Zpravodaj Nezdenic 2009

Kateřinská zábava
Souboj s časem
„ O po
h ár s
taro
sty“
Pochovávání basy
Vánoční turnaj v tělocvičně
ní
zim
Na
1
Sportem ku zdraví
h
vy c
ce
áz
60. výročí
Malé ohlédnutí za letošním rokem
Tak jak roky minulé, tak i letošní rok byl bohatý na události,
které se dotýkaly života v naší obci. V krátkosti bych alespoň
některé vzpomenul.
Každý kdo se blíže zajímá o dění v Nezdenicích na úseku
investiční výstavby si jistě uvědomoval, že tempo a výše investic,
které jsme v posledních letech realizovali není možné udržet na
tak vysoké úrovni každý rok.
Plány dalšího rozvoje obce jsou určeny výší finančních prostředků, které je možné uvolnit z rozpočtu obce, popřípadě
z úspěšně dokončených žádostí z různých dotačních titulů.
Přes všechny nepříznivé prognózy, které se např. v daňových
příjmech obce vyplnily se podařilo zahájit dlouho připravovanou
akci „Výstavba chodníku a kanalizace v ulici Díly,“ jejíž součástí je také rozšíření vozovky a prodloužení veřejného osvětlení.
Kanalizace musí být dokončena ještě v letošním roce, chodník,
veřejné osvětlení a komunikace se budou dokončovat v příštím
roce. Celkové náklady po ukončeném výběrovém řízení přesáhnou částku 1,6 mil. Kč.
V průběhu roku jsme se zaměřili na menší investice, které
vhodně doplňují scházející občanské vybavení. Před domov pro
seniory a ke křížku v ulici Ke kyselce byly instalovány lavičky.
Podařilo se také vhodně doplnit o nové prvky stávající dětské
hřiště na „Školce“, které je rodiči často využívané. Každým
rokem věnuje obec velkou pozornost také vzrostlé vegetaci,
zvláště stromům, které jsou nevhodně vysázené nebo ohrožují majetek, popřípadě by mohly ohrozit i bezpečnost občanů.
V letošním roce se podařilo po dohodě s CHKO Bílé Karpaty
a Správou silnic Uherské Hradiště upravit přestárlé lípy v Lipovcích a hlavně na základě projektu schváleného Asociací ochrany
přírody a krajiny, v programu péče o krajinu, ošetřit zdravotním
a redukčním řezem a také bezpečnostní vazbou lípy u sv. Jana
Nepomuckého na Školce.
Výsadbou travnatých svahů za tělocvičnou a hlavně před
poštou jsme zrealizovali jeden s plánovaných úkolů, které dlouhodobě a postupně bude při ošetřování obecní zeleně obec
uskutečňovat. Snahou obecního úřadu je zajistit údržbu obecních ploch co nejjednodušším a nejefektivnějším způsobem,
protože náklady na údržbu obce se bohužel rok od roku zvyšují.
Už dávno nestačí posečení trávy dvakrát ročně, ale aby to trochu
vypadalo, sečou se některé plochy i šestkrát.
Pro zlepšení prostředí, občanské vybavenosti i podmínek pro
další rozvoj obce je potřeba, aby obec měla stále připravené projekty, které v případě získání dotací se mohou začít realizovat.
V současné době máme zpracován projekt pro stavební povolení na výstavbu cyklostezky od šumického katastru k přidružené
výrobě. Dokončuje se také projekt pro územní rozhodnutí pro
odkanalizování obce a výstavbu přivaděče na ČOV do Uherského Brodu.. Zpracován je i projekt na úpravu dopravního značení a přemístění závory v ulici Drahy. Zásadním dokumentem ,
který byl letos schválen zůstává územní plán.
Kromě projektů je důležité, aby obec měla připravené také
pozemky pro svůj další rozvoj. Proto se každý rok v rozpočtu
obce na tyto potřeby vyčleňuje určitá finanční částka, která alespoň částečně tyto potřeby řeší.
Nejbližší investiční výstavba, o které bude zastupitelstvo
obce rozhodovat se bude určitě týkat dokončení rozestavené
akce v Dílech. Aktuální bude také vybudování nové cyklostezky.
Hodně úkolů čeká zastupitelstvo obce na starém i novém hřbitově. Je potřeba vybudovat nový sběrný dvůr. Také prodloužení,
rekonstrukce i vybudování nových ing. sítí je potřeba zahrnout
do dalších plánů obce. Je všeobecně známé, že nezdenské koupaliště sloužící dobře svým návštěvníkům již několik desetiletí
potřebuje zásadní rekonstrukci.. Když nám však byla sdělena
částka jenom na projekt, která se blížila 1 mil. Kč, museli jsme
zatím od plánované rekonstrukce upustit.
Splnění všech našich nemalých plánů, které jsem všechny
ani nevyjmenoval je však podmíněné zajištěním dostatečných finančních prostředků. Momentální situace však není dobrá. Začátkem měsíce listopadu byly daňové příjmy obce menší oproti
plánovaným o cca 350 tis. Kč. Tato skutečnost má přímou souvislost s investičními možnostmi obce v příštím roce. V případě
úspěšných žádostí o dotace se také může stát, že obec nebude
mít dost peněz na potřebnou finanční spoluúčast.
Jak však již bylo řečeno na začátku tohoto článku nebude
lehké udržet tempo, které jsme v posledních letech v investicích
dosahovali. To by jsme si všichni měli uvědomit.
V dnešní době se stále více ukazuje, že zásadní a pro rozvoj
obce velmi důležitou skutečností je, že se podařilo vůbec zahájit
a nakonec úspěšně dokončit výstavbu nové tělocvičny. Dnes už
můžeme říci, že zájem občanů z Nezdenic a širokého okolí nás
mile překvapil a jenom potvrzuje stále se zvyšující požadavky
na kvalitní a příjemné prostředí, ve kterém mohou trávit svůj
volný čas.
Při dnešních finančních možnostech obce by se tato akce už
nedala realizovat. Těch několik málo jednotlivců, kterým vadí,
že jsme tělocvičnu postavili už asi nikdy nepochopí, že splácet
úvěr pomocí kterého jsme stavbu dofinancovali je v dnešní době
běžnou záležitostí a pro obec sice omezující, ale vůbec ne podstatnou položkou.
Potěšitelné je, že i přes některé nepříznivé okolnosti, ke
kterým patří např. malý počet dětí v základní škole nebo drobné problémy se zástupci mladé generace, obec neupadá a naopak se dále rozvíjí. Svědčí o tom nejen zájem o další výstavbu
rodinných domů, ale také dobrá činnost místních spolků, kde
především naši hasiči, ale i sportovci dělají Nezdenicím dobrou
reklamu v širokém okolí.
Přál bych si, aby tomu bylo tak i nadále, aby se občané co
nejvíce zapojovali do veřejného života a pomáhali tak řešit případné nedostatky ke spokojenosti své i svých ostatních spoluobčanů.
Jan Jančařík
Z jednání rady
Vážení čtenáři, je již tradicí ke konci roku informovat formou Zpravodaje
o dění v naší obci. I letošní rok nebude
výjimkou a tak bych Vás chtěl touto formou seznámit s činností rady, kde se řeší
podstatné problémy ohledně investiční
činnosti, plánování provozu a údržby
majetku ve vlastnictví obce, ale hlavně se
zde řeší problémy a jednotlivé připomínky Vás občanů. Ne vždy se jedná o snad-
nou úlohu a najít řešení vyhovující oběma
stranám, popřípadě nalezení kompromisu, je někdy boj na dlouhou trať. Vždy
se ale snažíme využít všech dostupných
prostředků, kterými je možno dosáhnout
uspokojivého řešení.
Pojďme se nyní podívat, co se z pohledu rady v naší obci v roce 2009 událo.
Během lednového zasedání rady byl
vzpomenut a zrekapitulován Jarmark
2
2008. I přes nepříznivé počasí byl hodnocen velmi kladně a i nově zavedená živá
zabíjačka se jeví jako perspektivní krok do
dalších let. Oceněna byla hlavně výborná
práce všech pořadatelů, kteří věnovali
svůj předvánoční čas do organizování. Po
tomto uvolněném zahájení zasedání jsme
se dostali k závažnějším věcem v podobě plánování akcí a investic na rok 2009,
kterými se staly osvětlení –chodník - ka-
nalizace v části ulice Díly, pokračování
cyklostezky ze Šumic, dokončení územního plánu a zahájení přípravy projektu na
vybudování přivaděče na čističku odpadních vod do Uh. Brodu. Většina těchto
naplánovaných akcí je však podmíněna
naší úspěšností při získávání peněz z dotačních titulů, protože na letošní rok byly
avizovány nižší příjmy z daní, což každá
obec i město muselo brát při tvorbě rozpočtu v potaz. Na začátku roku nám byla
předložena smlouva o navýšení cen od
firmy Rumpold, kterou jsme byli nuceni
po společných jednáních s danou firmou
a okolními obcemi podepsat. Toto navýšení cen jsme pro letošní rok nepromítli
do výše poplatků vybíraných od občanů.
Na druhém zasedání se probírala situace kolem místních komunikací, hlavně pak část v Dílech kolem novostavby
manželů Zubkových. Bylo naplánováno
sjednání nápravy spolu se zmíněnou akcí
chodník – kanál - osvětlení v daném úseku. Rada schválila vyhlášení výběrového
řízení na tuto akci, včetně oslovení některých firem (Plynotop, s.r.o. Hluk, Správa
a údržba silnic, s.r.o, Čaník Petr – silniční
údržba UB). Na prvním místě se nakonec
umístila firma Správa a údržba silnic Slovácka, s.r.o., Uherské Hradiště.
Probíhaly další přípravy ohledně výstavby cyklostezky. Bylo třeba zajistit
100% vlastnictví všech dotčených pozemků nebo alespoň sepsání smluv o smlouvě budoucí s majiteli pozemků a obcí.
Dále vyvstal problém ohledně bojkotování stavby cyklostezky ze strany občana
Šumic, pana Pípala, jehož snahou bylo
zamezit výstavbě v naplánované oblasti.
Obec musela projednat podanou petici
proti stavbě a zaujmout k dané situaci
stanovisko. O této situaci jste byli z novin
dostatečně informováni a každý z Vás to
jistě postřehl a je zbytečné informovat
podrobněji o zdlouhavém se dohadování.
Začátek roku byl ve znamení projednání výsledků hospodaření obce a taky
ZŠ a MŠ za rok 2008. Hospodaření ZŠ
a MŠ bylo vyrovnané s malým ziskem
z doplňkové činnosti. Obec hospodařila
v roce 2008 se ztrátou (ztráta z hospodaření s odpady, koupaliště, kulturního zařízení) , která byla způsobena hlavně překročením výdajů vzhledem k investičním
nákladům na tělocvičnu. Tento rozdíl byl
pokryt přijetím úvěru od ČS a.s. ve výši
8.000.000,00 Kč. Dále bylo projednáno
a následně schváleno rozpočtové opatření č.1 na rok 2009.
Na základě ankety uspořádané koncem roku 2008, která mapovala zájem
občanů o rozšíření programové nabídky
kabelové televize, byly radou schváleny
a vybrány programy Nova Cinema a Animal Planet. Vzhledem k problémům
a nejasné situaci ohledně digitalizace TV
signálu v budoucnu, byly tyto programy
spuštěny až v druhé půli roku.
V březnu jsme na zasedání rady
přizvali zástupce SDH, kteří nás informovali o plánech na pořádání oslav 60.
výročí založení sboru, které se konaly 5.
7. 2009 na hřišti školka. Obec se snažila
zajistit požadované zázemí pro tuto akci.
V tuto chvíli můžeme říct, že akce proběhla i přes drobný déšť ke spokojenosti všech návštěvníků i pořadatelů, kteří
vytvořili příjemnou až domácí atmosféru. Byla dále seznámena s činností SDH
a na základě požadavku schválila nákup
3 kusů zásahových uniforem. Rada byla
informována o nutnosti provedení údržby
a nového nástřiku zásahového auta spojené s technickou kontrolou, která zdárně proběhla před oslavami výročí. Obec
schválila uhrazení nového laku auta.
Březnové zasedání nebylo spojeno jen
s SDH, ale vzhledem v ročnímu období
se zahájilo plánování provozu koupaliště
a také plánováním jarního úklidu v obci.
Vše proběhlo dle zajetých postupů. Na
koupališti bylo prioritou zajistit provoz
tak, aby nebyl ztrátový a aby neutrpěla
kvalita služeb. V tomto roce nastala situace, kdy bylo potřeba najít vhodnou náhradu za stávajícího správce pana Zdeňka
Datinského, který tuto funkci vykonával
po dlouhé roky na vysoké úrovni.
Průběžně během roku se taky zabýváme různými žádostmi o finanční příspěvky nebo povoleními. Nejčastěji pak
projednáváme žádosti našich občanů,
kteří se dlouhodobě vyskytují mimo své
trvalé bydliště, o snížení poplatku za svoz
domovního odpadu na ½ , dle vyhlášky
č. 1/2006, vč. změny vyhlášky ze dne 1. 1.
2009.
Počátkem dubna byla na zasedání
rady přizvána ředitelka naší ZŠ a MŠ
paní Mgr. Jana Zámečníková, aby nás
seznámila s průběhem školního roku
2009/2010. Obec jako zřizovatel školy
byla informována o počtech dětí v ZŠ
a MŠ, o výukových plánech, prospěchu,
mimoškolních aktivitách a taky o problémech, které vyvstaly po zdražení energií,
což se odrazilo v rozpočtu. Zde byly navrženy některá řešení, která by měla zajistit úspory v této oblasti a další se ještě
hledají.
Kromě paní ředitelky se zasedání
zúčastnil i předseda stavební komise
pan František Kolínek, který nás seznámil s prací komise. Tato komise pracuje
zodpovědně a je schopna neprodleně
řešit vyvstalé problémy, podávat vyjádření a schvalovat věci nejenom ohledně
stavební činnosti v naší obci. Jak si zajisté mnoho z Vás všimlo, staveb se v naší
obci v roce 2009 rozběhlo hned několik
a doufáme, že to do budoucna bude ještě
lepší.
V tomto období se objevily hlasy, které toužily po vyřešení tíživé dopravní situace na Drahách. Obec se v tomto bodě
snažila vyjít vstříc a po mnoha rozhovorech, projednávání několika variant dopravního značení (možnosti slepé cesty,
3
umístění retardérů a podobně), vyšlo po
vypracování projektu a schválením na odboru dopravy MěÚ v Uherském Brodě,
jako nejlepší řešení opatřit nahoře hlavní
cestu zákazy odbočení z obou stran, doplněné dodatkovou tabulkou „Mimo dopravní obsluhy“. Dodáváme, že v pojmu
dopravní obsluha jsou zahrnuti i vlastníci
pozemků. Posunutí závory po první domy
tak, aby byla na očích a nedocházelo k jejímu poškozování a ze strany od obecního úřadu umístit značku průjezd zakázán
a nejvyšší povolená rychlost 30 km/h.
Doufáme, že toto řešení bude ke spokojenosti všech.
Květnové zasedání bylo bohatší o dva
hosty a to o předsedu finančního výboru
pana Slavomíra Navrátila a předsedkyni
školské a kulturní komise paní Mgr. Libuši Bídovou. Shledali jsme činnost obou
komisí jako bezproblémovou. Obě pracují zodpovědně a svědomitě a ceníme si
jejich připomínek a návrhů, které se pak
snažíme společně realizovat.
V polovině roku jsme podali žádost
v rámci výzvy CzechPOINT – E-Government, na dovybavení kontaktního místa CzechPOINT, které se u nás na obci
nachází. Rada provedla v souladu se
způsobem provedení veřejných zakázek
a se zákonem č. 137/2006 Sb. o veřejných
zakázkách na dodávky a služby ve vztahu
ke způsobilým výdajům projektu výběrové řízení, jehož vítězem se stal ing. Lumír
Navrátil, Bojkovice č. 954.
Stavební investice a situace kolem
probíhajících a plánovaných akcí jsou
součástí snad každé rady. Starosta nás
informoval o problémech s žádostmi na
dotační tituly. V případě akce „Díly“
jsme v některých případech nesplňovali
dané podmínky, což vedlo k odkládání
realizace projektu. Pro další potřebu bylo
provedeno zaměření projektu Přivaděč
na čističku odpadních vod.
S blížícím se koncem termínu placení obecních poplatků 30. 6. 2009 byla
vypracována a následně v radě projednána daná situace. Počátkem měsíce června bylo zaplaceno 84 % všech poplatků.
Zbylým neplatičům hrozily po uplynutí
doby sankce, ke kterým jsme nemuseli
nakonec sáhnout, neboť ve stanoveném
termínu byly uhrazeny i zbylé pohledávky.
Dalším orgánem zastupitelstva obce
je i kontrolní výbor vedený panem Jindřichem Zapletalem. V červnu jsme na radě
vyslechly připomínky, které zformuloval
na základě prohlídky obce spolu s členy
jeho výboru. Na základě neštěstí, které se
stalo ve Zlíně, byla provedena obhlídka
stavu stromů v naší obci s vytipováním
nebezpečných případů. Týkalo se to hlavně lípy na hřišti Školka a lip v Lipovcích.
Zde jsme byli úspěšní v žádání dotací,
které pokryly později ošetření těchto případů. Dalším bodem na seznamu výboru
byl stav komunikací v obci, což je dlou-
hodobý úkol a taky velký nešvar našich
některých ulic a to je stání aut na chodnících. Zde se snažíme domlouvat majitelům vozidel, aby tak nečinili. Dalším řešením je v případě, že mají před domem
obecní pozemek, tak aby si zde zhotovili
stání pro auto, ale to až po projednání se
stavební komisí, která posoudí vhodnost
umístění a provedení. Kromě těchto věcí
je povinností kontrolního výboru kontrola účetnictví obce a školy a taky kontrola
činnosti ostatních výborů, ale i rozhodnutí rady a zastupitelstva obce.
Vzhledem k trendu výstavby fotovoltaických elektráren, bylo projednáno
v radě několik žádostí o předběžné povolení stavby v katastru naší obce. Každá žádost byla posuzována z pozice serióznosti
žadatele a taky posouzením vhodnosti
místa možné výstavby.
S blížícím se začátkem nového školního roku nás opět navštívila paní ředitelka
ZŠ a MŠ. Byla přednesena výroční zpráva
za rok 2008/2009, která obsahovala počty
dětí, personální změny na postu učitelů
a zaměstnanců, zprávy o činnosti kroužků,
úspěších našich dědí v okresním měřítku.
Dobře vyzněla i zpráva o tom, jak úspěšní jsou žáci při přijímacích zkouškách na
jiné školy. Pro školní rok 2009/2010 bylo
třeba provést další změny v personálním
obsazení. Počet dětí v ZŠ zůstal téměř
stejný. Na druhou stranu do MŠ bylo na
počátku roku přihlášeno 35 dětí, což byl
nárůst o 5 dětí. Vzhledem k této skutečnosti bylo v předstihu zajištěno na základě požadavku Okresní hygienické stanice
rozšíření sociálních zařízení, osvětlení
tak, aby to vyhovovalo tomuto většímu
počtu dětí.
Jedním z důležitých úkolů bylo dokončení Územního plánu obce. Tato
záležitost je akcí trvající už několik let.
Po oznámení a vyhlášení obecním rozhlasem, byly na veřejných zasedáních zastupitelstva obce, vznášeny připomínky,
které jsme se snažili zapracovat do plánu ve spolupráci s projektantem panem
Ing. Špokem a stavebním úřadem v Uh.
Brodě. V srpnu byla pak vyvěšena vyhláška – Oznámení o projednání návrhu
obecné povahy ÚP Nezdenice a zveřejnění návrhu opatření obecné povahy ÚP
Nezdenice, které se konalo na Obecním
úřadě v Nezdenicích dne 21. 9. 2009. Zde
mohly být vzneseny poslední připomínky
a požadavky, což využilo několik našich
občanů. Tím se dostal ÚP do finální fáze
a v brzké době byl připraven k závěrečnému schválení.
Majetkem obce je i kulturní zařízení,
kde je správcem pan Slavomír Navrátil.
I přes množství konaných akcí, převyšují
náklady spojené s provozem a údržbou
příjmy. Rada se na svých zasedáních touto situací v průběhu roku taky zabývá
a snaží se eliminovat další ztráty.
V září nastal čas zhodnotit sezonu na
koupališti. Po přípravných pracích, zajištění personálního obsazení koupaliště,
proběhla sezona bez závažných událostí.
Po dlouhém hledání a po odpracované
sezóně, můžeme prohlásit, že jsme doplnili personál za bývalého správce pana
Datinského, a to v osobě pana Františka
Vaculína. Ten se v průběhu sezóny zapracoval po boku pana Datinského, který mu
předal všechny své rozsáhlé zkušenosti,
což mu ke konci léta umožnilo zvládat samostatně všechny úkony. Panu Datinskému patří velké poděkování za odvedenou
práci a do budoucna se těšíme na spolupráci s panem Vaculínem. Po finanční
stránce skončila sezona jen s nepatrnou
ztrátou, což nás všechny potěšilo. I přesto, že se to mnohým nezdá, je provoz
koupaliště spíše službou lidem, než výdělečným podnikem.
Během roku došlo k dalšímu vývoji
ohledně projektu „Díly“ . Byla podána
žádost o dotaci na Ministerstvo zemědělství ČR. Tato žádost byla úspěšná jen
z části (zhruba z 45 %). Původní akce kanalizace – chodník - osvětlení musela být
zúžena pouze na akci kanalizace. Ta byla
podmínkou povolení výstavby rodinných
domů v části Díly, kterou se obec zavázala splnit do konce roku. K dnešnímu dni
je již tato část projektu provedena a je
možné bezproblémové napojení na kanalizaci. Letos se nám nepodařilo získat
žádné finance na vybudování nezdenské
části cyklostezky Šumice -Nezdenice. Projektová dokumentace a vyjádření příslušných dotčených orgánů jsou připravena.
Vzhledem k ceně 6.000.000,00 Kč je tato
pro nás v blízké době nerealizovatelná.
V letošním roce vyvstala povinnost
majitele chodníků, starat se o jejich údržbu v zimních měsících. Obec jako majitel
většiny chodníků v obci se rozhodla zakoupit novou sněžnou frézu. V minulosti
byl k tomuto účelu využíván traktor na sečení s přimontovanou radlicí, což se však
moc neosvědčilo.
Vzhledem k avizovaným nižším příjmům na daních rada projednala rozpočtové opatření č. 3, které bylo následně
schváleno zastupitelstvem obce.
Konec roku se nese vždy ve znamení
přípravy plánů práce rady a zastupitelstva
obce na rok budoucí, připravují se a následně provádějí inventarizace majetku.
A tak jako v předešlých dvou letech
připravuje obecní úřad na konec roku,
dnes již tradiční Vánoční jarmark. O plánovaných vystoupeních a atrakcích budete jistě informování dále v průběhu
Zpravodaje. Jak jste si všimli, je činnost
rady velmi rozsáhlá a to i přesto, že zde
nešlo obsáhnout všechny body jednotlivých jednání. Je vždy příjemné, když se
do dění v obci zapojí i lidé, kterým není
život v naší obci lhostejný a přiloží svou
pomocnou ruku. Žijeme zde v malé komunitě a tak by takové jednání mělo být
samozřejmostí. Věřím, že Jarmark bude
jednou z událostí, kdy si oddechneme od
předvánočního shonu a užijeme si příjemných chvil. Na závěr bych Vám chtěl
popřát příjemně strávené vánoční svátky
a do nového roku všechno nejlepší, hlavně pevné zdraví a ať se Vám vše daří.
Jiří Uličník
Provoz sběrného dvora
Se vzrůstajícím množstvím odpadu, který každá domácnost meziročně produkuje, vzrůstá také náročnost obsluhy sběrného
dvora.
Je dobře dokladovatelnou skutečností, že se každým rokem zvyšují finanční náklady na odvoz a likvidaci veškerého odpadu.
Potěšitelné je snad jen zjištění, že také množství tříděného odpadu tj. plastů, papíru, skla a železa se každým rokem zvyšuje.
Sběr elektroodpadu, který od nás odebírají společnosti Asekol a Elektrowin je také na dobré úrovni. Problém není ani se sběrem nebezpečného odpadu, který nám likviduje společnost Rumpold, s. r. o., Uherský Brod.
Za špatnou zprávu však můžeme považovat skutečnost, že někteří občané nejen že nerespektují otevírací dobu sběrného dvora
/po dohodě je možné si vyzvednou na obecním úřadě klíč a uložit odpad kdykoliv/, ale také se zbavují odpadu, který tam nepatří
a nebo je potřeba ho pro sběrný dvůr upravit. Jedná se o nábytek, okna, dveře, stavební a izolační materiály apod. Vždy je však
možné po dohodě s obecním úřadem najít řešení vyhovující oběma stranám.
Ve stísněných podmínkách, ve kterých sběrný dvůr provozujeme a při stále se zvětšujícímu objemu a sortimentu odpadu je
velice těžké udržovat pořádek na potřebné úrovni.
Proto obecní úřad opět žádá občany, aby ve sběrném dvoře udržovali pořádek, odpad třídili do kontejnerů /např. do kovového
odpadu určitě nepatří obkladačky, dlažba, plasty apod./ a v případě nestandardního odpadu tento problém konzultovali na obecním
úřadě.
Za pochopení a spolupráci při řešení těchto základních potřeb a požadavků patří všem řádným občanům naše poděkování.
Také náš sběrný dvůr je totiž důležitou vizitkou Obce Nezdenice.
Jančařík Jan
4
Provozní doba sběrného dvoru:
sobota 8.00 – 18.00 hodin
středa 14.00 – 18.00 hodin
1=A<7;792GÏ2=A:=CÏÎ
A0Š@/@31G9:/13
DGA:=CÏ7:Ü16
3:39B@=H/¿ÎH3<Î
3ZSYb`]a^]bÂSPWxSXa]c\ShPgb\Ý[W^][]Q\Yg
cdtaR][O2]YcRaZ]cÐXSdÈSd^]ÂtRYcOZSQ]
a^`OxY]cYbS`t\S^S`SZSR\WQYbS`t\SQVZOR
xW[WfS`S[YbS`Ý\SR`b-
H]PVQ]RcaSh^‹bR]abO\]cR]dOÈWQV
R][tQ\]abYRS\OV`ORbgYbS`{XWÐR]aZ]cÐWZg
O^ÂSab‹V]dOZgaS\OaP‹`\ÝRd×`
DSZY{a^]bÂSPWxS
^`OxYg[gxYgacÈWxYgSZ
a^]`tYg
1VZOhS\QVZOR\WxYg
[`Oh\WxYg^ÂS\]a\{
QVZOR\WxYgdW\]b{Yg
dÝxS^\hOÂhS\aQVZOR
[{RWS[
<SdgVOhcXbSXSR]
^]^SZ\WQSxW\OxS`\{
aYZtRYg>ObÂPc€R]
aP‹`\{V]Rd]`O\SP]
XS[×ÐSbS]RSdhROb
cdOÈSV]^`]RSXQS
SZSYb`O
<]d{R][tQ
SZSYb`]^]abÂSPWxS
\OXSXWQVÐdÝ`]PcPgZg
dgcÐWbgac`]dW\ghS
a^]bÂSPWx×dgaZ]cÐWZÝQV
aSPZÝaY\]cd\]d{[
RShWU\cd^`]RSX\tQV
SZSYb`]
HSaP‹`\{V][abO
^cbcXdgaZ]cÐWZ{
SZSYb`]a^]bÂSPWxS
R]`SQgYZOx\V]ht
d]Rc>]]RP]`\{[
]Rab`O\‹\\SPSh
^Sx\ÝQVZtbSYXa]c
^ÂW^`OdS\gYROZÈ
`SQgYZOQW
AbÂSR\a^]bÂSPWxS
[WY`]dZ\\{b`]cPgdgaO
dOxSRWUSab]ÂS
^O`\xWabWxS^SxQhOÂ
hS\R]YU
;OZ{a^]bÂSPWxS
ÐSVZWxYgT`Wb]dOQV`\QS
Ytd]dO`gT{\gV]ZWQ
ab`]XYgYcQVg°aY{`]P]bg
`gQVZ]dO`Y]\dWQS
<tÂORV]PPgRZ\O
^WZgd`bOxYgP`caYgÂS
hOxYgOYcÈ`]cP]dtYg
HaYO\{ac`]dW\gY]dg
xW^ZOabgXa]c[ObS`WtZS[
YdÝ`]P‹\]dÝQV
SZSYb`]^]abÂSPWx×/bOY
h`SQgYZOx\ZW\YgaSd]h
R]dÝ`]P\QVhtd]R×
;]RS`\ab`]XSR]YtÐhdgaZ]cÐWZÝQVSZSYb`]^]abÂSPWx×
]RR‹ZWbY]dg^ZOabgOROZÈY][^]\S\bgYbS`{Xa]c^]
h^`OQ]dt\^ÂW^`OdS\gYROZÈ[cdgcÐWb
HOV`ORO
SZaSYOxYgYÂ]dW\]ÂShg
SZ\×ÐYg\OÐWdÝ^Z]b
16@/¬;3A>=:3v<Š
Ï7D=B<Î>@=AB¿32Î
/Pgb]dÈSR]Y]\OZSTc\U]dOZ]XSbÂSPOOPgbS\b]Y]Z]P‹VSZSYb`]a^]bÂSPWx×\‹YR]ÂRWZ
>`]b]XSbcY]ZSYbWd\agab{[3ZSYb`]eW\
U NÁS
Nezdenice. Vesnice, ve které žijeme, která je v malebném dolíku a kterou mnoho lidí se značným úsilím po léta zvelebovalo tak,
aby mohla být považovaná za příjemnou k bydlení a zajímavou i pro turisty. Zkusme jako turista vysednout z vlaku a vydat se po
turistické cestě a kochejme se prostředím, konec konců turistika je o tom koukání, chození a na konci té štrapáce o posezení někde
v hospodě nebo na kládě.
Vystoupíme, vítá nás úsměv místní hezké blonďaté výpravčí, první, příznivý dojem. Hned vedle je směrník turistických značek,
vybereme si kurs a směřujeme do vesnice. Přejdeme několik rozšlápnutých plastových zapalovačů ( ach ti kuřáci ) a z trávy vykukuje
barevná plechovka Fanta. Je rozšlápnutá, takže už nepůsobí tak příjemně jako plná v lednici v obchodě. O kousek vedle je vidět, že
tu máme i dost mlsounů, je tu skupinka obalů od Miňonek, Tatranek a rozměrný lesklý sáček, u kterého leží ještě trocha brambůrků. Další odpad-plastový pohárek - sem někdo musel nést dost velký kus, neleží vedle žádné prodejny. A další hrst obalů Miňonky,
pytlík od bonbonů Medvídci a krabička Marlboro.
Připadá mi divné, že tyto již nepotřebné věci leží volně na ulici a v trávě, když u každého domu mají popelnici. Ten kousek by
nás snad tak nevysílil, abychom po sobě nenechávali svinčík.
Ivo Pavlík
Nezdenice mají nový Územní plán
Obec Nezdenice se do letošního roku řídila při rozvoji svého
území Územním plánem sídelního útvaru Nezdenice /ÚPN SÚ
Nezdenice/ zpracovaným Ing. Arch. Radoslavem Špokem v letech 1994 – 1996. V průběhu dalších let byl tento plán doplněn
o dvě další rozsáhlé změny, které řešily nové potřeby obce.
Tento ÚPN SU Nezdenice je však již v současné době
v mnoha ohledech překonaný a nestačil stávajícím potřebám
obce. Mimo jiné také neodpovídal vyhlášce č.135/2001 Sb. Mi-
nisterstva pro místní rozvoj a také neřešil území celého katastru
obce.
Důvodem pro vypracování nového ÚPN obce byla potřeba komplexního posouzení současného funkčního využití území, zpracování všech změn a současných poznatků o území do
územně plánovací dokumentace a funkční vymezení celého katastru obce.
Z výše uvedených důvodů a také, aby v budoucnu nedo5
Jednotlivě byl řešen rozvoj bydlení, kde bylo hlavní snahou
zabezpečit rozšíření nabídky nových stavebních pozemků určených pro bydlení.
Stávající dopravní struktura je v ÚP kromě navržené trasy
obchvatu obce doplněna minimálně o nové dopravní plochy
v nových rozvojových územích. Velký důraz je kladen na další
rozvoj cyklistické dopravy na celém k.ú..
Komplexně je řešeno také dobudování kvalitní a dostatečně
dimenzované sítě technické infrastruktury.
Plochy veřejných prostranství ÚP stabilizuje a rozšiřuje
v maximální možné míře tak, aby v budoucnu nedocházelo z důvodu jejich nedostatečného vymezení k neřešitelným střetům
mezi potřebami obce a vlastníky parcel.
Zastupitelstvo obce Nezdenice na svém zasedání dne 16. 10.
2009 usnesením č. 29/2009 jako příslušný správní orgán vydalo
závěrečný dokument - Územní plán Nezdenice.
Náklady na pořízení všech etap ÚP přesáhly částku 500 tis.
Kč. Byly uhrazeny z rozpočtu obce Nezdenice a z dotací od Zlínského kraje.
Jan Jančařík
cházelo ke sporům a pochybám mezi účastníky územních, stavebních, popřípadě jiných řízení rozhodlo zastupitelstvo obce
v roce 2005 o zahájení prací na novém územním plánu .
Po výběrovém řízení byla zpracováním ÚP pověřena firma VISUALCAD, s. r. o. Uherské Hradiště pod vedením Ing.
Arch. Radoslava Špoka. Pořizovatelem všech etap ÚP byl Městský úřad Uherský Brod, odbor stavebního úřadu a územního
plánování.
Ve třech etapách projektové činnosti, které zahrnují rozbory
a průzkumy, zadání a vlastní návrh územního plánu se podařilo
po více než třech letech územní plán dokončit.
Při jeho zpracování bylo naší hlavní snahou vytvořit optimální podmínky pro zabezpečení plnohodnotného kvalitního
venkovského prostředí. Výkresová a textová část plánu řeší
především skladbu a uspořádání základních ploch s rozdílným
využitím v celém katastrálním území.
Urbanistická koncepce ÚP respektuje původní historický
vývoj obce. Zachovává a rozvíjí urbanistickou strukturu – půdorysné členění zastavěného území, základní dopravní infrastrukturu a základní členění území podle stávajícího využití.
INFORMACE Z OBECNÍHO ÚŘADU,
VÝSLEDKY VOLEB DO
EVROPSKÉHO PARLAMENTU
KONANÉ V NAŠÍ OBCI
VE DNECH 5. 6. – 6. 6. 2009
KTERÉ VÁS NEJVÍCE ZAJÍMAJÍ:
• Co můžete na Obecním úřadě v Nezdenicích vyřídit,
např.:
- výpis z rejstříku trestů
- výpis ze živnostenského rejstříku
- výpis z obchodního rejstříku
- výpis z katastru nemovitostí (částečný nebo úplný)
- výpis z insolvenčního rejstříku
- seznam kvalifikovaných dodavatelů
- výpis z bodového hodnocení řidiče
- provedení legalizace (ověření podpisu) a vidimace (ověření listiny)
- přihlásit se k trvalému pobytu (pokud se občan odhlašuje
z trvalého pobytu z naší obce, činí tak v novém místě trvalého
pobytu)
- platby místních poplatků, platby hřbitovních poplatků
- zapůjčení výsuvného vozíku pro občany z naší obce
- pronájem kulturního zařízení (zajišťuje p. Navrátil Slavomír tel. 737 038 240)
- pronájem tělocvičny (zajišťuje v pracovní dny p. Gabrhelová Jana tel. 739 283 469, o sobotách a nedělích p. Kociňáková
Andrea tel. 776 320 782)
- atd.
• Co Vás zajímá
- V roce 2010 budou místní poplatky vybírány ve stejné výši
jako v minulém roce, tj. poplatek za svoz domovního odpadu Kč
400,00/trvale hlášenou osobu, poplatek za pronájem plastové
popelnice velké Kč 264,00/rok, poplatek za pronájem plastové
popelnice malé Kč 132,00/rok, poplatek za pronájem obyčejné popelnice Kč 132,00/rok, úhrada za kabelovou televizi Kč
960,00/rok, poplatek za psa Kč 60,00 (za 2 a více psů Kč 90,00).
- Poplatky mohou občané hradit v období od 20. ledna 2010
– 30. 6. 2010 přímo do pokladny obce nebo převodem na účet
obce č. 1541535379/0800 s příslušným variabilním symbolem,
který Vám na požádán í bude sdělen na obecním úřadě.
- V letošním roce budou někteří nájemci hrobových míst
hradit poplatek za pronájem hrobového místa (jedná se především o hroby na novém hřbitově). Výběr bude proveden při
platbě místních poplatků nebo bude nájemci zaslána příslušná
složenka s termínem splatnosti (poplatek za pronájem hrobového místa je hrazen na období 10 let a za dvojhrob je tato částka
stanovena na výši Kč 500,00). Pouze připomínáme, že nájemce
hrobového místa by měl hlásit na obecní úřad každé pochování do země nebo uložení urny, případně i zamýšlené stavební
V letošním roce se konaly v ČR volby do Evropského
parlamentu. V naší obci se voleb zúčastnilo celkem 254 voličů z celkového počtu 685 osob zapsaných do výpisu ze seznamu voličů, tj. 37,1 %.
Výsledky pro jednotlivé politické strany, politická hnutí
a koalice, kterým byl v našem okrsku odevzdán alespoň jeden platný hlas:
Libertas.cz
Křesťanská a demokratická unie –
Českosl. strana lidová
Věci veřejné
Občanská demokratická strana
Suverenita
Volte Pravý Blok – www.cibulka.net
Sdružení pro republiku –
Republikán. strana Českosl.
Evropská demokratická strana
Strana svobodných demokratů
Demokratická Strana Zelených
SDŽ – Strana důstojného života
Moravané
Liberálové.CZ
Nejen hasiči a živnostníci s učiteli do Evropy
Komunistická strana Čech a Moravy
„STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ –
VAŠE ALTERNATIVA“
Strana svobodných občanů
Strana zelených
Koruna Česká
(monarch. str. Čech, Moravy a Slezska)
Lidé a Politika
Dělnická strana
Nezávislí
Česká strana sociálně demokratická
3 hlasy
31 hlas
4 hlasy
36 hlasů
9 hlasů
1 hlas
2 hlasy
4 hlasy
2 hlasy
2 hlasy
1 hlas
5 hlasů
1 hlas
2 hlasy
44 hlasy
4.
3.
2.
13 hlasů
1 hlas
3 hlasy
1 hlas
1 hlas
2 hlasy
3 hlasy
82 hlasy
1.
Okrsková volební komise děkuje všem voličům za účast.
V roce 2010 nás budou čekat (pravděpodobně na podzim) volby do Zastupitelstva obce Nezdenice a také plánované volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, které
se v roce 2009 nekonaly.
6
práce. Staré pomníky je nutné na vlastní náklady zlikvidovat
a z místního hřbitova odvézt (nelze je vhazovat do kontejneru
na místním hřbitově). Zároveň platí přísný zákaz vstupu psů na
místní hřbitov! Dále upozorňujeme, že v případě úmrtí nájemce hrobového místa, je třeba provést přepis na nového nájemce
z řad rodinných příslušníků. Zde musíme upozornit, že obecní
úřad vyžaduje i souhlas ostatních blízkých členů rodiny v případě, že zařízení hrobového místa nebylo součástí dědického
řízení.
- Žádosti o vyřízení nového občanského průkazu se vyřizují na všech matričních úřadech (tj. např. Obecní úřad Šumice,
Městský úřad Uherský Brod atd.).
- Žádost o vydání cestovního pasu vyřizuje Městský úřad
Uherský Brod (nemusíte mít fotografii, ale je třeba se dostavit
s příslušnými doklady osobně na MěÚ). Telefon na MěÚ Uh.
Brod, odbor cestovních dokladů a občanských průkazů 572 615
177.
- Žádost o vydání nového řidičského průkazu vyřizuje Městský úřad Uherský Brod, odbor dopravy (v areálu Slováckých
strojíren). Upozorňujeme řidiče, že řidičské průkazy vydané od
1. ledna 1994 do 31. prosince 2000 jsou jejich držitelé povinni
vyměnit do 31. prosince 2010. Musíte si vzít s sebou platný doklad totožnosti, jednu fotografii (rozměry 3,5 x 4,5 cm) a řidičský průkaz, kterému končí platnost.
- V roce 2009 byla dokončena obnova katastrálního operátu
a jeho vyložení k veřejnému nahlédnutí bylo na OÚ k dispozici
od 18. 11. 2009 do 1. prosince 2009, tzn. digitalizovaná katastrální mapa. V této souvislosti upozorňujeme majitele pozemků,
že je jejich povinností v období od měsíce ledna 2010 do dubna
2010 navštívit Finanční úřad v Uherském Brodě (II. patro, dveře
č. 202/2 – odbor daně z nemovitostí) a podat zde přiznání k dani
z nemovitostí (modrý tiskopis) a zaplatit daň z nemovitostí na
parcely, které dříve byly vedeny ve výpisu z katastru nemovitostí
jako parcely ve zjednodušené evidenci PK. Úřední hodiny na
FÚ jsou pondělí a středa od 8.00 h – 17.00 h (vhodné je přinést
si s sebou kopii platného výpisu z katastru nemovitostí).
- Obec Nezdenice provozuje webové stránky na adrese:
http://www.nezdenice.cz.
Zde se mohou občané, kteří mají přístup na internet seznámit se všemi důležitými informacemi ohledně naší obce.
V sekci aktuality je pravidelně zveřejňováno hlášení místním rozhlasem (mimo nahodilých prodejců), případně různé
pozvánky a sdělení.
- Z těchto webových stránek si občan může prohlédnout
i tzv. elektronickou úřední desku na adrese: http://edeska.ub.cz,
kde jsou zveřejňovány důležité dokumenty týkající se např. vyvěšení veřejných vyhlášek, upozornění na přerušení dodávky
elektrické energie, veřejné vyhlášky finančního úřadu a ostatních správních orgánů. E-mailová adresa obce je: nezdenice.
[email protected].
- Knihovna Nezdenice je otevřena každý pátek od 13.00
h do 16.00 h. Vedoucí je paní Marková Libuše. Za zapůjčení
knih je vybírán drobný čtenářský poplatek. Knihovna spolupracuje s výměnným fondem Knihovny BBB v Uherském Hradišti
a tím je zajištěno, že jsou knihy neustále obměňovány. Zároveň obec každoročně vynakládá nemalé finanční prostředky na
obnovu knihovního fondu. Všem občanům, kteří naši knihovnu
doposud nenavštívili a nevyužívají jejich služeb tuto možnost
doporučujeme. Zároveň v rámci knihovny mají občané možnost
přístupu na veřejný internet.
- Od měsíce listopadu 2009 musela i naše obec přistoupit
k využívání tzv. datových schránek. Datová schránka je elektronické úložiště, které je určeno k doručování pro orgány veřejné
moci a k provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci. Datová
schránka je elektronické úložiště, které také slouží k dodávání
dokumentů fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob, které mají tuto datovou schránku zřízenu. Bližší
informace můžete získat na adrese: http://www.datoveschranky.
info .
- Obecní úřad musí v poslední době řešit stále více stížnosti
občanů, ale především i doručovatelů pošty na volné pobíhání psů po obci, kteří ohrožují občany. Nejedná se jen o volný
pohyb, ale i nevhodně umístěný pes za nízkým a neuzamčeným
plotem může způsobit ohrožení kolem jdoucích občanů. Vzhledem k tomu, že v měsíci listopadu došlo v naší obci k pokousání
doručovatele, důrazně upozorňujeme majitele psů na dodržování základních pravidel chovu. Dle sdělení doručovatelů může
být odepřena donáška pošty majiteli psa, který neumožní řádné a bezpečné doručování. V případě napadení psem je nutné,
aby majitel poškozenému předložil očkovací průkaz psa. Pokud
poškozený po lékařském ošetření předá obecnímu úřadu písemnou stížnost, bude tato řešena jako přestupek a postoupena
MěÚ Bojkovice k řešení v přestupkové komisi. Dle závažnosti
přestupku může být upozorněna i Policie ČR, která posoudí,
zda se jedná o přestupek nebo již o trestný čin. Jistě všichni
víme, že časté sdělení majitele, že pes je hodný a nikomu nic
neudělá se jednou může náhodně změnit a zdravotní nebo psychické následky si postižený člověk nese sebou po celý zbytek
života. Všem majitelům psů, kteří řádně dodržují své povinnosti
Obecní úřad Nezdenice děkuje.
- V letošní soutěži Stavba roku Zlínského kraje obdržela naše
obec první cenu od novinářů za stavbu nové tělocvičny. Ocenění
od novinářů je odborníky všeobecně vysoce oceňováno, protože
novináři přihlížejí na hodnocení stavby nejen z hlediska architektonického, ale také z dalších důležitých hledisek jako např.
využití stavby, nákladovost, zviditelnění obce apod. Tato soutěž
byla vyhlášena pod záštitou těchto organizací: Krajské stavební
společnosti při Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR, Českou
komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, Českou komorou architektů a hejtmanem Zlínského kraje.
- Zimní údržba – obecní úřad tímto žádá všechny majitele
rodinných domů v naší obci, aby v případě potřeby odstraňovali
sníh z chodníků před svými domy tak jako v minulých letech.
Přesto, že nově schválený zákon ukládá tuto povinnost majitelům pozemků, na kterých se chodník nachází (tj. obec nebo
krajský úřad apod.), není v silách obce, aby zajistila pravidelný
a včasný úklid všech chodníků, které se na katastru naší obce
nacházejí. Pro nutný úklid nejfrekventovanějších tras obce zakoupil obecní úřad novou sněžnou frézu, kterou v letošním zimním období vyzkoušíme v praxi. Již dnes se však ukazuje, že bez
pomoci občanů nebude možné všechny chodníky na patřičné
úrovni udržovat. Proto všem majitelům RD, kteří naši situaci
pochopí a nadále se o úklid chodníků před svými domy budou
starat předem mnohokrát děkujeme.
Alena Dostalová
Kontaktní informace OÚ
Adresa
Obecní úřad Nezdenice
Nezdenice 72, 687 32
email: [email protected]
kontakt. tel. +420 572 691 526
kontakt. fax +420 572 691 526
ÚŘEDNÍ HODINY:
Pondělí.. 7:30 - 17:00 (úřední den)
Úterý ..... 7:30 - 16:00
Středa ... 7:30 - 16:00 (úřední den)
Čtvrtek .. 7:30 - 16:00
Pátek ..... 7:30 - 15:00
7
POČÁTKY ŠKOLKY V NEZDENICÍCH
Procházím kolem školní zahrady a slyším
hlásky a smích dětí, které se z tohoto místa ozývají již bezmála padesát let, a zamýšlím se nad
začátky, kdy byla Mateřská škola v Nezdenicích
zřízena. Byl konec roku 1959 a dokončovala se
stavba nové budovy základní školy, na jejíž vybudování mělo zásluhu nejen vedení obce, ale
i mnoho jejích obyvatel, kteří ochotně a bez nároku na odměnu pomáhali při dokončovacích
pracích. Na budovu nové školy se těšily nejen
školáci a učitelé ze staré školní budovy, ale také
maminky malých dětí. Většina maminek pracovala v místním JZD nebo dojížděla do práce do
Uherského Brodu a Bojkovic. Mohly jenom závidět maminkám v Záhorovicích, Krhově nebo
Bzové, kde již mateřskou školu měli, zatímco
o děti v Nezdenicích se musely starat babičky.
V té době jsem byla již pět let ředitelkou
mateřské školy v Bojkovicích. Toto pracoviště
jsem měla ráda, Bojkovice jsou mé rodné město, žili tam mí rodiče, ale v Nezdenicích jsem měla novou rodinu a dvě malé děti. Na
požádání vedení obce jsem se rozhodla, že pomohu při zařizování nové školky. Obec zajistila stoly, skříně, lehátka, zařízení kuchyně. Na mně bylo obstarat peřinky a deky na lehátka, potřebné hračky, knihy a další pomůcky. Paní Bařinková ušila prostěradla a povlaky pro ložnici. Hasiči přivezli ze stolárny z Bojkovic věšáky a poličky na boty pro děti. Některé maminky nám pomohly s úklidem
a výzdobou tříd. Cennými radami pomohl pan ředitel Kudela i paní učitelka Šašinková z místní základní školy.
V první květnové dny roku 1960 bylo přání všech maminek konečně uskutečněno. Do mateřské školy nastoupilo celkem 34 dětí
z ročníků 1954-57. Mezi dětmi byl velký věkový rozdíl. Šestileté děti byly zvyklé trávit většinu času na dvoře či zahradě, s dědou na
poli. Tříleté děti byly zase zvyklé se držet maminky nebo babičky za sukni a tak se zpočátku nejednou stalo, že se objevily i nějaké
slzičky. Také s jídlem to nebylo jednoduché. Někdo nechtěl maso, jiný krupičku nebo mrkvičku.
Když děti viděly krásné hračky, byly nadšené, obdivovaly koníky, kočárky, panenky. Kluci si rádi hráli na montéry a pan Mitáš
měl pak plné ruce práce, aby autíčka a další hračky dal opět dohromady. Starší děti dávno odvykly odpolednímu spánku, a tak si
hrály, kreslily, prohlížely knihy, zatímco nejmladší děti odpočívaly. Za krásného počasí jsme byli s dětmi venku, na školním hřišti
a nebo chodili na procházky po vesnici. V parném létě si několikrát osvěžily nožičky i v řece Olšavě. Museli jsme dávat dobrý pozor,
aby se některé z dětí nerozběhlo za svojí babičkou nebo tetičkou a my jsme je potom nemusely hledat. Když se ochladilo, byly děti
spokojené, když jim Kašpárek vyprávěl pohádky.
Školka byla otevřena každý den od sedmi hodin ráno do pěti hodin odpoledne, včetně téměř celých letních prázdnin.
Byla jsem pověřena vedením školky a jídelny. Společně se mnou nastoupila mladá učitelka Marie Plášková (Zapletalová),
kuchařkou se stala Ludmila Krčová a školnicí Marie Ťulpíková. Práce kuchařky byla velmi náročná. Musela uvařit čtyřicet obědů
na obyčejném sporáku. Připravit přesnídávky, naštípat dříví, z obchodů společně s paní Ťulpíkovou dovážet potraviny. Jedinou
moderní pomůckou jí byla elektrická trouba.
Drobná paní Ťulpíková zatápěla v kamnech třídy i ložnice, dříví i uhlí donášela ze vzdáleného sklepa. Také pomáhala při oblékání dětí na vycházky, stlala v lehárně. Ze sklepních prostor, kde byla kuchyně, vynášela nahoru do třídy, kde se děti stravovaly, talíře, hrníčky i těžké hrnce plné jídla. Dělala to tak dlouho, až na kluzkých schodech upadla a poranila se. To bylo impulzem k tomu,
aby ve sklepních prostorech vznikla malá jídelna. Pan Šašinka rozboural zeď mezi dvěma sklepy, upravil podlahu, vylíčil a v kuchyni
vyboural okýnko na vydávání jídla pro děti i dospělé. Tato jídelna sloužila čtyřicet let.
Kdo nám usnadňoval naši práci? Tatínci ochotně upravili terén před školou, vybudovali provizorní pískoviště a jednoduché stolky a lavice. Pan Zdeněk Marek se svými
přáteli zhotovil ve Slováckých strojírnách
houpačku, kolotoč a průlezku. Pan Felix
Mitáš krásnou dřevěnou houpačku, která společně s dalším zařízením sloužila
mnoho let.
Většina toho byla zhotovena jen za
poděkování. V poslední červnové dny
roku 1960 vystoupily děti ze školky spolu
se školními dětmi na hřišti s programem
pro rodiče a přátele školy, kde předvedly, co se dosud ve školičce naučily. Další vystoupení připravily děti pro rodiče
v zimě na vánoční besídce, kdy společně
se školními dětmi zpívaly, tančily, přednášely básničky. Mezi děti přišel i děda
Mráz s drobnými dárky.
Takový byl první rok v mateřské škole. Na přiložených fotografiích můžete
svým dětem a vnoučatům ukázat, že i vy
jste kdysi byli malí a roztomilí, a zavzpoBožena Krátká
FOTO ze staré MŠ mínat na své dětství.
8
Války, přírodní a živelné katastrofy – události, které z větší části zasáhly i Nezdenice
zajímavé čtení o historii našeho kraje z pera Františka Mazáče.
Ves Záhorovice a Nezdenice leží na úpatí Bílých Karpat, po
obou březích říčky Olšavy. Již od dávné minulosti to bylo pohraniční pásmo mezi zemí moravskou a Uhrami. Hranice v dávné
minulosti nebyly nikdy určeny přesně jako dnes, ale záleželo na
tom, která vojska je obsadila. Tak se stalo, že sousední Nezdenice byly po levé straně Olšavy někdy i uherské. V tomto pohraničním území probíhaly vždy boje a válečná tažení Uhrů, Turků
nebo i Tatarů.
Vůbec první zprávy, které se dochovaly v ústním podání,
nám vypovídají o Římanech, kteří měli na kopci Valy, údajně
dřevěnou pevnůstku na ochranu Poolšavské obchodní stezky.
Alespoň archeologické nálezy na kopčívaly tomu nasvědčují.
První historické prameny nám hovoří o nájezdech Hunů
a později Avarů ve čtvrtém až sedmém století po Kristu. Jak
víme z různých kronik, v sedmém až desátém století byla na našem území Říše Velkomoravská se sídlem ve Velehradě. Nevíme, zda to bylo zde, na území Uherskohradišťska, nebo někde
jinde. Z té doby nemáme žádných písemných zpráv o válečných
taženích na území dnešních Záhorovic a Nezdenic.
Po roce 906 byla Morava v područí divokých Maďarů. Teprve
po bitvě u Augšpurku v r. 995 nastal obrat. Avšak teprve kníže
Boleslav I. 929 – 967 porazil maďarská vojska tak, že již nepokračovala v loupeživých nájezdech na Moravu.
Území východní Moravy se dostalo do područí Čechů, kterým vládli Přemyslovci. V roce 999 se Moravy i tehdejších Horních Uher (Slovenska) zmocni. Boleslav Chrabrý, polský kníže.
Roku 1025 opanovali Moravu opět Maďaři. Odtud je vyhnal
kníže Břetislav roku 1028 a připojil Moravu definitivně k Čechám.
Morava byla rozdělena na údělná knížectví Olomouc, Brno,
Znojmo a hranicí mezi Moravou a Uhry se staly nejvyšší vrcholy
Bílých Karpat. Nebylo však nikdy klidu v tomto pohraničním
území.
V jedenáctém a dvanáctém století bylo celé toto území takzvanou zeměpanskou půdou. V této době se zde také budovaly
první tvrze na ochranu zdejší obchodní cesty, po které se vozila
sůl, různé zboží, ale i otroci. Víme z archivů, že již v roce 1030 se
vybíralo clo u Brodu na Olšavě.
Roku 1108 se zde odehrávaly těžké boje mezi českým knížetem Svatoplukem a uherským králem Kolmanem, za nichž
byla celá krajina hrůzným způsobem zpustošena, a v níž kníže
Svatopluk ztratil oko.
V bitvě na luckém poli 13. května 1116 padlo mnoho urozených pánů i prostých vojáků. Tato, pro Čechy vítězná bitva, mezi
Vladislavem I. a uherským králem Štěpánem II. se odrazila i na
obyčejných lidech v našem okolí. Obě vojska se totiž živila na
úkor obyvatelstva. Drancovala a pálila jejich obydlí. Jak víme
z historie od roku 1096 až do roku 1270 probíhaly Křižácké výpravy, za osvobození Svaté země od Turků. Podle nepodložených pověstí se těchto výprav zúčastnili i páni z našeho okolí.
Archivy však o nich mlčí a tak se můžeme jen domnívat o tom,
že se tyto boje dotkly našeho okolí. Podobně i bitva u Loděnice
mezi Čechy a Moravany 10. prosince 1185, kdy přes 4 000 mrtvol pokrylo bojiště a Čechové v ní zvítězili, se pravděpodobně
dotkla zdejších obyvatel.
Od roku 1097 vládl v zemích českých a na Moravě Přemysl
Otakar I. V té době patřilo k Moravě i Slezsko a rozloha této
země byla 26 0000 km2. Morava byla samostatnou církevní diecézí se sídlem v Olomouci a byla rozdělena na pět údělných knížectví. V čele země moravské stál markrabě moravský Vladislav
III. a sídla údělných knížectví byla v Olomouci, Brně, Břeclavi
v Jemnici a Znojmě. Přemysl Otakar I. získal dědičný titul krále českého. V této době začaly vznikat na zdejším území nové
osady.
Za panování jeho syna Václava I. 1230 – 1253 byly naše země
velmi bohaté. Zdrojem bohatství byla těžba stříbra v Kutné
Hoře, ale i v Jílovém a na jiných místech. Tehdy vtrhly na zdejší
kraj hordy divokých Tatarů. V památné bitvě u Olomouce, nebo
jak vypráví pověst, pod posvátným Hostýnem, byly poraženy.
Zdecimovaná vojska Tatarů vedl průsmykem Vlárským, jeden
z jejich velitelů, atabek Beďaj, který neušetřil žádného ze zdejších obyvatel a způsobil zde mnoho zla. Podobně zde způsobili
mnoho hoře i tatarští Kumáni (kmen Tatarů, žijící u Kaspického
moře), kteří vyhubili vše živé, na co přišli. To se stalo v letech
1241 – 1252. Po těchto hrůzných válkách byla naše krajina naprosto vylidněna a pak teprve znovu osídlována.
Za Přemysla Otakara II. 1252 – 1278 náš kraj velmi vzkvétal. Roku 1267 navštívil tento král Uherský Brod a umístnil do
něj stálou vojenskou posádku. V té době bylo založeno mnoho měst, které byly obklopeny hradbami a měly za úkol chránit obyvatelstvo jako pevnosti proti vpádům cizích nájezdníků.
Také mnoho vsí a hradů v té době vzniklo.
Po smrti Přemysla Otakara v bitvě na Moravském poli (r.
1278) opanoval Moravu Rudolf Habsburský. Čechy ovládali
zase Braniboři. Roku 1282 byl v Čechách i na Moravě obrovský
hladomor.
Po propuštění Václava II. z vězení, začal náš kraj opět vzkvétat. Uhři nabídli králi svou korunu a jejich nájezdy na pohraniční
vsi utichly. Pražské groše byly v celém tehdejším světě vyhledávanou měnou. Za jeho panování se skončily Křižácké výpravy.
Jedna verze pověstí z našeho kraje vypráví, že se této výpravy
zúčastnil i pán zaniklé vsi Mrzenky. Václav II. zemřel roku 1305.
Rok nato byl v Olomouci zavražděn jeho syn Václav III.
Roku 1310 nastoupil na český trůn Jan Lucemburský a tento
kraj se zase ocitl v útrapách. Pán Pováží, Matúš Čák Trenčanský
obsadil zdejší území a plenil vsi i města v tomto pohraničním
kraji. I když Záhorovice v té době již určitě existovaly, žádná
písemná zpráva se o nich nenalezla. Řádění Matúše Čáka skončilo až po jeho porážce, Mírem Holičským v roce 1315. Po smrti
krále Jana ujal se vlády jeho syn, Krarel IV. Moravu zpravoval
jeho mladší bratr Jan Jindřich.
Roku 1348 se zde vyskytl Mor dýmějový, tzv. Černá smrt.
Šířil se z Asie a propukl znovu o deset let později. Současně
zde byla velká neúroda a následkem toho hladomor. Po těchto
utrpeních, začal náš kraj opět vzkvétat. Z této doby máme již
i první písemné zprávy o vsi Záhorovice. Naše území začal zpravovat rod Šternberků se svými vazaly.
Až do Karlovy smrti v roce 1378 byl na zdejším území poměrný klid. Roku 1394 se v písemnostech připomíná občanská
válka mezi Joštem a Prokopem, která probíhala na Moravě.
Z té doby máme o Záhorovicích a Nezdenicích písemný doklad
v Moravských zemských deskách Olomouc, kde se vzpomíná
i zdejší kostel. Ten je vzpomínán i v archivu arcibiskupském.
Po upálení Mistra Jana Husa v Kostnici 6. července 1415,
proti čemuž protestovalo 1500 českých pánů, mezi nimi i tehdejší pán Záhorovi Petr Němeček, nastal i zde neklid. Husitské
hnutí se sice odehrávalo hlavně v Čechách, ale přes náš kraj táhla vojska několikrát. Již v roce 1421 táhl přes Záhorovice se svými vojsky Zikmund proti Husitům u Nedakonic. Roku 1424 byl
Husity vypleněn Bánov i celé okolí. Roku 1426 byl dobyt Uherský Brod a vypálen zdejší klášter. To se opakovalo i o dvě léta
později. V roce 1431 se husitská vojska utkala s Uhry. Při tomto,
pro Husity nezdařeném boji byl asi vypálen Zuvačov, hrad nad
vsí Komňa. Husitská vojska zde tehdy vedl hejtman Prokůpek.
První Husitské války skončily bitvou u Lipan 30. května 1434.
Celá země byla zubožená a mnoho vsí, měst, hradů, kostelů
a klášterů bylo zničeno. Celý český a moravský národ byl na pokraji zkázy. Z tzv. Božích bojovníků se stali žoldnéři živící se
rabováním.
Roku 1437 se Starého Světlova zmocnil jeho kastelán, Pan9
krác ze Svatého Mikuláše. Spolu se svým bratrem a dalšími
loupeživými rytíři, jako pánem Helfštýnským a jakýmsi ruským
knížetem Fridrichem, sužovali nejen okolí a celé panství světlovské, ale i vzdálené kraje na Moravě a v Uhrách. Tehdy záhorovští trpěli nepředstavitelně. Kdo mohl, raději se schoval v lesích, protože tito lupiči nešetřili nikoho. Tato doba hrůzy byla
ukončena až v roce 1449. Roku 1451 se zde znovu objevil mor,
na který zemřelo mnoho obyvatel. Ten se vrátil v létech 1463 až
1464 v daleko horší podobě.
V roce 1468 byla v Kunvaldu založena Jednota bratrská, která našla později své přívržence i v Záhorovicích. Její přívrženci
zabrali tehdejší římskokatolický kostel, odmítali násilí a právo
k válčení, trestat někoho smrtí a učili lásce ke svým nepřátelům.
V té době byla v Záhorovicích při kostele i bratrská škola, jako
jedna z mála v tomto kraji. Toto hnutí naráželo na odpor nejen
u pána Světlova, který je pronásledoval, ale i krále Jiřího z Poděbrad.
V létech 1468 až 1478 zuřila zde válka mezi Jiřím z Poděbrad a jeho zetěm Matyášem Korvínem. Byl dobyt Uherský
Brod a u Veselí padl do zajetí králům syn kníže Viktorín. Odolalo však opevněné Uherské Hradiště. Záhorovicím se sice přímé
boje vyhnuly, ale o to více byly postiženy. V našem okolí totiž
řádily tlupy obou vojsk, drancovaly a pálily vše na co přišly. V té
hrozné době zanikly na našem katastru: bohatá tvrz „Lipina“,
stojící u dnešní silnice do Rudic, pod ní ves Městkov a dále na
východ, velká ves Ústí. Také zanikly mnohé samoty, tzv. kopanice, které nám, dnes připomínají jen nerozorané sklady kamení.
Nejhůře si při tomto plenění počínal Blažej Podmanický, původně jeden z velitelů Jiříkova vojska, který se však přidal na
stranu Matyáše.
Tento nechvalně proslulý zeman si v Záhorovicích vysloužil
přezdívku „Kok…Maďar Baláž“, která se v naší obci dochovala
až dodnes. Nejen v Záhorovicích, ale i v celém panství světlovském zaniklo v té době mnoho vsí. Druhé husitské války přinesly
znovu v celé zemi mnoho bídy a zmaru.
Po smrti Jiřího z Poděbrad se českým králem stal Vladislav
Jagelonský, tzv. král „Bene“. V té době zemřel i Matyáš Korvín
a Uhři nabídli svou korunu Vladislavovi. Proto jejich nájezdy na
zdejší území na čas ustaly. Avšak bída prostého lidu se zvětšila.
Sedláci mnohdy opouštěli svá obydlí a začali loupit po lesích
a zemských stezkách.
V roce 1470 až 1490 budovali nové sídlo nad Bojkovicemi
bratři Landštejnové. Přestože v té době trpěli záhorovští těžkými robotami při stavbě nového hradu, nevzpomínali na své pány
ve zlém. Po vybudování hradu se poměry lidu zlepšily a Landštejnové jim poskytli i určité úlevy.
Nevíme jaké důsledky měla pro zdejší lid bitva u Moháče,
při které zahynul v bažinách syn Vladislava, Ludvík Jagelonský.
Stalo se to 26. srpna 1526. To už na Světlově seděl Burjan Vlčnovský, který záhorovským ještě více ulevil. Přenechal jim velkou část polí a lesů z bývalé tvrze Lipina a zaniklé vsi Městkova,
které byly v držení jeho rodu.
Roku 1526 vzniklo sňatkem Ferdinanda Habsburského
s Annou Jagelonskou, soustátí Rakouské. V té době se pán
Světlova přidal na stranu protikrále Jana Zápolského a do bojů,
které se odehrávaly v Uhrách byli naverbováni i někteří mladí
chlapci ze Záhorovi. Jak na Moravě, tak i v Uhrách bylo mnoho
šlechticů, kteří Ferdinanda jako krále neuznávali, protože začal pronásledovat jak evangelíky, tak i české bratry. Nakonec se
však moravští páni v dubnu 1527 Ferdinandovi podřídili. Burián
se uchýlil do Horních Uher, kde mu protikrál Jan dal Strčen
o a Žilinu. Ještě toho roku byl však za uherského krále korunován Ferdinand a tak se mu podřídil i pán Světlova. Nakonec
začal bojovat na straně Ferdinanda. Roku 1530 se u Ilavy dostal
do nesnází a na pomoc mu museli přijít zbrojenci z panství světlovského. Naopak jednotliví páni z Horních Uher napadali zase
naše území. Doplatili na to však jen poddaní, protože ozbrojené
tlupy si na pevný hrad Nový Světlov netroufaly. Uhři využívali
toho, že stále přetrvávalo turecké nebezpečí a královská vojska
byla zaměstnána bojem s nimi.
Roku 1559 vtrhl na zdejší vsi Gróf Pálfy, který se svými ozbrojenci vyplenil co se dalo. Mnoho ldí sice našlo úkryt na Světlově, ale jejich obydlí vzalo za své. Páni proti těmto výpravám
mnoho nepodnikali, protože Ferdinanda, který nepřál jejich
evangelickému náboženství, moc nepodporovali. Roku 1603
byly zde velmi tuhé mrazy, které trvaly až do „Božího těla“ v té
době pomrzlo mnoho dobytka i lidí.
Za císaře Maxmiliána (1564 – 1576) se pronásledování náboženské zmírnilo a ustaly i vpády Uhrů. Nově se však Uhři
vzbouřili proti císaři Rudolfu II. Jejich vůdce sedmihradský kníže Štefan Bočkay, vybídl moravské pány, aby se k němu připojili.
Když neuposlechli, napadl se svým vojskem Moravu. První hrůzy zažil zdejší lid 1. května 1605.
11. a 31. května Bočkajovci napadli Uherský Brod a když se
jim jej nepodařilo dobít, vyloupili okolní vsi. Podle Kameníčkových pramenů „Kde ještě co zůstávalo, pálili, lidi vraždili a sekali, vázali zajímali a hrozné nešlechetnosti provozovali.“.
Daleko horší to bylo 25. července, kdy po opět nezdařeném
boji na brodských hradbách, vyplenili předměstí Brodu, Šumice,
Nezdenice a úplně vypálili naši ves. Odvlekli dobytek, pomordovali a odvlekli několik mladých lidí a spálili úrodu. Uhry v Záhorovicích vedl gróf Léšay, zvaný Vlk. Nejhůře si však počínal
gróf Andrej Jakušič, pán Vršatce se svými poddanými sedláky
z Pruského. Ti pak napadli Světlov a zapálili stáje před hradem.
Tento jejich čin je popsán mnoha kronikáři. Současný kronikář
popisuje tyto události ve spisu Pláč moravské země. „Jako osové
a sršňové shlukli se pod Nový Světlov, vzíti ho chtíce.“ Na hradě
se jeho obránci tehdy ubránili, přestože začal hořet i padací most
před velkou věží. Daleko hůře si pak jiná skupina Uhrů počínala
v Komni, kde se slavily hody. Z obyvatel této vsi zůstalo naživu
jen několik málo. (J. Polišenský: Kniha o bolesti a smutku).
3. srpna se na světlovské panství Bočkajovci vrátili znovu.
Zase pálili a vraždili. Podle pověsti zavraždili před hradem Světlovem 400 lidí, které vyvedl jeden úředník před bránu. Pán hradu Jan Jetřich, ani jeho kastelán zde nebyli přítomni.
Od 4. srpna začalo velmi pršet. Podle zápisků mého děda,
nepřestaly deště po mnoho dnů. Nastala velká povodeň, při
které zanikla tvrz v Záhorovicích s jatkami a mlýnem. Po této
povodni byl obnoven jen mlýn, který pak měl v pronájmu jeden
z našich předků.
Po této velké povodni přišel velký dobytčí mor. Co neuloupili Bočkajovci, to vzápětí pošlo. Ti se opět vrátili 21. a 22. srpna.
„Bez milosti vraždili, některé zajali a pryč hnali, kteří nemohli
jíti, ty na cestě v horách zbili, dítky od matek s koni na zem metali, o zem házeli a rozrážejíce, anebo koňmi šlapajíce, ptákům
a zvěři za pokrm nechávali. Mnoho se nacházelo dítek v lesích,
na poli o nichž, čí byly, věděti se nemůže.“.
Potom nastal velký mor, že pomřelo mnoho lidí. Podle soudobého kronikáře, nestačili ani mrtvé pohřbívat. Krajina se ještě ani nevzpamatovala z těchto hrůz a začalo povstání českých
pánů, proti císaři Matyášovi (1611 až 1619). 23. května 1618
proběhla Třetí defenestrace pražská a tím vlastně také začala
Třicetiletá válka. Moravané se k povstání připojili v roce 1619.
Po počátečních úspěších však bitvou na Bílé hoře 8. listopadu
1620 bylo Stavovské povstání potlačeno. Záhorovice v té době
trpěly nepředstavitelně. Na pomoc Zimnímu králi Fridrichu
Falckému šel jeho spojenec sedmihradský kníže Gabriel Bethlen, který však velmi nespěchal, protože požadoval velkou sumu
peněz. Zastavil se v Uherském Brodě a jeho vojska drancovala
okolí. Jeho mušketýři leželi v Záhorovicích v roce 1621. Odtáhli
až po velkém moru. Znovu se vrátili, spolu s Turky v roce 1623.
To opětovně vraždili a loupili. Odtáhli s příchodem kruté zimy,
kdy napadlo mnoho sněhu, tak že se ani koně nemohli přes něj
brodit.
Roku 1626 táhlo přes Záhorovice vojsko Mansfeldovo a za
ním vojsko císařské.
V roce 1643 drancovali naši ves Švédové, kteří měli ležení
v Uherském Brodě. O dva roky později dobyli a vyloupili Švé10
dové hrad Světlov a přitom zničili v okolních vsích vše, co zde
ještě zbylo. Dlouhým trváním války byl tento kraj tak zničený,
že mnozí přemýšleli o konci světa. Mnoho domů bylo úplně
rozbitých, zmizely samoty v okolí Záhorovi a nebylo vidět po
lesích žádné zvěře. Také domácí zvířata i kočky a psi nebylo
zde viděti. Zmizelo i ptactvo nebeské. Po odchodu Švédů zuřil
v celém okolí velký mor tak zle, že vymřely celé rodiny. Lidé se
živili travou a kůrou smrkovou. Tyto útrapy se snažil zmírnit pán
Světlova Gabriel Šerény.
Ve světě skončila Třicetiletá válka roku 1648. Pro tento pohraniční kraj však hrůzy válečné přetrvávaly i nadále. Jednotlivé
tlupy Uhrů napadaly naše území a drancovaly okolní obce.
Roku 1655 po velkých deštích byla velká povodeň, která
nadělala mnoho škod.
Také vyvstalo znovu turecké nebezpečí. Roku 1663 dobyli
Turci pevnosti Nové Zámky a postupovali dále k moravským
hranicím. Najali si vyzvědače, aby získali nejsnadnější přístup
k hranicím. Ti se vrátili po šesti týdnech a 4. září napadli Turci Moravu. Třemi proudy se turecké vojsko valilo na moravské
vsi. Zemský hejtman a pán Světlova, Gabriel Šerény vyzýval lidi
k obraně země. Ti si však kopali po lesích takzvané „lochy“, ve
kterých schovávali vše cenné co ještě měli. V těchto úkrytech se
schovávali i lidé a také zbylý dobytek. 19. září přešli Turci opět
řeku Váh a zaútočili na obce v našem okolí. Hrad Světlov sice
odolal, ale všechny vsi byly vyloupeny. Třetí vpád 6. října nám
popisuje kniha pana Prakšického ze Zástřizl. Čteme v ní: „Třetí
vpád od Moravy stal se s velikou silou přes pole bojkovské a ten
den je přepadnouc, ještě více po okolí pozajímal a vypálil a vůkoličný dědiny všecko v popel a prach obrátil. Na svítání mezi
obilím pro lepší bezpečnost se položíc, trojím šturmem v oboru
Světlovskou se vší svou silou ženouc, s velkou zmužilostí odtad
odehnán. 65 lidu svého stratil a z hněvu a furií zapálen jsa městečko a také vsi Krhov, Komňu, Záhorovice, Nezdenice a Bánov.“ V samotných Záhorovicích bylo povražděno 8 obyvatel.
Také bylo několik mladých mužů a žen odvlečeno. Kromě toho
bylo odvlečeno 15 kusů dobytka, 300 ovcí a celá úroda na polích
byla spálena.
Velká neúroda nastala v létech 1670 až 1672. V té době ceny
potravin dosahovaly neuvěřitelných částek. Pokračování v příštím čísle zpravodaje.
František Mazáč
Paměti z první světové války pana Josefa Jančaříka
Vážení čtenáři,
tak jako v minulých číslech zpravodaje, tak i v dnešním vydání se vracíme do
minulosti. Od paní Milady Horké jsme
získali zajímavé a velmi hodnotné zápisky
z období 1. světové války, které zpracoval do písemné podoby její dědeček pan
Josef Jančařík. S jeho vzpomínkami Vás
postupně ve vydáních zpravodaje chceme
seznámit.
Oldřich Tomai v Luhačovských novinách o Josefu Jančaříkovi napsal:
„12. září 1991 zemřel Josef Jančařík,
jeden z nejstarších občanů Luhačovic
a poslední účastník národního odboje v 1.
světové válce. Odešel tiše, jak tiše a nenápadně žil.
Narodil se 15. června 1898 v Nezdenicích u Uherského Hradiště. Jeho rodiče, bez ohledu na vlastní strádání, se mu
snažili poskytnout to, co bylo podle jejich
názoru nejcennější. Vzdělání. Proto mu
umožnili studium na Zemském reálném
gymnasiu v Uherském Brodě. Studium
však musel přerušit v r. 1916. Byl povolán
do rakousko-uherské armády. Již v září
1916 byl zařazen k polnímu praporu nasazenému do bojů v Rumunsku. V bojích
byl raněn a onemocněl tyfem. Po vyléčení
byl přidělen k 229. domobraneckému praporu, který byl poslán na italskou frontu.
Při poslední ofensivě rakousko-uherské
armády počátkem října 1918 padl do
zajetí. Při náboru zajatců do československé armády v Itálii se do ní přihlásil
a byl zařazen k 42. čsl. domobraneckému
praporu.
Domů se vrátil jako praporčík a aktivně se zúčastnil budování naší armády.
Dokončil studium reálky v Uherském
Brodě a po pěti letech, v roce 1921 se vrátil do civilního života. Splnila se mu jeho
touha. Stal se učitelem. Do roku 1929 byl
učitelem v Řetechově a pak až do roku
1958 působil nejprve jako učitel a pak
řídící učitel v Polichně. Za téměř 30 let
svého působení vychoval několik generací poctivých občanů, kteří na něho jistě
nezapomenou.
Před odchodem do důchodu se přestěhoval do Luhačovic, kde si za vydatné
pomoci své manželky a společnou dřinou
postavili dům. Zde žil až do konce.
S pohnutím jsme četli několik svazků
jeho vzpomínek a básní napsaných vypsanou rukou starého učitele. Vzpomínal
v nich na 1. světovou válku, na život po
válce i v období okupace.
Právem si je chce vyžádat Oblastní
muzeum ve Zlíně, aby byly zachovány pro
budoucí generace jako svědectví toho, že
na Moravě žili lidé, kteří milovali vlast
i život, poesii a krásu.
PAMĚTI Z PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY
MÍSTO UDÁLOSTÍ – RUMUNSKO
(Výpis z knihy II. strana 244- 248-)
Noc byla zase bouřná a rušila mě divými sny. K ránu mě velmi rozbolela hlava, že jsem musel po předání služby ihned
ulehnout a 28. října 1918 hlásil jsem se
nemocným. Lékař mě uznal a nařídil studené obklady, neboť měl jsem již horečku
38,4°. Ležel jsem den a noc a horečka pominula. Byl jsem však velmi slabý a dostal
jsem volno do 1. listopadu. V tomto čase
byl sem jen doma a učil se stále italštině,
nebo jsem zapisoval staré myšlenky rodící
se v mysli mojí.
V den 1. listopadu vzpomněl sem si
na tento den v roce minulém, kdy vypsal
jsem zpověď duše mé u rovu maminky.
Umínil jsem si po oba 2 dny věnovati se
vzpomínkám na zemřelé a pokusiti se
vypsáti v básni význam těchto dvou dnů.
Však osud mně tomu již nedovolil a přichystal nám všem překážku, která byla
pro nás všechny vskutku tak osudovou.
11
V poledne 1. XI. 1918 převzal jsem
stráž od svobodníka Cušimského a asi za
hodinu došly různé zprávy o ústupu našeho vojska z bojiště a vskutku na nádraží
nastal veliký bezhlavý ruch. Motorová
vozidla vozila ze skladů meránských pytle mouky, bedny s různým zbožím a když
přijel večerní vojenský vlak, bylo vše nakládáno do vlaku. Já využil této situace,
vypůjčil jsem si navždy půl druhé velké
homole cukru a několik balíčků zrnkové
kávy na přilepšenou v této pohnuté době.
Celou homoli cukru předal jsem skrytě
příteli Svaldimu, aby ji nepozorovaně
zanesl Pepince a půlku jsme si ponechali
pro vlastní potřebu. Tomášek a Drážný
donesli ihned vodu a uvařili jsme si dobrou kávu, jakou jsme již dávno nepili.
Pak mě zavolal vedoucí našeho skladiště, dal mi 14 párů nových bot, abych je
ihned rozdělil strážným a oznámil mi, že
Italové obsazují v Alpách průsmyk Bremmerský, že je konec války a my Čechové
a Slováci, že již máme svou svobodnou republiku vyhlášenou již 28. října 1918. Poprosil mě, abych tyto zprávy ponechal si
prozatím jen pro sebe, pro jistotu, neboť
jsoucí situace může přivoditi nepředvídané zvraty ve válce. Po celou noc byl jsem
již vzhůru a přemýšlel o nynější situaci.
Ráno 2. listopadu šel jsem s mojími kamarády k naší milé Pepince na deci vína
v úmyslu, že se ihned vrátíme. Hoši však
vzali hudební nástroje a začali hráti naši
písničku: Má roztomilá Maruško… a to
nás tam déle zdrželo. Po chvilce kouknu
oknem ven a vidím přicházeti praporčíka
Beneše, šikovatele od setniny a četaře
Leškova. To se mnou trhlo, bez řeči jsem
odběhl do vedlejší světnice a otevřeným
oknem vyskočil ven do průkopu dvojkolejné dráhy, utíkal skrytě podél skladiště
na nádraží a k poslednímu číslu stráže,
abych měl svědka. Nahoře slyšel jsem jen
volání: „Velitel stráže!“ – Já vracel jsem
se pomalu nahoru a zahlédl mě četař
Leškov. Ihned na mě zavolal, že je zde
praporčík a hledá mě. Šel jsem tedy již
s úsměvem za ním a hlásil jsem se mu.
On však hněvivě se mě tázal, zda jsem byl
v hostinci. Já klidně odpověděl záporně
a řekl jsem mu, že přicházím od posledního čísla stráže. On však volá šikovatele a ten mu odpověděl, že mě tam viděl.
Však Olimpio s milou Pepinkou pevně
tvrdili, že jsem tam nebyl. Praporčík ve
hněvu mi oznámil, že zítra ráno se mám
dostaviti k raportu i s mužstvem, které je
dnes se mnou ve službě. –
Ale odpoledne byl již všeobecný nástup, skladiště naše ponecháno na pospas
ustupujícímu vojsku z bojiště, které se
s chutí vrhlo na bedny s tabákem, cigaretami, naši chlapci od setniny se zúčastnili
též laciného nákupu, plnili si láhve rumem, vínem, limonádou, nosili si domů
masové konzervy, suchary, kávu, cukr,
slaninu, prádlo, obleky a mnohé jiné
věci, které tam byly ve skladišti. Dávali
jsme i našim civilním sousedům a dovolili jim bráti si věci, které doma potřebují
– byl konec války i zde u nás v Tyrolích.
Silnice byla přeplněna kolonami, takže
ústup z bojiště byl pomalý a o půl čtvrté
odpoledne začala ještě poslední kanonáda Italů do ustupující armády rakousko-uherské a tato kanonáda plnila údolí
řeky Adiže hrůzou, peklem, nářky a voláním raněných o pomoc. A to trvalo až
do pozdního večera, kdy změnilo se jen
v ojedinělé výstřely. Naše setnina byla již
také přichystána na odchod, ale stále jsem
čekali na rozkaz z velitelství praporu, kde
dlel rovněž náš praporčík Beneš. Ještě
jsme povečeřeli kávu a knedlíky a pak šli
se mnozí ukrýt do sklepa, neboť Italové
začali stříleti z děl přímo do naší vesnice
Villy Lagariny, aby zničili most přes řeku
Adici. Já jsem stál na dvoře u našich naložených vozů a díval se k bojišti do hor,
kde mnohý záblesk se křižoval s temnou
nocí. Najednou zasviští jedna střela blízko mě, následoval otřes země a okenní
skla se řítila ze všech oken dolů, vzduchový náraz odhodil mě pod odkap domu
a tak byl jsem uchráněn od padajícího
písku a skla. Střela padla přímo na výjezd
z našeho dvora na silnici a vyryla velkou
jámu, kterou jsme pak museli zaházeti,
abychom mohli vyjeti na silnici.
Asi v 9 hodin večer přišel náš poručík,
dal rozkaz zapřáhnouti, ale náš ústup byl
pomalý, takže až ráno 3. listopadu dojeli
jsme k našemu praporu do Aldéna. Naše
setnina chtěla vařiti snídani, ale nejprve
musel svobodník Tušimský jeti zpět pro
kuchyni, kterou nechali někde na boku
silnice, neboť vůz byl přeplněný a koně
nemohli náklad utáhnouti. Teprve po
snídani přišel náš plukovník a dal rozkaz
Benešovi zavésti naši setninu na určené
místo u praporu a tam jsme si trochu odpočinuli po namáhavé noční cestě bez
spaní.
Po obědě zavolal mě praporčík Beneš
k sobě – já očekával od něho předvedení
k raportu, ale on již nic takového nevyřekl, ale dal mi listinu se seznamem divize
a pluků a všem vojákům podle této listiny
oznamovali místo, kde se mají shromažďovati. Vzal jsem si se sebou ještě přítele Truksu a šli jsme zase zpět po silnici
a plnili daný rozkaz. Po 2 hodinách této
služby, vrátili jsme se zpět a předali tuto
službu zase jiné určené dvojici.
A ve městě Aldénu nastal velký ruch,
neboť italské patroly stanuly již na náměstí, všude rázem zavlály italské prapory
a jásot obyvatelstva šířil se radostně městem i údolím. My nemohli dále jeti, neboť
se čekalo až bude celá naše 56. divize seřazena, což trvalo do půl desáté hodiny.
Jeli jsme pomalu k Tridentu, ale do města
jsme již vpuštěni nebyli, neboť na mostě
stála již italská stráž, která nás poslala
jiným směrem za město. Cesta trvala až
do poledne 4. listopadu, kdy jsme k smrti
unaveni stanuli v Mezo Lombardu. Zatím
co se vařil oběd, naši chlapci se opět zúčastnili laciného nákupu na nádraží, přinášeli zase četné potraviny a někteří přivedli i několik kusů dobytka, který jsme
pak zapřáhli do kár, abychom nemuseli si
sami nésti naše přeplněné batohy na další
cestě. Teprve k večeru jeli jsme dále, ale
asi jen 1 km a italské patroly nám zarazily
další cestu. Na rozkaz našich důstojníků
museli jsme odevzdat zbraně i střelivo
a kdo chtěl mohl jíti dále, ale byl již zapsán a odveden do kasáren jako zajatec.
Povídalo se, že kdo chce, může jíti na nocleh do kasáren a důstojníci do nemocnice
v Mezokorona. My jsme již byli na cestě
do kasáren v Mezo Lombardu, ale vrátili jsme se a zůstali se svými povozy na
silnici po celou noc. A celou noc jsem již
prožil v myšlenkách, že se již brzy nevrátím domů – k nám. Naši důstojníci nám
večer odešli všichni na nocleh do nemocnice, ale ráno 5. listopadu se již k nám
nevrátili, byli již jako zajatci a my jsme
jejich ztráty nelitovali. Již jsme nemuseli
jíti k raportu a byli jsme volni z područí rakousko-uherského. A bylo mi zase
o jednu záležitost v mysli mé lépe, ale
litoval jsem ztrátu listin, které jsem tyto
poslední dny obdržel od našich z domova,
potřebné k brzkému povýšení z desátníka
na praporčíka. Ty zůstaly v kanceláři. My
vida co je s námi, začali jsme prodávati
obyvatelům nepotřebné věci i dobytek,
utržili si pěkný obnos peněz i když jsme
dobytek prodávali za 20 K 1 kus…(pokračování v příštím čísle zpravodaje)
MÍT SVŮJ SEN ANEB ČESKO-NEZDENSKO-SLOVENSKÁ SUPERSTÁR
LEO MACHALA
něj byl veliký úspěch. Všichni blízcí víme, jak rád zpíval, většinou jen tak pro sebe, pro kamarády, pro radost. I když neměl
vlastně žádný pěvecký úspěch ani odbornou přípravu, jako je
měla většina z těch nejlepších, byl jsem si jistý, že tato cesta nekončí. A nekončila.
Byla dlouhá a vyčerpávající, ale úspěšná.
Hlavně „dlouhá míle“ jak se říká poslední vyřazovací noci,
nejen pro Lea, ale i mamču, která držela zpocený mobil celou
noc v ruce až jí ráno v pět nakonec zazvonil a z něho byl slyšet
pláč štěstí se vzlykajícím „ANO“. Mamča na to „NE“. On zas
„ANO !“.
Jak se říká, člověk musí něco takového zažít na vlastní kůži,
aby mohl vyjádřit své pocity v danou chviličku svého prožitku.
Teď už bylo jasné, že až už to dopadne jakkoliv, je to pro něho
i pro Nezdenice obrovský úspěch.
Proto také volba medailonku pro televizi byť byla krátká,
přesto výstižná tomu, „jak jsme se chtěli s celú dědinů podělit
o radost, která u nás byla“.
No a potom radost vystřídalo napětí. Co bude, jak to dopad-
Asi každý z nás má určitě svůj životní sen nebo cíl a nezáleží
na věku a etapě, kterou každý z nás prožívá ve svém já, den po
dni, měsíc po měsíci, rok po roku.
Někomu se jeho sen opravdu vyplní, druhému jen o vlásek
uniká a bohužel je nás většina, kterým se ztrácí a mizí v nedohlednu.
Leo ale za svým štěstím šel tak dlouho, až mu jednoho dne
ta malá hvězdička štěstěny spadla z nebe, chytil ji do náruče
a rozzářila mu cestu, po které chtěl tolik jít.
On nám vlastně ani neřekl, že na nějakou superstár, nebo
casting do Brna na pěveckou soutěž jede.
„Jedu na školní výlet, vrátím se v nedělu“ – vzpomínáme.
Naša Leňa to samozřejmě věděla, ale „zazdívala“. Lež má
však krátké nohy a na druhý den všechno prasklo. Když volal, že
postoupil mezi 30 nejlepších z 3 500 uchazečů v Brně a jede do
Prahy. Ani jsme se moc nezlobili. Kdo by se taky zlobil, že? Ani
asi sám nemohl uvěřit tomu, v to, čemu ale vlastně věřit chtěl.
Z celého Česko-Slovenska (asi 12 600 adeptů) se dostal Leo
do Prahy – do divadla mezi nejlepších 120 zpěváků a to už pro
12
ne, no prostě emoce.
A jak to dopadlo – to už víme dobře. S čistým srdcem – nic
víc ani míň – ÚSPĚCH.
Leo nezklamal sám sebe, nás, Vás, prostě všechny přátele, blízké i vzdálené, fanoušky a fanynky. A za to Ti – Ty náš obyčejný
nezdenský kluku DÍK !!
On sám pak chce poděkovat všem za přízeň, zasílání SMS,
za obrovskou podporu v Bratislavě, tak i u televize. Zvláště díky
Zdenku Bídovi za spolupráci při natáčení krátkého „Velkofilmu“, starostovi Jendovi za poděkování od sebe i občanů, hospodě i Hugovi a rowdies za půjčení šálů, protože už více lidí ví, že
Nezdenice existují a kde sů.
Závěr je jednoduchý – ať se daří Leo – dík.
A všem krásné Vánoce, šťastný nový rok 2010 se splněním
všech přání a pěkných písniček.
Pro zpravodaj taťka, mamka, Leňa a Rasty Machalovi.
ZÁŽITKY, KTERÉ SE POMALU STÁVAJÍ MINULOSTÍ
ZRNKA A ZRNÍČKA
Potřetí vychází děda na verandu, aby si zastínil oči dlaní a díval se daleko daleko, přes zahrady až k polím. Současně napíná
sluch. Nic. Chvíli přechází po dvoře, potom se na několik okamžiků ztratí v domě, hned je ale zase venku a upíná zrak k obzoru.
Konečně se mu rozzáří oči. „Už jede!“ vykřikne a seběhne na dvorek k připraveným pytlům, plachtě a lopatce, všechno to naloží do
auta. Už je tu i táta a já tu jsem, docela malý človíček toužící po obrovském zážitku srovnatelném snad jen s příchodem Ježíška na
Štědrý večer. K našemu poli se blíží kombajn. To si přece nemůžu nechat ujít!
Je tam, skutečně, mohutný, silný a tajuplný. Spásá sousedovo pole, jako obrovská housenka posouvá se vpřed. Úzké políčko
mizí mu rychle v útrobách, jednou tam, jednou zpět a úroda je v bříšku, zatímco na poli zůstaly jen pásy slámy. Krásně voní a zvedá
se z nich prach, jemňounký prášek léta zlacený sluncem. Mé oči se však dívají jinam a nic jiného nevidí, než onen nádherný pracovitý stroj, o kterém mi děda namluvil, že ho přes zimu nechávají odpočívat zaházený v seně. Dlouho jsem mu to věřil.
Hotovo, z obilného lánu je strniště. Kombajn stojí na příjezdové cestě a tráví. Dvířka kabiny jsou otevřená, řidič se vyklání ven,
aby uvolnil dlouhý krk výsypníku. A už je zpět v kabině a pod výsypníkem je rozvinutá plachta a jakési tajemné povely jsou slyšet, ve
vzduchu zvláštní napětí jaké bývá před bouří. A v kombajnu něco zahrčí a chlapi vezmou za okraje plachty a do náručí se jim sypou
zlaté dukáty. Hřmí to a prší a rozstřikuje se jako v opravdové bouři. Chlapci odvracejí tváře, ale drží dál a na hlavy se jim snáší zlatý
prach a ukládá se jim ve vlasech a na montérkách. Burácení motoru zesílí, kombajn se začne třást, děsivě se třese a vydává ze svých
útrob poslední zrnka a zrníčka.
Tak. Řidič se natáhne přes bok svého stroje, jako bleška vypadá na velkém psovi, kterého si ochočila. Soused čeká, až dá výsypník zpět a znovu vsedne do kabiny, vsedne prudce, péruje a přijímá papírek, o kterém vím, že jsou to peníze. V druhé sousedově
ruce se vznáší skleněná lahvička, ploskačka slivovice, celou dobu, co se řidič věnoval výsypníku, se v ní vznášela, jen tak si poletovala
vzduchem a čekala, nyní je její chvíle. Vznáší se výš a výš k řidiči, řidič však vrtí hlavou a zavírá dvířka, ještě jedno pole ho čeká.
A to je naše pole.
Táta s dědou pomáhají sousedovi plnit zrno do pytlů. Pomáhal bych taky, nadevšechno miluji nořit dlaně do bedny s obilím, když
mě pro něho děda pošle na půdu, nabírat lopatkou a sypat do kbelíku. Ale jsem malý, dlouho by mi trvalo než bych naplnil velký
pytel a chlapi spěchají. Já nespěchám, sedím v kombajnu, hned vedle řidiče, dívám se na něj a na pole, dívám se z kabiny, vznáším
se v kabině, jak astronaut v raketoplánu se vznáším. Sedadlo péruje, řidič se usmívá, má velké ruce, drží je na volantu, na mojí hlavě,
na chvíli položí jednu ruku do mých vlasů, rozvíří vlasy, řekne něco, co si nezapamatuju, co mě však učiní nevýslovně šťastným, neboť to řekl pan řidič, neboť to řekl v kombajnu a mě. Tak když přejedeme pole tam a zpět, tak když spolu „pomlátíme“ obilí a řidič
se natáhne k výsypníku a já sklouznu z pérujícího sedadla a z kabiny, abych se nohama opět dotkl pevné země, nejsou to už stejné
nohy, které vstupovaly do kombajnu a není to ten samý chlapec. Je to malý dospělý muž a jeho srdce je zalité blahem.
Michal Čagánek
SBORY „Svatého Floriana“
Sbor dobrovolných hasičů je obecné označení dobrovolnického hasičského sboru a zároveň součást většiny konkrétních dobrovolných hasičských sborů.
V mnoha zemích dobrovolné sbory doplňují činnost profesionálních hasičských sborů a činnost hasičských útvarů průmyslových
a podobných firem. V Česku příspěvkové profesionální sbory tvoří dohromady Hasičský záchranný sbor České republiky. Dobrovolné sbory nejsou právně samostatné a bývají sponzorovány obcemi nebo firmami. Kromě hašení požárů zasahují hasiči, včetně
dobrovolných, obvykle také v případech povodní,
jiných živelných pohrom, ekologických haváriích,
pomáhají při dopravních nehodách, technické
pomoci a jiných mimořádných událostech. Spolupůsobí též při prevenci požárů a dalších podobných nežádoucích událostí.
Hasičské sbory jsou často i spolkem významným z hlediska společenského života obce. Soutěže v hasičském umění jsou nyní označovány
jako požární sport. Dobrovolní hasiči v Česku
– jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí jsou
vlastními výjezdovými jednotkami sborů. Každý
hasič v této jednotce je proškolen nejméně 40 hodinami teoretických i praktických znalostí a dále
je musí doplňovat. Musí mít potvrzení od lékaře,
že je schopný a zdravotně způsobilý v jednotce
působit a každý rok toto potvrzení obnovovat.
Zvlášť velké nároky jsou kladené na nositele dýchací techniky a řidiče. Naše výjezdová jednotka
je zařazena do kategorie JPO-5 to jsou jednotky
předurčené k požárům v obci.
13
Něco z historie dobrovolných hasičských sborů. Za první dobrovolný spolek na
území Rakousko-Uherska a tedy i Česka
bývá označován Spolek dobrovolných hasičů Zákupy, vytvořený roku 1850. Oficiální
nejstarší Dobrovolný sbor je ve Velvarech
založen roku 1864. V Česku dobrovolné
hasičské sbory zastřešuje Sdružení hasičů
Čech, Moravy a Slezska. Provozuje vlastní
web a od roku 1989 vydává čtrnáctideník
Hasičské noviny.
SH ČMS provozuje i dvě školy:
- Ústřední hasičská škola v Bílých Poličanech u Dvora Králové nad Labem
- Ústřední hasičská škola v Jánských
Koupelích u Opavy.
Pod patronací SH ČMS je také Centrum hasičského hnutí v Přibyslavi, což je
hasičské muzeum. Sbory dobrovolných hasičů v Čechách zastřešuje Česká hasičská
jednota, sbory na Moravě včetně moravského Slezska Moravská hasičská jednota.
Ukázka ve škole
S tradicí hasičského dobrovolnictví
souvisí i Hasičská vzájemná pojišťovna, která byla založena roku 1900 a obnovená roku 1992. Většinu jejich akcií vlastní dobrovolní
hasiči. Akcionáři mají akcie na jméno.
Pár řádků o Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska (SH ČMS) je organizace sdružující dobrovolné hasiče v České republice. Sdružení vzniklo v roce 1991 jako nástupnická organizace Československého svazu
požární ochrany (ČSPO). Základní jednotkou SH ČMS jsou sbory dobrovolných hasičů (SDH). Sdružení má 8 500 SDH s 350 tisíci
řádných členů. SDH v blízkém okolí se sdružují v okrscích, ze kterých se skládá Okresní sdružení hasičů v počtu 78 a čtrnáct Krajských sdružení hasičů. Výše jmenovaná sdružení zastřešuje SH ČMS v čele se starostou Ing.Karlem Richterem.
Náš sbor dobrovolných hasičů je sdružen v okrsku č. 14 - Nezdenském, společně s hasiči z Rudic, Šumic a Záhorovic. V okrskovém aktivu pracují za hasičský sbor Nezdenice: bratr Hochmann Jan – pokladník, bratr Zapletal Jindřich – jednatel, bratr Šimoník
Vít – člen aktivu a bratr Strouhal Josef ml. – člen aktivu.
Několik údajů z historie profesionální požární ochrany v českých zemích.
První placený hasičský sbor na českém území byl založen už v roce 1853 v Praze. Hlavní odpovědnost za hašení požárů ležela
od 2. poloviny 19. století až do druhé světové války na dobrovolných hasičských sborech měst a obcí. Za první Československé
republiky existovaly veřejné požární jednotky z povolání jen v některých větších městech. Uvedený stav samozřejmě neodpovídal
potřebám průmyslového státu v dobách míru, tím spíše za války. Rychlá změna nenastala ani v protektorátu, kde byl vydán překlad
německého zákona jako vládní nařízení o hasičstvu.
Po válce byla požární ochrana zařazena do oboru působnosti Ministerstva vnitra. Plnění úkolů na úseku požární ochrany pak
zajišťovaly národní výbory (místní, okresní, krajské), jejichž výkonným orgánem pro tuto oblast bylo hasičstvo, které bylo dobrovolné, z povolání nebo závodní. Hasičstvo z povolání muselo ze zákona zřídit všechny obce s počtem obyvatel nad 50 000. K zásadní
reorganizaci požární ochrany dochází zejména v souvislosti s přijetím zákona o státním požárním dozoru a požární ochraně v roce
1953. Na jeho základě se výkonnými jednotkami požární ochrany staly veřejné a závodní jednotky a požární ochrana byla budována
jako vojensky organizovaná složka.
V souvislosti se vznikem federativního uspořádání státu v roce 1969 byla požární ochrana zařazena do výlučné působnosti závodních rad, což mělo za následek vytvoření Hlavní správy požární ochrany MV ČSR a MV SSR.
Významnými změnami prošla profesionální požární ochrana v posledních třiceti letech. Počátkem 70. let se začal měnit podíl
zásahové činnosti jednotek požární ochrany ze zásahů u požárů ve prospěch technických zásahů. V současnosti tak většinu činnosti
hasičů tvoří vedle samotných požárů také zásahy u dopravních nehod, při živelných pohromách, či zásahy pomocného charakteru
jako odstraňování nejrůznějších překážek, vyprošťování osob apod.
Nová právní úprava, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2001, znamenala zásadní změnu v postavení působnosti a organizaci Hasičského záchranného sboru ČR. V této souvislosti došlo také ke sloučení ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR
s Hlavním úřadem civilní ochrany a širokou oblast civilní ochrany tak dostali na starost hasiči, podobně jako tomu je i v některých
evropských státech.
Hasičský záchranný sbor ČR v současnosti hraje stěžejní roli v přípravách státu na mimořádné události, ať se jedná o hrozby
terorismu, průmyslových havárií nebo živelných katastrof.
Hasičský záchranný sbor ČR v současnosti tvoří generální ředitelství, které je organizační součástí Ministerstva vnitra a dále
pak 14 hasičských záchranných sborů krajů. Střední odborná škola požární ochrany a Vyšší odborná škola požární ochrany ve
Frýdku-Místku a Záchranný útvar HZS ČR v Hlučíně. Součástí Hasičského záchranného sboru ČR jsou také vzdělávací, technická
a účelová zařízení, konkrétně čtyři odborná učiliště požární ochrany (ve Frýdku-Místku, Brně, Chomutově a Borovanech). Institut
ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč, Technický ústav požární ochrany Praha, Opravárenský závod Olomouc a Základna logistiky
Olomouc.
V roce 2008 jednotky PO při zásazích bezprostředně zachránily 8 807 osob a dalších 25 977 před hrozícím nebezpečím evakuovaly. Počet jednotlivých druhů událostí se zásahy jednotek PO v roce 2008 (dle druhu události):
požáry 20 406, dopravní nehody 20 063, živelné pohromy 5 599, úniky nebezpečných chemických látek celkem 6 242 (z toho
ropné produkty 5 218), technické havárie celkem 42 104, technické pomoci 38 916, technologické pomoci 770, ostatní pomoci 2
408, radiační nehody a havárie 0, ostatní mimořádné události 17, plané poplachy 8 194. Celkem v roce 2008 zasahovaly jednotky
PO u 102 625 jednotlivých druhů zásahů.
14
Jedním ze sborů svatého Floriana je i náš hasičský sbor NEZDENICE, který v letošním roce oslavil 60. výročí svého založení.
I když se v délce svého trvání založení řadíme mezi hasičské sbory mladší, tak již naši předchůdci dokazovali, že umí své hasičské
řemeslo dobře ovládat. My jako jejich nástupci jsme daný slib, že budeme jejich započatou práci udržovat na stejné úrovni, snad do
dnešního dne dodrželi. To musí posoudit Ti, kteří se o naši činnost a práci na úseku jak hasičském, tak i kulturním a budovatelském
zajímají. Ale dosažené výsledky hovoří jasně v náš prospěch.
Velké úsilí bylo a je vynakládáno na práci s mládeží. To se nám, ale v poslední době nedaří tak, jak bychom si všichni přáli.
V dnešní počítačové době je obzvlášť tato práce náročná. U počítače se nemusí děti namáhat tak, jak tomu je při nácviku požárního
útoku nebo při plnění disciplin třeba branného závodu. Přitom zajištění jak po technické, tak i po materiální stránce je u našeho
hasičského sboru na velmi dobré úrovni. Jakým způsobem bychom naše děti do svých řad získali? Znovu se obracíme a to již po
několikáté na rodiče těch dětí, které mají předpoklad se stát členy družstva mladých hasičů – „Pošlete je mezi nás“, vyžeňte je od
počítačů a pošlete je se něčemu užitečnému naučit. My všichni nemůžeme a nesmíme dovolit, aby sbory svatého Floriana začaly
pomalu mizet z naší společnosti.
Nechci se podrobně rozepisovat o činnosti našich hasičů, to by bylo psaní na mnoho stránek, ale uvedu jen několik příkladů
práce členů zásahového družstva při zajišťování oslav 60. výročí založení hasičského sboru. Jedna z nejodpovědnějších prací bylo
nastříkání hasičského auta, výmalba zbrojnice, nátěr vrat zbrojnice, příprava areálu hřiště „Školka“ a hodně drobných doprovodných prací souvisejících s oslavami. Nakonec jste se mohli, kdo jste se našich oslav zúčastnili přesvědčit osobně, jaký velký kus velmi
dobře vykonané práce naši členové hasičského sboru při zajišťování oslav 60. výročí založení odvedli a jakým způsobem naši obec
reprezentovali.
Velké poděkování patří za podporu a spolupráci s hasiči obecnímu úřadu a panu starostovi, kteří v nemalé míře naši činnost na
všech úsecích zaštiťují. Poděkovat musíme i všem našim spoluobčanům, kteří nás hasiče, jako součást záchranného systému uznávají. Nemalé poděkování patří také všem sponzorům.
Za 60 let činnosti dobrovolného sboru hasičů jsou to
tisíce odpracovaných hodin jak na všech úsecích hasičské činnosti, tak na úseku pomoci bližnímu při zdolávání
požárů a ostatních přírodních katastrof. Rovněž nemalá
hodnota se odráží v počtu odpracovaných hodin pro naši
obec a celou naši společnost. Za to, že uvedli v život náš
hasičský sbor před 60. lety naši předchůdci, patří jim poděkování. Poděkovat musíme i těm, kteří v jejich práci
pokračovali. A děkovat musíme i těm, kteří v této náročné a záslužné práci pokračují. Ale poděkování si zaslouží
i naši rodinní příslušníci, kteří nám v této náročné práci
nezištně pomáhají.
Ti bratři a sestry, kteří se letošního 60. výročí nedožili
a dívají se z hora na naši současnou činnost se nemusí za
nás stydět. Pomyslnou štafetu, kterou jsme po nich převzali, posouváme kupředu ke stále lepším výsledkům.
Do další činnosti našeho hasičského sboru přeji všem
jeho členům hodně úspěchů na všech úsecích hasičské
práce.
Jindřich Zapletal
60. výročí založení SDH v Nezdenicích
předseda revizní komise HS
MUDR.lanti
Byl jsem na službě první pomoci v březnu. Dva moji kolegové se právě střídali na záchrance - Rosťa odcházel s basou, Honza
s banjem nastupoval do služby. Když byl čas, zahrál mi, co nacvičil. Hrál krásně. Tak jsem mu řekl, že by měl hrát v nějaké kapele,
ale on že na to nemá čas a ani neví, kde by hrál. Druhý den jsem byl na schůzce s kolegou Vlastikem. Napadlo nás zkusit si někdy
zahrát kántry - jenom tak pro radost. Tomáš nám v hospodě zapůjčil sklad v suterénu, obvolal jsem kolegy a všichni byli pro. Přibrali
jsme ještě i ing. Pavla s kytarou a ing. Petra s basou.
A tak jsme si poprvé zahráli. A líbilo se nám to. Několikrát jsme se sešli v úterý večer. Postupně jsme si našli svoje písničky. Hráli
jsme si jen tak pro radost. Přibrali jsme i zpěvačku Pavlu. Na naše zkoušky jsme se moc těšili, všem bylo dobře na duši, když jsme si
mohli po náročném psychickém vypětí v práci odpočinout, zazpívat si, zahrát si.
Pak někdo přišel s návrhem zahrát i na veřejnosti. Kupodivu byli všichni pro. Tak jsme to zkusili na Kobře v Suché Lozi společně
s cimbálovou kapelou Strúčci. A bylo to zase hezké. Museli jsme si najít název pro naše hudební seskupení. Nakonec nám začali
říkat MUDRlanti, protože je nás převaha doktorů. Začali jsme vystupovat tedy
i veřejně. Hráli jsme na kántry večeru v Nezdenicích, několikrát v Kobra baru v
Suché Lozi, dokonce v Rudicích na hodové zábavě koncem září. Je pro nás pořád hezčí hrát si jen tak pro radost na zkoušce, ale naše vystoupení měla celkem
úspěchy, tak snad budeme občas vystupovat veřejně i nadále.
Vzhledem k našim pracovním povinnostem to nebude asi tak často, ale přesto to čas od času vyjde. Dáme vědět, kdy a kde budeme hrát, aby naši příznivci
za námi mohli přijet. Dokončují se nám dokonce internetové stránky, kde tyto
informace budou také.
Všechny fandy do kántry muziky bych chtěl na naše další vystoupení pozvat
a doufám, že se hezky spolu pobavíme, spolu si zazpíváme a bude nám dobře.
Všem přeji jménem svým i jménem naší kapely hodně štěstí a zdraví v Novém
roce 2O10.
Beníček Martin
V plném obsazení
15
Výprava na Ebro 2009
V únoru 2009 jsme se domluvili,že
vyrazíme na sumce a velké kapry na řeku
Ebro do
Španělska. Tomáš a Pavel Hanáčkovi z
Uh. Brodu, Jenda Jančařík a já. Bratři Hanáčkovi už několikrát byli na Ebru rybařit a
tak nám na několika poradách před odjezdem dávali cenné rady ohledně vybavení,
cesty a možnostech chytání v těchto dalekých končinách.
Všechno potřebné jsme si zařídili a
koupili, a tak jsme mohli v pátek ráno 28.
srpna vyrazit. Jeli jsme osobním autem,
pro rybářskou výbavu jsme použili střešní
nosič, takzvanou rakev.Všechno se nám
tam vměstnalo a měli jsme i dost místa pro
nás samotné. Cesta přes Prahu, Rozvadov,
Schalke, Lyon, Barcelonu do Caspe měřila
přes 2 300 km a zvládli jsme ji za necelých
20 hodin. Měli jsme předem zamluvené
ubytování a lovecký lístek u přítele Tomáše,
který zde pronajímá dům u přehrady. Po
zakoupení speciálních pelet jsme přistoupili na návrh Tomáše a jeli jsme na odlehlé místo do španělské pouště na horní oblast přehrady na řece Ebro. Tam jsme pod Sumčí
skalou rozbili náš tábor. Ihned po příjezdu jsme chystali vybavení na chytání sumců. Bratři Hanáčkovi nás učili správnou techniku
lovu a přípravu na chytání velkých sumců. Už večer v sobotu měl Jenda na břehu prvního krásného sumce. V noci jsme pak zažili
nádherné představení sumců ve vodě před námi, když krásně „pukali“ a ukazovali se nám v měsíčním světle.
Další dny přišli i nám ostatním pěkné úlovky- sumci kolem 2 metrů a dokonce i větší. Každý rybář pochopí, jaký je zážitek souboj
se sumcem takovéto hmotnostní kategorie. Po vytažení z vody následovalo fotografování lovce a ryby a potom puštění zpátky do
svého živlu v řece.
Nedaleko od našeho lovného místa jsme nastražili i pruty na kapry. Zaváželi jsme speciální kapří pelety a taky jsme měli úspěchy. Několik kaprů denně kolem 1 metru nám bylo krásnou odměnou za namáhavou cestu na řeku Ebro. Všechny ryby jsme vrátili
zpět do vody.
Na našem velmi úspěšném místě jsme strávili 5 dnů a nocí. Nachytali jsme kolem 35 větších sumců a i dost kaprů. Poté jsme se
přesunuli do Tomášova domu v dolní části přehrady
u velké zátoky. V pátek jsme pak vyrazili na člunu na
obrovské plochy přehrady a zkoušeli jsme v zátokách
štěstí na dravce na přívlač. Několik candátů se nám
podařilo chytit, jednoho většího jsme nakonec i vzali s
sebou a po zamražení přivezli domů. Odpoledne jsme
ještě chtěli zkusit vábničku z loďky, ale počasí nám
přestalo přát a tak jsme nakonec byli rádi, že jsme se
ve zdraví dostali přes velké vlny zpět domů.
Následovala poslední noc ve Španělsku a v sobotu
ráno cesta zpět. Stejnou trasou jsme se bez potíží dostali v neděli ráno v pořádku domů.
Jak hodnotit rybářské zážitky na Ebru? Jedním slovem fantazie. Navíc pro mě, rybáře, který sumce ještě
ani pořádně neviděl, to byl zážitek, na který se nedá
zapomenout. Pro ty, kteří by chtěli zažít pořádnou rybářskou dovolenou mám samozřejmě radu - jeďte na
sumce a kapry na Ebro. My čtyři, kteří jsme tam byli
letos, se už domlouváme, že když to bude možné, tak
příští rok jedem zase.
MUDr. Beníček Martin
Buďte pozdraveni přátelé turistiky
Opět se nám přiblížil závěr roku, a tak nezbývá, než těch dvanáct měsíců zhodnotit. Začneme opět tradičně na sklonku roku,
Silvestrovským pochodem. Účast byla, jak je v posledních letech obvyklé, velmi vysoká, sedmdesát čtyři dobře naladěných turistů
všech věkových kategorií, včetně jednoho čtyřnohého. Sluníčko svítilo, snížek jsme taky měli. U rudického křížku už oheň plápolal,
ZOO byla taky příjemně vyhřátá, zkrátka krásné zakončení roku.
Globální oteplování se podepisuje i na nás, na turistech, neboť jsme tuto zimu nikam hromadně na běžky nevyjeli. Alespoň že se
našlo několik zdatných členů, kteří využili několikadenní skromné sněhové nadílky a vyrazili do okolí naší malebné vísky. Abychom
kompenzovali menší vydání energie přes zimu, provedli jsme po deseti letech provozu větší opravu chaty na sjezdovce. Dali jsme jí
nový nátěr z venku i zevnitř i podlahu jsme nechali vyměnit; zkrátka celou jsme ji omladili, ať se vám tam co nejvíce líbí.
Zima nám sice nepřála, ale zato nám příroda dopřála překrásné jaro. Den vítězství nad německou okupací jsme vyrazili uctít
pěší výpravou ze Žítkové. Je pravda, že nás sice nahoru vyvezl autobus, ale dolů jsme už scházeli pěkně po svých. Ve třiceti lidech
16
jsme prošli nádherný kus přírody, počasí bylo téměř letní.
A abyste si nemysleli, že my,
nezdenští turisté, chodíme jen
pěšky nebo běháme na lyžích,
najdou se i takoví, kteří neváhají sednout na kolo a doženou naše méně aktivní turisty,
kteří se vozí autobusem. Právě
s několika nejaktivnějšími členy jsme měli sraz na Řepové.
A nejenom tam, potkávali
jsme se na všech pochopitelných (a téměř povinných)
občerstvovacích zastávkách.
Poseděli jsme na Rasové a na
Modré vodě, někteří členové
zavzpomínali na pionýrská
léta, rozdělali oheň a opekli si
uzeninu z domácích zdrojů.
Přes léto jsme našim turistům nechali čas, ať už na obKrkonoše 2009 Velká Úpa
novu sil či na trénink, protože
na podzim jsme vyrazili na nejvyšší horu, kterou v téhle zemi vůbec můžeme najít. Ano, řeč je o pohoří Krkonoše s naším vůbec
nejvyšším kopcem Sněžkou. Ale i tak se zdálo, že spousta turistů přes léto trénovalo málo, protože vylézt na těch šestnáct set a
dva metříků si trouflo jen jedenáct nejzdatnějších. Přestože počasí bylo všelijaké a výstup byl místy opravdu strmý, všichni jsme ho
úspěšně zvládli. Podívali jsme se na novou poštovnu, zaskočili jsme k našim sousedům Polákům (jejich Krkonoše jsou dost podobné
těm českým) a na závěr se několik adrenalinu chtivých svezlo v Peci pod Sněžkou na tamější bobové dráze. Druhý den se pro celkovou unavenost skupiny zvolila více odpočinkovější trasa, zdolání Černé hory. Někteří si to sice vyložili po svém a měli tendence
to stočit do blízké hospůdky, ale brzy jsme už všichni vyrazili správným směrem – někteří šlapali po svých, ti nejvíce unavení využili
nedaleké lanovky. A společná odměna pro všechny? Malý okruh přes mokřady, jenž se nachází pod vrcholem Černé hory.
Na konci listopadu jsme pořádali Kateřinskou zábavu. K poslechu a tanci vám hrála dobře známá Cimbálová muzika Jaroslava
Pavlíka z Bojkovic. Nebylo vás sice mnoho, kteří jste si přišli zatancovat a vůbec se pobavit, ale o to víc jste si Kateřinskou užili. Byla
pro vás také připravena bohatá tombola … bezmála dvě ceny pro každého z vás.
A to je z roku 2008 téměř vše. Jediné, co nás ještě čeká, je jeho zakončení. Doufáme, že oslavu konce tohoto roku zahájíte opět
s námi, v brzkých ranních hodinách posledního dne roku. Opět pro vás připravujeme pochod z Luhačovic, spojený s opékáním u
křížku a vůbec příjemným navnaděním na pozdější silvestrovské oslavy.
S upřímným přáním mnoha šťastných kilometrů, ať už pěšky, na lyžích nebo na kole, vám za všechny naše turisty přeje
Michal Kamenský
POVĚSTI A VYKLÁDÁNÍ OD BABÍ HÚRKY ANEB JAK TO BYLO PO PRAVDĚ
něho hlédat sám. Bylo skoro isté, že to udělál strašný lúpežník, a
bylo také isté, že sa brzo vrátí něco zebrat.
Přemek Lopata, co bývál se ženú a děckama hned z kraja dědiny, býl malý chlap, no dyby tenkrát dávál lepší pozor, vlepíl by sám
lúpežníkovi jednu po hubě a bylo by po parádě. Vlastně po lúpení.
Prozradím ti včíl pradávné tajemství, také, keré nevěděli ani
stará Slámečková. Ten strašný lúpežník byli vlastně lúpežníci dva.
Otec a syn chodili spolem po zboji, byli to tací malí krkatí pazúři,
že urostený šesťák býl o púl hlavy věčí jak ten menší z nich. Dyž šli
lúpit, tož si vlezli do chroští u cesty, kama sa ludé vraceli z města či
z trhu. Starý si vylézl klukovi na ramena a tělo mu zakrýl kabátem,
aby ho nebylo vidět. Jednú rukú sa opíral o suchú palicu, v druhéj
držál rezavý pajzák vykutý z obručky staréj bečky. Jak někdo jél lebo
šél tú cestú, vylézli z chrásta ven. Tata posaděný mladém na zádoch, na hlavě narazený klobúk po dědkovi křičál na pocestného:
„Esli nechceš ďúru do břucha, daj sem kabát, peníze, husu či
co máš! Dávaj chytro šecko a dlúho sa nerozmýšlaj!“ Eště dyž kluk
zpod kabáta zakřičál:
„Tato, já vylezu a kúsnu ho do prdele!“ Každý sa tak polekál, že
šecko pustíl a utěkal, jak dyby mu hořelo za gaťata. Kluk byl malý,
sporý, zedl za tři, no hlúpý byl jak kubík olšového dřeva. Dnes by sa
řeklo, že je momentálně opožděný, no lúpežníčina mu šla, jak dyby
ju vyštudovál na večerní lúpežníckej univerzitě třetího či čtvrtého
věku. ………….
Jak to všecko dopadlo v této povídce, ale i v těch dalších se
dozvíte, když se v příjemném teple domova začtete do Pověstí a
vykládání od Babí húrky od strýca Staně.
Vážení čtenáři,
v těchto dnech spatřila světlo světa další z knížek strýca
Staně, vlastním jménem Stanislava Krátkého, našeho rodáka
z Kozí uličky. Po úspěšném vydání loňského gastronomického
bestselleru „Z vařajú po Slovácku“ máme možnost se začíst do
více než třiceti milých povídek z našeho kraje, které autor shromáždil v knížce „Pověsti a vykládání od Babí húrky aneb Jak to
bylo po pravdě“. Autory všech obrázků jsou děti ze Základní
školy Šumice a Nezdenice. S malou ukázkou první povídky strýca Staně Vás rádi seznámíme. Případní zájemci o některou z
knížek strýca Staně si ji mohou zakoupit na nezdenském vánočním jarmarku dne 19. 12. 2009.
O strašném
lúpežníkovi
Stalo sa to nekdy koncem října 1327.
Nevěděli ani prababka Slámečková, neteř od nebožky stařenky
Mlýnkovéj, jak sa ten lúpežník z bošácú, či odkáď vúbec býl, menovál. A jak vypadál, tož to už nevěděla vúbec. Chodil po téj lúpežníčině hlubokýma hájama z jednéj dědiny do druhéj, ale enom za
tmy, aby ho nikdo neviděl.
Tak začal svoje vyprávění strýc Outrata, tu strašlivou loupežnickou pověst. Chodil jsem za ním rád do domu důchodců vždy se
sklenkou vína ze Sovina a kouskem slaniny od Friželky. Bylo mu
již přes pětaosmdesát let, ale hlavu měl jak kroniku od Červeného
kříže. Neměl rád, když jsem mu skákal do řeči, tak budu chvíli
potichu.
Dyž nekdo našél podle baráku otráveného psa, mosél místo
17
Informace o možnosti poskytování služeb
Oblastní charitou Uh. Brod k 20. 11. 2009
Žijete doma, pomáhá vám rodina
Posuďte spolu s rodinnými příslušníky, co vše zvládáte či nezvládáte v péči o
vlastní osobu (příprava, podávání, přijímání stravy, mytí, koupání, péče o zuby,
holení, vykonávání potřeby, vstávání z
lůžka, stání, chůze, chůze po schodech,
oblékání, obouvání, dodržování léčebného režimu…) a v soběstačnosti (komunikace s okolím, pochopení informací,
orientace v čase a prostoru, nakládání s
penězi, obstarávání osobních záležitostí,
uspořádání času – dodržování denního a
nočního režimu, obstarávání nákupů, vaření a ohřívání jídla, mytí nádobí, běžný
úklid v domácnosti, péče o prádlo, péče o
lůžko, manipulace s domácími spotřebiči, kohouty, vypínači, zámky, otevírání a
zavírání dveří i oken, udržování pořádku
v domácnosti – obsluha topení, praní a
žehlení prádla).
Pokud úkony výše uvedené nejste
schopni vykonávat, uvažujte o podání žádosti na příspěvek na péči. Nový formulář
(od srpna 2009) je k vyzvednutí na Městském úřadě v Uh. Brodě. V něm uvedete, kdo péči bude poskytovat – rodinný
příslušník, který se o vás staral doposud,
Oblastní charita nebo jiný registrovaný
poskytovatel. Pečujících neregistrovaných může pečovat víc, do formuláře se
uvádí ten, kdo bude pečovat nejvíce. Po
vyplnění a podepsání se odevzdá zpět na
MÚ Uh. Brod. Pokud máte s dopravou
potíže, může odevzdat rodinný příslušník, musí však sebou mít váš občanský
průkaz. Lékařskou část již vyplňují sami
lékaři. Časem se vám nahlásí soc. pracovnice soc. odboru Uherský Brod, které u vás provedou šetření, posoudí, co
opravdu zvládáte. Poté materiály předají
na posudkovou komisi. Posudkový lékař
vás buď vyzve, abyste se dostavili do UH
nebo při posouzení zdravot. stavu postupuje podle zdrav. dokumentace a vyjádření ošetřujícího lékaře. Toto řízení trvá
po několik měsíců. Rozhodnutím vám
napíší, zda je vám příspěvek na péči přiznán a v jaké výši (4 stupně závislosti na
pomoci druhé osoby, částky 2.000, 4.000,
8.000, 12.000 Kč/měsíc). Tato částka náleží tomu, komu je péče poskytována.
On sám rozhoduje, komu za péči zaplatí.
Celá částka příspěvku na péči má být vynaložena na vykonanou a poskytnutou péči
(zpřísněná kontrola), není to finanční vylepšení důchodu!!!
Podstatnou změnou novely zákona je
způsob výplaty příspěvku v I. stupni (lehká závislost) osobě starší 18 let s účinností
od 1. ledna 2010.
Částka 1.000 Kč bude i nadále vyplácena v hotovosti nebo bezhotovostním
převodem, zbývajících 1.000 Kč formou
poukázky nebo formou elektronického
platebního prostředku určeného k úhradě za sociální služby poskytnuté této osobě registrovaným poskytovatelem sociálních služeb.
Protože však do současné doby není
celostátně dořešena otázka poukázek,
bude v roce 2010 vyplácení příspěvku na
péči v I. stupni závislosti probíhat jako
doposud.
Do budoucnosti je však nutné s touto
novou skutečností počítat a uvažovat o výběru registrovaného poskytovatele sociálních
služeb.
Novela zákona 108/2006 Sb. (zákon
206/2009 Sb.) zpřísňuje kontrolu využívání příspěvku na péči. Obecní úřad obce
s rozšířenou působností (Uherský Brod)
bude častěji a podrobněji kontrolovat
mimo jiné, zda:
• byl příspěvek na péči opravdu využitý k zajištění pomoci
• je pomoc poskytována osobou blízkou, jinou osobou nebo poskytovatelem
sociálních služeb zapsaném v registru
• je pomoc poskytována osobou uvedenou v žádosti (formuláři – stvrzeno
podpisem)
• rozsah a způsob pomoci odpovídá
stanovenému stupni závislosti
• je osoba, která péči poskytuje,
zdravotně způsobilá (za zdravotně způsobilou se nepovažuje osoba, která má
sama nárok na příspěvek na péči, pokud
ovšem nedoloží lékařským posudkem
ošetřujícího lékaře, že je schopna pomoc
poskytovat)
• byla s poskytovatelem sociálních
služeb uzavřena smlouva o jejich poskytování
Pokud někomu blízkému poskytuje18
te pomoc, jste povinni do 8 dnů písemně
hlásit změny týkající se oprávněné osoby
– nástup do nemocnice, návrat z nemocnice.
Přestupku byste se dopustili i tím, že
ve stanovené lhůtě 8 dnů ode dne úmrtí neohlásíte úmrtí oprávněné osoby. Za
tento přestupek může být stanovena pokuta až 20.000 Kč!
Podrobnější informace k příspěvku na
péči si vyžádejte u sociálních pracovnic na
sociálním odboru MÚ Uherský Brod.
Žijete doma, pomáhá vám rodina i registrovaný poskytovatel
Je možné si nasmlouvat pomoc terénní pečovatelské služby – v OCH Uherský
Brod – pokrývá část Uherskobrodska, v
tzv. DPS Bánov, Korytná, Dolní Němčí,
Horní Němčí, Strání (Žádost o poskytování pečovatelské služby + Smlouva o
poskytování pečovatelské služby), která
péči poskytne ve vaší domácnosti. Úkony,
s nimiž vám pečovatelka pomůže, uhradíte podle poskytnutých úkonů péče a času,
vyúčtování je podle ceníku. Ten je vytvořen v souladu s Vyhláškou 505/2006 Sb.,
§ 6, odst. 2.
Když máte sníženou soběstačnost
z důvodu onemocnění Alzheimerovou
chorobou nebo jiným typem demence a
potřebujete pomoc jiné osoby, je řešením
i pobyt v denním stacionáři DOMOVINKA v Uh. Brodě, kam vás rodinný příslušník může aspoň občas dovézt (nebo
domluvit dovoz i odvoz). Zde je možnost
oběda, pomoc při osobní hygieně, aktivizační činnosti… Ceny jsou stanoveny
podle Vyhl. 505/2006.
Pro příbuzné, jejichž demenci nebo
Alzheimerovu chorobu už nelze zvládat
v domácím prostředí, slouží domovy se
zvláštním režimem (nelze je umístit do
domova pro seniory, protože mají jiné
potřeby a jiné nároky na péči) – ve Zlínském kraji v Lukově, Cetechovicích, v
roce 2010 má být nově otevřeno oddělení
v Domově důchodců v Buchlovicích.
Pokud se váš zdravotní stav zhoršil
natolik, že potřebujete i péči ošetřovatelskou (pomoc zdravotní sestry), žádejte svého ošetřujícího lékaře o poukaz
na ošetřovatelskou péči. Tato péče je
pak hrazena vaší zdravotní pojišťovnou.
Pokud již ani poskytovaná pečovatelská
péče není co do četnosti dostačující, je na
místě uvažovat o stěhování do charitního
domu.
Chcete žít v domově pro seniory
V případě závažného zdravotního
stavu, který vyžaduje intenzivnější dohled, je možné požádat o umístění do domova pro seniory (v OCH je to Nivnice,
Slavkov, Vlčnov). Po vyplnění žádosti (i
lékařem), vlastnoručním podpisu žadate-
le dodejte formulář Žá- Platba na den
měsíc/Kč
dost o umístění (jiný typ
Bydlení 150 – 160 Kč (podle typu pokoje)
4 650 – 4 960 Kč
zařízení – jiný formulář)
měsíc/Kč
na OCH Uh. Brod. Po Strava
domluvě přijedou na še- 100 Kč bez dovozu
3 100 Kč
tření sociální pracovnice 15 Kč dovoz všední dny (př. 23x)
345 Kč
Oblastní charity. Vaše
20 Kč dovoz víkendy, svátky (př. 8x)
160 Kč
žádost bude vedena v
Celkem
8
255
– 8 565 Kč
pořadníku.
Příspěvek na péči jde v přiznané výši
Mgr. Vladimíra Suchánková
zařízení – hradí se z něj veškerá poskytosoc. pracovnice
vaná péče.
tel. 724 651 281
Ceny jsou tvořeny na základě VyhlášJana Hrdinová
ky č. 505/2006 § 15 odst. 2, písm. a) a b),
soc.
pracovnice
nedosahují však maxima.
tel. 724 651 279
Pokud váš důchod nepostačuje na
úhradu těchto plateb, snižuje se položka
na bydlení. Vám musí zůstat minimálně
15 % z důchodu na osobní potřeby – léky,
hygienické potřeby, nové boty atd.
V případě zájmu nebo potřeby dalších podrobnějších informací vám rády
pomohou
Olga Slabiňáková
vedoucí pečovatelské služby
tel. 724 651 265
Zdena Bartková
vedoucí Domovinky
tel. 724 651 272
PROCHÁZKA DOMOVEM PRO SENIORY V NEZDENICÍCH
Uplynulý rok byl pro všechny zaměstnance Domova pro seniory Nezdenice náročný. Až do října 2009 nebylo jasné, jakým
způsobem budou sociální služby financovány a zdali bude vůbec na konci roku na výplaty pro zaměstnance. Ve státním rozpočtu
chybělo na pokrytí potřeb v sociálních službách několik set milionů korun. Ministerstvo práce a sociálních věci, které dotace na
činnost přiděluje nás odkazovalo na krajský úřad, ten zase na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Nakonec to pro nás tentokrát
všechno dobře dopadlo. Na denní život našich uživatelů v Domově to ale nemělo žádný vliv. Celý rok jim byla věnována péče a
starostlivost od všech našich zaměstnanců.
Začátkem ledna jsme všichni společně
přivítali rok 2009.
19. 2. 2009 se konal za účasti statutárního náměstka hejtmana
Zlínského kraje p. Libora Lukáše a starostů okolních obci fašank
s průvodem masek. Na přípravě této akce se nejvíce podílela naše
„logistička“ paní Zdenka Lukášová.
19
Kromě náměstka hejtmana nás poctil
svou návštěvou i Václav Klaus, který byl v
této době na návštěvě v Luhačovicích.
Závěr programu nám zpříjemnila paní Jarmila Šuláková.
Fašankové dopoledne se vydařilo a nejvíce spokojení byly naši
uživatele.
12.4 2009 nás navštívili Eva s Vaškem, který naším uživatelům zahráli své nejoblíbenější písničky.
Také jsme si užívali sluníčka.
Zámecké paní.
Návštěva poslanců parlamentu ČR v
našem Domově.
Oslava narozenin.
3. netradiční Nezdenické vinobraní.
V létě jsme byly v ZOO Hodonín a na
zámku v Miloticích.
Světlovský bál v Domově pro seniory v Nezdenicích.
Takhle nám uběhl celý rok 2009 a všichni se těšíme na rok příští.
Jaroslav Kopper
20
ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA NEZDENICE
Ve školním roce 2008/2009 navštěvovalo Základní školu
21 žáků. V naší škole se vyučovalo podle učebního dokumentu „Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání“ v 1. a
2. ročníku a od 3. do 4. ročníku podle vzdělávacího programu
„Základní škola“. Náš vzdělávací program usiluje o to, aby
žáci získali kvalitní základy moderního všeobecného vzdělání,
aby byli schopni samostatně myslet, svobodně se rozhodovat
a jednat v souladu s obecně uznávanými životními a mravními
hodnotami. Kromě všech povinných předmětů měly děti jeden
nepovinný předmět – náboženství. Školní družinu navštěvovalo
15 žáků.
Do Mateřské školy docházelo 30 dětí. Paní učitelky pracují
s dětmi podle „Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání“. Název programu je „Objevujeme svět pro
život“ – Můj domov, Naše škola, Náš svět a Místo v životě. Jeho
hlavním úkolem je rozvíjení všech stránek osobnosti dítěte v
prostředí pohody, důvěry, tolerance a vzájemné úcty.
Škola i Školka – to však nejsou jen povinné předměty a aktivity. Děti se mohou realizovat v několika kroužcích, jejichž počet rok od roku narůstá. V minulém školním roce děti pracovaly
ve výtvarném kroužku, pěveckém a tanečním kroužku, mohly
se účastnit kroužku Cvičení rodičů a dětí MŠ a kurzu Jógy pro
děti. Zájem byl i o Kroužek anglického jazyka pro MŠ. A nejvíce
obsazený byl jako každoročně Počítačový kroužek.
Chtěli bychom i touto formou poděkovat Nadaci Děti – kultura – sport v Uherském Hradišti za poskytnutí grantu ve výši
20.000,- Kč na projekt Bezpečné dětské hřiště - II. etapa. Dětské
hřiště již brzy bude vyhovovat parametrům daným Evropskou
unií.
Každý učitel má radost, když se dítě realizuje v oblasti, kterou mám rád, která ho baví. Takových žáků máme ve škole mnoho i díky paním učitelkám z MŠ, které se svou neúnavnou prací
snaží děti motivovat k zájmové činnosti a usilují o to, aby děti
emočně vyzrávaly a navzájem se tolerovaly. Proto máme za minulý školní rok tolik různorodých úspěchů.
1. místo
Michal Pavlis, v plavání 50m volný způsob (Přebor škol regionu Uherský Brod)
Cena poroty Petr Kociňák, v recitaci (Okrsková recitační soutěž Školních družin)
3. místo
Jindřich Beníček, v kreslení (Za tichú Moravú,
Ex-libris 2009)
A že se děti v Mateřské a Základní škole nenudí, o tom svědčí i řada kulturních a vzdělávacích pořadů, které jsme pro ně
připravily. Jmenovat všechny na tomto místě nemůžeme, proto
uvádím jen přehled akcí od září do listopadu 2009. A přikládáme fotografie.
1. září 2009 Slavnostní přivítání žáků v Obřadní síni OÚ
Nezdenice
2. září 2009 – Začarované pohádky (Inka Horáková – Brno)
Ke škole přišla zima až v únoru
Divadlo Červená Karkulka
Besídka v MŠ 28.5.09
Pohádky Inky Horákové
Návštěva Policie ČR ve škole
21
4. září 2009 – Setkání s Policií ČR
7. září 2009 – Divadlo S+H Praha – Hurvínkovy pohádky
9. září 2009 – Vystoupení kouzelníka
21. září 2009 – Hudební pohádky (Mgr. Macek)
26. září 2009 – Ovocný den v MŠ
27. října 2009 – Strašidelná noc! Halloween ve Školní družině
9. listopadu 2009 – Misijní den v Bojkovicích
27. listopadu 2009 – Pověsti a vykládání od Babí húrky (beseda se Stanislavem Krátkým)
Pokud nám to „chřipková epidemie“ dovolí, chtěli bychom
stihnout návštěvu 3D kina a výstavu předního českého výtvarníka a ilustrátora Zdeňka Buriana.
A nyní už vám přejeme Klidný nový rok 2010!
Pracovníci ZŠ a MŠ
Hasičský den 29.6.09
Ovocný den v MŠ
Strašidelná noc v družině
Hudební pohádky pro MŠ a ZŠ
ČINNOST IRPŠ NEZDENICE V UPLYNULÉM ŠKOLNÍM ROCE
Činnost Iniciativy rodičů a přátel školy Nezdenice se stále
rozvíjí. Snažíme se do svých řad přilákat mladé maminky a tatínky, kteří by nám při naší činnosti pomáhali a tím zkvalitňovali
kulturní a společenský život v naší obci. Děkujeme všem, kteří
se nebojí a jsou ochotni udělat něco pro své děti na úkor svého
volného času.
Využíváme proto všechny možné prostory, které v naší obci
máme a to krásnou novou tělocvičnu, kulturní zařízení, hřiště
„Školka“, ale i pěkné prostředí nezdenské „Skaly“. Ve svém
článku bych se chtěla zmínit o některých akcích, které jsme
v uplynulém školním roce uskutečnili.
V měsíci prosinci 2008 jsme se vydali na mrazivou zimní
procházku „Pochod na Modrou vodu“, která byla spojena s projížďkou na koních. Za krásného slunečného počasí jsme odcházeli od obecního úřadu plni očekávání. Neodradil nás ani malý
počet účastníků z řad dětí a rodičů, ale za to nám nechyběl velký
pes, který nás měl ochránit před nástrahami tmavého lesa, kterým jsme procházeli až k „Modré vodě“. Zde nás čekalo dobré
jídlo v podobě špekáčků a nechybělo i něco na zahřátí. Naše
cesta potom směřovala na Salaš, kde se děti mohly povozit na
koních. Koníčci už na nás nedočkavě čekali a my jsme z jejich
hřbetu měli krásný výhled na okolní zimní krajinu.
Druhou akcí byl „Pingpongový turnaj“, který se v naší tě-
locvičně konal pod záštitou IRPŠ. Účast byla velmi dobrá a to
nejen ze strany dospělých, tak i ze strany dětí. Každý hrál s každým, takže se nám turnaj trošku protáhl. V přestávkách mezi
zápasy si děti mohly zahrát fotbal, badminton nebo zkusit vylézt
na horolezeckou stěnu. Na závěr nechyběla sladká odměna a vyhodnocení nejlepších hráčů.
A máme tady léto. Počasí bylo vrtkavé, ale podařilo se nám
zorganizovat akci „Rozloučení s létem“, které nahradilo dětský
den. Akce proběhla v místní „Skale“ dne 23. srpna 2009 a pro
děti byla přichystána střelba ze vzduchovky, střelba do terčů,
lanová dráha a nechybělo i hledání pokladu, na který se děti
nejvíce těšily. Hezké odpoledne jsme zakončili táborákem a tradičním opékáním špekáčků.
Poslední akcí byla drakiáda na Štěpnici, která se konala 11.
října 2009. Špatné počasí přilákalo pouze několik otužilých dětí
a rodičů, kteří chtěli bojovat s nepříznivým počasím a zlobivými
draky. Některým se to i povedlo, ale i tak nás studený déšť zahnal do teplých domovů. Snad nám to vyjde příští rok.
V letošním roce 2009 jsme připravili pro všechny děti v kulturním zařízení originální zábavný dětský program „Hrátky
s čerty“ dne 6. 12. 2009 v 15.00 hodin. Pořad tvořila zábavná
kouzla, iluze, tematické soutěže, hry, diskotékové tance, modelování balonků Balloon Twisting a ukázka z autorského pro-
Turnaj v ping pongu
IRPŠ – hledání pokladu
22
gramu Kouzelná školka Jirky Hadaše. Na tuto akci jsme získali
sponzorský dar od Obecního úřadu Nezdenice.
I letos činil příspěvek na činnost IRPŠ od rodičů za každé
dítě Kč 100,00, za který samozřejmě všem děkujeme. Protože
však náklady na jednotlivé akce převyšují naše příjmy, snažíme
se získávat drobné sponzory. Velké poděkování patří panu Františku Vaculínovi, MUDr. Martinu Beníčkovi, Tomáši Machalovi, paní Svatavě Andrlíkové, prodejně Jednota Nezdenice, firmě
Linea Nivnice, Lékárně Nezdenice a v neposlední řadě i Obecnímu úřadu Nezdenice.
Závěrem bych chtěla poděkovat všem členům IRPŠ a rodičům kteří nám při přípravě všech akcí pomohli. Všem čtenářům
zpravodaje, všem rodičům a dětem i ostatním občanům přeji do
nového roku 2010 hodně zdraví, štěstí a lásky.
„Zima zima zimička zebe ona na líčka,
zebe taky na nožky, proto nosíme teplé ponožky.“
Andrea Kociňáková
akce IRPŠ
Okresní přebor v Nezdenicích !!
Nebudu Vás zahrnovat rozsáhlou
statistikou, jen stručně zrekapituluji
ukončenou sezonu 2008/2009, do které
vstupujeme jako nováček soutěže, ovšem
s již vydobytým jménem a respektem
soupeřů. Konečné 8. místo, 36 získaných
bodů za 10 výher, 6 remíz a 10 porážek
je velmi slušný výsledek, který potvrdil, že
kvalita kádru na nejvyšší okresní soutěž
je dobrá. Sehráváme spoustu kvalitních i
méně vydařených utkání, získáváme nové
zkušenosti a postupně se utvrzujeme, že
cesta, kterou nezdenský fotbal zvolil, ze
dna až na vrchol okresního fotbalu, je ta
správná.
V sezoně 2009/2010 chceme pokračovat v nastoleném trendu. Obhájit pozice
bývá nejtěžší, takže výsledek 5. místo po
polovině soutěže, 20 získaných bodů za
6 výher, 2 remízy a 6 proher je solidní.
Ovšem vyrovnanost tabulky nám klidu
určitě nedodává, naopak spousta práce
nás čeká. Dalším důležitým momentem
je zapojení mladších hráčů do mužstva,
což je příklad místního Oldy Šašinky ml.,
kterého získáváme na přestup ze Šumic a
který si ihned získává pevné místo v kádru. To by mělo být příkladem pro další
talentované hochy, kterým pomalu ujíždí
vlak, aby se zapojili do fotbalového dění
a navázali na své žákovské účinkování v
barvách Nezdenic.
Fotbalový oddíl v roce 2009 pořádal
tradiční Fašankovou a Hodovou zábavu,
zapojil se do činnosti obecního úřadu, ale
hlavně udržuje jedinou obecní celoroční
tradici sobotních fotbalových setkání v
areálu u Olšavy.
Jsme rádi, že kladné reakce na účinkování našeho mužstva v nejvyšší okresní
soutěži nepřichází jen od našich fanoušků, ale i z odborných kruhů, viz. komentář
pana Sklenáře, asistenta trenéra České
reprezentace do 20. let a trenéra Nedakonic pro Slovácký deník – ,,Nezdenice,
to je nejsympatičtější mužstvo okresního
přeboru. Chtějí hrát fotbal a mají fantastické diváky!,, Taková slova potěší nejen
hráče, ale i fanoušky, kteří nám neúnavně
fandí, dále i všechny sponzory, kteří fotbal v obci podporují, nebo nad podporou
váhají a v neposlední řadě taky obecní
úřad.
S přáním do roku 2010 hodně zdraví,
sportu zdar a fotbalu zvlášť se těšíme na
jarní setkání u kulatého nesmyslu.
Libor Kolínek
NAŠE PRVNÍ SEZÓNA V MSDŽ
Během podzimu jsme sehrály 10 mistrovských utkání, ve kterých jsme osmkrát zvítězily, dvakrát remízovaly, nejlepší zápas byl
Brumov – Nezdenice, který byl šlágrem 9. kola v soutěži, protože my jsme byly aktuálně vedoucím mužstvem soutěže a Brumov byly
na druhém místě. Tento zápas byl asi nejlepším utkáním ve své třídě a nechyběly v něm emoce, tvrdé souboje a početná divácká
kulisa. Brumovjanky hýřily aktivitou a snažily se nám nastřílet co nejvíce branek, protože jsou aktuálně nejlépe střílejícím týmem
soutěže. My jsme ale pořádně bránily a zápas
Konečná tabulka podzim 2009
skončil 0:0, byla to pro nás velká radost, protože vždycky jsme s Brumovem prohrály. V průRk. Tým
Záp + 0 - Skóre Body (Prav)
běžné tabulce přezimujeme na dobrém druhém
místě a zároveň ztráta 2 branek na první místo
1. Brumov
10
8 2 0 37: 3
26
( 11)
nás pro jarní část ještě reálně nechává ve hře.
2. Nezdenice
10
8 2 0 35: 3
26
( 11)
To však pro nás není cílem. Cílem stále zůstává
umístění v horní polovině tabulky do čtvrtého
3. Hovorany
10
6 2 2 36: 10
20
( 8)
místa. Musíme však pracovat a pracovat. K zápasům musíme přistupovat zodpovědně a jít
4. Mutěnice
10
5 3 2 14: 13
18
( 3)
od jednoho k druhému. Až počet bodů ukáže,
zda máme na přední příčky nebo ne. Doufám,
5. Vlkoš
10
5 2 3 21: 8
17
( -1)
že k této situaci nedojde a budeme na tuto se6. V. Pavlovice 10
4 1 5 24: 23
13
( -2)
zónu vzpomínat jen pozitivně. Velké dík patří
Pavlovi Dvořákovi a Otovi Synčákovi, kteří mi
7. Březnice
10
3 2 5 25: 18
11
( -4)
pomáhali na podzim s trénováním. Celkově
můžu říct, že holky překvapily fanoušky, ale i
8. Bukovany
10
3 2 5 21: 23
11
( -7)
mne, svojí zlepšenou hrou. Dík samozřejmě zaslouží Ivan Pavlis a Petr Mendl, kteří se starají
9. Březůvky
10
3 2 5 14: 19
11
( -1)
o chod týmu, ale největší dík zaslouží fanoušci,
kteří jsou naším dvanáctým hráčem a nejlepší v
10. Loučka
10
1 0 9 4: 53
3
(-12)
širokém okolí.
11. Podivín
10
0 0 10 0: 58
0
(-15)
Trenér. Lumír Petrka
23
Horní řada zleva: Edita Strouhalová, Iveta Mendlová, Ivana Minárechová, Lenka Petrková st., Lenka Mendlová, Kateřina Janíčková,
Denisa Háblová, Kateřina Kardosová
Dolní řada zleva: Kristýna Manová, Iveta Synčáková, Tereza Ponížilová, Patricie Pavlisová, trenér: Lumír Petrka.
Naši nejmladší fotbalisté!
V polovině soutěže, ročník 2009/2010 se přípravka umístila na historicky nejlepším, prvním
místě, kdy pokořila týmy jako Spartak Uherský
Brod, TJ Prakšice, věčného rivala, fotbalisty Bánova. Největší zásluhu na tomto výsledku mají
především hráči jak ze Záhorovic, tak sousedních
Nezdenic, dále Bánova a Bzové. Nesmíme ale zapomenout také na novou trenérskou dvojici a v
neposlední řadě na ochotu rodičů a všech přátel
fotbalu, kteří se na tomto, pro naše obce fantastickém výsledku, podíleli.
Od 13. 1. 2010 to je středa v 15.30 hodin začínáme s novým tréninkovým cyklem v hale v Nezdenicích. Tímto zveme nové adepty - adeptky, kteří
mají zájem rozvíjet fotbalovou činnost v našich obcích (nábor nových fotbalistů každou středu v hale
v Nezdenicích).
Sestava: Pavlis Michael©, Kolínek Martin,
Hřib Daniel, Pokorný David, Dvořák Cyril, Dvořák David, Andrlíková Katka, Andrlík Tomáš,
Struhelka Adam, Honza,Valíček Matěj, Hamada
David, Jančář Petr, Formánek Ondra, Trenéři:
Kubáň Jenda, Přerovský Jozef Vedoucí mužstva:
Valíček Radim
FMA
Nejlepší střelci OS Přípr. B
2
Dvořák
David
Záhorovice P
14
3
Kolínek
Martin
Záhorovice P
13
4
Pavlis
Michal
Záhorovice P
11
11 Hřib
Daniel
Záhorovice P
5
16 Andrlíková
Kateřina Záhorovice P
4
16 Dvořák
Cyril
4
Záhorovice P
24
Fotbalový turnaj 28.4.09
OS-PB přípravek
celkem
doma
venku
1.
Záhorovice
11
9
1
1
75:31
28
5
3
1
1
34:26
10
6
6
0
0
41:5
18
44
2.
Bánov
11
7
1
3
79:44
22
4
4
0
0
22:10
12
7
3
1
3
57:34
10
35
3.
Uh.Brod B
10
7
1
2
40:25
22
4
3
0
1
24:10
9
6
4
1
1
14:14
13
15+
4.
Korytná
10
6
1
3
43:31
19
6
4
0
2
26:16
12
4
2
1
1
17:15
7
12+
5.
Havřice
11
5
0
6
49:35
15
4
3
0
1
24:2
9
7
2
0
5
25:33
6
14
6.
Prakšice
11
5
0
6
46:44
15
7
5
0
2
38:17
15
4
0
0
4
8:27
0
2
7.
Slavkov
11
1
1
9
19:90
4
6
1
1
4
14:48
4
5
0
0
5
5:42
0
-71
8.
Hradčovice
11
0
1
10
18:69
1
7
0
1
6
14:44
1
4
0
0
4
4:25
0
-51
FANOUŠCI
I tento rok je fotbal, pro mnohé z nás, sportem číslo jedna. Scházíme se na všech zápasech našich fotbalistů. Na venkovních
zápasech vytváříme domácí prostředí. Jezdíme auty, mikrobusem a nebo vlakem. Je vidět, že nezdenští fanoušci fandí srdcem a
neopouští kluky i když se nedaří. Díky losu zápasů, dostává nová sezóna nový náboj. Naše děvčata hrají své domácí zápasy před
muži. Takže soboty jsou opravdu fotbalové. Dívčí fotbal budí pozornost i v okolí, takže zvědavých diváků přibývá. Holky jedeme
několikrát povzbudit i ven. Za zmínku stojí výborná atmosféra v Šumicích a Březnici. Na veřejnosti se prezentujeme zbrusu novou
vlajkou Compot Company, na kterou jsme se složili. Na konci zápasu máme rádi pyrotechniku, která dodává tu správnou atmosféru. Za zmínku stojí i náš web www.nezdenicefans.cz. Zde si může každý přečíst aktuality ze zápasů. Prohlédnout fotky, či videa.
Ve fanshopu si můžou fanoušci koupit vše, co k nezdenskému fotbalu patří. Letošní novinkou je nová série šál, klíčenka na krk a
kulich. Někteří z nás jezdí na zápasy Baníku. Kde si užíváme pravé fotbalové atmosféry. Sparta, Slavie, Slovácko a pohárový zápas
se Spartakem Moskva. Bavíme se i mimo fotbalovou sezónu. Uspořádali jsme setkání fans na chatě ve skale. Setkáváme se na koncertech nebo jiných kulturních akcích. Je vidět, že si fanoušci mezi sebou rozumí i mimo fotbal.
Peňáz Igor
ZAMYŠLENÍ
Tak ani jsme se nenadáli a máme tady opět předvánoční období. Nezdá se Vám, že to nějak moc rychle letí? Ale ono se to nezdá,
při každodenním pracovním i mimopracovním vytížení se to tak může zdát. Stále se něčeho obáváme nebo se na něco těšíme a tím
zdánlivě posouváme čas. K tomu všemu „finanční krize“ to nemůže nikoho z nás nechat netečným. Snad není nikoho, koho by se
tato situace netýkala a to myslím jak pracujících tak i důchodců. Všechny nás to nutí se zamýšlet, co bychom měli udělat jinak –
lépe, aby se nám dobře dařilo to všechno zvládnout. K tomu všemu ta rozhádaná politická „elita“. No opravdu je nám z toho všeho
někdy nanic.
Ale dosti toho pesimismu. Máme tady první adventní týden a tak se pomalu a jistě přibližuje konec tohoto roku. Většina z nás
se v tomto období zamýšlí a kalkuluje, co tento rok přinesl, co vzal, co se podařilo a co ne. Myslím, že není rodiny, kde by nějaká
změna nenastala. Někdy si říkám, že někdo tím životem proplouvá velmi dobře a na někoho se to sype ze všech stran. Snad nejhorší
je, když rodina přijde o někoho blízkého, nebo nějaká vážná nemoc nebo nemoc vůbec. Kolik lidí vidíme chodit o berlích nebo
slyšíme, že prodělal nějakou operaci a podobně. V běžném životě zaznamenáváme i menší prohry, které v tu jistou chvíli jsou jako
katastrofa, ale časem zjistíme, že opravdu největší drsností života je „nebýt zdravý“. Při častých příležitostech si sice připíjíme na
zdraví, ale někdy si ani neuvědomujeme jak velký dar je být zdravý, protože i pro zdravého je někdy problémů nad hlavu, ale jakmile
onemocníme my, nebo někdo blízký, zjistíme, že jiné problémy jsou většinou řešitelné a někdy i úsměvné.
Je pravda, že jsem již „čerstvá“ důchodkyně a hodně lidí závidí důchodcům, že již nemusí chodit do práce. Já se jim ani mnohdy nedivím. To pracovní vytížení většinou je někdy až nesnesitelné a chce to opravdu pevné nervy to se ctí zvládnout. Vím o čem
mluvím. Když jsem přestala chodit do práce, tak jsem více a intenzivněji začala sledovat okolí. Zní to možná divně, ale vnímat
např. plnými doušky rozvíjející se přírodu na jaro, kdy se začíná zelenat tráva a rozkvétají stromy a keře. Ta třpytící se rosa v trávě,
to je něco nádherného. Ale nelze si taky nevšímat, co se děje v naší poměrně malé, ale krásné obci. Jak se stále zvyšuje občanská
vybavenost. Kolik nových domků vyrostlo, kolik se opravilo a jak se všichni snaží si okolí svého domu zkrášlovat a opečovávat. Snad
není nikoho v Nezdenicích, kdo by nezaznamenal, že máme novou krásnou tělocvičnu a hlavně to, že ji lidé navštěvují. Ale neměli
bychom zapomínat ani na to, co je již zbudované, ale musí se stále udržovat, aby to sloužilo svému účelu. To, že nám teče voda,
svítíme, vaříme na plynu, když jdeme ulicemi – svítí nám veřejné osvětlení a přitom jdeme ve většině obce po nově vybudovaných
chodnících a mnoho, mnoho dalšího. Většinou si uvědomíme těchto skutečností až ve chvíli, kdy přestane téct voda, nejde z různých
důvodů elektřina a tak podobně.
Naše obec prostě žije a to je dobře. Například ulice Ke kyselce je velmi rušnou ulicí, poněvadž je zde koupaliště, lyžařská sjezdovka, kyselka. A že jsou tato zařízení využívána je pravda pravdoucí. Kolik našich občanů se věnuje sportu, turistice apod. Nelze
ani zapomenout na občany, kteří se starají o kulturní a zábavné aktivity s dětmi, jako je např. drakiáda, MDD, které se většinou
koná v krásném prostředí „skaly“ a pokud vím, všechny kategorie dětí a nakonec i dospělých si přijdou na své. Je velmi pochvalné
číst na internetu nebo v novinách o našich fotbalistech a to nejen mužích, ale i o ženském oddílu. Nemalou radost snad všem našim
občanům udělala letošní televizní soutěž zpěváků, kde velmi hezky zabodoval náš mladý spoluobčan. Koncem roku se všichni můžeme setkat na předvánočním JARMARKU. Zkrátka v Nezdenicích to žije a tak to má být.
Toto zamyšlení je letmý pohled (ne do hloubky) na naši vesnici pohledem běžného občana. Dalo by se dlouze a dlouze vyjmenovávat, co se tady děje, ale to nechám povolaným zastupitelům naší obce. Chtěla bych na závěr popřát nám všem pokud možno to
zdraví, pohodu v pracovním nasazení, pohodu doma, mezi našimi nejbližšími a krásné prožití vánočních svátků.
D. Š.
25
NEZDENICKÉ POVĚSTI
Se souhlasem pana Oldřicha Matějíka z Rudic, učitele, kronikáře ve výslužbě, budeme v několika příštích zpravodajích vydávat jeho zápisky z historie Nezdenic, Rudic a Šumic. Může se
stát, že některé texty byly již v našem Zpravodaji publikovány,
což by ovšem pravidelným čtenářům nemělo vadit.
Písemné materiály pro žáky újezdní měšťanské školy v Šumicích sepisovali učitelé okolních škol kolem roku 1943. Texty
měly sloužit k vlastivědnému vyučování o našem kraji a byly postupně doplňovány. /Zachovaly se jen některé části/:
Podle vypravování Josefa Prchala, 73letého rolníka a Josefa
Vitáska, 69letého poštmistra v. v. zapsala učitelka A. Blahová.
Úvod. Nezdenice jest stará vesnice. Nejstarší částí vesnice
jsou dvory s okolo stojícími domky a přední část kostela. Nejmladší jsou domky táhnoucí se kolem silnice od Olšavy na jih.
Podrobnější zprávy jsou zapsány ve školní kronice, která je nyní
zapečetěna. Zmínku o Nezdenicích obsahují Paměti z Uherského Brodu od Josefa Kučery.
Staré vrby kolem Kladenky tiše stály, ani se nehnuly. Mlynář
se najednou zastavil, leknutím ani nedýchal. Mráz mu přeběhl po zádech, neboť spatřil před sebou bílého, vysokého psa s
ohnivýma očima. Chvíli zůstal mlynář státi, ale pak strachem
poháněn spěchal k Nezdenicím. Pes ho kus cesty doprovázel a
pak se ztratil.
2. O psu (Žačka L.Valášková – odb. uč. Švehlík)
Jednou šli dva Nezdeňané ze Záhorovic domů. Cestou kde
se vzal, tu se vzal – připojil sek nim krásný pes. Pes je stále doprovázel až k vesnici. Před Nezdenicemi náhle odbočil do polí.
Oba se s překvapením ohlédli za psem a tu spatřili na poli hříbě
se zlatou uzdou a stříbrným sedlem. První se rychle vzpamatoval a řekl druhému: „Což, chytneme si je! Vždyť vše se na něm
třpytí zlatem!“. Sotva dořekl poslední slovo, stálo hříbě před
ním. Chlapci rychle sňali uzdu a hříbě v rychlosti zase zmizelo
v obilních polích. Ob a s velkou radostí spěchali ke kapličce. U
kapličky položili uzdu na zem, poklekli před kapličku a počali
se modliti s myšlenkou na krásnou uzdu. Jaké bylo jejich překvapení, když pohlédli na místo, kam položili uzdu. Místo zlata
ležela před nimi hromádka koňského trusu. Od té doby zdobili
kapličku obrázky a květinami na ochranu před podobnými strašidly.
KOSTEL
Podle pověsti je nejstarší stavbou přední část chrámu. Původní kaple, kde stojí nynější oltář, pochází prý z doby Karla IV.
Pozdější kaplička nestačila rozšířené vesnici, proto byla kaplička zvětšena o chrámovou loď. Pod hlavním oltářem je hrobka,
kde je pochován bývalý majitel panství Pausperter Drachental.
Do Nezdenic přistěhoval se z Uherského Brodu, kde měl větší
obchod (nynější Mor. banka). Po získání titulu barona zakoupil
zdejší panství. Podnes se vypravuje, že tak byl zámožný, že doma
míval stále plné truhlice zlata.
3. O psu (Žačka M. Šašinková – odb. uč. Švehlík)
Jednou měli hlídku tři mládenci. Mládenci se brzy hlídáním
unavili a proto si lehli na trávník, když jim únava klížila oči. Dva
usnuli hned, jako by je do vody hodil. Třetí usnouti nemohl. Najednou strnulým pohledem hledí na jedno místo, odkud se k nim
blíží velký pes, který jen své velké ohnivé oči upírá na spáče.
Zvolna se ubírá a pak uléhá mezi spáče. Tiše přivírá oči a klidně
oddychuje. Tu třetí dodává si odvahy a rychle štípe spáče, aby
je probudil. Ale spáči bezstarostně spali dále. Třetí potil se již
hrůzou z marného úsilí, zvláště když seznal, že se blíží půlnoc.
Sotva udeřila dvanáctá, pes se klidně zvedl a plíživým krokem
zamířil k mostu. Před mostem se zastavil, přikrčil se, vyskočil na
zábradlí a skokem zmizel pod mostem. Hlídač strachem křičel
na spící pomocníky, aby se probudili, ale tito lidně spali do rána.
Ráno ani věřiti nechtěli tomu, co jim bdělý hlídač vypravoval, co
se v noci přihodilo.
NADĚJOV
Nedaleko vesnice leží les Nadějov. Název lesa pochází z dávných dob, kdy na Moravu pronikaly hordy divokých Kuruců a
Kumánů. Přepadaly a olupovaly klidné obyvatelstvo. Stanovené
hlídky hlídaly pomezí a včas varovaly ohněm založeným na výšinách obyvatelstvo před blížícím se nepřítelem. Jedinou nadějí
na záchranu byl poblíže vesnice ležící les, nazvaný Nadějov.
VAL
Na východ od Nezdenic vypíná se klidně nad krásný kraj
Val. Z Valu je krásný výhled daleko do kraje. Proto není divné, že hrál důležitou úlohu v době husitských válek a za doby
pronásledování českých bratří. Zde stály husitské hlídky, jejichž
pevnůstka byla chráněna mocnými valy. Odtud jméno Valu.
Pronásledovaní nacházeli v hlubokých lesích dobré úkryty. Val
je opředen mnohými pověstmi. Vypráví se, že hrad Světlov měl
býti původně vystavěn na Vale. Se stavbou se započalo, ale co
lidé ve dne vystavěli, do rána zmizelo a přeneseno bylo na místa,
kde stojí Světlov. Hlídači, kteří zdivo hlídali, spatřili za světlé
měsíční noci divokou svini, která rypákem zdivo rozmetala.
Dodnes skrývá prý Val ve svých hlubinách poklady černokněžníků.
POŘEKADLA
Točíš sa jak kača v čepici.
Stojíš jak kamenný slúp.
Pasuješ jak hrbatý ke zdi.
Hlavú krútí, div si ju z pantů nevykrútí.
Pase po něm jak vůl po seně.
Je hlúpý jak by byl pytlem drcnutý.
Si búchnutý rechtorovú vestú.
Si drcnutý lokajkú.
Si pochrúmaný pytlem.
Nebuď beran, dyš si ovca!
Máš oko z Kašparovéj krávy.
Už ti okříly hnidy?
Vrtí sa jak vůl na ledě.
Trdlo jedno Machovo!
Nemluv, spadne ti nos do huby!
Neskač jak hanšpigl.
Kam ťa postavím, tam ťa najdu.
MRMLOV
V Záhoří nedaleko Nezdenic je Mrmlov. Starý pivovar připomíná spory s majitelem panství a zdejším hostinským. Po neshodě vystavěl si majitel panství vlastní pivovar, kde se vařilo
pivo. Od starého pivovaru vede chodba, která prý má tajný východ v lese „Borky“. Dříve prý se v této chodbě skrývali zbojníci.
Často číhali na kupce, kteří museli projíti krajem, o vše je oloupili a kořist zatáhli do chodby. Při matném osvětlení ponurých
stěn chodby se bezstarostně o lup rozdělili.
O STRAŠIDLECH
Podle vypravování babičky Mikové zapsala uč. Anna Blahová:
RÝMOVAČKY
Bylo, bylo hic,
už nemáme nic!
1. O velkém psu s ohnivýma očima
Jednou zašel mlynář Prager do Záhorovic na pivo. V hostinci byla veselá společnost. Než se zvedli od stolu, blížilo se k
půlnoci. Mlynář se klidně vydal na zpáteční cestu k Nezdenicím. Právě byla půlnoc, když se přiblížil k mostu přes Kladenku.
Ohýbaj mňa, mamko, dokud je mně Janko!
Až mňa bude Jano, neohneš mňa, mamo!
26
Z NÁŘEČÍ
máš porodit Pána Krista!“
Pána Krista porodila,
žádné bolesti neměla.
Hody
Na nezdenské hody pekly selky 3 dni pagáče. V pátek sa začalo mísit, v sobotu sa péklo a zabíjalo prasa, husy a všelijaký
zhyd. Hlavní hody byly v nedělu. Muziga hrála uš ráno v kostele
a po obědě aj v hospodě, gde mladí aj staří si dávali hrát sóla, o
keré sa aj pobili.
Hospodyně pak děvčata obdarovaly, nejčastěji vejci, penězi
a chlebem.
(Zapsala učitelka A. Blahová, Nezdenice, 1942)
Pokračování zvyků a obyčejů z Nezdenic:
PŘEZVISKA
MASOPUST
Dědeček Šašinkův z č. 23 jmenoval se Šimon a jeho jménem
se podnes označuje celá rodina Šimúnova. Šašinka z č. 20 obdržel přezvisko po dřívějším majiteli gruntu Kopečném. Hledáte-li
Šašinky z č. 34 ptejte se na Kořenky. Kořenek byl táta babičky
Šašinkové a ačkoliv dávno v zemi odpočívá, jeho jméno dosud
žije mezi lidem. Jméno děda Kašpara Šimoníka přenechalo Šimoníkům z č. 79 přezdívku „U Kašparů“. Zetkův praděd hrával
na gajdy (dudy). Jeho obliba v gajdování podnes je uchována v
přezvisku „U Gajdošů“.
V Nezdenicích trvalo loučení s masopustem celé tři dni.
Mládenci volený mladší a starší stárek zjednali maškary a muziku. Převlečený dráb, žid a obchodník, žid a obchodník s jinými
maškarami, mládenci v krojích s právem (dřevěná ruka) a harmonikou v čele průvodu putovali dům od domu. K nim se připojili kluci a děvčata z celé vesnice. U každého domu se zastavili,
vstoupili do světnice (do jizby), utvořili kolo a vesele se pustili
do tance s dřevěnými šavlemi. Při tanci zpívali:
Pod šable, pod šable, aj pod obušky,
všecko my bereme, aj plané hrušky.
Tudy nám nedali, tudy nám dajú,
komára zabili, slaniny majú.
Panímámo, panímámo, hezkú céru máte,
také nám, také nám kúsek slanin dáte.
Za vybrané peníze uspořádali muziku. Stárci udržovali pořádek. Kdo neposlechl, přehnuli jej přes legátku a právem vyplatili. Při zábavě chodili stárci „ze svíčkú“ a vybírali na světlo.
Vstupné se neplatilo. Kdo měl peníze, dal si zahrát sólo. Přeplacením se často sólo zarazilo a teprve dalším přeplacením se
tančilo dál. Masopust skončil obyčejně bitkou.
(Zapsala učitelka A. Blahová, Nezdenice).
ZVYKY A OBYČEJE
Smrtná neděle
Na Smrtnou neděli bylo v obci plno ruchu. Děvčata (do 15
let) uťala v lese borový stromeček, ozdobila jej svatými obrázky
a s ozdobeným stromečkem chodila dům od domu. U každého
domu zpívala:
Stála Panenka Maria
jako růžička červená
a přišel k ní Anděl Páně,
dal pozdravení té panně.
Panna se ho ulekla,
ulekaná děkovala.
„Nelekej se Panno čistá,
SVATBA
Nezdenská svatba trvala týden. Pozvalo sa skoro půl dědiny. Kúpila sa kráva
a zabilo sa prasa. Před třetí ohláškú poslal
ženich dva družby zvat na svatbu. Pozvál
všecky bratrance a sestřenice až z třetího kolena. V sobotu vyhrávala muziga u
nevěsty, v nedělu u ženicha. Na svatbu
sa napéklo buchet a koláčů 5 až 6 opálek. Upékl sa koláč, na který bylo třeba
múky jak na šest pecnů. Na zadělávání
tohoto koláča sa pozvaly všecky staré
hospodyně, keré mísily koláč při tanci a
zpěvu. Pékl sa v pátek. Forma naň byla
velká jak ohrabečnica. Na koláč sa potom
udělaly všelijaké ozdoby a růžičky. Za velikého jásotu sa dal do peci. Formu pro
koláč měli enom Datinští z Nezdenic a
Krčovi ze Záhorovic. V nedělu večér byla
u nevěsty hostina, na kerů byla pozvaná
enom najvěččí rodina. V pondělí před
udávku poslál ženich družby ke známým,
aby přišli na hostinu. Pozvaní muzikanti
vyhrávali už od rána. Šli také na zdávku a
po zdávce hned do hospody, kde sa tancovalo. Po hostině přenášel sa opentlený a
až 1 metr dlúhýma ratolesťama ozdobený
koláč od nevěsty k ženichovi. U ženicha
sa poobědvalo a šlo sa zaséj do hospody,
kde sa do večera tancovalo. Večér sa svatebníci vrátili všeci k ženichovi a rozcházeli sa až k ránu. V úterý byly popravky u
nevěsty a ve středu přípravy na převážaní
šatů. Ve čtvrtek sa vozily nevěstiny šaty k
ženichovi. Za svatby sa vypilo 20 čtvrtek
piva, vědro gořalky, kvitovice a vařenice.
ZVEME VÁS NA
PŘIPRAVOVANÉ KULTURNÍ AKCE
Silvestrovská zábava
Ples hasičů
Farní ples
Fašank
31. 12. 2009
23. 1. 2009
30. 1. 2009
13. 2. 2009
DISCO
KBAND Otrokovice
Záhorovjané
PF 2010 3.VÁNOČNÍ KOLEDOVÁNÍ
S JARMARKEM
19. 12. 2009 od 13.00 hodin na hřišti Školka
Jarmark lidových řemesel bude provázet kulturní
program, ve kterém se představí
‫٭‬MŠ a ZŠ Nezdenice ‫٭‬Superstar Leo Machala
‫٭‬pěvecký sbor NOTABENE.
Zajištěno pestré občerstvení včetně domácí zabíjačky, na kterou se můžete přijít podívat od osmi
hodin ráno. Součástí jarmarku bude soutěž ve výrobě jitrnic.
Srdečně Vás zve Obecní úřad Nezdenice
27
SPOLEČENSKÁ KRONIKA
Poprvé usedli do školních lavic:
Moučková Michaela
Pindurová Karolína
Šimoníková Adéla
Žáková Natálie
Vzpomínáme na zesnulé občany:
Nezdenice 21
Nezdenice 227
Nezdenice 36
Nezdenice 212
Narozené děti:
Mikulcová Aneta 3. 12. 2009
Kostková Nela
12. 5. 2009
Pelc Matěj
9. 6. 2009
Pospíšil Marek
21. 10. 2009
Ševčík Radim
12. 11. 2009
Pilátová Milada
Kramář Josef
Ťulpíková Růžena
Šimoník Vladislav
Techl Václav
Janíková Anna
JUDr. Bařinka Cyril
Mahdal Bohumil
Marek Kamil
Ptáčková Dana
Nezdenice 226
Nezdenice 15
Praha 8 – Libeň
Nezdenice 226
Nezdenice 228
77 let
81 let
81 let
78 let
71 let
86 let
62 let
87 let
41 let
48 let
V domově pro seniory zemřelo v období od 21. 10.
2008 do 20.10.2009 celkem 37 občanů.
Naši jubilanti:
Nejstarší občanka:
Ťulpíková Marie, Nezdenice 167
Nejstarší občan:
Marek Vlastislav, Nezdenice 108
Naši jubilanti v domově důchodců:
Nejstarší občanka:
Urbánková Blanka, Nezdenice 233
Nejstarší občan:
Šopík Bohumil, Nezdenice 233
Nezdenice 12
Nezdenice 43
Nezdenice 109
Nezdenice 22
Nezdenice 104
Nezdenice 189
Nezdenice 18
Nezdenice 23
Nezdenice 113
Nezdenice 22
94 let
85 let
96 let
95 let
Uzavřeli manželství:
20. 4. 2009
13. 6. 2009
27. 6. 2009
3. 10. 2009
Častulík Pavel
Domov pro seniory Nezdenice
Adámková Marie
Domov pro seniory Nezdenice
Jančařík Jan
Nezdenice 110
Šašinková Lenka
Záhorovice
Jančařík Roman
Nezdenice 192
Mahdalová Lenka
Suchá Loz
Salvet Pavel
Záhorovice
Klimečková Veronika Nezdenice 176
Matěj Pelc
Aneta Mikulcová
Svatba v Domově pro seniory 20.4.2009
Marek Pospíšil
Radim Ševčík
Počet a pohyb obyvatel v Nezdenicích:
k datu 20. 10. 2008 měla Obec Nezdenice
od 21. 10. 2008 – 20. 11. 2009 se narodilo
přistěhovalo se
odstěhovalo se
zemřelo
K datu 20. 11. 2009 má Obec Nezdenice
780 obyvatel
5 dětí
37 obyvatel
6 obyvatel
47 obyvatel
769 obyvatel
28
Nela Kostková