Návrh technické směrnice MŽP s kritérii pro udělení ochranné

Návrh technické směrnice MŽP s kritérii pro udělení ochranné

České vysoké učení technické v Praze
Univerzitní centrum energeticky efektivních budov
Třinecká 1024
273 43 Buštěhrad
www.uceeb.cz
Návrh technické směrnice MŽP s kritérii pro udělení
ochranné známky Ekologicky šetrný výrobek pro tepelně
izolační materiály
1. etapa: Předběžná zpráva
Autoři:
Ing. Antonín Lupíšek, Ph.D.
Ing. Julie Železná, Ph.D.
Verze 1.2
3.11.2015
2
Zpracovatel studie
Univerzitní centrum energeticky efektivních budov
ČVUT v Praze
Třinecká 1024
273 43 Buštěhrad
IČ: 68407700
DIČ CZ68407700
bankovní spojení: 107-4413090217/0100
Zadavatel studie
CENIA, česká informační agentura životního prostředí
Vršovická 1442/65,
100 10 Praha 10
IČ: 452 49 130
DIČ: CZ45249130 (není plátcem DPH)
bankovní spojení: 35-7182130237/0100
3
OBSAH
(1) ÚVOD
(1.1)
4
Účelacílepředběžnézprávy
4
(2) DEFINICE
4
(2.1)
Tepelnáizolace
4
(2.2)
Definiceproduktovéskupiny
4
(2.2.1) Kategorievýrobků,kteréjsoupředmětemtétosměrnice
4
Typickéfázeživotníhocyklu
5
(2.3)
(3) VÝCHOZÍSITUACENAZÁKLADĚTECHNOLOGICKÉHOPOKROKU,
LEGISLATIVNÍCHZMĚNAZKUŠENOSTÍSAPLIKACÍSTÁVAJÍCÍCH
MATERIÁLŮATECHNOLOGIÍ
(3.1)
Normyalegislativasouvisejícísenvironmentálnímiukazateli
(3.2)
Nástrojeenvironmentálníhoznačeníacertifikacevýrobkůsouvisející
sproduktovoukategoriítepelnýchizolací
14
(3.2.1) Environmentálníznačení
14
(3.2.2) Environmentálníprohlášeníoproduktu(EPD)
15
(3.2.3) Certifikacevýrobkůnabázidřeva–PEFCaFSC
17
(4) KLÍČOVÉPARAMETRYAUKAZATELETEPELNÝCHIZOLACÍ
(4.1)
6
17
Technickéukazateleproduktovéskupinytepelnýchizolací
18
(4.1.1) Materiálovéukazatele
18
(4.1.2) Technickéukazatelekonstrukcístepelnouizolací
18
(4.1.3) Úsporyvefáziužívání
21
(4.2)
Spotřebazdrojůaenvironmentálnídopadyvýroby
21
(4.3)
Recyklovanýobsah
23
(4.4)
Obaly
23
(4.5)
Konecživotníhocyklu
24
(4.6)
Zdravotnínezávadnostmateriálů
24
(4.7)
Poskytovanéinformaceovýrobcích
25
(5) ZÁVĚR
25
(5.1)
Kvalifikačníkritéria
25
(5.2)
Kvantifikovanákritéria
25
(5.2.1) Funkčníjednotka
26
(5.2.2) Indikátory
26
POUŽITÉZDROJE
6
27
4
(1) Úvod
(1.1) Účelacílepředběžnézprávy
Předběžnázprávashrnujevýchozísituacinazákladětechnologickéhopokroku,legislativních
změnazkušenostísaplikacístávajícíchmateriálůatechnologií,kterábudeobsahovatdefinici
produktové skupiny a výčet relevantních ukazatelů a parametrů dané produktové skupiny,
kterébudouurčujícíprovývojkritérií.Tatopředběžnázprávabudevýchozímdokumentem
pro tvorbu návrhu technické směrnice. Bude vzájemně odsouhlasena oběma smluvními
stranamiaprojdeprocesempřipomínkovánízájmovýmiskupinami.
(2) Definice
(2.1) Tepelnáizolace
Tepelný izolant je látka, která má nízkou tepelnou vodivost. Tepelná vodivost materiálu se
obecně vyjadřuje pomocí součinitele tepelné vodivosti (čím nižší hodnota, tím méně daná
látkavedeteplo).
(2.2) Definiceproduktovéskupiny
Předmětem této technické směrnice jsou tepelné izolace používané ve stavebnictví
vobálkách budov pro snížení úniku tepla zbudovy vzimním období a pro zamezení
pronikánítepladobudovyvletnímobdobía/nebotepelnéizolacepoužívanéprozabránění
přestupu tepla mezi prostředími srozdílnou teplotou, jejichž fungování je založeno na
tepelných izolantech. Předmětem této směrnice nejsou tepelné izolace, jejichž fungování je
založeno především na snížení ztrát přestupem (například foliové izolace sodrazivými
povrchy apod.), neboť není dostupná jednoznačná metodika měření jejich fyzikálních
vlastností.Předmětemtétosměrnicedálenejsoutepelnéizolaceurčenéproizolacipotrubíči
jinýchrozvodůmédiíavýplněstavebníchotvorů(okna,dveře,lehkéobvodovépláště),neboť
sejednáospecifickoukategoriivýrobků.
(2.2.1) Kategorievýrobků,kteréjsoupředmětemtétosměrnice
Anorganickévláknitémateriály
▪ Minerálnívlny
▪ Skelnévlny
▪ Struskovévlny
Anorganicképórovitémateriály
▪ Pěnováskla
▪ Expandovanéjíly
▪ Vermikulity
▪ Struskovávlna
5
▪
Anorganickéaerogely
Organickémateriálynabázifosilníchsurovin
▪ Polyuretanovépěny(PUR)
▪ Polyisokianurátovépěny(PIR)
▪ Fenolicképěny
▪ Expandovanýpolystyren(EPS)
▪ Extrudovanýpolystyren(XPS)
▪ Organickéaerogely
Organickémateriályrostlinnéhoaživočišnéhopůvodu
▪ Celulóza
▪ Korek
▪ Dřevovláknitéizolace
▪ Konopnávlákna
▪ Slaměnéizolace
▪ Lněnéizolace
▪ Rákosovéizolace
▪ Ovčívlna
Vakuovéizolace
▪ Vakuovéizolačnípanely
(2.3) Typickéfázeživotníhocyklu
TypickéfázeživotníhocyklubylyzanalyzoványvpodkladovémdokumentuEvropskékomise
keGPPzroku2010.Reportjepopisujetakto:
Životnícyklustepelnýchizolacísestávázněkolikafází,kteréssebounesouenvironmentální
dopady.Tytofázejsoupopsánytakto:
▪ Těžbaazpracovánísurovin
o Důlníaktivityačištěnírudprovýrobníprocesy
▪ nebo
o Pěstováníasklizeňrostlin,případněchovzvířatazískávánísrsti
▪ Výrobatepelnýchizolací
▪ Balení
▪ Dopravanastaveniště
▪ Zabudování
▪ (Užívání–fázebezpřímýchdopadůspojenýchsmateriálem)
▪ Konecživotníhocyklu
6
(3) Výchozísituacenazákladětechnologického
pokroku,legislativníchzměnazkušenostísaplikací
stávajícíchmateriálůatechnologií
(3.1) Normyalegislativasouvisejícísenvironmentálnímiukazateli
Problematika environmentálních dopadů ve stavebnictví se začala řešit již vdevadesátých
letech. Postupně vyplynula nutnost určité normalizace vtéto oblasti, aby byly výsledky
různýchanalýzporovnatelnéapoužitelnéspolečně.
Prvnímezinárodnínormyzabývajícíseenvironmentálnímidopadyaposuzovánímživotního
cyklu (LCA) byly ČSN EN ISO 14040 Environmentální management – Posuzování životního
cyklu – Zásady a osnova a ČSN EN ISO 14044 Environmentální management – Posuzování
životního cyklu – Požadavky a směrnice. Tyto normy ovšem poskytují pouze určitý obecný
společnýrámecprovytvářeníLCA.DálevzniklanormaČSNENISO14025Environmentální
značkyaprohlášení–EnvironmentálníprohlášenítypuIII–Zásadyapostupy(1),zaměřená
naenvironmentálníprohlášeníoproduktu.
Naléhavost snižování a posuzování environmentálních dopadů staveb vyústila vposledních
letech ve vývoj dalších mezinárodních norem zřady ISO 21930 Udržitelnost ve výstavbě a
především nového souboru evropských norem ČSN EN 15643 Udržitelnost staveb –
Posuzováníudržitelnostibudov.Stímsouvisívznikdalšíchspecifičtějšíchnorempopisujících
konkrétněji metodiku výpočtu nejen environmentálních parametrů stavebních produktů,
kvalitudatavytvářeníjednotnédokumentacezLCAčiEPDatd.
Následujícíobrázkyukazujístrukturusouborůevropskýchamezinárodníchnoremtýkajících
seudržitelnostistavebajejichenvironmentálníchdopadů.
7
Obr. 1: Přehled evropských norem zpracovaných evropskou normalizační komisí CEN/TC
350Udržitelnoststaveb
8
Obr. 2: Přehled mezinárodních norem zpracovaných mezinárodní normalizační komisí
ISO/TC59Výstavbabudovainženýrskýchstaveb,subkomisíSC17Udržitelnostvevýstavbě
budovainženýrskýchstaveb
Následujícítabulkaobsahujeseznamnorem,vyhlášekasměrnicvýznamnýchproposuzování
environmentálních dopadů stavebních výrobků, budov a jiných staveb, týkajících se i
tepelných izolací. Nejedná se pouze o dokumenty zabývající se environmentálními dopady
stavebníchvýrobků,aleitytýkajícísecelkovéenergetickénáročnostibudov,kterájezásadně
ovlivněnaprávěvolboutepelnéizolace.
Tab. 3: Přehled norem, vyhlášek a směrnic významných pro posuzování environmentálních
dopadůstavebníchvýrobků,budovajinýchstaveb,týkajícíchseitepelnýchizolací.
Označení
dokumentu
Názevdokumentu
Obsahdokumentu
Cp SNENISO
14040:2006
Environmentálnímanagement–
Posuzováníživotníhocyklu–
Zásadyaosnova
Normastanovujezásadyaosnovuprozpracování
studiíLCA-Posuzováníživotníhocyklu.Zaměřujese
naenvironmentálníaspektyamožné
environmentálnídopadyvprůběhuživotaproduktu,
odzískávánísurovinpřesvýrobu,užívání,úpravupo
skončeníživotnosti,recyklaciaodstraňování(tzn.od
kolébkypohrob).Zahrnuječtyřifázeposuzování
životníhocyklu:a)fázistanovenícílearozsahub)
fáziinventarizačníanalýzyc)fáziposuzovánídopadu
d)interpretačnífázi.
Normařešídvatypystudií.Studiiposuzování
životníhocyklu(studiiLCA)astudiiinventarizace
životníhocyklu(studiiLCI).StudieLCIseodstudie
LCAlišípouzetím,ženezahrnujefáziposuzování
dopadů.Tatomezinárodnínormaneníurčenapro
regulativníúčelyneboproregistraciacertifikaci.
Cp SNENISO
14044:2006
Environmentálnímanagement–
Posuzováníživotníhocyklu–
Požadavkyasměrnice
Tatomezinárodnínormaspecifikujepožadavkya
poskytujepodrobnéinformaceproposuzování
životníhocykluvnásledujícíchbodech:
a)definicecílearozsahuLCA
b)fázeinventarizačníanalýzyživotníhocyklu(LCI)
c)fázeposuzovánídopaduživotníhocyklu(LCIA)
d)fázeinterpretaceživotníhocyklu
e)podávánízprávakriticképřezkoumáníLCA
f)omezeníLCA
g)vztahmezifázemiLCA
h)podmínkypropoužitívýběrůhodnotavolitelných
prvků.
ZamýšlenépoužitívýsledkůLCAaLCIjezvažovánov
průběhudefinovánícílearozsahu,alesamotná
aplikacestojímimorozsahtétomezinárodnínormy.
ČSNENISO14025
Mezinárodnínormastanovujícízásadyapostupypro
vytvářeníprogramůenvironmentálníchprohlášení
typuIIIarovněžtakprovytvářenísamotnýchEPD.
JednáseonormunavazujícínaČSNISO14020
Environmentálníznačkyaprohlášení–Obecné
zásady.
Normavytvářízákladnírámec,jakýmzpůsobemmá
býtprogramenvironmentálníhoznačenítypuIII
organizován,komujeurčenacomábýtjehocílem.
9
Normapředpokládá,žeEPDobsahujíkvantifikované
informaceoenvironmentálníchsouvislostechcelých
životníchcyklůdanýchproduktůumožňující
vzájemnéporovnávánívýrobkůplnícíchstejnou
spotřebitelskoufunkci.
Cp SNEN15643­1
Udržitelnoststaveb–Posuzování
udržitelnostibudov–Část1:
Obecnýrámec
Jednáseozákladnírámcovounormuprooblast
udržitelnévýstavby.Jepoužitelnáprovšechnytypy
budov,jaknových(proposuzováníceléhoživotního
cyklu),takiexistujících(proposouzenízbývající
životnosti).Normakladedůraznapoužívání
důvěryhodných,transparentníchasystematických
metodposuzováníscílemdosáhnoutověřitelnosti,
transparentnostiaporovnatelnostivýsledků.
Hlavnímicíliposuzováníjsoupředevšímstanovení
dopadůaaspektůbudovyajejíhopozemku,a
umožněníprojektantovinebojinémuúčastníkovi
výstavbyprovádětrozhodnutí,kterápovedouke
zlepšeníudržitelnostibudovy.
Cílemnormyjeposkytnoutrámecprincipů,
požadavkůapravidelproposuzováníudržitelnosti
budov,kterémusízahrnovatvšechnytřipilíře
udržitelnosti-environmentálních,sociálnícha
ekonomickýchvlastnostíbudov.Obsahujetaké
rozsáhlouterminologickoučást,kterábysjednotit
jazykpoužívanývdanéoblasti.
Cp SNEN15643­2
Udržitelnoststaveb–Posuzování
udržitelnostibudov–Část2:
Rámecproposuzování
environmentálníchvlastností
Normaposkytujeobecnéprincipyapožadavkyna
metodyposuzováníenvironmentálníchvlastností
budov.TojezaloženonametoděLCAbudovy
(prováděnévsouladusISO14044).Kromětoho
popisujenormataképožadavkynakvalituapotřebu
ověřovánípoužitýchdat.přiřazovánídatdotzv.
„informačníchmodulů“,kterénaplňujíjednotlivé
fázeživotníhocyklubudovyneboproduktuaobecné
požadavkynavýpočtovémetodyaenvironmentální
indikátory,kteréumožníposuzování
environmentálníchvlastnostíbudov.
Cp SNEN15978
Udržitelnoststaveb­Posuzování
environmentálníchvlastností
budov­Výpočtovámetoda
Normaposkytujevýpočtovoumetodupro
posuzováníenvironmentálníchvlastnostínovýcha
existujícíchbudov,atonazákladěLCAadalších
potřebnýchenvironmentálníchinformacích.
Popisujetakézpůsob,jakýmsemajíjednotně
vytvářethodnotícízprávyasdělovatvýsledky
posuzování.
Postupposuzováníbudovyzahrnujevšechnyfáze
životníhocyklu(tj.všechnystavebnívýrobky,
procesyaslužby,souvisejícísbudovou,apoužitév
průběhuživotníhocyklubudovy)ajezaloženna
datechzískanýchzEPD
Cp SNEN15804
Udrž itelnoststaveb–
Environmentá lnı́prohlá š enı́o
produktu–Zá kladnı́pravidlapro
produktovoukategoriistavebnı́ch
vý robků Normajezákladnímevropskýmdokumentem
podporujícímzpracováváníenvironmentálních
prohlášeníostavebníchvýrobcích(EPD)vzemích
Evropskéunie.PoskytujenávodprovytvářeníEPD
dle„základníchpravidelproduktovýchkategorií“
PCR),kterátvoříjakýsirámecprovytváření
specifickýchPCRnanárodníúrovniaprorůzné
skupinystavebníchvýrobků(např.tepelnéizolace,
zdicíprvkyapod.).Dokumentposkytujejejich
jednotnoustrukturuazajišťuje,žebudouvšechna
10
EPDprostavebnívýrobkyzískávána,ověřovánaa
prezentovánajednotným,harmonizovaným
způsobem.
EPDzpracovanápodletétonormyposkytujíkromě
environmentálníchindikátorůtakéinformaceo
emisíchdovnitřníhoovzduší,půdyavody,
souvisejícísezdravím,kteréseobjevívprůběhufáze
užíváníbudovy.
TNICEN/TR15941
Udržitelnoststaveb-
Environmentálníprohlášenío
produktu-Metodologievýběrua
použitígenerickýchdat
Normaposkytujenávodprovýběrapoužitírůzných
typůtzv.generickýchdat,tj.náhradníchdat,kteráse
používajívpřípadě,žespecifickádatakonkrétního
produktunejsoudostupná.Generickádatajsouk
dispozicizpracovatelůmaověřovatelůmzapojeným
dopřípravyEPDdleČSNEN15804,kteráse
následněpoužívajípřiposuzovánípodleČSNEN
15978.TNIuvádítypyamožnézdrojeexistujících
dat,poskytujenávodproposouzeníjejichvýběrua
stanovujepožadavkynajejichkvalitu,závisející
předevšímnačasovém,technologickéma
geografickémrozsahuplatnostidat,adálenajejich
věrohodnosti,úplnosti,konzistenciavěrohodnosti
zdroje.
Cp SNISO15392
Udržitelnostvevýstavbě–
Obecnéprincipy
Tatomezinárodnínormapopisujeobecnéprincipy
udržitelnostispojenésbudovamiaostatními
stavbamiajesoučástísouborumezinárodníchISO
noremzřady„Udržitelnostvevýstavbě“(ISO21930,
ISO/TS21931,ISO/TR21932).Dalobyseříci,že
poskytujeinformacenaúrovnirámcovéČSNEN
15643-1.
Cp SN730540­2
(2011)+Z1(2012)
Tepelnáochranabudov–Část2:
Požadavky
Normastanovujetepelnětechnicképožadavkypro
navrhováníaověřováníbudovspožadovaným
stavemvnitřníhoprostředípřijejichužívání,které
zajišťujíplněnízákladníchpožadavkůnastavby,
zejménahospodárnésplněnízákladníhopožadavku
naúsporuenergieatepelnouochranazajištění
ochranyzdraví,zdravýchživotníchpodmíneka
životníhoprostředí.Platípronovébudovyapro
stavebníúpravy,udržovacípráce,změnyvužívání
budovajinézměnydokončenýchbudov.
Energetickánáročnostbudov­
Metodyprovyjádřeníenergetické
náročnostiaproenergetickou
certifikacibudov
Tatonormaposkytujemetodyprovyjádření
energetickénáročnostibudov:
Cp SNEN15217
-kvytvořenípředpisůtýkajícíchseenergetické
náročnostibudov;
-kpodpořeprojektantů,majitelů,provozovatelůa
uživatelůbudovpřizlepšováníenergetické
náročnostibudov.
Normastanovuje:
-různéobecnémožnostiukazatelekvyjádření
energetickénáročnosticelýchbudov,včetněsoustav
vytápění,větrání,klimatizace,přípravyteplévodya
osvětlení;
-způsobyvyjádřeníenergetickýchpožadavkůpro
návrhynovýchbudovnebozměnystávajícíchbudov;
-postupykurčeníreferenčníchhodnot;
-možnénávrhypostupůenergetickécertifikace
budov.
11
Cp SNEN15603
Energetickánáročnostbudov–
Celkovápotřebaenergiea
definiceenergetickýchhodnocení
Tatonormadefinujezajišťovanéenergetickéfunkce,
kterésemajízohlednitpřistanoveníenergetické
náročnostipronavrhovanéaexistujícíbudovya
poskytujenato:
výpočtovoumetodunormalizovanéhovýpočtového
energetickéhohodnocení,kdenormovápotřeba
energienezávisínachováníuživatelů,skutečných
klimatickýchpodmínkáchajinýchskutečných
podmínkách(okolníchavnitřníchprostředí);
metodukurčeníměřenéhoenergetického
hodnocenízaloženéhonadodanéavydanéenergii;
metodikukezlepšeníspolehlivostivýpočtového
modelubudovyporovnánímseskutečnouspotřebou
energie;
metodukurčeníenergetickéefektivnostimožných
zlepšení.
Směrnice
2010/31/EU
SměrniceEvropskéhoparlamentu
aRady2010/31/EUo
energetickénáročnostibudov
NovásměrniceEPBDstanovujezákladníprincipya
požadavkyprodosaženípodstatnéhosnížení
energetickénáročnostibudov.Konkrétnípostupya
legislativajsoupakvkompetencijednotlivých
členskýchzemíEU.
SměrnicenajednotlivéstátyEUkladetyto
požadavky:
•navytvořeníprůkazůoenergetickénáročnosti
budov(PENB),
•navytvořenísystémukontrolprootopnésoustavy
aklimatizačnísystémy,
•nanZEB,
•nastanoveníminimálníchpožadavkůna
energetickounáročnostnovýchstavebnebopro
většírenovaceavýměnustavebníchprvků,
•zeměEUmajísestavitseznamfinančníchopatření
kezvýšeníenergetickéúčinnostibudov.
Zá konč .318/2012
Sb.
ohospodařeníenergií
Zákonstanovujepovinnostzpracovávatprůkaz
energetickénáročnostibudov(PENB).Stanovuje
metodikuvýpočtuapodobuPENB.Vtomtozákoně
jsoutaképopsánypožadavkynapostupnésnižování
energetickénáročnostibudov(vsouladusesměrnicí
EU).
78/2013Sb.
oenergetickénáročnostibudov
Tatovyhláškastanovuje:
a)nákladověoptimálníúroveňpožadavkůna
energetickounáročnostbudovypronovébudovy,
většízměnydokončenýchbudov,jinénežvětší
změnydokončenýchbudovaprobudovystéměř
nulovouspotřebouenergie,
b)metoduvýpočtuenergetickénáročnostibudovy,
c)vzorposouzenítechnické,ekonomickéa
ekologicképroveditelnostialternativníchsystémů
dodávekenergie,
d)vzorstanovenídoporučenýchopatřenípro
sníženíenergetickénáročnostibudovy,
e)vzoraobsahprůkazuazpůsobjehozpracování
a
f)umístěníprůkazuvbudově.
12
Vyhlá š kač .
480/2012Sb.
oenergetickémauditua
energetickémposudku
Tatovyhláškastanovuje
a)rozsahenergetickéhoaudituaenergetického
posudku,
b)obsahenergetickéhoaudituazpůsobjeho
zpracovánía
c)obsahenergetickéhoposudkuazpůsobjeho
zpracování.
Nařízení
č.305/2011
NařízeníEvropskéhoparlamentu
aRadyEUč.305/2011zedne9.
března2011,kterýmsestanoví
harmonizovanépodmínkypro
uváděnístavebníchvýrobkůna
trhakterýmsezrušujesměrnice
Rady89/106/EHS.
Součástítohotonařízeníjetzv.7.požadavekna
udržitelnévyužívánípřírodníchzdrojů,který
stanovujenásledující:
"Stavbamusíbýtnavržena,provedenaazbourána
takovýmzpůsobem,abybylozajištěnoudržitelné
použitípřírodníchzdrojůa:
a)recyklovatelnoststaveb,použitýchmateriálůa
částípozbourání;
b)trvanlivoststaveb;
c)použitísurovinadruhotnýchmateriálůšetrnýchk
životnímuprostředípřistavbě.“
Tentopožadaveknařizujezásadnízměnu
současnéhopřístupukvyužívánístavebních
materiálů,kterýsedoposudvůbecnezabývaljejich
environmentálnímidopady.Jednímznástrojů,jak
prokazovatsouladstavbystímtonařízením,je
metodaposuzováníživotníhocykluLCA
NařízeníCLP(ES)
1272/2008
Nařízenízedne16.prosince2008
oklasifikaci,označováníabalení
látekasměsí
NařízeníCLP(classification,labellingand
packaging).Nařízenístanovísystémklasifikace,
označováníabaleníchemickýchlátekasměsí
zhlediskanebezpečnostizrůznýchhledisek
(fyzikálně-chemická,nebezpečnostprozdraví,
nebezpečnostproživotníprostředí,nebezpečnost
proozonovouvrstvu)
Nařízení(ES)
1907/2006
oregistraci,hodnocení,
povolováníaomezování
chemickýchlátek(REACH)
REACHjezkratkaprochemickoupolitikuEvropské
unie,kterávycházízjehoobsahu-registrace,
evaluace(hodnocení),autorizace(povolování)a
omezováníchemickýchlátek.SměrniceREACH
stanovípovinnostposkytovatspotřebitelům
informaceovýskytunebezpečnějšíchlátek
zařazenýchnakandidátnílistinu(„látekvzbuzujících
mimořádnéobavy“).Jdeolátkykarcinogenní,
mutagenní,reprotoxické,perzistentní,
bioakumulativníatoxické.Spotřebitelétedymohou
odprosince2008požadovatinformaceoobsahu
látekvzbuzujícíchmimořádnéobavyapřinákupuse
pakvyhnoutzbožísněkterounebezpečnýchlátek.
REACHvstoupilvplatnost1.června2007nazákladě
atýkáselátekvyráběnýchvEUnebodoní
dováženýchvmnožstvívětšímnež1tunaročně,
kterémusíbýtběhem11letpostupněregistrovány.
Zaregistracilátekjsouzodpovědnívýrobcia
dovozci.Textněkolikrátnovelizován,posledníznění
jez5.5.2011.
Montrealský
protokol
olátkách,kterépoškozují
ozonovouvrstvu
Montrealskýprotokololátkáchpoškozujících
ozonovouvrstvuZeměbylpřijat16.září1987v
Montrealu.JeprováděcímprotokolemVídeňské
úmluvyoochraněozónovévrstvy,kterábyla
podepsána22.března1985veVídni.K
Montrealskémuprotokolupřistoupilopřes190států
13
světaajehohlavnímcílemjevyloučenívýrobya
spotřebyregulovanýchlátek(96chemickýchlátek),
kterépodlevědeckýchdůkazůpoškozujíozonovou
vrstvu.
Nařízení(ES)
1005/2009
olátkách,kterépoškozují
ozonovouvrstvu
Legislativnínástrojkimplementacipožadavků
VídeňskésmlouvyaMontrealskéhoprotokoluo
látkách,kterépoškozujíozonovouvrstvu.Vplatnosti
jetakédoplňujícínárodníprávníúprava,zajišťovaná
zákonemč.73/2012Sb.olátkách,kterépoškozují
ozonovouvrstvu,aofluorovanýchskleníkových
plynechavyhláškouč.257/2012Sb.,opředcházení
emisímlátek,kterépoškozujíozonovouvrstvu,a
fluorovanýchskleníkovýchplynů.
Směrnice94/62/ES
oobalechaobalovýchodpadech,
novelizovánasměrnicí
2004/12/ES
Cı́lemsmě rniceoobalechjeharmonizovat
vnitrostá tnı́opatř enı́tak,abysezabrá nilodopadů m
́
obalů aobalový chodpadů naž ivotnı́prostř edı́nebo
abysetytodopadyomezilyaabysezabezpečilo
fungovanívnitřníhotrhu.Obsahujeustanovenı́o
př edchá zenı́vznikuobalové hoodpadu,jehovyuž itı́a
recyklaciaoopětnémpouž itı́obalů .Smě rnice
stanovícílevoblastirecyklaceavyuž itı́,uklá dá členskýmstátůmpovinnostzavéstsystémysběru
obalovýchodpadůastanovíminimálnípožadavky,
kterémusívšechnyobalysplňovat,nežmohoubýt
uvedenynatrhSpolečenství.
RozhodnutíKomise
97/129/ESzedne
28.ledna1997
kterýmsezavádíidentifikační
systémproobalovémateriály
podlesměrniceEvropského
parlamentuaRady94/62/ESo
obalechaobalovýchodpadech
Řešíoznačováníobalůzhlediskapoužitého
materiálu.VČRnavazujetechnickánormaCp SN77
0052-2.
Směrnice
91/689/ES
onebezpečnýchodpadech
Tatosměrnicestanovípřesnouajednotnoudefinici
nebezpeč ný chodpadů ajejı́mcı́lemjezajistit
naklá dá nı́stı́mtotokemodpadů způ sobemš etrný m
kž ivotnı́muprostř edı́.Vedleopatř enı́stanovený ch
rámcovousměrnicı́oodpadechjsoupronaklá dá nı́s
nebezpeč ný miodpadystanovenaně která kontrolnı́
opatř enı́vč etně pož adavků nasledovatelnost,zá kazu
smě šová nı́nebezpeč ný chodpadů sjiný miodpady,
povinnostiinformovatKomisioodpadech
vykazujícíchnebezpečnévlastnosti,aleneuvedených
vpříslušnýchseznamech.
Rámcovásměrnice
2008/98/ES
oodpadech
Nahrazujesměrnici2006/12/EHS,kteráupravovala
základnípravidlaprohospodařenísodpadem.Tato
novásměrnicejepodrobnějšíapřinášído
odpadovéhohospodářstvíněkolikzměn.Bylapřijata
zejménascílemupřesnitklíčovépojmy,jakojsou
definiceodpadu,využitíaodstraňování,posílit
opatření,kterájenutnopřijmoutvzájmu
předchá zenı́vznikuodpadů ,zavé stpř ıś tup,který zohledňujecelý ž ivotnı́cyklusvý robků amateriá lů a
scílemzaměřitsenasniž ová nı́vlivuvznikuodpadů anakládánísniminaživotníprostředí.
Vyhláškač.
381/2001MŽP,
kterousestanovíKatalogodpadů
Seznamnebezpečnýchodpadůaseznamyodpadůa
státůproúčelyvývozu,dovozuatranzituodpadůa
postuppřiudělovánísouhlasukvývozu,dovozua
tranzituodpadů(Katalogodpadů).Českýkatalog
odpadůvycházízEvropskéhokataloguodpadů(EWC
-EuropeanWasteCatalogue).
14
Směrnice
1999/31/ES
oskládkáchodpadů,změněno
nařízením(ES)č.1882/2003a
(ES)č.1137/2008
Záměremsměrniceosklá dká chjepř edchá zenı́
negativnímúčinkůmskládkováníodpadů naž ivotnı́
prostř edı́,zejmé nanapovrchové vody,podzemnı́
vody,pů du,ovzduš ı́ alidské zdravı́,nebojejich
omezenı́.Stanovı́př ıś né technické pož adavkyna
skládkyodpadů ,zvlá š tnı́pož adavkypropř ijı́má nı́
odpadů nasklá dkyastanovı́kategoriesklá dekpodle
druhů odpadů ,které nanichmajı́bý tulož eny.
(3.2) Nástrojeenvironmentálníhoznačeníacertifikacevýrobků
souvisejícísproduktovoukategoriítepelnýchizolací
(3.2.1) Environmentálníznačení
Vsoučasnédobějedostupnýchdevětekoznačeksesouborykritériíprotepelnéizolace:
•
Norma Dobrá ekologická volba Austrálie (Good Environmental Choice Australia -
GECA):Tepelněizolačnímateriályvestavebnictví
•
Kanadský ekologický program Ekologická volba (Canada’s Environmental Choice):
Tepelněizolačnímateriály
•
Značka Ekologická volba na Novém Zélandu (Environmental Choice New Zealand):
Tepelnéizolanty(odporovéhotypu)vestavebnictví
•
TaiwanskáznačkaGreenMark:Tepelněizolačnímateriályvestavebnictví
•
Korejskáekoznačka:EL243Izolačnímateriály
•
HongKongGreenLabelScheme:Environmentálníkritériaprotepelnouizolacibudov.
•
NěmeckáznačkaBlueAngel:Stavebnímateriályvyrobenézodpadníhoskla;stavební
materiályvyrobenézodpadníhopapíru;tepelnéizolaceazavěšenépodhledy.
•
Britská značka Doporučená úspora energie (Energy Saving Recommended - ESR):
Izolace(různédruhy)
•
AmerickýprogramENERGYSTAR:Izolacevdomácnosti
Všechny uvedené ekoznačky řeší celou řadu dopadů životního cyklu, jak je uvedeno
vnásledující kapitole. Nicméně britská a americká značka berou v úvahu pouze spotřebu
energie.
Ekoznačka EU v současné době nemá zpracovaná kritéria pro tepelné izolace, ale izolace je
uvedena jako prioritní produkt pro budoucí vývoj. Úkol vytvořit kritéria pro ekoznačku
tepelných izolací byl Evropskou komisí zadán na počátku devadesátých let zadán dánské
vládě.Prácebylazastavena,protožeseukázalo,žeenvironmentálnípřínospoužitíizolačních
produktůznačněpřevyšujedopadyjejichvýroby.
Norma pro australskou ekoznačku GECA je dobrovolný program zahájený v roce 2007.
Značka je platná po dobu tří let a vztahuje se izolačních materiály vyjma foliových izolací a
izolací potrubí. Norma se nevztahuje na instalaci materiálů, protože ta není pod kontrolou
výrobce, a nespecifikuje hodnoty tepelného odporu ani tepelné vodivosti, které jsou již
uvedeny v rámci místních stavebních předpisů. Pouze požaduje prokázání faktu, že byl
produkt testován a hodnoty tepelného odporu lze definovat. Všechny výrobky musí pro
15
udělení certifikace GECA splňovat příslušné australské normy (AS4859.1:2006 v případě
izolace).
KritériaproekoznačkuNovéhoZélandubylavydánavroce2004.Značkajeplatnápodobu5
let. Stanovuje environmentální a produktová kritéria, která musí výrobek splnit, a také
specifikuje požadavky na testování. Všechny výrobky musí prokázat základní dodržování
právních předpisů v podobě dopisu od generálního ředitele společnosti před tím, než lze
certifikaciudělit.Součástíprocesucertifikacejeipřístupkvýrobnímzáznamůmazařízením,
umožňující kontrolu dodržování kritérií. Podobně jako GECA zahrnuje novozélandská
ekoznačkavšechnyklasickéizolačnímateriályanetýkásefoliovýchizolacíaizolacípotrubí.
Kanadský ekologický program Ekologická volba poprvé vydal kritéria pro tepelné izolace
vroce 1997. Poslední verze byla vydána vroce 2008. Kritéria se týkají tepelných izolací
deskového typu, stříkaných izolací a měkkých vláknitých izolací. Výrobky musí splňovat
veškerévládníaprůmyslovébezpečnostníavýkonnostnínormyvčetnělegislativytýkajícíse
odpadů zvýrobního procesu. Podobně jako novozélandská certifikace vyžaduje přístup ke
kontrolekvalityavýrobnímzáznamůmapřístupdovýrobníchzávodů.
TaiwanskáznačkaGreenMarkbylazavedenavroce1992anynípokrývá104výrobkůvčetně
tepelněizolačních materiálů. Je méně detailní než ostatní certifikace, nicméně poskytuje
požadavkynatepelnouvodivost,zakázanélátkyapokynytýkajícíseobalů.
Korejskáekoznačkafungujetakéodroku1992.Jednáseodobrovolnounormupodzáštitou
ministerstva životního prostředí. Od roku 1995 jsou korejské veřejné služby povinny
nakupovat výrobky stouto ekoznačkou. Kritéria zahrnují požadavky na obsah odpadních
složekvizolačnímvýrobku,omezenítýkajícísemateriálovéhosloženíaspecifikacekvality.
PožadavkyněmeckéhoModréhoandělasetýkajíjaklátekamateriálůpoužitýchpřivýrobním
procesu, tak fáze užívání produktů a otázek nakládání s obaly a se zbytky produktů. Stejně
důležité je zde i správné zpracování produktů. Ekoznačka se může udělit výrobkům, které
jsouvyráběnézapoužitíméněškodlivýchlátekamateriálů,zezdravotníhohlediskanemají
negativnídopadynaprostředí,vekterémsežije,aneobsahujížádnénebezpečnélátky,které
bymohlyzabraňovatodstraněníodpadu.
Hongkongská certifikace je nezávislá dobrovolná certifikace pod vedením Hongkongské
Zelené rady (Green Council). Certifikace se zaměřuje na posouzení dopadů celého životního
cyklu tepelných izolací a okenních výplní (včetně těžby, výroby, balení, konce životního
cyklu). Podporuje využívání recyklovaných materiálů, zakazuje používání nebezpečných
látek, zajišťuje, aby byly tepelné izolace environmentálně co nejšetrnější, a prosazuje
energetickouefektivitupřivytápěníachlazeníbudov.
(3.2.2) Environmentálníprohlášeníoproduktu(EPD)
Environmentální parametry výrobků zjištěné analýzou LCA jsou ve většině případů velice
komplexní a jejich využití v praxi je z toho důvodu omezené. Navíc jsou často z důvodu
vnášení subjektivních postupů, různě zvolených hranic systému, funkční jednotky a dalších
odlišných výpočtových pravidel neporovnatelné. Proto se postupem času objevila snaha
metodiku LCA „sjednotit“ a vytvořit jednotný rámec a pravidla pro posuzování podobných
výrobků,abybylaumožněnajejichporovnatelnost.ZatímtoúčelemvznikloEnvironmentální
prohlášeníoproduktu.
Environmentální prohlášení o produktu (z anglického Environmental Product Declaration,
dálejenEPD)jeenvironmentálníprohlášenítypuIII,zpracovávanévsouladusmezinárodní
normou ČSN ISO 14025 na základě analýzy LCA. Nově se EPD pro specifickou skupinu
stavebníchproduktůzpracovávajívsouladusČSNEN15804.
16
EPD jednotnou a zjednodušenou formou sděluje výrobci nebo spotřebiteli hodnoty normou
stanovenýchenvironmentálníchparametrůdanýchvýrobkůneboslužeb.Tytoinformacejsou
zjištěny při LCA a mohou být ještě doplněny různými dalšími údaji, jež jsou považovány za
podstatné.DokumentEPDstěmitoúdajimusíbýtveřejněpřístupnýaúdajevněmobsažené
musí být ověřitelné. V podstatě tedy jde o jakýsi "průkaz" produktu o jeho vlivu na životní
prostředí.
Jedůležitésiuvědomit,žezískáníštítkuEPDneznamená,žejedanývýrobektzv."ekologický"
nebo "zelený". EPD pouze udává celkové hodnoty vybraných environmentálních parametrů.
Ty lze v případě stejné funkční jednotky výrobku a za shodných okrajových podmínek
navzájem porovnávat a při výběru volit šetrnější výrobek. EPD stavebních výrobků jsou
napříkladvzahraničíčastovyžadovánainvestorypřivýstavběbudov.Tentotrendsevblízké
budoucnostipředpokládáivČeskérepublice.
CíleaprincipyEPD
Cílem EPD je pomoci podnikům prezentovat důvěryhodným a srozumitelným způsobem
environmentální vlastnosti svých produktů (výrobků i služeb) a vyhledávat možnosti ke
snižování environmentálních dopadů zjejich výroby. Hlavními principy jsou objektivita,
důvěryhodnost, neutralita, porovnatelnost, univerzálnost, zaměření na vliv na životní
prostředí.
VýhodyapřínosyEPD
Pro konečné zákazníky a spotřebitele je EPD důvěryhodným dokumentem, který jim
umožňuje výběr nejvhodnějšího produktu. Protože je vypracován podle jednotné
mezinárodní metodiky, parametry produktů stejného druhu z různých částí světa jsou při
splnění jednotných zásad výpočtu porovnatelné. Z toho vyplývá i výhoda pro výrobce a
vydavateleEPD,protožeprohlášeníojejichvýrobcíchjsoupřijímánanacelémsvětě(CENIA).
StrukturaEPD
EPDjedokument,kterýurčenýmzpůsobemshrnujevýsledkyzprovedenéanalýzyživotního
cyklu daného výrobku nebo skupiny výrobků a uvádí i různé důležité související technické
informace.ZákladníčleněníEPD:
1. Obecné informace o dokumentaci – výrobce, výrobek, deklarovaná/funkční
jednotka,rozsahposouzení
2. Informace o výrobku – popis, využití, technické charakteristiky, materiálové
složení, výrobní proces, popis instalace, balení, podmínky využití, životnost,
speciální vlastnosti (např. protipožární apod.), možnost opětovného využití,
řešeníodpaduadalšívýznamnéinformace
3. Popis pravidel výpočtu LCA – deklarovaná jednotka, hranice systému, cut-off
kritéria,kvalitadatatd.
4. Scénáře a doplňující technické informace potřebné pro LCA – mohou obsahovat
výpočtyprofázeA4–Dživotníhocyklu
5. VýsledkyLCA
6. InterpretacevýsledkůLCA–vysvětlujícípopisvýslednýchhodnot,grafy
7. Nutnáprohlášení–oobsahunebezpečnýchlátek,oověřeníEPD,porovnatelnosti
EPDadobějehoplatnosti
8. Reference
17
(3.2.3) Certifikacevýrobkůnabázidřeva–PEFCaFSC
V oblasti dobrovolných certifikačních nástrojů pro stavební materiály existuje i specifická
skupina týkající se výrobků na bázi dřeva. Tyto certifikační systémy se zabývají především
optimálním managementem lesů. Jedná se buď o český systém PEFC – Programme for the
Endorsement of Forest Certification schemes (PEFC Česká republika) a nebo o známější
světovýsystémFSC–ForestStewardshipCouncil(FSCForestStewardshipCouncil,A.C.).
PEFC je nezávislá nevládní nezisková organizace, která podporuje trvale udržitelné
hospodařenívlesíchprostřednictvímcertifikacelesůprováděnétřetínezávisloustranou.Je
to globální zastřešující organizace pro posuzování a vzájemné uznávání nezávislých
národníchcertifikačníchsystémů.VČeskérepublicejeprováděnacertifikaceprostřednictvím
Českéhosystémucertifikacelesů(CFCS–CzechForestCertificationScheme),cožjenárodní
nezávislý systém platný na území České republiky. Správu CFCS, to znamená schvalování a
revizi standardů, prezentaci a propagaci systému, zajišťuje PEFC Česká republika. Pomocí
PEFC lze certifikovat konkrétní les či celý zpracovatelský řetězec (C-o-C, chain of custody).
VýsledkemcertifikačníhoprocesujevydánícertifikátuPEFC.
Certifikace FSC představuje důvěryhodný systém 1. lesní certifikace a 2. certifikace
spotřebitelského řetězce s celosvětovou působností. Díky své transparentnosti, otevřenosti
všem zájmovým skupinám a díky striktním sociálním a ekologickým standardům má FSC
podporunejvětšíchenvironmentálníchorganizacíjakoWWF(WorldWildlifeFund),Friends
of the Earth nebo Greenpeace. Výsledkem certifikačního procesu je vydání certifikátu FSC.
LesnícertifikacísystémemFSCserozumíproceskontrolykonkrétníholesazaúčelemzjištění,
zdalijeobhospodařovánvsouladusestandardemFSC.Jestližetomutakje,mávlastníklesa
právo používat pro dřevo ze svého lesa logo, které na trhu jeho dřevo odliší od dřeva
nejasného původu. Prostřednictvím certifikace zpracovatelského (spotřebitelského) řetězce
jemožnozaručit,žekonečnývýrobekpocházízlesůscertifikátemFSC.Vpraxitoznamená,
žekaždýzpracovatelvezpracovatelskémřetězciodlesakzákazníkovimusízískatcertifikát
FSC.Todávázákazníkovijistotu,žekupujevýrobekzšetrněobhospodařovanýchlesů.
(4) Klíčovéparametryaukazateletepelnýchizolací
V průběhu životního cyklu tepelné izolace jsou klíčovými dopady na životní prostředí
produkce emisí při výrobě a obsah nebezpečných látek, zejména s ohledem na chemické
složení pěnicích činidel. Tyto dopady mohou ovlivnit dlouhodobou i krátkodobou kvalitu
ovzduší nebo vody a také lidské zdraví. U mnoha z těchto látek byly zjištěny karcinogenní
činky nebo dráždivé působení na osoby s dýchacími potížemi. Kvůli nebezpečnosti těchto
látek výrobky často nesmí být ukládány na skládky, které nejsou určeny pro nebezpečný
odpad.Některésevšakmohourecyklovat,atímsejejichnegativnídopadnaživotníprostředí
snižuje(GPP,2010).
Dalšímklíčovýmdopademjespotřebaenergie,zejménapřivýroběapřepravě.Avšaksnížení
spotřeby energie v budovách díky volbě vysoce účinné izolace s vynikajícím tepelným
odporem je zásadně důležité a musí být v úvahách na prvním místě. Izolace sníží spotřebu
energie ve fázi používání budovy, tím se omezí potřeba paliva pro vytápění prostoru a
energiezabudovanávizolačnímmateriálujetímtosníženímznačněpřevážena(GPP,2010).
Vnásledujícím textu jsou shrnuty všechny klíčové ukazatele pro produktovou skupinu
tepelnýchizolací.
18
(4.1) Technickéukazateleproduktovéskupinytepelnýchizolací
(4.1.1) Materiálovéukazatele
Hlavním technickým ukazatelem sledovaným u tepelných izolací je součinitel tepelné
vodivostiλ,kterýseudávávewattechnametrakelvin(W/mK).Čímnižšíhodnota,tímméně
materiálvedeteplo,ajetedylepšítepelnouizolací.
Utepelnýchizolacísetentoparametrvsoučasnostipohybujevrozmezíod0,07(hodnotapro
balíky slámy, může být i nižší) do 0,007 W/mK (vakuové izolační panely, dlouhodobá
hodnota).
Dalším sledovaným parametrem je objemová hmotnost, od které se odvíjí zatížení
konstrukce při použití určité tloušťky konstrukce. Objemové hmotnosti tepelných izolací se
pohybujípřibližněvrozmezí10-200kg/m3.
(4.1.2) Technickéukazatelekonstrukcístepelnouizolací
UkonstrukcíobálkybudovysesledujesoučinitelprostuputeplakonstrukceU,jehožhodnota
se udává ve wattech na metr čtvereční a kelvin (W/m2K). Hodnota U kromě vlastností
použitých materiálů zohledňuje i odpory při přestupu tepla na vnitřním a vnějším povrchu
konstrukce. Požadované a doporučené hodnoty součinitelů prostupu tepla pro stavební
konstrukceudávánormaČSNEN730540.Hodnotyproneprůsvitnékonstrukceobálkynové
budovysepohybujíod0,45do0,12W/m2K,prostavebnívýplněsehodnotypohybujímezi
1,2až0,6W/m2K(čímnižší,tímvícetepelněizoluje).
Projednoduchévyjádřenítepelně-izolačnívlastnostíkonstrukcesepoužívátepelnýodporR,
který se udává vjednotkách (m2K/W). Čím vyšší hodnota, tím více izoluje. Součiniteli
prostupu tepla U=0,45 W/m2K přibližně odpovídá konstrukce o tepelném odporu R=2,2
m2K/W (což představuje například železobetonovou zeď o tloušťce 200 mm stepelnou
izolací pěnovým polystyrenem 70 mm). Součiniteli prostupu tepla U=0,12 W/m2K přibližně
odpovídá konstrukce o tepelném odporu R=8,2 m2K/W (což představuje například
železobetonovouzeďotloušťce200mmstepelnouizolacípěnovýmpolystyrenem300mm).
Obvyklou hodnotou pro zdi zateplené 140 mm tepelné izolace je U=0,25 W/m2K, což
přibližněodpovídáR=4m2K/W.
Pronastaveníkritériíprotepelnéizolacesejakovhodnávztažná(funkční)jednotkanejlépe
vyjadřující zateplovací funkci vkonstrukcích jeví 1 m2 vrstvy tepelné izolace o jednotném
tepelném odporu R=4 m2K/W, což přibližně odpovídá desce polystyrenu nebo minerální
izolaceotloušťce160mm.
Nutnost vztažení ukazatelů na jednotnou funkční jednotku je vysvětlena na následujícím
příkladu porovnání environmentálních dopadů tepelně-izolačních materiálů a kompletních
konstrukcísaplikovanoutepelnouizolací.
Příklad
Vpříkladu je ukázáno, jak zásadně se od sebe můžou lišit environmentální parametry 1 kg
tepelnéizolacea1m2tepelnéizolacesplňujícíurčitouhodnotusoučiniteleprostuputeplaU.
Případová studie se zabývá porovnáním environmentálních vlastností jednotlivých druhů
tepelných izolací pro stěnovou konstrukci. Studie zahrnuje expandovaný polystyren,
kamennouvlnu,skelnouvlnu,pěnovésklo,dřevěnouvlnu,celulózu,ovčívlnuaslámu.Data
jsoupřevzatazrakouskédatabázeIBO.
19
Aby byly výsledky porovnatelné, je nutné stanovit funkční jednotku, která bude
reprezentovat požadovanou funkci materiálu. Pokud by byl jednotkou pro porovnávání
zvolen klasický 1 kg materiálu (tj. deklarovaná jednotka), pro který se často vyčíslují
jednotkovéhodnotyenvironmentálníchindikátorůvLCAdatabázích(PEI,GWP,AP,…),pak
by výsledky nebyly porovnatelné, jelikož pro splnění určité požadované funkce (např. 1 m2
materiálu se stanoveným součinitelem prostupu tepla U, neprůzvučností Rw, aj.) je vždy
potřeba rozdílné množství (hmotnost) materiálu, závislé na jeho fyzikálních
charakteristikách(tepelnévodivosti,objemovéhmotnosti,únosnosti,apod.).
Pro porovnávání materiálů s uvažováním jejich hlavní funkce – tepelné izolace, byla proto
stanovena následující funkční jednotka: 1 m2 materiálu pro stěnové konstrukce, splňující
součinitelprostuputeplaU=0,25W/m2K.VýsledkyvybranýchindikátorůPEI[MJ/m2],GWP
[kgCO2,ekv/m2]aAP[kgSO2,ekv/m2]jsouzobrazenyvgrafech.
Porovnáníjekorektnízapředpokladu,žekonstrukce,nakteréjsoutepelnéizolacepoužity,se
navzájem materiálově ani konstrukčně neliší (např. jedná se o zděnou stěnu
zvápenopískovýchcihel).
Následující tabulka udává jednotkové hodnoty zvolených environmentálních parametrů pro
deklarovanoujednotku1kg.
Tab. 1: Environmentální parametry materiálů tepelných izolací vztažené na deklarovanou
jednotku1kg
Materiál
Zkratka
PEI
[MJ/kg]
GWP
[kgCO2/kg]
AP
[kgSO2/kg]
expandovanýpolystyren
EPS
102,00
3,45
0,02230
kamennávlna
KV
23,30
1,64
0,01050
skelnávlna
SV
49,80
2,26
0,01600
pěnovésklo
PS
15,70
0,94
0,00227
dřevěnávlna
DV
1,90
-1,44
0,00148
celulóza
CL
7,03
-0,91
0,00341
ovčívlna
OV
14,70
0,04
0,00266
sláma
SL
0,85
-1,25
0,00087
tepelnéizolace
Následující tabulka udává hodnoty stejných environmentálních parametrů vypočtené pro
funkční jednotku tepelné izolace, kterou byl vtomto případě zvolen 1m2 materiálu
splňujícíhosoučinitelprostuputeplaU=0,25W/m2K(proshodnýtypkonstrukce).
Tab. 2: Environmentální parametry materiálů tepelných izolací vztažené na funkční jednotku
1m2splňujícípožadovanéU=0,25W/m2K
Materiáltepelné
izolace
Zkr. Hustota λ
U
dpož Plošná
PEI
GWP
AP
[kg/m3] [W/mK] [W/m2K] [m] hmotnost [MJ/m2] [kgCO2/m2] [kgSO2/m2]
[kg/m2]
expandovaný
polystyren
EPS 25
0,036
kamennávlna
KV
0,036
60
0,14 3,6
367,20
12,42
0,08028
0,14 8,64
201,31
14,17
0,09072
20
skelnávlna
SV
20
120
0,04
0,16 3,2
159,36
7,23
0,05120
0,18 21,6
339,12
20,30
0,04903
pěnovésklo
PS
dřevěnávlna
DV 75
0,043
0,17 12,9
24,51
-18,58
0,01909
celulóza
CL
55
0,04
0,16 8,8
61,86
-8,01
0,03001
ovčívlna
OV 30
0,04
0,16 4,8
70,56
0,19
0,01277
sláma
SL
0,064
0,26 38,4
32,64
-48,00
0,03341
150
0,045
0,25
Na následujících grafech je zobrazeno porovnání environmentálního parametru spotřeby
primární energie PEI vMJ/kg a MJ/m2. Lze pozorovat významné rozdíly mezi posouzením
tepelných izolací na deklarovanou nebo funkční jednotku. Největší poměrové rozdíly se
vyskytujívpřípaděpěnovéhosklaakamennévlny.
SpotřebaprimárníenergiePEIna1kgtepelnéizolace
120
expandovanýpolystyren
PEI[MJ/kg]
100
kamennávlna
80
skelnávlna
60
pěnovésklo
dřevěnávlna
40
celulóza
20
0
ovčívlna
Materiáltepelnéizolace
sláma
21
SpotřebaprimárníenergiePEIna1m2 tepelnéizolacesplňující
U=0,25[W/m2K]
expandovanýpolystyren
400
kamennávlna
350
skelnávlna
PEI[MJ/m2]
300
pěnovésklo
250
dřevěnávlna
200
150
celulóza
100
ovčívlna
sláma
50
0
Materiáltepelnéizolace
Připohledunaporovnánímateriálůsdeklarovanouafunkčníjednotkoujsouvidětvýznamné
rozdíly ve výsledcích porovnávání. Materiály s vyšší objemovou hmotností mohou mít sice
příznivější environmentální parametry na 1 kg materiálu, nicméně z důvodu jejich vyššího
potřebného množství nutného pro splnění požadovaného prostupu tepla, a související vyšší
hmotností, jsou jejich výsledné parametry horší. Právě tyto rozdíly vysvětlují nutnost
používánívhodnýchfunkčníchjednotekpřijakémkolivporovnávání.
(4.1.3) Úsporyvefáziužívání
Jak bylo řečeno vúvodu této kapitoly, potenciál tepelné izolace šetřit provozní energii a
snižovattaksouvisejícíemisejezásadníproenergetickouúčinnostbudov.Množstvíušetřené
provozní energie je závislé na mnoha parametrech. Některé znich umíme surčitou
(ne)přesností popsat (tvar budovy, vlastnosti konstrukcí, nakládání stepelnými zisky,
technologiebudovy),některéznichpřesněpopsatneumíme(uživatelskéchování,předpověď
reálného provozu budovy včase, okrajové klimatické podmínky). Je proto doporučeno
nevztahovat kritéria EŠV na energii ušetřenou během provozu budovy, ale zvolit funkční
jednotku a její parametry tak, aby provoz budovy svyužitím libovolné tepelné izolace o
danýchparametrechbylpokudmožnonezávislýnakonkrétnímtypuvýrobku.
(4.2) Spotřebazdrojůaenvironmentálnídopadyvýroby
Primární funkcí tepelné izolace je šetřit energii. Všechny typy izolací vtéto produktové
skupiněpřipředpokládanémpoužitíušetříběhemsvéhoživotavíceenergieaemisí,nežkolik
bylo vynaloženo na její výrobu. Nicméně svázaná energie (spotřeba primární energie) nebo
svázané emise (Potenciál globálního oteplování, Potenciál acidifikace, Potenciál eutrofizace
atd.,viz.kapitolaoEPD),mohoubýtpoužityproodlišováníjednotlivýchvýrobků.
Spotřeba energie nebo emise se velmi liší dle typu izolace. Bohužel porovnávání izolačních
výrobků není tak jednoduché jako porovnávání hodnot energií a emisí, jelikož velmi
zásadnímfaktoremjekoncovévyužitíizolačníhomateriálu.Napříkladprodosaženístejného
tepelnéhoodporumohoubýtvyžadoványrůznéhmotnostirůznýchizolačníchmateriálů,jak
užbylonapsánovýše.
22
Základní environmentální dopady stavebních výrobků jsou popsány vČSN EN 15 804 – viz
následujícítabulku.
Tab.4:Parametrypopisujícíenvironmentálnídopady(ČSNEN15804)
Kategoriedopadu
Parametr
Jednotka
(vyjádřenáprofunkčnínebo
deklarovanoujednotku)
Úbytekzdrojůsurovin–
prvky
Potenciálúbytkusurovin(ADP-prvky)pro
nefosilnízdrojea
kgSbekv.
Úbytekzdrojůsurovin–
fosilnípaliva
Potenciálúbytkusurovin(ADP-fosilnípaliva)pro
fosilnízdrojea
MJ,výhřevnost
Acidifikacepůdyavody
Potenciálacidifikacepůdyavody(AP)
kgSO2ekv.
Úbytekozonu
Potenciálúbytkustratosférickéozonovévrstvy
(ODP)
kgCFC11ekv.
Globálníoteplování
Potenciálglobálníhooteplování(GWP)
kgCO2ekv.
Eutrofizace
Potenciáleutrofizace(EP)
kg(PO4)3–ekv.
Tvorbafotochemického
ozonu
Potenciáltvorbypřízemníhoozonu(POCP)
kgEtheneekv.
aPotenciálúbytkusurovinjepočítánadeklarovánprodvarozdílnéindikátory:
ADP-prvky:zahrnujívšechnyneobnovitelné,surovinovémateriálovézdroje(tj.kroměfosilníchzdrojů);
ADP-fosilnípaliva:zahrnujívšechnyfosilnízdroje.
Tab.5:Parametrypopisujícíspotřebuzdrojů(ČSNEN15804)
Parametr
Spotřebaobnovitelnéprimárníenergiesvýjimkouzdrojůenergie
využitýchjakosuroviny
Jednotka
(vyjádřenáprofunkčnínebo
deklarovanoujednotku)
MJ,výhřevnost
Spotřebaobnovitelnýchzdrojůprimárníenergievyužitýchjakosuroviny MJ,výhřevnost
Celkováspotřebaobnovitelnýchzdrojůprimárníenergie(primární
energieazdrojeprimárníenergievyužitéjakosuroviny)
MJ,výhřevnost
Spotřebaneobnovitelnéprimárníenergiesvýjimkouzdrojůenergie
využitýchjakosuroviny
MJ,výhřevnost
Spotřebaneobnovitelnýchzdrojůprimárníenergievyužitýchjako
suroviny
MJ,výhřevnost
Celkováspotřebaneobnovitelnýchzdrojůprimárníenergie(primární
energieazdrojeprimárníenergievyužitéjakosuroviny)
MJ,výhřevnost
Spotřebadruhotnýchsurovin
kg
Spotřebaobnovitelnýchdruhotnýchpaliv
MJ,výhřevnost
Spotřebaneobnovitelnýchdruhotnýchpaliv
MJ,výhřevnost
Čistáspotřebapitnévody
m3
23
Tab.6:Dalšíenvironmentálníinformacepopisujícírůznékategorieodpaduavýstupnítoky
Parametr
Jednotka
(vyjádřenáprofunkčnínebodeklarovanoujednotku)
Odstraněnýnebezpečnýodpad
kg
Odstraněnýostatníodpad
kg
Odstraněnýradioaktivníodpad
kg
Stavebníprvkykopětovnémupoužití
kg
Materiálykrecyklaci
kg
Materiálykenergetickémuvyužití
kg
Exportovanáenergie
MJnaenergonositele
(4.3) Recyklovanýobsah
Recyklovaný obsah vtepelných izolacích je významným faktorem ovlivňujícím spotřebu
primárníchsurovinaúsporuenergiípřivýroběproduktůztěchtoprimárníchsurovin.Podíl
recyklovatelné složky je nutné do kritérií zahrnout. ISO 14021 definuje recyklovaný obsah
jako:hmotnostnípodílrecyklovanéhomateriáluvevýrobkuneboobalu.
Současnécertifikaceselišívpřístupukrecyklovanésložce.Některépouzeobecnědeklarují,
že je potřeba zahrnovat recyklované složky vnejvyšší možné míře (Nový Zéland). Korea,
Austrálie a Velká Británie ve svých metodikách stanovují minimální podíly recyklovaného
obsahu pro jednotlivé druhy stavebních izolací. Podrobnosti jsou shrnuty vdokumentu
EuropeanCommission,DGEnvironment–G2:GreenPublicProcurement–ThermalInsulation
TechnicalBackgroundReportzroku2010.
Pro účely EŠV doporučujeme uvádět podíl recyklované složky jako povinnou informaci o
výrobku.
(4.4) Obaly
Dlečlánku3směrnice94/62/ESoobalechaobalovýchodpadechlzedefinicishrnouttakto:
Obaly se rozumí veškeré výrobky zhotovené z jakéhokoli materiálu jakékoli povahy, které
majíbýtpoužitykochraně,manipulaci,dodávceaprezentacizboží,odsurovinažpohotové
výrobky, od výrobce až po uživatele nebo spotřebitele. Nevratné předměty používané pro
stejnýúčelmusíbýtrovněžpovažoványzaobaly.
Opětovné využívání a recyklování obalů je hlavním zájmem směrnice. Další směrnice
2004/12/ECuvádícíletýkajícíseobalovéhohospodářství:
▪ 60%hmotnostiobalovéhoodpaduopětovněvyužitanebospálenazaúčelem
energetickéhovyužití;
▪ minimálně55%amaximálně80%hmotnostíobalovéhoodpadubuderecyklováno;
▪ cíleprorecyklacimateriálůobsaženýchvobalech:
▪ 60%hmotnostiskla;
▪ 60%hmotnostipapíruakartonu;
▪ 50%hmotnostikovů;
▪ 22,5%hmotnostiplastů;
▪ 15%hmotnostidřeva.
Stavební izolace jsou většinou baleny do papírových obalů nebo plastových fólií, které jsou
zpravidlaplněrecyklovatelné,ataknepředstavujízhlediskaodpadůzásadníproblém.
24
(4.5) Konecživotníhocyklu
Většinuizolačníchmateriálůjemožnérecyklovat,ikdyžsemůžejednatosložitýanákladný
proces.Vmnohapřípadechserecyklaceupřednostňujezdůvoduvysokécenyzaskládkování
azenvironmentálníchdůvodů–napříkladpřísadyvplastechsemohouvsáknoutdopůdya
podzemníchvod,coždělázrecyklaceatraktivnířešení.Separovatelnosttepelnýchizolacípři
demolici a obsah retardátorů hoření hrají také významnou roli při jejich využití po dožití.
Recyklací kontaktních zateplovacích systémů se zabýval Franuhoferův Institut pro Stavební
Fyziku (Fraunhofer IBP). Koncem životního cyklu tepelných izolací se momentálně zabývá
projektMPOřešenýfirmouEcotrend.
Podleaktuálníchinformacísezdá,žekonecživotníhocyklu,respektiverecyklacemateriálů,
není pro většinu nejčastěji používaných teplených izolací dosud uspokojivě systémově
vyřešena. Nicméně navrhujeme, aby byla výrobcem povinně poskytována informace o
doporučenémnakládánísizolačnímimateriály.
(4.6) Zdravotnínezávadnostmateriálů
Jedním zhlavních problému spojených sdopady izolačních materiálů je spojeno sobsahem
různýchdruhůzdravíškodlivýchlátekasvyužívánímnebezpečnýchlátekpřijejichvýrobě.
Při výrobě se jedná především o nadouvadla využívaní pro přípravu pěnových izolačních
produktů – CFC (chlorofluorovodíky), zakázané Montrealským protokolem a HCFC
(Hydrochlorofluorouhlovodíky).
Dále existuje vizolačních materiálech řada dalších látek, které se označují za toxické vůči
životnímu prostředí a lidskému zdraví. Mnoho znich uvádí legislativa REACH, která se
aplikujenalátkyvyráběnénebodováženédoEU.
Do nebezpečných látek patří především látky toxické, reprotoxické, mutagenní a
karcinogenní.DálesempatříVOC,formaldehyd,retardátoryhoření,změkčovadla,těžkékovy
abiocidy.
Vsouladu sGPP se doporučuje definovat seznam nebezpečných látek. Produktový list pro
zadávánízelenýchveřejnýchzakázeknabízítutodefinici:
a)Lá tkyregulované́ vEUnař ıź enı́m842/2006/ESofluorovaný chplynech.
b)Nesmı́seuvolň ovatzvadné lá tkynebopř ıp
́ ravky,které jsoupodlesmě rnice1999/45/ESa
67/548/EHS klasifikované jako karcinogennı́ (R40, R45, R49), š kodlivé pro reprodukč nı́
systé m(R60,R61,R62,R63),mutagennı́ (R46,R68),toxické (R23,R24,R25,R26,R27,R28,
R51), alergizujı́cı́́ př i vdechovanı́ (R42), vyvolá vajı́cı́ poš kozenı́ dě dič ný ch vlastnostı́ (R46),
př edstavujı́cı́ nebezpeč ı́ vá ž né ho poš kozenı́ zdravı́ př i dlouhodobé expozici (R48) nebo
mož né nebezpeč ı́ nevratný ch ú č inků (R68), zdravı́ š kodlivé př i vdechovanı́́ (R20) a zdravı́
š kodlivé př istykusků ž ı́ (R21).
c)Nesmíseuvolňovatžádné lá tkynebopř ıp
́ ravky,které jsoupodlesmě rnice(ES)1272/2008
oklasifikaci,označ ová nı́ abalenı́ lá tekklasifikované jakokarcinogennı́ (H350–351),škodlivé
pro reprodukční systém (H360–361), mutagenní (H340–341), toxické (H300–H301, H310–
H311, H330–H331, H411), alergizujı́cı́ př i vdechovanı́ (H334), vyvolá vajı́cı́ poš kozenı́
dě dič ný ch vlastnostı́ (H340), př edstavujı́cı́ nebezpeč ı́ vá ž né ho poš kozenı́ zdravı́ př i
dlouhodobéexpozici(H372–373)nebomožnénebezpečínevratnýchúčinků(H371).
25
(4.7) Poskytovanéinformaceovýrobcích
Minimálníinformaceovýrobkuposkytovanézákazníkůmbymělyobsahovatminimálnětyto
položky:
▪ Identifikacevýrobce
▪ Datumvýroby/číslošarže
▪ Instrukcekeskladování
▪ Datumspotřeby
▪ Součiniteltepelnévodivosti
▪ Objemováhmotnostvýrobku
▪ Složení
▪ Přesnérozměryvýrobku(pokudjsourelevantní)
▪ Podílrecyklovanésložky
▪ Instrukcekdopravě
▪ Instrukcekzabudování
▪ Ochranazdravípřiprácismateriálem
▪ Doba,zakteroumateriálnabudenominálníhoobjemu(pokudjerelevantní)
▪ Informaceodélceposkytovanézárukynavýrobek
Pokud není místo pro uvedení těchto informací přímo na výrobku, měly by být volně
dostupně ve zvláštním dokumentu poskytovaném dodavatelům, distributorům a koncovým
zákazníkůmanawebovéstráncevýrobcevjazycekoncovéhozákazníka.
(5) Závěr
Navrhujemeprováděthodnocenívýrobkůvedvoukrocích:
▪ Kvalifikačníkritéria
▪ Kvantifikovanákritéria
Kvalifikační kritéria musí být vždy splněna. Kvantifikovaná kritéria budou vyhodnocena, a
pokudvyhovídanýmhodnotám,výrobekzískáznačkuEŠV.Podkladykestanoveníkonkrétní
prahovéhodnotybudouzpracoványvdalšíetapě.
(5.1) Kvalifikačníkritéria
Navrhujemetato3kvalifikačníkritéria:
a)Musíbýtpovinněposkytnutyinformaceovýrobkudlekapitoly4.7
b)Výrobeknesmíobsahovatnebezpečnélátkydefinovanévbodě4.6a)-c)
c) Musí být popsán konec životního cyklu – jaké je doporučené nakládání s materiálem po
skončeníživotnosti
(5.2) Kvantifikovanákritéria
Pro kvantifikovaná kritéria se určí funkční jednotka, pro kterou se vyčíslí hodnoty
environmentálních indikátorů. Ty se budou za pomocí konverzních faktorů agregovat do
jednéhodnoty.Stanoveníhodnotysoučinitelůbudepředmětemdalšíetapy.
26
(5.2.1) Funkčníjednotka
Jako funkční jednotku doporučujeme použít 1 m2 vrstvy tepelné izolace o tepelném odporu
R=4m2K/W.
(5.2.2) Indikátory
Pro 1 funkční jednotku dané tepelné izolace se vyčíslí tyto základní environmentální
indikátory
Indikátor
Jednotka
(vyjádřenáprofunkční
jednotku)
Potenciálúbytkusurovin(ADP-prvky)pro
nefosilnízdrojea
kgSbekv.
Potenciálúbytkusurovin(ADP-fosilnípaliva)pro
fosilnízdrojea
MJ,výhřevnost
Potenciálacidifikacepůdyavody(AP)
kgSO2ekv.
Potenciálúbytkustratosférickéozonovévrstvy
(ODP)
kgCFC11ekv.
Potenciálglobálníhooteplování(GWP)
kgCO2ekv.
Potenciáleutrofizace(EP)
kg(PO4)3–ekv.
Potenciáltvorbypřízemníhoozonu(POCP)
kgEtheneekv.
Zakolektivautorů
VBuštěhradudne3.11.2015
.........................................................................
Ing.AntonínLupíšek,Ph.D.
27
Použitézdroje
Kroměnoremalegislativyuvedenýchvkapitole3.1tatoanalýzavycházípředevšímzestudie
zpracované pro Evropskou Komisi GreenPublicProcurement-ThermalInsulation,Technical
Background Report, Report for the European Commission – DG Environment by AEA, Harwell,
June2010.
Dálebylypoužitytytozdroje:
▪ BundesministeriumfürLand-undForstwirtschaft,UmweltundWasserwirtschaft:
Umwelteigenschaften„MineralischeWärmedämmstoffe“(RichtlinieUZ45),2015.
Dostupnéz
http://www.umweltzeichen.at/richtlinien/Uz45_R5a_mineralische_Daemmstoffe_Ric
htlinie_2015.pdf
▪ DerBlaueEngel.Dostupnézhttp://www.blauer-engel.de/
▪ ECEurope,ListofexistingEUandInternationalEco-labels
▪ ECEurope,ThermalInsulation–GreenPublicProcurementProductSheet
▪ EnergySavingTrust:Productperformance(2014).Dostupnéz
http://www.energysavingtrust.org.uk/businesses/product-performance
▪ EnergyStar:SealandInsulatewithENERGYSTAR.Dostupnéz
http://www.energystar.gov/index.cfm?c=home_sealing.hm_improvement_seal_insula
te
▪ EnvironmentalChoiceNewZealandLabel:Thermal(resistive-type)–Building
Insulants.Dostupnézhttp://www.enviro-choice.org.nz/
▪ EnvironmentalProtectionAdministrationGovernmentoftheRepublicofChina
(Taiwan):GreenLivingInformationPlatform–TheGreenMarkPrograminChinese
Taipei(2010).Dostupnézhttp://greenliving.epa.gov.tw/GreenLife/eng/EGreenMark.aspx
▪ EuropeanCommission,JointResearchCentreInstituteforEnvironmentand
Sustainability,NormalisationmethodanddataforEnvironmentalFootprints,2014
▪ GreenCouncil:HongKongGreenLabelSchemeProductEnvironmentalCriteriafor
ThermalBuildingInsulation(GL-008-012),2012.
▪ GuidancefortheimplementationoftheEUPEFduringtheEFpilotphase-Version4.0
▪ FSCČeskárepublika:LesnícertifikaceFSC,2009.Dostupnézhttp://www.czechfsc.cz
▪ IBO-ÖsterreichischesInstitutfürBauenundÖkologieGmbH:Produktprüfung.
Dostupnézhttp://www.ibo.at/de/produktpruefung/index.htm
▪ InstitutBauenundUmwelte.V.:IBUEPD–Overview.Dostupnézhttp://constructionenvironment.com/hp11212/EPDOverview.htm?ITServ=CY744a0150X150b2efd30fXYaf6
▪ KoreaEcolabel:EL243.LaggingandInsulatingMaterial(EL243-1993/9/2015-5)
(2015).Dostupnézhttp://el.keiti.re.kr/enservice/enpage.do?mMenu=2&sMenu=1
▪ Papadopoulos
A.M.(2005)Stateoftheartinthermalinsulationmaterialsandaims
forfuturedevelopments.EnergyandBuildings37(2005)77–86
▪ PEFCČeskárepublika:PEFC.Dostupnéz:http://www.pefc.cz
▪ RALDeutschesInstitutfürGütesicherungundKennzeichnunge.V.:RALGütezeichen.
Dostupnézhttp://www.ral-guetezeichen.de
▪ SchwitallaC.:Rückbau,RecyclingundVerwertungvonWDVS.FraunhoferIBP,Valley,
2014.
▪ StandardNo:GECA33-2007:TheAustralianEcolabelProgram–GoodEnvironmental
ChoiceAustraliaStandard:ThermalBuildingInsulationMaterials,2007.