Absolventská práce

Lucie Fleischhackerová, 7. ročník I. stupně
Klávesové nástroje
Učitel Václav Brom
Já a klávesy
Ke hře na klávesy jsem se dostala úplně náhodou. Přišla jsem s rodiči na jeden
večírek, kde jsem viděla pana učitele Broma s nějakými studenty, kteří hráli na klávesy.
Začalo se mi to líbit a neváhala a zeptala se, jestli bych i já mohla hrát. Bez váhání jsem byla
přijata a od února 2007, kdy mi bylo 9 let, jsem začala s hraním.
Byla mi dopřána obrovská ochota, podpora, trpělivost, zkušenosti a dobrá výuka. Již
od začátku jsem se účastnila mnoha akcí pro děti. Například jsme jezdili do školek na čerty,
oblečeni v kostýmech, kde jsem zpívala a hrála. Co jsem se naučila asi nejvíce je předávat
radost, pracovat s dětmi, tolik se nestydět před lidmi, dělat to s láskou. Tyto zkušenosti mi
velmi pomohly, protože teď už nemám takovou trému, baví mě to, je to zábava, mohu to snad
dělat i do budoucna.
Naučila jsem se používat klávesy jako doprovod ke zpěvu, k vlastní tvorbě a
interpretaci mnoha různých hudebních stylů. Zúčastnila jsem se jako soutěží hudebních
s klávesy, tak pěveckých, doprovázela jsem spolužáky. Jezdili jsme i na mimoškolní akce, kde
jsem také mohla ukázat své dovednosti. Vždy mě nejvíce těšilo, když se to lidem líbilo, bylo
na nich vidět, že je to baví, chválili nás. Na začátku jsem totiž vždy měla trému a bála se, že
to zkazím (což mě ani doposud neopustilo), ale když se to nakonec povede, je to opravdu
skvělý pocit.
Díky praxi a přístupu, které mi byly dopřány učitelem Václavem Bromem, mohu
využívat klávesy i tvorbě druhých a třetích hlasů, při zpěvu se spolužačkami, využívám je i
k přípravě do pěveckého sboru a aranži hudby do vlastní hudební skupiny. Klávesy využívám
i s počítačem a s použitím MIDI, karaoke a psaní notových partů. Můj učitel je pro mne
obrovských vzorem, ať už pro to, co v životě dokázal, kam se dostal, kde všude byl, jaké
všechny měl výsledky a úspěchy nebo kvůli tomu, jak připravuje na svět venku mne, jak dělat
vše pro to, abych prorazila, abych uspěla. Nejen, že nyní jsem schopna říci, že na klávesy už
toho zahraji opravdu hodně, ale zlepšila jsem se také velmi ve zpěvu, v komunikaci s lidmi a
celkově mě hudba změnila. Jsem ráda, že jsem se s jeho pomocí dostala alespoň na úroveň, na
které jsem teď a doufám, že i do budoucna budu jen stoupat.
I nadále budu pokračovat a působit ve sboru, souboru Václava Broma a hrát na
klávesy v ZUŠ Český Krumlov. Nejvíce mne ale zajímá a baví praktická činnost, kterou mi
klávesy a hlavně pan učitel Brom nabízí. Budu se snažit dosáhnout co nejlepších výsledků a
doufat, že se mi povede nějakým způsobem uspět a dělat i nadále to, co mě baví, co mám
ráda. Ačkoliv vím, že v dnešní době je těžké prosadit se s hudbou, mé sny mě stále
neopouštějí a já stále věřím, že to dokážu.
„Hudba je sladká, líbezná mluva, každému srdci srozumitelná. Pro city, pro
něž by v žádné řeči slov se nenašlo, ona má výraz, v ní každý najde ohlasu.“
-Božena Němcová