BEN HUR - Spolek Verbum et musica
Transkript
BEN HUR - Spolek Verbum et musica
OBČANSKÉ SDRUŽENÍ VERBUM ET MUSICA společně s náboženskou obcí Církve československé husitské Brno II si dovoluje pozvat milovníky filmu v rámci cyklu B ib le - in s p ir a c e u m ě n í 2 0 1 3 na podvečer nazvaný Povídání o filmu, který je tentokrát věnován filmu William Wyler B EN HU R Pořadem provází Mgr. Miroslav Kubíček 1 7. 05. 20 13 v 1 8: 00 h o d . Sbor Církve československé husitské Nové Sady 32 a Brno II Pořad se koná za finanční podpory statutárního města Brna Mediální partner: BEN HUR V roce 1959 natočil tehdy již velmi uznávaný hollywoodský režisér William Wyler (např. Muž ze Západu, Mrs. Miniver, Nejlepší léta našeho života, Prázdniny v Římě, Velká země ad.) film Ben Hur, na motivy románu L. Wallacea. Film dostal neuvěřitelných 11 Oscarů a tím překonal nejenom všechny dotavadní rekordy, ale dostižen byl až v roce 2003 třetím dílem trilogie Pán prstenů – Návrat krále (rovněž 11 Oscarů). Jde bezesporu o strhující a i pro dnešní dobu napínavou „akční“ podívanou (asi každému, kdo film jednou viděl, se při zmínce o něm vybaví především zběsilý závod válečných vozů v aréně…), ale film naštěstí není pouhou prvoplánově akční podívanou, nýbrž hloubkou své myšlenky má co říci i v rámci našeho cyklu „Povídání o filmu“, kde se snažíme určitým způsobem sledovat odraz evangelia ve filmovém umění. Hlavní hrdina, Jehuda Ben Hur (Charlton Heston viz též Desatero přikázání, Cid, Ve službách papeže, Velká země, Planeta opic…) je váženým židovským aristokratem, navíc také blízkým přítelem nově dosazeného velitele římské posádky v Jeruzalémě, Messaly. Když ale Juda odmítne otevřenou kolaboraci s římskými úřady a tím zradit svůj lid, nastane hluboký pád. Je odvlečen na galeje a Messala se mstí i na jeho nejbližších, matce a sestře. Jakoby na pozadí hlavního příběhu se odvíjí příběh Ježíše Krista. Již na samém začátku filmu, zdánlivě zcela mimo děj, jsme svědky scény Narození. A pak se sám Juda s Kristem několikrát setkává. Poprvé právě cestou na galeje, když je Juda na pokraji sil a najednou mu někdo „neznámý“ dává napít. Pak se jakýmsi nepochopitelným způsobem stane, že při námořní bitvě jediný Juda ze všech galejníků není přikován; díky tomu také pak zachrání z potápějící se lodi život římskému konzulovi. A tento konzul se mu odvděčí tím, že ho adoptuje, přijme za syna. Z nejhlubších hlubin opět náhlý výstup, a to velmi vysoko – nosí teď konzulovo jméno, je bohatý a vážený. A konečně se mu podaří vrátit se domů, do Palestiny… To, co ho sem přivádí, je dvojí: nalézt matku a sestru a pomstít se Messalovi. Jako kdyby se stále ozývalo to, co mu, ještě jako otrokovi na lodi, řekl konzul Quintus Arius: „Máš oči plné zášti. To je dobře, zášť nám pomáhá žít, dodává nám sílu.“ Je to stále především tato nenávist, co Judu vede. Matka a sestra sice žijí, ale jsou stále ve vězení a navíc – obě jsou malomocné. Poté, co jsou z vězení propuštěny, odcházejí do údolí malomocných. Chodí za nimi a stará se o ně dávná Judova láska Ester. Ta slíbila Judově matce a sestře, že Judovi neřekne, jaká je skutečnost; chtějí, aby si je zachoval v paměti takové, jaké byly dřív. Raději ať tedy Juda žije v domnění, že obě jsou mrtvé… Jisté satisfakce se Juda dočká, když dosáhne vítězství v již zmíněném závodě v aréně. Jeho dávný přítel, skoro bratr, nyní však nejhorší nepřítel, Messala, utrpí v závodě smrtelné zranění, Juda zvítězí. Zmizí tím ale jeho nenávist? Spíše naopak – Messala mu v posledním okamžiku před smrtí s výsměchem oznámí, že „závod ještě neskončil“ – matka i sestra žijí, jsou v údolí malomocných. K nenávisti se teď navíc přidává ještě i zoufalství. Předmět své nenávisti, Messalu, sice již ztratil, ale teď ho čím dál více ovládá již jen sama nenávist, nenávist o sobě. Ta jej teď doslova ovládá a nedává prostor sebemenší naději. Když se přiblíží k místu, kam se právě scházejí lidé aby vyslechli kázání rabbiho z Nazaretu, Juda odchází pryč. „Mám stále žízeň,“ říká zapškle starému Baltazarovi a Baltazar odpovídá: „Ty hledáš smrt, Judo…“ Juda sice již ztratil Messalu, hlavní předmět své nenávisti, ale plní se to, co mu Messala řekl: „Závod ještě neskončil.“ Juda nalézá úhlavního nepřítele v Římu jako takovém. Zříká se římského občanství, zříká se i synovství Ariova. Stále a čím dál víc zápasí. Jako kdyby se teď zařadil do zástupu těch velikých bojovníků s Bohem, s Jákobem či Jóbem. Chtěl by věřit, důvěřovat, chtěl by mít naději – ale neví, kde ji hledat, a tak se stále vzpírá, bojuje. A odpověď zatím hledá marně… Setká se s nemocnou matkou i sestrou a spolu s Ester jdou do Jeruzaléma, aby u velkého rabbiho z Nazaretu nalezli uzdravení. Přicházejí ale ve chvíli, kdy jsou ulice Jeruzaléma prázdné, neboť všichni lidé odešli podívat se k paláci římského prokurátora Pontia Piláta, kde právě probíhá soud. Do davu se vmísí i Juda se svojí matkou, sestrou a Ester. „Já ho znám!“ uvědomí si Juda, když spatří toho, který teď nese svůj kříž. Vybaví se mu ten, který mu dal napít, když byl vlečen na galeje a umíral žízní. „Dal mi vodu, odvahu žít. Za co si tohle zasloužil?“ ptá se při pohledu na Ukřižovaného. „Byl seslán na svět, aby vzal na sebe naše hříchy. Říkal, že proto přišel na svět, jen proto se zrodil do světa“ odpovídá Judovi starý Baltazar. „A tenhle konec?“ ptá se zděšený Juda. „Tenhle začátek,“ odpovídá Baltazar. A tento okamžik byl zároveň také novým začátkem Judy Ben Hura: „Ve chvíli, kdy umíral, jsem ho slyšel: ´Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí.´ A ten jeho hlas mi vyrazil z ruky meč.“ Při jednom setkání říká Judovi Baltazar: „Cesty k Bohu jsou rozličné, doufám, že tvá nebude příliš neschůdná.“ Judova cesta byla velmi, velmi neschůdná. Ale ta prudká bouře, která se rozpoutala nad Jeruzalémem o Velkém pátku, spolu s krví Ukřižovaného odplavila nejenom malomocenství Judovy matky a sestry, ale i nenávist, která se stejnou úporností jako toto malomocenství sžírala Judu samotného. M. K. Základní informace USA, 1959, 212 min Režie: William Wyler Kamera: Robert Surtees Hudba: Miklós Rózsa Hrají: Charlton Heston, Jack Hawkins, Haya Harareet, Stephen Boyd, Hugh Griffith, Martha Scott, Cathy O'Donnell, Sam Jaffe, Finlay Currie, André Morell, Ferdy Mayne, Giuliano Gemma, Laurence Payne, Ralph Truman, John Le Mesurier, Lando Buzzanca, José Greci, Marina Berti, Raimondo Van Riel, Pietro Tordi, Enzo Fiermonte