ŠVP - veterinářství - SOŠ veterinární, mechanizační a zahradnická a

Transkript

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ
PROGRAM
Oboru 43-41-M/01 Veterinářství
Schválil ředitel školy Ing. Břetislav Kábele a školská rada dne 29. ledna 2009 s platností
od 1. 9. 2009.
1
ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
Název školy:
Střední odborná škola veterinární, mechanizační a zahradnická a Jazyková škola s právem státní
jazykové zkoušky, České Budějovice, Rudolfovská 92,
Adresa:
Rudolfovská 92, 372 16 České Budějovice
IZO - ředitelství: 600008169
IZO - školy: 110150309
IČ: 60075911
DIČ: CZ60075911
Typ školy: státní škola
škola je právnickou osobou, právní subjektivita
příspěvková organizace
Zřizovatel: Jihočeský kraj - vyšší územní samosprávní celek
Název ŠVP: Veterinářství
Kód a název oboru vzdělání: 43-41-M/01 Veterinářství
Stupeň poskytovaného vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou
Délka a forma vzdělání: 4 roky denní studium
Platnost ŠVP: od 1.9.2009
Jméno, příjmení a titul ředitele: Břetislav Kábele Ing.
2
OBSAH ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU
1. Profil absolventa ……………………………………………………………... str.4
1.1 Uplatnění absolventa v praxi………………………………………… str.4
1.2 Výsledky vzdělávání………………………………………………… str.4
2. Charakteristika ŠVP ………………………………………………………… str.7
2.1 Podmínky pro přijetí ke studiu………………………………………. str.7
2.2 Celkové pojetí vzdělávání…………………………………………… str.7
2.3 Organizace výuky…………………………………………………… str.10
2.4 Hodnocení žáků a diagnostika……………………………………….. str.11
2.5 Způsob ukončení vzdělávání………………………………………… str.12
3. Učební plán…………………………………………………………………… str.13
3.1 Rozvržení vyučovacích předmětů…………………………………… str.13
3.2 Poznámky k učebnímu plánu………………………………………… str.14
3.3 Přehled využití týdnů ve školním roce……………………………….. str.14
4. Transformace RVP na ŠVP ………………………………………………… str.15
5. Učební osnovy ……………………………………………………………….. str.18
6. Rozvoj klíčových kompetencí a začlenění průřezových témat……………. str.197
7. Materiální a personální zabezpečení vzdělávání…………………………… str.199
8. Spolupráce se sociálními partnery……………………………………………str.201
8.1 Úřad práce……………………………………………………………. str.201
8.2 Vysoké školy a další profesní instituce………………………………. str.201
8.3 Výrobní a zpracovatelské podniky a další sociální partneři…………..str.201
8.4 Rodiče a žáci…………………………………………………………. str.202
9. Autorský kolektiv…………………………………………………………….. str.203
3
1.
PROFIL ABSOLVENTA ŠVP
Název ŠVP:
Kód a název oboru vzdělání:
Stupeň poskytovaného vzdělání:
Délka a forma studia:
Způsob ukončení a certifikace:
Datum platnosti ŠVP:
1.1
Veterinářství
43-41-M/01 Veterinářství
střední vzdělání s maturitní zkouškou
4 roky denní studium
maturitní zkouška, vysvědčení o maturitní zkoušce
od 1.9. 2009
Uplatnění absolventa v praxi
Absolvent se uplatní v komplexu veterinárních činností organizačního charakteru a
specificky odborných úkonů i v samostatné podnikatelské činnosti. Veterinární asistenti mohou
pomáhat veterinárním lékařům zejména při kontrole dodržování hygienických podmínek
v chovech zvířat, ve výrobě a zpracovávání živočišných produktů, při provádění diagnostických
zkoušek, při prohlídce jatečných zvířat a masa a při provádění veterinární kontroly. Absolvent se
může uplatnit jako odborný pracovník v chovech hospodářských a laboratorních zvířat. Uplatní
se také v plemenářských podnicích, v útulcích pro opuštěná zvířata, ve stanicích ohrožených
zvířat, v zoobuticích, v zoologických zahradách, v chovech cizokrajných zvířat, při výrobě a
distribuci krmiv, při zpracování produktů v rámci zemědělského podniku, v oblasti marketingu
veterinárních potřeb, jako samostatný podnikatel apod.
Možnost uplatnění má absolvent v organizacích a institucích zajišťující veterinární dozor
ve zpracovatelských podnicích a v oblastech ochrany životního prostředí.
Po ukončení studia a úspěšném vykonání maturitní zkoušky je absolvent připraven i
ke studiu na vysokých školách a vyšších odborných školách.
Součástí vzdělávání je i příprava k získání řidičského oprávnění skupiny B. Během studia
může absolvovat kurz kosmetiky zvířat, inseminační kurz, myslivecké zkoušky a kurz úpravy
paznehtů a získat příslušná osvědčení, jež ho opravňují k výkonu těchto činností.
1.2
Výsledky vzdělávání
Absolvent je vzděláván tak, aby:
• Získal vědomosti a dovednosti, které mu umožní uplatnit se na trhu práce a které mu
usnadní rozhodování o další profesní cestě
• Porozuměl významu vzdělávání pro svoji úspěšnou kariéru a chápal nutnost celoživotního
vzdělávání
• Aplikoval získané vědomosti a dovednosti, jednal cílevědomě a rozvážně
• Byl schopen pohotově se rozhodovat a pracovat samostatně i v týmu
4
Předpokládané klíčové kompetence absolventa
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Disponuje dovednostmi potřebnými pro seberealizaci a sebehodnocení, má utvořeno
adekvátní sebevědomí, má pozitivní, demokratické společnosti odpovídající hodnotovou
orientaci
Má reálnou představu o fungování demokracie, disponuje vědomostmi a dovednostmi
potřebnými k aktivnímu občanskému životu, je připraven plnit své občanské povinnosti,
respektuje zákony a etické normy demokratické společnosti
Uvědomuje si svou národní a evropskou identitu, svá lidská práva a respektuje práva
ostatních lidí, je připraven k soužití s různými společenskými minoritami, nepodléhá
xenofobii, rasismu a intoleranci
Využívá znalostí českého jazyka ke kultivovanému projevu v oblasti společenského i
pracovního uplatnění a dokáže jej vhodně užívat v nejrůznějších komunikativních situacích
Využívá prostředky informačních a komunikačních technologií pro osobní, studijní i pracovní
úkoly, podávat potřebné informace, vyjadřuje se o běžných věcech, kulturních zážitcích i
odborné problematice výstižně a logicky
Uvědomuje si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých informačních zdrojů a
kriticky přistupovat k získaným informacím
Cítí spoluodpovědnost za živou i neživou přírodu, za kulturní a historické památky a je
ochoten je ochraňovat
Využívá cizí jazyk jako prostředek mezikulturní komunikace v rámci Evropy i světa,
k poznání kulturního bohatství druhých národů, vzájemného porozumění a pochopení, ale i
jako prostředek pro potřeby svého povolání a dalšího vzdělávání
Komunikuje v cizím jazyce v běžných společenských i pracovních situacích, s pomocí
slovníku rozumí odbornému textu, pracuje s odpovídajícími informačními zdroji, je
motivován k dalšímu studiu cizích jazyků
Používá správně matematické pojmy a jazyk matematiky, včetně symboliky a terminologie,
provádí reálný odhad výsledků
Aktivně využívá matematických znalostí k řešení příkladů z matematiky, chemie a dalších
přírodních věd, zpracovává získané údaje formou grafů, diagramů, tabulek atd., volí správné
postupy a vlastní řešení obhájí
Dokáže poskytnout první pomoc při úrazu a náhlém onemocnění, ovládá základy zdravovědy
a zásady správné životosprávy, aktivně usiluje o zdokonalování své tělesné zdatnosti a
uvědomuje si její význam
Projevuje smysl pro čestnost a vzájemnou pomoc, je ohleduplný k ostatním
Odborné vzdělávání je vedeno tak, aby bylo v souladu s požadavky trhu práce a aby absolvent
získal následující odborné kompetence:
•
•
Používá správnou odbornou terminologii studijního oboru
Vysvětlí biologickou a chemickou podstatu procesů probíhajících v organismech rostlin
a živočichů
5
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Posoudí běžnými metodami stav prostředí pro rostliny a zvířata
Je oprávněn k řízení motorových vozidel skupiny B
Kontroluje dodržování zoohygienických podmínek v chovech zvířat
Při práci se zvířaty uplatňuje kladný vztah a zodpovědný přístup ke zvířatům, zabezpečuje
pohodu zvířat
Navrhuje vhodné technologické postupy pro jednotlivé druhy a kategorie zvířat
Provádí a organizuje odchov a chov jednotlivých druhů a kategorií zvířat včetně
zvířat laboratorních a pokusných
Zajišťuje plemenářskou práci v chovech zvířat
Připravuje, ošetřuje a hodnotí pastevní porosty, organizuje pastvu
Organizuje reprodukční proces v zemědělském závodě, zjišťuje graviditu, vede normální
porody a ošetřuje matku a mláďata po porodu
Posuzuje, hodnotí a zabezpečuje hygienické požadavky pro získávání hlavních produktů
chovu hospodářských zvířat
Zná zásady správné výživy jednotlivých druhů a kategorií zvířat, sestaví a optimalizuje krmné
dávky
Kastruje samce hospodářských zvířat, odborně upravuje kopyta a paznehty
Ošetřuje a obvazuje rány
Je schopen asistovat veterinárnímu lékaři při chirurgických a léčebných zákrocích,
Odebírá, laboratorně vyšetřuje a připravuje sperma zvířat k inseminaci, je schopen
inseminovat zvířata. Provádí základní laboratorní vyšetření klinických materiálů.
Je připraven ke kvalifikovanému vykonávání základních odborných prací v daném oboru,
rozumí teoretickým principům těchto činností a ovládá jejich praktické provedení
Je schopen cílevědomě uplatňovat své odborné vědomosti a dovednosti při řešení
jednoduchých problémových situací
má základní vědomosti o lécích a materiálech používaných při výkonu profese veterinárního
technika, a to i z hlediska negativního dopadu na životní prostředí
Je schopen využívat základních poznatků z ekonomiky a zásad podnikání při nákupech
zdravotnických materiálů
Vysvětlí základní ekonomické pojmy a orientuje se v tržní ekonomice
6
2.
CHARAKTERISTIKA ŠVP
Název ŠVP:
2.1
Veterinářství
od 1.9. 2009
Podmínky pro přijetí ke studiu
ŠVP Veterinářství je určeno pro žáky a další uchazeče, kteří splnili povinnou školní
docházku a kteří ve všech rozhodných klasifikačních obdobích (I. a II. pololetí 8. třídy a
I. pololetí 9. třídy ZŠ) dosáhli vynikajících studijních výsledků a jsou zdravotně způsobilí. Škola
nabízí možnost studia i žákům se specifickými vývojovými poruchami učení lehčího stupně
(dyslexie, dysgrafie, apod.). V těchto případech je nezbytné doložit i lékařské potvrzení
o zdravotní způsobilosti.
2.2
Celkové pojetí vzdělávání
Záměrem vzdělání v oboru Veterinářství je připravit žáky na úspěšný, smysluplný a
odpovědný osobní, občanský i pracovní život v podmínkách měnícího se světa. Vzdělání směřuje
k tomu, aby si žáci vytvořili, případně posílili občanské, klíčové a odborné kompetence. Vychází
z celoživotního konceptu vzdělávání. Připravuje žáky k dobrému uplatnění na trhu práce v ČR i
v EU a ke studiu na vyšších a vysokých školách.
Občanské kompetence vyjadřují kvality občana demokratické společnosti. Jsou
posilovány především v oblasti občanskoprávní nauky, jejich utváření však významně napomáhá
působení třídního učitele i ostatních pedagogických pracovníků, a také demokratické klima školy.
K záměru školy připravit žáka na úspěšný, smysluplný a odpovědný osobní, občanský i pracovní
život v podmínkách měnícího se světa slouží cíle:
a) Učit se poznávat, tj. osvojit si nástroje pochopení světa a rozvinout dovednosti potřebné k
učení se, prohloubit si v návaznosti na základní vzdělání poznatky o světě a dále je
rozšiřovat
b) Učit se pracovat a jednat, tj. naučit se tvořivě zasahovat do prostředí, které žáky
obklopuje, vyrovnávat se s různými situacemi a problémy, umět pracovat v týmech, být
schopen vykonávat povolání a pracovní činnosti, pro které byl připravován.
c) Učit se být, tj. rozumět vlastní osobnosti a jejímu utváření, jednat v souladu s obecně
přijímanými morálními hodnotami, se samostatným úsudkem a osobní zodpovědností.
d) Učit se žít společně, učit se žít s ostatními, tj. umět spolupracovat s ostatními, být schopen
podílet se na životě společnosti a nalézt v ní své místo.
7
Klíčové kompetence zahrnují vědomosti, dovednosti, postoje a hodnoty, které jsou
důležité pro osobní rozvoj jedince, jeho aktivní zapojení do společnosti a pracovní uplatnění.
Vedle vědomostí a dovedností zahrnuje komplex klíčových, tedy obecně použitelných a
přenosných kompetencí také postoje, návyky a způsoby jednání. Ve výuce se neváží
na konkrétní vyučovací předměty, lze je rozvíjet prostřednictvím všeobecného i odborného
vzdělávání, v teoretickém i praktickém vyučování, ale i prostřednictvím různých dalších aktivit
doplňujících výuku, kterých se žáci sami aktivně účastní. Jejich rozvíjení je záležitostí celého
pedagogického kolektivu. Klíčové kompetence odborného vzdělávání se odvíjejí od Evropského
referenčního rámce klíčových kompetencí pro celoživotní vzdělávání.
a) Kompetence k učení, tj. vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni efektivně
se učit, vyhodnocovat dosažené výsledky a pokrok a reálně si stanovovat potřeby a cíle
svého dalšího vzdělávání
b) Kompetence k řešení problémů, tj. vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli
schopni řešit samostatně běžné pracovní i mimopracovní problémy
c) Komunikativní kompetence, tj. vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni se
vyjadřovat v písemné i ústní formě v různých životních i pracovních situacích
d) Personální a sociální kompetence, tj. vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli
připraveni stanovovat si na základě poznání své osobnosti přiměřené cíle osobního
rozvoje v oblasti zájmové i pracovní, pečovat o své zdraví, spolupracovat s ostatními a
přispívat k utváření vhodných mezilidských vztahů
e) Občanské kompetence a kulturní povědomí, tj. vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi
uznávali hodnoty a postoje podstatné pro život v demokratické společnosti a dodržovali
je, jednali v souladu s trvale udržitelným rozvojem a podporovali hodnoty národní,
evropské i světové kultury
f) Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám, tj. vzdělávání směřuje
k tomu, aby absolventi byli schopni optimálně využívat svých osobnostních a odborných
předpokladů pro úspěšné uplatnění ve světě práce, pro budování a rozvoj své profesní
kariéry a s tím související potřebu celoživotního učení
g) Matematické kompetence, tj. vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni
funkčně využívat matematické dovednosti v různých životních situacích
h) Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií pracovat
s informacemi, tj. vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi pracovali s osobním
počítačem a jeho základním a aplikačním programovým vybavením, ale i s dalšími
prostředky ICT a využívali adekvátní zdroje informací a efektivně
pracovali
s informacemi
Odborné kompetence se odvíjejí od kvalifikačních požadavků na výkon povolání a
vyjadřují způsobilost absolventa k pracovní činnosti. Tvoří je soubor odborných vědomostí a
dovedností, postojů a hodnot požadovaných u absolventa ŠVP Veterinářství. Tyto kompetence
jsou posilovány především v teoretické i praktické výuce odborných předmětů a v průběhu
odborné praxe tak, že absolvent je schopen:
a) Vykonávat a organizovat pracovní činnosti při chovu zvířat, tzn. aby absolventi:
• kontrolovali dodržování zoohygienických podmínek v chovech zvířat;
8
• při práci se zvířaty uplatňovali kladný vztah a zodpovědný přístup ke zvířatům,
zabezpečovali pohodu zvířat (welfare);
• navrhovali vhodné technologické postupy pro jednotlivé druhy a kategorie zvířat;
• prováděli a organizovali odchov a chov jednotlivých druhů a kategorií zvířat včetně zvířat
laboratorních a pokusných;
• zajišťovali plemenářskou práci v chovech zvířat;
• připravovali, ošetřovali a hodnotili pastevní porosty, organizovali pastvu;
• prováděli údržbu motorových vozidel skupiny B;
• odborná připravenost k řízení motorových vozidel skupiny B.
b) Vykonávat a organizovat veterinární činnosti, tzn. aby absolventi:
• asistovali při veterinárních zákrocích v chovech zvířat a ve veterinárních zařízeních;
• asistovali při aplikaci léčiv a veterinárních přípravků;
• léčili nemocná a zraněná zvířata pod vedením veterinárního lékaře;
• odebírali biologické vzorky a prováděli dílčí vyšetření;
• zabezpečovali inseminaci, odebírali a vhodnými metodami vyšetřovali sperma;
• ovládali metody zjišťování březosti, vedli porod a ošetřovali zvířata po porodu;
• zajišťovali desinfekci, dezinsekci a deratizaci.
c) Vykonávat veterinární dozor a zabezpečovat hygienické požadavky při zpracování
produktů živočišného původu, tzn. aby absolventi:
• zabezpečovali veterinární prohlídku jatečných zvířat a vyšetřování masa na jatkách a při
domácích porážkách;
• hodnotili hygienické podmínky a zabezpečovali hygienické požadavky při získávání a
zpracování surovin živočišného původu;
• zabezpečovali veterinární péči a ochranu zdraví lidí a zvířat před nemocemi
způsobovanými závadnými potravinami, krmivy a surovinami živočišného původu;
• vykonávali posuzovatelskou a hodnotitelskou činnost při nákupu jatečných zvířat;
• odebírali vzorky a prováděli základní laboratorní vyšetření potravin a surovin živočišného
původu;
• zajišťovali hygienu a sanitaci potravinářských provozů.
d) Dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, tzn. aby absolventi:
• chápali bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví své i spolupracovníků
(i dalších osob vyskytujících se na pracovištích, např. klientů, zákazníků, návštěvníků) i
jako součást řízení jakosti a jednu z podmínek získání či udržení certifikátu jakosti podle
příslušných norem;
• znali a dodržovali základní právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci a požární prevence;
• osvojili si zásady a návyky bezpečné a zdraví neohrožující pracovní činnosti včetně zásad
ochrany zdraví při práci u zařízení se zobrazovacími jednotkami (monitory, displeje
apod.), rozpoznali možnost nebezpečí úrazu nebo ohrožení zdraví a byli schopni zajistit
odstranění závad a možných rizik;
9
• znali systém péče státu o zdraví pracujících (včetně preventivní péče, uměli uplatňovat
nároky na ochranu zdraví v souvislosti s prací, nároky vzniklé úrazem nebo poškozením
zdraví v souvislosti s vykonáváním práce);
• byli vybaveni vědomostmi o zásadách poskytování první pomoci při náhlém onemocnění
nebo úrazu a dokázali první pomoc sami poskytnout.
e) Usilovat o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků nebo služeb, tzn. aby absolventi:
• chápali kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména podniku;
• dodržovali stanovené normy (standardy) a předpisy související se systémem řízení jakosti
zavedeným na pracovišti;
• dbali na zabezpečování parametrů (standardů) kvality procesů, výrobků nebo služeb,
zohledňovali požadavky klienta (zákazníka, občana).
f) Jednat ekonomicky a v souladu se strategií trvale udržitelného rozvoje, tzn. aby absolventi:
• znali význam, účel a užitečnost vykonávané práce, její finanční, popř. společenské
ohodnocení;
• zvažovali při plánování a posuzování určité činnosti (v pracovním procesu i v běžném
životě) možné náklady, výnosy a zisk, vliv na životní prostředí, sociální dopady;
• efektivně hospodařili se svými finančními prostředky;
• nakládali s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a
s ohledem na životní prostředí.
Zařazení průřezových témat do výuky
Způsob začlenění průřezových témat (Občan v demokratické společnosti, Člověk a
životní prostředí, Člověk a svět práce, Informační a komunikační technologie) je konkretizován
v rámci učebních plánů jednotlivých vyučovacích předmětů.
Metodické přístupy při vzdělávání žáků se specifickými vzdělávacími potřebami
Metodické přístupy, které škola uplatňuje, se týkají individuálního pracovního tempa
žáků, předem domluvených konzultací i termínů zkoušení, formy zkoušení – dle poruchy nebo
postižení se preferuje buď zkoušení ústní nebo naopak písemné, sluchově postiženým jsou
poskytovány přípravy učitelů a ostatní učební texty. Jsou také zadávána témata k samostatným
pracím a přesné vyznačení úkolů ke zkoušení.
Žáci se specifickými poruchami jsou ve škole evidováni a zohledňováni již při přijímacím
řízení na střední školu a v průběhu studia jsou pak speciální vzdělávací potřeby žáka zajišťovány
formou individuální integrace dle směrnice MŠMT k integraci dětí a žáků se specifickými
vzdělávacími potřebami do škol a školských zařízení č.j. 13710/2001-4 ze dne 6.6. 2002.
2.3
Organizace výuky
Výchovně vzdělávací proces je organizován formou čtyřletého denního studia dle zákona
č. 561/2004 sb. (školský zákon). Vzdělávací program trvá 4 roky. Celková délka vyučování
pro 1. – 3. ročník je 40 týdnů, pro 4. ročník 37 týdnů. Vyučování podle rozpisu učiva
v jednotlivých ročnících je 33 týdny, ve 4. ročníku 29 týdnů. Součástí jsou kurzy (úvodní
10
motivační, lyžařský, sportovně turistický), kulturně výchovné akce (divadelní a filmová
představení, přednášky, výchovné pořady apod.) a další aktivity vyplývající z ročního plánu
školy.
Výuka některých všeobecně vzdělávacích předmětů, zejména cizích jazyků a předmětu
práce s počítačem, se realizuje ve speciálně vybavených učebnách při dělení třídy na skupiny.
Výuka odborných předmětů, která je zpravidla spojena s praktickou částí, je závislá na charakteru
vyučovaného předmětu. Výuka cvičení se realizuje ve speciálních odborných učebnách,
v laboratořích, ve cvičných stájích, případně v konkrétních zemědělských a potravinářských
provozech. Na cvičení jsou žáci děleni do skupin, zejména podle hlediska dodržení zásad hygieny
a bezpečnosti práce, například při cvičení se zvířaty.
Kromě cvičení se praktická část výuky zajišťuje v rámci předmětu praxe, a to formou
praxe učební nebo odborné a probíhá v reálných pracovních podmínkách v minimálním rozsahu
600 hodin, a to tímto způsobem:
V 1. a 2. ročníku – 5 týdnů (celkem 300 hodin)
Ve 3. ročníku – 7 týdnů (210 hodin)
Ve 4. ročníku – 3,6 týdnů (90 hodin)
Učební praxe probíhá ve skupinách žáků pod přímým vedením učitele. Učební praxe může být
soustřeďována do bloků (zpravidla týdenních) a do grafikonu výuky zařazována v období, kdy
jsou pro její průběh optimální podmínky. Ve vyšších ročnících je možné tvořit skupiny žáků
menšího počtu (4 – 6) s přihlédnutím ke složce výběrových odborných předmětů. Odborná praxe
probíhá ve veterinárních, zemědělských, potravinářských případně jiných provozech (podle
charakteru činnosti daném učebními osnovami) pod přímým vedením pověřeného pracovníka.
Učitel praxe ji organizačně zajišťuje a kontroluje. Jednou z forem odborné praxe je individuální
praxe, která probíhá souběžně s výukou. Další možnou formou je individuální praxe
v zemědělských podnicích a veterinárních zařízeních v délce 2 – 3 týdnů v 1. – 3. ročníku, a to
zpravidla v místě bydliště žáka. V každém ročníku studia je zařazena odborná exkurze v délce až
5 dnů. Další podrobnosti organizace praktické výuky uvádí osnova předmětu praxe a tabulka
přehledu využití týdnů v období školního roku. Získané kompetence žák uplatní při tvorbě a
obhajobě praktické maturitní zkoušky.
2.4
Hodnocení žáků a diagnostika žáků
Hodnocení výsledků vzdělávání žáků se řídí zákonem č. 561 (školský zákon), jeho
konkretizace je ve školním klasifikačním řádu a je plně v kompetenci vyučujícího daného
předmětu, který nese odpovědnost za správnost a objektivnost klasifikace. Podklady
pro hodnocení a klasifikaci žáků získávají vyučující během celého klasifikačního období ústním
zkoušením, písemnými pracemi, testy, kontrolními prověrkami znalostí a dovedností a
sledováním práce žáků v jednotlivých cvičeních a na praxi. Každý vyučující je povinen vést
řádnou evidenci hodnocení a klasifikace prospěchu žáků a po dobu každého klasifikačního
období uschovat všechny písemné práce, testy a kontrolní prověrky. Formy hodnocení jsou
pro každého žáka ve třídě jednotné. Výjimkou jsou žáci, kteří trpí některou z vývojových vad
typu dyslexie, dysortografie, dysgrafie atd., kde je hodnocení řešeno podle metodického pokynu
MŠMT.
Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy. Učitel oznamuje žákovi výsledek
klasifikace, zdůvodňuje a poukazuje na klady, nedostatky hodnoceného projevu, výkonu nebo
výtvoru. Po ústním, pohybovém a praktickém ověření schopností a dovedností oznámí učitel
11
žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných prací, grafických prací a
projektů oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů, v tomto termínu je opravené žákům také předloží.
Výjimku tvoří maturitní písemné práce a klasifikační slohy.
Praktické vyučování je hodnoceno známkou, která se skládá z hodnocení postupu
činnosti a manuálních dovedností, vedení písemné dokumentace a prokázání potřebných znalostí
a schopností jak při individuální, tak i týmové práci. Hodnocení ročníkových projektů se řídí
organizační směrnicí.
Pozornost je věnována uplatňování klíčových kompetencí a průřezových témat při výuce
v jednotlivých předmětech. Důležitou součástí hodnocení je účelná forma prezentace výsledků
vzdělávání žáků na veřejnosti prokazující jejich schopnosti a dovednosti (např. SOČ, ročníkové
projekty, olympiády, soutěže, atd)
Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení
náhradní termín. Nelze-li žáka hodnotit za druhé pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení
náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce
září následujícího školního roku. Není - li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.
Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, může
požádat ředitele školy o opravnou zkoušku. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo
se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit
náhradní termín opravné zkoušky.
Vyučující dodržuje zásady pedagogického taktu, zejména:
nehodnotí žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden
je si plně vědom toho, že účelem zkoušení není jen nacházet mezery ve vědomostech žáka,
ale především zhodnotit získané a prokázané dovednosti
v případě zadávání nové látky k samostatnému nastudování je nutné předem sdělit, jakým
způsobem má být nastudována, jakou formou a v jakém rozsahu bude ověřována; přitom
tento přístup může být použit pouze jako doplňková forma výuky
známka z vyučovacího předmětu nezahrnuje hodnocení chování žáka
2.5
Způsob ukončení vzdělávání
Vzdělávání je ukončeno maturitní zkouškou, která se připravuje a organizuje podle
platných předpisů MŠMT. Certifikátem je vysvědčení o maturitní zkoušce. Úspěšné složení
maturitní zkoušky a získání maturitního vysvědčení umožňuje absolventovi ucházet se o studium
navazujících studijních vzdělávacích programů na vyšších odborných školách nebo vysokých
školách. Absolvent je připraven prohlubovat si své znalosti v rámci celoživotního učení formou
samostudia, kurzů a účasti na školeních a seminářích.
12
3.
UČEBNÍ PLÁN
Název ŠVP:
3.1
Veterinářství
od 1.9. 2009
Rozvržení vyučovacích předmětů
Kategorie a názvy
vyučovacích předmětů
Počet týdenních vyučovacích hodin
1. ročník
2. ročník
3. ročník
Celkem
4. ročník
a) Povinné předměty
Český jazyk a literatura
3
3
3
3
12
Cizí jazyk
3
3
3
3
12
1
2
1
4
Občanskoprávní nauka
Dějepis
1
1
Fyzika
2
2
Chemie
3/1
3/1
Biologie
3/1
2/1
8
Biochemie
1
8
1
1
Matematika
2
2
2
2
8
Tělesná výchova
2
2
2
2
8
0/2
0/2
Inf. a kom. technologie
Ekonomika
1/1
Mikrobiologie a
parazitologie
2/1
2/1
Motorová vozidla
Anatomie a fyziologie zvířat
4
3
1
2/1
1
2/1
Latinský jazyk
1
Výživa a chov zvířat
1
1,5
Zájmové chovy zvířat
1
1/0,5
5
2
6
1
Veterinární legislativa
3/1
2/1
2,5
1
13
9,5
1
Patologie
2/1
3
Laboratorní technika
0/1
Farmakologie
1,5
Nemoci zvířat
2/1
Chirurgie a ortopedie
2/1
Reprodukce a inseminace
zvířat
Hygiena a technologie
potravin
Celkem
29
1/1
3
1,5
2/1
6
3
2
2/2
6
2,5/2
2/1
7,5
34
33
128
32
b) Nepovinné předměty
Myslivost
2
Matematický seminář
2
0-1
0-1
0-2
Fyzikální seminář
0-1
0-1
Biologický seminář
0-1
0-1
0-1
0-2
Chemický seminář
3.2
0-1
Poznámky k učebnímu plánu
• Názvy předmětů jsou pracovní, mohou doznat změny.
• Předměty jazyk český a estetické vzdělávání lze sloučit v jeden předmět při zachování
obsahu a proporce hodin.
• Ve výuce cizího jazyka pokračuje žák ve studiu cizího jazyka, kterému se učil na základní
škole
• Výuka cizích jazyků probíhá ve skupinách.
• Dělení třídy při praktickém vyučování se řídí platnými předpisy BOZP.
• Předmět Motorová vozidla se vyučuje ve 2. pololetí 3. ročníku a 1. pololetí 4. ročníku,
z tohoto důvodu je počítáno 2x 33 týdnů.
• Učební osnovy schvaluje ředitel školy.
3.3
Přehled využití týdnů ve školním roce
Činnost
1. ročník
2. ročník
3. ročník
4. ročník
Vyučování podle rozpisu učiva
33
33
33
29
Učební praxe
2
2
2
1,6
Odborná praxe prázdninová
2
2
3
Odborná praxe individuální
1
1
2
14
2
Maturitní zkouška
Časová rezerva (exkurze, opakování,
výchovně vzdělávací a sportovní akce,
apod.)
2
Celkem týdnů
2
0
2,4
40
40
40
37
TRANSFORMACE RVP NA ŠVP
Škola:
Střední odborná škola veterinární, mechanizační a
zahradnická a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky
Kód a název RVP:
Veterinářství
Název ŠVP:
RVP
ŠVP
Minimální počet
vyuč. hodin za
Vzdělávací oblasti
studium
a obsahové okruhy
Jazykové
vzdělávání:
Český jazyk
Cizí jazyky
Společenskovědní
vzdělávání
Přírodovědné
vzdělávání
Matematické
vzdělávání
Vyučovací předmět
týdenních
celkový
týdenních
celkový
15
480
19
608
5
160
Český jazyk
7
224
10
320
Cizí jazyk
12
384
5
160
5
161
Občanskoprávní nauka
4
128
Dějepis
1
33
14
462
Fyzika
2
66
Chemie
8
264
Biologie
4
132
8
256
8
256
5
160
5
160
8
256
7
8
224
256
Matematika
Estetické
vzdělávání
5
160
Český jazyk
Vzdělávání pro
Počet
vyučovacích
hodin za
studium
8
256
15
disponibilní hodiny
4.
2
4
0
7
0
0
0
zdraví
Tělesná výchova
Vzdělávání v ICT
4
8
256
4
132
4
132
5
153
5
153
8
256
Biologie
4
128
Biochemie
1
29
Mikrobiologie a
parazitologie
3
99
2
66
2
66
20
644
Anatomie a fyziologie zvířat
6
198
Latinský jazyk
1
33
Výživa a chov a zvířat
9,5
301,5
Zájmové chovy zvířat
2,5
82,5
Veterinární legislativa
1
29
128
Informační a komunikační
technologie
Ekonomické
vzdělávání
3
96
Ekonomika
Aplikovaná
biologie
Doprava v
zemědělství
6
2
192
64
Motorová vozidla
Chov zvířat
Veterinární
prevence
Hygiena a základy
technologie zprac.
živočišných
produktů
15
18
7
480
576
22,5
3
99
Laboratorní technika
3
91
Farmakologie
1,5
49,5
Nemoci zvířat
6
186
Chirurgie a ortopedie
3
99
Reprodukce a inseminace
zvířat
6
182
Hygiena a technologie
potravin
Disponibilní
hodiny
25
800
2
2
0
5
706,5 4,5
Patologie
224
0
7,5
235,5 0,5
7,5
235,5
25
16
Celkem
Učební a odborná
praxe
128
4096
128
18 týdnů
4096
20,6
Praxe bloková
Praxe individuální
Praxe prázdninová
7,6
6
7
Kurzy
Letní výcvikový kurz
Sportovní výcvikový kurz
1
1
Nepovinné
semináře
Matematický seminář
Fyzikální seminář
Chemický seminář
Biologický seminář
17
0-2 hodin
0-1 hodin
0-2 hodin
0-1 hodin
5.
UČEBNÍ OSNOVY
Český jazyk……………………………………………………………….. str.19
Anglický jazyk……………………………………………………………. str.26
Německý jazyk…………………………………………………………….str.47
Občanskoprávní nauka……………………………………………………. str.58
Dějepis……………………………………………………………………..str.64
Fyzika……………………………………………………………………....str.69
Chemie……………………………………………………………………..str.73
Biochemie………………………………………………………………….str.81
Biologie…………………………………………………………………… str.85
Matematika………………………………………………………………...str.93
Tělesná výchova………………………………………………………… str.97
Informační a komunikační technologie……………………………………str.103
Ekonomika…………………………………………………………………str.112
Mikrobiologie a parazitologie…………………………………………….. str.117
Motorová vozidla…………………………………………………………..str.122
Anatomie a fyziologie zvířat……………………………………………… str.125
Latinský jazyk…………………………………………………………….. str.130
Výživa a chov zvířat……………………………………………………….str.133
Zájmové chovy zvířat………………………………………………………str.145
Veterinární legislativa…………………………………………………….. str.153
Patologie………………………………………………………………….. str.157
Laboratorní technika……………………………………………………… str.162
Farmakologie………………………………………………………………str.168
Nemoci zvířat…………………………………………………………….. str.171
Chirurgie a ortopedie………………………………………………………str.175
Reprodukce a inseminace zvířat………………………………………….. str.180
Hygiena a technologie potravin……………………………………………str.184
Praxe……………………………………………………………………… str.187
Myslivost…………………………………………………………………. str.194
18
UČEBNÍ OSNOVA
ČESKÝ JAZYK A LITERATURA
pro obor vzdělání
Celkový počet vyučovacích hodin na studenta: 384
Platnost od 1. 9. 2009
1. Pojetí vyučovacího předmětu
Obecný cíl vyučovacího předmětu
Jazykové a estetické vzdělávání vytváří podklad pro všestranné vzdělávání. Vychovává
žáky ke srozumitelnému, kultivovanému a jazykově správnému projevu. Rozvíjí komunikační a
sociální kompetence žáků. Podílí se na rozvoji jejich estetického cítění. Vytváří systém
kulturních a mravních hodnot, které pomáhají formovat postoje žáků. Utváří kladný vztah
k duchovním a materiálním hodnotám.
Charakteristika učiva
Obsah učiva je čerpán z podkladů RVP pro obor vzdělání 43-41-M/01 Veterinářství, které
vydalo MŠMT dne 28. 6. 2007, č. j. 12 698/2007-23, konkrétně z kapitoly Vzdělávání a
komunikace v českém jazyce a kapitoly Estetické vzdělávání.
Vyučovací předmět český jazyk a literatura navazuje na poznatky a dovednosti získané
v základním vzdělávání, dále je rozvíjí a prohlubuje. Předmět se vyučuje v prvém až čtvrtém
ročníku s hodinovou dotací 3 vyučovací hodiny týdně v každém ročníku. Předmět se skládá
ze dvou částí, které se vzájemně doplňují a podporují. Jednu oblast představuje jazykové
vzdělávání, které rozvíjí především komunikační kompetence žáků. Některé oblasti jazykového
vzdělávání, jako např. učivo morfologie, syntaxe je aplikováno v průběhu celého čtyřletého
studia. Obsah učiva kultivuje vlastní jazykové projevy studentů, učí je pracovat s textem a
využívat různé zdroje informací. Druhou oblastí je literární výchova. V průběhu literárního
vzdělávání se žáci seznamují s významnými kulturními epochami v souvislosti s historickým
vývojem lidstva. Důležitou součástí literárního vzdělávání je práce s uměleckým textem, který
pomáhá utvářet estetické a sociální cítění žáka a pomáhá formovat jeho životní postoje.
19
Strategie výuky
V každém ročníku je zastoupeno jazykové vzdělávání, slohový výcvik a literární výchova.
Výuku českého jazyka a literatury je třeba doprovázet názornými ukázkami a prací s texty.
Do klasických metod (slovní, názorně demonstrační, praktické) je vhodné začleňovat práci
s moderními učebními pomůckami a didaktickou technikou. Jazykové znalosti a dovednosti žáků
se budou v průběhu studia
upevňovat a prohlubovat prostřednictvím cvičení zaměřených
na stylistiku a pravopis. Literární vzdělávání zahrne kromě četby, analýzy a interpretace
uměleckých textů také přehled hlavních etap české a světové literární historie s ohledem
na klíčové dějinné události. Výuka předmětu český jazyk a literatura
má mít integrující
charakter, proto je třeba respektovat mezipředmětové vztahy a je třeba poskytnout žákům prostor
pro využívání znalostí a dovedností získaných v jiných předmětech.
Základními metodami je práce žáků se psaným, verbálním a ikonickým textem a
komunikace včetně diskusních metod. Je vhodné používat další aktivizující formy výuky, např.
práci s projekty, besedy, skupinovou práci apod.
Hodnocení výsledků žáků
Výsledky učení se ověřují průběžně, hodnotí se komplexní dovednosti žáků. Uplatňuje se
individuální přístup k žákům se specifickými potřebami učení. Ke kontrole získaných vědomostí
a dovedností slouží písemné a ústní zkoušení. Dále se hodnotí, zda žák v písemném projevu
uplatňuje zásady českého pravopisu, zda je schopen řešit ústně nebo písemně komunikační úlohy.
V části literární se hodnotí, zda žák získal přehled o kulturním dění na pozadí významných
dějinných událostí, zda umí zařadit typická díla do jednotlivých uměleckých směrů a historických
období, zda je schopen zhodnotit význam uměleckých děl a formulovat a vyjádřit své názory
na ně. Stěžejním způsobem hodnocení je známkování. Doporučuje se, aby zvlášť zdařilé práce
byly zveřejněny, např. otištěním v tisku, vyvěšením na nástěnce apod.
Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikace průřezových témat
Klíčové kompetence
Základní kompetence, na které je výuka zaměřena, jsou kompetence k učení,
komunikativní kompetence a kompetence k utváření kulturního povědomí. Důraz je kladen také
20
na sociální kompetence a kompetence k využívání informačních a komunikačních technologií a
práce s informacemi.
Výuka vede žáky k tomu, aby uměli v mluvené i písemné podobě jasně a srozumitelně
formulovat své myšlenky, vyjadřovali se jazykově a věcně správně a v souladu se zásadami
kultury projevu a chování. Žáci se učí vést aktivně diskusi, formulovat a obhajovat své názory.
Žáci se učí pracovat s různými informačními zdroji a kriticky je hodnotí a využívají prostředky
informačních a komunikačních technologií.
Průřezová témata
Občan v demokratické společnosti - je realizováno uvnitř vyučovacího předmětu, v rámci
předmětu český jazyk se doporučují návštěvy kulturních akcí, např. divadla, koncertů, besed
apod.
Člověk a svět práce - je realizováno převážně v hodinách slohového výcviku
Člověk a životní prostředí - je realizováno převážně v hodinách literární výchovy, je vhodné jej
doplnit diskusí
Informační a komunikační technologie - realizováno převážně formou práce s textovým editorem,
tvorbou prezentací a vyhledáváním informací s využíváním prostředků ICT.
21
2. Rozpis učiva a výsledků vzdělávání
Učivo
Žák:
-
-
-
1
rozlišuje spisovný jazyk, hovorový
jazyk, dialekty a stylově příznakové
jevy a ve vlastním projevu volí
prostředky adekvátní komunikační
situaci
vysvětlí zákonitosti vývoje češtiny
orientuje se v soustavě jazyků
řídí se zásadami správné výslovnosti
v písemném projevu uplatňuje
znalosti českého pravopisu
pracuje s nejnovějšími normativními
příručkami českého jazyka
odhaluje a opravuje jazykové
nedostatky a chyby
-
v písemném i mluveném projevu
využívá poznatků z tvarosloví
-
orientuje se ve výstavbě textu
uplatňuje znalosti ze skladby při
logickém vyjadřování
-
-
Zdokonalování jazykových
vědomostí a dovedností
Obecné poučení o jazyce
- vývojové tendence současné spisovné
češtiny, národní jazyk a jeho útvary –
spisovná čeština, obecná čeština, nářečí a
slang
- vývoj českého jazyka v souvislosti
s historickým vývojem českých zemí
- čeština v kontextu evropských jazyků,
čeština a slovanské jazyky
Ortoepie a ortografie
- spisovná výslovnost hlásek a běžných
slov přejatých
- práce s Pravidly českého pravopisu
- práce s ostatními běžnými jazykovými
příručkami
- opakování a upevňování hlavních zásad
českého pravopisu
Morfologie
- způsoby tvoření slov
- druhy slov
- ortoepické a ortografické zákonitosti
tvarů slov
Syntax
- věta a souvětí
- ortografické zákonitosti větné stavby
- stavba a tvorba komunikátu
Lexikologie a sémantika
používá adekvátní slovní zásoby
- změny slovní zásoby a její obohacování
včetně příslušné odborné terminologie
- přejímání slov z cizích jazyků
- slohové rozvrstvení slovní zásoby
nahradí běžné cizí slovo českým
ekvivalentem a naopak
- významové vztahy mezi slovy
22
2
-
-
-
vyjadřuje se věcně správně, jasně a
srozumitelně
vhodně se prezentuje, argumentuje a
obhajuje svá stanoviska
Komunikační a slohová výchova
Jazyk jako nástroj komunikace
- kultura jazykového projevu
- typy jazykových projevů (monolog a
dialog, vyjadřování přímé a
zprostředkované, formálnost a
neformálnost)
- komunikační situace a strategie
- slohotvorní činitelé objektivní a
subjektivní
Sloh projevů mluvených
ovládá techniku mluveného slova,
- specifika komunikační situace
umí klást otázky a vhodně formulovat
- verbální a nonverbální prostředky
odpovědi
- druhy řečnických projevů
využívá emocionální a emotivní
- nácvik řečnických dovedností
stránky mluveného slova, vyjadřuje
- řečnická cvičení
postoje neutrální, pozitivní i negativní
přednese krátký projev
vystihne charakteristické znaky
různých druhů textu a rozdíly mezi
nimi
posoudí kompozici textu, jeho slovní
zásobu a skladbu
rozpozná funkční styl, dominantní
slohový postup a v typických
příkladech slohový útvar
vhodně používá jednotlivé slohové
postupy a základní útvary
odborně se vyjadřuje o jevech svého
oboru v základních útvarech
odborného stylu, především
popisného a výkladového
má přehled o slohových postupech
uměleckého stylu
sestaví základní projevy
administrativního stylu
sestaví jednoduché zpravodajské
propagační útvary
Slohové styly a postupy psaných projevů
- styl prostě sdělovací
- styl administrativní
- styl publicistický
- styl umělecký, literatura faktu
- styl odborný
Grafická a formální úprava textů
- vypracování žádosti a životopisu, práce s
počítačem
- tvorba inzerátu a reklamního letáku,
výtvarná složka reklamy
- požadavky na formální úpravu při
zpracování ročníkového projektu
23
3 Práce s textem a získávání informací
-
rozumí obsahu textu i jeho části
-
zjišťuje potřebné informace
z dostupných zdrojů, umí si je vybírat
a přistupovat k nim kriticky
má přehled o knihovnách a jejich
službách
používá klíčových slov při
vyhledávání informačních pramenů
má přehled o denním tisku a tisku své
zájmové oblasti
-
Text jako zdroj informací
- techniky a druhy čtení
- orientace v textu
- druhy a žánry textu
- reprodukce textu a jeho transformace do
jiné podoby
Informační zdroje
- způsoby vyhledávání informací
v knihovnách a školním informačním
středisku
- média jako zdroj informací
- zdroje informací pro zpracování
ročníkového projektu
Zpracovávání informací z textu
samostatně zpracovává informace
- anotace ročníkového projektu
vypracuje anotaci
- rozdílnost při zpracování výpisků a
pořizuje z odborného textu výpisky a
výtahu
výtah, dělá si poznámky z přednášek a
- nácvik tvorby vlastních poznámek
jiných veřejných projevů
- normy pro zpracování bibliografických
zaznamenává bibliografické údaje
údajů
3
-
vyjádří vlastní prožitky z recepce
daných uměleckých děl
samostatně vyhledává informace
v této oblasti
Literatura a ostatní druhy umění
Úloha umění v životě člověka
- kontinuita vývoje umění s vývojem
společnosti
- druhy umění v tradiční i mediální
podobě, práce s různými informačními
zdroji
Vývoj české a světové literatury v kulturních
a historických souvislostech
-
-
zařadí typická díla do jednotlivých
uměleckých směrů a příslušných
historických období
zhodnotí význam daného autora i díla
pro dobu, v níž tvořil, pro příslušný
24
starověká literatura
literatura období středověku
odraz renesance a humanismu
v literatuře
rozvoj literatury v období novověku
naše a světová literatura první poloviny
umělecký směr i pro další generace,
toleruje vkus druhých
-
-
při rozboru textu uplatňuje znalosti
z literární teorie
konkrétní literární díla klasifikuje
podle základních literárních druhů a
žánrů
text interpretuje a debatuje o něm
vystihne charakteristické znaky
různých literárních textů a rozdíly
mezi nimi
rozezná umělecký text od
neuměleckého
-
20. století
soudobá moderní literatura
5
Práce s literárním textem
-
literárně-vědný základ
základní umělecké prostředky
základní literární druhy a žánry
práce s literárním textem, četba
s porozuměním, interpretace textu
vlastní literární tvorba
automatické psaní
literární soutěže
publikační činnost ve školním časopise
-
6
-
porovná typické znaky kultur hlavních
národností na našem území
orientuje se v nabídce kulturních
institucí
popíše vhodné společenské chování
v dané situaci
-
25
Kultura
materiální a duchovní kultura, ochrana a
využívání kulturních hodnot
kultura národností na našem území
základní pravidla společenské kultury
významné kulturní instituce a zařízení
v rámci republiky a v rámci regionu
druhy umění, estetické a funkční normy
při jeho tvorbě
masmédia a jejich vliv na životní styl
UČEBNÍ OSNOVA
ANGLICKÝ JAZYK
Předmět vede žáky k tomu, aby se dokázali dorozumět v situacích každodenního osobního
a pracovního života s příslušníky jiných národů. Rozvíjí a zdokonaluje praktické řečové
dovednosti anglického jazyka, které žáci získali na základní škole. Znalost cizího jazyka
usnadňuje žákům přístup k informačním zdrojům a obohacuje jejich znalosti o světě.
Současně přispívá k formování osobnosti žáků, rozvíjí jejich komunikativní kompetence
a schopnost učit se po celý život. Učí je vnímavosti k jiným kulturám a umožňuje jim srovnávat
životní podmínky u nás a u jiných národů. Tím pomáhá formovat svobodné a demokratické
postoje žáků.
Žák si v tomto předmětu systematicky rozvijí, rozšiřuje a prohlubuje znalosti, dovednosti
a návyky, v návaznosti na učivo základní školy tak, aby byl předně schopen užívat cizí jazyk ke
komunikaci. Žáci se učí základní gramatické struktury - tvarosloví a stavbu anglické věty
(slovosled). Nedílnou součástí výuky anglického jazyka je také práce se slovní zásobou
i odbornou, neboť jsme odborná škola. Zabýváme se tvořením slovní zásoby, výslovností
jednotlivých slov, ale také intonací celých vět, učíme se psát a poznávat základní pravidla
anglického pravopisu. Žák se pomocí těchto jazykových prostředků a na základě různých
tématických okruhů (já a moje rodina, osobní vztahy a přátelé, bydlení, volný čas a společenské
aktivity, prázdniny, město a země atd.), různých komunikačních situací (získávání a poskytování
informací v oblasti osobní, veřejné, vzdělávací a pracovní) a různých obratů k zahájení
a ukončení komunikace (pozdrav, prosba, žádost, omluva, apod.) naučí základním řečovým
dovednostem receptivním (poslech s porozuměním a čtení s porozuměním), produktivním (ústní
projev - mluvení, hlasité čtení, písemný projev - vyplnění formuláře, dotazníku, sdělení, dopis,
charakteristika, apod.) a interaktivním (komunikace žák - žák, žák - učitel, apod.). Zároveň si
rozšíří svoje znalosti o anglicky mluvících zemích.
Strategie výuky
26
Rozsah výuky anglického jazyka činí 3 vyučovací hodiny týdně. Výuka směřuje k cílové
úrovni B1 podle Společenského evropského referenčního rámce pro jazyky.
Výuka anglického jazyka probíhá v odborné učebně v menších skupinách. Žáci jedné
třídy jsou děleni na dvě skupiny podle zvoleného jazyka. Výuka je orientována tak, aby žáci
dovedli využívat získané vědomosti a dovednosti v praktickém životě. Z toho důvodu jsou
zařazovány různé situační komunikační hry a problémové úkoly. Střídají se formy frontální
výuky s výukou skupinovou a individuální.
V rámci skupiny jsou žáci rozděleni do pracovních skupin dle úrovně znalostí jazyka,
díky čemuž mají učitelé možnost lépe reflektovat na jednotlivé potřeby žáků, ale i aspekty výuky
zaměřené na jednotlivé studenty s rozlišnou úrovní znalosti jazyka. Tím je zajištěna práce
s talentovanými žáky, kteří pracují s materiály pro jejich jazykovou úroveň, a zároveň jsou
podporováni i žáci s nižší znalostí jazyka, kteří potřebují látku zopakovat a více procvičit. Je
samozřejmostí, že je v rámci výuky kladen důraz i na potřeby žáků se specifickými poruchami
učení.
Vedle tradičních metod je také využívána didaktická technika - v oblasti komunikační
a slohové výuky, dobře poslouží k analýze nedostatků ve vyjadřování žáků audio
a videozáznamy. Jsou pro žáky pozitivně motivující. Jazykové znalosti žáků jsou v průběhu
studia upevňovány a prohlubovány soustavou cvičení a opakováním gramatických jevů. Jsou
zadávány také kratší práce školní a domácí.
Do výuky anglického jazyka budou začleňovány poznatky z oblasti odborné - pěstování
rostlin, chov zvířat, dále také poznatky z oblasti ekologické - životní prostředí, ochrana životního
prostředí V oblasti poznatků o anglicky mluvících zemích využijeme znalosti z předmětů
zeměpis a dějepis. Žáci si uvědomí vzájemné souvislosti vývoje historického, hospodářského,
společenského a kulturního.
Při hodnocení žáků se postupuje v souladu se školním klasifikačním řádem. Důraz je
kladen na hloubku porozumění učivu, schopnost aplikovat poznatky v praxi, samostatně pracovat
a tvořit. Využívá se kromě ústního zkoušení i různých testů, omezuje se pouze reprodukční
pojetí. Hodnocení žáka se provádí v kombinaci známkování a slovního hodnocení. Důležité je
i sebehodnocení žáka, kolektivní hodnocení a individuální přístup k žákovi. Důležitou součástí
hodnocení je i další prezentace činnosti žáka - soutěže, výstavy, výsledky projektů, společenské
akce.
Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat
Komunikativní kompetence:
Vzdělávání v anglickém jazyce směřuje k tomu, aby žáci dovedli:
komunikovat v rámci základních témat, vyměňovat si názory a informace týkající se
známých témat všeobecných i odborných v projevech mluvených i psaných, volit vhodné
komunikační strategie a jazykové prostředky, vyjadřovat srozumitelně hlavní myšlenku

efektivně pracovat s textem, včetně textu odborného, využívat text jako zdroj poznání
i jako prostředku ke zkvalitňování svých jazykových znalostí
27

získat informace o světě, zvláště anglicky mluvících zemích a získané poznatky používat
ke komunikaci

pracovat se slovníky, jazykovými příručkami, popřípadě i s dalšími zdroji informací
v anglickém jazyce včetně Internetu, využívat práce s těmito informačními zdroji ke
studiu jazyka i k prohlubování svých všeobecných vědomostí a dovedností

efektivně se učit anglický jazyk, při studiu využívat vědomosti a dovednosti získané
ve výuce mateřského jazyka

chápat a respektovat tradice, zvyky a odlišné sociální a kulturní hodnoty jiných národů
a jazykových oblastí a ve vztahu k představitelům jiných kultur se projevovat v souladu
se zásadami demokracie.
Personální kompetence:
V rámci výuky anglického jazyka jsou žáci vedeni k tomu aby:

dokázali reálně posoudit své fyzické a duševní možnosti, dokázali odhadnout výsledek
svého jednání (rasová diskriminace, xenofobie)

dokázali využívat zkušenosti jiných lidí, učili se i na základě zprostředkovaných
zkušeností

se naučili přijímat hodnocení svých výsledků a způsobu jednání i ze strany jiných lidí,
dokázali přijmout radu, kritiku
Sociální kompetence:
Žáci se učí pracovat v týmu a spolupracovat na společných pracovních a jiných činnostech. To
znamená učí se vyjadřovat své názory, připomínky, myšlenky, ale nejen to – musí se naučit
naslouchat druhým a vzájemné toleranci. Tato činnost probíhá v rámci projektů, které jsou také
do výuky zařazovány např. projekt na téma životní prostředí, ochrana životního prostředí.
Kompetence řešit úkoly:
Žáci jsou vedeni k tomu aby :

porozuměli zadání úkolu, stanovili jádro problému, dokázali získat informace potřebné
k řešení problému, navrhli způsob řešení, zdůvodnili důvod tohoto řešení, provedli
vyhodnocení tohoto řešení a ověřili správnost zvoleného postupu. Dle náplně hodiny
vyučující volí didaktickou techniku – tzn. audio, video, PC. Například při práci zaměřené
na anglicky mluvící země studenti pracují s mapou, úryvky z časopisů, různými cestopisy,
průvodci, videem, Internetem.
Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a efektivně pracovat
s informacemi:
Žáci jsou vedeni k tomu, aby dokázali najít potřebné informace. Při své práci využívají
nejnovějších informačních a komunikačních technologií. Během výuky využívají svých znalostí
z předmětu informační a komunikační technika.
28
V rámci výuky anglického jazyka budou průběžně zařazována průřezová témata, která mají
formovat charakter a přístup žáka k týmové práci. Učitel formuje také žáky svým přístupem
k práci, chováním a postoji.
Realizace průřezových témat:
Občan v demokratické společnosti:
Žáci jsou vedeni k tomu, aby dokázali čerpat informace z masových médií, tyto informace
dokázali využívat, zhodnotit, vytvořili si svůj vlastní názor. Náplní výuky je také to, aby se žáci
naučili být tolerantní a aby byli schopni odolávat myšlenkové manipulaci.
Člověk a životní prostředí:
V rámci výuky anglického jazyka žáci získávají potřebné informace např. z Internetu. Během
výuky se pracuje s texty, které jsou zaměřeny na tuto problematiku. Nejprve jsou žáci seznámeni
s novou slovní zásobou, která je potřebná k tomu, aby dokázali vyjádřit své myšlenky, názory
a postoje k dané problematice.
Člověk a svět práce:
Žáci jsou vedeni k tomu, aby se co nejlépe uplatnili na trhu práce. Ve výuce anglického jazyka
tato práce spočívá v tom, že se žáci učí psát např. strukturovaný životopis. Dozví se, jak nejlépe
napsat životopis a co nesmí zapomenout uvést. Učí se také psát různé žádosti, např. o zaměstnání.
Vyzkouší si také např. rozhovor se zaměstnavatelem. Tento rozhovor spočívá v tom, že si žáci,
kteří jsou rozděleni na zaměstnavatele a zaměstnance, vyzkouší tento přijímací rozhovor. Připraví
si rozhovor, který později předvedou před celou třídou. Po předvedení následuje vždy
vyhodnocení. Ostatní žáci se vyjádří k tomu, co se jim na daném rozhovoru líbilo, co by sami
změnili a proč. Žáci se učí prezentovat své názory před třídou s potlačením trémy tak, aby byli
připraveni na skutečný pohovor v zaměstnání.
Informační a komunikační technologie:
Dle náplně hodiny anglického jazyka je využívána počítačová technika. K dispozici máme tři
počítačové učebny, kde studenti mohou pracovat na Internetu. Práce je orientována buď
na gramatická cvičení nebo na testy, které jsou v současné době již velmi dobře připraveny. Dále
zde žáci vyhledávají doplňující informace, které využijí při zpracování konverzačních témat.
Výhodou práce na Internetu je také to, že zde žáci mohou najít autentické články ze zahraničního
tisku.
Rozpis učiva a výsledků vzdělávání
Učivo
-
rozumí krátkému čtenému osobnímu
profilu
rozumí krátkému slyšenému rozhovoru lidí
vyměňující si informace o základních
osobních údajích
Introduction
Konverzace: abeceda, čísla, čas, dny v týdnu,
měsíce v roce a roční období
Gramatika: sloveso „být“ a „mít“, osobní,
29
-
-
přivlastňovací a ukazovací zájmena,
Výslovnost: intonace otázek
představí se
velmi stručně uvede, co mají lidi u sebe
jak vypadají
popíše člena rodiny
zeptá se na osobní údaje a na podobné
otázky odpoví
zeptá se a odpoví na čas, den a období
roku
rozumí slyšenému vyprávění mluvčího,
který jednoduchým způsobem popisuje
lidi, které denně potkává
v krátkém textu o anglické královně
vyhledá žádané informace
rozumí slyšeným odpovědím mluvčích na
položenou otázku
postihne v slyšeném textu specifické
informace
vyhledá v čteném textu o neobvyklé rodině
podstatné informace
Konverzace: rodina, každodenní aktivity, sport a
koníčky, údaje, datum
Gramatika: přivlastňování, množné číslo
podstatných jmen, přítomný čas
prostý
Výslovnost: koncové “-s“, uzavřené “Λ“
jednoduchým způsobem popíše sebe, svou
rodinu a své kamarády a co dělají
stručně charakterizuje anglickou
královskou rodinu
povídá o svých zájmech
charakterizuje sám sebe v osobním dopise
novému kamarádovi
zeptá se na kamaráda na základní osobní
údaje a na jeho každodenní život a na
podobnou otázku odpoví
představí mezi sebou své kamarády
přiřadí názvy sportů a volnočasových
aktivit k obrázkům
rozumí otázkám reportéra v jeho
rozhovoru se sportovcem
postihne hlavní informace v slyšeném
profilu špičkového sportovce
rozumí hlavním bodům novinového článku
o sportu
rozumí obsahu čtené a slyšené písně
v slyšeném rozhovoru o oblíbených
hudebních hvězdách postihne specifické
informace
Konverzace: sport, koníčky a volnočasové
aktivity, části těla
Gramatika: otázky v přítomném čase prostém,
frekvenční příslovce, pád osobních
zájmen, rozkazovací způsob
Výslovnost: intonace zájmen
stručně charakterizuje běžné sporty a
vyjádří svůj vztah k nim
popíše svoje rutinní činnosti
pojmenuje části těla
vyjádří jednoduchým způsobem, co se mu
30
líbí a co ne
-
zeptá se jiných na jejich zájmy a koníčky a
na podobné otázky odpoví
zeptá se kamaráda na oblíbené a
neoblíbené činnosti a na podobné otázky
odpoví
v slyšeném textu rozliší, o jakých
vyučovacích předmětech se hovoří
přiřadí k předmětům jednotlivé učebnice
podle jejich názvu
rozumí krátkému naučnému textu o
vzdělávání a postihne jeho hlavní body
vyhledá v naučném textu o vzdělávání
specifické informace
rozumí slyšenému i čtenému popisu, jak se
někam dostat v budově školy
Konverzace: vyučovací předměty, třída ve škole,
nábytek, předložky místa
Gramatika: vazba “there is” / ”there are”, sloveso
„mít povinnost“
Výslovnost: “have to” / “has to” ve větě, intonace
pokynů
pojmenuje vyučovací předměty a sdělí
které má v oblibě
popíše, co a kdo se nachází v dané
místnosti, na daném místě / v prostoru
vylíčí, jak si představuje ideální školu
podá instrukce, jak se v budově někam
dostat
popíše ústně i písemně typický týden ve
škole
zeptá se kamaráda, jaké vyučovací
předměty v ten den má ve škole a na
stejnou otázku odpoví
zeptá se kamaráda na jeho školu, na
možnosti a povinnosti spojené s pobytem
v ní
vyjmenuje výhody a nevýhody vyučování
na dálku, svoje stanovisko konfrontuje
s kamarádem
přiřadí názvy oblečení a barev k jejich
zobrazení
ze slyšeného rozhovoru postihne, co
mluvčí právě dělají
postihne hlavní body charakteristiky
filmové hvězdy
rozumí krátkému novinovému článku –
rozhovoru novináře s profesionálním
organizátorem večírků
přiřadí názvy hudebních nástrojů k jejich
vyobrazení
Konverzace: oblečení, popisná přídavná jména,
hudební nástroje, večírek, činnosti ve volném čase,
předložky času
Gramatika: přítomný čas průběhový, sloveso
„moci“ /“nemoci“, příslovce
Výslovnost: koncové “-ing”
popíše, co má někdo na sobě a jak vypadá
pojmenuje aktuální činnosti lidí v dané
31
-
-
-
situaci
postihne situaci na obrázku
charakterizuje hudební festival
sdělí, jak dobře nebo špatně zvládá běžné
činnosti
zeptá se kamaráda, jak zvládá některé
činnosti a dovednosti
domluví si schůzku
vytvoří e-mailovou pozvánku na večírek
přiřadí geografické pojmy k jejich
zobrazením
rozumí hlavním bodům jednoduchých
naučných textů o přírodě, přírodních
parcích, divokých zvířatech apod. a
vyhledá v nich specifické informace
podle slyšeného popisu rozpozná, o kterém
přírodním parku je řeč
vyřeší jednoduchý zeměpisný kviz
přiřadí jména divokých zvířat k jejich
zobrazení
přiřadí typy ubytování na dovolené k jejich
vyobrazení
Konverzace: geografické pojmy, kontinenty,
přídavná jména míry, divočina, divoká zvířata,
činnosti v přírodě, předložky místa, ubytování o
dovolené
Gramatika: stupňování přídavných jmen,
vyjádření „rád bych“ / „chtěl bych“, člen u
zeměpisných názvů
Výslovnost: “ə”
zeptá se, na kterém kontinentu se nachází
známé přírodní úkazy a místa
porovná kvalitu a velikost dvou položek,
věcí, zvířat apod.
popíše známý přírodní park
charakterizuje extrémy mezi lidmi, zvířaty,
věci, zeměpisnými místy apod.
vyměňuje si s kamarádem názor na „nej- “
kolem nás v běžných, známých situacích
zeptá se na otvírací dobu a na vstupné do
ZOO, Národního parku, muzea, galerie
apod. a podobné informace sdělí
napíše pohled z prázdnin, ve kterém sdělí,
jak místo vypadá a co tam dělá
rozumí obsahu turistického prospektu
v slyšené reklamě rozpozná, o jakých
památkách se hovoří
rozumí hlavním bodům popisu sledu
událostí běžného víkendu mladých lidí
postihne sled událostí v čteném textu
rozumí telefonnímu vzkazu a zapíše ho
Konverzace: místa a budovy ve městě, časové
výrazy, vyjádření následnosti děje
Gramatika: minulý čas sloves „být“ a „moci“,
minulý čas pravidelných sloves –
kladné věty
Výslovnost: koncové “-ed”, telefonní čísla
sdělí, jakými schopnostmi a dovednostmi
disponuje kamarád
32
-
převypráví přečtený příběh
nechá kamarádovi vzkaz po telefonu
-
zeptá se kamaráděna jeho dovednosti a na
zatelefonuje kamarádovi a nechá mu vzkaz
-
vytvoří prospekt pro turisty
předá telefonní vzkaz
přiřadí národnosti k odpovídajícím názvům
států
rozumí krátkému čtenému textu o životě
známé osobnosti
rozumí hlavní myšlence čteného
životopisního příběhu a vyhledá v textu
v slyšeném rozhovoru postihne hledaná
slova
Konverzace: země, národnosti, životní události,
činnosti ve volném čase, fráze na vyjádření
sympatie, slovní spojení se slovesy „vyrábět“,
„dělat“, „mít“ a „vzít“
Gramatika: minulý čas nepravidelných sloves,
zápor a otázka v minulém čase
Výslovnost: “-ought”, “-aught”, intonace ve
výrazech překvapení
jednoduchým způsobem ústně popíše život
slavné osobnosti
vypráví o minulé události
napíše o významných událostech a
úspěších významné osobnosti
zeptá se na důležité okamžiky v životě
významné osobnosti
napíše e-mail kamarádovi, ve kterém
popíše svůj minulý víkend
zeptá se kamaráda, co dělal minulý víkend
a na stejnou otázku odpoví
vyměňuje si s kamarádem informace a
údaje, které se týkají významných vědců
Konverzace: jídlo a pití, způsoby porcování
přiřadí názvy běžného jídla a pití k jejich
Gramatika: počitatelná a nepočitatelná podstatná
vyobrazení
jména, určitý a neurčitý člen,
ze slyšeného rozhovoru rozpozná, jaké
vyjádření „nějaký“, „několik“,
jídlo mluvčí doma mají
„něco“
v čteném reklamním inzerátu na jídlo
Výslovnost: neurčitý člen, ceny (např. potravin)
vyhledá specifické informace
rozumí hlavní myšlence čteného textu o
britském národním jídle a vyhledá v něm
konkrétní informace
v slyšeném popisu národních jídel
rozpozná, k jakým národům patří
rozumí obsahu krátkého čteného popisu
různých restaurací
rozumí obsahu čteného rozhovoru
reportéra s účastníkem soutěže v pojídání
sdělí, co měl k jídlu
zeptá se na množství, řekne, kolik čeho je
33
-
-
objedná si jídlo a pití v kavárně nebo
prodejně rychlého občerstvení
reaguje na reklamní inzerát restaurace a
rezervuje si v ní příležitostní oslavu
zeptá se kamaráda, co měl k snídani a na
v rozhovoru s kamarádem zjišťuje, kolik
běžných činností zvládá během dané
časové jednotky
v diskusi si vyměňuje názory o různých
národních jídlech
domluví se v restauraci v pozici zákazníka
i číšníka
přiřadí názvy dopravních prostředků
k jejich vyobrazení
rozumí informativnímu článku o
multikulturalitě Velké Británie
v čteném i slyšeném textu rozumí popisu a
stručné charakteristice počasí
rozumí hlavní myšlence a hlavním bodům
čteného novinového článku a vyhledá
v něm detailní informace
Konverzace: doprava, dopravní prostředky,
počasí, frázová slovesa
Gramatika: předpřítomný čas
Výslovnost: časové údaje
sdělí, jaké dopravní prostředky běžně
používá při cestování
oznámí, co právě udělal
popíše život v zahraničí
vypráví o nedávných událostech
zeptá se kamaráda, jakým způsobem se
dostává do školy a na stejnou otázku
odpoví
diskutuje s kamarády o tom, proč se lidé
stěhují do jiných zemí
simuluje rozhovor novináře se zajímavou
osobou
dorozumí se na nádraží, koupí si správnou
jízdenku
přiřadí názvy povolání k jejich vyobrazení
v slyšeném vyprávění rozpozná, jaké
povolání mluvčí popisují
rozumí informativnímu článku o
možnostech práce pro studenty
v slyšeném rozhovoru rozliší názory
mladých lidí na brigádu
postihne hlavní myšlenku krátkého
novinového článku o podnikatelově
nápadu
rozumí hlavní myšlence a hlavním bodům
článku v časopise s obrazovou oporou
Konverzace: povolání, pracoviště, písemná
žádost,
Gramatika: přípony “-er”, “-or”, “-ist”, vyjádření
budoucího děje, „měl bych“/ „neměl
bych“
Výslovnost: koncovky podstatných jmen
34
a vyhledá v něm konkrétní informace
-
popíše a stručně charakterizuje běžná
povolání
sdělí, jaké má plány do budoucna
gramaticky správně formuluje předpověď
své budoucnosti
poradí kamarádovi, co si obléknout při
specifické příležitosti
napíše žádost o práci na léto a stručně v ní
popíše svoje zkušenosti a schopnosti
vyměňuje si s kamarádem názor na povahu
různých povolání
zeptá se kamaráda na jeho plány a
předsevzetí do budoucna a na podobné
otázky odpoví
s vizuální oporou rozumí popisu osoby
rozumí populárně-naučnému textu
pojednávající o volném čase mladých lidí
ve Velké Británii
rozumí rozhovoru mladých lidí o jejich
volném čase
rozumí čtenému, populárně-naučnému
textu o módě, módních trendech a vzhledu
mladých lidí
Konverzace: vzhled a charakter osoby, koníčky a
zájmy
Gramatika: přídavná jména, negativní předpony,
modifikační příslovce, přítomný čas
prostý vs přítomný čas průběhový,
sloveso + infinitiv/gerundium
Výslovnost: intonace v otázkách
-
popíše osobnost známého člověka
popíše vzhled jiné osoby
vyjádří, co se mu líbí a co nelíbí
-
vyměňuje si názory s kamarádem o povaze
lidí
rozumí čtené zprávě ze sportovního utkání Konverzace: sport, volný čas
rozumí textu o historii a popisu sportovní Gramatika: minulý čas prostý vs minulý čas
průběhový
události ve slyšené i čtené formě
Výslovnost: koncové „-ed“
rozumí čtenému i slyšenému rozhovoru
mladých lidí o jejich aktivitách
v uplynulých dnech
vyplní dotazník o svém vztahu k sportu
s vizuální oporou pojmenuje běžné sporty
zeptá se na detailní informace ze slyšeného
textu o historii jednoho závodu
stručně popíše sportovní událost
pomocí slovní nápovědy formuluje otázky
pro interview se sportovcem
-
vede interview se sportovcem/sportovkyní
povídá si s kamarádem o tom, co dělali
v uplynulých dnech
35
-
ústně stručně referuje o minulé události
napíše článek do časopisu o slavném
sportovci
- rozumí popisu města či venkova
- podle instrukcí najde cíl své cesty
- rozumí popisu turisticky zajímavého místa
na letáku
- rozliší ve větě, zda jde o generalizující
informaci nebo ne
-
Konverzace: město a venkov, předložky pohybu,
složená slova
Gramatika: počitatelná a nepočitatelná podstatná
jména, členy, neurčitá zájmena,
vyjádření množství
Výslovnost: určitý člen “the”
s vizuální oporou popíše prostředí venkova
nebo města
vysvětlí směr cesty a zeptá se na něj
popíše vzhled ideální města či venkova
vyjmenuje výhody a nevýhody bydlení ve
městě či na venkově a vyjádří se k nim
zeptá se jiné osoby na způsob a místo
jejího bydlení a na podobné otázky odpoví
-
vede rozhovor nad plánkem města
vyměňuje si s kamarádem informace o
způsobech jejich bydlení
-
vytvoří leták, ve kterém informuje o
turisticky zajímavém místě
pomocí nápovědy identifikuje filmové
žánry
rozumí v slyšeném textu o jakém
filmovém žánru se mluví
rozumí krátké biografii herce/herečky
vystihne hlavní body ve čteném i slyšeném
populárně-naučném textu o historii
jednoho filmu a jeho hlavní postavy
rozumí obsahu a vystihne hlavní body
podrobného životopisu slavné osobnosti
rozumí obsahu výtahu z filmu
-
Konverzace: filmové žánry, přídavná jména
popisující film, typy TV programů,
Gramatika: přídavná jména zakončena na “-ed”
a “-ing”, 2. a 3. stupeň přídavných
jmen, srovnávání
Výslovnost: oslabená výslovnost slov ve větě
stručně vyjádří svůj názor na shlédnutý
film
porovná dva filmy
uvede důvod, proč nemůže něco udělat
nebo někam jít
vystihne hlavní myšlenky a hlavní body
filmu
vyměňuje si s kamarádem své názory na
film
koupí si lístky do kina osobně i po telefonu
požádá o zopakování informace, pokud ji
nepostihne
36
-
vytvoří písemný výtah obsahu filmu, který
se mu líbil
s vizuální oporou rozliší a pojmenuje
druhy obchodů
z rozhovoru rodilých mluvčích pozná,
v jakém obchodě se nachází
rozumí informaci z výletu
vystihne hlavní body čteného, populárně
naučného textu o příležitostech, kdy si lidé
ve Velké Británii dávají dárky
vystihne hlavní body slyšeného rozhovoru
Konverzace: nakupování, peníze, zvláštní
příležitosti, budovy, v obchodě
Gramatika: předpřítomný čas, minulý čas vs
předpřítomný čas, otázka „Jak
dlouho?“
Výslovnost: čísla v cenách
uvede, do jakých obchodů rád/nerad chodí
zeptá se kamaráda, jak dlouho něco trvá
vyhledá konkrétní informaci v populárněnaučném textu o významných budovách
ústně popíše významnou budovu
diskutuje s kamarádem, jaký dárek koupit
svému blízkému
vyměňuje si informace s vrstevníkem o
příležitostech, kdy si v rodině dávají dárky
koupí v obchodě dárek pro blízké
napíše neformální děkovný dopis
pojmenuje elektronické přístroje a přiřadí Konverzace: elektronické přístroje, místa
Gramatika: frázová slovesa, vyjádření budoucího
k nim jejich funkci
děje, nulový člen, vyjádření „snad“,
rozumí smyslu rozhovoru dvou lidí
ztracených v přírodě o tom, jak zamýšlí
„možná“
řešit svou situaci
Výslovnost: “going to”
vystihne obsah jednotlivých odstavců
populárně naučného textu o využití mobilu
rozumí hlavní myšlence slyšeného textu o
způsobu používání mobilu
vystihne hlavní myšlenku v krátkém
naučném textu o detektoru lži
rozumí obsahu krátkého textu o
pravděpodobnosti stavu věcí
stručně vyjádří, co zamýšlí dělat v dané
situaci či v nadcházejících chvílích
vyhledá ve čteném, populárně-naučném
textu o technologii konkrétní informace
vyjádří svůj názor na užitečnost
technologie
domluví si schůzku s kamarádem
rozliší a pojmenuje různé druhy
vzájemných pozdravů lidí
rozumí slyšenému textu o chování lidí
v různých zemích
Konverzace: gesta, sociální aktivity, pozvání
Gramatika: frázová slovesa, slovesa „muset“,
„nesmět“, „nemuset“, podmínkové
věty –
37
-
1. kondicionál
rozumí čtenému, populárně-naučnému
Výslovnost: „will“, „won´t“
textu o stolování v jiných zemích
pochopí hlavní myšlenku naučného textu o
pověrách
vystihne hlavní body populárně-naučného
textu o neobvyklých svátcích a jejich
oslavách
rozumí obsahu slyšeného rozhovoru –
pozvání na večírek
odpovídá na dotazy k jeho způsobům
zdravení a vítání se s jinými lidmi
pomocí slovní nápovědy popíše ústně i
písemně způsoby stolování a chování se na
návštěvě v ČR
vyhledá konkrétní informace v populárněnaučném textu o rodinných oslavách Dne
díkuvzdání v USA
vypráví o neobvyklých svátcích a jejich
oslavách
zformuluje pozvání na společný večer
vede rozhovor s kamarádem o tom, bude
dělat, když nastane běžná, ale nepříjemná
situace
ústně pozve kamaráda na večírek a
domluví s ním některé detaily programu
v rozhovoru přijme nebo odmítne pozvání
na večírek
napíše krátký dopis kamarádovi, ve kterém
ho pozve na oslavu narozenin
přijme pozvání na večírek
mu sdělí důvody, proč musí odmítnout
jeho pozvání na večírek
s vizuální oporou pojmenuje hlavní
globální problémy
rozumí hlavnímu tématu krátkého projevu
v rozhlasu
rozumí slyšenému i čtenému krátkému
textu nebo větám navrhující řešení
globálních problémů
vystihne hlavní body naučného textu o
přírodní katastrofě
Konverzace: globální problémy, rady
Gramatika: přípony podstatných jmen, 2.
kondicionál, vyjádření „Kdyby tak“
Výslovnost: “should”, “shouldn´t”, “would”,
“wouldn´t”
pojmenuje hlavní problémy v ČR
vyplní environmentální kvíz
navrhne, jak by šlo zlepšit životní prostředí
v jeho okolí
38
-
-
-
vyjádří své přání změnit současný stav či
situaci
poradí kamarádovi, jak se v nenadále
situaci zachovat
vyměňuje si s kamarádem názory, co by
dělali za jistých podmínek či situace
zeptá se na radu, co dělat ve svízelné
situaci a diskutuje o jejich možných
následcích
pojmenuje běžné zločiny a projevy
vandalismu s vizuální oporou
pochopí, o jakém zločinu se v rozhovoru
lidí baví
rozumí krátkému čtenému textu o
neobvyklých zločinech
rozumí hlavním bodům životopisu o
autorovi Sherlocka Holmese; vyhledá
v něm konkrétní informace
pochopí hlavní myšlenku populární zprávy
o neobvyklém trestním činu a vyhledá v ní
Konverzace: zločin a zločinci, extrémy, výpověď
o zločinu
Gramatika: tvorba podstatných jmen pomocí
přípon, hovorové výrazy
Výslovnost: intonace zdůrazněného slova ve větě
gramaticky správně formuluje sled událostí
a jeho činností během dne
vyjádří svůj názor na detektivky
reprodukuje něčí sdělení
vyhledá konkrétní informace ve čteném
nebo slyšeném textu či rozhovoru o
trestním činu
vyměňuje si s kamarádem své názory na
počítačové viry a jejich tvůrce
nahlásí na policejní stanici krádež
vypovídá na policejní stanici
sdělí sled událostí v písemném vyprávění
převypráví příběh s pomocí poznámek
pojmenuje žánr literatury nebo druh
publikace podle stručného popisu
rozumí slyšeným dotazníkovým otázkám
ve slyšeném popisu nácviku divadelní hry
rozpozná, o jakou hru jde
rozumí obsahu krátkého naučného textu o
výjimečných typech textu
pochopí hlavní myšlenku a hlavní body
textu slyšené a čtené písně
vyhledá konkrétní údaje v čteném
životopise W. Shakespeara
stručně charakterizuje známého českého
spisovatele a jeho tvorbu
Konverzace: publikace, knihy a texty, fikce,
oddělení v knihkupectví
Gramatika: trpný rod v přítomném čase, trpný rod
v ostatních časech
Výslovnost: přízvuk ve slovech
39
-
nahradí v textu vybraná slova vhodnými
synonymy
vyhledá v textu hovorové výrazy a vysvětlí
je běžnými slovy
vyhledá detailní informace v recenzi knihy
simuluje interview se známým
spisovatelem
simuluje rozhovor s textařem písně
zamluví si v knihkupectví knížku, o kterou
má zájem a zjistí detaily vyzvednutí
napíše recenzi knihy, kterou přečetl a která
se mu líbila
Konverzace: oblečení a móda, složená přídavná
v slyšeném komentáři rozpozná, jaký
jména, národnosti
model je popisován
Gramatika: pořadí přídavných jmen ve větě,
rozumí hlavním bodům čteného popisu
přítomný čas, statická a dynamická
Londýňanů
slovesa, vazba slovesa a infinitivu/
v slyšeném názoru mluvčího na lidi jeho
“-ing“ formy
země rozliší národnost mluvčího
postihne hlavní myšlenku krátkého
čteného textu – popisu života
neobyčejného člověka
rozumí obsahu písně a čteného, populárně
naučného článku o hlídání veřejnosti
popíše kvalitu a vzhled oblečení
charakterizuje lidi své země, sdělí svůj
názor na lidi jiných zemí
gramaticky správně formuluje svůj názor
na sledování lidí v zájmu veřejnosti
vypráví někomu o lidech na fotce
představí se a napíše o sobě a svých
zálibách v strukturovaném osobním dopise
vede s kamarádem rozhovor o současných
a minulých činnostech a dějích
povídá si s kamarádem o svých obvyklých
činnostech a povinnostech a svém postoji
či vztahu k nim
baví se s kamarády o lidech a událostech
na fotkách
rozumí hlavní hlavnímu tématu slyšeného
vyprávění a rozpozná pocity mluvčího
vyhledá specifické informace v krátkém,
čteném vyprávění o události v rodině
rozumí hlavním bodům čteného textu –
popisu významného dne ve Velké Británii
rozliší jednotlivé mluvčí podle obsahu
jejich vyprávění o oslavách významného
dne
Konverzace: pocity, koncovky podstatných jmen,
předpony přídavných jmen, vazba přídavného
jména a předložky, pořadí slov, přídavná jména
s koncovkou “-ed” a “-ing“, frázová slovesa
Gramatika: minulý čas, vazba “used to”, zvolací
věty
Výslovnost: “used to”
40
-
rozumí populárně naučnému textu
v časopise o člověku, který ztratil paměť
-
popíše svoje pocity
vypráví příběh ze svého raného dětství
popíše život před mnoha lety,
charakterizuje děje a věci, které jsou už
záležitostí minulosti
popíše památnou událost svého života a
reaguje na otázky posluchačů
stylisticky správně napíše vyprávění o
události jednoho dne/večera
-
-
-
zeptá se kamaráda na jeho pocity při
různých příležitostech a na podobné
otázky odpoví
diskutuje s kamarády o smyslu oslav dnů,
kterými si připomínáme významné
události
ptá se kamaráda na detaily události, kterou
popisuje
ve čteném inzerátu rozpozná místo výkonu
práce, její náplň a charakter
rozumí krátkému naučnému textu, který
popisuje běžné povolání v minulosti
rozumí novinovému článku, který se
zabývá statistickými údaji o zahraničních
pracovnících ve Velké Británii
rozumí hlavní myšlence čteného popisu
člověka a jeho práce
odhadne podle obrázku hlavní myšlenku
populárně naučného článku o neobvyklém
povolání pro muže a ženy a čtením zjistí,
zda měl pravdu
vyhledá v populárně naučném článku
rozumí obsahu čtených inzerátů, které se
týkají pracovní příležitosti a rozpozná
v slyšeném projevu mluvčího, na který
z inzerátů reaguje
pojmenuje povolání podle slyšeného
popisu jeho pracovní náplně
Konverzace: povolání a vyjádření rodu, místa a
činnosti v práci, popis práce, koncovky
podstatných jmen vyjadřující povolání, oddělitelná
a neoddělitelná frázová slovesa
Gramatika: vztažné věty vypustitelné a
nevypustitelné
Výslovnost: intonace otázek a zvolacích vět
pojmenuje povolání podle pracovní
činnosti
popíše osobu, věc nebo místo pomocí
vedlejší věty
gramaticky správně rozvíjí popis lidí, míst
a věcí
napíše žádost o práci
41
-
-
vymění si názor s kamarádem na
nejzajímavější povolání
diskutuje s kamarády o výhodách a
nevýhodách práce v zahraničí
pohovoří s kamarádem o předsudcích při
volbě povolání
zeptá se a odpoví na otázky při pracovním
pohovoru
v slyšeném rozhovoru rozpozná, o jakém
zranění mluvčí hovoří
rozumí krátkému čtenému popisu
adrenalinového sportu
pochopí hlavní myšlenku naučného textu o
obezitě a dietě a vyhledá v něm specifické
informace
rozumí hlavním bodům slyšeného popisu
životního stylu mluvčího
postihne hlavní myšlenku a hlavní body
populárně naučného článku o tom, jak si
zlepšit paměť
rozpozná význam homonyma z kontextu
slyšeného textu
v slyšeném popisu pozná, o jakou nemoc
jde
rozumí radě lékaře, jak se léčit
Konverzace: části těla, vnitřní orgány, bolesti,
symptomy, nemoci
Gramatika: minulý čas a předpřítomný čas,
předpřítomný čas průběhový
Výslovnost: homonyma
pojmenuje části těla a běžná zranění
v čteném textu rozliší děj, který probíhá od
minulosti do současnosti a může
pokračovat do budoucnosti
popíše nemoci, jejich příznaky a způsob
léčby
stylisticky správně popíše napíše
neformální dopis, ve kterém informuje své
blízké
o novinkách ve svém okolí
zeptá se kamaráda na jeho zranění v životě
a na podobné otázky odpoví
vzájemně se s kamarádem ptají a
odpovídají na otázky o tom, co dosud
v životě udělali nebo dokázali
diskutuje s kamarády o svých životních
stylech
zahraje si s kamarádem hru na paměť
simuluje rozhovor pacienta a lékaře
v slyšeném rozhovoru rozpozná, o kterém
přístroji výpočetní techniky je řeč
rozumí hlavní myšlence novinového
článku o politice a vyhledá v něm
Konverzace: počítačová technika, předpony
podstatných jmen, složená podstatná jména,
ustálená spojení slovesa a podstatného jména
Gramatika: tzv. nultý kondicionál, vyjádření
42
-
-
rozliší jednotlivé mluvčí v slyšeném
kontextu podle jejich názoru na stav
životního prostředí
v slyšeném rozhovoru rozumí, co navrhují
jednotliví mluvčí dělat ve volném čase
v nejbližších dnech
postihne hlavní myšlenku a hlavní body
čtené eseje reagující na otázku, zda svět
bude v budoucnu lepší nebo horší
spekulace a předpovědi, tzv. první
kondicionál, budoucí čas prostý a
průběhový, časové věty, slovesa
s vazbou s infinitivem
pojmenuje přístroje výpočetní techniky
gramaticky správně formuluje odhad a
předpověď vývoje techniky a lidstva
v budoucnosti
vyjádří svůj názor na činnost místního
zastupitelstva, která je zapotřebí pro
životní prostředí
gramaticky správně formuluje, co se stane
v konkrétní dobu v budoucnosti blízké
i vzdálené
napíše úvahu o tom, zda svět bude
v budoucnu lepší nebo horší
povídá si s kamarádem, jak často využívají
vybrané přístroje ICT
vyjádří souhlas či nesouhlas s názorem na
vývoj věcí či událostí v budoucnosti
zeptá se kamaráda, co bude dělat v určitou
dobu v budoucnosti a na podobné otázky
odpoví
v slyšeném textu rozliší činnost
popisovaných osob
rozumí obsahu čteného, populárně
naučného článku a doplní ho o chybějící
detailní informace
rozliší pravdivé a nepravdivé informace
v slyšeném, populárně naučném projevu
rozumí hlavním bodům a detailním
informacím čteného popisu skutečného
kriminálního příběhu
rozumí detailním informacím inzerátu na
neobvyklé ubytování pro turisty
Konverzace: dům a zahrada, složená podstatná
jména, frázová slovesa
Gramatika: vyjádření jistoty nebo pochybnosti
pro minulý děj, nepřímá řeč,
nepřímá otázka, vazba slovesa na
dva předměty
Výslovnost: intonace
pojmenuje vybavení a příslušenství
domu/bytu
vyvodí závěr situace/činnosti na základě
pochopení faktů
reprodukuje vyslechnutý krátký text
reprodukuje dotazy a otázky jiných
stručně popíše skutečné nebo fiktivní
43
-
-
události ve svém životě
rezervuje si ubytování pomocí formálního
dopisu
simuluje rozhovor novináře a svědka
neobvyklého jevu/události
odhadne pravdivost či nepravdivost
vyslechnuté popisované události a
adekvátně na ni reaguje
domluví se s kamarádem na kompromisu s
využitím vhodných výrazových prostředků
rozumí krátkému čtenému textu popisující
citový vztah mezi hochem a dívkou
porozumí obsahu čteného textu o
neobvyklém způsobu seznámení se a
doplní ho
o slyšené specifické informace
v slyšeném rozhovoru rozliší jednotlivé
mluvčí podle jejich názoru na tzv.
rychloseznamku
rozumí hlavnímu tématu rozhlasového
dokumentárního vysílání o básníkovi
a postihne v něm specifické informace
porozumí obsahu básně
rozumí hlavním bodům čteného
novinového článku o vztazích přes internet
v slyšených rozhovorech dvou lidí
rozpozná, jaký je mezi nimi vztah
Konverzace: schůzky a vztahy, časové výrazy, tříslovná frázová slovesa
Gramatika: 2. a 3. stupeň přídavných jmen a
příslovcí, tzv. druhý kondicionál, přací věty, větné
dodatky, časové předložky
vypráví o seznámení, schůzkách a vztazích
mezi hochem a dívkou
popíše život a dílo oblíbeného básníka
nebo spisovatele
gramaticky správně formuluje věci a jevy,
které by rád změnil
vyjádří svůj názor na vztahy přes internet
formuluje hlavní myšlenku písně
v rozhovoru s kamarádem porovnává své
zážitky a dojmy z různých situacích
povídá si s kamarádem o imaginárních
situacích dle svých přání a tužeb
diskutuje s kamarády o výhodách a
nevýhodách komunikace přes internet
představí se druhé osobě a v rozhovoru
zjistí o ni podrobnější informace
písemně, neformálním dopisem, reaguje na
pozvání
rozumí čtenému příběhu, který je spojený s Konverzace: cestování a doprava, přídavná jména
různými druhy cestování
spojená s cestováním, dovolená, výlety a exkurze,
rozliší informace slyšených hlášeních pro turistika, slovesa vážící se s předložkami
44
-
-
Gramatika: trpný rod, neurčitá zájmena, nepřímé
cestující
otázky, uvádějící „to“
rozumí populárně naučnému článku o
vývoji britské dovolené
v slyšeném vyprávění rozliší, jaké země
mluvčí navštívili a jaký měli z dovolené
zážitek či pocity
rozumí hlavním bodům čteného sci-fi
příběhu
rozliší chronologii děje v čteném příběhu
z neobvyklé dovolené v slyšeném dialogu
rozliší, v jaké situaci spojené s cestováním
se mluvčí nacházejí
popíše podle obrázku situaci při běžném i
méně obvyklém cestování
charakterizuje výhody a nevýhody
jednotlivých druhů cestování
gramaticky správně formuluje věty o
vzniku, výrobě a využití různých
dopravních prostředků
nepřímými otázkami formuluje zdvořilé
dotazy, například při odbavování na letišti
či v jiných situacích spojených
s cestováním a kupováním jízdenek
napíše neformální pozdrav z nevydařené
dovolené
-
vyměňuje si s kamarádem názor na
nejpopulárnější místa pro dovolenou a na
důvod jejich popularity
- reaguje na otázky o podobě světa bez
některých dopravních prostředků
zeptá se kamaráda na jeho ideální dovolenou a na
stejné otázky odpoví
- pochopí myšlenku citátu ze sci-fi románu
- ve slyšeném rozhovoru rozliší názory
jednotlivých mluvčích na jejich vztah
k penězům
- v slyšeném projevu rozumí názorům
jednotlivých mluvčích na reklamy pro
mladé lidi
- rozumí novinovému článku o milionáři a
postihne významné okamžiky jeho života
- rozumí obrazným přirovnáním v písni
pochopí její hlavní myšlenku
- v slyšeném rozhovoru několika mluvčích
rozliší, kteří z nich mají odlišná stanoviska
-
Konverzace: peníze a platby, malá a velká čísla,
ustálená spojení předložky a podstatného jména
Gramatika: vyjádření „nechat si něco udělat“,
zvratná zájmena, tzv. třetí
kondicionál, účelové věty
Výslovnost: “have” v různých časech a spojeních
gramatiky správně formuluje služby nebo
činnosti, které si nechá udělat jinými lidmi
rozumí novinovému článku
45
-
-
pojednávajícím o firemních reklamách na
škole a vyhledá v něm specifická slova a
výrazy
vyjádří svůj souhlas či nesouhlas s názory
jiných na firemní reklamu
vypráví o pomyslné události v minulosti a
jejich možných následcích
vysvětlí, komu by věnoval část výhry a
proč
sdělí, ztráta kterých věcí by ho nejvíce
trápila
vyžádá si informace pomocí formálního
písemného projevu
zeptá se kamaráda, zda si někdy nechal
něco udělat a na podobné otázky odpoví
diskutuje s kamarády a firemní reklamě na
školách
zeptá se kamaráda, co by dělal, kdyby … a
na stejné otázky odpoví
v rozhovoru obhajuje svoje stanovisko a
reaguje na alternativní návrhy kamaráda
v slyšeném projevu rozliší, jakým uměním
se jeho představitelé zabývající
v slyšeném rozhovoru postihne názory
mluvčích na umělecká díla
rozumí čtenému novinovému článku o
uměleckém žánru a jeho vývoji, přiřadí
k němu titulek a vyhledá specifické fráze
Konverzace: výtvarné a divadelní umění, umělci a
umělecké činnosti, složená podstatná jména
Gramatika: příčestí, všeobecná zájmena, tak /
takový,
Výslovnost: intonace vět s výrazy „tak“ a
„takový“
pojmenuje běžné typy výtvarného a
divadelního umění
gramaticky správně zkrátí vedlejší věty při
podrobném popisu umění či uměleckých
děl
popíše umělecké obrazy a vyjádří svůj
názor na ně
gramaticky správně formuluje svůj
statistický odhad na vztah svých spolužáků
k umění
popíše umělecké představení a vyjádří svůj
názor na něj
napíše esej, ve které teoreticky rozebere na
vliv umění na naše životy
zeptá se kamaráda, jakým uměleckým
nadáním by rád disponoval a na obdobné
otázky odpoví
v diskusi s kamarády objasňuje svůj postoj
k umění a reaguje na názory kamarádů
46
UČEBNÍ OSNOVA
NĚMECKÝ JAZYK
Obecný cíl předmětu
Německý jazyk navazuje na jazykové znalosti ze základní školy. Výuka je zaměřena tak,
aby zohledňovala požadavky maturitní zkoušky v části státní a školní s výhledem na získání
mezinárodně uznávaných jazykových certifikátů.
Vzdělávání v oblasti cizích jazyků všeobecně přispívá k formování osobnosti žáků, rozvijí
jejich komunikativní kompetence a schopnost učit se po celý život. Učí je vnímavosti k jiným
kulturám a umožňuje jim srovnávat životní podmínky u nás a u jiných národů. Tím pomáhá
formovat svobodné a demokratické postoje žáků.
Vzdělání v německém jazyce na naší škole směřuje k osvojení kvalitní úrovně jazykových
znalostí a komunikativních dovedností, která odpovídá stupnici B1 podle Společenského
evropského referenčního rámce pro jazyky.
Žák si v tomto předmětu systematicky rozvijí, rozšiřuje a prohlubuje znalosti, dovednosti
a návyky, v návaznosti na učivo základní školy tak, aby byl předně schopen užívat cizí jazyk
ke komunikaci. Žáci se učí základní gramatické struktury- tvarosloví a stavbu německé věty
(slovosled). Nedílnou součástí výuky německého jazyka je také práce se slovní zásobou i
odbornou, neboť jsme odborná škola. Zabýváme se tvořením slovní zásoby, výslovností
jednotlivých slov, ale také intonací celých vět, učíme se psát a poznávat základní pravidla
německého pravopisu. Žák se pomocí těchto jazykových prostředků a na základě různých
tématických okruhů, různých komunikačních a různých obratů k zahájení a ukončení komunikace
naučí základním řečovým dovednostem receptivním ( poslech s porozuměním a čtení
s porozuměním), produktivním ( ústní projev- mluvení, hlasité čtení, písemný projev – vyplnění
formuláře, dotazníku, sdělení , dopis, charakteristika, apod. ) a interaktivním (komunikace žák –
žák, žák – učitel, apod.). Zároveň si rozšíří svoje znalosti o německy mluvících zemích.
Strategie výuky
Rozsah výuky činí 3 vyučovací hodiny týdně. Studium je možno ukončit maturitní
zkouškou z německého jazyka. Při výuce jsou žáci vždy děleni do menších skupin – dle
zvoleného jazyka. Výuka je orientována tak, aby žáci dovedli využívat získaných vědomostí a
dovedností v praktickém životě. Z toho důvodu jsou zařazovány různé situační komunikační hry,
problémové úkoly, střídá se frontální vyučování s formou výuky skupinové a individuální.
Vedle tradičních metod je také využívána didaktická technika – v oblasti komunikační a
slohové výuky dobře poslouží k analýze nedostatků ve vyjadřování žáků, audio a videozáznamy
47
vztahující se zejména k tématům jsou pro žáky pozitivně motivující. Velmi důležité ve výuce je i
využití informační technologie. Informace získané na Internetu obohatí slovní zásobu i všeobecné
vědomosti.
Jazykové znalosti žáků budou v průběhu studia upevňovány a prohlubovány soustavou
cvičení a opakováním gramatických jevů. Budou zadávány také kratší práce školní a domácí.
Do čtvrtého ročníku je zařazeno opakování učiva za účelem přípravy na maturitní zkoušku.
Při hodnocení žáků je postupováno v souladu se školním klasifikačním řádem.Důraz bude
kladen na hloubku porozumění učivu, schopnost aplikovat poznatky v praxi, samostatně pracovat
a tvořit. Využívá se kromě ústního zkoušení i různých testů, omezuje se pouze reprodukční
pojetí. Hodnocení žáka se provádí v kombinaci známkování a slovního hodnocení. Důležité je i
sebehodnocení žáka, kolektivní hodnocení a individuální přístup k žákovi. Důležitou součástí
hodnocení je i další prezentace činnosti žáka – soutěže, jazykové olympiády, společenské akce a
výměnné jazykové pobyty.
Zohledňováni budou žáci se specifickými poruchami učení.
Komunikativní kompetence :
Vzdělávání v německém jazyce směřuje k tomu, aby žáci dovedli :
- komunikovat v rámci základních témat, vyměňovat si názory a informace týkající se
známých témat všeobecných i odborných v projevech mluvených i psaných, volit vhodné
komunikační strategie a jazykové prostředky, vyjadřovat srozumitelně hlavní myšlenku
- efektivně pracovat s německým textem, včetně odborného textu, využívat text jako zdroj
poznání i jako prostředku ke zkvalitňování svých jazykových znalostí
- získat informace o světě, zvláště německy mluvících zemích a získané poznatky používat
ke komunikaci
- pracovat se slovníky, jazykovými příručkami, popřípadě i s dalšími zdroji informací v
německém jazyce včetně Internetu, využívat práce s těmito informačními zdroji ke studiu
jazyka i k prohlubování svých všeobecných vědomostí a dovedností
- efektivně se učit německý jazyk, využívat vědomosti a dovednosti získané ve výuce
mateřského jazyka při studiu německého jazyka
- chápat a respektovat tradice, zvyky a odlišné sociální a kulturní hodnoty jiných národů a
jazykových oblastí a ve vztahu k představitelům jiných kultur se projevovat v souladu se
zásadami demokracie.
Personální kompetence :
V rámci výuky německého jazyka jsou žáci vedeni k tomu aby :
- dokázali reálně posoudit své fyzické a duševní možnosti, dokázali odhadnout výsledek
svého jednání ( rasová diskriminace, xenofobie)
- dokázali využívat zkušenosti jiných lidí, učili se i na základě zprostředkovaných
zkušeností
- se naučili přijímat hodnocení svých výsledků a způsobu jednání i ze strany jiných lidí –
dokázali přijmout radu – kritiku
Sociální kompetence :
Žáci se učí pracovat v týmu a spolupracovat na společných pracovních a jiných činnostech. Učí
se vyjadřovat své názory, připomínky, myšlenky, ale nejen to – musí se naučit naslouchat
48
druhým a vzájemné toleranci.Tato činnost probíhá v rámci projektů, které jsou také do výuky
zařazovány např. Projekt na téma životní prostředí, ochrana životního prostředí.
Kompetence řešit úkoly :
Žáci jsou vedeni k tomu aby :
- porozuměli zadání úkolu, stanovili jádro problému, dokázali získat informace potřebné k
řešení problému, navrhli způsob řešení, zdůvodnili důvod tohoto řešení, provedli
vyhodnocení tohoto řešení a ověřili správnost zvoleného postupu.
- dle náplně hodiny vyučující volí didaktickou techniku – tzn. audio, video. Např. při práci
zaměřené na německy mluvící země studenti pracují s mapou, úryvky z časopisů, různými
cestopisy atd.
Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a efektivně
pracovat s informacemi:
Žáci jsou vedeni k tomu, aby dokázali najít potřebné informace. Při své práci využívají
nejnovějších informačních a komunikačních technologií. Během výuky využívají svých znalostí
z předmětu Výpočetní techniky. Potřebné informace hledají např. na Internetu. Ve výuce je vždy
zadáno určité téma a úkolem žáků je získat co nejvíce informací, se kterými později seznámí své
spolužáky. Každý vyjádří své poznatky, které získal a svými poznatky ovlivní i další.
V rámci výuky německého jazyka budou průběžně zařazována průřezová témata, která mají
formovat charakter a přístup žáka. Učitel formuje také žáky svým přístupem k práci, chováním a
postoji.
Realizace průřezových témat :
Občan v demokratické společnosti :
Žáci jsou vedeni k tomu, aby dokázali čerpat informace z masových médií, tyto informace
dokázali využívat, zhodnotit, vytvořili si svůj vlastní názor. Náplní výuky je také to, aby se žáci
naučili být tolerantní a aby byli schopni odolávat myšlenkové manipulaci.
Člověk a životní prostředí :
V rámci výuky německého jazyka je tato problematika zpracována formou projektu. Žáci
získávají potřebné informace např. z Internetu. Během výuky se pracuje z texty, které jsou
zaměřeny na tuto problematiku. Nejprve jsou žáci seznámeni s novou slovní zásobou, která je
potřebná k tomu, aby žáci dokázali vyjádřit své myšlenky, názory a postoje
k dané壳problematice. Projekt je zakončen závěrečným vyhodnocením získaných informací a
prezentací před ostatními žáky i v rámci ročníkových projektů.
Člověk a svět práce :
Žáci jsou vedeni k tomu, aby se co nejlépe uplatnili na trhu práce. Ve výuce německého jaz ka
tato práce spočívá v tom, že se žáci učí psát např. strukturovaný životopis. Dozví se, jak nejlépe
napsat životopis, učí se také psát různé žádosti, např. o zaměstnání.Vyzkouší si také
např.rozhovor se zaměstnavatelem. Tento rozhovor spočívá v tom, že si žáci, kteří jsou rozděleni
na zaměstnavatele a zaměstnance vyzkouší tento přijímací rozhovor. Připraví si rozhovor, který
později předvedou před celou třídou. Po předvedení následuje vždy vyhodnocení. Ostatní žáci se
vyjádří k tomu, co se jim na daném rozhovoru líbilo , co sami by změnili a proč. Žáci se učí
prezentovat své názory před třídou, tak , aby později byli připraveni na skutečný pohovor v
zaměstnání.
Informační a komunikační technologie :
Dle náplně hodiny německého jazyka je využívána počítačová technika. K dispozici máme
počítačové učebny, kde studenti mohou pracovat na Internetu. Práce je orientována buď
na gramatická cvičení, na testy, které jsou již v současné době velmi dobře připraveny, dále zde
49
žáci vyhledávají doplňující informace, které využijí při zpracování konverzačních témat.
Výhodou práce na Internetu je také to, že žáci zde mohou najít autentické články ze zahraničního
tisku či domovské stránky německy mluvících zemí.
Mezipředmětové vztahy :
Do výuky německého jazyka budou začleňovány poznatky z oblasti odborné tzn. z předmětu
Pěstování rostlin, Chov zvířat, Anatomie. Dále také poznatky z oblasti ekologické – životní
prostředí, ochrana životního prostředí. V oblasti poznatků o německy mluvících zemích
využijeme znalosti z předmětu Zeměpis a Dějepis. Žáci si uvědomí vzájemné souvislosti
v historickém, kulturním, společenském a hospodářském vývoji. Při výuce německého jazyka
využívají také žáci znalostí a dovedností z předmětu Informační a komunikační technologie.
Učivo
Žák / Žákyně:
Konverzace:
- správně osloví osoby
Seznamovací rozhovor a jednoduchá
charakteristika (vzhled a vlastnosti)
- sdělí své jméno, věk, odkud pochází,
jak dlouho se učí NEJ, rodinný stav,
- pozdravy při setkání a loučení, v
průběhu dne
záliby, adresu, telefonní číslo, typ
- poděkování
školy, zaměření – obor, kterému se
věnuje
- podá základní informace o členech
rodiny (jméno, věk, zaměstnání, popis,
příbuzenské vztahy)
- odpoví na pozdrav a rozloučí se
- jednoduše charakterizuje postavu
(velký x malý, tlustý x štíhlý)
- jednoduše charakterizuje vlastnosti
(pilný x líný)
- vhodně využije výrazy pro pozdrav
- umí poděkovat a vhodně reaguje na
poděkování
- napíše charakteristiku můj přítel přítelkyně
Gramatika:
- umí užít členu určitého a neurčitého
- užití členu v německém jazyce
- užívá správně osobní zájmena při
- osobní zájmena v 1. pádě
vyjadřování podmětu ve větě
- časování sloves v přítomném čase
- vyčasuje a správně užije tvary
- vykání
pravidelných sloves
- časování slovesa sein (být) a haben
(mít) v přítomném čase
- vyčasuje a správně užije tvary sloves
být a mít v ústním i písemném projevu
- pořádek slov v oznamovací větě, v
tázací větě
- prakticky užije větu oznamovací i
- silné skloňování podstatných jmen se
tázací
- umí užít zápor nein a vytvořit
členem určitým a neurčitým v
50
-
-
-
zápornou větu
umí přečíst slova, věty dle německé
výslovnosti, správně hláskuje své
jméno a příjmení
zná základní číslovky a ví, jak se tvoří
využije znalost číslovek při řešení
početních úkonů
napíše krátké sdělení o sobě
zeptá se na druh zboží, cenu, barvu,
velikost, možnost vyzkoušení, placení
popíše nákup v samoobsluze
popíše nákupní zvyklosti ve své rodině
vyjmenuje specializované obchody a
zboží, které se zde prodává
v rozhovoru předvede nakupování
vyjmenuje služby, které uplatňuje ve
svém životě
-
dovede rozlišit předložky dle užití
rozdělí předložky do jednotlivých
skupin
správně užívá předložky v daném
kontextu
umí správně vytvořit slovosled
německé věty
dokáže vyskloňovat tázací zájmena ve
všech pádech
umí vytvořit přivlastňovací zájmeno
dle příslušnosti k osobnímu zájmenu
užívá daná přivlastňovací zájmena ve
větách
dokáže vyskloňovat přivlastňovací
zájmena
zná pravidla časování nepravidelných
sloves
správně tvoří a užívá tvary sloves
vytvoří rozkazovací způsob pro dané
sloveso ve správném tvaru
umí užít tvary rozkazovacího způsobu
-
vyjmenuje sled jídel během dne
vyjmenuje pokrmy, k snídani, obědu k
-
-
jednotném a množném čísle
zápor ( nein, nicht, kein)
německá abeceda ( rozdíly v
německém a českém pravopise a
výslovnosti)
přídavné jméno v přísudku
základní číslovky
základní početní úkony
Konverzace:
- Nákup, nakupování, služby
- úvodní text o nákupech, kde lidé
nakupují, co nakupují, základní
konverzační obraty k nakupování
- obchody- rozdělení obchodů dle
sortimentu nabízeného zboží
- služby
Gramatika:
- předložky se 3.pádem, předložky se 4.
pádem a předložky se 3. a 4. pádem
- pořadí předmětů v německé větě
- nepřímý pořádek slov ve větě
oznamovací
- skloňování tázacích zájmen wer (kdo)
a was (co)
- přivlastňovací zájmena- vyjadřování
českého svůj
- časování nepravidelných sloves se
změnou kmene
- rozkazovací způsob, určování času
Konverzace:
Stravování ( doma, ve školní jídelně, v
restauraci)
51
-
-
-
-
večeři – postihne rozdíl mezi ČR a
Německem
vyjmenuje místa, kde se může najíst
sestaví jídelní lístek
vyjmenuje typicky česká a německá
jídla
napíše vlastní recept, případně to co on
sám umí uvařit
umí použít základní obraty v restauraci
dokáže si objednat jídlo v restauraci
sestaví rozhovor mezi hostem a
číšníkem
sehraje scénku – na téma návštěva v
restauraci
pozná slabá pravidelná podstatná
jména
zná pravidla tvoření a užití těchto
podstatných jmen
dokáže vytvořit množné číslo
podstatných jmen
užije tyto tvary podstatných jmen v
konverzaci a ve větách
dokáže vyskloňovat ukazovací
zájmena
vyjmenuje a vyčasuje způsobová
slovesa
zná rozdíly užití v českém a v
německém jazyce
používá tato slovesa ve větách
umí správně užít podstatná jména
udávající množství, míru a hmotnost
po číslovkách
používá dané obraty v konverzaci
-
jídlo, pití, stravování ve školní jídelně,
v restauraci, zdravá výživa
jídelní lístek- složení jídelního lístku
základní obraty v restauraci, rozhovor
– mezi hostem a číšníkem, výběr jídla,
objednání, zaplacení
formy zdravé výživy, přednosti
Gramatika:
- slabé skloňování podstatných jmen
- množné číslo podstatných jmen
- vazba es gibt
- skloňování zájmen dieser ( tento) a
jeder (každý)
- způsobová slovesa a sloveso wissen
(vědět)
- označení míry, hmotnosti a množství
po číslovkách
Konverzace:
hovoří o druzích sportu
Sport, sportovní vyžití, tělesná výchova ve
rozdělí tuto činnost na aktivní a pasivní
škole
vyjádří svůj osobní vztah ke sportu
- druhy sportu, aktivní – pasivní sport,
popíše hodinu tělesné výchovy ve
- sport v létě, v zimě, já a můj vztah ke
škole (činnosti, které zde žáci
sportu
provádějí)
- sport a zdraví
dokáže, uvést pozitiva, ale i negativa
52
-
-
-
profesního sportování
pohovoří o sportovních událostech
(zápas,mistrovství, OH)
vyjmenuje odlučitelné a neodlučitelné
předpony
zná pravidla užití těchto odlučitelných
a neodlučitelných předpon
užívá tyto odlučitelné a neodlučitelné
předpony ve větné skladbě
dokáže vyčasovat zvratná slovesa
zná pravidla pro správné užití
předložek při stanovení časových
údajů
užívá těchto předložek při určení času
(hodin), dnů v týdnu, ročních období,
měsíců atd.
rozdělí zeměpisné názvy – dle
světadílů, států, měst, řek, pohoří
užívá tyto názvy při konverzačních
tématech
vyjmenuje druhy souvětí v německém
jazyce
zná pravidla slovosledu po spojkách
rozlišuje přímý a nepřímý pořádek slov
prakticky užívá tyto znalosti při větné
skladbě
umí pravidla préterita, jeho užití,
tvoření
prakticky užívá tento minulý čas ve
slohových pracích a při vyprávění
umí vyskloňovat zájmeno jemand
(někdo)
prakticky užívá toto zájmeno ve větě
umí užívat zápor v německém jazyce
zná pravidla tvoření a rozdíly v českém
jazyce
použije názvy dopravních prostředků
pozemních, vodních, vzdušných a
vyjádří jejich přednosti a zápory
popíše proč lidé cestují, kam cestují
Gramatika:
- slovesa s odlučitelnými a
neodlučitelnými předponami
- zvratná slovesa a jejich časování
- časové údaje
- stupňování přídavných jmen
v přísudku
- stupňování příslovcí
- zeměpisná jména
- souřadicí spojky, bezespojkové věty
- préteritum
- zájmeno jemand (někdo)
- zápor nichts (nic), niemand (nikdo),
nie (nikdy)
Konverzace:
Cestování
- druhy dopravních prostředků tuzemská a zahraniční dovolená
- cestování s cestovní kanceláří,
53
-
-
-
-
čím cestují, rozdělí cestování v zimě a
v létě
popíše cestování vlakem ( popis
nádraží, nákup jízdenek)
vyjmenuje možnosti cestování Českou
republikou
pohovoří o pamětihodnostech
významných měst
popíše svou cestu, kterou zažil popřípadě to, co by chtěl navštívit a
proč
umí vytvořit tvar perfekta
zná zvláštnosti při tvoření perfekta
dokáže prakticky užívat těchto tvarů ve
větách a konverzaci
ovládá tvary nepravidelných sloves
užívá tvarů man a es ve větě
zná rozdíly mezi německou a českou
větnou skladbou ( mezi nevyjádřeným
podmětem)
zná pravidla užití allein a selbst ve větě
užívá těchto tvarů ve větách
hovoří o svém volném čase
vyjmenuje druhy aktivit pro volný čas
( sport, kultura, sběratelství)
vyjádří, co má rád
rozdělí koníčky na aktivní a pasivní
uvede oblíbenou knihu, spisovatele,
žánr
napíše o návštěvě kina, divadla,
koncertu nebo o přečtené knize
najde místa významných světových
muzeí, galerií, divadel a vymění si
informace se spolužáky
popíše druh sportu, kterému se věnuje
ve svém volném čase, zda má
oblíbeného sportovce či sportovkyni
zná pravidla tvoření a užití 1.
budoucího času
prakticky užívá ve větách daných tvarů
-
soukromě
výhody a nevýhody určitého
dopravního prostředku
osobní postoje k cestování, vlastní
zážitky a zkušenosti z cestování
Gramatika:
- perfektum ( druhý minulý čas)
- užití, tvoření
- perfektum u pravidelných sloves
- nepravidelných sloves
- pomocných sloves ( haben, sein,
werden)
- způsobových sloves + slovesa wissen
(vědět)
- u smíšených sloves
- podmět man a es
- použití allein a selbst ( sám)
Konverzace:
Volný čas
- zájmy
- kultura
- sdělovací prostředky
- internet
Gramatika:
- 1. budoucí čas
- slovosled ve vedlejší větě
- vazby sloves, podstatných jmen a
54
-
-
zná nazpaměť nejpoužívanější vazby
sloves, přídavných jmen a podstatných
jmen
tvoří zájmenná příslovce v otázce a
v odpovědi
zná příslovce, po kterých následuje v
otázce zjišťovací přímý pořádek slov
umí vytvořit otázku zjišťovací
-
přídavných jmen
zájmenná příslovce
přímý pořádek slov v otázce zjišťovací
Konverzace:
popíše části lidského těla
Zdraví, nemoci, návštěva u lékaře
vyjmenuje různá onemocnění
- lidské tělo, popis lidského těla, zdraví,
pohovoří o dobrých a špatných
druhy nemocí
návycích, denním režimu, prevenci
- zdravý styl života, co představuje, jak
dokáže vyjádřit jak se cítí, co mu chybí
se uskutečňuje, návyky ( stravování,
v rozhovoru předvede vyzvednutí léků
pohyb, aktivní sport, stres, denní
v lékárně
režim)
pohovoří o možnostech léčby, rekreace
- jak se udržet fit
( domy, v nemocnici, v lázních, u moře
)
dokáže popsat co je zdravý styl života,
jak se uskutečňuje
umí vyjmenovat spojky uvozující
vedlejší věty
zná slovosled věty vedlejší
prakticky užívá těchto znalostí při
tvoření vět
umí vyskloňovat přídavná jména po
členu určitém a neurčitém
zná pravidla skloňování neurčitých
zájmen
dokáže vytvořit a užít řadové číslovky
ve větě
ví, jak se píše datum v německém
jazyce
zná rozdíly v psaní v českém a v
německém jazyce
zná podstatná a přídavná jména, po
kterých vždy následuje závislý infinitiv
dovede vytvořit větu se závislým
infinitivem
vyjmenuje předložky se 2. pádem
prakticky užívá těchto předložek ve
větách
Gramatika:
- některé typy vedlejších vět
- skloňování přídavných jmen po členu
určitém a neurčitém
- neurčitá zájmena – zájmena einer,
keiner, meiner (nějaký, žádný, můj)
- řadové číslovky, datum, směrová
příslovce
- infinitiv závislý na podstatném a
přídavném jménu
- předložky se 2. pádem
55
-
-
-
-
popíše rodné město, kde žije, kolik
obyvatel město má, jaké kulturní
památky se v městě
Konverzace:
- Město, Kultura
- kulturní život v našem městě, kultura v
mém životě
nacházejí
pohovoří o kulturním životě (divadlo,
kino, muzeum, výstavy)
orientace ve městě
vyjádří svůj osobní vztah ke kultuře
vyjádří se, jakou roli hraje kultura v
jeho životě
popíše co rád čte, uvede oblíbeného
spisovatele, zda hraje či nehraje na
hudební nástroj, jaký druh hudby
poslouchá, uvede oblíbeného zpěváka
či zpěvačku
dokáže vytvořit a užít přirovnávací
způsobové věty
zná spojky uvozující tyto věty
zná pravidla tvoření vztažných vět a
slovosled v těchto větách
dokáže prakticky užít těchto vět při
konverzaci
dokáže vyskloňovat přídavná jména v
přívlastku a užít je ve větách
dokáže vytvořit podstatné jméno z
přídavného jména, slovesa , ale i z
ostatních slovních druhů
zná pravidla skloňování těchto
zpodstatnělých jmen
dokáže vytvořit konjunktiv préterita
prakticky užívá těchto tvarů ve větách
zná pravidla tvoření slov v německém
jazyce
dokáže vytvořit slova např. skládáním,
odvozováním, tvorbou zkratek,
přejímáním z jiných jazyků
uvede počet obyvatel hlavního města
-
-
popis města, památek, které se
v rodném městě nacházejí (muzea,
galerie, kostely, výstavy, ale také
školy, hrady, zámky atd.)
popis osobních kulturních zájmů,
četba, divadlo, hudba, hraní na
hudební nástroj
Gramatika:
- přirovnávací způsobové věty
- vedlejší věty účinkové
- vztažné věty
- stupňování přídavných jmen
v přívlastku
- zpodstatnělá přídavná jména a příčestí
- konjunktiv préterita a opisná forma
würde + infinitiv
- tvoření slov
Konverzace:
Praha – hlavní město České republiky a
56
jiná významná města
-
-
dokáže popsat Prahu z hlediska
historického, ale i současnost
zná názvy jednotlivých památek v
německém jazyce
dokáže popsat Královskou cestu
vytvoří plán cesty pro návštěvu Prahy (
buď osobní nebo pro skupinu turistů)
uvede další významná města v ČR a
jejich význam
dokáže popsat Českou republiku
pracuje s mapou, vyjmenuje a ukáže
sousedy ČR na mapě
vyhledá informace o Praze a České
republice
vyjmenuje hory, pohoří a nejvyšší horu
ČR v německém jazyce
zná nejvýznamnější řeky
uvede geografické členění
zná historický vývoj naší země
vyjmenuje nerostné suroviny, které se
u nás těží + místo těžby
charakterizuje zemědělství v ČR, co se
zde chová a pěstuje
uvede druhy průmyslu , který je
charakteristický pro ČR, oblast tohoto
průmyslu
zná nejdůležitější české výrobce
vytvoří charakteristiku Čecha, jako
příslušníka národa (co je typické pro
každého Čecha, pro český národ)
dokáže najít potřebné informace na
mapě
v referátech se žáci navzájem seznámí
s novými údaji – využijí znalosti z
jiných předmětů ( ČJL, DEJ, ZEM,
EKO)
v ČR
- nejvýznamnější památky v Praze historické např. Pražský hrad,
Staroměstské náměstí, Václavské
náměstí, Karlův most atd.
- moderní Praha – doprava a služby
- letiště, obchody, obchodní centra,
sportoviště atd.
- další významná města v ČR – např.
Karlovy Vary, Mariánské Lázně,
České Budějovice
Konverzace:
- Česká republika a zemědělství
- rozloha ČR
- naši sousedé ( hranice s kým a kde)
- hory, pohoří, nejvyšší hora ČR
- řeky v ČR
- geografické členění ČR
- nerostné suroviny
- zemědělství a průmysl
- kulturní dědictví
57
UČEBNÍ OSNOVA
OBČANSKOPRÁVNÍ NAUKA
Cílem Občanskoprávní nauky je připravit žáky na aktivní a odpovědný život
v demokratické společnosti. Vedle poznatků a dovedností směřuje i k pozitivnímu ovlivňování
hodnotové orientace žáků tak, aby byli slušnými a odpovědnými občany svého demokratického
státu, aby jednali uvážlivě, jak ve vlastním, tak i ve veřejném zájmu. Posiluje jejich identitu, učí
je kriticky myslet, nenechat se manipulovat a rozumět světu, v němž žijí. Kultivuje jejich
historické vědomí, a tím je učí hlouběji rozumět současnosti Občanskoprávní nauka navazuje
na základní vzdělání tím, že hlouběji rozvíjí výchovu k občanství.
Učivo Občanskoprávní nauky vychází z obsahového okruhu Společenskovědního
vzdělávání Rámcového vzdělávacího programu Veterinářství. Učivo je výběrem ze sociologie,
psychologie, politologie, státoprávní teorie, práva, etiky a filosofie. Nejedná se o úvod do studia
těchto disciplín, ale o to, aby se žáci seznámili a popřípadě prohloubili znalosti, které mají ze
základního vzdělání ve společenských, politických, kulturních a právních aspektů současného
života. Jde o vybudování poznatkového a dovednostního zázemí žáků tak, aby dokázali řešit
soukromé i občanské problémy a informovaně se rozhodovat. Občanskoprávní nauka souvisí s
předměty dějepis a ekonomika tím, že využívá poznatky a dovednosti získané v jejich výuce.
Výuka směřuje k tomu, aby žáci si vážili demokracie a usilovali o její zachování, aby
preferovali demokratické hodnoty před nedemokratickými, i když má demokracie své stinné
stránky (korupce, kriminalita,…), aby jednali v souladu s humanitou a vlastenectvím. Byli vedeni
ke slušnosti, odpovědnosti, kritické toleranci, občanské aktivitě a žít čestně. Oprostili se
ve vztahu k jiným lidem od předsudků a předsudečného jednání, intolerance, rasismu, etnické,
náboženské a jiné nesnášenlivosti;
Využívali svých vědomostí a dovedností v praktickém životě: ve styku s jinými lidmi a
různými institucemi, při řešení praktických otázek svého politického i filozoficko-etického
rozhodování, hodnocení a jednání, při řešení svých problémů právního a sociálního charakteru.
Formulovali věcně, pojmově a formálně správně své názory na sociální, politické, praktické,
právní a etické otázky, náležitě je podložit argumenty, debatovat o nich s partnery a nositele
jiných názorů, než mají sami, nepovažovali za nepřítele, nýbrž za partnera do diskuse.
Respektovali lidská práva, chápali meze lidské svobody a tolerance. Jednali s jinými lidmi slušně
a odpovědně ve smyslu uznávané etikety a morálky, cítili potřebu aktivně se zapojit
do občanského života a přijímat odpovědnost za svá rozhodnutí a jednání. Kriticky posuzovali
skutečnost kolem sebe, byli ochotni o ní přemýšlet, tvořit si vlastní úsudek a nenechali sebou
manipulovat, uznávali, že základní hodnotou je život. Chránili a cílevědomě zlepšovali životní
58
prostředí, mysleli ekologicky, vážili si hodnot lidské práce, neničili majetek, snažili se po sobě
zanechat něco pozitivního, chtěli a uměli si v životě klást otázky filosofického a etického
charakteru a uměli na ně hledat odpovědi.
Tématické celky učiva:
1. člověk v lidském společenství
2. člověk jako občan
3. člověk jako jedinec
4. člověk a svět
5. člověk a právo
Vynechána je výchova ke zdraví, která je součástí biologie, ekonomické vzdělání
zabezpečuje samostatný odborný vyučovací předmět a učivo o současném světě je částečně také
součástí dějepisu.
Strategie výuky
Výuka občanskoprávní nauky má být pro žáky zajímavá a má je pozitivně motivovat. Ve
výuce se navozuje svobodné diskusní prostředí, kde mohou žáci vyjádřit své názory a postoje.
Poznatky a dovednosti, o něž vyučující usiluje, směřují k využití v praktickém životě žáků.
Metody a formy práce vyplývají jednak z různého pojetí výuky u jednotlivých učitelů, ale
i z podmínek školy i studijních předpokladů žáků v daném oboru.
Učivo je rozděleno do tří ročníků (kromě prvního ročníku), podle následujícího rozpisu.
Hodnocení žáků
Podklady pro hodnocení a klasifikaci žáků se získávají během celého klasifikačního
období ústním zkoušením, písemnými pracemi, testy, samostatnou a kolektivní prací žáků a
sledováním práce žáků v jednotlivých vyučovacích jednotkách. Zvláště se hodnotí hloubka
porozumění společenským otázkám, schopnost kritického myšlení a diskutování
o společenskovědní a etické problematice. Hodnocení je v souladu s klasifikačním řádem.
Žáci se učí získávat a kriticky hodnotit informace s různých zdrojů, z dostupné literatury,
s denního tisku, pomocí komunikace s ostatními lidmi, učí se pracovat s internetem a vyhledávat
příslušné informace.
Vyjadřovat se psanou i mluvenou formou kultivovaně, obsahově jasně a logicky, používat
správně společenskovědní pojmy, které byly součástí výuky, formulovat vlastní názor, tvořit si
vlastní úsudek a nenechat se manipulovat. Diskutovat o problematice učiva, přijímat nebo
vyvracet názory oponentů s tím vědomím, že téměř nikdy neexistuje pouze jediný správný názor.
Určitá průřezová témata zařazená do výuky mají motivovat a pozitivně ovlivňovat hodnotovou
orientaci žáků, jejich morální postoje, tak aby si uvědomovali, že základní hodnotou je život, a
proto je třeba si života vážit a chránit jej. V oblasti práva pochopit smysluplnost zákonů a jejich
důležitost v občanském soužití. Přesně formulovat některé pojmy, vést je k zodpovědnosti
za další vývoj společnosti. Pěstovat v nich zásady trvale udržitelného rozvoje, zodpovědnosti
zastav životního prostředí i kulturního dědictví. Zanechat po sobě něco pozitivního pro vlastní
blízké lidi i širší komunitu;
59
Žák:
-
-
charakterizuje současnou českou
společnost, její etnické a sociální
složení
vysvětlí pojem hmotná a duchovní
kultura
popíše sociální nerovnost a chudobu
ve vyspělých demokraciích, uvede
postupy, jimiž lze do jisté míry řešit
sociální problémy; popíše,
charakterizuje různé sociální role
vysvětlí, jak mohou sociální skupiny
ovlivňovat chování člověka
popíše různé druhy komunikace
popíše hlavní charakteristiky
současné rodiny, její funkce a
dysfunkčnost rodiny
objasní způsoby ovlivňování
veřejnosti;
charakterizuje základní světová
náboženství
objasní postavení církví a věřících
v ČR, vysvětlí, čím jsou nebezpečné
některé
náboženské sekty a náboženský
fundamentalismus;
uvede příklady kulturního přínosu
starověkých civilizací
popíše rozčlenění soudobého světa na
civilizační sféry a civilizace vysvětlí,
s jakými konflikty a problémy se
potýká soudobý svět, jak jsou řešeny,
debatuje o jejich možných
perspektivách;
objasní pojem terorismus
objasní význam solidarity a dobrých
vztahů v komunitě;
debatuje o pozitivech i problémech
multikulturního soužití, objasní
příčiny
migrace lidí
charakterizuje fašismus a nacismus;
srovná, nacistický a komunistický
totalitarismus; popíše válečné zločiny
Učivo
1. Člověk v lidském společenství
- společnost tradiční, moderní a
postmoderní
- současná česká společnost
- společenské vrstvy, elity a jejich
úloha
- hmotná kultura, duchovní kultura
- sociální nerovnost a chudoba v
současné společnosti, řešení
krizových situací
- sociální role a skupiny
-
-
víra a atheismus, náboženství a
církve, náboženská hnutí, sekty,
náboženský fundamentalismus
-
rozmanitost soudobého světa,
civilizační sféry a kultury, vyspělé
státy, rozvojové země a jejich
problémy, konflikty soudobého světa
-
teror, terorismus
postavení mužů a žen, genderové
problémy
rasy, etnika, národy a národnosti;
majorita a minority ve společnosti,
multikulturní soužití; migrace,
migranti, azylanti
fašismus, nacismus, válečné zločiny
včetně holocaustu
-
60
komunikace mezi lidmi, zásady
slušného chování
rodina a její funkce ve společnosti
včetně holocaustu;
2. Člověk jako občan
-
-
-
charakterizuje současný český
politický systém, objasní funkci
politických stran a svobodných
voleb;
charakterizuje demokracii a objasní,
jak funguje a jaké má problémy
(korupce, kriminalita,…);
vysvětlí, jaké projevy je možné
nazvat
politickým radikalismem, nebo
politickým extremismem;
vysvětlí, proč je nepřijatelné
propagovat hnutí omezující práva a
svobody jiných lidí;
uvede příklady občanské aktivity ve
svém regionu, vysvětlí, co se rozumí
občanskou
společností; debatuje o vlastnostech,
které by měl mít občan
demokratického státu
dovede kriticky přistupovat
k mediálním obsahům a pozitivně
využívat nabídky masových médií
-
-
politika, politické ideologie
politické strany, volební systémy a
volby
základní hodnoty a principy
demokracie, občanská participace,
občanská společnost
politický radikalismus a extremismus,
současná česká extremistická scéna a
její symbolika, mládež a extremismus
občanské ctnosti potřebné pro
demokracii a multikulturní soužití
svobodný přístup k informacím,
masová média a jejich funkce,
kritický přístup k médiím, maximální
využití potencionálu médií
3. Člověk a právo
-
-
vysvětlí pojem právo, právní stát,
uvede příklady právní ochrany a
právních vztahů
vysvětlí, kdy je člověk způsobilý k
právním úkonům
objasní funkce státu, popíše
jednotlivé formy státu a vysvětlí
některé základní pojmy
vysvětlí rozdělení moci v ústavě ČR
objasní význam práv a svobod, které
jsou zakotveny v českých zákonech, a
popíše způsoby, jak lze ohrožená
lidská práva obhajovat;
uvede příklady funkcí obecní a
krajské samosprávy
popíše soustavu soudů v ČR a činnost
-
základní pojmy, právní vztahy
právo a spravedlnost, právní stát
právní řád, právní ochrana občanů,
-
stát, státy na počátku 21. století,
český stát,
-
česká ústava, politický systém v ČR,
státní občanství v ČR
-
lidská práva, jejich obhajování,
veřejný ochránce práv, práva dětí
struktura veřejné správy, obecní a
krajská samospráva
soustava soudů v České republice,
61
-
-
-
-
policie, soudů, advokacie a notářství
objasní co je soudní řízení a výkon
rozhodnutí
uvést příklady právních vztahů, které
upravuje občanské právo
popíše, jaké závazky vyplývají z
běžných smluv, a na příkladu ukáže
možné důsledky vyplývající z
neznalosti smlouvy včetně jejich
všeobecných podmínek, dovede hájit
své spotřebitelské zájmy, např.
podáním reklamace
popíše jakými způsoby může
vzniknout pracovní poměr a jak může
zaniknout
objasní některé základní pojmy podle
zákoníku práce
orientuje se v pracovně – právních
vztazích a dovede je uplatnit při
stanovení pracovních podmínek, při
změně nebo rozvázání pracovního
poměru
odliší jednotlivé druhy smluv podle
zákoníku práce
na příkladu demonstruje co musí
obsahovat pracovní smlouva, aby
byla platná
druhy odpovědnosti za škody ze
strany zaměstnance a zaměstnavatele
posoudí vhodné formy podnikání pro
obor; rozlišuje jednotlivé druhy
živností
orientuje se v právních formách
podnikání a dovede charakterizovat
jejich základní znaky
orientuje se ve způsobech založení
ukončení podnikání
popíše práva a povinnosti mezi dětmi
a rodiči, mezi manželi, popíše, kde
může o této oblasti hledat informace
nebo získat pomoc při řešení svých
problémů
objasní co je trestní odpovědnost
objasní postupy vhodného jednání,
stane-li se obětí nebo svědkem
jednání, jako je šikana, lichva,
korupce, násilí, vydírání
-
-
pracovní právo
vznik, změna a ukončení pracovního
poměru (jednotlivé druhy smluv
podle Zákoníku práce)
povinnosti a práva zaměstnance a
zaměstnavatele, druhy škod a
možnosti předcházení škodám,
odpovědnost zaměstnance a
odpovědnost zaměstnavatele
-
podnikání
živnostenské právo a obchodní právo
druhy živností
založení a ukončení živnosti
povinnosti živnostníků a podnikatelů
obchodní společnosti
-
rodinné právo
vznik a zánik manželství, vyživovací
povinnost, opatrovnictví
-
trestní právo – trestní odpovědnost,
tresty a ochranná opatření, orgány
činné v trestním řízení
kriminalita páchaná na dětech a
mladistvých, kriminalita páchaná
62
občansko soudní řízení, správní
řízení, výkon rozhodnutí
notáři, advokáti a soudci
práva věcná a závazková a
odpovědnost za škody podle
občanského práva (vlastnická a
dědická práva, spoluvlastnictví,
držba, věcná břemena, jednotlivé
druhy smluv)
mladistvými
4. Člověk jako jedinec
−
−
−
−
−
−
-
vysvětlí praktický význam psychologie
pro člověka
uvede na příkladech některé primární
zdroje chování
na konkrétních případech rozpozná typ
osobnosti
objasní, na čem závisí efektivní učení
charakterizuje náročné životní situace,
jejich příčiny a možnosti předcházení
těmto situacím
vymezí základní charakteristiky etap
lidského života
uvede některé psychopatologické jevy
osobnosti člověka
−
psychologie a její praktický význam
−
obecná psychologie
psychologie osobnosti
efektivnost učení
stres, frustrace, apod.
konflikty a jejich řešení
životní cesta člověka
psychopatologické jevy osobnosti
−
−
−
−
−
−
5. Člověk a svět (praktická filozofie)
-
-
-
vysvětlí, jaké otázky řeší filozofie
filozofická etika;
dovede používat vybraný pojmový
aparát, který byl součástí učiva;
dovede pracovat s jemu obsahově
a formálně dostupnými texty;
debatuje o praktických filozofických
a etických otázkách (ze života kolem
sebe,z kauz známých z médií, z
krásné literatury a jiných druhů
umění);
vysvětlí, proč jsou lidé za své názory,
postoje a jednání odpovědni jiným
lidem.
-
-
63
co řeší filozofie a filozofická etika
význam filozofie a etiky v životě
člověka, jejich smysl pro řešení
životních situací
etika a její předmět, základní pojmy
etiky; morálka, mravní hodnoty a
normy, mravní rozhodování a
odpovědnost
životní postoje a hodnotová orientace
člověk mezi touhou po vlastním štěstí
a angažováním se pro obecné dobro a
pro pomoc jiným lidem
UČEBNÍ OSNOVA
DĚJEPIS
Poznání minulosti umožňuje žákům lépe porozumět světu, ve kterém žijí, začlenit se
do života demokratické společnosti. Výuka systematizuje základní historické informace, s nimiž
se žák v běžném životě setkává, a tím formuje jeho občanské postoje, učí žáky kriticky myslet a
vytvářet tak jejich sebevědomou identitu.
Výběr učiva předmětu Dějepis vychází z obsahového okruhu Společenskovědní vzdělávání
Rámcového vzdělávacího programu Veterinářství. Učivo je výběrem chronologicky
uspořádaných obecných a národních dějin s důrazem na dějiny 19. a 20. století. Vzhledem
k velmi nízké hodinové dotaci jsou upřednostňovány moderní dějiny, protože mají blízký vztah
k dnešku. Dále je kladen důraz především na národní dějiny, samozřejmě v nezbytném kontextu
dějin světových, resp. evropských.
Strategie výuky
Výuka má být pro žáky zajímavá, aby převládaly pozitivní emoce. Důraz nebude kladen
na přemíru faktografie, ale jen na klíčové události. Jednou ze základních metod je práce
s verbálním a ikonickým materiálem, učení se z textu, samostudium, využívání prostředků ICT a
jiných zdrojů pro získávání informací.
Žáci budou hodnoceni podle hloubky porozumění historickým jevům a procesům, podle
schopnosti pracovat se zdroji informací, kriticky myslet a kompetentně diskutovat o historii.
Znalosti budou kontrolovány průběžně, a to ústní a písemnou formou. Zohledněn bude celkový
přístup žáka a plnění zadaných úkolů.
Klíčové kompetence:
Rozvoj komunikativních kompetencí
- přímé a přiměřené vyjadřování, srozumitelná a souvislá formulace myšlenek
64
- aktivní přístup obhajování názorů a postojů
- zpracovávání studovaných textů
Rozvoj personálních kompetencí
- reálně posoudit své možnosti a schopnosti
- přijímat hodnocení svých výsledků
Rozvoj sociálních kompetencí
- pracovat v týmu, vytvářet vstřícné mezilidské vztahy
Průřezová témata:
Občan v demokratické společnosti
Učí se být hrdý na tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost
v evropském a světovém kontextu. Umí myslet kriticky, to znamená dokáže zkoumat
věrohodnost informací, nenechává se manipulovat, tvoří si vlastní úsudek. Vyjadřuje se a
vystupuje v souladu se zásadami kultury projevu a chování.
Člověk a životní prostředí
Učí se chápat svět v souvislostech, orientovat se v globálních problémech lidstva. Učí žáky
rozumět měnícímu se vztahu člověka a přírody v průběhu dějin a porozumět ekologickým
důsledkům některých významných historických procesů, jako je modernizace společnosti,
průmyslová nebo dopravní revoluce, urbanizace atd.
Člověk a svět práce
Adaptuje se na měnící se životní a pracovní podmínky a podle svých schopností a možností je
ovlivňuje. Přispívá k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobních
konfliktů, nepodléhá předsudkům a stereotypům v přístupu k jiným lidem.
Informační a komunikační technologie
Pracuje s osobním počítačem a s dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií.
V rámci zadaných úkolů získává informace z otevřených zdrojů, zejména pak z celosvětové sítě
Internet.
65
-
-
-
-
Žák:
objasní smysl poznávání minulosti a
variabilitu jejich výkladů
posoudí přínos antického Řecka a
Říma
charakterizuje obecně středověk
zná aspekty stěhování národů včetně
příchodu Slovanů na formování raně
středověkých států
popíše vývoj českého státu
v evropském kontextu
zhodnotí krizi křesťanství na
příkladu husitské revoluce
zná nejvýznamnější zámořské
objevy a vysvětlí jejich příčiny a
důsledky
charakterizuje problémy začlenění
českého státu do habsburského
soustátí
ilustruje krizi křesťanské společnosti
na střetu reformačních a
protireformačních snah
rámcově popíše průběh americké
války za nezávislost
objasní význam francouzské
revoluce
objasní vznik novodobého českého
národa a úsilí o jeho zrovnoprávnění
popíše česko-německé vztahy
vysvětlí proces modernizace
společnosti
popíše změny v sociálním
rozvrstvení společnosti
popíše postavení minorit, popíše
Učivo
1. Poznávání minulosti
Starověk
- význam poznávání minulosti
- dědictví antiky
Středověk
- vznik prvních středověkých států v
Evropě
- vývoj českého státu
- krize církve - husitství
Raný novověk (16.-18.st.)
- zámořské objevy
- vznik habsburského soustátí
- reformace a protireformace
- velké evropské války
- formování absolutismu
2. Novověk – 19. století
Velké občanské revoluce
- americká a francouzská revoluce
- 1848 v českých zemích
Společnost a národy
- národní hnutí v Evropě a v českých
zemích
- cesta k rakousko-uherskému
dualismu
- průmyslová revoluce
66
postavení žen, objasní pojem
integrace a emancipace
-
-
-
-
-
sociální struktura společnosti
3. 20. století
vysvětlí rozdělení světa v důsledku
koloniální expanze a vztahy mezi
velmocemi
Vztahy mezi velmocemi
objasní příčiny 1.světové války, zná
- rozdělení světa
válčící strany a jejich cíle a orientuje
- 1. světová válka – příčiny, průběh,
se ve vývoji války
důsledky
objasní problematiku českých zemí
- české země za 1. světové válkyběhem válečných let, zná hlavní
odboj,proces vzniku samostatného
osobnosti domácího a zahraničního
státu
odboje
- poválečné uspořádání Evropy a světa
vysvětlí specifiku vývoje v Rusku
- vývoj v Rusku
charakterizuje vývoj první
Československé republiky, včetně
významných osobností,
charakterizuje její uspořádání,
orientuje se v domácí a zahraniční
politice, zhodnotí problematiku
národnostních a sociálních konfliktů Demokracie a diktatura
objasní proces ohrožení republiky
- republika, budování státu,
včetně mnichovských událostí, zná
hospodářský a sociální vývoj
hlavní aktéry
- 2. republika a Mnichov
charakterizuje specifika vývoje
- nárůst totalitních režimů – Itálie,
druhé republiky a dopad ústupu od
Německo, SSSR
myšlenek demokracie
- hospodářská krize
charakterizuje totalitní a autoritativní
- příčiny 2. světové války
systémy – komunismus, fašismus,
nacismus, frankismus
popíše dopad hospodářské krize na
vývoj společnosti a zhodnotí její vliv
na radikalizaci společnosti
objasní příčiny 2. světové války, zná
hlavní osobnosti
rámcově popíše průběh světové
- 2. světová válka – válčící strany a
jejich válečné cíle
války
- Protektorát Čechy a Morava –
zná válčící strany a jejich cíle
nacistická politika v našem prostoru
vysvětlí vývoj okupace
persekuce,
domácí a zahraniční
zhodnotí přínos druhého odboje –
odboj, kolaborace, holocaust
domácího i zahraničního –
k osvobození a obnovení
- průběh války
Československa
- porážka mocností Osy
demonstruje zločiny nacismu a
- důsledky války
specifikuje problematiku holocaustu
67
4. Svět v blocích
-
-
posoudí důsledky války na
společnost
popíše poválečné uspořádání a
dopad války na rozdělení světa
charakterizuje pojem studená válka
popíše vývoj Československa
v letech 1945 – 1989 – orientuje se
ve zlomových dějinných procesech a
zhodnotí pozitivní i negativní přínos
jednotlivých osobností našich
moderních dějin
charakterizuje komunistický režim
v ČSR v souvislosti s vývojem
v SSSR
popíše persekuci odpůrců režimu
-
poválečné uspořádání
studená válka
poválečné Československo
SSSR a sovětský blok
demokratický svět – dominantní
postavení USA
třetí svět a dekolonizace
konec bipolarity
5. Soudobý svět
-
charakterizuje vývoj našeho státu po
r. 1989, zhodnotí jeho začlenění do
světových a evropských struktur
uvede příklady problémů, s jakými
se potýká soudobý svět, uvede jejich
příčiny a debatuje o nich
vymezí cíle evropské integrace
uvede příklady projevů globalizace,
debatuje o jejich možných
důsledcích
-
68
rozpad některých států po ukončení
studené války
vývoj Československa, resp. České
republiky
problémy v soudobém světě
evropská integrace, globalizace a její
důsledky
UČEBNÍ OSNOVA
FYZIKA
Výuka fyziky navazuje na fyzikální poznatky získané v základním vzdělávání a dále je
rozvijí. Doporučuje se věnovat zvýšenou pozornost zejména těm tematickým celkům, ve kterých
je možné ukázat přínos fyzikálních poznatků pro chemii, biologii, základy mechanizace,
motorová vozidla, pěstování rostlin, chov zvířat a praxi.
Vyučování předmětu fyzika má žákům umožnit pochopit podstatu fyzikálních jevů
a procesů, naučit je klást si otázky o okolním světě, kriticky posoudit předložené názory
a informace a na základě důkazů vyvodit správné závěry.
Výběr učiva předmětu Fyzika vychází z obsahového okruhu Přírodovědného vzdělávání
Rámcového vzdělávacího programu Veterinářství. Vyučování předmětu fyzika směřuje k tomu,
aby žák správně používal fyzikální pojmy, řešil jednoduché fyzikální problémy a získal k tomu
vhodné informace. Dovedl rozlišit fyzikální realitu a fyzikální model a uplatnit obecné poznatky
k vysvětlení konkrétního fyzikálního jevu. Aby dovedl komunikovat tj. četl s porozuměním
odborný text, obhájil v diskusi svůj názor na řešení fyzikálního problému. Musí umět zacházet
s přístroji a provádět jednoduchá fyzikální měření. Musí umět experimentovat a vyhodnocovat
získané výsledky a vyvozovat z nich závěry. Musí být schopen aplikovat fyzikální poznatky v
jiných předmětech, v dalším vzdělávání i v praktickém životě.
Strategie výuky
Učební osnova je určena pro studijní obor veterinární prevence ve kterém se předmět fyzika
vyučuje v 1. ročníku s celkovou dotací 2 hodin týdně. Učivo je strukturováno do 7 tematických
celků.
Hodnocení žáků je založeno na kombinaci známek z písemných testů, ústního zkoušení
a známek získaných při řešení úkolů samostatně nebo kolektivní spoluprací.
Rozvoj komunikativních kompetencí – žák formuluje myšlenky srozumitelně a správně i
v písemné podobě, zpracovává texty, informace z médií (odborné časopisy, internet). Řeší
formálně správně fyzikální úlohy (obecné řešení, číselné řešení, zápis jednotek).
Rozvoj personálních kompetencí – žák přijímá hodnocení svých výsledků.
69
Rozvoj sociálních kompetencí – žák pracuje ve skupině na řešení zadaného úkolu (řešení fyzikální
úlohy), navrhuje postup řešení. Zvažuje návrhy ostatních ve skupině.
Dovednost analyzovat a řešit problémy – dovednost analyzovat zadání úkolu, získat informace
potřebné k řešení
úkolu, navrhnout řešení (pomůcky, literaturu, metody, techniky).
Využití informačních technologií – internet (informační a vzdělávací servery), využití aplikací
při samostatné práci.
Aplikace matematických postupů – matematické vztahy mezi fyzikálními veličinami, práce
s grafy, tabulkami, diagramy, převody jednotek.
Zdroje energie, vliv člověka na ovzduší (skleníkový efekt), jaderná energetika, vliv spalovacích
motorů na životní prostředí.
Možnosti využití fyziky v dalším vzdělávání, fyzika je důležitou součástí strojírenství,
stavebnictví, elektrotechniky, energetiky, výzkumu. Účast na akcích pořádaných vysokými
školami, exkurzích v podnicích zaměřených na technické obory.
Využití Internetu při samostatné práci
Žák
- žák se seznámí s pojmy fyzikální veličina a
její jednotka
- používá fyzikální veličiny a jejich jednotky
Učivo
1. Fyzikální veličiny a jednotky SI
2. Mechanika
-
-
rozliší druhy pohybů a řeší jednoduché
úlohy na pohyb hmotného bodu
určí síly, které působí na tělesa a popíše,
jaký druh pohybu tyto síly vyvolávají
určí mechanickou práci a energii při
pohybu tělesa působením stálé síly
vysvětlí na příkladech platnost zákona
zachování mechanické energie
určí výslednici sil působících na těleso
aplikuje Pascalův a Archimédův zákon při
řešení úloh na tlakové síly v tekutinách
- kinematika
- dynamika
- mechanická práce, výkon a energie
- mechanika tekutin
3. Molekulová fyzika a termika
- vysvětlí význam teplotní roztažnosti látek v
- základní poznatky termiky
70
přírodě a v technické praxi
- vysvětlí pojem vnitřní energie soustavy
(tělesa) a způsoby její změny
- popíše principy nejdůležitějších tepelných
motorů a jejich vliv na životní prostředí
- popíše přeměny skupenství látek a jejich
význam v přírodě a technické praxi
- vnitřní energie soustavy
- tepelné motory
- pevné látky a kapaliny
4. Elektřina a magnetismus
- popíše elektrické pole z hlediska jeho
působení na bodový elektrický náboj
- řeší úlohy s elektrickými obvody s použitím
Ohmova zákona
- popíše princip a praktické použití
polovodičových součástek
- určí magnetickou sílu v magnetickém poli
vodiče s proudem
- vysvětlí
podstatu
elektromagnetické
indukce a její praktický význam
- popíše princip generování střídavých
proudů a jejich využití v energetice
- elektrický náboj
- elektrický proud v látkách
- magnetické pole
- střídavý proud
5. Vlnění a optika
- rozliší základní druhy mechanického vlnění
a popíše jejich šíření
- charakterizuje
základní
vlastnosti
zvukového vlnění
- chápe negativní vliv hluku a zná způsoby
ochrany sluchu
- charakterizuje světlo, jeho vlnovou délku a
rychlosti v různých prostředích
- řeší úlohy na zobrazování zrcadly a
čočkami
- vysvětlí optickou funkci oka a korekci jeho
vad;
- vysvětlí principy základních typů optických
přístrojů
- mechanické kmitání a vlnění
- zvukové vlnění
- světlo a jeho šíření
- zobrazování zrcadlem a čočkou
6. Fyzika atomu
- popíše strukturu elektronového obalu - elektronový obal atomu
atomu z hlediska energie elektronu
- popíše stavbu atomového jádra a - atomové jádro a elementární částice
charakterizuje základní nukleony
71
- vysvětlí podstatu radioaktivity a popíše
způsoby ochrany před jaderným zářením
- popíše štěpnou reakci jader uranu a její - jaderná reakce
praktické využití v energetice
- posoudí výhody a nevýhody způsobů, jimiž
se získává elektrická energie
7. Vesmír
- charakterizuje Slunce jako hvězdu
- popíše objekty ve sluneční soustavě
- uvede příklady základních typů hvězd
- sluneční soustava
- hvězdy a galaxie
72
UČEBNÍ OSNOVA
CHEMIE
Vyučovací předmět chemie zahrnuje komplexně požadavky přírodovědné složky
všeobecného vzdělávání. Učivo tohoto předmětu poskytuje žákům základní teoretické vědomosti
a intelektuální dovednosti z obecné chemie, z chemie anorganických a organických sloučenin a
analytické chemie včetně laboratorního ověřování některých vztahů a jevů. Cílem předmětu je
poskytnout žákům soubor poznatků o chemických látkách, jevech, zákonitostech a vztazích mezi
nimi, formovat logické myšlení a rozvíjet vědomosti a dovednosti vedoucí k pochopení a
objasnění průběhu chemických dějů, jež budou využitelné jak v odborné praxi, tak
v občanském životě. Vyučovací předmět chemie tvoří základ pro další odborné vzdělávání. Učí
žáka zpracovávat a třídit informace a aplikovat je jak v praxi, tak v osobním životě. Vede jej k
potřebě dalšího sebevzdělávání. Poskytuje široký základ pro rozhodování o dalším profesním
směřování žáka.
Učivo je rozděleno do dvou ročníků. V prvním ročníku je výuka zaměřena na obecnou a
anorganickou chemii, kde se žák seznámí se základními pojmy a chemickými zákony,
s vlastnostmi a reakcemi anorganických prvků nepřechodných a jejich sloučenin. Druhý ročník
zahrnuje učivo anorganické chemie prvků přechodných a vnitřně přechodných, a organické
chemie, kde je kladen důraz zejména na názvosloví, charakteristiku jednotlivých skupin
sloučenin, jejich reaktivitu, přípravu a využití v organické syntéze.
Nedílnou součástí předmětu chemie je laboratorní cvičení, které je zaměřeno
na analytickou chemii, mající charakter aplikované vědy, ve které jsou využívány poznatky
obecné, anorganické i organické chemie.
Skladba učiva obsahuje témata, která vedou žáky k orientaci v odborných pojmech a
k porozumění základním vztahům v přírodních vědách. Uspořádání jednotlivých celků směřuje
žáky k vyvozování souvislostí a využívání již dříve nabytých poznatků a zkušeností. Učí žáka
pochopit princip chemických dějů, ovlivnit jejich průběh a využít je v různých chemických a
příbuzných odvětvích. Žák je veden tak, aby získal pracovní návyky potřebné pro praktické
činnosti v chemické laboratoři; uměl obsluhovat laboratorní techniku a zajišťovat její údržbu.
Výběr učiva chemie vychází z varianty A obsahového okruhu Přírodovědného vzdělávání
rámcového vzdělávacího programu. Učivo obecné a anorganické chemie dává potřebné základy
znalostí chemické terminologie a chemických zákonitostí.
73
Strategie výuky
Předmět je vyučován v 1. a 2. ročníku. Výuka je rozdělena na část teoretickou a
na cvičení. Hodinová dotace v prvním i druhém ročníku jsou 3 hodiny teorie a 1 hodina cvičení
týdně. Při cvičeních jsou studenti děleni do skupin.
Vyučující volí nejvhodnější moderní metody a formy práce podle konkrétního učiva.
Důraz klade na postupné vytváření systému vědomostí a dovedností z chemie, na schopnost
upevňovat nové poznatky, na rozvíjení dovednosti aplikovat teoretické vědomosti na konkrétní
příklady a na postupné vytváření návyku práce s literaturou. Obsah učiva je vymezen
tematickými celky se systematickou a vyváženou strukturou základních pojmů a vztahů.
Při výuce jsou kromě výkladu využívány moderní formy výuky: diskuse, skupinová i samostatná
práce, využití pracovních listů, práce s textem, laboratorní cvičení a vyhledávání informací.
K výuce je využívána didaktická technika a didaktické pomůcky – schémata, praktické ukázky,
vzorky, modely, apod. Vyhledávání a zpracovávání informací na Internetu je využíváno
ke zpracovávání referátů, doplnění poznatků a k orientaci v tématu.
Hodnocení výsledků žáka
Ke kontrole dosažených výsledků vzdělávání slouží písemné a ústní zkoušení. Jednotlivé
tematické celky jsou ověřovány písemnou prací. Průběžně jsou znalosti ověřovány orientačním
zkoušením a frontálním ověřováním znalostí. V laboratorním cvičení se hodnotí zručnost, aktivní
přístup a zpracované laboratorní zprávy. Tyto známky jsou základem pololetního hodnocení.
Rozvoj komunikativních kompetencí – žák formuluje myšlenky srozumitelně a správně, sestaví
ucelené řešení úkolu na základě dílčích výsledků formou ústního projevu, tiskového referátu nebo
prezentace s využitím informačních technologií. Nachází funkční závislosti při řešení praktického
úkolu, umí je vymezit, popsat a využít pro konkrétní řešení.
Rozvoj personálních kompetencí – žák kriticky hodnotí své výsledky a přijímá hodnocení svých
spolužáků a učitele.
Rozvoj sociálních kompetencí – žák pracuje ve skupině, přijímá a plní dílčí pracovní úkoly,
podněcuje práci skupiny vlastními návrhy a zvažuje návrhy ostatních ve skupině.
Samostatné řešení úkolů – pololetní a ročníkové práce, zprávy z exkurzí, zpracování protokolů
laboratorních měření. Vyhledá a interpretuje technické informace potřebné ke splnění úkolu,
aplikuje matematické, grafické a experimentální postupy i prostorovou představivost při jeho
řešení.
Využití informačních technologií – žák využívá internetu k vyhledání informací na informačních
a vzdělávacích serverech, využití textových editorů, tabulkových procesorů a prezentačních
programů při samostatných prácích.
Aplikace matematických postupů – žák používá stechiometrické a koncentrační výpočty, pracuje
s grafy, diagramy, tabulkami a převody matematických, fyzikálních a chemických jednotek.
74
Žák volí příslušné metody práce podle povahy řešeného problému, podle jeho rozsahu a
obtížnosti. Pracuje v týmu nebo samostatně, odpovědně plní své úkoly, diskutuje o postupech
práce a o získaných výsledcích, přijímá hodnocení své práce od svého vedoucího, zvažuje
připomínky ostatních členů týmu.
Nakládá s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem
na životní prostředí. žák se učí naplňovat zákon o chemických látkách a chemických přípravcích
v praxi a chápat vliv chemických látek na životní prostředí a zdraví člověka, obhájit význam
chemie v běžném životě a dovede diskutovat o způsobech řešení ekologických a zdravotních rizik
v souvislosti s chemickou výrobou a používáním chemických látek.
Dodržuje zásady pro bezpečnost a ochranu zdraví, požární ochranu a hygienické předpisy se
kterými byl seznámen nebo které vyplývají z jeho všeobecných znalostí a používá osobní
ochranné pracovní prostředky pro jednotlivé technické úkony, prováděné s chemickými látkami.
Pracuje opatrně v zájmu zdraví svého i svých spolupracovníků. Žák není pouze pasivním
příjemcem informací, ale je veden k tomu, aby tyto informace sám vyhledával, kriticky
vyhodnocoval a efektivně využíval. Prostředkem pro realizaci tématu jsou i maturitní projekty.
Žák využívá internetu k vyhledání informací na informačních a vzdělávacích serverech, využívá
textových editorů a tabulkových procesorů při samostatných pracích.
Učivo
Obecná chemie
Žák:
1.Úvod do chemie
-
vyjmenuje významné historické
mezníky ve vývoji chemie
rozlišuje pojmy těleso a chemická
látka;
dokáže porovnat fyzikální a chemické
vlastnosti různých látek;
-
Chemie jako přírodní věda
2.Složení a struktura atomů
-
popíše stavbu atomu, rozlišuje atom,
ion, izotop, nuklid;
zařadí a klasifikuje prvky periodické
soustavy,
75
Stavba atomů
Kvantová čísla
Elektronová konfigurace prvků
Periodická soustava prvků
-
-
vysvětlí obecně platné zákonitosti
vyplývající z periodické soustavy
prvků;
Nestabilní jádra atomů
3.Složení, struktura a vlastnosti látek
-
vysvětlí vznik chemické vazby a
charakterizuje typy vazeb;
rozlišuje pojmy prvek, sloučenina a
používá je ve správných
souvislostech;
popíše geometrii 3 a více atomových
molekul
zná názvy a značky vybraných
chemických prvků;
dokáže zapsat vzorec a název
jednoduché sloučeniny, umí využívat
oxidační číslo
atomu prvku při odvozování vzorců a
názvů sloučenin;
-
Chemická vazba
Typy vazeb
Molekuly a chemické sloučeniny
-
Hybridizace
-
Názvosloví binárních sloučenin
Názvosloví kyselin a hydroxidů
Názvosloví solí
Názvosloví komplexních sloučenin
4.Chemický děj
-
vysvětlí základní chemické zákony
zapíše chemickou reakci chemickou
rovnicí a vyčíslí ji;
provádí jednoduché chemické výpočty
při řešení praktických chemických
problémů;
vyjádří složení roztoků různým
způsobem, připraví roztok
požadovaného složení;
vysvětlí podstatu chemických reakcí
a dokáže popsat faktory, které
ovlivňují průběh reakce,
vysvětlí podstatu protolytických
reakcí
-
Základní pojmy a zákony
Redox reakce
-
Stechiometrické výpočty
-
Chemická teorie roztoků
Výpočty koncentrací roztoků
Směšování roztoků
Chemická termodynamika
Kinetika chemických reakcí
Rychlost chemických reakcí a
chemická rovnováha
Mechanismus protolytických reakcí
Síla kyselin a zásad
Vznik a hydrolýza solí
-
76
Systematická anorganická chemie
-
-
charakterizuje obecné vlastnosti
nekovů a kovů;
vysvětlí vlastnosti anorganických
látek;
tvoří chemické vzorce a názvy
anorganických sloučenin;
charakterizuje vybrané prvky a
anorganické sloučeniny a zhodnotí
jejich využití v odborné praxi a
v běžném životě, posoudí je
z hlediska vlivu na zdraví a životní
prostředí;
uplatňuje poznatky o určitých
chemických reakcích v chemické
analýze;
-
Prvky I. skupiny
Prvky II. skupiny
Prvky XIII. skupiny
Prvky XIV. skupiny
Prvky XV. skupiny
Prvky XVI. skupiny
Prvky XVII. skupiny
Laboratorní cvičení
-
dodržuje zásady bezpečné práce
v chemické laboratoři,
ovládá zásady první předlékařské
pomoci,
uplatňuje zákon o chemických látkách
a chemických přípravcích při práci
zvládá základní práce se sklem a
korkem,
orientuje se v chemickém skle a
laboratorních pomůckách,
sestaví jednoduchou aparaturu,
pracuje podle laboratorních předpisů,
1.
Bezpečnost práce v chemické
laboratoři
2. Práce se sklem, korkem, pryží
3. Váhy a vážení
4. Chemické sklo, odměřování kapalin
5. Základní technologické postupy
6. Vliv faktorů působících na rychlost
chemické reakce
7. Oxidačně redukční reakce
8. Barevné změny neutralizačních
9. indikátorů, stanovení hustoty a
koncentrace roztoků
10. Chemické děje
11. Elektrolýza nasyceného roztoku NaCl
77
Organická chemie
1. Struktura organických sloučenin
-
zhodnotí postavení atomu uhlíku
v periodické soustavě prvků
z hlediska počtu a vlastností
organických sloučenin;
-
Rozdělení organických sloučenin
Názvosloví organických sloučenin
Izomerie
Klasifikace organických reakcí
2. Uhlovodíky
-
charakterizuje skupiny uhlovodíků a
jejich deriváty a tvoří jejich chemické
vzorce a názvy
-
uvede významné zástupce
organických sloučenin a zhodnotí
jejich využití v odborné praxi a v
běžném životě
posoudí je z hlediska vlivu na zdraví a
životní prostředí;
charakterizuje typy reakcí
organických sloučenin a dokáže je
využít v chemické analýze v daném
oboru;
-
-
Alkany a cykloalkany
Alkeny
Alkyny
Areny
Přírodní zdroje organických sloučenin
3. Deriváty uhlovodíků
-
Halogenderiváty
Hydroxyderiváty
Thioly a thiofenoly
Ethery a sulfidy
Karbonylové sloučeniny
Karboxylové kyseliny
Funkční deriváty karboxylových
kyselin
Substituční deriváty karboxylových
kyselin
N-deriváty
Sulfonové kyseliny
4. Heterocyklické sloučeniny
5. Bioorganické látky
78
Laboratorní cvičení
Analytická chemie
1. Laboratorní cvičení
-
dodržuje zásady bezpečné práce v
chemické laboratoři,
ovládá zásady první předlékařské
pomoci,
uplatňuje zákon o chemických látkách
a chemických přípravcích při práci
pracuje podle laboratorních předpisů,
vyhodnotí výsledky své práce
z hlediska kvality i kvantity,
provede důkaz karboxylových kyselin
provede kvalitativní analýzu
neznámého vzorku
vysvětlí princip fyzikálně-chemických
metod, funkci měřicích přístrojů a
zařízení,
provede kvantitativní analýzu pitné
vody
provádí průběžný záznam o prováděné
práci a vypracovává protokol.
-
-
Pojem, význam a rozdělení analytické
chemie, odběr a úprava vzorku
pro analýzu
Důkaz některých prvků vázaných
v organických látkách
Příprava a vlastnosti etylénu
-
Kvalitativní analýza
Kvalitativní důkaz neznámého vzorku
-
-
Gravimetrie
Titrace
Odměrné roztoky a jejich výpočty
-
Příprava a faktorizace odměrných
roztoků
-
Neutralizační titrace
Srážecí titrace
Redox titrace
Chelatometrické titrace
Stanovení hodnot konzumního octa
-
Kvantitativní analýza pitné vody
Stanovení chloridů
Stanovení oxidovatelnosti
Stanovení tvrdosti
79
Instrumentální analýza
-
/metody optické, elektrochemické,
separační/
-
Kvantitativní analýza pitné vody
Stanovení pH
Stanovení dusičnanů
Stanovení dusitanů
-
Důkaz organických kyselin
Příprava esteru
-
80
Rozlišení redukujících a
neredukujících sacharidů, hydrolýza
škrobu
Zmýdelňování tuků
Reakce a důkaz bílkovin
UČEBNÍ OSNOVA
BIOCHEMIE
Cílem předmětu biochemie je poskytnout žákům vědomosti, které se týkají chemického
složení organismů a základních metabolických přeměn probíhajících v živých soustavách.
Vzdělávací cíle - výuka ve vyučovacím předmětu biochemie směřuje k tomu, aby žák:
• charakterizoval předmět biochemie
• pochopil a vysvětlil základní vlastnosti živých soustav
• osvojil si poznatky o živinách, biokatalyzátorech i ostatních organických anorganických
látkách tvořících živou soustavu
• uměl klasifikovat metabolické procesy
• získal přehled o systému metabolických procesů a jejich vzájemných vztahů
Učivo biochemie je vyučováno ve čtvrtém ročníku s dotací 1 vyučovací hodiny týdně a je
rozděleno do dvou tematických celků:
1. statická biochemie zabývající se popisem chemických látek podílejících se na stavbě
organismů
2. dynamická biochemie, která se v návaznosti na statickou věnuje přeměnám látek a
energie odehrávajících se jak v organismech, tak mezi organismy a okolím.
Výběr učiva biochemie vychází z varianty A obsahového okruhu Přírodovědného vzdělávání
rámcového vzdělávacího programu. Výuka předmětu navazuje na vědomosti a dovednosti žáků
získané v předmětech biologie a chemie, především chemie organické.
Pojetí výuky
Výuka, která se uskutečňuje formou výkladu učitele, je doplněna o využívání dalších
didaktických pomůcek /modely, schémata, video, apod./. Žáci jsou vedeni k samostatné práci
s učebními texty, k vyhledávání informací v literatuře i na internetu a také k tomu, aby se aktivně
účastnili diskusí a dovedli se orientovat v problému.
Znalosti žáků jsou průběžně ověřovány frontálním zkoušením nebo ústním zkoušením.
Po každém probraném tematickém celku jsou znalosti ověřovány formou písemných testů.
81
Rozvoj komunikativních kompetencí – žáci vedeni k tomu, aby byli schopni formulovat
srozumitelně své myšlenky, pracovat s učebními texty a používat odbornou terminologii.
Rozvoj personálních kompetencí – žák kriticky hodnotí své výsledky a přijímá hodnocení svých
spolužáků a učitele.
Samostatné řešení úkolů – žák vyhledá a interpretuje technické informace potřebné ke splnění
úkolu, aplikuje matematické, grafické a experimentální postupy i prostorovou představivost
při jeho řešení.
Využití informačních technologií – cílem je naučit žáky používat základní a aplikační programové
vybavení počítače v daném předmětu, umět pracovat s informacemi a s komunikačními
prostředky.
Žák volí příslušné metody práce podle povahy řešeného problému, podle jeho rozsahu a
obtížnosti. Pracuje v týmu nebo samostatně, odpovědně plní své úkoly, diskutuje o postupech
práce a o získaných výsledcích, přijímá hodnocení své práce od svého vedoucího, zvažuje
připomínky ostatních členů týmu.
Svým učivem přispívá biochemie k rozvoji průřezového tématu Člověk a životní prostředí
naplňováním obsahového okruhu týkajícího se biologických poznatků o stavbě živé přírody a
fyziologie člověka.
Dodržuje zásady pro bezpečnost a ochranu zdraví, požární ochranu a hygienické předpisy se
kterými byl seznámen nebo které vyplývají z jeho všeobecných znalostí. Žák není pouze
pasivním příjemcem informací, ale je veden k tomu, aby tyto informace sám vyhledával, kriticky
vyhodnocoval a efektivně využíval.
Žák využívá internetu k vyhledání informací na informačních a vzdělávacích serverech, využívá
textových editorů a tabulkových procesorů při samostatných pracích.
82
Učivo
Žák:
-
charakterizuje předmět biochemie a
vysvětlí její vztah k ostatním přírodním
vědám
1. Pojem, rozdělení a význam biochemie
2.Biochemie statická
-
vysvětlí základní vlastnosti živých
soustav
klasifikuje sacharidy
objasní strukturu pentós a hexós pomocí
Fischerových a Haworthových vzorců
Vysvětlí podstatu glykosidické vazby
Popíše složení základních disacharidů a
polysacharidů
Charakterizuje základní rozdělení lipidů
Popíše princip zmýdelnění
Používá vzorce a názvosloví
proteinogenních aminokyselin
Charakterizuje esenciální aminokyseliny
Objasní vznik peptidické vazby
Popíše struktury bílkovin
Charakterizuje denaturaci
Vysvětlí strukturu enzymů
Popíše princip enzymové katalýzy
Charakterizuje vitaminy a objasní jejich
funkci pro lidský organismus
Objasní význam DNA a RNA v
organismu
-
Základní prvky, anorganické a organické
látky v živých organismech
Sacharidy
-
Lipidy
-
Peptidy a bílkoviny
-
Enzymy
-
Vitaminy
-
Nukleové kyseliny
3. Biochemie dynamická
-
-
Charakterizuje metabolismus, rozlišuje
děj katabolický a anabolický
Rozlišuje
aerobní
a
anaerobní
odbourávání glukósy
Objasní průběh citrátového cyklu
Vyjádří princip a význam fotosyntézy
Vysvětlí princip štěpení lipidů a β-oxidaci
mastných kyselin
Popíše štěpení bílkovin v trávicím traktu
Charakterizuje základní metabolické
přeměny aminokyselin
83
-
Katabolismus sacharidů
/aerobní, anaerobní odbourávání,
pentósový cyklus/
Anabolismus sacharidů
-
Katabolismus a anabolismus lipidů
-
Katabolismus bílkovin a aminokyselin
-
Popíše a vysvětlí jednotlivé fáze
proteosyntézy
-
Biosyntéza aminokyselin a bílkovin
-
Vyjádří princip replikace a transkripce
-
Metabolismus nukleových kyselin
Propojení metabolických dějů
4. Sekundární metabolity
-
Charakterizuje alkaloidy a vysvětlí jejich
význam /léčiva, drogy/
Popíše terpeny a steroidy a vysvětlí jejich
význam
Charakterizuje funkci hormonů
84
-
Alkaloidy
-
Isoprenoidy
-
Regulace metabolismu
UČEBNÍ OSNOVA
BIOLOGIE
Biologie je věda o živé přírodě, ke které patří i člověk, zkoumá formy, vlastnosti a vnitřní
procesy živých soustav, jejich vzájemné vztahy a vztahy k neživému prostředí.
Cílem tohoto předmětu je poznat co nejvíce zákonitostí živé přírody a respektování přírody jako
celku. Toto vše je možno využívat v praxi – při pěstování rostlin, chovu zvířat, při ochraně zdraví
člověka, při studiu příčin a průběhu nemocí (rostlin, zvířat i člověka), při ochraně životního
prostředí.
Biologie společně s ostatními předměty (biochemií, anatomií, mikrobiologií…) vytváří
velice dobré předpoklady pro úspěšné zvládnutí dalších odborných předmětů založených
na biologických a chemických základech. Společně s předmětem tělesná výchova působí
na osvojení zdravého životního stylu, při prevenci úrazů a nemocí i ve snazší orientaci v lidské
sexualitě a partnerských vztazích.
Předmět vychovává žáky k získávání, shromaždování a třídění nových poznatků o přírodě
se zaměřením na jejich využití v praxi. Vede je k systematické, důsledné a přesné práci.
Vychovává ke zdravému přístupu k životnímu prostředí. Biologie 1. ročníku je zahrnuta do celku
přírodovědného vzdělávání Rámcového vzdělávacího programu, výuka je rozdělena na část
teoretickou a na cvičení. V prvním ročníku je dotace 3 hodiny týdně teoretické výuky a 1 hodina
týdně cvičení. Biologie 2. a 4. ročníku je zahrnuta do celku aplikovaná biologie. Ve druhém
ročníku je dotace 2 hodiny týdně teoretické výuky a 1 hodina týdně cvičení, ve čtvrtém ročníku
pak 1 hodina týdně teoretické výuky.
Výuka je zaměřena tak,aby žák:
- získal základní biologické znalosti a dovednosti a dokázal je dále aplikovat
- znal a dodržoval bezpečnostní a hygienické zásady při práci s biologickým materiálem
- dokázal zhotovit nativní preparát a pracovat s optickým mikroskopem
- dokázal charakterizovat a systematicky zařadit jednotlivé organismy
- znal složení živých organismů
- získal základní znalosti o ontogenezi a fylogenezi
- znal průběh základních biologických jevů, pochopil jejich význam a souvislosti
- orientoval se v základních ekologických pojmech, získal a prohloubil kladný vztah
k přírodě
- rámcově se seznámil s obsahem a významem etologie
- pochopil a uměl aplikovat pravidla genetiky
- seznámil se s anatomií lidského těla
- pochopil buněčnou teorii, znal stavbu a typy buněk
85
Předmět biologie je vyučován v 1., 2. a 4. ročníku a je rozvržen do několika celků. Jsou
zařazeny okruhy, které se zabývají zařazením biologie, cytologií, histologií, organologií (rostlin,
zvířat i člověka) a na ně navazuje biologický systém, reprodukce a genetika organismů a dále
biologické vědy – etologie, ekologie a evoluce. Biologie je základním průpravným předmětem
pro řadu odborný předmětů.
Strategie výuky
Předmět navazuje na znalosti ze základní školy, výrazně je prohlubuje, třídí a upevňuje.
Předmět biologie je vyučován v 1., 2. a 4. ročníku a je rozvržen do několika celků. Jsou zařazeny
okruhy, které se zabývají zařazením biologie, cytologií, histologií, organologií (rostlin, zvířat i
člověka) a na ně navazuje biologický systém, reprodukce a genetika organismů a dále biologické
vědy – etologie, ekologie a evoluce. Biologie je základním průpravným předmětem pro řadu
odborný předmětů.
Při laboratorních cvičeních si žáci osvojují jednoduché laboratorní techniky, práci
s mikroskopem a preparáty. Využívají při své práci údaje z internetu, pracují s odbornými
knihami a atlasy – píší samostatně referáty na daná témata.
Součástí výuky při cvičeních je i práce na herbáři, při sběru rostlin se v terénu setkávají i
s různými ekologickými jevy i problémy.
Žáci jsou hodnoceni na základě písemných prací a ústního zkoušení. Kromě osvojených
znalostí a dovedností je hodnocena i aktivita při hodinách a schopnost samostatné práce (referáty,
zajímavé údaje atd.)
Rozvoj komunikativních kompetencí - Žáci umí formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle.
Aktivně se účastní diskusí, formulují a obhajují své názory a postoje, respektují názory druhých.
Zpracovávají jednoduché texty na odborná témata a různé pracovní materiály. Snaží se dodržovat
jazykové a stylistické normy i odbornou terminologii.
Rozvoj personálních kompetencí - Reálně umí posuzovat své fyzické a duševní možnosti,
odhadovat výsledky svého jednání a chování v různých situacích. Dokážou si stanovovat cíle a
priority podle svých osobních schopností, zájmové a pracovní orientace a životních podmínek.
Rozvoj sociálních kompetencí - Efektivně se učit a pracovat, vyhodnocovat dosažené výsledky a
pokrok, dále se vzdělávat a pečovat o své fyzické a duševní zdraví.
Rozvoj kompetencí k řešení problémů - Pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných
činností, podněcovat práci týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatě
zvažovat návrhy druhých. Uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení (logické,
matematické, empirické,) a myšlenkové operace.
Využití informačních technologií - Žáci dokážou využívat informace z odborné literatury i
Internetu, i znalosti z jiných předmětů jako chemie, zeměpis, fyzika, tělesná výchova, občanská
nauka.
Rozvoj matematických kompetencí – Žáci dovedou využívat numerických aplikací a statistického
zhodnocení např. při výpočtech v genetice nebo ekologii
86
Učit žáky poznávat svět a lépe mu rozumět (chápat vztah přírodního a sociálního i souvislosti
jevů probíhajících v určitém čase a prostředí, rozumět přírodním zákonům, poznávat přírodní
jevy a procesy, uvědomovat si odpovědnost člověka za uchování přírodního prostředí, orientovat
se v globálních problémech lidstva, chápat zásady trvale udržitelného rozvoje a aktivně přispívat
k jejich uplatňování. Vytvářet v nich úctu k živé i neživé přírodě a jedinečnosti života na Zemi,
respektovat život jako nejvyšší hodnotu, aktivně se zapojovat do ochrany a zlepšování životního
prostředí, prosazovat trvale udržitelný rozvoj ve své pracovní činnosti. Efektivně pracovat
s informacemi, jednat hospodárně, adekvátně uplatňovat nejen kritérium ekonomické
efektivnosti, ale i hledisko ekologické.
Žáci umí pracovat s informacemi, vyhledávat je, vyhodnocovat a odpovědně využívat. Dobře
zvládat verbální komunikaci i písemný projev.
Cílem je naučit žáky používat základní a aplikační programové vybavení počítače v daném
předmětu, umět pracovat s informacemi a s komunikačními prostředky.
Žák:
- na příkladech doloží význam
biologie pro jednotlivé oblasti života
- charakterizuje složení živé hmoty
- objasní význam jednotlivých typů
organických sloučenin
-
-
nakreslí buňku, popíše jednotlivé
orgány
porovná stavbu jednotlivých typů
buněk
pochopí rozdíl mezi pojmy
autografie a heterografie
popíše a porovná získávání energie u
aut. a het. Organismů
pochopí rozdíl mezi haploidní a
diploidní buňkou, získá znalosti o
jejich rozmnožováním
zná stavbu jednotlivých tkání
pozná jednotlivé typy tkání dle
nákresu nebo preparátů
Učivo
1. Biologie jako vědní disciplína
- biologické obory
- význam biologie
- charakteristika a chemické složení
organismů
2. Cytologie
- buněčná teorie, objev buňky
- stavba buňky (prokaryotická a
eukaryotická)
- látkový metabolismus
- dělení buněk (mitóza, mióza)
3. Histologie
- živočišné tkáně (stavba, funkce,
rozdělení)
- rostlinná pletiva (rozdělení, pletiva
87
-
zná stavbu a funkci pletiv
vysvětlí a pochopí funkci krycí,
vodivé, zpevňovací a základní
soustavy pletiv
-
popíše funkci vegetativních a
generativních orgánů
zná anatomickou stavbu
vysvětlí rozdíl květ – květenství
zná druhy květenství
zapíše květní vzorec
zná rozdělení plodů
-
porovná vývoj dané orgánové
soustavy u jednotlivých taxonomických
skupin
popíše stavbu a činnost orgánů a
orgánových soustav
popíše stavbu a činnost dané
orgánové soustavy u člověka
-
-
do nebuněčných zařadí viry,
bakteriofágy, priony, viroidy
objasní jejich rozmnožování
uvede příklady virových
onemocnění
zná základní rozdělení bakterií
zhodnotí význam původních bakterií
využití bakterií v průmyslu,
zemědělství
analyzuje význam sinic (vodní květ,
rýžová pole, moře)
-
popíše jednobuněčné organismy
zná koloniální druhy
zhodnotívýznam parazitických a
symbiotických druhů prvoků
-
pochopí, že jednobuněčnost je
evolučním předstupněm
trvalá a dělivá, soustavy pletiv)
4. Rostlinné orgány
- rozdělení rostlinných orgánů
- stavba, funkce a modifikace
5. Fytogeneze
fytogeneze jednotlivých orgánových
soustav
- - anatomie člověka
6. Nebuněčné formy životy
- charakteristika, rozdělení a význam
nebuněčných forem života
7. Prokaryota
- bakterie (výskyt, význam, rozdělení,
způsob života)
- - sinice (stavba, význam a výskyt)
8. Prvoci (Protozoa)
- systém prvoků (bezbrví,obrvení)
- stavba a rozmnožování u jednotlivých
kmenů
- - význam prvoků
9. Vznik mnohobuněčnosti
- teorie vzniku mnohobuněčnosti
- morula
88
-
-
-
-
mnohobuněčnosti
pochopí tvarovou i funkční
diferenciaci na tkáně, orgány,
orgánové soustavy
vysvětlí rozdíl prvoústí a druhoústí
vysvětlí rozdíl dvojlistí a trojlistí
zná zástupce jednotlivých kmenů
zná tvar, souměrnost a stavbu jejich
těla
zhodnotí význam druhů (např.
korálů)
charakterizuje hlavní znaky a
projevy živočichů
rozpozná a charakterizuje hlavní
znaky významných zástupců
zná způsoby rozmnožování
uvede příklady ohrožených a
invazních druhů
popíše stavbu optického mikroskopu
vyjmenuje druhy preparátů, umí
zhotovit nativní preparát
umí zhotovit tenké řezy rostlinných
částí
umí zhotovit senný nálev a
klasifikovat nálevníky
dokáže určit některé druhy rostlin a
pracovat s botanickým klíčem
pochopí význam fenologických
pozorování
-
vysvětlí zastoupení fotosyntetických
barviv u jednotlivých oddělení
zhodnotí význam některých druhů
-
charakterizuje jednotlivé
blastula
gastrula
zárodečné obaly
- prvoústí, druhoústí
10. Diblastica
- obecná charakteristika živočichů
- vločkovci
- houby
- - žahavci
11. Triblastica
- obecná charakteristika živočichů
- systém a klasifikace kmenů
- ploštěnci, hlísti
- měkkýši, kroužkovci
- členovci
- ostnokožci
- polostrunatci
- - strunatci
Cvičení – I. ročník
- zásady mikroskopování a tvorba
preparátů
- mikroskopování buněk
- mikroskopování pletiv
- mikroskopování tkání
- anatomická stavba rostl. orgánů
- nálevníci
- zelené řasy
- plísně
- stavba květu a květní vzorce
- sběr a určování rostlin
- fenologická pozorování
1. Nižší rostliny
- charakteristika základních vlastností
- oddělení rudochy
- oddělení hnědé řasy
- oddělení zelené řasy
- oddělení krásnoočka
2. Vyšší rostliny
- výtrusné rostliny
89
-
-
-
-
taxonomické skupiny
vysvětlí pojem rodozměna
(gametofyt a sporofyt)
pozná významné zástupce
zná základní znaky důležitých čeledí
zná základní rozdíly mezi jednoděl.
a dvouděl.
uvede zástupce chráněných druhů,
invazních druhů
objasní ekologický význam hub a
lišejníků
zná významné škůdce
zná jedle a jedovaté druhy
vysvětlí pojem mykorrhiza
vysvětlí stavbu a význam lišejníků
zhodnotí a porovná způsob
rozmnožování
zná pojem klon
popíše způsoby rozmnožování u
jednotlivých skupin
vysvětlí princip vzniku gamet
- zná rozdíl mezi přímým a
nepřímým vývojem
zná genetickou terminologii
zná nukleové kyseliny, uložení
genetické informace
popíše realizaci genetické informace
aplikuje Mendlovy zákony
(hybridizace)
vysvětlí pojem dominance a
recesivita a důsledky vazby genů
používá Hardyho-Weinbergerův
zákon
řeší jednoduché úkoly z genetiky
člověka
zná pojmy heritabilita, inbrední
deprese, heteroze
význam GMO
-
rodozměna
odd. mechorosty
odd. kapraďorosty
odd. plavuně
odd. přesličky
nahosemenné (cykasy, jinany,
jehličnany)
- krytosemenné ( jednoděložné,
dvouděložné)
3. Houby a lišejníky
- obecná biologie
- rozmnožování hub
- význam hub
- systém ( odd. hlenky, chytridiomycety,
oomycety, eumycety)
- lišejníky
4. Reprodukce organismů
- nepohlavní rozmnožování organismů
- pohlavní rozmnožování organismů
- gametogeneze rostlin
- opálení a oplození rostlin
- gametogeneze živočichů
- vnější a vnitřní oplození
- - ontogeneze rostlin, živočichů
5. Genetika
- základní pojmy
- molekulární základy genetiky
- genetika buněk
- dědičnost kvalitativních znaků
(Mendlovy zákony, vazba genů)
- dědičnost kvantitativních znaků
- mimojaderná dědičnost
- pohlavní chromozómy a jejich význam
- mutace a mutageny
- genetika populací
- genetika člověka (pohlavně vázaná,
ovlivněná, dědičnost pohlaví)
- geneticky modifikované organismy
90
-
-
-
-
Cvičení – II. ročník
- anatomie reprodukčních orgánů rostlin
pochopí význam opylení a oplození
- mikroskopování pylových zrn
u rostlin
- studium ptačího vejce
zná způsoby přenosu pylových zrn
- monohohybridní křížení
popíše vývoj ptačího zárodku
- dyhybridní křížení
aplikuje Mendlovy zákony při
- Hardyho-Weinbergerův zákon
přenosu kvalitativních znaků
- dědičnost krevních skupin
pochopí význam genetické
- dědičnost pohlavně vázaná
rovnováhy a genetického posunu
- ekologická pozorování
porozumí dědičnosti krevních skupin
- chráněné druhy organismů
a pohl. vázaných chorob(hemofilie)
zná příklady znečišťování životního
prostředí
chápe význam základních pojmů
popíše jednotlivé varianty chování
vysvětlí význam společenstvo
popíše teritorium, jeho jednotlivé
části
pochopí význam etologie pro chov
zvířat
vysvětlí základní ekologické pojmy
charakterizuje biotické (sluneční
záření, atmosféra, pedosféra,
hydrosféra) a biotické faktory
prostředí (populace, společenstva,
ekosystémy)
charakterizuje základní vztahy mezi
organismy ve společenstvu
uvede konkrétní příklady potravních
řetězců
zhodnotí vliv člověka na životní
prostředí
charakterizuje globální problémy
země
uvede chráněná území České
Republiky
charakterizuje názory na vznik a
vývoj života na Zemi
pochopí podstatu života
1. Etologie
- základní pojmy
- vrozené chovaní:
- instinktivní chování
- ochranné chování
- rozmnožovací chování
- sociální chování
- komunikace
- získané chování
- divoká zvířata
2. Ekologie
- základní pojmy
- abiotické faktory
- biotické faktory
- ekologie populace
- potravní pyramida, potravní řetězce
- antropogenní vlivy
- ekosystémy, jejich soubory (biomy)
- složky ekosystému
- typy krajiny
- fytogeografické oblasti
- člověk a životní prostředí
3. Evoluce
- kosmická evoluce
- chemická evoluce, evoluční abiogeneze
- biologická evoluce
91
-
-
sledují vývoj živých forem
v jednotlivých érách
(prahory….čtvrtohory)
sledují hominizační a sapientační
změny během vývoje člověka
-
92
historický vývoj organismů
teorie vzniku života
evoluce člověka – hominizace a
sapientace
vývojová řada člověka
UČEBNÍ OSNOVA
MATEMATIKA
Cílem matematického vzdělávání je výchova přemýšlivého člověka, který bude používat
metodu matematického zkoumání a nazírání na svět jak při dalším studiu, tak v budoucím
zaměstnání a v každodenních životních situacích. Matematika je chápána spíše jako trénink
mentálních vlastností žáka a schopnosti samostatně se učit než jako předávání množiny
matematických poznatků.
Charakteristika učiva Vyučování směřuje k tomu, aby žák zvládl:
- číst s porozuměním matematický odborný text a přesně se vyjadřovat
- používat správně matematickou terminologii
- rozumět matematickým pojmům číslo, výraz, rovnice, funkce, posloupnost apod. obecně
i v jejich konkrétních podobách
- provádět operace s čísly, upravovat výrazy, řešit rovnice a jejich soustavy, pracovat s
grafy funkcí
- v běžném světě kolem sebe objevovat matematické zákonitosti a vztahy, umět analyzovat
text úloh, postihnout v nich matematický problém, na základě objevených vztahů
vytvářet výrazy a rovnice
- umět odhadnout a zdůvodnit výsledky, interpretovat číselná a grafická řešení
- používat adekvátně pomůcky, jako jsou odborná literatura, informační technologie,
kalkulátor, rýsovací potřeby
- uplatnit získané dovednosti a vědomosti v praktických úlohách
- chápat matematiku jako součást kultury moderního člověka, chápat význam matematické
složky vzdělání pro další studium
Matematika rozvíjí logické a abstraktní myšlení, představivost, schopnosti řešit problémy, užívat
formální vyjadřování. Kromě funkce všeobecně vzdělávací má funkci přípravnou pro odbornou
složku vzdělávání. Výběr učiva vychází z obsahového okruhu matematické vzdělávání
Rámcového vzdělávacího programu Veterinářství.
93
Rozvržení tématických celků do jednotlivých ročníků 1. ročník
Operace s čísly a výrazy
Lineární rovnice, nerovnice a jejich soustavy
Planimetrie
2. ročník
Funkce a její průběh
Goniometrie trigonometrie
3. ročník
Stereometrie
Posloupnosti a jejich využití
Kombinatorika, pravděpodobnost a statistika
4. ročník
Vektorová algebra a analytická geometrie
Souhrnné opakování
Strategie výuky
Výuka matematiky využívá motivaci jak z běžného života, tak z oblasti odborné výuky
na naší škole. Výuka není zaměřena pouze na výkon žáka, ale také na jeho prožitek, který
vzbuzuje touhu po poznání, po aktivním zapojení, dává motivaci pro další studium (např.
prožitek z pochopení, z porozumění složitým strukturám a pojmům, z debaty nad řešením
konkrétní úlohy).
Výuka není zaměřena na pouhé předávání poznatků, ale především na hlubší pochopení
pojmů a vztahů mezi nimi. Cílem je, aby žák matematické pojmy pouze formálně nepřebíral, ale
vytvářel si je ve své mysli aktivní činností. Žák by měl nejen aplikovat naučené algoritmy řešení
úloh, ale měl by být schopen takové algoritmy sám vytvářet, objevovat.
K tomu se využívají názorné příklady, aktivizační postupy s prvky propedeutiky, aktivity
založené na experimentu, použití matematických výukových počítačových programů, žákovské
projekty s aplikací matematických poznatků.
Na výuku matematiky navazují zejména vyučovací předměty:
- fyzika (početní řešení fyzikálních úloh, převody jednotek)
- chemie (chemické výpočty, procenta, trojčlenka, rovnice)
- informační technologie (řešení úloh v tabulkových kalkulátorech)
- ekonomika (procenta)
- motorová vozidla ( úprava výrazů, lineární rovnice, stereometrie)
Hodnocení výsledků žáků K hodnocení žáků se používá různých forem zjišťování úrovní znalostí: ústní zkoušení, písemné
zkoušení, čtvrtletní písemné práce, opakovací testy.
Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Průřezová témata:
Člověk a svět práce – je realizováno řešením praktických úloh, které lze modelovat
matematickými vztahy
Informační a komunikační technologie - při práci s daty, tabulkami a grafy
94
Žák:
- provádí operace v množině reálných čísel
- graficky znázorní a provádí operace
s množinami a intervaly
- ovládá práci s kalkulátorem
- umí řešit úlohy s využitím procentového
počtu
- používá absolutní hodnotu
- provádí operace s mocninami a
odmocninami
- provádí operace s mnohočleny, lomenými
výrazy
Učivo
Operace s čísly a výrazy
- číselné obory, reálná čísla a jejich
vlastnosti
- absolutní hodnota reálného čísla
- intervaly
- procentový počet, trojčlenka
- mocniny – s exponentem přirozeným,
celým a racionálním
- odmocniny
- výrazy s proměnnými
- řeší lineární rovnice o jedné neznámé
- řeší rovnice s neznámou ve jmenovateli,
stanoví podmínky řešitelnosti
- řeší lineární nerovnice
Lineární rovnice, nerovnice a jejich
soustavy
- lineární rovnice o jedné neznámé
- lineární nerovnice o jedné neznámé
- soustava lineárních rovnic o 2 a 3
neznámých
- soustava nerovnic o 1 neznámé
- rozumí základním geometrickým pojmům
- umí určit a popsat shodná zobrazení
- užívá věty o shodnosti a podobnosti
trojúhelníků
- řeší základní rovinné obrazce, ovládá
výpočty jejich obvodů a obsahů
v praktických úlohách
Planimetrie
- základní pojmy, polohové a metrické
vztahy mezi nimi
- shodnost a podobnost
- Pythagorova věta, Euklidovy věty
- Rovinné obrazce
- rozumí pojmům funkce, definiční obor,
obor hodnot
- umí načrtnout graf jednotlivých funkcí,
popsat jejich vlastnosti
- řeší početně i graficky lineární rovnice,
kvadratické rovnice, soustavu dvou
lineárních rovnic o dvou neznámých,
lineární nerovnice
Funkce a její průběh
- pojem funkce, definiční obor, obor
hodnot, graf funkce, vlastnosti
- lineární funkce
- racionální funkce
- kvadratická funkce
- kvadratické rovnice a nerovnice
- exponenciální a logaritmické funkce,
logaritmus
- rozumí pojmu úhel ve stupňové a
obloukové míře
- definuje goniometrické funkce na
jednotkové kružnici
Goniometrie a trigonometrie
- úhel a jeho velikost
- goniometrické funkce ostrého a
obecného úhlu
95
-
- umí vysvětlit vlastnosti goniometrických
funkcí, perioda funkce, zná funkční
hodnoty základních úhlů
- používá vzorce pro výpočty výrazů
s goniometrickými funkcemi
- ovládá metody řešení goniometrických
rovnic
- řeší praktické úlohy s užitím trigonometrie
pravoúhlého a obecného trojúhelníku
-
řešení pravoúhlého trojúhelníku
vlastnosti goniometrických funkcí
věty o hodnotách goniometrických
funkcí
goniometrické rovnice
sinová věta
kosinová věta
užití trigonometrie v praxi
- určí vzájemnou polohu bodů, dvou přímek,
přímky a roviny, dvou rovin
- charakterizuje jednotlivá tělesa, umí
vypočítat jejich obsah a objem
- dovede využít poznatků v praktických
slovních úlohách
Stereometrie
- základní polohové a metrické
vlastnosti v prostoru
- výpočet povrchu a objemu
jednotlivých prostorových těles
- vysvětlí posloupnost jako zvláštní případ
funkce
- rozliší aritmetickou a geometrickou
posloupnost, popíše jejich vlastnosti
- řeší pomocí vztahů v posloupnostech
jednoduché slovní úlohy
- řeší úlohy z finanční matematiky, pracuje
s pojmem úrokování
Posloupnosti a jejich využití
- aritmetická posloupnost
- geometrická posloupnost
- posloupnost a finanční matematika
- užívá vztahy pro variace, permutace a
kombinace bez opakování
- počítá s faktoriály a kombinačními čísly
- rozumí pojmům náhodný jev, určí
pravděpodobnost náhodného jevu
- umí používat pojmy statistický soubor,
statistická jednotka, absolutní a relativní
četnost
- rozumí tabulkám, diagramům a grafům se
statistickými údaji
Kombinatorika, pravděpodobnost a
statistika
- variace, permutace a kombinace bez
opakování
- náhodný jev a jeho pravděpodobnost,
nezávislost jevů
- základy statistiky
- vysvětlí a znázorní bod, přímku a vektor
v rovině a prostoru, určí střed úsečky
- provádí operace s vektory (součet, součin,
rozdíl, skalární součin)
- určí velikost úhlu dvou vektorů
- určí lineární závislost a nezávislost vektorů
- určí parametrické, vyjádření přímky,
obecnou rovnici přímky a směrnicový tvar
přímky v rovině
Vektorová algebra a analytická geometrie
- souřadnice bodů na přímce, v rovině,
v prostoru
- vzdálenost bodů
- vektory
- operace s vektory
- přímka a její analytická vyjádření
96
UČEBNÍ OSNOVA
TĚLESNÁ VÝCHOVA
Výuka tělesné výchovy navazuje na poznatky získané v základním vzdělávání a dále je
rozvíjí. Poznatky v tělesné výchově shromaždují informace z různých vědních oborů (fyziologie,
anatomie, biomechaniky, hygieny, pedagogiky, psychologie, kinantropologie aj.), které jsou
zčásti obsaženy ve vyučovacích předmětech občanská nauka, biologie a ekologie.
K elementárním vědomostem, které si mají žáci v tělesné výchově osvojit, patří znalost
základních pravidel sportovních her a soutěží, názvosloví, vědomostí o lidském těle a změnách,
jež při provádění tělesných cvičeni probíhají, znalost základu hygieny, pravidel správné výživy,
zásad sestavování a vedení komplexu všestranně rozvíjejících cvičení, bezpečnosti v tělesné
výchově, regenerace a kompenzace.
Vzdělávací cíle jsou:
Informativní
osvojené postupy, metody tělesného sebezdokonalování;
vliv a důsledky sociálně patologických závislostí;
podmínky bezpečnosti práce a ochrany zdraví při vzdělávacích činnostech;
zásady jednání při mimořádných situacích a ohrožení;
atributy správné výživy;
první pomoc;
základní pohybové dovednosti a návyky: chůze, běh, skok, házení aj.;
osvojení činností z jednotlivých sportovních odvětví.
Formativní
rozvinuté základní pohybové schopnosti (vytrvalost, rychlost, obratnost, síla, pohyblivost,
rovnováha);
kvalitní pohybový projev (harmonie, ekonomičnost, přesnost, ladnost, rytmus pohybu,
správné držení těla);
senzorické a intelektové schopnosti.
Činnosti v tělesné výchově nacházejí své uplatnění v provádění tělesných cvičení, která se
týkají těchto oblastí: pořadová cvičeni, kondiční cvičení, gymnastika a tanec, atletika, sportovní
hry, úpoly, testování všeobecné pohybové výkonnosti, sezónní aktivity (bruslení, lyžování,
plavání, turistika).
97
Strategie výuky
Základní organizační formou povinného předmětu tělesná výchova je jedna cvičební
jednotka, která vznikne spojením dvou vyučovacích hodin jedenkrát týdně. V prvním ročníku je
uskutečněn letní sportovní kurz. Učivo 2. ročníku je rozšířeno o lyžařský výcvikový kurz.
Ve výuce se uplatňují tyto vyučovací metody:
motivační: smyslem je zajistit vyšší aktivitu a osobní zainteresovanost
expoziční: jejich cílem je zajistit předání obsahu učiva žákovi učitelem
fixační: jejich podstatou je procvičování, upevňování a zdokonalování již nacvičeného
učiva, cílem fixačních metod je odstraňování souhybu, zpřesnění rytmu, zlepšení
kinestetické kontroly, optimalizace úsilí, vytváření účinného systému sebekontroly
diagnostické: z hlediska průběhu výchovně vzdělávacího procesu lze aplikovat:
− vstupní diagnostiku (zařazuje se do učebního plánu na začátek školního roku,
tematického bloku, před začátkem nácviku nového učiva),
− průběžnou diagnostiku (prověřuje dílčí úspěšnost v učení),
− finální diagnostiku (vztahuje se k uzavřeným cyklům učiva, využita je převážně
v půlroční nebo roční klasifikaci).
Učitel volí podle typu vyučovací hodiny tyto speciální didaktické formy:
x doplňková cvičení: hlavním cílem doplňkových cvičení je co nejúčinnější využití
didaktického času a zvýšení účinnosti učebního procesu;
x forma variabilního provozu: jedná se o takové uspořádání, při němž žáci rychle střídají
stanoviště a tělesná cvičení, zaměřená především na zdokonalování tělocvičných
dovedností;
x forma kruhového provozu: je relativně stálé uspořádání učebního procesu, v němž žáci
postupují po jednotlivých stanovištích, zpravidla do kruhu uspořádaných, a střídají tělesná
cvičení, převážně zaměřená na rozvoj pohybových schopností.
Hodnocení výsledku je v souladu se školním klasifikačním řádem. Nejčastěji používané
metody a prostředky hodnocení zahrnují klasifikaci nebo slovní hodnocení. Hodnocení můžeme
realizovat ve vyučování tělesné výchovy také pomocí souhlasných nebo nesouhlasných gest,
mimikou, resp. výrazem tváře. Klasifikujeme v rozsahu pěti stupňů, žáci osvobození z tělesné
výchovy ze zdravotních důvodů se nehodnotí.
Z hlediska klíčových kompetencí klade tělesná výchova důraz na:
x pozitivní charakterové a mravní vlastnosti (kolektivní cítění a chování, cílevědomost,
iniciativa, samostatnost, kázeň, rozhodnost apod.);
x estetické prožívání a hodnocení, tvořivé schopnosti (zájem utvářet krásný pohyb, lidské
vztahy aj.);
x kompenzace jednostranné zátěže ve škole (protahovací, vyrovnávací, dechová a relaxační
cvičení);
x regenerace duševních sil a obnovování pozornosti žáka;
x hygienické návyky (volba vhodného oblečení a obutí dle druhu aktivity, sprcha po zátěži,
větrání místnosti aj.);
98
x
potřeba zdravého životního stylu (dostatek pohybových aktivit v denním režimu,
dostatečný spánek, zdravá výživa).
Člověk a životní prostředí - tělesná výchova vede k odpovědnosti člověka za uchování životního
prostředí, k vytváření hodnot a postojů ve vztahu k němu. Přispívá k informovanosti v oblasti
ekologie člověka (vliv prostředí na lidské zdraví, problematika drog, vývoj člověka). Vede
k zajištění bezpečnosti práce a ochrany zdraví. Učí jednat hospodárně, ekonomicky a efektivně.
Informační a komunikační technologie - digitálním zpracováním výsledku pohybových aktivit lze
přispět k vetší přehlednosti jednotlivých výkonů žáků. Takto vytvořené hodnocení je více
transparentní. Využitím audiovizuální techniky lze snadněji provést korekci negativních návyků
při provádění pohybových aktivit v rámci hodin tělesné výchovy.
Rozdělení tématických celků do ročníků
1. ročník
Úvod. Bezpečnost a hygiena
Tělesná cvičení
Základní gymnastika
Úpoly
Atletika
Kopaná (chlapci)
Florbal
Basketbal
Odbíjená
2. ročník
Tělesná cvičení
Úpoly
Atletika
Kopaná (chlapci)
Basketbal
Odbíjená
Netradiční sporty
3. ročník
Tělesná cvičení
Úpoly
Atletika
Florbal
Odbíjená
Basketbal
Netradiční sporty
Kopaná
99
4. ročník
Tělesná cvičení
Úpoly
Atletika
Házená
Odbíjená
Florbal
Netradiční sporty
Kopaná
Výsledky vzdělání
Žák:
- volí sportovní vybavení odpovídající
příslušné činnosti a okolním
podmínkám, dovede je udržovat
a ošetřovat
-
-
komunikuje při pohybových činnostech,
dodržuje smluvené signály a vhodně
používá odbornou terminologii
dovede se zapojit do organizace turnajů
a soutěží a umí zpracovat jednoduchou
dokumentaci
Učivo
Teoretické poznatky
- význam pohybu pro zdraví, prostředky
ke zvyšování síly, rychlosti, vytrvalosti,
obratnosti a pohyblivosti
-
technika taktika, zásady sportovního
tréninku
-
odborné názvosloví, komunikace
-
výstroj, výzbroj, údržba
-
hygiena a bezpečnosti, vhodné oblečení,
záchrana a dopomoc, zásady chování
a jednání v různém prostředí, regenerace
a kompenzace, relaxace
-
dokáže rozhodovat, zapisovat a sledovat
výkony jednotlivců nebo týmu
-
dovede připravit prostředky
k plánovaným pohybovým činnostem
-
pravidla her, závodů a soutěží
-
rozhodování
-
umí uplatňovat zásady sportovního
tréninku
-
zásady sestavování a vedení cíleně
zaměřených cvičení
-
dokáže vyhledat potřebné informace
z oblasti zdraví a pohybu
-
pohybové testy, měření výkonů
-
dovede o pohybových činnostech
diskutovat, analyzovat je a hodnotit
-
zdroje informací
-
kultura hmotná a duchovní
100
-
dovede rozvíjet svalovou sílu, rychlost,
vytrvalost, obratnost a pohyblivost
Učivo
Pohybové dovednosti
Tělesná cvičení pořadová, všestranně
rozvíjející, kondiční, posilovací,
koordinační, kompenzační, relaxační,
strečink aj. (jako součást všech celků)
Gymnastika a tance
-
gymnastika, cvičení s náčiním,
akrobacie (kotouly vpřed, vzad, letmo,
přemet stranou a vpřed, skoky a
rovnovážné polohy), skoky a přeskoky
(roznožka, skrčka, odbočka - koza, kůň),
skoky na trampolínce, cvičení na nářadí
- hrazda (vzpor jízdmo, toče, )
-
výmyk, komíhání ve visu), kruhy
(houpání, komíhání, svis stojmo vznesmo - svis stojmo vzadu a zpět),
šplh
rytmická gymnastika, cvičení bez náčiní
a s náčiním, kondiční programy, aerobik,
tance
-
ovládá kompenzační cvičení
k regeneraci tělesných a duševních sil,
i vzhledem k požadavkům budoucího
povolání, uplatňuje osvojené způsoby
relaxace
-
dovede uplatňovat techniku a základy
taktiky v základních a vybraných
sportovních odvětvích
-
uplatňuje zásady bezpečnosti při
pohybových aktivitách
-
-
pokusí se sladit pohyb s hudbou, sestavit
pohybové vazby a vytvořit pohybovou
sestavu
Atletika
umí využívat pohybové činnosti pro
všestrannou pohybovou přípravu
a zvyšování tělesné zdatnosti
-
-
participuje na týmových herních
činnostech družstva
-
alespoň dvě sportovní hry (florbal,
kopaná, košíková, odbíjená)
-
dovede rozlišit jednání fair play od
nesportovního jednání
-
technika osvojovaných dovedností,
taktika hry, HČJ, herní kombinace, herní
systémy, nácvik, hra, utkání
-
běhy (rychlý, vytrvalý, štafetový), starty,
skoky, hody a vrh koulí
Pohybové hry - drobné a sportovní
Úpoly
-
pády, základní sebeobrana
-
překážkové dráhy
-
Lyžování
-
základy sjezdového lyžování a jízdy na
snowboardu (zatáčení, zastavování,
sjíždění i přes terénní nerovnosti)
101
-
-
uplatňuje účelné způsoby chování
v situacích ohrožujících zdraví
a v modelových situacích simulujících
mimořádné události
zná úlohu orgánů státní správy při
ochraně životů a zdraví obyvatel,
majetku a životního prostředí při vzniku
mimořádných událostí
-
Učivo
základy běžeckého lyžování
-
chování při pobytu v horském prostředí
Péče o zdraví
Zásady jednání v situacích osobního
i hromadného ohrožení a za mimořádných
událostí
-
druhy mimořádných událostí - živelné
pohromy, havárie, ostatní mimořádné
události
-
integrovaný záchranný systém
-
záchranné a likvidační práce
-
krizové situace
civilní ochrana
-
dovede rozpoznat hrozící nebezpečí a ví,
jak na ně reagovat
-
ošetří drobná poranění a prokáže
dovednosti poskytnutí první pomoci
-
zajistí lékařskou pomoc
-
úrazy
-
náhlé zdravotní příhody (neodkladná
resuscitace, krvácení)
-
-
-
pozná chybně a správně prováděné
činnosti, umí analyzovat a zhodnotit
kvalitu pohybové činnosti a výkonu
První pomoc
Testování tělesné zdatnosti
- motorické testy
-
ověří úroveň tělesné zdatnosti
102
měření vybraných charakteristik tělesné
stavby
UČEBNÍ OSNOVA
INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
Cílem předmětu informační a komunikační technologie je naučit žáky používat současné
a dostupné technické i programové prostředky, využívat aplikační programové vybavení
počítače, a to nejen pro uplatnění se v praxi, ale i pro potřeby dalšího vzdělávání. Žáci se naučí
efektivně pracovat s informacemi a komunikačními prostředky, správně se orientovat při řešení
problémů spojených s využíváním prostředků ICT a zejména komunikovat pomocí internetu.
Naučí se praktickým dovednostem při práci s texty, výpočty, grafikou a za pomoci vhodných
prostředků se naučí prezentovat tyto dovednosti. Žáci se naučí pracovat s moderními výukovými
materiály, využívat nových didaktických pomůcek a optimálně využívat možností internetu pro
získávání dalších znalostí a potřebných informací. Obecným cílem je, aby se pro žáka stal počítač
běžným pracovním nástrojem, napomáhajícím při řešení úkolů souvisejících se studiem předmětů
libovolného zaměření i v samotné budoucí praxi.
Učivo je, vzhledem ke svému rozsahu, rozděleno do tří tematických celků, které jsou
odučeny v 1. a 2. ročníku. Je snaha o to, aby tyto celky na sebe navazovaly tak, aby výuka
probíhala od jednodušších témat ke složitějším. Protože však tato témata na sebe obsahově přímo
nenavazují, je skladba těchto tematických celků rozvržena tak, aby obtížnost témat
korespondovala s možnostmi chápání žáků na dané věkové úrovni. První tematický celek se
zabývá obecnými pojmy informačních technologií, základy práce s počítačem, legislativou a
autorským zákonem, textovými editory a tabulkovými procesory a vede k praktickému používání
těchto programů v praxi. Ve druhém tematickém celku se žáci naučí prakticky používat
prezentační technologie, získají obecné znalosti v široké problematice zpracování
multimediálních informací a naučí se pracovat s jednotlivými grafickými formáty pomocí
vhodných programových prostředků pro úpravu grafiky. Třetí tematický celek je věnován
problematice počítačových sítí, základní orientaci v dělení sítí, architekturách a fungování sítí a
naučí žáka základním znalostem pro aktivní používání internetu.
Strategie výuky
Výuka předmětu je koncipována tak, aby vedla žáky samostatně uplatňovat jejich znalosti
a dovednosti v samostatných cvičeních. Část výuky je nezbytně nutné realizovat teoretickou
formou, kdy jsou žákům vysvětleny a prezentovány potřebné informace ke zvládnutí daného
tematického celku. Při této výuce je v maximální míře využívána prezentační technika
k názorným ukázkám. K zajištění zpětné vazby je nutné provádět systematické ověřování
nabytých znalostí. Praktická výuka probíhá v dělených skupinách žáků, kdy každý žák může
103
samostatně pracovat u počítače na zadaných úlohách nebo je práce řešena v týmech projektovou
formou výuky. V každém tématu (textové editory, grafické editory) žáci vypracují závěrečnou
práci. Tato práce je zadaná na počátku daného tématu a je průběžně zpracovávána. Žák v ní
uplatní všechny nově získané znalosti a dovednosti a současně do této práce zakomponuje
dosažené znalosti a dovednosti předchozích tematických celků v závislosti na zadání a
požadavcích závěrečné práce.
Předmět informační a komunikační technologie je realizován průřezově a zahrnuje v sobě
velmi širokou problematiku znalostí a dovedností. Z tohoto důvodu je i hodnocení žáků
realizováno různými formami a prostředky. Základním ověřováním dovedností jsou kontrolní
testy a písemně zpracovávané prověrky hlavně u těch odborných témat, kde je obtížné nebo
nemožné praktické ověření znalostí. Stěžejní formou hodnocení žáků je hodnocení výsledků
z praktických cvičení – zpracované výstupy řešených úloh, jejich analýzy a závěry, vypracované
projekty, projektová dokumentace, realizované prezentace na daná témata apod.
Předmět informační a komunikační technologie přispívá nejen k získání odborných
znalostí a dovedností žáků, ale má i pozitivně působit na jejich zodpovědné jednání a roli
ve společnosti. Žáci se naučí správně používat novou odbornou terminologii a začleňovat ji
do vlastní komunikace s okolím nejen ve škole, ale i v širší společnosti. Kromě vlivu učitelů se
žáci velkou měrou ovlivňují navzájem. Při práci na společných projektech se projevuje osobnost
žáka, jeho snaha pomoci, poradit, podněcovat ostatní, žák projevuje svůj názor a konfrontuje jej s
ostatními. Kromě praktických dovedností jsou žáci cvičeni ve svých verbálních projevech, jsou
vedeni ke správné komunikaci při prezentování svých dovedností a výsledků. Poznatky a
dovednosti, které žák získává v předmětu ICT, uplatní a dále rozvíjí v ostatních odborných i
všeobecně vzdělávacích předmětech, protože i zde se již předpokládá aktivní aplikace těchto
znalostí. Spojení znalostí ICT s další odborností dává předpoklad pro kvalitní vzdělávání žáků a
jejich přípravu pro další studium či vlastní zaměstnání.
Postoj k demokracii zaujímají žáci i v prostředí školní výuky, uplatňují ho při vlastní komunikaci
s okolím, při spolupráci v týmu, společných akcích školy i mimoškolních aktivitách. Při výuce
ICT se naučí správnému využívání moderních komunikačních prostředků, zpracování a
prezentaci projektů v souladu se společenskými normami a na základě utvářeného právního
povědomí.
104
Výuka předmětu ICT vede automaticky žáky k ekologickému chování při používání prostředků
ICT, k uvědomování si toho, že využívání těchto prostředků má nepřímo vliv na ochranu
životního prostředí společnosti. Žáci si osvojují návyky z oblasti ergonomie, a souvisejících
vědních oborů, které mají dopad na zdraví jedince a celé společnosti. Využíváním prostředků ICT
v praxi získává člověk velké množství informací, které mu dříve nebyly dostupné a které nyní
pomáhají dotvářet komplexní názor a postoj občana k ožehavým tématům společnosti a podílet se
tak i na jejich řešení.
K tomuto tématu mají vztah všechny tematické celky předmětu ICT, kdy se žáci učí pracovat
s informacemi a uvědomují si to, že je informace zboží se všemi důsledky a dopady
ve společnosti. Obecně platí, že žáci se učí praktickým činnostem, které budou moci nabízet a
uplatňovat v pracovním procesu, a tedy jakákoliv znalost a dovednost bude v budoucnu kriticky
hodnocena danou společností. Dosažené znalosti a dovednosti z oboru ICT pomáhají dotvářet
profesní profil jedince a jsou zárukou kvalitního uplatnění ve společnosti. Současná znalost ICT
a odbornosti dává dobrou záruku při vstupu na trh práce.
105
Žák:
-
-
-
-
-
orientuje se v možnostech uplatnění ICT v
různých oblastech společenského poznání a
praxe
rozumí základní terminologii z oboru ICT
zná základní jednotky používané ve výpočetní
technice a umí s nimi pracovat
chápe vztah mezi hardwarem softwarem
počítače
význam jednotlivých bloků, základních
komponent a periferních zařízení
umí pracovat s informacemi (vyhledávat,
třídit, zpracovávat)
samostatně používá počítač a jeho periferie
orientuje se v běžném operačním systému,
chápe strukturu dat a možnosti jejich uložení
a manipulace s nimi
rozumí systému složek a orientuje se v něm,
ovládá operace se soubory a složkami
(vytvoření, mazání, kopírování, přesouvání,
přejmenování, vyhledávání)
je si vědom možností a výhod, ale i rizik
(zabezpečení dat před zneužitím, ochrana dat
před zničením, porušování autorských práv) a
omezení
(zejména
technických
a
technologických) spojených s používáním
prostředků ICT
umí aplikovat prostředky pro zabezpečení dat
před zneužitím a ochrany dat před zničením,
zálohovat a archivovat data
má vytvořeny předpoklady učit se používat
nové aplikace, zejména za pomoci manuálu a
nápovědy, včetně vyhledávání informací na
Internetu
Učivo
bezpečnost
práce,
provozní
řád
laboratoře VYT, historie počítačů,
současné trendy, využití ICT v různých
oblastech společenského poznání a praxe
Hardware (funkce prostředků ICT, jejich
částí a periferií, technologické inovace)
- klávesnice – význam kláves
- myš, monitor; tiskárny – druhy; scanner a
další periferní zařízení
- mikroprocesor, pevný disk, paměť ROM,
RAM, externí paměti, sběrnice, přenos
dat
- základní deska, karty: zvuková, síťová,
grafická, setup počítače
Ergonomie, hygiena a bezpečnost práce s ICT
(ochrana zdraví)
Software (funkce operačních systémů a
programových aplikací)
ovládá OS a přes něj ovládá počítač, nastaví si
- operační systémy
OS, instalovat, přidávat a ubírat SW i HW.
- úvod – obecně o OS; srovnání OS,
udržuje počítač pro co nejvyšší výkon, chápe
struktura operačního systému
106
-
nutnost aktualizace OS.
navrhuje možnosti zabezpečení dat v počítači,
dokáže odstranit menší problémy.
využívá internetu k získání potřebných
informací a souborů.
-
-
-
-
-
Učivo
adresáře, složky, soubory, stromová
struktura
OS WINDOWS pracovní plocha, prvky,
okno a operace s okny
hlavní panel, spuštění programu,
přepínání mezi programy, průzkumník
vytváření
zástupců
a
složek,
přejmenování, konfigurace, schránka,
operační systém MSDOS - vybrané
příkazy operačního systému
operační systém a systémové prostředky
BIOS
údržba HW, správa souborů a složek
antivirová ochrana.
Údržba a ochrana dat - správa souborů a
složek, komprese, zálohování dat
využívá dostupné souborové manažery a
- souborové manažery, komprimační SW
jejich funkce, komprimuje a archivuje
soubory
organizuje účelně data a chrání je proti
poškození či zneužití
zpracovává a prezentuje výsledky své práce s
využitím pokročilých funkcí aplikačního
softwaru, multimediálních technologií a
internetu
dovede vytvářet strukturované dokumenty na
základě typografických a estetických pravidel
používá vhodné formáty a styly pro tvorbu
dokumentů (nadpisy, odstavce, seznamy,
obsah, rejstřík)
umí vkládat různé objekty do dokumentu
(obrázek, tabulka, aut. tvary, symboly)
umí vytvořit a editovat tabulku dostupnými
prostředky
upraví vzhled dokumentu a rozvrhne jej pro
tisk
exportuje a importuje data mezi základními a
běžně používanými formáty
107
Aplikační software pro práci s informacemi.
- Microsoft Office a jeho složky
Textový editor:
- popis prostředí, základní funkce
- práce se souborem (stránka, pravítka,
tabulátory), detailnější formát písma a
odstavce, nastavení stránky
- schránka, práce s nápovědou
- čáry a ohraničení; tabulky
- automatické číslování a odrážení
- psaní rovnic a matematických symbolů
- hledání a nahrazování textu v dokumentu
- automatické opravy, kontrola pravopisu
- záhlaví a zápatí, kreslení, vkládání
obrázků, vytváření šablon, styly (obsah),
nastavení Wordu, sloupce, hypertextový
odkaz, tisk – příprava tisku, náhled,
vlastnosti
- publikování – formy dokumentů a jejich
struktura, zásady grafické a typografické
úpravy
-
-
-
dovede se orientovat v současných SW
prostředcích pro tvorbu prezentace
zná základní principy a pravidla pro tvorbu
prezentace
dovede vytvořit funkční prezentaci pomocí
zvoleného prezentačního programu uplatnit v
něm dosažené znalosti
Učivo
dokumentu, estetické zásady publikování
Prezentační software:
- úvod, princip snímků, vzhled
- základní tvorba prezentace
- vkládání grafických objektů
- nastavení efektů
- vkládání dalších objektů (zvuků, videí)
- spuštění prezentace
umí vysvětlit základní pojmy dělení sítí, jejich INFORMAČNÍ SÍTĚ
- definice
struktury, architektury, typologie
- typologie sítí
dovede se orientovat v prostředích současných
- koncepce sítí
lokálních sítí, zná režim práce v běžných
- síťové operační systémy
operačních systémech
- přístupová práva, přenos dat
využívá prostředků sítě, sdílených objektů a
aplikací
aktivně využívá nástrojů internetu
používá elektronickou poštu jako aktivní
prostředek komunikace
umí získávat, zpracovávat, ukládat, upravovat
a analyzovat informace získané z internet.
serverů
dovede uplatnit vlastní sebekázeň při
prezentování svých i cizích informací na
webu
zabezpečí počítač proti ztrátě dat a jejich
zneužití
řeší problémy spojené s virovou infekcí,
chápe nutnost pravidelné aktualizace (SW i
OS)
108
-
Učivo
Tvorba a publikování webových stránek:
orientuje se v prostředí webu, dovede převést
- HTML editory
text. dokument do tvaru html
- tagy
dovede vytvořit jednoduchou webovou
- doménová adresa k mé stránce
stránku v jazyce HTML a prezentovat ji v
- tvorba stránek pomocí HTML tagů
prostředí internetu
- tagy, CSS styly, kostra dokumentu
na základě znalosti struktury HTML
- formátování textu, nadpisy, odstavce,
dokumentu vytváří jednoduché www stránky
tvorba seznamů, tvorba tabulek vytvoření
jak pomocí editoru, tak pomocí HTML tagů.
hyperlinku, vložení obrázku, formuláře
při práci aplikuje algoritmický přístup k řešení
- textový rámeček, zatržítko, přepínač
problémů
- rozevírací nabídka, seznam, tlačítko
vytvořené stránky umístí na free-web server
- odeslání dat z formuláře
- FTP přenos dat a umístnění stránek na
server
109
-
Učivo
zpracovává a prezentuje výsledky své práce Grafika.
s využitím pokročilých funkcí aplikačního
- kde se používá
SW a multimediálních technologií
- vektorová grafika
zná běžné typy grafických formátů a jejich
- rastrová grafika.
- grafické editory, komprese ztrátová a
vlastnosti
volí vhodné formáty grafických dat
bezztrátová
- optimalizace obrázků, formáty grafiky a
maluje rastrové obrázky
upravuje fotografie
jejich užití
správně volí jednotlivé barvy a kompozice
- modelování a simulace
- základní pojmy a principy počítačové
správně volí potřebné programové a technické
vybavení
grafiky
čtení PDF souborů
- práce s formáty grafických souborů,
uplatňuje základní zásady správné úpravy
komprimované
formáty
a
jejich
grafiky (zarovnání,
vlastnosti
kontrast atd.)
- konverze mezi formáty
- základní zásady práce a správné úpravy
grafických dokumentů
- maska
- filtry a deformace
- výběry a koláže
- digitální fotoaparát
- základní typy snímačů
- clona a čas
- hloubka ostrosti
- citlivost ISO
- focení fotografií
- body křivky rastry a vektory
- malování rastrových obrázků
- vektorové kresby a práce s nimi
- základy práce s barvami a kompozicemi
- práce s textem
- úprava fotografií
- možnosti prezentací grafických objektů
na internetu a čtení PDF souborů,
získávání a zpracování videa
110
-
Učivo
Tabulkový kalkulátor:
zpracovává a prezentuje výsledky své práce
- úvodní obrazovka
- základní operace s buňkami
s využitím pokročilých funkcí aplikačního
SW a multimediálních technologií
- blok, označení do bloku
- grafická úprava buňky
porozumí funkci a principům tabulkového
- formát buňky
procesoru
- vzorce, podmínka, absolutní a relativní
používá na uživatelské úrovni tabulkový
procesor
adresování
vkládá do tabulek data různých typů a
- funkce: matematické, logické, statistické
upravuje jejich formát
a další, operace s řádky a sloupci
vytváří vzorce, používá funkce (včetně tvorby
- řazení, filtry
vlastních), vyhledávání, filtrování, třídění
- práce s listy
vytváří a edituje tabulky
- příčky – rozdělení tabulky
vytváří a edituje grafy
- definice řady
připravuje výstupy pro tisk a tiskne je
- grafy – vytváření a práce s grafy – úvod
vkládá do tabulek objekty jiných aplikací
- úprava grafu, provázanost s tabulkou
exportuje a importuje data mezi základními
- vkládání grafu do Wordu
a běžně používanými formáty
- uložení souboru, otevření, šablona
ovládá základy tvorby maker, umí makra
- tisk
zaznamenávat a spustit
- vytvoření mapy, provázanost s tabulkou
- další možnosti Excelu a jeho nabídky
111
UČEBNÍ OSNOVA
EKONOMIKA
Cílem je rozvíjet ekonomické myšlení žáků, vysvětlit praktický význam ekonomiky
pro člověka, vést je k pochopení fungování tržní ekonomiky a možného vlivu státu na určitá
odvětví. Porozumět podstatě podnikání a principu hospodaření podniku. Žáci získají předpoklady
pro rozvíjení vlastních podnikatelských aktivit, naučí se orientovat v právní úpravě podnikání a
uzavírání pracovně-právních vztahů v rámci mezipředmětových vazeb s občanskoprávní naukou.
Také získají znalosti o fungování národního hospodářství a daňové soustavě v České republice.
Získají základy z daňové evidence, účetnictví, marketingu a managementu. Seznámí se
s fungováním Evropské unie a některými mezinárodními organizacemi. Předmět má velmi blízké
vztahy k občanskoprávní nauce, ale je také propojen s odbornými předměty.
Učivo je rozděleno do 10 nosných celků. Důraz je kladen na pochopení fungování
ekonomiky jako celku ve státě, tak i v návaznosti na podnikovou ekonomiku. Výuka usiluje o to,
aby žák získal ekonomické myšlení, aby dokázal posoudit reálné možnosti svého ekonomického
jednání a vytvořil si bezpečné ekonomické portfolium sebe a své rodiny. Výuka směřuje k tomu,
aby žák pracoval poctivě, svědomitě a přesně, seznamoval se s dostupnou právní úpravou a
nepodporoval stínovou ekonomiku a nepodváděl zaměstnavatele ani stát. Výběr učiva předmětu
Ekonomika vychází z obsahového okruhu ekonomické vzdělávání Rámcového vzdělávacího
programu pro veterinářství.
Strategie výuky
Předmět je zařazen v učebním plánu do 3. a 4. ročníku. Součástí předmětu jsou také
cvičení, kde je dávána přednost provádění praktických úkolů. Žáci jsou vedeni k praktickému
využívání osvojených poznatků, samostatnému rozhodování, učí se činit opatření a předcházet
rizikům. Učí se diskutovat na určitá témata, nenechat se zmanipulovat, posuzovat jednotlivé
názory, vážit si hodnot lidské práce, jednat hospodárně, neničit hodnoty, ale pečovat o ně. Výuka
objasňuje i postavení České republiky v Evropě a v soudobém světě.
112
Hodnocení je založeno na kombinaci známek, které žáci získají z testů, referátů,
samostatných nebo kolektivních prací a ústního zkoušení. Důraz je kladen na hloubku
porozumění učiva a schopnosti aplikovat poznatky v praxi.
Komunikativní kompetence - účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a
postoje, respektovat názory druhých v souladu s demokratickými principy.
Personální a sociální kompetence - jednat odpovědně, samostatně, aktivně a iniciativně nejen
ve vlastním zájmu, ale i pro zájem veřejný v souladu s trvale udržitelným rozvojem společnosti,
aktivně se zajímat o politické dění a společenské dění u nás a ve světě i o veřejné záležitosti
lokálního charakteru v návaznosti na občanskoprávní nauku.
Občanské kompetence - vyhledávat příslušné právní předpisy a být schopen s nimi pracovat
v souladu s právním povědomím občana, vést je k dodržování zákonů a pravidel chování ve světě
podnikání i jinde v návaznosti na občanskoprávní nauku a osvojení kompetencí aktivně
rozhodovat o vlastní profesní kariéře.
Kompetence k řešení problémů- - zhodnotit kladné a záporné dopady globalizace a uvést příklady
jak se každý člověk může zapojit do řešení těchto problémů, naučit se získávat a kriticky
hodnotit informace s různých zdrojů, z dostupné literatury, z denního tisku, z internetu a pomocí
komunikace s ostatními lidmi, adaptovat se na měnící se životní a pracovní podmínky a podle
svých schopností a možností je ovlivňovat v souladu s principem celoživotního vzdělávání.
Průřezová témata
Občan v demokratické společnosti - Žák si osvojuje faktické, věcné i normativní stránky jednání
aktivního občana, diskutuje o kontroverzních otázkách, pracuje s textem, podnikatelskými
normami, interpretuje zákon do reálné praxe.
Člověk a životní prostředí - V průběhu ekonomického vzdělávání žák vnímá ekologické aspekty
v pracovní činnosti, chápe význam životního prostředí pro člověka, prohlubuje si ekologické
myšlení.
Člověk a svět práce - Žák je veden k formulování vlastních priorit, je veden k porovnání svých
osobnostních a odborných předpokladů s profesními příležitostmi tak, aby se mohl stát aktivním
zaměstnancem, podnikatelem, případně zaměstnavatelem.
V rámci všech probíraných kapitol je podle možností využívána moderní komunikační a
informační technologie a žák je veden k jejímu aktivnímu používání, ať již při samostatné práci
nebo při činnosti fiktivních firem.
Žák:
− používá a aplikuje základní ekonomické
pojmy
− na příkladu popíše fungování tržního
mechanismu
− posoudí vliv ceny ostatních faktorů na
Učivo
1. Podstata fungování tržní ekonomiky
− potřeby, statky, služby, spotřeba, životní
úroveň
− výroba, výrobní faktory, hospodářský
proces
113
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
nabídku a poptávku
− trh, tržní subjekty, nabídka,
vyjádří formou grafu určení rovnovážné
poptávka,zboží, cena
ceny
− funkce peněz
rozpozná běžné cenové triky a klamavé
− druhy konkurence
nabídky
charakterizuje peníze, smění peníze podle
kursovní lístku
posoudí vliv konkurence na ekonomiku
srovná úlohu velkých a malých podniků v
ekonomice státu;
vysvětlí význam ukazatelů vývoje
2. Národní hospodářství a EU
národního hospodářství
− struktura národního hospodářství
vysvětlí podstatu inflace a její důsledky
− makroekonomické ukazatele ovlivňující
na finanční situaci obyvatel a (na
úroveň národního hospodářství
příkladu ukáže jak se bránit jejím
− hrubý domácí produkt
nepříznivým důsledkům
− inflace
objasní příčiny a druhy nezaměstnanosti, − nezaměstnanost, úřad práce,
orientuje se v možnostech, jak získat
rekvalifikace, celoživotní vzdělávání
zaměstnání, kam se může obrátit, když se − sociální zajištění občanů, řešení
dostane do složité sociální situace
krizových finančních situací, sociální
orientuje se v možnostech úřadu práce
zajištění občanů
na příkladech vysvětlí příjmy a výdaje
− státní rozpočet – druhy , příjmy a výdaje
státního rozpočtu; rozliší pravidelné a
− systém sociálního a zdravotního
nepravidelné příjmy a výdaje
zabezpečení
dovede sestavit rozpočet domácnosti
− rozpočet domácnosti, zodpovědné
navrhne, jak řešit schodkový rozpočet a
hospodaření, rozhodování o finančních
jak naložit s přebytkovým rozpočtem
záležitostech jedince a rodiny rozpočtu
domácnosti
domácnosti
chápe důležitost evropské integrace;
zhodnotí ekonomický dopad členství v
EU
charakterizuje soudobé cíle EU a posoudí
její politiku
popíše funkci a činnost OSN a NATO
vysvětlí zapojení ČR do mezinárodních
struktur a podíl ČR na jejich aktivitách
uvede příklady projevů globalizace
a debatuje o jejích důsledcích
orientuje se v zákonné úpravě mezd
a provádí mzdové výpočty, zákonné
odvody;
vypočte sociální a zdravotní pojištění ze
mzdy
3. Soudobý svět
Evropská unie
− integrace a dezintegrace
−
−
−
−
−
−
Česká republika a svět:
NATO, OSN
zapojení ČR do mezinárodních struktur
bezpečnost na počátku 21. století,
globální problémy, globalizace
4. Mzdy, zákonné odvody
− mzdová soustava, složky mzdy, mzdové
předpisy
− hrubá a čistá mzda
− daně z příjmů, zdravotní a sociální
pojištění z mezd
114
−
−
−
−
−
−
-
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
rozlišuje jednotlivé druhy majetku –
dlouhodobý a oběžný
řeší jednoduché výpočty odpisů
rozliší jednotlivé druhy nákladů a
výnosů
řeší jednoduché kalkulace ceny;stanoví
cenu jako součet nákladů a zisku
řeší jednoduché výpočty výsledku
hospodaření
vysvětlí, jak se cena liší podle
zákazníků, místa a období
5. Podnik, majetek podniku a hospodaření
podniku
− struktura majetku, dlouhodobý majetek,
oběžný majetek
− odpisy
− náklady, výnosy,
− kalkulace ceny
− výsledek hospodaření podniku
v jednotlivých cvičeních řeší konkrétní
příklady a problémy podle předem
probrané látky
Charakterizuje možné způsoby
financování podniku
vytvoří jednoduchý podnikatelský záměr
a zakladatelský rozpočet
cvičení z ekonomiky
porovná funkce centrální banky a
ostatních bank na finančním trhu
vysvětlí způsoby stanovení úrokových
sazeb a rozdíl mezi úrokovou sazbou a
RPSN
používá nejběžnější platební nástroje, v
národní i zahraniční měně
vybere nejvýhodnější úvěrový produkt, a
vysvětlí, jak se vyvarovat předlužení;
dovede posoudit nabízené služby
charakterizuje finanční trh a jeho
jednotlivé subjekty
dokáže rozlišit jednotlivé cenné papíry
orientuje se v produktech pojišťovacího
trhu, vybere nejvýhodnější pojistný
produkt s ohledem na své potřeby
7. Bankovnictví a finanční trhy
− funkce centrální banky a ostatních
obchodních bank
− bankovní služby
− úroková míra
− platební styk v národní a zahraniční
měně
− ostatní finanční trhy
− cenné papíry
− pojišťovnictví
6. Financování podniku
− způsoby financování, vlastní a cizí zdroje
− podnikatelský záměr
orientuje se v soustavě daní, v registraci k 8. Daňová soustava
daním
− základní pojmy
rozlišuje princip přímých a nepřímých
− přímé a nepřímé daně
− daň z příjmu fyzických a právnických
daní
orientuje se v soustavě daní a na
osob
příkladech rozlišuje jednotlivé druhy daní − daň z nemovitosti
dovede vyhotovit základní daňové
− ostatní přímé daně
přiznání
− DPH
vysvětlí pojem daňová evidence
− spotřební a ekologická daň
115
−
−
−
−
−
−
−
−
−
-
rozlišuje základní typy účetních dokladů
vede daňovou evidence pro plátce DPH
chápe inventarizaci jako nástroj kontroly
věcné správnosti
−
chápe základy účetnictví
rozlišuje jednotlivé druhy účtů na
příkladech vysvětlí princip podvojného
zápisu
pracuje s účtovým rozvrhem
zaúčtuje základní účetní případy
9. Účetnictví
− základy účetnictví
− účtová osnova, účtový rozvrh
− základní účetní příklady
na příkladu ukáže použití nástrojů
marketingu
charakterizuje části procesu řízení a
jejich funkci
10. Marketing a management
− význam marketingu
− marketingová strategie a marketingový
mix
− pojem a podstata řízení
− manažerské funkce
v jednotlivých cvičeních řeší konkrétní
příklady a problémy podle předem
probrané látky
cvičení z ekonomiky
−
−
−
116
daňová evidence
způsoby vedení
účetní doklady
inventura majetku a závazků
UČEBNÍ OSNOVA
MIKROBIOLOGIE A PARAZITOLOGIE
Předmět mikrobiologie a parazitologie prohlubuje a rozšiřuje poznatky žáků z biologie
mikroorganismů a parazitů, jež jsou příčinami infekčních nemocí zvířat a nemocí přenosných
zvířaty na člověka. Usiluje nejen o osvojení vědomostí, ale i o aktivní pochopení vztahů mezi
makroorganismem a mikroorganismem tak, aby ve veterinární praxi uvědoměle uplatnili metody
prevence a profylaxe infekcí.
Předmět vytváří předpoklady ke zvládnutí učiva v odborných předmětech navazujících,
především pro předmět chov zvířat, nemoci zvířat, hygienu a technologii potravin a laboratorní
techniku.
Předmět vychovává žáky k systematické, přesné a důsledné práci. Výuka je zaměřena tak,
aby žák dovedl určit na základě morfologických a biologických vlastností stěžejní rody a druhy
patogenů a poznal souvislosti mezi mikro a makroorganismem, vznikem a šířením nákaz a
aplikoval v provozních podmínkách preventivní opatření. Aby dokázal používat odborné pojmy
k přesnému vyjádření problému a charakterizoval nejvýznamnější skupiny mikroorganismů a
parazitů. Aby uměl definovat imunitní děje probíhající v organismu a byl schopen realizovat
specifickou ochranu zvířete před infekčními chorobami. Kromě toho je nutné, aby si osvojil
mikroskopické, kultivační a parazitologické techniky, práce s přístroji a počítačem a dodržoval
bezpečnostní a hygienické zásady při práci s biologickým materiálem.
Předmět mikrobiologie a parazitologie je členěn do šesti tématických celků . Zařazeny
jsou okruhy z obecné virologie, obecné mikrobiologie, obecné parazitologie a obecné
epizootologie. Na ně navazují okruhy speciální virologie, speciální bakteriologie a speciální
parazitologie. Výběr učiva vychází z obsahového okruhu aplikovaná biologie rámcového
vzdělávacího programu.
117
Strategie výuky
Předmět je vyučován ve 2. ročníku a navazuje na znalosti z biologie, které významně
prohlubuje, třídí a upevňuje. Výuka je rozdělena na část teoretickou a na cvičení. Teoretická
výuka je realizována v učebnách školy, praktická výuka je realizována v odborných učebnách
školy. Předmět je dotován 2 hodinami teorie a 1 hodinou cvičení týdně. Při cvičeních jsou
studenti děleni do skupin a učivo je rozšiřováno o další tématické celky z oblasti diagnostiky.
V laboratoři jsou využívány přístroje k samostatné i kolektivní práci, údaje z internetu a
počítačové databáze. Laboratoř je vybavena kamerovým systémem k projekci preparátů na
displej. K výuce jsou využity i ročníkové projekty. Zařazeny jsou i exkurze v laboratořích, jejichž
realizace je ovšem vázána na konkrétní nákazovou situaci.
Žáci jsou hodnoceni v souladu se zásadami hodnocení uvedenými v charakteristice ŠVP.
Hodnocení výsledků je založeno na kombinaci výsledků ústního i písemného prověřování,
dodržování stanovených postupů při praktických cvičeních a realizování zásad bezpečnosti práce.
Hodnocena je schopnost aplikace poznatků v praxi a samostatnost pracovat na zadaných úkolech.
Předmět rozvíjí:
- komunikativní dovednosti a přesné vyjadřování v odborné terminologii
- dovednosti získávat informace z odborné literatury, internetu a mediální gramotnost
- schopnost argumentace a odborné diskuse při řešení problému
- personální a interpersonální dovednosti při individuálním a kolektivním plnění úkolů
např. při cvičeních a realizaci ročníkových projektů
- sociální kompetence a adaptace na měnící se nové poznatky a diagnostické metody
v oboru
- schopnost reakce na měnící se pracovní podmínky ve veterinárních laboratořích,
ordinacích a zemědělském provozu
Občan v demokratické společnosti - vede k aktivní toleranci a spolupráci mezi státy při tlumení
nákaz a ochraně území před zavlečením nebezpečných chorob. Demonstruje nutnost dodržování
platné legislativy.
Člověk a životní prostředí přispívá k pochopení přírodních zákonitostí a významu
mikroorganismů v koloběhu látek v přírodě a využití těchto jevů v ochraně životního prostředí.
Člověk a svět práce - vede žáky k uvědomělému, stálému, celoživotnímu vzdělávání.
Vyhledávání nových legislativních předpisů, novel, zákonů a nových poznatků jež se v této
disciplíně neustále objevují.
118
Žák:
-
-
-
-
objasní vztah mikrobiologie
k ostatním předmětům
na příkladech doloží vliv
mikroorganismů na koloběh látek
v přírodě
na příkladech uvede jak patogenní
mikroby a kulturní bakterie jsou
využívány v jednotlivých oblastech
života
objasní stavbu a rozmnožování
mikroorganismů
rozdělí virusy dle různých kritérií
popíše požadavky na množení virusů
v laboratorních podmínkách
charakterizuje čeledi a druhy DNA a
RNA virusů
vysvětlí význam morfologie a
biologických vlastností pro
diagnostiku
charakterizuje skupinové vlastnosti
bakteriálních kolonií na živných
půdách
objasní funkci a význam stálé a
nahodilé tělní mikroflóry pro zdraví
zvířete
na příkladech uvede využití
fyzikálních a chemických účinků na
bakterie při sterilizaci nástrojů,
operací a sanaci kontaminovaného
prostředí
charakterizuje vlastnosti čeledí a rodů
patogenních bakterií, objasní rizika
zoonóz
zhodnotí vliv bakteriálních
onemocnění na ekonomiku chovu
hospodářských zvířat a zájmových
chovů
Učivo
Mikrobiologie jako vědní disciplína
- význam, předmět a odvětví
mikrobiologie
- vztahy mezi mikroorganismy a
makroorganismy
- vědecké základy, objevy a historie
mikrobiologie jako vědní disciplíny v
časovém sledu
Veterinární virologie
- morfologie a množení virusů invivo a
invitro
- charakteristika čeledi a zástupců
živočišných virus DNA
- charakteristika čeledi a zástupců
živočišných virus RNA
Veterinární bakteriologie
- morfologické a bakteriologické
vlastnosti bakterií
- růst a množení bakterií na živných
médiích, vlastnosti bakteriálních
kolonií
- zvláštní formy růstu a množení
bakterií
- mikroby v půdě, vodě, ovzduší , stálá
a nahodilá tělní mikroflóra
- vnější fyzikální a chemické faktory
působící na bakterie
119
-
charakteristické vlastnosti skupin
patogenních bakterií
-
patogenní rody a druhy bakterií
-
patogenní druhy plísní
-
-
-
popíše morfologické vlastnosti
patogenních plísní, makroskopické i
mikroskopické
Cvičení
- laboratorní řád, zásady bezpečnosti a
osvojí si zásady bezpečnosti a hygieny
hygieny při práci s biologickým
práce v mikrobiologické laboratoři
materiálem
zvládá techniku práce s optickým
- mikroskopické techniky, příprava
mikroskopem a s mikroskopem
nativních preparátů, metody barvení
s fázovým kontrastem s využitím
preparátů z bakteriální kultury
kamerového systému a přípravu
preparátu
- kultivační média a jejich příprava
připravuje tekutá i pevná živná média
ke kultivaci
- způsoby kultivace biologického
zvládá rutině základní kultivační
materiálu
techniky do tekutých a pevných půd
-
užívá správně odbornou terminologii
-
vysvětlí mechanismy obrany hostitele
a její vliv na parazita
ovládá strategii preventivních metod
při šíření parazitárních nemocí mezi
zvířaty a zvířetem a člověkem
-
-
charakterizuje jednobuněčné
organismy u jednotlivých druhů zvířat
objasní vývojové cykly a patogenitu
prvoků
zhodnotí zdravotní význam
protozoárních zoonóz
Parazitologie jako vědní obor
- základní parazitologické pojmy ,
druhy parazitizmu a parazitů
- účinky parazita na hostitele a obranné
mechanismy hostitele
- preventivní opatření zabraňující šíření
parazitóz a ochrana zdraví člověka
Veterinární parazitologie
- cizopasní prvoci přežvýkavců a
býložravců, charakteristika a vývoj
- cizopasní prvoci masožravců a
všežravců, charakteristika a vývoj
- cizopasní prvoci králíků a ptáků
charakteristika a vývoj
- cizopasní prvoci včel
-
-
-
charakterizuje závažné druhy motolic,
přežvýkavců, masožravců, ptáků a
jejich vývoj
charakterizuje tasemnice zvířat,
zvládá morfologii jejich vývojových
stádií a využívá těchto znalostí v praxi
při veterinární prohlídce jatečních těl
-
rozpozná druhové rozdíly oblých
červů jednotlivých skupin parazitů
demonstruje na trvalých preparátech
-
120
cizopasní červi hospodářských zvířat
masožravců a volně žijících zvířat
ploché červi
motolice - rody , druhy, vývoj a
výskyt
tasemnice - rody , druhy, vývoj a
výskyt
oblí červi
škrkavky - rody a druhy, vývoj a
výskyt
-
-
-
výskyt parazitů v orgánech, včetně
vývojových stádií
zhodnotí možnosti zabránění přenosu
parazitóz živočišnými produkty i
zvířaty na člověka
uvede příklady přenosu parazitů
z matky na mládě
-
charakterizuje jednotlivé rody roztočů
a hmyzu
objasní výskyt u jednotlivých druhů
zvířat
zhodnotí úlohu členovců jako vektoru
při šíření bakteriálních a virových
nemocí na lidskou populaci
-
zdůvodní význam pravidelné
diagnostiky parazitóz zvířat
popíše a určí druhy parazitů v trvalých
preparátech
zvládá základní parazitologické
metodiky , vyšetření trusu , kožních
seškrabů včel a měli
ovládá základní epizootologické
pojmy
na příkladech vysvětlí nutnost
přerušení epizootologického řetězce
vyhodnotí účinnost preventivních a
profylaktických opatření
zhodnotí ekonomická a zdravotní
rizika nákaz
-
-
roupy – rody a druhy, vývoj a výskyt
měchovci plic a zažívadel - rody a
druhy, vývoj a výskyt
tenkohlavci - rody a druhy, vývoj a
výskyt
vrtejši - rody a druhy, vývoj a výskyt
vlasovci - rody a druhy, vývoj a
výskyt
svalovec stočený
cizopasní členovci
roztoči - klíšťata , klíšťáci , čmelíci ,
demodex, zákožky
hmyz – vši , všenky, blechy střečci ,
komáři, muchničky, mouchy
Cvičení
- zásady a důvody odběru vzorků k
parazitologickému vyšetření
- vyšetření ektoparazitóz, kožní
seškraby
- mikroskopické parazitární vyšetření
trusu, příprava preparátu
- vyšetření včel a měli
Epizootologie
- základní epizootologické pojmy
- epizootologický řetězec
- vlastnosti etiologického agens
- obranné mechanismy
makroorganismu
- zdroje, cesty šíření nákaz, ochranná
opatření proti šíření nákaz
121
UČEBNÍ OSNOVA
ŘÍZENÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL
Předmět motorová vozidla má za úkol připravit žáky na získání řidičského oprávnění
skupiny B. Žák získává teoretické znalosti i praktické dovednosti, které souvisí s řízením
motorových vozidel. Zároveň si prohlubuje poznatky o jednotlivých skupinách vozidel
a jejich technických možnostech pro co nejefektivnější využití jejich technických vlastností.
Tento předmět se vztahuje především k předmětu praxe.
Předmět motorová vozidla se vyučuje ve třetím a čtvrtém ročníku. Předmět motorová
vozidla je rozdělen do čtyř hlavních celků: pravidla silničního provozu, konstrukce a údržba
motorového vozidla, teorie řízení a zásady bezpečné jízdy a zdravotní příprava.
Výuka řízení motorových vozidel probíhá dle platných předpisů pro získání řidičského
oprávnění skupiny B (zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti
řízení motorových vozidel a zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích,
ve znění pozdějších předpisů).
Výběr učiva vychází z obsahového okruhu Doprava v zemědělství rámcového
vzdělávacího programu.
Strategie výuky
Výuka tohoto předmětu má část teoretickou, která probíhá v běžných nebo počítačových
učebnách a část praktickou – údržba motorových vozidel, která se provádí na cvičném vozidle
v dílnách.Vlastní ovládání řízení motorového vozidla probíhá na trenažeru a cvičném vozidle
autoškoly. Důraz je kladen na znalost pravidel silničního provozu a jejich aplikaci při řízení
motorového vozidla, na ovládání a řízení motorového vozidla dané skupiny.
Ve výuce jsou využívány interaktivní metody za pomoci dostupných výukových
programů doporučených Vládním výborem pro bezpečnost silničního provozu.
122
Důraz je kladen na správnou aplikaci pravidel provozu na pozemních komunikacích,
adekvátní reakci a správnost řešení dopravních situací. Žáci se hodnotí na základě ústního
a písemného zkoušení z technické části. Znalost pravidel a zdravotní přípravy je hodnocena
pomocí zkušebních testů. Tento předmět je zakončen závěrečnou zkouškou za přítomnosti
zkušebního komisaře.
V předmětu jsou rozvíjeny kompetence pro řešení problémů a problémových situací
v silničním provozu a kompetence pro využívání prostředků informačních a komunikačních
technologií.
Občan v demokratické společnosti - je realizováno tím, že si žák dodržováním zákonů platných
při provozu na pozemních komunikacích uvědomuje význam pravidel a zákonů pro fungování
společnosti. Je veden k úctě k zákonu, učí se sebedůvěře, samostatnosti, toleranci, odpovědnosti a
ohleduplnosti.
Člověk a životní prostředí je realizováno tím, že žák chápe vliv motorizace na životní prostředí a
je veden k vnímavému a citlivému přístupu k přírodě a přírodnímu dědictví a k vnímání života
jako nejvyšší hodnoty.
Člověk a svět práce je realizováno tím, že žák s řidičským oprávněním má větší uplatnění na trhu
práce.
Informační a komunikační technologie je realizováno tím, že žák je schopen efektivně používat
prostředků informačních a komunikačních technologií v běžném každodenním životě (palubní
počítač, GPS navigace apod.).
Žák:
-
-
ovládá a dodržuje předpisy o provozu
vozidel na pozemních komunikacích
zná dopravní značky, světelné signály
a dopravní zařízení
objasní odbočování a jízdu
křižovatkou
provádí základní údržbu motorového
vozidla
ovládá konstrukci motorového
vozidla
rozezná základní možné závady a
poruchy motorového vozidla
Učivo
1. Pravidla silničního provozu
- ustanovení pravidel silničního
provozu
- dopravní značky a dopravní zařízení
- řešení dopravních situací
- povinnosti držitele řidičského průkazu
- podmínky provozu motorových
vozidel
2. Konstrukce a údržba motorového
vozidla
- osobní automobil
- základní části motorového vozidla
- motor a jeho příslušenství
- převodové ústrojí
123
-
-
vyjmenuje povinnou výbavu
motorového vozidla
používá základní ovládací prvky
ovládá úkony před jízdou, během
jízdy a po jízdě
bezpečně ovládá základní a složitější
jízdní úkony
řídí motorové vozidlo skupiny T, B
(volitelně C)
dodržuje zásady bezpečné jízdy
-
ovládá základy první pomoci
je schopen poskytnout první pomoc
při dopravní nehodě
-
zvládá testy z pravidel v daném
rozsahu a v časovém omezení
ovládá konstrukci motorového
vozidla včetně úkonů praktické
údržby
zvládá řízení motorového vozidla v
rozsahu závěrečné zkoušky
-
-
podvozek
elektrické zařízení
kontrola a výbava vozidla
3. Teorie řízení a zásady bezpečné
jízdy
- používání základních ovládacích
prvků
- úkony před jízdou
- základní jízdní úkony
- složitější jízdní úkony
- základní fyzikální zákonitosti jízdy
- vliv člověka a technického stavu
motorového vozidla na bezpečnou
jízdu
4.Zdravotnická příprava
- obecné zásady jednání při dopravní
nehodě
- první pomoc při jednotlivých
poraněních
výbava a použití autolékárničky
5.Opakování a procvičování učiva
124
UČEBNÍ OSNOVA
ANATOMIE A FYZIOLOGIE
Tento předmět umožňuje získat orientaci v anatomii a fyziologii všech druhů domácích a
hospodářských zvířat. Žáci se seznámí s obecnými základy i mezidruhovými rozdíly
s přihlédnutím na využití získaných znalostí v navazujících předmětech, jako je výživa, chov,
chirurgie a nemoci. Žáci se učí používat odbornou terminologii.
Vyučování předmětu směřuje k tomu, aby žáci pochopili základní fyziologické principy
fungování živých organizmů a pomocí odborné terminologie dokázali popsat jednotlivé části a
orgány zvířete. Při praktických cvičeních musí získat manuální zručnost při pitvě a naučit se
dodržovat základní pracovní postupy a hygienické předpisy.
Výběr učiva vychází z obsahového celku Chov zvířat rámcového vzdělávacího programu.
Strategie výuky
Vzhledem k rozsahu učiva je předmět zařazen do 1. a 2. ročníku studia. Je rozčleněn
na obecnou část, kde se žáci seznámí se základními úvodními pojmy a přehledem histologie. Poté
následuje část speciální, rozdělená na jednotlivé orgánové systémy. Kromě popisné anatomické
části je vždy vysvětlena také fyziologická funkce. V průběhu výuky je žákům opakováno a
zdůrazňováno, že zvládnutí anatomie a fyziologie je naprosto nezbytné pro výuku navazujících
předmětů 3. a 4. ročníku.
Hodnocení výsledků je založeno na kombinaci ústního a písemného zkoušení s přihlédnutím
k výsledkům v praktických cvičeních, kde posuzujeme využití teoretických poznatků. Oceňujeme
především hloubku porozumění učiva a schopnost samostatné práce.
Předmět učí žáky komunikační dovednosti, schopnosti pregnantního medicínského
vyjadřování. Vede k samostatné, ale také kolektivní práci. Žáci se seznamují s možností pracovat
s odbornou literaturou a třídit potřebné informace. Mají rovněž možnost procvičit se v manuální
zručnosti, která je nezbytná pro výkon praxe středního veterinárního personálu.
125
Občan v demokratické společnosti- žák je stimulován k aktivitě, angažovanosti a k diskusím nad
konkrétními úlohami praxe. Je veden ke komunikaci a zásadám slušného chování ve společnosti.
Informační a komunikační technologie – předmět Anatomie a fyziologie podporuje jednoznačné
a přesné vyjadřování, dovednost získávat a efektivně využívat informace z různých zdrojů.
Žák:
-
-
Učivo
I. Úvod do předmětu
rozumí významu oboru anatomie a
fyziologie zvířat, rozlišuje pojmy
„anatomie, fyziologie, morfologie“
zná historii anatomie a fyziologie
zvířat
orientuje se v anatomickém
názvosloví
popíše povrch těla, vymezí krajiny a
dokáže určit jejich vzájemnou
polohu
charakterizuje jednotlivé druhy tkání
zná význam a funkci pohybové
soustavy
objasní morfologii, vývoj a strukturu
kostí
rozpozná a popíše kostní spoje
popíše kosti hlavy, trupu a končetin
objasní funkci a význam svalové
soustavy
popíše morfologii a strukturu svalu
rozpozná jednotlivé svaly hlavy,
trupu a končetin
objasní fyziologii pohybu
II. Anatomie a fyziologie
1. Organismus, jeho stavba a činnost
- anatomické názvosloví
- směry, roviny a krajiny těla
- histologie
2. Pohybová soustava (kosterní a svalová)
- funkce a význam pohybové soustavy
- morfologie a struktura kostí, vývoj
kostí
- kostní spoje
- kostra hlavy, trupu a končetin
- funkce a význam svalové soustavy
- morfologie a struktura svalu
- tvary svalů, pomocná svalová
zařízení
- svaly hlavy, trupu a končetin
- fyziologie pohybu
126
-
-
-
objasní funkci a význam trávící
soustavy
zná morfologii a funkce orgánů
trávící soustavy
orientuje se ve zvláštnostech
trávících soustav různých druhů
hospodářských zvířat
rozumí fyziologii příjmu potravy,
přežvykování a zvracení
dokáže popsat fyziologii trávení v
předžaludcích
charakterizuje principy trávení v
tenkém i tlustém střevě
objasní rozdíly v trávení
monogastrických a polygastrických
zvířat
vysvětlí funkci, význam a morfologii
jater
vysvětlí funkci, význam a morfologii
slinivky břišní
zná principy metabolismu bílkovin,
tuků, cukrů, vody a minerálních
látek, metabolismus vitamínů
orientuje se v problematice
termoregulace a přeměny energie
objasní funkci a význam dýchací
soustavy
popíše morfologii a strukturu
dýchacích cest
rozliší mezidruhové rozdíly
popíše fyziologii dýchání
objasní funkci a význam oběhové
soustavy
popíše složení a funkce krve
popíše stavbu srdce a vysvětlí jeho
funkci
charakterizuje funkci a význam cévní
soustavy, rozliší její složky
vysvětlí funkci a význam mízní
3.
Přeměna látek a energií (trávící
soustava)
- funkce a význam trávící soustavy
- morfologie a funkce jednotlivých
orgánů trávící soustavy
- mezidruhové rozdíly ve skladbě
trávící soustavy
- fyziologii příjmu potravy,
přežvykování a zvracení
- fyziologie trávení v předžaludcích
- fyziologie trávení v tenkém a tlustém
střevě
- rozdíly v trávení monogastrů a
polygastrů
- žlázy trávící soustavy (játra a
slinivka břišní)
- metabolismus základních živin, vody
a minerálních látek, metabolismus
vitamínů
- termoregulace a přeměna energie
4. Dýchací soustava
- funkce a význam dýchací soustavy
- morfologie a struktura dýchacích
cest
- mezidruhové rozdíly
- fyziologie dýchání
1. Oběhová soustava
- funkce a význam oběhové soustavy
- složení a funkce krve
- srážení krve, krevní skupiny, míza
- stavba a funkce srdce
- cévní soustava
- mízní soustava
127
-
-
-
-
soustavy
popíše morfologii a funkci
jednotlivých orgánů mízní soustavy
vysvětlí funkci a význam
vylučovacího ústrojí
popíše a rozliší orgány močové
soustavy, jejich uložení a funkci
objasní mezidruhové rozdíly
vylučovacího ústrojí
rozumí fyziologické podstatě tvorby
a vylučování moče
objasní funkci kůže
popíše stavbu kůže
charakterizuje kožní útvary
2. Vylučovací ústrojí
- funkce a význam vylučovacího
ústrojí
- močové orgány, uložení, funkce
- fyziologie tvorby a vylučování moče
3. Kožní soustava
- funkce kůže
- stavba kůže
- kožní útvary
4. Reprodukční soustava
zná význam, funkci a stavbu samčího
- samčí pohlavní soustava – funkce,
pohlavního ústrojí
stavba a fyziologie
vymezí mezidruhové rozdíly samčí
reprodukční soustavy
- samičí reprodukční soustava –
zná význam, funkci a stavbu
uložení, funkce, stavba
samičího pohlavního ústrojí
vymezí mezidruhové rozdíly samičí
- fyziologie rozmnožování
reprodukční soustavy
- oplození, březost, vývoj zárodku,
objasní fyziologii rozmnožování
plodu, plodové obaly
popíše proces oplození, březosti,
vývoje zárodku, plodu a
charakterizuje plodové obaly
vysvětlí význam endokrinních žláz
charakterizuje jednotlivé žlázy a
jejich hormony
5. Endokrinní žlázy
- obecná charakteristika e.žl.
- hypofýza, epifýza
- štítná žláza, příštitná tělíska, brzlík
- pankreas
- nadledvinky
- pohlavní a placentární hormony
128
-
-
-
objasní uložení, stavbu a funkci
centrální nervové soustavy
popíše funkci a stavbu mozku a
míchy
charakterizuje obvodové nervy
rozliší sympatické a parasympatické
nervstvo
orientuje se v pojmech „reflex,
podráždění, útlum, stres a adaptace“,
objasní příčiny jejich vzniku
popíše stavbu a funkci jednotlivých
smyslových orgánů
popíše stavbu a funkci orgánových
soustav ptáků
vymezí rozdíly mezi savci a ptáky
6. Nervová soustava
- CNS – uložení, stavba, funkce
- stavba míchy
- stavba mozku
- obvodové nervy
- vegetativní nervová soustava
- fyziologie nervové soustavy
7. Smyslová soustava
- zrakové ústrojí
- sluchové ústrojí
- čichové a chuťové ústrojí, kožní
receptory
8. Anatomie a fyziologie ptáků
- stavba a funkce orgánových soustav
129
UČEBNÍ OSNOVA
LATINSKÝ JAZYK
Předmět vede žáky k tomu, aby zvládli základy latinského jazyka tak, že mohou sami
užívat veterinární medicínskou terminologii v odborných disciplinách, které absolvují během
studia a jež jsou nutné při komunikaci ve veterinární praktické činnosti. Usnadňuje pochopení
latinských názvů užívaných v odborné literatuře i zvládnutí odborných cizojazyčných textů, kde
latinská medicínská terminologie tvoří základ vyjadřování. Výuka latinské gramatiky je zaměřena
tak, aby žák používal odborné pojmy tvaroslovně a pravopisně správně.
Předmět vychovává žáky k systematickému rozvíjení a prohlubování znalostí latinské
gramatiky a slovní zásoby používané v odborné terminologii. Výuka latinské gramatiky se
zaměřuje na pravidla tvarosloví, používání předpon, přípon, koncovek, číslovek a vyučuje se i
stupňování sloves, kteréžto tvary jsou často používány v anatomickém názvosloví.
Slovní zásoba je směrována především na slova užívaná v odborné terminologii v oboru
farmakologie, patologie, biologie, chirurgie, anatomie a dalších veterinárních klinických i
laboratorních předmětech. Stejně odborně jsou voleny cvičné věty. Nedílnou součástí výuky je
cvičení správné výslovnosti latinských slov.
Strategie výuky
Předmět latinský jazyk je zařazen do 1. ročníku a je dotován 1 hodinou týdně. Výuka
probíhá v učebnách školy. Učivo je rozděleno do třech tématických celků. V každém celku se
prolínají základy gramatiky s odbornými pojmy a nutnou slovní zásobou. Výuka je orientována
tak, aby žáci dovedli využít získané znalosti v praktickém životě. Střídají se formy výkladu,
řízeného rozhovoru, využívána je i samostatná aktivita žáků při vyhledávání latinských a cizích
termínů v odborných textech zaměřených na veterinární medicínu a vysvětlení jejich významu.
Při hodnocení žáků je postupováno v souladu se školním klasifikačním řádem. Důraz je
kladen na hloubku porozumění učivu, schopnosti samostatně pracovat a aplikovat znalosti
v odborných předmětech. Využíváno je ústní zkoušení a důraz je kladen především na hodnocení
písemných textů, které se zaměřují na gramatické jevy a slovní zásobu odborných termínů.
- odborné vyjadřovací schopnosti žáků
130
-
schopnost komunikovat v odborných oborech a psaném projevu
schopnost pochopit význam odborného sdělení a vyjadřovat se srozumitelně
aplikovat anatomického názvosloví, termíny farmakologické, patologické a chirurgické
v praktických činnostech
schopnost všeobecného rozhledu a správného používání cizích slov v běžné lidské
komunikaci, protože mnohá cizí slova v psaném slově i v rozhovorech mají latinský
základ slova
Člověk a svět práce - znalost základů latinské gramatiky a slovní zásoba přispívá k snadnějšímu
studiu živých cizích jazyků, jejíž znalost usnadňuje uplatnění na trhu práce.
Člověk a životní prostředí - pracuje s odbornými texty, jež ukazují na vztahy mezi vlivem
prostředí, zdravím a nemocí zvířat a lidí.
Občan v demokratické společnosti - vede žáky k toleranci a schopnosti odolávat myšlenkové
manipulaci, k pochopení nutnosti respektovat legislativu státu.
1.
Rozpis učiva a výsledků vzdělávání
Učivo
Žák:
-
-
-
pochopí užitečnost znalosti odborných
latinských pojmů
vyslovuje přesně latinské souhlásky,
dvojhlásky
je schopen správně přečíst jednoduchý
latinský text
osvojí si latinské slovní druhy
uvede vzory všech konjugací a
deklinací a zdůvodní nutnost
koncovek při tvorbě receptur a
porozumění odborného textu
uvede příklady pro využití 2. a 3.
stupně v anatomickém názvosloví
zvládne aktivně všechny druhy
číslovek a ovládá jejich použití ve
farmakologii při dávkování léků a
porozumění receptům
objasní význam koncovek předpon a
přípon v odborné terminologii
zejména
patologii a patologické fyziologii
Latinský jazyk v odborné terminologii
- význam latinské terminologie
- latinská abeceda
- hláskosloví
- výslovnost souhlásek a dvojhlásek,
- délka slabik, přízvuk
- příklady z odborného textu
Gramatika
- tvarosloví
- skloňování podstatných jmen 1.až 5.
deklinace
- časování sloves 1. – 4. konjugace
-
131
stupňování přídavných jmen
příslovce
číslovky základní, řadové, podílné
násobné
zájmena
předpony, přípony, koncovky
tvoření slov
-
osvojí si základní odborné pojmy
z jednotlivých vědních disciplin a
aplikuje je vhodně při odborné
komunikaci a v psaném textu
-
využije znalost tvorby slov
předponami a příponami v názvech
patologických procesů
-
Odborná latinské terminologie ve
veterinární medicíně
- anatomické názvosloví v osteologii,
myologii a splanchnologii
- patologickoanatomické názvosloví,
- záněty , novotvary , patologické
procesy, příznaky
porozumí obsahu odborných
latinských pojmů
správně čte latinský text a latinská
slova používaná i v neodborné textu
překládá jednoduché latinské věty
zaměřené na veterinární medicínu do
českého jazyka
132
-
farmakologické názvosloví,
části receptů, druhy léků, lékové
formy, indikační skupiny
-
chirurgické názvosloví
způsoby aplikace preparátů
-
latina v ostatních vědních disciplinách
chemie, nemoci zvířat, reprodukce,
chov zvířat a právní nauka
UČEBNÍ OSNOVA
VÝŽIVA A CHOV ZVÍŘAT
Předmět Výživa a chov zvířat poskytne žákům přehled základních vědomostí a znalostí
týkajících se výživy a chovu hospodářských zvířat. Výuková látka navazuje, doplňuje a rozšiřuje
prvotní vědomosti a znalosti získané v rámci tématického celku pěstování rostlin a dále se věnuje
učivu obecné a speciální zootechniky včetně výživy. Učivo má vztah a částečně souvisí
s problematikou učiva v předmětech biologie, anatomie a fyziologie, hygiena a technologie
potravin, nemoci zvířat, reprodukce zvířat, praxe a ekonomika. Žáci získají a osvojí si obecné
vědomosti, principy a pravidla na nichž je založen chov a výživa jednotlivých druhů a kategorií
hospodářských zvířat. Cílem předmětu je, aby si žák uvědomil, že úroveň výživy a chovu
ovlivňuje celý komplex zdraví chovaného zvířete v kontextu se získáváním kvalitních
živočišných produktů pro lidskou výživu.
Výuka předmětu Výživa a chov zvířat se skládá ze 4 tématických, na sebe navazujících,
celků, a to:
I. Pěstování rostlin – vede žáka k získání přehledu znalostí nutných k pochopení problematiky
v rostlinné produkci a k orientaci v problematice ekologického zemědělství. Tímto
získá obecný přehled o pěstování polních rostlin k účelu výživy zvířat včetně jejich
posklizňové úpravy.
II. Obecná zootechnika – žák je postupně seznamován se správným používáním odborné
terminologie a získává znalosti k chovu zvířat. Poznává jejich morfologické a exteriérové
vlastnosti, včetně popisu, hygieny chovatelského prostředí a využití genetiky v plemenitbě
hospodářských zvířat.
III. Obecná výživa a dietetika – rozvíjí a upevňuje v žákovi znalosti o využití metabolismu
živin včetně jejich funkcích v živém organismu a seznamuje žáka s druhy krmiv a jejich
použitím.
IV. Speciální zootechnika - umožňuje žákům charakterizovat celkovou péči o zvířata podle
jednotlivých druhů, kategorií a technologií chovu, jejich užitkovosti a produkce. V přímé
souvislosti navazuje učivo o odpovídající výživě a krmení. Dále žák získá znalosti o úrovni
zootechnické péče v chovu zvířat a o krmných dávkách vzhledem k potřebě živin. Žák dovede
z hlediska péče a výživy posoudit a objasnit odchylky od normálního zdravotního stavu zvířete.
Pochopí a rozumí obecným základů a způsobům chovu a výživy zvířat dle druhů a kategorií
zvířat, dokáže zaujmout stanovisko k řešení otázek spojených s jednotlivými chovy zvířat a
znát principy získávání kvalitních živočišných produktů včetně jejich zpracování.
133
Strategie výuky
Předmět Výživa a chov zvířat se vyučuje v prvém až čtvrtém ročníku. V rámci výuky jsou
zařazena cvičení zaměřená k obsáhlejším, podrobnějším a praktickým tématům, která rozšiřují
výuku a probíhají ve specializované učebně na školním středisku praxe s použitím audiovizuální
techniky nebo v učebně počítačové techniky. Součástí výuky jsou skupinové a individuelní praxe
v chovech i odborné exkurze, výklady vedoucích pracovníků na farmách při praktické výuce a
přednášky specializovaných odborníků.
Používaná je metoda výkladu a řízeného rozhovoru, zadávání samostatných prací s použitím
odborné literatury, názorová diskuse zaměřená na problémové prvky.
Při hodnocení je kladen důraz na porozumění problematice učiva. Hodnocení je kombinací
známek, které dostávají žáci z ústního a písemného zkoušení včetně testů. Přihlíží se i k aktivitě
žáka při výuce, jeho vyjadřování s používáním správné odborné terminologie a schopnosti
hodnocení chovatelské a výživářské úrovně v jednotlivých chovech zvířat při praktické výuce
včetně aplikace poznatků z výuky.
Rozvoj komunikativních kompetencí - žák je schopen vyjadřovat se přiměřeně k dané
problematice a vhodně komunikovat v ústním a písemném projevu; - formulovat slovní projev
srozumitelně, přehledně, souvisle, profesně a jazykově správně.
Rozvoj sociálních kompetencí - využívat a dávat do souvislosti znalosti z ostatních odborných
předmětů a aktivně se účastnit diskusí.
Rozvoj personálních kompetencí - obhajovat své názory a respektovat názory druhých, ovlivňovat
své chování v různých situacích a umět přijímat rady i kritiku a hodnocení svých výsledků.
Rozvoj informačních technologií - využívat a aplikovat své znalosti z informačních technologií
pro zvyšování svých vědomostí a znalostí.
Občan v demokratické společnosti – vytváří smysl pro zodpovědnost, morální a estetické cítění.
Dále docenit význam, účel a užitečnost vykonávané práce.
Člověk a životní prostředí – znalost předmětu napomáhá využít svých znalostí a vědomostí
k utváření postojů a hodnot směřujících k ochraně životního prostředí a ke zdravému životnímu
stylu, uvědomovat si základní ekologické zákonitosti, vztah člověka ke zvířatům a k životnímu
prostředí a negativní dopady některých činností člověka.
Člověk a svět práce – efektivně se učit a pracovat včetně aplikace svých znalostí, dovedností a
vnímání okolí, učit se a rozvíjet své schopnosti při týmové práci a přitom si uvědomovat
propojení znalostí a práce jednotlivce s dalšími spolupracovníky.
Informační a komunikační technologie - pracovat s osobním počítačem a využívat možnosti
internetu.
134
Učivo
-
-
Žák:
-
vysvětlí základní koloběh živých
organismů v přírodě
rozdělí a charakterizuje abiotické a
biotické faktory ovlivňující život na
Zemi
spojuje správně a logicky jednotlivé
životní pochody
popíše biodiverzitu krajiny
správně aplikuje pojmy ”bioprodukt,
biopotravina“
objasní vegetační činitele u rostlin
I. Pěstování rostlin
1. Ekologie
- organismus a prostředí
- koloběh látek v přírodě
- podmínky života
- ekologie krajiny
- ekologická farma
- bioprodukt, biopotravina
- vegetační činitelé rostlin
-
-
rozumí základní terminologii
zná řazení jednotlivých druhů plodin
z hlediska jejich vlivu na úrodnost
půdy
sestaví osevní postupy pro různé
výrobní oblasti
2. Osevní postupy
- základní pojmy
- zásady střídání plodin
- sestavování osevních postupů
-
-
vysvětlí potřebu výživy a hnojení
rostlin
charakterizuje složení rostlinného těla
využívá znalosti z chemie o složení
rostlinného těla
popíše důležité biogenní prvky
objasní význam jednotlivých
biogenních prvků, vznik a projevy
jejich nadbytku či nedostatku
vysvětlí podmínky, které mají vliv na
příjem živin
3. Výživa a hnojení
- koloběh živin v zemědělském podniku
- složení rostlinného těla
- význam výživy rostlin
- příjem živin
- faktory ovlivňující příjem živin
135
-
-
-
popíše základní členění hnojiv
vyjmenuje hlavní zdroje hnojiv
vymezí rozdíly mezi přírodními a
průmyslovými hnojivy a jejich vliv na
životní prostředí
vysvětlí vlastnosti a použití statkových
hnojiv
vysvětlí vlastnosti a použití
průmyslových hnojiv
rozumí významu sklizně
chápe botanické zvláštnosti druhů
plodin
zná fáze zralosti a faktory, které je
ovlivňují
rozumí vztahu sklizně a jejímu účelu
chápe pojem zrání a zralost u druhů
polních plodin
umí určit stupně zralosti u
významných plodin
navrhne vhodný termín a způsob
sklizně
chápe význam posklizňové úpravy
vysvětlí význam skladování
umí vysvětlit vliv negativních faktorů
na skladování krmiv a jejich eliminaci
vysvětlí význam obilovin
popíše biologickou charakteristiku
obilovin
rozpozná a charakterizuje jednotlivé
druhy obilovin
zná požadavky obilovin na prostředí
4. Hnojiva
- hnojiva a jejich rozdělení
- zdroje hnojiv
- působení a účinnost hnojiv
- statková hnojiva
- průmyslová hnojiva
5. Sklizeň a posklizňová úprava
- historie
- botanické aspekty sklizně
- způsoby sklizní
- sklizeň a posklizňová úprava
- skladování
6. Obiloviny
- význam obilovin
- biologická charakteristika
- popis jednotlivých druhů obilovin
- požadavky obilovin na prostředí
136
-
vysvětlí význam luskovin
charakterizuje luskoviny
charakterizuje způsob využití luskovin
vymezí požadavky luskovin na
prostředí
-
charakterizuje skupinu olejnin
charakterizuje význam olejnin pro
krmné, potravinářské a technické
využití
zná požadavky olejnin na prostředí
-
-
-
-
-
7. Luskoviny
- význam luskovin
- popis jednotlivých druhů luskovin
- požadavky luskovin na prostředí
8. Olejniny
- význam olejnin
- popis jednotlivých druhů olejnin
- požadavky olejnin na prostředí
vysvětlí význam okopanin
charakterizuje jednotlivé druhy
okopanin
zná požadavky okopanin na prostředí
9. Okopaniny
- význam okopanin
- popis jednotlivých druhů okopanin
- požadavky okopanin na prostředí
rozdělí pícniny na jednoleté, víceleté a
vytrvalé
pochopí základy pratotechniky
zná principy konzervace pícnin
10. Pícniny
- význam a rozdělení pícnin
- pratotechnika trvalých travních
porostů
- konzervace objemných krmiv
zdůvodní význam chovu zvířat
rozumí obsahu a úkolům předmětu
popíše produkci a spotřebu potravin
živočišného původu
II. Obecná zootechnika
1. Úvod
- význam chovu zvířat
- obsah a úkoly předmětu
- produkce a spotřeba potravin
živočišného původu
137
-
-
-
-
2. Základy obecné zootechniky
- domestikace zvířat
vysvětlí domestikaci zvířat a její vliv
- morfologické, fyziologické a užitkové
na vlastnosti hospodářských zvířat
charakterizuje morfologické,
vlastnosti zvířat
fyziologické a užitkové vlastnosti
- exteriér
- habitus
zvířat
- exteriér skotu, koně, prasete
popíše exteriér skotu, prasete, koně
- zdraví, kondice, konstituce
charakterizuje a vymezí habitus
- temperament, růst a vývoj
rozumí pojmům zdraví, kondice,
- plodnost
konstituce, temperament, růst a vývoj
- záživnost, výkrmnost, vykrmenost,
vysvětlí pojem plodnost, záživnost,
výtěžnost
výkrmnost, vykrmenost, výtěžnost
objasní produkci mléka, vlny, vajec a
- produkce mléka, vlny, vajec a svalové
práce
svalové práce
3. Hygiena prostředí
- význam hygieny prostředí
- hygiena ovzduší a pastvy
- hygien. požadavky na stavby živočišné
výroby
- prevence, profylaxe, asanace
- hygiena přepravy zvířat
zdůvodní význam hygieny prostředí
charakterizuje hygienu ovzduší a
pastvy
vymezí hygienické požadavky na
stavby (stavební konstrukce, osvětlení,
větrání, odkliz výkalů a močůvky,
kanalizace)
vysvětlí pojmy prevence, profylaxe a
asanace
zdůvodní podmínky přepravy zvířat
vysvětlí význam plemenitby včetně
využití genetiky v plemenářské práci
charakterizuje genetiku kvantitativních
a kvalitativních znaků a genetiku
populací
objasní genetické pojmy a jejich
využití
charakterizuje jednotlivé metody
čistokrevné plemenitby a metody
křížení
zdůvodní plemenný výběr, selekci a
techniku plemenitby
vysvětlí a vypočítá selekční a heterozní
efekt
objasní rodokmeny a provede výpočet
podílů krve u kříženců
provádí označování zvířat a vedení
základní zooveterinární evidence
4. Plemenitba hospodářských zvířat
- význam a úkoly plemenářské práce
- význam, využití a aplikace genetiky
- kvantitativní a kvalitativní znaky,
populace, dědičnost, dědivost a jejich
využití
- metody plemenitby, charakteristika
- čistokrevná plemenitba a křížení,
metody
- technika plemenitby, plemenný výběr,
selekční a heterozní efekt
- rodokmeny, označování a evidence
zvířat
138
III. Obecná výživa a dietetika
-
vysvětlí význam, úkoly a cíl výživy
popíše složení živočišného organismu
1. Úvod
- význam výživy a dietetiky
- živočišný organismus
-
-
-
2. Živiny a jejich funkce
- rozdělení živin, metabolismus látek
charakterizuje význam, funkce a zdroje
- dusíkaté látky, glycidy, tuky, minerální
živin
látky, vitamíny a specificky účinné
vysvětlí metabolismus látek, rozdělí a
látky
objasní funkci aminokyselin, glycidů,
- význam vody
tuků, makro a mikroelementů,
- přeměna energie a využití živin
vitamínů a specificky účinných látek
zdůvodní význam a funkci vody ve
výživě
vysvětlí přeměnu dusíkatých látek a
energie
-
-
-
3. Krmiva a rozdělení krmiv
- krmiva a jejich funkce
vysvětlí funkci a rozdělení krmiv
- zákon o krmivech
vyjmenuje a popíše druhy objemných,
- objemná statková krmiva
šťavnatých, konzervovaných, jadrných,
- konzervovaná krmiva, konzervace
minerálních, průmyslových krmiv a
- jadrná krmiva
doplňků
- průmyslová krmiva
vysvětlí princip konzervace senáží a
- krmné směsi
siláží
- minerální krmiva
vysvětlí rozdělení a druhy krmných
- doplňky biofaktorů
směsí
- poznávání a posuzování krmiv
pozná, posoudí a charakterizuje druhy
- odběr vzorků a hodnocení krmiv
krmiv
určí vhodná krmiva dle druhu a
kategorie zvířete
odebere a vybaví vzorek krmiv
139
IV. Speciální zootechnika včetně výživy a
dietetiky zvířat
-
-
-
zdůvodní význam speciální
zootechniky a výživy hospodářských
zvířat
pochopí obsah a úkoly předmětu
Úvod
- význam speciální zootechniky a výživy
2. Chov skotu
vysvětlí význam, perspektivy a
- význam, perspektivy, současný stav
- původ skotu, rozdělení plemen
současný stav chovu skotu v ČR
- nejvýznamnější světová plemena
orientuje se v původu, plemenech a
mléčná, masná, kombinovaná
užitkových typech skotu
- vhodná krmiva pro skot a obecné
charakterizuje nejvýznamnější plemena
zásady výživy skotu dle kategorií
mléčná, masná a kombinovaná
- říje, zapuštění, březost, porod a
navrhne vhodná krmiva pro skot
hodnocení ukazatelů reprodukce
popíše obecné zásady a cíle výživy
- normování potřeby živin
dojnic, jalovic, výkrmu býků, telat a
- postup při sestavování krmných dávek
plemenných zvířat
- sestavování a optimalizace KD pro
stanoví zkrmované množství krmiv a
dojnice, jalovice, výkrm skotu
jejich vhodnost dle kategorie
- způsoby a technologie chovu dojnic,
popíše říji, připouštění, březost, porod
jalovic, telat a výkrmu býků
a provede hodnocení ukazatelů
- význam a způsoby pastvy
reprodukce
- výroba mléka, význam, složení mléka
rozumí normování potřeby živin a umí
- vlivy působící na množství a jakosti
jej provést
mléka
zdůvodní postup při sestavování
krmných dávek pro skot
- dojení, dojicí zařízení
provede sestavení, výpočet a
- ošetřování a hodnocení mléka, výkup
optimalizaci KD pro dojnice, jalovice a
mléka
výkrm býků tradičním způsobem i za
- biotechnická kontrola dojicího
použití výpočetní techniky
zařízení, význam, stupně kontroly
popíše, rozdělí a vysvětlí způsoby
- výroba hovězího masa, význam,
chovu dojnic, jalovic, telat a výkrmu
zásady, cíl, složení masa
skotu
- plán potřeby krmiv pro skot
navrhne pastvu včetně přípravy
- plemenářská práce v chovu skotu,
vysvětlí význam výroby mléka a
význam a organizace, plemenářský
definuje složení mléka včetně
zákon, vyhláška
sledovaných vlastností
- kontrola užitkovosti skotu, význam,
objasní výrobu mléka, jeho význam,
rozdělení
- kontrola dědičnosti, význam,
definuje složení mléka včetně
rozdělení
sledovaných vlastností
- hodnocení plemenných zvířat a
vyjmenuje vlivy působící na množství
plemenná kniha
a jakost mléka
140
-
-
-
charakterizuje dojení, dojicí zařízení
rozumí ošetření, hodnocení a
smluvnímu výkupu mléka
vysvětlí biotechnickou kontrolu
dojicího zařízení, její význam a stupně
kontroly
zdůvodní výrobu hovězího masa,
význam, zásady, cíle a vyjmenuje
složení a druhy masa
zpracuje plán potřeby krmiv pro skot
charakterizuje plemenářskou práci
v chovu skotu, její význam a
organizace
objasní kontrolu užitkovosti a
dědičnosti skotu, jejich význam a
rozdělení
chápe plemenářský zákon a související
vyhlášku
provede hodnocení plemenných zvířat
vysvětlí význam vedení a obsah
plemenné knihy
3. Chov ovcí
vysvětlí význam chovu ovcí a produkty
- význam chovu ovcí, produkty,
plemenářská práce a hybridizační
objasní původ ovcí
program
vyjmenuje rozdělení plemen ovcí
- původ a rozdělení plemen ovcí
vysvětlí hybridizační program jako
součást plemenářské práce
- význam ovčí vlny, její popis, složení a
vlastnosti
zdůvodní význam ovčí vlny
- vlnoznalství včetně sortimentu vlny
popíše ovčí vlnu, její složení
- vlivy působící na množství a kvalitu
a vlastnosti včetně vlnoznalství a
vlny
sortimentu vlny s vlivy působícími na
množství a kvalitu vlny
- zapouštění, březost a porod ovcí
- výživa ovcí, jehňat a plemenných
rozdělí a popíše způsoby zapouštění a
charakterizuje březost a porod ovcí
zvířat, vhodná krmiva
- ustájení a pastva ovcí
popíše výživu ovcí, jehňat, plemenných
zvířat a navrhne vhodná krmiva
charakterizuje ustájení a organizaci
pastvy ovcí
141
-
-
vysvětlí význam chovu koz, produkty,
stavy
objasní původ a vyjmenuje rozdělení
plemen koz
charakterizuje techniku chovu koz a
ustájení
popíše výživu koz a vhodná krmiva
-
vysvětlí význam chovu koček
uvede původ a rozdělení plemen
popíše způsoby chovu a zásady výživy
-
4. Chov koz
- význam chovu koz, produkty, stavy
- původ a rozdělení plemen koz
- technika chovu koz a ustájení
- výživa koz, vhodná krmiva
5. Chov koček
- význam chovu a koček
- původ, plemena
- chov, výživa
-
-
-
-
6. Chov koní
zdůvodní význam chovu koní a jejich
- význam chovu koní, využití
využití
- původ a plemena koní
popíše původ a vyjmenuje hlavní
- technika chovu výživy koní a ustájení
plemena koní
- vhodná krmiva pro koně
charakterizuje techniku chovu a výživy
- zkoušky výkonnosti
koní včetně způsobu ustájení
- označování a evidence
vyjmenuje a určí vhodná krmiva pro
- plemenářská práce v chovu koní
koně
objasní zkoušky výkonnosti
uvede příklady označování koní a
způsob evidence
popíše plemenářskou práci v chovu
koní
vysvětlí význam chovu prasat a uvede
původ včetně rozdělení plemen prasat
objasní zásady plemenitby a
hybridizačního programu, uvede
požadavky na mateřská a otcovská
plemena
popíše zásady a technologie chovu a
výživy prasnic, selat, plemen. zvířat a
výkrmu prasat včetně vhodných krmiv
sestaví optimální krmnou dávku pro
prasnici
vysvětlí výkrmové schopnosti prasat a
vlivy působící na jakost masa
objasní plemenářskou práci v chovu
prasat a zná princip plemenářských
opatření
7. Chov prasat
- význam, současný stav, původ a
plemena prasat
- plemenitba, hybridizační program
- obecné zásady výživy prasat, vhodná
krmiva
- chov, technologie a výživa prasat
- produkce vepřového masa, výkrmové
schopnosti, vlivy působící na množství
a kvalitu masa, stresové zátěže
- plemenářská práce v chovu prasat
142
-
-
-
-
8. Chov drůbeže
- význam, stav a perspektivy chovu
drůbeže
- drůbeží vejce
- líhně, technologie líhnutí
- třídění a expedice mláďat
vysvětlí význam chovu drůbeže v ČR
objasní proces tvorby vajíčka a
požadavky na skladování
vysvětlí princip líhnutí a popíše typy
líhní
objasní třídění mláďat podle kvality a
pohlaví
8.1 chov slepic
- význam chovu slepic
- původ a plemena
- plemenitba slepic
- technologie chovu a výživy nosnic,
kuřic, kuřat a výkrmu brojlerů
- třídění a uskladnění vajec
- prodej jatečných kuřat
vysvětlí význam chovu slepic
chápe zásady plemenitby
popíše technologie chovu a výživy
nosnic, kuřic, kuřat a výkrmu brojlerů
uvede princip třídění a uskladnění
vajec
zná požadavky na prodej brojlerů
8.2 chov krůt
- význam chovu krůt, původ a plemena
- plemenitba krůt
- technologie chovu a výživy krůt
- výkrm krůt, technologie výkrmu
vysvětlí význam chovu krůt a uvede
původ a rozdělení plemen
chápe zásady plemenitby krůt
popíše technologie chovu a výživy krůt
včetně výkrmu
8.3 chov kachen
- význam chovu kachen, původ a
plemena
- plemenářská práce v chovu kachen
- technologie chovu a výživy kachen
vysvětlí význam chovu kachen a uvede
chápe zásady plemenitby kachen
kachen včetně výkrmu
vysvětlí význam chovu hus a uvede
původ a rozdělení plemen husí včetně
plemenitby
popíše technologie chovu a výživy hus
včetně výkrmu
vysvětlí význam chovu perliček a
perliček
8.4 chov hus
- význam chovu hus,
- původ a rozdělení plemen hus
- plemenitba hus
- technologie chovu hus
- výživa hus
- výkrm hus, technologie výkrmu
8.5 chov perliček
- význam chovu perliček, původ a
plemena
- technologie chovu a výživy perliček
143
-
-
-
-
-
-
8.6
-
vysvětlí význam chovu křepelek
popíše technologie chovu a výživu
křepelek
chov křepelek
význam chovu křepelek
technologie chovu a výživa křepelek,
9. Chov holubů
vysvětlí význam chovu holubů a uvede
- význam chovu holubů, původ, plemena
původ, rozdělení plemen holubů
- technologie chovu a výživy holubů
holubů
10. Chov králíků
vysvětlí význam chovu králíků a uvede
- význam chovu králíků, původ a
plemena
chápe zásady plemenitby králíků
- plemenitba králíků
- technologie chovu a výživy králíků
králíků včetně výkrmu králičích
brojlerů
11. Chov včel
- význam chovu včel, včelí produkty
úly a jejich součásti, včelí dílo
- včelařský rok
- biologie včelího společenství
vysvětlí význam chovu včel a jejich
produktů
popíše úl, jeho součásti a
charakterizuje včelí dílo
objasní zásady chovu a výživy včel
v průběhu roku včetně včelího
společenství
12. Chov kožešinových zvířat
- význam chovu kožešinových zvířat
- technologie a výživa nutrií, činčil,
norků, pesců a lišek
vysvětlí význam chovu kožešinových
zvířat
vysvětlí technologii chovu a
výživu nutrií, činčil, norků, pesců a
lišek
vysvětlí význam chovu a původ pštrosa
popíše technologii chovu a výživu
pštrosů
13. Chov pštrosů
- význam chovu pštrosů, původ
- technologie chovu a výživa pštrosů
144
UČEBNÍ OSNOVA
ZÁJMOVÉ CHOVY ZVÍŘAT
Vyučování Předmětu Zájmové chovy zvířat vede žáka k tomu, aby získal přehled
vědomostí, které jsou nutné k pochopení problematiky a k orientaci v daných chovech včetně
jejich specifik. Předmět poskytuje žákům přehled základních znalostí o chovu exotických druhů
zvířat, jejich ošetřování a zacházení s nimi a způsobů krmení včetně vhodných druhů krmiv.
Cílem předmětu je umožnit žákům získat základní vědomosti a dovednosti týkající se chovu koní
a zdravotních potíží lidí, při jejichž nápravě se využívá léčebná metoda hipoterapie. Žák se
zaměří na specifika chovu koní pro tyto účely, seznámí se s nejčastějšími indikacemi pro tuto
léčebnou metodu. Nezapomínáme klást důraz na bezpečnost práce, která je u hendikepovaných
klientů na prvním místě. Cílem oboru Kynologie je podat žákům informace o základních
odbornostech kynologie a přehled o výcviku a praktickém využití psů.
Výběr učiva Zájmové chovy zvířat vychází ze vzdělávacího oboru Chov zvířat
Předmět navazuje, upevňuje a rozšiřuje učivo v předmětech biologie, anatomie a
fyziologie zvířat, chov hospodářských zvířat, nemoci zvířat, reprodukce zvířat a praxe a je
rozložen do tří částí:
a. Chov exotických zvířat – vzdělávací obsah předmětu je zaměřen zejména na:
- technické požadavky na chov exotických zvířat podle jednotlivých druhů, kategorií a
technologií chovu včetně popisu zvířat a jejich působení v přírodě
- zacházení a ošetřování
- specifické nároky na krmení
- rozmnožování
b. Hipoterapie - vzdělávací obsah předmětu zahrnuje v teoretické části učivo:
- historie hipoterapie
- výběr a chov koní pro hipoterapii
- základní přehled nejčastějších zdravotních indikací
- možnosti samostatného podnikání v této oblasti
V praktické části se zaměřujeme na kontakt s koněm, zacházením, bezpečným zacházením,
seznámení s potřebnými pomůckami a vhodnými rehabilitačními prvky. Cílem je vybudovat
145
nejenom vztah ke koni, založený na porozumění a respektu, ale také k potencionálním
klientům, kteří vyžadují velkou míru empatie.
c. Kynologie – vzdělávací obsah teoretické části je zaměřen zejména na:
domestikaci psa
popis a význam jednotlivých plemen včetně specifik na výživu a chov
výstavnictví a udělované tituly
výcvik psů
Praktická část je zaměřena na kontakt se psy a je doplněna praktickými ukázkami a přednáškami
profesionálních nebo špičkových amatérských kynologů.
Strategie výuky
Předmět Zájmové chovy zvířat je vyučován s týdenní dotací v 1. ročníku 0,5 hodiny a v
2. ročníku 1,5 hodiny týdně. Vyučuje se metodou výkladu včetně použití názorných didaktických
pomůcek a výuky praktických dovedností. V rámci výuky jsou vedle výkladu a řízeného
rozhovoru zařazeny též výukové hodiny s použitím audiovizuální techniky. Nedílnou součástí
předmětu je zadání a vypracování samostatné práce s odbornou tématikou za použití odborné
literatury a internetu.
Praktická část výuky probíhá formou skupinové a individuelní praxe v zoologických zahradách,
školních střediscích praxe, rehabilitačních zařízeních a na kynologických cvičištích. Pro žáky
jsou zajišťovány odborné exkurze, přednášky specialistů a chovatelů.
Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. Důraz je kladen na schopnost
žáka orientovat se správně v dané problematice, na porozumění učiva, schopnost samostatně
pracovat, tvořivě přistupovat k úkolům. Hodnocení výsledků žáků je kombinací známek
získaných nejen z ústního a písemného zkoušení, ale jsou hodnoceny též praktické dovednosti.
Rozvoj komunikativních kompetencí – žák formuluje své myšlenky srozumitelně, správně používá
odbornou terminologii, nachází funkční závislosti při řešení praktického úkolu, umí je vymezit,
popsat a využít pro konkrétní řešení.
Rozvoj personálních kompetencí – reálně umí posuzovat své fyzické a duševní možnosti,
odhadovat výsledky svého jednání a chování v různých situacích. Dokáže si stanovovat cíle a
priority podle svých osobních schopností, zájmové a pracovní orientace a životních podmínek.
Rozvoj sociálních kompetencí – žák pracuje ve skupině, přijímá a plní dílčí pracovní úkoly,
podněcuje práci skupiny vlastními návrhy a zvažuje návrhy ostatních ve skupině.
Samostatné řešení úkolů – vyhledá a interpretuje technické informace potřebné ke splnění úkolu,
podněcuje práci týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatě zvažuje
návrhy druhých.
Využití informačních technologií – žák využívá internetu k vyhledání informací na informačních
a vzdělávacích serverech, využití textových editorů, tabulkových procesorů a prezentačních
programů při samostatných prácích.
146
Žáci jsou vedeni k tomu, aby měli vhodnou míru sebevědomí, odpovědnosti a schopnost
morálního úsudku, aby hledali kompromisy mezi osobní svobodou a sociální odpovědností, byli
kriticky tolerantní a schopni odolávat myšlenkové manipulaci. Dbali na své zdraví, chránili
životní prostředí a snažili se je zachovat pro budoucí generace.
Učit žáky poznávat svět a lépe mu rozumět, chápat vztah přírodního a sociálního, uvědomovat si
odpovědnost člověka za uchování přírodního prostředí, orientovat se v globálních problémech
lidstva, chápat zásady trvale udržitelného rozvoje a aktivně přispívat k jejich uplatňování.
Vytvářet v nich úctu k živé i neživé přírodě a jedinečnosti života na Zemi.
Žáci jsou vedeni k tomu, aby dobře zvládali verbální komunikaci i písemný projev a získali tak
lepší možnost uplatnění na trhu práce.
Žáci jsou vedeni k tomu, aby uměli pracovat s informacemi, vyhledávat je, vyhodnocovat a
odpovědně využívat. Cílem je naučit žáky používat základní a aplikační programové vybavení
počítače v daném předmětu, umět pracovat s informacemi a s komunikačními prostředky.
-
-
-
Žák
zdůvodní význam a etiku chovu
exotických zvířat
zdůvodní význam a vysvětlí pojem
etologie
charakterizuje obchod se zvířaty,
podmínky dovozu a přepravu
exotických zvířat
Učivo
Úvod do Chovu exotických zvířat
- význam a etika chovu exotických
zvířat
- význam a pojem etologie
- obchod se zvířaty, podmínky dovozu,
přeprava exot. zvířat
Výživa a krmení
charakterizuje rozdíly trávicí soustavy
- rozdíly trávicí soustavy masožravců,
masožravců a všežravců
všežravců
popíše zacházení a ošetřování zvířat
objasní specifické nároky na krmení
rozumí systému rozmnožování
charakterizuje kategorii koňovití
charakterizuje kategorii prasatovití
charakterizuje kategorii turovití
(bizoni, antilopy, gazely, kamzíci)
charakterizuje kategorii žirafovití
charakterizuje kategorii parožnatí a
Chov kopytníků
- zacházení a ošetřování zvířat
- rozmnožování
- koňovití
- prasatovití
- turovití (bizoni, antilopy, gazely,
kamzíci)
- žirafovití
- parožnatí, velbloudovití
147
-
-
-
-
velbloudovití
charakterizuje kategorii nosorožci,
tapíři, hroši, sloni
nosorožci, tapíři, hroši, sloni
popíše zacházení a ošetřování
charakterizuje kategorii kunovití
(kuny, jezevci, vydry)
charakterizuje kategorii medvídkovití
a medvědovití
charakterizuje kategorii cibetkovití
charakterizuje kategorii hyenovití a
psovití
charakterizuje kategorii kočkovití
(velké a malé kočky)
Chov šelem
- rozmnožování
- kunovití (kuny, jezevci, vydry)
- medvídkovití, medvědovití
- cibetkovití
- hyenovití, psovití
- kočkovití (velké a malé kočky)
charakterizuje kategorii papoušci
charakterizuje kategorii pěvci
charakterizuje kategorii hrabaví
charakterizuje kategorii běžci a
vrubozobí
charakterizuje kategorii dravci
Chov ptactva
- rozmnožování
- papoušci
- pěvci
- hrabaví
- běžci a vrubozobí
- dravci
Chov savců
- zacházení a ošetřování zvířat
popíše zacházení a ošetřování zvířat
- rozmnožování
charakterizuje kategorii vejcorodí
- vejcorodí (ptakopyskovití a ježurovití)
(ptakopyskovití a ježurovití)
- živorodí (vačicovití, kunovití,
charakterizuje kategorii živorodí
klokanovití)
(vačicovití, kunovití, klokanovití)
charakterizuje kategorii hmyzožravci
- hmyzožravci (ježkovití, rejskovití,
krtkovití)
(ježkovití, rejskovití, krtkovití)
charakterizuje kategorii letouni (kaloni
- letouni (kaloni, netopýři)
a netopýři)
- primáti (opice)
charakterizuje kategorii primáti
(opice)
charakterizuje kategorii ploutvonožci
- ploutvonožci (lachtanovití, mrožovití,
(lachtanovití, mrožovití, tuleňovití)
tuleňovití)
charakterizuje kategorii kytovci
- kytovci (ozubení, kosticovití)
148
-
-
-
-
-
(ozubení a kosticovití)
charakterizuje kategorii hlodavci
(veverkovci, myšovci, svišťovití,
dikobrazovci, morčaťovití, urzonovití,
činčilovití)
-
hlodavci (veverkovci, myšovci,
svišťovití, dikobrazovci, morčaťovití,
urzonovití, činčilovití)
vysvětlí technické požadavky na
terária
charakterizuje kategorii želvy a
krokodýli
charakterizuje kategorii gekoni,
leguáni, varani
Teraristika
- technické požadavky na terária
charakterizuje kategorii brouci a
motýli
charakterizuje kategorii strašilky a
kudlanky
Chov bezobratlých živočichů
- rozmnožování
- brouci a motýli
vysvětlí význam chovu koní
v minulosti a současnosti
zná historii chovu koní
vysvětlí pojem a obsah hipoterapie
zná i další možnosti animoterapie
zná základní historická fakta
má přehled o vývoji metody ve světě
i v ČR
zná nejdůležitější představitele
této léčebné metody
ví o současných možnostech
hipoterapie
-
specifické nároky na krmení
rozmnožování
želvy a krokodýli
-
gekoni, leguáni, varani
-
strašilky a kudlanky
Úvod do předmětu Hipoterapie
- význam chovu koní
- využití koně v animoterapii
- vztah člověka a koně
Historie léčebného ježdění
- hipoterapie ve starověku a středověku
- hipoterapie v novověku
- současná moderní hipoterapie
149
-
-
-
-
-
zná postupný vývoj a rozdělování
hipoterapie
zná přínos jednotlivých zemí
orientuje se v moderním členění
hipoterapie
zná možnosti provozování
hipoterapie
charakterizuje předky jednotlivých
skupin koní
rozdělí plemena koní s ohledem na
využití při hipoterapii
vysvětlí morfologické a fyziologické
vlastnosti s ohledem na využití v
hipoterapii
umí popsat a zhodnotit exteriér
naučí se barvy koní
umí vyhodnotit fyziologické
vlastnosti
zná základní reprodukční údaje
klisen a hřebců
má znalosti ohledně připouštění a
porodu
zná zásady plemenářské práce a
příslušné předpisy
orientuje se v základních pojmech
má přehled o metodách výchovy,
obsedání a výcviku hříbat a mladých
koní
zná kritéria pro hodnocení koní
z hlediska výkonnosti
ví o možnostech dalšího vzdělávání
koně
Organizace léčebného ježdění
- německý a český model
- mezinárodní organizace
- Česká hiporehabilitační společnost
Původ koně a plemena koní
- vývojová řada koní
- domestikace divokých koní a plemena
koní vhodná pro hipoterapii
Vlastnosti koně
- morfologické vlastnosti
- fyziologické vlastnosti
Technika chovu koní
- pohlavní a chovatelská dospělost, říje,
gravidita a porod
- plemenářské pojmy
Základní výcvik koně, mechanika pohybu
- výchova hříběte
- remontní výcvik
- mechanika pohybu
- pojmy a vady
150
-
-
zná specifické požadavky na
hipoterapeutického koně
umí vybrat vhodného koně
splňujícího exteriérové požadavky i
povahové vlastnosti
má dostatek trpělivosti pro výcvik
má přehled o základních zdravotních
indikacích pro hipoterapii
má základní informace o
nejčastějších handicapech a o
specifickém přístupů ke zdravotně
postiženým
ví o možnosti podnikání v oblasti
hipoterapie i o ekonomické úskalí
ví, kam se obrátit v případě potřeby
dalších informací
ví o možnosti dalšího vzdělání
Výcvik koně pro hiporehabilitaci
- výběr koně pro hipoterapii
- speciální požadavky ve výcviku
Využití hipoterapie
- hiporehabilitace
- voltižní a pedagogicko-psychologické
ježdění
- sportovní a rekreační ježdění pro
handikapované
Jak realizovat hipoterapii v praxi
- vybudování zázemí
- potřeby klientů, zdravotnického
personálu a koní
- jak ekonomicky přežít
Úvod do předmětu Kynologie
Domestikace psa
- historie domestikace
- fáze domestikace
- výsledky domestikace
-
porozumí vlivu domestikace na
využitelné vlastnosti psa
-
umí zařadit jednotlivá plemena
orientuje se v systému posuzování a
udělování titulů
-
zná povinnosti majitele, jehož zvíře
poranilo člověka
Poranění člověka psem
-
je seznámen s technickou
problematikou euthanasie
orientuje se v související legislativě
Euthanasie
-
označování a
vydávání petpasů
zná povinnosti majitele cestujícího se
Výstavnictví a rozdělení plemen
- rozdělení výstav
- posuzování
- tituly
Cestování se zvířaty
- označování
- vydávání petpasů
- související přepisy
151
psem
-
zná základní referenční hodnoty
fyziologického stavu
dovede rozdělit akutní stavy dle
naléhavosti
dovede poskytnout laickou první
pomoc
-
zná reprodukční referenční hodnoty
je seznámen s péčí o fenu v období
březosti a porodu
-
zná hlavní zásady technologie
krmení
má přehled o složení krmiv pro
jednotlivé
kategorie zvířat
má základní přehled o nabídce
dietních
krmiv na trhu
-
umí rozdělit vakcíny pro psy podle
různých kritérií
rozumí pojmům pasivní a aktivní
imunita psů
imunita přirozená, umělá imunita
vakcinační okno
se seznámí s teorií I.P.Pavlova o
podnětech a reflexech
zná rozdělení typů temperamentu
zná rozdělení typů inteligence
seznamuje se s profesionálním a
sportovním využitím psů
sleduje instruktáže profesionálních
kynologů
má možnost si prakticky vyzkoušet
pomocné práce při výcviku
seznamuje se s metodikou výcviku
První pomoc
- akutní stavy
- méně naléhavé stavy
Reprodukce
- reprodukční referenční hodnoty
péče o fenu v období březosti a
porodu
Výživa
- technologie krmení
- rozdělení kompletních
konzervovaných krmiv
- výživa nemocných psů
Vakcinace
- rozdělení vakcín
- imunita
- vakcinační schémata
Teorie výcviku
- temperament
- inteligence
- - podmiňování
Praktická cvičení
- sportovní výcvik psa
- výcvik záchranářského psa
- výcvik loveckého psa
- výcvik asistenčního psa
152
UČEBNÍ OSNOVA
VETERINÁRNÍ LEGISLATIVA
Cílem předmětu Veterinární legislativa je připravit žáky pro výkon odborné veterinární
činnosti v souladu se všemi legislativními normami, zákony a prováděcími vyhláškami. Dobrá
znalost zákona je předpokladem pro zodpovědný přístup k odborným veterinárním výkonům a
chrání tak zvířata v chovatelských i uživatelských zařízeních, zpracovatelských podnicích i
zájmových chovech před zneužíváním a týráním zvířat. Znalost právní legislativy je také nutným
předpokladem pro bezkonfliktní provozování veterinární činnosti lege artis.
Předmět Veterinární legislativa je vyučován ve čtvrtém ročníku. Navazuje a rozšiřuje
učivo předmětů Nemoci zvířat, Farmakologie, Chov zvířat, Hygiena a technologie potravin a
Občanskoprávní nauka se zřetelem na uvědomělé respektování právních norem. Skladba učiva
vede žáky k orientaci ve veterinárních zákonech a související legislativě tak, jak to vyžaduje
provozování veterinární činnosti ve všech oblastech. Výuka může být doplňována formou
odborných přednášek na aktuální témata odborníky ze Státní veterinární správy.
Výběr učiva vychází z obsahového okruhu Chov zvířat v Rámcovém vzdělávacím
programu Veterinářství.
Strategie výuky
Předmět je dotován 1 vyučovací hodinou týdně. Je členěn do tří tématických celků:
1. Zákon o veterinární péči
2. Zákon na ochranu zvířat proti týrání a související legislativa
přímá ochrana
nepřímá ochrana
3. Veterinární asanace
Výuka má žáky pozitivně motivovat. Při výuce je využívána metoda výkladu, řízeného rozhovoru
a diskuse na zadané téma, kde žáci mohou svobodně vyjádřit své názory a postoje. Výuka je
směřována tak, aby získané poznatky a dovednosti mohly být aktivně využity v provozních
podmínkách potravinářských a zpracovatelských podnicích, zemědělské prvovýrobě a veterinární
praxi.
153
Podklady pro hodnocení a klasifikaci žáků jsou získávány ústním zkoušením, písemnými testy,
samostatnou i kolektivní prací žáků na zadaná témata veterinární legislativy. Hodnotí se i
hloubka porozumění legislativních norem a jejich aktivní aplikace v praktické veterinární
činnosti.
Rozvoj komunikativních kompetencí – žák dovede jasně a stručně zdůvodnit veřejnosti
prospěšnost dodržování veterinární legislativy pro zdraví populace a ochraně území.
Samostatné řešení úkolů – žák je pohotově schopen řešit nákazové a jiné rizikové situace
samostatně i v odborném týmu.
Rozvoj personálních kompetencí – žák je schopen přijmout kritické hodnocení své práce a
zaujmout stanovisko.
Člověk a životní prostředí – v tématu nepřímá ochrana zvířat jsou žáci seznámeni s jednotlivými
zákony týkající se životního prostředí, např. zákon o České inspekci životního prostředí, zákon o
životním prostředí, zákon o nakládání s geneticky modifikovanými organismy, zákon o
myslivosti, zákon o rybářství a další legislativa.
Informační a komunikační technologie – žák vyhledává na odborných serverech novelizace
k zákonům a nové vyhlášky průběžně během celého aktivního života.
Člověk a svět práce – znalost zákonů a vyhlášek a jejich aplikace umožňuje lepší uplatnění na
trhu práce.
Člověk v demokratické společnosti – znalosti získané v předmětu usnadní žákovi pochopení
nutnosti dodržování pravidel a zákonů ve společnosti tak, aby bylo chráněno zdraví zvířat,
zajištěna bezpečnost potravin a zdraví obyvatelstva a nenarušováno životní prostředí.
154
Žák:
- charakterizuje obsah pojmu veterinární
péče
- vysvětlí pojem chovatel, jeho povinnosti,
pojem hospodářské, jatečné zvíře a zvíře
podezřelé z nákazy a nakažení
- objasní, co rozumíme nezávadnými
živočišnými produkty, krmivy a
veterinárními přípravky
- vysvětlí, co je porážka a utracení zvířete
- objasní podmínky obchodování se zvířaty
s třetími zeměmi
- uvede orgány státní veterinární správy a
náplň veterinárního dozoru
- vysvětlí podmínky pro výkon odborné
veterinární činnosti
- vyjmenuje nebezpečné nákazy zvířat
- uvede účel zákona a obecná ustanovení
- objasní pojmy týrání, chovatel, zvíře,
pokusné volně žijící zvíře, utrpení,
utracení, dodavatelské a uživatelské
zařízení, zájmové chovy
- vyjmenuje nebezpečné druhy zvířat dle
vyhlášky
- objasní legislativní podmínky realizace
pokusu na zvířatech
- zná orgány, které řídí a kontrolují
ochranu zvířat
- uvede další zákony související s ochrannou
zvířat
- objasní pojem, sběr, svoz a odstraňování
vedlejších živočišných produktů
- uvede povinnosti chovatelů dle zákona pro
zacházení s vedlejšími živočišnými
produkty
- charakterizuje povinnosti osob, které
provozují asanační činnost
Učivo
1. Zákon o veterinární péči
- předmět úpravy a základní pojmy
- zdraví zvířat a jeho ochrana
- zdravotní nezávadnost živočišných
produktů
- veterinární podmínky, obchodování se
zvířaty a živočišnými produkty
- orgány státní veterinární správy ve
věcech veterinární péče
- odborná veterinární činnost a
způsobilost k výkonu
- evidence, distribuce a kontrola
veterinárních přípravků a veterinárních
technických prostředků
- správní delikty
- přílohy k zákonu, nákazy povinné
hlášení
2. Zákon na ochranu zvířat proti týrání a
související legislativa
přímá ochrana
- zákon na ochranu zvířat proti týrání
- vyhláška nebezpečné druhy zvířat
- vyhláška o ochraně zvířat při přepravě
- ochrana chovu pokusných zvířat
nepřímá ochrana
- zákony přispívající k ochraně zdraví a
zacházení se zvířaty
3. veterinární asanace
- veterinární asanační činnost
- povinnosti chovatelů a osob zacházející
s živočišnými produkty
- povinnosti osob provozující veterinární
asanační činnost
- podmínky odchytu toulavých a opuštěných
zvířat
155
- uvede legislativní podmínky, které musí
splňovat osoba pověřená odchytem
- vyjmenuje druhy vedlejších živočišných
produktů, třídění do kategorií a značení
kontejnerů
- objasní pojmy a podmínky provozování
DDDD činnosti
- třídění a shromažďování vedlejších
živočišných produktů v místě vzniku,
specifikovaný rizikový materiál,
desinfekce, deratizace, desinsekce a
desodorizace
156
UČEBNÍ OSNOVA
PATOLOGIE
Předmět patologie je na veterinárním oboru základním odborným předmětem, ve kterém
si žáci osvojí vědomosti o podstatě patologických procesů i nemocí zvířat i o změnách, které tyto
procesy mohou v organismu způsobit.
Žáci se seznámí s vnějšími i vnitřními podmínkami ovlivňujícími vznik, vývoj, průběh,
ukončení i možné následky nemocí.
Předmět vytváří předpoklady k zvládnutí učiva v navazujících odborných předmětech
jako jsou nemoci zvířat, hygiena potravin, chirurgie a laboratorní technika.
Předmět vychovává žáky jak k rozvoji logického myšlení a rozumových schopností, tak
k systematicky přesné a důsledné práci. Výuka je zaměřena tak, aby žák pochopil historický
charakter patologie v závislosti na poznatcích a vědomostech známých v určitých obdobích
vývoje lidstva. Dokázal přesně používat odborné pojmy a poznal souvislosti mezi příčinami,
podmínkami a zdroji šíření nemocí. Dovedl charakterizovat možnosti vzniku, vývoje, průběhu,
ukončení nemoci i možných komplikacích a následcích patologických procesů. Uměl definovat
základní obranné reakce organismu, včetně progresivních pochodů, oběhové poruchy i regresivní
procesy probíhající v organismu. Při praktických cvičeních si žáci musí osvojit si techniku pitvy
včetně odběru vzorků k laboratorním vyšetřením, dodržovat bezpečnostní a hygienické zásady
práce v infekčním prostředí včetně sanitace pitevny a jejího zařízení.
Předmět patologie je členěn do 14 tématických celků. Zařazena jsou okruhy z patologie
obecné i patologie speciální.
Strategie výuky
Předmět je vyučován ve 2. ročníku a navazuje na znalosti z biologie, anatomie a
fyziologie i chemie. Tyto znalosti významně prohlubuje a upevňuje. Předmět patologie je členěn
do 14 tématických celků. Zařazeny jsou okruhy z patologie obecné i patologie speciální. Výuka
je rozdělena na část teoretickou a cvičení. Teoretická výuka je realizována v učebnách školy,
praktická výuka v pitevně školy i veterinárního ústavu. Dotace jsou 2 hodiny teorie a 0,66 hod.
cvičení týdně. Na cvičení jsou studenti rozděleni do skupin a učivo je rozšiřováno o další témata
zejména z oblasti diagnostiky nemocí zvířat. Zařazeny jsou i exkurze do laboratoří veterinárního
ústavu.
Učivo předmětu vychází z obsahového okruhu Veterinární prevence Rámcového vzdělávacího
157
Žáci jsou hodnoceni v souladu se zásadami hodnocení uvedených charakteristice ŠVP.
dodržování stanovených postupů při praktickém cvičení a realizování zásad bezpečnosti práce.
Hodnocena je i schopnost aplikovat poznatky v praxi a samostatnost práce na zadaných úkolech.
- vhodně komunikovat a přesně se vyjadřovat v odborné terminologii
- aplikovat své znalosti při získávání informací z odborné literatury i internetu
- formulovat své myšlenky, srozumitelně se vyjadřovat při odborné diskusi a respektovat
současně názory druhých
- rozvíjet schopnost pracovat v týmu
- aktivně se přizpůsobovat k měnícím se pracovním podmínkám ve veterinárních
laboratořích i hospodářských provozech
- zabezpečovat všechna opatření k ochraně životního prostředí
- chránit vlastní zdraví i zdraví svých spolupracovníků dodržováním zásad bezpečnosti
práce
Občan v demokratické společnosti - je realizováno odbornými diskusemi a vzájemným
respektováním účastníků dialogů.
Člověk a životní prostředí - je prohlubován vztah žáků k ochranně zdraví zvířat, lidí a
neporušenosti ekologických systémů přírody.
Informační a komunikační technologie - žák využívá internetu k vyhledávání informací
Žák:
-
-
se orientuje v základní problematice
učí se používat správnou odbornou
terminologii
popíše základní vyšetřovací metody
osvojí si základní hygienická pravidla
vysvětlí příčiny vzniku nemocí
objasní podmínky vzniku nemocí
vysvětlí nejdůležitější pojmy, které se
týkají průběhu nemocí
zaměří se na problematiku imunity a
alergií
Učivo
1. Úvod do předmětu
- historie a pojetí patologie
- rozdělení a příznaky nemocí
- postmortální změny
- klinické a laboratorní vyšetřovací
metody
- chorobopis
2. Příčiny a podmínky onemocnění
- vnější a vnitřní příčiny onemocnění
- rezistence, konstituce, kondice
- alergie, ohnisko onemocnění, vektor
nákazy
158
-
-
-
-
seznámí se s průběhem a vývojem
nemocí
vysvětlí a charakterizuje možné
komplikace nemocí
zná možnosti ukončení nemocí
3. Dynamika onemocnění
- šíření nemoci
- rozsah nemoci
- průběh nemoci
- stádia nemoci
- komplikace a ukončení nemoci
orientuje se v základní problematice
4. Progresivní procesy
progresivních procesů
- regenerace, reparace, adaptace
zná fyziologické i patologické projevy
- hojení ran
probíhající při hojení ran
- horečka (příčina, průběh, význam)
vysvětlí problematiku horečky,
- zánět (příčina, příznaky, rozdělení)
zánětlivých procesů a specifických
- specifické záněty
procesů
orientuje se v základní problematice
regresivních procesů
zná projevy patologického
metabolismu cukrů, tuků, bílkovin a
minerálních látek
vysvětlí problematiku vodního
metabolismu
orientuje se v problematice atrofií a
nekróz
5. Regresivní procesy
- dystrofie
- poruchy metabolismu bílkovin, tuků,
cukrů, pigmentových a minerálních
součástí
- cysty, poruchy vodního metabolismu
- atrofie (pojmy, příčiny) nekróza
(příčiny a rozdělení)
zná příčiny a příznaky celkových
poruch krevního oběhu
objasní důsledky poruch nervové
regulace srdečního rytmu a krevního
tlaku
vysvětlí místní poruchy krevního
oběhu a jejich důsledky
6. Poruchy krevního oběhu a tkáňových
tekutin
- srdeční vady
- poruchy krevního tlaku a změny ve
složení krve
- místní poruchy krevního oběhu
(hyperémie, ischémie, trombóza,
embolie, hemoragie)
nádorových onemocnění
zná nejčastější příčiny a predispoziční
faktory
umí vyjmenovat nejčastější typy
nádorů
7. Nádorová onemocnění
- příčiny vzniku nádorů
- příznaky nádorových onemocnění
- rozdělení nádorů podle původu a
malignity
159
-
-
-
-
-
orientuje se v problematice vrozených 8. Vývojové poruchy
- základní terminologie
vývojových vad
- fyzikální, chemické a biologické
zná příčiny a vysvětlí vliv mutagenů a
teratogenů
příčiny
má přehled o základních typech
- poruchy růstu
- jednoduché zrůdy
vývojových poruch a jejich důsledcích
- podvojné zrůdy
patologických onemocnění
kardiovaskulárního aparátu
umí využívat znalosti z obecné
patologie
umí popsat nejčastější onemocnění
kardiovaskulárního aparátu
9. Kardiovaskulární aparát
- nemoci srdce
- nemoci cév
- nemoci lymfatického systému (mízní
uzliny, slezina, kostní dřeň)
orientuje se v problematice patologie
dýchacího aparátu
využívá znalosti z obecné části
patologie
dýchacího aparátu
10. Dýchací aparát
- nemoci horních cest dýchacích
- nemoci dolních cest dýchacích
- cirkulační poruchy
- zánětlivá onemocnění
- parazitární onemocnění
zažívacího aparátu
využívá znalosti získané v obecné
části předmětu
zažívacího aparátu
11. Zažívací aparát
- nemoci dutiny ústní
- nemoci žaludku a předžaludků
- nemoci střev
- poruchy jater a slinivky břišní
močového a pohlavního aparátu
patologie
močového a pohlavního aparátu
12. Urogenitální aparát
- nemoci ledvin
- nemoci vývodných močových cest
- nemoci vaječníků a dělohy
- nemoci varlat
160
-
-
kožního a pohybového systému
využívá znalosti získané v obecné
části předmětu
kůže a pohybového aparátu
13. Kožní a pohybový aparát
- záněty a cirkulační poruchy kůže
- nemocí kloubů
- nemoci svalů a šlach
endokrinního a nervového systému
endokrinní a nervové soustavy
14. Endokrinní a nervový systém
- nemoci hypofýzy, štítné žlázy a
nadledvin
- nemoci mozku a míchy
- nemoci smyslových orgánů
161
UČEBNÍ OSNOVA
LABORATORNÍ TECHNIKA
Tento předmět upevňuje poznatky získané v předchozích disciplinách, zejména
z mikrobiologie a parazitologie i chemie. Rozvíjí osvojování standardních i speciálních metod
laboratorní diagnostiky původu infekčních nemocí i posouzení bezpečnosti krmiv, potravin,
živočišných produktů, hygieny a úrovně sanitace životního prostředí. Rozvíjí zejména metody
mikroskopické, bakteriologické, serologické hematologické, histologické, virologické a
chemické.
Vytváří předpoklady pro pochopení principů metod a rozvíjí samostatný přístup
k získávání nových informací v této dynamicky se rozvíjející disciplině.
Předmět vychovává žáky k trpělivé, systematické a přesné práci. Výuka je zaměřena tak,
aby žák dodržoval laboratorní řád a zásady bezpečnosti práce v laboratoři. Musí znát principy
užívaných laboratorních metod především serologických , mikrobiologických, hematologických,
koprologických, histologických, virologických a chemických. Měl by ovládat zásady práce
s laboratorními zvířaty a umět charakterizovat chovy a druhy laboratorních a pokusných zvířat.
Musí samostatně ovládat manipulaci a ošetřování laboratorních přístrojů a zařízení. Výuka
směřuje k tomu aby vykonával uvědoměle postupy dle platných metodik, připravoval biologický
materiál k vyšetření a vedl předepsanou laboratorní evidenci. Musí být schopen i neškodně
likvidovat veškerý laboratorní materiál.
Předmět je zařazen do 3. a 4. ročníku. Ve 3. ročníku je rozdělen do 7 celků a převládá laboratorní
diagnostika klinického materiálu např. moče, krve, ejakulátu, tkání. 4. ročník je rozdělen do 6
celků a zabývá se laboratorní diagnostikou, vyšetřením potravin, živočišných produktů, krmiv a
surovin živočišného původu, mikrobiologickými a serologickými metodami.
Učivo předmětu Laboratorní technika bylo vybráno z obsahového okruhu Veterinární prevence
162
Strategie výuky
Předmět je vyučován ve 3. a 4. ročníku a navazuje na znalosti předmětu mikrobiologie,
parazitologie, chemie a biologie, které rozšiřuje a prohlubuje. Je rozdělen na část teoretickou a
cvičení, která probíhají v odborných specializovaných učebnách a laboratořích školy. Týdenní
dotace hodin ve 3. ročníku je 1 hodina cvičení, ve 4. ročníku pak 1 hodina teorie a 1 hodina
cvičení. Výuka je doplňována exkurzemi a individuální praxí ve veterinárních
laboratoří.Laboratorní technika ve 3. ročníku je orientována na vyšetření klinického materiálu
(moč, krev, trus, sperma, apod.). Ve 4. ročníku se vyučují zásady chovu a využití pokusných
zvířat, metody serologické a bakteriologické.
Nejčastěji používané výukové metody jsou metody výkladu, řízeného rozhovoru a
názorné vyučování za využití didaktické techniky, instruktážních filmových záběrů
z veterinárních laboratoří. Ve cvičení žáci pracují ve skupinách na zadaném tématu a využívají
počítačové databáze, kde nalézají informace o metodických postupech, které se vztahují se
k probírané tématice. Je využívána samostatná práce žáků při prezentaci ročníkových projektů
týkající se laboratorní diagnostiky.
Žáci jsou hodnoceni v souladu se zásadami hodnocení uvedených v charakteristice ŠVP.
dodržování stanovených postupů při praktickém cvičení a realizování zásad bezpečnosti práce.
Hodnocena je schopnost aplikace poznatků v praxi a samostatnost pracovat na zadaných úkolech.
Komunikativní dovednost, řešit problémové situace při práci v laboratořích mediální
gramotnost a schopnost získávat informace z odborné literatury a internetu. Podporuje schopnost
odborné diskuse vhodné argumentace při řešené problému a přesné, jasné vyjadřování za použití
odborné terminologie. Rozvíjí sociální kompetence a schopnost adaptace na nové poznatky a
legislativní změny a vede k pochopení vztahu mezi kvalitou živočišných produktů , životním
prostředí a zdravím zvířat i lidí.
Občan v demokratické společnosti přispívá k pochopení zodpovědného přístupu všech
zúčastněných zpracovatelů živočišných produktů, včetně distributorů, vůči zdraví obyvatelstva,
ekonomice chovu a produkce zvířat.
Člověk a svět práce vede k uvědomělému, neustálému celoživotnímu sebevzdělávání, orientaci
v nově vznikajících problémech ve veterinární medicíně, v kontrole hygieny potravin a surovin
živočišného původu.
Člověk a životní prostředí je tématem, které prolíná celou laboratorní diagnostikou např.
při likvidaci biologického vyšetřovaného materiálu a likvidaci použitých chemikálií.
163
Žák:
-
-
-
-
-
-
-
na příkladech doloží význam
laboratorního vyšetření při ochraně
životního prostředí, při předcházení
infekcím a šíření nákaz
vysvětlí nutnost dodržování
laboratorního řádu a zásad
bezpečnosti práce v laboratořích
vysvětlí kompetence laboratorních
pracovišť
popíše standardní vybavení
laboratorního pracoviště
vysvětlí funkci, princip, způsob
použití a ošetřování laboratorních
přístrojů a zařízení laboratoří
popíše zásady odběru vzorků
k vyšetření, včetně konzervace,
skladování, evidence i vyplňování
průvodního listu
vysvětlí principy a realizuje postupy
laboratorních vyšetřovacích metod
vede laboratorní evidenci
navrhne neškodné způsoby likvidace
laboratorního materiálu
provádí vhodnými prostředky
dezinfekci, dezinsekci a deratizaci
zvládá metody laboratorního vyšetření
moče
zvládá metody vyšetření krve
Učivo
1.Význam laboratorního vyšetření a
bezpečnost práce v laboratořích
- laboratorní řád, ochrana zdraví a
bezpečnost práce, ochrana životního
prostředí, protipožární a
protichemická ochrana, neškodné
odstraňování laboratorních odpadů
-
kompetence veterinárních laboratoří
Vybavení laboratoří
- vybavení laboratorních pracovišť
-
principy a funkce laboratorních
přístrojů jejich použití a ošetřování
Odběr vzorků, evidence, likvidace vzorků
- zásady odběru vzorků, jejich úprava,
konzervace, evidence, skladování,
průvodní list
-
příprava a sterilizace laboratorního
skla, nástrojů a pomůcek
základní vyšetřovací metody – měření
a vážení, homogenizace, filtrace,
destilace, extrakce, lyofilizace
neškodné odstraňování infekčního a
toxického laboratorního materiálu
Vyšetření moče
- odběr moče
- konzervace moče
- fyzikální a chemické vyšetření moče
- stanovení sedimentu močového
Vyšetření krve
- tvorba a funkce krve
- odběr a konzervace krve
- určování počtu červených a bílých
krvinek
164
-
zvládá metody vyšetření trusu
-
zvládá přípravu histologických
preparátů a fotodokumentaci
v laboratorní práci
Vyšetření trusu
- makroskopické a mikroskopické
vyšetření trusu
- chemické a bakteriologické vyšetření
trusu
- ovoskopické a larvoskopické
vyšetření trusu
Fotodokumentace
- příprava histologických preparátů
-
Žák:
-
-
zdůvodní a zná nutnost náhrady
pokusných zvířat jinými metodami
popíše legislativu týkající se ochrany
pokusných zvířat
charakterizuje typy chovů
laboratorních zvířat
objasní mikrobiologickou a
genetickou determinaci kmenů
charakterizuje nejčastěji používaná
laboratorní zvířata k pokusu a jejich
nároky na životní prostředí
popíše způsoby anestezie, odběru
krve, injekční aplikace a pitvu
laboratorního zvířete
uvede podmínky kultivace nutné pro
úspěšnou diagnostiku
rozdělí bakterie dle nároku na kyslík a
charakterizuje způsoby anaerobní
kultivace
objasní zásady určování druhů
zhotovování krevních nátěrů,
leukogram
sedimentace červených krvinek
určení množství hemoglobínu
hematokryt
použití fotografických technik
k dokumentaci laboratorních výsledků
Chov a využití pokusných zvířat
- historie a alternativní metody
nahrazující použití laboratorních
zvířat
- právní normy související s ochranou
proti týrání pokusných zvířat
- podmínky chovu a péče o pokusné
zvíře , a druhy chovů
- vnější a vnitřní faktory ovlivňující
kvalitu laboratorních zvířat
- druhy laboratorních zvířat a pokusná
zvířata
-
anestezie a manipulace s pokusnými
zvířaty, způsoby usmrcování a pitva
Bakteriologické vyšetření
- základní diagnostická a selektivní
živná media
- aerobní kultivace, anaerobní
kultivace, nároky na inkubační teploty
-
165
způsoby a metody určení druhu
-
-
-
-
-
-
zdůvodní význam vyšetření pro zdraví
konzumenta a zvládne kultivační
techniku
vysvětlí plán vzorkování potravin,
pracuje s přístrojem na promývání
vzorků a realizuje titraci
uvede význam stanovení citlivosti
kmenu pro zdraví zvířete a ekonomiku
léčby
zvládne kultivaci do tekutých medií a
zhodnotí význam patogenů na zdraví
charakterizuje složky serologických
reakcí a osvojí si uvědoměle užívání
odborné terminologie
vysvětlí principy serologických
reakcí, charakterizuje kvantitativní a
kvalitativní způsoby hodnocení
zhodnotí význam včasné diagnostiky
virových a bakteriálních nemocí pro
zdraví lidské populace a zvířat
-
popíše způsoby odběru vzorků
charakterizuje obranné mechanizmy
probíhající v těle nespecifickou a
specifickou obranou reakcí
objasní význam profylaxe ve vet.
praxi pro ochranu zdraví a ekonomiku
chovu zvířat
-
stanovení citlivosti kultury na
antibiotika
-
stanovení biochemických vlastností
Serologické vyšetřovací metody
- serologické reakce, složky, význam a
hodnocení
-
realizuje vyšetření vzorků séra
metodou pomalé aglutinace a vysvětlí
princip titrace
charakterizuje rozdíly mezi aglutinací
a precipitací a vyšetří předložený
vzorek Ascoliho reakcí
objasní rozdíly kultivace bakterií a
virů v laboratorních podmínkách
charakterizuje změny způsobené viry
na tkáňové kultuře
vysvětlí způsoby aplikace vyšetřeného
materiálu do kuřecích embryí
kvalitativní mikrobiologické vyšetření
masa a orgánů z hlediska bezpečnosti
potravin
kvalitativní mikrobiologické vyšetření
referenční metodou
-
typy serologických reakcí
aglutinace, precipitace, reakce vazby
komplementu, neutralizační test,
hemaglutinační test, hemaglutinačně
inhibiční test, imunofluorescenční test
přímý a nepřímý, průkaz
inkompletních látek, ELISA test
pomalá zkumavková aglutinace a
stanovení titru protilátek
Ascoliho precipitační reakce
Virologické laboratorní metody
- způsoby rozmnožování virů
- tkáňové kultury
- inokulace vyšetřovaného materiálu do
kuřecích embryí
Imunologické metody
- zásady práce a odběr materiálu
- mechanizmy imunity
-
166
aktivní a pasivní imunizace
-
-
charakterizuje tradiční a moderní
vakcíny používané při tlumení nákaz
objasní principy a způsoby využití
v diagnostice
objasní morfologické rozdíly plísní
v krmivu
charakterizuje význam výskytu
jednotlivých mykotoxinů v krmivu
pro potravní řetězec
realizuje způsoby kultivace plísní
-
typy vakcín
-
imunoelektroforéza
Mykologické vyšetření
- morfologie patogenních plísní
vyskytující se v krmivu a potravinách
- rozdělení a výskyt mykotoxinů
-
167
kultivace a diagnostiky plísní na
selektivních půdách
UČEBNÍ OSNOVA
FARMAKOLOGIE
43 – 41 M/01 Veterinářství
Celkový počet vyučovacích hodin na studenta: 49,5
1.Pojetí vyučovacího předmětu
Předmět farmakologie poskytuje žákům studijního oboru veterinární prevence základní
znalosti o veterinárních lécích a léčivech používaných ve veterinární praxi, způsobech jejich
aplikace, skladování a uchovávání léků s kompetencí středních veterinárních pracovníků, kteří
dokážou zabezpečit podávání léků pacientům podle pokynů veterinárního lékaře. Seznámení
s učivem předmětu zabezpečuje, aby tuto činnost vykonával uvědoměle, na základě odborných
znalostí.
Předmět seznamuje žáky se základy obecné farmakologie, učí je uvědomovat si účinky
léčiv v organismu, mechanismy vstřebávání, přeměny a jejich eliminace včetně dopadu na zdraví
lidí a životní prostředí. Žáci získají přehled o rozdělení léčiv do základních skupin podle
indikace. Důraz klademe na skutečnost, že střední veterinární pracovník jen málokdy rozhoduje
o použití léčiv, že musí vždy respektovat příkazy veterinárního lékaře.
Učivo předmětu vychází z obsahového okruhu Veterinární prevence Rámcového
vzdělávacího programu Veterinářství.
Strategie výuky
Předmět se vyučuje ve 3. ročníku, navazuje na znalosti z anatomie a fyziologie, biologie,
chemie a výživy. Nedílnou součástí teoretické výuky jsou praxe, kde si žáci mohou vyzkoušet
všechny způsoby vnější a vnitřní aplikace léčiv. Je naprosto nezbytné, aby techniku podávání
různých lékových forem dobře zvládli a uměli poučit i majitele pacientů.
Hodnocení výsledků je založeno na kombinaci výsledků ústního a písemného prověřování
znalostí. Z velké části přihlížíme na výsledky praktických cvičení, kdy hodnotíme schopnost
aplikovat teoretické poznatky a umění řešit i problémové situace, týkajících se nespolupracujících
pacientů.
168
Předmět přispívá k rozvoji komunikativních dovedností a přesného používání odborné
terminologie, vede k samostatné i kolektivní práci při veterinárních zákrocích, učí žáky
vyhledávat nové aktuální informace, vede je k uvědomění odpovědnosti za zdraví svěřených
zvířat, ale také lidské populace.
Člověk v demokratické společnosti - přispívá k pochopení zodpovědného přístupu k podávání
léčiv s ohledem na zdraví obyvatelstva, ekonomice chovu a produkce zvířat.
Člověk a svět práce vede k uvědomělému, neustálému celoživotnímu sebevzdělávání, orientaci
v nově vznikajících problémech ve veterinární medicíně
Člověk a životní prostředí – nakládání s léčivy, energiemi, odpady a likvidace použitých
chemikálií.
Informační a komunikační technologie – vyhledávání informací o nových léčivech a jejich
účincích
2.Rozpis učiva a výsledků vzdělávání
Žák
-
-
Učivo
Úvod
-
zdůvodní význam a vysvětlí pojem
farmakologie
charakterizuje adstringencia a
protektiva
uvede kožní dráždidla – antiflogistika
vyjmenuje epitelizancia a granulancia
vysvětlí působení antibiotik
zdůvodní vznik rezistence na
antibiotika
provede rozdělení antibiotik
popíše skupiny antibiotik
charakterizuje sulfonamidy
charakterizuje antivirotika
charakterizuje antimykotika
charakterizuje ektoparazitika
charakterizuje antikokcidika
objasní dezinfekční látky – základní
pojmy
charakterizuje sloučeniny kovů a
význam a pojem farmakologie zvířat
obsah a úkoly předmětu
Speciální farmakologie
Látky působící na kůži a sliznice
- adstringencia a protektiva
- kožní dráždidla – antiflogistika
- epitelizancia a granulancia
Látky působící proti živým původcům
- působení antibiotik
- vznik rezistence na antibiotika
- rozdělení antibiotik
- skupiny antibiotik
- sulfonamidy
- antivirotika
- antimykotika
- ektoparazitika
- antikokcidika
169
-
dezinfekční látky – základní pojmy
-
sloučeniny kovů a alkalií
-
-
-
-
alkalií
charakterizuje oxidační látky a
halogeny
charakterizuje fenoly a alkoholy a
glykoly
uvede a vysvětlí emetika a
antiemetika, acida
uvede a vysvětlí ruminatoria a
stomachika
uvede a vysvětlí laxancia a obstipancia
uvede a vysvětlí rehydratancia a
spasmolytika
uvede a vysvětlí makrobiotika
vymezí minerální látky
rozumí rozdělení vitamínů
vyjmenuje vitaminové preparáty
uvede stimulátory růstu
-
oxidační látky, halogeny
-
fenoly a alkoholy, glykoly
Léčiva užívaná při nemocí trávicího traktu
- emetika a antiemetika, acida
-
ruminatoria a stomachika
-
laxancia, obstipancia
rehydratancia, spasmolytika
-
makrobiotika
Minerální látky, vitaminy a stimulátory
růstu
- minerální látky
- rozdělení vitamínů
- vitaminové preparáty
- stimulátory růstu
Léčiva nervového systému
popíše farmakologii nervového
- úvod do farmakologie nervového
systému
systému
vysvětlí využití celkových a lokálních
- celková anestetika
anestetik
uvede praktické využití sedativ a
- lokální anestetika
hypnotik, analgetik, neuroleptik ve
- sedativa, hypnotika
veterinární praxi
- analgetika
- neuroleptika
vyjmenuje látky stimulační
- látky stimulační
170
UČEBNÍ OSNOVA
NEMOCI ZVÍŘAT
Předmět nemoci zvířat představuje integrální odborné vědomosti o vzniku, vývoji a šíření
chorob hospodářských zvířat, včetně dovedností žáků pro poskytování veterinární péče.
Poskytuje současně poznatky o diagnostice, léčbě a prevenci aktuálně významných nemocí.
Cílem předmětu je tedy osvojení si základního přehledu existujících chorob navazující na učivo
v kontextu odborných mezipředmětových vztahů.
Učivo předmětu Nemoci zvířat bylo vybráno z obsahového okruhu Veterinární prevence
Rámcového vzdělávacího programu Veterinářství. Úspěšným předpokladem výuky předmětu je
skutečnost, aby žák dovedl správně využívat odbornou terminologii a adekvátně ji aplikoval
v teorii i v praxi. Žák umí vysvětlit zásady klinické propedeutiky , aby posoudil zdraví
hospodářských zvířat a uměl popsat klinický obraz nemocného pacienta. Rozumí také základním
principům vzniku nemocí produkčních i chorob infekčního a parazitárního původu. Žák má
vědomosti o zásadách prevence chorob v zajištění zdraví a bezpečnosti potravin.
Strategie výuky
Předmět je rozložen a realizován ve 3. a 4. ročníku a je strukturálně diverzifikován dle
významu původců, šíření a jiné specifikace onemocnění do jednotlivých tématických okruhů a
sekvencí. Rozdělení na neinfekční, infekční a parazitární onemocnění vychází z vnitřní logiky
nozologie v návaznosti na jednotlivé druhy a kategorie zvířat. Taktika výuky je pak zaměřena
na organické propojení teoretické části a odborného cvičení v kontextu s nosnými okruhy
předmětu. Cílená koncepce výuky vychází primárně z využití didaktického odborného souboru a
praktického terénního cvičení v chovech hospodářských zvířat. Základní metoda výkladu a
diskusního rozhovoru je kombinací předchozích znalostí z odborných cvičení, exkurzí a
individuální praxe žáků, jakož i poznatků při zpracování ročníkových projektů a studentských
odborných prací.
Klasifikační hodnocení vědomostí žáků vychází z reciproční kombinace verbálního
zkoušení s použitím správné terminologie i postojů při cvičeních v terénu a ošetřovně. Průběžná
vědomostní examinace tím deklaruje získané poznatky z realizovaných tématických celků.
171
Žák uplatňuje profilové kompetence v široké oblasti odborné komunikace, angažuje se
v týmové spolupráci při řešení zadaných úkolů a využívá informační technologie, které umí
vhodně zpracovat a prezentovat.
Člověk a životní prostředí - je možno jej specificky doplnit titulem „Zvíře a jeho zdraví“.
motivuje žáka k pochopení významu kvalitního zdraví zvířat pro zajištění optimální produkce
bezpečných potravin . Žák disponuje vědomím o významu zdroje potravin pro člověka, vytváří
si tak smysl pro odpovědnost a etický postoj k chovaným zvířatům. Utváří současně při řešení
dané problematiky hodnotový systém.
Člověk v demokratické společnosti - cílené upevňování slušného chování žáků k sobě navzájem,
k pedagogům, ke klientům i ke všem ostatním.
Člověk a svět práce - získané znalosti mají umožnit žákovi aktivní pracovní život a úspěšnou
kariéru tak, aby byl kdykoliv schopen adaptovat se na změněné podmínky, procházet
rekvalifikacemi, přizpůsobit se světu práce.
Informační a komunikační technologie - cílem je vychovat žáky k využívání prostředků
informačních a komunikačních technologií nejen v rámci specifik dané odborné kvalifikace, ale i
v osobním životě.
3.ročník: 2/1 hodina týdně
Žák:
- má představu o zákonitostech chorob
a jejich důsledcích
- rozpozná patologické procesy
jednotlivých orgánových systémů
- charakterizuje prioritní neinfekční
onemocnění a nutriční poruchy
- má přehled o infekčních nemocech
velkých a malých přežvýkavců
-
Učivo
Obecné zákonitosti nemocí
- obecná nozologie, etiologie, prevence
patogeneze diagnostika, terapie a
léčení
Nemoci skotu
- ucpání jícnu, nadmutí, acidosa,
alkalosa, traumatické onemocnění,
tetanie, ketosa, rachitida,
osteomalácie
-
vyjmenuje a charakterizuje zoonózy
-
popíše a vysvětlí infekční choroby
přežvýkavců
má přehled o parazitárních nemocech
-
172
velmi nebezpečné nákazy, mor,
slintavka, kulhavka, neštovice, plicní
nákaza
kontagiozní zoonózy – tuberkulosa,
brucelosa, paratuberkulosa, snětˇ
slezinná, vzteklina, BSE
leukosa, koliinfekce, modrý jazyk,
přímět pysková, mastitis, IKKS
protozoonózy
helmintózy
arachnoentomonozy
Cvičení:
1. Základy klinického vyšetřování zvířat
2. Odběr klinického materiálu pro
laboratorní analýzy
3. Poskytnutí první pomoci
4. Zásady profylaktických opatření
5. Zooveterinární opatření
-
zná nemoci masožravců a
kožešinových zvířat
-
má přehled o infekcích a parazitárních
invazních onemocněních
-
rozpozná orgánové choroby, infekční
onemocnění koní a nemoci
parazitárního původu
-
vysvětlí význam orgánových nemocí
metabolismu a intoxikace prasat
-
charakterizuje závažné bakteriální,
virové a parazitární nemoci prasat
-
má přehled o infekčních chorobách
hrabavé a vodní drůbeže
-
charakterizuje příznaky nemocí včel,
ryb a lovné zvěře
-
posoudí status praesents zvířat
umí navrhnout asanační opatření
Nemoci masožravců
- nemoci dýchacího oběhového
trávicího močového i nervového
ústrojí a
- nemoci oka, ucha a zubů
- Aujeského choroba, aleutská choroba,
lyssa, psinka, panleukopenie,
leptospiroza, parvoviroza, borelioza,
laryngotracheitida, mor a
myxomatoza, rýma
- kokcidioza, toxoplazmoza, svrab,
demodikoza, askaridioza, teniáza,
Nemoci koní
- koliky, myoglobinurie, mor,
vozhřivka, infekční anemie, tetanus
chřipka, rinopneumonie, ochroma,
hříběcí
Nemoci prasat
- svrab, střečkovitost, helmintozy
- gastroenteritis, hepatitis,
bronchopneumonie, genopatie,
anemie, mykozy, mykotoxikozy,
- mor, vezikulární choroba, sípavka,
pneumonor, červenka, dysenterie,
TBC, bruceloza, endo a aktoparazité
Nemoci drůbeže
- peroza, urikoza, intoxikace, stres,
pseudomor, neštovice, leukoza,
markova choroba, chlamydioza,
hepatitis, Derzsyho choroba, burzitis,
bronchitis, adenoviroza, tyf a paratyf,
ektoparazité a endoparazité
Nemoci lovné zvěře, ryb a včel
- tularémie, pseudotuberkuloza, mor a
hniloba plodu, varoáza, akarapinoza,
jarní virémie, erytrodermatitis
Cvičení:
1. Veterinární prevence v chovech
masožravců
173
-
vysvětlí zdravotně-preventivní a
profylaktické akce
2.
3.
4.
5.
174
Veterinární prevence v chovech koní
Veterinární prevence v chovech prasat
Veterinární prevence v chovech
drůbeže
Veterinární prevence v chovech
kožešinových zvířat, včel a lovné
zvěře
UČEBNÍ OSNOVA
CHIRURGIE A ORTOPEDIE
43-41-M/01Veterinářství
Tento předmět rozvíjí znalosti a dovednosti získané v předmětech anatomie a fyziologie,
patologie a nemoci zvířat. Poskytuje žákům základní znalosti o chirurgických problémech zvířat,
o nejběžnějších nemocech a jejich léčení. Žáci se učí používat potřebnou odbornou terminologii.
Vyučování předmětu směřuje k tomu, aby žáci:
- s použitím odborné terminologie dokázali přesně vyjádřit problémy
- uměli rozpoznat příznaky základních a závažných chirurgických onemocnění
- znali zásady první pomoci
- získali zručnost při jednoduchých chirurgických úkonech a dokázali asistovat
veterinárním lékařům při složitějších zákrocích.
Učivo předmětu Chirurgie a ortopedie vychází z obsahového okruhu Veterinární prevence
Strategie výuky
Předmět se vyučuje ve 3. ročníku, teoretický výklad je rozdělen na část všeobecnou,
speciální a ortopedickou. Nedílnou součástí výuky jsou cvičení a výjezdní praxe, kde mohou žáci
využít znalosti a dovednosti získané ve škole během výuky teorie. Učivo předmětu Chirurgie a
orthopedie navazuje, upevňuje a rozšiřuje znalosti předmětů Anatomie a fyziologie zvířat a
Patologie.
Hodnocení výsledků je založeno na kombinaci ústního a písemného zkoušení
s přihlédnutím na výsledky v praktické části výuky. Hodnotí se schopnost využití teoretických
poznatků v praxi, schopnost samostatného rozhodování a řešení problému, ale také ochota stát se
součástí pracovního týmu.
175
Komunikativní kompetence – žák se vyjadřuje k odborné problematice výstižně a logicky
Sociální kompetence – žák pracuje samostatně i ve skupině, ochotně přijímá a plní dílčí úkoly
vedoucí k zodpovědnosti za zdraví a pohodu zvířat.
Člověk a životní prostředí - zaměřuje se zejména na materiálové a energetické zdroje, na kvalitu
pracovního prostředí, vlivy pracovních činností na prostředí a na zdraví své i zvířete,
na technické a technologické procesy a řídicí činnosti.
Člověk a svět práce – výuka směřuje k tomu, aby absolvent usiloval o nejvyšší kvalitu své práce
a služeb, a chápal kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména
Informační a komunikační technologie - cílem je naučit žáky používat základní a aplikační
programové vybavení počítače, a to nejen pro účely uplatnění se v praxi, ale i pro potřeby dalšího
vzdělávání. Rovněž je důležité naučit žáky pracovat s informacemi a s komunikačními
prostředky.
Žák:
- se seznámí s náplní a historií oboru
-
-
se seznámí se základními nástroji a
jejich využitím
s polohováním pacienta
u jednotlivých druhů operací
umí zacházet s přístroji
se seznámí se základními druhy
anestetik
se naučí pozorovat a kontrolovat
pacienta v průběhu anestesie
Učivo
1. Úvod do předmětu
– všeobecné základy chirurgie
2. Operační technika, rozdělení operací,
šicí materiály, přístrojová technika
- demonstrace chirurgických nástrojů a
přístrojů
3. Sedace a anestesie
- indikace pro sedaci a anestesii
- rozdělení anestesie
- základní druhy anestetik
- stádia celkové anstesie
- vedení anestesie, monitoring anestesie
-
se seznámí s možnostmi fyzikální
terapie
se naučí zacházet s jednotlivými
přístroji a aplikovat další postupy
fyzikální terapie
176
4. Fyzikální terapie
termoterapie
magnetoterapie
elektroterapie
ultrazvuk
laser
masáže
-
-
se seznámí se základními
chirurgickými nemocemi, s jejich
diagnózou a terapií
se seznámí se základními nemocemi
uší, zubů, nosu a očí,
-
5. Obecná chirurgie
- rána
- krvácení
- flegmóna , absces, píštěl, vřed
- nekróza, hematom, dekubitus
- zlomenina, vykloubení
6. Speciální chirurgické choroby
- ušní a nosní choroby (otitis externa)
- choroby zubů (vady skusu, zubní
kámen)
- choroby očí (spojivky, rohovky,
víček)
-
7. Ranné infekce
tetanus
tbc
aktinomykóza
-
se seznámí s nejčastějšími ranovými
infekcemi, s jejich diagnózou a terapií
-
se seznámí s nejčastějšími druhy kýl,
jejich příčinami a terapií
8. Kýly
- rozdělení kýl podle různých hledisek
- terapie kýl
-
se seznámí s nejčastějšími příčinami
cizích těles u zvířat
9. Cizí těleso v trávicím traktu
- cizí těleso u býložravců
- cizí těleso u šelem
-
se seznámí s důvody a metodami
kastrace u samců i samic všech druhů
hospodářských i domácích zvířat
10. Kastrace
- indikace ke kastracím
- kastrace samců
- kastrace samic
- kastrace kryptorchidů
-
se seznámí s důvody a metodami
odrohování telat i dospělého skotu
11. Odrohování
- terapeutické indikace
- chovatelské indikace
- metody nekrvavé a krvavé
-
se seznámí s anatomií a fyziologií
kopyt a paznehtů zdravých,
patologických, pravidelných a
nepravidelných a s možností jejich
korekce
12. Kopyto pazneht
- zdravé a patologické kopyto (pazneht)
- pravidelný a nepravidelný pazneht
- pravidelné a nepravidelné kopyto
177
-
13. Choroby paznehtů, kopyt
se seznámí s příčinami, diagnostikou a
- nemoci kůže
terapií nejčastějších chorob paznehtů
- nemoci škáry
a kopyt
- nemoci rohového pouzdra
-
se naučí posuzovat mechaniku pohybu
zvířat a diagnostikovat jednotlivé
druhy kulhání
-
se seznámí s příčinami, diagnostikou a
terapií nejčastějších chorob kloubních
onemocnění
-
se seznámí s bezpečnostními předpisy
zásadami hygieny a používáním
ochranných pomůcek
organizací práce při jednotlivých
zákrocích
komunikací s klienty (telefonování,
osobní kontakt)
14. Diagnostika kulhání
- mechanika pohybu zdravých zvířat
- metodika diagnostiky
- popis kulhání
15. Choroby kloubů
- arthritis, arthrosis
- DKK, DLK
- osteochondrosis
- spondylosis
- lumbosakrální syndrom
Cvičení
1. Vybavení ordinace
- uložení instrumentaria, umístění
přístrojů
- ochranné pomůcky
- hygienické prostředky
2. Chirurgické nástroje
-
se seznámí s jednotlivými
chirurgickými nástroji a jejich
používáním
se naučí sestavovat operační sady
-
se seznámí se základními způsoby
parenterální a enterální aplikace léčiv
-
se seznámí s prací veterinárního
asistenta v průběhu operačních
zákroků
3. Aplikace léčiv
- parenterální aplikace, infusní terapie
- enterální aplikace
4. Práce na operačním sále
- příprava operačního sálu a
instrumentária
- příprava pacienta
- příprava personálu
- asistence při operacích
178
5. Kastrace samců
-
se naučí samostatně kastrovat samce
vybraných druhů hospodářských
zvířat
-
se naučí prakticky upravovat a
ošetřovat paznehty a spárky
hospodářských druhů zvířat
-
se seznámí s péčí o zdravá i nemocná
kopyta a zúčastní se demonstrace
podkování
6. Ošetřování paznehtů
7. Ošetření kopyt a podkovářství
179
UČEBNÍ OSNOVA
REPRODUKCE A INSEMINACE ZVÍŘAT
Pro obor vzdělání
Předmět Reprodukce a inseminace zvířat představuje spojení poznatků pro řešení situací
souvisejících s reprodukčním aparátem samců a samic, poskytuje základní znalosti a dovednosti
pří diagnostice poruch plodnosti , reprodukčních onemocnění a problémech při porodu. Cílem je
vytvořit základní návyky při vyšetřování a vedení porodu, i asistence u porodnických.operací.
Cílem je též naučit žáky odhadnout vlastní schopnosti a samostatně řešit krizové situace a
poskytovat kvalifikovaně první pomoc.
Žák je schopen na základě získaných teoretických a praktických poznatků správně
rozhodovat v krizových situacích a aplikovat své znalosti v praxi. Má základní vědomosti o
způsobech koncepce plemenitby, přípravě inseminačních dávek, manipulaci se spermatem,
fyziologii pohlavního cyklu, vývoji zárodku, průběhu porodu a puerperia, řešení patologických
stavů, o pohlavních nákazách a nejběžnějších onemocněních mláďat.
Učivo předmětu vychází z obsahového okruhu Veterinární prevence Rámcového
vzdělávacího programu Veterinářství.
Strategie výuky
Předmět je rozložen do 3. a 4. ročníku a je členěn do jednotlivých tématických celků
podle průběhu reprodukčního cyklu a je rozdělen na problematiku obou pohlaví. Koncepce výuky
vychází z teoretických poznatků v těsné návaznosti na dovednosti získané při praktických
cvičeních v laboratořích a chovech hospodářských zvířat. Je kladen důraz na syntézu získaných
poznatků a na schopnost logického zdůvodnění problémů.
Klasifikační hodnocení vědomostí studentů vychází jak z verbálního a písemného
zkoušení, tak i z klasifikace výsledků práce a manuální zručnosti v terénu. Písemné zkoušení ve
formě testu prověřuje získané poznatky z jednotlivých tématických celků.
180
Komunikativní a sociální kompetence - vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni
vyjadřovat se v písemné i ústní formě v různých učebních, životních i pracovních situacích a
uměli se vhodně prezentovat
Personální a sociální kompetence – absolventi se musí umět orientovat ve společnosti a
adaptovat se na měnící se životní a pracovní podmínky a podle svých schopností a možností je
pozitivně ovlivňovat, být připraveni řešit své sociální i ekonomické záležitosti, pracovat v týmu a
podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností, přijímat a odpovědně plnit
svěřené úkoly
Člověk a svět práce – výuka směřuje k tomu, aby absolvent byl schopen organizovat reprodukční
proces v zemědělském závodě, zjišťovat graviditu, vést normální porody a ošetřit matku a
mláďata po porodu.
Člověk a životní prostředí – průřezové téma pro předmět Reprodukce a inseminace zvířat se
nazývá ,, Člověk a životní prostředí“, ale je možno je doplnit titulem ,, Zvíře a jeho zdraví“.
Absolvent chápe bezpečnost práce jako nedílnou součást péče nejen o zdraví své i
spolupracovníků (i dalších osob vyskytujících se na pracovištích, např. klientů, zákazníků,
návštěvníků), ale též o zdraví zvířat. Vytváří si tak smysl pro odpovědnost a etický postoj
k chovaným zvířatům.
3. ročník 1 hodina týdně
Žák:
-
-
-
Učivo
1. Fyziologie rozmnožování zvířat
- oogeneze a spermiogeneze
- pohlavní a tělesná dospělost
- pohlavní cyklus
- řízení pohlavní činnosti samců a samic
- pohlavní hormony
2. Gravidita
orientuje se ve fyziologii gravidity
- vývoj zárodku, plodu, plodových
obalů
- typy placent
- gravidita a její diagnostika
3. Porod a puerperium
orientuje se v průběhu porodu a
- porodní cesty
poporodního období, ovládá postupy
- příprava na porod, spouštěcí faktory
při asistenci u porodu a ošetření matky
porodu
a mláďat po porodu
- fáze porodu
- porody jednotlivých druhů tvářet
- ošetření matky a mláděte po porodu
- puerperium
má představu o průběhu a délce
pohlavního cyklu,vývoji oocytů a
spermií, oplození, vývoji zárodku
181
4. ročník 1/1 hodina týdně
Učivo
Žák:
4. Nemoci mláďat
- neinfekční onemocnění mláďat
- se seznámí s nejběžnějšími nemocemi
- infekční onemocnění mláďat
mláďat, jejich terapií a prevencí
- se orientuje v patologických stavech
5. Patologie gravidity
- abnormality v oplození
oplozeni a březosti
- embryonální mortalita, odúmrť plodu,
abortus
- výhřez pochvy, dislokace dělohy, kýly
- pseudogravidita,
- metabolické poruchy
- ovládá poruchy v průběhu porodu a
6. Patologie porodu a puerperia
puerperia
- nepravidelnosti ze strany matky,
poranění porodních cest
- naučí se poskytovat základní
- nepravidelnosti ze strany plodu
porodnickou pomoc v případě méně
- zadržení lůžka, výhřez dělohy
závažných komplikací
- poporodní parézy
- je schopen diagnostikovat základní
poruchy plodnosti
- poporodní infekce a intoxikace
- změny na pohlavních orgánech,
záněty, funkční poruchy, pohlavní
nemocí
7. Nemoci mléčné žlázy
- pozná záněty mléčné žlázy , má
- infekční záněty
představu o jejich rozdělení a léčbě
- neinfekční záněty
- orientuje se v možnostech
8. Biotechnologie a reprodukce zvířat
biotechnologií
- synchronizace říje, porodu
- žák se seznámí s možností
- embryotransfer
operativního vedení porodu
- sexace spermatu a embryí
- klonování a dělení embryí
9. Odběr spermatu
- pozná průběh pohlavních reflexů
- pohlavní reflexy
- činnost před odběrem spermatu pro
výrobu inseminačních dávek, příprava
prostředků
- bezpečnost práce
182
-
-
10. Výroba inseminační dávky
- zařízení inseminačních stanic
se seznámí s organizací inseminační
- výběr zvířat do plemenitby
služby, provozem inseminačních
- ustájení samců v IS a péče o ně
stanic býků, kanců hřebců, se
- metody odběru semene u jednotlivých
základními vyšetřovacími metodami
kvality semene, s požadavky na
druhů
kvalitu spermatu, Odběrem, ředěním,
- anabióza
a konzervací ejakulátu a přípravou
- ředidla a ředění spermatu, konzervace
inseminačních dávek
- příprava inseminačních dávek
- postup při zmrazování
11. Inseminace u jednotlivých druhů zvířat
a její evidence
umí posoudit kvalitu říje a stanovit
- inseminace krav
vhodný okamžik pro inseminaci samic
- inseminace klisem
- inseminace prasnic
- inseminace ovcí a koz
- inseminace fen
-
inseminace u drůbeže a včel
-
inseminace vodní drůbeže
inseminace hrabavé drůbeže
inseminace včel
-
umí vést evidenci
-
karta plemenice
inseminační evidence
Cvičení:
-
umí prakticky provádět laboratorní
vyšetření semene a činnosti
v souvislosti s vyšetřením a
diagnostikou poruch plodnosti,
ovládá pomoc při porodu
1.
Pitva pohlavních orgánů samců a
samic
2. Detekce říje
3. Diagnostika gravidity
4. Rektální vyšetření skotu
5. Porodnická pomoc, instrumentarium,
6. Nepravidelné polohy plodu
7. Vyšetření mléčné žlázy
8. Příprava umělé pochvy, vyšetření
spermatu býka
9. Stanovení počtu aktivních spermií
v inseminační dávce
10. Morfologie spermií
183
UČEBNÍ OSNOVA
HYGIENA A TECHNOLOGIE POTRAVIN
Celkový počet vyučovacích hodin na studenta: 235,5
Hygiena a technologie potravin poskytuje žákům možnost získat vědomosti a dovednosti
opravňující je vykonávat veterinární kontrolu a bránit tak riziku ohrožení zdraví lidí a zvířat.
Žák je veden k tomu, aby dovedl používat odbornou terminologii a přesně se vyjadřoval.
Dovede popsat výrobní postupy při zpracování masa, mléka, vajec, drůbežího masa, zvěřiny a
ryb. Na základě poznání těchto technologií pak hodnotí jednotlivá rizika výroby systémem
HACCP v jednotlivých rozpracováních CCP1 a CCP2.
Učivo předmětu vychází z obsahového okruhu Veterinární prevence Rámcového vzdělávacího
Strategie výuky
Předmět se vyučuje ve 3. a 4. ročníku. Je rozložen do těchto nosných celků
1. Maso – nákup jatečních zvířat, transport, příjem, odporažení, zpracování jatečních těl,
konečné posouzení masa, klasifikace jakosti a vychlazení.
2. Mléko – hygiena prvovýroby mléka, vychlazení, přeprava do mlékárny, mlékárenské
zpracování včetně pasterační kolony a výroby UHT mléka.
3. Drůbeží maso a vejce – hygiena prvovýroby, transport, vychlazení, zamražení, u vajec
třídění a expedici.
4. Ryby a zvěřina – základy opracování a hygiena zpracování.
Probíhá na základě kombinace známek, které žáci získávají z ústního zkoušení a testů
po probrání příslušných tématických celků. Kromě těchto grafických poznatků se hodnotí jejich
aplikace v praxi a přesné vyjadřování správnou terminologií.
U žáků jsou prohlubovány komunikativní kompetence a schopnosti v oblasti personální a
sociální, žáci spolupracují při řešení zadaných úseků a své práce prezentují.. Žák má povědomí
o základních ekologických zákonitostech a negativních dopadech působení člověka na finalizaci
produktů pro lidskou výživu. Tento předmět přispívá i k utváření a budování postojů a
hodnotových orientací žáků a jejich zdravému životnímu stylu.
184
Člověk a svět práce – významnou roli zde má odborná praxe žáků v reálných pracovních
podmínkách v zaměstnavatelských organizacích typických pro příslušnou oblast uplatnění žáků,
při kterých se věnuje pozornost nejen odborné činnosti podniků, ale i personálnímu klimatu,
organizační struktuře, pracovní náplni pracovníků, kariérovým postupům apod.
Informační a komunikační technologie - žáci jsou připravováni k tomu, aby byli schopni pracovat
s prostředky informačních a komunikačních technologií a efektivně je využívali jak v průběhu
vzdělávání, tak i při řešení pracovních úkolů v rámci profese, na kterou se připravují.
-
-
-
Žák:
zná BOZP masného průmyslu
zná činnost VHS, techniků
ovládá schéma a členění
masokombinátu
aktivně se podílí při kontrole výroby
systémem HACCP, aplikuje tento
systém v praxi – CCP1 a CCP2,
monitoring, verifikace
učivo
Výstavba a schéma masokombinátu,
jatečné opracování zvířat
- Směrnice EU
- Dokumentace a legislativa
zná hygienu masa
umí provádět veterinární prohlídku těl
jatečních zvířat, složení masa a zrání
umí rozpoznat vady masa
na základě znalostí umí rozhodnout o
konečném posouzení masa
zná hygienické podmínky prvovýroby
hygieny mléka, chlazení a transportu
aktivně ovládá ošetření mléka v
mlékárnách - pasterizace
Hygiena masa, technologické vlastnosti
masa, význam, konzervace
- Požadavky na porážení jatečních
zvířat, chlazení, mražení, případně
solení
zná hygienu drůbežího masa a vajec
ovládá porážkovou linku drůbeže,
ovládá třídění vajec a transport
zná veterinární prohlídku masa
poražených kusů drůbeže a aplikaci
HACCP a její specifického rozdílu od
hodnocení poráženého masa savců
zná postupy odběru vzorků potravin,
balení, příjem v laboratoři
posuzuje samostatně poživatelnost a
bezpečnost potravin
rozdělí cizorodé látky a alimetární
Hygiena mléka požadavky na syrové
kravské mléko
- Prvovýroba syrového mléka
- Chlazení, transport, pasterační kolona,
výroba UHT mléka
Hygiena jatečné drůbeže a vajec
- Vejce , požadavky na tržní druhy
- Hygiena výroby vajec
- HACCP harmonogramu porážení
jatečné drůbeže
Monitoring bezpečnosti potravin
- Laboratorně-hygienické vyšetření
vzorků potravin
- Smyslové a analytické postupy
vyšetření Alimentární nákazy a
185
cizorodé látky v řetězci
toxikoinfekce
Hygiena masa a masných výrobků
- umí rozdělit výsekové a výrobní maso
jednotlivých jatečních zvířat
- popíše jednotlivé způsoby konzervace
masa
- uvede technologický postup výroby
masných konzerv
- zná jednotlivé druhy obalů
- charakterizuje procesy zpracování
sádla a loje
Hygiena mléka a mléčných výrobků
- ovládá požadavky na mléčnou
surovinu
- umí rozdělit a popsat jednotlivé
mléčné výrobky – sortiment
Hygiena vajec a vaječných výrobků
- má přehled o požadavcích na vejce
- zná zásady zpracování vajec a
vaječných výrobků
Hygiena a technologie zpracování ryb
- ovládá rozdělení tržních druhů ryb
- popíše hygienické požadavky na
přepravu a zpracování ryb
-
Cvičení:
Žák:
- metodicky pracuje dle přiložených
laboratorních postupů
- rozvíjí osvojování analytických
postupů a rozborů vzorků potravin
186
Požadavky na bourání
Dělení masa jednotlivých zvířat
Zásady skladování a konzervace masa
Chlazení, mražení, solení, uzení
Výroba a rozdělení konzerv
Obaly a obalová technika
Technologie tavení a škvaření tuků
-
Norma Syrové kravské mléko
Kysané mléčné výrobky
Zahuštěné mléčné výrobky
Sušené mléčné výrobky
Smetana, máslo, sýry
-
Směrnice „České slepičí vejce“
Třídění a zpracování vajec
Principy zpracování vaječných
výrobků
-
Technologie zpracování a konzervace
ryb
Technologie rybích výrobků
-
Laboratorní vyšetření masa
Laboratorní vyšetření uzenin
Laboratorní vyšetření mléka
Laboratorní vyšetření láku
Laboratorní vyšetření konzerv
Laboratorní vyšetření vajec
Laboratorní vyšetření ryb
UČEBNÍ OSNOVA
PRAXE
Předmět praxe má za úkol naučit studenty praktickým dovednostem v oblasti chovu,
prevence a kurativy velkých i malých zvířat, a hygieny potravin. Praxe zajišťuje propojení
teoretického a praktického vzdělávání. Předmět praxe si bere za cíl připravit žáky pro široké
spektrum odborných dovedností a činností v oblasti praktické veterinární medicíny a to ve sféře
chovu hospodářských zvířat, v laboratořích veterinární diagnostiky, ve veterinárních klinikách a
ošetřovnách. Současně upevňuje poznatky získané z předchozích odborných disciplin zejména
z nemocí, chirurgie, mikrobiologie, chovu, výživy, a hygieny potravin.
Studenti se učí základním dovednostem při zacházení se zvířaty a nejrůznějšími
zařízeními používanými v chovu, prevenci, kurativě i hygieně potravin. Žáci si upevňují
praktické zkušenosti při diagnostických terénních i laboratorních postupech, upevňují si
farmakologické znalosti při terapeutických zákrocích při terénní kurativě pod vedením
veterinárního lékaře. Učí se prakticky aplikovat zásady všeobecných i specielních preventivních
opatření v chovech zvířat. Samostatně odebírají biologické vzorky, vyplňují dokumentaci pro
specifické laboratorní analýzy a provádějí též jednoduché indikované screeningové vyšetření.
Strategie výuky
V 1. a 2. ročníku jsou studenti zapojeni do běžných, převážně manuálních prací
v provozech zaměřených na chov hospodářských a exotických zvířat. Smyslem je učení se těmto
činnostem a seznámení studentů s organizací provozu a běžnou pracovní náplní zaměstnanců
jednotlivých provozů.
1. ročník
Praxe je rozdělena na praxi odbornou a učební. V rámci odborné individuální praxe žák absolvuje
ošetřovatelské práce u jednotlivých druhů hospodářských zvířat. Učební praxi absolvuje po
skupinách vždy v týdenních cyklech. Náplň je vymezena požadavkem na znalosti a dovednosti
žáka I. ročníku a je definována jednotlivými tématickými celky.
2. ročník
Praxe je rozdělena na praxi odbornou a učební . Odbornou individuální praxi žák absolvuje
v ZOO zahradách, jezdeckých střediscích, ZOO-butiku a na soukromých farmách. Absolvuje
dva týdny jarní odborné individuální praxe, kde si volí téma dle svého vlastního zájmu (je
vymezen okruh témat tak, aby co nejvíce vyhovoval individuálnímu odbornému zaměření žáka.
Učební praxi absolvuje stejně jako v I. ročníku po skupinách vždy v týdenních cyklech. Náplň je
vymezena požadavkem na znalosti a dovednosti žáka II. ročníku a je definována jednotlivými
tématickými celky.
187
Předmět veterinární praxe je vyučován ve 3. a 4. roč. a navazuje na odborné veterinární
předměty z nižších ročníků. Je zaměřena na získávání základních dovedností v chovu
zvířat, prevenci, léčení, reprodukci a zvládnutí technologie a hygieny v zpracovatelských
závodech živočišných produktů. Studenti pracují ve skupinách z důvodu dodržování bezpečnosti
práce.
3. ročník
Praxe se realizuje jednak v laboratořích SVÚ formou individuální, jednak formou skupinovou,
která vychází ze schválených odborných tématických celků a třetí formou je závěrečná
individuální praxe uskutečněná na VHS potravinářských podniků, na ošetřovnách a veterinárních
obvodech. Každá praxe je zahájena instruktáží o zásadách hygieny a bezpečnosti práce a
výkladem, při kterém jsou žáci seznámeni s konkrétním tématickým zadáním.
4. ročník
Praxe je strukturovaná na úvodní veterinárně – odbornou praxi a další skupinovou terénní praxi
na veterinárním obvodu, v ordinaci v provozu jatek i laboratořích s orientací na diagnostické,
terapeutické a profylaktické odborné tématické celky.
Jako pracoviště slouží středisko praxe školy, ordinace školy, chov skotu školního zemědělského
podniku, vybrané zemědělské podniky, obvody veterinárních lékařů, zoologické zahrady,
zoobutik, cvičiště ČKS, SVÚ a zpracovatelské závody. Vykonávání praxí v těchto provozech je
smluvně ošetřeno.
Po ukončení každé jednotlivé praxe (1 den) je student standardně klasifikován. Hodnotí se
praktické dovednosti, uplatnění teoretických vědomostí a komunikativní dovednosti.
Jednotlivá témata jsou prověřována testováním znalostí a dovedností na realizovaných
úkolech. Hodnocena je schopnost aplikace poznatků v praktické činnosti a dále se hodnotí
aktivita žáků i samostatnost.
.
Komunikativní kompetence - prostřednictvím vykonávání praktických činností jsou u studentů
rozvíjeny komunikativní dovednosti (např. komunikace s klienty v ordinaci i s ošetřovateli a
chovateli hospodářských zvířat). Získané dovednosti jsou důležité pro uplatnění na trhu práce.
Personální a sociální kompetence - praktický výkon odborné činnosti umožňuje komplexní
chápání procesů a zákonitostí probíhajících v praxi v širších souvislostech. Generuje široké
možnosti tvorby všech okruhů klíčových dovedností a kompetencí, které se reflektují ve vědomí
žáků. Kompetence k pracovnímu uplatnění - upevňuje schopnosti žáků řešit problémové situace
volbou vhodných pracovně- metodických postupů.
Člověk a životní prostředí - žáci jsou motivováni k získávání adekvátních informací vedoucích
k uvědomělému přístupu v oblasti etologie chovu, tedy ke zvířatům zdravým i nemocným.
Člověk a svět práce – žák je veden k samostatnému řešení pracovních i mimopracovních
problémů.
188
2. Rozpis učiva výsledků vzdělávání.
1. ročník:
Žák:
-
chápe organizaci a význam praxe
umí vést deník praxe
osvojil si zásady bezpečnosti práce a
požární ochrany
umí poskytnout první pomoc
umí bezpečně zacházet se zvířaty
provede jednotlivé metody fixace
malých hospodářských zvířat a
malých přežvýkavců
Učivo
Úvod
- organizace praxe, význam, záznamy.
- bezpečnost práce a požární ochrana
- první pomoc a hygiena práce
Zacházení se zvířaty
- nácvik bezpečného přístupu ke
zvířatům, předvádění zvířat
- fixace malých hospodářských zvířat
a malých přežvýkavců
Posuzování porostů zásob a pastva
- je schopen poznat a posoudit porosty,
- posouzení podzimních porostů, herbář
určit botanické složení, založit herbář
- posouzení jarních porostů
- umí provést základní pracovní operace
- chov včel, anatomie včely
v chovu včel
Akvaristika
- má základní znalosti z chovu
- požadavky na zařízení, vodu,
akvarijních ryb
- zastoupení živočichů, rostlin
- druhy akvarijních ryb
je schopen vykonávat práce v chovu
drůbeže
zná používané technologie
Chov drůbeže
- ošetřování drůbeže
- sběr a třídění vajec
- technologie chovu drůbeže
prasat
Chov prasat
- krmení, ošetřování jednotlivých
kategorií prasat
- technologie chovu prasat
-
telat
Odchov telat
- mléčná výživa a rostlinná výživa krmení, ošetřování telat
- technologie chovu telat
-
umí vykonávat práci ošetřovatele
v ZOO
chápe etologické požadavky zvířat
Zvířata chovaná v ZOO zahradách
- krmení a ošetřování zvířat v ZOO
- etologické požadavky jednotlivých
druhů zvířat
-
189
-
zná používané technologie chovu
zvířat v ZOO
-
chápe nutnost opatření DDDD
vykonává práce spojené s vytvářením
životního prostředí v chovech zvířat
-
technologie chovu zvířat v ZOO
Objekty ŽV
- opatření DDDD
- úprava životního prostředí v chovech
zvířat
2. ročník:
-
umí vést zoo evidenci ( označovat
zvířata, provádět záznamy)
Označování zvířat
- zootechnická evidence (stájové
tabulky, označování zvířat)
-
umí bezpečně zacházet se zvířaty
provede jednotlivé metody fixace
Zacházení se zvířaty
- fixace velkých hospodářských zvířat
- předvádění zvířat
-
je schopen hodnotit exteriér skotu
je schopen hodnotit exteriér prasat
je schopen hodnotit exteriér koně
Hodnocení zevnějšku ( exteriér )
- exteriér skotu
- exteriér prasat
- exteriér koně
-
popíše anatomie mléčné žlázy, tvorbu
a uvolňování mléka
zná typy, části a funkci dojícího
zařízení
a provádí dojení dle správných
postupů
provádí údržbu dojícího zařízení
chápe význam biotechnické kontroly
pomáhá při ošetření nadojeného mléka
je schopen vykonávat ošetřovatelské
práce
-
-
rozumí výcviku, ošetřování a krmení
Chov dojnic
- anatomie mléčné žlázy
- tvorba a uvolňování mléka
- postup a způsoby dojení
- strojní dojení – typy, části a funkce
dojícího zařízení
- nácvik dojení (ruční, strojní)
- údržba dojícího zařízení
- biotechnická kontrola
- úprava nadojeného mléka – chlazení a
filtrace
- pracovní operace na linkách krmení,
- napájení a odklizu výkalů
Chov psů
- výcvik, ošetřování, krmení
190
-
připraví zvíře, dovede používat
nástroje a přípravky
zná plemena psů jejichž srst se
upravuje, zná typy střihů
koní
umí osedlat koně
osvojil si zásady jízdy na koních
umí vykonávat práci ošetřovatele
v ZOO
chápe etologické požadavky zvířatzná používané technologie chovu
zvířat v ZOO
Kosmetika zvířat
- příprava zvířat, přípravky a nástroje
- plemena psů
Chov koní
- krmení a ošetřování koní
- sedlání a postrojování
- základy jízdy na koni
Zvířata chovaná v ZOO zahradách
- krmení a ošetřování zvířat v ZOO
- etologické požadavky jednotlivých
druhů zvířat
- technologie chovu zvířat v ZOO
3. ročník:
Žák:
-
vede prvotní evidenci a chápe její
smysl
zná bezpečnost práce
zná hygienu při práci
Učivo
Vedení prvotní evidence v ŽV
- evidence zvířat
- stájová evidence (narozená telata,
inseminace, veterinární zákroky
bazénové vzorky)
- kontrola dodržování BP
Krmení – technologie a krmné dávky
- rozdělení krmiv a evidence krmivové
základny
- hodnocení a konzervace krmiv
- sestavení a kontrola KD
- hodnocení welfare zvířat
-
hodnotí kvalitu krmiv
posuzuje uskladnění krmiv
sestaví KD
rozumí souvislostem mezi
nevyváženou KD a metabolickými
poruchami
-
vypracuje podklady pro odměňování
na základě prvotní evidence
Podklady pro odměňování
- vypracování podkladů pro pracovníky
ŽV podle prvotní evidence
provádí základní klinické vyšetření dovede posoudit odchylky od
Veterinární zákroky v chovech velkých
zvířat
- základy klinického vyšetření
- vyšetření trávicího aparátu
-
191
-
-
-
fyziologického stavu
odebírá vzorky mléka k bakt.
vyšetření a provádí samostatně rychlý
stájový test
je schopen vést fyziologický porod a
posoudit komplikace
zná hlavní zásady úpravy paznehtů
umí odrohovat telata zajistit pomoc při
odrohování dospělých kusů
umí zacházet i s neklidnými pacienty
fixovat je při zákrocích
má základní zkušenosti při alikaci
léčiv
získává základní dovednosti při
asistenci u operací
vyšetření mléčné žlázy
vedení fyziologického porodu
pomoc při komplikovaném porodu
ošetření paznehtů
dekornuace
Práce ve veterinární ordinaci
- fixace zvířat
- aplikace léčiv
- práce na operačním sále
- vedení evidence
4.ročník:
-
zná zásady fixace velkých zvířat a je
schopen buď provést fixaci
samostatně nebo ji zorganizovat
zná zásady distanční imobilizace
provádí základní klinické vyšetření a
je schopen odlišit fyziologický stav
od patologického
odebírá vzorky krve a moče
samostatně provádí nejjednodušší
chirurgické zákroky
asistuje při veterinárních zákrocích
zná zásady fixace malých zvířat a
dovede je v praxi uplatnit
aplikuje sc. a im. Injekce
provádí přípravné práce při operacích
asistuje při operacích
provádí obsluhu a údržbu přístrojů
(sterilizátor, USG, RTG, EKG)
-
zvládá technologické postupy při
zpracování živočišných produktů
-
III. ročník - jarní bloková praxe
IV. ročník – podzimní bloková praxe
Práce v praxi velkých zvířat
- fixace zvířat pro vyšetření a ošetření
- základní klinické vyšetření a odběr
vzorků krve a moče
- aplikace léčiv
- samostatné provádění jednoduchých
chirurgických výkonů (kastrace
kanečků, dekornuace telat)
- asistence veterinárnímu lékaři při
zákrocích
Práce v ordinaci
- fixace zvířat a manipulace s nimi
- anamnéza a klinické vyšetření
- nejjednodušší aplikace léčiv
- příprava operačního sálu a
instrumentária
- pooperační péče
Práce ve zpracovatelských závodech
- veterinární prohlídka jatečných zvířat
192
-
využívá dovednosti získané při
školních praxích dle požadavků
personálu ordinace
-
dle požadavků veterinárního lékaře
využívá dovednosti získané při
školních praxích
-
zvládá technologické postupy při
zpracování živočišných produktů a
vykonává hygienický dozor
v provozních podmínkách
-
zvládá základní metodické postupy
analyzovaných vzorků
Práce u praktického veterinárního lékaře
v praxi malých zvířat
- pomocné práce dle požadavků a
potřeb veterinárního lékaře
- komunikace s klienty
Práce u praktického veterinárního lékaře
v praxi velkých zvířat
- pomocné práce dle požadavků a
potřeb veterinárního lékaře
Práce na jatkách a zpracovatelských
závodech živočišných produktů
Práce v laboratořích a SVÚ
193
UČEBNÍ OSNOVA
MYSLIVOST
Předmět myslivost účelně syntetizuje odborné vědomosti. Seznamuje žáky s významem a
perspektivami rozvoje myslivosti u nás i v zahraničí. Cílem předmětu je pochopení existence
harmonického, vyváženého a dynamického vztahu mezi volně žijící lovnou zvěří i faunou a
životním prostředím. Finální, relevantní hodnotou výuky je pak získání loveckého lístku
s možností realizace této specifické profesní činnosti při výkonu práva myslivosti.
Výuka myslivosti směřuje k tomu, aby žáci deklarovali schopnost logicky propojit a
následně aplikovat biologické a ekologické vědomosti, poznatky a dovednosti pro tuto
specifikovanou profesní nebo zájmovou činnost. Předmět usiluje o prohloubení etické
zodpovědnosti žáků k životnímu prostředí, lovné zvěři, ekologickým podmínkám, které směřují
k uplatnění moderních přístupů v chovu a ochraně zvěře v kontextu environmentálních potřeb.
Rozsah a obsah učiva prezentuje žákům poznatky o organizaci, řízení a strategii myslivosti.
Nabízí zoologickou systematiku srstnaté a pernaté zvěře. Seznámí žáky s činiteli životního
prostředí a ekologickou ochranou, zásadami chovu a péče o zvěř. Myslivecká kynologie spolu
s poznatky o způsobech lovu a zásadami bezpečného zacházení se zbraní, doplněné o
mysliveckou legislativu tvoří pak ucelený rámec výuky odborného předmětu..
Strategie výuky
Výuka předmětu je rozdělena na část teoretickou a na praktické terénní cvičení. Dotační
časový program myslivosti je 99 hodin z toho 24 hodin cvičení. Předmět se vyučuje ve 3. ročníku
pro všechny obory naší školy. Cvičení jsou specializována dle koncipovaných tématických celků,
kterých je 7 a vlastní realizace je uskutečněna na lesním závodě, bažantnici, kačenárně,
mysliveckém sdružení a dvou chovných oborách. Doplňkem je účast na mezinárodní výstavě psů
a výstavě trofejí. Před závěrečnými zkouškami žáci absolvují střelbu brokovými a kulovými
zbraněmi. Dalším komponentem výuky praktické části je individuální povinná činnost
u myslivecké společnosti.
Klasifikační hodnocení je založeno na sumaci známek, které žáci získávají z písemných
testů, ústního prověřování znalostí a hodnocení z praktických mysliveckých cvičeních v lovecké
honitbě. Při konkrétním hodnocení je akcentována samostatnost žáků v řešení aktuální
myslivecké situace, porozumění principům kynologické, střelecké a lovecké problematiky a
schopností správně se orientovat v dané problematice. Hodnotí se i schopnost žáků racionálně
194
aplikovat vědomosti a získané poznatky v myslivecké praxi. Finalizací získaných vědomostí a
poznatků dle stávající legislativy je skutečnost, že výuka myslivosti je ukončena závěrečnými
zkouškami před zkušebním senátem.
Tento předmět ve svých důsledcích generuje komunikativní dovednosti tzn. rozvíjí
přesnou interpretaci odborné terminologie a schopnost řešit problémové situace v mysliveckém
ekosystému. Předmět dále rozvíjí personální i interpersonální vědomosti, dovednosti a návyky, a
to při individuelním nebo kolektivním plnění konkrétních praktických mysliveckých a loveckých
úkolů. K tomu je schopen využívat prostředků informačních a komunikačních technologií,
získávání informací z odborné literatury, implementační legislativy, při mysliveckých
konzultacích a seminářích. V mysliveckých sdruženích pak při praktických cvičeních. Nesporný
rozvoj klíčových kompetencí a dovedností žáků se uplatňuje při zacházení se střelnou zbraní,
střelivem, vlastním lovu, při výcviku a chovu lovecky upotřebitelných psů. Průřezové téma
„Člověk a životní prostředí“ , které je nosným tématem, spočívá v pochopení významu a poslání
přírody a ekologického prostředí pro život člověka v souladu s faunou.
Žák:
se seznámí s cílem předmětu
charakterizuje ekologický význam
zvěře
vysvětlí vývoj lovectví a myslivosti
zná mysliveckou mluvu a zvyky
charakterizuje společenský význam
myslivosti
Rozpis učiva
Historie a význam myslivosti
dějiny myslivosti a lovectví
myslivecké zvyky a tradice
myslivost a umění, kultura
charakterizuje jednotlivé zástupce
srstnaté zvěře
charakterizuje jednotlivé zástupce
pernaté zvěře
má přehled o morfologických a
fyziologických vlastnostech zvěře
umí identifikovat jednotlivé druhy a
zástupce lovné zvěře
Biologie a myslivecká zoologie
systematické rozdělení dle zákona
na zvěř srstnatou a na zvěř pernatou
rozdělení dle čeledí, rodů a druhů
vysvětlí jednotlivé základní pojmy
orientuje se v nejčastějších infekčních,
neinfekčních a parazitárních
chorobách
diferencuje jednotlivé věkové třídy
Chov, péče a ochrana zvěře
rozdělení honiteb
chov a plemenitba zvěře
péče o jednotlivé druhy zvěře
ochrana zvěře
průběžný odstřel
195
věkové třídy zvěře
zdravotní problematika a prevence
umí rozlišit jednotlivé stopy
ovládá zásady hygieny při ošetření
zvěře a uchování její biologické
hodnoty a zdravotní nezávadnosti
určí a posoudí věk ulovené zvěře
navrhuje opatření pro odchyt zvěře
účastní se přípravy a vlastního honu
orientuje se v chovu a plemenitbě psů
má přehled o plemenech loveckých
psů
posoudí exteriér a zdravotní stav psa
zná nejčastější choroby psů
ví jak se připravuje pes na výstavu
umí interpretovat dikci a literu zákonů
vyzná se v obsahu a rozsahu
prováděcích vyhlášek
ovládá praktický výklad platných
směrnic
se orientuje ve vývoji a rozdělení
zbraní
ovládá jednotlivé komponenty zbraní
rozliší různé druhy střeliva
vyzná se ve střelecké balistice
dodržuje zásady bezpečnosti při
zacházení se zbraní
absolvuje praktické střelby
zná význam a důvody testace zbraní
Myslivecké lovectví
způsoby a druhy lovu
poznávání stop
ošetření zvěře po odlovu
určování věku ulovené zvěře
lov zvěře odchytem a lapáním
příprava honu
Myslivecká kynologie
anatomie a fyziologie psa
plemena loveckých psů
chov a výcvik loveckých psů
směrnice pro výstavu
Myslivecká legislativa
zákon o myslivosti
doplňující vyhlášky
zákon o střelných zbraních střelivu
zákon o veterinární péči
zákon na ochranu zvířat
zákon o krajině a lesu
Myslivecké střelectví
historie a vývoj zbraní
rozdělení systému zbraní
zákonitosti balistiky
rozdělení a druhy střeliva
zkušebna zbraní
Náměty pro cvičení
Chov a ochrana zvěře v honitbách
Cvičná střelba loveckými zbraněmi
Myslivecká péče v bažantnicích a
kačenárnách
Péče o zvěř v oborách
196
6.
ROZVOJ KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ A ZAČLENĚNÍ PRŮŘEZOVÝCH
TÉMAT
Rozvoj klíčových kompetencí je konkretizován v rámci jednotlivých předmětů. Je
realizován jednak přímým začleněním tématu do vzdělávacího obsahu předmětu nebo je obsahem
dalších aktivit školy, například sportovních a lyžařských kurzů, besed, exkurzí, společenských
akcí, soutěží a akcí třídních kolektivů. Tyto akce jsou uvedeny v ročním plánu práce školy.
Školním vzdělávacím programem se prolínají čtyři průřezová témata:
1.
Zařazení tohoto průřezového tématu se projevuje vytvářením demokratického prostředí
ve škole, které je založeno na vzájemném respektování, spolupráci, účasti a dialogu všech
subjektů. Škola zapojuje žáky do aktivit, které vedou k poznání fungování demokracie v praxi a
seznamuje je se životem ve městě, politikou samosprávních orgánů, apod. Nedílnou součástí
výchovy k demokratickému občanství je vyžadování a cílené upevňování slušného chování žáků
k sobě navzájem a k pedagogům, jakož i pedagogů k žákům.
Cílem je vychovat žáky k tomu, aby především byli zodpovědní za své názory, uměli uvažovat
o existenčních otázkách, učili se být kriticky tolerantní, uměli odolávat myšlenkové manipulaci
(včetně médií), uměli komunikovat a hledat kompromis, aby se dokázali angažovat, vážit si
materiálních a duchovních hodnot.
2.
Ekologická hlediska jsou uplatňována v běžném provozu školy, který respektuje zásady
úspornosti a hospodárnosti s veškerými zdroji, což se odráží i v jednání všech pracovníků školy.
Škola důsledně uplatňuje třídění odpadů.
Dosažené znalosti napomáhají žákům pochopit zásadní význam přírody a životního prostředí
pro člověka, získat povědomí o základních ekologických zákonitostech a negativních dopadech
působení člověka na přírodu a životní prostředí. Žáci si budují takové postoje a hodnotovou
orientaci, na jejichž základě si budou utvářet svůj budoucí životní styl v intencích udržitelného
rozvoje a ekologicky přijatelných hledisek. Cílem je vychovat žáky k tomu, aby cítili
odpovědnost za své chování vůči přírodě a chránili životní prostředí.
3.
Toto téma je realizováno převážně v předmětech základy společenských věd, ekonomika,
český jazyk, v cizích jazycích, avšak zároveň se bude opírat o předměty odborného profilu tak,
aby se absolvent dokázal co nejlépe uplatnit na trhu práce i v životě. Získané znalosti a
kompetence mu mají umožnit aktivní pracovní život a úspěšnou kariéru tak, aby byl kdykoliv
schopen adaptovat se na změněné podmínky, procházet rekvalifikacemi, přizpůsobit se světu
práce po všech stránkách. Nedílnou součástí realizace tématu je spolupráce s úřadem práce,
exkurze v zaměstnaneckých organizacích a odborná praxe. Pedagogové motivují žáky k tomu,
aby si uvědomovali odpovědnost za vlastní život, význam vzdělání pro život, aby byli připraveni
k aktivnímu pracovnímu životu.
197
4.
Škola vytváří podmínky pro rozvoj schopností žáků efektivně používat prostředky
informačních a komunikačních technologií v běžném každodenním životě. Pedagogové vedou
žáky k využívání prostředků informačních a komunikačních technologií nejen v rámci specifik
dané odborné kvalifikace, ale věnují mu pozornost systematicky po celou dobu studia a ve všech
předmětech. Cílem je vychovat žáky k tomu, aby dokázali dosažené znalosti aktivně využívat
v dalším studiu i v praktickém životě.
198
7.
MATERIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ VZDĚLÁVÁNÍ
Škola uskutečňuje vzdělávací program 43-41-M/01 Veterinářství ve školní budově v ulici
Rudolfovská 92 v Českých Budějovicích. Škola je vnitřně strukturována na obor Veterinářství,
Mechanizace a služby a Zahradnictví a od roku 2007 se spojila s Jazykovou školu s právem státní
jazykové zkoušky. Tím se změnil název školy na Střední odborná škola veterinární,
mechanizační a zahradnická a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky.
K zajištění ubytování škola disponuje čtyřmi ubytovacími kapacitami. Třemi smluvními
DM:
-
U Hvízdala
-
DM ISŠ cestovního ruchu Rudolfov
-
DM ISŠ stavební
a vlastním DM umístěném v areálu školy. Přijímání studentů na DM probíhá dle vyhlášky
MŠMT o domovech mládeže č.108/2005 Sb. na základě přijímacího řízení. Domov mládeže SOŠ
VMZ a JŠ je zařazen dle svého vybavení do 2. kategorie. Kapacita DM je 115 lůžek – 64 lůžek
pro děvčata, 51 lůžek pro chlapce. Pokoje jsou 2 – 5. lůžkové.
Pro žáky je zajištěno celodenní stravování ve školní jídelně, je možná volba ze dvou jídel.
Pro výuku navrhovaného vzdělávacího programu 43-41-M/01 Veterinářství slouží toto technické
zázemí školy:
- 8 kmenových tříd, které jsou vybaveny standardním nábytkem, tabulí, zpětnými
projektory, televizory, videopřehrávačem, DVD přehrávačem
- Odborné laboratoře (Chemie, Mikrobiologie a parazitologie, Porodnictví a inseminace,
Hygiena a technologie potravin, Laboratorní technika, Biologie) – zde probíhají praktická
cvičení žáků vedené učiteli odborných předmětů. Na praktická cvičení jsou žáci děleni do
skupin
- Pitevna – zde je uskutečňována praktická výuka předmětu Anatomie a fyziologie zvířat a
Patologie, žáci jsou opět děleny do skupin
- Počítačová učebna s dostatečným počtem PC a připojením k Internetu – zde je vyučován
předmět Informační a komunikační technologie a částečně i jiné předměty, např.
Ekonomika, Výživa a chov zvířat, Anglický jazyk, Německý jazyk a Dopravní výchova.
- Veterinární ordinace se standardním vybavením – zde se uskutečňuje individuelní praxe
žáků 3. ročníků, kteří asistují veterinárním lékařům při odborných zákrocích
- Kosmetika zvířat – zde se žáci pod vedením odborné lektorky seznámí s úpravou srsti
jednotlivých plemen psů podle Evropských standardů. Žáci se mohou na základě
zvládnutí teoretických znalostí a praktických dovedností přihlásit do Kurzu kosmetiky a
získat osvědčení opravňující k provozování této činnosti.
- Středisko praxe nacházející se přímo v areálu školy – zde jsou 2 odborné učebny
vybavené PC určené pro výuku předmětu Výživa a chov zvířat. Zde se nacvičují některé
specielní praktické činnosti související s tímto předmětem a dále i individuální praxe.
Pro tyto účely jsou zde ustájeni 2 koně, kráva, různá plemena ovcí a koz a prasata. Je zde
realizována i praktická část maturitní zkoušky.
199
-
Na středisku praxe se nachází též zoo koutek, který je využíván žáky k chovu drobných
zvířecích miláčků ( morčata, křečkové, andulky apod. ). Za střediskem praxe jsou
k dispozici kotce pro psy.
Základní informační středisko má ve svém fondu odbornou literaturu, časopisy, firemní
literaturu, normy, videokazety a učebnice. Čtenářům je k dispozici jmenný a předmětový
katalog knih, kartotéka videokazet a firemní literatury.
Školní knihovna která disponuje téměř 10 000 tituly současných spisovatelů i klasiků.
Všichni žáci i zaměstnanci školy mají možnost neomezeného využití.
Řízení motorových vozidel – pro výuku škola vlastní trenažéry vybavenou učebnu a
dostatečný vozový park. Žáci veterinářství získají v rámci výuky oprávnění k řízení
osobního automobilu.
Tělesná výchova – je realizována ve vlastní tělocvičně s vhodným náčiním a nářadím
nebo na sportovním cvičišti umístěném poblíž Střediska praxe v areálu školy.
Praktická výuka je realizována nejen v zařízeních školy, ale probíhá i v provozních
podmínkách ve zpracovatelských podnicích (masná výroba, jatky, výrobna kozích sýrů,
apod), v zemědělské prvovýrobě, zoologických zahradách, veterinárních laboratořích,
klinikách, ordinacích a u privátních obvodních veterinárních lékařů. Pro praktickou výuku
jsou využívána pracoviště Jihočeské univerzity školní zemědělský podnik.
V čele školského zařízení stojí ředitel školy. Za provoz oboru Veterinářství zodpovídá
zástupce ředitele. Výuku teoretickou i praktickou zajišťuje 19 pedagogických pracovníků
v trvalém pracovním poměru. Všichni pracovníci mají příslušné vysokoškolské odborné i
pedagogické vzdělání. Kromě těchto pracovníků je výuka zajišťována i učiteli z oboru
mechanizačního a zahradnického. Všichni učitelé jsou zapojeni v dalším vzdělávání (odborné
semináře, školení, konference, apod.).
Na škole pracuje výchovný poradce a metodik sociálně patologických jevů.
200
8.
SPOLUPRÁCE SE SOCIÁLNÍMI PARTNERY
8.1
Úřad práce
Spolupráce s úřadem práce je zaměřena na sledování uplatnění absolventů na trhu práce.
Pravidelným hodnocením je možné reagovat na poptávku trhu práce, upravovat učební plán a
osnovy jednotlivých předmětů. Cílem je minimalizovat počet absolventů, kteří po ukončení
studia budou pobírat podporu v nezaměstnanosti. Žáci se zúčastňují konzultací s pracovníky
Úřadu práce minimálně jednou ročně.
8.2
Vysoké školy a další profesní instituce
Spolupráce s vysokými školami a profesními institucemi je zaměřena na uplatnění absolventů v
praxi, sledování nových trendů ve veterinární medicíně a zemědělské politice a možnosti
odborného růstu následným vysokoškolským studiem.
Realizace spolupráce naší školy probíhá v následujících zařízeních:
Jihočeská univerzita v Č. Budějovicích - školní zemědělský podnik
Agrární komora
Komora veterinárních lékařů
Školící středisko SVÚ Praha
Institut celoživotního vzdělávání a informatiky Brno
Společnost veterinárních techniků Brno
8.3
Výrobní a zpracovatelské podniky a další sociální partneři
Spolupráce se sociálními partnery je nedílnou součástí chodu školy. Pomáhá vytvořit podmínky
pro co nejlepší naplnění vzdělávacích cílů zejména tím, že prezentuje nejnovější informace a
trendy a praktické zkušenosti jednak učitelům, ale i žákům. Sociální partneři jsou zváni a ochotně
se podílí na významných akcí školy, umožňují tématické exkurze pro učitele a žáky. Jejich
požadavky a připomínky jsou akceptovány v obsahu odborných předmětů a praxi. Důležitým
přínosem této spolupráce je možnost provozovat studentskou praxi v reálných provozních
podmínkách.
Realizace spolupráce naší školy probíhá v následujících zařízeních
Krajská veterinární správa
Státní veterinární ústav Č. Budějovice
Komora veterinárních lékařů
Agrární komora
Jihočeská univerzita České Budějovice
Jatka Hradský s.r.o.,České Budějovice
Ing. Václav Kozel, Zooinforma, Týn nad Vltavou
Maso Planá
ZOD Němčice, Němčice 53 – farma Babice
ZD Žabovřesky farma Čejkovice
201
Mavela a.s. Dynín 81
Agroprofit s.r.o. Chotýčany
Zemědělské družstvo Podkleťan – Křemže
Agriprod s.r.o. Munice,Hluboká nad Vltavou
Zemědělský podnik Malše a.s., Roudné
Sdružení živočišné výroby , Velešín
Kozí farma manželů Špatných v Bílsku
Český kynologický svaz - Litvínovická, Č. Budějovice
Jezdecký klub České Budějovice, Haklovy Dvory
ZOO Hoch, Č. Budějovice
AGRIPROD CZ a.s., Vondrov, Hluboká nad Vltavou
ZOOLOGICKÁ ZAHRADA OHRADA , Hluboká nad Vltavou,
ZOOLOGICKÁ ZAHRADA PRAHA
Veterinární klinika Kolmá, Praha
VETCENTRUM Duchek s.r.o.
8.4
Rodiče a žáci
Kromě výše zmíněných sociálních partnerů ovlivňují práci školy rodiče i žáci.. Děje se
tak především prostřednictvím Školské rady, kde oba partneři mají své volené zástupce a
mohou uplatňovat své připomínky a věcné rady k výchovně vzdělávacímu procesu i
materiálnímu zabezpečení výuky.
202
9.
AUTORSKÝ KOLEKTIV
Koordinátor tvorby ŠVP………………………………………….. Ing. Jaroslava Švecová
Vedoucí autorského kolektivu…………………………………….MVDr. Zuzana Skořepová
1. PROFIL ABSOLVENTA ŠVP……………….…………….. Ing. Jaroslava Švecová
MVDr. Marie Pechová
2. CHARAKTERISTIKA ŠVP…………………………………. Ing. Jaroslava Švecová
3. UČEBNÍ PLÁN………………………………………………MVDr. Zuzana Skořepová
Ing. Jaroslava Švecová
4. TRANSFORMACE RVP NA ŠVP………………………… MVDr. Zuzana Skořepová
5. UČEBNÍ OSNOVY
5.1.
Český jazyk…………………………………………Mgr. Zdena Antalová
5.2.
Anglický jazyk……………………………………. Mgr. Tomáš Rolínek
5.3.
Německý jazyk……………………………………. Ing. Jitka Kratochvílová
5.4.
Občanskoprávní nauka……………………………. Ing. Jitka Brodská
5.5.
Dějepis……………………………………………. Mgr. Lenka Petrášová
5.6.
Fyzika…………………………………………… Mgr. Petr Mezera
5.7.
Chemie……………………………………………. Ing. Jaroslava Švecová
5.8.
Biologie…………………………………………… Mgr. Romana Pospíšilová
5.9.
Matematika……………………………………….. Mgr. Helena Vaníčková
5.10.
Tělesná výchova………………………………….. Mgr. Jan Boháč
5.11.
Informační a komunikační technologie…………… Mgr. Jiří Straka
5.12.
Ekonomika………………………………………… Ing. Jitka Brodská
5.13.
Biochemie…………………………………………. Ing. Jaroslava Švecová
5.14.
Mikrobiologie a parazitologie…………………….. MVDr. Marie Pechová
5.15.
Motorová vozidla…………………………………. Bc. Vojtěch Talíř
5.16.
Anatomie a fyziologie zvířat……………………… MVDr. Renáta Monczková
203
5.17.
Latinský jazyk…………………………………….. MVDr. Marie Pechová
5.18.
Výživa a chov zvířat……………………………… Ing. Petra Kroupová
Ing. Dušan Jakovljevič
Ing. Libor Heřman
5.19.
Zájmové chovy zvířat…………………………….. MVDr. Renáta Monczková
MVDr. Stanislav Kollár
MVDr. Martin Hála
5.20.
Veterinární legislativa…………………………….. MVDr. Marie Pechová
5.21.
Patologie………………………………………….. MVDr. Zuzana Skořepová
MVDr. Renáta Monczková
5.22.
Laboratorní technika……………………………… MVDr. Zuzana Skořepová
5.23.
Farmakologie……………………………………… MVDr. Renáta Monczková
5.24.
Nemoci zvířat…………………………………….. MVDr. Josef Haták
5.25.
Chirurgie a ortopedie……………………………… MVDr. Renáta Monczková
MVDr. Stanislav Kollár
5.26.
Reprodukce a inseminace zvířat………………….. MVDr. Pavel Jahoda
5.27.
Hygiena a technologie potravin…………………… MVDr. Ing. Josef Haták
5.28.
Praxe………………………………………………. Ing. Dušan Jakovljevič
5.29.
Myslivost………………………………………….. MVDr. Ing. Josef Haták
6. ROZVOJ KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ
A ZAČLENĚNÍ PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT………………. Ing. Jaroslava Švecová
7. MATERIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ
VZDĚLÁVÁNÍ……………………………………………… Ing. Jaroslava Švecová
8. SPOLUPRÁCE SE SOCIÁLNÍMI PARTNERY…………. MVDr. Marie Pechová
204

ŠVP - veterinářství - SOŠ veterinární, mechanizační a zahradnická a

Transkript

Podobné dokumenty

4,5 MB - biomasa

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

5_dermatologie.

ŠVP: Agropodnikání - Střední odborná škola