III.2 7.17
Transkript
III.2 7.17
Vesmír Dokážete si představit nekonečno? Vesmír je nekonečný. Kdy a jak vznikl vesmír? Všechno začalo tzv. Velkým třeskem. Před 13,7 miliardami let. Jak se měří vzdálenosti ve vesmíru: 1 AU = 1 astronomická jednotka = střední vzd. Země od Slunce = 150 milionů km 1 ly = 1 světelný rok = vzdálenost!!!, kterou světlo urazí za 1 rok = 9,5.1012 km 1 pc = 1 parsec = vzd., ze které vidíme 1 AU pod úhlem 1 vteřiny = 3,26 ly Sluneční soustava Slunce Měsíc Je to nejbližší hvězda. Je to přirozená družice Země. Teplota povrchu je 5500 K, teplota jádra 14 milionů K. Vzd. od Země 384 403 km Probíhají zde termonukleární reakce. Má synchronní rotaci. Stáří asi 4,6 miliard let. Vydrží ještě asi 5 až 7 miliard let. Zatmění Merkur Merkur (poloměr 2 440 km, vzd. od Slunce 58 mil. km) Tato planeta je nejbližší Slunci. Jeden oběh trvá 88 dnů. Merkur se otočí kolem své osy jednou za 58,6 dne. Teplota zde kolísá mezi –180 st.C v noci a 430 st.C ve dne. Prašný povrch je poset meteorickými krátery. Venuše Venuše (poloměr 5 700 km, vzd. od Slunce 108 mil. km) Venuše je skalnatá planeta podobná Zemi. Nicméně podmínky na povrchu Venuše jsou od pozemských zcela odlišné. Na povrchu panují extrémní podmínky způsobené silným skleníkovým efektem. Atmosféra je složena převážně z oxidu uhličitého (96,5 %). Venuše svítí na nebi jako hvězda, protože její hustá atmosféra dobře odráží sluneční světlo. Venuši se také říká večernice nebo jitřenka, bývá vidět večer a ráno. Se svojí povrchovou teplotou 470 st.C je nejteplejší planetou sluneční soustavy. Mars Mars (poloměr 3 380 km, vzd. od Slunce 225 mil. km) Čtvrtá planeta je nazývána „červenou planetou“ podle své rezavé barvy. Moderní výzkumy ukázaly, že na Marsu byla voda a tudíž zde mohl být život. Většina povrchu je pokryta červeným pískem a prachem. Mars má 2 malé měsíce - Phobos a Deimos. Jupiter (poloměr 70 160 km, vzd. od Slunce 780 mil. km) Je největší planeta sluneční soustavy. Je tvořena hlavně vodíkem a héliem. Jupiter se otočí okolo své osy za 10 hodin. Díky této rychlé rotaci je znatelně zploštělý. Nejnápadnějším útvarem je Velká červená skvrna, vířívý oblačný sloup. Kolem Jupitera obíhá slabý prstenec. Saturn (poloměr 57 400 km, vzd. od Slunce 1 425 mil. km) Saturn je 2. největší planeta sluneční soustavy. Saturn je pozoruhodný svými prstenci. Prstence jsou tvořeny drobnými částečkami od zrnek prachu až po velikost 10m. Zatím je známo 62 Saturnových měsíců. Největší se jmenuje Titan. Uran (poloměr 25 500 km, vzd. od Slunce 2 880 mil. km) Uran je 7. planeta co do vzdálenosti a 3. planeta co do velikosti. Dosud bylo objeveno 13 prstenců. Uran má 27 známých měsíců. Mezi pět hlavních patří Miranda, Ariel, Umbriel, Titania a Oberon. Uran je nejchladnější planeta sluneční soustavy. Neptun (poloměr 24 800 km, vzd. od Slunce 4 515 mil. km) Tento menší plynný obr je složen z hornin, ledů a plynů. Neptun vyzařuje skoro třikrát víc energie, než přijímá od Slunce. Planetky (asteroidy) Planetky jsou malá tělesa obíhající kolem Slunce. Mají většinou nepravidelný tvar. Za planetky se považují obvykle tělesa větší než 100 m. Menší se nazývají meteoroidy. Planetka může zkřížit dráhu Země, může dojít ke srážce. Hvězdy Hvězda je kosmický objekt takové hmotnosti, že v něm vzplanula termonukleární reakce. Zajímavý je zánik hvězdy. 1) Zánik hvězdy do 1,44 hmotnosti Slunce: První fáze – červený obr Druhá fáze – bílý trpaslík Zánik hvězdy o hmotnosti 1,44 až 3 hmotnosti Slunce: Nejprve dochází ke gravitačnímu kolapsu, hvězda se scvrkne. Pak nastává výbuch supernovy. Z hvězdy se stává tzv. neutronová hvězda. Zánik hvězdy nad 3 hmotnosti Slunce: Dochází k absolutnímu gravitačnímu kolapsu, hvězda se smršťuje do malé velikosti nekonečné hustoty. Má nekonečně velké gravitační pole, které přitahuje i světlo. Vznikne tzv. černá díra. Nekonečnost vesmíru Naše galaxie (Mléčná dráha) má průměr 100 000 světelných let a šířku 3000 světelných let. Obsahuje okolo 300 miliard hvězd. Kupa galaxií je skupina několika stovek až tisíců galaxií. Nadkupa galaxií (též Supergalaxie) je seskupení kup a skupin galaxií, které v součtu obsahují několik tisíc až stovek tisíc jednotlivých galaxií. Toto jsou nejbližší nadkupy galaxií. Zdroje: Štoll, Ivan, Fyzika pro netechnické obory SOŠ a SOU, Prometheus 2001. Obrázky [on line].[cit. 2012-07-20]. Dostupné na WWW: http://www.hvezdarna.cz/astrokurz/obrazky2/kap17/380-I-01%20Hubble.jpg http://images2.fanpop.com/image/photos/12600000/The-Big-Bang-Theory-the-big-bang-theory12699716-1280-1024.jpg http://news.yale.edu/sites/default/files/ydb-images/8105-57037288.jpg http://fyzmatik.pise.cz/img/285994.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/66/Parsek.png http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/90/NovaSlunecniSoustava.jpg/400pxNovaSlunecniSoustava.jpg http://i.idnes.cz/08/123/gal/JBA28171f_obr_Slunce.jpg http://www.fotoradce.cz/soubory/clanky/116/mesic-ctvrt.jpg http://www.presseurop.eu/files/HACHFELD_Gunter-Grass.jpg http://www.astrosvet.cz/foto/zatmeni-slunce-mesice_1.jpg http://nd04.jxs.cz/756/213/a5e3c1ae70_71935545_o2.png http://www.domacitechnika.cz/datazbozi/m/merkur-m_8-domatech-fot1.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b8/Vestonicka_venuse_edit.jpg/220pxVestonicka_venuse_edit.jpg http://vtm.e15.cz/files/imagecache/dust_filerenderer_big/upload/aktuality/venuse_jpg_4bc59b04b5.jpg http://www.potio.cz/editor/image/eshop_products/52010753_m.jpg http://www.tabakshop.cz/photos/resize/500x500/s/Ssj2mGF5.jpg http://planets.cz/wp-content/galerie/mars/mars16.jpg http://www.spirituallifemagazine.com/wp-content/uploads/2012/09/Jupiter.jpg http://planety.astro.cz/obr/planety/saturn/saturn2_full.jpg http://www.jovanalg-astrology.com/uran.jpg http://www.livingfuture.cz/img/images/thumb/10183.png http://www.greatdreams.com/meteor-100203.jpg http://image.shutterstock.com/display_pic_with_logo/462172/462172,1297781938,1/stock-photoasteroid-and-earth-meteor-impact-71231395.jpg http://www.windows2universe.org/asteroids/images/asteroid_lutetia_rosetta_july_2010_sm.jpg http://www.factfictionandconjecture.ca/images/asteroid_impact.jpg http://observatory.cz/static/Encyklopedie/Hvezdy/hvezdy.jpg http://astronomia.zcu.cz/obr/hvezdy/souhvezdi/m46l.gif http://hvezdy.astro.cz/obr/hvezdy/exoplanety/gliese-86.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6b/White_Dwarf_Ages.ogv/midWhite_Dwarf_Ages.ogv.jpg http://hvezdarna.plzen.eu/ukazy/clanky/minislovnicek/obrazky/bily_trpaslik.jpg http://hvezdy.astro.cz/obr/hvezdy/diagram/sun_red_giant.gif http://blog.ust.hk/abcs/files/2012/04/redgiant2-1024x768.jpg http://t2.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcR808jHJXt7rIpQjRnSrmX6GvMsjTuE9sk71vKwEw_tORuXFRm weDmZQgsFAQ http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cd/Black_Hole_Milkyway.jpg/300pxBlack_Hole_Milkyway.jpg http://objekty.astro.cz/obr/objekty/nase/nearsc.gif http://nd04.jxs.cz/752/091/929313a081_73392915_o2.jpg