Bulletin 1/2008
Transkript
Bulletin 1/2008
BULETIN 1. čtvrtletí 2008 - Banát, oblast rumunských Čechů, eviduje za posledních pět let čtyřnásobný nárůst českých turistů, zejména z Plzeňského kraje. V šesti ryze českých vesničkách s 2000 obyvateli není práce a jediným efektivním příjmem je turistika. Špatná infrastruktura nevadí, zaostalost je romantická a navíc krajanům přináší peníze ihned, řekl Ivo Dokoupil ze společnosti Člověk v tísni, která šestým rokem pomáhá vesnicím s rozvojem turistiky a sháněním podnikatelů. Organizuje také školení místních lidí, kteří chtějí ubytovávat turisty, na internetu jim doporučuje ceny. "Na Svatou Helenu, kde žije 380 lidí, loni přijelo 4000 turistů, což je čtyřnásobný růst," řekl Dokoupil. Svatá Helena, která je nejpřístupnější vsí a vstupní branou do Banátu, byla v ubytovávání první, loni se přidal Gernik. Do oblasti jezdí od minulého roku z Česka pravidelná autobusová linka. Trasy mezi vesnicemi jsou označeny turistickými značkami, připravené jsou rekreační okruhy včetně tras pro horská kola a koňské stezky. Cesty spojí Rovensko s Gernikem a Svatou Helenou, kde je nejsnazší terén. Jihorumunská banátská oblast je jedna z nejzaostalejších v zemi. Je hornatá bez infrastruktury. Všechny vesnice musí sázet na cestovní ruch a agroturistiku. Zemědělství zajišťuje pouze obživu rodin, nikoli zisk. Ceny produktů na trhu jsou tak nízké, že nezaplatí ani práci. "Turisté tam mohou zažít neuvěřitelnou atmosféru autentických českých vesnic minulého století v nádherném prostředí Karpat a dunajské soutěsky v sousedství Rumunů a Srbů," řekla radní Plzeňského kraje pro cestovní ruch Olga Kalčíková. Podle ní jinde nic podobného není, protože "do toho zní čeština našich babiček a jíte kvalitní jídlo z domácí kuchyně". -Americký prezident George Bush na summitu NATO v Bukurešti 2. dubna vyzval členské státy Severoatlantické aliance, aby posílily jednotky v Afghánistánu a přispěly tím ke konečné porážce bojovníků radikálního hnutí Taliban. Vysláním dalších vojáků by podle něj pomohli v bitvě proti terorismu. "Očekáváme, že nám naši spojenci v alianci pomohou nést tíhu, kterou musíme zvládnout, abychom uspěli," řekl Bush v přímořském letovisku Neptun po setkání s rumunským prezidentem Traianem Baseskem. Basescu Bushe podpořil. "Musíme udělat vše..., co je možné, abychom v afghánské misi uspěli," prohlásil. Rumunsko je jednou ze zemí, které v poslední době posílení svých jednotek v Afghánistánu přislíbily. V Afghánistánu v současnosti působí 47.000 vojáků z NATO pod záštitou Mezinárodních sil pro podporu bezpečnosti (ISAF). Další tisíce jich operují v zemi mimo alianci v rámci Američany vedené operace Trvalá svoboda. USA a Kanada již několik měsíců naléhají, aby NATO poslalo zejména na nebezpečný jih země další vojenské posily. Ty nově přislíbily Francie a Rumunsko. Praha - Symboly zachycující pocity, myšlenky a proměny člověka znázorňovala výstava náhrobků s názvem Time Exposure rumunské umělkyně Ioany Nemesové, která se konala v pražské Galerii Jiří Švestka koncem března. Nemesová je loňskou nositelkou mezinárodního ocenění Future of Europe pro mladé tvůrce z východní Evropy, které uděluje Galerie současného umění v Lipsku. Devětadvacetiletá Nemesová denně sledovala a podrobně dokumentovala svůj profesní a osobní život. Na zeď ve svém bytě pravidelně zaznamenávala své nápady, přání a plány, doplňovala je fotografiemi, texty a kresbami. Mementa osmi prožitých dnů zobrazovaly trojrozměrné barevné objekty ve tvaru náhrobku, na kterých je laserem vyrytý a dobarvený text. V Rumunsku mají podle Nemesové mladí umělci těžkou pozici kvůli nedostatku galerií zaměřených na současné umění a malému zájmu veřejnosti. Výtvarný počin Nemesové vznikl díky podpoře pražské galerie. - Rumunské ministerstvo zahraničních věcí schválilo v březnu deklaraci o spolupráci Plzeňského kraje s rumunskou župou Caraš-Severin, v jejíž části Banát žije v šesti vesničkách 2000 rumunských Čechů. Rumuni se budou snažit spolu s Českem a dalšími zeměmi využít přeshraniční dotace EU. Dále chtějí nalákat firmy, které v župě založily filiálky. Univerzity v Plzni a v krajském městě Rešica se dohodly na výměně studentů, řekl v Plzni viceprezident župy Tilica Parvulescu. "Je to jediná podobná smlouva českého kraje s rumunským regionem," řekla radní pro cestovní ruch Olga Kalčíková. Podle ní existuje řada evropských i národních podpor a 27 komunitárních programů. Ve velmi krátké době se navštíví vedení univerzit a dohodnou spolupráci. Český kraj a města v říjnu 2006 vyškolily jednoho vysokoškoláka pro rumunské hejtmanství. Umí psát žádosti o peníze EU na projekty z oblasti infrastruktury a cestovního ruchu, řekl Ivo Šašek z obecně prospěšné společnosti Úhlava, která s krajem a Člověkem v tísni měsíční pobyt organizovala. První projekt, který se bude stavět z evropských peněz je 5,5 kilometru dlouhá silnice z údolí na kopec banátských vesniček. Župa už vytváří nové místo pro člověka na fondy EU, kterého opět zaškolí Češi. -Někdejší slavný tenista Ilie Nastase odstoupil v únoru po 11 letech z funkce prezidenta rumunského tenisového svazu. Jednašedesátiletý bývalý vítěz Roland Garros a US Open tak reagoval na nenávistnou kampaň v médiích a prohraný soudní spor. "Byl jsem poražen novináři a rumunským soudním systémem. Přinesl jsem do svazu dva miliony eur, a teď je moje jméno vláčeno ve všech novinách," prohlásil dnes zklamaný Nastase. V tisku mu předhazují, že utratil svazové peníze za pořádání prvního kola Světové skupiny Davisova poháru proti Francii. Soud v Temešváru mu navíc minulý týden zamítl výstavbu tenisové akademie a nového stadionu. - Prezident Václav Klaus podepsal v únoru novelu zákona, podle níž má česká vláda možnost v případě nutnosti omezit občanům Bulharska a Rumunska přístup na tuzemský pracovní trh. Podobná pojistka se bude týkat i ostatních členských států a zemí, které do unie vstoupí v budoucnu. Počítá s tím novela zákona o zaměstnanosti. Bulhaři a Rumuni se nyní mohou v Česku o práci ucházet bez překážek. Republika jim pracovní trh otevřela loni v lednu, kdy tyto země vstoupily do EU. - V české premiéře uvedla 4. února v Praze svoji novou inscenaci choreografka a tanečnice Ioanna Mona Popoviciová. Viděli ji diváci v Kulturním centru Zahrada na Chodově, kde práce Work in regress vznikala. V Česku působící a mezinárodně oceňovaná autorka rumunského původu tam na nové choreografii pracovala v rámci rezidenčního pobytu. Slovní hříčka odkazuje k termínu "work in progress", který označuje ten moment tvorby nového divadelního či tanečního představení, kdy autoři své dílčí výsledky prezentují veřejnosti. Popoviciová, která působí již mnoho let v Česku, se stala známější po spolupráci na choreografii Petra Tyce To málo, co vím o sylfidách. V roce 2002 za ni dostal jako první Cenu Sazky za objev v tanci. Popoviciová je naopak zatím poslední laureátkou tohoto ocenění, které je v oblasti současného tance v ČR považované za nejprestižnější. Její díla odbornou i laickou veřejnost zaujala neobvyklou precizností, hereckým talentem a málo vídanou intimní poetikou a atmosférou. Popoviciová studovala v Bukurešti a jako tanečnice a choreografka působila v profesionálních souborech v Rumunsku, v Čechách i ve Velké Británii. - Rumunský parlament schválil 4. února novou smlouvu o reformě institucí Evropské unie. Rumunsko je tak po Maďarsku, Slovinsku a Maltě čtvrtou členskou zemí unie, která takzvanou Lisabonskou smlouvu ratifikovala. Smlouva podepsaná vládami loni v prosinci v portugalské metropoli má umožnit lepší fungování EU rozšířené v posledních letech z 15 na 27 zemí. Nahrazuje původně zamýšlenou unijní ústavu, jejíž ratifikaci odmítli v roce 2005 v referendu obyvatelé Francie a Nizozemska. "Bukurešť dnes vyslala jasný politický signál: Rumunsko upřímně podporuje rozvoj evropského projektu a chce silnou a dynamickou unii," ocenil rozhodnutí poslanců rumunský premiér Calin Popescu Tariceanu. Jeho země je spolu s Bulharskem nejmladším členem EU; oba státy přistoupily 1. ledna 2007. - Počet Rumunů, kteří pracují v Česku, se loni zvýšil 3,5 krát. V zemi jich ke konci prosince mělo zaměstnání 4313. Bulharských pracovníků za loňský rok přibylo zhruba 2,8 krát. V ČR jich působilo 5393. I když počty pracovníků z Bulharska a Rumunska rostou, ve srovnání s množstvím zaměstnanců z jiných států jsou malé. Vyplývá to ze statistiky ministerstva práce. Bulhaři a Rumuni nepotřebují od loňska v Česku pracovní povolení. Jejich země totiž 1. ledna 2007 vstoupily do EU. Česko nováčkům svůj pracovní trh na rozdíl od jiných států unie neuzavřelo. Mohou zde pracovat bez překážek jako ostatní euroobčané. - České firmy by se v Rumunsku mohly zapojit do přípravy projektů ze strukturálních fondů EU. Vyzval je k tomu rumunský premiér Calin Popescu Tariceanu na česko-rumunském podnikatelském fóru v lednu, které při příležitosti jeho oficiální návštěvy v Praze připravil Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Rumunsko může do roku 2011 získat ze strukturálních fondů EU až 36 miliard eur (zhruba 936 miliard Kč). Setkání českých a rumunských podnikatelů v Černínském paláci se zúčastnili zástupci 32 rumunských společností z různých oborů. K následným dvoustranným jednáním se přihlásilo přes sto zájemců z českých firem, uvedl SP. Rumunsko je podle zástupkyně generálního ředitele SP ČR Dagmar Kuchtové v současnosti nejvýznamnějším partnerem ČR v jihovýchodní Evropě. "Obrat vzájemné obchodní bilance se za posledních pět let zvýšil na čtyřnásobek, za 11 měsíců loňského roku dosáhl 1,4 miliardy eur. Saldo obchodní výměny je výrazně ve prospěch ČR, český export přesáhl už předloni hranici jedné miliardy eur ročně," konstatovala. Podle rumunského zástupce v EU Mircea Toadera bylo k loňskému říjnu v Rumunsku 369 společností s českou kapitálovou účastí. K nejvýznamnějším českým investicím patří CEZ. S ohledem na rozvoj rumunské ekonomiky jsou pro české firmy perspektivními především energetika, obnova a budování dopravní infrastruktury, dopravní technika (zejména obnova vozového parku MHD), ochrana životního prostředí (především čistírny odpadních vod a spalovny komunálního odpadu), ale i potravinářský průmysl a finanční sektor, uvedl dnes Svazu průmyslu a dopravy. - Rumunsko bezvýhradně podporuje takové rozšíření protiraketové obrany, která ho spolu s Bulharskem ochrání. Dosud totiž obě země podobnou obranu mají jen zčásti. Rumunský premiér Calin Popescu Tariceanu to řekl po setkání se svým českým protějškem Mirkem Topolánkem. Protiraketový deštník, jehož součástí má být také zvažovaný radar v Brdech, by měl patřit k hlavním tématům dubnového summitu Severoatlantické aliance v Bukurešti. Tariceanu uvedl, že v rámci NATO funguje princip solidarity. I Rumunsko podle něj proto má zájem na bezpečnosti v Evropě, zejména v její jihovýchodní části. "Musíme si být vědomi rizik, která existují z různých oblastí," řekl Tariceanu. Doplnil však, že protiraketová obrana nesmí dostávat do "zvláštní pozice" Rusko. "Mělo by se naopak stát partnerem v této oblasti jak pro EU, tak pro NATO," konstatoval. Oba politici také diskutovali o spolupráci v ekonomické oblasti. Rumunsko je největším obchodním partnerem Česka v jihovýchodní Evropě. V loňském roce Česká republika podle Topolánka v Rumunsku investovala 500 milionů eur. Podle Topolánka však o investice nemají zájem jenom velké firmy. "Je to celá řada menších firem, které se ucházejí o podíl na trhu v Rumunsku," řekl Topolánek. K velkým českým investorům v zemi patří například energetická skupina ČEZ, která nedávno podala nabídku v tendru na strategického partnera při plánované výstavbě nové elektrárny v rumunském Borzesti. Skupina ČEZ v Rumunsku působí od roku 2005, kdy získala většinový podíl ve společnosti Electrica Oltenia. Rumunsko možná v letošním roce uvede na trh akcie státní společnosti Romgaz, která se zabývá těžbou zemního plynu. Do závěrečné fáze by se ale mohly posunout také rozhovory o výstavbě třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny, kde je jedním ze zájemců společnost ČEZ. "Je možné, že jednání o výstavbě třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny s partnery zakončíme v první polovině letošního roku," řekl v rozhovoru s agenturou Reuters Alexandru Sandulescu z ministerstva hospodářství. Jeho úkolem je koordinovat energetickou politiku. "Velmi pravděpodobné je i to, že v roce 2008 uvedeme na burzu akcie Romgazu," řekl. Rumunsko má jadernou elektrárnu v lokalitě Černavoda, místo výstavby druhé elektrárny ale zatím nebylo stanoveno. Jasno není ani v tom, jakou bude mít elektrárna kapacitu, ani jaké bude při výstavbě využito technologie. Provozovatelem jediné jaderné elektrárny v Rumunsku je společnost Nuclearelectrica. Rumuni nyní jednají s několika zájemci, kteří by s tímto podnikem založili partnerství. Vedle společnosti ČEZ je mezi zájemci belgický Electrabel, italský Enel, španělská Iberdrola, rumunská součást koncernu ArcelorMittal a německá RWE. Rumunsko by do roku 2020 chtělo být v oblasti jihovýchodní Evropy významným vývozcem energií. Počítá proto s tím, že výroba elektřiny by se mohla zdvojnásobit a dosáhnout kolem 100 TWh. To by bylo víc než očekávaná domácí spotřeba. ČEZ tento týden uvedl, že hledá projekty výstavby jaderných elektráren v zahraničí. Podnik má největší zájem právě o střední a jihovýchodní Evropu a nedávno například uspěl v tendru na strategického partnera při dostavbě zmíněné rumunské elektrárny Černavoda. > - Americká automobilka Ford Motor od rumunské vlády v březnu oficiálně převzala většinový podíl v rumunském výrobci Automobile Craiova. Ford by podle dohody měl v rumunském podniku vyrábět vozy své značky od příštího roku a od následujícího roku dosud nespecifikovaný malý vůz. Ford byl jediným zájemcem o někdejší Daewoo Romania a loni se dohodl, že za 72,4 procenta akcií firmy zaplatí 57 milionů eur (1,45 miliardy eur). Evropská komise však letos došla k závěru, že Rumunsko poskytlo závodu při prodeji nezákonnou státní pomoc a Ford mu musí 27 milionů eur vrátit. Vláda uvedla, že Ford s tím souhlasil. Ford v Rumunsku plánuje vyrábět i úplně nový model malého vozu. Plánuje investovat do modernizace závodu 675 milionů eur a zvýšit počet zaměstnanců z nynějších 3900 na zhruba 7000. Počítá zde s cílovou produkcí až 300.000 vozů ročně. V roce 2006 továrna v Craiově vyrobila 24.000 vozů Daewoo. Ke konci roku 2006 závod od zbankrotované korejské společnosti vykoupila rumunská vláda za 51 milionů dolarů a dalších deset milionů zaplatila za jeho dluhy. Automobilový průmysl v Rumunsku se začal rozvíjet poté, co zde francouzský Renault koupil společnost Dacia a začal vyrábět levný vůz Logan. Rostoucí produkce Renaultu spolu s levnou pracovní silou a rovnou daní 16 procent do Rumunska přilákala řadu výrobců komponentů. - Developerská společnost Plaza Centers investuje v Rumunsku 37 milionů eur (zhruba 938 milionů korun) do výstavby dalšího obchodního a zábavního centra. Firma o tom v únoru informovala v tiskové zprávě. Na pozemku ve městě Hunedoara, které má asi 80.000 obyvatel, vyroste obchodní komplex s 20.000 metry čtverečními pronajímatelné plochy. Výstavbu chce developer zahájit kolem půlky letošního roku, dokončená má být v prvním čtvrtletí roku 2010. V Rumunsku jde již o šestý projekt společnosti. V současné době v této zemi staví maloobchodní a zábavní komplexy o celkové rozloze 700.000 čtverečních metrů. - Do jednoho z největších rumunských měst Temešváru zamíří v nejbližší době z plzeňské Škody Electric první z nízkopodlažních trolejbusů Škoda 24 Tr. Firma pro tamní dopravní podnik vyrobí 50 těchto dvanáctimetrových trolejbusů s přídavným dieselagregátem za víc než půl miliardy korun, řekl to v lednu generální ředitel Škody Electric Jaromír Šilhánek. Trolejbusy pro Temešvár v bílo-fialové barvě tamního fotbalového klubu, budou mít moderní výbavu. Budou mít systém, který bude hlásit do dopravní centrály diagnostické údaje z provozu. Cestujícím bude sloužit klimatizace, ve vozech bude nainstalován kamerový systém, aby se předešlo útokům vandalů. Zakázka představuje pro Škodovku první kontrakt v oboru dopravního strojírenství na rumunském trhu. Kromě obnovy tramvají a trolejbusů v rumunských městech je pro Škodovku Rumunsko perspektivní i v energetice. Škoda Power už dodala do teplárny v Bukurešti turbosoustrojí 60 MW. - Energetickou skupinu ČEZ zajímá případná privatizace zbývajících distribučních společností v Rumunsku. Na setkání Česko-rumunské smíšené obchodní a průmyslové komory 8. dubna to řekl generální ředitel ČEZ Martin Roman. Bukurešťská vláda nyní slučuje ty distributory elektřiny, kteří jsou dosud ve státních rukou, do jednoho holdingu. O jeho prodeji však zatím nerozhodla. Skupina ČEZ v roce 2005 již jednapadesátiprocentní podíl v jednom z distributorů, Electrica Oltenia, koupila. Nyní ovládá zhruba 17 procent rumunského trhu. Čez podle Romana zvažuje v Rumunsku investice do větrných parků a vodních elektráren. ČEZ loni ve své rumunské společnosti oddělil regulované činnosti distribuce elektřiny od jejího prodeje. Vznikla tak prodejní firma CEZ Vanzare a distributor CEZ Distributie. Rumunsko již pět z osmi regionálních distribučních společností, které vznikly rozdělením bývalého státního monopolu, prodalo zahraničním investorům. Od další privatizace zatím země upustila a zbývající - Electrica Transilvania Nord, Electrica Transilvania Sud and Electrica Muntenia Nord - jsou dosud ve státních rukou. Vedle společnosti ČEZ koupil další tři distribuční společnosti italský gigant Enel a jednu německý koncern E.ON. ČEZ již v Rumunsku uspěl v tendru o výstavbu 3. a 4. bloku rumunské jaderné elektrárny Černavoda. Společnost je jedním ze šesti partnerů, kteří se výstavbě budou podílet. Ve společném podniku bude mít ČEZ patnáctiprocentní podíl. Firma rovněž podala nabídky do tendrů o dvě tepelné elektrárny. ČEZ je největší středoevropskou elektrárenskou společností a nejziskovějším domácím subjektem. Kromě České republiky působí firma v dalších deseti zemích střední a jihovýchodní Evropy. Čistý zisk celé skupiny se loni zvýšil o 49 procent na 42,8 miliardy korun. Dvě třetiny společnosti vlastní stát. Rumunský trh je podle Romana velmi silný a perspektivní, a proto se na něj ČEZ zaměřuje. Rumunský chargé d'affaires Dan Balanescu dnes při oslavě prvního výročí vzniku Česko-rumunské smíšené obchodní a průmyslové komory v Praze uvedl, že rumunská ekonomika v posledních letech výrazně roste. "Loni náš HDP vzrostl o šest procent a letos prognózy počítají s jeho růstem o 5,9 až 6,5 procenta," podotkl Balanescu, podle kterého by se rumunský HDP měl v následujících sedmi letech zvyšovat zhruba o pět procent ročně. Podle Balaneska se Rumunsko stalo také atraktivní pro zahraniční investory. "V letošním roce by se zahraniční investice měly pohybovat kolem sedmi miliard eur," prohlásil Balanescu. Česká republika má s Rumunskem dlouhodobě aktivní obchodní bilanci. Například loni české firmy podle údajů Českého statistického úřadu vyvezly do Rumunska zboží v hodnotě 31,7 miliardy korun, naopak rumunský vývoz do Česka obnášel 10,9 miliardy korun. Česko do Rumunska exportuje hlavně automobily, reaktory, kotle a mechanické přístroje či mýdlo. Úspěšný je i vývoz zemědělských komodit, hliníkových fólií, léků, hutních výrobků i technologických linek. Na tuzemský trh je z Rumunska importována například elektronika, železo a ocel, reaktory, kotle a mechanické přístroje, motorová vozidla, kaučuk, oděvy či nábytek.