EnMS_dokumentace zavedení energetického managementu

Transkript

ZPRÁVA
ENVIROS, s.r.o. - PROSINEC 2012
LIBERECKÝ KRAJ
ZAVEDENÍ SYSTÉMU MANAGEMENTU HOSPODAŘENÍ
ENERGIÍ PRO OBJEKTY V MAJETKU KRAJE
ZPRÁVA
ENVIROS, s.r.o. - PROSINEC 2012
LIBERECKÝ KRAJ
ZAVEDENÍ SYSTÉMU MANAGEMENTU HOSPODAŘENÍ
ENERGIÍ PRO OBJEKTY V MAJETKU KRAJE
FORMULÁŘ KONTROLY KVALITY
Název publikace
Zavedení systému managementu hospodaření energií pro
objekty v majetku Libereckého kraje
Referenční číslo
ECZ12106
Číslo svazku
Svazek 1 z 1
Verze
1
Datum
4. ledna 2013
Odkaz na soubor
G:\Projects\ECZ12106_TA_-_Liberecky_kraj__Zavedeni_EM\Zprávy\Report EnMS LK 121217.doc
Vedení projektu:
Petr Sopoliga – vedoucí projektu
Schváleno:
Ing. Jaroslav Vích – výkonný ředitel
Adresa klienta:
Liberecký kraj
U Jezu 642/2a
461 80 Liberec 2
Kontaktní osoba:
Telefon:
E-mail:
Ing. Petr Malý
+420 485 226 570
[email protected]
Dílo bylo zpracov áno za finanční podpory Státního programu na podporu úspor energie a
využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2012 - Program EFEKT.
ZAVEDENÍ SYSTÉMU MANAGEMENTU HOSPODAŘENÍ ENERGIÍ PRO OBJEKTY V MAJETKU KRAJE
OBSAH
1
ÚVOD
6
2
ZAVEDENÍ SYSTÉMU MANAGEMENTU HOSPODAŘENÍ ENERGIÍ
8
2.1
Energetická politika
8
2.2
Jmenování odpovědných osob
8
2.3
Hranice systému
8
2.4
Sběr dat
2.4.1
2.4.2
2.4.3
Data o spotřebě energie
Data o objektech
Data o klimatu
9
10
10
11
2.5
Přezkoumání a vyhodnocování spotřeby energie
11
2.6
Identifikace potenciálu k úsporám energie
12
2.7
Akční plány
12
2.8
Stanovení cílů
13
2.9
Školení zaměstnanců
14
2.10 Dokumentace systému EnMS
16
3
ENERGETICKÁ POLITIKA
17
4
POPIS PRACOVNÍCH POZIC
18
4.1
Představitel vedení pro energetický management
18
4.2
Energetický manager
19
5
SMĚRNICE SYSTÉMU MANAGEMENTU HOSPODAŘENÍ ENERGIÍ
20
5.1
Definice, pojmy, zkratky
20
5.2
Systém managementu hospodaření energií
21
5.2.1
5.2.2
5.3
Obecné zásady systému
Hranice systému
Energetické plánování
5.3.1
5.3.2
5.3.3
5.3.4
5.3.5
5.4
Registr legislativních požadavků
Přezkoumání spotřeby energie
Výchozí stav spotřeby energie, ukazatele energetické náročnosti
Energetické cíle, cílové hodnoty
Akční plány EnMS
Provoz
5.4.1
5.4.2
5.4.3
5.4.4
Zásady hospodaření s energií v objektech
Nákup energetických služeb, produktů, vybavení a energie
Komunikace
Řízení dokumentace a záznamů
21
21
21
21
21
22
22
22
23
23
23
24
24
5.5
Přezkoumání systému managementu EnMS vedením
24
5.6
Neustálé zlepšování
24
5.6.1
5.6.1.1
LIBERECKÝ KRAJ
Interní audity
Popis neshody
24
25
4
5.6.1.2
5.6.1.3
5.6.1.4
5.6.2
5.6.2.1
5.6.2.2
5.6.2.3
5.6.2.4
5.6.2.5
5.6.2.6
5.6.2.7
Popis činností při provádění interního auditu
Zpracování výstupů interního auditu
Vyhodnocení auditů
Nápravná a preventivní opatření
Informace o neshodách
Oznámení neshody
Přezkoumání neshody
Analýza a návrh opatření pro řešení neshody
Realizace opatření
Přezkoumání přijatých opatření
Seznam nápravných a preventivních opatření
25
26
26
26
26
26
27
27
28
28
28
5.7
Příloha 1 Směrnice - Zásady hospodárného využívání energie
29
5.8
Příloha 2 Směrnice - Formulář interního auditu
32
5.9
Příloha 3 Směrnice - Formulář Nápravné a preventivní opatření
34
6
PŘÍKLAD CÍLŮ ENMS
35
7
ZÁVĚR
36
PŘÍLOHY EXTERNÍ
REGISTR LEGISLATICNÍCH POŽADAVKŮ - registr_legislativy.xls
AKČNÍ PLÁN EnMS 2013 - akcni_plan_2013.xls
VZOR PŘEZKOUMÁNÍ SYSTÉMU MANAGEMENTU ENMS VEDENÍM Prezkoumani_vedenim_vzor.doc
FORMULÁŘ SPOTŘEB CZT - Spotřeby CZT.xlsx
INFORMAČNÍ SYSTÉM EnMS
LIBERECKÝ KRAJ
5
1
ÚVOD
Rostoucí náklady na energii, zvýšená pozornost, věnovaná ochraně životního prostředí,
tlak na odpovědný výkon veřejné správy a samosprávy, nově přicházející legislativa i
změna prostředí, ve kterém se místní správy budou pohybovat coby spotřebitelé energie,
vede ke snaze využít všech dostupných prostředků k úsporám energie a zlepšování
energetické účinnosti. Hlavním důvodem pro projekty úspor energie často bývá snížení
nákladů. Nicméně existuje celá řada dalších přínosů vyplývajících z úspor energií,
přímých i nepřímých, které přispívají k cílům environmentálního řízení a dosažení
udržitelného rozv oje.
Snížení spotřeby energie snižuje množství fosilních paliv, které je spalováno. Tím klesá
produkce emisí CO 2 (způsobují skleníkov ý efekt) a kyselost životního prostředí (kyselé
deště). Dalším přímým přínosem dobrého hospodaření s energií je časté zvýšení
komfortu spotřebitelů energie, např. lepší řízení systémů zásobování teplem nebo
zateplení a zlepšení způsobu větrání budov. K nepřímým přínosům dobrého hospodaření
s energií často patří úspory ve spotřebě vody, tím i ve snížení množství odpadních v od.
Mezi vhodné nástroje patří i energetický management. Liberecký kraj se
systém managementu hospodaření energií pro objekty ve svém majetku
ze Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných
pro rok 2012 - Program EFEKT. Systém je zaváděn podle normy ČSN
z ledna 2012, které nahradila normu ČSN EN 16001 z února 2010.
rozhodl zavést
a získal dotaci
zdrojů energie
EN ISO 50001
Mezinárodní norma ČSN EN ISO 50001 specifikuje požadavky na systém managementu
hospodaření s energií (EnMS), na jejichž základě může kraj vytvářet a zavádět
energetickou politiku a vytvářet cíle, cílové hodnoty a akční plány, které berou v úvahu
právní požadavky a informace související s významným využitím energie. EnMS
umožňuje kraji dosahovat závazků uvedených v politice, provádět opatření nezbytná pro
snižování energetické náročnosti a prokazovat shodu systému s požadavky této
mezinárodní normy. Tato mezinárodní norma se týká činností, které jsou pod kontrolou
kraje.
Tato mezinárodní norma je založena na přístupu k neustálému zlepšování Plánuj - Dělej Kontroluj - Jednej (PDCA - viz Obr. 1) a začleňuje management hospodaření s energií do
každodenních postupů kraje.

Plánuj: provádění přezkoumání spotřeby energie a stanov ování výchozího stavu,
ukazatelů energetické náročnosti, cílů, cílov ých hodnot a akčních plánů nezbytných
pro dosahování výsledků, které snižují energetickou náročnost v souladu s
energetickou politikou kraje;

Dělej: zavádění akčních plánů managementu hospodaření s energií;

Kontroluj: procesy monitorování a měření a klíčové charakteristiky činností, které
determinují energetickou náročnost vzhledem k energetické politice, cílům a zprávám
o výsledcích;

Jednej: provádění opatření k neustálému snižováni energetické náročnosti a
zlepšování EnMS.
LIBERECKÝ KRAJ
6
Obr. 1
Model systému managementu hospodaření s energií dle ČSN EN ISO 50001
Energetická
politika
Plánování
Prezkoumání
systému
managementu
Implementace
a provoz
Interní audit
Kontrola
Monitorování
a merení
Nápravná a
preventivní
opatrení
Zavedení systému managementu hospodaření energií pro objekty v majetku Libereckého
kraje s sebou nese určitá specifika v rozsáhlosti majetku kraje (přes 200 objektů) a
rozmanitosti účelu a provozního režimu budov (školy, domovy mládeže, muzea, galerie,
domovy pro seniory, domovy důchodců, léčebny, atd.). Dalším specifikem je, že objekty
v majetku kraje jsou spravovány a provozovány příspěvkovými organizacemi, které mají
vlastní právní subjektivitu a v rámci těchto kompetencí jednají.
LIBERECKÝ KRAJ
7
2
ZAVEDENÍ SYSTÉMU MANAGEMENTU HOSPODAŘENÍ ENERGIÍ
2.1
Energetická politika
Politika je stručným prohlášením, kterému pracovníci Libereckého kraje a jeho
příspěvkových organizací rychle porozumí a mohou ho použít v rámci svých pracovních
činností. Politiku (i podle podmínek dotace) má schválit/vyhlásit Rada kraje. Toto by mělo
být jedním z prvních kroků v zavádění EnMS. Důležitou součástí celého procesu
formulování energetické politiky je seznámení veřejnosti a především zástupců
příspěvkových organizací s jejím obsahem a dopady. To vytváří předpoklad pro další
spolupráci na zav ádění a provozu EnMS.
2.2
Jmenování odpovědných osob
Rada kraje (resp. ředitel Krajského úřadu) následně jmenuje Představitelem vedení pro
energetický management a Energetickým managerem osoby s odpovídající kvalifikací. Ti
pak zodpovídají za další kroky v zavádění a provozování EnMS. Je rovněž možné, aby
tyto pozice zastávala táž osoba.
2.3
Hranice systému
Hranice systému jsou stanoveny zahrnutím sídla Krajského úřadu a veškerých objektů,
které Liberecký kraj vlastní a spravuje prostřednictví svých příspěvkových organizací.
U těchto objektů bude probíhat sledování spotřeby energie (pomocí údajů z centrálního
nákupu EE a ZP a nákupu energie z CZT) alespoň v roční periodě. Nejsou zahnuty
spotřeby energie z lokálních zdrojů, které nemají kontinuální dodávku, to se týká paliv
jako uhlí, biomasa, topné oleje, LPG apod. Přehled struktury a spotřeb energie
stávajících (k roku 2011) odběrných míst (OM) je uv eden v následujících tabulkách.
Tab. 1
Př ehled počtů odběrných míst dle resortů a medií (rok 2011)
Resort
Zemní plyn
Krajský úřad
Elektřina
CZT
0
2
1
Školství
73
164
11
Sociální
19
42
5
Zdravotnictví
5
10
0
Kultura
3
22
1
Doprava
10
27
0
CELKEM
110
267
18
Tab. 2
Př ehled spotřeb energie (v MWh) odběrných míst dle resortů a medií (rok 2011)
Resort
Krajský úřad
Zemní plyn
Elektřina
CZT
Celkem
Podíl (%)
0
1 885
2 083
3 968
4,5
Školství
35 340
9 555
14 542
59 437
68,1
Sociální
7 215
3 675
3 489
14 379
16,5
Zdravotnictví
2 195
915
0
3 110
3,6
Kultura
1 235
1 305
611
3 151
3,6
Doprava
2 521
740
0
3 261
3,7
CELKEM
48 506
18 075
20 725
87 306
100,0
LIBERECKÝ KRAJ
8
Tab. 3
Př ehled odběrných míst dle sazby (rok 2011)
Medium
CZT
EE
ZP
Typ sazby
Počet OM
Spotřeba EE, ZP, CZT
(MWh/rok)
Podíl na celkové
spotřebě (%)
-
18
20 725
23,7
Celkem
18
20 725
23,7
C 01d
8
10
0,0
C 02d
92
2 166
2,5
C 03d
6
917
1,1
C 25d
123
4 368
5,0
C 26d
8
1 322
1,5
C 45d*
10
531
0,6
C 60d**
1
0
0,0
VT
1
1 885
2,2
VT/NT
18
6 876
7,9
Celkem
267
18 075
20,7
MO
81
16 749
19,2
SO
28
28 217
32,3
VO
1
3 540
4,1
110
48 506
55,6
395
87 306
100,0
Celkem
CELKEM
* Sazba pro přímotopy
** Sazba pro neměřený odběr
Významná je především spotřeba zemního plynu (více než polovina spotřeby energie) a
při malém počtu OM také dodávky z CZT (téměř čtvrtina spotřeby energie). Z rezortů je
nejvýznamnější celkovou spotřebou energie školství, které představuje přes 2/3 celkové
spotřeby energie.
Objektům s významnou spotřebou energie absolutní (pokrývající cca 80 % spotřeby
energie) nebo vysokou měrnou spotřebou energie bude věnována větší pozornost. Např.
objekt Krajského úřadu představuje vyšší spotřebu energie než objekty jednotlivých
odborů Zdravotnictví nebo Kultura nebo Doprava. Perioda sledování spotřeby energie
může být zkrácena na měsíc a především pro ně jsou stanovovány cílové hodnoty a
akční plány.
2.4
Sběr dat
Data o spotřebě energie a další údaje, které spotřebu ovlivňují (podlahová plocha,
denostupně), jsou základními vstupy do procesu energetického plánování, viz následující
obrázek. Na kvalitě těchto dat shromažďovaných v aplikaci systému EnMS významně
závisí přesnost dalších analýz, identifikace potenciálu k úsporám energie a návrhů
akčních plánů.
LIBERECKÝ KRAJ
9
Obr. 2
- Proces energetického plánování
2.4.1
Data o spotřebě energie
Data o spotřebě energie zajišťuje energetický manager především s využitím informací
z fakturace EE a ZP v rámci centrálního nákupu. Pro spotřebu tepla z CZT si vyžádá
součinnost provozovatelů dotčených budov. Data vkládá Energetický manager do
Informačního systému EnMS. Periodicita sběru dat u jednotlivých odběrných míst je dle
jeho rozhodnutí buď roční nebo měsíční, pokud to shledá vhodným.
Pokud je to možné - mají vlastní odběrné místo, podružné měření, vyloučí se (v této fázi)
ze sledované spotřeby energie významné technologické spotřebiče např. pece, tak aby
byla měrná spotřeba porovnatelná s ostatními objekty. Pokud to není možné, vloží se do
informačního systému poznámka s upozornění na významné ovlivnění spotřeby energie
technologií.
2.4.2
Data o objektech
Při prvotním nastavování dat v Informačním systému doplní Energetický manager
(případně jím pověřená/é osoba/y) ke každé samostatně zásobované budově / areálu /
souboru budov následující informace:
2

Podlahová plocha (m )

Obestavěný prostor (m 3 )

EA povinnost (Ano/ne)
LIBERECKÝ KRAJ
10

EA datum zpracování

PENB povinnost (Ano/ne)

PENB datum zpracování

Kontrola účinnosti kotlů povinnost (Ano/ne)

Kontrola účinnosti kotlů datum zpracování

Inspekce klimatizací povinnost (Ano/ne)

Inspekce klimatizací datum zpracování
Pozn.: Podlahová plocha by měla být určena jednotnou metodikou pro všechny objekty.
Může být využita definice dle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií - „celkovou
energeticky vztažnou plochou vnější půdorysná plocha všech prostorů s upravovaným
vnitřním prostředím v celé budově, vymezená vnějšími povrchy konstrukcí obálky
budovy.“
Následně zaznamenává jakékoli změny a aktualizuje tyto informace. Provozovatelé (resp.
pracovníci příslušných odborů KÚ) by měli energetického managera o těchto změnách
informovat.
Součástí Informačního systému je i rozlišení odboru, pod který spadá příspěvková
organizace, která daný objekt provozuje. To dává základní rozlišení mezi různým
způsobem použív ání objektů (Domov důchodců, škola, …).
Mezi další, podpůrná, data patří údaje o technickém stavu zařízení v majetku kraje a
kvalitě vnitřního prostředí v místech koncové spotřeby energie v rámci majetku města.
2.4.3
Data o klimatu
Pro vyhodnocování náročnosti spotřeby energie na vytápění bude využit přepočet na
denostupně. Pro jejich stanovení zajistí Energetický manager sledování průměrné denní
(resp. měsíční) venkovní teploty. Denostupně spočítáme jako součin rozdílu průměrné
vnější a vnitřní teploty v topných dnech sledovaného období a počtu topných dnů
sledov aného období. Informace je rovněž vkládána do Informačního systému.
2.5
Přezkoumání a vyhodnocování spotřeby energie
Pro definování výchozího stavu je tedy vhodné vycházet z normalizované spotřeby, aby
bylo možné využít data pro vyhodnocení výsledků a dopadů implementace akčních plánů,
které jsou rovny rozdílu mezi počátečním stavem a stavem po dokončení jejich
implementace.
Informační systém EnMS proto po doplnění potřebných údajů vypočte ukazatele
energetické náročnosti, jimiž jsou:

pro vytápění - měrná spotřeba energie (zemní plyn/teplo z CZT/elektřina) na
2
podlahovou plochu a denostupeň v kWh/(m .D°),

pro spotřebu elektřiny na jiné využití než vytápění - měrná spotřeba energie na
2
podlahovou plochu v kWh/m .
Tyto ukazatele vyjadřují současnou energetickou náročnost zařízení, vybavení, systémů
a procesů týkajících se významných užití energie. V rámci tohoto vyhodnocení je třeba
zohlednit různý provozní režim objektů (např. vzájemným porovnávání pouze objektů
v rámci jednoho resortu, které mají obdobný charakter provozu, např. školy).
LIBERECKÝ KRAJ
11
2.6
Identifikace potenciálu k úsporám energie
Úspory na straně spotřeby energie by měly vždy předcházet investičním opatřením na
straně výroby. Z vlastního rozpočtu hradí kraj náklady za energii v následujících
oblastech:

administrativní budovy

školy

kulturní zařízení

sportovní zařízení

zdravotnická a sociální zařízení
Potenciál úspor energie lze hledat v následujících kategoriích:

Potenciál organizačních opatření - potenciál úspor z realizace opatření
nevyžadujících investice, pouze případné náklady na činnosti organizačního,
kontrolního a řídícího charakteru.

Technický potenciál - potenciál úspor energie ve všech technicky dostupných
opatřeních (bez uvažování vynaložených nákladů). U technického potenciálu se
nepředpokládá jeho plná realizace a slouží proto jako informace o mezní hodnotě
technicky dosažitelné úrovně úspor.

Ekonomický potenciál - potenciál úspor, dosažitelný realizací opatření návratných
alespoň za dobu životnosti opatření (tzn., že celkové výnosy za dobu životnosti jsou
vyšší než náklady). Ani ekonomický potenciál nemůže být v praxi plně využit, a
skutečně realizovaný potenciál (někdy nazývaný tržní) je zpravidla nižší (o 30-50 %),
a zahrnuje opatření, jejichž realizace se vrátí cca do 6 let.
Analýzy potenciálu úspor lze provádět v těchto hlavních oblastech:

určení potenciálu úspor energie u koncového využití energie,

určení potenciálu úspor energie v oblasti výroby energie a její distribuce,

určení potenciálu obnov itelných zdrojů energie.
2.7
Akční plány
Na základě analýzy potenciálu úspor energie sestavuje Energetický manager akční plány
EnMS, může při tom zvážit např. následující doporučení:

provádět energetické audity

připravovat studie proveditelnosti

připravit víceletý plán akcí např. zateplení, regulace, renov ace budov

provádět měření spotřeby energie a její monitorování v budov ách, nejlépe dle druhu
spotřeby (vytápění, osvětlení)

zvýšit využití účinných forem osv ětlení

provádět preventivní údržbu osvětlovacích těles
Podrobnější seznam možných opatření je v Příloze 1 (5.7) Směrnice EnMS.
Vhodným vodítkem pro stanovení potenciálu úspor i návrhů akčních plánů jsou právě
zpracované energetické audity a Průkazy ENB.
LIBERECKÝ KRAJ
12
Důležitou částí akčních plánů je kromě „technického“ řešení také identifikování finančních
zdrojů, které má kraj k dispozici na straně jedné a na druhé straně zdroje potřebné
k realizaci akčních plánů.
Pro identifikaci disponibilních finančních zdrojů města je vhodné využít finanční výhledy
krajského rozpočtu a výhled očekávaných mimorozpočtových příjmů kraje, včetně
harmonogramu patřičných výzev evropských i národních programů.
Pro posouzení zdrojů potřebných pro realizaci akčních plánů je vhodné shromáždit
informace o:

nákladech na projektovou dokumentaci (studie prov editelnosti, energetické audity,
žádosti o dotaci atd.),

technickém stavu objektů, které jsou předmětem akčních plánů,

nákladech na materiály, zařízení, stavební práce atd.,

nákladech na neinvestiční opatření.
V případech nevyrovnaného finančního rámce (disponibilní finanční zdroje kraje jsou
nižší než zdroje potřebné k realizaci akčních plánů) je možné:

vyloučit opatření s nejnižším potenciálem úspor energie,

vyloučit opatření sociálně méně v ýznamná,

zajistit mimorozpočtové financování určitých částí akčních plánů.
Pro výběr priorit a prioritních projektů akčních plánů mohou být použita následující
kritéria:

finanční kritéria - patří sem např. parametry čisté současné hodnoty, doby
návratnosti či vnitřního výnosov ého procenta,

sociální kritéria - patří sem např. kvalita vnitřního prostředí budov, energetická
soběstačnost, či stabilizace výdajů za energie,

environmentální kritéria - patří sem např. snížení emisí CO 2 , kvalita ovzduší či
materiálové využití odpadů.
Výběr činností a projektů, které budou zahrnuty do programu, by měl být založen na
pečlivém odhadu v šech rizik, která by mohla ohrozit jejich uskutečnění. Mezi interní rizika
patří především nedostatečné manažerské schopnosti provozovatelů budov. Mezi externí
rizika patří především nedostatečná motivace externích zpracovatelů či výkyvy cen
energie.
K procesu tvorby akčních plánů je nutno přistupovat již s vědomím potřeby jejich
následného monitorování a vyhodnocování. To umožňuje informační systém EnMS, který
bude obsahovat data pro monitorování a vyhodnocování (viz kap 2.5).
2.8
Stanovení cílů
K definici konkrétních cílů existují dva hlavní přístupy - politický a technicko-ekonomický.
Politický přístup vychází z cílů již schválených národních, či nadnárodních dohod a úmluv
a tyto cíle přenáší na regionální úroveň. Může se jednat jak o cíle environmentální (např.
evropský cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 o 20 % oproti roku 2007, či
snížení spotřeby energie o 20 % do roku 2020). Stejně tak se může jednat o cíle
ekonomické (snížení, či stabilizace výdajů za energie) a cíle kvalitativní (zvýšení kvality
vnitřního prostředí v objektech kraje).
LIBERECKÝ KRAJ
13
Technicko-ekonomický přístup stanovení cílů spočívá v definici technického a
ekonomického potenciálu úspor energie, či využití OZE. Tento přístup je časově
náročnější.
Jako příklady cílů EnMS lze uvést:

snížení spotřeby energie o 20 % do roku 2020 v porovnání s výchozím rokem,

20% podíl OZE na celkové spotřebě energie v rámci majetku města do roku 2020,

snížení měrné potřeby energie o 1 % meziročně,

snížení, či stabilizace výdajů za energii v rámci kraje,

snížení emisí skleníkových plynů,

zvýšení kvality vnitřního prostředí budov v majetku kraje,

zvýšení povědomí a informovanosti o udržitelné energetice.
2.9
Školení zaměstnanců
Školení o hospodaření energií je jedním z aspektů koordinovaného přístupu
k energetickému řízení. Doplňuje ostatní klíčové činnosti, jakými je např. systematické
sledov ání spotřeby energie, propagace, atd.
Školení je třeba zaměřit tak, aby odpovídalo aktuální situaci. Je účelné připravit program
školení zaměřený na úspory prov ozních nákladů realizací energeticky úsporných opatření
s nulovými nebo nízkými náklady.
Z praktické zkušenosti vyplývá, že potenciál úspor energie dosažitelný opatřeními
s nulovými náklady se pohybuje v rozmezí 3 % až 15 % z ročních plateb za energie.
Vynaložíme-li na realizaci školení částku odpovídající 1 % z ročních nákladů na energii,
školení bude představovat opatření s nízkým rizikem a lze jej považovat za rozumnou
investici. Je velmi pravděpodobné, že tato výše nákladů se vrátí během několika týdnů či
měsíců, vše závisí na stávajícím stupni znalostí lidí a potenciálu úspor energie
dosažitelném v objektech a zařízeních, které jsou v majetku kraje.
Pro dosažení požadované úrovně školení je vhodné projít šest základních kroků při jeho
přípravě a realizaci:
1.
Analýza požadavků na školení
2.
Vypracování cílů školení
3.
Vypracování obsahu školení
4.
Výběr odpovídajících metod školení
5.
Realizace školení
6.
Vyhodnocení úrovně získaných znalostí.
Formulace požadavků na školení
Formulace požadav ků na školení je velmi důležitý krok, protože napomáhá správné volbě
cílů, formy a obsahu školení. Formulace může být provedena buď vlastními silami nebo
externími školiteli.
Během analýzy požadavků na školení je nezbytné zodpovědět několik důležitých otázek
shrnutých v následující tabulce.
LIBERECKÝ KRAJ
14
Tab. 4
Požadavky na školení
Otázka
Aktivita a požadavek na školení
1
Jaká je současná úroveň znalostí u řídících
pracovníků, techniků a administrativy v dané
oblasti?
Zvýšení úrovně povědomí o nutnosti šetření energií a
o vhodných metodách, nákladech a přínosech úspor
energie. Následky v případě 'provedení' a
'neprovedení' školení.
2
Čeho chceme dosáhnout?
Existují v organizaci faktory, které mohou
negativně / pozitivně ovlivnit navržené školení?
Krátký popis očekávaných přínosů školení. Stanovení
nezbytného minima pro dosažení přínosů školení.
3
Kdo bude školen?
Výběr účastníků školení.
4
Jaký má být rozsah školení?
Stanovení obsahu školení.
5
Kdo má kvalifikaci a je schopen provést školení? Výběr školitelů.
6
Jaký program školení je nejhodnější?
Harmonogram. Zahájení. Délka a četnost školení.
Problémy při uvolňování účastníků školení.
7
Jaké místo konání je nejvhodnější?
Místo a počet účastníků. Místnosti, vybavení, příručky,
ostatní zdroje.
Stanovení cílů školení
Vypracování cílů školení je často mnohem obtížnější, než se na první pohled zdá. Cíle
vztahující se ke znalostem (schopnostem) se určují relativně snadno, často je však nutné
cíle vztáhnout ke změně znalostí a přístupů. Vypracováváme-li cíle výuky, je důležité si
pamatovat, že kritickým bodem je volba takového způsobu komunikace, kdy školitel i
účastníci školení vědí, že učení skutečně probíhá (tzv. participativní metody). Všechny
cíle školení by měly být popsány z hlediska účastníků školení. Definujeme cílový stav: to,
co chceme, aby v důsledku školení byli jeho účastníci schopni dělat, či zlepšovat. Na
počátku stanovení každého cíle vám k tomuto může napomoci myšlenka “Na konci
školení budou účastníci schopni…“
Návrh obsahu školení
Obsah školení bude přirozeně vycházet z vypracovaných cílů školení. Obsah by měl
odrážet vše, co se bude muset účastník školení naučit, aby dosáhl stanovených cílů.
Užitečné je vytvořit si návrh obsahu školení, který slouží jako zásoba nápadů a
myšlenek, ze kterých se sestaví konečná verze obsahu, a kontrolní seznam pro ověření
úplnosti potřeb školení.
Během této fáze přípravy je pro autora obsahu výhodné průběžně se stavět do role
účastníka školení. Ověří si tak, že obsah je smysluplný a má odpovídající úroveň (ve
vztahu k účastníkům). Vypracování obsahu také zhruba určuje čas potřebný k dosažení
plánovaných cílů školení. Často se stává, že čas vymezený pro školení je určen dříve,
než jsou stanoveny cíle nebo obsah školení. Je-li vymezený čas příliš krátký, může to
vést ke zpochybnění obsahu školení či k jeho nedostatečné hloubce. Také je třeba
pamatovat na to, že školitelé mají tendenci překračovat jim vymezenou dobu a je
zapotřebí vytvořit dostatečnou rezerv u i pro přestávky a diskusi.
Výběr vhodné metody školení
Máme-li určeny cíle a obsah školení, je velmi důležité vybrat nejvhodnější metody
školení. Zájem a aktivní spolupráce účastníků školení lze zajistit vhodnou kombinací
příslušných metod.
LIBERECKÝ KRAJ
15
Nejlepších výsledků lze dosáhnout, pokud školitel střídá jednotlivé metody a pokud
možno zapojí všechny účastníky v co největší míře - k obvyklé presentaci příspěvků lze
vytvářet malé diskusní kroužky, vytvářet skupinové a individuální projekty, vyhodnocovat
presentace, vytvářet bloky ‘otázky a odpovědi’, atd. Školitel by měl stimulovat, radit a
citlivě vést, předat lidem to nejlepší, zadávat úlohy k prohloubení znalostí a pochopení
praktických souvislostí a pomáhat účastníkům identifikovat jejich potřeby a pomáhat jim
nalézat to, co by mělo být uděláno pro zlepšení jejich znalostí a přístupů. Během
kterékoliv části školení je dobré použít více metod. Rovněž je vhodné využívat různých
technických prostředků pro snížení jednotvárnosti školení - mluvené slovo, obrázky,
videoprojekce, tabule, úlohy k samostatnému zpracov ání apod.
Druh vybrané metody závisí na řadě faktorů, mimo jiné na velikosti skupiny, počtu
školitelů, prostorov ých a technických omezeních místnosti pro školení atd.
Realizace školení
Jakým způsobem je školení realizováno, závisí na mnoha faktorech, včetně profilu
účastníků, záměrech kursu, materiálech a metodách. Roli hrají rovněž preference
školitelů.
Je důležité si uvědomit, že nehledě na sebelepší přípravu či realizaci, školení bude
úspěšné jen tehdy, když účastníci budou přicházet pozitivně naladěni. Je důležité, aby
před účastí na školení byli seznámeni s jeho obsahem, a aby o jeho účelu něco věděli.
Nejlepším způsobem je seznámení zaměstnanců s obsahem školení prostřednictvím
jejich rozhovoru s přímým nadřízeným, v rámci něhož by jim bylo podáno vysvětlení, proč
mají školení navštívit a jaké výsledky se očekávají.
Vyhodnocení úrovně školení
Vyhodnocení úrovně získaných znalostí je časově náročné a obtížné, přesto je však
nezbytné zjistit, zda školení bylo přínosem pro účastníky a zda dosáhlo svých cílů.
Vyhodnocení může být uskutečněno různými metodami, od prostého pohovoru
s účastníky po skončení školení, až po sledování, zda dochází k realizaci praktické
vědomostí získaných při školení a ke snížení spotřeby energie a snížení nákladů.
Vyhodnocení poskytuje školiteli také zpětnou vazbu - je měřítkem úrovně jak přípravy,
tak vlastní realizace školení. Vyhodnocení je rovněž potřebné pro kraj z hlediska
účelnosti vynaložených prostředků na školení.
V průběhu vyhodnocení bychom se měli zaměřit na následující oblasti:

Jaký je názor účastníků na kvalitu školení? Co považují za užitečné z hlediska
obsahu a použitých metod? Pov ažují školení ve vztahu k jejich práci za přínosné?

Bylo dosaženo cílů školení? Naučili se účastníci to, co se naučit měli?

Aplikovali účastníci získané znalosti v každodenní práci?

Jaký vliv měla změna chování na spotřebu energie a výšku nákladů v oddělení,
referátu, budově, kde vyškolení pracov níci pracují?
2.10 Dokumentace systému EnMS
V následujících kapitolách (3 - 6) je uveden návrh dokumentace systému managementu
hospodaření energií pro objekty v majetku Libereckého kraje.
LIBERECKÝ KRAJ
16
3
ENERGETICKÁ POLITIKA
Energetická politika Libereckého kraje je deklarována v Územní energetické koncepci
Libereckého kraje, která byla projednána v orgánech kraje v první polovině roku 2010.
Liberecký kraj v souladu s cíli své územní energetické koncepce:

má zájem na maximalizaci energetických úspor ve všech spotřebitelských sektorech;

podporuje využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie na území kraje;

usiluje o snižování vlivů spotřeby a výroby paliv a energie na životní prostředí;

podporuje další zvýšení efektivního užití energie v objektech v sv ém majetku.
Liberecký kraj je zřizovatelem příspěvkových organizací resortů školství, zdravotnictví,
sociálních služeb, dopravy a kultury. Příspěvkové organizace jako subjekty s vlastní
právní subjektivitou spravují přes 200 objektů, které jsou ve vlastnictví Libereckého kraje.
K naplnění uvedených cílů se Liberecký kraj rozhodl zavést ve svém majetku systém
managementu hospodaření energií dle normy ČSN EN ISO 50001 a:
1.
zavazuje se snižovat energetickou náročnost v objektech, jež vlastní;
2.
stanovuje si energetické cíle a cílové hodnoty, sleduje a vyhodnocuje plnění těchto
cílů a cílových hodnot;
3.
zajišťuje dostupnost informací a zdrojů nezbytných pro dosahování cílů a cílových
hodnot v oblasti energetické účinnosti;
4.
vyzývá jednotlivé příspěvkové organizace a odbory krajského úřadu k součinnosti
v dosahování cílů a cílových hodnot v oblasti energetické účinnosti;
5.
jedná v souladu s příslušnými práv ními požadavky a dalšími požadav ky, ke kterým se
zavazuje ve vztahu k užití a spotřebě energie a energetické účinnosti;
6.
podporuje nákup energeticky úsporných produktů a služeb a návrhy na snižování
energetické náročnosti v objektech ve svém majetku;
7.
komunikuje tuto politiku vůči v šem zaměstnancům a osobám pracujícím pro Liberecký
kraj i jeho příspěvkové organizace a veřejnosti;
8.
systém management hospodaření energií vyhodnocuje průběžně, a to jednou ročně.
V Liberci dne
Hejtman Libereckého kraje
LIBERECKÝ KRAJ
17
4
POPIS PRACOVNÍCH POZIC
4.1
popis pracovní pozice
Platí od:
Mgr. René Havlík
ředitel krajského úřadu
Schválil:
Organizační zařazení
Úsek:
Podřízen:
Ředitel krajského úřadu
Vedoucí oddělení
sekretariátu ředitele
(nebo jiného příslušného
oddělení)
Je zastupován:
Kvalifikační požadavky
Vzdělání:
VŠ nebo SŠ (VŠ je výhodou) ekonomického
nebo technického směru (se zaměřením na
systémy řízení nebo energetiku)


Odborné
znalosti a
dovednosti:
Jazyk:
Další:
Praxe:
2 roky

Znalost metod a nástrojů řízení
Znalost norem energetického managementu ISO a dalších souvisejících
oborových norem
Oborové certifikáty ISO (nejsou podmínkou)


Práce s PC - MS Office, MS Outlook, internet
Řidičský průkaz skupiny B
-
Popis činnosti
Zodpovědný za:
 vytváření, zavedení, udržování a neustálého zlepšování systému managementu
hospodaření energií;
 identifikování osob, které s ním budou pracovat na podporování činností managementu
hospodaření s energií;
 podávání zpráv o energetické náročnosti vrcholovému vedení;
 podávání zpráv o výkonnosti EnMS vrcholovému vedení;
 zajišťování, aby plánování činností managementu hospodaření s energií podporovalo
energetickou politiku organizace;
 určování a sdělování odpovědností a pravomocí umožňujících efektivní management
hospodaření s energií;
 stanovování kritérií a metod potřebných pro zajištění toho, že je provoz a řízení EnMS
efektivní;
 podporování vědomí závažnosti energetické politiky a cílů na všech úrovních organizace.
LIBERECKÝ KRAJ
18
4.2
popis pracovní pozice
Platí od:
Mgr. René Havlík
Schválil:
Organizační zařazení
Úsek:
Odbor kancelář ředitele (nebo odbor správy majetku)
Podřízen:
Představitel vedení pro
energetický management
Je zastupován:
Představitel vedení pro
energetický management
Kvalifikační požadavky
Vzdělání:
VŠ nebo SŠ (VŠ je výhodou) ekonomického
nebo technického směru (se zaměřením na
systémy řízení nebo energetiku)



Odborné
znalosti a
dovednosti:
Jazyk:
Další:
Praxe:
Praxe je výhodou,
není nutná

Znalost metod a nástrojů řízení
Znalost problematiky měření a vyhodnocování spotřeby energie
Znalost norem energetického managementu ISO a dalších souvisejících
oborových norem
Oborové certifikáty ISO (nejsou podmínkou)


Práce s PC - MS Office, MS Outlook, internet
Řidičský průkaz skupiny B
-
Popis činnosti
Organizační činnost:
 pravidelné plánování a vyhodnocování systému managementu hospodaření energií
(v rámci přezkoumání vedením), příprava podkladů pro přezkoumání vedením
 předkládání návrhů na zlepšení systému managementu hospodaření energií v kraji;
koordinace realizace přijatých řešení/opatření
 vytváření a aktualizace příslušných interních norem (týkajících se systému managementu
hospodaření energií)
 sběr dat pro informační systém EnMS
 provádění kontroly plnění energetických cílů a cílových hodnot
 v součinnosti s vedením kraje realizovat projekty zlepšování energetické náročnosti
 udržování registru legislativních požadavků
 provádění školení všech (vedoucích) pracovníků krajského úřadu a příp. i příspěvkových
organizací v oblasti systému hospodaření energií, energetické politiky a cílů
Oborové normy:
 evidence, sledování (změny), zajištění nových norem, osvěta
LIBERECKÝ KRAJ
19
5
SMĚRNICE SYSTÉMU MANAGEMENTU HOSPODAŘENÍ ENERGIÍ
Směrnice systému managementu
hospodaření energií
Charakteristika:
Platí od:
Odpovědná osoba:
Související
organizační normy:
Tato směrnice pojednává o činnostech, postupech a zásadách, které se
vztahují k systému managementu hospodaření energií.
Umožňuje zaměstnancům Libereckého kraje a jeho příspěvkových
organizací, popř. i zástupcům externích subjektů (např. dodavatelům,
apod.) získat základní přehled o způsobu řízení hospodaření energií na
objektech v majetku kraje.
krajský úřad,
Působnost:
příspěvkové organizace
Označení Název
ČSN EN ISO 50001:2012
Označení
Název
Schválil:
Mgr. René Havlík
Systémy managementu hospodaření s energií
- Požadavky s návodem k použití
Ostatní organizační normy jsou odkazovány
v textu.
Zpracovává
Místo uložení
Formuláře/záznamy:
Datum změny
Popis
Změny:
5.1
Definice, pojmy, zkratky

norma ISO 50001:2011 - soubor požadavků, kterými je zabezpečeno plnění
požadavků zajišťujících snižování energetické náročnosti, zlepšování energetické
účinnosti a využívání a spotřeby energie. Systém založený na požadavcích této
normy je systém managementu hospodaření energií (EnMS).

systém řízení - soubor metod, postupů a nástrojů, které využívá kraj k řízení svých
aktivit, který mimo jiné zahrnuje prvky systému managementu hospodaření energií.

energetická účinnost - poměr, nebo jiný kvantitativní vztah, mezi výstupem činnosti,
služby, zboží nebo energie a v stupem energie

energetická náročnost - měřitelný výsledek týkající se energetické účinnosti

energetický cíl - specifikovaný výsledek nebo soubor stavů, kterých má být
dosaženo, aby byla naplňována energetická politika kraje týkající se snížení
energetické náročnosti

cílová hodnota v oblasti energie - požadavky na energetickou náročnost, podrobně
stanovené a kvantifikované na základě energetických cílů, jejichž stanov ení a splnění
je nezbytné pro dosažení těchto cílů

vedení kraje - Rada Libereckého kraje, ředitel Krajského úřadu Libereckého kraje +
kolegium (předkládá zprávy na vědomí radě kraje)
LIBERECKÝ KRAJ
20
5.2
Systém managementu hospodaření energií
Systém managementu hospodaření
základní nástroje, metody a postupy,
objektů v majetku Libereckého kraje.
Liberecký kraj prostředkem zvyšov ání
5.2.1
energií (EnMS) Libereckého kraje specifikuje
které se uplatňují při řízení energetické náročnosti
Systém managementu hospodaření energií je pro
výkonnosti a dosahování stanovených cílů.
Obecné zásady systému

Systém řízení navazuje na Energetickou politiku. Politiku prosazuje a aktualizuje
Vedení kraje na základě podnětů Energetického managera, který je zodpovědný za
zavedení systému řízení a jeho uplatňování.

Všechny osoby, které pracují pro kraj a jeho příspěvkové organizace jsou pravidelně
informovány o energetické politice, která je zveřejněna na internetov é stránce kraje.

Systém managementu hospodaření energií prochází pravidelným přezkoumáním.

Mechanismy neustálého zlepšování (interní audity, nápravné a preventivní opatření)
jsou sdíleny v rámci celého systému řízení.
5.2.2
Hranice systému
Liberecký kraj zahrnuje do systému managementu hospodaření energií veškeré objekty,
které vlastní a spravuje prostřednictví svých příspěvkových organizací, a sídlo Krajského
úřadu, které mají odběrná místa elektrické energie zemního plynu a dodáv ek tepla z CZT.
Nejsou zahrnuty spotřeby lokálního nákupu tuhých, kapalných a plynných paliv (např.
uhlí, biomasa, topné oleje, LPG). Cílové hodnoty a akční plány jsou stanovovány
především pro objekty, které jsou z hlediska potenciálu zlepšování energetické účinnosti
vyhodnoceny jako významné (pokrývající v souhrnu cca 80 % celkové spotřeby energie,
resp. mají vysokou měrnou spotřebu energie - na podlahovou plochu, denostupně).
5.3
Energetické plánování
5.3.1
Registr legislativních požadavků
Registr legislativních požadavků obsahuje přehled příslušných právním předpisů, které
mají vztah k užití a spotřebě energie a energetické účinnosti v objektech vlastněných
Libereckým krajem. Registr slouží pro identifikaci požadavků, které se dotýkají majetku
Libereckého kraje, napomáhá zajišťování jejich plnění a podporuje, aby byly zahrnuty při
vytváření, zavádění a udržování EnMS.
Registr je udržován v souboru sešitu Excel, kde je uveden název právního předpisu (příp.
s hypertextovým odkazem), jeho vliv na činnost kraje a případné poznámky. Za řízení
registru legislativních požadavků má zodpovědnost Energetický manager, který:

pravidelně (1 x měsíčně) sleduje aktuálnost registru (může využít např.
http://www.tzb-info.cz/pravni-predpisy),

aktualizuje registr na základě legislativních změn,

hodnotí dopad legislativních požadavků na provoz Libereckého kraje a objektů v jeho
majetku,

navrhuje opatření potřebná pro plnění legislativních požadavků.
5.3.2
Přezkoumání spotřeby energie
Energetický manager ve spolupráci se zástupci příspěvkových organizací a případně
dalších kompetentních zaměstnanců zajišťuje sběr údajů o spotřebě všech forem energie
LIBERECKÝ KRAJ
21
(především elektřina, zemní plyn, CZT) v objektech v majetku kraje a jejich
zaznamenáv ání do informačního systému EnMS. K této činnosti jsou primárně využívána
vyúčtování centrálních dodav atelů elektřiny a zemního plynu. Dalším sledovaným údajem
je především průměrná venkovní teplota za sledované období, z níž jsou určovány
denostupně pro vytápění.
Energetický manager s využitím informačního systému EnMS
energetických auditů a Průkazů energetické náročnosti budov:
a
zpracovaných

zajišťuje analýzu užití energie a její spotřebu,

určuje současnou energetickou náročnost zařízení, vybavení, systémů a procesů
týkajících se významných užití energie,

odhaduje budoucí užití a spotřebu energie (za klimaticky normálních podmínek),

a identifikuje a stanovuje priority a příležitosti pro snižov ání energetické náročnosti.
Přezkoumání spotřeby energie je aktualizováno minimálně 1 ročně, případně častěji
v reakci na zásadní změny budov, jejich užívání, zařízení, vybavení, či systémů.
5.3.3
Výchozí stav spotřeby energie, ukazatele energetické náročnosti
Na základě přezkoumání spotřeby energie a pomocí informačního systému EnMS
stanovuje Energetický manager výchozí stavy spotřeby energie vyjádřené ukazateli
energetické náročnosti, jimiž jsou:

pro vytápění - měrná spotřeba energie (zemní plyn/teplo z CZT/elektřina) na
2
podlahovou plochu a denostupeň v kWh/(m .D°),

pro spotřebu elektřiny na jiné využití než vytápění - měrná spotřeba energie na
2
podlahovou plochu v kWh/m .
Ukazatele energetické náročnosti jsou aktualizovány minimálně 1 ročně, případně častěji
v reakci na zásadní změny budov, jejich užívání, zařízení, vybavení, či systémů.
5.3.4
Energetické cíle, cílové hodnoty
Energetické cíle jsou stanov ovány na základě návrhu Energetického managera s využitím
stanovené výchozí spotřeby a ukazatelů energetické náročnosti. Cíle schvaluje Vedení
kraje. Vyhodnocování energetických cílů je součástí Přezkoumání vedením. Všechny cíle
jsou stanovovány tak, aby vyhovovaly modelu „SMART“. Takové cíle jsou:
a)
(S)pecifické - příliš obecné cíle nemají smysl;
b)
(M)ěřitelné - lze sledovat jejich plnění;
c)
(A)traktivní - cíle mají mít motivační charakter, zvolené cíle nemají být ani příliš
jednoduché, ani příliš složité;
d)
(R)ealizovatelné - musí být dostupné v šechny zdroje pro plnění cílů;
e)
(T)ermínované - je přesně stanovená doba splnění cíle.
V návaznosti na stanovené energetické cíle stanovuje Energetický manager cílové
hodnoty pro jednotliv é objekty v majetku kraje. Tyto cílové hodnoty vedou k dosažení
energetických cílů.
5.3.5
Akční plány EnMS
Na základě stanovených cílů a cílových hodnot vytváří Energetický manager ve
spolupráci s kompetentními osobami Akční plány EnMS, které zahrnují:
LIBERECKÝ KRAJ
22

přiřazení odpovědností;

prostředky a časové rámce, v nichž má být jednotlivých cílových hodnot dosaženo;

stanovení metod ověřování snižov ání energetické náročnosti;

stanovení metod ověřování výsledků.
Akční plány jsou dokumentované v registru Akčních plánů a aktualizované nejméně 1
ročně. Obsah a podoba registru je dána vzorem.
5.4
5.4.1
Provoz
Zásady hospodaření s energií v objektech
Zaměstnanci Libereckého kraje a jeho příspěvkových organizací, kteří jsou zodpovědní
za provoz objektů v majetku Libereckého kraje, se řídí obecnými zásadami hospodaření
s energií, touto směrnicí a pokyny Energetického managera.
Přehled základních energeticky úsporných opatření a zásad chování uživatelů
v budovách je uveden v Příloze 1 této směrnice a patří k základům hospodárného
nakládání s energií v objektech v majetku Libereckého kraje.
Odpovědní zaměstnanci informují Energetického managera o provedených energetických
auditech, průkazech energetické náročnosti budov, kontrolách účinnosti kotlů, inspekcích
klimatizačních soustav a podobných studií, posudků atd., které se týkají spotřeby energie
v objektech Libereckého kraje. Zároveň mu předají výstupy (zprávu) z těchto činností a to
pokud možno v elektronické podobě.
5.4.2
Nákup energetických služeb, produktů, vybavení a energie
Při plánování rekonstrukce (i dílčí) objektů, nákupu nebo renovace jejich zařízení
s významným vlivem na svou energetickou náročnost bere Liberecký kraj a jeho
příspěvkové organizace v úvahu potenciální přínos této činnosti pro snižování
energetické náročnosti a řízení provozu. Kde je to vhodné, jsou požadavky na snížení
energetické náročnosti začleněny do specifikace, návrhu a nákupních činností
relevantních projektů.
Při nakupování energetických služeb, produktů a vybavení s potenciálním vlivem na
významná užití energie přihlíží Liberecký kraj a jeho příspěvkové organizace k vlivu
nakupovaného na energetickou náročnost.
Tam, kde je to možné a účelné, jsou součástí hodnotících kriterií nákupu i kritéria pro
posuzování užití a spotřeby energie a energetické účinnosti v rámci plánované nebo
očekávané provozní životnosti nakupovaných produktů, vybavení a služeb
spotřebov ávajících energii, u kterých se očekává, že budou mít významný vliv na
energetickou náročnost Libereckého kraje a/nebo jeho příspěv kových organizací.
Při plánování a přípravě investiční akce, u které se očekává, že bude mít významný vliv
na energetickou náročnost, informuje odpovědný zaměstnanec Energetického managera
a koordinuje s ním další postup nákupu a případné stanovení a zařazení kritérií pro
posuzování užití a spotřeby energie a energetické účinnosti.
Např. při nákupu nového kotle by měla být součástí zadání jeho minimální požadovaná
účinnost spalování a jedno z kritérií by mělo hodnotit účinnost nabízeného zdroje.
LIBERECKÝ KRAJ
23
5.4.3
Komunikace
K interní komunikaci ohledně EnMS a školení zaměstnanců, kteří mají vliv na významná
užití energie, je využíván především interní informační systém a další běžné procesy
komunikace mezi jednotlivými složkami Krajského úřadu a příspěvkovými organizacemi.
Mezi důležité body této komunikace patří sdělování odpovědností a pravomocí v rámci
plnění požadavků EnMS zaměstnancům, kteří mají vliv na významná užití energie,
přínosů snížené energetické náročnosti a chování přispívajícího k dosahování
energetických cílů a cílových hodnot.
Interní komunikace o energetické náročnosti a EnMS je pravidelně vyhodnocována
v rámci Přezkoumání v edením.
Energetický manager navrhuje potřebná školení zaměstnanců Libereckého kraje a jeho
příspěvkových organizací v oblasti hospodaření energií.
5.4.4
Řízení dokumentace a záznamů
V rámci systému dokumentace je pevně stanovená struktura dokumentů (včetně
záznamů) a postupy pro jejich vytváření, schvalování, změnu, či rušení a seznámení
s nimi. Pro příslušné dokumenty je popis postupů uveden v této směrnici - např. registr
legislativních požadavků kap. 5.3.1, akční plány EnMS kap. 5.3.5, interní audity kap.
5.6.1, nápravná a preventivní opatření kap. 5.6.2.
5.5
Přezkoumání systému managementu EnMS vedením
Přezkoumání vedením Libereckého kraje se rozumí identifikace klíčov ých příležitostí a
možností zlepšení systému managementu hospodaření energií, které povedou
k neustálému zlepšování energetické náročnosti v objektech v majetku Libereckého kraje.
Přezkoumání zajišťuje, že EnMS je uplatňován efektivně.
Liberecký kraj si stanovil interval přezkoumávání 1 rok. Přezkoumání je realizováno
formou pravidelné porady, kterou svolává Představitel vedení. Porady se účastní Ředitel
krajského úřadu, Vedoucí příslušných odborů a Energetický manager. Na poradu je
možno dle potřeby přizvat libovolné zaměstnance krajského úřadu a příspěvkových
organizací Libereckého kraje.
Obsah a struktura Přezkoumání vedením je stanovena vzorem. Energetický manager je
odpovědný za přípravu Přezkoumání vedením, včetně zařazení bodů nad rámec
standardního obsahu Přezkoumání vedením.
Standardní součástí přezkoumání vedením je i hodnocení souladu systému s požadavky
předpisů a dalšími identifikov anými požadavky (na základě proběhlých auditů, apod.).
5.6
Neustálé zlepšování
5.6.1
Interní audity
Je-li zaveden systém provádění interních auditů, které slouží nejen k pravidelnému
hodnocení efektivnosti systému managementu hospodaření energií (jednotlivých procesů
a oblastí), ale také k odhalování potencionálních příčin problémů a možných oblastí
zlepšení. Interními audity Liberecký kraj zjišťuje především, že EnMS:

je v souladu s plánovanými opatřeními managementu hospodaření s energií, včetně
požadavků normy ISO 50001;

je v souladu se stanovenými energetickými cíli a cílovými hodnotami;
LIBERECKÝ KRAJ
24

je efektivně zaveden a udržován a snižuje energetickou náročnost.
Za provádění interních auditů je odpovědný Vedoucí auditor, kterého jmenuje
Představitel vedení. Představitel vedení může jmenovat i další interní auditory.
Zaznamenáv ání zjištění a výsledků z interních auditů provádí Vedoucí auditor nebo
členov é auditního týmu. Úplnost tzn., že byly zaznamenány všechna zjištění a výsledky
ověřuje Vedoucí auditor.
5.6.1.1
Popis neshody
Neshody jsou výstupem zjištění auditu.
požadavku. Neshoda má tři atributy:
Neshoda
je
definována jako
nesplnění
a)
Požadavek - požadavek na systém je určen v této dokumentaci EnMS, v normě ISO
50001, popř. v jiných relevantních dokumentech (technické specifikace, zákonné
předpisy, apod.)
b)
Nesplnění - musí být zjištěno během auditu (uvádí se odkaz na zdroj požadavku –
např. číslo interního předpisu, odkaz na ustanovení ISO 50001)
c)
Důkaz - musí být nalezen během auditu a zaznamenán (např. číslo smlouvy,
objednávky, projektu)
5.6.1.2
Popis činností při provádění interního auditu
Zahajovací schůzka
Účelem zahajovací schůzky je opětovně seznámit představitele auditovaného úseku
s kritérii, rozsahem a časovým průběhem a metodami auditu, přičemž časový průběh
auditu lze upřesnit. Dále upozornit představitele auditovaného úseku/oblasti/procesu na
poskytnutí součinnosti k vykonání auditu. Zahajovací schůzky se účastní Vedoucí auditor
a příp. další interní auditoři a představitelé auditovaných úseků/oblastí (vedoucí nebo jím
pověřená osoba).
Audit
V souladu se stanoveným programem auditu provádějí členové auditního týmu audit na
určeném úseku/oblasti/procesu podle specifikace auditu. Audit se provádí zejména
dotazováním a řízeným rozhovorem, sledováním činností a podmínek a kontrolou
dokumentace auditovaných útvarů, procesů a činností.
V případě zjištění neshody si auditor zaznamená požadavek, jeho nesplnění a objektivní
důkaz. Při auditu dává auditor auditovaným příležitost se k neshodě vyjádřit. Vedoucí
auditor rozhoduje o záv ažnosti neshody, které rozděluje na:
a)
pozorování, nebo
b)
závažné neshody (na které je potřeba vystavit nápravné a preventivní opatření NPO).
Všechny zjištění a neshody zaznamená auditor do Protokolu o interním auditu (Příloha 2
Směrnice). Vedoucí auditor zaznamenává veškeré další významné skutečnosti
(neposkytnutí součinnosti, významné zjištění, apod.) v průběhu auditu do Protokolu
interního auditu.
Závěrečná schůzka a ukončení auditu
Účelem závěrečné schůzky je zhodnotit průběh interního auditu a přednést zjištění
z auditu. V rámci schůzky Vedoucí auditor prezentuje průběh auditu, informuje
LIBERECKÝ KRAJ
25
o nalezených neshodách. Může být vymezen prostor pro otázky zaměstnanců
auditovaného/ých úseků/oblastí. Vedoucí auditor následně shrne zjištění z auditu a
prohlásí interní audit za ukončený. Závěrečné schůzky se účastní Vedoucí auditor a
členov é auditního týmu a představitelé (vedoucí nebo jím pověřená osoba) auditovaných
úseků/oblastí.
5.6.1.3
Zpracování výstupů interního auditu
Vedoucí auditor zpracuje po ukončení auditu Protokol o interním auditu do konečné
podoby, dbá zejména na shrnutí interního auditu s následnými doporučeními.
V přiměřené době po ukončení auditu jej pak doručí osobám určeným v rozdělovníku
auditu (vždy však Řediteli krajského úřadu, Energetickému managerovi, členům auditního
týmu a představitelům úseků/oblastí (odpovědná osoba), na kterém byl interní audit
prováděn).
Po zpracování protokolu interního auditu se audit považuje za ukončený.
5.6.1.4
Vyhodnocení auditů
Energetický manager zpracovává hodnocení z interních auditů, které slouží jako vstup
k přezkoumání systému managementu hospodaření energií vedením společnosti.
5.6.2
Nápravná a preventivní opatření
Postup pro Nápravná a preventivní opatření řeší vypořádání identifikovaných závažných
problémů (neshod) systému nebo potencionálních, tj. ještě nevzniklých neshod,
stanovuje odpovědnosti, posloupnost kroků při řešení, vyhodnocení efektivnosti přijatého
opatření, apod.
Neshodou se rozumí nesplnění specifikovaného požadavku. Neshodou může být rovněž
výskyt nějakého problému v rámci hospodaření energií.
5.6.2.1
Informace o neshodách
Odhalování neshod, potenciálních neshod a jejich řešení je jednou z hlavních
odpovědností řídících pracovníků Libereckého kraje a jeho příspěvkových organizací,
potažmo v šech zaměstnanců.
Mezi zdroje informací pro identifikaci neshod patří:
a)
výsledky měření (např. energetických cílů, cílových hodnot apod.),
b)
interní audity,
c)
závěry z přezkoumání vedením, analýzy údajů a hodnocení souladu,
d)
informace od partnerů, dodavatelů,
e)
výsledky realizace a přezkoumání minulých nápravných a preventivních opatření,
f)
informace od zaměstnanců, a
g)
veškeré další prostředky, které vedou k předcházení a řešení neshod.
5.6.2.2
Oznámení neshody
Pokud neshodu odhalí kterýkoli zaměstnanec, bez zbytečného odkladu s ní seznámí
Energetického managera. Energetický manager vyplní se zaměstnancem část A
formuláře pro nápravná a preventivní opatření (Příloha 3 Směrnice). V poli Popis
LIBERECKÝ KRAJ
26
neshody uvede jasnou, stručnou a především výstižnou charakteristiku neshody a přidělí
opatření číslo. Takto vyplněný formulář je podkladem k přezkoumání.
5.6.2.3
Přezkoumání neshody
Přezkoumání neshody prov ádí Představitel vedení pro energetický management nebo jím
pověřená osoba. Závažnost neshody posuzuje předev ším podle těchto kritérií:
a)
neshoda má přímý vliv na shodu s požadavky, snižuje efektivnost při provozu, resp.
má (negativní) dopad na životní prostředí,
b)
neshoda se již v minulosti vyskytla nebo by se mohla v budoucnosti opakovat, a
c)
nejsou bezprostředně známy příčiny neshody.
Výsledkem rozhodnutí o záv ažnosti neshody je:
a)
vyhodnocení neshody jako méně závažné, řešitelné např. operativním zásahem (zde
v tomto případě postup končí), nebo
b)
řešení neshody pomocí náprav ného, či preventivního opatření.
V případě dobu b) vyplní Energetický manager pole schválil a datum v příslušné části
formuláře. Na základě rozhodnutí Představitele vedení vyplní také část B formuláře, a to
řešitele (či tým) a datum pro vypracování řešení. První uvedená osoba je vždy
považována za vedoucího řešitele, čili osobu odpovědnou za analýzu a návrh řešení.
Takto vyplněný formulář postoupí Energetický manager (v edoucímu) řešiteli.
Při zjištění neshody v průběhu interního auditu provádí přezkoumání Vedoucí auditor,
avšak s tím rozdílem, že neurčuje Řešitele neshody a nepřijímá prozatímní opatření.
5.6.2.4
Analýza a návrh opatření pro řešení neshody
Analýza neshody
Řešitel v analýze neshody bere v úvahu zejména tyto skutečnosti (otázky):
a)
jak závažná je nalezená neshoda
b)
za jakých okolností k výskytu neshody došlo nebo by mohlo dojít,
c)
zdali už se vyskytla někdy v minulosti podobná neshoda, nebyl řešen podobný
problém,
d)
jakých oblastí se neshoda dotýká, popř. jestli výskyt neshody nezpůsobují/neovlivňují
externí faktory,
e)
do jaké míry je neshoda ovlivněna neznalostí zainteresovaných pracovníků.
Výsledkem analýzy neshody je nalezení příčiny, nebo příčin dané neshody. Řešitel, nebo
jím pověřená osoba, vyplní příslušnou oblast ve formuláři pro opatření.
Návrh řešení
Řešitel na základě analýzy neshody a důsledků (potencionálních důsledků) neshody
navrhne adekvátní řešení, které odstraňuje příčinu neshody. Řešitel může navrhnout
několik variant řešení, které označí podle vhodnosti pro řešení dané neshody.
Řešitel, nebo jím pověřená osoba, vyplní příslušnou oblast v e formuláři pro opatření (část
B - Řešení).
LIBERECKÝ KRAJ
27
Poznámka: S návrhem řešení může souviset celá řada činností, např. školení příslušných
pracovníků, zapracování změn do stávající dokumentace, apod. Všechny tyto činnosti by
měly být v návrhu specifikovány.
Přijetí řešení
Řešitel předloží/postoupí návrh řešení (může být i variantní) Představiteli vedení nebo
jím pověřené osobě, jež rozhoduje o vhodnosti daného řešení - navržené řešení přijme
nebo může požádat řešitele o upřesnění/dopracování návrhu řešení - a specifikuje
odpovědnou osobu za řešení a termín pro realizaci řešení. Energetický manager vyplní
příslušnou část formuláře (část B – Řešení).
5.6.2.5
Realizace opatření
Odpovědné osoby vyplývající z přijatého řešení neshody provedou opatření, které je/jsou
specifikováno ve formuláři pro opatření (část označená písmenem B) a informuje o této
skutečnosti Energetického managera.
Energetický manager označí opatření jako realizované a stanoví termín pro přezkoumání
opatření.
Pokud došlo během realizace opatření k nějakým podstatným skutečnostem (např.
odlišnostem od navrhovaného řešení), mohou být uv edeny.
5.6.2.6
Přezkoumání přijatých opatření
Přezkoumání spočívá v ověření efektivnosti a účinnosti přijatých opatření, tj. jestli je
opatření vyhovující, či nev yhovující.
Energetický manager sleduje termíny pro přezkoumání nápravných a preventivních
opatření. Energetický manager přizve k přezkoumání nápravného či preventivního
opatření ty pracovníky, kteří jsou zainteresov áni na řešení neshody. Pokud bylo nápravné
či prev entivní opatření přijato v rámci zjištění neshod při interním auditu je k přezkoumání
přizván i Vedoucí auditor.
Výsledkem přezkoumání je:
a)
hodnocení přijatého opatření jako vyhovujícího,
b)
hodnocení přijatého opatření jako nevyhovujícího,
Pokud je opatření hodnoceno jako nevyhovující, rozhodne Energetický manager o dalším
postupu (buď opakováním od kroku analýzy a řešení nebo uzavřením NPO jako
nevyhovujícího). V obou případech učiní Energetický manager zápis do formuláře pro
opatření (část C).
Poznámka: Efektivnost přijatých opatření vypovídá o tom, zda ano a nakolik daná
opatření splňují své cíle (odstraňují příčinu neshody). Účinnost opatření vypovídá o
hospodárnosti (kolik stojí dosažení cílů) těchto opatření.
5.6.2.7
Seznam nápravných a preventivních opatření
Energetický manager vede seznam nápravných a preventivních opatření, který průběžně
(jednou za 3 měsíce) aktualizuje na základě aktuálního stavu řešení nápravných a
preventivních opatření.
Energetický manager podává pravidelně zprávu o stavu nápravných a preventivních
opatření v rámci přezkoumání vedením.
LIBERECKÝ KRAJ
28
5.7
Příloha 1 Směrnice - Zásady hospodárného využívání energie
Tab. 5
Př ehled základních energeticky úsporných opatření a zásad chování uživatelů v budovách
Oblast
Konstrukce
budov
Vytápění
Větrání
Chlazení
Teplá voda
Osvětlení
Spotřebiče
Řízení spotřeby
LIBERECKÝ KRAJ
Opatření - možnosti
odrazivá fólie za radiátory
oprava a utěsnění dveří a oken
vzdušné clony u vchodů
automatické ovládání vstupních dveří
přídavné zasklení
výměna oken a dveří
oprava a zateplení obvodového pláště, podlah, stropů a střech
oprava vadných armatur
zlepšení tepelné izolace rozvodů
optimalizace regulace vytápění

ekvitermní regulace

individuální regulace vytápění jednotlivých místností

regulace s programováním denního a nočního provozu vytápění
instalace termostatických ventilů na radiátorech
zónování otopných soustav
užití oběhových čerpadel s elektronickým řízením doby chodu a tlaku
údržba a seřízení kotlů

seřízení případně výměna hořáků

doplňkové ekonomizéry (kondenzátory)
kaskádová regulace kotlů
připojení na CZT
aplikace kogenerace
náhrada parních otopných soustav teplovodními
hospodaření s kondenzátem u parních soustav
užití ventilátorů s elektronickou regulací otáček
rekuperace tepla
údržba vzduchotechnických zařízení
pravidelné čištění vzduchových filtrů
užití pohonů s regulací otáček
vybavení chladicího zařízení kvalitní regulací
modernizace chladicích zařízení (adiabatické chlazení, akumulace chladu)
oprava uzavíracích a výtokových armatur
aplikace úsporných perlátorů a sprchových hlavic
měření spotřeby TV
zlepšení kvality (intenzity) osvětlení (z hygienických důvodů)
aplikace kompaktních zářivek místo žárovek
náhrada žárovkového osvětlení za fluorescenční zářivkové osvětlení (kde je to
možné)
náhrada stávajícího zářivkového osvětlení za zářivkové osvětlení s vysokou
svítivostí
zavedení automatických spínačů (čidla na denní světlo a přítomnost)
zavedení vysokofrekvenčních lamp
rozdělení systému osvětlení do více skupin (zónování)
aplikace bodového osvětlení
využití LED zdrojů
při výměně elektrických spotřebičů dbát na nákup úsporných zařízení - štítek
s energetickou náročností třídy A
zpracování zásad energetické efektivnosti
pravidelné odečítání, registrace a vyhodnocování spotřeby energie a vody
vyhodnocování smluv s dodavateli
29
Oblast
Opatření - možnosti
pravidelné prohlídky, úklid a údržba včetně zápisu
Chování uživatelů v oblasti vytápění
regulování vytápění podle vývoje počasí
dodržování doporučované teploty, nepřetápění místností, nastavení útlumových
režimů - útlum o víkendech, o dovolených, v odpoledních a nočních hodinách atd.
(doporučené teploty viz tabulka níže)
omezené vytápění přechodně nevyužívaných prostor
otevírání dveří a oken omezit jen na dobu nutnou
zavírání dveří mezi vytápěným a nevytápěným prostorem, nebo mezi
ochlazovaným a ostatním prostorem
pro vyvětrání okna otevírat na krátkou dobu dokořán, během větrání je vhodné
provést útlum vytápění v místnosti pomocí termostatických hlavic
používání záclon a závěsů
odstranění překážek znemožňujících nebo snižujících přenos tepla z otopných
těles sáláním a konvekcí (uvolnění prostoru před tělesy, odstranění nevhodných
zákrytů, odstranění závěsů zakrývajících tělesa)
správné používání termostatických ventilů
v oblasti nuceného větrání a klimatizace
vypínání ventilátorů po použití
snížení větrání v nevyužívaných prostorách
v oblasti osvětlení
vypínání osvětlení v nevyužívaných prostorách
vypínání osvětlení při dostatku slunečního světla
umožnění volného vstupu slunečního světla
při vaření
předehřev kuchyňského zařízení bezprostředně před použitím
předehřev pouze toho zařízení, které bude použito
dostatečné využívání kapacity zařízení
správná volba velikosti zařízení pro vaření
užívání zařízení podle návodu výrobce
snížení teploty nebo vypnutí zařízení při přestávkách během dne
udržování zařízení v dobrém stavu a v čistotě
při chlazení potravin
udržování funkčního a čistého těsnění dveří
chlazení potravin na teplotu doporučenou
ukládání pouze vychladlých potravin do chladničky
omezení otevírání dveří na dobu nezbytně nutnou
udržování čisté výparníkové plochy bez námrazy
umístění chladniček v chladných místnostech
nezakrývání kondenzátorů
při praní
dodržování náplně doporučené výrobcem
používání správné teploty při praní
omezené používání sušiček
Tab. 6
Doporučené teploty v místnostech
v provozních
hodinách
mimo provozní
hodiny
prázdninový
útlum
°C
°C
°C
operační sály
25,0
21,0
-
ordinace, ošetřovny
24,0
18,0
15,0
pokoje pro nemocné, lůžkové pokoje
22,0
20,0
-
sprchy
24,0
18,0
15,0
kabinety, kanceláře, sborovny, klubovny
21,5
18,0
15,0
účel místnosti
LIBERECKÝ KRAJ
30
jídelna, kuchyně
21,0
18,0
15,0
pokoje v ubytovnách
21,0
19,0
15,0
společenské prostory
21,0
18,0
15,0
šatny u tělocvičen
21,0
18,0
15,0
učebny
21,0
18,0
15,0
dílny pro hrubou práci
20,0
17,0
15,0
pobytové chodby
19,0
17,0
15,0
tělocvičny, WC
18,0
15,0
15,0
komunikační chodby
17,0
15,0
15,0
schodiště
17,0
15,0
15,0
sklady, pomocné prostory
17,0
15,0
15,0
šatny pro svrchní oděv
17,0
15,0
15,0
garáže
10,0
10,0
10,0
Teploty vycházejí z vyhlášky MPO č. 194/2007 Sb. a obecných doporučení
Obvyklá provozní doba objektů typu učebny, dílny, stravování (školy):

Po-Pá od 7:30 do 15:30, So-Ne nevyužito
Obvyklá provozní doba objektů typu tělocvičny, ubytov ání:

Po-Ne od 7:30 do 22:00
Obvyklá provozní doba objektů typu nemocnice, léčebna - lůžkové části:

nepřetržitý provoz
Obvyklá provozní doba objektů typu nemocnice, léčebna - ambulantní části:

Po-Pá od 7:00 do 17:00, So-Ne nevyužito
LIBERECKÝ KRAJ
31
5.8
Příloha 2 Směrnice - Formulář interního auditu
Protokol interního auditu
A - Specifikace
Předmět auditu:
Datum:
Auditované úseky
(funkce):
Vedoucí auditor:
Členové týmu:
Specifikace
rozsahu auditu:
B - Protokol
Zjištění:
C
Doporučené opatření:
Závěr auditu
(shrnutí):
Datum:
Přílohy:
Rozdělovník:
LIBERECKÝ KRAJ
IAxx_rr
Vystavené NPO:
Zpracoval:
Checklist auditu
Jiné:
Ředitel krajského úřadu, Energetický manager,
32
Checklist IA
Předmět auditu:
Systém EnMS
IAXX_RR
Datum:
Sada otázek pro interní audit:
Poznámky:
Systém EnMS
Využitelná dokumentace:
- stanovení a přezkoumávání Energetické politiky a její zveřejnění,
- ověření existence jmenování Představitele vedení pro energetický
management a Energetického manažera,
- Stanovení energetických cílů a cílových hodnot - sledování
(měření), vyhodnocování, iniciativy
- Akční plány EnMS - odpovědnosti prostředky, vyhodnocení
výsledků, pravidelná aktualizace
- Nákup energetických služeb, produktů, vybavení a energie
- interní audity - náležitosti a postupy,
- nápravná a preventivní opatření - záznamy, realizace opatření,
vyhodnocení opatření,
- přezkoumání vedením - vstupy, výstupy,
- registr legislativních požadavků
Směrnice
systému
managementu
hospodaření energií
Datum:
LIBERECKÝ KRAJ
Popisy pracovní pozice Představitel vedení pro
energetický
management,
Energetický manažer
Zpracoval:
33
5.9
Příloha 3 Směrnice - Formulář Nápravné a preventivní opatření
Nápravné a preventivní
opatření
Nápravné opatření
NPOxxx
Preventivní opatření
A – Neshoda
Popis neshody:
Vystaveno
z auditu:
Nálezce:
Schválil:
Datum:
Datum:
Analýza a návrh
řešení:
B – Řešení
Termín pro realizaci řešení:
Odpovědnost za řešení (pokud se liší od
řešitele):
řešení realizováno
Řešitel (tým):
Datum:
Schválil:
Datum:
C – Přezkoumání
Navrhovaný termín přezkoumání:
Výsledky
přezkoumání:
vyhovující /
nevyhovující
Poznámky k přezkoumání:
Přezkoumal:
Datum:
V případě potřeby je možno připojit přílohy.
LIBERECKÝ KRAJ
34
6
PŘÍKLAD CÍLŮ ENMS
Cíle systému managementu hospodaření energií Libereckého kraje
Liberecký kraj v souladu se svou energetickou politikou vyhlašuje pro rok XXXX
následující cíle systému managementu hospodaření energií:
1.
Pro oblast spotřeby energie na vytápění dosáhnout snížení celkové měrné spotřeby
energie (v kWh/(m 2 .D°)) o 1 % oproti roku 2012.
2.
Pro oblast spotřeby elektřiny na jiné využití než vytápění udržení celkové měrné
2
spotřeby energie (v kWh/m ) na úrovni roku 2012.
V Liberci dne
Mgr. René Hav lík, ředitel krajského úřadu
LIBERECKÝ KRAJ
35
7
ZÁVĚR
Zavedení systému managementu hospodaření energií pro objekty v majetku Libereckého
kraje není jednoduchou záležitostí. Zahrnuje totiž několik typů činností od sběru dat a
práce v informačním systému, přes technické posuzování potenciálu k úsporám energie,
návrhu projektů k jeho využití včetně návrhu financování a zajištění realizace, až po
komunikaci s provozovateli objektů v majetku kraje i veřejností.
Hlavním cílem EnMS je snižování energetické náročnosti objektů v majetku Libereckého
kraje. To je vyjádřeno stanovením konkrétních cílů (a po té cílových hodnot). K jejich
naplnění jsou pak stanoveny úkoly a pravomoci na jednotlivých úrovních vedení a
provozních činnostech kraje.
Vedení kraje rozhoduje o zavedení EnMS, jmenování Představitele vedení pro EnMS a
Energetického managera a o energetických cílech. Provádí také pravidelné (každoroční)
přezkoumání systému managementu EnMS, které identifikuje klíčové příležitosti a
možností zlepšení systému a zajišťuje, že je systém uplatňován efektivně. Vedení kraje
rozhoduje o alokaci prostředků pro chod EnMS a realizaci akčních plánů úspor energie.
Energetický manager (spolu s představitelem vedení) je zodpovědný za chod EnMS.
Zajišťuje sběr dat pro informační systém EnMS, udržuje Registr legislativních požadavků,
navrhuje akční plány EnMS, připravuje podklady k přezkoumání vedením, zajišťuje
komunikaci mezi zaměstnanci kraje a jeho příspěvkových organizací (příp. i vůči
veřejnosti) a navrhuje potřebná školení.
Je nezbytné, aby také v edoucí pracovníci jednotlivých odborů a příspěv kových organizací
zajistili podporu úkolům spojeným s EnMS a poskytli součinnost Představiteli vedení pro
EnMS a Energetickému managerovi v jejich činnostech. Především se jedná o sběr dat o
spotřebě a objektech, návrhy a realizace akčních plánů, dodržov ání zásad hospodaření s
energií v objektech a pravidel pro nákup energetických služeb, produktů, vybavení a
energie.
LIBERECKÝ KRAJ
36

EnMS_dokumentace zavedení energetického managementu

Transkript

Podobné dokumenty

Návštěva zámečku Rendezvous a seznámení se s parkem a

Solární systém - Garážová vrata | Olymps Door

ÚSPORA EMISÍ ZA ROK 2015 Tech Data Distribution, s.r.o.

Plně automatizované řešení pro odečty většího

Další informace naleznete na www.nexeurope.com