijí každý den
malou dávku alkoholu, nejčastěji je to tzv. drink
po západu slunce. Vědecké práce dokazují příznivé
působení malých dávek alkoholu na lidský organizmus, já osobně nacházím určitou analogii mezi
spotřebou soli a alkoholu. Správný model výživy
vylučuje fyziologické faktory vedoucí ke konzumaci jak soli, tak alkoholu. Pamatujme si, že alkohol
je pro organizmus velmi dobrý a neškodný lék. Ale
klid, prosím vás. . . Myslím například dávky kolem
4 gramů, to znamená náprstek čistého alkoholu.
B Jak? Čistého?!
Koncentrace není důležitá, může to být větší
množství slabé višňovky, sklenice piva nebo troška
lihu. Je zajímavé, že pro lidi živící se tučnou stravou ani nejsilnější alkohol není příliš ostrý. Za války sovětští vojáci, hlavně ti ze slavných sibiřských
divizí, zapíjeli slaninu čistým lihem. Celá záhada
spočívá ve zvýšené odolnosti sliznic.
B Cigarety? Nejste nesmiřitelný nepřítel tabáku.
Samo kouření je proti zdravému rozumu. Proč
kouříme? Někdo to vysvětluje stresem, rozčilením,
zlozvykem. Ale člověk živící se optimálně není rozčilený ani stresovaný, zbavuje se vášní, včetně nikotinové. Říká se, že kouření omezuje chuť k jídlu.
Je to pravda. U lidí, kteří nejedí kvůli stresu, kouření opravdu snižuje chuť k jídlu a tím omezuje
množství spotřebovaných kalorií, ale zároveň také ovlivňuje chuťové záliby. Kuřáci dávají přednost
sladkým nápojům, sladkostem a rádi se napijí alkoholu. Když přestanou kouřit, jejich chuť k jídlu
vzroste, dochází k neuvědomělým změnám ve výběru potravin a váhovému přírůstku.
B Náš stůl je už skoro plný. Tak, dobrou
chuť, pane doktore. Mimochodem, co je to
vlastně chuť?
Chuť je relativní pojem, mimo jiné závisí na způsobu výživy. Když šli Slimák a Jendrek na statek,
povídali si o tajemných limónech, které jeden z nich
ochutnal, a až mu pusa zkřivila, jak to bylo kyselé. Neboť „každej má svý chutě, vůl má rád trávu
a prase kopřivy“, shrnul úvahy o chuti Slimák. (B.
Prus „Na přední stráži“, pozn. P. J.) A člověk? Po-
kud si zvykne přijímat nejlepší bílkovinu a nejlepší
tuk přesně v takovém množství, jaké potřebuje náš
organizmus a obsahující navíc vitamíny a minerály, neměl by mít pochybnosti o tom, jaké menu si
vybrat.
B Jaké množství máme jíst?
To je organizmem regulováno zcela dokonale,
nechme to na něm, nedělejme nic násilím. Někdy
trvá i několik dní, než si člověk zvykne, obvykle,
když nedodržuje přesně stanovené zásady. Během
několika měsíců se stabilizuje správná, nízká tělesná váha, člověk nikdy neztloustne, nebude se jeden
den přejídat a druhý postit, bude jíst stále stejně.
B Kolikrát denně se má jíst?
Nejčastěji jíme dvě jídla denně, ale je možno
samozřejmě jíst ráno, kolem poledne a k večeru,
znám však lidi, kteří jedí pouze jednou denně. Můj
syn se tak živí už mnoho let, protože dodá-li svému
organizmu zásobu tuku, může jej kdykoli využít.
„Za tři dny jsem přestal pociťovat hlad a už nikdy
jsem nebyl hladový“ – tak většinou hovoří všichni,
kteří přecházejí na optimální dietu.
B Stravovací návyky jsou odlišné v různých
částech Polska. Co si myslíte o slezské kuchyni?
Je hrozná, a proto je ve Slezsku tolik otylých
žen. Z pokolení na pokolení se dědí kuchyně z matky na dceru, což nadělá mnoho škod. Není možno
beztrestně jíst všechny ty noky, makaróny, karbanátky s houskou, omáčky zahuštěné moukou. To je
jeden z nejhorších způsobů výživy.
B Kolik lidí v Polsku může každý den „usedat ke stolu“, neboli živit se optimálním
způsobem?
Dnes už u stolu sedí několik tisíc lidí. Jeden můj
pacient, byznysmen z Ustky, přesvědčil skoro 400
lidí, aby se živili optimálně. Ti, kdo ho znali dříve
a pamatovali si, v jakém stavu byl, když se dostal
ke mně, se nenechali dlouho přemlouvat. Byla to
lidská troska, ostatně to kdysi popsal v polemickém dopise týdeníku „Wprost“, ve kterém už po
několikáté někdo zdůvodňoval škodlivost konzumace nadměrného množství nasycených tuků. Myslím, že každý, kdo se živí tímto způsobem, je kvalitou svého života, svým vzhledem, svým stálým
zdravím nejlepším důkazem správnosti optimální
výživy. To na lidi působí. Ve Slezsku, na pobřeží
Baltského moře, v Kielcích, všude tam, kam jsem
se dostal se svými názory, mám nejvíce přívrženců.
B Z mého téměř desetiletého pozorování lidí živících se optimálně usuzuji, že nejčastěji
si vaše doporučení berou k srdci ti, kdo trpěli nevyléčitelnými nemocemi: rakovinou,
roztroušenou sklerózou, byli po výronu krve
do mozku, měli žaludeční vředy. Druzí, kteří
chtěli zhubnout a žádnými většími potížemi
netrpí, po nějaké době optimální diety zanechávají. Zříci se chleba, ovoce, brambor,
sladkostí se mnohým lidem zdá obtížné. . .
Ti, kteří radikálně změnili svou výživu a dietu
dodržují, po nějaké době přestanou mít chuť na
potraviny, které jste jmenoval. I mně se někdy stane, že bezděky utrhnu jablko v mém sadě, kousek
ukousnu a vyplivnu, protože mi prostě nechutná.
Je to stejné se sladkostmi, chlebem, medem. Rozumný člověk tyto potraviny odmítá, protože ví,
že mu škodí.
B Kolik kalorií denně by měl spotřebovat
dospělý člověk?
Kolik chce. Nikdy se nemají počítat kalorie. Není
možno se zmýlit. Příroda to sama reguluje u všech
živočišných druhů živících se správným způsobem.
Známe-li způsob výživy vhodný pro člověka, přejídáni i posty pro nás přestanou existovat.
B Kolik bílkovin a energie je v optimální výživě třeba?
To je individuální. Každý člověk je jiný. Potřeba bílkovin a energie závisí na různých činitelích,
na klimatu, druhu práce, nadmořské výšce, věku
dané osoby. Předem není možno říci, že člověk potřebuje tolik a tolik bílkovin, tolik a tolik energie.
Organizmus sám správně určí tuto potřebu.
B Setkal jste se už někdy s tím, že by někdo živící se optimálně, přibral na váze, i
když trpěl otylostí? Jinými slovy, vaše dieta
působí na všechny osob trpící nadváhou?
Takový případ neexistuje. Stávalo se, že někomu
přibylo 2 – 3 kg svalstva, ale pokožka omládla, svaly ztuhly. Tak tomu bývá například u sportovců.
B Proč jste kdysi řekl, že optimální výživa mění člověka v. . . Člověka? Ten druhý „člověk“ se píše s velkým začátečním
písmenem. . .
Člověk takový, jaký je, se všemi svými nedostatky, se mění v Člověka rozumného homo sapiens.
45
B „Pokud je vůbec možné, aby byli lidé lepší
a moudřejší, myslím, že jen v lékařství prostředek k tomu nutno hledati“ – řekl Descartes. Lidé chtějí být lepši a moudřejší, ale
také chtějí být zdravější a žít déle, můžete
jim to zaručit? Může být pro někoho příliš
pozdě začít s Kwašniewského dietou? V jakém věku může dítě optimálně jíst?
Začněme od konce. Obecně by dítě mělo být odstavené od prsu co nejpozději, P. Sedlak byl kojen do svých pěti let! Pro takového člověka je přechod na vysokotučnou dietu přirozenou, fyziologickou etapou rozvoje osobnosti. Ostatně přejít na optimální stravu je možno mnohem dříve. Proč by
dvouleté dítě mělo odmítat smetanu, máslo nebo
vejce? Takový drobek nedostane chuť na bonbóny,
dokonce mu ani nebudou chutnat. Mateřské mléko je přesnou kopií optimální diety, vědci se aspoň
shodují v tom, že je nic nedokáže nahradit. Na každý grain bílkoviny v mateřském mléku v Polsku
připadá 5,14 g tuku a 7 g cukru. Zdá se, že cukru je
příliš mnoho, ale je třeba vědět, co se s tím cukrem
děje. Organizmus dítěte totiž z tohoto cukru spaluje pouze 1,5 g, zbytek je přeměněn na tuk. Kdyby
se matka živila optimálně, nemuselo by dítě stavět
celou továrnu přeměňující cukr na tuk. Dítě, které nezvykneme na špatné pokrmy, bude například
odmítat slazené potraviny a místo nich si vybere
třeba tučný sýr. Jsem velmi rád, že nikdo už nepochybuje o blahodárném vlivu kojení na vyvíjející se
organizmus. V minulosti na to byly různé názory.
Vzájemná spojitost přirozené potravy a odolnosti
proti některým nemocem byla bezesporu prokázána. Někteří lidé byli udiveni objevem, že v tepnách
amerických vojáků, kteří padli ve Vietnamu a kteří byli kojeni v prvním roce života, nebyly objeveny stopy po ateroskleróze! Mne samého to příliš
nepřekvapuje. Žádný člověk, živící se přirozeně a
nemísící složky, nemůže trpět aterosklerózou.
B A co když matka nemá mléko?
Neměla by rodit děti. Pro dobro lidského druhu.
B To je kruté, co říkáte.
Příroda je krutá. Matka, která nedokáže, odkojit
své děti. . .
B Nepokračujte, prosím!
Přesto se pokusím vás přesvědčit. Použil jste slovo „kruté“. Zbavit matku práva mít děti by bylo
kruté, kdyby na to neexistoval lék. Každá žena se
může svobodně rozhodnout, měla by tedy vědět, že
pokud chce mít zdravé dítě, které bude schopna sama odkojit, musí se živit způsobem nejvhodnějším
pro ni, nejvhodnějším i pro dítě, které bylo počato.
B Jste nepřítelem kosmetických výrobků.
Jste přesvědčen, že většina z nich je zcela
zbytečná pro člověka živícího se optimálně.
46
Pokud se někdo nutně potřebuje mazat drahým
krémem, používat toniky, clerasily atd., může to
dělat. Ale proč? Člověk dodávající systematicky
svému organizmu všechny součásti výživy, vitamíny a minerály nemusí dodatečně svou pokožku
vyživovat. Pleť je neobyčejně hladká, bez chorobných změn, vyrážek, skvrn. Mnoho mých pacientů
pozoruje dokonce, že se jim vyhladily staré jizvy.
Hormonální potíže nejsou, nejsou tedy ani změny na kůži. Dámy bych chtěl upozornit na jednu
maličkost. Často, když připravujete kousek masa
na oběd, pečlivě odkrajujete veškerý tuk, večer si
pokryjete tvář silnou vrstvou mastného krému a
zapomenete, že tuk dobře proniká do kůže. Výživa kůží však není nejlepší. Žaludkem je to lepší a
mnohem levnější. . .
B Vaše paní, pane doktore, může být živou
reklamou na optimální výživu, vypadá velmi
mladě, je stále v pohodě, usměvavá, přímo
čiší energií. . .
Jak jsem už říkal, manželka byla kdysi velmi nemocná a kvůli ní jsem vypracoval zásady nového
způsobu výživy. Oba máme stále dobrou náladu,
nikdy se nehádáme, žertujeme, nebýváme unaveni. Ve všech manželských párech, které se takto
živí, vládne ideální soulad. Naši sousedé ve vesnici, kde máme chatu, přešli na optimální dietu před
patnácti lety. Jsou zdraví, práce v hospodářství je
neunavuje, postavili si pěkný dům, hospodář je velmi úspěšný v chovu dobytka. Když veze vepříky do
výkupny, všichni se diví, že jeho zvířata jsou tak
statná, i když odchov na jeho statečku trvá mnohem kratší dobu než jinde. Ten člověk pochopil,
že potřebuje-li on dobrou výživu, ani zvířata nesmí ošidit o vydatné krmivo. Používá koncentráty
s vysokým obsahem bílkovin a dosahuje skvělých
výsledků. Jsou to prostí lidé, ale přál bych mnoha
našim řídícím pracovníkům, aby měli tolik zdravého rozumu a takový přístup k práci a k hospodaření, jako mají oni.
B Profesor Aleksandrowicz, známý propagátor užívání dolomitu, tvrdil, že hořčík, který
je v něm obsažen, zjemňuje chování lidí. Dosud jsem však neslyšel, že by tuk uklidňoval.
Organizmus neprotestuje, když dostane všechno,
co potřebuje. Pokud se zklidňují orgány, zklidňuje
se celý organizmus, člověk se častěji usmívá, je plný pohody a vlídný, stres snáší bez problémů, vyhýbá se konfliktům, neprovokuje svým chováním
okolí. Čím je to způsobeno? Tím, že jeho vegetativní systém je v rovnováze, ani sympatický ani
parasympatický systém nepřevažuje.
B Jste schopen poznat podle vzhledu dané
osoby, jakým způsobem se živí?
Zařadil jsem lidi do třech skupin, které se liší
poměrem jednotlivých složek potravy. Jinými slovy, zjistil jsem, že skladba diety předurčuje nemoci, kterými lidé onemocní. Do skupiny I patří lidé s tzv. protisklerotickým syndromem, kteří spotřebují velké množství bílkovin rostlinného původu
a sacharidů a u nichž asi 20-25 % energie pochází
z rostlinných tuků. Skupinu II tvoří lidé s aterosklerotickým syndromem, neboli ti, kteří spotřebují mnoho bílkovin živočišného původu, mnoho
sacharidů a také dost tuků. Nakonec skupina III –
nemocní se syndromem tzv. otylosti chudobných,
ti, kteří spotřebují příliš málo bílkovin vzhledem
k energetickým složkám, příliš málo tuků a příliš mnoho sacharidů zbavených hodnotných prvků.
V každé z těchto skupin najdeme jedince charakteristického typu. Ti s protisklerotickým syndromem
jsou obvykle vyhublí, jejich organizmy jsou vyčerpané a jednotlivé orgány jejich těla jsou zbaveny
nejlepší energie. Otylí se syndromem otylosti bohatých i otylosti chudých se od sebe příliš neliší,
jejich těla prostě pokrývá silná vrstva tukové tkáně, kvůli ateroskleróze trpí na nedokrevnost, rychle
se unaví a jejich tělesná kondice je špatná.
B Mnoho lidí bojujících léta s nadváhou se
rozhodlo pro optimální výživu, protože se
chtěli zbavit přebytečných kilogramů. Při
optimální dietě se ustaluje náležitá tělesná
váha. Jakým způsobem?
Skoro každý lékař nebo dietetik řekne: může za
to tuk. A to není pravda! Z tuku není možno organicky ztloustnout. Tuková tkáň neobsahuje enzym
kinasy glycerolu, který je nezbytný při ukládání
tuků. Snadno se však ztloustne ze sacharidů, které člověk začne přetvářet na tuky a ukládat. Čím
více sacharidů organizmus přeměňuje na tuky, tím
rychleji přibírá na váze.
B Zavedl jste pojmy „otylost chudobných“
a „otylost bohatých“. Ačkoli je každá z nich
způsobená jinými činiteli a jiným složením
diety, výsledek je stejný. Ale přece existuje
něco takového, jako je sklon ke tloušťce. Nebudu to dokládat příklady, kdy dvě osoby,
spotřebující naprosto stejné množství kalorií, vypadají každá jinak, ale musíte přiznat,
že látková přeměna není u všech stejná.
Sklon ke tloušťce je mýtus, něco takového se
v přírodě neobjevuje. Existuje samozřejmě mnoho
dodatečných činitelů (mimo diety) podporujících
vznik otylosti, nemají však žádný vliv na organizmus, který nedostává určité množství sacharidů
v potravě. Co se týká metabolismu, opravdu se
může lišit u různých osob, ale rozhodující je typ
výživy, ne metabolismus.
B Kolik kilogramů měsíčně je možno ztratit
pří optimální dietě?
To záleží na druhu otylosti, kterou člověk trpěl. Například lidé, kteří přestanou jíst pod vlivem
stresu a ti, u kterých stres neovlivňuje množství a
jakost stravy, mohou zeštíhlet až o 6 kg měsíčné,
až do doby, než získají odpovídající nízkou váhu.
B Shodit pár kilo a léčit otylost jsou dvě
různé věci.
Samozřejmě. Při léčení otylosti musíme změnit
svou stravu, zvýšit poměr bílkoviny vzhledem k tuku. Dokud se nezačne ztrácet na váze, je nutno
udržovat poměr: 1 g bílkoviny na 1,5 až 2 g tuku.
B Existují však i lidé, kteří při optimální dietě nezhubnou ani o gram.
Jejich váha může být odpovídající nebo působí
jistý mechanismus spojený s hladinou lipoproteinové lipázy. Osoby, které reagují na stres přejídáním,
mají velmi nízkou hladinu lipázy, jež by po zavedení optimální výživy měla vzrůst a rychle by se měl
dostavit úbytek nadbytečných kilogramů. Stává se
však, že u některých lidí uvolňování tuku z tukové
tkáně je ztíženo, když se nezvyšuje úroveň enzymu
tzv. lipázy. Pozoroval jsem, že někdo znovu získává
schopnost vytvářet lipázu a začne hubnout. Jiným
lidem by se měla lipáza zavést uměle.
B Víte, jak to udělat?
Miliony lidí na celém světě se nemohou na sebe
podívat do zrcadla a každý den bojují s nadváhou.
Stojí to ohromné peníze, vydělávají na tom producenti preparátů, které prý mají napomáhat procesu
hubnutí. Někdy se podaří dokonce ztratit pár kilo,
pak se ale vše „normalizuje“. Dieta bohatá na tuky však příbírání na váze nezpůsobuje a případy.
kdy lidé nedokáží spalovat vlastní tuk, ačkoli jsou
vzácné, dokáži účinně vyléčit. Je však třeba najít
producenta enzymu nezbytně nutného při léčbě některých druhů otylosti. Lipoproteinovou lipázu je
možno vyrobit, tak jako jiné preparáty, ze zvířecích buněk. To je příležitost, jak vydělat miliony
dolarů, protože ti lidé by dali všechno za to, aby
trvale zhubli, což jim nikdo nemůže zaručit.
B Ten enzym je něco jako klíč k vlastním tukovým zásobám. Váš návrh je paklíč, který
by mohl nahradit ztracený klíč.
I tak se tomu dá říci. Momentálně se takové enzymy ještě nevyrábějí, existují však už selektivní
proudy, které povzbuzováním sympatického systému dokáží přinutit zakončení sympatických nervů
v tukové tkáni vytvářet noradrenalin přímo na místě v tukové tkáni. A právě noradrenanin může být
dalším „paklíčem“ k vlastním tukovým vrstvám,
které se uvolní do krve v podobě mastných kyselin. Tak je možno hubnout i bez „klíče“ neboli bez
lipoproteinové lipázy v organizmu.
B A co tělesná námaha? Všechny diety doporučují pohyb podporující proces dosažení
správné váhy.
Nutit otylé lidi, kteří mají často problémy při
chůzi do schodů, provádět intenzivní tělesná cvičení je nelidské a nejčastěji vede k tomu, že Člo-
47
věk zanechá diety i odtučňování, protože je to pro
něj nepříjemné. U lidí, kteří se nevhodně stravují,
může tělesná námaha: vést k urychlení aterosklerotických procesů. Výzkumy prováděné na skupině
mladých a zdravých lidí prokázaly, že po námaze fibrinolitická aktivita krve je nižší! Znamená to,
že tito lidé budou náchylní ke vzniku koronárních
chorob, aterosklerózy a trombů A kolik sportovců
v nejlepším věku umírá na srdce? Cyklisté, veslaři,
boxeři?
B Lidé živící se optimálně by však neměli
zanechat pohybu?
Naopak. Pozorujeme, že tělesná námaha se pro
ně stala vnitřní potřebou. Dokonce i starší lidé
s potěšením běhají a cvičí.
B Vrátím se ještě k odtučňovacím metodám. Skoro všichni tlouštíci říkají, že málo
jedí a že vlastně jejich tloustnutí není ničím zdůvodněno. Netloustnou samozřejmě
ze vzduchu, ale někdy se přece stává, že člověk s přísnou dietou stráví měsíc v nemocnici a nemůže zhubnout ani o gram. Jak byste
48
vysvětlil takový případ?
Buňky se mohou přizpůsobovat ke spalování tuku, ale jsou k tomu potřebné bílkoviny, energie,
jisté vitamíny a stopové prvky. Ty ovšem ve výživě opírající se o sacharidy chybí. Proto mne neudivuje, když někdo při nemocniční nízkotučné dietě nedokáže zhubnout. Proč? Je to jednoduché.
Organizmus spaluje místo tuku vlastní bílkovinu,
kterou z více než 50 % přetváří na glukózu a z ní
čerpá energii. Nemocný nehubne a přestože spaluje bílkovinu, efekty nejsou vidět hlavně proto, že
bílkovina váže vodu, takže váha těla se nemění.
B Takový model výživy může mít, mimo otylosti, ještě horší následky.
Máte pravdu. U nemocného se často objeví deformace kloubů, kolísání krevního tlaku, žlučové
kameny, nezřídka novotvary. Když lidské buňky
dostanou tu nejlepší bílkovinu a to nejlepší palivo
neboli nasycené tuky, vitamíny a mikročástice nutné k jejich spalování, výsledek je zaručen. Organizmus se prostě přeorientuje ze spalování sacharidů
na spalování tuků.
Lék se našel v rodné zemi
Obyvatel Astley Road, Zygmunt Augustyniak, jel do Polska navštívit příbuzné, a tam se dozvěděl o doktoru Janu Kwašniewském. Dnes říká: „Léčebná metoda doktora Kwašniewského je založena na dietě a
elektrických proudech. Vrátil jsem se domů před 12 dny a od té doby nepociťuji bolest v rameni, přestal
mne trápit žaludek, zmizely křečové žíly na levém chodidle.“
62-letý Augustyniak navštívil svou sestru bydlící ve Štětině. Během jeho pobytu se jeho zdravotní problémy zhoršily. Sestra mu doporučila, aby navštívil dr. Kwašniewského v Kielcích. Tenkrát příliš nevěřil
podobnými léčebným metodám. Bolest však stále sílila a Augustyniak se rozhodl to risknout. Výsledky
předčily nejsmělejší očekávání.
Bolest byla předtím nesnesitelná. Teď se situace zřetelně změnila. Křečové žíly na chodidle téměř
zmizely, rameno je v pořádku a konečně jsem mohl vyhodit tablety proti žaludečním problémům. Chtěl
bych, aby všichni nemocní věděli, že mají naději na vyléčení pomocí metody dr. Kwašniewského. Já sám
jsem tomu zpočátku nevěřil, dnes i můj lékař je výsledkem udiven.
Zygmunt Augustyniak doufá, že zboření berlínské zdi umožní většímu počtu lidí ze Západu využít pomoci
doktora Kwašniewského.
„Guardian“ (Velká Británie), 4. 1. 1990
49
Rozumní spojte se
B Dovedete ohodnotit intelektuální potenciál člověka podle jeho tloušťky a vzrůstu.
Tvrdíte, že štíhlí a nepříliš vysocí lidé mají největší intelektuální predispozice. Nechci
dokazovat, že se mýlíte, protože vysokých
a obtloustlých vědeckých géniů i vynikajících státníků bylo hodně, ale stále přemýšlím, odkud se bere toto vaše přesvědčení.
Ujišťuji vás, že mnohem více lidí moudrých a
s velkými vědomostmi bylo střední postavy, nízké
váhy, zato obsah jejich mozkovny byl hodně nadprůměrný.
B Když mluvíte o myslících lidech, máte
jistě na mysli mudrce starověké – i hrstku těch, kteří žili v minulém století a také pár současných. Profesor Julian Aleksandrowicz, Erich Fromm, P. profesor Włodzimierz Sedlak, Jerzy Giedroyc. Proč tito tak
moudří lidé nevyřešili problémy lidstva?
Odpověď je prostá – teprve teď je úroveň základních věd dostatečně vysoká, takže je možno jasně a
přesně odpověděl na všechny problémy trápící lidstvo, včetně základních otázek týkajících se zdraví
a nemoci.
B Kdy dojde k obratu, kdy lidstvo konečně
pochopí, že cesta k životu ve zdraví, štěstí,
bez agrese a válek vede žaludkem, přesněji
řečeno vaší dietou?
Mnoho předpovědí spojuje konec druhého millennia s přelomem, momentem, kdy se začne budovat na Zemi Boží království. Odkud například jistý
mnich v XI. století věděl, že církev bude mít 111
papežů, pak nastane konec křesťanské éry. A nejen
to, on znal charakteristické rysy pontifikátu každého z nich a také to, že jako poslední usedne
na Petrův trůn člověk černé pleti. Máme teď 109.
papeže. . . Přikláním se k tomuto datu také proto,
že vím, že někteří skuteční proroci opírali své předpovědi ne o vlastní intuici, ale o božská sdělení.
B Chcete naznačit, že měli schopnosti dorozumívat se s Bohem?
Vím to. Avicena uměl přijímat božské informace, podobně jako Sokrates. Ten starověký mudrc
hovořil dokonce o situaci, při které mohlo dojít ke
spojeni s Bohem: „K ránu se můžeš nejvíce pravdy
dotýkat.“ Bible informuje o čtyřech druzích spojení
s Bohem, mimo jiné radiem. Druhé přikázání: „Nevezmeš jména Božího nadarmo“ se toho vlastně týká. P. profesor Sedlak napočítal 37 božských zásahů do svého života. Uvažme: co ho přinutilo opustil
Ćmielów 31. srpna 1939, těsně před hitlerovským
útokem? A podobných příkladu bylo v jeho životě
velmi mnoho. Ptal se a dostával odpovědi.
B A vy se také dorozumíváte s Bohem?
Promiňte, ale to bude jediná otázka, na kterou
50
vám neodpovím.
B Ale stejně jste myslel na sebe, když jste
v jedněch novinách citoval Knihu Kazatelovu: „Starodávnou moudrost zkoumat bude
moudrý i proroky bude studovat. Vypravování dávných mužů bude uchovávat a nejjemnější podrobnosti příběhu rázem pochopí. Tajemství příběhu bude zkoumat i jinotaji se bude zabývat. Vytrvá-li, zanechá po
sobě slávu větší než tisíce jiných a když spočine, k užitku mu to bude.“
Nedostatek vědění uzavírá současníkům cestu
k pravdě, protože pravda je, podle Platóna, shoda věci s naším věděním o ní.
B Jediný neomylný?
Mnohokrát jsem vzpomínal, že se občas v dějinách objevili myslící lidé. Bohužel jich, bylo
nemnoho, takže čtenář této knihy si snadno zapamatuje jejich jména.
B Nevěřím, že by jen těch pár lidí, které uvádíte, mělo patent na rozum. V historii najdeme jména stovek osvícených a moudrých
mužů, kteří se zasloužili o pokrok lidstva a
civilizace.
Kdyby vědění starověkých lidí, získané od Boha
a skryté v Bibli bylo nalezeno, pochopeno a prakticky využito, už dávno by bylo na Zemi Boží království. Nebyly by nemoci, utrpení, hlad, bída, bohatí, chudí, zbraně, války, terorismus, narkomanie,
alkoholismus, zločiny, ženy by nerodily děti v bolestech, nemrhalo by se ohromnými sumami peněz
na zbrojení, na zbraně hromadného ničení, z nichž
nepatrná část může smést s naší planety celý lidský
rod. Nezbytnou podmínkou k poznání jsou však biologické předpoklady k tomu a rozvoj základních
věd. Zdá se, že tato druhá podmínka už je splněna.
B Když jste hledal spojence k dílu obnovy
lidského rodu, obracel jste se na mnoho vlivných osob a institucí. Svou knihu „Optimální výživa“ jste poslal na počátku devadesátých let papeži.
S velkým znepokojením jsem sledoval informace
o zdravotním stavu papeže Jana Pavla II. Jeho tělesná kondice se při nejmenším od poloviny roku
1992 začala velmi zhoršovat. Velké ohrožení života Svatého otce představuje ateroskleróza mozkových tepen, jejíž důsledkem je i tzv. aterosklerotický parkinsonismus, jehož projevy jsou zřetelně
vidět. Několikrát jsem psal papeži do Vatikánu,
ve snaze pomoci mu, aby mohl žít a pracovat co
nejdéle a v co nejlepší psychofyzické kondici. Na
podzim roku 1992 velký stoupenec mé diety, jistý Švéd, připravoval mou cestu ke Svatému otci,
abych ho mohl seznámit se svými poznatky. Upozorňoval mne však, že ve Stolici sv. Petra jsou li-
Rozumní spojte se
dé, kteří dost účinně brání „toku informací“. Měl
jsem do měsíce dostat osobní pozvání, bohužel jsem
dodnes nedostal žádnou odpověď, k audienci nedošlo. Zdravotní stav papeže není dobrý a my ztrácíme čas, místo abychom zachraňovali jeho zdraví a
život.
B Abych řekl pravdu, nedivím se, že jste
z Vatikánu nedostal odpověď. Chcete smazat následky prvotního hříchu, k tomu je
však kompetentní jen církev.
Optimální výživa odstraňuje pouze biologické
následky prvotního hříchu. Křest svatý, jak učí církev, odstraňuje následky duchovní, není tu tedy
žádný rozpor. Naopak, myslím si, že katolická církev, hlavně papež – Polák by mohl začít budovat
předpověděné Boží království na Zemi. Jsem připraven dát k dispozici všechno své vědění, výsledek
práce celého mého života. P. Sedlak napsal: „Čeká nás buď renesance lidství nebo velká záhuba“ –
myslím, že v této chvíli jsme blíže tomu druhému.
Zbraně atomové, termonukleární, chemické. Je jen
otázkou času, kdy nastane pohroma, která smete
všechno.
B Obnovenými lidmi by měli být ti, které
jste přesvědčil o správnosti svého modelu
výživy. V Polsku by to byla dost silná nátlaková skupina.
V prosinci 1987 vznikl dokonce Výbor Akademie, zdraví „Arkádie“, který chtěl založil nadaci
pro podporu vědy a propagaci optimální výživy,
lidé se však nakonec vrátili domů a nebylo z toho
nic. Myslím, že po více než půlročním cyklu mých
článků v katovickém deníku „Dziennik Zachodni“,
na který se obrátily i jiné redakce se žádostí o poskytnutí fejetonu z cyklu „Tučný život“, příznivců
mi přibylo. Svědčí o tom stovky dopisů přicházejících na mou domácí adresu v Ciechocinku. Některé
dny jsem zavalen korespondencí, ale mohu vás ujistit, že nikdy nenechám žádný dopis bez odpovědi.
Nanejvýš se pacient musí vyzbrojit trpělivosti a
trochu počkat.
B Odpovídáte každému individuálně nebo
používáte určité schéma, vložit do obálky
xerokopii a je to. . .
Jistá doporučení týkající se výživy se nemění,
ale některé zásady je nutno přizpůsobit druhu onemocnění, věku nemocného, stavu jeho organizmu.
Proto se snažím odpovídat pokud možno vyčerpávajícím způsobem, podrobně popsat má doporučení a vyhnout se odborné lékařské terminologii,
nejde přece o to, abych před nemocnými předváděl
svou moudrost, ale abych je vyléčil.
B Nemocní často korespondenci nevěří, nasednou do vlaku nebo auta a objeví se v Ciechocinku.
Stává se to, ale případy vyžadující osobní návštěvu, konzultaci a vyšetření na místě jsou spo-
radické. Vždycky říkám: „Místo utrácení peněz za
cestu, nakupte si dobré potraviny a načněte s dietou ode dneška, neztrácejte čas.“
B Počítáte s tím, že jednou ti. kteří znovu
získali zdravou činnost mozku a zapomněli
na nemoci, zkrátka stali se jinými lidmi, vám
to všechno, co jste pro ně udělal, oplatí?
Ti lidé si mne váží, protože se stali znovu lidmi
a to mi stačí.
B Vím, že se nestaráte o pozemské statky
ani o tituly. Přesto zopakuji to, o čem se
v lékařském světě mluví dost často. Jestli
Kwašniewski dokáže, že jeho dieta je remedium na všechny nemoci, Nobelovu cenu za
mediánu má jistou.
Už na počátku sedmdesátých let mi profesor Szczygiel sliboval více než jen tuto cenu. když dokáži,
že moje dieta pomáhá lidem. Řekl jsem mu: „Nechte si tu odměnu a mně udělejte jen výzkum, který černé na bílém dokáže, že je to nejlepší způsob
etiologické léčby většiny nemocí.“ Dva roky předtím jsem otevřeně hovořil o škodlivosti konzumace margarínu. Kdo mne tenkrát poslouchal? Dnes
mnoho lidí tvrdí, že margarín je zdravý a nechali
by se pro to rozkrájet, i když je to úplná hloupost.
B V poslední době už není taková jednomyslnost. Hovoří se o tom, že jeho chemické a
tepelné zpracování způsobuje vznik sloučenin, které mohou být rakovinotvorné.
Na totéž jsem přišel před čtvrtstoletím, můžete
si to ověřit v mých publikacích z té doby.
B Je tedy možné, aby současní lidé přestali
mít názory a aby se jejich rozumová činnost
stala zdravou?
Mnohokrát jsem si ověřil, že nejen je to možné,
ale skoro jisté. Několik desítek Lidí v Polsku a malé
skupiny lidí z mnoha jiných zemí při optimální výživě nejen znovu získali zdraví v míře, která se ještě
dala znovu získat, ale také získali zdravou činnost
mozku. Proč je o nich tak málo slyšet? Proč neovlivňují naši ekonomiku, náš život, když vědí více
než jiní? Co z toho, že vědí, když ostatní nevědí,
nevědí, že nevědí a vědět nemohou.
Optimální výživa způsobuje vyobcování lidí a
pokud nepostupují obezřetně, jsou šikanováni.
Protože o tom vědí, a někteří ve snaze pomoci jiným si uškodili, obvykle se nesnaží napravit to, co
napravit nelze.
Přesto skoro všichni, kteří mi píší, mají podle
svých slov snahu se zorganizovat a být aktivními
v organizaci, jejímž cílem bude uvést rozumným,
etiologickým způsobem do Pořádku život lidí, zastavit degradaci Země a napravit, co se ještě napravit dá, z toho, co nerozumní lidé šíleně se ženoucí
do svého sebezničení dokázali dosud zničit. Nejbližší našim záměrům je program Strany zelených,
která v Polsku činí zatím první krůčky. Zelení chtě-
51
Rozumní spojte se
jí dobro pro všechny, ale bez poznání nemohou toto „dobro“ realizovat. Komunisti také chtěli dobro
pro všechny, ale bez poznání a ještě k tomu s nezdravým „světovým názorem“ mohli vybudovat na
světě jen peklo.
Zelení se liší od ostatních tím, že nechrání zájmy
malých skupin lidí, jako to dělají ostatní strany
nebo sdružení, ale jako hlavní cil svého programu
si stanoví dobro života na Zemi. Takový cíl si zasluhuje podporu a je realizovatelný pomocí vědomostí, které jsem shromáždil a pomocí lidí, které
jsem mnoho let k těmto cílům připravoval. Situace
v Polsku je špatná už více než 300 let. Lidé, kteří vládnou dnes, nejsou o nic moudřejší než jejích
předchůdci. Vždyť pocházejí z téhož zdegenerovaného národa a také oni byli vybráni na základě negativní selekce. Všechny pokusy o nápravu Polska
jsou marné, vždy drahé, obvykle škodlivé, nepostihují příčiny zla, nemohou se zdařit ne pro zlou vůli
vládnoucí vrstvy, ale pro nedostatek vědomostí. Až
dosud tomu nemohlo být jinak.
B Následkem diety pro rabíny, kterou dostali od Nejvyššího, jsou opravdu ony neobyčejné rozumové schopnosti „lidu Izraele“,
o kterých tak rád hovoříte?
Mojžíšův Bůh, který nechtěl zanechat lidem své
jméno, sdělil izraelským vědcům neobyčejně důležitou zprávu: při výživě člověka není možno zároveň
konzumovat tuk i cukr (sacharidy).
B Vybraný národ měl pohánět civilizaci
kupředu. Riskantní tvrzení. . .
Jaké praktické následky měla pro lidstvo dieta
pro rabíny, kterou Mojžíšovi předal jeho Bůh? Byly to následky rozhodující pro další rozvoj lidstva.
Téměř veškerý technický a technologický pokrok,
téměř veškerý pokrok v základních vědách, ale také
křesťanství a komunismus jsou následky této diety.
Nobelovy ceny v mnoha odvětvích vědy dostávají
hlavně vědci pocházející z rodin rabínů.
Proč nám bohové nyní nechtějí pomoci a jen naši
Zem pozoruji? Nechtějí nám pomoci minimálně ze
dvou důvodů. Za prvé – nyní by neměli s kým hovořit, protože lidé ještě nezbavili své mozky následků
prvotního hříchu a nejsou schopni vést dialog s bohy a chápat je. Za druhé – vědí, že lidé dokáží tento problém brzy vyřešit a správně předpokládají,
vycházejíce z předpokladu, že lidský rod, který se
sám dokáže osvobodit od následků prvotního hříchu, bude mít zcela jinou pozici při příštích kontaktech s bohy. Můžeme být bohům vděčni za jejich chování v této záležitosti. Udělali velmi mnoho
pro to, abychom byli schopni ten problém vyřešit.
Vědí, že brzy budeme schopni sami len problém
vyřešit.
Od dob Einsteina víme, že čas je relativní pojem,
a to bylo dokázáno i pokusy. Bohové to vědí už velmi dlouho, znají nejen minulost, ale i budoucnost.
52
Existuje vyvolený národ, který dokázal uchovat
a předat potomstvu zapomenuté vědění Sumerů
(sumerská část Bible – po Abrahama), obohatit
toto vědění, nasměrovat lidstvo k rozvoji techniky. Existuje vyvolený národ, který dokázal stvořit
pro nevelkou část svých představitelů podmínky
pro poměrně zdravou činnost mozku. Samozřejmě
i oni se dopouštějí chyb, protože nedodržují – vždy
a všichni – dietu, kterou sestavil Mojžíšův Bůh pro
rabíny a jejich rodiny, objevilo se také mnoho nových potravin, které bibličtí zákonodárci nemohli
předvídat. Velká část moudrosti rabínů je dosud
tajná a není jiným přístupná, ale z jejich vědomostí mělo lidstvo větší užitek, než z vědomostí získaných a shromážděných zbytkem lidstva. Oni stále
čekají na Mesiáše. Jejich mravenčí práce, ne vždy
bezchybná a vykonávaná po celá tisíciletí, vytvořila biologické základy pro to, aby se objevil člověk,
který dokáže pomocí svých vědomostí rozumně a
etiologicky uspořádat život lidí. Ohlašovaný Mesiáš
se možná brzy objeví.
B Dnešní dietetici by možná stravu rabínů,
která je plná purinů a cholesterolu, hodnotili
jako vražednou. Vždyť 6 gramů tuku na 1
gram bílkoviny a půl gramu sacharidů se i
vám zdá nepřijatelným množstvím.
Izraelští kněží neměli ani aterosklerózu, ani dnu,
ani jiné dnešní nemoci. Kdyby vaječné žloutky, zvířecí vnitřnosti a nasycené tuky byly opravdu příčinou aterosklerózy, jak se to lidem k jejich velké
škodě namlouvá, zvířata neživící se vejci, máslem a
jinými tuky by nemohla aterosklerózou onemocnět,
přesto však. . .
B Přesto však tepny afrických slonů, kteří se
živí pouze rostlinnou stravou, vykazují takové sklerotické změny, jako kdyby celý život
jedli jen vejce a slaninu.
No právě! Při organizovaném odstřelu ugandských slonů vědci, kteří prováděli pitvu těchto obrovských zvířat nevycházeli z údivu nad tím, jak
jsou jejich aorty a věnčité tepny zničeny. Závěr je
velmi jednoduchý – příčina aterosklerózy spočívá
v něčem jiném.
B Vraťme se ale k izraelským kaplanům.
O své zájmy se dobře postarali, protože si
zabezpečili monopol na tuk a neposlušnost
trestali smrtí.
Když někdo neuposlechl zákazu kněží, byl nemilosrdně zbaven života. „Do konce našich dnů, ve
všech našich pokoleních žádný tuk jíst nebudete,
protože všechen tuk patří Hospodinu“ – čti: kněžím – je napsáno v Bibli. Kněží měli monopol na
moudrost, dokonce ani sluha kněze nesměl sníst
zbytky, ani host. Otrok musel zůstat otrokem, když
ho odstrčili od Hospodinova stolu a přikázali mu
jíst manu a chléb vezdejší.
B Z vašich slov vyplývá, že existuje jeden
Rozumní spojte se
vybraný národ, který má navíc moudré duchovní vůdce, kteří už po staletí disponují
správným modelem výživy. Ale rabíni doporučují připravovat jídla košer. Optimální
dieta košer?! Zní to poněkud divně.
Žádný národ (kromě Židů) nekonzumuje dnes
potravu čistou, připravenou ve vhodných podmínkách a složenou ze vhodných komponentů. Oni dokonale věděli, jak se vyhnout otravě potravinami
nebo zkažení potravy chemickými prostředky. Je
jedno, zda se tomu říká „košer“ nebo nějak jinak.
Například razítko vrchního rabína na vodce košer
je otázkou dohody a víry. Co se týká alkoholu, je
slovo „košer“ úplný nesmysl. Ale lidé to kupují a
rabíni se radují, protože každá prodaná láhev přináší čistý zisk.
B Takže ve srovnání s mnoha jinými národy
jsme my, Poláci, beznadějní, degenerovaní a
odkázaní na mizernou existenci. Naše mozky špatně fungují a modely jednání, kterými
se řídíme v tom, čemu říkáme život, za nic
nestojí. Je to tak špatné?
Je to špatné. Velmi špatné a neříkám to proto, abych vyvolal všeobecný úlek a hrůzu. Samozřejmě jsou národy, které jsou na tom ještě hůře
než my. Afghánistán, Indie. . . Vezměme si to, co se
u nás děje v oblasti spojů. Proč mají takový úspěch
mobilní telefony, přenos zpráv satelitem, rádiové
stanice a radary? Toto všechno dělá ohromný nepořádek v našem mikroprostoru. To je strašné, co
jsme si způsobili díky nerozumným investicím do
oblasti spojů. Všechna ta zařízení narušují životní
procesy na naší planetě. Život je energetický Proces, je to určitá elektromagnetická bilance. Elektromagnetické pozadí Země vzrostlo během posledních několika desetiletí 200 000 krát! Neumíme si
představit, jakému nebezpečí vystavujeme své organizmy. V Polsku jsme bohužel začali kopírovat
všechny chyby Západu.
B Rozsahem svých vědomostí a jejich renesančním charakterem udivujete dokonce
i své odpůrce. Nad knihami lékařské literatur, ale i nad historickými a filozofickými díly jste trávil celé dny. Jak v dnešním „moři
informací“ oddělit zrno od plev, jak se vyhnout pseudovědě, věcem podružným, neoriginálním, nijak neobohacujícím naše vědění?
Když jsem kdysi vysedával v univerzitní knihovně v Toruni, požádal jsem o Staszicův „Lidský
rod“ – nejúžasnější knihu, kterou kdy nějaký Polák
napsal. Přinesli mi to dílo a já jsem ke svému překvapení zjistil, že knihu přede mnou nikdo nečetli
Některé stránky nebyly rozřezány, bylo vidět, že ji
ještě nikdo neotevřel. Nejdříve jsem nemohl uvěřit,
že na univerzitě, v tak velkém středisku vědy, by
se nenašel ani jeden čtenář této knihy. Později mi
bylo všechno jasné. Mimo několika málo lidí, kteří
se filozofií zabývali profesionálně, nikdo nečetl díla
takových titánů myšlení jako Aristoteles, Avicena,
Hérodot nebo Plinius. Ale právě tam jsou perličky
lidského rozumu.
B Starověké texty byly přece po staletí pečlivě střeženy. Jen málokdo k nim měl přístup
a kdo se příliš přiblížil k pramenu poznání,
někdy toho velmi litoval. Hořely knihovny,
mnoho skvělých děl podlehlo zkáze.
Nejvíce vzácné starověké literatury bylo spáleno
inkvizicí na hranicích. To, co nestrávil oheň v Alexandrijské knihovně, co nezmizelo v Konstantinopolu, to pohltil dým středověku. Tak byl zničen
výsledek rozumové práce celých pokolení a dnes
musí člověk na všechno znovu přijít. Egyptští kněží věděli, odkud se berou nemoci a Hérodot to popsal. Mayští kněží se vyznali skvěle v astronomii.
Řekové položili základy moderní kultury i způsobu, jak vykonával politickou moc. Oni to všechno
věděli mnohem dříve, než si myslíme. Na základě
skoupých informací a sporadických pozorování dokázali vyvodit správné závěry. Jsou dvě možnosti –
buď měli mozky mnohem dokonalejší, než máme
my dnes, anebo získali přesné instrukce zvenčí.
B Odkud se mezi lékaři bere takové nepřátelství vůči vaši teorii? Jaká je zdravotní
kondice naší společnosti každý přece vidí,
takže. . .
Opakuji – lékař nesmí bez ověření odmítnout
žádnou léčebnou metodu, která může člověku pomoci. Každý z nás, když skládal Hipokratovu přísahu, sliboval věrnost této zásadě. Zdá se, že někteří mí kolegové na to zapomněli. Teď povím něco pro ně velmi nepříjemného. Pokud po více než
třicet let většina lékařů odmítala mé znalosti, mé
zkušenosti, tisíce podle nich „beznadějných“ případů, znamená to, že v Polsku nemáme lékaře, protože nedodržují-li svatou zásadu, na kterou přísahali,
nejsou hodni si říkat lékaři.
B O závisti vůči velkým učencům, o hlouposti
světa, o výsměchu, kterého se jim dostalo,
bychom mohli mluvit do nekonečna. Vesalia,
geniálního anatoma, který je vlastně tvůrcem moderní anatomie, začali pronásledovat, když se odvážil říci, že Galénova anatomie není anatomií člověka nýbrž zvířat.
Semmel-Weiss zešílel následkem šikanování,
kterému byl vystaven. . . Vysmívali se mu,
smáli se jeho bakteriím, popírali jejich existenci. Dnes si už posměváčky a pronásledovatele nikdo nepamatuje, o „otcích medicíny“ se však mluví s největší úctou.
Je to pro mne určitá útěcha, i když, abych řekl
pravdu, dávno už jsem imunní proti maloduchosti,
zlomyslnosti, zlovolnosti a podlosti. Listera poplivali za to, že „vymyslil“ antisepsi, Wels spáchal
53
Rozumní spojte se
sebevraždu, Morton a Jackson zemřeli v ústavech
pro choromyslné. Geniálnímu Williamu Harweyovi, který vypracoval teorii krevního oběhu, říkali
54
Circulator – ne však proto, aby ho uctili, ale kvůli
slovní hříčce – „kroužení – šarlatánství“.
Varování Polsku
B Vy jste nemilosrdným kritikem politického života v Polsku.
Více než 200 různých stran, různé varianty odborových organizací, různé jiné organizace, různé nerozumné programy činnosti, obrovské výdaje společnosti na tuto činnost, která může národu přinést jen škody, obrana vlastních zájmů, které jsou
vždy v rozporu se zájmy národa, stávky, protesty, blokády silnic, obsazování budov, nerozumné a
velmi drahé volby nejlepšího, kterého není z koho
vybrat a v takovém stavu rozumové činnosti, že je
vždy nutno vybrat toho nejhoršího – což to nesvědčí o úplném úpadku politických mravů? K tomu se
připojuje nejkratší průměrná délka lidského života
v Evropě, nejkratší produktivní věk, nejhorší zdravotní stav, nejhorší jakost výrobků, nízká produktivita práce. Vláda dopustila, aby vznikly 2 miliony nezaměstnaných, kteří by měli něco vytvářet,
při tom nejen neomezuje počet lidí, kteří svou prací způsobují národu jen škody, ale jejich počet ještě
zvyšuje.
Po zavedení výjimečného stavu, tehdejší Sejm
pod hrozbou pušek intenzivně pracoval a v krátké
době schválil mnoho balíčků zákonů, které podle
„uvážení“ tehdejší vládnoucí garnitury měly uzdravit naši ekonomiku. Víme, jaké to přineslo výsledky. Současná vláda jedná stejně a v mnoha věcech
dokonce ještě hůře. Když je třeba zachraňovat národ, zabývá se korunou na hlavě orla, likvidací pomníků a stavěním nových, zavádí nové zákony a
usnesení, které nemohou nic změnit. Kołłątaj napsal: „Sotva se najde větší důkaz anarchie, než nestálost a proměnlivost občanského zákoníku.“ Zákoník ve Švýcarsku se téměř nemění. Je dobrý.
U nás jsou špatné zákony nahrazovány ještě horšími.
B Z vašich slov je cítit zatrpklost. Neuznáváte autority, podceňujete vzdělání a vědomosti druhých. Vaše kategorické soudy vám
nerozmnoží přátele.
Bohužel je to pravda. Moudrost obsažená poselství vědců daleké minulosti není přístupná současným lidem, proto celé „vzdělání“ dnešních lidí
spočívá na víře a názorech těch, jejichž mozková
činnost v minulosti byla nebo nyní je podobná činnosti vzdělaných lidí. Proto současné vzdělání musí
lidi ohlupovat. Dnes platí, že čím má člověk vyšší
vzdělání, tím je ohloupenější a tím je jeho působení ve společnosti škodlivější. Tolstoj tvrdil, že lidé
obracející se ke „krásnu“, se odvracejí od dobra.
Obdobnou úvahu pronesl Staszic, když. poznamenal, že v dobách největší hlouposti se nejvíce rýmovalo. Od pradávna musí být pro národ krásné
to, co se zdá být krásné vládnoucím vrstvám, nejvíce zdegenerovaným, protože dosud se takoví lidé
nejhorlivěji drali k moci a nejčastěji vládnou Národy by neměly dávat moc lidem, u nichž jejich
nynější způsob výživy bude mít pro tyto národy
nejškodlivější následky a kteří jsou proto charakterizováni nejpatologičtější činností mozku i jistými
biologickými znaky, podle nichž je možno je rozpoznat. Nejškodlivější způsob výživy a také pro národ
nejškodlivější mozkovou činnost mají lidé, kteří na
stres reagují obžerstvím. Většinou mají také jistou
nadváhu, větší sklerózu mozkových tepen a dříve
než ostatní. Někteří bystří pozorovatelé života dokázali popsat psychofyzické znaky těchto lidí, podle kterých je možno je rozeznat. Maxim Gorkij je
viděl takto: „Nejprohnanějšími nepřáteli lidu, kteří
jej vždy nejkrutějším způsobem podváděli, tyli lidé
otylí a malí, se zarudlými tvářemi, ničemní, chtiví,
mazaní a krutí. . . Ti otylí malí lidé jsou nejjedovatější hmyz trýznící lid.“ George Orwell je popsal
následujícími způsobem: „Bylo až s podivem, jak se
jistý typ štěnic rozmnožoval v ministerstvech: malí, podsadití muži, velmi brzy obtloustlí, krátkonozí, se hbitými hmyzími pohyby a odulými obličeji
s malinkýma očkama. A právě takový typ prosperoval pod vedením strany.“ Erich Maria Remarque
zdůraznil existenci takových lidí v armádě: „Ostatně je směšné, že neštěstí světa mají tak často na
svědomí malí lidé, jsou mnohem energičtější a méně ochotni ke smíru než lidé urostlí. Vždycky jsem
se vyhýbal přidělení do oddílů s malými veliteli roty, jsou to obvykle nejhorší psi.“
Takovými lidmi v historii, kteří způsobili národům velké škody, byli Marx, Napoleon, Franco,
Stalin, Beria i mnoho dalších a také nesčetné „štěnice“, které si přibírali za pomocníky. Neznamená
to, že tyto lidi je nutno jednou provždy eliminovat
z řídících funkcí. Je třeba jim dát možnost volby a
předal patřičné vědomosti. Jestli je dokáží využil a
začnou se živit optimálním způsobem, brzy jejich
mozek začne zdravě pracovat a tehdy budou moci
zastávat vysoké funkce, samozřejmě pouze tehdy,
budou-li sami chtít.
V národě, který chce být zdravým národem, není
možno svěřovat rozhodující funkce; lidem s nevyvinutou centrální nervovou soustavou. Nevyvinutý
mozek musí špatně fungovat.
B Když je někdo tlustý, nesmí se mu dovolit vládnout. To je trochu směšný zákon,
podobný vašemu slavnému návrhu, aby se
kandidáti na premiéra trkali hlavami jako
kozli. . .
Veškeré volby jsou dnes nákladnou hloupostí,
která vždy přivádí k moci výběr nejhorších individuí schopných říkat voličům to, co chtějí slyšet,
protože to odpovídá jejich rozumové činnosti.
Od roku 1976 výběr lidí pro rozhodující funk-
55
Varování Polsku
ce byl zvláště patologický. Po roce 1981 už nebylo možno dávat moc horším, protože byla svěřována těm nejhorším. Tenkrát jsem napsal napůl
žertem napůl vážně, že neumíme-li vybrat na místo premiéra aspoň průměrného občana s rozumem
aspoň selským, protože naše kritéria výběru lidí
jsou zvláště patologická, určeme premiéra podle
jistých biologických znaků. Navrhoval jsem, aby
se kandidáti na premiéra tak dlouho trkali hlavami, až by zvítězil ten s nejtvrdší hlavou. Svůj návrh jsem zdůvodnil následovně: Hérodot si všiml
velkých rozdílů v tvrdosti lebečních kostí padlých
egyptských vojáků ve srovnání s vojáky hnanými
do bojů Peršany. V té době v Egyptě vládli učenci, kteří dokonale uměli připravovat lidi po stránce biologické pro různá povolání, včetně povolání
vojáka. Lebky Peršanů byly velmi křehké a na jednoho zabitého egyptského vojáka připadalo několik padlých Peršanů. Mimo to člověk živící se lépe
než ostatní má větší mozek, lépe chráněný proti
následkům úrazů, takže premiérem by se měl stál
člověk s největším a nejlépe chráněným mozkem.
Můj článek samozřejmě nevyšel, ale novináři ho
znali a komentovali mezi sebou, vyšla o tom poznámka v „Politice“.
B Jak má tedy vypadat to ideální Polsko?
Nejlepším řešením pro lidstvo bude Kantem
ohlašovaná „Občanská společnost“. Avšak kvůli ní,
kdyby lidé byli dost rozumní, aby ji nalezli a dost
moudří, aby se dobrovolně podřídili jejímu řádu,
je navíc zapotřebí, aby existoval kosmopolilický celek, tzn. systém všech států, které jsou ohrožovány vzájemným působením na sebe. Protože takový
systém chybí a také kvůli překážkám, které kladou dokonce i možnosti takového projektu ambice,
touha po moci a chtivost zvláště těch, kteří mají
v rukou moc, válka je nevyhnutelná.
Moudrý aténský zákonodárce Perikles, který jako jeden z mála vládců měl právo napsat: „Dal
jsem lidu životní jistotu“, věděl, že národům vládnou nejčastěji nejhorší lidé. Napsal: „Neboť pro ty,
kteří vládnou, kterým se daří dobře a kteří mají
možnost volby, je válka největším šílenstvím.“ Skoro všechny války začínali největší šílenci, kterým se
dařilo dobře, měli moc a měli možnost volby.
Společnost řídící se přirozeným zákonem, s vysokou morálkou a všeobecnou láskou všech ke všem
popsal bystrý pozorovatel, Polák Benedykt Dybowski. Tato společnost se živila velmi jednostranně, pouze masem a medvědím tukem, ale neexistovala společnost zdravější, s vyšší dlouhověkostí a morálkou, než před více než 100 lety Dybowským popsaní Kamčatčané. My máme mnohem větší technické možnosti, mnohem bohatší zemi, máme vědomosti umožňující nám lepší výživu,
než byla výživa tehdejších Kamčatčanů. Můžeme
se živit mnohem lépe než pastýři proslulí svým
56
zdravím a dlouhověkosti a po krátké době můžeme dosáhnout lepších výsledků, než ty, které byly
objeveny u těchto lidí.
Mé propozice pro náš národ i jiné národy se kryjí
s Kantovými návrhy. Rozdíl je v tom, že já vím,
jak těch cílů dosáhnout.
B Polský národ, který tak nemilosrdně kritizujete, má, podle vašeho názoru, přesto jisté
predispozice k tomu, aby plnil důležitou historickou roli.
Už dávno je známo, že existují dva vyvolené národy. Jeden, izraelský, měl za úkol zachovat vědění
Sumerů, obohatit je a vytvořit materiální základ
pro rozvoj rozumné civilizace na vysoké technické
úrovni. Druhým vyvoleným národem má být polský národ. U něj má začít biologická obnova celého
lidstva. V další etapě, kterou ostatně už budeme
moci začít realizovat, je třeba etiologicky zvládnout problém stárnutí lidí a, aspoň do doby konečné obnovy lidstva, snažit se stárnutí zpomalovat a
život prodlužovat.
Stefan Żeromski předpovídal: „Za 50 let bude
lékařská věda ukazovat cestu lidským masám, pozvedne je a obrodí svět.“ Żeromski neomylně určil
dobu, kdy se objeví vědění, které umožní vyplnění
jeho předpovědi, nepředvídal jen hloupost mocipánů a tak zvaných učenců, pro jejichž rozum je toto
vědění nadále nedostupné.
Existují také „proroctví“, že právě od Polska má
začít předpověděné budování Božího království, že
v Polsku se zrodí vědění nezbytně potřebné pro
praktickou realizaci tohoto velkého cíle. Zde jsou
některá z těchto „proroctví“: „K údivu všech národů světa z Polska vzejde naděje zmučeného lidstva“, „Spolu se zmrtvýchvstáním polského národa
přestanou války“, „Varšava středem stane se světa“, „Vašemu jazyku se budou učit na celém světě.“
B Polská strava je považována za nejhorší na
světě, i když, jak dosvědčují příklady z historie, v dobách, kdy jsme jedli lépe, byl náš
stát silný a mocný. Na počátku sedmdesátých let byl pokus o zlepšení národního jídelníčku.
Když Gierek začínal „přerušenou dekádu“, stěžoval si, že denně nepřichází do práce 200 tisíc lidí a když ji neslavně končil, každý den odcházelo
z práce 2,4 milionu lidí. Značně vzrostl počet onemocnění civilizačními nemocemi, velmi se snížila
kvalita i produktivita práce. Zvláště rychlá degenerace našeho národa nastala v druhé polovině 70.
let a byla největší na Slezsku. Co lidem nabídl Gierek? Kokakolu, fronty před řeznictvím a dluhy.
B Za jedno byste mu mohl být vděčný – zavedl cukr na příděl. . .
Kdyby věděl, co činí, mohl by toho dokonce i využít, důvody toho rozhodnutí byly však zcela jiné.
V roce 1974 byl vypracován a zaveden tzv. „Plán
Varování Polsku
zlepšení výživy národa“, který předpokládal dosažení nejškodlivějších ukazatelů spotřeby potravin
v roce 1980. Tyto ukazatele byly dosaženy podle plánu v roce 1980. Povinností ministra spravedlnosti bylo zjistit, kdo vypracoval ten nešťastný
plán a zda byl při tom veden jen hloupostí nebo to bylo účelové jednání. Nixonův výrok z roku
1971, který publikovala „Trybuna Ludu“, že nyní
pro svobodný svět „nejlepší komunista bude tlustý
komunista“ a následné řízení potravinového hospodářství v Polsku (krmivo, brojlery, velké jatky,
chladírenství vody a jiné aktivity) svědčí o vědomém jednání jistých lidí.
Předpokládal jsem škodlivé následky zavedení
tohoto plánu a jeho realizace. Vysvětloval jsem tehdejšímu premiérovi Piotru Jaroszewiczovi škodlivost tohoto plánu, ale on, ačkoliv měl velké porozumění pro mé návrhy, měl ruce svázané názory
„expertů“ s tituly.
B Tvrdíte, že jedním z nejdůležitějších projevů ukazujících biologickou hodnotu národa je věk dospívání dětí a přesným ukazatelem tohoto procesu je věk, kdy se u děvčat
objeví první menstruace.
Čím je biologická hodnota národa nižší, tím dříve se u dívek objevuje první menstruace. Biologická hodnota obyvatel Anglie začala stoupat od dob
Jindřicha VIII. a byla nejvyšší kolem roku 1830.
Pozitivní změny ve výrobě a spotřebě potravin přinesly značný vzrůst biologické hodnoty lidí v této
zemi, díky čemuž vzniklo a rozvíjelo se Britské impérium. Proč vzniklo Britské impérium a ne nějaké
jiné? Vyšší příčinou byla specifická úroveň degenerace elit v Anglii a její následky. Bystrý pozorovatel (z rodu rabínů) Bedřich Engels o tom napsal:
„Na štěstí pro Anglii dávní feudální baroni se skoro
úplné vyvraždili ve válkách Bílé a Červené Růže.
Jejich nástupci znali dokonale cenu peněz, vyhnali
pachtýře z půdy a nahradili je kravami a ovcemi.
Ukázalo se, že jeden pastýř vytváří potravu pro
několik lidí, a sice potravu zcela jiného druhu.“
První příčinou vzniku impéria byla samovolná likvidace nejzdegenerovanějších a pro národ
nejškodlivějších feudálů v Anglii. Všechno ostatní
jsou už jen následky. Následkem vzrůstu biologické hodnoty lidí bylo postupné prodlužování věku
dospívání. Nejpozději dívky dospívaly kolem roku
1830. K první menstruaci docházelo průměrně kolem 21 roku života a v bohatých rodinách ještě
později. V roce 1850 dosahovala průměrná roční
spotřeba cukru na obyvatele 12,5 kg. Ve druhé polovině XIX. století. „Anglie se postupně zmezinárodňuje v jídle a pití. . . což přinese konec ostrovní
rozdílnosti“ – napsal Bedřich Engels. Byly to negativní změny a způsobily postupné snižování biologické hodnoty národa, jedním z projevů pak bylo
uspíšení dospívání dívek o 4 – 6 měsíců na každé
desetiletí. V roce 1946 se průměrný věk při první
menstruaci zastavil na 14 letech a 6 měsících, od
té doby se téměř nezměnil.
B Často citujete výrok Giulia Cezare Vanini, že „osudy národů záleží na jejich zvyklostech a zvyklosti záleží na způsobu výživy,
na národních jídlech, na šťávách čerpaných
ze země.“ Uveďte, prosím, příklady.
Polsko získalo nezávislost po první světové válce
ne proto, že se náš národ stal moudřejším, zdravějším a pracovitějším, nýbrž proto, že elita dobyvačných sousedů zdegenerovala na úroveň naší
šlechty z dob saských. Speciálně se to týkalo ruské
elity. Naše další smutná historie až do dnešní doby
je spíše důsledkem naší hlouposti, než důsledkem
vlivu ostatních.
Dalším výjimečným jevem, vedle unie Polska
s Litvou, byl vznik Švýcarské federaci Již před 2
tisíci lety sám velký Cézar, když pozoroval volby
v alpské vesničce, řekl, že by byl raději prvním v té
vesničce než druhým v Římě. Švýcaři zažili poslední válku v roce 1286. Byla vítězná. Od té doby si
nehrají na válku, dokázali si uchovat svou nezávislost bez válek, žijí z vlastní práce a, ve značné míře, z hlouposti jiných národů. Obyvatelé Alp jsou
přece Němci, Italové, Francouzi a Rakušané. Rozdílné jazyky nebyly překážkou pro vytvoření státu lidí podobně se živících a jen z tohoto důvodu
majících podobnou rozumovou činnost a podobné
zvyky. Švýcaři, hlavně jejich elita, nemohli zdegenerovat pod určitou nebezpečnou úroveň, protože
země, kterou obývají, to nedovoluje. Mají jen asi
10 % orné půdy, zato mají velmi kvalitní pastviště.
Masově se rozvinul chov mléčných krav, vepřového
dobytka a drůbeže, výroba másla, smetany, sýrů,
vepřového masa a vajec. Naše historie v posledních
staletích není tak smutná proto, že je špatná naše
poloha v Evropě. Poloha Švýcarska je tak „špatná“
jako naše, ale Švýcaři vždy věděli, komu z nebezpečných sousedů (a kolik) zaplatit, koho zlikvidovat, aby si udrželi svou nezávislost. Naše země je,
ve srovnání se švýcarskou, velmi bohatá.
Příklady unií Polska s Litvou nebo Švýcarské federace dokazují, že se lidé vždy rádi spojují do velkých státních organizací, když se jejich strava náhodou stane podobnou a když se z tohoto důvodu
stane podobnou i jejich rozumová činnost.
B Velmi rád ilustrujete své téže o správné
výživě a správné rozumové činnosti historickými procesy a událostmi. Například vznik
impérií. . .
Když se snižuje biologická hodnota národů, dělí se lidé na stále se zmenšující státní organizace.
Již více než 15 let biologická hodnota obyvatel západní Evropy (i USA, Kanady, Austrálie a Nového
Zélandu) pomalu a systematicky roste a to je jediná příčina sjednocování Evropy do jednoho stát-
57
Varování Polsku
ního organizmu. Biologická hodnota národů SNS i
bývalých tzv. lidově-demokratických států se snižuje (s výjimkou Čechů, Maďarů a obyvatel bývalé
NDR, kde se už nesnižuje, ale ještě neroste) a má za
následek separatistické tendence způsobující další
snižování biologické hodnoty lidí.
Dávno jsem předpovídal, že postupné snižování
biologické hodnoty lidí v SSSR povede v té zemi
k biologické a hospodářské katastrofě. Mé dopisy
Brežněvovi a Gorbačovovi byly pokusem zabránit
těm škodlivým trendům, jejichž důsledky i našemu národu musely přinést, a také přinesly, velké
škody. V dopisech Brežněvovi a Gorbačovovi jsem
předpověděl vypuknutí velké krize v roce 1991- Ve
feudální Evropě změny ve způsobu stravování elit
(půsty), dovedně vynucené církví, způsobily rychlé
a značné snížení biologické hodnoty lidí, což vedlo
k rozpadu národních států na stále se zmenšující
feudální struktury. Naše západní sousedy sjednotil
do národního státu teprve Bismarck.
B Jedním z mála polských panovníků, kterých si vážíte, je král Kazimír Veliký.
Sjednocování polských zemí zahájené Vladislavem I. Lokýtkem, bylo upevněno Kazimírem III.
správně nazvaným Velikým. Kazimír III. byl schopen řídit se podle rad moudrých rádců – rabínů.
Začal hlavní příčinou – zlepšením potravinového
hospodářství, i proto se mu říká král sedláků. Změny v produkci potravin spočívaly v rychlém a značném rozvoji chovu mléčného dobytka, bílkoviny vyrobené navíc (sýry, mléko) byly určeny na krmení
pro vepře a „nesčetná hejna drůbeže“. Hradby několika desítek hradů a mnoha měst byly stmelovány vaječnými bílky. Ale zbývaly žloutky, které byly
prodávány za velmi nízkou cenu všem zájemcům.
A stačilo, aby obyčejný člověk po dobu několika
týdnů jedl mnoho žloutků a jeho biologická hodnota v krátké době značně vzrostla a on sám se
stal mnohem moudřejším a obratnějším kupcem,
řemeslníkem, chovatelem dobytka nebo vojákem.
Důsledkem náhlého vzrůstu biologické hodnoty lidí
v Polsku byl rychlý hospodářský rozvoj země, všeobecné zbohatnutí a velmi nízký přirozený přírůstek
obyvatelstva. Kazimír nevedl války, kromě nezbytné obrany před nájezdy Tatarů. Bojoval mnohem
úspěšněji pomocí peněz. Věděl, že každá válka je
pro národ velmi škodlivá. Žel pro národ jsou nejcennější životy mladých mužů, kterými se nesmí
mrhat ve válkách třebas vítězných.
B Kdy začal úpadek Polska a Poláků?
Za dob Kazimíra Velikého biologická hodnota
Litevců byla značně vyšší než biologická hodnota
Poláků. Jednali s našimi předky jako s dobytkem,
který je možno beztrestně dřít z kůže. A dělali to
pravidelně. Za vysokou biologickou hodnotu Litevci vděčili své kuchyni, která byla lepší než tehdejší
polská kuchyně.
58
Díky reformám potravinového hospodářství Kazimíra Velikého se způsob výživy obou národů stal
stejný. Důsledkem toho byla tehdejší unie Polska
s Litvou – jev zřídka se v historii vyskytující. Reformy Kazimíra Velikého stačily až do doby Zikmunda Augusta. Měli jsme za sebou už svůj zlatý
věk bez válek, s dobrým zdravotním stavem lidí,
s všeobecným bohatstvím, bez inkvizice, bez náboženského pronásledování, bez cenzury, dobu, kdy
se v Polsku usazovali nejhodnotnější lidé z mnoha zemí, kteří zde nacházeli mír, toleranci a důstojný, zámožný život a zároveň obohacovali svým
genetickým potenciálem biologickou hodnotu našeho národa. Když jsme jednou měli svůj zlatý věk,
můžeme ho mít i nyní Může to být stálý zlatý věk,
protože máme mnohem větší technické možnosti,
víme, jak to udělat, víme, jak rychle zvýšit biologickou hodnotu národa. Důsledkem nízké biologické hodnoty lidí v Polsku je také nízká produktivita práce a nízká jakost vytvářeného majetku. Na
konci 70. let jeden pracovník zaměstnaný v japonském automobilovém průmyslu vytvářel ročně 14
dobrých aut, zatímco v Polsku nemohl vyrobit ani
jeden polonez nebo FSO.
Příčiny značného snížení biologické hodnoty lidí
v Polsku v následujícím období byly stejné, jako ty,
které ve středověku způsobily biologické zničení a
degradaci elity. Biologická hodnota našeho národa
byla nejnižší v období saském a dodnes vzrostla jen
nepatrně, hlavně díky působení Staszice a tzv. pozitivistů. Jejich reformám překáželi a dodnes; překážejí: Mickiewicz, Slowacki, Sienkiewicz a několik
dalších, jak si všiml a napsal jedeni z největších
duchů současnosti – Aleksander Bocheński.
B Nemáte žádné slitování s polskou tradicí,
copak je až tak zle?
Bylo velmi zle a je velmi zle, protože všechny
osoby a instituce odpovědné za moudrou přípravu
mladého pokolení na život v dospělosti dělají to, a
jen to, co je pro mladé lidi nejškodlivější. Děti by
měly být vzdělávány pouze osobami s nejlépe fungující mozkovou činností, dobrými a příznivě nakloněnými jiným lidem. Takoví lidé u nás nejsou.
Antistenes z Atén správně tvrdil, že „Státy umírají tehdy, když nedokáží (ti, kteří vládnou) rozlišit špatné lidi od dobrých.“ Od smrti Zikmunda
Augusta to náš stát a ti, kdož vládnou, nedokáží. Diogenés ze Sinope napsal, že „neštěstí vzniká jen z nedostatku rozumu“. Již několik set let
v našem národě vůbec není rozum. Když se objeví lidé myslící a někdy i vědoucí: Staszic, Dybowski, Aleksandrowicz, Sedlak, jsou vysmíváni,
pronásledováni a kdysi byli i upalováni na hranicích. Jejich vědění nemohou rozumět ani takzvaní
vědci ani ti, co vládnou. V komunistických a v tzv.
lidově-demokratických zemích ke zničení takových
Udí byli často využíváni „učení“ psychiatři. V Pol-
Varování Polsku
sku rovněž. Lvovský biskup nedal souhlas s pohřbením Dybowského na hřbitově. Ještě dobře, že
velitel Lvovského vojenského okruhu měl polního
kuráta, který musel plnit rozkazy svých nadřízených.
Na jeho rozkaz byl tedy Dybowski na hřbitově pohřben. Dybowski, člen vlády, vynikající lékař
a vědec, člověk neobyčejně dobrý a šlechetný, významný vědec, který posunul světovou vědu vpřed,
a to v několika odvětvích, který se i ve vyhnanství
dokázal věnovat védě, měl mnoho žáku, příznivců,
ale i „učených“ nepřátel. Jeho poznatky a úvahy
jsou v mnoha oblastech stále aktuální. Mládež se
učí všemu možnému, ne však tomu, co pro ni samu
i pro národ může být užitečné. V Polsku do určité
doby nebyli básníci. Když začalo Polsko upadat,
začali se objevovat básníci.
B Polská romantická tradice je drahá srdci
každého Poláka. . .
Ti, kteří jsou považováni za největší bardy, se
objevili v období nejhlubšího úpadku našeho národa: Mickiewicz, Slowacki, Norwid nebo Baczyński. „Pánové v Polsku byli prostopášní, lehkomyslní, chtiví a marnotratní, pyšní a ničemní, zákony pošlapali a všem nemravnostem se věnovali“ –
napsal Staszic. Stejně vypadaly vládnoucí vrstvy
v období mezi válkami, za komunistů, stejně je tomu i dnes. Neboť lidé v Polsku musí stále dávat
moc nad sebou lidem se stejnými vlastnostmi, jaké
měli šlechtici ve starém Polsku.
„Veršotepectví v těch časech plných tlachání,
galantnosti a pověr všude kvetlo“ znovu Staszic.
A dále: „Nemocí druhy. . . početnější než v přírodě, zvrácený řád síly, zdraví, rozumu a hlouposti.“
Nikdy v naší historii nebyla degenerace našeho
národa tak hluboká, jako je dnes. Nikdy nebylo
tolik nemocí, tak zvrácený řád síly, zdraví, rozumu
a hlouposti. Nikdy Wokulski (čti: Boleslaw Prus)
neviděl otylého sedláka nebo selku.
V Haliči před více než 100 lety bylo mezi rekruty
do rakouské armády 8 – 11 % neschopných služby.
Častá byla tuberkulóza, mladíky s plochýma nohama do armády nebrali. Lékaři prohlížející brance si
všimli velmi zajímavého a vědou dosud nevysvětlitelného jevu. Když rostla tělesná váha a výška
branců z rolnických rodin, snižovala se tělesná váha
a výška synů kupců a bohatých řemeslníků. Když
byli zase v jiných letech „urostlejší“ synové kupců a
řemeslníků, synové rohlíků byli nižší postavy a vážili méně. Příčinou těchto jevů byly dočasné změny
ve výrobě a spotřebě potravin. Tato spotřeba byla
rozdílná u rozdílných společenských tříd.
Koncem 30. let byl udělán soupis všech nemocných na zhoubné nádory v tehdejším Polsku. Napočítali jich více než 5000 (pět tisíc), počet obyvatel byl stejný jako dnes. Pět tisíc v celém Polsku!
Kdyby soudobá lékařská věda byla na téže úrovni
jako koncem 30. let v Polsku, nemocných na novotvary (všech) by nemělo být více než pět tisíc.
Jen jednoho dne v některých televizních programech zveřejnili následující informace: většina dětí
má vadné držení těla, skoro všechny plochou nohu.
podle lékařské komise z Chelmže pouze 10 % branců je zcela zdrávo. Závěry si může udělat každý.
I zamyslet se.
B Co je tedy třeba udělat, aby bylo Polsko
zachráněno?
Pro rychlé, levné a pokud možno značné zlepšení
biologické hodnoty našeho národa je třeba, podle
Aristotelových slov, začít od určení prvotní a hlavní příčiny toho, co způsobilo celý řetěz příčin a následků. Poznání činitelů rozhodujících všeobecně
o životě na zemi a speciálně o životě člověka.
První příčinou všeho je hlavně Slunce. Z jeho
energie vznikl veškerý život, vznikl Zemní plyn, ropa a mnoho kapalin využívaných člověkem už od
dávných časů.
Sluneční energie je stále vázána na Zemi díky
rostlinám. Díky dalším článkům potravinových řetězců ve vodě a na souši je zušlechťována a koncentrována. Ve své nejzušlechtěnější koncentrované
podobě by měla tvořit hlavní výživu člověka.
Z naší země, při rozumném postupu, můžeme
mít po krátké době nadbytek hodnotné potravy.
Dokázali to Sumerové nebo Egypťané, dokázali to i
Poláci po reformách v potravinovém hospodářství,
které uskutečnil Kazimír Veliký.
Lidé nikdy o této věci nebyli informováni (snad
jen učenci ve starém Egyptě nebo Kýros Veliký –
zakladatel perské říše) a nejsou informováni ani
dnes. O osudech národů rozhodovala hlavně náhoda. Náhodné a příznivé změny ve výrobě potravin
byly jednou z příčin vzniku římského i britského
impéria. Nepříznivé změny ve výrobě potravin byly, doposud příčinou úpadku všech civilizací, považovaných za veliké. Byly jedinou příčinou; úpadku
Polska.
Aristoteles napsal: „Každý, kdo se zamýšlí nad
uměním vládnout lidem, dojde k závěru, že osud
impérií závisí na vzdělání mládeže.“ Nejrozumnější
polský premiér – Jan Zamoyski – napsal: „Republika bude taková, jak se mládež vychová.“ Výchova
zahrnuje hlavně péči o matku, nejvhodnější výživu a také výuku tomu, co se učit má. Velká část
naší mládeže: se nemůže vzdělávat, i když je vzdělavatelná. Před několika lety prováděli ve Slezsku
průzkum mezi „po stránce fyzické dobře vyvinutými“ šestnáctiletými dívkami. Až u 70 % z nich
byl rozumový rozvoj značně podprůměrný a rozhodné špatný. I tato děvčata jsou vzdělavatelná,
ale je nemožné je vzdělat. Není žádná šance, že by
mohly porodit a vychovat biologicky hodnotné dítě. Kde nic není, ani smrt nebere. Prázdná hlava
se nenaplní, když se dokonce ani neví, zda je nutno
59
Varování Polsku
ji naplnit, aby se stalo dobře.
Stvoření nového života, aniž by byly splněny výše uvedené podmínky, je vždy velkým: přestupkem
vůči (vlastnímu) dítěti a vůči národu. To je třeba vědět. V dobrých biologických; podmínkách se
lidé rozmnožují pomalu, mají málo dělí, ale jsou
to děti hodnotné po stránce biologické. V období
pastevectví „rodina se nerozmnožovala tak rychle
jako dobytek, ale lidský dobytek, otroci, se rozmnožovali tak dobře jako dobytek“ – napsal. Bedřich
Engels. Věděl, co píše.
Byli a jsou lidé a organizace, kterým záleží na
tom, aby ostatní byli nemocní, omezení, aby žili krátce, aby produkovali co nejvíce dětí chudých
duchem, tichých a pokorných, které je možno odřít
i z kůže a neprotestují. „Mučedníci dávají lidem
špatný příklad“ – napsal David Russell. V Bibli je
psáno úplně něco jiného o tom, jaký by měl být
člověk, který chce být oblíbencem Boha. „Neboť
nikoho Pán nemiluje jako toho, který moudře žije.“ Od doby, kdy se naši předkové dopustili tak
zvaného prvotního hříchu, moudří lidé už prakticky neexistovali. Nanejvýš vědoucí, kteří věděli, co
je to moudrost.
Takovými lidmi byli Šalamoun, P. St. Staszic i
P. prof. Włodzimierz Sedlak, takovými lidmi byli autoři Bible. Šedesát let se Sedlak denně modlil
k Bohu, aby mu dal moudrost, protože věděl, nebo
téměř věděl, co je to moudrost. Jeho definice moudrosti: „Moudrostí se zdá být umění hry na logice
přírody“ – je téměř dokonalá. Příroda je vždy logická. Vždy je příčina a vždy je následek. Nic se
neděje bez příčiny. Má definice moudrosti je následující: Moudrost je znalost příčin věcí. Je možno
ještě dodat – příčin pro člověka nejzávažnějších a
závažných.
Když jsem se zeptal Sedlaka, autora biotroniky,
který přece byl jedním z největších vědců na světě,
zda se mu podařilo dosáhnout moudrosti, odpověděl: „Ještě trochu chybí, ale málo. Stále doufám.“
Může být současný člověk moudrý? Může být
každý současný člověk moudrý? Co dělat, aby člověk dosáhl moudrosti? Kolik času je třeba, aby dokázal odmítat zlo a vybíral dobro, čili znal příčiny
věcí, čili splňoval kritéria moudrého člověka? Pro
velkou část lidí jo získání zdravé rozumové činnosti
možné, čili dosažení moudrosti je možné. Nezáleží
přitom na vzdělání. Otec mého přítele, kterému je
více než 96 let, stále tělesně pracuje .1 již několik
let se živí optimálně, řekl kdysi o mé knize Optimální výživa: „Je to nejmoudřejší kniha, kterou
jsem kdy četl, a četl jsem hodně. Bohužel vím, že
vědění v ní obsažené nebudou mod využít ani učenci ani politici. Velká škoda. A snad v budoucnosti
budou schopni?“ Snad.
B Kdysi jste přirovnával, jako Aristoteles,
lidský organizmus ke státním strukturám.
60
Není takové srovnání příliš riskantní?
Aristoteles si všiml, že zvířecí organizmus je
možno přirovnat k dobře řízenému státu Takovým
dobře řízeným státem může být i organizmus každého člověka. Všechny národy vytvářejí při organizování své státnosti tytéž struktury, které se nacházejí v těle zvířete nebo člověka. Je samozřejmé, že
národy vážněji nemocné na těle i na duchu vytvářejí zdegenerovanější státní struktury. Podívejme se
zblízka na tyto struktury a stanovme si podmínky nezbytné pro správnou činnost organizmu nebo
státu.
Jednotlivé orgány a systémy v organizmu odpovídají následujícím strukturám vytvářeným v každém státě: zažívací trakt – to je potravinové hospodářství v širokém pojetí; smyslové orgány – to jsou
odběratelé informací, obvodové nervy to jsou spoje; srdce a krevní oběh – doprava; játra – průmysl;
svaly – dělnická třída; podvěsek mozkový, brzlík,
nadledvinky, slinivka, štítná žláza, šišinka – technická inteligence, tvůrci informačních systémů, organizátoři výroby, kyselina ribonukleinová a desoxyribonukleinová – radiové vysílače a přijímače,
obranný systém – armáda, protitkáňové protilátky, které jsou mobilizovány do boje se strukturami vlastního organizmu – policie, vojsko ministerstva vnitra, vězeňská služba, soudnictví, komise pro přestupky; vlasy, nalakované nehty, řasy –
umění a kultura; mozek – vláda složená z obyvatel
se zdravou rozumovou činností vybavených věděním.
B Jistý ministr polské vlády kdysi řekl, že
„vláda se sama uživí“. Mozek, jak se zdá, je
také privilegovaný orgán?
Je jasné, že pro organizmus je nejdůležitější mozek a pro stát vláda. Jejich úkolem je zajistit pokrytí potřeb všech tkání a orgánů (profesních skupin) týkajících se stavebního materiálu, náhradních dílů, energie a dalších komponentů, aby každá
buňka i orgán (jednotlivec nebo profesní skupina)
měly vždy všechno, co potřebují pro co nejlepší plnění své funkce. Dobro celého organizmu (státu) je
vždy na prvním místě. Mozek (vláda) má za úkol
udržet organizmus (stát) ve zdravém stavu, předvídat nebezpečí a vyhnout se mu. Prvořadým úkolem
všech buněk, orgánů (jednotlivců a profesních skupin) je práce pro dobro celého organizmu (státu).
Tak by to mělo být, ale tak to není; od dob prvotního hříchu se žádnému národu nepodařilo vytvořit zdravou státní strukturu, protože biologické
příčiny to neumožňovaly a prozatím ani neumožňují. Mozek (vláda) by měl vědět, na čem závisí
zdraví a dobrý stav organizmu (národa), měl by
znát potřeby všech buněk, tkání a orgánů (jednotlivců a profesních skupin), měl by zajistit pokrytí
těchto potřeb optimálním způsobem, podmiňujícím jejich bezchybnou práci bez nadměrné zátěže
Varování Polsku
a bez otravování vnitřního prostředí v organizmu
nebo životního prostředí ve státě, měl by shromáždit rezervy pro případ eventuálního, dočasného nedostatku potravy. Aby mohl mozek (vláda) dobře
plnit své úkoly, nejdříve musí sám zajistit pokrytí vlastních potřeb, způsobem podmiňujícím vlastní zdravou činnost. Musí vědět, že to musí udělat,
musí vědět, jak to udělat. Ve staroindické knize
Bhagawad-gita, napsané před více než 5 tisíci lety, možná dokonce před 50 tisíci lety (domněnka
amerických vědců) a obsahující mnoha informací,
které si lidé určitě nemohli vymyslet a které určitě
dostali od bohů, je napsáno že „části těla pracují
pro spokojenost celého těla. Končetiny těla nepracují pro vlastní uspokojení, ale pro spokojenost celku.“ Pokud mozek (vláda) dokáže zajistit pokrytí
potřeb všech buněk (lidí) na úrovni alespoň dostatečné, organizmus funguje správně, ale platí za
to rychlejším stárnutím. Pokud je zásobování nedostatečné, a hlavně pokud neodpovídá potřebám
organizmu, následky jsou neblahé.
Jak nyní vypadá situace našeho národa ve srovnání se strukturou organizmu? Odpověď je zřejmá.
Dokud náš stát bude muset udržovat kteroukoli
strukturu, o které jsme se zmiňovali, dotud bude
náš stát státem nemocným, řízeným novotvarem.
B Jako renesanční myslitel, zabývající se
nejen zdravím lidské duše a těla, ale i kondicí celých národů, jste připravil projekt přestavby polského hospodářství. Jaká je „strategie pro Polsko“ Jana Kwašniewského?
Člověk potřebuje ke zdravému, dlouhému a hodnotnému životu bílkovinu a tuk s vysokou biologickou hodnotou, podávané v přesně určeném poměru v jakostní koncentrované potravě obsahující
2 miliony všech zbývajících složek rovněž v optimálním množství a poměru. Je tedy třeba produkoval z každého hektaru, při minimálních energetických nákladech, maximální množství bílkoviny
a tuku. Podrobný potravinový program vyžaduje samostatné zpracování. Zde předkládáme pouze
všeobecné zásady. Je třeba:
1. Jako hlavní strategický cíl rozvinout chov mléčného dobytka, výrobu másla, velmi husté smetany a sýrů.
2. Rozvinout produkci vepřového masa a využít
k tomu částečně bílkovinu, sacharidy a minerály z mléka.
3. Rozvinout chov nosnic a produkci vajec.
4. Maximálně přiblížit zpracovatelský průmysl
výrobci. Odebírat od něj pouze výrobky: trvanlivé, zdokonalené, koncentrované.
5. Rozvinout ta odvětví rostlinné výroby, která
dávají přímo hodnotnou bílkovinu a tuk, vy-
užitelné při výživě člověka.
6. Rozvinout produkci sóje – pouze ke krmení.
7. Rozvinout chov koz a produkci trvanlivých výrobků z kozího mléka.
8. V některých oblastech rozvinout chov hus a jejich výkrm.
B Ve vaší makroekonomické teorii není místo pro cukrovary, ovocné sady, produkci zeleniny.
Samozřejmě že ne! Je třeba přestat produkovat hovězí maso, brojlery, cukr, slazené ovocné výrobky a slazené nápoje, značně omezil produkci
nejškodlivějšího ovoce: jablek, hrušek. Je třeba přestal pěstovat obilniny za potravinářským účelem,
téměř úplně zastavit výrobu brambor za potravinářským účelem, řepku pěstovat pouze na krmení,
zastavit pěstování ve skleníku vůbec a zvláště pěstování skleníkových květin. Z chladíren je třeba vyhodit všechny potraviny obsahující jisté procento
vody. Je třeba určit, jak vysoké procenta bílkovin a
tuku má obsahovat potravina, kterou bude. možno
uchovávat v chladírnách,
B A Polsko se samo vyživí?
Nyní sbíráme z celého území státu asi 400 milionů tun tak zvané biomasy. Výlohy společnosti na
získání této biomasy a její přetváření jsou enormně vysoké. V důsledku toho do produkce potravin
vkládáme více energie, než z nich získáváme. Bez
větších nákladů můžeme získat z naší země ještě
přes 100 milionů tun biomasy.
Takové množství energie, dovedně využité a přetvořené, vystačí pro optimální výživu lidí o celkové
hmotnosti 5 milionů tun, to je více než 100 milionů
osob. Takové máme možnosti. Nadvýroba dobrých
potravin, která se brzy objeví, bude ještě na nějakou dobu dobrým exportním zbožím. Za dobré
potraviny dostaneme všechny potřebné suroviny.
Výroba energie by se měla opírat o jadernou energii, tak jak to udělaly moudřejší a bohatší národy,
než jsme my: Švýcarsko. Belgie, Holandsko, Francie, Anglie, Německo, Japonsko. Je třeba koupit
bezpečnou technologii a na stavbu a práci v elektrárnách poslal lidi nejhodnotnější po stránce biologické, přiměřeně živené a finančně ohodnocené.
Takové lidi můžeme mít za několik měsíců. Uhlí
by se nemělo spalovat. Může se v budoucnu hodit
ke zpracování. Dopravu je třeba přeorientovat na
motory elektrické, vodíkové a plynové.
Ciechocimk – Katovice – říjen 1996
Rozhovor uskutečnil
Marek Chyliński
61
Seznámil jsem se s prací dr. Jana Kwašniewského nazvanou „Vliv výživy na biologický a kulturní vývoj
člověka“ která významně obohacuje literaturu zabývající se vědeckými zásadami výživy. Autor disponuje bohatým materiálem z oblasti kulturních podmínek zdraví a nemoci, závisejících na způsobu výživy
převládajícím v duněn historickém období.
Myšlenky; které uvádí dr. J. Kwašniewski, nacházejí vědecké zdůvodnění hlavně v oblasti prevence
civilizačních nemocí a mají také velký praktický význam. Skutečnost, že v obtížných podmínkách – vzdálen
od vědeckých středisek – vytvořil dr. J. Kwašniewski originální koncepce, mne vede k tomu, abych – bez
ohledu na jejich konečné ověření – vyjádřil přesvědčení, že jeho výzkumy si zasluhují podporu.
Přednosta Hematologické kliniky IMW AMM prof. dr. Julian Aleksandrowicz Krakov
62
Selektivní proudy
Jsou praktickým využitím teoretických prací rakouského vědce E. Hennsage z let 1951-56. Popsal
parametry proudů působících specificky a selektivně na sympatický a parasympatický systém, na
svěrač močového měchýře, na hladké svalstvo střev
aj.
Při léčbě byly proudy využívány tak, jak jsme
uvedli výše.
Selektivní proudy se od jiných fyzikálních metod
léčby liší mnoha příznivými vlastnostmi.
Všechny druhy energie působící na lidský organizmus se mění na elektromagnetické vlny a pouze
v této podobě jsou využívány k řízení životních
procesů organizmu. Řízení těchto procesů je čistě elektromagnetické, jak krásně zdůvodnil prof.
Sedlak.
Při každé nemoci se objevují poruchy činnosti
vegetativního systému čili elektromagnetických polí. Budeme-li působit na nemoci porušená elektromagnetická pole právě „zdravými“ elektromagnetickými poli, můžeme ovlivnit i sám průběh nemoci. Selektivní proudy působící na vegetativní systém je možno dávkovat.
Všechny jiné činitele působící na lidský organizmus působí následovně: pomůže, nepomůže, uškodí, nepůsobí totiž specificky. Po sérii aplikací selektivních proudů na vegetativní systém jejich působení přetrvává ještě několik let, někdy i více než 20
let.
Akupunktura také využívá působení na vegetativní systém (na elektromagnetická pole), ale nejedná se o specifické působení. Organizmus může
reagovat pozitivně, může nereagovat vůbec, může
reagovat negativně, což se stává u více než deseti
procent nemocných léčených „jehlami“. Výsledky
léčení akupunkturou a jinými fyzikálními prostředky, pokud jsou příznivé, jsou krátkodobé, nesplňují
totiž základní podmínku určenou a popsanou prof.
Sedlakem
Zásady léčení selektivními proudy jsem stanovil
v letech 1968-74. V Akademii zdraví „Arkádie“,
kterou jsem vedl v letech 1987 – 90, etiologickou
léčbou byla optimální výživa, jedinou doplňující léčebnou metodou byly selektivní proudy. Množství
užívaných léků bylo možno omezit na 7 % množství, které předtím pacienti užívali.
Nemoci, které jsou doprovázeny místní nebo celkovou převahou sympatického systému, jsou léčeny
proudy povzbuzujícími parasympatický systém –
např. neurastenie, nemoc věnčitých tepen, Buergerova nemoc, parézy a paralýzy po mozkové mrtvici a mnoho dalších. Nemoci doprovázené převahou parasympatického systému jsou účinně léčeny
proudy povzbuzujícími sympatický systém např.
migréna, vředová nemoc, spastická zácpa, parkinsonismus a mnoho dalších.
Prvotním činitelem, rozhodujícím o životě a jeho kvalitě, je metabolizmus vyplývající z jakosti
potravy. Při způsobu výživy vhodném pro člověka
je metabolizmus zdravý, „radiové vysílače a přijímače“ obsažené v každé buňce jsou správně postavené a pouze tehdy jimi generovaná magnetická
pole jsou „zdravá“ člověk není nemocen.
Při každém jiném způsobu výživy jsou „vysílače“ postaveny a napájeny nesprávně, elektromagnetická pole, která generují jsou „nezdravá“ a člověk musí onemocnět.
Optimální výživa je etiologickou léčbou „nezdravých vysílačů“ a „přijímačů“, tj. nezdravých polí
jimi generovaných čili nemocí.
Selektivní proudy působí jako elektromagnetická pole. Pří jejich dovedném použití působí téměř
v každém případě příznivě. Zvláště příznivě působí
ve spojeni s optimálním způsobem výživy.
V Polsku a několika dalších zemích působí již více než deset „Arkádií“, kde vyškolení lékaři nemocným doporučují optimální výživu a aplikují léčbu
selektivními proudy. A jelikož obě metody jsou
mnohem účinnější než všechny ostatní dosud používané léčebné metody, jediným problémem těchto
zařízení je přemíra pacientů.
Pater profesor Włodzimierz Sedlak
P. prof. Włodzimierz Sedlak (*1911–†1993) byl člověk neobyčejní moudrý a vzácně oduševnělý. Byl to
ten, který VĚDĚL.
V r. 1935 ukončil seminář a po mnoho let pracoval jako učitel. V r. 1949 ukončil studia jako magistr antropologie, v následujícím roce ukončil studia
pedagogiky, fyziky a chemie. V r. 1951 získal doktorát, v r. 1966 byl habilitován a od r. 1967 vedl
na Lubelské katolické univerzitě katedru teoretické
biologie, kterou sám založil.
Jako vědec byl velmi všestranný. Zabýval se paleontologií, paleobiofyzikou a dokonce nejstaršími
metodami tavení železa.
Jeho životním dílem je bioelektronika, která vysvětluje podstatu života člověka, podstatu jeho vědomí a duše. Život je světlo a duše má elektromagnetický charakter, duše nikdy nemizí – to jsou
zjištění člověka s výjimečnými schopnostmi syntézy a všestrannými vědomostmi z oblastí biologických věd, opírajících se o nejsolidněji základy, tj.
základní vědy – fyziku a chemii.
„Moudrostí se zdá být umění hry na logice pří-
63
rody“ – to je Sedlaková definice moudrosti. Je lepši
než platónská nebo biblická. Jiné, zasluhující pozornost, prozatím nejsou.
Příroda je vždy logická, následek má vždy svou
příčinu. Moudrost je znalost příčin věd, vědění je
znalost věcí. Člověk disponující aspoň věděním se
už nedopouští chyb, to věděl Sokrates.
A pravda je zase shoda věci s věděním. Lidstvo
dosud nedisponuje věděním a „moudří jsou pouze; bohové“, jak tvrdil Pythagoras. Takže pravda
je pro lidský rozum stále nedostupná. Např. samo
vědění by umožnilo vyléčit všechny (nebo téměř
všechny) nemocné cukrovkou a nedopustilo by nová onemocnění. Takže dokud lidé jsou nemocní, nedisponují věděním, dokud se nezmocní vědění, jsou
nemocní.
Sedlaková moudrost se neobjevila náhodou. Takové případy neexistují. Její příčinou bylo to, že
64
Sedlak byl 5 let živen mateřským mlékem a v následujících letech jedl velké množství kachní krve.
Díky tomu měřil 153 cm a vážil 44 kg. „Nejím tolik
jako jiní kněží“ – říkal mi Sedlak a při společném
stravování jedl hlavně potraviny živočišného původu, pro chléb a potraviny rostlinného původu „už
nebylo místa“.
„Proč mi vědci nechtějí rozumět?“ – ptal se mne
Sedlak. Odpověděl jsem, že prostě nemohou.
Sedlak byl ve vědě mnohem dál než jeho současníci. Zvyšování počtu lidí živících se optimální
povede k tomu, že se začnou vyskytovat lidé, jejichž rozum bude s to pochopit a v praxi využít
Sedlakovy objevy.
Pochopením těchto objevů a jejich praktickým
využitím získá lidstvo velmi mnoho. Stihne-li to
udělat.
Buergerova nemoc
4. Optimální výživa a některé nemoci
Buergerova nemoc
Jedná se o autoagresivní nemoc způsobenou nesprávným složením diety. Před 100 lety byla nazývána polskou nemocí, vzhledem k tomu, že se
velmi často vyskytovala v našich zemích. Tam, kde
se vyskytuje Buergerova nemoc, nemůže být ateroskleróza. Buergerovu nemoc počítáme mezi tzv. nemoci protisklerotické. Je to typická nemoc způsobená „pastvištní“ stravou. Hlavním zdrojem energie u těchto nemocných jsou sacharidy spalované
v hexosovém cyklu, volné mastné kyseliny však
jsou spalovány v době stresu privilegovanými orgány jako např. mozek a srdce.
Toto složení diety je příčinou nadměrného spalování sacharidů a zvýšené produkce hormonů zmenšujících průsvit tepen jako je adrenalin, či noradrenalin. Buňky tepenných stěn nemohou žít při takovém zásobování, které dostávají. Nejhůř prokrvené
jsou periferní tkáně chodidla, bérce a dlaně. Tyto
buňky se bouří a znečišťují organizmus produkty
metabolismu, které by se správně měly na místě
zužitkovat. Nemohou to udělat, protože nemají tolik energie, kolik je třeba a chybí jim bílkovina, ze
které by mohly vyrobit potřebné enzymy (mechanizmy). Ke spalování cukru (glukózy) je třeba hořčík. Organizmus nemocného spaluje větší množství
cukru a k tomu potřebuje větší množství hořčíku.
Hladina hořčíku u těchto nemocných je 3× vyšší
než u zdravých lidí. U všech „pastvištních“ nemocí
je patrná hypermagneziemie, tzn. zvýšená hladina
hořčíku ve tkáních i krevním séru.
Organizmus přijímá z potravy tolik minerálů a
takové, které potřebuje, jestli je spotřeba hořčíku
vysoká, znamená to, že organizmus spaluje hodně
sacharidů v hexosovém cyklu, typickém pro býložravce a otroky, při kterém syntéza (výroba) cholesterolu je 300× menší než při přeměně glukózy
v pentózovém cyklu. Proto se u těchto nemocných
ateroskleróza nevyskytuje. Ale nemocnému je jedno, proč nemůže chodit. Bolí ho plosky nohou, tvoří se vředy na prstech, nebo prsty usychají, mumifikují a nemocný křičí po nocích bolestmi.
Nedávno byl v televizi promítán film o našem
bývalém rekordmanu v plavání, nemocném Buergerovou nemocí. Měl silné bolesti v noze. Stál ve dne
i v noci, protože vestoje měl menší bolesti. Nemohl
jíst, ale 2 litry velmi sladkého kompotu vypíjel jedním douškem. Profesor, který vystupoval v tomto
filmu řekl, že není úplně jasné, proč se tato nemoc
u některých lidí objevuje a u jiných ne, že je to
osud a že nevíme, kterého člověka postihne. V té-
to době jsem už znal příčinu Buergerovy nemoci a
vyléčil jsem z této nemoci mnoho nemocných, ale
pomoci jsem mu nemohl, díky lékařům.
Kouření má u Buergerovy nemoci na nemocné velmi neblahý vliv, podobně jako u nemocných
na všechny ostatní „pastvištní“ nemoci neboli tzv.
protisklerotické systémy, protože u těchto nemocných se projevuje celková i místní převaha sympatiku, kouření tuto převahu zvyšuje a má nepříznivý
vliv na složení diety u těchto nemocných, dochází
k zužování i tak už zúžených tepen.
Cigarety v dávce větší než 40 denně působí opačně. Působí ochrnutí sympatického systému, což vede ke zvýšení vlivu parasympatiku, následkem čehož dochází k rozšíření tepen a zmenšení bolesti. Neznamená to však, že nemocný s Buergerovou
nemocí by měl kouřit více než 40 cigaret denně.
Nemocný s Buergerovou nemocí se špatně živí. Cigarety jsou drahé, když dá za cigarety více peněz,
musí koupit levnější jídlo a levnější jídlo je „pastvištní“, které je příčinou nemoci.
Organizmus je schopen zlepšit zásobování některých tkání na úkor jiných. Musí mít ale z čeho brát.
Když nemá z čeho brát, žádné léky ani procedury
nebo velké množství vykouřených cigaret nemohou
nemocnému pomoci. V Buergerově nemoci se neobjevují zánětlivé změny uzavírající mozkové tepny,
protože mozkové tepny se nezužují vlivem převahy
sympatického systému: adrenalinu a noradrenalinu. Zdravotní stav nemocného Buergerovou nemocí se během nemocničního léčení zhoršuje. Často
nemocný přichází do nemocnice „po svých“ a vrací
se domů bez nohy nebo nohou. Dieta v nemocnici je „pastvištní“ a musí zhoršovat průběh nemoci.
Navíc stres, způsobený pobytem v nemocnici, způsobuje nechutenství a změny ve výživě stav zhoršují. Návštěvy pak přinášejí květiny, které přímo
neškodí, ale přinášejí také kompoty, sladkosti, bonboniéry, ovocné šťávy a ovoce. Tyto potraviny však
už pacientovi škodí.
V „Arkádii“ bylo hospitalizováno 53 nemocných
na Buergerovu nemoc, z toho 10 žen. Průměrný věk
nemocných činil 34 roky (od 21 do 47 let) s průměrnou délkou onemocnění 10,2 roku (od 6 měsíců
do 21 roků). Nemocné s nepříliš pokročilou nemocí jsem se snažil nepřijímat, protože počet lůžek
byl omezený a kromě toho se mohli vyléčit doma.
Po amputaci končetin bylo 15, po sympatektomiích (od 1 do 4) bylo 37 pacientů. Sympatektomie
je operační zákrok spočívající v protnutí sympatic-
65
Buergerova nemoc
kého systému, toho systému, který zužuje cévy. Po
této operaci se nezvětšuje přísun krve do nohy nebo ruky. Mění se jen její distribuce. Kůže je teplejší
až horká a svaly se stávají ještě více nedokrvené.
Často po tomto zákroku dochází ke zhoršení potíží
a končetinu je nutno amputovat. Někdy po operaci, častěji po 3-4 operacích, dochází ke zlepšení
stavu. Obecně lze říci, že častěji se provádí sympatektomie pro jednu dolní končetinu, někdy obě
dolní končetiny. Když je třeba, provádí se sympatektomie pro obě horní končetiny. Kůže sympatektomovaných končetin je teplejší a nemocný začíná ztrácet větší množství tepla. Aby se mohla tato
ztráta vyrovnávat, je třeba vytvářet větší množství
tepla. Aby se zvětšilo množství tepla musí nemocný nejen více jíst, ale musí jíst jinak. To „jinak“
znamená přejít z diety, která je příčinou Buergerovy nemoci na dietu „korýtkovou“, při které se
Buergerova nemoc nevyskytuje.
Na celkový počet 53 nemocných se vyskytovalo
značné množství kožních vředů prstů, plosek nohou, bérců a pooperačních pahýlů u 41 případů,
klidové bolesti u 36 nemocných. U Buergerovy nemoci jsou bolesti značně intenzivní a často je třeba
aplikovat analgetika narkotické řady.
U 53 nemocných, kteří by teoreticky měli mít
106 zdravých dolních končetin, jsme mohli zátěžové
testy provést na 29 dolních končetinách. Ostatních
77 dolních končetin bylo nezpůsobilých k provedení testu. Buď se nevyskytovaly, nebo byly pokryté
vředy do té míry, že nebylo možno zkoušku vykonat.
U nemocných byly aplikovány selektivní proudy
SP na dolní končetiny a podle potřeby i na horní končetiny. Etiologickým léčením byla optimální
výživa. Výsledky byly následující: Klidové bolesti,
vyskytující se u 36 nemocných, vymizely u 25 během 1 až 12 dní, v průměru po 7 dnech. U ostatních
se zmenšily natolik, že nemuseli užívat léky proti
bolestem. Během pobytu u nás se vředy vyhojily
u 5 pacientů a u ostatních se začaly hojit. Rychle
66
mizely otoky, cyanosa a pigmentace kůže.
Chůze s bolestmi byla možná jen u 20 pacientů.
Jen u těchto pacientů bylo možno měřit vzdálenost v metrech, kterou byli s to ujít do okamžiku,
než jim bolest zabránila v další chůzi (klaudikace).
Z těchto 20 nemocných u 8 projevy klaudikace vymizely, u 12 se tato vzdálenost prodloužila v průměru o 1100 %, a to během 12 dnů. Svalová síla
dolních končetin se zvětšila o 55 % a krevní zásobení dolních končetin se zvětšilo o 240 %.
Maximálním podrážděním nervů rozšiřujících
cévy je možno u zdravého člověka zvýšit průtok
o 500 %. U nemocných je zlepšení prokrvení selektivními proudy o 50 % menší, ale i tak se tento efekt
nedá získat jinými dostupnými léčebnými metodami.
„Kdybych věděl, že existuje nějaký doktor Kwašniewski, měl bych obě nohy a žil bych jako člověk“ – napsal nemocný vyléčený z Buergerovy nemoci. Ministři zdravotnictví i vědecká rada při ministerstvu zdravotnictví už dávno o tom věděli, ale
nemocným o tom neřekli. Téměř bez výjimek. Každý nemocný, který byl v „Arkádii“ s Buergerovou
nemocí, byl z této nemoci vyléčen. Jenom jim nedorostly amputované končetiny nebo prsty. Byly
vyléčeny stovky lidí trpících touto nemocí. Recidívy se neobjevily. Všechny vředy se vyhojily po
několika měsících, nejpozději po 20 měsících. Nedávno jsem potkal nemocného, který byl u mne
v „Arkádii“ v prosinci 1987. Měl 7 prstů u nohou mumifikovaných – prsty byly černé a mrtvé.
Po několika měsících si sám doma amputoval žiletkou prsty, některé odpadly samy. Za 9 měsíců byl
zdráv a je zdráv dodnes.
Buergerova nemoc je stále strašnou nemocí, která vede k invaliditě a k předčasné smrti, způsobuje
ukrutné bolesti a mění život nemocného v peklo.
Děje se tak stále, i když každý další ministr zdravotnictví včetně současného, mnoho profesorů i lékařů dávno vědí, že tak už být nemusí. Když někdo
neví, má se učit a rozhodně se nesmí nepokusit
Bechtěrevova nemoc
jedná se o autoagresivní nemoc, která způsobuje
zánět meziobratlových kloubů s následkem znehybnění celé páteře. Je to nemoc „pastvištní“ způsobená určitou nesprávnou výživou. Způsobuje kruté bolesti kloubů i celé páteře, deformace páteře
i jiných kloubů, deformaci postavy a znehybnění
páteře. Je příčinou invalidity a pracovní neschopnosti. Počet nemocných touto nemocí narůstá po
každé válce. Týká se hlavně mužů a může se objevit
u dospívajících.
Nemoc je progresivní, léčení málo úspěšné často
neúčinné. Významně zhoršuje kvalitu života.
U této nemoci je etiologickou léčbou optimální výživa. Ke zlepšení zdravotního stavu přispívá
použití selektivních proudů PS, které rozšiřují tepny, zlepšují přísun náhradních dílů do tkání, přísun
energie a kyslíku.
U pacientů s Bechtěrevovou nemocí chorobné
změny a potíže s nimi spojené ustupují, dá se říci,
rychleji než u nemocných na jiné kolagenózy, tzn.
nemoci pojivové tkáně. Je mnoho faktorů, které napomáhají vzniku různých kolagenóz, ale tyto faktory působí škodlivě jen u lidí, kteří se živí určitou,
nesprávně složenou dietou. Eskymáci v Grónsku
nemívali progresivní polyartritidu ani Bechtěrevovu nemoc, i když jsou vystaveni chladu a vlhku.
Tyto nemoci se nevyskytují ani u pastevců.
Více než polovina nemocných s kolagenózou jsou
nemocní progresivní polyartritidou. Jiné nemoci
z této skupiny: Bechtěrevova nemoc, lupus erytematodes, polyarteritis nodoa, sklerodermie, dermatomyositidy, a jiné vzácnější nemoci z této skupiny mizí stejně rychle po zavedení optimální Výživy jako progresivní polyartritida. I u těchto nemocí nutno zvýšit konzumaci živočišných produktů, které obsahují větší množství pojivové tkáně.
V „Arkádii“ bylo 24 nemocných s Bechtěrevovou
nemocí, z toho 20 mužů a 4 ženy ve věku od 22-56
let. Průměrný věk 36,8 roků. Průměrný věk, kdy se
nemoc vyskytla, byl 24 let od 12-54 let a průměrná
doba trvání nemoci 12,8 let (2-21 let) to znamená,
že u většiny nemocných byla v pokročilém stavu.
Výsledky byly následovně: bolesti kloubů a páteře
zcela vymizely u 11 nemocných, u 4 pacientů vymizely nebo se podstatně zlepšily bolesti kloubů
nebo páteře a u 7 pacientů došlo k výraznějšímu
zlepšení bolesti kloubů i páteře.
Malé zlepšení jsme pozorovali u krajně vyčerpaného nemocného s amyloidózou, hypertenzí a nedostatečnou funkcí ledvin. U tohoto nemocného se
SE (sedimentace erytrocytů) zmenšila o 5 (ze 120
na 115/hod.).
Nemocná ve věku 52 let, 18 let trpící Bechtěrevovou nemocí, 4 roky nechodící, po 4 měsících optimální výživy doma přijela samostatně v celkově
dobrém zdravotním stavu a dobré fyzické kondici.
Při přijetí průměrná SE byla 68,3 (od 6 do 126)
a již po 12 dnech poklesla v průměru o 38,3 (od
0-115), toto snížení je v průměru 44 %. Byla ordinována jen optimální výživa a selektivní proudy
na páteř. Nebyla aplikována žádná cvičení. Na cvičení bylo ještě příliš brzo. I bez cvičení se pohyblivost páteře značně zvětšila. Byla měřena vzdálenost špiček prstů od podlahy v předklonu bez ohýbání kolen. Vzdálenost mezi prostředníkem a podlahou byla průměrně 45,5 cm a za 12 dnů jenom
23,3 cm. Skoro všichni nemocní z této skupiny získali dobrou fyzickou kondici a zapomněli, že někdy
trpěli údajně nevyléčitelnou nemocí.
Jsou tělesná cvičení vhodná pro nemocné s polyartritidou nebo ne? Je třeba vědět, kdy konkrétnímu nemocnému tělesná cvičení přinesou užitek
a kterému nemocnému mohou uškodit. Pokud to
nevíme, tak raději neraďme vůbec.
V koncentračních táborech bylo často používáno
tělocviku k rychlejšímu vyčerpání vězňů. Nemocní s kolagenózou se neživí o mnoho lépe než vězni
v koncentračních táborech. Tělesná cvičení jim převážně škodí. Vždy jsou škodlivá, když je vysoká SE.
Méně škodí, když SE je pod 30/hod. Jsou užitečná,
když SE je pod 15/hod. a nemocný se optimálně
stravuje. Z toho vyplývá, že za 1-2 měsíce od zavedení optimální výživy lze postupně začít s fyzickou
zátěží a postupně zátěž zvětšovat. Cvičíme jen tehdy, když nemáme bolestí.
67
Jedná se o autoagresivní onemocnění způsobené
výlučně určitou nesprávnou skladba diety. Patří
do skupiny protisklerotických nemocí, je typickou
nemocí „chudého pastviště“. Nevyskytuje se v Indii, vzácně se vyskytuje u Indů, kteří emigrovali
do Anglie, kdežto; u jejich dětí je výskyt stejný
jako u rozených Angličanů. V Indii se nelze tak
špatně živit, aby bylo možno onemocnět roztroušenou sklerózou, ale v Anglii lze. V Polsku také.
V chudých zemích není výživy tak mnoho a tak
špatné, aby se nervový systém musel bouřit a organizmus jej pak musel ničit. V bohatých zemích
je takové potravy hodně. Chorobné změny se vyskytují v mozku, malém mozku a v míše.
Nejčastěji nemoc začíná poruchou zraku. Každý člověk, zvláště mladý, u kterého se vyskytnou
přechodné poruchy zraku, si musí uvědomit, že se
může jednat o počátek RS (roztroušené sklerózy).
Zvlášť na to musí pamatovat lékař – hlavně oční lékař. Nemoc postupuje velmi často v atakách, vede
skoro vždy k invaliditě a předčasné smrti.
Dosud patří mezi nevyléčitelné nemoci. Mnohé
i různorodé léky používané v léčbě RS prakticky
nepomáhají, často jsou pro organizmus škodlivé.
Některé jsou velmi drahé. Nemocní na RS nebývají posíláni do lázní, protože procedury jim škodí.
Pracoval jsem v Ciechocinku a takto nemocné jsem
příliš často nevídával. Pamatuji si rok 1978. Tehdy mi přinesli na nosítkách děvče, které už bylo 2
roky nemocné. Navštívila do té doby několik nemocnic a klinik, přesto nemoc rychle postupovala.
Ruce byly nefunkční a několik měsíců už nechodila. Říkala: „Já vím, že jsem nevyléčitelné nemocná
a žádné léčení mi už nepomůže.“ Podařilo se mi ji
přesvědčit, a také její matku, že se vyplatí zkusit
další léčení. Po zavedení optimální výživy se její
zdravotní stav rychle zlepšoval, za 3 týdny začala
chodil a za 7 měsíců již byla zdravá. Za 2 roky se
vdala, porodila 3 zdravé děti a je zdravá dodnes.
V dalších letech takto nemocných lidí stále přibývalo. Může se každý nemocný na RS vyléčit?
Bohužel ne. Je to nemoc nervového systému. Chorobné změny v nervovém systému nemohou zmizet, pokud jsou tyto změny značné. U nemocných
po CMP (cévní mozkové příhodě) dochází často
k úplné paralýze pravostranných nebo levostranných končetin, která se časem změní na parézu, jež
se může postupně zmenšovat a může také vymizet úplně. Ze stejného principu dochází k ústupu
změn v nervovém systému, které byly způsobeny
RS. Zvláště v začátku onemocnění buňky, které nepracují, nejsou ještě zničeny, jen neplní svoji funkci. Když zlepšíme jejich zásobování „náhradními
díly“ a energií, velmi často dochází k obnově jejich
funkce a tím k ústupu nebo zmenšování příznaků.
68
Nemocní s RS mají značně sníženou odolnost vůči
infekčním nemocem. Některými studiemi bylo potvrzeno, že výskyt virových i bakteriálních nemocí
je u nich až 90 krát častější. Co může získat nemocný s RS zavedením optimální výživy? Může:
1. Vyléčit se, což bývá často, pokud nemoc netrvá příliš dlouho. Někdy lze vyléčit i pokročilou
nemoc trvající i 5 let.
2. Vždy může získal to, že se pokračování nemoci
zastaví.
3. Vždy se projevuje zlepšování fyzické kondice a
ústup příznaků nemoci v menším nebo větším
rozsahu.
4. Při trvalé optimální výživě prakticky nedochází
k novým atakám nemoci.
5. Po několika měsících dochází ke zvýšení odolnosti proti všem infekcím: katary, chřipky, nachlazení, opary nebo angíny se prakticky nevyskytují.
Optimální výživa je etiologickou léčbou v léčení
RS. U nemocných bývají tepny rukou a zvláště nohou značně zúženy. Končetiny jsou chladné. Velmi
dobrých a rychlých výsledků lze docílit při současné aplikaci selektivních proudů (PS – povzbuzujících parasympatikus) na končetiny za účelem rozšíření těchto tepen a zlepšení prokrvení. Již po několika procedurách se ruce a nohy oteplují a zlepšuje
se svalová síla. Při optimální výživě obyčejně vystačíme s jednorázovou léčbou PS proudy. Někdy
je třeba procedury za rok nebo za 2 roky opakovat.
Ústup nemoci je někdy velmi rychlý. Na první
turnus do „Arkádie“ přijel 26letý pacient M. A. ze
Zabrza, který měl 7 let RS. Přetrvávaly poruchy
zraku a postižení funkce horních a dolních končetin. Chůze byla pomalá a s berlemi obtížná. Přijel
2. listopadu 1987 a už 9. listopadu byla chůze značně lepší, s 1 vycházkovou holí, od 10. listopadu chodil bez opory a od 12. listopadu chodil tančit a hrál
stolní tenis. Po 2 měsících pobytu doma vymizely
poruchy zraku i ostatní příznaky nemoci. Současný
stav – zdráv. Ne u všech nemocných bylo zlepšení
tak velké a pokračovalo tak rychle.
V „Arkádii“ se léčilo na RS 212 nemocných z toho 131 žen a 81 mužů. Průměrný věk žen byl 36
let (18-63 let), průměrný věk, ve kterém onemocněly – 28,5 roků (10-57 let) a průměrná doba trvání nemoci byla 7,5 roků (1-23 let). U všech se
vyskytovalo funkční postižení dolních končetin nebo ochrnutí. Studené nohy u 128, poruchy zraku
u 98, postižení funkce horních končetin 86, poruchy rovnováhy u 56, potíže s močením u 14, poruchy řeči u 4. Přidružené nemoci: neurastenie 29,
inkontinence moče 26, obezita 22, dále se vyskyto-
valy ojedinělé případy lupenky, migrény a vředové
nemoci. Tzv. civilizační nemoci se nevyskytovaly.
Průměrný věk nemocných mužů byl 37,5 let (2255), průměrný věk, kdy onemocněli – 25,4 roků
(16–46 let), průměrná doba trvání nemoci 12,1
roků (1–32 let). Všichni měli postiženy funkce dolních končetin až ochrnutí, studené nohy u 75, postižení funkce dolních končetin u 53, poruchy zraku
u 52 – poruchy rovnováhy u 28, poruchy polykání u 4, poruchy řeči u 1, potíže s močením u 13,
obezita u 11, neurastenie u 9, vředová nemoc u 4,
hypertenze u 4 a po 1 případu lupenky, brucelózy, nemoci věnčitých tepen, astmatu a migrény.
Nemocní, kteří nemohli být přijati, protože nebyli
mobilní, začali s optimální výživou doma a když
už byli schopni pohybu, docházeli k elektroléčbě.
Nemocný, který 2 roky nechodil, přijel po roce dodržování optimální výživy, chodil bez pomoci
s výrazným zlepšením. Jiný přijel již po 3 měsících.
U všech nemocných vymizel pocit chladu v končetinách. Při oscilometrickém vyšetření bérců bylo
zlepšení indexu o 1,68. Zlepšovalo se funkční postižení, patrný byl ústup poruch zraku a rovnováhy.
Nemocní s neurastenií byli vyléčeni optimální výživou a selektivními proudy aplikovanými na CNS.
U inkontinence moče byly používány proudy SVU
dráždící močový měchýř a vyléčeno bylo 20 žen a
4 muži a k výraznému zlepšení došlo u 6 žen a 5
mužů. Bolesti spojené s degenerativním onemocněním páteře, které se vyskytovaly u 28 nemocných
vymizely u 22 a zlepšily se u 6. Během 12 dnů se
zlepšila svalová sila dolních končetin, měřená už
popsanou metodou, u všech průměrně o 68 % (od
20 % do 180 %), tj. více než u nemocných aterosklerózou nebo Buergerovou nemocí. Obézní nemocní ztratili 3,4 kg hmotnosti (2-8 kg), nemocní příliš vyhublí, někdy se silně zničeným orga-
nizmem, přibírali na váze průměrně 2,6 kg (1–5
kg).
Během 2 týdnů lze jenom zpomalit průběh nemoci nebo dosáhnout menšího nebo většího zlepšení. U nemocných, kteří se živili optimálně již doma, docházelo k výraznějšímu zlepšení během 2 let.
Nikdo z obézních nemocných na KS nereagoval na
stresy přejídáním – reakcí, která se vyskytuje u nemocných na obezitu „bohatých“ a je způsobena nepříznivý poměrem tuků a sacharidů v potravě.
Amyotrofická laterální skleróza – jedná se
o strašnou nemoc, naštěstí ne příliš častou, která usmrcuje nemocného průměrně za dva roky od
onemocnění. Patří mezi autoagresi nemoci, podobá se RS, ale chorobné změny jsou lokalizované do
center a motorický drah, což vede k rychlé atrofii
skoro všech svalů, k poruchám řeči a polykání, až
k ochrnutí dýchacích svalů.
V „Arkádii“ se léčilo 15 nemocných s ALS. Svalové atrofie se vyskytovaly u 12, chlad končetiny
u 11, poruchy chůze u 11, úplná plegie rukou u 4,
plegie nohou u 3, poruchy řeči u 8, poruchy polykání u 8, rovnováhy u 6 a poruchy svěrače u 3.
U všech nemocných došlo k výraznému zlepšení
zdravotního stavu i kondice, v průměru většímu,
než u nemocných s RS.
UPOZORNĚNÍ: Nemocným s RS a ALS je třeba dávat mozeček a míchu, a to hlavně v prvních
týdnech. Stačí kolem 150 g denně, později míň. Není tomu dávno, co v USA nemocným na RS začali
podávat „mozečkové salámky“ s dobrými výsledky.
Možná i v Polsku se objeví potraviny, které urychlí ústup mnoha nemocí. Kdyby se v Polsku takové
potraviny nemohly objevit, určitě se objeví v jiných zemích a Polák bude jako obvykle „hloupý
před škodou i po škodě“.
69
jedná se o autoagresivní nemoc, jejíž příčinou je
určitý nesprávný model výživy. Jedná se o velmi
těžké onemocnění, které často vede k invaliditě a
také velmi často ke značnému stupni tělesného postižení. Bylo stanoveno asi 10 druhů této nemoci,
mezi nimi je i juvenilní forma nemoci, tzv. StillChaufardova. Akutní forma může vést v krátké době ke smrti nemocného. Léčení je velmi drahé a
léky málo účinné, působící různě na různé pacienty. Někde dojde k ústupu nemoci (zlato) a někdy
stejné léky vedou k poškození organizmu.
Dosud je tato nemoc léčena symptomatologicky. Etiologickou léčbou je optimální výživa, protože hlavní příčinou všech autoagresivních nemocí
je nesprávná výživa. Léčení optimální výživou je
vždy účinné. Vždy dochází ke zlepšení zdravotního
stavu, zlepšuje se fyzická zdatnost postiženého a
klesá SE. Zmenšují se nebo mizí bolesti. Ve většině
případů dochází k vyléčení a to bez návratu nemoci. V r. 1970 se dostalo ke mně 7leté dítě se Stillovou nemocí, kterou trpělo od svých 3 let. Dítě bylo
4 roky, s přestávkami, hospitalizováno v různých
nemocnicích a klinikách a její (byla to holčička)
zdravotní stav se stále zhoršoval. Rodiče tvrdili,
že tentokrát už byla propuštěna domů „k úmrtí“.
Neměla žádnou šanci na další život. Ubohá, vyplašená bytost se strnulou šíjí, skloněnou hlavou, deformovaným hrudníčkem, žabím bříškem, ručičkami a nožičkami jako zápalky, s enormně zduřelými
a deformovanými klouby rukou i ostatními klouby
(ramenními, loketními, kolenními), ztuhlými kyčelními klouby, opičí páteří a postavičkou.
Takto deformované dítě v důsledku nemoci jsem
ještě neviděl. Dítě nemělo žádnou naději na život,
SE byla 130/hod. Holčička byla důvěřivá, trpělivá
a hodná, dovolila, aby ji bylo možno odebrat krev
k vyšetření SE. Do mé pracovny vstoupila Wanda Werminská. Řekl jsem: „Paní profesorko, prosím vás, podívejte se na toto dítě.“ Vtom se dítě
proměnilo ve vystrašené zvířátko, rozplakalo se a
začalo se strachy celé chvět. Pojem „profesor“ spojovala s ještě větší bolestí a utrpením po trýznivých
zkušenostech z pobytu v četných nemocnicích a klinikách. Byla to dcera hajného bydlícího u Visly. Za
měsíc jsem ji navštívil. Zastihl jsem ji, když jedla
tvaroh se špekem. Již za měsíc vymizely bolesti a
SE poklesla ze 130/hod. před měsícem na 42/hod.
Za 1/2 roku byla již SE 2/hod.!
Zajel jsem k profesorovi na kliniku, ze které byla malá propuštěna domů „k úmrtí“. Informoval
jsem ho o výsledcích, kterých jsem docílil u malé
holčičky i u jiných nemocných s PPA. Řekl jsem:
„Co vám brání, abyste si to ověřil a možná budete
moci účinně pomoci těm zbytečně nemocným dětem, budete je moci zachránit před nemohoucností
70
a invaliditou.“ Profesor měl minimálně 30 kg nadváhy a tupý výraz ve tváři. Cítil se ohrožen tím, že
jeho metody jsou málo účinné nebo přímo neúčinné. Nesouhlasil se spoluprací se mnou, stejně jako
s ní nesouhlasilo mnoho jiných profesorů a docentů,
ke kterým jsem se obracel s nabídkou spolupráce
při účinné léčbě různých nemocí. Věděl jsem, že to
nemohou pochopit, ale byl jsem a jsem lékařem.
Musel jsem to zkusit. Co když se to podaří? Nepodařilo se. Nemohlo se podařit.
Za 9 let dítě přijelo do Ciechocinka s rodiči, aby
se mohlo ukázat a pochválit. Byla z ní hezká, zdravá dívka. Skoro všechny kloubní změny úplně vymizely. Deformace páteře a Postavy rovněž. Přetrvávala jen dislokace čéšky, která byla korigována
operací.
Optimální výživa je etiologickou léčbou progresivní polyartritidy. Ten, kdo se tak živí by měl změnil v názvu slovo progresivní na regresivní. Počet
nemocných s PPA roste mezi nejchudšími a jen výjimečně se s ní setkáváme u bohatých.
V USA počet nemocných s PPA je minimální ti
bílých, bohatých protestantů, bydlících ve velkých
domech v příměstských čtvrtích. Obyvatelé bydlící
v centra města (chudobnější) jsou častěji nemocní.
Byl pozorován častější výskyt PPA u černochů než
u bílých obyvatel a nejvíce těchto nemocných se
vyskytovalo mezi indiány v rezervacích.
Produkce hormonů v organizmu je řízena substráty, čili jídlem. Při „korýtkové“ výživě množství
a druhy hormonů jsou jiné než při výživě „pastvištní“. Perorální antikoncepční prostředky působí podobně jako hormony nadměrně produkované
při „korýtkové“ výživě PPA je nemoc, která je způsobena „pastvištní“ výživou. Když takto živenému
člověku podáváme hormony, které se v nadbytku
vyskytují při „korýtkové“ výživě, metabolismus tohoto člověka se vlivem hormonů změní tak, jako by
se živil „korýtkově“. Tyto hormony si rovněž vynucují změnu diety nemocného, která se děje bez
vědomí nemocného i – lékaře. Vlivem kortikoidů,
které jsou už dávno používány v „léčení“ PPA se
zdravotní stav zlepšuje, sedimentace klesá a často
se tloustne.
Kouření u nemocných s PPA posiluje převahu
jejich sympatického systému, zužuje periferní tepny, zhoršuje prokrvení periferních tkání a má vliv
na změny v dietě směrem k dietě více pastvištní’,
důsledkem toho je urychleni postupu nemoci.
Takto působí cigarety v dávce dráždící sympatický systém, což je množství asi 1015 cigaret denně.
U kuřáků, kteří kouří 40 a více cigaret denně nebo
25 cigaret, ale nepravidelně, dochází k sympatolytickému efektu s následnou převahou parasympatického systému. V tomto případě má kouření
kladný vliv na nemocné s PPA. Nemocní s PPA
kouří skoro vždy v dávce dráždící sympatický systém Neznamená to však. že nemocný s PPA by měl
kouřit více než 40 cigaret denně. Jeho organizmus
je oslabený a nemá rezervy. Kladný výsledek by
mohl být minimální vzhledem ke škodám způsobeným kouřením nebo by se nemusel vůbec dostavit.
Etiologická léčba spočívá v zavedení optimální
výživy. Samozřejmě, je třeba jíst jinak. Je třeba
podstatně zvýšit příjem kolagenu v potravě: chrupavky, huspeniny, vepřové nožky, vepřové uši, dršťky, plíčka a – vaječné žloutky. Je nutno konzumovat husté vývary, nejlépe hovězí. Maso je třeba vařit velmi dlouho, aby bylo měkké. Aby i fascie (povázky, lidově blány) byly velmi měkké. Totéž platí
o chrupavkách. Dobré jsou tlačenky (krvavé i nekrvavé). Krvavé urychlují mizení anemie, tak často
se vyskytující u nemocných s PPA. Nutno pamatovat na konzumaci většího množství tuků: másla,
smetany, loje, špeku, bůčku a vepřových kůží. Vepřové kůže je nejlépe konzumovat v bigosu. Sníst
vždy tolik, kolik chceme. Neměli bychom omezovat množství jídla, ale rovněž bychom se neměli
k jídlu nutit. SE by měla klesat o 40 % během 14
dnů. Bolesti kloubů mizí nejčastěji během několika
dnů. Léky nutno omezit a po čase je přestat užívat.
Urychlení léčby nemoci velmi napomáhá použiti
proudů PS, které dráždí parasympatický systém.
Při PPA jsou ruce a nohy studené. Krev se k nim
dostává velmi obtížně, 1 Sama optimální výživa vede ke zmenšení převahy sympatického systému a
tím také ke zlepšení prokrvení tkání, ale až po určité době. Změna výživy na výživu optimální vede
k náhlému zlepšení zásobování celého organizmu,
ale podobně jako v každé společnosti, i zde se vyskytují sobě rovni a rovnější. Privilegované orgány
nejdříve těží ze zlepšeného zásobováni, intenzivně
se regenerují, na což spotřebovávají hodně energie.
V počátečním období chybí „náhradní díly“ a energie ve tkáních, které jsou slabě vyživované a musí
tedy počkat, až na ně přijde řada. Aby nemusely
čekat dlouho, přidáváme k dietě více těch potravin, které se svým chemickým složením podobají
chemickému složení postižených tkaní. Ze začátku je nutno přidávat více bílkoviny. Na 1 g bílkoviny dáváme 2 g tuku. Při poklesu SE pod 30/hod.
zvyšujeme množství tuku na 4-5 g na 1 g bílkoviny. Když je převaha sympatického systému celková,
nemocným s PPA aplikujeme selektivní proudy PS
na CNS. aby se urychlilo odstraněni této převahy.
Proudy PS aplikujeme rovněž na periferní tkáně,
horní a dolní končetiny, později na páteř, pro rychlé odstranění tepenných spasmů a tím urychlené
zlepšení prokrvení. Obvykle vystačíme s jednorázovou aplikací. Působí více než rok a potíže spoje-
né s PPA by během této doby měly vymizet. Měly
by ustoupit nebo zcela vymizet deformace kloubů
způsobené nemocí.
Může se každý nemocný z této nemoci vyléčit?
Více než 90 % nemocných se mohou vyléčit. Jsou
ale výjimky. Při pokročilých deformacích a kontrakturách je nutná operační léčba. Je však třeba
počkat, až SE klesne pod 10-20/hod.
Velmi často při PPA dochází k hypertrofii a chorobným změnám synoviální blány, Je nutno ji pak
odstranit pomocí operace. Pokud takovéto změny
jsou v 1-2 kloubech, je třeba je operovat. Když se
takové změny vyskytují ve větším počtu kloubů,
bývají s tím potíže a zklidněné projevy PPA se
mohou udržovat.
V prvních 2 letech působení „Arkádie“ bylo 234
nemocných s PPA. Z toho 213 žen a 11 mužů. U nemocných se nemoc projevila ve 2 až 64 letech života – v průměru ve věku 40,3 let. Nejčastější
přidruženou chorobou byla neurastenie a inkontinence moče (jen ti žen). Sporadicky se vyskytly případy hypertenze ICHS, vředové nemoci, migrény,
aterosklerózy dolních končetin (3 nemocní), ovšem
pouze u nemocných, kteří byli delší dobu léčeni steroidními hormony. Mezi pacienty, kteří nebyli léčeni hormony se vyskytovaly ojedinělé případy sklerodermie, inoperabilního karcinomu, lupus erytematodes, roztroušené mozkomíšní sklerózy, amyotrofické laterální sklerózy, Raynaudova syndromu –
neboli nemocí, které patří ke skupině nemocí výlučně „pastvištních“. Dosáhli jsme následujících výsledků: 44 osoby vyléčené z neurastenie, 38 osob
(jen žen) z močové inkontinence – nemocné byly
léčeny proudy SVU. Byli vyléčeni nemocní s hypertenzí, migrénou a vředovou nemocí.
Nemocní s PPA, kteří byli vyhublí, přibrali na
váze 1-5 kg během 12 dnů. Nemocní s obezitou
ztratili v této době na váze v průměru 3,7 kg.
Od prvního dne pobytu byly u 190 pacientů vysazeny všechny léky. U ostatních se množství přijímaných léků zmenšilo 17×. Během pobytu vymizely bolesti kloubů ti 88 nemocných, výrazné
ustoupily ti 132 nemocných a nezmenšily se u 4
nemocných, i když i u nich došlo k poklesu SE.
První den pobytu pacientů byla průměrná SE 54,9
hod. (od 2 do 149 za hodinu). 12. den pobytu byla
SE v průměru 31,7 (od (0-113). Průměrný pokles
SE činil 23,1. tj. více než 42 %.
U všech vymizel pocit chladu, mizely otoky, kontraktury, deformace kloubů, trofické změny na kůži, hojily se bércové vředy, rychle a výrazně docházelo ke zlepšení psychofyzické zdatnosti pacientů.
Z celkového počtu 234 pacientů jenom 2 nahlásili zhoršení zdravotního stavu při pobytu doma,
způsobené zanecháním optimální výživy.
71
Cukrovka I. typu
Cukrovka I. typu je nazývána cukrovkou mladistvých nebo cukrovkou závislou na inzulínu.
Cukrovkou I. typu trpí v Polsku asi 100 tisíc lidi.
Jedná se většinou o mladé lidi. Starší nebývají nemocní. Ti. jak známo, vymírají dříve. Cukrovka 1.
typu zkracuje život průměrně asi o 30 %, významně zhoršuje kvalitu života. Stojí společnost velmi
mnoho, více než cukrovka II. typu.
Mezi zvířaty žijícími v přírodním prostředí, býložravci i masožravá, se cukrovku nevyskytuje. Cukrovkou onemocní ti představitelé druhu, kteří z nevědomosti (člověk) nebo vlivem člověka (psi, dobytek) jsou živeni produkty určenými pro býložravce
a skladba jejich stravy je pak ještě horší než u býložravců.
Cukrovka I. typu se nevyskytuje u Eskymáků.
Masajů. Hunzů, pastevců v Jakutsku, Abcházii,
Gruzii a Bulharsku.
Příčinou cukrovky I. typu je cukr, neboli dieta,
ve které na 1 g bílkoviny připadá až mnohonásobně
více sacharidů než v přírodní potravě býložravců.
Ke spalování sacharidů je třeba hodně bílkoviny, vitamínů, hořčíku a jiných stopových prvků,
které se vůbec nevyskytují v cukru, slazených nápojích, medu, škrobu. Je jich velmi málo v potravinách rostlinného původu, ve kterých na 1 g bílkoviny připadá více než 10 g sacharidů. Dieta, ve
které je příliš málo bílkoviny, nutí organizmus ke
konzumaci většího množství jídla, aby získal větší množství bílkoviny, vitamínů, minerálů, ale tím
i k příjmu většího množství sacharidů. V takové
dietě chybí bílkovina nutná ke spalování sacharidů. Organizmus se s tím vyrovnává tak, že část
sacharidů přeměňuje na tuky a tím šetří bílkovinu,
vitamíny a hořčík.
Ke spalování sacharidů, k jejich přeměně na tuk,
cholesterol nebo něco jiného, je nutný inzulín. Příčinou tvorby inzulínu je cukr. Když dieta neobsahuje sacharidy, tvorba inzulínu u člověka je minimální. Hlavně na skladbě diety a také na celé řadě
jiných faktorů záleží, jakým způsobem budou přeměňovány dodávané sacharidy. Na tom pak závisí,
kolik sacharidů je v dietě třeba k vytvoření 1 jednotky inzulínu. Může to být 6, 10, 15 g cukru na 1
jednotku inzulínu.
Organizmus nechce cukr. Musí se před nim bránit. U cukrovky I. typu se brání hlavně tím, že ničí
beta buňky slinivky břišní, které vytvářejí inzulín.
Zničené buňky už nemohou inzulín vytvářet. Několik měsíců před onemocněním jsou u všech budoucích nemocných v krvi protilátky proti beta buňkám pankreatu. Když je podstatná část buněk zničená, organizmus přestává ničit zbylé buňky. Proto
v době onemocnění lze protilátky proti beta buňkám pankreatu zjistil u 30–70 % nemocných.
72
Lidský organizmus nikdy nezničí všechny beta
buňky. Ponechává jich tolik, kolik jich potřebuje,
ale pro jiné důležité přeměny a ne ke spalování
cukru. Inzulín je potřebný k mnohým přeměnám
v organizmu, přičemž jeho podíl na spalování nebo
přeměnách glukózy není nejdůležitější. Odstranění
celé slinivky břišní u predátorů (člověk, kočka, pes,
liška, sova a jiní dravci) vede k těžkým poruchám
v organizmu a k rychlému úmrtí. A přece predátoři
požívají minimální množství sacharidů. Odstranění
slinivky u býložravců: kozy, ovce, králíka, krávy a
také opice (!!!) způsobuje minimální změny v látkové přeměně a býložravci i opice mohou žít bez
slinivky velmi dlouho. Člověk a predátoři bez slinivky žít nemohou. Inzulín je pro člověka i ostatní
dravce více nepostradatelný než pro býložravce a
opice.
Predátoři, hlavně draví ptáci, mají větší mozek.
Jsou inteligentnější než býložravci nebo ptáci živící
se zrním a také žijí mnohem děle. Člověk svou anatomickou skladbou, biochemií a dějinami je typickým predátorem. Je superdravcem, od počátku naučeným, jakým způsobem má nejhodnotnější potravu živočišného původu „vylepšit“ pomocí ohně.
Člověk nemohl mít společné předky s opicemi, protože nemůže žít bez slinivky a opice mohou. Není
také odolný vůči spavé nemoci, proti které jsou opice odolné. Opice, převážně býložravé z nutnosti, to
znamená tehdy, když nemohou získat potravu živočišného původu nebo když se ji za několik pokolení
odnaučily jíst, stavbou svého těla více připomínají
dravce než člověka. Zvláště paviáni. Mají typický
chrup jako dravci, ale dravci nejsou. Lidský chrup
se vůbec nepodobá chrupu dravců nebo býložravců. Je chrupem čistě lidským. Takový byl chrup
našich předků a takový je i náš. S tím rozdílem,
že naši předkové neměli zubní kazy ani nepřicházeli o zuby v důsledku parodontózy. Stomatologové
neexistovali, protože je nikdo nepotřeboval. V nejbližších letech, při budování „Božího království na
Zemi“, jak bylo předpověděno, budou ještě potřební, ale po jeho dobudování už jich nebude třeba,
stejně jako diabetologů.
Zbylé betabuňky pankreatu (5-15 %) dál vytvářejí inzulín, ale v množství daleko menším, než kolik by bylo třeba při tak velkém množství přijímaných sacharidů. Toto množství bude dostatečné
tehdy, když příjem sacharidů v dietě zmenšíme na
takovou úroveň, aby množství inzulínu produkovaného ve zbylých betabuňkách slinivky břišní bylo
odpovídající.
U cukrovky I. typu hladina glukózy v krvi stoupá, protože tkáně ji nechtějí a nepotřebují. Brání
se před glukózou jako příslovečný ďábel před svěcenou vodou. Glukóza je vylučována moči a její hla-
dina v krvi stoupá. Nemocný hubne, protože spaluje vlastní tukové rezervy, k čemuž inzulín není
nutný. Organizmus produkuje ketolátky v množství převyšujícím možnosti jejich spalování v organizmu. Dochází k překyselení organizmu. Připojují
se těžké poruchy v látkové výměně a nemocný bez
podání inzulínu musí v krátké době zemřít.
Pacienti s cukrovkou I. typu nejčastěji umírají
na nedostatečnou funkci ledvin, způsobenou hlavně
změnami v drobných tepénkách ledvin. Tyto změny jsou způsobeny cukrovkou a výsledek je stejný
jako u aterosklerózy. Všechny dosud doporučované
diety při „léčení“ cukrovky obsahují příliš mnoho
cukru na to, aby množství inzulínu vyráběného ve
zbylých funkčních betabuňkách slinivky břišní bylo dostačující. Je nutno podával inzulín injekčně.
Na mnoha faktorech závisí, zda je třeba inzulínu
podávat více či méně. Někdy stačí jedna injekce
denně a někdy je třeba dodávat inzulín několikrát
denně.
Organizmus nechce cukr, nechce ani podávaný
inzulín. Brání se, jak může. Vytváří protilátky proti inzulínu a ničí jej. Inzulíny s dlouhodobým účinkem působí slaběji, protože jsou rozkládány. Je třeba zvyšovat dávky inzulínu na 100 a někdy i 200
jednotek denně a – nadále mít cukrovku. Čečenci
nechtějí Rusy (cukr) a nechtějí také jejich armádu (inzulín). Brání se tak, jak se brání organizmus
nemocného cukrovkou před cukrem a před inzulínem. Jediným východiskem je přerušit válku. Když
nebude cukr, inzulín nebude nutný a nebude ani
cukrovka.
Cirhóza jater
Nejčastější příčinou cirhózy jater, vyskytující se
hlavně u dětí, vzácněji u dospělých, je infekční
hepatitida způsobená viry. S viry vyvolávajícími
infekční žloutenku se setkává každý člověk, a to
mnohokrát v různých obdobích svého života. Vyskytuje se několik virů vyvolávajících žloutenku.
Některé jsou přenášeny potravinovou cestou a jiné
se dostávají do organizmu při odběrech nebo při
transfuzích krve.
Žloutenkou onemocní jen někteří z těch, kteří se
s virem setkali. Onemocní jen ti, u kterých odolnost organizmu je nejmenší. A nejmenší odolnost
mají lidé při dietě „chudého pastviště“.
Faktickou příčinou nemoci je špatná výživa, která způsobuje snížení odolnosti organizmu a jenom
v takovém organizmu může virus způsobit onemocnění.
Proč jedni onemocní a druzí ne? Žloutenkou onemocní každoročně mnoho lidí, ale cirhóza jater se
rozvine jen u některých lidi, kteří překonali žloutenku. Hlavní příčinou vzniku cirhózy jater u těchto nemocných je zvláště špatný způsob výživy pacientů se žloutenkou, který se používá v nemocnicích. Nedávno se objevila zpráva v polské odborné
literatuře (z LA v Bialystoku) o prospěšném vlivu
diety bohaté na tuky na zdravotní stav nemocných
s akutní infekční hepatitidou.
Játra postižená virem musí být co nejvíce šetřena. Játra nejvíce šetří tuky obsahující nasycené
mastné kyseliny s dlouhými řetězci. Jenom ony se
vyhýbají játrům, protože prostřednictvím lymfatických cest přecházejí přímo do krve. Příjem bílkoviny by měl být omezen a přijímaná bílkovina by
měla být biologicky nejhodnotnější. Přílišné množství bílkovin značně zatěžuje játra. Játra nemají
ráda cukry (sacharidy), které musí měnit na tuky
a cholesterol. Dieta doporučovaná nemocným s vi-
rovou hepatitidou obsahuje příliš mnoho bílkovin,
málo tuků a hodně sacharidů, to znamená že tato dieta nejvíce zatěžuje játra. „Kdo tak hrozně
programuje náš mozek?“ – ptal se P. prof. Włodzimierz Sedlak. Pokud základní vědy dojdou k závěru, že je něco pro Člověka špatné, ihned je to doporučováno nemocným jako nejlepší. Pokud zjistí, že
něco je pro organizmus nejlepší, pak je to ihned
nemocným zakazováno. Lidský mozek byl dobře
zkonstruován a naprogramován těmi, kteří člověka vytvořili. „To lidé způsobili, že se člověk stal
nemocným a nešťastným“ – napsal moudrý Stanisław Staszic. Člověk měl dokonce šanci na „věčný život“, a to zde na Zemi. Ztratil rozum a tím
ztratil všechno.
Emanuel Kant napsal: „Velice mylná je představa, že si příroda vybrala člověka jako svého oblíbence a chovala se k němu laskavěji než k všem
zvířatům, naopak. . . Navíc nerozumnost jeho vlastních přirozených sklonů přivádí na něj trápení vymyšlená jím samým a další, která mu přináší jeho
vlastní rod, útlak, moc, barbarství válek aul, mu
způsobuji četná neštěstí a k tomu se ještě sám snaží, seč může, zničit sám sebe.“
Mnoho let se konají sbírky na transplantace jater. Ty jsou prováděny hlavně v zahraničí a stojí
mnoho peněz (kolem 1 miliardy starých zlotých za
1 operaci). Po operaci člověk nadále není zdráv a
žije celkem krátce. Za peníze určené na transplantaci jater, které tak utíkají ze země a ochuzují národ, lze vyléčit stovky nemocných na cirhózu jater
a zamezit vzniku cirhózy jater u několika tisíc dětí se žloutenkou, přičemž by tyto peníze zůstaly
v našem státě.
V lednu r. 1990 se mi ozvala sestra nemocného, který v nemocnici umíral na těžkou venostatickou cirhózu. V současné době tato nemoc je ne-
73
Cirhóza jater
vyléčitelná. I kdyby byla provedena transplantace,
nemocné srdce by nová játra zničilo velmi rychle.
Kdyby byla provedena transplantace srdce, nemocná játra by zničila velmi rychle toto nové srdce.
Jedině současná transplantace jater a srdce by
mohla nemocnému prodloužit život. Řekl jsem jí:
mohu vám sdělit způsob správné výživy, který by
měl vašemu bratrovi pomoci. Rozhodnout se musíte sama.
Dne 2. září 1992 byl uveřejněn rozhovor s nemocným a jeho sestrou v týdeníku „Kujawy i Pomorze“. Uvádíme podstatnou část tohoto rozhovoru.
Nemocný: „Vejce, smetanu a pečené maso jsem
nesměl jíst. Na nízkotučný tvaroh, zeleninu a telecí jsem vůbec neměl chuť“ – poznamená pan
Piwoński. – „Když jsem cokoliv snědl, ihned jsem
zvracel.“
Sestra: „To, co doporučil dr. Kwašniewski, bylo
přesně pravým opakem doporučení státních lékařů“ – říká paní Niwińská. – „Začala jsem léčbu vejci smaženými na bůčku. Postupně jsem zvyšovala
dávky, přidávala jsem ražničí, vepřové smažené na
sádle, tučné mléko a smetanu. Během týdne zvracení přestalo. Bratr dostával chuť k jídlu. Den ode
dne se cítil silnější. Po několika měsících vymizely
příznaky cirhózy jater: otoky a voda z pohrudniční
dutiny.“
Bratr: „Po několika měsících výživy jsem byl čilejší, fyzicky zdatnější, mohu řídit auto, neunavují mne procházky lesem. Během hospitalizace jsem
vážil 95 kg, nyní 74 kg. Tolik jsem měl vody v organizmu. Nikdy nemívám hlad“ – dodává pan Zenon.
Sestra: „V březnu t. r. – po 14 měsících takové
74
stravy – jsme navštívili kliniku. Lékaři konstatovali, že zdravotní stav je dobrý.“
Redaktor: „A co nyní říkají všichni ti lékaři, kteří
dříve nad panem Zenonem lámali hůl? Přece vidí
výrazné zlepšení jeho zdravotního stavu?“
Sestra: „Chtěla jsem s nimi diskutovat, chtěla
jsem jim říci o výživě, která uzdravila bratra, ale
oni mne vůbec nechtěli poslouchat. Jsem pobouřena tím, že lékaři neberou na vědomí jiné metody
než ty, které sami používají. Nyní se už nepokouším nikoho přesvědčovat o tom, že taková strava je
nejenom zdravější, ale také mnohem levnější. . .“
Nemocného jsem viděl asi za měsíc. Byl ještě
v těžkém stavu. Měl fibrilaci síní, hladina bilirubinu kolem 20 mg % (norma je do 1 mg %), albumin
v krvi jenom 0,8 g/litr (norma je 32-45 g/litr).
(V převedení na SI jednotky u nás platné:
20 mg % je 342 mikromolů/litr. norma ti nás je do
20 mikromolů na litr. – pozn. překl.)
Každý lékař ví, co to znamená. Pacient musel
celou dobu sedět, když si lehl, projevoval se otok
mozku a voda v pohrudniční dutině. Fibrilace síní
vymizela spontánně během 3 měsíců. Hladina albuminu v krvi dosáhla normy až v prosinci, tzn. za
11 měsíců. Tím zcela vymizela voda v břišní dutině, otoky, podstatně se zmenšila játra. Zdravotní
stav nemocného byl natolik dobrý, že za 14 měsíců výživy optimální dietou vycestoval na měsíc
do zahraničí – autem Většina nemocných s cirhózou jater se může z této nemoci poměrně rychle
vyléčit. Je však třeba mnoho věděl. Je třeba pod
vedením lékaře provádět laboratorní vyšetření krve
a sledovat změny, ke kterým zde dochází.
Neurastenie
Počet onemocnění neurózou narůstá ve všech věkových skupinách. Vyskytuje se velmi často u dětí
a mládeže.
90 % nemocných v sanatoriích udává potíže způsobené neurózou a u 30 % je neuróza základním
onemocněním. Léčba neuróz je dlouhodobá, nákladná a málo účinná. Neurózy bývají příčinou trvalé invalidity, navíc omezují produktivitu práce,
zhoršují její kvalitu a značně sužují nemocné. Platíme za to všichni velmi mnoho.
Neurastenie je neurózou, se kterou se nejvíce setkáváme v zemích s obdobným způsobem stravování jako v Polsku.
Příčinou nemoci je přetrvávající stres, který způsobuje změny ve výživě směrem k výživě „pastvištní“. Většina lidí, když se něčím trápí, nemůže jíst.
Pokud se doba stresu prodlužuje, dochází k zafixování změn, které stres vyvolal, a nemocný se začíná stravoval jinak než předtím. Tehdy už je člověk nemocný na neurastenii. Neurastenie nejčastěji vzniká u lidí, kteří se vlivem stresu zdržují jídla.
Méně často u lidí, u kterých stres nemá vliv na
množství a kvalitu potravy. U lidí, kteří na stres
reagují žravostí, se neurastenie vyskytuje vzácněji.
Častěji však v pozdějším věku, když už je vyvinutá skleróza mozkových tepen. Nejčastějšími příznaky neurastenie jsou: nespavost, noční můry, fóbie,
plačlivost, zvýšená potivost, bušem srdce, bolesti
u srdce, suchost v ústech, únava po nočním odpočinku, stálý pocit únavy, nutkavé myšlenky, bolesti hlavy hlavně po ránu, přecitlivělost na náhlé
zvukové podněty, třes rukou a nemocnými udávané
„vnitřní chvění“.
Bezprostřední příčinou neurastenie je nadměrná produkce katecholaminů (adrenalin a noradrenalin) způsobená převahou sympatického systému.
Velmi důležitý vliv má i složení diety, která nutí organizmus ke spalování glukózy v hexosovém cyklu
v době klidu. V době stresu pak ke spalování volných mastných kyselin. Tak reagují na stres všichni býložravci, otroci a neurastenici. Dravci reagují
úplně jinak. Přetrvávající stres mobilizuje jejich organizmy a připravuje je k maximálnímu výkonu, až
tohoto výkonu bude třeba.
Podobně je tomu u lidí. Vynikající vojevůdci
o tom věděli a dovedli toho využít. Armáda připravená Mojžíšem byla nejlepší armádou. Jak se říká
v Bibli: devět izraelských bojovníků mohlo pronásledovat sto jiných a pět set bojovníků dalších deset
tisíc. Důležité není množství, ale kvalita. Nedávná
válka v perském zálivu to plně potvrdila. O faktorech které pomáhají dobře připravil bojovníky nebo sportovce věděli kněží z Delf, Kýros, Alexandr
Makedónský nebo Jan III. Sobieski.
Sobieski 9. listopadu 1673 stál pod Chocimem
s menší armádou, než byla turecká armáda uzavřená v pevnosti. První útok byl odražen. Po celou
noc z 10. na 11. listopadu udržoval vojáky v bojové pohotovosti a tím nutil protivníka ke zvýšené
pozornosti. Bylo chladno a pršelo. Sobieski čekal.
Prodlužující se doba stresu způsobila u Turků snížení bojeschopnosti jejich vojsk, zatím co u Poláků
tomu bylo opačně. „Turci jsou citlivější na chlad,
déšť a nečas než Poláci. Nyní je Čas zaútočit“ –
napsal Sobieski o výpravě na Chocim. Útok Poláků posílených dlouhodobým stresem na oslabené
Turky způsobil porážku turecké armády. Během 20
minut padlo 10 tisíc janičárů.
Podobně je tomu i ve sportu. Když je v nějakém národě v určité době způsob výživy nakloněn
tomu, že se objeví lidský materiál schopný dosahovat dobrých výsledků v určitém sportovním odvětví, objeví se i dobří sportovci. Když tyto podmínky
nejsou, pak i sportovní výsledky jsou průměrné nebo podprůměrné. V zápase s Legií trenér Widzewa
na otázku novináře (položenou v době, kdy Legie
dala gól), co soudí o dalším průběhu zápasu, odpověděl: „Je to velmi dobré. Tento gól vyvolá sportovní zlost hráčů.“ A také vyvolal. Způsob výživy fotbalistů Widzewa je lepší. Síly jim nedojdou. Hrají
až do konce. Většinu gólů dává Widzew v druhé polovině zápasu, a to už několik let. Současný běžný
způsob výživy není nakloněn tomu, aby se objevili lidé s dispozicemi pro fotbal. Zde nepomůže ani
Górski ani Piechniczek. Z vrány nelze orla udělat.
Je lepší být krkavec než vrána. Před 25 lety jsem
napsal ve „Sportovci“, jak je třeba živit sportovce, aby mohli dosahovat nejlepších výsledků. Byli
by odolní na pohmožděniny, měli by rychlejší reflexy, nejlíp by hráli v nejdůležitějších zápasech a
jejich sportovní kariéra by trvala dlouho. Nikdo to
nepochopil. Nejblíže pochopení byl Jacek Gmoch.
Neurastenie je příčinou velkých ztrát v národním
důchodu způsobených nízkou produktivitou práce
a její velmi nízkou kvalitou.
Případ popsaný válečným zločincem Rudolfem
Hessem potvrzuje, jak velmi se zmenšuje produktivita práce nemocného neurastenií. Ve 20. letech byl
uvězněn za politickou vraždu. Ve vězení pracoval
a normu snadno plnil během několika hodin. Onemocněl neurastenií. V památníku popisuje všechny
příznaky neurastenie, které se u něj vyskytly. Píše:
„Přesto, že jsem usilovně pracoval, normu jsem už
neplnil.“ Z neurastenie se vyléčil v nemocnici díky
lepší stravě – jak napsal.
Život nemocných s neurastenií je velmi ztížený.
Tito lidé nemohou mít potěšeni ze života. Konzumují mnoho léků – převážně bez účinku. Člověk se
přece léky neživí.
75
Při optimální výživě nemoc za 3 týdny až 2-3
měsíce ustupuje.
Vyšší příčinou nemoci je převaha sympatického
systému v centrálním nervovém systému i na periferii. Tuto převahu lze rychle odstranit, když budou
současně aplikovány selektivní proudy PS – podněcující parasympatický systém. Léčení pomůže po
dobu jednoho roku až několika let. Setkal jsem se
s nemocnými, kteří se vyléčili selektivními proudy
bez změny své výživy. Po dobu 6,10, dokonce až 16
let od doby léčení selektivními proudy byli zdraví,
bez neurastenie. Selektivní proudy pomáhají v každém případě. Nejlepší je spojení optimální výživy
se selektivními proudy. Tehdy projevy nemoci mizí
velmi rychle a vyléčení je trvalé.
Jednoduchým testem určujícím stupeň převahy
sympatiku při neurastenií a zmenšování této převahy během léčení (tím i ústupu nemoci) je zkoumání množství sekrece slin. Vložíme mezi zuby a líce
kousek předem zvážené buničiny a po 2 minutách
ji vyjmeme a opět zvážíme. To pomůže zjistit, jaké
bylo množství vytvořených slin. Zkouška se opakuje po léčení selektivními proudy. Po 15 procedurách
selektivními proudy množství slin stoupalo o 58 %.
Ostatní příznaky neurastenie ustupují nebo se výrazně zmenšují. Ustupuje-li vlivem léčby selektivními proudy převaha sympatiku, způsobuje změnu
metabolismu, což ovlivní složení diety u člověka a
vyléčení v tomto případě bývá trvalé.
Ateroskleróza
Již samo slovo znamená pro současného člověka zlý
osud, fátum, který dříve nebo později poznamená
skoro všechny lidi. Převládá mínění, že před aterosklerózou neexistuje obrana, že z aterosklerózy se
nelze vyléčit, že jenom můžeme (a to ne vždy) zpomalovat postup nemoci, že můžeme pomocí různých prostředků, drahého léčení, chirurgických zákroků jedině zmírnil její dopad na člověka. Skutečnost je ale jiná.
Ateroskleróza je lidskou nemocí. Aterosklerotické změny byly zjištěny ještě u některých (dlouhověkých) papoušků nebo u afrických slonů. Papoušci
se živí hlavně semeny, která obsahují bílkovinu, tuk
a sacharidy v různém poměru. Sloni se živí hlavně
trávou. Vejce a tuky nejedí. . .
Bylo objeveno mnoho tzv. rizikových faktorů,
které jsou častěji pozorovány u lidí nemocných
sklerózou. Žádný z těchto dosud poznaných rizikových faktorů není příčinou aterosklerózy. Větší
počet těchto faktorů jsou jenom symptomy nemoci a ne její příčina. Ateroskleróza se může vyskytovat v každém věku. Setkáváme se s ní už u plodů,
u dětí v každém věku. přičemž se nemusí vyskytovat u nejstarších lidí.
Před 25 lety jsem napsal: „Aby člověk mohl vůbec onemocnět aterosklerózou must být natolik
špatně živen, aby sacharidy byly hlavním zdrojem
energie pro buňky tepen a z druhé strany natolik
dobře, aby sacharidy byly přeměňovány v pentózovém cyklu.“
Všechny jiné faktory, které urychlují nebo zpomalují rozvoj aterosklerózy působí cestou zvyšování nebo snižování množství glukózy přeměňované
v pentózovém cyklu v buňkách tepen. Prakticky
jenom tímto způsobem působí všechny rizikové faktory.
Bezprostřední příčinou aterosklerózy jsou sacharidy a zvláště fruktóza čili cukr z medu, ovoce a
76
cukr vyráběný v cukrovarech.
K výrobě cholesterolu je nepostradatelný mechanismus. Je jím NADPH (redukovaný nikotinamidadenindinukleotidfosfát). Bez tohoto enzymu (mechanismu) není možná syntéza cholesterolu v buňkách tepen.
Tento mechanismus vzniká v organizmu během
3 různých reakci. Ale v množství a v místě významném pro vznik aterosklerózy vzniká výlučně
z glukózy přeměňované v pentózovém cyklu. Závěr je jednoduchý: bez glukózy v potravě, bez jejího spalování (přeměně) v pentózovém cyklu vznik
cholesterolu není možný a tím není možný ani vývoj aterosklerózy.
Nedostatek sacharidů v dietě vede k lomu, že je
organizmus nemůže dodat do buněk tepen, protože
nemůže dodávat něco, co nemá. Při malém množství sacharidů skleróza vzniknout nemůže. Při velmi vysokém množství sacharidů v potravě skleróza
také nevzniká, protože sacharidy musí být spalovány jako uhlí v kamnech. Mohou být přeměňovány
v buňkách tepen jen tehdy, když je výživa kaloricky bohatá, když je ve výživě málo bílkoviny nebo
bílkovina je horší kvality (afričtí sloni v době sucha
nebo lidi nemocní obezitou „chudých“), při nedostatku určitých vitamínů a minerálních látek potřebných ke spalování sacharidů nebo při nadbytku jiných vitamínů a minerálních látek potřebných
k přeměně glukózy v pentózovém cyklu, při užívaní léků nebo hormonů, které mají vliv na zvýšení
množství glukózy přeměňované v buňkách tepen
v pentózovém cyklu.
Co dělat, aby nebyla ateroskleróza? Totéž, co je
třeba dělat v technice, aby nevznikal koks. Bez uhlí
není koks, bez sacharidů není cholesterol. V technice, místo energie z uhlí, musíme užívat energii
elektrickou (z elektráren atomových, vodních nebo větrných) ale i vodíku, tekutých paliv a ply-
Ateroskleróza
nu. V tomto případě nebudeme mít v technice
koks. Abychom určitě neonemocněli aterosklerózou
a aby bylo možné se z aterosklerózy vyléčit, musíme omezit konzumaci sacharidů na určitou bezpečnou hladinu a místo sacharidů dodávat organizmu
„elektrickou energii“ (vysoko energetické sloučeniny fosforu) a tuky. Pokud možno tuky nejlepší. Nejlepší tuky jsou volné mastné kyseliny maximálně
nasycené vodíkem a s dlouhými řetězci, které obsahují navíc všechny vitamíny, minerály a enzymy
potřebné ke spalování tuků. Všechny tyto složky
musí být konzumovány v optimálním množství a
poměrech. Tyto podmínky nemůže dodržet žádná
továrna. Ani továrna na margarín ani továrna vyrábějící různé výživy, vitamíny, minerální látky nebo dětskou výživu. Tyto podmínky splňují jenom
tuky obsažené ve vaječném žloutku, morku, misie,
smetaně, bůčku, slanině, tučném sýru nebo tučném
mase.
Přestože se tak obecně soudí, nemáme omezovat
cholesterol v potravě. Rostlinná potrava neobsahuje cholesterol, ale lidé, kteří se živí rostlinnými produkty mají aterosklerózu. Cholesterol je vyráběn
jejich organizmem. Podle skladby diety může organizmus člověka vytvořit během dne několikrát až
několik desítek krát více cholesterolu, než přijímá
v potravě, cholesterol obsažený v jídle tedy nemá
žádný význam při výskytu sklerózy. Množství cholesterolu přijímaného v potravě nemá žádný vliv
na hladinu cholesterolu v krvi. Z toho vyplývá, že
pokud při vyšetření krve zjišťujeme vysokou hladinu cholesterolu, znamená to, že organizmus vytváří
příliš mnoho cholesterolu. Když se tento cholesterol
vytváří v buňkách tepenné výstelky, vzniká ateroskleróza.
Vládne všeobecné přesvědčení, že příčinou aterosklerózy jsou tuky, zvláště nasycené a obsažené
hlavně ve žloutcích slepičích vajec a másle. Je to
mylné přesvědčení.
Hlavním hormonem urychlujícím vznik a vývoj
aterosklerózy je inzulín. Příčinou inzulínu je glukóza (sacharidy) přijímaná v potravě. Vývoj aterosklerózy urychluje růstový hormon hypofýzy, hormony kůry nadledvinek, hypofunkce štítné žlázy a
také mnoho léků všeobecně užívaných. Nelze určit,
zda např. 10 g sacharidů si vynutí na organizmu
vyrobení 1 jednotky inzulínu nebo zda je k tomu
třeba 8 nebo 15 g sacharidů. Každý člověk má jinou látkovou přeměnu a potřebuje jiné množství
glukózy k tomu, aby organizmus vyrobil 1 jednotku inzulínu.
Čím více sacharidů spotřebuje člověk, tím více
musí vyrobit inzulínu. Inzulín je u člověka jedním
z hlavních rakovinotvorných faktorů. Ale příčinou
inzulínu je cukr. Z toho vyplývá, že příčinou inzulínu a většiny zhoubných nádorů jsou sacharidy.
Z hlediska biochemie nejlepším výživným produk-
tem pro dítě je vejce a pro dospělého žloutek.
Žloutek obsahuje mnoho protisklerotických faktorů (cholin, jód, síru a ostatní), ale skoro u všech
vyšetření provedených u lidí zjišťujeme, že právě
žloutek nejvíce zvyšuje hladinu cholesterolu v krvi.
Jak je možné, že to, co je nejlepší, u většiny lidí
způsobuje největší škody? Lékaři a vědci to nedovedou pochopit.
U některých vyšetření tuky z vaječných žloutků
zvyšovaly hladiny cholesterolu v krvi u lidí až 4,5×
více než kterékoliv jiné tuky. Nelze se divit, že při
takových výsledcích byly vaječné žloutky prohlášeny za nejškodlivější pro člověka a proto: „1 vejce
na týden“, doporučují lékaři.
Já už 30 let jím 6 žloutků denně a nijak mi to
neublížilo. Naopak. Moji pacienti jedí několik let
5–12 žloutků denně a jsou zdraví. Není mi známo, že by někdo z desítek tisíc lidí v Polsku i jiných zemích, kteří se živí optimální výživou mnoho
let, onemocněl rakovinou. Je to samozřejmé. Buňky lidského těla je možno mnoho let pěstovat ve
vaječném žloutku, ale rakovinné buňky hynou ve
žloutku po několika hodinách. Buňky lidského těla
nepotřebují cukr k životu. Rakovinné buňky musí
mít cukr. Cukr je špatný a zbytečný, protože ve
vejci není obsažen ani ve žloutku ani v bílku.
Proč způsobuje vaječný žloutek největší vzestup
hladiny cholesterolu u člověka? Právě proto, že je
nejlepší. Po konzumaci stejného množství žloutků
(na 1 kg hmotnosti těla) vzestup hladiny cholesterolu může být větší nebo menší, k vzestupu cholesterolu vůbec nemusí dojít, naopak hladina cholesterolu se může rychle a výrazně snížit. Nejlepší
tuky (ze žloutku) nejvíce omezují množství sacharidů přeměňovaných na tuky a cholesterol i nejvíce zvyšují množství sacharidů přeměňovaných na
tuky a cholesterol. Žloutky mohou nejvíce zvyšovat množství sacharidů přeměňovaných na tuky a
cholesterol jen tehdy, když člověk tyto sacharidy
konzumuje. Pokud jich sní málo, organizmus nemá
co přeměňovat na tuky a cholesterol, ateroskleróza
nemůže tedy vzniknout. Pokud už se objevila, musí
ustupovat.
Napoleon se zeptal během inspekce jedné tvrze
velitele, proč nebyl uvítán dělovou salvou. Velitel
odpověděl, že z několika důvodů. „Za prvé nemáme
děla“ – řekl. Nato Napoleon odvětil: „Ostatní důvody už nemusíte vyjmenovávat. Ten první úplně
stačí.“
Všechny rizikové faktory, které mají vliv na
vznik aterosklerózy, to jsou ty ostatní důvody,
o kterých Napoleon už nechtěl slyšet. Stačil mu
ten první důvod. Žádný z ostatních rizikových faktorů nemá podstatný vliv na vývoj aterosklerózy,
když dieta neobsahuje potřebné množství sacharidů nutných k jejímu vzniku – neboli když nejsou
77
Ateroskleróza
děla.
Aby naše tkáně a orgány nemusely bojovat mezi
sebou i s celým organizmem a organizmus s nimi (Buergerova nemoc, Bechtěrevova nemoc, cukrovka I. typu, progresivní polyartritida, lupenka,
astma a jiné alergické nemoci i ateroskleróza),
nepřisunujme jim děla. Dodávejme jim traktory.
Nechceme-li být nemocni rakovinou čili Francouzskou revolucí nebo revolucí bolševickou, nedodávejme našim buňkám a tkáním děla – sacharidy.
Medicína neumí zamezit vzniku aterosklerózy, neumí ji ani etiologicky léčit. Snaží se jen „léčit“ hladinu cholesterolu v krvi, důsledkem toho jsou vždy
značné škody pro nemocného.
Není třeba léčit cholesterol nebo triacylglyceroly.
Aterosklerózu je třeba léčit etiologicky. Nejchudší lidé v nejubožejších zemích mají nízkou hladinu
cholesterolu a triacylglycerolů v krvi. Nemají aterosklerózu, ale jejich průměrný věk nepřekračuje
35 let života. Všechny diety doporučující kalorické
omezování jsou špatné. Přesto všechny diety doporučované dosud k prevenci a léčbě obezity a aterosklerózy obsahují větší či menši omezování příjmu
kalorií, s výjimkou optimální výživy.
Napsal jsem, že příčinou aterosklerózy jsou sacharidy konzumované ve „středním“ množství.
Předpokládejme, že člověk konzumuje 400 g sacharidů na den. Z tohoto množství může např. spálit
200 g a 200 g přeměnit na tuky a cholesterol. Kolik sacharidů spálí a kolik jich přemění, záleží na
množství souběžně konzumovaných tuků, na jejich
biologické a kalorické hodnotě.
Při stejném množství tuku jsou tuky s největší
biologickou hodnotou tak dobrým zdrojem energie,
že organizmus nemusí spalovat glukózu ve větším
množství, a proto může ji přeměňovat na tuky a
cholesterol. Když to provádí v buňkách tepenné
výstelky vzniká ateroskleróza. Ne z tuku. Vždy ze
sacharidů. Z celkového množství sacharidů může
např. spálit 50 g a až 350 g přeměnit na tuk a cholesterol. Kojenec, který je živen mateřským mlékem, na 100 g maltózy (mléčného cukru) až 90 g
přeměňuje na nik a cholesterol, ale hlavně na tuk.
U kojených dětí nemůže vzniknout ateroskleróza.
Ani v Polsku. Ale u kojenců živených kravským
mlékem ateroskleróza vzniknout musí. Proč nemůže vzniknout ateroskleróza u kojených dětí? Protože tuky jsou prakticky jediným zdrojem energie
u dětí.
V USA dostává organizmus kojence v mateřském
mléce 5,7 % energie v bílkovině, 90,6 % v tuku a
jenom 3,7 % v sacharidech. V nejlepším mléce, t.j.
nejtučnějším, množství energie z bílkoviny představuje 2,9 %, z tuků 95,1 % a ze sacharidů pouze 2 %. V nejméně hodnotném mléce (např. Pákistán, Indie) množství energie z bílkovin představuje 13,9 %, z tuku 79 % a ze sacharidů 7,1 %.
78
Nejhorší způsob výživy byl v USA v létech 19491955. Ateroskleróza, infarkty myocardu, krvácení
do mozku, hypertenze, cukrovka a obezita se vyskytovaly daleko častěji a průměrná délka života
byla rovněž kratší. U padlých amerických vojáků
v Koreji byla ateroskleróza všeobecným jevem, přičemž u více než 30 % z nich bylo zúžení průsvitu
věnčitých tepen větší než 50 %. U britských vojáků,
kteří umírali v Koreji, byla četnost případů aterosklerózy ještě větší. Ale u padlých vojáků, kteří byli
v dětství kojeni mateřským mlékem rok a déle, se
ateroskleróza vůbec nevyskytovala.
Je možné, aby mateřské mléko podávané dítěti
1 rok a více mohlo uchránit před vznikem aterosklerózy v dospělosti? Bezprostředně ne, ale zprostředkovaně ano. Když je dítě krmeno mateřským
mlékem dostatečně dlouho (ve starém Egyptu více
než 3 roky) jeho organizmus se metabolicky přizpůsobuje skladbě mateřského mléka.
Jedním z důležitých faktorů ovlivňujících vznik
aterosklerózy je nízká mechanická odolnost endotelu – buněk vystýlajících vnitřní povrch tepen. Ta
je příčinou jejich častého mechanického poškození. K opravě těchto poškození putují k poškozenému místu buňky hladkých svalů ze střední vrstvy. Mezotel je podstatně lépe zásoben stavebním
materiálem, kyslíkem a energií než endotel. V novém prostředí se buňky hladkých svalů setkávají
s nedostatkem kyslíku a energie. Musí si s tím ale
nějak poradit. Při špatné výživě nejslaběji prokrvené tkáně dostávají nejhorší „palivo“ – glukózu.
Ke spalování nejhoršího paliva – glukózy – je třeba
daleko více kyslíku. Ale kyslík chybí. Takové buňky
si pomáhají tím způsobem, že přeměňují sacharidy na tuky. čímž získávají větší množství kyslíku.
Dále tyto tuky přeměňují na cholesterol a získávají tak větší množství vodíku. Tento vodík spalovaný s kyslíkem dodává potřebnou energii k „opravě“ poškozeného endotelu. V těchto buňkách se ale
hromadí cholesterol jako odpad. Tak vzniká ateroskleróza.
Příčinou nízké odolnosti buněk endotelu tepen je
určitá nesprávná výživa. V chlebu, zelenině, bramborách, v jablkách i jiných potravinách rostlinného
původu nejsou hodnotné „náhradní díly“ pro orgány a tkáně člověka. Při špatné výživě dostávají
nejhorší „náhradní díly“ a nejhorší zdroje energie
tkáně, zásadně nejhůř vyživované. K takovým tkáním patří endotel tepen. Snadno lze zabít králíka,
ale obtížněji kočku. Pokud se člověk živí stejně jako králík, ať neočekává, že bude zdráv, odolný vůči
úrazům a pohmožděninám. Před léty nejhůře živení lidé v Polsku měli značně oslabenou mechanickou odolnost tkání, nesměli hrát fotbal nebo volejbal. Mohli hrát jenom karty. Všeobecně trpěli degenerativním onemocněním kloubů a páteře i otylostí. Aterosklerózu měli o 10 let dříve než ostat-
Ateroskleróza
ní muži. Ateroskleróza u nich postupovala zvláště rychle a týkala se hlavně věnech tepen a tepen
mozkových. 90 % z nich reagovalo na stres žravostí.
Ztráty v důsledku takové výživy vojenských pilotů,
protože o nich je řeč, byly ohromné. Mnoho leteckých katastrof, mnoho mrtvých pilotů i rozbitých
letadel. To je následek nevhodné výživy.
Současná medicína uvádí jako důležité rizikové
faktory v rozvoji aterosklerózy otylost cukrovku,
hypertenzi, primární hyperlipidemii, kouření, nedostatek minerálních látek ve výživě, zvláště hořčíku, nadbytek vitamínu D a vápníku. První 4 faktory určitě nejsou příčinou aterosklerózy, ale jsou
způsobeny určitou společnou vyšší příčinou. Blesk
při bouřce není přece příčinou deště, kouření tabáku působí na různé lidi různě. Podle množství vykouřených cigaret během dne a skladby diety kouření může ale nemusí urychlit vývoj aterosklerózy
anebo může působit přímo protiskleroticky. To neznamená, že bychom měli kouřit. Ale je třeba znát
celou pravdu na toto téma, abychom mohli někomu
radit. Cigarety v dávce, která ochromuje sympatický systém (denně 40 cigaret a více), podstatně
urychlují rozvoj aterosklerózy v tepnách věnčitých
a mozkových. Cigarety v dávce, která povzbuzuje
sympatický systém (10-15 cigaret denně) teoreticky působí protiskleroticky. Pacienti trpící nemocemi zahrnovanými do skupiny nemocí protisklerotických mají také převahu sympatického systému. Cigarety v malých dávkách tuto převahu zvětšují, zintenzivňují projevy nemoci, ale neurychlují
aterosklerózu, zvláště aterosklerózu koronárních a
mozkových tepen.
Přetěžování končetin nejčastěji urychluje rozvoj
aterosklerózy dolních končetin. Více než 90 % nemocných aterosklerózou dolních končetin dlouhodobě přetěžovalo své nohy, K dnešnímu dni jsem
z aterosklerózy dolních končetin vyléčil několik tisíc mužů a žen. Z aterosklerózy horních končetin
také. Ústup příznaků nemoci nebo značná úleva se
projevila u všech nemocných, které jsem léčil. Dosud neexistovala léčebná metoda na aterosklerózu
dolních končetin, která by způsobovala u všech tak
výrazné zlepšení v tak krátké době. A to bez jakékoli škody pro organizmus. Takové výsledky mohou být jenom při léčbě odstraňující příčinu nemoci. Optimální výživa je takovou léčbou. Selektivní
proudy významně urychlují ústup příznaků nemoci.
Selektivní proudy rychle rozšiřují tepny: již po
2-3 procedurách jsou nohy teplejší. Optimální výživa dodává výrazně lepši palivo pro tepny a svaly.
Ke spalování lepšího paliva je třeba méně kyslíku.
Snížení poptávky na kyslík, zlepšení jakosti „paliv“, zlepšeni zásobování „náhradními díly“, rozší-
ření tepen v průměru o 200 % způsobuje tak rychlý ústup příznaků nemoci, jakého jsem dosahoval
v „Arkádii“. Po zavedení optimální výživy následuje vyléčení nejen z aterosklerózy. Současně ustupují
i jiné nemoci.
Podle soudobé medicíny dosahování podobných
výsledků není možné. Nuže – je třeba to ověřit.
Jedna z největších autorit ve vědě před 100 lety
řekla, že stroje těžší než vzduch nikdy nebudou moci létat. Brzy se ukázalo, že mohou. Nyní se může
ukázat, že lidé vůbec nemusí být nemocní a pokud
jsou, mohou se vyléčit etiologicky. Bezbolestně a
levně.
Nejčastějšími komplikacemi aterosklerózy jsou
trombózy a mozková krvácení způsobující parézy
až ochrnutí poloviny těla (pravé nebo levé), srdeční
infarkty z trombózy nebo ucpání věnčitých tepen,
neprůchodnost břišní aorty, stehenních a podkolenních tepen způsobujících spontánní bolesti dolních
končetin, bolesti při chůzi, vředy na prstech, chodidlech, bércích, suchou nebo vlhkou gangrénu prstů,
chodidel a bérců. Může se vyskytnout nedostatečná funkce ledvin způsobená aterosklerózou, gangréna střevních kliček způsobena trombózou nebo
jiným uzávěrem.
U pokročilé aterosklerózy se tvoří na cévních stěnách tzv. ateromatózní pláty, které se mohou odtrhnout a unášené krevním proudem mohou ucpat
menší tepnu v mozku, srdci, končetinách nebo
jiných orgánech. V místě odtržení plátu vzniká
trombus, který může způsobit neprůchodnost tepny. Takto způsobené komplikace aterosklerózy bývají akutní s intenzivními příznaky (kruté bolesti)
často s dramatickými konci. Nebe předvídat kdy
a ve kterém orgánu se objeví náhlé zúžení tepny
nebo její uzávěr.
A jak tyto záležitosti vypadají po zavedení optimální výživy? Léčil jsem několik tisíc lidí s pokročilou aterosklerózou mozkových tepen (po CMP),
věnčitých tepen (po infarktu), tepen dolních končetin (amputace, cévní operace, sympatektomie).
Optimální výživa chrání před trombózou, ale nemůže ihned vyléčit aterosklerózu. K tomu je třeba
dostatek času. Setkal jsem se s 11 případy akutní neprůchodnosti tepny v prvních týdnech optimální výživy z toho 4 byly mozkové a 7 v dolních končetinách. Žádný případ neskončil tragicky.
Je to pochopitelné, protože při optimální výživě
má organizmus k dispozici nejlepší zdroje energie
s nejlepším palivem, které může směrovat do tkáně
ohrožené nedokrvením. Při této výživě má organizmus ohromné regenerační možnosti a rychle dokáže opravit poškozenou tkáň, zprůchodnit ucpanou
tepnu, odstranit následky nedokrvení.
79
Nemoci zažívacího traktu
Z více než 1650 nemocných s různými nemocemi
kteří se léčili v Akademii zdraví „Arkádie“ v letech 1978-1990, o něco více než 43 % si stěžovalo
na potíže se zažívacím traktem. Byli to nemocní
s vředovou nemocí žaludku a dvanácterníku nebo
žlučovými kameny, chronickým zánětem žlučníku a
žlučových cest, zánětlivými stavy střev, ulcerosní
kolitídou, cirhózou jater a jinými nemocemi. Nemocní přijížděli v pondělí. Od prvního dne byla
zavedena typická optimální výživa podle 14denního jídelního lístku.
Při společném stravování nelze nikdy tak dobře
jíst jako doma. Různé nemoci vyžadují různorodou
výživu. Dávky některých potravin je nutno zvýšil
v dietě u nemocných s roztroušenou sklerózou, jiných u nemocných s progresivní polyartritidou a
ještě jiných u nemocných, u kterých jsou poruchy
v různých tkáních nebo orgánech.
Změny v dosavadním způsobu výživy byly po
zavedení optimální výživy výraznější u pacientů
s nemocemi, kterým říkáme „pastvištní“ a menši
u pacientů s nemocemi, které jsme nazvali „korýtkové“. Ale v obou skupinách se jednalo o značnou
změnu.
Každá velká změna ve výživě způsobuje poruchy
v činnosti zažívacího traktu. Tylo poruchy se řidčeji vyskytují první den vánočních svátků, ale častěji
první den velikonočních svátků neboť lento svátek
následuje po delším půstu. Lidé nyní už nedodržují půst, tak přísně jako kdysi, proto i nemocných
„z přejedení“ bývá ve svátky, které následují po
půstu, méně.
U více než 1650 nemocných léčených v „Arkádii“, kteří se náhle začali živit optimální dietou,
se první den vyskytly nevelké poruchy zažívacího
traktu jenom u 37 osob. U šesti se udržovaly ještě
další den, ale třetí den už nebyly žádné poruchy
zažívacího traktu. Po přechodu na optimální výživu nejčastěji ustupují nemoci a potíže zažívacího
traktu proto, že zažívací trakt je soustavou orgánů, které hlavně mohou těžit z dobrodiní optimální
výživy.
Poruchy zažívacího traktu přetrvávaly u jedné
nemocné po celou dobu pobytu, byly něco menší než ty, se kterými přijela, ale byly. Řekl jsem
jí, že příčinou musí být paraziti nebo jiné organické změny a po návratu domů bude nutno upřesnit
příčinu potíží. Oznámila mi, že byly u ní nalezeny polypy ve střevě, které byly odstraněny pomocí
operace, a tím došlo k vyléčení. U jiné nemocné se
vyskytly silné bolesti břicha. Byla to lékařka – stomatoložka. Tyto bolesti se u ni během 20 let často
opakovaly, navštívila za tu dobu mnoho klinik a
mnoho profesorů. K žádné úlevě nedošlo. V případě záchvatu bolesti ji byly aplikovány typické léky –
80
spasmolytika a analgetika, které nikdy nepomáhaly. Nepomohly ani po jejich aplikaci v „Arkádii“.
Po delší rozmluvě a podrobné analýze příznaků se
ukázalo, že trpí břišní migrénou. Nemoc byla rychle vyléčena selektivními proudy S, dráždícími sympatický systém a k návratu nemocí nedošlo. Proč
nebyla tato nemoc diagnostikována před 20 lety?
Většina nemocných přebývajících v „Arkádii“
byla mnohokrát léčena v různých nemocnicích a
na klinikách. Měli s sebou chorobopisy. Diagnózy
byly stanoveny. Ale velmi často netrpěli těmi nemocemi, které u nich byly diagnostikovány a na
které byli neúčinně léčeni. Buergerova nemoc byla
zaměňována s roztroušenou mozkovou sklerózou a
naopak, i nejčastěji byla zaměňována amyotrofická
laterální skleróza s roztroušenou sklerózou.
Takových i jiných omylů bylo hodně. Někdo nedávno řekl, že dosud nejlepším diagnostickým přístrojem je lékařův mozek, který dokáže myslet.
Nejrychleji se uzdravovali nemocní s vředovou
chorobou. Překyselení žaludku a bolesti mizely po
1-2 dnech a už se nikdy neopakovaly. Nedávno bylo
prokázáno, že žaludeční vředy se mohou hojit velmi
rychle, po několika hodinách nebo několika desítkách hodin, dieta bez sacharidů znemožňuje během
několika hodin jejich spalování v žaludku v pentózovém cyklu, znemožňuje tedy nadměrné vytváření
oxidu uhličitého, tím i nadměrné vytváření kyseliny uhličité a následkem toho i nadměrnou tvorbu
kyseliny solné.
Selektivní proudy působí velmi rychle. Efekty
jsou patrné již po 2–3 procedurách. U vředové nemoci se vyskytuje místní převaha parasympatiku
v žaludku. Aplikujeme proudy S, dráždící sympatikus. Z vředové nemoci žaludku je možno se vyléčit,
když zvýšíme obsah kvalitnějšího tuku v potravě,
což posune nemocného blíže ke „stolu“ a tam už
člověk nebývá nemocný.
Při výživě pacientů s vředovou nemocí se již dávno používalo dietu bohatou na tuky. Byla to tzv.
Sippyho dieta. Základem byla konzumace do 0,5 l
30% smetany během 24 hod. Takové množství smetany představuje až 150 g nejhodnotnějšího tuku.
Bez ohledu na to, co nemocný ještě navíc sní, je tuk
základním zdrojem energie. Pak se už na vředovou
nemoc nestoná.
V Polsku před léty byla Sippyho dieta používána. V polské odborné literatuře se ukázaly 2 vědecké práce na toto téma. V první práci autoři poukazovali na řidší výskyt aterosklerózy u pacientů,
u kterých vředová nemoc byla mnoho let léčena
touto dietou (smetanou) a v druhé práci pozorovali autoři ústup sklerotických změn u pacientů
s mnohaletou léčbou Sippyho dietou. Tato dieta
není dietou optimální, ale velmi se jí přibližuje, a
to natolik, že chrání před aterosklerózou a způsobuje její ústup. Optimální výživa způsobuje totéž,
ale mnohem rychleji. Optimální výživou se neléčí
žádná nemoc, ale odstraněním příčiny se člověk nemocný mění ve zdravého člověka. Je možné vyléče-
ní i těžké venostatické cirhózy jater. U několika nemocných z „Arkádie“ byla předem diagnostikována
cirhóza venostatická, žlučová, alkoholická. Všichni
dietu dobře snášeli a jaterní potíže ustoupily.
Obezita
Běžné chápání obezity a názory na ni jsou nesprávné a jako takové budou tak dlouho mezi lidmi rozšířené, pokud budou existovat lidé s nadváhou a
otylí. Žádný člověk nechce být otylý, ale musí jím
být, protože neví, jak má postupovat, aby byl štíhlý. Otylost je největším neštěstím pro člověka. Otylý člověk musí být nemocný a činnost jeho mysli je
patologická. Oproti vžitým názorům obezita jako
taková není příčinou žádné nemoci. Obezita a určité nemoci mají jednu společnou příčinu vyšší. Není
pravda, že člověk příliš mnoho jí, a proto je tlustý.
Každý jí tolik, kolik potřebuje. To, že obézní člověk
jí více, než potřebuje, má také svou vyšší příčinu.
Tou příčinou je určitý poměr mezi bílkovinou, tukem a sacharidy v dietě.
Otylost „chudých“ – je typ otylosti, který se
vyskytuje nejčastěji, zvláště u nemajetných lidí.
Hlavní příčinou této obezity je nápadně nízký obsah bílkoviny v dietě v poměru k sacharidům. Z celozrnného chleba nelze ztloustnout. Ale už z chleba
z mouky „očištěné“ od hodnotnějších komponentů se tloustne. Když k potravě založené na obilí
a bramborách přidáme ještě potraviny obsahující
jenom sacharidy, takové jako cukr, škrob, ovocné
šťávy, džemy, datle, fíky nebo jablka, pak na 1 g
bílkoviny bude připadat podstatně více sacharidů,
než obsahuje tráva nebo jiné potraviny rostlinného
původu, jako je zelenina, hrách nebo fazole.
Ke spalování cukru (sacharidů) organizmus potřebuje hodně bílkoviny, hodně určitých vitamínů
a minerálů. Tyto složky se nevyskytují v cukru,
medu, škrobu nebo kokakole. V těchto produktech
není bílkovina. Bez bílkoviny nemůže být spalován
cukr. V obilných zrnech je jenom takové množství bílkovin, vitamínů a minerálů, které stačí ke
spalování sacharidů obsažených v tom obilí. Prakticky veškerý tuk nahromaděný v těle otylého pochází ze sacharidů. Tito lidé převážně trpí degenerativním onemocněním kloubů, křečovými žilami,
aterosklerózou (přestože nejedí tuky), pajizevkami, žlučníkovými kameny, hypertenzí, nemocemi
věnčitých tepen, nedostatečností krevního oběhu
a mnoha jinými nemocemi. Charakteristickým rysem chování těchto lidí je typická reakce na stres:
po rozčilení jedí stejně jako předtím, to znamená,
že u nich stres nemá vliv na množství nebo kvalitu
jídla. Objevují se u nich poruchy v tvorbě mnoha
enzymů a hormonů. Produkují příliš mnoho růsto-
vého hormonu v hypofýze nebo hormonů nadledvinek. Je-li organizmus v období růstu, vzniká následkem toho nadměrný růst, rychlejší dospívání,
patologická stavba těla (např. dlouhé nohy a ruce) i stálý mazotok spojený se sníženou odolností
na stafylokoky, což je příčinou akné, tak často se
vyskytujícího u naší mládeže.
Před cukrem (sacharidy) se organizmus brání
různými způsoby. Přeměňuje sacharidy na tuk a
ten ukládá. Spálit tento tuk nemůže, protože není
ke spalování tuku přizpůsoben. Přeměňuje sacharidy na cholesterol, poněvadž tímto způsobem vyrábí
kyslík, který chybí zvláště ve tkáních nejhůř prokrvených, nejhůř zásobovaných energií a kyslíkem.
Nyní by pozorného čtenáře mělo napadnout: je-li
cholesterol vyráběn ze sacharidů v těch mých tkáních, ve kterých chybí kyslík, je-li v mých tepnách
vyráběn cholesterol, protože v nich chybí kyslík,
mohl bych se živit natolik dobře, aby kyslík v mých
tepnách nechyběl a cholesterol v nich nebyl vytvářen. Neměl bych aterosklerózu a možná bych se
mohl vyléčit i z aterosklerózy.
Zdravá stěna aorty a stěny věnčitých tepen neobsahují hořčík, to znamená, že v buňkách těchto
tepen se sacharidy určitě nespalují, ani nejsou přeměňovány na tuky nebo cholesterol. Ve zdravých
tepnách člověka je hladina cholesterolu v buňkách
nulová. Tak by to mělo být.
Není pravda, že cholesterol z pokrmu nebo vyskytující se v krvi, se u člověka ukládá v buňkách
stěn tepen. Cholesterol vpravovaný do organizmu
různým způsobem a značený radioizotopy, nikdy
nebyl nalezen v buňkách tepen člověka.
Bylo ale prokázáno, že označená glukóza podávaná samostatně nebo ještě lépe s inzulínem, byla
nalezena v buňkách tepen po hodině podání, ne
však jako glukóza, ale jako cholesterol (!) vyrobený z glukózy.
Dalším způsobem, kterým se organizmus brání
proti konzumaci sacharidů, je cukrovka 1. typu.
Nikdo nikdy nebyl, ani nebude, nemocen na „tukovku“. Na cukrovku jenom v Polsku je nemocných
1 milión lidí. Příroda je vždy logická. Nikdy neporušuje vlastní zákony. Žádný řidič nevyleje benzin
a nenahradí jej uhlím s vodou. Nikdy náš organizmus nevyloučí tuk a neponechá si cukr (sacharidy). Čím více sacharidů zkonzumuje, tím více inzulínu jeho slinivka vytváří. Organizmus se brání
81
Obezita
před sacharidy, jak umí. Vytvoří protilátky proti
buňkám slinivky produkující inzulín a zničí je. Tak
je tomu u člověka v každém případě cukrovky I.
typu. Když je zničených 85-96 organizmus už zbytek těchto buněk neničí. Prakticky u každého člověka slinivka vytváří inzulín, ale u nemocných na
cukrovku jej vytváří velmi málo v poměru ke spotřebovaným sacharidům. V krvi se zvyšuje hladina
glukózy, ta je vylučována z organizmu močí, někdy
i ve velkém množství. Naše tkáně nechtějí glukózu.
Nechtějí ji, když cukrovku máme, ani když ji nemáme. Při normální hladině různého „paliva“ v krvi
zdravého člověka naše tkáně nejdříve využívají nejkvalitnější „palivo“ a naposled nejhorší. Nejraději
si všechny lidské tkáně vybírají ketolátky – 2-3×
rychleji než mastné kyseliny, potom volné mastné
kyseliny – 40× rychleji než glukózu.
Má-li dostatečné vědomosti a možnosti zjišťování hladiny glukózy v krvi, může se člověk nemocný cukrovkou I. typu léčit doma sám. U většiny nemocných by byla nutná krátká hospitalizace,
vzniknou-li nemocnice, které léčí příčinu nemoci.
Obézní trpící „otylostí chudých“ ztrácejí na váze
při zavedení optimální výživy asi 6 kg měsíčně, až
dosáhnou přiměřeně nízkou váhu. Když přestanou
hubnout, musí podle věku, druhu práce a tělesné
aktivity zvýšit obsah tuků v dietě na 4-6 g na 1 g
bílkoviny.
„Otylost bohatých“ – tento typ obezity se vyskytoval vzácněji mezi lidmi, ale její účinek na lidstvo byl nejhroznější. Způsobuje nejpatologičtější
a nejškodlivější činnost mysli člověka. A protože
se tato obezita týkala hlavně vládců, důsledky pro
národy byly vždy tragické.
V Pohádkách tisíce a jedné noci bylo o tomto typu otylosti napsáno: „Mudrci říkají, že ten, který
má tlusté tělo, má i hrubou duši, má daleko k rozumu a je mu blízká hloupost.“ Tento typ obezity se
vyskytoval mezi magnáty a polskou šlechtou v saských dobách.
Před několika tisíci lety sumerský písař bědoval
nad svým synem, který „se stal velkým, tlustým
a mocným“, a proto ho čeká úpadek. „Neobracel
jsi pozornost k tomu, co je hodno člověka“ – napsal. To byl také důvod úpadku sumerské civilizace, která nám dala více než kterákoli jiná civilizace. Lidé se správným úsudkem, čili autoři Bible,
dokázali dokonce neomylně předvídat tragické následky, které čekají každý národ, když se takový
typ obezity objeví u vládců. Napsali toto: „Určitě
zhloupla knížata sóánská, zhloupla rada moudrých
rádců faraóna. . . Ztoustli, lesknou se a jiné ve zlostech převyšují. . . Proto i nájemníci jeho . . . jsou
jako tučná telata, ale i oni. . . spolu utečou, nemají
šanci, neboř jejich hodiny jsou sečteny. . .“ A neomylné „proroctví“ autorů Bible týkající se Egypta:
„Zbloudí Egypt ve všem, co učiní, jako bloudí opi-
82
lí.“
Egypt bloudí ve všem, co učiní už více než 2300
let a musí bloudit i nadále. Náš národ ze stejných
důvodů bloudí už několik set let, jako bloudí opilý,
ve všem, co učiní.
Soudí se, že velkou roli v obezitě hrají genetické
faktory. Že se vyskytují tzv. primární hyperlipidemie, které jsou podmíněny geneticky. Hlavním faktorem, který je dědičný, je kuchyně, způsob stravování, specifická látková přeměna přizpůsobená
vlastní dietě. Kuchyně nebo jistý způsob výživy se
dědí hlavně prostřednictvím žen zhotovujících jídlo
v rodině, podle vzoru, který si přinesly z vlastního
domu.
Neexistují 2 lidé na světě, kteří by se živili stejně. Podobný, až velmi podobný způsob výživy, byl
používán u mužů – bojovníků ve starověké Spartě.
Bojovníci se živili stejnou stravou. Každý člen rodiny se živí jinak. Každý voják jí jinak. Při společném stravování, a také v rodině, jsou určité potraviny každému přidělovány, např. řízek, párek, vejce. Menší člověk jí tyto potraviny s menším množstvím jiných, nepřidělovaných potravin. Jeden si
nedává cukr do kávy nebo čaje, jiný si dá 1 lžičku
cukru a další třeba 4 lžičky. Větší a těžší sní stejné
množství přídělů, ale sní i větší množství ostatních
potravin. Jeden sní ke snídani krajíček chleba, jiný
sní takových krajíčků 6.
Jedí skoro stejně, ale poměry mezi bílkovinou,
tukem a sacharidy v jejich dietě se budou značně
lišit. A jiné poměry mají také na člověka jiné účinky. Dokonce jsou-li tyto poměry u dvou lidí téměř
stejné, ostatní činitelé prostředí mají značný vliv
na to, zda organizmus přemění na tuk větší nebo
menší množství požitých sacharidů. Když pracujeme v chladném prostředí, musí organizmus spálit
více sacharidů, v teplém prostředí jich spaluje méně a větší množství přeměňuje na tuk. Když je ve
vodě, kterou pijeme, příliš málo minerálů potřebných ke spalování cukru (měkká voda), musí mnohem více sacharidů přeměnit na tuk a cholesterol,
protože při těchto přeměnách je spotřeba minerálů
menší. Když běháme, musí spálit více sacharidů,
když sedíme před televizorem, více jich přeměňuje
na tuk a cholesterol. Pojedeme-li na dovolenou do
vysokých hor, bude muset vyrábět z glukózy více
kyslíku a také více cholesterolu.
Před více než deseti lety jsem v jednom ze sanatorií našel 14,5 % žen, které reagovaly na stres žravostí a pouze 3,8 % mužů. Všichni muži byli obézní, rovněž všechny ženy. Muži byli převážně ředitelé různých podniků a předsedové družstev, ženy
pracovaly jako prodavačky v obchodech s masem
a uzeninami nebo v bufetech. V jedné z profesionálních skupin, u nichž příprava na povolání stojí
společnost sto až tisíc krát více než v jiných profesích, množství pacientů obézních a s nadváhou
Obezita
překračovalo 80 %, na stres 90 % z nich reagovalo
žravostí, aterosklerózou onemocněli o 10 let dříve
než jiní muži, byli posíláni na „odtučňovací kúry“
do hor, kde při intenzivní tělesné námaze a kaloricky omezené dietě přibírali na váze během tří týdnů
více než 3 kg. V této profesní skupině tomu tak bylo už před 27 lety.
Lidé, kteří na stres reagují žravostí a pod vlivem
stresu tloustnou, po přechodu na optimální dietu
ztrácejí na váze různým tempem. Většině z nich
enzym uvolňující mastné kyseliny ze „zásob“ buď
chybí nebo se vyskytuje v nedostatečném množství.
V většiny probíhá snížení váhy stejně jako u jiných obézních, u ostatních pomaleji. Existuje také
velká skupina lidí, ve které se vyskytuje obezita
menší a méně často. Tito lidé při stresu přestávají
jíst a hubnou. Když se období stresu prodlužuje,
jedí méně než dříve, vybírají si jiné potraviny, obvykle horší, po nějaké době jedí jako v období stresu a brzy onemocní neurastenií. Lidé, kteří na stres
reagují tím, že se zdrží jídla, po přechodu na optimální výživu ztrácejí na váze měsíčně v průměru
6 kg.
Je mnoho metod a způsobů jak zhubnout, ale
obézních je stále více. Co říká věda o těchto metodách?
1. Každé omezení množství jídla výrazně urychluje stárnutí organizmu a zvláště tepen.
2. U nemocných léčených dietou obsahující 1200–
1500 kcal, se při fyzické zátěži často objevovalo chylózní sérum – množství tuku se po léčbě
obezity ještě zvyšovalo.
3. Nízkokalorické diety nejsou při léčbě obezity
účinné.
4. Léčení obezity hladovkou je úplně neúčinné.
Výsledek je vzdálený – úplné fiasko.
5. Diety s nízkým obsahem tuků způsobují zvýšení hladiny lipidů, depresi a celkové oslabení.
6. Hladovky vyvolávají apatii, snižují mravní cítění, snižují intelektuální schopnosti a způsobují
asociální a egoistické postoje, po zanechání hladovky se otupění mysli zlepšuje.
7. Izotopovými vyšetřeními bylo prokázáno, že
hladovka, močopudné léky a léky ze štítné žlázy způsobují úbytek vody a tělní hmoty s minimálním úbytkem nebo bez úbytku tuku.
Oproti všeobecnému mínění není úbytek váhy
u obézních vůbec proporcionální ke kalorickému
omezení. Výpočty, kolik kalorií ztrácí člověk během pochodu, běhu nebo plavání, nejsou pravdivé.
Podle skladby diety se mechanická účinnost našich
organizmů různí. Jeden ztrácí při stejné námaze
1000 kcal, druhý jenom 500. Kalorie nemají stejnou
hodnotu. Kdyby tomu tak bylo, rakety do vesmíru
by byly vystřelovány pomocí uhelného prachu a ne
pomocí vodíku.
Již v r. 1954 angličtí autoři (Keswick a Pavan)
prokázali, že úbytek váhy je úměrný k nedostatku
kalorií v dietě, jen když poměr jejich hlavních výživných složek (bílkovina, tuk, sacharidy) je stejný.
Dodáváme-li stejné množství kalorií, rychlost úbytku na váze je nejvyšší při dietě bohaté na tuky.
Je možno proto spotřebovat více kalorií a hubnout nebo méně kalorií a přibírat. Titíž vědci dokázali, že obézní, kteří přibírali na váze při 2000 kcal
obyčejné smíšené diety, hubli, když nabídka kalorií
byla zvýšena na 2600 kcal při dietě bohaté na tuky.
Vědecký výzkum prokázal, že dieta bohatá na
tuky nemůže způsobovat otylost, nemoci srdce a
cév, způsobuje nízký tlak, nízkou hladinu cholesterolu bez výskytu onemocnění aterosklerózou a obezitou, značně vysokou tělesnou zdatnost nepatrně se zmenšující s věkem, znemožňuje onemocnění
cukrovkou, obezitou a nemocemi kloubů.
Obezita je velmi škodlivá pro samotné obézní,
ještě více však poškozuje národy a celé lidstvo.
V kapitalistických zemích, hlavně v USA, chtějí
přijímat do práce jen lidi hubené, protože s obézními jsou problémy. Častěji jsou nemocní a hůř pracují.
Joe Girard, autor několika knížek, který dokázal, že je nejlépe na světě schopen prodávat sám
sebe a díky tomu i auta, a před několika lety byl
nejlepším prodejcem aut na světě, píše, jak velkou překážkou v každé práci je obezita. V knize
„Jak účinně prodávat sám sebe“ napsal: „V Oral
Roberts University je závazná zásada, kterou musí každý student respektovat. . . Udržuj váhu nebo
padej. Toto pravidlo je přísné, ale správné. Žádný
ze studentů ORU nemůže vážit více, než by odpovídalo jeho výšce. Každému je nabídnuta možnost
zbavit se nadváhy, ale pokud této možnosti nevyužije, odchází ze školy.“
Dobrá škola, která připravuje odborníky pro vysoké funkce, si nemůže dovolit (v kapitalismu) učit
obézní, protože je ani nemůže dobře naučit, ani nebudou při své práci (vždy špatné) zvyšovat prestiž
školy, kterou ukončili.
Byl pozván, aby přednášel na této škole, protože
byl štíhlý. Psal: „Kdybych měl tuto příležitost před
lety bez ohledu na mé dosažené výsledky, pochybuji, že bych byl k přednášce pozván. Proč? Z důvodu
obalu, byl jsem tenkrát tlusťoch. A tlouštík nemá
šanci důstojně reprezentovat sám sebe.“ Není co
dodat, ale bylo by dobré se nad tím zamyslet Každý může dosáhnout nízké hmotnosti těla bez omezení množství potravy a bez pocitu hladu. Nyní lze
toho dosáhnout poměrně levně. Při této příležitosti
se každý může etiologicky vyléčit z mnoha nemocí,
kterými trpí. Může zvýšit své příjmy zlepšením své
výkonnosti i kvality práce. Může získat daleko více
83
Obezita
volného času (na myšlení), protože dosavadní práci
může vykonat v polovičním čase. Navíc ji provede
líp, přestane se „lopotit nadarmo“, jak praví Bible.
Pokud se sám nechce zapojit do řízení věcí veřejných na místní nebo na nejvyšší úrovni, nesmí
volit otylé. Jedině kdyby zhubli. A nejdůležitější
je, že se stane Člověkem. Svobodným Člověkem.
Člověk se ničeho nebojí, ale nikdy netluče hlavou
do zdi. Rozhoduje se pro takové úkoly, které mají
naději na uskutečnění. Nikoho nepoučuje, nepřemlouvá, pouze v případě, že o to bude požádán.
„Nedávej dobré rady zlým, protože jistě jen zlem
se ti odvděčí“ – píše se v Bibli.
Je nutno zavést ihned optimální výživu bez jakékoli přechodné doby. Podle stupně obezity, při
větší tlouštce a při současně se vyskytujících nemocech způsobených stejnou vyšší příčinou je nutné v prvním období konzumovat na 1 g bílkoviny
2-3 g tuku a do 0,5 g sacharidů. Kalorie není nutno
počítat. Počítat je třeba jen peníze na jídlo.
V Akademii zdraví „Arkádie“ byla optimální výživa zaváděna hned první den. Značná část pacientů měla různé potíže (i nemoci) zažívacího traktu.
Bolesti břicha po jídle se vyskytovaly velmi zřídka,
a to jen při prvních jídlech. Podle přidružených
nemocí je nutno odpovědně vybírat skladbu konzumované bílkoviny tak, aby se tyto bílkoviny co
nejvíce přibližovaly chemické skladbě nemocných
tkání našeho organizmu.
Nejlepší bílkoviny jsou ve vaječném žloutku. Obsahují všechny potřebné složky k obnovení a přestavbě všech tkání našeho organizmu.
U obézních se nejčastěji vyskytují degenerativní onemocnění kloubů, poškození plotének, chrupavek, fascií a vazů, „odvápnění“ kostí. Vyskytují se
ne proto, že jíme málo vápníku nebo fosforu (u degenerativních onemocnění se nevyskytují poruchy
v hladině a hospodaření vápníkem a fosforem), ale
protože jíme velmi málo kolagenu. Kosti jsou vystavěny z bílkoviny. Všechna odvápnění kostí jsou
sekundární záležitostí. U degenerativního onemocnění je nutno konzumovat více kolagenu: vepřové a telecí nožky, extrakty z kostí, vepřové hlavy,
chrupavky, vepřovou kůži. Typická optimální dieta obsahuje hodně kolagenu, ale u nemocí kloubů
dosahujeme lepších výsledků, když se příjem kolagenu zvýší. U nemocných chronickou progresivní
polyartritidou při optimální výživě jsem v „Arkádu“ dosahoval snížení SE (sedimentace erytrocytů)
u všech pacientů v průměru o 42 %. To znamená,
že měl-li pacient v prvním dnu SE 100/hod., za 12
dní měl procent jenom 58/hod.
V r. 1987 vyrobil bývalý ministr Brzostowski pro
mé pacienty v Dębici na zkoušku tlačenku značně
obohacenou kolagenem. Tuto tlačenku jsem pře-
84
depisoval denně nemocným s progresivní polyartritidou v jednom turnusu a SE poklesla u všech
průměrně o 59 %.
Nemusíme mít obavy, že při značném úbytku
váhy bude kůže vypadat stará, svraštělá a bude
„viset“ na břiše. Naopak. Pleť se stává krásnou a
kůže se sama „zmenšuje“. V lednu 1996 jsem se
v Poznani setkal s mými pacienty, mezi které přišel i jeden pacient „Arkádie“. V r. 1987 vážil 155
kg a byl těžce nemocen. V lednu 1996 vážil 75 kg,
byl štíhlý, měl výbornou pleť, byl zdravý, fyzicky a
rozumově zdatný, mrštný, pracoval, a to ve věku . . .
80 let.
Je-li váhový úbytek příliš pozvolný, což bývá
u otylých reagujících na stres žravostí, je nutno
prodloužit dobu mezi jídly. Snídaně v 7-8 hod.,
obědovečeře v 16-17 hod. Později event. jenom tekutiny – hlavně bez cukru. Když člověk ráno vstane bez pocitu hladu, znamená to, že během spánku
dává do pohybu vlastní tuky a že hubne.
Hodně obézních lidí trpí žlučovými kameny. Po
zavedení optimální výživy jsou lito nemocní bez
potíží, pokud jsou kameny ve žlučníku velké. Problémy se mohou objevit po 3-5 týdnech, kdy se rozpouštěním kameny zmenší natolik, že se mohou dostat do žlučovodů, mohou zneprůchodnit žlučovod,
zamezit odtoku žluče a způsobit záchvat bolesti.
Nestává se to často, ale stát se to může. Z mnoha
tisíc pacientů jsem se s tím setkal jenom u 9. U 8
z nich stačily spasmolytika a analgetika a jenom
u 1 byla nutná operace. Na tuto možnost je třeba
pamatovat, je třeba být na ni připraven a s operací
nespěchat. Podobně rychle se rozpouštějí ledvinové
kaménky. Nemocní začínají po 3-4 týdnech močit
písek a pak následuje vyléčení.
Při optimální výživě se žlučové nebo ledvinové
kameny vyskytovat nemohou, jen při špatné výživě člověka. K doplnění předcházející části je nutno vysvětlit problém primárních hyperlipidemií. Je
jich 5 hlavních. Údajně jsou podmíněny geneticky.
Podrobné výzkumy prokázaly, že všechny primární
hyperlipidemie se vyskytují výlučně u lidí, u kterých se v dietě vyskytují sacharidy v úzkém pásmu, v rozmezí 35-40 % v přepočtu na kalorickou
hodnotu. Žádné geny nedonutí člověka, aby snědl přesně tolik sacharidů a byl nemocen primární
hyperlipidemií. U primárních hyperlipidemií umírají muži ve velmi mladém věku hlavně z příčin
infarktu myocardu. Nepřežívají 45. rok života. Ale
předkové těchto lidí žili mnohem déle – od 62 do
81 let v mužské linii. Žili mnohem déle a nebyli
by žili, kdyby byla lato vada přenášena geneticky
v mužské linii. Optimální výživa léčí primární hyperlipidemie odstraněním příčiny nemoci.
Vředová nemoc
Nejdříve a nejčastěji používaným lékem u vředové choroby byl atropin, lék s parasympatolytickým
účinkem. Léky s podobným působením jsou používány i nadále. Bohužel každý lék působí krátkou
dobu a neví, že má působit jenom na žaludek. Působí vždy na celý organizmus, což organizmu není
vždy na prospěch.
Neexistují léky, působící na vegetativní systém,
které by působily jen tam, kde je třeba, jejichž působení by bylo rovnoměrné a neměnilo se rychle
podle koncentrace rychle se měnící.
Kdyby byly objeveny léky působící na vegetativní systém jen tam, kde je jejich účinek potřebný,
bylo by to vynikající. Ale takové léky nejsou, nebyly a nebudou.
Léky nejsou, ale způsob léčení existuje. Místní
převahu parasympatiku v žaludku je možno trvale
odstranil pomocí selektivních proudů S, tzn. takových, které dráždí sympatický systém. Selektivní proudy je možno dávkovat. Způsobí-li proudy
S příliš velký útlum převahy parasympatiku v žaludku, lze tuto převahu zvětšit tak, aby mezi oběma systémy zavládla rovnováha a kyseliny v žaludku by bylo tolik, kolik je třeba. K tomuto účelu se
používají proudy PS dráždící parasympatikus.
Optimální výživa je etiologickým léčením vředové nemoci. K vyléčení dochází rychle a trvale. Selektivní proudy pomáhají po dobu jednoho roku,
někdy i několika let. Tuto léčbu lze opakovat.
Degenerativní nemoci se vyskytují daleko dříve,
než příznaky koronárního onemocnění nebo aterosklerózy. Tyto příznaky předcházejí onemocnění
koronární nedostatečností u mužů o několik let a
u žen o deset a více let.
Příčinou nemoci je určitá nesprávná výživa. Pojivová tkáň se vyskytuje v každém orgánu a kolagen představuje jednu třetinu celkové bílkoviny
v organizmu.
Kosti nejsou stavěny pouze z vápníku nebo fosforu. Hlavní složkou kostí je bílkovina, příčinou nemoci jsou změny v bílkovinách. Tyto změny jsou
způsobeny tím, že v potravě chybí bílkoviny s podobným chemickým složením jako jsou bílkoviny
v kostech. Určitě nemůžeme „opravit“ poškozené
klouby chlebem, kokakolou, jablky, cukrem, medem, pudinkem nebo zeleninou. Jestli se jimi člověk živí, pak nekonzumuje ty potraviny, které in
měl – chrupavky, vazy a povázky. Nejí-li to, co by
měl, pak v organizmu nutně musí chybět složky
potřebné ke stavbě a „opravám“ kloubů, kostí i
ostatní pojivové tkáně. Chybí také kvalitní energie. Samotný stavební materiál nestačí ke stavbě
domu. I k jeho opravě je třeba energie.
Nejvíce lidí trpí degenerativním onemocněním
kloubů, které je nejčastější příčinou pracovní neschopnosti v Polsku. Jeho společenské náklady jsou
největší ve srovnání s ostatními nemocemi. U nemocných s pokročilým degenerativním onemocněním se v 90 % objevuje zvýšení krevního tlaku,
všeobecně se vyskytuje obezita, častými nemocemi jsou cukrovka II. typu, jaterní kameny, křečové
žíly, lupenka atd.
Příčinou všech těchto nemocí je nesprávná výživa. Lze se z této nemoci vyléčit? Samozřejmě.
Naštěstí chrupavky a kosti nemají nervy, proto nebolí. Bolestivé jsou periost, vazy, povázky a ostatní
součásti pojivové tkáně, a ty je možno „opravit“.
Často se stává, že rentgenové vyšetření ukazuje značné změny kloubů končetin nebo páteře a
nemocný nemá žádné potíže. Někdy je to opačně.
Mnohé i různorodé zákroky používané v „léčení“
degenerativního onemocnění působí hlavně zlepšením prokrvení (výživy) tkání, na které jsou aplikovány. Stejná procedura použitá u nemocného se
stejnou nemocí může přinést úlevu nebo nemusí
dojít k žádnému zlepšení nebo může také poškodit.
Zlepšení prokrvení (zásobování) na jednom místě
musí způsobit zhoršení prokrvení (zásobování) na
jiném místě. Beze změny způsobu výživy tomu nemůže být jinak.
Avšak po zavedení optimální výživy skoro všechny procedury zlepšující prokrvení působí u degenerativní nemoci blahodárně. Při rozsáhlých degenerativních změnách je nutno jíst více vaječných
žloutků, kostního morku, hustých vývarů, telecích
a vepřových nožek, chrupavek, drštěk a tlačenek.
Musíme dodat nadbytek „náhradních dílů“ a energie orgánům nejvíce postiženým, a to i takových,
kterých se „nezmocní“ mozek (neboli vláda) nebo
jiné tkáně, které jsou přednostně zásobovány.
Ústup bolesti, otoků a deformací kostí a kloubů
bude pak velmi rychlý. A vede k vyléčení degenerativního onemocnění jen sama typická optimální
výživa? Ovšemže ano, ale trvá to trochu déle. Z náhlého a blahodárného zlepšení zásobování v organizmu (jako ve společnosti) v první řadě nejprve
těží ty tkáně a orgány (profesní skupiny a spolky), které mají prostředky k zachycení nejlepších
zdrojů energie. Nejlepších náhradních dílů. To, co
85
je nejlepší pro pojivovou tkáň, zdaleka není nejlepší pro mozek a opačně. Mozek se vždy uživí pod
podmínkou, že dbá o ty, kteří jej zásobují. Bohužel mozek nesprávně vyživovaného člověka se chová
tak jako každá vláda v chudé a hloupé zemi. Nestará se o ty, kteří jej zásobují ani o ty, kteří vyrábějí
„náhradní díly“ a energii. V takovém případě vzniká ateroskleróza, která končí mozkovou příhodou,
krvácením, způsobeném trombózou nebo embolií.
Obecně říkáme, že člověka ranila mrtvice.
Člověk při tom často umírá, nebo se stává invalidou přikovaným k invalidnímu vozíku, chodí po
světě s hůlkou, vláčí nohu, má pokrčenou, studenou a nefunkční ruku, někdy nemůže mluvit, skoro
vždy jeho mysl podléhá značné degradaci. K největší dochází u těch nemocných, kteří předtím trpěli hypertenzí, po krvácení do mozku mají krevní
tlak velmi nízký. Menší je u těch, u kterých krevní
tlak po krvácení klesá minimálně.
Převážně si nemocní vybírají takové metody léčení své nemoci, které jim nemohou pomoci, ale ve
které věří. Proto je tolik léčitelů, kteří dobře prosperují, a v důsledku toho je náš národ čím dál víc
nemocný.
A přece, kdyby mocní měli trochu zdravého rozumu, nebylo by těžké prověřit používané metody
léčení. Vzít skupiny nemocných s nižnými nemocemi, zeptat se jich, jak se hodlají léčit, zjistit zdravotní stav a za půl roku vyšetření opakovat. Tehdy bude možné určil, které metody léčby u určité
nemoci pomáhají, a které škodí. Přece přesně tímto způsobem člověk postupuje ve všech oblastech
své činnosti. Neměl by takto postupovat ve vztahu
k sobě samému?
Častou léčebnou metodou při léčení degenerativního onemocnění jsou různé cviky. Je-li nějaký
kloub bolestivý, vždy to znamená, že tímto způsobem informuje organizmus: nechej mě v klidu. Je
možno takový kloub násilně cvičit, bez ohledu na
zhoršování bolesti při pohybech?
Výsledky budou různé, ale dobrých výsledků bude minimální množství. Pohyb zlepšuje prokrvení.
Pohyb ale urychluje progresi nemoci. Ve stati o vojenských pilotech jsem napsal, že u nosičů, při různých výzkumech, se degenerativní onemocnění vyskytuje v 98-100 %, ale vůbec se nevyskytuje u nosičů, kteří nosí maso ve vlhku a chladu. Eskymáci netrpí na degenerativní onemocnění kloubů, ani
pastevci. Ani vy nemusíte být tímto onemocněním
postiženi.
Jak je to s těmi cviky? Každý pohyb je pro člověka užitečný jenom tehdy, pokud vyplývá z vnitřní
potřeby organizmu. Vynucený pohyb velmi často
škodí. Nejen kloubům. Po zavedení optimální výživy je třeba začít se pohybovat tehdy, když boles-
86
ti kloubů vymizí nebo výrazně ustoupí. Optimální
výživa rychle a výrazně zmenšuje u člověka citlivost na bolest. K tomu dochází po několika dnech.
U Buergerovy nemoci silné klidové bolesti mizí již
po 7 dnech. Při značné hypertenzi, nedostatečnosti
krevního oběhu, je možno začít s cvičením po ústupu projevů těchto nemoci, to je za několik týdnů.
Jak se máme pohybovat? Tak, aby to bylo příjemné. Závisí to na věku, váze, charakteru nemoci nebo
nemoci. Procházky a chůze jsou skoro vždy dobré.
U změn kyčelních kloubů bude blahodárně působit
jízda na kole. Když se naše tělesná zdatnost zlepší
natolik, že budeme moci běhat – běhejme!
Dobrý je švédský tělocvik. Když nemáme možnost plavat nebo běhat, vždy můžeme dělat dřepy.
Začít od 10-20 a postupně zvyšovat dávku na 100
i více. Je to cvik velmi užitečný pro naše srdce. Při
optimální výživě je užitečný i pro klouby nohou:
Při varixech bérců jsou prospěšné střídavé stoje na
špičkách a celých ploskách nohou, i zde postupně
zvyšujeme četnost cviků.
Napsal jsem již, že každý se může vyléčit z degenerativní nemoci, žít bez bolesti a být zdatný.
Ale vždy jsou výjimky. Při úplném zničení kloubních chrupavek, kdy kloubní štěrbina zaniká a kosi se tře při pohybech o kosti, změny už ustoupit
nemohou. Týká se to hlavně kyčelních a kolenních
kloubů. Ale jiné změny ustupují. Rychle ustupují a
zmenšují deformace kloubů rukou, loketních kloubů a jiných kloubů. Často se mne pacienti ptají,
za jak dlouho se nemocný člověk s degenerativním
onemocněním může cítit zdráv? To záleží na věku,
váze, charakteru práce a pokročilosti stadia nemoci.
Degenerativní onemocnění je hlavním rizikovým
faktorem v onemocnění koronárních tepen. Vyskytuje se skoro u všech nemocných s koronárním onemocněním. Předchází tuto onemocnění o několik
let. Když zjistíš projevy degenerativního onemocnění, můžeš si být jist, že po létech onemocníš nemocí věnčitých tepen. Vyleč se z degenerativní nemoci a budeš zároveň vědět, že ICHS a infarkt myokardu tě neohrozí. Samozřejmě jen tehdy, když se
budeš živit optimálně. Setkal jsem se s mnoha lidmi, kteří po vyléčení měli nízkou SE (sedimentaci
erytrocytů) a nejen to, ale často SE byla nulová.
Nikde v literatuře není popisována nulová SE. Je
dobrá nebo špatná? Je velmi dobrá. V látkách odpovědných za SE jsou látky přímo odpovědno za
stárnutí člověka. SE stoupá u bdí s nemocemi způsobujícími rychlé stárnutí, jako progresivní polyartritida, Bechtěrevova nemoc, značná část nádorů a
tzv. kolagenózy. Čím méně je těchto látek v organizmu, tím lépe. Když je SE nulová, je to nejlepší.
Infekční nemoci
Napsal jsem již, že příčinou všech nemocí jsou „potraviny, které jíme“ nebo, podle prof. Juliana Alexandrowicze, „patologická struktura či patologická činnost lidských mozků způsobená ekologickými
faktory“.
Kdo měl pravdu? Pravdu měli egypští kněží, poněvadž příčinou patologických činností a patologické struktury lidských mozků, které se obecně vyskytují mezi lidmi od doby tzv. prvotního hříchu,
je špatná strava.
A co infekční nemoci? Přece jsou známy viry a
bakterie, které jsou původci určitých nemocí. Jeden z vědců minulého století byl toho názoru, že
viry a bakterie nejsou hlavní příčinou infekčních
nemocí a že musí existovat nějaká vyšší příčina.
Tvrdil, že příčinou infekčních nemocí jsou jiné faktory a výskyt určitého choroboplodného zárodku
je projevem nemoci, a ne její příčinou.
Kdyby faktickou příčinou infekčních nemocí byly
určité viry nebo bakterie, celé lidstvo, by už dávno několikrát vymřelo. Během žádné epidemie neonemocněli všichni, také ne všichni, kteří onemocněli, umírali. Takže stačí najít skutečné příčiny,
které způsobují, že někteří lidé neonemocní žádnými infekčními nemocemi (např. Hunzové), vyvodit
z toho závěry a aplikovat je v praxi na všechny a
problém s infekčními nemocemi včetně HIV bude
etiologicky vyřešen. Moji pacienti v mnoha případech uváděli nenávratné vymizení oparu, který se
po mnoho let u nich opakoval při nachlazení, přehřátí, únavě nebo psychickém stresu. Po zavedení
optimální výživy přestali churavět. Herpetický virus se podobá viru HIV. Optimální výživa by měla
pomoci organizmu zdolat virus u nositele a zamezit
tak onemocnění na AIDS. Nemohl jsem si to sám
ověřit. Jiní, kterým údajně záleží na boji s virem
HIV, si to ověřit nechtěli. Je to samozřejmé. Kdo
si bude podřezávat větev, na které sedí?
V r. 1910 byla v USA na prvním místě v příčinách úmrtí tuberkulóza. V r. 1946 byla už na 8.
místě. V této době neexistovaly ještě žádné léky
proti původci nemoci, ani nebyly používány, a klimatická léčba byla stejná v r. 1946 jako v r. 1910.
Tuberkulóza se stává v Polsku opět problémem. Je
příčina tohoto stavu stále nepochopitelná, jak pro
vládu, tak i pro vědce?
Stačí nemocné dobře nakrmit a rychle se uzdraví. Stačí v Polsku etiologicky vyléčit nemocné cukrovkou (a je jich více než milión) a každý pracující i
důchodce může dostat přidáno 100 nových zlotých
měsíčně a ještě zbude.
Vnímavost k infekčním nemocem se projevila
mezi lidmi teprve po radikálních změnách stravy,
neboli po tom, co naši předkové zhřešili tzv. prvotním hříchem.
Bůh (nebo bohové), když stvořil lidi, vybavil je
takovými obrannými mechanizmy proti infekcím,
že jejich organizmy už při vstupu choroboplodného zárodku do těla byly schopny ihned zabít každý tento zárodek. Lidé byli „stvořeni“ ve východní
Africe, kde je stále teplo a kde oděv byl zbytečný.
První rodiče byli nazí a nepůsobilo jim to žádné
problémy ani ohrožení zdraví nebo života. Situace
se změnila, když člověk začal jíst potraviny, které
nebyly určeny k výživě lidí, a tím došlo k výraznému oslabení obranyschopnosti organizmu. Tam,
kde člověk byl „stvořen“, se vždy vyskytovala moucha tse-tse. Býložravci, šelmy a také opice, se kterými máme údajně společného předka, jsou nositeli choroboplodných zárodků spavé nemoci, přičemž
sami neonemocní. Jsou odolní, protože po mnoho
miliónů let soužití s mouchou tse-tse se vyvinula
rovnováha mezi choroboplodným zárodkem a jeho
nositelem. Mezi zebrami se bacilonosičství vyskytuje nejméně – kolem 10 %, protože pásovité zbarvení chrání před mouchou tse-tse. Zebry nejhůře
snášejí tuto infekci, koně a dobytek hynou. Koně a
zebry se dostali do Afriky z jižní Ameriky po pevnině před více než 2 miliony let. Je to krátká doba
na to, aby se zebry staly zcela odolné proti této
nemoci. Člověk nemá žádnou, ani stopovou odolnost vůči choroboplodnému zárodku africké spavé
nemoci. To vylučuje tvrzení, že jsme měli společného předka s lidoopy. Což všichni lidé štípnutí
mouchou tse-tse onemocněli spavou nemocí? Ukazuje se, že ne. Dobře živení Evropané spavou nemocí neonemocní. Proč při „tvoření“ Člověka Bůh
(nebo bohové) neučinili člověka geneticky odolným
vůči této nemoci? Neudělali to, protože to nebylo
nutné. Člověk byl odolný vůči všem infekcím.
Skoro všichni lidé v Polsku přečetli „Pouští a
pralesem“ Henryka Sienkiewicze, kdy Stas šel nemocné Nell pro chinin do tábora bílého cestovatele a našel u něj jednoho bílého člověka s gangrénou, jednoho zdravého černouška jménem Nasibu
a několik desítek černochů se spavou nemocí, kteří všichni zemřeli. Stas se ptal cestovatele, zda bílí
neonemocní, a ten mu odpověděl, že ne. Ale neonemocněl ani černoušek Nasibu. Kuchtil totiž pro
sebe i svého pána tak dobře, že ani on sám, ani
jeho pán neonemocněli spavou nemocí.
Když první lidé zhřešili tzv. prvotním hříchem,
odolnost vůči infekčním nemocem se narušila. Nahota ohrožovala zdraví i život. Bůh se pokoušel
ochránit lidi před mouchou tse-tse, ale už to nebylo možné. „Hospodin Bůh udělal Adamovi a jeho ženě kožené suknice a přioděl je“ – je napsáno
v Knize zrodu. Nač Adam a jeho žena potřebovali
oblečení, když ve východní Africe bylo teplo a když
v mnohem chladnějších zemích domorodci běhali
87
nazí. Domorodci v Austrálii, na Novém Zélandě,
v Jižní Americe, kde bývá chladněji než v Africe,
nejsou oblečeni. Šaty nepotřebují. V těchto zemích
se moucha tse-tse nevyskytuje.
Člověka vyhnala z ráje moucha tse-tse. Použití cherubínů a ohnivého meče ke střežení cesty do
Ráje (Bible) nebylo třeba. Stačila moucha tse-tse.
Glaukom a lupenka
Glaukom (zelený zákal) je hrozivá nemoc, často vedoucí k oslepnutí. Vyšší příčinou tohoto onemocnění je místní převaha sympatického systému v oku,
která vede k vzestupu nitroočního tlaku a ztížení
odtoku nitrooční tekutiny. Konzervativní léčení je
založeno na podávání léků dráždících parasympatický systém, což omezuje převahu sympatického
systému. Zmenší se nitrooční tlak a zlepší se odtok nitrooční tekutiny. Nejčastěji používaným lékem je Pilocarpin. Je aplikován do spojivkového
vaku v kapkách. Toto léčení je symptomatické a
má mnoho závad. Nemocný musí stále pamatovat
na pravidelné kapání do oka. Koncentrace účinné
látky v kapkách se mění, bezprostředně po nakapání do oka je koncentrace léčivé látky příliš velká,
později se zmenšuje, což neblaze působí na sítnici
oka.
Převahu sympatického systému v očích lze trvale
odstranit selektivními proudy PS použitými místně na oči. Tato léčba je zcela bezpečná a pacienta
neobtěžuje. Proudy PS ve spojení s optimální výživou glaukom trvale vyléčí a zamezí ztrátě zraku.
Samotně proudy pomáhají po dobu 1 roku až několika let. Podle potřeby lze léčení opakovat za rok
nebo za několik let.
Lupenka (psoriáza) patří mezi autoagresivní nemoci. Její příčinou je určitý nesprávný způsob výživy. V Japonsku se lupenka nevyskytovala. Začala
se tam objevovat před několika lety, když se bohatí Japonci začali poevropšťovat v jídle i pití. Je
to nemoc značně obtížná pro pacienty a někdy vede i k trvalé invaliditě. Změny charakteristické pro
lupenku se objevují nejčastěji v těch místech na
kůži, kde je kůže hůře vyživována (prokrvená) než
ostatní kožní plochy. Bývá to v okolí loketních a
kolenních kloubů a jiných kloubů, kde se kůže při
pohybech napíná a proto je hůř vyživována. Dlouhodobé udržování horních končetin v ohnutí (při
práci) zhoršuje výživu kůže v oblasti loktů a při sedavém zaměstnání jsou dlouhodobě ohnuta kolena
a kůže na přední ploše kolena je podvyživená. Kůže
na vlasaté části hlavy je často postižena chorobnými změnami zvláště u lidí, kteří častěji užívají svůj
mozek. Tehdy mozek vylepšuje svoji výživu mj. na
úkor kůže vlasaté části hlavy, což podporuje vznik
lupenky. Zlepšení výživy kůže rychle vede k mizení
psoriatických změn v těch místech, kde k takovému
zlepšení výživy došlo. Použití proudů PS na určité
88
oblasti těla vede k rychlému a významnému zlepšení výživy všech tkání včetně kůže v místech působení proudu. Když např. použijeme PS proudy
u nemocného s ICHS k rychlému odstranění převahy sympatického systému v srdci při rozložení
elektrod dlaň-dlaň, proudy působí na ruce, srdce,
tkáně i kůži v dosahu účinku proudu. Má li pacient
s ICHS nebo poruchami srdečního rytmu současně
lupenku po celém těle a je léčen PS proudy, dochází k rychlému ústupu psoriatrických změn na
horních končetinách a horní části trupu. Na zbylé
kožní ploše k ústupu psoriatrických změn nedojde,
pokud nezměníme dietu.
Optimální výživa je etiologickým léčením lupenky. Člověk má 4-8 kg kůže, která patří mezi podvyživené tkáně. Při nevhodné výživě je kůže vyživována hůř než tkáně přednostně zásobované. Části kůže, které jsou nejhůř vyživovány, se bouří a
organizmus, jako každý stát, místo aby odstranil
příčinu nepokojů a dal kůži (lidem) to, co potřebuje (potřebují), vytváří rezervy k tvorbě protilátek proti bouřící se kůži, stát zvyšuje náklady na
soudy, policii, vězení a pod.
Když budou všechny tkáně dobře zásobeny, nebudou se bouřit. Organizmus bude zdráv a všechny
tkáně budou pracovat pro dobro celého organizmu.
Je třeba dodat organizmu to, z čeho je zhotoven, dát mu nejlepší zdroje energie, dodat ostatní složky, pokud možno ne však jako suroviny, ale
jako hotové mechanizmy, dodržet poměr mezi náhradními díly a energií. To je všechno. Je to tak
jednoduché, že jednodušší to už být nemůže.
Při lupence se kůže bouří a organizmus s ní bojuje. Stačí přece zlepšit výživu kůže, aby byla odstraněna příčina nemoci. Kůže potřebuje náhradní
díly. V chlebu, zelenině, v klíčcích tyto náhradní
díly nejsou. Slupka na jablku nebo švestce je přece
úplně jiná než naše kůže. Je tak složité to pochopil?
Bohužel pro lidi je to nepochopitelné. Je to jednoduché a samozřejmé pro ty, kteří se už optimálně
stravují dostatečně dlouho.
Nejlepšími „náhradními díly“ pro lidskou kůži
jsou vepřové kůže. Prostě je třeba je jíst. Je nutno
jíst i více kolagenu: telecí a vepřové nožky, hlavy
nebo italskou tlačenku. Když během dlouhodobé
nemoci škody v některých oblastech kůže nejsou
příliš velké, lze lupenku vyléčit.
Migréna
V USA migrénou trpí více než 20 miliónů lidí,
v Polsku několik set tisíc. Abychom mohli onemocnět migrénou, je třeba se stravovat určitým způsobem. Již v dávných dobách se migréna všeobecně
vyskytovala u bohatých lidí, zvláště žen. Rolníci a
jejich ženy migrénu nemívali. Protože nemohli.
Vyšší příčinou migrény je místní převaha parasympatického systému tepny nebo tepen v oblasti
hlavy. Vyskytuje se i břišní migréna hlavně u dětí. Nejnebezpečnější je zraková migréna, která může vést k celkovému postižení zraku. Často se tato migréna vyskytuje v jednom oku, ale zároveň
s neurastenií, která je způsobená převahou sympatického systému. Léky používané v léčbě migrény
zesilují projevy neurastenie a naopak léky používané v léčbě neurastenie ze skupiny léků snižujících
převahu sympatického systému nebo povzbuzujících parasympatikus zesilují ataky migrény. Jak
léčit tyto 2 nemoci s protichůdnými mechanismy
vzniku?
Omezením jídla živočišného původu lze způsobit
ústup migrény, ale projevy neurastenie nutně zesílí.
Optimální výživa je etiologickou léčbou obou
těchto nemocí. Selektivní proudy S mohou vyléčit migrénu a proudy PS mohou vyléčit neurastenii. Co se stane, když nevíme, jakého charakteru
jsou bolesti hlavy? Zda jsou způsobeny zúžením
tepen, jako u neurastenie, nebo jejich rozšířením,
jako u migrény. V určení diagnózy a pak i v léčení,
nám pomohou selektivní proudy.
Když u nemocného s neurastenií a nejasnou příčinou bolesti hlavy použijeme proud PS, které působí migrénový záchvat během prvního nebo nejpozději druhého sezení poznáme, že místní bolest
hlavy je způsobená migrénou. Vyléčíme ji, když
místně použijeme proudy S.
Hypertenze
V přírodě je vždy příčina a následek. Žádná nemoc nemůže vzniknout samovolně. Ani hypertenze
(vysoký tlak). Přesvědčení, že nějaká nemoc může
vzniknout samovolně, je chybné.
Na dotaz carské kanceláře gubernátorovi, proč
tolik funkcí svěřuje Polákům, kteří jsou deportováni na Sibiř, gubernátor odpověděl, že Poláci mají
„schopnost sebevzdělání“ a proto nejlíp dokážou
plnit úkoly jim svěřené.
Schopnost sebevzdělání Poláků, kteří skončili na
Sibiři, nestačila k udržení polské státnosti. Více než
90 % Poláků v době dělení Polska žádné schopnosti
nemělo. Několik procent vlastenců, kteří se nespokojili s rozpadem svého státu – to bylo příliš málo.
To právě oni byli určeni k deportaci na Sibiř, kde
se lišili od ostatních „schopnostmi sebevzdělání“.
Sebevzdělávací schopnost Poláků, kteří byli deportováni na Sibiř, měla také svoji vlastní příčinu.
Hypertenze ji má rovněž. Bezprostřední příčinou
hypertenze je mozek. Jako každá vláda v chudé
zemi, i mozek člověka jistým způsobem špatně vyživovaného, se dožaduje zlepšení svého zásobování na úkor celého organizmu. Hypertenze je proto
způsobena jistou nesprávnou skladbou diety, ale jenom tehdy, může-li organizmus přesunout určitou
část energie na zvýšení krevního tlaku, výkonnější a rychlejší práci srdce, zúžení periferních tepen.
Když organizmus takovou energii nemůže dodat,
krevní tlak je nízký. Nízký krevní tlak se vyskytuje
ve 2 případech: a) když organizmus není schopen
tento tlak zvednout, b) když krevní tlak zvedat
nepotřebuje. Nejlépe, když organizmus nepotřebu-
je křenu tlak zvedat, když zásobování všech tkání
probíhá při nízkém TK a dostatečné činnosti srdce. Organizmus nemusí zvedat krevní tlak, pokud
člověk přijímá bílkoviny (náhradní díly) s nejvyšší
biologickou hodnotou a přitom dodává komplexně
dle možnosti nejlepší „paliva“ a zdroje energie lepší, než nejlepší paliva. Max Bürger (jiný než ten. po
kterém je pojmenována Buergerova nemoc) naměřil nejnižší TK u mužů ve veku 85-90 let. Tak vysokého Věku se současný člověk nemůže dožít, aniž
by přijímal větší množství tuků. Přijímá-li hodně
tuků, má nízký tlak a dlouho žije.
Hlad prakticky znemožňuje rozvoj aterosklerózy, ale způsobuje předčasné stárnutí tepen, zvláště
mozkových, které nemají nic společného se sklerózou. Ti, kteří přežili blokádu Leningradu, když už
se mohli najíst dosyta, prakticky všichni měli hypertenzi. Onemocněli, protože mozek začal plenit
organizmus, který už měl rezervu energie potřebnou ke zvýšení krevního tlaku. Předčasně zestárlé
mozkové tepny nebyly schopny vydržet zátěž při
hypertenzi, daleko častěji praskaly s následným krvácením do mozku. Totéž se stávalo i u bývalých
vězňů koncentračních táborů, rovněž měli hypertenzi a jejich mozkové tepny nevydržely zvýšení
krevního tlaku a praskaly.
Mozek nemocných s kolísavou hypertenzi si vynucuje nadměrnou tvorbu katecholaminů (adrenalinu a noradrenalinu), které způsobují spasmy ve
tkáních a orgánech organizmu, ale nepůsobí na
mozkové tepny. Celá lidská hlava spolu s mozkem
je zásobována krví pomocí 4 tepen. Vlivem kate-
89
Hypertenze
cholaminů se mozkové tepny nezužují, ale zužují se
ostatní tepny hlavy. V tom spočívá příčina častých
bolesti hlavy u těchto lidí, ale nikdy příčina migrény. Abychom mohli onemocnět migrénou musíme
se jinak stravovat. Méně „pastvištním“ a více „korýtkovým“ způsobem.
V léčbě hypertenze se odedávna používají léky ze
skupiny resepinu, způsobující ochrnutí sympatického systému, které snižují krevní tlak, ale urychlují
aterosklerózu. Když je nemocný léčen několik let
pomocí sympatolytik, v pozdějším věku musí mít
hypertenzi na podkladě aterosklerózy. V té době už
má byt, nábytek, odrostlé děti a může věnovat více
peněz na potraviny a taková výživa dodatečně vede k aterosklerotickým změnám v tepnách různých
orgánů, ale ne všech. Se sklerózou se nesetkáváme
v plicních tepnách (s výjimkou ojedinělých případů plicní hypertenze), v tepnách jazyka, drobných
tepénkách srdce, velmi vzácně se vyskytuje ateroskleróza v tepénkách míchy. Všeobecně se soudí, že
příčinou hypertenze je sůl, je to chyba. Proč člověk
hodně solí? Protože má sůl rád. A proč ji má rád?
Protože jeho výživa vyžaduje daleko větší množství
soli než to, které přijímá v potravě. Při optimální
výživě člověk vůbec nemusí přidávat do potravy
sůl. Všechny soli se vyskytují v jeho stravě v optimálním množství a poměrech. Člověk, který přejde na optimální výživu, může v počátečním období potravu přisolovat. Později přestává přisolovat.
Lidé, kteří se optimálně živí, se stěžují, že skoro
všechny uzeniny v Polsku jsou přesolené. Čím horší
je složení diety, tím více lidé solí. Vůbec to neznamená, že mají častěji zvýšený krevní tlak. Během
I. a II. světové války spotřeba soli několikanásobné
vzrostla a hypertenze se nevyskytovala. V Americe
byl proveden pokus. Studentům a dobrovolníkům
zvýšili 4 násobně příjem soli a na krevní tlak to nemělo žádný vliv. Hypertenze a zvýšený příjem soli
mají společnou vyšší příčinu. Když je tato příčina
eliminována, samotná sůl krevní tlak nezvedá.
Potkanům, kteří byli živeni chovnou dietou a dietou optimální, byla podávána k pití destilovaná
voda a zvlášť 5 % roztok ciechocinské soli (tato sůl
obsahuje kromě soli NaCl spoustu prvků podobného složení jako je složení krevního séra člověka nebo bylo složení mořské soli v době vzniku života).
Ani člověk ani potkan nemohou pít destilovanou
vodu, protože dochází k těžkým poruchám v organizmu a často ke smrti. Voda, kterou pijí lidé nebo
potkani, může být měkká (obsahující méně minerálních látek) nebo voda tvrdá (která jich obsahuje
více).
V uvedeném pokusu měli potkani stejný přístup
jak k vodě destilované, tak i k roztoku ciechocinské soli. Pili tolik, kolik potřebovali. Ukázalo se,
že potkani krmení chovnou dietou, pili o 68 % více
roztoku ciechocinské soli než potkani živení opti-
90
málně. Destilovaná voda jim vůbec nevadila, pokud mohli popíjet solný roztok. Chovná dieta obsahuje několikrát více popela (minerálních solí) než
optimální dieta. Čím horší je složení diety, tím více
chemických reakcí musí proběhnout v organizmu a
tím větší je poptávka po kuchyňské soli a jiných
makro a mikroelementů vyskytujících se v ciechocinské soli, přesněji tzv. ciechocinském bahnu, které obsahuje skoro všechny chemické prvky.
Příčinou hypertenze je určitý způsob výživy.
Změny tohoto způsobu ve spojení s farmakologickou léčbou postupně mění kolísavou hypertenzi na
hypertenzi ustálenou, pružníkovou.
Většina léků používaných při léčbě působí prostřednictvím tlumení sympatického systému, což
vede ke zmenšené tvorbě katecholaminů (adrenalinu a noradrenalinu) a jiných aktivních látek, ke
zvýšené produkci hormonů kůry nadledvinek, které samy o sobě urychlují rozvoj aterosklerózy, způsobují hypertenzi, zvětšení krevní srážlivosti. infarkty a centrální mozkové příhody na podkladě
trombózy. Při sympatolytické léčbě se zmenšuje
spalování glukózy v hexosovém cyklu, zmenšuje se
přívod volných mastných kyselin z tukové tkáně
(tloustne se) a jejich spalování, zvyšuje se množství glukózy přeměňované v pentózovém cyklu na
tuky a cholesterol, zvětšuje se syntéza triacylglycerolů ze sacharidů (triacylglyceroly jsou mastné
kyseliny spojené s glycerolem) a spalování těchto
kyselin.
Podobným způsobem působí všechny léky a faktory prostředí blokující sympatický systém a dráždící parasympatický systém: betablokátory (Trimepranol apod.), perorální antikoncepční prostředky, srdeční glykosidy (Lanatosid, Digoxin),
steroidní hormony (Prednison, Dexamethason a
další), nadbytek vápníku a vitamínu 1), nedostatek
hořčíku a vitamínu B1, cigarety v dávce větší než
40 kusů denně a nebo 20 kusů při nepravidelném
kouření, nedostatek kyslíku (vysoké hory, plicní nemoci), teplo, omezení tělesné námahy, dlouhé přestávky v jídle. Všechny tyto faktory mění kolísavou
hypertenzi na hypertenzi pružníkovou a urychlují
rozvoj aterosklerózy. Všechny tyto faktory zvětšují
krevní srážlivost a jsou příčinou trombóz věnčitých
nebo mozkových tepen.
Etiologickou léčbou kolísavé a pružníkové hypertenze je optimální výživa. K poklesu TK k normálním hodnotám u nemocných s kolísavou hypertenzí
dochází během 2 dnů a u hypertenzí aterosklerotických (pružníkových) klesá krevní tlak po několika
dnech a během delší doby dochází k vyléčení pružníkové hypertenze a také aterosklerózy. V Akademii zdraví „Arkádie“ pobývalo ve dvoutýdenních
turnusech 175 osob s hypertenzí, jejich průměrný
věk byl 64,2 roky (od 25 do 82 let), hypertenzí trpěli v průměru 8,8 let (1-36 let). 152 nemocných
Hypertenze
užívalo léky na snížení tlaku pravidelně, ostatní nepravidelně. Od prvního dne byly vysazeny všechny
léky u 143 nemocných (82 %), po 2-6 dnech byly
léky vysazeny u dalších 10 (6 %) a ostatní nemocní
užívali léky v poloviční dávce. Při přijetí byl průměrný krevní tlak 203,5/99,8 mm Hg (od 160/100 –
260/140), za 11 až 12 dní byl průměrný krevní tlak
138,4/78,8 (od 105/60 do 190/90). Během pobytu se systolický tlak snížil v průměru o 65,1 mm
Hg tj. o 32 %. Průměrný diastolický tlak se snížil
o 21 mm Hg tj. o 21 %. 150 osob opustilo léčebnu
s tlakem nižším než 150/80 a všichni byli bez léků.
Po CMP (od 1-3 příhod) bylo 118 pacientů z toho 15 mělo hypertenzi. Po přijetí průměrný krevní
tlak byl u nich 193/111 (od 160-120-240/140 a za i
1-12 dní klesl v průměru na 146/84 (od 110/70 do
190/90).
Proč to všechno říkám? Říkám to proto, aby každý nemocný s hypertenzí věděl, za jak dlouho by se
měl vyléčit z kolísavé hypertenze a za jakou dobu
z hypertenze pružníkové. Je možno vyléčit kolísavou hypertenzi za 2 dny? Zjišťujeme, že ano. Optimální výživa velmi rychle zlepšuje dodávku energie pro mozek, rychle tlumí převahu sympatického
systému a produkci látek zvyšujících krevní tlak –
adrenalinu a noradrenalinu.
Při pokusech provedených v USA bylo dokázáno, že dieta bohatá na tuky již po 48 hodinách
způsobovala pokles hladiny noradrenalinu v krevním séru o 59 %, pokles metabolitů z přeměny katecholaminu v moči o 41 %, pokles systolického i
diastolického tlaku při stejném množství soli v potravě.
Hypertenze je způsobená hlavně nadměrnou produkcí katecholaminů (adrenalinu i noradrenalinu).
Protože jsem věděl, že dieta s bohatým obsahem
tuků způsobuje rychlý pokles krevního tlaku, mohl
jsem bez obavy vysadit všechny léky u méně závažných stavů nemocných s hypertenzí jak kolísavou,
tak i pružníkovou. Nemocní s kolísavou hypertenzí
mají prakticky za 2 dny normální krevní tlak, po
několika dnech – nízký. Při optimální výživě nemů-
že dojít k návratu nemoci. Sympatolytika působí
aterogenně. Jsou to často používané deriváty reserpinu, které nejenže urychlují aterosklerózu, ale také
zvyšuji četnost onemocnění rakovinou prsu (v různých studiích jsou udávány různé výsledky. Jedni
udávají výskyt rakoviny prsu u žen léčených reserpinem 2× častěji, jiní 3× a ještě jiní 3,9× častěji
než u žen, které tento lék nebraly). Cigarety v malé
dávce chrání před rakovinou prsu.
Znamenají takové výsledky léčby hypertenze, že
se nemáme léčit? Ti, kteří se chtějí léčit, mohou se
léčit nadále (jedná se o klasickou léčbu hypertenze). Ale ti, kteří se chtějí rychle vyléčit z hypertenze mohou se z léto nemoci vyléčit definitivně.
Etiologickou léčbou hypertenze je optimální výživa.
Psal jsem již, že nejhorší způsob výživy člověka
byl v USA v létech 1948-1954. Tehdy bylo nejvíce
nemocných s hypertenzi, s infarkty, s CMP i jinými civilizačními nemocemi. Po několika letech se
průměrná skladba stravy občanů USA vzdalovala
od „korýtka“ směrem ke „stolu“. V USA se každým rokem zvyšovala konzumace živočišných tuků a snižovala se konzumace sacharidů. V r. 1972
přesáhlo v USA množství energie z tuků v běžné
stravě 50 % a v r. 1978 se přiblížilo 60 %. Jaké to
mělo důsledky? Od konce 60. let byl zaznamenán
v USA prudký pokles počtu úmrtí na infarkty a
CMP. V létech 1970-1979 počet nemocných trpících hypertenzí v USA poklesl o 70 %, nemocných
s infarktem o 20 % a CMP o 60 % příčina není známa. Nejhorší způsob výživy v Polsku se objevoval
v r. 1978, ale jenom u lidí s vyššími příjmy (více
než 36 tisíc ročně). V této době měli rolníci spotřebu jídla takovou, jako byla průměrná spotřeba
v Polsku v r. 1958. Rolnici měli na cestě ke „korýtku“ zpoždění o 20 let. Později výrazně zrychlili
krok.
Pokles počtu nemocných hypertenzi, četnosti infarktů a CMP byl zaznamenán ve všech bohatých
zemích. Nejdříve ve Francii, USA, Švýcarsku a Anglii.
91
Nemoci srdce
Naše srdce je ideální pumpou, která někdy pracuje
více než 100 let. Dokáže se samo neustále regenerovat. V jeho práci neexistují přestávky. Energii
může získávat z různých zdrojů.
Zdravé srdce je velmi malé a využívá nejkvalitnější zdroje energie. Nutnost získávat energii z méně hodnotných zdrojů vede ke stavbě různorodých
technologických linek v buňkách srdečního svalu.
Tyto linky jsou stavěny hlavně z bílkovin s příměsí nevelkého množství vitamínů a stopových prvků.
Zaujímají značný objem ve svalových buňkách, což
vede k hypertrofii srdečního svalu a postižení jeho
funkce. Když srdce využívá méně vydatné zdroje
energie, vznikají určitá srdeční onemocnění. Čím
horší palivo může organizmus srdci dodat, tím se
stává srdce méně výkonné. Můžeme zmenšit váhu
srdce a současně zlepšit jeho výkonnost, když budeme používat u zvířat nejlepší výživu?
Můžeme. Při optimální výživě měli potkani po
třech týdnech hmotnost srdce v průměru 1 g na
1 kg hmotnosti potkana, při výživě jako mají letci,
3,4 g na 1 kg hmotnosti a při chovné výživě 3,7 g
v přepočtu na 1 kg hmotnosti.
V dobách, kdy se biologická hodnota našeho národa po poslední válce začala přechodně zvyšovat,
srdce menší, než byl průměr, jsme pozorovali u 91
ze 100 vynikajících sportovců. Bylo to v dobách,
kdy polská lehká atletika zaujímala významné místo ve světě a kdy se objevovali lidé schopní hrát
fotbal na vysoké úrovni. Tzv. sportovní srdce, velké, které se vyskytovalo u několika, vždy horších
sportovců, jim nikdy nedovolilo dosahoval lepších
výsledků. Ti také nejdříve zanechávali aktivního
sportování. Může člověk, který má hypertrofické,
nevýkonné a slabé srdce, své srdce zmenšit a vyléčit se z nedostatečnosti krevního oběhu a dokonce
běhat? Je to stejné jako v uvedeném pokusu na
zvířatech, ale vyžaduje to delší čas.
Co pohání srdce? Záleží na člověku. Žijeme jenom jednou. Můžeme žít dlouho nebo krátce. Můžeme mít infarkt nebo ne. Záleží na tom, jaké
zdroje energie může našemu srdci dodat náš organizmus. Pečujeme o vlastní auto. pečujme také
o vlastní srdce. Ze známých „paliv“ jsou pro srdce nejlepší nasycené mastné kyseliny s nejdelším
řetězcem a nejhorší nenasycené mastné kyseliny
s krátkými řetězci
Byla zhotovena suspenze z jednotlivých buněk
srdečního svalu potkana. Tyto buňky tepaly v samostatném rytmu. Nejdéle buňky tepaly, když byly
do živného roztoku přidány nasycené mastné kyseliny s nejdelšími řetězci. Teoreticky nejlepším palivem (i když ne nejlepším zdrojem energie) jsou
nasycené mastné kyseliny s dlouhými řetězci. Nejhorším jsou nenasycené kyseliny s krátkými řetěz-
92
ci. Bylo ale prokázáno, že tuky z krevního séra prodlužovaly práci buněk daleko více, než když byl použit živný roztok s obsahem nasycených mastných
kyselin s dlouhými řetězci. Tuky v krvi obsahují zřejmě daleko lepší zdroje energie než nejlepší
„paliva“ (mastné kyseliny) a právě tyto sloučeniny
jsou nejlepším zdrojem energie u potkanů. I u člověka jsou nejlepším zdrojem energie. Tyto nejlepší
zdroje energie, obsažené v krevních lipidech, ještě
nejsou nejlepší ani jediné. Mozek a srdce člověka
získávají nejlepší zdroje energie jiným způsobem,
který věda ještě nezná.
A med (glukóza, fruktóza) je dobrý na srdce?
Není. Srdeční sval potkana není schopen spalovat
sacharidy. Potkani ale nikdy nemohou tak špatně
jíst jako současný člověk.
Když do živného roztoku, ve kterém se nacházely buňky potkaního srdce, byla přidána glukóza,
skoro ihned přestaly tepat i když nepřestaly dýchat
V 50–60 letech nejčastěji příčinou úmrtí na srdce u děti i dospělých byly získané srdeční vady po
proběhlé streptokokové infekci (angíny, spála a jiné
infekční nemoci), Ne všechny děti a ne všichni dospělí po překonání streptokokové infekce onemocněli revmatizmem, který „olizuje klouby a hryže
srdce“. Tyto srdeční vady se tehdy neoperovaly.
Příčinou revmatických nemoci a srdečních vad způsobených revmatismem byla určitá skladba diety,
při které pojivová tkáň kloubů i srdečních chlopní
měla stejné antigenové složení, jež bylo antigenové
podobné streptokokovému toxinu. Infekce (streptokokový toxin) je jenom rozbuškou. Později sám
organizmus ničí vlastní pojivovou tkáň i srdeční
chlopně. Jiní lidé, jinak živení, kteří měli odlišnou
antigenovou skladbu srdečních chlopní a pojivové
tkáně neonemocněli revmatismem ani po mnohých
angínách.
Volné nasycené mastné kyseliny s dlouhými řetězci jsou nejlepším „palivem“ pro srdce, ale ne
nejlepším zdrojem energie. Když je srdce Člověka
nuceno spalovat je ve větším množství, onemocní
koronární nemoci (ICHS). Když srdce získává energii (v nevelkém množství) z přeměny pirohroznové
kyseliny na kyselinu mléčnou, také onemocní koronární nemocí. Když srdce přeměňuje glukózu na
tuky a cholesterol, vzniká srdeční nedostatečnost
Když je srdce nuceno spalovat glukózu v hexosovém cyklu, zvětšuje se a člověk onemocní hypertrofickou kardiomyopatií, která vede k brzkému úmrtí.
Optimální výživa rychle léčí hypertrofickou kardiomyopatii a nemocný nemusí dostat transplantací nové srdce, které by stejně promarnil, když by
se nadále živil stejně.
Co se stává s nemocnými trpícími na ischemickou chorobu srdeční a srdeční nedostatečnost po
zavedeni optimální výživy? Velmi rychle se uzdravují. V Akademii zdraví bylo 233 nemocných na
ICHS (z nich 62 osoby po infarktech) z toho 111
mužů a 122 žen. Zdravotní stav většiny pacientů
byl vážný, často velmi vážný. 93 % soustavně užívalo různé léky až 45-60 tablet denně. Za 12-13 dní
vymizely příznaky srdeční nedostatečnosti u 206
nemocných a u zbylých 27 se podstatně zmírnily. Srdeční nedostatečností trpělo 128 pacientů. Ve
stejné době příznaky srdeční nedostatečnosti vymizely u 113 pacientů a výrazné ustoupily u 15 pa-
cientů. V době hospitalizace byly léky podávány,
ale v podstatně sníženém množství. Z 293 nemocných na srdce byly aplikovány léky 85 nemocným
ve výrazně menších dávkách. Podle shora uvedených údajů si každý nemocný s ischemickou chorobou srdeční nebo nedostatečností krevního oběhu
bude moci sám ohodnotit, za jak dlouho by měly
u něho ustoupit tyto nemoci. U mladých ustupují
rychleji, u starších pomaleji. Nikdy se nevrátí, pokud (kdysi) nemocný a nyní po krátké době zdravý
člověk, bude dodržovat dietu.
Bronchiální astma
Jedná se o nemoc, jejíž vyšší příčinou je místní převaha parasympatického systému. V tomto případě
v plících.
V léčbě astmatických záchvatů bylo odedávna
používáno adrenalinu, léku, který je nadměrně produkován v organizmu při převaze sympatického
systému. Také byly používány léky tlumící převahu
parasympatického systému, nejčastěji atropin.
Jsem přesvědčen, že vy, kteří zbytečně trpíte astmatem, se budete chtít jednou provždy vyléčit z této nemoci. Optimální výživa je etiologickou léčbou
bronchiálního astmatu. K vyléčení dochází velmi
rychle při astmatu bez komplikací a o něco pomaleji při astmatu s komplikacemi.
Soudí se, že příčinou astmatu a jiných alergických nemocí jsou určité alergeny: peří, prach, roztoči, kočičí srst, pyl a některé pokrmy. Takovéto přesvědčení je chybné. S alergeny se setkávají
všichni, ale nemocní jsou jen někteří. Aby člověk
mohl onemocnět astmatem musí být v organizmu
nějaká chyba, která se nevyskytuje u lidí, kteří astmatem neonemocní. Příčinou této vady (defektu)
je určitý model výživy, který si vynucuje převahu
parasympatického systému v dýchacím ústroji.
Lze astma vyléčit? Skoro vždy a vyléčení je trvalé. V „Arkádii“ bylo 41 nemocných s astmatem ve
věku od 14-67 let, kteří byli v průměru 13 let nemocní (3-37 let). U nemocných byla zavedena optimální výživa a selektivní proudy S dráždící sympatický systém v plících, působící podobně jako adrenalin.
Výsledky byly následovně: vyléčení za 2-3 dny –
14 nemocných, za 7-12 dnů – 10 nemocných, celkem
vyléčených 24 tj. 59 %.
Významně se zlepšil zdravotní stav u zbylých 17
nemocných (41 %), s vysazením všech léků u 12ti pacientů a podstatným omezením u 5 pacientů.
Stav všech nemocných se zlepšil a doléčili se doma za 4 měsíce při dodržování optimální diety. Lze
astma vyléčil za 2-3 dny a to navždy? Je to možné,
pokud se optimálně živíme a používáme proudy S.
Jen výživou také lze astma vyléčit, ale potrvá to
něco déle.
Cukrovka II. typu
cukrovka (diabetes mellitus) II. typu je lidskou nemocí. Žádné ze zvířat se nemůže živit tak, jako nemocní s cukrovkou. Není to možné. S cukrovkou se
setkáváme ještě u morčat a pejsků. U morčat, která
jsou z šetrnosti krmena krmivem s malým obsahem
bílkovin, a u tlustých domácích pejsků, kteří nežerou syrové maso, ale chutná jim nejvíce čokoláda,
bonbóny, dorty, cukrovinky a dokonce jablka.
Příčinou cukrovky I. a II. typu, jak nám říká sám
název nemoci, je cukr. Ten cukr, který je obsažen
v medu, jablkách, ovocných šťávách, škrobu, rýži,
chlebu, houskách a cukrovinkách.
Obranný mechanismus proti cukru, který nechtějí naše tkáně a orgány, je jiný u cukrovky I.
typu („pastvištní“ živeni) než u cukrovky II. typu – výživy „korýtkové“, ale výsledek je stejný.
Cukrovka II. typu je zahrnována mezi rizikové faktory u ischemické nemoci srdeční, u obezity a aterosklerózy, ale fakticky se o žádný rizikový faktor nejedni Je to příznak (nemoc) způsobená společnou
vyšší příčinou. Tak jako dým není příčinou ohně,
tak ani cukrovka není příčinou jiných nemocí.
Odhaduje se, že v Polsku je cukrovkou II. typu
nemocných 900 tisíc lidí. Cena léčení, cena menší produktivity práce diabetiků, cena zkráceného
života diabetiků (cukrovka II. typu zkracuje život
v průměru o 25 %) a ostatní náklady jsou ohromné a platíme je všichni. Odhaduje se, že cukrovka
stála Poláky asi 400 miliard zlotých v době, kdy
průměrná mzda byla menší než 10 tisíc zlotých (!).
Člověk, v jehož dietě se vyskytují sacharidy a tuky
ve stejném poměru v přepočtu na kalorickou hod-
93
Cukrovka II. typu
notu (např. 45 % energie z tuků a 45 % energie ze
sacharidů), se podobá řidiči auta, který polovinu
energie získává z benzinu (tuky) a další polovinu
doplní uhlím a vodou (sacharidy). Za těchto podmínek žádný organizmus nevyloučí tuk ani řidič
nevyleje benzin a nebude se snažit jet autem poháněným uhlím a vodou (sacharidy). Bude jezdit
méně, ale jenom na benzin, část uhlí by mohl přeměnit na benzin a zbytek jednoduše vyhodí.
Nemocní cukrovkou II. typu přeměňují glukózu
a tuky na cholesterol, přičemž získávají kyslík a vodík. Samotná tkáň produkuje kyslík z glukózy. Proto právě tkáně diabetika, ale také tkáně nemocného aterosklerózou a obezitou, odolávají nedostatku
kyslíku během delší doby, než je tomu u zdravých
lidí. Žádný člověk není nemocný „tukovkou“. Cukrovku mají mnozí. Dosud používané léčebné metody u cukrovky vlastně nejsou léčebnými metodami.
Tyto metody ovlivňují jen zvýšení hladiny cukru
v krvi. ale cukrovku neléčí. Člověk se proto musí
léčit, aby se vyléčil a byl zdráv. Dosud používané
léčebné metody nemohou cukrovku vyléčit. Cukrovka I. typu patří mezi nemoci „chudého pastviště“ a již jsme o ní hovořili, neboť patří ke skupině
nemocí protisklerotických. Cukrovku I. a II. typu
lze vyléčit skoro vždy. Při léčení cukrovky II. typu
je třeba mít velké znalosti a vědět, jak postupovat.
Při léčení cukrovky I. typu je třela vědět daleko více. Proto lze cukrovku II. typu léčit a vyléčil doma,
kdežto při cukrovce I. typu by nemocný měl být léčen v nemocnici, zvláště v prvních dvou týdnech.
Především by se v nemocnici mělo léčit dítě. Dosud
žádná nemocnice neléčí cukrovku I. typu etiologicky tak, aby byla vyléčena. Obracel jsem se na mnohé profesory a lékaře s návrhem léčení a vyléčení
cukrovky. Dosud bezúspěšně. Když někdo „ví“, že
se cukrovka nedá vyléčit, nelze ho přesvědčil, že se
dá. „Neexistují nevyléčitelné nemoci, nedostačující jsou jenom naše znalosti“ – napsal prof. Julian
Aleksandrowicz. Měl pravdu. A netýká se to jen
cukrovky.
Cukrovku II. typu lze léčit hladem (koncentrační tábory), významným omezením spotřeby tuků a
jako náhradu za ně užívat sacharidy (rovněž koncentrační tábory), přidáním tuků nejméně biologicky a kaloricky hodnotných, neboli tuků z mnoha nenasycenými vazbami (pupálkový, kukuřičný,
sójový olej), tuků, které neobsahují enzymy a vitamíny nutné k jejich spalování a které se vyskytují
ve zvířecích tucích. Každá z těchto metod značně zkracuje život člověka a významně degraduje
lidskou mysl. Pomocí těchto metod nelze cukrovku vyléčit, ale naopak lze daleko častěji onemocněl
rakovinou. Cukrovka II. typu je „léčena“ nejčastěji perorálně antidiabetiky, které vynucují zvýšenou
tvorbu inzulínu ve slinivce. Při dosavadní výživě a
zvýšené tvorbě inzulínu vlivem léků dochází k rych-
94
lému rozvoji aterosklerózy. Inzulín, jak víme, významněji urychluje přeměnu glukózy v pentózovém
cyklu než v hexosovém cyklu. Závěr: perorální Iéky
používané při léčení cukrovky II. typu významně
urychlují rozvoj aterosklerózy.
Etiologické léčení cukrovky II. typu je založeno
na 10násobném zmenšení příjmu sacharidů a jejich
nahrazení tuky. Musí to být tuky s největší kalorickou hodnotou, tj. plně nasycené vodíkem. Nejlépe v podobě volných mastných kyselin s dlouhými řetězci. Musí to být tuky s největší biologickou
hodnotou (vaječný žloutek, kostní morek, lůj, špek,
máslo a smetana). Tato léčba je bezpečná, vždy
účinná, může být použita v domácí léčbě a vyléčení nastává prakticky u každého během 3 týdnů až
3 měsíců, zřídka během delší doby.
Někdo zvídavý se může zeptat: „Kdybych ihned
10× omezil příjem sacharidů, další den bych už neměl mít cukrovku. Proč musím čekat na vyléčení
několik týdnů až měsíců?“ Na to můžeme odpovědět následovně: Náhlé zavedení optimální výživy
nutí organizmus k přestavbě, k odstranění z buněk
enzymů (zbytečných mechanizmů), které se stanou
nepotřebné a k výstavbě nových. Enzymy používané ke spalování cukru a k jeho přeměně na tuky a
cholesterol se stávají nepotřebnými. Organizmus je
spaluje. Jsou vystavěny i bílkovin. Více než polovina hmotnosti těchto enzymů je přeměňována na
glukózu. Stává se, že cukni jíme málo, ale vyrábíme
ho značné množství. Ovšem jen po určitou dobu.
Nejvíce cukru ze zbytečných enzymů organizmus
vyrábí v prvním týdnu. V dalším týdnu už méně a
přestává po 3 týdnech u mladých a po 3 měsících
u starších pacientů s těžkou aterosklerózou
Po tomto teoretickém úvodu, když se naučíme
to, o čem jsem psal výše a když si zajistíme možnost častějšího vyšetření hladiny cukru v krvi (glykemie), je třeba:
1. Během jednoho týdne zavést optimální výživu
v celém rozsahu
2. Nemocný, který bere 3 tabletky denně může je
ihned vynechat.
3. Nemocný, který užívá 4 a více tablet denně,
zmenší jejich počet o 50
4. Nemocní, kteří užívají inzulín v dávce 15-20
j/den musí ihned zmenšit dávku inzulínu v průměru o polovinu.
5. Inzulín aplikovat 1× denně, nejlépe ráno. Musí
to být inzulín působící delší dobu a ne krátkodobé.
6. Vyšetřovat hladinu glukózy v krvi.
7. Nepřipustit, aby glykemie poklesla pod 100 mg %
(5,5 mmol/l) a nestoupla nad 200 mg % (11 mmol/l),
přičemž patřičně korigujeme dávku léku.
8. Při glykemii menší než 140 mg % (7,7 mmol/l)
na lačno zmenšit dávku léků o dalších 50 % a
Cukrovka II. typu
postupně léky vysadil.
Uvedené schéma je orientační. Při omezování nebo vysazování tabletek nebo inzulínu je nutno se
řídit hladinou glukózy v krvi. Po zavedeni optimální výživy nebývají velké výkyvy v hladině glukózy
v krvi během dne. Kromě prvních dnů není nutno
často kontrolovat hladinu cukru v krvi. Vylučování
glukózy do moči ustupuje rychleji než pokles její
hladiny v krvi.
U části pacientů se mohou vyskytoval v moči
tzv. ketolálky. Množství se označuje křížky (nebo
číslicemi) od 1-4. Při jednom nebo dvou křížcích
nemusíme mít starosti Při 3-4 křížcích je nutno dietu korigovat. Ketolátek se nemusíme bát. U lidí,
kteří se živí dietou bohatou na tuky, tyto látky
jsou vyráběny jako „palivo“, lepší než volné mastné kyseliny. Spotřebovává je mozek, srdce a jiné
prvořadé orgány. Není nutno ustoupit od optimální výživy, je třeba ji jen přizpůsobit. Ketolátky se
obvykle vyskytnou mezi 6-10 dnem po změně diety.
Při léčebných hladovkách se také objevují v moči
ketolátky a není důvod k přerušení hladovky. Během 6. dne hladovky množství energie z tuků je kolem 85 %, z bílkovin 13 % a ze sacharidů jen 2 % 6.
a 7. den hladovky se hladovějící cítí nejlépe, protože v té době jeho organizmus spaluje při optimální
dietě o něco více bílkovin. Později se stav zhoršuje.
Při optimální výživě se překyselení vyskytuje
méně často než při hladovce. Přechodně vznikající
ketolátky jsou velmi dobrým zdrojem energie pro
mnohé tkáně, ale možnost jejich spalováni je omezena. Člověk může v klidu spalovat kolem 2,5 g tuku na 1 kg hmotnosti těla bez vylučování ketolátek
močí. Proto také u člověka vážícího 70 kg spalování 175 g tuku (jak vlastního, tak i přijímaného
v potravě) nezpůsobuje vylučování ketolátek močí.
Je třeba sledovat, zvláště mezi 6-10 dnem, zda se
v moči ketolátky objeví a v jakém množství (na
kolik křížků). Bude-li hodnota na 3-4 křížcích, je
třeba zmenšit příjem tuků v potravě (vlastní tuk
se rychleji spaluje), méně jíst, přijímat tuky s největší biologickou hodnotou, omezit fyzickou aktivitu, pobývat v teple. Přechodně jíst potraviny, které alkalizují, jako je vaječný žloutek, smetana nebo
zelenina a omezit potraviny okyselující organizmus
jako maso, ryby, vnitřnosti a ořechy. Lze také mírně
zvýšit příjem sacharidů na 50-60 g za den. U člověka vážícího 70 kg konzumace 50 g sacharidů na
den zamezuje vzniku ketolátek.
Pozor: při těžké insuficienci (nedostatečné činnosti) ledvin s vysokou hladinou močoviny a kreatininu v krvi mohou nastat určité zdravotní potíže.
Zavedení optimální výživy způsobuje intenzivnější spalování bílkovin, vedoucí k vzestupu močoviny
a kreatininu v’ krvi, což může způsobit nedostatečnou činnost ledvin. Je třeba postupovat s rozvahou, podstatně omezil příjem bílkovin v dietě a
pro jistotu zajít do nemocnice (se svou stravou) na
interní nebo nefrologické oddělení, pokud najdete
lékaře, který s tím bude souhlasit. To bude největší
problém.
95
96
5. Výživa ve specifických fyziologických
stavech
Z obecného pohledu se v nynější době lidé živí méně nebo více, ale vždy špatně. Menší odchylky od
principů optimální výživy způsobují menší negativní následky, lepší zdraví, delší život, vyšší životní úroveň. K zemím, kde výživa je poměrně dobrá,
patří Švýcarsko, Nový Zéland, Austrálie. Kanada,
USA. Holandsko. Takové země jako Čína. Indie,
Pákistán a většina afrických zemí jsou charakteristické tím, že jejich strava se nejvíce liší od optimální výživy. Proto je v těchto zemích negativní vliv
takové výživy největší: urychlené dospívání mládeže, kratší život, mnohé nemoci, nízká produktivita
práce, málo efektivní mysl, nouze. Každý člověk se
jinak živí a to „jinak“ znamená něco jiného pro Holanďana nebo pro Inda. I v Polsku se různí lidé živí
různě. I když mají stejné příjmy a na jídlo věnují stejné množství peněz, kupují různé potraviny a
důsledkem toho je, že se jinak živi. Člověk nejraději
kupuje a jí takové potraviny, ve kterých se živiny
vyskytují v poměru nejvíce přiblíženém k poměru, kterému je jeho organizmus aktuálně přizpů-
soben. Přizpůsobení organizmu určitému poměru
mezi bílkovinou, tuky a sacharidy v dietě si vynucuje (nejčastěji podvědomé) konzumaci takových
potravin, které se z tohoto hlediska nejvíce blíží
momentálním potřebám organizmu.
Optimální výživa není lék. Je to schéma správného zásobování organizmu všemi složkami potřebnými k životu. Nemocní lidé, kteří se odhodlají
k takovému způsobu výživy, se velmi rychle uzdravují bez ohledu na druh onemocnění. Děje se tak
proto, že dieta neléčí nemoci stejným způsobem
jako tableta nebo injekce, ale léčení se zakládá na
tom, že organizmu jsou dodávány nejhodnotnější
složky výživy jako vysokohodnotné bílkoviny a tuky, přičemž našemu organizmu je přenechán úkol
směrovat je tam, kde je jich nejvíce třeba. Takže tato metoda nejdříve léčí nemoc a potom vede
k rychlému hubnutí otylých osob, současně posiluje
životní energii a odolnost organizmu. Takto je třeba chápat léčebnou funkci optimální výživy, kterou
doporučujeme.
U každého zdravého druhu zvířat je zachována rovnováha mezi množstvím požívané potravy a početností druhu. Je dokázáno, že když se sníží množství
potravy, ptáci a predátoři se přechodně přestávají
rozmnožovat. Některé druhy divoké zvěře se nerozmnožují v podmínkách, které hodnotí jako nevhodné pro život a rozvoj svého potomstva. Proto lze
tak obtížně rozmnožovat divoká zvířata v zajetí,
např. v zoologických zahradách. Tyto mechanismy
působí skoro neomylně u všech zdravých druhů,
ale selhávají u druhu nemocných nebo degenerovaných. Bohužel selhávají i u člověka. Dokonce se zde
setkáváme s opačným jevem: když se množství potravy v určitých skupinách obyvatel snižuje nebo se
zhoršuje její kvalita, zvyšuje se úměrně k tomu přirozený přírůstek v této skupině. Nejbohatší země,
ve kterých se lidé poměrně dobře živí, mají nízký
přírůstek obyvatelstva, kdežto nejchudší země mají
přírůstek obrovský.
Budoucí rodiče by měli dobře uvážit, ještě než
přivedou na svět novou bytost, zda jejich zaměstnání a materiální podmínky (jak nynější, tak předpokládané v budoucnu) zaručují, že budou moci
svým dětem zajistit zdravý vývoj a důstojný život.
Bezstarostně rodit děti s nadějí, že „nějak bude“,
je neodpovědné vůči vlastním dětem i vůči celému
národu.
Růst výroby kvalitních potravin musí výrazně
předcházet přirozenému přírůstku obyvatel, aby
mohlo být dobře. Již delší dobu přirozený přírůstek
v Polsku významně předchází růstu výroby potravin, a to potravin ne nejkvalitnějších, a proto je
v Polsku tak, jak je, to znamená zle.
Těhotenství je fyziologický stav, který by neměl
způsobovat problémy v organizmu těhotné ženy.
Protože je nutno pečoval o zdraví matky, o zdraví
a biologickou hodnotu dítěte, výživa těhotné ženy by měla být zvláště dobrá. Základem výživy
by mělo být vejce, máslo, tučná smetana doplněná
sýrem, masem a zvláště vnitřnostmi nebo uzeninami z vnitřností s přídavkem chrupavek a vepřových kůží. V druhé polovině těhotenství by jídlo
mělo být méně objemné a častější. Žena by během těhotenství neměla přibírat na váze více, než
činí hmotnost plodu a plodové vody. Neměla by
se cítit špatně, neměla by zvracet, neměla by trpět bolestmi hlavy a neměly by se ji kazit zuby.
Těhotná žena, která se živí delší dobu optimální
výživou, může jíst tolik a takových potravin, na
které má chuť. Obyčejně 4-3 týdny před porodem
97
těhotná zvýší příjem sacharidů. Je to fyziologický
jev, který má u plodu vytvořil mechanizmy, které
mu dovolí bezpečně překonat hypoxii (nedostatek
kyslíku) v období kolem porodu, ke které vždy při
porodu dochází. Plod musí mít materiál, energii
a čas na přípravu enzymů potřebných k vytváření kyslíku ze sacharidů. Bezprostředně před porodem se ve tkáních plodů zvyšuje obsah glykogenu
3-10× podle složení matčiny výživy. Plod, který je
připraven správnou výživou matky, je schopen vytvořit během krátké doby ze 100 g glykogenu 381
kyslíku přeměnou glykogenu na cholesterol. Takové množství kyslíku mu umožní bezpečné překonání kyslíkového dluhu během porodu. Po porodu se
cholesterol rychle vyloučí kůží kojence a jeho zažívacím traktem.
Výživa kojenců
Výživa kojící matky se neliší od obecných zásad
optimální výživy. Bílkovina musí být nejkvalitnější a množství tuku v poměru k bílkovině musí být
zvýšeno. Mléko dobře živené matky je nejlepší výživou kojence. Kojenec musí být vyživován hlavně
mateřským mlékem po dobu minimálně 1 roku. Biologická hodnota bílkoviny v mateřském mléce je
velmi vysoká a její skladba je přizpůsobena potřebě organizmu dítěte. Optimální složení mateřského
mléka neznáme, protože nebyly prováděny rozbory
složení mateřského mléka u žen, které se živí optimální výživou. V současné době připadá na 1 g bílkoviny v mateřském mléce 3,1-11 g tuků. Můžeme
se domnívat, že při optimální výživě bude obsah
tuku v mléce vyšší na úkor sacharidů. Musí dojít
k určitému snížení obsahu bílkoviny. Takové mléko by mělo brzdit růst, výstavbu těla a vyspívání
kojence a úměrně tomu prodlužovat život jedince
o 6 – 8 let za každý rok opoždění vývoje a dospívání
dítěte.
Dítě se rodí se zásobou železa, která vystačí
po dobu několika měsíců. Potom je hladina železa v mateřském mléce příliš nízká vzhledem k potřebám organizmu dítěte. Železo, obsažené v živinách rostlinného původu, je resorbováno organizmem dítěte v množství, které organizmus potřebuje. Proto taky od 3 nebo 4. měsíce života dítěte musíme kojení doplňovat nevelkým množstvím
živin živočišného původu, nejlépe vaječným žloutkem rozetřeným s máslem nebo tučnou smetanou
a postupně zavádíme do výživy ostatní potraviny
patřící k optimální výživě.
Dítě nemáme nutit do jídla. Ať jí tehdy, kdy má
k tomu chuť a v takovém množství, které chce samo sníst. Matka by měla mít stále mléko, měla
by sama krmit své dítě, protože mateřské mléko
nelze ničím nahradit. Dnes mnohé matky buď nemají mléko nebo nechtějí kojit vlastní děti. Jsou to
jevy znepokojující a ohrožující děti a jejich zdraví
v budoucnu. Matka by se musela velmi špatně vyživovat, aby neměla mléko a nechtěla kojit vlastní
dítě. Bohaté třídy v různých národech i v různých
obdobích vymyslely instituci „kojných“. Vesnické
ženy, které se živily hlavně obilím, bramborami a
zelím měly dostatečné množství potravy, protože
98
taková prostá výživa byla lepší, než obvyklá strava
žen z vyšších sfér. Brzy bylo vidět, že kojná živená „dobře“, podle představ a možností privilegovaných vrstev, rychle ztrácela mléko a bylo nutno
hledat jinou. Kvůli nedostatku mateřského mléka
bývá kojenec, někdy hned po porodu, vyživován
uměle. K umělé výživě se používá kravské mléko
v různých směsích. Složení mléka různých savců
se liší, je přizpůsobeno potřebám zvířecího potomka. Mateřské mléko se značně liší od mléka zvířat.
V přepočtu na kalorickou hodnotu mateřské mléko
obsahuje jen 7-8 % bílkoviny.
Kravské mléko není vhodné pro dítě a nelze je
ani dostatečně přizpůsobit potřebám dítěte. Kravské mléko je určené potomkovi býložravce, který
rychle roste. Optimální výživa vylučuje ty živiny,
kterými se živí býložravci, doporučuje a považuje
za správné, aby dítě rostlo pomalu. Kravské mléko, jak plnotučné, tak i tzv. přímo od krávy, nemůže ve výživě kojence nahradit mateřské mléko.
Jeho složení se liší od průměrného složení mateřského mléka. Obsahuje příliš mnoho bílkovin nižší
biologické hodnoty (90 % tvoří kazein), příliš málo
tuků, poměr mezi vápníkem a fosforem je nevýhodný, nejlepší nejsou ani poměry mezi vitamíny
a jinými složkami. Příliš malý obsah železa neuspokojuje potřeby kojence. Toto složení lze do určitého stupně zlepšit přidáním žloutku k plnotučnému kravskému mléku a 3× zvýšit množství tuku
přidáním čerstvého másla nebo smetany, abychom
dosáhli poměru 4 g tuku na 1 g bílkoviny.
Nyní si ukážeme, jak lze prakticky vypočítat složení směsi pro kojence.
100 g kravského plnotučného mléka, které se prodává v obchodě, obsahuje 3 g bílkovin a asi 3 g tuků. Jestli do 100 g takového mléka přidáme 1 žloutek (vážící asi 25 g), obohatíme mléko o 4 g bílkovin
a 8 g tuků. Směs bude tedy obsahovat 7 g bílkovin
(3 g z mléka a 4 g ze žloutku) a 11 g tuků (3 g z mléka a 8 g ze žloutku). K získání správného poměru
B:T jako v mateřském mléce. t. j. 1:4, je nutno ještě k této směsi přidat 18-20 g másla nebo 60 g 30 %
smetany.
Nelze však, jak se to děje nyní, přidávat do mléka
cukr nebo kasičky. Sacharidy ve výživě kojence mu-
sí nutně vést k jeho nedostatečnému vývoji a dítě
bude málo odolné k mnohým nemocem. Bylo pozorováno, že časná ateroskleróza se vyskytuje hlavně
u těch dětí, které byly hojně živeny kravským mlékem, protože při výživě za určitých podmínek je
mléko velmi aterogenní.
Kromě mléka, bez ohledu na jeho konzistenci,
musí kojenec dostávat něco k pití. Nejlepší je čistá,
převařená a vychlazená voda. Můžeme k ní přidat
nevelké množství neslazené, přírodní ovocné šťávy.
Můžeme také dávat pít slabší odvary heřmánku nebo kopru, ale tyto odvary nemají takový význam
jako při tradiční výživě, protože kojenec živený optimálně, nemívá zástavy větrů a stolice nebo jakékoliv bolesti bříška.
Výživa dětí
V nynější době se velmi často jevy nebo věci škodlivé považují za užitečné a naopak. Většina lidí považuje za velmi pozitivní, že děti rostou rychle, hodně váží a mládež je „zdatná“, to znamená vysoká,
mohutná a s vyvinutými svaly. Většina pediatrů a
rodičů považuje rychle rostoucí a dříve dospívající
děti za důvod k hrdosti. Nevědí, že dítě by mělo být
malé a hubené a mělo by co nejpozději dospívat,
protože to ho předurčuje k dlouhému životu.
Výživa dítěte v předškolním věku se v podstatě neliší od principů optimální výživy. Snídaně by
měly být dostatečně bohaté a hodnotné. Do školy
by si mělo vzít kousek koláče nebo obložený rohlík s máslem a kouskem uzeniny. Dítě by mělo mít
vždy přístup k neslazenému nápoji a mělo by pít,
kolik chce. V žádném případě by to neměla být limonáda nebo kokakola. Nejlepší je čistá, převařená
voda nebo voda sycená kysličníkem uhličitým.
Potraviny doporučované při optimální výživě člověka
1. Všechny druhy sýrů.
2. Mnoho vajec, více než 4 denně,
3. Vnitřnosti, huspeniny z masa, chrupavky, tučné masové vývary.
4. Každé maso, nejlépe tučné, vepřové.
5. Všechny uzeniny – nejlépe tlačenky, játrový salám, paštiky. Kroupové jelito obsahuje asi 10 % cukru,
tedy 200 g jelita = 20 g cukru.
6. Ryby, ryby v konzervě.
7. Drůbež, nejlépe tučná husa nebo kachna.
8. Mnoho tuku: máslo, sádlo, slanina, husí sádlo, slunečnicový olej, olivový olej, dobrý margarín. Tuky
živočišného původu jsou mnohem lepší než tuky rostlinného původu
9. Mléko nebo smetana do 0,5 l/den = asi 20 g cukru
10. Veškerá zelenina, žampiony, houby do 300 g/den = asi 10 g cukru.
11. Jeden brambor (hranolky na sádle nebo loji) = asi 10 g
12. Je třeba pít více tekutin – samozřejmě bez cukru.
13. Ořechy, slunečnicová semena, majonéza, koření, káva, čaj nebo lépe neslazené ovocné šťávy – 2-3 lžíce
na sklenici horké nebo studené vody.
1. Cukr, sladkosti.
2. Med.
3. Ovoce čerstvé a zavařené: džemy a kompoty. Ovoce málo sladké: angrešt, rybíz, maliny, ostružiny,
lesní a zahradní jahody mohou být po určitou dobu konzumovány místo zeleniny a brambor nebo
místo mléka v množství do 300 g/den. Z ovoce mají nejméně vhodné složení jablka. Mají relativní
99
hodnotu je 8× nižší než ovesné vločky, 4× nižší než brambory a 2,5× nižší než banány. Když byla
psána Bible, neexistovaly potraviny horší než jablka. Proto bylo právě jablko tenkrát považováno za
symbol potraviny pro člověka nejškodlivější.
4. Rýže a kaše.
5. Chléb a pečivo.
6. Moučníky, noky, moučné výrobky.
7. Brambory.
8. Bramborová moučka, pudink, ovocný rosol.
9. Hrách, fazole (fazolové lusky je možno považovat za zeleninu).
10. Slazené tekutiny.
11. Jiné potraviny rostlinného původu.
12. Sůl podle chuti, až se časem úplně přestane přisolovat, protože pří optimální výživě jsou všechny
minerální složky zastoupeny v potravinách v optimálním množství a poměrech.
Poznámka: Při optimální výživě je nejnižší potřeba bílkovin a energie ze všech druhů diet. U dospělého
člověka nepřekračuje 50 g bílkovin a 2000 kcal/den, při plném pokrytí potřeb organizmu a při možnosti
konzumace potravní v neomezeném množství, Na 1 g bílkoviny musí v dietě připadat více než 2,5 g tuku
a ne více než 0,8 g sacharidů (cukru) denně.
100
6. Předpisy na jídla připravená v souladu
se zásadami optimální diety
Jistým problémem při dodržování optimální diety
je nedostatek kuchařských předpisů na jídla, jež
odpovídají jejím zásadám. I když se organizmus
vůbec nedožaduje zpestření pokrmů, protože nejlépe funguje, když jejich složení je stejné. Podívejme
se na říši zvířat: šelmy po celý život jedí pouze maso ulovených zvířat a pijí vodu. Nejedí nic jiného,
pokud člověk do jejich jídelníčku nezasahuje. Býložravá zvířata jedí výhradně po celý život bylinné
krmivo a nedonutíme je, aby snědla maso nebo tuk.
Člověk by také mohl jíst pouze dvě nebo tři jídla
s optimálním složením, avšak naše kulinářské zvyklosti, po léta zakořeněné v naší psychice, vyžadují
od nás zpestření stravování a tomu je třeba vyjít
vstříc. Proto je tato kapitola složena z předpisů na
různé pokrmy a výrobky. Dvoutýdenní jídelníček
ukazuje, jak můžeme z pokrmů sestavit denní jídla: snídaně, obědy a večeře.
V každodenním životě budeme raději připravovat jednoduché pokrmy, které vyžadují málo energie a času. Člověk, který dodržuje optimální dietu,
s postupem času velký význam jídlu nepřisuzuje.
Není třeba ztrácet čas přípravou vybraných jídel.
Člověk, který je vždy najedený, nehledá v jídle potěšení. Jí-li každodenně způsobem, který je pro jeho organizmus nejlepší, nemůže jíst lépe ve sváteční
dny.
Při přípravě pokrmů a výběru jídel můžeme využít vlastní zkušenosti i každou kuchařskou knížku.
Vybíráme jen ty pokrmy, jež neobsahují sacharidy
nebo jich obsahují velice málo a v nichž je vysoký
obsah tuku.
Nejvíce problémů, zejména v počátečním období, vyplývá z nutnosti přestat jíst chléb a pečivo.
Tak jsme si zvykli na to, že jíme pečivo, že si nedovedeme představit, že je možno sníst bez chleba
míchaná vejce se slaninou, pečený bůček nebo olejovky. Tyto výhrady se objevují pouze na začátku.
Po krátké době nám chléb a pečivo přestávají chutnat. Vycházíme však vstříc těmto zvykům, proto
jako první uvádíme předpis na placičky z tvarohu
a vajíček s malým množstvím mouky, smažené na
sádle. Když vychladnou a ztuhnou, můžeme je používat namísto chleba. Obdobně děláme „náhradní“
knedlíky. Pro ty, kterým se v počátečním období
může stýskat po sladkostech, uvádíme předpisy na
dorty a krémy. Jsou výborné a odpovídají požadavkům diety. Můžeme je jíst do sytosti.
Nakonec vysvětlení: ve všech předpisech na pokrmy a také v dvoutýdenním jídelníčku chápeme
pod pojmem „plnotučné mléko“ mléko s obsahem
nejméně 3,2 % tuku, „šlehačkou“ rozumíme smetanu s obsahem 30 % tuku a „plnotučný tvaroh“ je
tvaroh s obsahem nejméně 9 % tuku. Když jsme nuceni pro přípravu pokrmu použít mléčné výrobky
s menším obsahem tuku, je třeba tento nedostatek
doplnit tím, že do pokrmu přidáme máslo.
101
V optimálním stravování by měla být vejce základní potravinou. Můžeme je připravovat na různé
způsoby. Vždy je připravujeme s přídavkem tuku.
Vejce naměkko, natvrdo, míchaná, omelety, sázená
vejce – to jsou jednoduché, obecně známé pokrmy.
Do míchaných nebo sázených vajec přidáme tolik
tuku, kolik sázená vejce mohou vstřebat, a když
tuk zůstane na pánvi, můžeme jím pokrm polít.
Míchaná vejce na slanině, bůčku, másle nebo omeleta na másle obsahují na 1 g bílku cca 2,5-3,5 g
tuku. Tolik, kolik potřebuje náš organizmus. K vaječným pokrmům můžeme použít veškeré koření a
přísady: křen. petrželovou nať, papriku, majonézu,
salát, kečup, citronovou šťávu, pepř, v počátečním
období také sůl.
Připravíme hmotu jako na placky ve výše uvedeném předpise. Čajovou lžičkou vkládáme do vařící
vody úhledné knedlíčky. V počátečním období diety můžeme vodu ochutit solí. Vaříme cca 5 minut
na malém ohni. Při jídle je třeba knedlíky polít
velkým množstvím luku. Jsou velice chutné teplé
s rozpuštěným máslem, trochou strouhanky a skořicí. Mohou být základním jídlem, mohou také být
vhodným doplňkem ke každému masu. Můžeme je
uchovávat v ledničce. Můžeme je ohřívat lak, že je
na chvilku ponoříme do vařící vody. Usmažené na
pánvi na másle jsou velmi chutné.
Obsahuje-li tvaroh málo luku, drolí se a knedlíky
se mohou při vaření rozpadávat. V tomto případě
je třeba přidat více mouky, cca 15 dkg.
1. Placky z vajec a tvarohu
3. Mléčná polévka s vejci
B 50 dkg plnotučného tvarohu, 1 kg vajec
(cca 17 kusů), 10 dkg polohrubé mouky (5
plochých polévkových lžic), cca 25 dkg vepřového sádla
B 250 ml plnotučného mléka (sklenice), 2
vejce, 5 dkg másla
B
T
S
214 g
397 g
73 g
1
2
0,35
4890; 1 kus – 163 kcal
Tvaroh utřeme nebo umeleme na masovém strojku, důkladně rozmícháme s vajíčky a moukou. Na
pánvi ohřejeme velké množství sádla, hmotu pokládáme na horký tuk a tvarujeme kulaté placičky.
Smažíme po obou stranách.
Z tohoto množství obdržíme cca 30 placiček vážících celkem cca 1,5 kg. 1 placička váží proto cca
5 dkg. Můžeme je uchovávat v lednici až 7 dnů
a používat místo pečiva. Tyto placičky nakrájené
na proužky nahradí nudle. Nakrájené na proužky a
usmažené na másle nebo sádle nahradí bramborové
hranolky, brambory a knedlíky.
2. Knedlíky z vajec a tvarohu
B 25 dkg plnotučného tvarohu, 40 dkg vajec
(cca 8 kusů), 10 dkg polohrubé mouky (5
plochých polévkových lžic)
102
B
T
S
112 g
1
84 g
0,8
1470 kcal
73 g
0,7
B
T
S
20 g
1
60 g
3
670 kcal
10 g
0,5
Rozmíchaná vejce vlijeme do vařícího mléka, přidáme máslo. Množství mléka, vajec a másla může
být menší nebo větší, zachováme však uvedené poměry.
4. Vejce s paštikou
B Čtyři natvrdo uvařená vejce, 15 dkg vepřové paštiky, 5 dkg majonézy (2 lžíce), sůl,
pepř; pro ozdobu jídla – rajče, 2 švestky naložené v octě, zelený salát.
B
T
S
40 g
1
100 g
2,5
1060 kcal
10 g
0,25
Paštiku utřeme s majonézou, ochutíme solí a pepřem. Vejce oloupeme, překrojíme napůl, na každou půlku naložíme ozdobu z paštiky, vejce uložíme na mísu obloženou salátovými listy, ozdobíme
kousky rajčete a švestek. K vajíčkům s paštikou
můžeme podávat tvarohové vaječné placičky (předpis 1) s máslem.
5. Vejce s pečenou slepicí
B 4 natvrdo uvařená vejce, 10 dkg pečené
slepice, 10 dkg majonézy (4 lžíce), 5 dkg šlehačky (2 lžíce), několik mandlí, pepř, trochu
citronové šťávy, petrželová nať, (sůl), kečup
B
T
S
40 g
1
150 g
3,5
1400 kcal
–g
–
Vejce oloupeme, odřízneme špičky a vyloupneme
žloutky. Slepičí maso nasekáme nadrobno, přidáme drobně nasekanou petrželovou nať a kečup, dochutíme, promícháme. Hmotou plníme bílky, postavíme svisle na mísu. Mandle spaříme, oloupeme, nasekáme, smícháme s majonézou a žloutky
prolisovanými sítkem, dochutíme. Touto omáčkou
polejeme připravená vejce.
6. Vejce s ředkvičkou v majonéze
B 4 natvrdo uvařená vejce, 10 dkg ředkviček, 10 dkg majonézy (4 lžíce), 5 dkg šlehačky, pepř, polévkové koření, pažitka
B
T
S
25 g
1
105 g
4
1100 kcal
5g
0,2
Ředkvičky omyjme a nastrouháme na hrubém
struhadle. Přidáme k nim 1/2 lžíce drobně nasekané pažitky, majonézu, šlehačku a několik kapek
polévkového koření. Ochutíme pepřem, promícháme.
Vejce překrojíme napůl, uložíme na mísu rozpůlenou částí dolů a polejeme připravenou omáčkou.
7. Vejce s tvrdým sýrem
B 4 natvrdo uvařená vejce, 15 dkg tvrdého
sýra, 5 dkg sterilovaného hrášku (3 lžíce),
10 dkg majonézy (4 lžíce), 5 dkg šlehačky,
kopr, (sůl), pepř, zelený salát
B
T
S
62 g
1
145 g
2,4
1600 kcal
10 g
0,15
Vejce oloupeme, překrojíme napůl, položíme roz-
půlenou částí dolů na mísu obloženou listy zeleného salátu. Sýr nakrájíme na kostičky, smícháme
s hráškem, majonézou a šlehačkou, popř. ochutíme
solí a pepřem, promícháme. Vejce polejeme omáčkou a posypeme nasekaným koprem.
8. Obložená vejce se šunkou
B 4 natvrdo uvařená vejce, 8 plátků uzené
šunky (cca 20 dkg ), 10 dkg sterilovaného
hrášku (5 lžic), 10 dkg majonézy (4 lžíce),
několik sušených hub, 1 cibule, lžička sádla na usmažení cibule, 2 švestky naložené
v octě, malá sterilovaná okurka, rajče, petrželová nať, sůl, pepř
B
T
S
73 g
1
190 g
2,6
1900 kcal
20 g
0,3
Houby omyjeme, namočíme a uvaříme. Drobně nasekanou cibuli usmažíme na sádle. Vejce oloupeme, překrojíme napůl, vyjmeme žloutky, umeleme
je spolu s houbami, smícháme s dušenou cibulí a
dochutíme solí a pepřem. Hmotou plníme bílky.
Rajče omyjeme, spaříme, oloupeme ze slupky,
nahrubo nasekáme, smícháme s hráškem, drobně
nasekanou petrželovou natí, majonézou a okurkou
nakrájenou na kostičky. Promícháme. Na mísu rozložíme porce salátu, na každou dáme půlku vajíčka obloženou plátkem šunky. Polejeme majonézou,
ozdobíme půlkami švestek a posypeme nasekanou
petrželovou natí.
9. Vejce plněná slanečky
B 4 natvrdo uvařená vejce, 5 dkg filé ze slanečků, 5 dkg šlehačky, pažitka, sterilovaná
paprika, sterilovaný hrášek, pepř, zelený salát
B
T
S
32 g
1
42 g
1,3
570 kcal
12 g
0,3
Vejce oloupeme, podélně rozpůlíme, vyj me ne
žloutky. Žloutky utřeme, přidáme k nim nadrobno nasekaná filé ze slanečků, šlehačku a nasekanou
pažitku. Ochutíme, promícháme. Hmotou plníme
bílky, položíme je na mísu obloženou salátovými
listy, ozdobíme paprikou a hráškem.
103
10. Vejce plněná játry
B 4 natvrdo uvařená vejce, 10 dkg vepřových
jater, 1 malá cibule, sádlo, malé rajče, pepř,
petrželová nať, zelený salát
B
T
S
41 g
1
75 g
1,85
850 kcal
4g
0,1
Játra nakrájíme na tenké plátky, usmažíme na
sádle, přidáme nasekanou cibuli a dusíme. Vejce oloupíme, podélně překrojíme napůl, vyjmeme
žloutky. Žloutky umeleme spolu s dušenými játry
a cibulí, ochutíme, promícháme. Hmotou plníme
vrchovatě bílky, ukládáme je na mísu obložené listy zeleného salátu, ozdobíme rajčetem a posypeme
nasekanou petrželovou natí.
11. Vejce zapečená se žampiony
B 8 vajec, 30 dkg žampionů, 10 dkg tvrdého
sýra, 5 dkg másla, 10 dkg šunky nebo šunkového salámu, kečup, petrželová nať, pepř
B
T
S
92 g
1
146 g
1,6
1770 kcal
18 g
0,2
Na tento pokrm jsou vhodná pouze velmi čerstvá
vejce. Rozbíjíme je postupně do šálku a opatrně vlijeme do vařící vody, lehce okyselené octem a osolené. Žloutek by měl zůstat uvnitř bílku. Vaříme
3-4 minuty. Vyjmeme cedníkem a vodu necháme
okapat.
Žampiony očistíme, omyjeme, nakrájíme, usmažíme na másle, smícháme s nasekanou petrželovou
natí a drobně nasekanou šunkou. Ochutíme, promícháme. Na zapékací mísu rozložíme 8 porcí žampionů, na každou porci uložíme vajíčko, celé polejeme kečupem, posypeme pepřem a nastrouhaným
sýrem. Zapečeme. Podáváme na míse, na které se
zapékaly.
12. Vejce plněná drůbežími játry
B 8 natvrdo uvařených vajec, 10 dkg drůbežích jater, 10 dkg sádla, 2 dkg tvrdého sýra,
lžíce kečupu, pepř, strouhanka
104
B
T
S
68 g
1
150 g
2,2
1800 kcal
10 g
0,1
Játra nakrájíme, usmažíme na sádle. Vejce neloupáme, ale silným úderem těžkého nože překrojíme
spolu se skořápkou podélně napůl. Opatrně je vyjmeme ze skořápek a dáváme pozor, abychom skořápky nepoškodili. Vejce umeleme spolu s játry,
smícháme se strouhaným sýrem a kečupem. Ochutíme a promícháme. Plníme hmotou půlky skořápek, posypeme strouhankou. Položíme rozpůlenou
částí na rozpálený tuk a osmahneme do růžová.
Podáváme horké.
13. Zapékaná vejce ve smetanové
omáčce
B Osm natvrdo uvařených vajec, 10 dkg
másla, 25 dkg šlehačky, 2 syrová vejce, 5 dkg
polohrubé mouky, 2 dkg tvrdého sýra, strouhanka, petrželová nať
B
T
S
70 g
1
220 g
3,1
2500 kcal
40 g
0,6
Rozpustíme 7 dkg másla, přidáme mouku, zamícháme a odstavíme, rozmícháme se smetanou a povaříme, sejmeme z plotny, přidáme syrové žloutky,
ale nevaříme, žloutky by se svařily.
Vejce oloupáme, ze dvou vyjmeme žloutky,
ostatní vejce a dva bílky drobně nasekáme, smícháme s rozetřeným sýrem a připravenou smetanovou
omáčkou. Vaječnou hmotu vložíme do ohnivzdorné
nádoby, odložené žloutky prolisujeme sítkem nad
povrchem hmoty, abychom ji žloutky rovnoměrně
posypali, pak pokapeme rozpuštěným máslem s do
růžová osmaženou strouhankou a dáme zapéci na
20 minut do horké trouby.
Pokrm podáváme ve stejné nádobě, ve které se
zapékal. Posypeme jej drobně nasekanou petrželovou natí. Můžeme jej ozdobit kolečky rajčete,
ředkvičkou a lístkem salátu.
14. Vejce plněná brynzou
B 8 natvrdo uvařených vajec, 10 dkg brynzy (příp. plnotučného tvarohu), 5 dkg másla,
lžíce šlehačky, malá cibulka, 1 malá sterilovaná okurka, pepř, strouhanka
B
T
S
B
T
S
60 g
1
105 g
1,7
1200 kcal
12 g
0,2
35 g
1
85 g
2,4
920 kcal
–g
–
Vejce oloupáme, podélně přepůlíme spolu se skořápkou, dáváme pozor, abychom nepoškodili skořápky. Vejce opatrně vyndáme ze skořápek, drobně nasekáme nebo umeleme na strojku, přidáme
k nim rozetřenou brynzu se smetanou (příp. dobře rozetřený tvaroh), nasekanou cibulku a okurku.
Hmotu promícháme a plníme jí vaječné skořápky
Povrch posypeme strouhankou. Usmažíme na horkém luku do růžová.
15. Míchaná vejce s cibulí
B 4 vejce. 2 cibule. lžíce mléka nebo vody,
máslo, pepř, (sůl)
B
T
S
22 g
1
38 g
1,8
454 kcal
6g
0,35
Cibuli oloupeme, nakrájíme na kolečka, osmažíme
na másle. Vejce rozbijeme, smícháme s mlékem a
kořením, vylijeme na cibuli a pomalu smažíme za
stálého míchání.
16. Míchaná vejce s tvrdým sýrem
B 4 vejce, 5 dkg tvrdého sýra, 5 dkg másla, petrželová nať. špetka nastrouhaného
muškátového oříšku, lžíce mléka nebo vody
B
T
S
35 g
1
75 g
2,15
820 kcal
–g
–
Rozbijeme vejce, rozmícháme s mlékem, strouhaným sýrem, nasekanou petrželovou natí. kořením.
Smažíme na másle, stále mícháme.
Salám oloupeme, nakrájíme na kostičky, osmahneme na másle. Vejce rozbijeme, rozmícháme, nalijeme na salám, pomalu smažíme za stálého míchání.
18. Míchaná vejce s česnekem
B 4 vejce. 5 dkg másla, stroužek česneku,
malý kalíšek bílého přírodního vína. špetka
nastrouhaného muškátového oříšku
B
T
S
23 g
1
62 g
2,7
660 kcal
–g
–
Česnek oloupeme, nasekáme, osmahneme na másle. Vejce rozbijeme, promícháme s vínem a strouhaným muškátovým oříškem, přilijeme k česneku,
pomalu smažíme za stálého míchání.
19. Míchaná vejce s drůbežími játry
B 4 vejce, 10 dkg drůbežích jater, 5 dkg másla, několik mandlí, kalíšek bílého přírodního
vína, (sůl), pepř
B
T
S
43 g
1
76 g
1,8
780 kcal
–g
–
Mandle spaříme, oloupeme, nasekáme. Játra nakrájíme, usmažíme Vejce rozbijeme, promícháme
s vínem, přilijeme k játrům, pomalu smažíme za
stálého míchání. Posypeme mandlemi.
20. Míchaná vejce s telecí ledvinou
a žampiony
17. Míchaná vejce se salámem
B 4 vejce, 10 dkg salámu, 5 dkg másla
B 8 vajec, 10 dkg másla, I telecí ledvina (cca
15 dkg ), 10 dkg žampionů, 2 lžíce šlehačky,
(sůl), pepř
105
B
T
S
73 g
1
130 g
1,8
1500 kcal
5g
0,07
Žampiony očistíme, omyjeme, nakrájíme na plátky a usmažíme na části másla. Ledvinu důkladně
omyjeme, vymačkáme vodu, nakrájíme na kostičky
a usmažíme na zbylém másle. K ledvině přidáme
žampiony a promícháme. Vejce rozbijeme, rozmícháme se šlehačkou a kořením. Přilijeme k ledvině
se žampiony, zamícháme, pomalu smažíme za stálého míchání.
tvrdého sýra, pepř, (sůl)
B
T
S
60 g
1
140 g
2,3
1500 kcal
4g
0,07
Na pánvi ohřejeme máslo, přilejeme šlehačku. Pak
opatrně vlijeme vejce, poprášíme pepřem a strouhaným sýrem (případně solí). Vaříme na smetaně,
na mírném ohni, až se bílek srazí.
24. Sázená vejce na bůčku
21. Míchaná vejce s vepřovým masem
B 8 vajec, 10 dkg másla, 15 dkg vepřového
masa, 1 malá cibule, (sůl), pepř, pár kapek
omáčky chilli
B
T
S
66 g
1
165 g
2,5
1750 kcal
–g
–
B
T
S
70 g
1
136 g
2
1500 kcal
–g
–
Maso umeleme na strojku. Osmahneme na nakrájené cibuli, přidáme trochu vody a dusíme do měkká. Vejce rozbijeme, rozmícháme, přilijeme k masu,
přidáme koření a omáčku chilli, vše promícháme,
pomalu smažíme, mícháme.
Bůček nakrájíme na plátky, každý plátek osmahneme na pánvi po obou stranách do růžová. Na
každý plátek rozbijeme vejce, poprášíme pepřem.
Pánev dáme do horké trouby a pečeme, až se bílek
srazí.
Takto můžeme udělat sázená vejce na anglické
slanině nebo na tučné šunce. Při přípravě sázených vajec na šunce, zejména libové, je nutno přidat máslo k osmahnutí šunky.
22. Sázená vejce
25. Sázená vejce se žampiony
B 8 vajec, 3 dkg másla, (sůl), pepř
B 8 vajec, 5 dkg másla, 20 dkg žampionů,
5 dkg šunky, 5 dkg tvrdého sýra, pepř, (sůl),
petrželová nať
B
T
S
46 g
1
67 g
1,4
775 kcal
–g
–
Na pánvi ohřejeme máslo, opatrně rozbijeme vejce,
poprášíme pepřem, po příp. solí, pomalu smažíme,
až se bílek srazí. Žloutek by měl zůstat syrový.
Sázená vejce obvykle absorbují mnohem méně
(1/3) tuku než míchaná vejce. Proto vyžadují větší přídavek tuku při jídle. Nejlépe, když je jíme
s plackou tlustě pomazanou máslem (předp. 1).
23. Sázená vejce na smetaně
B 8 vajec, 3 dkg másla, 20 dkg šlehačky, 5 dkg
106
B 8 vajec, 8 plátků uzeného bůčku (cca 20
dkg ), pepř
B
T
S
70 g
1
115 g
1,6
1320 kcal
7g
0,1
Žampiony očistíme, omyjeme, nakrájíme na plátky. Šunku nakrájíme na proužky a usmažíme na
másle spolu se žampiony. Přidáme nasekanou petrželovou nať, promícháme. Rozporcujeme do ohnivzdorných mističek, do každé vklepneme vejce,
poprášíme pepřem a posypeme strouhaným sýrem.
Zapečeme v horké troubě, až se srazí bílek.
26. Sázená vejce s vepřovým masem
B 8 vajec, 5 dkg sádla, 20 dkg vepřového masa bez kosti, 5 dkg kečupu, 1 malá cibule, několik mandlí, stroužek česneku, pepř, (sůl)
B
T
S
90 g
1
180 g
2
2000 kcal
–g
–
Mandle spaříme, oloupeme, nasekáme. Cibuli jemně nakrájíme. Maso umeleme na strojku. Cibuli
osmahneme na sádle, přidáme mleté maso, ještě
osmahneme, podlijeme vodou a udusíme. Na konci dušení přidáme k masu kečup, nasekané mandle
a nasekaný česnek. Ohnivzdorné mističky vymažeme sádlem, rozložíme do nich rovným dílem dušené
maso, do každé opatrně vklepneme vejce, poprášíme je na povrchu pepřem. Vložíme do horké trouby
a zapečeme, až se srazí bílek.
27. Sázená vejce s drůbežími játry
B 8 vajec, 5 dkg sádla, 20 dkg drůbežích jater, 10 dkg sterilovaného hrášku (6 lžic),
10 dkg vlašských ořechů (po nasekání 5 lžic),
pepř, (sůl)
B
T
S
90 g
1
130 g
1,45
1640 kcal
9g
0,1
Játra nakrájíme, usmažíme na sádle, ochutíme pepřem, popříp. solí. Ohnivzdorné mističky vymažeme sádlem, do každé dáme trochu jater a vklepneme vejce. Na povrchu Poprášíme pepřem, posypeme zeleným sterilovaným hráškem, okapaným z nálevu a ořechy drobně nasekanými nebo nastrouhanými na drobném struhadle. Pečeme v horké troubě, až se srazí bílek.
28. Sázená vejce na sardinkách
B 8 vajec, 5 dkg sádla, plechovka sardinek
v oleji (cca 20 dkg ), 20 dkg žampionů, 5 dkg
tvrdého sýra, pepř. (sůl), špetka kari koření
B
T
S
100 g
1
150 g
1,5
1800 kcal
10 g
0,1
Žampiony očistíme, omyjeme, drobně nakrájíme,
usmažíme na části sádla, ochutíme pepřem a kari
kořením. Sardinky rozmačkáme vidličkou a smícháme s olejem, aby celý olej byl absorbován hmotou.
Ohnivzdorné mističky vymažeme zbytkem sádla,
naplníme je smaženými žampiony, na ně rozbijeme
vejce a na povrchu rozložíme sardinky. Posypeme
strouhaným sýrem. Zapečeme v horké troubě, až
se bílek srazí.
29. Litevská sázená vejce
B 8 vajec, 5 dkg sádla, 5 dkg sušených hub,
20 dkg šunky, 20 dkg šlehačky, lžíce rajského
protlaku, pepř, (sůl)
B
T
S
110 g
1
220 g
2
2300 kcal
20 g
0,2
Houby omyjeme, namočíme, uvaříme v malém
množství vody, vodu odpaříme do malého objemu.
Houby umeleme se šunkou, smícháme s vývarem
z hub, smetanou a rajským protlakem. Ochutíme
solí a pepřem. Ohnivzdorné mističky vymažeme
sádlem. Rozložíme na ně rovnoměrně směs šunky a
hub. do každé vklepneme vejce. Zapečeme v horké
troubě až se srazí bílek.
30. Přírodní omeleta
B 2 vejce. 5 dkg másla, lžička dobrého, domácího džemu co nejméně sladkého
B
T
S
12 g
1
51 g
4,3
520 kcal
6g
0,5
Vejce rozbijeme a oddělíme žloutky od bílku.
Žloutky utřeme, bílky ušleháme na tuhou pěnu,
kterou smícháme se žloutky, vlijeme na pánev na
rozehřáté máslo. Smažíme na malém ohni po obou
stranách. Usmaženou omeletu přeložíme z pánve
na ohřátý talíř a pokapeme horkým máslem zbylým na pánvi. Omeletu můžeme pomazat lžičkou
džemu.
107
31. Omeleta se žampiony
B 2 vejce, 5 dkg másla, 10 dkg žampionů, petrželová nať, pepř, (sůl)
B
T
S
14 g
1
51 g
3,6
520 kcal
4g
0,3
Žampiony očistíme, omyjeme, nakrájíme na plátky, usmažíme na másle, promícháme s nasekanou
petrželovou natí, ochutíme pepřem a popř. solí. Na
omeletu připravenou
stejně jako v předpise 30 naklademe žampiony,
svineme lopatičkou kraje omelety dovnitř nebo ji
přeložíme napůl, položíme na ohřátý talíř a pokapeme zbytkem másla z pánve. Podáváme ihned,
horkou.
32. Omeleta se šunkou
B 2 vejce, 1 natvrdo uvařené vejce, 5 dkg
másla, 10 dkg šunky, 5 dkg tvarohu, petrželová nať, pepř, (sůl)
B
T
S
43 g
1
102 g
2,4
1100 kcal
–g
–
Vejce, šunku a sýr umeleme a rozmícháme, přidáme nasekanou petrželovou nať, ochutíme pepřem
a popř. solí. Připravíme omeletu jako v předp. 30.
Když je usmažená, rozložíme na jedné půlce připravenou náplň ve stejnoměrné vrstvě, podebereme druhou půlku lopatičkou a omeletu složíme napůl. Pánev přikryjeme pokličkou a na malém ohni
držíme omeletu ještě chvilku, aby se náplň dobře
prohřála. Můžeme omeletu také dát na několik minut do horké trouby. Omeletu přeložíme na ohřátý
talíř a pokapeme zbytkem másla z pánve.
33. Omeleta s mozečkem
B 2 vejce, 5 dkg másla, 10 dkg telecího nebo
vepřového mozečku, pepř, (sůl)
108
B
T
S
21 g
1
58 g
2,8
61O kcal
–g
–
Mozeček omyjeme, odstraníme blány, zalijeme vařící, mírně osolenou vodou s přídavkem octa, vaříme cca 5 minut. Vyndáme dírkovanou naběračkou,
necháme vodu okapat, přepasírujeme sítkem.
Vejce rozbijeme, rozmícháme s mozečkem na
stejnoměrnou hmotu, ochutíme solí a pepřem.
Hmotu vylejeme na pánev na rozehřáté máslo a pomalu smažíme. Když je omeleta zespod usmažená
a na povrchu je ještě rosolovitá, svineme lopatičkou oba kraje omelety dovnitř a vložíme do horké
trouby na 5 minut. Omeletu přeložíme na ohřátý
talíř a pokapeme rozpuštěným máslem z pánve.
34. Omeleta s játry
B 2 vejce. 5 dkg másla, 10 dkg telecích nebo
vepřových jater. 1 malá cibule, pepř, (sůl)
B
T
S
30 g
1
56 g
1,9
640 kcal
–g
–
Játra zbavíme blan, omyjeme, nakrájíme na proužky, osmahneme na části másla. Na konci smažení
přidáme nadrobno nasekanou cibuli, pepř a dusíme
pod pokličkou. Na zbytku másla připravíme omeletu jako v předp. 30. Navrstvíme na ni horká dušená játra. Svineme lopatičkou oba okraje dovnitř,
přeložíme ji na ohřátý talíř a pokapeme zbytkem
másla z pánve.
35. Omeleta s párky a bůčkem
B 2 vejce, 5 dkg másla, 5 dkg párků (1 kus),
5 dkg uzeného bůčku, 5 dkg tvrdého sýra,
pepř, (sůl)
B
T
S
34 g
1
98 g
3
1070 kcal
–g
–
Párky oloupeme, nakrájíme na kolečka. Bůček nakrájíme na kostičky, přidáme párky a spolu osmahneme na části másla. Připravíme omeletu jako
v předp. 30. Když se zespod usmaží, naložíme náplň, svineme lopatičkou oba kraje dovnitř, vložíme do ohnivzdorné mísy, posypeme strouhaným
sýrem, zapečeme. Podáváme na míse, ve které se
zapékala.
36. Varšavská omeleta
B 2 vejce, 5 dkg másla, 5 dkg kompotovaných
broskví, 5 dkg masa z pečené slepice, 5 dkg
šlehačky, 5 dkg vlašských ořechů
B
T
S
26 g
1
95 g
3,7
1200 kcal
7g
0,2
Ořechy spaříme, oloupeme ze slupky, nasekáme.
Broskve a slepičí maso nakrájíme na kostičky, smícháme se šlehačkou a ořechy. Hmotu přeložíme na
část rozehřátého másla a dusíme cca 5 minut, mícháme. Připravíme omeletu jako v předp. 30. Když
bude zespod usmažená, naložíme horkou náplň,
svineme oba kraje lopatičkou dovnitř a ihned podáváme. Pokapeme zbytkem másla z pánve.
37. Omeleta s ovocem
B
T
S
33 g
1
124 g
3,8
1300 kcal
15 g
0,5
Mandle spaříme, oloupeme ze slupky, nasekáme.
Višně omyjeme, vypeckujeme a umixujeme. Přidáme k nim I lžičku cukru, nasekané mandle, promícháme, přeložíme do rendlíku a ohříváme cca 5
minut za stálého míchání.
Žloutky dobře utřeme, přiléváme k nim pomalu horkou šlehačku a současně je šleháme metličkou. Nádobu se žloutky a šlehačkou dáme do hrnku
s horkou vodou a šleháme, až je hmota hustá.
Usmažíme omeletu jako v předp. 30- Když je zespod usmažená, naložíme višňovou náplň a lopatičkou svineme oba kraje dovnitř. Omeletu přeložíme
na ohřátý talíř, pokapeme zbylým máslem z pánve
a polejeme horkou omáčkou ze žloutků a smetany.
Podáváme ihned horkou.
39. Vaječný salát se žampiony
B 2 vejce, 5 dkg másla, 10 dkg libovolného
ovoce (jahody, lesní jahody, maliny, borůvky), lžička cukru
B
T
S
13 g
1
51 g
4
570 kcal
12 g
0,9
Ovoce omyjme, necháme okapat, posypeme cukrem. Připravíme omeletu jako v předp.
30. Když se usmaží zespod, naložíme ovoce, svineme lopatičkou oba
kraje dovnitř
a dáme ještě na 5 minut zapéci do horké trouby,
aby se ovoce zahřálo. Omeletu přeložíme na ohřátý
talíř, pokapeme zbytkem másla z pánve.
38. Omeleta s višněmi
B 2 vejce, 5 dkg másla, 15 dkg višní, lžička cukru, 10 dkg šlehačky, 2 žloutky, 5 dkg
mandlí
B 4 natvrdo uvařená vejce, 25 dkg žampionů, 10 dkg majonézy (4 lžíce), petrželová
nať, několik kapek citrónové šťávy, několik
kapek polévkového koření, pepř, (sůl)
B
T
S
33 g
1
92 g
2,8
1020 kcal
9 g
0,25
Žampiony očistíme, omyjeme, zalijeme horkou,
osolenou vodou, vaříme 5 minul (vývar můžeme
použít pro žampionovou polévku). Žampiony nakrájíme na plátky, přidáme k nim na kostičky nakrájená vejce, pepř (popř. sůl) a promícháme. Salát
přeložíme do salátové mísy. Do majonézy přimícháme citronovou šťávu a polévkové koření. Salát polejeme majonézou a posypeme drobně nakrájenou
petrželovou natí.
40. Vaječný salát se sterilovaným
hráškem
B 4 natvrdo uvařená vejce, 15 dkg sterilovaného hrášku (6 lžic), 1 malé rajče, 10 dkg
majonézy (4 lžíce), petrželová nať, pepř,
(sůl)
109
B
T
S
30 g
1
92 g
3
1020 kcal
12 g
0,4
Rajče omyjeme, nakrájíme na kostičky, smícháme
s hráškem, vejci nakrájenými na kostičky a nasekanou petrželovou natí. Ochutíme, naporcujeme a
polejeme majonézou.
41. Vaječný salát s párky
B 4 natvrdo uvařená vejce, 30 dkg párků (6
kusů), 10 dkg majonézy (4 lžíce), petrželová
nať. pepř, (sůl)
B
T
S
60 g
1
164 g
2,7
1730 kcal
–g
–
Párky oloupeme, nakrájíme na tenká rozpůlená
kolečka. Vejce nakrájíme na kostičky. Smícháme
s párky a částí majonézy, ochutíme pepřem, popř.
solí. Přeložíme salát do salátové mísy a polejeme
zbylou majonézou. Posypeme drobně nakrájenou
petrželovou natí.
42. Vaječný salát s uzenou rybou
B 4 natvrdo uvařená vejce, 10 dkg majonézy
(4 lžíce), 15 dkg uzené ryby bez kůže a kostí,
1 malá čerstvá okurka, pepř, (sůl)
B
T
S
55 g
1
112 g
2
1240 kcal
2g
0,04
Okurku oloupíme, nakrájíme na kostičky. Vejce také nakrájíme na kostičky, rybu rozporcujeme na
drobné dílky. Všechno smícháme, do salátu přidáme koření a majonézu a promícháme.
43. Vaječný salát se žampiony a
rajčetem
B 4 natvrdo uvařená vejce, 1 nevelké rajče,
15 dkg žampionů, 3 dkg másla, 5 dkg šunky,
10 dkg majonézy (4 lžíce), petrželová nať,
110
pepř, (sůl)
B
T
S
37 g
1
137 g
3,4
1430 kcal
11 g
0,3
Žampiony očistíme, omyjeme, nakrájíme na plátky, usmažíme na másle a zchladíme. Rajče spaříme,
oloupeme ze slupky, nakrájíme na kostičky. Vejce a šunku také nakrájíme na kostičky. Smícháme
všechno s majonézou, posypeme drobné nakrájenou petrželovou natí.
44. Vaječný salát s uzenáčem a hovězím masem
B 4 natvrdo uvařená vejce, 15 dkg vařeného
hovězího masa, 15 dkg uzenáče, 10 dkg sterilovaného hrášku (4 lžíce), 10 dkg majonézy (4 lžíce), 4 dkg šlehačky, petrželová nať,
pepř, (sůl)
B
T
S
92 g
1
160 g
1,7
1800 kcal
9g
0,1
Uzenáče stáhneme z kůže a vykostíme, maso rozdělíme na malé kousky. Vejce a hovězí maso nakrájíme na kostičky. Všechno smícháme, přidáme hrášek, majonézu, šlehačku a petrželovou nať. Ochutíme pepřem, popř. solí a promícháme.
45. Japonský vaječný salát
B 4 natvrdo uvařená vejce, 20 dkg žampionů,
10 dkg filé ze slanečků, 5 dkg mandlí, 10 dkg
majonézy (4 lžíce), 5 dkg másla, pepř, (sůl)
B
T
S
67 g
1
175 g
2,6
1800 kcal
7g
0,1
Mandle spaříme, oloupeme a nasekáme. Žampiony
očistíme, omyjeme, nakrájíme na plátky, usmažíme
na másle. Vejce a slanečky nakrájíme na kostičky.
Všechny složky salátu smícháme, ochutíme a promícháme s majonézou.
Pokrmy ze sýra
Tvaroh, tvrdé a tavené sýry mohou úspěšně nahradit maso. Když přidáme vejce, jejich výživná hodnota maso převyšuje. Mohou tvořit základ mnoha
pomazánek, jimiž můžeme mazat placky (předp.
1), které jíme k snídani nebo k večeři.
B
T
S
80 g
1
205 g
2,5
2300 kcal
–g
–
Sýr nastrouháme na jemném struhadle, přidáme
do něj uvařené, prolisované žloutky, 15 dkg játrové paštiky, máslo a hořčici. Rozetřeme na hladkou
hmotu.
46. Měkký tvaroh
B 1 l sladkého plnotučného mléka, 2 lžíce citrónové šťávy
B
T
S
31 g
1
36 g
1,2
600 kcal
10 g
0,3
Mléko zahříváme na teplotu 37’C, přidáme k němu
citronovou šťávu, zamícháme, přikryjeme a necháme v teplém místě. Za 2-3 hodiny mléko pomalu
ohříváme na teplotu 50-55 "C. Když se mléčná bílkovina srazí, tzn. když se tvaroh oddělí od syrovátky, odstavíme a necháme vychladnout. Slijeme
jemně na husté síto nebo do lněného pytlíku a necháme tekutinu pomalu okapat.
49. Tvarohová pomazánka s uzenou rybou
B 20 dkg plnotučného tvarohu, 20 dkg uzenáče nebo jiné uzené ryby, 3 vejce uvařená
natvrdo, 15 dkg šlehačky
B
T
S
82 g
1
106 g
1,3
1240 kcal
–g
–
Rybu stáhneme z kůže, vykostíme, umeleme na
strojku spolu s tvarohem a vejci uvařenými natvrdo. Přidáme šlehačku a zamícháme.
47. Měkký tvaroh s ředkvičkami
B 20 dkg plnotučného tvarohu, 1 malá čerstvá okurka, 4-5 ředkviček, kopr, 10 dkg šlehačky, petrželová nať
B
T
S
40 g
1
48 g
1,2
616 kcal
6g
0,15
Okurku oloupeme a nakrájíme na kostičky, ředkvičky nakrájíme na tenké plátky, kopr a petrželovou
nať jemně nasekáme. Tvaroh utřeme se šlehačkou,
přidáme nakrájenou zeleninu a promícháme. Nesolíme.
50. Tvarohová pomazánka s rybí
paštikou
B 20 dkg plnotučného tvarohu, 20 dkg rybí
paštiky, 15 dkg šlehačky
B
T
S
85 g
1
97 g
1,1
1260 kcal
–g
–
Tvaroh a paštiku umeleme na strojku a utřeme se
šlehačkou na hladkou pomazánku.
51. Tvarohová pomazánka s ořechy
48. Pomazánka z tvrdého sýra a
játrové paštiky
B 20 dkg tvrdého sýra, 3 žloutky, 10 dkg
másla, 15 dkg játrové paštiky, 3 dkg hořčice
(lžička)
B 20 dkg plnotučného tvarohu, 10 dkg šlehačky, 10 dkg loupaných vlašských nebo lískových ořechů
B
T
S
47 g
1
92 g
2
1050 kcal
–g
–
111
Pokrmy ze sýra
Tvaroh umeleme na strojku, utřeme v míse se šlehačkou. Ořechy umeleme nebo jemně nasekáme,
přidáme k rozetřenému tvarohu a promícháme.
vařeného, pečeného nebo smaženého, usmažené na
másle s cibulí, žampiony dušené na másle, salámy,
opečená kolečka salámu a pod. Můžeme také k němu podávat bramborové hranolky a malé množství
zeleniny z vývaru, kterou usmažíme na másle.
52. Pikantní pomazánka
B 20 dkg taveného sýra ementál, 10 dkg plesnivého sýra niva, 10 dkg másla, 2 natvrdo
uvařená vejce, petrželová nať, pepř
B
T
S
72 g
1
153 g
2,1
1700 kcal
–g
–
Sýr utřeme s máslem, přimícháme nadrobno nasekaná vejce, pepř a nasekanou petrželovou nať.
53. Sýrové homolky
B 20 dkg tvrdého sýra, 40 dkg plnotučného
tvarohu, 10 dkg másla, špetka drceného kmínu
B
T
S
90 g
1
163 g
1,8
cca 2000 kcal
–g
–
Tvrdý sýr nastrouháme, tvaroh umeleme. Sýry smícháme, přidáme máslo, kmín a důkladně
utřeme. Rukama navlhčenýma vodou formujeme
z hmoty sýrové homolky, položíme je na prkénko a
necháme usušit několik dnů na vzdušném místě.
B 10 dkg brynzy, 10 dkg sýru niva, 10 dkg
plnotučného tvarohu, 2 vejce, špetka pepře,
drceného kmínu a muškátového oříšku, lžička hladké mouky, strouhanka, 25 dkg sádla
na smažení
B
T
S
66 g
1
150 g
2,3
1870 kcal
32 g
0,5
Brynzu, sýr a tvaroh umeleme, přidáme vejce,
mouku a koření a rozmícháme na jednotnou hmotu. Na talířek nasypeme strouhanku, nabíráme
lžičkou sýrovou hmotu, obalíme ve strouhance a
tvarujeme v rukách kuličky velikosti vlašského ořechu. V hlubokém rendlíku rozpustíme sádlo a na
horké dáváme sýrové kuličky. Během smažení rostou, neměly by se dotýkat, proto jich nedáváme
mnoho. Když se zbarví do zlatohněda, vyjmeme
je z tuku. Při smažení do nich vsákne cca 10 dkg
tuku.
Mohou být doplňkem k boršči nebo je používáme
jako ”brambory" k některým masitým pokrmům.
56. Sýrový nákyp
B 15 dkg tvrdého sýra, 10 dkg másla, 3 vejce,
pepř, (sůl)
54. Smažený sýr
B 50 dkg tvrdého sýra, 2 vejce, strouhanka
na obalení, cca 20 dkg sádla na smažení
B
T
S
86 g
1
281 g
3,4
2978 kcal
15 g
0,2
Sýr nakrájíme na plátky tlusté 3-5 mm a pak na
obdélníky o straně 6-7 cm. Každý sýrový obdélník
máčíme v rozšlehaných vejcích a strouhance. Smažíme ve větším množství sádla. Podáváme horké,
polité tukem z pánve.
Smažený sýr můžeme zpestřit, když na něj položíme různé doplňky, např. zbytky různého masa,
112
55. Sýrové „brambůrky“
B
T
S
50 g
1
134 g
2,5
1430 kcal
–g
–
Sýr nastrouháme na jemném struhadle, utřeme se
žloutky a máslem, přidáme ušlehanou tuhou pěnu
z bílků, lehce rozmícháme. Formu vymazanou máslem naplníme hmotou, pečeme v horké troubě cca
20 min. Po upečení nákyp vyklopíme. Podáváme
horký.
57. Sýrový nákyp se šunkou a žampiony
B 30 dkg tvrdého sýra, 10 dkg másla, 200 ml
plnotučného mléka (necelá sklenice), 5 dkg
hladké mouky (2 lžíce), 6 vajec, 20 dkg šunky, 20 dkg žampionů, špetka kyseliny citrónové
B
T
S
170 g
1
256 g
1,5
3150 kcal
44 g
0,25
Rozpustíme máslo, přidáme mouku, uděláme bílou
jíšku, zředíme mlékem a za stálého míchání necháme projít varem. Ochutíme kyselinou citronovou.
Do omáčky vmícháme jeden po druhém 6 žloutků. Když se omáčka spojí se žloutky, zchladíme
ji a opatrně vmícháme tuhou pěnu ušlehanou z 6
bílků. Formu vymažeme máslem, naložíme do ní
půlku připravené hmoty a dáme do horké trouby.
Když hmota ztuhne, vyjmeme ji z trouby, posypeme nastrouhaným tvrdým sýrem, jemně nakrájenou šunkou a žampiony dušenými na másle. Na
tuto náplň naložíme zbylou část hmoty a zapečeme
v troubě.
Pokrmy z masa
Dozrávání masa
Snažme se nejíst syrové a příliš čerstvé maso. Maso by mělo být zralé, křehké a natrávené. Dobrým
způsobem, jak maso nechat dozrát, může být jeho
uložení na pár dnů do kyselého mléka. Větší množství masa nakládáme.
58. Dozrávání masa v kyselém mléce
Takto ukládáme telecí a hovězí maso. Maso je třeba
opláchnout, vymačkat vodu, odstranit blány a nadbytečný tuk, uložit těsně do kameninového hrnce
nebo smaltované neotlučené nádoby, zalít syrovým
mlékem a nechat v chladném místě. Když mléko
kysne, konzervuje na krátkou dobu maso, chrání je
proti zkažení a způsobuje jeho dozrávání. V kyselém mléce můžeme maso uchovávat 5 dnů. Takové
maso je po upečení velice křehké. Místo mléka můžeme maso zalít syrovátkou nebo podmáslím.
59. Octový nálev (na 1 kg masa)
B 1/4 sklenice 6% octu, 0,5 l vody, 1 cibule
střední velikosti (cca 5 dkg ), 2-3 bobkové
listy, 6 kuliček nového koření
Svaříme vodu s cibulí nakrájenou na kolečka a
přísadami, sejmeme z ohně, přidáme ocet a necháme zchladit. Maso uložíme do kameninového hrnce
nebo mísy přizpůsobené velikostí, zalijeme studeným lákem, obložíme kolečky cibule a odložíme do
chladné místnosti na 2-4 dny v létě a 5-7 dnů v zimě.
V octovém nálevu uchováváme zvěřinu, skopové,
hovězí a koňské maso.
60. Nálev k nakládání (na 10 kg
masa)
B 20 dkg soli, 1 dkg ledku, 5 dkg cukru, 10
bobkových listů, 20 kuliček nového koření,
10 hřebíčků, 4 lžičky koriandru, 2 lžičky rozmarýnu, 2 1 vody
Větší množství masa, zejména vepřového, můžeme, zvláště v zimním období, nakládat. K nakládám je nejvhodnější použít dubové sudy. Takové
sudy i s víkem můžeme ještě někdy koupit na trhu.
Sud je třeba před použitím důkladně umýt a vypařit vařící vodou. Nemáme-li sud, můžeme použít
k nakládání jakýkoli větší hrnec, kameninový nebo
smaltovaný (neotlučený), mísu nebo malý dřevěný
džber.
Maso vykostíme, opláchneme, vymačkáme vodu
(koleno můžeme naložit s kostí). Nové koření, hřebíček a koriandr umeleme v mlýnku na pepř, bobkový list jemně rozdrobme. Přísady rozmícháme se
solí, ledkem a cukrem a rozdělíme je na 2 části.
Polovinu přísad vetřeme do masa, vtíráme je důkladně z každé strany. Kousky masa uložíme těsně
do nádoby na nakládání, přitlačíme víčkem, zatížíme umytým a spařeným kamenem a necháme l dny
v pokojové teplotě. Za 2 dny druhou polovinu přísad smícháme s převařenou .1 zchlazenou vodou,
zalijeme maso a odneseme je do chladného sklepa.
V zimním období, když je teplota vzduchu -4 až +7
"C, můžeme maso v nálevu uchovávat na balkóně.
Během nakládání by maso mělo být vždy přikryto tekutinou. V nálevu může být uchováváno 2-3
týdny, v zimě mnohem déle. Postupně vyndáváme
kousky masa z nálevu a používáme je. Je-li pro
nás příliš slané, je třeba je před přípravou namočit
na 2-3 hodiny do studené vody. Koleno nebo nakládanou šunku vaříme ve větším množství vody.
Můžeme nakládat také tučné maso, včetně bůčku a
113
slaniny. Nakládané maso je možno dodatečně udit.
61. Nálev ze zeleniny a oleje (na
10 kg masa)
B 30 dkg mrkve, 30 dkg kořenové petržele, 30 dkg celeru, 50 dkg cibule, 0,3 1 oleje.
2 dkg cukru, 2-3 bobkové listy, několik kuliček nového koření, 20 dkg soli
Zeleninu omyjeme, jemně nakrájíme nebo nastrouháme na struhadle s velkými otvory. Listy
rozdrolíme, nové koření rozdrtíme. Smícháme zeleninu a přísady se solí, cukrem a olejem. Hněteme
je pak rukou, až pustí šťávu. Maso natřeme zeleninou ze všech stran, přeložíme do kameninového
hrnce, obložíme zbytkem zeleniny s olejem, solí a
šťávou Odneseme je na 3-4 dny do sklepa Mělo by
stát v teplotě nižší než 7 ◦ C.
Nejlepší a nejlevnější maso pro optimální stravováni je vepřové. Vepřové maso, zejména ze starých
kusů, je nejlépe naložit, maso z mladých zvířat dozrává rychleji.
Vepřové kosti jsou poměrně lehké a tenké. Vývary z nich jsou tučné, ale málo vydatné. Hodí se
na zelnou polévku, na kyselou polévku z chlebového kvásku, boršč nebo zeleninovou polévku. Jemné kosti, chrupavky a vepřové kůže jsou vhodné
na huspeniny. Vepřové kůže jsou zvláště doporučovány nemocným trpícím kožními onemocněními:
sklerodermií, lupénkou a také nemocným s křečovými žilami, bércovými vředy, kornatěním tepen,
vředovitostí při Buergerově nemoci, aterosklerózou
tepen končetin, vředovitostí při křečových žilách a
Raynaudovou nemocí. Zlepšují stav kůže, proto by
je měli jíst lidé, kteří si přejí mít krásnou pokožku.
Vepřové huspeniny z hlavy, nožek, kolen a vepřových kůží jsou doporučovány také nemocným s degeneračním onemocněním kloubů, progresivní polyartritidou, periatritidou pojivové tkáně, zlomeninami kostí, trofickými změnami pokožky a Bechtěrevovou nemocí. Množství snědených huspenin a
kůží nemusí být velké a nemusíme je jíst denně.
U nemocných v počátečním období léčby by spotřeba těchto výrobků měla být větší, aby organizmus měl určitý přebytek složek, jež se zvláště dobře hodí k regeneraci poškozené tkáně. Kůže patří
ke tkáni slabě prokrvené. Veškeré omezení stravy
co do množství a její nevhodná kvalita způsobují
rychlejší stárnutí pokožky, než je tomu u tkáně organizmem lépe zásobované. Je zřejmé, že v ovoci,
zelenině nebo chlebu nejsou komponenty potřebné
k výživě lidské kůže, k její regeneraci. U hladovějících lidí (např. v koncentračních táborech, ve skupinách vystavovaných dlouhodobým půstům) stravujících se hlavně rostlinnými výrobky je stárnutí
kůže zvláště rychlé a kožní onemocnění se objevují
mnohem častěji,
114
62. Vařené nakládané koleno
Nakládané koleno vaříme ve vodě bez jakýchkoli přísad nebo přichucení. Vaříme je dlouho, až je
maso velice měkké a blány a šlachy jsou rozmáčené
vodou.
Nenakládané koleno vaříme déle než nakládané,
k vaření přidáváme zeleninu bez zelí, cibuli, trochu
koriandru, několik kuliček nového koření a bobkový
list. Vývar z kolena používáme pro přípravu polévky, např. bílého boršče nebo kyselé polévky z chlebového kvásku.
Koleno jíme horké, s křenem, kečupem nebo hořčicí. Bez chleba! Vařené koleno obsahuje na 1 g bílkoviny 1,2 až 1,6 g tuku.
63. Vařená nakládaná šunka
Šunku nakládáme 3 týdny. V zimním období a ve
sklepě ji můžeme nakládat značně déle. Šunku můžeme nakládal v celku nebo ji rozdělíme na dobře
tvarované díly a snažíme se během bourání a vykosťování masa nekrájet napříč vlákny, ale rozdělit
maso podél blan, které obalují svaly. Obdržíme tak
dobře tvarované kousky šunky, obalené ze všech
stran blánami.
Nakládaná vařená šunka chutná jak horká, tak
za studena. Vaříme-li šunku v celku, musíme uvařit vodu v kotli vhodné velikosti, šunku vložit do
vařící vody kůží k základně kotle. Vaříme pomalu
2-5 hodin, podle velikosti šunky, a počítáme průměrně 1 hodinu vaření na 1 kg masa. Je-li voda
příliš slaná, její část odlijeme a nahradíme vařící
vodou. Šunka je uvařená, když maso odpadá od
kosti (u šunky vařené s kostí) nebo když ostrouhaný kolíček pronikne snadno do masa. Po uvaření
zchladíme šunku ve vývaru, pak vyjmeme, osušíme
a skladujeme na chladném místě.
Uvařenou šunku můžeme potom zapéci. Uložíme
ji na pekáč, polijeme na povrchu horkým sádlem a
dáme na 15-20 minut zapéci ve velmi horké troubě,
aby kůrčička na povrchu vyschla a zčervenala.
Rozporcovanou šunku vaříme stejně. Aby držela
požadovaný tvar, můžeme ji omotat provázkem.
64. Pečená nakládaná šunka
Před pečením můžeme nakládanou šunku vyudit
nebo ji upéci nevyuzenou. Po vyjmutí z nálevu je
třeba ji před pečením namočit do studené vody na
1-2 dny, to závisí na její velikosti. Pak ji musíme
otřít a osušit. Z žitné mouky s vodou (pro šunku
vážící 5 kg je třeba 2-2,5 kg žitné mouky) uhněteme
dosti tuhé těsto, vyválíme z něho placku a těstem
šunku olepíme. Pečeme v horké troubě cca 3 hodiny. Před koncem pečení zkontrolujeme ostrouhaným dřívkem, zda je šunka měkká. Ostré dřívko by
mělo proniknout do masa. Po zchladnutí sejmeme
z šunky těsto a použijeme jako krmivo pro drůbež
nebo prasata.
65. Vařené vepřové žebírko
B 1 kg žebírka, 30 dkg zeleniny, 1 středně
velká cibule, několik kuliček nového koření,
bobkový list, sůl
B
T
S
117 g
1
217 g
1,9
2470 kcal
12 g
0,1
Žebírko opláchneme, rozporcujeme, zalijeme vařící
vodou, krátce povaříme. K poloměkkému žebírku
přidáme očištěnou zeleninu a koření a uvaříme do
měkká. Vývar použijeme pro přípravu polévky.
66. Bigos
B 1 kg kysaného nebo čerstvého zelí, nebo
jednoho i druhého, půl na půl, 1,5 kg různého druhu libovolného masa: vepřovou a
hovězí pečeni, pečenou kachnu, salám nakrájený na kolečka nebo na kostičky, vařenou šunku, zvěřinu apod. spolu se šťávou
z masa, 20 dkg sádla, 10 dkg sušených hub,
2 velké cibule, 10 sušených švestek, sklenici červeného přírodního vína, 2-3 lžíce rajského protlaku, a – používáme-li jen čerstvé
sladké zelí – 4 kyselá jablka.
B
T
S
200 g
1
606 g
1,5-3
6740 kcal
78 g
0,35
Čerstvé zelí nakrájíme, spaříme vařící vodou, uvaříme v malém množství vody. Před ukončením vaření přidáme oloupaná a nakrájená jablka. Vymačkáme přebytečnou šťávu z kyselého zelí, je-li moc
kyselé, propláchneme je studenou vodou a vymačkáme. Uvaříme v malém množství vody se lžící sádla. Houby uvaříme samostatně, nakrájíme na tenké
proužky a s vývarem přidáme k zelí. Pak všechno
maso nakrájíme na hrubé kostky, salám na kolečka, přidáme k zelí a promícháme. Cibuli nakrájíme
a na zbytku sádla osmahneme do růžová. Sušené
švestky namočíme na 2-3 hodiny, vypeckujeme a
nakrájíme na proužky. Všechny složky přidáme do
bigosu, pak přidáme pepř, víno a rajský protlak.
Promícháme, dáme na plotnu a vaříme ještě cca
40 minut, často mícháme, až vznikne tmavá, mazlavá hmota.
Bigos můžeme ohřívat. Ohřívaný je ještě chutnější. Jíme bez chleba. Můžeme k němu jíst jako
přílohu bramborové hranolky nebo vaječné tvarohové placky. Uvaříme-li bigosu více, můžeme část
zmrazit.
Množství tuku v bigosu je závislé na tučnosti
přidaného masa.
67. Vepřové plátky po maďarsku
B 1 kg vepřového masa s kostí, 10 dkg sádla,
sklenice šlehačky, mletá paprika, plochá lžíce mouky, 1 cibule, 1 stroužek česneku, lžíce
rajského protlaku, (sůl)
B
T
S
140 g
1
420 g
3
3400 kcal
14 g
0,1
Maso nakrájíme na plátky, naklepeme a tvarujeme kulaté plátky. Poprášíme paprikou a moukou (popř. osolíme), osmahneme do růžová z obou
stran na rozpáleném sádle přeložíme do hrnce. Na
luku zbylém po smažení do růžová osmahneme nakrájenou cibuli, přidáme maso, podlijeme trochou
horké vody a maso pomalu dusíme do měkká.
Šlehačka rozmícháme s rajským protlakem a
zbytkem mouky, přilijeme k masu, zamícháme a
povaříme. Před podáváním přidáme prolisovaný
česnek.
115
68. Vepřové ražničí
70. Mozeček na topinkách
B 50 dkg nakládaného vepřového masa bez
kostí (kotleta, krkovička nebo šunka), 50 dkg
nakládaného uzeného bučku, cibule, popř.
koření
B 20 dkg vepřového mozečku, lžíce octa.
5 dkg másla. 8 vaječných tvarohových placek
(předp. 1), 10 dkg pikantního tvrdého sýra,
1 malá cibule, pepř
B
T
S
B
T
S
130 g
1
320 g
23
3400 kcal
12 g
0,1
95 g
1
190 g
2
2 150 kcal
18 g
0,2
Maso a bůček nakrájíme na plátky tlusté 1 cm a
pak na čtverečky o straně cca 3 cm Na jehly pro
ražničí nabodáváme postupné kousky masa, bůčku
a tenká kolečka cibule Maso můžeme poprášit pepřem, bílým pepřem, vegetou nebo jiným kořením
a mletou paprikou. I když lidem zvyklým stravovat
se optimálně ražničí nejvíce chutná bez koření.
Pečeme na rožni, na dřevěném uhlí, připraveném
ze dřeva listnatých stromů, cca 30 minut, často obracíme. Úroveň rožně, která je proměnlivá, přizpůsobíme intenzitě tepla vyzařovaného uhlím. Během
smažení ražničí vytéká z. bůčku trochu tuku a kape na uhlí. Když se tuk spaluje (bez ohně), vytváří
dým, který zlepšuje chuť ražničí.
Můžeme také připravit ražničí na elektrickém
rožni, v krajním případě ho usmažit na pánvi,
v hluboké vrstvě sádla, avšak tím bohužel ztrácí na chuti. Ražničí podáváme horké na jehle, bez
příloh.
Mozeček omyjeme, povaříme ve vodě s přídavkem octa, odstraníme blány, nasekáme. Nakrájenou cibuli osmahneme na másle do růžová, přidáme k ní mozeček, osmahneme, opepříme. Mozeček
naložíme vrchovatě na placky, posypeme strouhaným tvrdým sýrem, položíme na pekáč a zapečeme
v troubě. Podáváme horké.
69. Vepřové ledvinky v omáčce
Cibuli rozkrájíme na půlky a opečeme na plotně.
Očistíme nožky, důkladně je omyjeme, nasekáme
a spaříme vařící vodou. Zalijeme je studenou vodou a vaříme cca 1,5 hodiny na mírném ohni. Pak
přidáme maso, vaříme další hodinu a na konec přidáme očištěnou zeleninu, cibuli opečenou na plotně
a přísady. Vaříme do měkká, aby maso téměř odpadávalo od kosti. Vyjmeme zeleninu. Maso vyjmeme
také, vykostíme, nakrájíme na malé kousky. Vývar
ochutíme pepřem, prolisovaným česnekem, popřípadě sob’. Maso rozdělíme rovnoměrně do mističek (pro ozdobu můžeme na dno položit kolečka
mrkve z vývaru, příp. kolečka vajec uvařených natvrdo), zalijeme vývarem, zchladíme. Podáváme za
studena s octem, majonézou nebo kolečkem citronu. Porci huspeniny můžeme krišně vyklopit, když
mističku ponoříme na chvíli do horké vody.
Huspeninu můžeme také vylít na pekáč a naporcovat na obdélníky.
B 1 kg vepřových ledvinek, 10 dkg sádla, 1 cibule průměrné velikosti, plochá lžíce mouky,
pepř, nové koření, bobkový list. ocet, (sůl)
B
T
S
160 g
1
145 g
0,9
2060 kcal
12 g
0,08
Ledvinky opláchneme, nakrájíme na hrubá kolečka, povaříme ve vařící vodě. scedíme. Na pánvi rozpálíme sádlo, vložíme povařené ledvinky, osmahneme, přeložíme do hrnce, přidáme polovinu nakrájené cibule, podlijeme malým množstvím vývaru, dusíme pod pokličkou. Zbytek cibule také nakrájíme,
osmahneme do růžová na sádle zbylém po smažení
ledvinek, přidáme mouku, osmahneme do růžová,
zředíme zchlazeným vývarem z ledvinek, přidáme
pepř. nové koření a bobkový list (popř. osolíme).
Omáčku povaříme, prolisujeme sítem. Maso přelijeme omáčkou a spolu podusíme.
116
71. Huspenina z nožek
B 2 vepřové (nebo telecí) nožky. 30 dkg libového vepřového (nebo telecího) masa. zelenina bez zelí, 1 cibule, pepř. bobkový list.
nové koření, 3 stroužky česneku, (sůl)
B
T
S
120 g
1
80-150 g
0,5-1,3
cca 1310 kcal
–g
–
72. Vepřová paštika
B 1 kg vepřových jater. 1 kg vepřového masa. 25 dkg vepřového laloku, několik sušených hub. 2 suché housky (10 dkg ), 5 vajec,
10 dkg slaniny, pepř. bobkový list, (sůl)
slaniny, zaječí nebo králičí přední část, zaječí nebo králičí vnitřnosti (játra, ledviny, srdce, plíčky) nebo 20 dkg vepřových jater, suchá houska (5 dkg ), 3 vejce, 1 cibule střední
velikosti, bobkový list, nové koření, sádlo na
vymazání formy
B
T
S
B
T
S
375 g
1
622 g
1,7
7500 kcal
80 g
0,2
280 g
1
380 g
1,4
4700 kcal
40 g
0,15
Houby umyjeme, namočíme. Játra opláchneme,
vložíme na několik minut do vařící vody, vyjmeme.
Ve stejné vodě uvaříme maso, lalok a houby spolu
s přísadami. Po uvaření masa by mělo zůstat málo šťávy. Namočíme do ní housky. Všechny složky
umeleme dvakrát nebo třikrát na strojku s jemnou mřížkou, hmotu smícháme s vejci, ochutíme
pepřem, popř. solí.
Dno a strany pekáče obložíme tenkými plátky
slaniny, vložíme masovou hmotu, přitlačíme, vyrovnáme povrch lžíci omočenou v teplé vodě. Paštiku upečeme v troubě a necháme vychladnout.
Když dobře vychladne a ztuhne, dáme na okamžik
pekáč na plotnu, paštiku Pak snadno z pekáče vyjmeme.
Paštiku můžeme jíst s majonézou, tatarskou
omáčkou nebo hořčicí.
73. Vepřová paštika se zaječím nebo králičím masem
Vepřové, zaječí resp. králičí maso a 15 dkg slaniny udusíme na mírném ohni s přísadami, šťávu
během dušení odpařujeme tak, aby jí bylo málo.
Zaječí maso vykostíme, housku namočíme do šťávy. Maso, housku a slaninu umeleme dvakrát nebo třikrát na strojku s jemnou mřížkou. Přidáme
vejce, pepř, (sůl), a hmotu promícháme. Pekáč vymažeme sádlem, obložíme plátky slaniny, vložíme
masovou hmotu, přitlačíme lžící máčenou v teplé
vodě, vyrovnáme povrch. Pečeme, v troubě, necháme zchladnout. Když paštika dobře vychladne, na
okamžik dáme pekáč na plotnu, abychom paštiku
snadno vyňali z pekáče.
Na paštiky můžeme používat různé druhy masa:
starou drůbež, vepřovou hlavu, hovězí polévkové
maso, veškeré vnitřnosti. Složení paštiky se může
lišit podle použitých komponentů. Můžeme připravit paštiky z ryb, telecího nebo koňského masa,
zvěřiny, drůbeže. Můžeme udělat paštiky tučnější
nebo méně tučné, s přídavkem chrupavek nebo vepřových kůží. Avšak vždy, bez ohledu na to, z čeho
ji připravíme, musí obsahovat játra a vejce.
B 50 dkg vepřového masa bez kosti, 25 dkg
117
Pokrmy ze skopového masa
Nejlepší je skopové maso ze zvířat starých 2-3 roky.
Má živě červenou barvu a tuk je bílý a tvrdý. Mladé skopové maso se hodí k přípravě smažených a
pečených pokrmů. Maso starších zvířat je červené
a našedlé. Hodí se hlavně na jídla dušená, vařená
nebo připravená z mletého masa. Skopové maso
dozrává dlouho. Je třeba je zalévat kyselým mlékem (předp. 58), nálevem z octa (předp. 59) nebo
nálevem ze zeleniny a oleje (předp. 61).
74. Skopový biftek na anglický
způsob
B 1,5 kg skopového masa ze hřbetu nebo kýty, 5 dkg slaniny, 5 dkg másla, nálev ze zeleniny a oleje dle předp. 61 na 1,5 kg masa
B
T
S
227 g
1
310 g
1,3
3700 kcal
–g
–
Maso opláchneme, vykostíme, naložíme do nálevu
dle předp. 6l, odložíme na chladné místo na 1-2
dny. Po léto době maso vyjmeme z nálevu, napříč
vlákny nakrájíme na bifteky, každý naklepeme paličkou, tvarujeme nožem, poprášíme pepřem. Slaninu nakrájíme na plátky, mírně osmahneme do růžova. Bifteky smažíme na rozpáleném sádle, vyškvařeném ze slaniny, po obou stranách je osmahneme
do růžová, ale úplně neprosmažujeme, aby uvnitř
zůstaly růžové. Ke konci smažení přidáme máslo.
Podáváme okamžitě po usmažení, s plátky do růžová usmažené slaniny položené na biftecích a polité
máslem. Jako přílohu můžeme podávat bramborové hranolky nebo tvarohové vaječné knedlíky (viz
předp. 2).
118
75. Dušené skopové na divoko
B 1,5 kg skopového masa z kýty nebo hřbetu, sklenice červeného přírodního vína, 10
zrnek jalovce, polévková zelenina bez zelí,
10 dkg slaniny, 25 dkg šlehačky, plochá lžíce mouky, pepř, bobkový list, (sůl), octový
nálev (dle předp. 59)
B
T
S
236 g
1
285 g
1,6
4520 kcal
25 g
0,1
Maso vložíme do studeného octového nálevu, přidáme víno. Uchováváme je 3-5 dnů na chladném
místě. Po této době maso vyjmeme z nálevu, osušíme, prošpikujeme proužky slaniny, natřeme rozdrceným jalovcem, popř. i solí.
Zeleninu očistíme, omyjeme, jemně nakrájíme.
Seškvaříme slaninu, škvarky vyndáme. Na pánvi na silně rozpáleném tuku osmažíme maso ze
všech stran do růžová. Přeložíme do vhodného hrnce podle velikosti kousku masa. Do tuku zbylého
po smažení masa přidáme nakrájenou zeleninu a
za stálého míchání ji osmahneme do růžová. Tuk
spolu se zeleninou, bobkovým listem a cibulí z nálevu vložíme k masu, podlijeme vodou a dusíme
pod pokličkou. Během dušení maso obracíme, podle potřeby podléváme trochou vody. Měkké maso
vyjmeme, šťávu prolisujeme, zahustíme šlehačkou
rozmíchanou s moukou a povaříme. Maso nakrájíme na tenké plátky napříč vlákny, položíme na
mísu a polejeme omáčkou. Podáváme samostatně
nebo s tvarohovými vaječnými knedlíky.
Pro spotřebu nejlepší je hovězí maso z mladých zvířat. Má růžověčervenou barvu, je jadrné a šťavnaté. Maso ze starších zvířat je tmavě červené, někdy
višňově hnědé. Je prorostlé tmavě žlutými blánami, méně jadrné, „řídké“.
Vepřový lůj je hodnotný tuk. Nejhodnotnější
je morek. Vývary z morkových kostí jsou tučné,
z kloubových kostí jsou hutnější a obsahují mnoho
mazlavých látek. Hodnotné jsou také vývary z hovězích blan a šlach. Hovězí maso musíme vařil déle
než vepřové, vývary z kostí, blan a šlach se vaří dokonce velmi dlouho. Také dozrávání hovězího masa
trvá dlouho, má však zásadní význam pro jeho chuť
a stravitelnost.
Dobrou službu při přípravě pokrmů z hovězího
masa, a také z jiných druhů masa a kostí, jež vyžadují dlouhodobou přípravu, poskytuje tlakový hrnec. Doba vaření se v tlakovém hrnci zkracuje průměrně o 2/3.
76. Varšavské dršťky
B 2 kg hovězích drštěk, 30 dkg polévkové zeleniny bez zelí, 1 kg hovězích kloubových a
morkových kostí, 10 dkg másla, 3 dkg mouky, zázvor, pepř, majoránka, muškátový oříšek, strouhanka, zelená petrželová nať, (sůl)
B
T
S
346 g
1
227 g
0,8
3570 kcal
40 g
0,1
Dršťky pečlivě očistíme, důkladně a mnohokrát
propereme v teple vodě. Zalijeme studenou vodou, povaříme, scedíme, propláchneme. Zalijeme
čerstvou vařiči vodou, přidáme kosti a vaříme 34 hodiny do měkká. Zeleninu očistíme, nakrájíme
a uvaříme v malém množství vody s přídavkem
másla. Dršťky scedíme, nakrájíme na tenké proužky. Vývar z drštěk odpaříme do objemu cca 1 I.
Rozpustíme polovinu másla, nasypeme mouku a
osmahneme do růžová. Vyjmeme morek z vyvařených kostí, utřeme, přidáme do jíšky, promícháme.
Jíšku zředíme vývarem, povaříme. Do vývaru vložíme nakrájené dršťky, přidáme dušenou zeleninou,
přísady, povaříme. Dršťky by měly být velice měkké a měly by jen lehce plavat v omáčce. Zbytek
másla osmahneme se strouhankou. Dršťky podáváme v mističkách, každou porci polejeme máslem
se strouhankou a posypeme nakrájenou petrželovou natí. Podáváme horké, s tvarohovými vaječnými placičkami.
Taková jídla, jako jsou dršťky, guláš a bigos, můžeme připravit ve větším množství, po zchladnutí je
uložíme do mikrotenových sáčků v porcích přizpůsobených potřebám domácích strávníků a zmrazíme.
77. Hovězí vývar
B 1 kg hovězího masa s kostí (žebro), 50 dkg
zeleniny se zelím, 1 cibule, bobkový list, nové koření, pepř, petrželová nať, (sůl)
B
T
S
15 g
1
80 g
5
800 kcal
5g
0,3
Maso opláchneme, přesekneme napříč žebry, zalijeme vařící vodou, vaříme na mírném ohni. Na konec
vaření přidáme očištěnou zeleninu, cibuli osmaženou na kuchyňské plotní, přísady a pomalu vaříme
do měkká. Maso vyjmeme z vývaru, rozdělíme spolu s žebry na porce, uvařenou mrkev nakrájíme na
kolečka.
Do vývaru můžeme zavařil kapání: I vejce rozmícháme s 1 plochou lžičkou mouky (můžeme také
bez mouky) a nalijeme tenkým pramínkem na jednu odebranou porci vývaru. Povaříme. Vývar na
talíři posypeme nasekanou petrželovou natí a položíme na vrch 2-3 kolečka mrkve z vývaru. Maso
z vývaru použijeme pro přípravu druhého chodu.
Můžeme je polít křenovou omáčkou nebo jinou ostrou nebo kyselou omáčkou.
78. Anglický biftek
B 50 dkg hovězí svíčkové. 5 dkg sádla, 5 dkg
másla, (sůl)
B
T
S
129 g
1
137 g
1,1
1740 kcal
–g
–
Svíčkovou nakrájíme napříč na dvoucentimetrové
plátky. Každý díl naklepeme a tvarujeme kulaté
bifteky. Na pánvi rozpálíme sádlo, bifteky smažíme
krátce na silném ohni po obou stranách do růžová, ale úplně neprosmažujeme. Na konec smažení
přidáme máslo.
Bifteky dáme stranou na pánev a na tuku usmažíme sázená vejce, jedno na každou porci. Na kaž-
119
dý biftek položíme sázené vejce, polejeme zbylým
tukem z pánve a položíme malou hrudku másla.
Podáváme s bramborovými hranolky nebo tvarohovými vaječnými placičkami, nakrájenými na
proužky a osmaženými do růžová na másle.
79. Boeuf Stroganov
B 1 kg hovězí svíčkové, pepř, 10 dkg sádla
na smažení: na omáčku: 5 dkg másla, 3 dkg
mouky. 1 středně velká cibule. 5 dkg sušených hub, sklenice vývaru, lžíce rajského
protlaku, paprika, (sůl)
B
T
S
220 g
1
197 g
0,9
2940 kcal
53 g
0,25
Houby umyjeme, namočíme, uvaříme, nakrájíme
na tenké proužky. Rozškvaříme máslo, přidáme
nasekanou cibuli, osmahneme do růžová, přidáme
mouku, zamícháme a osmahneme. Jíšku zředíme
vývarem z hub, přidáme houby a rajský protlak,
povaříme, přidáme mletou papriku, popřípadě sůl.
Maso nakrájíme na hranolky- nebo na kostičky
se stranou cca 1,5 cm, krátce osmahneme i rozpáleném sádle, neprosmažujeme. Maso přeložíme do
omáčky a ještě na chvíli spolu dusíme. Podáváme
horké, s bramborovými hranolky nebo s tvarohovými vaječnými plackami usmaženými na másle.
80. Hovězí guláš
B 1 kg hovězího masa (kližky – může mít blány a šlachy apod.), 50 dkg vepřového masa,
lžíce gulášového koření, lžíce vegety, vepřová
nožka, kůže ze slaniny (cca 10 dkg ), sklenice
šlehačky, 2-3 lžíce rajského protlaku. 10 dkg
sádla
B
T
S
300 g
1
450 g
1,5
530 kcal
13 g
0,05
Hovězí maso nakrájíme na kousky, na polovině sádla osmahneme na silném ohni ze všech stran, pře-
120
ložíme do rendlíku, podlijeme vodou a dusíme pod
pokličkou. Vepřové maso nakrájíme na kostičky, také osmahneme na zbylém sádle, přidáme k hovězímu masu a dále spolu dusíme.
Houby umyjeme, namočíme, uvaříme v malém
množství vody, nakrájíme na proužky, přidáme
spolu s vývarem k masu. Vepřovou nožku a kůže
uvaříme do měkká v malém množství vody. Měkké kůže nakrájíme na kostičky, maso z nožky vykostíme a také nakrásně, přidáme do guláše spolu
s vývarem. Přidáme také přísady a společně dusíme ještě ’0 15 minut, až je maso měkké. Na konec dušení vlijeme šlehačku rozmíchanou s rajským
Protlakem, promícháme, povaříme.
Guláš nesolíme, protože gulášové koření a vegeta
obsahují sůl. Guláš podáváme horký s tvarohovými
vaječnými knedlíky.
Množství tuku v pokrmu je různé, protože závisí na tučnosti masa, které použijeme pro přípravu
jídla.
81. Římská sekaná pečené
B 1 kg hovězího masa s kostí, 50 dkg vepřového masa s kostí, 1 cibule průměrné velikosti, 3 vejce, suchá houska (5 dkg ), lžíce
strouhanky, pepř. 10 dkg sádla, (sůl)
B
T
S
240 g
1
370 g
1,5
4400 kcal
60 g
0,25
Housku namočíme do vody a vymačkáme. Cibuli
nakrájíme, udusíme na části sádla. Maso vykostíme, umeleme na strojku spolu s houskou a cibulí, přidáme pepř, vejce, příp. sůl a promícháme.
Hmotu přeložíme na vál posypaný strouhankou,
tvarujeme tlustý váleček. Zbytek sádla rozškvaříme v podlouhlém pekáči, do tuku vložíme maso a
dáme do trouby. Během pečení maso často podléváme tukem.
Římskou sekanou můžeme jíst za studena i horkou. Horkou ji podáváme nakrájenou na porce, jako příloha jsou bramborové hranolky, tvarohové
vaječné knedlíky, popřípadě zelené fazolové lusky
s máslem. Po zchlazení sekanou krájíme na tenké
plátky jako salám. Můžeme přidal majonézu, tatarskou omáčku, křen, houby v octovém nálevu.
Telecí je maso, které pochází z 6-8 týdenních telat
krmených mlčkem. Telecí tuk je jemný, chutný, velice hodnotný. Vývary z telecích kostí jsou vysoce
hodnotné, nejsou však tučné. Jsou vhodné zejména
pro nemluvňata a lidi trpící kloubovými nemocemi. Hodí se zvláště na jemné polévky. Z telecích
kostí, zejména kloubových, jež obsahují hodně klihu, můžeme připravit huspeniny, které tuhnou bez
přídavku želatiny. Telecí maso rychle dozrává. Na
ochranu proti zkažení telecí maso nesolíme, protože sůl mění barvu telecího masa. Krátkou dobu ho
můžeme uchovávat v mléce, v hadříku pokapaném
octem nebo v čerstvých, čistě omytých kopřivách.
Telecí maso je libové, proto v jídlech z telecího
převažují bílkoviny nad tukem. Tyto pokrmy mají
příliš málo tuku vzhledem k potřebám optimální
diety, proto je vždy třeba steaky, řízky, smažená
játra apod. polévat tukem z pánve zbylým po smažení, a také telecí pokrmy při jídle podávat s polévkou nebo moučníkem s velkou převahou tuku nad
bílkovinami.
82. Telecí dršťky
B 1,5 kg telecích drštěk, 25 dkg zeleniny bez
zelí, 5 dkg másla, plochá lžíce mouky, majoránka, pepř, (sůl)
B
T
S
240 g
1
75 g
0,3
1800 kcal
34 g
0,15
Dršťky pečlivě omyjeme, opereme několikrát v teplé vodě, zalijeme studenou vodu. povaříme, scedíme. Zeleninu opláchneme, očistíme, zalijeme vařící
vodou, uvaříme vývar a zeleninu vyjmeme. Dršťky nakrájíme na proužky a uvaříme v zeleninovém
vývaru.
Z másla a mouky uděláme jíšku, zředíme ji vývarem z drštěk, přilijeme k dršťkám, ochutíme kořením, přidáme nakrájenou vařenou zeleninu, zamícháme, povaříme.
Telecí dršťky jsou vhodné zejména pro lidi nemocné chronickým onemocněním trávicího systému, žaludku a střev a onemocněními kloubů.
83. Zadělávané telecí maso
B
T
S
230 g
1
150 g
0,7
2500 kcal
32 g
0,15
Zeleninu očistíme, omyjeme, zalijeme studenou vodou (1,51), povaříme. Maso vložíme do zeleninového vývaru, vaříme na mírném ohni. Na konec vaření můžeme osolit. Uvařeně maso a zeleninu vyjmeme, vývar odpaříme na 0,5 I objemu. Máslo utřeme s moukou, zalijeme částí vývaru, zamícháme,
vlijeme do vývaru, povaříme. Maso vykostíme, nakrájíme na hrubší plátky, vložíme do omáčky a povaříme. Horké přeložíme na mísu, do omáčky vmícháme syrové žloutky a maso polejeme. Podáváme
s knedlíky z tvarohu a vajec.
84. Nakládaná telecí šunka vařená
nebo pečená
B 1 telecí kýta bez kosti (cca 5 kg ), 10 dkg
soli, 5 g Iedku, plochá lžíce cukru, 1 lžička
koriandru, 1 lžíce jalovcových bobulí, 5 hřebíčků, 10 kuliček nového koření, 2 bobkové
listy, 4 stroužky česneku, 1 lžička tymiánu
B
T
S
800 g
1
150 g
0,2
7250 kcal
–g
–
Všechny přísady umeleme nebo rozdrtíme, smícháme se solí, cukrem a ledkem. Polovinou nálevu natřeme maso, uložíme je těsně do kameninové mísy,
přitlačíme prkénkem, zatížíme kamenem a necháme v pokojové teplotě 2 dny. Uvaříme 1 1 vody,
rozpustíme v ní zbylé přísady, zalijeme maso a uložíme na chladném místě na 3-4 týdny. Maso vyjmeme z nálevu, osušíme, uvaříme nebo upečeme.
Chceme-li šunku uvařit, musíme ji naklepat paličkou, těsně svinout a silně obvázat provázkem.
Vložíme ji do vařící vody a vaříme na slabém ohni
1,5-2 hodiny. Vyložíme na vát. přitlačíme prkénkem, zatížíme kamenem a necháme zchladnout.
Šunku můžeme také upéci v troubě. Přeložíme
ji na pekáč na rozpálené sádlo a při pečení často
poléváme vypečenou šťávou. Vypečená šťáva a tuk
jsou vhodné pro smažení placiček. Můžeme ji také
přidat ke guláši nebo bigosu.
B 1,5 kg telecího hrudí nebo krkovičky,
20 dkg zeleniny, 5 dkg másla, 3 dkg mouky,
2 žloutky, petrželová nať, (sůl)
121
85. Karbanátky z telecího masa
B 1 kg telecího masa bez kosti, 40 dkg vepřového masa bez kosti, suchá houska (5 dkg ),
5 dkg másla, 5 dkg sádla, 2 vejce, I žloutek,
strouhanka na obalování (cca 3 dkg )
B
T
S
260 g
1
335 g
1,3
4180 kcal
50 g
0,2
Maso na karbanátky může obsahovat šlachy, blány, trochu tuku. Nejlépe se hodí masové odřezky, telecí anebo vepřové maso po vy koštování. Po
umletí je hněteme rukou jako těsto, až je mazlavé.
Housku namočíme, vymačkáme, umeleme, Máslo
rozetřeme a třeme dále s 1 žloutkem a 2 vejci, pak
s houskou. Utřenou hmotu smícháme s mletým masem a ještě jednou důkladně prohněteme. Máčíme
ruce v teplé vodě a formujeme malé karbanátky,
obalujeme je ve strouhance a smažíme na sádle
na pánvi z obou stran. Podáváme s bramborovými
hranolky nebo tvarohovými vaječnými knedlíky a
příp. se sezónním zeleninovým salátem.
86. Telecí kotleta
B 1,5 telecího masa bez kosti, 2 dkg mouky
(lžíce), 10 dkg másla, 5 dkg sádla, (sůl)
B
T
S
307 g
1
257 g
0,8
3620 kcal
15 g
0,05
Maso nakrájíme napříč vlákny na plátky, každý naklepeme paličkou a formujeme nožem v dobře tvarovaný oválný řízek. Řízky poprášíme moukou a
smažíme na sádle z obou stran do růžová. Dosmažíme na menším ohni. Na konec smažení přidáme
máslo.
Podáváme horké, polejeme tukem ze smažení.
Můžeme podávat se sázeným vejcem, bramborovými hranolky, tvarohovými vaječnými knedlíky,
rajčatovým nebo okurkovým salátem, zelenými fazolovými lusky s máslem.
87. Smažená telecí játra
B 1 kg telecích jater, 2 vejce, 5 dkg mouky,
strouhanka na obalování, 10 dkg sádla, pepř,
(sůl)
122
B
T
S
206 g
1
159 g
0,8
2755 kcal
73 g
0,3
Játra opláchneme, nakrájíme napříč na tenké, plátky. Každý plátek postupně obalujeme v mouce,
ponoříme do rozšlehaných vajec a obalujeme ve
strouhance. Klademe na rozpálené sádlo, smažíme
po obou stranách, příp. osolíme až po usmažení.
Podáváme s bramborovými hranolky, tvarohovými vaječnými knedlíky, salátem ze sezónní zeleniny. Knedlíky hojně polejeme rozpuštěným máslem.
Játra také polejeme tukem, abychom celý tuk použitý ke smažení současně s nimi snědli v pokrmu.
88. Dušené telecí ledvinky
B 1,5 kg telecích ledvinek, 10 dkg sádla, 1
velká cibule, 20 dkg husté šlehačky, pepř, sůl
B
T
S
246 g
1
228 g
0,9
3130 kcal
–g
–
Ledvinky spolu s tukem, který je obaluje, několikrát opláchneme a vymačkáme. Zalijeme malým
množstvím vařící vody a povaříme 5 minut. Vyjmeme a nakrájíme na kolečka. Nakrájené ledvinky osmahneme na rozpáleném sádle, přeložíme do
rendlíku, přidáme tuk ze smažení a jemně nakrájenou cibuli, podlijeme malým množstvím vody, opepříme a dusíme na mírném ohni pod pokličkou do
měkká. K měkkým ledvinkám přilijeme šlehačku,
zamícháme, povaříme. Po udušení příp, osolíme.
Podáváme s bramborovými hranolky, tvarohovými
vaječnými knedlíky, salátem z čerstvé sezónní zeleniny.
Poměr bílkovin k tuku v tomto pokrmu se může
lišit, protože závisí na množství tuku, který obaluje
ledvinky.
89. Telecí paprikáš
B 1,5 kg telecího masa bez kosti, 3 dkg mouky, 10 dkg sádla, 1 cibule průměrné velikosti
(cca 10 dkg ), 25 dkg šlehačky, 5 dkg mleté
papriky (cca 5 plochých lžiček), 2 stroužky
česneku, (sůl)
B
T
S
317 g
1
300 g
0,95
4080 kcal
22 g
0,07
Maso nakrájíme na hrubé kostičky, poprášíme
moukou. Na sádle rozpáleném na pánvi usmažíme
nakrájenou cibuli, vložíme do ní maso a na silném
ohni osmahneme ze všech stran. Přeložíme maso do
rendlíku, vlijeme tuk spolu s cibulí osmaženou do
růžová, přidáme papriku, podlejeme malým množstvím vařící vody, přikryjeme a na volném ohni
dusíme do měkká. Když je maso měkké, omáčku
zahustíme smetanou rozmíchanou s moukou a prolisovaným česnekem. Podáváme s tvarohovými vaječnými knedlíky a vařenou zeleninou politou máslem.
90. Telecí plátky plněné slaninou
B 1.5 kg telecího masa bez kosti, 20 dkg slaniny, 10 dkg sádla, 1 cibule průměrné velikosti, lžička mleté papriky, 2 stroužky česneku, 3 dkg mouky
B
T
S
310 g
1
392 g
1,2
4890 kcal
22 g
0,07
Maso nakrájíme na tenké plátky napříč vlákny,
naklepeme paličkou. Každý plátek potřeme lisovaným česnekem. Slaninu nakrájíme na tenké plátky
velikosti masových plátků. Plátek slaniny pokládáme na maso, posypeme ho paprikou (popř. solí),
svineme těsně do ruličky, ovážeme nití nebo sepneme párátkem. Každý plátek poprášíme moukou,
rychle osmahneme na rozpáleném tuku ze všech
stran a přeložíme do rendlíku. Nakrájenou cibuli
osmahneme do růžová na luku zbylém po smažení,
tuk s cibulí vlijeme k masu, přidáme zbytek papriky, podlejeme trochou vařící vody a dusíme do
měkká pod pokličkou. Po udušení odstraníme niti
z masa, plátky uložíme na mísu a polejeme omáčkou z dušení.
Podáváme s tvarohovými vaječnými knedlíky,
vařeným květákem nebo zelenými fazolovými lusky
s máslem.
91. Plněné telecí hrudí
B 1 kg telecího hrudí, suchá houska (5 dkg
), 5 dkg másla, 5 vejce, lžíce strouhanky,
10 dkg sádla, 5 lžic sekaného kopru, pepř,
muškátový oříšek, (sůl)
B
T
S
175 g
1
210 g
1,3
2925 kcal
52 g
0,3
Maso opláchneme. Rozdělíme vrstvy masa a ostrým nožem uvolníme podélně žebra, stáhneme
z nich maso, žebra vylámeme v kloubech, páteř na
několika místech nasekáme a získáme tak masovou
„kapsu“ pro naplnění.
Housku namočíme v mléce nebo ve vodě, vymačkáme. Žloutky oddělíme od bílků. Rozetřeme
máslo, třeme dále a přidáváme po 1 žloutku. Pak
přidáme vymačkanou housku, přísady, sekaný kopr a strouhanku. Promícháme. Na konec přidáme
tuhou pěnu ušlehanou ze 3 bílků a náplň zamícháme. Hrudí naplníme nádivkou a otvor zašijeme
bílou nití. Na pekáči rozpustíme sádlo, vložíme maso, polejeme je tukem, dáme do trouby, pečeme do
měkká a během pečení poléváme šťávou. Maso nakrájíme napříč na díly spolu s kostí, uložíme na
mísu, polejeme šťávou. Podáváme s bramborovými
hranolky, tvarohovými vaječnými knedlíky a salátem ze sezónní zeleniny.
92. Telecí roláda plněná šunkou
B 1,5 kg telecího masa bez kosti z kýty nebo
ramínka, stroužek česneku, (sůl); na náplň:
30 dkg šunky, 5 dkg slaniny, suchá houska (5
dkg ), 1 cibule střední velikosti, 10 dkg sádla,
1 vejce, pepř, (sůl)
B
T
S
300 g
1
380 g
1,25
4740 kcal
30 g
0,1
Nejdříve si připravíme náplň na roládu. Cibuli udusíme na sádle, housku namočíme ve vodě nebo
v mléce a vymačkáme. Umeleme na strojku šunku, slaninu, housku a cibuli. Do hmoty přidáme
vejce, pepř, popř. sůl, důkladně promícháme.
Maso rozklepeme paličkou na tenký plát ve tvaru
obdélníku. Natřeme ho lisovaným česnekem (popř.
smíchaným se solí). Na maso položíme náplň a rozmažeme ji po povrchu rovnoměrnou vrstvou. Opatrně zvedneme delší stranu obdélníku a svineme
těsně do rolády, provážeme provázkem jako uzeninu. Na pánvičce nebo na pekáči osmahneme maso
na silném ohni ze všech stran, pak dáme do trouby, podléváme Šťávou, pečeme do měkká. Když se
šťáva během pečení vypařuje, kropíme vodou. Po
123
upečení sejmeme provázek a maso nakrájíme na
plátky.
Podáváme s bramborovými hranolky nebo tvarohovými vaječnými knedlíky a salátem ze sezónní
zeleniny, porce poléváme vypečenou šťávou. Můžeme také jíst za studena, místo uzeniny.
93. Huspenina z telecích nožek
B 1,5 kg telecích nožek, 1 kg řídkých telecích
kostí, zelenina bez zelí, 1 cibule střední velikosti, 2 bobkové listy, několik kuliček nového koření, lžíce octa, lžíce rajského protlaku,
(sůl)
B
T
S
225 g
1
80 g
0,3
1450 kcal
–g
–
Nožky očistíme, důkladně umyjeme, nasekáme.
Přidáme nasekané kosti, vlijeme 1.5 litru studené
vody, vaříme pod pokličkou cca 4 hodiny na slabém
ohni. Na konec vaření přidáme očištěnou zeleninu a
koření, dovaříme. Vývar scedíme. Odpaříme ho nebo doplníme horkou vodou, abychom získali 1 litr
vývaru. Přidáme ocet, rajský protlak, promícháme. Maso vykostíme, nakrájíme, naporcujeme do
mističek, zalijeme huspeninou a necháme vychladnout. Pro ozdobu můžeme na dno mističek položit
kolečka mrkve z. vývaru, několik zelených hrášků
nebo dílek vejce uvařeného natvrdo.
Huspeninu můžeme také použít pro zalévání telecího masa (telecí šunka, vařený jazyk, paštika
apod.). Porce masa nakrájeného na krásně tvarované kousky uložíme na salátovou mísu. Každou porci obložíme kouskem vejce a kolečky zeleniny z vývaru. Každou porci zalijeme lžící tuhnoucí
huspeniny. Když ztuhne, znovu ji polejeme tuhnoucí huspeninou. Zbylou huspeninu můžeme trochu ohřát, a když začne tuhnout, polejeme jí maso
tak, aby huspenina ještě jednou polila celou porci a trochu se slila na mísu. Necháme zchladnout.
Podáváme s plackami tlustě pomazanými máslem.
Drůbež po zabití, oškubání peří a vykuchání je třeba nechat 2-4 dny v chladném, vzdušném místě,
aby maso zkřehlo.
Po zabití musíme drůbež ihned oškubat, začínáme z hřbetové strany a škubeme peří od ocasu k hlavě. Po oškubání peří odsekneme nožky a
hlavu, tělo opálíme nad lihovým plamenem nebo
nad plynem, otřeme hadříkem. Na stůl uložíme tři
vrstvy papíru a položíme na něj maso. Přeřízneme
kůži podél krku, uvolníme a vytáhneme průdušnici a jícen, odřízneme je nízko u volete, vyjmeme
vole. Následně nařízneme břišní dutinu podélně od
hradní kosti k řiti, vyjmeme vnitřnosti na papír,
vyřízneme je spolu s řití. Vytáhneme játra, opatrně
z nich vyřízneme žluč, od vnitřností také oddělíme
žaludek, srdce a ledviny. Odstraníme tuk ze střev,
zbytek vnitřností zabalíme do první vrstvy papíru
a vyhodíme. Žaludek přeřízneme napříč, očistíme
ho z jeho obsahu a současně stáhneme ztvrdlou
blánu, kterou je žaludek vystlán uvnitř. Z tlapek
odstraníme pazoury, spaříme je, sundáme z nich
kůži, kterou stáhneme svrchu dolů. Odpady zabalíme do druhé vrstvy papíru a vyhodíme. Od těla
odřízneme křídla a krk, spolu s nožkami a vnitřnostmi odložíme na chladné místo. Můžeme je použít na vývar pro přípravu drůbeží polévky nebo
pro jiné pokrmy. Papír z třetí vrstvy zmačkáme a
naplníme jím tělo. Odložíme na chladné místo na
2-3 dny, aby zkřehlo.
124
94. Pečené kuře
B 1 kuře vážící cca 1,5 kg, lžíce sádla, lžíce
másla, (sůl), špetka mleté papriky
B
T
S
296 g
1
100 g
0,3
1890 kcal
–g
–
Kuře před pečením opláchneme, lehce osolíme vně
i zevnitř. Odložíme na 2-3 hodiny. Pak je tvarujeme
k pečení. Kůži z krku natáhneme na hřbet, přitlačíme křidýlka ke stranám a prošijeme silnou nití obě
křídla. Přeložíme niť pod hřbet, propíchneme kůži
z krku a zavážeme oba konce nitě. Stehýnka pozvedneme nahoru, jehlu vpíchneme do spodní části
stehna, provlečeme koncem hrudní kosti, druhým
stehnem, pak zakončením trupu, provlékneme pod
hřbetem a přivážeme ke křidýlkům. Účelem takového „sešití“ drůbeže před pečením je ochrana proti
zbytečnému vysušení masa během pečení.
Sádlo a máslo rozpustíme, smícháme dohromady. Odlejeme lžíci tuku, vsypeme papriku, zamícháme. Kuře pomažeme tukem s paprikou. Zbytek tuku vlijeme na pekáč, uložíme kuře a pečeme
dozlatova. Během pečení často podléváme tukem
z pekáče, aby jím maso dobře nasáklo. Upečené
kuře rozporcujeme a každou porci hojně polejeme
tukem a vypečenou šťávou.
K pečení kuřete můžeme použít různá koření:
kmín, česnek, zázvor, petrželovou nať apod.
Díky jim se mění jeho chuť.
Před pečením můžeme kuře naplnit nádivkou.
Na nádivku existuje mnoho předpisů. Níže uvádíme dva z nich, protože jsou v souladu se zásadami
optimálního stravování.
95. Nádivka do kuřete z šunky a
jater
B 15 dkg (sklenice) odřezků z pečené nebo
vařené šunky, 10 dkg drůbežích jater, 10 dkg
žampionů, 1 vejce, plochá lžíce strouhanky,
lžíce nasekané petrželové natě, 2 lžíce másla,
pepř (sůl)
B
T
S
64 g
1
102 g
1,7
1270 kcal
20 g
0,3
Játra a šunku nasekáme na kaši. Jemně nasekáme žampiony a usmažíme na másle. Všechny složky nádivky smícháme, opepříme, resp. osolíme a
zpracujeme na jednotnou hmotu. Hmotou plníme
břišní dutinu kuřete. Otvor zašijeme bílou nití, aby
nádivka nevytekla během pečení.
96. Nádivka do kuřete z telecího
masa a jater
B 30 dkg telecího masa bez kosti (může být
horší kvality, odřezky), 2 kuřecí játra, 10 dkg
slaniny, 3 vejce, kůra z půlky citronu, špetka zázvoru, 3 kuličky nového koření, bobkový list, lžíce strouhanky, lžíce sádla, 3 lžíce
másla, pepř, (sůl)
B
T
S
106 g
1
233 g
2,3
2560 kcal
20 g
0,2
Telecí maso, játra a slaninu osmažíme na sádle,
podléváme vodou, přidáme bobkový list, nové koření, trochu pepře a dusíme pod pokličkou na mírném ohni do měkká. Lehce vychladlé maso spolu
se šťávou umeleme na strojku. V míse rozetřeme
máslo se žloutky (přidáváme po jednom) a pak při-
dáme citrónovou kúru, zázvor, resp ochutíme solí.
Rozetřenou hmotu smícháme s umletým masem a
strouhankou a nakonec s tuhou pěnou ze 3 bílku.
Nádivkou plníme kuře.
97. Kuře na smetaně
B 1 kuře vážící cca 1 kg, 10 dkg másla, 40 dkg
šlehačky, špetka muškátového oříšku, pepř,
sůl, sušené mleté listy šalvěje.
B
T
S
155 g
1
223 g
1,3
2620 kcal
–g
–
Kuře očistíme, omyjeme, nakrájíme na části. Rozpustíme máslo, vložíme do něho rozmělněné listy
šalvěje a porce kuřete osmažíme v másle se šalvěji.
Podlejeme malým množstvím vody nebo vývaru,
udusíme do měkká. Nepodléváme mnoho vodou,
abychom na konec dušení měli málo šťávy. Vlijeme
šlehačku, ochutíme muškátovým oříškem. Podávíme horké s tvarohovými vaječnými knedlíky.
98. Slepičí vývar
B I tučná slepice, 25 dkg zeleniny se zelím,
2-3 sušené houby, nové koření, bobkový list,
1 cibule, sekaná petrželová nať, (sůl), 4 vejce
B
T
S
167 g
1
214 g
1,3
2380 kcal
15 g
0,1
Po oškubání slepici odložíme na 2-3 dny, aby maso
zkřehlo (viz: Pokrmy z drůbeže). Zkřehlou slepici
namočíme na 2 hodiny, naporcujeme ji a vložíme
do studené vody tak, aby byla celá ponořená ve
vodě, a pomalu vaříme. Půl hodiny před dovařením vložíme do vývaru očištěnou zeleninu, houby,
rozdrcené koření a cibuli připečenou na plotně. Dovaříme pod pokličkou. Vývar scedíme.
Do hrníčku vklepneme vejce, důkladně rozmícháme a vylijeme na vařící vývar tenkým pramenem, jako kapání. Ohříváme dále až bude všechno
kapání ve vývaru a vývar jednou projde varem.
Na hluboké talíře rozložíme porce slepice, nalijeme vývar spolu s vaječným kapáním, ke každé
porci přidáme 1/2 lžičky nasekané mrkve a petržele z vývaru a špetku nasekané petrželové natě.
Je to jednoduché jídlo, které může být obědem
o jednom chodu. Můžeme také podával samotný
125
vývar a maso osmažíme do růžová na pánvi na
másle a podáváme jako druhý chod – hojně polité
máslem ze smažení.
99. Zadělávaná slepice nebo kuře
B 1 slepice nebo 2 kuřata, 20 dkg zeleniny
bez zelí. 1 cibule, bobkový list, několik kuliček nového koření, (sůl): na omáčku: 10 dkg
másla nebo slepičího luku, 3 dkg mouky, 3
žloutky, petrželová nať. zelenina z vývaru
B
T
S
160 g
1
207 g
1,3
3308 kcal
35 g
0,2
Uvaříme slepičí vývar dle předp. 98. s tím. že slepici zalijeme menším množstvím vody, abychom po
uvaření získali jen cca 0,5 Utru vývaru.
Připravíme omáčku: slepičí tuk nebo máslo utřeme s moukou, zředíme vychlazeným vývarem, uvaříme. Mrkev a petržel z vývaru jemně nasekáme,
přidáme do omáčky Porce slepice vložíme do omáčky, ohřejeme. Před podáním omáčku smícháme se
syrovými žloutky. Po přidání žloutků již nevaříme.
Podáváme horké s tvarohovými vaječnými knedlíky, květákem nebo zelenými fazolovými lusky politými rozpuštěným máslem.
100. Slepičí nebo kuřecí paprikáš
B 1 slepice nebo 2 kuřata, 5 dkg sádla nebo
slepičího tuku. 1 cibule, lžíce mleté papriky, 25 dkg (sklenice) šlehačky, plochá lžíce
mouky, (sůl)
B
T
S
150 g
1
317 g
2,1
3240 kcal
16 g
0,1
Zkřehlou slepici namočíme do vody na 2 hodiny,
vyjmeme z vody. naporcujeme, lehce osolíme. Na
pánvi rozškvaříme tuk, porce masa osmahneme do
růžová, přeložíme do hrnce, posypeme hojně paprikou, přidáme jemně nakrájenou cibuli a tuk ze
smažení Podlejeme vodou, dusíme pomalu do měkká. Měkké maso vyjmeme, omáčku zahustíme smetanou smíchanou s moukou, porce masa vložíme
zpátky, necháme projít varem.
Podáváme s tvarohovými vaječnými knedlíky.
Můžeme přidat menší porci květáku, zelených fazolek nebo růžičkové kapusty uvařené ve vodě, hojně
126
polité horkým máslem. Obsah tuku v pokrmu je
závislý na míře tučnosti kuřete nebo slepice.
101. Pečená kachna na divoko
B 1 tučná kachna, 1 cibule, nové koření, bobkový list, 5 dkg slaniny, 0,5 I vývaru z kachních drůbek, sklenice šlehačky, plochá lžíce
mouky, špetka zázvoru, špetka muškátového
oříšku
B
T
S
150 g
1
310 g
2,1
3205 kcal
16 g
0,1
Kachnu vykucháme a naložíme do octového nálevu (viz předp. 59) na 2-3 dny Vyjmeme z nálevu,
sešijeme k pečení obdobně jako kuře (viz předp.
94). uložíme na pekáč přiměřené velikosti. Seškvaříme slaninu, vyjmeme škvarky, polejeme kachnu
tukem, dáme do trouby a upečeme hodně do růžová. Ke konci pečení přidáme cibuli z nálevu, nové
koření, bobkový list a dopečeme kachnu do měkká
se šťávou a cibulí.
Kachnu vyjmeme, naporcujeme. Omáčku prolisujeme, zavaříme, zahustíme šlehačkou smíchanou
s moukou, zázvorem a strouhaným muškátovým
oříškem. Do omáčky vložíme porce kachny, hodně
prohřejeme. Podáváme s tvarohovými vaječnými
knedlíky, kachnu a knedlíky hojně poléváme omáčkou.
102. Kachna na citronech
B 1 tučná kachna, 4 citrony, lžíce octa, lžička
cukru, sklenice vývaru, 50 ml vodky, lžička
bramborové moučky, 1 mrkev střední velikosti, 5 malých cibulek, 100 ml koňaku, lžíce
oleje, pepř, (sůl)
B
T
S
140 g
1
207 g
1,4
2310 kcal
50 g
0,3
Křehkou kachnu naporcujeme, natřeme soli, posypeme pepřem a odložíme na 2-3 hodiny. Pak maso
osmahneme na pánvi na oleji. Přeložíme do rendlíku, přidáme mrkev i cibuli nakrájenou na kolečka,
dusíme na volném ohni a podléváme vývarem Měkké maso vyjmeme z omáčky.
Tři citrony oloupeme, každý překrojíme na -i
dílky, přidáme k omáčce. Vlijeme také koňak a
zbylý vývar, vaříme několik minut. Lžičku cukru
osmahneme na karamel, zředíme lžící octa, přidáme k omáčce. Bramborovou moučku smícháme se
studeným vývarem, ochutíme solí, povaříme. Vlijeme vodku. Omáčku ochutíme pepřem, popř. solí.
Kůru z čtvrtého citronu nastrouháme na struhadle, citron nakrájíme příčně na kolečka. Porce
kachny uložíme na mísu, polejeme omáčkou, posypeme strouhanou citrónovou kúrou, obložíme kolečky čerstvého citronu.
Podáváme horké, s bramborovými hranolky nebo tvarohovými vaječnými knedlíky.
nu. Vaříme do měkká. Vývaru by mělo být cca 11.
Máme-li ho více, odpaříme ho do tohoto objemu.
Připravíme bílou jíšku z tuku a mouky, zředíme
ji vývarem z husy, omáčku dochutíme majoránkou a muškátovým oříškem. Porce masa vložíme
do omáčky, necháme projít varem. Před podáním
vmícháme do omáčky syrové žloutky, již nevaříme.
Podáváme horké s tvarohovými vaječnými knedlíky.
Obsah tuku v jídle závisí na tučnosti husy.
105. Pečená plněná husa
103. Pečená kachna s paštikovou
nádivkou
B I tučná kachna, vrchovatá lžíce sádla, vrchovatá lžíce másla, pepř, (sůl); na nádivku:
20 dkg telecího masa (mohou být odřezky),
10 dkg slaniny, kachní játra nebo 15 dkg vepřových jater, lžíce másla, cibule průměrné
velikosti, 2 vejce, lžíce strouhanky, špetka
muškátového oříšku, pepř. (sůl)
B
T
S
213 g
1
440 g
2
4620 kcal
20 g
0,1
Nasekanou cibuli osmahneme na másle (má zůstal
bílá) a spolu s masem, slaninou a játry umeleme
na strojku. Do hmoty přidáme vejce, strouhanku
a koření a dobře zpracujeme na kyprou nádivku.
Kachnu naplníme nádivkou, sešijeme otvor; připravíme k pečení a pečeme stejně jako kuře v předp.
94. Kachna by měla křehnout 2-3 dny.
104. Husa na polský způsob
B 1 tučná husa vážící cca 3 kg, 25 dkg zeleniny , 1 cibule, sůl. majoránka, muškátový oříšek, 5 dkg másla nebo husího tuku, 2
žloutky, 3 dkg mouky
B
T
S
350 g
1
1040 g
3
10885 kcal
22 g
0,07
Křehkou husu namočíme do studené vody na 3 hodiny, vyjmeme, naporcujeme, zalijeme 1,5 l vařící
vody, osolíme a vaříme na malém ohni. Půl hodiny před koncem vaření přidáme očištěnou zeleni-
B 1 tučná husa vážící cca 3 kg. na náplň:
2 suché housky (10 dkg ), 10 dkg slaniny,
10 dkg husího sádla nebo másla, 3 vejce, husí játra, muškátový oříšek, petrželová nať,
zelený kopr, kmín, majoránka, lžíce strouhanky, pepř, (sůl)
B
T
S
400 g
1
1184 g
3
12700 kcal
75 g
0,2
Zkřehlou husu máčíme ve vodě 2 hodiny, vyjmeme,
osolíme, odložíme na 2-3 hodiny. Housku namočíme ve vodě nebo mléce, vymačkáme. Petrželovou
nať a kopr nasekáme. Housku a játra umeleme na
strojku. Žloutky oddělíme od bílků. Husí sádlo nebo máslo třeme se žloutky, přidáme umletá játra
s houskou, nasekanou petrželovou nať, kopr a koření, osolíme, promícháme. Z bílků ušleháme tuhou
pěnu, smícháme s hmotou, během míchání přisypeme strouhanku. Husu naplníme nádivkou a sešijeme ji jako kuře (viz předp. 94). Po povrchu posypeme husu majoránkou nebo kmínem.
Slaninu nakrájíme na tenké plátky, obložíme husu slaninou, ovážeme tlustou bílou nití, aby slanina
nemohla odpadnout během pečení. Pekáč s husou
dáme do trouby a pečeme. Podléváme šťávou nebo
vodou, když se šťáva odpaří. Jakmile se husa zbarví do růžová, přikryjeme pekáč druhou částí a dopečeme na slabším ohni. Měkkou husu naporcujeme, uložíme na míse a polejeme šťávou. Podáváme
s bramborovými hranolky nebo tvarohovými vaječnými knedlíky. Plněnou husu můžeme také jíst za
studena místo uzeniny.
S obdobnou nádivkou a stejným způsobem můžeme upéci slepici nebo krocana. Krocan nebo krůta vyžadují pouze odstranění tvrdých, zkostnatělých šlach z nohou, protože jinak by bylo maso ze
stehen tvrdé.
127
♦♦♦
Výše uvedené předpisy na drůbeží pokrmy nezahrnují zdaleka všechny možnosti, jsou jen příkla-
dem. Můžeme použít každou kuchařskou knížku,
ve které jsou uvedeny, musíme však vždy vybírat
ty předpisy, které udávají přípravu drůbeže bez sacharidů (kaše, rýže, knedlíky) a s co možná největším množstvím tuku.
Pokrmy z ryb
Rybí maso je v podstatě libové a maso některých
ryb je dokonce velmi libové. K nejtučnějším rybám
patří úhoř a losos, nejlibovější ryby jsou treska, štika, candát, platýs (viz tabulka I a II). Ryby, jak
jsme již řekli v obecné čisti, nejsou nejvíce doporučovaným jídlem v optimálním stravování. Protože
však jsou občas ryby snadno dostupné, můžeme je
jíst, vždy je však musíme obohatit tukem, např.
polévat rozpuštěným máslem a také je pro vyrovnání chybějícího tuku podávat při jídle s polévkou
nebo moučníky s velikou převahou tuku nad bílkovinami, např. 14.
106. Vařená treska s máslem
B 1 kg vykuchané tresky bez hlavy, 10 dkg
másla, 4 vejce vařená natvrdo, petrželová
nať; na zeleninový vývar: petržel, mrkev, celer, cibule, bobkový list, nové koření
B
T
S
188 g
1
106 g
0,6
1700 kcal
–g
–
Uvaříme zeleninový vývar, scedíme, osolíme. Tresku stáhneme z kůže, očistíme břišní dutinu z blan,
rybu pokapeme octem. Odložíme na půl hodiny.
Rybu nakrájíme na řezy, vložíme do vařícího vývaru a vaříme na mírném ohni cca 20 min. Chceme-li
rybu podávat v celku jako ozdobu na míse, musíme ji vařit celou ve speciální nádobě na vaření ryb.
Vařenou rybu vyjmeme, necháme odkapat, uložíme na mísu. Posypeme nasekanými vejci a petrželovou natí, polejeme rozpuštěným máslem. Podáváme s bramborovými hranolky. Obdobně můžeme
připravit štiku nebo kapra.
107. Plněná štika
B 1,25 kg štiky, 10 dkg másla, suchá houska
(5 dkg ), 1 vejce, pepř, sůl, bobkový list,
nové koření, zelenina bez zelí
128
B
T
S
147 g
1
92 g
0,6
1560 kcal
26 g
0,2
Rybu zbavíme hlavy, vykucháme, stáhneme z kůže,
rozdělíme na filé. Zeleninu očistíme, přidáme hlavu, kosti a uvaříme vývar, který scedíme a osolíme.
Cibuli drobně nakrájíme, osmahneme na másle,
nesmažíme do růžová. Housky namočíme ve vodě
nebo mléce, vytlačíme. Umeleme maso, housku a
cibuli, přidáme vejce a koření, zaděláme kyprou
hmotu. Navlhčíme lněnou utěrku, pomažeme ji
máslem, naložíme připravenou hmotu, zformujeme
váleček, zavineme do utěrky, ovážeme jako uzeninu a vložíme do vařícího vývaru. Vaříme na mírném ohni cca 1 hodinu. Roládu necháme ve vývaru
zchladnout, vyjmeme, opatrně odvineme utěrku,
řežeme odspodu nožem, abychom neroztrhali povrch, krájíme na šikmé plátky. Podáváme s bramborovými hranolky a křenem.
108. Kapr v šedé omáčce po polsku
B 1,25 kg živého kapra, zelenina bez zelí;
na omáčku: 10 dkg másla, 3 dkg mouky, rybí krev, kalíšek červeného přírodního vína,
5 dkg perníku, kyselina citrónová, 2 dkg cukru, 3 dkg rozinek, 3 dkg mandlí, (sůl)
B
T
S
120 g
1
125 g
1
2050 kcal
85 g
0,7
Zabijeme rybu, chytíme krev, přidáme do krve
lžičku octa. Rybu očistíme ze šupin, vykucháme,
opláchneme, osolíme a před přípravou na hodinu
odložíme. Ze zeleniny uvaříme cca 1 litr vývaru,
scedíme. Do vařícího vývaru vložíme rybu (celou
nebo rozdělenou na řezy), vaříme na silném ohni
cca 20 min. Rybu vyjmeme, vývar scedíme, odpaříme na cca 0.5 1. Rozpustíme máslo, přidáme
mouku, osmahneme do růžová. Jíšku zředíme vínem a rybím vývarem, přidáme promíchanou krev
a rozdrobený perník, omáčku necháme projít va-
Pokrmy z ryb
rem a prolisujeme. Z cukru uděláme hnědý karamel, přidáme do omáčky. Osolíme a přidáme kyselinu citrónovou. Rozinky a mandle spaříme, madle
oloupeme, nasekáme. Uvařenou rybu vložíme do
omáčky, přidáme mandle a rozinky, ohřejeme, podáváme s tvarohovými vaječnými knedlíky.
109. Smažená ryba
B 1 kg vykuchané ryby bez hlavy, 4 dkg mouky, 3 vejce, 5 dkg strouhanky, 7 dkg sádla
B
T
S
100 g
1
105 g
1
1700 kcal
50 g
0,5
Očištěnou rybu naporcujeme, osolíme. Rybu obalujeme postupně v mouce, rozšlehaných vejcích a
strouhance, smažíme na rozpáleném sádle na silném ohni, dosmažíme na mírném ohni. Podáváme
s bramborovými hranolky a salátem z čerstvé zeleniny.
Takto můžeme smažit každou rybu. Porce poléváme horkým sádlem z pánve.
110. Štika na židovský způsob
B 1 kg štiky, 50 dkg cibule, 2 lžíce strouhanky, 1 lžíce strouhaného křenu, 1 bílek; na
vývar: petržel, mrkev, kousek celeru, pór,
malá cibule, bobkový list, nové koření, pepř,
(sůl)
B
T
S
120 g
1
3g
0
800 kcal
60 g
1,5
Štiku očistíme, odřízneme hlavu, a aniž bychom
rozřízli břicho, otvorem u hlavy vyjmeme vnitřnosti, rybu uvnitř opláchneme. Nakrájíme příčně
na řezy široké cca 2 cm. Z každé porce opatrně vyřízneme ostrým nožem maso, abychom nepoškodili
kůži. Vykostíme, maso velmi jemně nasekáme, při-
dáme 25 dkg jemně nasekané cibule, 2 lžíce strouhanky, nastrouhaný křen a syrový bílek. Hmotu
vypracujeme a vložíme těsně do štičí kůže, tvarujeme porce do původního tvaru. Zeleninu očistíme, zalijeme vodou, přidáme očištěnou štičí hlavu,
ploutve, ocas a kosti, uvaříme silný vývar, scedíme.
Nadívané porce uložíme do nízkého hrnce, zalijeme vývarem, resp. osolíme a uvaříme na slabém
ohni. Vaříme cca 1 hodinu.
Necháme ve vývaru zchladnout. Porce opatrné
vyjmeme cedníkem, uložíme na servírovací mísu,
ozdobíme kolečkem mrkve z vývaru, větévkou petrželové natě nebo dílkem natvrdo uvařeného vejce.
K vývaru přidáme želatinu a když huspenina začne
tuhnout, nalijeme ji na rybu tak, aby na porci zůstala a trochu se slila na mísu. Dáme vychladnout
do ledničky. Podáváme za studena.
Je to netučné jídlo, určené osobám, které používají japonský model stravování.
111. Pečená ryba s bůčkem
B 1 kg libovolné ryby, 40 dkg uzeného bůčku,
10 dkg cibule, 1 stroužek česneku, 1/2 sklenice červeného přírodního vína, petrželová
nať, pepř, (sůl)
B
T
S
147 g
1
215 g
1,4
2400 kcal
–g
–
Rybu očistíme, kůži stáhneme. Česnek utřeme se
solí, natřeme vnitřek ryby. Cibuli nasekáme, poprášíme pepřem a solí, vložíme ji dovnitř ryby,
okraje břicha sepneme nebo sešijeme. Bůček nakrájíme na plátky. Polovinou bůčku vyložíme dno
pekáče, zbylými plátky pokryjeme rybu uloženou
na pekáči. Dáme do rozpálené trouby a pečeme
dozlatova. Upečenou rybu polejeme vínem, pekáč
přikryjme a necháme ještě několik minut v troubě.
Rybu přeložíme na servírovací mísu, položíme na
ni plátky bůčku usmažené dozlatova, polejeme vypečenou šťávou a posypeme nasekanou petrželovou
natí. Podáváme horké s bramborovými hranolky a
salátem z čerstvé zeleniny nebo za studena.
129
Polévky
Když se přizpůsobíme optimální dietě, polévky rádi nejíme. Energetické požadavky nejsou velké a
nejraději jíme jídla objemově malá, avšak s velikou
koncentrací složek. Polévky bychom měli jíst v malém množství, zahuštěné, silné, obohacené žloutky
nebo šlehačkou. V polévkách můžeme propašovat
hodně tuku, kterého je v jiných pokrmech pro naše
potřeby někdy málo.
Připravujeme silné vývary, obohacené 2-3 žloutky na osobu, tučné. Všechny masité polévky
bychom měli připravit na zahuštěném výtažku
z kostí a masa a na výtažku ze zeleniny. Do vývaru,
rajské polévky nebo houbové polévky přidáváme
místo nudlí tvarohové vaječné placičky nakrájené
na proužky nebo kapání ze samých vajíček.
Obyčejně jíme obědy o jednom chodu. Dobrá polévka stačí na celý oběd. Způsoby přípravy polévek
jsou obecné známé a nemusíme se o nich zmiňovat.
Jako příklad uvádíme několik předpisů na polévky, abychom si uvědomili, jak je třeba pro potřeby optimální diety přizpůsobit předpisy na polévky
z různých kuchařských knih.
112. Cibulová polévka
B 5-6 cibulí, 20 dkg sádla, 1 sklenice hustého,
silného vývaru, 6 žloutek, pepř, (sůl)
B
T
S
35 g
1
280 g
8
2750 kcal
30 g
0,9
Oloupanou a nasekanou cibuli osmahneme do růžová na sádle, zalijeme litrem vařící vody, uvaříme
na měkko, prolisujeme. Žloutky zředíme vývarem,
mícháme a vlijeme do prolisované polévky, ohřejeme a již nevaříme. Ochutíme pepřem, popř. solí.
Můžeme podávat s tvarohovými vaječnými knedlíky, avšak přídavek knedlíků zvětší objem bílkovin
a zmenší množství tuku připadající na 1 g bílkovin.
113. Celerová polévka
B 3 celery, 15 dkg másla, 5 žloutků, 25 dkg
šlehačky, 15 dkg brambor
130
B
T
S
32 g
1
240 g
8
2460 kcal
40 g
1,1
Celery umyjeme a oloupeme, vložíme je celé do vařící vody, necháme projít varem, scedíme, zalijeme
studenou vodou. Celery nakrájíme na drobno, vložíme do hrnku, přidáme máslo, vlijeme 2 1 vody,
přidáme brambory nakrájené na plátky, vaříme cca
1/2 hodiny. Zahustíme šlehačkou a žloutky.
114. Celerová polévky se žloutky
B 4 sklenice silného vývaru z masa, kostí a
zeleniny, 50 dkg celeru, 1 cibule, 8 žloutků,
petrželová nať
B
T
S
80 g
1
164 g
2
1950 kcal
30 g
0,3
Ve vývaru uvaříme na měkko cibuli a celer, prolisujeme je sítem, vložíme zpátky do vývaru, povaříme.
Po sejmutí z ohně rozšleháme žloutky, zalijeme je
prolisovaným zeleninovým vývarem a zamícháme.
Již nevaříme. Podáváme v šálcích, posypané trochou nasekané petrželové natě. Kalorická hodnota
a obsah hlavních výživných složek mohou být jiné,
než je uvedeno výše, protože závisejí na tučnosti
vývaru.
115. Pórková polévka se žloutky
B 4 sklenice silného vývaru z masa, kostí
a zeleniny, 50 dkg pórku (jen bílé části), 8
žloutků, špetka kyseliny citrónové, (sůl)
B
T
S
80 g
1
164 g
2
1950 kcal
30 g
0,3
.Na polévku použijeme jen bílé části pórku. Zalijeme je nevelkým množstvím vývaru, uvaříme, prolisujeme. Žloutky rozšleháme, zředíme horkým vývarem, zamícháme, smícháme s pórkovým protlakem, okyselíme kyselinou citronovou, popř. osolíme. Ohřejeme, ale již nevaříme.
116. Pórková nebo celerová polévka se smetanou
B 4 sklenice silného masového a zeleninové-
Polévky
ho vývaru, 50 dkg pórku (jen bílé části) nebo
celeru, 0,5 I šlehačky, koření
B
T
S
63 g
1
250 g
4
2850 kcal
30 g
0,5
Polévku připravíme obdobně jako polévku se žloutky (předp. 114 a 115), ale místo žloutků ji zahustíme hustou šlehačkou.
117. Kuřecí dršťky
B 1 kuře vážící cca 1 kg, zelenina bez zelí,
15 dkg másla, 1 cibule, 4 žloutky, bobkový
list, pepř, (sůl)
B
T
S
160 g
1
176 g
1,1
2300 kcal
16 g
0,1
Uvaříme vývar z kuřete a poloviny zeleniny. Kuře vyjmeme, maso nakrájíme na proužky. Druhou
část zeleniny nakrájíme na proužky a udusíme na
másle. Do vývaru vložíme udušenou zeleninu a nakrájené maso, povaříme, zahustíme žloutky.
118. Bílý boršč se salámem a bůčkem
B 4 sklenice vývaru z kostí a zeleniny s cibulí, 25 dkg salámu, 25 dkg uzeného bůčku,
10 dkg slaniny, 25 dkg šlehačky, 0,5 I žitného
nebo ovesného kvásku na polévku, stroužek
česneku, pepř, majoránka, 6 natvrdo uvařených vajec, (sůl)
B
T
S
110 g
1
380 g
3,5
4200 kcal
80 g
0,7
Salám nakrájíme na kolečka, bůček na kostičky, zalijeme vývarem a vaříme 10 minut. Přilijeme kvásek, česnek rozetřený se solí, koření, povaříme, zahustíme šlehačkou. Slaninu nakrájenou na kostičky
osmahneme na pánvi do růžová, vložíme spolu s tukem k boršči. Vejce nakrájíme na čtvrtky. Na každý
talíř položíme 6 čtvrtek, zalijeme horkým borščem.
Polévku podáváme samostatně nebo s tvarohovými vaječnými placičkami místo pečiva. Boršč může
být plnohodnotným obědem.
119. Červený boršč
B 30 dkg hovězího masa bez kosti, 30 dkg
vepřových uzených žebírek nebo jiné uzeniny, 50 dkg červené řepy, 10 dkg másla, 5 dkg
rajského protlaku, zelenina se zelím, 3 cibule
průměrné velikosti, sklenice šlehačky, pepř,
bobkový list, vinný ocet, (sůl), petrželová
nať
B
T
S
106 g
1
340 g
3,2
3700 kcal
50 g
0,5
Hovězí maso zalijeme vařící vodou (1,5 1) a vaříme
1 hodinu. Pak přidáme uzené maso a maso i uzeninu uvaříme do měkká. Vyjmeme z vývaru. Mrkev,
petržel a cibuli nakrájíme na kostičky a udusíme
na polovině másla, červenou řepu oloupeme, nastrouháme na struhadle s velkými oky, udusíme na
zbytku másla. Udušenou zeleninu a řepu vložíme
do velkého hrnce, zalijeme masovým vývarem, přikryjeme a vaříme na malém ohni. Za 15 minut přidáme jemně nakrájené zelí a zeleninu vaříme do
měkká. Na konec vaření přidáme bobkový list a
rajský protlak. Maso a uzeninu z vývaru nakrájíme na kostičky a přidáme k boršči. Zahustíme jej
šlehačkou, ochutíme vinným octem, pepřem, popř.
osolíme. Každou porci boršče posypeme špetkou
sekané petrželové nati. Podáváme s taštičkami plněnými masem.
120. Rajská polévka
B 4 sklenice silného vývaru z kostí, masa a
zeleniny, 5 dkg másla, 30 dkg šlehačky, stroužek česneku, 50 dkg rajčat nebo 2 vrchovaté
lžíce rajského protlaku, pepř, (sůl), petrželová nať nebo kopr
B
T
S
34 g
1
230 g
7
2340 kcal
24 g
0,6
Uvaříme vývar z kosti, masa a zeleniny. K vývaru přidáme rajský protlak, česnek rozetřený se solí
a pepř. Povaříme, zahustíme šlehačkou a přidáme
máslo, když se rozpustí na povrchu polévky, poprášíme jej špetkou papriky, oka na polévce tím
získají pěknou oranžovou barvu. Každou porci po-
131
lévky posypeme nasekanou petrželovou natí nebo
koprem.
V sezóně, když k přípravě polévky používáme
čerstvá rajčata, nakrájíme je, udusíme na misie (cibuli můžeme podusit s rajčaty a nepřidávat ji k vývaru), prolisujeme sítem a přidáme protlak k vývaru.
Jsou-li rajčata velmi zralá a tmavě červená, můžeme je bez dušení prolisovat syrová k vývaru a
polévku jen prohřát, bez vaření. Rajskou polévku
krémovou podáváme samostatně, můžeme do ni také zavařit kapání z jednoho vajíčka.
121. Kmínová polévka
B 4 sklenice silného vývaru z kostí, masa a
zeleniny, 5 dkg másla, 2 dkg kmínu, 4 žloutky, 4 vejce
B
T
S
59 g
1
174 g
2,9
1802 kcal
–g
–
Svaříme vývar z kostí, masa a zeleniny, scedíme.
Kmín osmahneme na másle do růžová, vložíme spolu s máslem do vývaru, povaříme. Polévku zahustíme žloutky. Vejce umícháme, vlijeme do vařící
polévky jako kapáni.
122. Hrachová polévka
B 1 kg kostí, 30 dkg uzeného bůčku, 30 dkg
salámu, 10 dkg suchého hrachu, stroužek
česneku, majoránka, pepř
B
T
S
90 g
1
230 g
2,6
2800 kcal
60 g
0,7
Hrách opláchneme, zalijeme studenou vodu a ponecháme v ní 24 hodiny. Uvaříme do měkká ve stejné
vodě, v které se močil. Vypaří-li se voda během
vaření, zaléváme hrách vařící vodou (nikdy ne studenou, protože tvrdne). Z kostí, salámu a bůčku
uvaříme vývar, scedíme. Hrách prolisujeme sítem.
K vývaru přidáme hrachový protlak, prolisovaný
česnek, majoránku a salám a bůček nakrájené na
kostičky. Polévku povaříme.
Moučníky
123. Ořechový dort
B 25 dkg loupaných vlašských ořechů, 6 vajec, 2 lžíce cukru (cca 3 dkg ), 2 lžíce nastrouhaných suchých piškotů, 2 ploché lžičky prášku do pečiva, 2 dkg másla; na krém:
50 dkg másla, 10 žloutků, 5 dkg kakaa nebo
3 dkg rozpustné kávy (Nescafé nebo Inka),
2 lžíce mletého cukru (cca 3 dkg ), 2 lžíce
rumu, koňaku nebo jiného aromatického alkoholu
B
T
S
132 g
1
700 g
5,3
7200 kcal
92 g
0,7
Ořechy umeleme. Vejce rozbijeme a oddělíme
žloutky od bílků. Žloutky třeme s cukrem, přidáme
k nim mleté ořechy, nastrouhané piškoty a prášek
do pečiva. Bílky ušleháme na tuhou pěnu, přidáme
je k ořechové hmotě, lehce promícháme. Dortovou
formu vymažeme máslem, vložíme do ní hmotu a
pečeme v předehřáté troubě 45-60 minut. Po vychladnutí vyjmeme a dvěma řezy rozkrojíme příčně
132
piškot na 3 díly.
Připravíme krém. Do rendlíku dáme žloutky
(bílky z vajec nám zůstanou, můžeme je použít pro
přípravu jiných jídel), přisypeme k nim cukr, dáme
rendlík do nádoby s horkou vodou a za stálého zahřívání Šleháme žloutky až do zhoustnutí. Hustou
pěnu ze žloutků sejmeme z plotny a necháme vychladnout. Máslo s kakaem nebo kávou utřeme na
pěnu. K máslu přidáváme po částech vychlazené
žloutky a za stálého tření přidáme také alkohol.
Ořechový korpus pomažeme hmotou, rovně složíme, pomažeme hmotou povrch a strany dortu;
můžeme jej ozdobit nastříkáním. Povrch dortu posypeme kokosem, dáme do ledničky zchladit.
Krém můžeme připravit a podávat zvlášť, jako
samostatný moučník. Porce krému můžeme na povrchu ozdobit kokosem, sušeným mlékem nebo na
ně položit půlky ořechů.
Kousek dortu nebo porce krému je dobrým
moučníkem po méně tučném obědě. S větším
množstvím cukru není dort chutný.
Moučníky
124. Makový dort
B 25 dkg máku, 15 dkg másla, 10 vajec a 3
žloutky, 3 lžíce cukru (cca 4 dkg ), 10 dkg
loupaných lískových nebo vlašských ořechů,
10 dkg rozinek, 2 dkg strouhanky (2 lžíce);
na krém: 50 dkg másla, 10 žloutků, 1 pomeranč, lžíce čisté vodky, pomerančová esence,
lžíce nasekané pomerančové kůry smažené
v cukru
B
T
S
185 g
1
860 g
5
9500 kcal
130 g
0,7
Mák zalijeme vařící vodou, sejmeme nečistoty plovoucí na povrchu, vaříme cca 30 minut, necháme
okapat na sítě. Mák i ořechy umeleme. Máslo třeme
s cukrem na bílou pěnu, pak za stálého tření přidáváme postupně po jednom 13 žloutků. Do hmoty
přidáme umletý mák s ořechy, rozinky a strouhanku. Promícháme. Na konec přidáme tuhou pěnu
ušlehanou z 10 bílků. Pěnu lehce vmícháme do těsta a vložíme do dortové formy vymazané máslem.
Pečeme v dobře předehřáté troubě 40-60 minut.
Vyjmeme, necháme vychladnout, dvakrát překrojíme na 3 části.
Krém připravíme obdobně jako na ořechový
dort, místo kávy nebo kakaa přidáme do hmoty pomerančovou esenci, nastrouhanou pomerančovou kůru (jen vrchní vrstvu). Na konec přidáme
jemně nasekanou pomerančovou kůru usmaženou
v cukru a vodku. Do krému se proto již nepřidává cukr. Po přidání kůrky krém již netřeme, jen
promícháme s kůrkou.
Makové části korpusu pomažeme krémem, složíme rovně, pomažeme krémem povrch a boky dortu. Na povrchu uložíme na krém tenké plátky příčně nakrájené pomerančové kůry. Dáme do ledničky
vychladit.
Obdobně jako v případě kakaového krému použitého v minulém předpisu, také pomerančový krém
můžeme připravit jako samostatný moučník. K ozdobení porcí můžeme použít tenké plátky pomeranče (nebo jeden dílek) anebo povrch poprášíme
špetkou kakaa nebo mleté kávy.
125. Vídeňský tvarohový koláč
B 1 kg plnotučného tvarohu, 50 dkg másla, 17 vajec, 8 žloutků, 10 dkg cukru, 5 dkg
bramborové moučky (2 lžíce), 10 dkg mandlí, 5 dkg rozinek, mandlová nebo vanilková
esence
B
T
S
340 g
1
750 g
2,2
9000 kcal
150 g
0,45
Tvaroh umeleme na strojku nebo prolisujeme sítem. Máslo vyjmeme dříve z ledničky, aby bylo
měkké, vložíme do šlehače, přidáme cukr, utřeme
na krém a za stálého tření přidáváme po jednom
25 žloutků. Když máslo se žloutky utvoří hladkou
hmotu, přidáváme po malých porcích tvaroh, stále
třeme, a na konec přidáme bramborovou moučku.
Mandle a rozinky spaříme, mandle oloupeme ze
slupky a nasekáme. Ovoce přidáme do tvarohové
hmoty, promícháme, přidáme aromatickou esenci.
Ušleháme tuhou pěnu ze 17 bílků, jemně vmícháme
do hmoty.
Podlouhlé formy vymažeme máslem a vysypeme
strouhankou. Tvarohovou hmotu dáme do forem.
Pečeme cca 45 minut. Během pečení by se měl koláč „vařit“ v másle. Pro tvarohový koláč musíme
použít těsné formy, aby máslo nevytékalo. Pro náš
koláč nemůžeme použít dortovou formu, protože
má štěrbinu ve dně. Tvarohový koláč necháme vychladnout ve formách, aby během chladnutí těsto
pohltilo celé máslo. Studený vyklopíme. I Koláč
s takovým složením je trvanlivým výrobkem a můžeme ho dlouho skladovat v lednici. Je velice chutný a děti jej rády jedí. Můžeme jej podávat jako
moučník, ale větší kousek může být plnohodnotným pokrmem k snídani nebo večeři. Pro zvýšení
obsahu tuku a zlepšení chutě jej můžeme pomazat
máslem nebo polít hustou plnotučnou šlehačkou.
126. Vařený tvarohový koláč
B 1 kg plnotučného tvarohu, 25 dkg másla,
20 vajec, 4 dkg cukru (2 lžíce), 5 dkg rozinek, 10 dkg mandlí, 1 sáček vanilkového nebo smetanového pudinku
B
T
S
315 g
1
455 g
1,4
5800 kcal
115 g
0,35
Máslo rozpustíme v hrnci, přidáme tvaroh umletý na strojku. Rozbijeme celá vejce, hmotu promícháme. Postavíme na malý oheň (na ohnivzdornou
plotýnku) a za stálého míchání zahříváme. V okamžiku, když se tvaroh začne vařit, přidáme po troškách pudinkový prášek a zamícháme. Když hmota
začne houstnout, přidáme nasekané ovoce (spařené rozinky a spařené mandle, oloupané a nasekané), promícháme, vylejeme do forem, necháme vy-
133
Moučníky
chladnout. Tento tvarohový koláč, obdobně jako
předešlý, můžeme jíst s máslem nebo politý hustou
šlehačkou.
127. Moučník (pro nemocné)
V knize Lučiny Ćwierciakiewiczové s názvem „Jediné praktické předpisy. . .“ vydané v roce 1885
se nachází 333 různých přepisů na jídla a nápoje,
z nichž je většina pro člověka škodlivá. Pro nemocné je v této knize pouze jediné jídlo. Na str. 324
(pol. 88) nacházíme předpis na „Mandlový moučník bez cukni a mouky (pro nemocné)“.
Suroviny na tento moučník jsou následující: libra
mandlí, půl libry mladého másla a 15 vajec.
Lepší než mandle jsou vlašské ořechy, jsou přitom levnější. Suroviny na ořechový moučník jsou:
50 dkg loupaných vlašských ořechů, 25 dkg másla i
1 kg (průměrně 17 kusů) vajec, 2 dkg strouhanky
B
T
S
187 g
1
598 g
3,2
6495 kcal
15 g
0,08
Ořechy umeleme na strojku, máslo ohřejeme, aby
změklo, třeme ve šlehači a postupně přidáváme 1
žloutek a 1 lžíci ořechů. Do utřené hmoty vmícháme tuhou pěnu ušlehanou z 15 bílků. Formu vymažeme hojně máslem, vysypeme přesetou strouhankou a vložíme ořechovou hmotu. Pečeme ve středně
vyhřáté troubě (160-180 ◦ C) 40-60 minut.
Tento moučník je prakticky bez sacharidů. Můžeme k němu přidat až 10 dkg cukru nebo:
•
•
•
•
•
•
rozinek 15,5 dkg
sušených švestek 23,0 dkg
datlí 16,0 dkg
fíků 19,0 dkg
pomerančové kůrky v cukru 20,0 dkg
nebo ze všeho trochu v množství 18-20 dkg.
Moučník je chutný, trvanlivý, můžeme ho dlouho
uschovávat v ledničce, můžeme ho nakrájet a vysušit jako „suchary“. Z tohoto moučníku se rychle
hubne.
128. Křupky místo božích milostí
B 2 vejce a 2 žloutky, 2 lžičky hladké mouky,
špetka muškátového oříšku, sádlo na smažení
B
T
S
23 g
1
146 g
6
1320 kcal
15 g
0,6
Uvedené suroviny utřeme na hladkou, jednotnou
hmotu, nešleháme na pěnu. V hlubokém hrníčku
o průměru cca 10 cm rozpálíme tolik sádla, aby ho
bylo alespoň 5 cm. Na rozpálený tuk lijeme těsto
kolem stran rendlíku, pak napříč kruhem, vícekrát,
tvoříme jakoby pavučinu, až rychle zapékající se
nitky těsta utvoří azurovou kompaktní placičku.
Když se křupka usmaží z jedné strany, otočíme ji
opatrně vidličkou, aby se upekla z obou stran do
růžová a zlatová. Z uvedeného množství získáme
cca 16 křupek.
129. Kokosky
Mnoho pacientů, kteří chtějí být rychle zdraví, jí
samé vaječné žloutky. Je to dobře. Co však máme udělal s bílky? Nemůžeme je vyhodit, protože
potravinami již ze zásady nesmíme plýtvat. Můžeme z nich připravit vysokokalorické a hodnotné
placičky. Potřebujeme:
B 50 dkg slepičích bílků, 10 dkg strouhaného
kokosu, 25 dkg výběrového másla
B
T
S
64 g
1
176 g
2,75
2678 kcal
–g
–
Bílky ušleháme na pěnu, vmícháme strouhaný kokos, pokládáme lžičkou na pánev s rozehřátým
máslem, smažíme po obou stranách.
Získáme hodnotný pokrm, nejchutnější za tepla,
koncentrovaný, velice vhodný pro děti. Je to jídlo,
jež neobsahuje cukr, můžeme proto k němu sníst
1-2 lžíce džemu.
130. Maková bábovka
B 1/2 sklenice máku, 25 dkg másla, 1/2 sklenice mouky, 1 lžíce cukru, 2 lžičky kypřícího prášku do pečiva, esence, sušené ovoce,
8 bílků
B
T
S
10 g
1
35 g
3,5
2900 kcal
12 g
1,2
Mák, mouku a máslo uvaříme, přidáme kypřící prá-
134
Moučníky
šek a cukr, po zchladnutí i ušlehanou bílkovou pěnu
a vše promícháme. Pak vlijeme do formy – pečeme
cca 50 min.
131. Zmrzlina
Zmrzlina, v současné době všeobecně dostupná, se
pro lidskou spotřebu nehodí. Je téměř vždy škodlivá. Můžeme si sami připravil hodnotnou zmrzlinu
a ušetříme si hodně času i peněz – s užitkem pro
zdraví.
Zde je předpis na smetanovou zmrzlinu: 1 litr
36 % šlehačky, 10 žloutků, 10 dkg cukru
B
T
S
42 g
1
424 g
10
4498 kcal
105 g
2,5
bílkovin. 100 g této zmrzliny obsahuje 385 kcal a
pouze 8 g cukru. Dává hodně energie a rychle odtučňuje.
Žloutky ušleháme s cukrem a pomalu přidáváme
šlehačku, dáme na slabý oheň a stále mícháme, až
hmoty v hrnci přibývá. Snažíme se ji nevařit. Vychladíme, naléváme do kelímků od smetany nebo
kefíru, dáme do mrazničky.
Na základě smetanové zmrzliny můžeme připravit zmrzlinu kávovou, kakaovou a také ovocnou
(malinovou, citronovou, pomerančovou, ananasovou, meruňkovou). Nesnižujeme množství cukni,
je-li zmrzlina připravena s přídavkem čerstvého nebo mraženého ovoce. Snižujeme je, připravujeme-li
ji z povidel nebo slazených ovocných výrobků.
V nejtučnějším mateřském mléku máme na 1 g
bílkovin až 11 g tuku, proto poměr bílkovin K tukům ve zmrzlině není příliš velký. V případě nízkotučných obědů můžeme tuk doplnit právě zmrzlinou.
Je to vysoce kalorický výrobek, s nízkým obsahem
135
136
7. Příkladový jídelníček na první 2 týdny
optimálního stravování
Níže uvedený jídelniček se opírá o jídelníček používaný v Akademii zdraví „Arkádie“. Je tedy vyzkoušen
na pacientech, kteří v „Arkádii“ prošli dvoutýdenními turnusy výuky optimálního stravování, z nichž si
přinesli mnoho užitečného pro zdraví.
Pozorný čtenář si všimne, že se tento jídelníček trochu liší od dříve uvedených norem. Obsahuje více
kalorií a více bílkovin vzhledem k tuku Rozdíly jsou záměrné. Většina hostů „Arkádie“ byli lidé těžce
nemocní, převážně otylí. V počátečním období jejich vyčerpané organizmy potřebovaly více kalorií a více
kvalitních bílkovin. Nepotřebovali však tolik tuku, protože při takovém stravování začali rychle spalovat
vlastní tuk a ztráceli na váze. Během 14 denního pobytu ztráceli na váze průměrně 3,5 kg (1 až 14 kg).
Ve stejné době a při stejné dietě vyhublí nemocní přibírali na váze průměrně 2,6 kg (1 až 5 kg).
Zpočátku se jejich organizmus přizpůsoboval optimálnímu stravování a prošel zásadní přestavbou, což
u starších lidi trvá jeden až tři měsíce, a když po návratu z „Arkádie“ domů pokračovali v optimálním
stravování, potřeby bílkovin a energie se u těchto lidí snižovaly o 25 až 40 %. Po dosažení rovnováhy
bílkovinné bilance, kdy množství přijímané a vylučované bílkoviny je stejné, spotřebováváme méně kalorií
a musíme zvýšit množství tuku na více než 3 g na 1 g bílkovin.
1. DEN
Snídaně: vařená šunka. 2 placky, máslo, kakao
plnotučného mléka
200 ml
kakao
5g
2 placky
100 g
másla
30 g
šunky
70 g
B
T
S
22 g
1
60,6 g
2,8
702 kcal
l6,6 g
0,7
Oběd: vývar se dvěma žloutky, pečená vepřová krkovička, zasmažená mrkev, hranolky, ovocná šťáva s
vodou 1.
vývaru
2 žloutky
krkovičky
hranolků
mrkve
másla
2 lžíce ovocné šťávy na sklenici
vody
200 ml
cca 50 g
110 g
100 g
100 g
20 g
B
T
S
34,5 g
1
93 g
2,7
1040 kcal
27 g
0,8
Večeře: mléčná polévka
2 vejce
másla
250 g
100 g
50 g
B
T
S
19 g
1
59 g
3,1
680 kcal
11 g
0,6
Hodnota všech 3 jídel: BTS 75,5 g, 212,6 g, 54,6 g; 1 : 2,8 : 0,7; 2422 kcal.
1
V horkém ročním období můžeme pít šťávu se studenou, převařenou vodou, se sodovkou nebo minerální vodou, v chladném
ročním období s horkou vodou jako kompot.
137
2. DEN
Snídaně: míchaná vejce ze 2 vajec na bůčku, 2 placky, máslo, čaj s citronem
T
S
B
2 vejce
100 g
32,3
g
103,8
g
5
g
uzeného bůčku
50 g
1
3,2
0,15
sádla
10 g
1010 kcal
2 placky
100 g
Oběd: celerový krém, smažená vepřová kotleta, kyselá okurka, hranolky, ovocná šťáva s vodou
polévky
200 g
vepřové kotlety
110 g
sádla na smažení
20 g
1 kyselá okurka
cca 100 g
T
S
B
hranolků
100 g
25 g
71 g
35 g
1/2 vejce na obalování
cca 25 g
1
2,8
1,4
884
kcal
horké vody
Večeře: huspenina z vepřových nožek, 2 placky, máslo, čaj
B
T
51 g
85 g
huspeniny
200 g
1
1,8
2 placky
100 g
960
kcal
másla
30 g
S
5g
0,1
Hodnota všech 3 jídel: BTS 108,3 g, 259,8 g, 45 g; 1 : 2,5 : 0,4; 2854 kcal.
3. DEN
Snídaně: játrová tlačenka, játrovka, 2 placky, máslo, čaj s citronem
T
S
B
játrovky
50 g
28
g
84
g
5
g
játrové tlačenky
50 g
1
3
0,2
2 placky
100 g
980 kcal
másla
20 g
Oběd: vývar se dvěma žloutky, vepřová játra sauté, smažená na sádle, hranolky, salát z kysaného zelí,
minerální voda bez omezení
vývaru
2 žloutky
vepřových jater
sádla na smažení
hranolků
zelný salát
minerální voda
200 g
50 g
150 g
20 g
100 g
100 g
B
T
S
30,3 g
1
48,5 g
1,3
805 kcal
20,0 g
0,7
Večeře: italská tlačenka, 2 placky, máslo, čaj s citronem
B
T
italské tlačenky
100 g
25 g
75 g
2 placky
100 g
1
3
másla
30 g
762 kcal
tenké kolečko citronu
S
5g
0,2
Hodnota všech 3 jídel: BTS 83,3 g, 207,5 g, 30 g; : 2,8 : 0,3; 2547 kcal.
4. DEN
Snídaně: játrová nebo tmavá tlačenka. 2 placky, máslo, čaj s citronem
138
tlačenky
2 placky
másla
100 g
100 g
30 g
B
T
S
27,2 g
1
82,3 g
3
878 kcal
5g
0,2
Oběd: žampiónová polévka na vývaru se smetanou, ražničí z krkovičky a bůčku, vařených fazolových
lusků s máslem, ovocná šťáva s vodou
polévky
200 g
krkovičky
150 g
uzeného bůčku
50 g
cibule k ražničí
50 g
fazolových lusků
100 g
máslo k luskům
20 g
sádla na smažení ražničí
20 g
vody
B
T
S
30 g
1
131 g
4,3
1140 kcal
15 g
0,5
Večeře: vepřová paštika, 2 placky. máslo, čaj s citronem
T
B
paštiky
100 g
25,6
g
84,6
g
2 plucky
100 g
1
3,3
máslo
30 g
854 kcal
tenké kolečku citronu
S
5g
0,2
Hodnota všech 3 jídel: BTS 82,8 g, 297,9 g, 25 g; 1 : 3,6 : 0,4; 2972 kcal.
5. DEN
Snídaně: míchaná vejce ze 2 vajec na másle, 2 placky, máslo, horké mléko
2 vejce
100 g
T
S
B
másla k míchaným vejcím
20 g
22,2 g
86,4 g
14,6 g
2 placky
100 g
1
3,9
0,65
másla k plackám
30 g
967 kcal
200 g
Oběd: pórková polévka se žloutky, smažený kapr obalovaný ve vejci a strouhance, hranolky, mrkvový
salát, šlehačka s jahodami, ovocná šťáva s vodou
polévky
200 g
kapra
300 g
1/2 vejce na obalování cca
25 g
strouhanky
20 g
mrkvového salátu
100 g
hranolků
100 g
jahod
50 g
B
30% šlehačky
130 g
40
g
másla na smažení
20 g
1
2 lžíce ovocně šťávy na sklenici
horké vody
T
S
125 g
3,1
1500 kcal
40 g
1
Večeře: vídeňský tvarohový koláč, čaj s citronem
koláče
100 g
B
T
S
17 g
1
40 g
2,3
373 kcal
8g
0,5
6. DEN
Snídaně: játrovka, 2 placky, máslo, čaj s citronem
139
játrovky
2 placky
másla
100 g
100 g
30 g
B
T
S
27,5 g
1
84,8 g
3,1
986 kcal
5g
0,2
Oběd: bílý boršč se smetanou a salámem, bůčkem a vejcem natvrdo
vývaru na boršč
300 ml
salámu
50 g
uzeného bůčku
50 g
B
T
S
slaniny
20 g
23
g
85
g
7
g
30% šlehačky
50 g
1
3,7
0,3
1 vejce natvrdo
50 g
805 kcal
boršče (kvásku)
50 g
Večeře: huspenina z vepřových nožek, 2 placky, máslo, ocet k ochucení huspeniny, čaj s citronem
T
S
B
huspeniny
200 g
51,3
g
85,2
g
5
g
2 placky
100 g
1
1,6
0,1
másla
30 g
994 kcal
Hodnota všech 3 jídel: BTS 101,8 g, 255 g, 17 g; 1 : 3,1 : 0,8; 2840 kcal.
7. DEN
Snídaně: 2 sázená vejce na bůčku, 2 placky, máslo, čaj
T
B
2 vejce cca
100 g
25,6 g
62,4 g
uzeného bůčku
50 g
1
2,4
2 placky
100 g
688
kcal
másla
30 g
S
5g
0,2
Oběd: rajská polévka, drůbeží játra smažená na sádle, 2 placky nakrájené na hranolky a usmažené na
másle, salát z kysaného zelí. ovocná šťáva s vodou
rajské polévky
200 g
drůbežích jater
150 g
sádla na smažení
20 g
placky
100 g
B
másla na smažení
20 g
40
g
kysaného zelí
100 g
1
vody
T
S
116 g
3
1340 kcal
14 g
0,32
Večeře: vepřový prejt (jitrnice) smažený na bůčku, 2 placky, máslo, čaj
B
T
S
prejtu
150 g
39
g
90,4
g
23,2
g
uzeného bůčku
50 g
1
2,4
0,6
2 placky
100 g
1067
kcal
másla
30 g
8. DEN
Snídaně: přírodní omeleta ze 3 vajec na másle s kyselým džemem,
B
T
17,2 g
92,7 g
3 vejce
150 g
1
5,4
másla
100 g
982
kcal
džemu (lžička)
10 g
čaj
S
6g
0,3
Oběd: hovězí guláš s tvarohovými vaječnými knedlíky, ovocná šťáva s horkou vodou
140
guláše
250 g
knedlíků
100 g
vody
B
T
S
50 g
1
68 g
1,4
1030 kcal
20 g
0,4
Večeře: bigos se 2 plackami, čaj s citronem
bigosu
2 placky
200 g
100 g
B
T
S
34 g
1
87,6 g
2,5
1002 kcal
12,8 g
0,4
9. DEN
Snídaně: 2 vejce s paštikou a majonézou, 2 placky, máslo, čaj s citronem
2 vejce s paštikou
175 g
T
S
B
majonézy
25 g
34
g
103
g
10
g
2 placky
100 g
1
3
0,3
másla
30 g
1080 kcal
Oběd: kmínová polévka, vepřové
polévky
vepřového kolena
hranolků
křenu
vody
koleno, hranolky, křen, ovocná šťáva s vodou kmínové
200 g
300 g
T
S
B
100 g
50 g
96 g
15 g
cca 20 g
1
2
1162 kcal
0,3
Večeře: makový dort s krémem, čaj s citronem
dortu
200 g
B
T
S
18,5 g
1
86 g
5
950 kcal
13 g
0,7
10. DEN
Snídaně: vaječný salát s uzenou rybou a majonézou, 2 placky, máslo, čaj s citronem
B
T
S
salátu s majonézou
250 g
108
g
6
g
41,5
g
2 placky
100 g
1
2,6
0,15
másla
30 g
1172 kcal
Oběd: červený boršč s taštičkou plněnou masem, dušené žebírko, hranolky, salát z kysaného zelí, ovocná
šťáva s vodou
boršče
taštička k boršči
žebírka
hranolků
kysaného zelí
sádla k žebírku
vody
200 g
50 g
150 g
100 g
100 g
20 g
B
T
S
35,6 g
1
122 g
3,4
1336 kcal
23 g
0,6
Večeře: vařený tvarohový koláč, čaj s citronem
141
koláče
250 g
B
T
S
31,5 g
1
45,5 g
1,4
580 kcal
11,5 g
0,35
11. DEN
Snídaně: omeleta s jahodami, čaj
2 vejce
100 g
másla
50 g
jahod
100 g
cukru
4g
B
T
S
13 g
1
51 g
4
570 kcal
12 g
0,9
Oběd: celerová polévka se smetanou, pečená husa, hranolky, kyselá okurka, ovocná šťáva s vodou
polévky
200 g
husy
200 g
T
S
B
hranolků
100 g
30
g
115
g
21
g
malá okurka
50 g
1
3,8
0,6
1260 kcal
vody
Večeře: varšavské dršťky, 2 placky, máslo, čaj s citronem
B
T
drštěk
250 g
48,6
g
74
g
2 placky
100 g
1
1,6
másla
30 g
909
kcal
S
9g
0,2
12. DEN
Snídaně: pomazánka z tvrdého sýra a játrovky. 2 placky, máslo čaj s citronem
T
S
B
pomazánky
100 g
30 g
93 g
5g
2 placky
100 g
1
3,1
0,2
másla
30 g
1012
kcal
Oběd: maďarské vepřové plátky s tvarohovými vaječnými knedlíky, ovocná šťáva s vodou
B
T
S
plátků s omáčkou
300 g
48 g
97 g
20,8 g
knedlíků
100 g
1
2
0,4
1180
kcal
vody
Večeře: šlehačka s malinami, čaj
30% šlehačky
malin
200 g
100 g
B
T
S
7g
1
60 g
8,5
646 kcal
10,2 g
1,3
Hodnota všech 3 jídel: BTS 85 g, 250 g, 36 g; 1 : 3 : 0,4; 2838 kcal.
142
13. DEN
Snídaně: salám smažený s cibulí, 2 placky, máslo, čaj
salámu
100 g
B
2 placky
100
30 g
másla
30 g
1
cibule
30 g
sádla na smažení
10 g
T
S
79 g
2,8
878 kcal
7g
0,4
Oběd: hrachová polévka, smažené žebírko, hranolky, salát z kysaného zelí, ovocná šťáva s vodou
polévky
200 g
žebírka
150 g
hranolků
100 g
T
S
B
zelného salátu
100 g
37 g
100 g
40 g
sádla na smažení
10 g
1
2,9
1
1284
kcal
vody
Večeře: měkký tvaroh se smetanou, ryba v oleji z konzervy, 2 placky, máslo, čaj
plnotučného tvarohu
50 g
T
S
B
30 % šlehačky
20 g
30
g
76
g
5
g
ryby včetně oleje
50 g
1
2,5
0,6
2 placky
100 g
847 kcal
másla
30 g
Hodnota všech 3 jídel: BTS 97 g, 255 g, 52 g; 1 : 2,6 : 0,5; 3009 kcal.
14. DEN
Snídaně: tlačenka z jazyků, tvrdý sýr, 2 placky, máslo, kakao
tlačenky
70 g
tvrdého sýra
50 g
T
B
2 placky
100 g
32
g
92
g
másla
20 g
1
3
200 g
1204
kcal
kakaa
5g
S
16 g
0,5
Oběd: kuřecí paprikáš s tvarohovými vaječnými knedlíky, vařené fazolové lusky s máslem, minerální
voda bez omezení
kuřete s omáčkou (čtvrtka)
knedlíků
fazolových lusků
másla k luskům
cca 250 g
100 g
100 g
20 g
B
T
S
62 g
1
56 g
0,5
773 kcal
25 g
0,4
Večeře: vaječný salát s uzenou rybou, 2 placky, máslo, čaj s citronem
B
T
S
salátu
300 g
33
g
107
g
7
g
2 placky
100 g
1
3,2
0,2
másla
30 g
1172 kcal
Hodnota všech 3 jídel: BTS 127 g, 255 g, 48 g; 1 : 2 : 0,5; 3149 kcal.
143
144
8. Tabulky výživných hodnot potravinářských výrobků
Tabulka I.
Potraviny I. skupiny obsahující hlavně bílkoviny a trochu tuků (0 až 0,5 g v poměru k bílkovinám)
prakticky bez sacharidů
Potravina
(100 g)
Želatina
Vaječný bílek
Treska (filé)
Uzená treska
Candát
Štika
Platýs
Krevety
Okoun
Netučný tvaroh
Kuchaný zajíc
Kuchaná koroptev
Kuchaný bažant
Hovězí plíčky
Kančí šunka
Syrové ústřice
Koňské maso (průměrně)
Telecí maso (kýta)
Hovězí dršťky
Kuchané libové kuře
Kuchaná divoká kachna
Hovězí játra
Uzená svíčková vepřová
Syrová vepřová svíčková
Vařený pstruh
Kuchaná libová slepice
Telecí jazyk
Cejn
Pečené kuře
Pečená perlička
Pečená krůta
Dušený králík
Kapr
Halibut
kcal
343
Bílkoviny
B
83,6
Tuky
T
–
Poměr
B:T
1
36
69
56
43
47
10,8
16,5
13,3
10,4
11,0
–
0,3
0,3
0,2
0,3
1 : 0,02
1 : 0,02
1 : 0,02
1 : 0,02
29
34
50
104
83
92
91
77
93
50
79
92
84
75
101
128
133
112
133
77
91
61
189
210
196
180
49
89
6,7
7,2
11,3
21,2
18,4
19,9
18,7
15,8
18,4
10,2
15,1
17,2
16,0
14,2
19,1
19,1
24,5
20,1
22,3
12,8
14,7
9,7
29,6
32,5
30,2
26,6
7,7
13,6
0,2
0,3
0,5
1,2
0,9
1,2
1,6
1,5
2,0
0,9
1,8
2,4
2,2
2,0
2,6
3,1
3,9
3,5
4,5
2,9
3,6
2,5
7,3
8,2
7,7
7,7
2,0
3,8
1 : 0,03
1 : 0,04
1 : 0,04
1 : 0,05
1 : 0,05
1 : 0,06
1 : 0,08
1 : 0,09
1 : 0,10
1 : 0,10
1 : 0,12
1 : 0,14
1 : 0,14
1 : 0,14
1 : 0,14
1 : 0,16
1 : 0,16
1 : 0,17
l : 0,20
1 : 0,22
1 : 0,24
1 : 0,25
1 : 0,25
1 : 0,25
1 : 0,25
1 : 0,28
1 : 0,28
1 : 0,28
1
145
Potravina
(100 g)
Okouník
Vepřová játra
Telecí játra
Vepřové srdce
Vepřové ledvinky
Telecí a hovězí nožky
Pečený bažant
Konzervovaný losos
Vaření krabi
Hovězí maso (roštěnec)
Kuchaná krůta
Kuchaný králík
Telecí maso (průměrně)
Uzený losos
Rybí paštika
kcal
70
124
132
110
108
95
213
137
130
123
116
123
117
167
192
Bílkoviny
B
10,6
19,1
18,4
16,4
16,0
14,6
30,8
19,7
19,2
17,4
15,9
16,6
15,2
16,8
22,4
Tuky
T
3,1
4,7
4,8
4,7
4,5
4,1
9,3
6,0
5,4
5,9
5,7
6,3
9,2
8,0
11,4
Poměr
B:T
1 : 0,29
1 : 0,29
1 : 0,29
1 : 0,29
1 : 0,29
1 : 0,29
1 : 0,30
1 : 0,30
1 : 0,30
1 : 0,34
1 : 0,36
1 : 0,38
1 : 0,40
1 : 0,48
1 : 0,50
Tabulka II.
Potraviny II. skupiny obsahující bílkoviny a tuky (0,5 až 1,5 g v poměru k 1 g bílkoviny) prakticky bez
sacharidů.
Potravina
(100 g)
Tučný tvaroh
Telecí maso (ramínko)
Varšavské dršťky
Vepřový šunkový salám
Kuchané tučné kuře
Makrela
Mořský pstruh
Sleď
Baltský šprot
Uzenáč
Eidamský sýr
Losos
Telecí mozeček
Sumec
Uzená makrela
Slaneček
Pečená husa
Vejce
Vejce v prášku celá
Vepřové nožky
Sleď v rajčatové omáčce
146
kcal
168
129
115
154
122
112
108
87
78
136
282
129
99
98
153
93
323
140
575
168
170
Bílkoviny
B
17,9
14,9
12,2
17,2
12,7
11,7
11,2
8,8
7,9
13,7
25,8
12,7
9,4
9,2
14,3
8,5
28,8
11,4
46,8
14,0
13,7
Tuky
T
9,2
7,7
6,6
9,5
7,9
7,2
7,0
5,8
5,2
9,0
17,9
8,7
6,8
6,8
10,7
6,6
22,4
10,2
42,0
12,4
12,8
Poměr
B:T
1 : 0,51
1 : 0,52
1 : 0,54
1 : 0,55
1 : 0,62
1 : 0,62
1 : 0,62
1 : 0,65
1 : 0,66
1 : 0,66
1 : 0,69
1 : 0,69
1 : 0,72
1 : 0,74
1 : 0,76
1 : 0,78
1 : 0,80
1 : 0,89
1 : 0,89
1 : 0,89
1 : 0,93
Potravina
(100 g)
Sušené maso
Uzený šprot
Brynza (sýr z kravského a
ovčího mléka)
Tučný tavený sýr
Tučný tylžický sýr
Skopové maso (kýta)
Pečená kachna
Hovězí jazyk
Hovězí maso (hrudí)
Sýr čedar
Koleno
Sardinky v oleji
Syrová šunka
Krakovský salám
Krakovský suchý salám
Plísňový sýr (rokpol)
Ryba v oleji (konzerva)
Vepřové ramínko
Kuchaná tučná slepice
Uzený úhoř
Vepřová krkovička
Makrela v oleji
Myslivecký salám
Vařená šunka
Mortadela
Turistická konzerva
Sleď v oleji (konzerva)
Sleď ve vlastní šťávě (konzerva)
kcal
590
144
282
Bílkoviny
B
45,1
11,5
21,8
Tuky
T
43,5
10,9
20,8
238
318
196
313
176
204
382
194
302
214
224
352
354
237
228
202
231
221
260
395
389
220
276
344
214
18,4
24,0
15,1
22,8
13,0
14,8
27,1
13,7
20,6
14,4
15,0
23,2
22,6
14,4
14,1
12,2
13,7
13,2
15,5
23,3
23,0
13,0
15,9
19,7
12,2
17,5
23,9
15,1
23,6
13,8
16,1
29,3
15,5
24,4
17,4
18,2
28,8
29,3
19,9
19,2
17,0
19,3
18,7
22,2
33,5
33,0
18,7
23,6
29,4
18,3
Poměr
B:T
1 : 0,96
1 : 0,96
1 : 0,96
1 : 0,96
1 : 1,00
1 : 1,00
1 : 1,03
1 : 1,06
1 : 1,08
1 : 1,08
1 : 1,13
1 : 1,18
1 : 1,20
1 : 1,21
1 : 1,24
1 : 1,29
1 : 1,37
1 : 1,37
1 : 1,39
1 : 1,41
1 : 1,42
1 : 1,43
1 : 1,43
1 : 1,43
1 : 1,43
1 : 1,49
1 : 1,49
1 : 1,50
Tabulka III.
Potraviny III. skupiny obsahující bílkoviny a hodně tuků (1,5 až 3,0 g v poměru k 1 g bílkovin) prakticky
bez sacharidů
Potravina
(100 g)
Tlačenka z vnitřností
Skopové maso (průměrně)
Krakovský salám
Vepřové konzervy
Smažený šprot
Játrová paštika
kcal
278
231
333
286
444
307
Bílkoviny
B
15,3
12,5
18,0
15,5
22,3
15,3
Tuky
T
24,1
20,1
29,0
24,9
37,9
27,3
Poměr
B:T
1 : 1,58
1 : 1,60
1 : 1,61
1 : 1,66
1 : 1,69
1 : 1,78
147
Potravina
(100 g)
Obyčejný salám
Kuchaná husa
Vepřové maso (průměrně)
Žebírko
Vaječný žloutek
Syrový úhoř
Jalovcový salám
Italská tlačenka
Točený salám
Uzený bůček
Párkový salám
Tmavá tlačenka
Litevský salám
Paštika
Játrový salám
Tučná vařená šunka
Hořké mandle
Syrový bůček
Krmená kuchaná husa
Vepřová hlava
kcal
258
221
289
241
Bílkoviny
B
13,0
10,7
13,6
11,3
Tuky
T
23,0
19,8
26,1
21,7
355
197
401
288
260
597
297
326
344
302
347
429
598
405
337
263
16,3
8,9
18,0
12,8
11,3
24,6
12,5
13,2
13,7
11,6
13,3
15,9
20,5
14,0
11,3
8,6
31,9
17,9
36,5
26,3
23,9
53,4
27,6
30,3
32,1
28,4
32,6
40,6
53,5
37,4
32,4
25,4
Poměr
B:T
1 : 1,78
1 : 1,85
1 : 1,92
1 : 1,92
1 : 1,95
1 : 2,01
1 : 2,02
1 : 2,05
1 : 2,11
1 : 2,17
1 : 2,21
1 : 2,29
1 : 2,34
1 : 2,44
1 : 2,45
1 : 2,55
1 : 2,61
1 : 2,67
1 : 2,86
1 : 2,95
Tabulka IV.
Potraviny IV. skupiny obsahující bílkoviny a tuky (více než 3 g v poměru k 1 g bílkovin) prakticky bez
sacharidů
Potravina
(100 g)
Uzené šproty v oleji (konzerva)
Paštika z rybích jater
Vepřové žebírko se zelím
Uzený bůček
12% smetana
Loupané vlašské ořechy
Loupané lískové ořechy
Vějířový lalok
Strouhaný kokos
30% šlehačka
Hovězí morek
Majonéza
Čerstvá slanina
Lůj
Máslo
148
kcal
338
Bílkoviny
B
10,8
Tuky
T
32,8
Poměr
B:T
1 : 3,03
408
210
477
140
632
694
576
628
290
822
666
763
12,9
5,2
12,7
3,0
13,6
14,4
6,7
6,6
2,0
3,2
2,1
2,3
39,6
19,1
47,3
12,0
58,0
65,8
61,0
62,0
30,0
89,9
71,5
83,7
1 : 3,06
1 : 3,67
1 : 3,76
1 : 4,00
1 : 4,26
1 : 4,56
1 : 9,10
1 : 9,36
1 : 15
1 : 28
1 : 34
1 : 36
924
748
0,9
0,6
99,0
82,5
1 : 110
1 : 140
Potravina
(100 g)
Margarín
Olivový olej
Rafinovaný olej
Ceres
kcal
Škvařené vepřové sádlo
738
896
900
900
921
Škvařené husí sádlo
980
Bílkoviny
B
–
–
–
–
–
–
Tuky
T
82,0
99,0
100,0
100,0
99,0
Poměr
B:T
100,0
Tabulka V.
Potraviny V. skupiny rostlinného původu prakticky bez tuků, obsahující malé množství bílkovin s nízkou
biologickou hodnotou, malé množství sacharidů a mnoho vody, zbytečně zatěžující zažívací trakt; můžeme
je jíst v rozumném množství bez zásadních škod pro organizmus - jako chuťové přídavky
Potravina
kcal
Bílkoviny
Sacharidy
Poměr
(100 g)
B
S
B:S
19
1,9
2,2
1 : 1,15
Špenát
Sušené borůvky
342
31
29,0
2,6
4,0
3,5
1 : 1,17
1 : 1,34
44
37
16
17
44
12
20
38
23
11
3,6
3,0
1,3
1,3
3,6
0,7
1,1
2,2
1,0
0,5
6,6
5,9
2,5
2,7
7,5
1,9
3,4
6,9
3,8
2,1
1 : 1,83
1 : 1,96
1 : 1,96
1 : 2,07
1 : 2,50
1 : 2,71
1 : 3,09
1 : 3,14
1 : 3,80
1 : 4,20
123
5,6
24,8
1 : 4,42
Ředkvička
14
0,5
2,3
1 : 4,60
Červená řepa
Cibule
Paprika
Rajčata
Brukev
35
7,1
1 : 5,07
6,1
5,3
4,8
7,1
1 : 5,08
1 : 5,90
1 : 6,00
1 : 6,45
Žampiony
Růžičková kapusta
Zelený bob
Chřest
Květák
Zelený hrášek
Kyselé okurky
Kysané zelí
Fazolové fušky
Kuřátka (houby)
Čerstvé okurky
Česnek
33
27
27
35
M
1,2
0,9
0,8
1,1
Tabulka VI.
Potraviny VI. skupiny rostlinného původu bez tuků. obsahující hlavně vodu, malé množství bílkovin
s nízkou biologickou hodnotou, poměrně mnoho sacharidů; pro člověka na optimální dietě v podstatě
nejedlé; můžeme je jíst v malém množství z chuťových důvodů a jako zdroj sacharidů
Potravina
kcal
Bílkoviny
Sacharidy
Poměr
(100 g)
B
S
B:S
Angrešt
17
1,1
3,4
1 : 3,09
149
Potravina
(100 g)
Rybíz
Ostružiny
Citrónová šťáva
Maliny
Meloun
Citrusy
Sušené meruňky
Mrkev
Jahody
Pomeranče
Meruňky
Brambory
Sušené fíky
Ryngle
Broskve
Jedlé kaštany
Švestky (průměrně)
Sušené švestky
Banány
Třešně
Ananas
Hrozny
Datle
Jablka
Hrušky
Rozinky
Jablečná šťáva
Jahodový džem
Marmeláda
Bramborová mouka
Včelí med
Oranžáda
Coca-cola
Cukr
kcal
22
30
7
29
23
22
183
23
26
35
28
66
247
48
37
172
38
Bílkoviny
B
1,2
1,3
0,3
0,9
0,8
0,6
4,8
0,7
0,6
0,8
0,6
1,3
3,6
0,8
0,6
2,3
0,6
Sacharidy
S
4,8
6,4
1,6
5,6
5,2
5,3
43,4
5,4
6,2
8,5
6,7
14,9
52,9
11,8
9,1
36,6
9,6
Poměr
B:S
1 : 4,00
1 : 4,92
1 : 5,33
1 : 6,22
1 : 6,50
1 : 8,83
1 : 9,04
1 : 9,14
1 : 10
1 : 10
1 : 11
1 : 11
1 : 15
1 : 15
1 : 15
1 : 16
1 : 16
161
77
47
46
62
248
46
41
247
38
204
240
339
288
394
2,4
1,1
0,6
0,5
0,6
2,0
0,3
0,2
1,1
0,1
0,6
0,5
0,6
0,4
-
40,3
19,2
11,9
JJ,6
15,8
63,9
12,0
10,6
63,4
9,3
64,6
5 8,6
83,9
76,4
1 : 17
1 : 17
1 : 20
1 : 23
1 : 26
1 : 32
1 : 40
1 : 53
1 : 58
1 : 93
1 : 107
1 : 117
1 : 140
1 : 228
cukr
cukr
cukr
105,0 3
Tabulka VII
Potraviny VII. skupiny rostlinného původu obsahující velmi málu tuků 4, bílkoviny s nízkou biologickou
hodnotou a velmi mnoho sacharidů; pro optimální dietu nevhodné, měly by být základním energetickým
zdrojem pro lidi na japonské dietě.
4
150
Obilné výrobky obsahují malé množství tuků: 0,7 % rýže až 2,9 % jáhly. Jedině oves má cca 7,5 % tuků, proto oves, bereme-li
na zřetel nejvyšší poměr bílkovin k sacharidům v ovsu ve srovnání s jiným obilím, je jedním z nejlepších krmiv pro býložravá
zvířata. Nejhorším krmivem je z tohoto hlediska žito a rýže.
Potravina
(100 g)
Hrách
Fazole
4vaječné nudle
Ovesné vločky
Pohánka
Grahamový chléb
Nudle
Jáhly
Pšeničná houska
Strouhanka
Výběrová mouka
Hrubá mouka
Čajové pečivo (sušenky)
Dětská krupička
Chléb
Chrupavý chléb
Ječná kaše
Chléb pumprnikl
Žitný chléb
Rýže
Žitná mouka
kcal
349
346
376
391
349
240
368
354
250
374
350
346
413
Bílkoviny
B
23,8
21,4
14,2
13,0
12,3
7,9
12,1
10,6
6,9
9,9
9,7
8,8
8,6
Sacharidy
S
60,2
61,2
70,8
67,8
69,2
48,5
74,6
71,4
52,6
76,4
74,4
75,2
73,8
Poměr
B:S
1 : 2,53
1 : 2,88
1 : 4,98
1 : 5,22
1 : 5,54
1 : 6,14
1 : 6,17
1 : 6,74
1 : 7,62
1 : 7,72
1 : 7,91
1 : 8,55
1 : 8,58
353
249
372
347
290
240
8,8
5,9
8,2
7,4
5,9
4,5
76,6
53,1
79,8
74,6
61,8
52,6
1 : 8,70
1 : 9,00
1 : 9,73
1 : 10,08
1 : 10,47
1 : 10,68
349
348
6,7
6,4
78,9
76,7
1 : 11,78
1 : 11,96
Tabulka VIII.
Potraviny VIII. skupiny obsahující všechny hlavní výživné složky můžeme jíst v nevelkém množství,
omezeném obsahem sacharidů.
Potravina
(100 g)
Sója
Tučná sójová mouka
Kakao
Mák
Čokoláda
kcal
Bílkoviny
B
34,9
35,9
23,6
19,5
6,0
Tuky
T
18,1
20,6
20,2
40,8
33,4
Sacharidy
S
34,8
29,9
45,7
24,3
58,7
Poměr
B:T:S
1 : 0,52 : 1,00
1 : 0,83 : 0,57
1 : 0,85 : 1,93
1 : 2,09 : 1,24
1 : 5,56 : 9,78
49
48
Bílkoviny
B
2,7
3,1
Tuky
T
1,6
2,0
Sacharidy
S
6,1
4,4
Poměr
B:T:S
1 : 0,59 : 2,56
1 : 0,64 : 1,45
67
4,0
3,1
5,6
1 : 0,78 : 1,40
442
449
459
542
559
Tabulka IX.
Složení některých druhů mléka
Potravina
(100 g)
Klisny
Krávy (normalizováno na
2 % tuku)
Velbloudice
kcal
151
Potravina
(100 g)
Ovce
Kravské práškové mléko plnotučné
Krávy (průměrné)
Laně
Kozy
Prasnice
Indické buvolice
Velryby
152
kcal
90
489
Bílkoviny
B
5,5
25,8
Tuky
T
53
25,7
Sacharidy
S
4,6
38,5
Poměr
B:T:S
1 : 0,96 : 0,83
1 : 1,00 : 1,50
65
152
68
132
105
381
3,3
9,3
3,3
6,1
4,1
10,6
3,7
10,5
4,1
9,6
7,5
36,6
4,8
4,3
4,7
4,6
4,7
2,1
1 : 1,12 : 1,45
1 : 1,13 : 0,46
1 : 1,24 : 1,4 2
1 : 1,57 : 0,75
1 : 3,45 : 0,20
1 : 3,45 : 0,20
9. Tabulky výživných hodnot potravinářských výrobků některých českých
zpracovatelů masa
Řeznictví se v minulosti řadilo vždy k nejdůležitějším řemeslům v každé osadě a městě, neboť zásobovalo obec hlavní potravinou – masem. První
doloženou zprávu o řeznících v Ostravě najdeme
v darovací listině olomouckého biskupa Mikuláše
z r. 1396, kterou udělil svému sestřenci Šimonu
Grymovi ostravské fojtství, k němuž náležely rovněž i dvě masné lávky. Tyto lávky bývaly v ulici za
radnicí a teprve až v r. 1839 dostaly své místo na
náměstí.
Řeznický cech byl v Ostravě založen v r. 1550.
Teprve však až po objevení uhlí v Polské Ostravě
v r. 1796 a zejména v souvislosti se založením Vítkovických železáren v r. 1830 se řeznické řemeslo
stává jedním z nejlépe prosperujících ostravských
řemesel.
V r. 1920 vzniká v Ostravě spolek řezníků a uzenářů pro Moravskou Ostravu a okolí.
V r. 1930 bylo při sčítání podniků podchyceno
na území Čech a Moravy přibližně 20 tisíc závodů,
z nichž 95 % mělo jednoho až pět zaměstnanců.
Po 2. světové válce vzniká v r. 1948 národní podnik Masna se sídlem v Praze, v r. 1950 podnik Ostravská masna a v r. 1951 národní podnik Ostravský
průmysl masný, který se stává monopolním zpracovatelem v oblasti porážení jatečných zvířat.
Další zpracování masa, tj. bourání a masnou výrobu provozovalo také spotřební družstvo Budoucnost Ostrava. Základní závod v Ostravě měl v té
době 12 provozoven.
Prudký rozvoj strojírenského a chemického průmyslu v Ostravsko-karvinské aglomeraci si v 50letech vyžádal i modernizaci a koncentraci potravinářského průmyslu. Proto bylo rozhodnuto o vybudování Potravinářských závodů Martinov, jejichž
součástí byl i masokombinát. Zahájení jeho provozu bylo v r. 1963, do plného provozu byl uveden
v r. 1967.
Významnou událostí v životě masokombinátu
byla privatizace a vznik akciové společnosti Masokombinát Martinov 1. 5. 1992. Ve své hlavní činnosti se zabývá jatečnictvím a výrobou výrobků z masa. Část obratu společnosti se realizuje ve vlastní
obchodní síti. Export tvoří 3 % objemu produkce
a doplňuje strukturu prodeje. Objemem výroby se
řadí Masokombinát Martinov mezi největší subjekty působící v oboru zpracování masa v rámci České
republiky s podílem na trhu ve výši 7 %.
Dosavadní vývoj společnosti jak po stránce technické, tak po stránce technologické, vytvořil podmínky pro intenzifikaci všech výrobních postupů
tak, aby organizace zajišťovala neustále zvyšování produktivity práce, zvyšování hygienické úrovně výroby a zajišťování technických podmínek pro
neustálé zvyšování jakosti zpracované suroviny.
Masokombinát Martinov v době od roku 19901997 investoval do obnovy podniku okolo 700 mil.
Kč. Jednalo se zejména o výměnu celého technologického zařízení jatek. Byla instalována moderní porážecí linka hovězího dobytka dánské firmy
Stork. Současná porážková kapacita jatek je 150
kusů skotu a 1200 prasat za směnu. Veškerá manipulace s masem od jatek až po expedici a přepravu
k odběratelům je uskutečněna zásadně při dodržování chladírenského řetězce.
Veškerá surovina z jatek přichází do bourárny,
kde dochází k rozbourání vepřových půlek a hovězích čtvrtí na nových bourárenských linkách a pomocí dalších moderních zařízení. Celá bourárna je
klimatizovaná a surovina je po úpravě tříděna jednak pro potřeby masné výroby a také pro distribuci
do obchodní sítě vč. masa určeného pro balení. Na
bourárně je denně zpracováno 120 tun masa. Kolem 10 % je určeno k obměně rezerv v mraženém
stavu ve vlastních mrazírnách. Tyto mrazírny byly
rovněž zcela obnovené, došlo zde k výměně celého technologického zařízení chlazení a mražení a
rovněž i technologie skladování masa. Teploty ve
skladech se udržují na hodnotách minus 23 ◦ C.
V masné výrobě je denně vyráběno v průměru
70 tun výrobků, z tohoto objemu více než 50 % je
před distribucí zabaleno. Balírny masa jsou dnes
vybaveny moderním balícím zařízením na vysoké
technické a hygienické úrovni.
Vyráběný sortiment Masokombinátu Martinov
dnes zahrnuje 137 druhů masa a drobů v rozličné úpravě a 170 druhů masných výrobků, včetně
delikates. V tomto bohatém sortimentu jsou zastoupeny všechny 4 skupiny podle poměru obsahu
bílkoviny v tuku.
Například do skupiny I. s poměrem bílkoviny
k tuku 0,0 až 0,5 patří výrobky : Šunka Linie, Uzená šunka, Šunka ve fólii, Drůbeží šunka, Lázeňská
šunka, Pečínkový závin, Uzené vepř. filé, ale také i
libová Tlačenka Speciál.
Do skupiny II. s poměrem bílkoviny k tuku 0,5
153
až 1,5 patří například : Bobrovická klobása, Martinovské drůbeží párky, Šunkový salám a rovněž
jelítka, Játrová cihla, tlačenky, Šunkáček, Ondrášek, hovězí a vepřové ve vlastní šťávě a další.
Do skupiny III. s obsahem bílkovin a tuků v poměru 1,5 až 3,0 patří například : Špekáčky, Jemné
párky, Martinovské párky, Kabanos, Martinovský
polský salám, Turistický salám, Herkules, Paprikáš, Beskyd, Permoník, různé klobásy, Slezské jaternice, Luncheon Meat Pork, Bůčkový závin, Kladenská pečené.
Do IV. skupiny s obsahem bílkovin a tuků v poměru větším než 1 : 3 je zařazen například Čajový
salám.
Maso a masné výrobky jsou distribuovány a rozváženy výhradně v chladírenských vozidlech. Za
tímto účelem byl obnoven celý vozový park a akciová společnost v současné době používá vozidel
Iveco.
Denní výroba masných výrobků a opracovaných
mas dodávaných do obchodní sítě činí 120 tun.
V současné době pracuje v a. s. celkem 1060 zaměstnanců.
Významnou událostí a završením dlouhodobého
úsilí, je získání certifikátu dle ISO 9002, který akciové společnosti Masokombinátu Martinov udělila
firma Lloyd’s Register Quality Assurance London.
Všechny provozy jsou pod stálým státním veterinárním dozorem.
Provozy jatky, bourárna a mrazírna byly v měsíci lednu 1998 prověřeny veterinární správou České
republiky a na základě splnění všech požadavků
dle přepisů F,U byly v květnu roku 1998 příslušnou komisí EU certifikovány.
Rozbor vybraného výrobního sortimentu Masokombinátu Martinov a. s.
Tabulka I. — 0 až 0,5 g
Potravina
(100 g)
kcal
Šunka Linie
Lázeňská šunka
Martinovský šunkový salám
105,411
Bílkoviny
B
17,08
Tuky
T
4,1
Poměr
B:T
1 : 0,24
120,550
117,480
17,26
17,17
5,7
5,4
171,25
Bílkoviny
B
16,17
Tuky
T
11,8
268,41
260,27
17,18
16,5S
22,2
21,6
Bílkoviny
B
14,23
11,88
12,87
Tuky
T
25,6
33,3
35,2
Poměr
B:T
1 : 1,79
1 : 2,80
1 : 2,74
Bílkoviny
B
9,33
Tuky
T
49,4
Poměr
B:T
1 : 5,29
1 : 0,33
1 : 0,31
Tabulka II. — 0,5 až 1,5 g
Potravina
(100 g)
Šunkáček
Martinovské drůbeží párky
Šunková pěna
kcal
Poměr
B:T
1 : 0,73
1 : 1,29
1 : 1,30
Tabulka III. — 1,5 až 3 g
Potravina
(100 g)
Martinovské párky
Gothajský salám
Špekáčky
kcal
287,63
347,46
368,24
Tabulka IV. — nad 3 g
Potravina
(100 g)
Čajový salám
154
kcal
482,01
Rozbor vybraného výrobního sortimentu firmy StonAl spol. s r. o. Stonava
Potravina
(100 g)
Vepřová plet polotovar
Vepřová krkovice – polotovar
Vepřový bok – polotovar
Karbanátky – polotovar
Sekaná pečené – polotovar
Anglická slanina
Uzená slanina
Vepřová tlačenka
Pečená panenská svíčková
Špekáčky
Karvinské klobásy
Fryštátský salám
Stonavský salám
kcal
212
245
Bílkoviny
B
14,7
13,1
Tuky
T
16,9
21,3
Poměr
B:T
1 : 1,2
1 : 1,6
391
149
163
391
758
245
404
372
11,8
14,2
18,1
11,8
3,4
14,6
16,8
11,5
39,5
35,0
37,3
39,5
82,6
21,9
37,1
36,0
1 : 3,4
1 : 2,5
1 : 2,1
1 : 3,5
1 : 24,3
1 : 1,5
1 : 2,2
1 : 3,1
454
335
306
13,6
14,8
17,9
45,1
30,8
26,4
1 : 3,2
1 : 2,1
1 : 1,5
155
156
10. Kniha „zázraků“
Záznamy pacientů Akademie zdraví „Arkádie“
Ciechocinek – Cedzyna u Kiele 1987-1989
Ciechocinek 18.12. 1987
Dnes jsem přijela, abych informovala pana doktora o událostech, jež hranici se zázraky. Léčila jsem se
v „Arkádii“ a po návratu domů jsem zavedla dietu pro celou mou rodinu. Zde jsou výsledky: matka je 38
let nemocná na progresivní polyartritidu, 12 let byla upoutána na lůžko a nepostavila se na nohy Po 14
dnech používání diety začala hybnost hlezeních kloubů, prsty u nohou se staly pohyblivé a chodidla začala
stavěl celou plochou na podlaze. Včera -17. 12. 1987 -se postavila na nohy, samozřejmě jsme ji drželi
pod paží, ale postavila se na vlastni nohy!!! Mému manželovi přestaly mrznout nohy, začal ho opět těšit
život, přestal také kulhat na jednu nohu. Všem se zásadně zlepšila pokožka, stále se na sebe usmíváme a
jsme plní radosti.
Krystyna Karczewská
Ciechocinek 21.12. 1987
Jako výbuch hvězdy supernovy, lak ses Ty, úžasný pane doktore, objevil v mém životě. Životě plném fyzického a psychického utrpení vyvolaného strašlivou Buergerovou nemoci. Objevil ses ve chvíli pochybnosti ve chvíli, kdy jsem neměl naději na zlepšení mého zdravotního stavu, když mi nedávali žádnou šanci na
záchranu nohy a přesvědčovali mne, abych souhlasil s její amputací. Když jsem používal optimální dietu,
již po dvou týdnech jsem nepotřeboval užívat žádné prostředky proti bolesti a na spaní. Konečně jsem se
mohl pořádně vyspat. A jak je spánek úžasný, může pochopit jen len, kdo mnoho let nemůže kvůli svému
utrpení spát. Zhruba za měsíc se mi začal hojil kožní defekt po amputaci levého chodidla, velká jako pěst.
která se nechtěla hojit od doby amputace, to je od roku 1984. V prosinci 1987jsem přijel do Arkádie„,
abych podstoupil procedury. Tady jsem se ještě více utvrdil v přesvědčeni, že Vámi používaná metoda dává konkrétní výsledky i v léčbě Buergerovy nemoci, protože se můj celkový zdravotní stav značné zlepšil.
Do značné míry ustoupily bolesti nohou, vyskytující se během chůze, což se potvrdilo při dalekých, pro
mne, procházkách (půlhodinové procházky mi nedělaly žádné těžkostí). Opouštěl jsem “Arkádii’ s velikým
optimizmem, věřím, že se uzdravím. Děkuji Ti, skvěly člověče, za to, že přes mnohé po tíže jsi dosáhl
vzniku Akademie zdraví díky čemu jsem mohl zde přebývat a uniknout mnohému utrpení. Děkuji skvělým,
milým spolupracovníkům, kteří skálopevně stojí při Tobě a dávají nám nemocným tolik radosti a naděje.
Prosím všechny psychicky zhroucené a pochybující o účinnosti působeni metody doktora Kwašniewského.
uvěřte tnu, jako jsem mu uvěřil já a dejte si šanci na lepší zítřek. Je třeba zde říci: doktor Kwašniewski
je vaším nejlepším zítřkem. Žijte 100 let, pane doktore! S velkou úctou
Aleksander Szymański, Varšava
Ciechocinek 6. 1. 88.
V roce 1987, v lednu, jsem pocítil takovou náhlou bolest v dolní končetině, že jsem nebyl schopen udělat pár
kroků. Přihlásil jsem se tehdy k cévnímu chirurgovi, který mne poslal do nemocnice. Tam jsem byl léčen
kopačkami, ve kterých mi po 3 měsíce dávali Polokain a Sada min. Bez výsledku. Nakonec bylo rozhodnuto
157
o amputaci končetiny, s čímž jsem souhlasil, protože jsem neviděl východisko. Bolestí jsem v noci nespal a
svíjel jsem se jako červ. Krátce před amputací přišla do nemocnice manželka, která mi řekla, abych počkal
s rozhodnutím o operaci, protože v televizi dávali program „Hra o milion“, ve kterém vystupoval lékař,
který léčil aterosklerózu. Požádal jsem primáře o propuštění z nemocnice a ihned jsem kontaktoval dr.
Kwašniewského, který’ souhlasil s mým příjezdem do Ciechocinka. Po vyšetření mi doporučil dietu, kterou
jsem přijat skepticky. Tuto dietu jsem dodržoval po dobu jednoho měsíce a teprve pak jsem uvěřil její
účinnosti, protože bolesti ustoupily a mohl jsem klidně spát. Za dva měsíce jsem dobře chodil. Protože
jsem se cítil dobře, začal jsem pojídat chléb a brambory, což způsobilo návrat nemoci. Tehdy jsem se
zhroutil a přestal jsem všemu věřit, byl jsem přesvědčen, že mi není pomoci. Náhle jsem obdržel dopis
od pana dr. Kwašniewského s informací, že dne 2. 11. 1987 začíná prováděl procedury. Po příjezdu jsem
řekl panu doktorovi, že jsem se cítil velice dobře, a náhle se nemoc začíná vracet. Pan doktor ihned řekl,
že jsem se prohřešil jídlem. Bohužel, byla to pravda. Po cca týdenním pobytu jsem se cítil natolik dobře,
že jsem jel domů vlakem. Zpátky z Toruně jsem přijel na kole. Po ukončení léčby 14. 11. 1987jsem se
již 23. II. 1987 vrátil do práce, o které jsem před léčením up dr. Kwašniewského nemohl nikdy ani snít.
Doktor Kwašniewski je Zdraví.
Jerzy Poptawski, Toruň
16. 1. 88
V několika větách bych chtěl přiblížit průběh mého léčení. Přibližně v polovině května se mi velice rychle
zhoršila Buergerova nemoc. Postupně jsem cítil nekrózu konečků prstů nejprve levé, pak pravé ruky.
Chirurg, 11 kterého jsem se léčil, mi při každé návštěvě nabízel léčbu v nemocnici a amputaci zasažených
částí těla. V prosinci nastoupila nekróza druhého prstu pravé nohy a další nabídka amputace prstu.
Nikdy jsem nevěřil, že se najde způsob vyléčení mé nemoci, a teď se ukázalo, že je tomu jinak. Dnes
po 12 dnech léčení se cítím výborně. Mám normální tep, rány se začaly krásně hojit, ale především mi
již nehrozí nemocnice. Srdečně děkuji panu Kwašniewskému a celému personálu za trpělivost a účinnost
léčení.
S úctou
Stefan Ryduchowski, Solec Kujawski
17. 1. 88
Ve věku 22 let jsem onemocněl Bechtěrevovou nemocí. Nemoc postupovala rychlým tempem. Dnes mi
je 40 let a posledních 5 let jsem neprožil den, ve kterém bych necítil značné bolesti páteře a bederních
kloubu. Vstávání z postele nebo židle mi působilo opravdová muka. během noci jsem se stále budil bolestí.
Přijel jsem do „Arkádie“ s SE 30/62, při předklonu mi chybělo 35 cm k podlaze. Používal jsem selektivní
proudy a dodržoval přísně optimální dietu, po čtyřech dnech ustoupily veškeré bolesti a SE klesla na 13’.
Začal jsem normálně spál. Již třetí den hrají stolní tenis a pohyb mi nezpůsobuje žádné potíže. Dnes
odjíždím domů a mám SE 5, při předklonu mi schází k podlaze jen 10 cm. Po 18 letech jsem se během 14
dnů vrátil do společnosti jako skoro vyléčený s plnou vírou v úplné vyléčeni a vyrovnání. (Mám k tomu
dobré důvody. Soudím, že je to v mém případě událost světového měřítka, od prvního dne pobytu jsem
odložil všechny léky.) Přeji dr. Kwašniewskému, aby se našli moudří rozhodující činitelé a aby takových
instituci vzniklo v Polsku více, pak nebude pracovní úsilí lékaře zmařeno a nemocným se vrátí zdraví, do
společnosti se vrátí lidé plnohodnotní a výkonní v profesionální práci. S velikou úctou a obdivem k lékaři
a jeho metodám
158
Ryszard Józefowicz, Bydgoszcz
17.1. 88
Nyní je mi 26 let. PPA jsem onemocněl jako 3letě dítě. Od té doby jsem mnohokrát pobýval v různých
nemocnicích a sanatoriích. Bohužel zákroky, pomocí nichž se mne snažili léčil, nepřinesly významné
výsledky. Poslední dobou jsem se vzdal jakéhokoliv léčení, nepočítám-li cvičení a léky lišící bolesti, bez
nichž bych se mohl pohybovat jen s obtížemi. Pochopil jsem. že lékařská věda je bezmocná a že v mém
případě je tomu stejně.
Dnes, když odjíždím z Ciechocinka, prosté věřím a jsem hluboce přesvědčen o správnosti metody dr.
Kwašniewského. Ve velké míře ustoupily bolesti, nepoužívám léky, klouby již nejsou tak ztuhlé jako dříve,
cítím se tak lehce a vůbec, chce se mi žít! A přece uběhly pouze dva týdny. Co bude za měsíc? Za rok?
Nakonec řeknu jen, že nikdy se nemáme psychicky zhroutit a máme postupovat v souladu se zásadou:
„Chceš být zdráv, podřiď se nařízením dr. Kwašniewského“. Šťastný a vděčný, všem za všechno.
Wojciech Appelt, Inowrocław
Mám 23 let. Od 19 let trpím Buergerovou nemocí. Jsem po sympatektomii, půl roku chodím o berlích,
mám amputovaný palec levé nohy, chodidlo se stalo tmavě modré, provedli mi zprůchodnění tepny, což
bohužel nepřineslo zlepšení. Po 7 dnech pobytu v „Arkádu “jsem začal chodit bez berlí, další dny jsou stále
lepší, chodím bez bolesti, hraji tenis, mohu normálně spát, mám chuť k jídlu jako nikdy předtím. Vrátil
jsem se k normálnímu životu. Srdečně děkuji doktoru Janu Kwašniewskému, zasluhuje všechny vavříny,
které existuji na světě. Pro mne je to skvělý lékař, který zpracovat recept na zdraví a delší život lidi. Zdař
Bůh, pane doktore.
Włodzimierz Tylczyński z Pecna
28. 1. 88
Do Akademie zdraví jsme se dostali po televizním pořadu. Přijela jsem s manželem s dvouletou ALS
(amyotrofickou laterální sklerózou), u které ani lékaři neurologové v Polsku, ani v zahraničí nedávali
naději na vyléčení, naopak, naději na žíval nepřesahující dva roky. V okamžiku příjezdu do Akademie
manžel měl nepohyblivé nohy, ruce. hlavu svěšenou dolů a nefunkční celý jícen, včetně zániku jazyka,
znetvořenou řeč. Tak velká byla ztráta nervů a svalů.
Za tři týdny pobytu nemocnému narostly ztracené svaly, zejména u páteře, ruce se vrátily k normálnímu
tvaru - sila od ramene k zápěstí (pohyby), neobjevuje se dáveni, všechno polyká, řeč je srozumitelnější.
Dolní končetiny nemocný rozhýbal i páteř se posílila, což je citelně poznat při chůzi. Všeobecné zlepšeni
zdravotního stavu je velice zřejmé. . . Návštěvou v Akademii jsem si částečně vyléčila svá nemocná játra
a migrénu. která mne trápila mnoho let, a určitě jsem prodloužila život mému manželovi. Nejsem schopna
vyjádřit slovy vděčnost k panu doktorovi a celému mladému, milému personálu. Upřímné diky za naději
a přivedeni nemocného mezi lidi. s nimiž se počítá. S úctou vděční pacienti
Teresa a Jan Bieńkovi
Přijela jsem do Ciechocinka dne 18. 1. 88 se silným zánětlivým stavem progresivní polyartrilidy. SE137. Úplné nepohyblivé ruce a nohy, silné bolesti páteře a všech kloubů. Po 2 týdenním pobytu SE klesla
na 50 a bolesti ustoupily. Tak účinná se ukázala být optimální dieta a selektivní proudy Poprvé jsem
při vizitě uslyšela slova naděje na rychle vyléčení což se splnilo za 14 dnů. Jsem šťastná, že jsem mezi
159
uzdravenými lidmi, za což velice děkuji dr. Kwašniewskému a personálu, protože metoda takového léčení
zasluhuje široké popularizace.
Maria Gniadková. Nowy Sącz
30. 1. 88
Do „Arkádie“ jsem přijela 18. 1. 88 s astmatem. Byla jsem nemocná 21 let. Díky doktoru Kwašniewskému
jsem již za tři dny vynechala všechny léky, které jsem stále užívala. V současné době hodně kouřím a vůbec
nepociťuji, že jsem kdysi měla průdušky zasažené astmatem. Ztratily se bolesti nohou a páteře. Děkuji
dr. Kwašniewskému za to, že se mi vrací zdraví a jsem plná radosti, že mě už nebudou trápit nemoci,
s nimiž se tak těžce žije.
Vděčná pacientka
H. Wasiaková ze Sochaczewa
30. 1. 88
Srdečné díky panu dr. Janu Kwašniewskému za navrácení do světa zdravých a plnohodnotných lidi, diky
zázračné optimální dietě. Osm let jsem v zimě nevycházela z domova – nefunkční nohy. bolesti a strach,
že upadnu Po -i dnech strávených na léčeni, jsem vstupovala sama bez drženi do jídelny (I. poschodí),
sama jsem chodila do města, na nákupy, k holiči, na koncert. Neboli mě žaludek, cítím se velice dobře,
moje lokty se mohou směle opírat o stůl, což bylo do té doby nemožné.
Jsem velice šťastná, že se mi vrací zdraví, protože dosud mi reumatologové nedávali žádnou naději na
uzdravení Doporučovali mi. abych si nemoc „oblíbila“ Vděčná, plná radosti, pacientka
Jadwiga Tkaczová
6. 2. 88
Je mi 37 let. Trpím Buergerovou nemoci. Mě! jsem mnohočetné vředy levé nohy.
V listopadu jsem se dostal k doktoru Kwašniewskému a získal naději na vyléčeni. Jsem nemocný již
10 tet a neměl jsem naději na vyléčeni. Lékaři z Kliniky srdce a cév v Poznani rozhodli, že nohu lze
pouze amputovat. Po dvou týdnech pobytu v Akademii zdraví "Arkádie’ jsem se postavil na vlastni nohy.
Dnes, po třech měsících používáni diety, se vředy částečně zhojily a bolesti ustoupily téměř úplně. Jsem
vděčný doktoru Kwašniewskému za léčeni, protože to, co již bylo téměř ztracené, čili mé zdraví, jsem
začal získávat zpět Za všechno panu doktoru Kwašniewskému srdečně děkuji
Stefan Szczukowski, Inowrocław
Je mi 35 let. i O let trpím roztroušenou sklerózou. Léčení u významných specialistů nepřineslo očekávané výsledky. Stále se zhoršující zdravotní stav mě přivedl k tomu, že jsem vlekl pravou nohu a nebylo
možno udělat normální krok. Do Arkádie jsem se přihlásil 2. února 1988 Hýla to pro mne poslední šance
na vratu ke zdraví vzhledem k pasivnímu postoji medicíny. Dr. Kwašniewski mne přijal velice srdečně
a ujistil, že proces postupu nemoci bude zastaven a další léčení doma přinese urate zlepšeni. Byl jsem
mile překvapen, když jsem 6. den pobytu zjistil první projevy zlepšeni. Noha, kterou jsem zatím vlekl, teď
mohla udělat první normální kroky. Další dny přinesly nové změny. Nyní jsem schopen zvednout nohu
lak vysoko, že chodidlo sahá k okennímu parapetu. Mám za sebou teprve 10 dnů kúry. Je škoda, že učení
dr. Kwašniewského není rozšířeno, ale naopak potíráno. Je to Judym 20. století.
160
Bogdan Kotvalski. Świecie
15. 1. 88
á nemoc je ateroskleróza dolních končetin Arteriografie ukázala neprůchodnost aorty ve výši -i. bederního
obratle, neprůchodnost pánevních tepen. Dokázal jsem projít 150 m, j>ak nastaly pronikavé bolesti svalů
a nutnost odpočinout si, opět cca 150 m, znovu bolest odpočinek. Jediným východiskem byla operační
výměna postižených cév, bez záruky zásadního zlepšeni, bez operace na celý život zmrzačeného člověka,
a to nepříliš dlouhý - tak 2 roky Tak to bylo prohlášeno v nemocnici v Koszalině a na klinikách ve
Vratislavi a Štětině A Ciechocinek ... Po čtyřech dnech jsem se odvážil na procházku do centra města.
Byla to obrovská radost! Podařilo se. I když pomalým krokem, nemusel jsem odpočívat Škoda, že tak málo
nemocných může využít dobrodiní, jakým je pobyt na léčení v Ciechocinku. O kolik by bylo méně bolesti,
slz, hoře. Slovíčko děkuji" nevyjádří, co cítím, pane doktore, k Vám a Vašemu velice milému personálu
Naše řeč nezná vhodné slovo. Škoda. Jak nemnoho lidí může pomoci tak mnohým!!!
Józef Sawicki, Szczecinek
15. 2. 88
14 let jsem byla nemocná průduškovým astmatem, léčila jsem se v nemocnici, stále užívala léky, brala
injekce, Berotec, bez větších výsledků, po pobytu na klinice p. Kwašniewského jsem však úplně zdravá,
dusnost ustoupila po třech dnech. Slastná a vděčná panu dr. Kwašniewskému.
Urszula Wittkeová, Sarbinovo. Pošta Paczkovo u Poznaně
14 let trpím aterosklerózou, Měla jsem vředy na levé noze, nyní se defekty hojí. Před příjezdem jsem
meta zasaženou břišní tepnu a v pravé i levé noze nebyl cítit tep. Momentálně klidové bolesti pominuly,
v pravé se projevila stopa (oscilometrické vyšetření). Cítím se dobře. Léčení u pana doktora Kwašniewského mi vrátilo radost ze života - za což srdečně děkuji.
Vděčná
Mgr. Lucyna Warmiejuková, Krakov
28. 2. 88
Prodělal jsem infarkt Mám aterosklerózu dolních končetin. Třicet pět let trpím polyartritidou, zároveň
mám velikou nadváhu. Mnoho let jsem zkoušela různé odtučňovácí diety v sanatoriu, doma, pomocí
hypnózy v Lékařském družstvu. Vůbec jsem nezhubla. Používala jsem denně mnoho léků doporučovaných
lékaři. Den ode dne jsem se cítila hůř. Dolní končetiny jsem měla velice oteklé. Momentálně jsem deset
dnů v Akademii zdraví „Arkádie “up. doktora Jana Kwašniewského. Nepoužívám léky. Pomocí optimální
diety a selektivních proudů používaných p. doktorem nastalo zlepšení srdeční výkonnosti, ustoupily bolesti
věnčitých cév, došlo ke zlepšení prokrvení dolních končetin, značnému zmenšení otoků, poklesu váhy o 3,5
kg, snížení tlaku z 170/100 na 120/60.
Pan doktor Jan Kwašniewski mi vrátil víru v účinnost léčení, chuť do života. Neumím vyjádřit slovy
mou obrovskou vděčnost p. doktoru a celému personálu.
Maria Mentlewiczová, Varšava
4. 3. 88
161
Léčil jsem se na bolesti hlavy u různých lékařů více než 20 let. Bezvýsledně. Po 3 dnech procedur a diety
používané dr. Janem Kwašniewským bolesti ustoupily. Třásl jsem se strachem z návratu bolestí, Ty se
už však. neopakovaly. Také silně pokročilá ateroskleróza v nohou do značné míry ustoupila. Síla nohou
dvojnásobně vzrostla. Odjíždím z „Arkádie“ spokojený, šťastný, s chutí do života. Vděčím za to panu
doktoru Janu Kwašniewskému a jeho personálu. S velkou úctou
Ryszard Nykiś, Čenstochová
Léčil jsem se na aterosklerózu v období od 21. 2. - 4. 3. 88. Léčil jsem se v místě bydliště, na Ciechanovsku, u místních lékařů. Přes opravdovou snahu nebyly žádné výsledky, naopak - nemoc sílila.
V Ciechocinku však po tak krátké době léčení nastalo značné zlepšení: přestalo kulhání, došlo k nárůstu
síly svalů o 40
Edmund Gontorek, Mlock
4. 3. 88
Přihlásila jsem se k panu doktoru Kwašniewskému v lednu. Můj manžel byl velice nemocný. Léčil se od
roku 1978 s diagnózou lupénka, při které se na dolních končetinách tvořily hnisavé puchýře a slézaly nehty
(nemohl chodit). Poté, co pan doktor aplikoval optimální dietu, stav mého manžela se zásadné změnil,
kůže se zhojila do té míry, že manžel může chodit. Cítí se dobře, je veselejší a chce se mu žít. Velice
vděčná manželka Stanisława Lipińského.
Daniela Lipińská, Toruň
7. 3. 88
Za tři týdny po léčení ve Středisku pana doktora Kwašniewského jsem přijel, abych vyjádři! úctu a srdečné
díky za vyléčení astmatu touto nádhernou terapií - optimální dietou a proudy. Po pěti týdnech používáni
optimální diety se cítím výborně - kouřím 4 krát méně cigaret, kterých jsem se nedovedl vzdát, a vůbec
mne to k nim netáhne. Za vyléčení vděčím Vám, Velikému Člověku, doktore.
Romuald Toruň, Lodž
Ciechocinek, 9. 3. 88
Po 2 měsících léčení optimální dietou doma se manželovi úplně snížil obsah cukru v krvi a moči. Cukrovkou trpět od roku 1981. Touto cestou chci poděkovat za zlepšení zdraví,
Juliana Warzochová, Olsztyn
12. 3. 88
Už pět let jsem nemocný na roztroušenou sklerózu, Marně jsem navštěvoval neurologické kliniky a mnohé
bioterapeuty, bez výsledku. Pohyby v dolních končetinách jsem měl velice omezené. S obtížemi jsem došel
v „Arkádii“ na místo, kde jsem byl ubytován. Po pobytu a léčení optimální dietou se pohyby v končetinách
zlepšily a dělal jsem procházky do 2 km. Jsem velmi vděčný panu doktoru Kwašniewskému. Odjíždím velice
spokojený.
Wiesław Szczepański, Inowrocłav
12. 3. 88
162
Jsem nemocen na tuhnoucí zánět kloubů páteře se zánětem drobných kloubů. Po léčení optimální dietou a selektivními proudy mi přestaly bolesti páteře a bolesti pravého hlezeního kloubu. Procházky byly
stále vzdálenější, cítil jsem přitom menší únavu. Zvýšila se mi pohyblivost krčního úseku. Ubral jsem
na váze po 12 dnech kúry 3 kg. Jsem velice spokojený s pobytem a upřímně děkuji personálu a doktoru
Kwašniewskému.
Janusz Balbierz. Knuróiw
Trpím kornatěním tepen a Parkinsonovou nemocí. V okamžiku příjezdu do Akademie zdraví „Arkádie“
nebyl hmotný tep na periferii a oscilometrický ukazatel činil O, nohy byly studené. Po třinácti dnech
pobytu se mi vrátila teplota nohou, objevil se tep na periferii a oscilometrický ukazatel činil 3, zmizel
také šum v hlavě a neuróza.
Kazimierz Łaniecki, Hnězno
13. 3. 88
Prošla jsem léčením v péči p. (dr. Kwašniewského, měla jsem degeneraci kloubil a páteře, nemohla jsem
ujít více než půl km. Nemoc věnčitých tepen s progresivním kornatěním tepen mi ztěžovala dýchání
a bolesti v okolí srdce mi ztěžovaly život, navíc jsem vážila 100 kg. V současně době se po 14 dnech
cítím dobře, váha se snížila na 94 kg. srdeční bolesti ustoupily, nohy získaly obratnost, dovedu nyní jít
na 4kilometrovou procházku a nepociťuji únavu, necítím žádnou dusnost, získala jsem chuť do života.
Všechno díky zde užívané dietě, která obsahuje mnoho luku, v čemž mi kdysi bránili jiní lékaři a způsobili
mi velkou křivdu a mnoho zbytečných onemocnění. Je mi 63 let, cítím se velice dobře, za což srdečně
děkuji p. doktoru Kwašniewskému a jeho personálu, kteří citlivě a s velkým pochopením pomáhají těžce
nemocným. Myslím, že by mělo existovat více takových léčebných středisek, společnost by byla určitě
zdravější. Ještě jednou děkuji milému p. dr. Kwašniewskému, ať pro lidi žije co nejdéle.
Jasiewiczová, Koniecpol
13. 3. 88
Je mi 85 let. Po 13 dnech pobytu v Akademii zdrávi se mi zlepšily nohy a ztratil jsem na váze 8 kg,
přestože jsem nikdy v této době necítil hlad, vždy jsem byl najezený. Navíc se mi zlepšil zrak.
Antoni Staszczyk. Bogucice, obec Zadzin
13. 3. 88
Během 13 dnů jsem ztratila 8 kg na váze, vždy jsem byla naježená. Zlepšila se mi síla svalů v nohou,
zmizely bolesti rukou, srdce. Cílím se lépe. Byla jsem po dvou angínách, po používáni antibiotik a zůstala
mi tíha na prsou Po uplynutí 6 dnů pobytu v „Arkadii “ zmizelo všechno a cítím se celkově velice dobře.
Je mi 34 let. Jsem velice vděčná p. dr. Kwašniewskému za tak veliké zlepšení mého zdraví. Protože
poslední dobou, přestože jsem se léčila ve Varšavě u různých lékařů, nebyly žádné pokroky, naopak, nemoc
pokračovala pořád dál. stále vice jsem ztrácela síly potřebné k práci, protože bydlím na vesnici a je třeba
velice těžce pracovat, což jsem bohužel nemohla. Teď, když se cítím přímo úžasně, budu mít sílu k práci
a radost ze života, což nebylo poslední dobou možné. Soudím, že takoví lékaři, jako je dr. Kwašniewski,
by měli mít umožněno vše, co je potřebně k rozvoji takových zařízení, jako to. které řídí p. doktor.
AIina Zalewská. vesnice Gorki, pošta Przesmyki
163
13. 08. 88
Otom. že doktor Jan Kwašniewski léčí mnohá onemocněni, jsem se dozvěděla od známé, jejíž syn měl
vážně nemocnou nohu (ateroskleróza) a výsledky léčeni byly velice příznivé. Věděla jsem o tom a přijela
jsem do Akademie zdraví„Arkádie“ v Ciechocinku s velkou naději a vírou v to. že se mi také dostane
pomoci, kterou jsem tak velice potřebovala. Mnoho let trpím kornatěním žil a tromby v pravé noze. Když
jsem byla před 5 lety dva měsíce v nemocnici, dostávala jsem tabletky a injekce, jež vedly k nepatrnému
zlepšeni pravé nohy. Ke konci pobytu lékař zjistil, že nemoc je tak pokročilá, že není naděje na vyléčení
nohy. Operaci nebylo možno provézt z důvodu zvápenatěné cévy a jedině, co mi zbylo, bylo chránit nohu
proti úderům, náhlým pohybům a přetěžováni.
Musela jsem si také zvyknout na to, že může dojit ke stavu, ve kterém bude nutná amputace nohy nebo
se předtím může uvolnit embolie přímo ohrožující život. Bolesti, otoky, oteklé nohy byly tak časté, že jsem
se s tím musela smířit a žít poměrně normálně přes velkou psychickou a fyzickou zátěž. Avšak dva měsíce
před příjezdem do Akademie zdraví bolestivost nemoci byla tak velká, že vedla k téměř úplné rezignaci
Došlo k silným otokům obou nohou (nijak jsem se toho nemohla zbavit), bolestem kříže a oslabení. Po
prvních dnech léčeni u dr. Kwašniewského tylo potíže začaly postupně mizet až ke značnému opadnuti
otoků na pravé noze. úplného na levé, už nevím, co jsou to bolesti v kříži a cítím se skvěle. Zpočátku jsem
se trochu obávala tukové diety a usuzovala, že může přinést opačné výsledky místo očekáváných. Naštěstí
jsem se mýlila, protože jsem byla stále sytá a mezi jídly se mi vůbec nechtělo jist Dodatečný důkaz
správnosti používání tukové diety je pokles tělesné váhy o 7 kg (při velké nadváze). Její další používáni
doma mu přinést další efekty. Optimální stravováni a selektivní proudy přinášející zlepšení mého zdraví
způsobily, že se s důvěrou a nadějí dívám do budoucna. Za to vše vděčím dr. Kwašniewskému a jeho
úžasnému personálu. Přeji jim mnoho uspokojeni z vykonávané práce a jejich pacientům skvěle výsledky
léčení.
Vděčná a šťastná
Božena Czyżová, Poznaň
17.3. 88
Byla jsem 15 let nemocná Buergerovou nemoci dlaně, léčila jsem se u mnoha lékařů, bez výsledku. V září jsem se přihlásila do Akademie zdraví. Začala jsem používat dietu doporučenou dr. Kwašniewským.
Během tohoto období, od září do dnešního dne, se každým dnem cítím lépe. zmizely bolesti rukou. Do
dnešního dne zmizely všechny rány, které jsem měla na obou dlaních. V této chvíli mohu, dik)’doktorovi,
provádět všechny činnosti v kuchyni, což do září minulého roku nebylo možné. Jsem šťastná a vděčná
doktorovi za mé vyléčení.
K. Pakulská. Włocławek
26. 3. 88
Sedm let jsem byla nemocná na tuhnoucí zánět kloubů páteře (Morbus Bechterejevi).
Mluvím o tom v minulém čase, protože teď zjišťuji, že budu zdravá Po léčebném pobytu u dr. Kwašniewského zjišťuji veliké zlepšeni. Úplně ustoupily bolesti páteře, zejména bederních kloubů. Chůze mi
způsobuje radost, krok je pružnější, zmizela ranní ztuhlost. S radostí se budím a vstávám odpočinutá.
A co je nejdůležitější - nemám „rohlíkovilé“ držení těla. Jsem téměř úplně vzpřímená. Můj hrudník,
jenž byl zablokován, se stal pohyblivější. Tolik toho je za 2 týdny léčení. Má touha a přání je. aby nikdo
nepřekážel p. dr. Kwašniewskému. aby mu bylo dovoleno rozvíjel jeho zařízení.
164
Maria Czarnecká. Obromino
27. 3. 88
Pět let trpím revmatismem, Nemoc pokračovala velice rychle. Byly zničeny drobné klouby na rukou.
Nemoc mi ostatně zasáhla všechny klouby (dokonce i čelistní). Podrobila jsem se všemu možnému léčení
v nemocnicích a sanatoriích - vše zklamalo. Nepomohly ani operace. Můj život se proměnil v peklo bolest, slabost, jiné projevy a stále bližší představa invalidity - další život ztrácel smysl. K p. doktoru Janu
Kwašniewskému jsem přijela ve velmi těžkém stavu. Bolesti kolenních a bederních kloubů mi nedovolily
chodit. Měla jsem poruchy činnosti srdce, jater a žaludku. Narušená byla také hormonální rovnováha. Po
několika dnech mne přestaly bolet klouby, i mému žaludku a játrům se ulevilo. Vstoupily do mne vitální
síly, a co je nejvíce udivující. objevily se příznaky, nasvědčující tomu, že jsem nadáte ženou, ačkoliv
lékaři soudili, že jsem již babičkou. Stěží mohu popsat radost, veliké štěstí a vděčnost Budu zdravá!
Toužím z celého srdce poděkovat p. doktoru a jeho věrným spolupracovníkům za péči a záchranu před in
validitou,
Teresa Gubańská, Poznaň
27. 3. 88
V roce 1986 jsem onemocněla progresivní polyartritidou. Ležela jsem v nemocnici několik měsíců. Naděje
na vyléčení byla minimální, stav byl kritický. Byla jsem léčena blokádami, zlatem, Voltarenem, Encortonem a jinými velice silnými léky. Ještě v roce 1987jsem se několikrát vracela do nemocnice, aby se
zlepšil můj zdravotní stav. Bolesti všech kloubů, jež sílily s každým dnem. způsobily, že jsem začala velice
hubnout, přestala jsem jíst. Ledviny téměř nefungovaly, močila jsem jednou za dva dny, objevily se silné
bolesti jater (tymolová zkouška 7,5) a žaludku. Jednoho dne z rozhovoru mé nejbližší rodiny (soudili, že
spím) jsem se dozvěděla, že lékaři rev- matologovč prohlásili, že budu žít ještě 3-4 měsíce. Nemusím zde
popisovat tragédii, kterou jsem prožila. Mám dva syny, kteří vyžadují mou péči. Ztratila jsem chuť do
života. Neměla jsem žádnou naději.
Tuto životní naději mi vrátil pan dr. Jan Kwašniewski, ke kterému jsem přišla dne 14. 3. 1988. Dnes
po 13 dnech pobytu zjišťují, že výsledky mé léčby jsou velice dobré. Jsem šťastná, že jsem se sem dostala.
Ledviny, játra, žaludek začaly normálně pracovat. S vděčností děkuji panu dr. Janu Kwašniewskému za
jeho pomoc, srdečnost a dobrotu - za vše, co pro mne učinil. Vrátil mi chuť do života.
Karolina Chrzanowská, Gdaňsk-Oliwa
(Poznámka: pani Chrzanowská se vrátila do zaměstnání.)
31. 3. 88
Přihlásil jsem se u pana doktora Kwašniewského 17. 2. 88 s Buergerovou nemocí. Po amputaci pravé
nohy a oboustranné sympatektomii. Nemoc postupovala dál. Měl jsem problém projít 100 m pomocí francouzských holí. Polom jsem musel nejméně dvakrát odpočívat. Po přechodu na dietu od 20. února do
konce března jsem již odložil berle a mohl jsem projít 500 m bez odpočinku. Přestaly mne trápit noční
bolesti, což mi dovolilo prospat celou noc. V tomto období jsem ztratil 12 kg a cítím se mnohem lépe.
Zygmunt Stelmach, Sosnowiec
Asi před 15 léty jsem navštívil dr. Kwašniewského kvůli velké nadváze. Měřil jsem 175 cm a vážil kolem
120 kg. Když jsem se podřídil doporučením p. doktora, moje váha začala rychlým tempem klesal. První
165
měsíc klesla o cca 8 kg a stejně tomu bylo během dalších tří měsíců. Za půl roku váha klesla na 90 kg a
udržuje se tak dodnes. Během těchto 15 let jsem ani jednou nebyl nemocen. Nadále se vhodně stravuji.
Je mi 48 let a cítím se velice dobře, nemám žádné potíže. Jsem velmi vděčný p. dr. Kwašniewskému za
pomoc, kterou mi poskytl.
Tadeusz Rzuchowski, Toruň
9. 4. 88
K panu doktoru Kwašniewskému jsem přijel se značnými lupénkovými změnami a se zjištěnou aterosklerózou. Po absolvování 2týdenního léčení dietou dr. Kwašniewského bolesti kloubů a páteře téměř ustoupily a
lupénkové změny do značné míry mizí. SE se snížila z 28 na 4. Přeji panu doktorovi, aby si jeho metoda
léčení získala ještě větší ohlas a aby ji mohlo používat ještě více nemocných. Děkuji,
Boguslaw Janiszyn, Štětin
9. 4. 88
K panu doktoru Kwašniewskému jsem se přihlásila 9. 1. 88 se žádostí o pomoc pro mého manžela. Je
12 let nemocný na roztroušenou sklerózu (SM). Manžela jsem nemohla opustit, protože je upoután na
lůžko. Díky dietě dr. Kwašniewského se můj manžel cítí mnohem lépe. Ležel ochrnutý, velice vyhublý,
objevily se mu nějaké skvrny na obličeji a těle, cítil se velice špatně, když jsem trochu větrala. Musela
jsem volat pohotovost, protože se tak špatně cítil. Momentálně se cítí lépe, je veselejší, zmizely ty tmavé
skvrny s jeho těla a mohu ho vyvézt na balkón. Chtěla bych za to velíce poděkovat, což tímto činím,
Czesława Gargalová, Kłodzko
9. 4. 88
Je mi 34 let. Před 10 lety se u mne projevily první příznaky roztroušené sklerózy. Projevily se dvojitými
viděním, pak mi zeslábly nohy, zhoršila se řeč a zeslábla pravá ruka. Léčil jsem se dvakrát v nemocnici a
u bylinkářů, přijímal jsem stopové prvky. Všechna léčení nepřinesla ani zastavení nemoci, Po optimálním
stravování doporučovaném dr. Kwašniewským mé nohy zesílily, díky tomu mohu více chodit než j)řed
dvěma týdny, zmizely poruchy řeči a zlepšila se všeobecná zručnost i zručnost pravé ruky. Současně se
snížila tělesná váha o 3 kg- Odjíždím z „Arkádie“ naplněn optimizmem, že při tomto způsobu výživy dojde
k trvalému zlepšení. Děkuji dr. Kwašniewskému a personálu „Arkádie“ za zlepšení mého zdraví.
Wojciech Zieliński, Poznaň
11. 4. 88
Přijel jsem na kliniku p. dr. Kwašniewského po mozkové mrtvici, s arterosklerózou. Když jsem prošel
150 m, bolesti dolních končetin mi znemožňovali další chůzi. Kromě toho 2 roky trpím lupenkou hlavy.
Po pobytu v „Arkádii“ trasa, kterou zdolávám bez bolestí nohou, činí 1,5-2 km. Lupenku zmizela. Těžko
vyjádřit slovy mou vděčnost dr. Kwašniewskému. Už se mi chce žít. Stokrát děkuji.
Bogumil Nowakowski. Kielce
11. 4. 88
Přijel jsem na kliniku se silnými bolestmi dolních končetin a žaludku Po pobytu (II dnů) ustoupily bolesti
dolních končetin, počátečních 14 zdvihů se na konci turn usu změnilo ve 40. aniž bych pocítil bolest Také
166
žaludek m nepřestal bolel. Vyjadřuji hlubokou vděčnost p. dr. Kwašniewskému za mé vyléčení a přeji
všechno nejlepší.
Tadeusz Pasternak
11. 4. 88
Přijela jsem do Ciechocinka 28. 3 88 nemocná na progresivní polyartritidu. Jsem nemocna 12 let. SE
se několik let udržovala na trojčíselné úrovni. Za dva týdny klesla na 17. Úplně ustoupily bolesti páteře.
Vrátila se pohyblivost nohou a rukou. Vyjadřuji své uznáni panu doktoru Kwašniewskému za obětavou
péči o ty nemocné, kterým medicína nedokáže pomoci. Veškeré vyšší orgány prosím o povolení a ne
narušováni. práce pana doktora pro dobro lidi. kterým osud ublížil. Přeji Vám další úspěchy v práci, které
jste se obětoval S úctou k celému Vašemu kolektivu spolupracovníků
Anna Pietrzyková, Kazimierza Wielka
21. 4. 88
Trpěl jsem 15 let aterosklerózou a 4 roky cukrovkou. O lékaři Janu Kwašniewském jsem se dověděl
z televize, proto jsem 9. prosince přijel k doktoru Kwašniewskému. Když jsem lékaři řekl o své nemoci,
dal mi předpis, jak se mám stravovat a předepsat 15 procedur. Jsem z Konina a denně jsem na procedury
dojížděl. Před doktorem Kwašniewským jsem se léčil ve Vroclavi na klinice, kde mi chtěli amputovat obě
nohy, s čímž jsem nesouhlasil. Chodil jsem několik metrů. Cukrovka ustoupila úplně. Mám 85 mg
Jan Sobański. Konin
24. 4. 88
Buergerovou nemoci jsem trpěla 2 roky. Od listopadu se projevovaly klidové bolesti. Má chůze byla omezena na několik kroků Po léčeni ve zdejším středisku se cítím velice dobře. Třetího dne ustoupily klidové
bolesti a vzdálenost, kterou mohu projit, se značně prodloužila. Mohu již chodit bez omezení. Vřed vyskytující se na palci se velice krásně začíná hojit. Velmi si vážím doktora Kwašniewského a jeho léčebné
metody, kterou se snaží propagoval v cele společnosti, S úctou
Halina Hengová
25. 4. 88
Je mi 50 let a jsem stále nemocná. 5 let jsem neustále ležela v nemocnici kvůli nedostatečné činnosti
krevního oběhu a ateroskleróze. Můj zdravotní stav se rychle zhoršoval, pociťovala jsem stále veliké bolesti
za hradní kosti a kvůli problémům s nohama jsem přestávala chodit. Po pobytu v ’Arkáda „jsem odjížděla
úplně jako znovuzrozená. Bolesti za hrudní kosti zmizely úplně, chodím velice dobře, nic mne netrápí
A doufám, že “Arkádie" bude nadáte existovat a další, kteří trpí, budou tak šťastni a uzdraveni jako já.
Alicja Okrojová, Pawlikowice
Pobývala jsem na léčení u doktora Kwašnieuského v únoru. Je mi 46 let, 12 let trpím cukrovkou a
10 let jsem na inzulínu. Kromě toho trpím průduškovým astmatem, mívala jsem migrény. Po léčeni
ustoupilo astma, dolní končetiny jsou mnohem lepší, neboli a také nemají vředy. Migrény úplně zmizely,
inzulínu jsem brala 48 jednotek, nyní beru 20 jednotek a myslím si, že po delší době nebudu inzulín užívat
vůbec. Cítím se dobře a jsem se zdejším pobytem velice spokojená a šťastná a nejvíce jsem vděčná panu
167
doktorovi. Pořád jsem brala léky na dolní končetiny a na astma. Momentálně neberu žádné léky kromě
inzulínu. Vděčná a spokojená pacientka
Kazimiera Browarská, Gostynin
(Přijela jsem sem, abych to panu doktorovi řekla a poděkovala mu za svůj dobrý zdravotní stav.)
Varšava, 18. 5. 86
V říjnu minulého roku jsem byla v rekreačním středisku CRS a tam jste Vy, pane doktore, řídil mé
léčení. Měla jsem půl roku trvající bolesti pravé ruky a ztuhnutí prstů. v důsledku změn i krčním úseku
páteře. Na konec léčení jste měl pohovor se mnou a s mou kamarádkou na terna racionálního stravovaní.
To, co jste řekl. se natolik neshodovalo s tím, co jsem celá léta považovala za zcela jisté, že jsem musím se přiznat - brala s velkou rezervou to, co jsem slyšela. Čím déle jsem však o tom přemýšlela.
tím více mne udivovala logika a důslednost Vašich argumentů. Po návratu domů jsem se proto rozhodla
pro jednoměsíční stravovací experiment podle Vašich doporučení. Tak to začalo. Nyní je tomu už pul
roku, co se stravuji podle Vašich rad a protože jsem Vám nesmírně vděčná, cítím povinnost informovat
Vás o výsledcích. Ztratily se veškeré bolesti rukou, úplně zmizelo ztuhnuti Bolesti v páteři téměř ustaly.
Zeštíhlela jsem o 3 kg; nikdy v životě jsem nejedla tolik tuků jako teď, a přesto, nebo určitě právě proto,
jsem dosáhla váhy 53 kg při výšce 152 cm Cítím se výborně, tzn. mam mnoho energie, chuti do práce lépe
spím a jsem celkově klidnější. Léta jsem trpěla občasnou nespavosti, teď spím asi kratší dobu, a přesto
jsem vyspaná. Poprvé za celá léta mi na jaře nekrvácejí dásně, a kdysi jsem trpěla těmito potížemi,
přestože jsem jedla mnoho citrónů, jablek, pomerančů atd. Zpočátku jsem měla chuť na sladkosti. Teď,
když jednorázově sním větší dávku cukru, cítím se špatně, mám jaterní potíže. Nemusím ani psát, jak
jsem Vám velice zavázána a vděčná.
Srdečně Vás zdraví
S. P., Varšava
Ustka, 9. 2. 88
V roce 1984 jsem měl těžkou mrtvici s pravostranným ochrnutím. Přes používání velkých dávek léků.
masáži, cvičeni, procedur a doporučované - jako proti ateroskleróze – diety, několik dalších let jsem se
cíli! špatně. A cholesterol byl vždy vyšší než 400 mg
Náhodou jsem se dozvěděl o Akademii zdraví„Arkádie“ v Ciechocinku a zázrakem jsem se dostal na
poslední jednotýdenní turnus v Ciechocinku. Bylo to koncem dubna 1988 roku. Po přechodu na dietu
dr. Kwašniewského jsem již za 3 dny necítil hlad a do dnešního dne jsem ho již nikdy nepociťoval. Můj
zdravotní slav, výkonnost a sebevědomí se rychle začaly zlepšovat. Po půl roce diety jsem snížil váhu o 12
kg a lato váha se udržuje nadále. V době pobytu v „Arkádii “ jsem byl léčen selektivními proudy. Tyto
procedury byly používány na ochrnulou ruku a nohu. Již po čtvrté proceduře byla ruka teplá a prsty se
narovnaly. Noha také byla teplá, ustoupila zsinalost a otok, stále lépe jsem mohl chodil.
Teprve od té doby vím, jak by měl žít člověk, a teprve od té doby žiji jako člověk.
Longin Majzner
Sosnowiec, 18. 9. 93
168
Srdečně děkuji za vyčerpávající a rychlou odpověď! Dojala mne. Rozplakal jsem se jako dítě. Nikdo v mém
životě mi lak rychlým a precizním způsobem neřekl pravdu o mé nemoci Obdivuji Vás. Na vašich bedrech
je celé Polsko. Je mi 48 let, nekouřil jsem ani jsem nepil. Pocházím z chudé, slušné rodiny. Narodil jsem
se u Vilninsu. Máma pochází z rodiny Mickiewiczů Prosím Vás. pane doktore, zachraňte mne. Podle Bible
vyléčit alespoň jednoho člověka je velikým darem od Boha, a což teprve stovky, tisíce lidí, jak to děláte
Vy. Ne z povinnosti, ne z příkazu, ale z dobré vůle sloužit lidem, kteří se celá staletí špatně stravuji.
Mám výčitky svědomí, že jsem Vás, pane doktore, nenašel dříve. Je to vina medicíny a lékařů Diagnóza
- nevyléčitelná nemoc! Světové autority! S úctou
J. P.
3. 4. 95
Vážený pojte doktore. Popíši v bodech změny, které proběhly v mém organizmu
V od doby. kdy jsem se začala stravovat optimálním způsobem.
1. Pokles váhy o 10 kg (v listopadu 75 kg – v březnu 65 kg, měřím 170 cm), věk 37 let.
2. Zlepšeni krevního obrazu (v listopadu 3,8 mil. v březnu 4,5 mil. červených krvinek), automaticky vyšší
hemoglobin.
3. Nemám žádné bolesti nervových kořínků, kloubů, svalů, krčních obratlů – kdysi běžné.
4. Znormalizoval se nízký tlak, před dietou pokles na 80/40 mm lig - nyní se nesnižuje pod 100 a průměr
činí 110/60 mm lig.
5. Vstoupily všechny bolesti a potíže zažívacího traktu: žaludku, lenost tlustého střeva, říhání, pálení žáhy
- které se celkem často objevovaly před dietou.
6. Vymizelo zahlenění a zčervenání hrdla při sebemenším zhoršení počasí
7. Znormalizovala se stolice.
8. Ustoupila alergie (před dietou jsem byla alergická např. na růžový olej, šťávu z kyselého zelí, nyní se
mohu běžně stýkat s těmito látkami, kontaktní alergie se neobjevuje).
9. Neobjevuje se špatný pach těla, čili člověk téměř vůbec „nepáchne “.
10. Zlepšilo se usuzovaní, pokud jde o rozumovou stránku
11. Zlepšila se odvaha v každodenním životě.
12. Větší odolnost proti stresům.
13. Jizvy, které mám již 15 let (po operacích) začínají být pomalu hladké a mizí, místa zjizvení uvnitř
těla jsou citlivá na dotek – předtím jakoby nebyla moje.
14. Rychlý reflex, mírnější stavy nervozity.
15. Zlepšení hladkosti pokožky, pokožka ani vlasy se němosti.
16. Nevyskytuje se předmenstruační napětí, cyklus se znormalizoval.
Je to zatím jen pár věcí, kterých jsem si všimla, ze kterých mám velikou radost a věřím, že se objeví
další, protože nemíním zanechat tohoto „životního modelu“. a dovolím si příště zase telefonicky s Vámi
pohovořit, protože z rozhovorů čerpám energii, jež mi velice pomáhá v dosti monotónním každodenním
životě. Svou vděčnost za tyto všechny body vyjádřím velice banálním, ale tryskajícím ze srdce DĚKUJl!
Srdečně zdravím, s učtou
BEATA
Podruhé narozený
169
Jsem již několik let nemocen chronickou nemocí věnčitých tepen. V roce 1994 jsem se ocitl v nemocnici.
Po částečném vyléčeni jsem se vrátil domů a obdržel nemocniční doporučení: užíval tabletky a žádná námaha. V roce 1995 v květnu a červnu jsem byl opět v nemocnicích, ale zdravotní stav se nezlepšil, naopak
se zhoršil. V září 1995 roku jsem přišel k doktoru J. Kwašniewskému do Ciechocinka s veškerými nemocničními a laboratorními výsledky. Pan J. Kwašniewski řekl. že existuje ještě záchrana s podmínkou, že
budu používal optimální dietu. Odborní hematologové v specialistické poradně v Lodži mi dali doporučeni
do Centrální nemocnice v Miedzylesi ve Varšavě na koronarografii. Přes veškerá vyšetření se můj stav pořád zhoršoval. Používal jsem optimální stravování a užíval i předepsané tablety. Dr. Kwašniewski řekl, že
za tři měsíce užívání této diety by měly ustoupit bolesti a měl bych přestat užívat tabletky. V dubnu 1996
roku mi určili termín nástupu do nemocnice ve Varšavě na koronarografii. Situace se zlepšila natolik, že
vyšetření již nebyla potřebná V květnu roku 1996bolesti ustoupily, přestal jsem užívat všechny tabletky a
zatím se cítím dobře, mohu chodit a provádět veškeré práce, necítím žádné bolesti. Jezdím do specialistické kardiologické poradny v Lodži, kde jsou velice spokojeni s tím. že se mi vrátilo zdraví. Bohužel, lékaři
nevědí proč. počítají s tím, že mi pomohly tabletky. Jsem nesmírně vděčný panu dr. J. Kwašniewskému
z Ciechocinku. Díky němu jsem se podruhé narodil. Nabízím veškeré informace o mé nemoci. Moje žena
se již 8 let léčila na vysoký tlak, krvácela do mozku v důsledku hypertenze. V nemocnici ležela měsíc v roce
1990. Po odchodu z nemocnice se pět měsíců cítila lépe, pak měla znovu silné bolesti hlavy v důsledku
vracejícího se vysokého tlaku. Následovalo další léčeni v lékařské poradně, dávali jí tablety atd. To vše bylo
momentální a dočasné uklidnění, opakovaly se bolesti hlavy, slabost atd. Po zahájení diety pana doktora
Kwašniewského během jednoho měsíce zhubla o 4 kg, během dvou měsíců ztratila 8 kg.
Na případné dotazy ochotně odpovíme.
M. Stęień
170

Optimální dieta

Transkript

Podobné dokumenty

duchovní příčiny nemocí

Richard Wagner auf der Prager Bühne

Polsko: země plná překvapení

60 LET - IV. interní klinika

DK_osobni-rejstrik

Projekt Diakol - Návrh projektu - Centrum dopravního výzkumu, vvi

XAR 400