Přírodní zajímavosti
Transkript
Přírodní zajímavosti
Tiské stěny Kyjovské údolí O francouzském šlechtici a zlomyslných skřítcích Vinný sklep uprostřed údolí Tiské stěny se tyčí nad obcí Tisá asi 15 km západně od Děčína. Malebné skalní město o výměře téměř sto hektarů se zvedá nad obcí jako mohutná, až 70 metrů vysoká hradba stěn, obrácených k jihu do otevřené krajiny s výhledem na České středohoří. Za hradbou stěn se nachází labyrint skalních věží a jehel s voštinami, skalními okny a bránami. Celá oblast, rozlámaná systémem navzájem kolmých puklin, vytváří hustou síť úzkých soutěsek a roklí se širšími prostranstvími připomínající scenerie malého městečka s ulicemi a náměstíčky. Až do 19. století byly Tiské stěny místem, kam se málokdo odvážil vstoupit. Varováním pro všechny odvážlivce byla pověst o francouzském šlechtici Leduquinovi a zlomyslných skřítcích. Ten za Francouzské revoluce uprchl z Francie a vzal si s sebou velký rodinný poklad, který ve zdejších skalách zakopal. Když si pro něj později přišel, nemohl ho v labyrintu soutěsek najít, a tak marně bloudil skalami, až se z toho pomátl na rozumu. Jeho poklad prý dodnes střeží skřítkové, kteří hledače pokladů lákají do odlehlých a nebezpečných míst a sypou jim do kapes bludné koření, po kterém už člověk nenajde cestu ze skalního bludiště. Dnes už se nemusíte bát, že byste se v Tiských stěnách ztratili. Vede jimi totiž dobře značená turistická stezka, která vás provede jak Malými, tak i Velkými stěnami, v nichž si můžete prohlédnout více než 70 pískovcových útvarů, které svými tvary připomínají různé obličeje či zvířata. Kyjovské údolí začíná v protáhlé vsi Kyjov 3 km západně od Krásné Lípy. Údolí je tvořeno říčkou Křinicí a od Kyjova se táhne až k zaniklé osadě Zadní Doubice, kde u soutoku Křinice, Brtnického a Bílého potoka končí. Pískovcové skály zde nedosahují takové mohutnosti jako v centrální části Labských pískovců, ale údolí je i tak velmi romantické a malebné. Po obou březích jsou bizarní pískovcové útvary, stěny a věže (některé jsou horolezeckými terény) i členitá ústí postranních roklí. Po levém břehu říčky vede silnička (nesmějí sem však automobily) vycházející pak z údolí k severu do osady Kopec (Brtníky). Po této cestě je vedena značená cyklostezka a turisté zde mají červené značení. Za zmínku určitě stojí Čertův kámen a Vinný sklep, kde jsou na konci zimy k vidění lahvovité ledové krápníky, dále pak Jeskyně víl, kde se v zimě vytváří bohatá ledová výzdoba. Samotná silnička vás zavede až k Turistickému mostu, kde se cesta napojuje na různé cyklookruhy a turistické stezky. Po červené dojdete až k Brtnickému mostu a do zaniklé obce Zadní Doubice (kde je však obnoven turistický přechod do Německa). Údolím také vede Köglerova naučná stezka, která má mnohá zastavení s informačními tabulemi, jež upozorňují na zajímavé úkazy. Uvidíte Kyjovský hrádek, vyhlídku Medvědice (Pod praporkem), Klenotnici, kde jsou až 20 m vysoké skalní stěny, a horolezeckou věž Strážce Klenotnice. Podle pověsti tu byly skrýše pokladů loupeživých rytířů z Kyjovského hradu. www.tisa.cz www.ceskesvycarsko.cz Přírodní zajímavosti www.branadocech.cz Pravčická brána Tajemná brána Českého Švýcarska Pravčická brána je největší přirozená skalní brána na našem kontinentu. Je považována za nejkrásnější přírodní útvar Českého Švýcarska a tvoří symbol celé oblasti. Dostanete se k ní pouze pěšky, a to buď z Hřenska po červeně značené turistické cestě do kopce asi 3,5 km, nebo z Mezní Louky po 6 km dlouhé Gabrielině stezce, lemované krásnou a impozantní Křídelní stěnou, po které se chodí již od roku 1892. Pravčická brána leží ve výšce 415 m n. m., skalní oblouk je 16 m vysoký a téměř 27 m široký. Výstup na vlastní Pravčickou bránu je od r. 1980 uzavřen, protože skalní most byl velkou návštěvností ohrožen. Přístupné jsou však skalní vyhlídky v bezprostředním okolí brány, odkud je pěkný pohled na některé dominanty v české i saské části pískovcové oblasti. V některé ze skalních slují poblíž Pravčické brány prý pobýval legendární poustevník Prebisch, podle něhož nazývají Němci tuto lokalitu Prebischtor. Jedním z nejznámějších návštěvníků Pravčické brány v minulosti byl pohádkář Hans Christian Andersen, který zde byl roku 1851 a po dvaceti letech se ještě jednou vrátil. Neodmyslitelně k Pravčické bráně patří i výletní zámeček Sokolí hnízdo. Vybudován byl r. 1881 na místě chatrče z kůry, která sloužila jako výčep. Původně bylo Sokolí hnízdo využíváno k ubytovávání významných hostů majitelů zdejšího panství Clary-Aldringenů. Dnes se v prvním patře nachází muzeum národního parku České Švýcarsko. V přízemí zámečku se dochovala stylová restaurace vyzdobená původními malbami. www.pbrana.cz Hřensko a soutěsky na Kamenici Jetřichovice V gondole za Strážcem soutěsky Jetřichovice leží 15 km severovýchodně od Děčína a jsou centrem národního parku České Švýcarsko. Obec vznikla koncem 14. století s nedalekým skalním hradem Falkenštejnem, postaveným na ochranu České silnice. Dominantou Jetřichovic je barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z roku 1752, který byl později přestavován a rozšiřován. V obci můžete obdivovat i pestrou ukázku lidových hrázděných a roubených stavení a hlavní fenomén Českého Švýcarska – podstávkové domy. Z Jetřichovic vede síť značených turistických cest, které vás přivedou prakticky ke všem zajímavým místům. Namátkou jmenujme skalní hrádek Šaunštejn, Kyjovské údolí na říčce Křinici nebo roubené hrázděné domy ve Vysoké Lípě. Nejpůvabnější je však cesta přes známé skalní vyhlídky, které se směle vypínají nad Jetřichovicemi. Kouzelný je výhled z Mariiny vyhlídky vysoko na skalách z dřevěného altánu, který zde nechali v 19. století postavit majitelé tehdejšího panství z rodu Kinských. Nebo zkuste objevit zříceninu bývalého Dolského mlýna, který leží na romantickém místě v kaňonu říčky Kamenice. Mlýn je známý hlavně z natáčení dvou pohádek – Pyšné princezny a Pekla s princeznou. Třetím tipem na výlet může být Stezka s trpaslíky poblíž silnice do nedalekých Rynartic. Absolvujete nenáročný výstup do stráně, kde je ve skále vytesaná Sněhurka a sedm trpaslíků, které v roce 1833 vytvořil rynartický sochařský samouk Ernest Wahr. Hřensko leží 12 kilometrů severně od Děčína, těsně u hranic s Německem. Svojí polohou na soutoku řek Labe a Kamenice je Hřensko se svými 115 m n. m. nejníže položeným místem v České republice. První zmínka o Hřensku pochází z 15. století, kdy zde stála krčma sloužící vorařům, od 16. století se zde začali usídlovat další obyvatelé. Největší atrakcí kromě Pravčické brány, která je odtud vzdálená 3,5 km, je výlet do soutěsek říčky Kamenice. Návštěvníky čeká procházka romantickou přírodou podél říčky obklopené z obou stran hradbou do nebe trčících vysokých skal. Budete procházet pod skalními převisy, několika tunely a také přes úzké lávky. Jízda soutěskami je možná v obou směrech na dvou úsecích – Edmundově a Divoké. Soutěsky jsou přístupné pouze plavbou ve člunu. Mají podobu skalnatého kaňonu se strmými, často kolmými stěnami, vysokými 50–150 m. Některé části skal se v dávné minulosti utrhly a sesuly na dno soutěsek. Mnohé skalní věže mají zajímavé tvary (Skalní rodina, Strážce aj.). Převozník pohání lodičku bidlem, stejně jako tomu bylo v době vzniku této atrakce v 19. století. V průběhu plavby podává gondoliér výklad o historii a současnosti soutěsek, popisuje roztodivné skalní útvary – tzv. obyvatele soutěsek. Edmundova soutěska měří 960 m, Divoká 450 m. Jízda trvá v Edmundově soutěsce asi 20 minut, v Divoké pak 15 minut. Pokud chcete přispět k návratu lososů do říček Českého Švýcarska, můžete zaslat dárcovskou DMS ve tvaru DMS(mezera) NAVRATLOSOSU na číslo 87 777. Cena jedné DMS je 30 Kč. www.hrensko.cz Srdce Českého Švýcarska www.obec-jetrichovice.cz