číslo 8 - Saatbau Linz Česká republika spol s ro

BIOPLYN
info č. 8
Vážení provozovatelé bioplynových stanic
Připravili jsme pro Vás další číslo bioplyn infa. V tomto čísle Vás
seznámí Ing. Hodoval z Katedry rostlinné výroby České zemědělské
univerzity v Praze s výsledky pokusů z let 2010 – 2012 s meziřádkovou vzdáleností při pěstování čiroku.
Kolektiv pracovníků Saatbau Linz Česká republika
Čirok cukrový jako alternativa za silážní kukuřici v
podmínkách ČR
Autor: Ing. Jan Hodoval,
Katedra rostlinné výroby, Česká
zemědělská univerzita v Praze
e-mail: [email protected],
tel: +420 723 830 944
Úvod
Hlavní cíleně pěstovanou plodinou pro produkci biomasy je
kukuřice. V rámci dodržování
podmínek cross complience v
České republice se řada podniků
potýká s problémem zákazu
či omezení jejího pěstování
na některých půdních blocích.
Kukuřice se vyznačuje svojí
náročností na živiny a v posledních letech i velkým tlakem chorob, škůdců z řádů hmyzu i divoké zvěře. Najít alternativu za
kukuřici, která by dosahovala
minimálně srovnatelného výnosu
biomasy, dala se pěstovat v úzkých řádcích a byla vhodná, jako
zdroj biomasy pro energetické
zpracování je v současné době
velmi náročné. Kukuřice jako C4
rostlina je proti ostatním u nás
původním rostlinným druhům velice výnosná, v některých oblastech má často ten nejvyšší výnosový potenciál (Amon et al.,
2006).
Pokusně se jako jedno z řešení
ověřuje pěstování čiroku cukrového, který má řadu podobných
vlastností a možností uplatnění
jako kukuřice. Čiroky se vyznačují
svojí nenáročností a plasticitou.
Nesnáší však teploty nižší jak
10 °C. Nízké teploty vyvolávají žloutnutí listů a zhoršují opylení
květů. Pro pěstování v mírném
pásmu je proto třeba vybírat hybridy s kratší vegetační dobou
(Petr et al., 1997). Na půdu jsou
čiroky poměrně nenáročné,
přesto vysoké výnosy poskytují jen na strukturních půdách.
Čirok je velmi odolný vůči suchu, vyniká svými schopnostmi značně šetřit s vodou Je také
mnohem odolnější k zasolení půd
než kukuřice (Esechie, 1994).
Petříková (2006) uvádí koeficient
transpirace (čirok 200 kg na 1 kg
sušiny, kukuřice 300 kg). K jeho
pěstování se hodí půdy písčitohlinité a hlinito-písčité, které vykazují neutrální půdní kyselost. Kyselou reakci půdy čirok nesnáší.
Toleruje půdy, které mají pH 5,5
až 8,5 (Stuchlík, 1951). Těžké
a mokré půdy ohrožují rostliny čiroku především vzrůstem
plevelů, zabraňující rychlému
vyklíčení semene a tím zbrzdí
či dokonce omezí růst v dalších
fázích růstu. K optimálnímu vývoji se hodí půdy sušší a propustné, s určitou vlhkostí, potřebnou k
počátečnímu vývoji rostliny.
Materiál a metodika
Na Výzkumné stanici FAPPZ ČZU
v Červeném Újezdě v nadmořské
výšce 504 m n. m. byl založen v
letech 2010 až 2012 tříletý pokus
pěstování hybridů čiroku cukrového a kukuřice. Termín setí byl v
druhé polovině května z důvodu
výskytu přízemních mrazíků.
Hloubka setí čiroků byla 2 cm, s
meziřádkovými vzdálenostmi 25,
50 a 75 cm. Výsevek byl 220 tis.
semen na 1 ha v maloparcelkovém pokuse. Sklizeň probíhala ve
třech termínech 20. září, 4. října,
a 18. října, kde se sledoval nárůst
sušiny a celkový výnos. Na parcelky byl aplikován preemergentní herbicid Mustang Forte v dávce
1 litr na hektar proti
Česká republika s.r. o.
Výsledky a diskuze
Jednotlivé ročníky se lišily
množstvím srážek, které měly
vliv především na výnos biomasy
kukuřice. Hybridy čiroku prokázaly svojí vysokou odolnost proti přísuškům a dlouho trvajícímu
suchu v letech 2011 a 2012 i
nenáročností na potřebu živin.
Hybrid Goliath za tříleté období
vykázal nejvyšší průměrný výnos
biomasy 81,45 t.ha-1 a hybrid Bovital tvořil nejméně kolének (8 až
9 na rostlinu) ze všech hybridů
čiroku. Kolénka jsou nežádoucí,
jelikož obsahují nejvíce ligninu ze
všech částí rostliny. Nejlépe stravitelná vláknina je v listech.
Kukuřice Atletico, která byla vybrána do pokusu pro vysoký
výnos biomasy a suché hmoty dosahovala nižších výnosů
(Graf 1.), výnos suché hmoty v
roce 2012 nepatřil mezi nejvyšší
(Graf. 2). Pouze Bovital dosáhla nižšího výnosu suché hmoty
oproti kukuřici. Goliath a Sucrosorgo v pokuse dosáhly rozdílného maximálního výnosu suché hmoty. Nejvyšší výnos suché
hmoty v roce 2012 u hybridu Goliath byl sklizen v šířce řádku 25
http://www.saatbaulinz.cz/
výnos (t.ha-1)
Výnos biomasy hybridů čiroku cukrového v t.ha-1
(průměr let 2010, 2011 a 2012)
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
Výnos suché hmoty čiroku v rozdílných
meziřádkových vzdálenostech (Červený Újezd 2012)
30
výnso (t.ha-1)
jednoděložným plevelům a během vegetace byl aplikován
herbicid proti dvouděložným
plevelům. Hnojení dusíkem bylo
provedeno před setím v dávce
370 kg ve formě LAV (100 kg N).
Pokusy kukuřice byly založeny
na Výzkumné stanici v Červeném
Újezdě v druhé polovině dubna.
Byla zvolena meziřádková vzdálenost 75 cm, hloubka setí 8 cm a
byla vyseta 1,5 VJ (95 000 zrn na
ha). Během vegetace byl aplikován jeden postemergentní herbicid. Hnojení dusíkem bylo provedeno před setím v dávce 550 kg
ve formě LAV (150 kg N). Sklizeň
byla v termínu 20. září. Byl sledován celkový výnos biomasy z
hektaru a obsah sušiny.
25
20
15
10
5
0
cm, naopak u Sucrosorga v šířce
řádku 75 cm. Minimálních rozdílů
ve výnosu suché hmoty bylo
dosaženo u Bovitalu, Goliathu a
Sucrosorga v meziřádkové vzdálenosti 25 a 50 cm. V šířce řádku
25 cm byly stébla rostlin o 10 až
15 % silnější a výška rostlin o 7
až 10 % nižší než při rozteči 75
cm (Graf 2).
Závěr
Naše dosavadní výsledky ukazují,
že čirok lze s úspěchem pěstovat
na produkci biomasy vhodné pro
produkci bioenergie a lze s ním
nahradit především v sušších lokalitách částečně hybridy bioplynové kukuřice. Otevřenou, ale
velmi důležitou otázkou zůstává
zařazení čiroku na svahy při jeho
pěstování s výsevem do řádku
25 cm. Domníváme se, že kombinace ozimého žita sklizeného na
jaře na siláž a následný mělkým
kypřením a výsev čiroku do úzkých řádků, by měla splňovat
přísné podmínky pro zařazení
této technologie mezi vyjmenované půdoochranné technologie
na erozně ohrožených plochách.
Čirok je možný s úspěchem
pěstovat jak na lehkých písčitých
půdách, tak i na těžkých jílovitohlinitých.
Tento článek vznikl za finanční
podpory grantu MSM 046070901.
Seznam literatury je k dispozici u
autora.
Česká republika s r. o.
Saatbau Linz Česká republika s r.o., Wolkerova 3071, 438 01 Žatec, tel.: +420 415 211 849, e-mail: [email protected]