Základní škola a střední škola waldorfská Praktická škola dvouletá

Transkript

Základní škola a střední škola waldorfská
Praktická škola dvouletá
78-62-C/02
Školní vzdělávací program zpracovaný podle RVP Praktická škola dvouletá
„Nemáme se ptát: Co potřebuje člověk vědět pro současný sociální řád, nýbrž: Co je v člověku jako vloha, kterou můžeme rozvinout?
Pak bude možné z dorůstající generace dodávat sociálnímu řádu stále nové síly. Pak bude v tomto řádu vždy žít to, co z něj utvoří
plnohodnotní lidé, kteří do něj vstoupili ; z dorůstající generace bychom neměli dělat to, co z ní chce udělat existující sociální řád.“
Rudolf Steiner
Obsah:
1. Identifikační údaje
Název školy a adresa: Základní škola a střední škola waldorfská
Křejpského 1501/12, Praha 4 – Opatov, PSČ 14900
Zřizovatel: Magistrát hl.m. Prahy
IČO: 70922306
Příspěvková organizace
Stupeň poskytovaného vzdělání: střední vzdělání
Délka a forma vzdělávání: 2 roky, denní
Ředitelka školy: Mgr. Magdalena Vančatová – Spáčilová
Telefon: 272 930 617
Fax: 272 939 617 E-mail: [email protected]
Webové stránky: www.sssjak.cz
Zástupce ředitele: Mgr. Dana Špičková
Výchovný poradce: Mgr. Zdena Němcová
Koordinátor ŠVP: Mgr. Monika Kočová
ŠVP sestavil kolektiv pracovníků ZŠaSŠW
1.verze ŠVP schválena školskou radou dne dd.mm.rrrr
ŠVP vznikl podle rámcově vzdělávacího programu pro obor vzdělávání 78-62-C/02 Praktická škola dvouletá.
2. Charakteristika školy
2.1 Charakteristika vzdělávaných žáků
Praktická škola dvouletá navazuje na Rámcově vzdělávací program pro základní vzdělávání s přílohou upravující vzdělání žáků s lehkým
mentálním postižením a na Rámcově vzdělávací program pro obor základní škola speciální. Umožňuje vzdělávání žákům s lehkým mentálním
postižením v kombinaci se zdravotním postižením nebo žákům se středním mentálním postižením. Vzdělávání je uzpůsobeno individuálním
psychickým i tělesným schopnostem žáků s respektem k jejich specifickým potřebám.
2.2 Velikost školy a vybavenost školy
Základní škola a střední škola waldorfská (dříve Svobodná speciální škola J. A. Komenského) má dvě součásti: desetiletou základní školu
praktickou a střední školu praktickou. Kapacita střední školy je 24 žáků, celková kapacita školy, včetně školy základní, je 144 žáků. Počet
žáků ve třídě je omezen na maximální počet 12, což umožňuje individuální přístup ke každému z nich.
Od roku 2004 má škola sídlo v areálu v Křejpského ulici v Praze 4 – Opatově, areál byl postupně zrekonstruován. Vedle kmenových tříd
máme odborné učebny pro výuku fyziky, chemie, hudební a výtvarné výchovy, sál pro eurytmii a školní vystoupení, sály pro výuku tance a
dramatické výchovy, využíváme moderní učebnu informatiky. Pro žáky je k dispozici školní knihovna. Pro výuku odborných předmětů je
k dispozici velmi dobře vybavené pracoviště řezbářské, truhlářské, keramické, pracoviště pro práci s vlnou a šití, pro práci s proutím. V roce
2012 vznikla nová moderní cvičná kuchyně. Část praxí se realizuje ve dvou objektech v Roškopově u Staré Paky, které jsou majetkem Nadace
rodičů a přátel školy.
2.2 Kolegium učitelů
Pedagogické kolegium je částečně společné pro základní a střední stupeň školy a má obvykle 25 členů, část se školou spolupracuje jako
odborní externisté. Většina sboru je plně kvalifikována, ostatní si vzdělání doplňují. Většina učitelů absolvovala specializační vzdělávání ve
waldorfské pedagogice a kurz léčebné pedagogiky, pořádaný ve spolupráci se zahraničními lektory. Řada učitelů se zúčastňuje různých
dalších kurzů pedagogického a odborného zaměření u nás i v zahraničí.
Ve škole pracují dva výchovní poradci a metodik prevence sociálně patologických jevů.
Chod školy dále zajišťuje několik pracovníků technicko-hospodářské správy.
2.3 Poradenské služby ve škole
Poradenství ve škole je zajišťováno výchovným poradcem, metodikem prevence sociálně patologických jevů, vedením školy a třídním
učitelem. Konzultace se uskutečňují po telefonické domluvě podle individuálních potřeb. Poradenství se zaměřuje zejména na
-vedení přijímacího pohovoru s žákem a rodiči
-poradenství při školní neúspěšnosti
-prevence a řešení sociálně patologických jevů, případně s dalšími orgány (oddělení sociální péče, policie ČR)
-poradenství žákům a rodičům žáků ve výchově a vzdělávání
-poskytování informací o dalších poradenských pracovištích
-spolupráce s dalšími odbornými institucemi
-pomoc při výběru dalších možností vzdělávání, kariérní poradenství
2.4 Spolupráce s rodiči
Škola klade důraz na co nejširší spolupráci s rodiči. Spolupráce s rodiči zahrnuje nejen zájem a spolupráci obou stran na společném a
souhlasném výchovném a vzdělávacím působení, ale také pomoc rodičů při zajišťování některých aktivit školy. Spolupráce probíhá na těchto
úrovních:
-třídní schůzky 3krát ročně
-možnost osobní konzultace s každým vyučujícím (po dohodě)
-pomoc rodičů při zajištění průběhu různých akcí školy (slavnosti, jarmarky apod.)
-při škole pracuje Nadace rodičů a přátel školy, která práci školy pomáhá
2.5 Školní klub
Pro žáky druhého stupně základní školy a žáky praktické školy dvouleté je určen školní klub, jehož provoz zajišťuje ve škole o.s. Kometa. Je
provozován v odpoledních hodinách, žáci se zde volně věnují různým zájmovým činnostem, mohou si zde napsat úkoly apod. Pobyt ve
školním klubu je placenou službou.
2.6 Roškopov
Součástí výchovně vzdělávací koncepce a celkového působení školy je objekt v Roškopově u Staré Paky. Byl zakoupen Nadací rodičů a přátel
školy a postupně upravován pro potřeby školy. Jedná se o dva domy, kde se v rámci mezipředmětových vztahů realizují některé výukové
epochy a část praxí. Rovnocenně ke vzdělávací složce pobytů v Roškopově je pojímáno i podílení se žáků na chodu domu. Tak se v nejširší
možné míře rozvíjí jejich schopnost pracovat, spolupracovat, postarat se o sebe a o druhé, chovat se šetrně k životnímu prostředí.
2.7 Sociální služba
Od r. 2006 pracuje při škole sociálně terapeutická dílna JINAN zaměřená na práci s přírodními materiály a práci na zahradě školy. Dílna je
určena lidem s mentálním, tělesným a kombinovaným postižením, přednostně zájemcům – absolventům školy.
2.8 Spolupráce školy s dalšími subjekty
Škola je členem Asociace waldorských škol ČR a Spolku pro léčebnou pedagogiku a uměleckou terapii. Podle možností rozvíjíme spolupráci
s různými neziskovými organizacemi a potenciálními zaměstnavateli našich absolventů. Nejvýznamnější je spolupráce s těmito organizacemi:
Nadace rodičů a přátel školy JAK
Občanské sdružení Tymyján
Textilní dílna Gawain
Chráněná dílna Ignis
Chráněná dílna Eliáš
2.5 Mezinárodní spolupráce
Spolupráce s holandskou Tobiáš Schoul v Zeistu je realizována návštěvami a hospitacemi. Další spoluprací je zahraniční pomoc lektorů
z Holandska a ze Švýcarska při zajišťování kurzu léčebné pedagogiky, který pořádá naše škola pro všechny zájemce v ČR. V rámci členství
v Asociaci waldorfských škol ČR spolupracujeme s Mezinárodní asociací pro waldorfskou pedagogiku ve střední a východní Evropě (IAO).
3. Charakteristika ŠVP
3.1 Pojetí a cíle vzdělávání
Škola pracuje s žáky na principech waldorfského pojetí výuky. Prací učitele musí být vědomá, celistvá podpora každého jednotlivého žáka,
jeho rozvíjející se osobnosti v její celistvosti a všestrannosti. Proto jsou ve waldorfské škole stejně důležité předměty kladoucí důraz na
intelekt, jako aktivity umělecké a praktické. Žák je tak ne jen proklamativně, ale skutečně rozvíjen ve všech složkách své osobnosti:
v myšlení, citu i vůli.
Východiskem waldorfské pedagogiky je specifický pohled na potřeby rozvoje tělesné, duševní a duchovní stránky dítěte a mladého člověka,
jehož základy položil na počátku 20. století pedagog, spisovatel, filosof, sociální reformátor a umělec Rudolf Steiner. Jím inspirovaná
antropologická, psychologická a metodická východiska waldorfské pedagogiky byla rozvinuta mnohaletým praktickým uplatňováním ve
stovkách waldorfských škol a dalších pedagogických zařízeních.
K východiskům našeho školního vzdělávacího programu patří rovněž myšlenky a dílo dalších významných pedagogů, zejména J. A.
Komenského. Obdobně program reflektuje a pedagogicky uplatňuje výsledky moderního vědeckého výzkumu, především poznatky věd o
člověku.
Celkové pojetí našeho školního vzdělávacího programu vychází harmonizujícím způsobem vstříc potřebám vývoje osobnosti žáka. Vyučovací
předměty nejsou cílem, ale prostředkem ke komplexnímu rozvoji, v pozadí každé učební látky spočívá výchovný cíl. Tím je objevování světa
i sebe, rozpoznávání hodnot a kvalit, utváření samostatného úsudku, rozvoj myšlení, cítění i vůle. Podporována je tvořivost, aktivita a
iniciativa, spolupráce, rozvoj sociálních dovedností, důraz je kladen i na rozvoj občanských dovedností, uplatňování lidských práv a svobod,
toleranci a všelidské etické hodnoty.
Formální odlišnosti waldorfského vyučování
Epochy: Výuka hlavních předmětů probíhá ve vyučovacích blocích, kdy jednomu z hlavních předmětů je věnováno úvodní ranní
dvouhodinové vyučování každý den po dobu dvou až čtyř týdnů. Žáci se tak soustředí na jedno téma, prožijí ho a zpracují do hloubky. Ostatní
předměty (nauky, výchovy, jazyky) se vyučují zpravidla v obvyklých 45 minutových vyučovacích hodinách.
Rytmus: Především epochy, ale také jiné vyučovací hodiny, jsou členěny na tři části: rytmickou (plnou písniček, říkadel a pohybu), vyučovací
(učební látka) a vyprávěcí (tematické vyprávění na konci epochy, které má třídu zklidnit). Rytmus provází waldorfské vyučování v průběhu
epochy, dne, týdne i celého roku a stává se pedagogickým prostředkem, protože pomáhá člověku přirozeně a harmonicky uchopovat svět
kolem (dýchání, rytmus tepu, střídání dne a noci, ročních dob atd.). Tak patří k výchově a vzdělávání ve waldorfské škole i společné prožívání
a oslavy ročních svátků.
Slovní hodnocení: Práce, snaha a chování dětí není motivováno známkami. Vysvědčení má podobu slovního hodnocení, které lépe může
postihnout probíhající vývoj dítěte.
Učebnice, učební osnovy: Obvyklé používání učebnic je nahrazeno výběrem z širokého okruhu materiálů, který je na základě osnov zcela v
kompetenci učitele. Poznatky žáci pod vedením učitele zpracovávají podrobně do sešitů, které se stávají jejich učebním materiálem.
3.2 Charakteristika oboru vzdělávání
Obor praktická škola dvouletá umožňuje získat střední vzdělání žákům se středně těžkým mentálním postižením, případně s lehkým
mentálním postižením v kombinaci s dalším zdravotním postižením. Doplňuje a rozšiřuje všeobecné vzdělání dosažené v průběhu základního
vzdělávání. Vzdělávání je zaměřeno na získání základních vědomostí, dovedností a návyků potřebných pro uplatnění žáka v praktickém
životě.
3.3 Organizace vzdělávání
Vzdělávání v praktické škole dvouleté se uskutečňuje formou denního studia. Respektujeme individuální speciální vzdělávací potřeby žáků.
Ve výjimečných případech lze prodloužit délku vzdělávání nejvýše o dva školní roky.
Čtrnáctidenní epocha teoretického vyučování se střídá s čtrnáctidenním praktickým vyučováním (doplněným částečně o hodiny teorie).
Studium i praktická výuka probíhá v budově školy v Praze, praktická výuka také v nadačním domě v Roškopově u Staré Paky.
3.4 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, léčebná pedagogika, terapie
Škola se zaměřuje na výchovu a vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Pro žáky s vážnějším zdravotním postižením je ve
spolupráci s odbornými pracovišti a s rodiči vytvořen individuální vzdělávací plán. S rodinami žáků se sociálním znevýhodněním podle
potřeby pracuje preventista sociálně patologických jevů.
Vzdělávání je pro vytipované žáky doplňováno individuálními uměleckými nebo pohybovými terapiemi ve 4-6 týdenních cyklech. Tyto
intervence řeší déletrvající nebo aktuální problém žáka.
3.5 Podmínky pro přijetí ke vzdělávání
Vzdělávání je určeno žákům, kteří ukončili
- povinnou školní docházku ve škole samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením;
- povinnou školní docházku v základní škole speciální;
- povinnou školní docházku, ale nezískali základní vzdělání;
-základní vzdělávání v základní škole a z vážných zdravotních důvodů, které jsou v kombinaci s mentálním postižením, se nemohou vzdělávat
na jiném typu školy.
Zákonní zástupci žáka a žáci jsou seznámeni s principy a ideály waldorfské pedagogiky.
Předpokladem je doporučení SPC nebo PPP.
Zohledňujeme zdravotní potíže (epilepsie, cukrovka, diety, alergie, lehčí následky DMO,…). Škola nemůže přijmout žáky s hlubší smyslovou
vadou a žáky, jejichž stav vyžaduje bezbariérový přístup.
3.6 Způsob ukončování vzdělávání a doklad o dosaženém stupni vzdělání
Vzdělávání se ukončuje závěrečnou zkouškou; dokladem o dosažení stupně vzdělání je vysvědčení o závěrečné zkoušce. Závěrečná zkouška
se skládá z ústní teoretické zkoušky z předmětů odborných (popř. dalších) a z praktické zkoušky z odborných předmětů. Obsah a organizace
závěrečné zkoušky se řídí platnými předpisy.
3.7 Uplatnění absolventa
Absolventi praktické školy dvouleté jsou připravováni tak, aby se rozvíjeli ve všech složkách (rozumu, citu i vůli) harmonicky. Velká péče je
věnována rozvoji schopnosti spolupráce, rozvoji kreativity a svébytnosti. Studenti jsou vedeni k tomu, aby své pozitivní síly rozvíjeli ve
prospěch sebe a společnosti, aby uplatňovali lidská práva, hájili svobodu a všelidské etické hodnoty, aby své dosavadní vzdělání chápali jako
počátek celoživotní potřeby se dále zajímat své další sebevzdělání a o svět.
Absolventi jsou připraveni pro jednoduché rukodělné pracovní činnosti, případně k pokračování v dalším vzdělávání.
3.8 Metody a formy výuky, klíčové a odborné kompetence
Východiskem práce učitelů je poznávání a rozvíjení individuality žáka metodami waldorfské pedagogiky. Vyučování teoretických předmětů
se děje především osobním spoluprožíváním dění při výuce, namísto hotového obrazu a teorie se má v mladém člověku vyvíjet schopnost
usuzování. V různých předmětech dostávají žáci důkladně poznávat a pozorovat příslušné materiály, jevy a experimenty. Úkolem učitele je
vést žáka k vlastnímu úsudku a hledání souvislostí. Každá výuka vychází z praktických zkušeností. K rozvoji duševních a duchovních sil
pomáhá celá škála umělecké práce.
Praktické vyučování vede k rozvíjení pracovních dovedností a schopností v daném oboru, k samostatnosti a kreativnímu přístupu, který bude
žák schopný využít při řešení a plnění praktických úkolů. Je veden k tomu, aby uměl pracovat samostatně i spolupracovat s ostatními.
Vyučovací proces vede ve všech svých fázích k rozvoji a upevnění klíčových kompetencí – vědomostí, dovedností a postojů, které jsou
uplatňovány v různých životních a pracovních situacích.
Kompetence k učení:
Žák je veden k
-vytváření vlastního úsudku, hledání souvislostí, osvojování poznatků
-pojetí učení jako procesu, který vede k neustálému prohlubování pohledu na skutečnost
-zapojování různých smyslů do procesu učení, což vede hlubšímu a trvalejšímu vstřebávání vědomostí i k vytváření osobitého vztahu
k okolnímu světu
-vytváření řádu zařazováním rytmicky se opakujících činností a postupů v rámci epoch a týdnů a dnů, o který se mohou žáci v procesu učení
novému pevně opřít
-poznávání vlastních pokroků i problémů, které mu brání v učení
-schopnosti pracovat s různými učebními materiály, pomůckami, schopnosti vyhledávat informace a pracovat s nimi, k potřebě se ptát
-používání pojmů z různých vzdělávacích oblastí a pracovních činností
-schopnosti reagovat na hodnocení druhých, přijímat radu i oprávněnou kritiku, ke schopnosti sebehodnocení
Kompetence k řešení problémů
Žák je veden k
-schopnosti rozpoznat problém a hledat způsoby jeho řešení
-orientaci v běžných životních situacích, k řešení a překonávání překážek, schopnosti požádat o pomoc při řešení problému
-přijetí odpovědnosti za svá rozhodnutí a jednání
Kompetence sociální a personální
Žák je veden k
-pochopení a uplatňování základních mravních hodnot
-respektu k právům a povinnostem svých i ostatních, přispívat k vytváření hodnotného společenství a mezilidských vztahů
-schopnosti přiměřeně se chovat v krizových situacích, respektování pokynů kompetentních osob a uplatňování osvojených dovedností a
postupů
-zodpovědnému jednání vůči sobě i druhým
-vědomí nebezpečí psychického či fyzického zneužití
Kompetence komunikační
Žák je veden k
-rozvoji kultivaci svých komunikačních dovedností
-schopnosti se podle svých možností vyjadřovat formou slovní, písemnou a účelně a zodpovědně za pomoci ICT
-naslouchání druhým, ke schopnosti a vstřícnosti porozumět sdělení druhých a schopnosti vhodně na sdělení reagovat
-srozumitelnému a výstižnému vyjadřování, formulaci svých názorů, postojů a myšlenek a ke schopnosti konfrontovat je přiměřenou formou
s myšlenkami a názory spolužáků a učitelů
-schopnosti se dohodnout a kvalitně spolupracovat
Kompetence občanské
Žák je veden k
-respektování základních občanských práv a povinností, společenských norem a pravidel soužití
-vědomí důsledků svých rozhodnutí a činů
-k chápání přírody a Země jako organismu a k jejich aktivní ochraně, k pochopení zodpovědnosti každého jednotlivce za stav životního
prostředí
-k respektu k tradicím a ke kulturním hodnotám lidstva
-pocitu platného člena společenství, ke spoluzodpovědnosti za dění ve společenství a společnosti, ke schopnosti vidět potřeby a hodnoty
druhých
Kompetence pracovní
Žák je veden k
-osvojení a upevnění základních pracovních dovedností, návyků a postupů u běžných pracovních činností
-chápání významu práce a možností zapojení do pracovního procesu
-plnění stanovených povinností, ke spolupráci, k respektu k práci své i druhých
-znalosti využívání poradenských a zprostředkovatelských služeb
-dodržování zásad bezpečnosti, hygieny a ochrany zdraví při práci
Kompetence odborné
Žák je veden v odborných oborech k
-dodržování právních předpisů BOZP, hygienických předpisů a předpisů požární ochrany, používání ochranných prostředků
-usilování o kvalitu své práce, dodržování stanovených technologických norem a předpisů, k sebekontrole
-práci podle instrukce nebo návodu v souladu s technologickými předpisy
-používání vhodných materiálů, pracovních nástrojů, pomůcek a technického vybavení
-pochopení významu a účelu své práce
-šetrnému nakládání s materiály a energiemi, odpady a vodou s ohledem na životní prostředí
Personální a sociální kompetence
Občanské kompetence
Kompetence pracovní
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Odborné kompetence
Komunikační kompetence
Český jazyk a literatura
Etika a výchova k občanství
Anglický jazyk
Matematika
Informační
a
komunikační
technologie
Estetika
Základy přírodních věd
Hudební výchova
Výtvarná výchova
Eurytmie
Kompetence k řešení problémů
Vyučovací předmět
/
Kompetence
Kompetence k učení
Zařazení kompetencí ve vyučovacích předmětech:
Tělesná výchova
Výchova ke zdraví
Rodinná výchova
Výživa a příprava pokrmů
Technologie
Praxe
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
3.9 Začlenění průřezových témat
Pro realizaci průřezových témat je zvolena forma integrace do učiva předmětů uvedených v osnovách podle vhodné vazby na učivo.
Nejvhodnější způsob zařazení tématu do vyučování je v kompetenci učitele. K realizaci průřezového tématu lze využít sociální hry, besedy,
přednášky, rozhovory, exkurze a zejména praktickou činnost podle vhodné vazby na učivo.
Možnosti začlenění průřezových témat ve vyučovacích předmětech:
Vyučovací předmět
/ Průřezové téma
Anglický jazyk
Matematika
Informační a komunikační
technologie
Estetika
Základy přírodních věd
Hudební výchova
Výtvarná výchova
Eurytmie
Tělesná výchova
Výchova ke zdraví
Rodinná výchova
Osobnostní a sociální
výchova
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
Výchova demokrat. Člověk a životní Mediální
občana
prostředí
výchova
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
Výchova k
zaměstnanosti
X
X
X
práci
a
Technologie
Praxe
X
X
X
4. Učební plán
Povinná týdenní hodinová dotace
1.ročník 2.ročník
2
2
Anglický jazyk
1
1
Matematika
2
2
Inf. a komun.technologie
1
1
Etika a vých. k občanství
0,5
0,5
Estetika
1
1
Chemie
0,5
0,5
Fyzika
0,5
0,5
Přírodopis/Vých. ke zdraví
0,5
0,5
Výtvarná výchova
1
1
Hudební výchova
0,5
0,5
Eurytmie
1
1
Tvořivá dramatika
2
2
Both. gymnastika/Vých. ke zdraví
0,5
0,5
Tělesná výchova
2
2
Rodinná výchova/Tříd. hodina
1
1
Rodinná výchova/Volitelný předmět
1
1
Rodinná výchova
1
1
4
4
Technologie, odbor. kreslení a praxe
9
9
Celkem
32
32
X
X
X
X
X
X
5. Učební osnovy
5.1 Jazyk a jazyková komunikace
Jedním ze základních lidských projevů je řeč, schopnost verbálně vyjadřovat své myšlenky a pocity. Jazyk je nositelem kultury a ve své
specifické zvukové podobě, gramatické struktuře, typických výrazových prostředcích a pojmenováních životní reality skrývá něco, co by se
dalo nazvat duchem národa. Každý jazyk tak reprezentuje určitý pohled na svět. Není jen prostředkem k dorozumívání, ale je živým
organizmem, který se vyvíjí působením vnitřních i vnějších vlivů, je odrazem společnosti, která jej užívá.
Mateřský jazyk reprezentuje kulturní a společenské prostředí, do kterého jsme se narodili a které má zásadní vliv na utváření naší osobnosti a
na naše vidění světa. Cizí jazyky vedle toho zastupují jiné kultury, a tak i jiné perspektivy, z nichž je možno život nahlédnout. Mluvený i
psaný jazyk působí na myšlenky, na pocity, ba i na samotné tělo člověka. Jeho vliv tkví ve významu a ve zvukové hodnotě slov. Aktivní práce
s řečí tak hluboce působí na rozvoj osobnosti.
Cílem vyššího stupně školy je žáky vést k vědomé kultivaci slovního projevu a posilovat úctu ke slovu jako takovému. Umělecká práce se
slovem tedy nemůže být jen úkolem pro předmět český jazyk, ale je bytostnou součástí i ostatních předmětů vyššího stupně – jejich
rytmických a vyprávěcích částí, eurytmie, tvořivé dramatiky, estetiky atd. I v tzv. přírodovědných oborech cvičí žáci za pomoci učitele cíleně
zápisem pozorovaných fenoménů svoje přesné objektivní vyjádření.
Žák na vyšším stupni školy je veden k tomu, že jeho řeč by měla být nejen správná a krásná, ale i obsahově účinná a pravdivá . Smyslové a
citové vnímání řeči je podpořeno jejím pohybovým zpracováním v rámci vyučovacího předmětu. Učitel si je vědom, že úroveň slohových a
mluvnických dovedností je různá a individuálně je posuzuje a povzbuzuje rozvoj těch oblastí jazyka, které se kultivovat dají.
Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter, ale pro přehlednost je rozdělen do těchto složek:
jazyková výchova, komunikační a slohová výchova a literární výchova. Ve výuce se však vzdělávací obsah jednotlivých složek vzájemně
prolíná.
Vzdělávací obsah je koncipován tak, aby byla respektována snížená úroveň rozumových schopností žáků a svými konkrétními cíli byly
podporovány především poznávací a komunikační schopnosti a zájmy žáků.
Výsledky vzdělávání
Učivo
Žák by měl:
JAZYKOVÁ VÝCHOVA
- rozlišovat spisovný jazyk, nespisovný jazyk
- orientovat se v pravidlech, slovnících
- uplatňovat znalosti českého pravopisu v písemném projevu
- využívat poznatky z morfologie v písemném i mluveném projevu
- používat adekvátní slovní zásobu včetně příslušné odborné
terminologie
KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA
- vyjadřovat se správně a srozumitelně
- dokázat komunikovat ústní i jednoduchou písemnou formou
- zvládnout vyplnění jednoduchých tiskopisů, žádostí, napsat
životopis
- popsat předměty a činnosti vztahující se k odborným činnostem
- napsat úvahu a jednoduché vyprávění
LITERÁRNÍ VÝCHOVA
- orientovat se v literárním textu, umět najít hlavní myšlenku
- rozlišit jednotlivé literární žánry
- poznat a formulovat rozdíl mezi poezií a prózou
- dokázat vyhledat potřebné informace v oblasti literatury
- vypracovat životopis daného spisovatele
- ústně formulovat dojmy z četby, divadelního nebo filmového
představení
- mít pozitivní vztah k literatuře
1. ročník
JAZYKOVÁ VÝCHOVA
Národní jazyk a jeho útvary, postavení češtiny mezi evropskými jazyky
Slovní zásoba a její styl, odborná terminologie
Morfologie – slovní druhy, slova ohebná/neohebná, pravopis
Syntax – základní skladební dvojice, shoda podmětu s přísudkem
Ústní a písemné projevy společenského styku – dopisy (soukromé,
úřední), žádost, životopis
Grafická a formální úprava jednoduchých písemných projevů
Popis a referát se zvyšujícím se důrazem na vlastní slovní vyjádření
Vyprávění, úvaha
Technika čtení, přednes, reprodukce přečteného, formulace dojmů z
četby
Literární žánry, poezie, próza
Práce s textem: charakteristika děje, postav příběhu, místa, hlavní
myšlenka
Životopisy spisovatelů
Mimoevropská starověká literatura
Vývoj divadla – Řecko, Řím, pojmy: tragédie, komedie, satirická
veselohra, fraška, tragikomedie
Velikáni evropského divadla (W. Shakespeare, Moliere)
Základy poetiky, pojmy: sonet, milostná poezie, lyrika, zvukomalba,
básnický obraz, rým, verš, sloka, zpěv, sbírka
Pokusy o vlastní tvořivost, recitace, dramatizace
JAZYKOVÁ VÝCHOVA
2. ročník
- orientovat se v pravidlech, slovnících
- uplatňovat znalosti českého pravopisu v písemném projevu
JAZYKOVÁ VÝCHOVA
- využívat poznatky z morfologie a syntaxe v písemném i mluveném Syntax – věta jednoduchá, souvětí, základní skladební dvojice – shoda
projevu
podmětu s přísudkem, rozvíjející větné členy
- používat adekvátní slovní zásobu včetně příslušné odborné
Zaměřit se na komunikační a gramatické využití znalostí o větě
terminologie
Interpunkce
- umět pracovat s odbornými texty
Přímá řeč
Práce s odbornými texty
- vyjadřovat se správně a srozumitelně
- reprodukovat kratší texty
Ústní a písemné projevy společenského styku – inzerát, dotazník,
- zvládnout vyplnění jednoduchých tiskopisů
objednávka, telefonický rozhovor
- orientovat se v základních administrativních postupech
Grafická a formální úprava jednoduchých písemných projevů
- popsat předměty a činnosti vztahující se k odborným činnostem
Vyplňování tiskopisů, administrativní postupy
- aplikovat zadaný pracovní postup
Reprodukování kratších textů, vypravování, dramatizace
- napsat jednoduchý příběh, charakteristiku
Praktická cvičení, nácvik konkrétních situací – přijímací pohovor
Charakteristika, povídka
- interpretovat přiměřený text
Nácvik obhajoby závěrečného výrobku – ve spolupráci s vyučujícím
- orientovat se v odborném textu
předmětu
- zjišťovat základní potřebné informace z dostupných zdrojů
- dokázat vyhledat potřebné informace v oblasti literatury
Kniha, knihovna, encyklopedie, denní tisk, časopisy, odborná literatura
- napsat životopis daného spisovatele
vztahující se k odbornému zaměření
- ústně formulovat dojmy z četby, divadelního nebo filmového
Čtení návodů a pracovních postupů (profesní příprava)
představení
Práce s textem: charakteristika děje, postav příběhu, místa, hlavní
- mít pozitivní vztah k literatuře
myšlenka
Životopisy spisovatelů
Romantismus, romantický hrdina v české a světové literatuře
Nové umělecké směry v literatuře, pojem asociace a symbol
Meziválečná literatura (Čapek), pojem sci-fi literatura
Osvobozené divadlo – Voskovec a Werich
Humor v literatuře
Dramatizace literární tvorby
Anglický jazyk
Zařazení vzdělávacího okruhu Cizí jazyk umožňuje žákům navázat na jazykové znalosti a komunikativní dovednosti získané v základním
vzdělávání a rozšířit je. Osvojení základních praktických řečových dovedností jim umožňuje přístup k informačním zdrojům a současně
přispívá k formování jejich osobnosti a podílí se na přípravě žáků na život v multikulturní společnosti. Tomu je přizpůsoben i rozsah slovní
zásoby. Důraz je kladen hlavně na zvukovou podobu jazyka, v písemné formě jde o schopnost porozumění jednoduchému textu. S gramatikou
se žáci seznamují pouze okrajově. Pokud se žák s výukou cizího jazyka v předchozím vzdělávání zatím nesetkal, seznámí se pouze se
základními jazykovými funkcemi.
Cílovým zaměření vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení kompetencí tím, že žáka vede k rozvíjení pozitivního vztahu k cizímu
jazyku, k využívání jazykových vědomostí a dovedností v běžných komunikačních situacích aj.
Učivo
Žák by měl:
MLUVENÝ PROJEV
- osvojit si základní pravidla výslovnosti
- porozumět jednoduchým textům a nápisům
- rozumět jednoduchým pokynům, sdělením a frázím
- zvládnout základy společenského styku – pozdravit, představit,
požádat a poděkovat
- používat osvojenou slovní zásobu
- vést jednoduchý rozhovor
GRAMATICKÉ STRUKTURY
- zformulovat jednoduchou otázku a odpověď
- používat základní gramatické prostředky
TÉMATICKÉ CELKY
- pojmenovat věci okolo sebe – ve třídě, v bytě
- pojmenovat členy rodiny
- znát názvy dnů v týdnu, denní doby, ročního období, určit čas
- používat základní slovní zásobu z oblasti jídla a potravin
1. ročník
MLUVENÝ PROJEV
Slovní zásoba – procvičování, nová slovní zásoba
pozdrav, otázka na jméno, představení
základní údaje o své osobě
žádost o radu, o pomoc
poděkování, omluva
vyjádření souhlasu, nesouhlasu
základní komunikační dovednosti
Jednoduchá otázka a odpověď
Utvoření záporu, množné číslo
Jednoduchá věta
Čas minulý, přítomný, budoucí – základní orientace
Čtení a překlad jednoduchých vět
-
znát základní pojmy související s cestováním
orientovat se ve slovníku
MLUVENÝ PROJEV
- porozumět jednoduchým textům a nápisům
- rozumět jednoduchým pokynům, sdělením a frázím
- používat osvojenou slovní zásobu
- vést jednoduchý rozhovor
- používat základní gramatické prostředky
- umět číst a překládat jednoduché texty
TÉMATICKÉ CELKY
- osvojit si základní informace o anglicky mluvících zemí
- používat základní slovní zásobu z oblasti módy, oblékání a
zaměstnání
- znát základní pojmy související s lidským tělem
- orientovat se ve slovníku
TÉMATICKÉ CELKY
Dny v týdnu, denní doba, čas, kalendář, roční období
Rodina
Bydliště, škola
Nakupování – potraviny, ovoce, zelenina
Cestování
Další výběr dle zájmu a schopností žáků
Práce se slovníkem, konverzační příručkou
2. ročník
MLUVENÝ PROJEV
Slovní zásoba – procvičování, nová slovní zásoba
vedení krátkého rozhovoru
rozšiřování základních komunikačních dovedností
Otázka a odpověď
Záporu, množné číslo
Jednoduchá věta, jednoduché souvětí
Čas minulý, přítomný, budoucí – rozšíření základní orientace
Čtení a překlad jednoduchých textů
TÉMATICKÉ CELKY
Vesmír, země
Anglicky mluvící země
Móda a oblékání
Lidské tělo
Zaměstnání
Další výběr dle zájmu a schopností žáků
Práce se slovníkem, konverzační příručkou
5.2 Matematika a její aplikace
Matematika
Matematické vzdělávání plní nejen funkci všeobecně vzdělávací, ale zejména funkci průpravnou pro odbornou část vzdělávání. Vzdělávací
oblast je založena na praktických činnostech, sleduje využití matematických dovedností v běžném životě, posiluje logické myšlení a
prostorovou představivost. Žáci si osvojují a prohlubují matematické pojmy, postupy a způsoby jejich užití.
Hlavním úkolem je upevnit a prohloubit matematické znalosti a dovednosti podle mentální úrovně žáků a jejich individuálních zvláštností. Ve
výuce si žáci zdokonalují numerické řešení úloh zpaměti i pomocí kalkulátoru, rozvoj logického myšlení, prostorovou představivost. Kromě
vytváření matematických představ, vědomostí, dovedností a návyků je kladen důraz na rozvíjení schopností jejich aplikace v praktických
životních situacích a v odborné praxi.
Cílem je poskytnout žákům systém matematických vědomostí, dovedností a návyků a rozvinout schopnost jejich aplikace v praktických
životních situacích a v odborné praxi. Je proto nezbytné, aby učitel matematiky spolupracoval s učiteli odborných předmětů.
Při vyučování matematice se klade důraz na aktivní, samostatnou práci žáků a na její účelovost. Žáci mohou být sdružováni do výukových
skupin dle možností a dosažených dovedností. Učitel vychází z toho, že skupina žáků je svými možnostmi nestejnorodá a dle individuálního
nadání zvažuje míru náročnosti a šíři probírané látky.
Učivo
Žák by měl:
provádět aritmetické operace s přirozenými a celými čísly
řešit slovní úlohy s přirozenými čísly
zaokrouhlovat čísla, odhadovat výsledky
provádět základní aritmetické operace se zlomky, desetinnými čísly a
procenty
zvládat práci s kalkulátorem pro kontrolu výsledků
řešit jednoduché slovní úlohy
- uplatňovat matematické znalosti při manipulaci s penězi, platební kartou
používat základní jednotky délky, času, hmotnosti, objemu
využívat převody jednotek v odborných předmětech a praxi
orientovat se v jednoduchém grafu, tabulce
znát a rýsovat rovinné útvary
1. ročník
1. Čísla a početní operace
aritmetické operace s přirozenými a celými čísly
desetinná čísla, zlomky
slovní úlohy se zaměřením na praxi a běžný život
bankovky, mince, platební karty a manipulace s nimi
2. Závislosti, vztahy a práce s daty
jednotky délky, času, hmotnosti, objemu, obsahu, praktické převody
aritmetický průměr
3. Geometrie v rovině a prostoru
rovinné útvary – obvody a obsahy
konstrukční úlohy
zobrazit jednoduchá tělesa
vypočítat obvody a obsahy rovinných útvarů a využívat je v praxi
vypočítat objemy a povrchy těles se zaměřením na využití v praxi
číst jednoduché technické výkresy
- měření, vážení
2. ročník
1. Čísla a početní operace
- procenta, výpočet počtu procent a procentní části, úrok
- práce s kalkulátorem
- bankovky, mince, platební karty a manipulace s nimi
2. Závislosti, vztahy a práce s daty
- jednotky délky, času, hmotnosti, objemu, obsahu, praktické
převody
- grafy, tabulky, příklady z praktického života
3. Geometrie v rovině a prostoru
- prostorové útvary – základní tělesa, povrchy a objemy
- konstrukční úlohy
- měření, vážení
5.3 Informační a komunikační technologie
Žáci se učí pracovat s informační a komunikační technologií, získávat a využívat získané informace. Následně by žáci měli využívat tyto informace
k praktickým potřebám běžného života, jako je prezentace výsledků své práce, komunikace prostřednictvím výpočetní techniky či v zájmové činnosti.
Rozvíjí se pochopení funkce sociálních sítí. Je nutné pochopit a zvážit důsledky a rizika využívání vyspělých technologií pro lidstvo a jeho budoucí vývoj i
důsledky závislosti člověka na technice.
Cílem je seznámení žáků se základními principy fungování počítačové techniky a se základy práce s ní. Žáci si osvojí základní uživatelské programy, práci
se složkami a soubory. V návaznosti na hlavní vyučování se učí vyhledávat si potřebné informace na internetu, seznámí se se způsoby elektronické
komunikace, ale i s jejími riziky. Zamýšlí se nad etickou stránkou využívání vyspělé techniky lidstvem.
Učivo
Žák by měl:



ovládat základní obsluhu počítače a jeho periferií
rozumět základním pojmům informační činnosti
dodržovat pravidla bezpečnosti práce s výpočetní technikou


ovládat základní práce se soubory
orientovat se ve struktuře souborů a složek
 pracovat na základní uživatelské úrovni s textovým editorem
 pracovat s dalšími aplikacemi (výukové programy atd.)
 dodržovat zásady bezpečné práce na PC






zvládat základní způsoby komunikace, případně využívat
alternativní způsoby komunikace (elektronickou poštou)
být seznámen s aplikacemi umožňujícími chatování
dodržovat pravidla bezpečné e-komunikace
zvládat základní funkce mobilního telefonu
vyhledávat informace na internetu za použití různých vyhledávačů
dbát na ochranu osobních dat při práci
na internetu
1. -2. ročník
HW, SW a bezpečnostní zásady práce na PC
základní počítačové a programové vybavení
bezpečnost práce a prevence zdravotních rizik spojených
s využíváním výpočetní techniky
 kyberšikana


Soubory a složky
 práce se soubory a složkami
 osobní nastavení, vzhled pracovní plochy
Aplikační software, textový a grafický editor



textový procesor
grafický editor
další aplikační programové vybavení
Elektronická komunikace



e-mail
mobilní komunikace
sociální sítě a etická rovina využívání sociálních sítí
Internet jako zdroj informací
informační zdroje k získání požadovaných informací,
vyhledávání informací
 internetový prohlížeč, WWW
 práce s informacemi a praktické využití práce s informacemi

5.4 Člověk a společnost
Obor Etika a výchova k občanství se v souladu s posláním waldorfské pedagogiky zaměřuje na vytváření zdravého úsudku, který je základem
každého opravdového sociálního jednání a tím také předpokladem pro plnění úkolů, které vyplývají ze života každého jedince jako člověka a
občana. Vede žáka k prohloubenému poznání základních společenských vztahů a vazeb, k orientaci v historických kořenech sociálních témat a
problémů. Žák prožije různé vývojové aspekty občanského života, vztah jedince a společnosti, jeho práva a povinnosti, otázky duchovního,
státního a hospodářského života společnosti.
Předmět poskytuje prostor pro celostní rozvoj osobnosti žáků ve smyslu prohlubování schopnosti vcítění (empatie) a vědomí vlastní
odpovědnosti, rozvoje sociálních dovedností (komunikace, spolupráce, řešení konfliktů aj.). K výuce jsou používány příběhy Parsifal a Faust.
Pro věrohodnost vyučování v tomto předmětu jsou rovněž klíčové občanský postoj a občanská angažovanost vyučujících, i praxe života ve
škole a ve vyučování. Spolupráce učitelů v rámci školy, jež funguje na principech samosprávy a kolegiálního vedení, je nezanedbatelnou
součástí výchovy k občanství. Podobně významný je pro žáka zážitek ze spolupráce mezi učiteli na jedné straně a rodiči na straně druhé
(organizování společenských akcí a slavností školy). Tyto praktické sociální situace reálného sociálního života školy vedou ke skutečné
výchově sociálních a občanských schopností.
Učivo
Žák by měl:
-
uplatňovat společensky vhodné způsoby komunikace ve
1. ročník
formálních i neformálních vztazích, případné neshody či konflikty
s druhými lidmi řešit konstruktivním způsobem
Výklad na základě díla Parsifal
posoudit úlohu sociálních změn v individuálním i společenském otázky smyslu a etiky lidského konání a bytí:
vývoji, rozlišovat změny konstruktivní a destruktivní
mravní rozměr různých způsobů lidského konání
objasnit, proč a jak se lidé odlišují ve svých projevech chování,
růst a vnitřní zrání člověka - cesta k vědomému rozhodování o
uvést příklady faktorů, které ovlivňují prožívání, chování a činnost životních otázkách
člověka
osobnost člověka – charakteristika osobnosti, její typologie
využívat získané poznatky při sebepoznávání, poznávání druhých formování osobnosti v jednotlivých etapách lidského života
lidí
náročné životní situace
na příkladech ilustrovat vhodné způsoby vyrovnávání se s
morálka, soucítění, vlastní odpovědnost, svědomí
náročnými životními situacemi
význam celoživotního učení a sebevýchovy
význam začlenění jedince do sociálních vazeb, proces
socializace
mezilidská komunikace, problémy v mezilidských vztazích
-
-
kultivovat osobnost po stránce etické, estetické i fyzické
2. ročník
orientovat v právních předpisech a normách každodenního života
charakterizovat rozdíly jednotlivých historických etap novověku Výklad na základě díla Faust
rozlišovat a porovnávat různé formy
náboženská hnutí v historickém vývoji lidstva
vlastnictví, uvést jejich příklady
impulsy velkých osobností na vývoj lidského společenství
jednotlivé historické etapy novověku
- komunikace, kooperace, mezilidské vztahy
sebepojetí, sebepoznání
principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování
- majetek a vlastnictví
Estetika
Předmět si klade za úkol předložit před žáky celou škálu lidského hledání rovnováhy, krásy, pravdy a svobody v průběhu několika tisíciletí
z pohledu různých kultur. Lidstvo je žákům představeno jako bytost, jejíž vědomí se v průběhu vývoje vyvíjí. Cílem je získat zájem žáků o
kulturu jako takovou a pěstovat úctu k lidské tvořivosti a umu. Není záměrem zahltit žáky množstvím jmen a dat. Srovnáváním fenoménů se
žáci učí porozumět sami sobě a pěstují si toleranci k hodnotám odlišným.
Poznávání se děje prostřednictvím rozhovorů nad díly se snahou naučit se vidět, vyprávěním mýtů, legend a životopisů, praktickou činností,
návštěvami galerií a exteriérů, vlastním studiem, referáty.
V předmětu žáci na podkladě procházení dějinami umění opakují historický přehled dějin lidstva (učivo RVP Základy společenských věd –
Člověk a dějiny), čímž si svůj pohled ze základního stupně vzdělávání rozšiřují o novou dimenzi.
Učivo
Žák by měl:
-uvést charakteristické znaky nejstarších civilizací
-vyjmenovat jednotlivá historická období našeho státu
charakterizovat rozdíly jednotlivých historických etap novověku
-pochopit souvislosti vývoje a jeho projevů lidstva novověku až k
současnosti na základě studia uměleckých projevů doby
-vnímat umělecká díla a komunikovat o nich, vhodně se chovat při
návštěvě kulturních památek a galerií
1. ročník
Nejstarší civilizace. Historický přehled – vznik státu, státoprávní
uspořádání, vlády. Území českého státu v proměnách času.
Novověk: Různé možnosti vidění světa v renesanci a v baroku
v souvislosti se společenským vývojem té doby.
Renesance
-Všestrannost, proces zkoumání a hledání – da Vinci
-Mistr se vyvíjí – sochy mládí a zralosti – Michelangelo
-Rozum a cit – Michelangelo – Rafael (protipóly renesance)
-Zaalpská renesance – Dürer – počátky grafiky
-Autoportrét jako výraz jedinečnosti člověka novověku
-Renesanční stavby v Praze - vycházka
Baroko
-Tři umělecké pohledy: barokní realismus/barokní
klasicismus/radikální baroko
-Vznik samostatného zátiší, krajinomalby, oduševnělého portrétu
-Barokní chrám – rozpohybovaná hmota
-Renesanční stavby – vycházka po Praze
Rokoko
Pojmy: olejomalba, grafika, autoportrét, portrét, sgrafita, žánrové
malířství, iluze, temnosvit. Da Vinci, Michelangelo, Rafael, Dürer,
Hollar, Rembrandt, Rubens, Chrám sv. Mikuláše, zámecké zahrady.
2. ročník
Kultura 19.-20.stol. na pozadí dějin tohoto období
-Hledání vlastního rukopisu a vkusu
-Konstruktivismus – ocel, beton, sklo, nové techniky
-Secese – poslední ucelený styl
-Impresionismus – revoluce v umění
-Směry 20.století
Praktická epocha: napodobení vybraného obrazu (malba na plátno)
Umělecké obory ve vztazích: obraz-literatura, architektura-hudba
Pojmy: umělecká zkratka, abstraktní obraz, malířské plátno, šeps,
vernisáž. Pointilismus, fauvismus, kubismus, expresionismus,
sürrealismus. Monet, Manet, Cezanne, Gogh, Picasso, Bílek, Kupka.
5.5 Člověk a příroda
Fyzika
Výuka je zaměřena na budování tvůrčího přístupu a samostatného myšlení v poznávání světa a jeho zákonitostí, rozvíjet v žácích schopnost
vnímat a popisovat přírodní jevy, vystihnout jejich podstatu. Na základě těchto jevů pak pochopit jejich praktické aplikace. Dále chce žáky
naučit vnímat širší souvislosti ve vztahu ke světu, přírodě a společnosti. Forma a obsah vyučování jsou přizpůsobovány schopnostem
jednotlivých žáků.
Učivo
Žák by měl:
- určit společné a rozdílné vlastnosti látek
- změřit některé fyzikální veličiny vybraných látek a těles
- využívat poznatky o jednoduchých strojích v praxi
- uvést rozdíly jednotlivých druhů energií a jejich využitelnosti
- znát následky nadměrného používání hluku
1. ročník
1. Energie
-druhy energie
2. Elektřina
- Elektrické pole
- Elektrické napětí, elektrický odpor, elektrický proud
- Vodivost různých látek
- Transformátor
- Vysílač a přijímač
3. Elektromagnetické vlny
- Historie vysílání
4. Atomová fyzika
- Katodové paprsky
- Rentgenové paprsky
- Radioaktivita
- Atomová bomba
5. Životopisy významných osobností
2. ročník
1. Světlo a optika
- Stín, polostín, úplný stín
- Jas
- Duha
- Oko - fotobuňka (pozorování)
- Čočky (spojka, rozptylka, brýle)
- Goethova nauka o barvách-kvalita barev
- Zrcadlo (duté, vypouklé , rovinné)
- Lom světla (bodové světlo, laser, sluneční světlo)
2. Zvuk
- vlastnosti zvuku
- škodlivost hluku pro lidský organismus
3. Životopisy významných osobností
Chemie
Předmět chemie nabízí žákům poznávat přírodu z hlediska chemie. Cílem předmětu je poznávání zákonitostí chemických procesů, rozvoj
poznávání základních chemických prvků, jejich působení uvnitř a vně živého organismu. U žáků se rozvíjí schopnost provádět jednoduché
pokusy, přesně je pozorovat, a z pozorování formulovat závěr, dále schopnost spolupracovat s ostatními při společné činnosti, pozorování a
pokusech, a zároveň i schopnost věcně posoudit informace, se kterými se žák setkává. Vede žáka na základě vytvořených úsudků k
vědomému chování vůči životnímu prostředí a energetickým zdrojům.
Žák by měl:
 Rozlišit výchozí látky jednoduchých chemických reakcí
 Vyjmenovat produkty průmyslového zpracování ropy
 Popsat využitelnost anorganických sloučenin (oxidů, hydroxidů,
kyselin a solí)
 Využívat chemické látky v praxi s ohledem na životní prostředí a
zdraví člověka
 Znát pravidla bezpečného zacházení s chemickými výrobky
Učivo
1. ročník
Bezpečnost zacházení s chemickými látkami a výrobky
Prvek, sloučenina, směs
Periodická soustava prvků
Základní prvky (podle výskytu) a jednoduché chemické reakce s nimi
Základní anorganické sloučeniny
2. ročník
Vznik a působení látek uvnitř a vně živého organismu
Základní organické sloučeniny
Ropa – produkty a zpracování
Chemické látky v životě člověka, využití chemie v praxi
Chemie a životní prostředí
Přírodopis
Předmět vede žáka k samostatnému a tvořivému myšlení při prohlubování znalostí z jednotlivých oblastí věd o přírodě. Přitom je v popředí
zájmu rozvoj samostatného úsudku a nalézání spojitostí. Spolu s ostatními předměty je snahou přispět k sebepoznání mladého člověka, k jeho
pocitu zodpovědnosti vůči životnímu prostředí, vůči sobě i okolnímu světu jako celku. Celkovým pojetím obsahu a forem se snaží předmět o
ekologickou výchovu. V rámci mezipředmětových vztahů je učivo propojováno s obsahem předmětu Výchova ke zdraví.
Forma i obsah vyučování jsou přizpůsobeny schopnostem jednotlivých žáků.
Učivo
Žák by měl:
-získat základní znalosti o přírodě a přírodních dějích
-popsat základní stavbu těla rostlin
-znát základní zástupce rostlin a živočichů
-znát význam rostlin a živočichů
-význam hospodářsky důležitých rostlin a živočichů
-znát příznaky běžných nemocí, vědět, jak aktivně chránit své zdraví
-znát názory na vznik vývoj člověka, popsat vývoj člověka v
embryonálním stadiu vývoje
-uvědomovat si zodpovědnost člověka za vývoj Země
-popsat ekosystém a jeho zástupce v nejbližším ekosystému, potravní
řetězec
-prakticky zvládat ekologické chování (v chráněných oblastech, třídění
odpadu apod.)
1. ročník
Biologie rostlin
-stavba těla, význam rostlin a jejich ochrana
-rostlina a člověk (hospodářský význam, chráněné rostliny, jedovaté a
léčivé rostliny)
Biologie živočichů
-živočišná společenstva
-volně žijící a užitková zvířata
-ochrana živočichů, kriticky ohrožené druhy
Neživá příroda
-horniny, nerosty, půdy – praktický význam
Bezpečné chování v přírodě
Organismy a látky poškozující zdraví, infekční choroby a pohlavně
přenosné choroby
2. ročník
Obecná biologie a genetika
-vznik života – základní projevy života, organismy, jejich třídění
Názory na vznik člověka
Embryologie člověka
-vývoj plodu
-plánované rodičovství
-těhotenství, porod
Postavení člověka ve světě
Zodpovědnost člověka za budoucí vývoj Země – Základy ekologie
-společenstva, druhy ekosystémů, potravní řetězce
--ochrana přírody a životního prostředí, globální problémy
-hospodaření s odpady, ekologické havárie
5.6 Člověk a zdraví
Výchova ke zdraví
Předmět učí žáky chápat jako vyvážený stav tělesné, duševní a sociální pohody a základním poznatkům, které by měli využívat v
každodenním životě. Rovnoměrně rozvíjí fyzické a psychické schopnosti, pohybové dovednosti i sociální adaptaci žáků v rámci jejich
možností. Žáci si osvojují a upevňují postoje ke zdravému způsobu života. Výchova ke zdraví zahrnuje učivo důležité pro rozvoj a
upevňování vědomostí a dovedností směřujících ke zdravému způsobu života a ochraně zdraví. Tento okruh se prolíná s předměty Biologie,
Chemie, Etika a výchova k občanství, Tvořivá dramatika, Rodinná výchova. Jejím cílem je rozšířit a upevnit dovednosti a znalosti potřebné k
preventivní a aktivní péči o duševní zdraví, formování odpovědnosti za ochranu svého zdraví a zdraví jiných. Zahrnuje také dovednosti
potřebné pro řešení mimořádných událostí. Seznamuje žáky s negativními zdravotními a sociálními dopady zneužívání léků a návykových
látek na lidský život. Důraz klade na výchovu proti závislostem, proti médiím vnucovanému ideálu tělesné krásy mladých lidí a na výchovu k
odpovědnému přístupu k sexu. V rámci mezipředmětových vztahů je Výchova ke zdraví propojena s praktickou péčí o tělesné zdraví v
předmětu Bothmerova gymnastika.
Učivo
Žák by měl:
1.
- dodržovat základní hygienické návyky

objasnit, jak životní prostředí ovlivňuje zdraví lidí

znát rizika nesprávných životních návyků- nedostatek pohybu, špatné
stravovací návyky, nedostatek odpočinku, jednostranná zátěž

vědět, jak aktivně chránit své zdraví

znát projevy a příznaky běžných nemocí
2.
- respektovat přijatá pravidla soužití mezi vrstevníky a partnery

osvojit si poj my v oblasti sexuality

popsat rozdíl péče o nemocné dítě a starou osobu
3.

přiměřeně reagovat v situacích osobního ohrožení i za mimořádných
1. ročník
1. Zdraví a jeho ochrana
- hygiena dětí, dospívajících, dospělých – péče o pleť, vlasy, nehty,
chrup, hygiena odívání
- hygiena dětí, dospívajících, dospělých – péče o pleť, vlasy, nehty,
chrup, hygiena odívání
- zdravý způsob života a péče o zdraví:
otužování, ochrana před přenosnými a nepřenosnými chorobami
2. Vztahy mezi lidmi
- partnerské vztahy, plánované rodičovství

těhotenství, porod (viz. Přírodopis)
- promiskuita, sexuální poruchy a úchylky
3. Rizika ohrožující zdraví



událostí (havárie, živelní pohromy, krizové situace)
přiměřeně schopnostem poskytnout první pomoc, případně přivolat
pomoc v případě stavů ohrožujících život
ošetření drobných poranění a úrazů
- uplatňovat zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci


příčiny a důsledky závislosti
zásady jednání v situacích osobního ohrožení za mimořádných
situací – základní úkoly ochrany, přivolání pomoci
2. ročník
1. Zdraví a jeho ochrana

organismy a látky poškozující lidské zdraví – rizikové chování,
rizikové faktory poškozující zdraví, odpovědnost za své zdraví,
prevence úrazů, nemocí, civilizační choroby, projevy a příznaky
běžných nemocí, antikoncepce
- infekční choroby a pohlavně přenosné choroby – způsoby šíření
nákazy, kapavky, syfilis, AIDS - prevence
2. Vztahy mezi lidmi

specifická péče o nemocné dítě, o členy rodiny – podávání léků,
stravování, hygiena na lůžku
- péče o staré a chronicky nemocné
3. Rizika ohrožující zdraví

prevence, poradenská činnost

první pomoc – základy první pomoci, zásady při poskytování první
pomoci

praktická cvičení – praktické využití získaných vědomostí a
dovedností, způsoby chování v daných modelových situacích
Tělesná výchova a Bothmerova gymnastika
Tělesná výchova je vedena tak, aby přinášela žákům radost z pohybové činnosti, ze vzájemných vztahů vytvářených při společné činnosti,
z ohleduplnosti, vzájemné pomoci a z celkové atmosféry ve výuce. Předmět probíhá v tělocvičně, ale může být realizován i na hřišti, v
přírodě a na horách. Pohybové vzdělávání postupuje od jednoduché pohybové činnosti žáků k činnosti, jejímž smyslem je schopnost řadit do
denního režimu pohybové činnosti pro uspokojování vlastních pohybových potřeb i zájmů. V problematice zdraví směřuje na jedné straně k
poznání vlastních pohybových možností a zájmů, na druhé straně k poznávání účinků konkrétních pohybových činností na tělesnou zdatnost,
duševní a sociální pohodu. Prožitek z pohybu a z komunikace při pohybu, dobře zvládnutá dovednost pak zpětně umocňuje kvalitu jeho
prožitku.
V tělesné výchově se usiluje zejména o výchovu a vzdělávání pro celoživotní provádění pohybových aktivit a rozvoj pozitivních vlastností
osobnosti. Tělesná výchova je vedena tak, aby přinášela žákům radost z pohybové činnosti, uspokojení z dosažených výsledků, ze vzájemných
vztahů, vytvářených při společné činnosti, z ohleduplnosti, vzájemné pomoci a z celkové atmosféry ve výuce. Předpokladem pro osvojování
pohybových dovedností je samostatný prožitek z pohybu a z komunikace při pohybu. Nezanedbatelné je dodržování zásad bezpečnosti,
hygieny a prevence úrazů při pohybových aktivitách. Harmonizování koordinace a vlastního prožitku tělesnosti je realizováno při sportovní
gymnastice a Bothmerově gymnastice. Žáci se zapojují do aktivit v rámci svých možností.
V tělesné výchově se rozvíjejí jak pohybově nadaní, tak zdravotně znevýhodnění žáci.
Učivo
Žák by měl:
- zvládat podle pokynu základní přípravu organismu před pohybovou
činností i uklidnění organismu po ukončení činnosti a umět využívat cviky 1. ročník
na odstranění únavy
1. Průpravná, kondiční, kompenzační a relaxační cvičení
- využívat kompenzační a relaxační cvičení k regeneraci v jednostranné - Protahovací, dechová, dynamická a uvolňovací cvičení
- Cvičení vytrvalosti, obratnosti a pohyblivosti
zátěži při praktických pracovních činnostech
- Kompenzační a relaxační cvičení
- zlepšovat tělesnou kondici, pohybový projev a správné držení těla
- Hygiena a bezpečnost při pohybových činnostech
- První pomoc při sportovních úrazech – praktická cvičení
- zdokonalovat základní pohybové dovednosti, zlepšovat a udržovat
2. Gymnastika
úroveň pohybových schopností
- Kotoul vpřed, vzad, obměny, stojka, hvězda
- dodržovat základní zásady bezpečnosti
- Přeskoky
a hygienické návyky při pohybových aktivitách
- Průpravná cvičení pro nácvik odrazu z trampolíny, odrazy, skoky
- Kruhy, hrazda, šplh, žebřiny, lavičky
- usilovat o co nejsprávnější provedení pohybové činnosti v souladu
- Chůze, rovnovážné polohy, obraty, jednoduché vazby
s individuálními předpoklady a možnostmi
3. Drobné a průpravné hry
- aplikovat osvojované pohybové dovednosti ve hře, soutěži, při
- Pohybové hry pro rozvoj základních způsobů pohybu
rekreačních činnostech
- Pohybové hry pro rozvoj obratnosti a pohyblivosti
4. Sportovní hry
- ovládat základní herní činnosti jednotlivce
- Košíková, fotbal, florbal, volejbal, přehazovaná, badminton, tenis,
a dodržovat spolupráci v družstvu při kolektivních hrách
softbal, friesbee, ringo, házená
- dodržovat pravidla her a soutěží
- Herní činnosti jednotlivce a herní kombinace
- uplatňovat zásady ekologického chování v přírodě a bezpečného chování 5. Atletika
- Průpravná cvičení
v silničním provozu
- Běžecká abeceda, start polovysoký, nízký
- Běh – sprint, vytrvalostní běh, vytrvalostní běh prokládaný chůzí
- Skoky – do dálky, z místa, z rozběhu
- Hod míčkem, diskem, koulí, oštěpem
-Zápas
6. Bothmerova gymnastika
7. Zdravotní tělesná výchova
(podle doporučení lékaře)
2. ročník
1. Průpravná, kondiční, kompenzační a relaxační cvičení
- Protahovací, dechová, dynamická a uvolňovací cvičení
- Cvičení vytrvalosti, obratnosti a pohyblivosti
- Kompenzační a relaxační cvičení
- ygiena a bezpečnost při pohybových činnostech
- První pomoc při sportovních úrazech – praktická cvičení
2. Gymnastika
- Žonglování
-Šplh, hrazda, kruhy
-Přeskoky a skoky na trampolínce
-Kotoul letmo
-Chůze, rovnovážné polohy, obraty, jednoduché vazby
3. Drobné a průpravné hry
- Pohybové hry pro rozvoj základních způsobů pohybu
- Pohybové hry pro rozvoj obratnosti a pohyblivosti
4. Sportovní hry
- Košíková, fotbal, florbal, volejbal, přehazovaná, badminton, tenis,
softbal, friesbee, ringo, házená
- Herní činnosti jednotlivce a herní kombinace
5. Atletika
- sprinty
- vytrvalostní běh
- překážkový běh
- štafetový běh
- skok do výšky
- střelba z luku
- hod diskem
6. Bothmerova gymnastika
7. Zdravotní tělesná výchova
(podle doporučení lékaře)
5.7 Umění a kultura
Hudební výchova
Předmět rozvíjí hudebnost žáků a jejich pohybovou kulturu, zprostředkovává poznávání a chápání hudebního bohatství národů. Vytváří
kladný vztah k hudbě a rozvíjí potřebu hudby jako nedílné součásti života. Cílem hudební výchovy je ukázat žákům hudbu jako přirozenou
součást života, zbavit je strachu z vokálního, instrumentálního a pohybového projevu, vybavit je základní hudební gramotností a ukázat, že
hudba se může pro člověka stát důležitým prostředkem k uspokojení citových potřeb.
Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti vede žáka k rozvoji vlastních tvůrčích schopností prostřednictvím vlastní tvorby, vnímáním
a interpretací produkce vlastní i ostatních, včetně uměleckých děl; schopnosti koncentrovat pozornost a usilovat o sebevyjádření a
seberealizaci; obohacování komunikace slovní a zejména mimoslovní využíváním vyjadřovacích prostředků jednotlivých druhů umění;
rozvíjení vnímavosti, obraznosti, představivosti, fantazie a intuice; získávání zkušeností při samostatné i společné tvůrčí činnosti, učení se
komunikovat o různých podobách řešení a přijímat i nová a neobvyklá řešení; kultivování hlasového a tělesného projevu jako prostředků
sdělování; vytváření vztahu ke kulturnímu bohatství společnosti, uvědomování si jeho významu pro národní identitu a potřeby jej chránit.
Hudebně pohybové činnosti jsou vyučovány ve volitelném předmětu Taneční průprava.
Učivo
Žák by měl:
zpívat písně v rozsahu přiměřeném individuálním schopnostem
1. - 2. ročník
využívat přiměřeně svým schopnostem jednoduché hudební nástroje k
1. Vokální a instrumentální činnosti
doprovodné hře
dechová, artikulační, sluchová, hlasová a intonační cvičení, utváření
improvizovat v rámci jednoduchých hudebních forem
hlasu pro zpěv
veřejně prezentovat získané dovednosti
rytmizace a melodizace, samostatná práce s tóny – zhudebnění poezie
rozlišit základní hudební nástroje – tvar, zvuk
soustředit se na poslech skladeb různých žánrů a nacházet v něm osobní tóny a zvuky, rozlišování zvuků základních hudebních nástrojů, barva
tónu – propojení s VV. Zvuk a tón, melodie, harmonie, rytmus. Základní
přínos
skupiny hudebních nástrojů.
orientovat se v základních hudebních pojmech a žánrech
zpěv lidových i umělých písní, písní různých kultur, národů, světadílů
a etnik, zpěv společný a podle možností žáků sólo, dvojhlas, kánon,
vícehlasý zpěv.
hra na hudební nástroje – jednoduchý doprovod na Orffovy nástroje,
rytmická, improvizační, sociální a poslechová cvičení. Podle možností
žáků hra na hudební nástroj (zobcová flétna, kytara, lyra, metalofon,
xylofon) z not, podle tónového zápisu, z paměti nebo nápodobou.
Orientace v zápisu tónů, rytmická linka, základní rytmické formy – čtení
a zápis, variace doprovodu. Rytmus 2/4, ¾, 4/4.
3.
Hudebně poslechové činnosti
hudební nástroje a základní skupiny nástrojů, hudební uskupení
hudební styly a žánry, jejich historický vývoj – podle možností žáků,
v návaznosti na Estetiku, Literaturu a Etiku
hudební díla a jejich autoři – výběr podle složení žáků, v návaznosti
na epochové vyučování. Podle možností žáků poskytnout základní
orientaci o vývoji a významu hudby v historickém a sociálně-kulturním
kontextu (Hudba starověkých kultur. Raný středověk – Gregoriánský
chorál – duchovní a světský středověký styl. Počátky vícehlasu. Hlavní
charakteristika a nejvýznamnější představitelé hudby baroka, klasicismu
a romantismu, proměny hudebních forem, jejich podstata a působení.)
Výtvarná výchova
Předmět pomáhá utvářet a rozvíjet citovou složku osobnosti (prožitek barevné harmonie), posiluje vůli (techniky šrafování, vrstveného
malování, modelování), ale spolupůsobí i na rozvoj rozumové složky (pozorování, porovnávání, hledání souvislostí). Témata často navazují
na témata hlavního vyučování a umělecky ho doplňují (literatura, dějiny umění, etika, biologie atd.). Část prací je zaměřena na praktické
potřeby školy – na přípravu výstav, divadelních vystoupení apod.
Žák tohoto věku hledá vlastní výtvarný rukopis a vkus, mimoslovní vyjádření a komunikaci, svou identitu. Nejdůležitější částí hodin výtvarné
výchovy není výsledek, ale samotný proces tvoření a zpětný pohled – co jsem prožíval, co jsem chtěl vyjádřit. Žák se učí všímat si snažení
druhých a vážit si jejich díla. Pěstuje živý přístup k úkolu, schopnost hledat a nalézat, aktivně a tvořivě řešit úkol.
Učivo
Žák by měl:
-dokázat se soustředit na výtvarnou práci a usilovat o její dokončení
1. ročník
-uplatňovat základní dovednosti při přípravě, realizaci, a prezentaci vlastní
výtvarné práce či tvůrčího záměru
Hlavní téma: Experimentování, hledání
-při vlastní tvorbě vycházet z vlastních zkušeností, představ, myšlenek a -pokusy s perspektivou, barvou, formou
emocí
-zjednodušování, expresivita, abstrakce
-uplatňovat vlastní výtvarnou schopnost a zkušenost pro vlastní vyjádření -základy teorie barev (barva základní a doplňková, vyváženost,
i při společné tvůrčí práci
pokusy)
-volit vhodné prostředky a postupy, experimentovat s nimi
-hledání výtvarného vzoru, formování vlastního stylu a výrazu
-umět sdělit obsah nebo záměr tvůrčí práce, umět položit otázky ostatním -grafické techniky
-provedení jednoho námětu v různých technikách
-prezentace vlastní činnosti
2. ročník
Hlavní téma: Člověk
-jednotlivá postava, kompozice postav, postavy ve vzájemném vztahu
-lidské proporce, studie jednotlivých částí
-portrét, autoportrét (barva lidské kůže-inkarnát)
-gesto
-lidské temperamenty
-ilustrace k básni, povídce
-obraz a hudba – abstrakce
-volná tvorba – pocit, sen
-modelace hlavy (podle možností)
Eurytmie
Eurytmie je pohybově umělecká aktivita, obecně charakterizovaná jako zviditelněná hudba a řeč pohyby vlastního těla. Ve třetím sedmiletí se
žáci zaměřují především na sociální cvičení, spolupráci ve skupině, zvládnutí prostorových forem k jevištní prezentaci. Zároveň jde o
propojení hudební a řečové složky eurytmických cvičení.
Učivo
Žák by měl:
-učit se vnitřně prožívat a svým tělem ztvárnit hudbu a řeč
-učit se spolupracovat při umělecké pohybové tvorbě
- postupně si osvojit evoluční řadu hlásek
- v pohybu prožívat dramatické pocity, nálady
a polarity básní
1. ročník
Rytmická cvičení a cvičení s hůlkami
Cvičení harmonizující vůli
Melodie dur a moll
- zdokonalovat se ve cvičeních s měděnou tyčí a koulí
- rozlišovat náladu durových a mollových stupnic, pohybovat se v
intervalech celé stupnice
- vnímat a prožívat svůj krok
- stále rozvíjet schopnost koncentrace, vůle a rychlosti
- zdokonalovat se v pohybu po prostoru, být schopen kombinovat
osvojené formy
Pentagram, septagram
Práce v prostoru a choreografie
Živly
2. ročník
Trojfázový krok – vědomý pohyb po zemi
Sociální lemniskáta – základní forma
Zvěrokruh
Sedm planet, sedm dní v týdnů
Temperamenty
Sociální lemniskáta – metamorfózy formy
Tvořivá dramatika
Tento předmět volí témata ve vztahu k ostatním předmětům (literatura, dějepis, filosofie, dějiny umění). Klade důraz na rozvoj osobnosti,
projev jedinečnosti v sociální skupině. Dbá na rozvoj harmonických sociálních vztahů a spolupráci. Práce směřuje k přípravě závěrečného
divadelního vystoupení (zážitek zrodu divadelní hry). K hlubšímu procesu porozumění a osvojení dramatiky napomáhají dramatická cvičení,
cvičení hlasu, recitace, monolog, dialog, improvizace, sborová recitace, prožitková cvičení, pantomima, sebepoznávání.
V předmětu tvořivá dramatika se nabízí prostor pro řešení mezilidských vztahů v širším slova smyslu, především se zaměřením na patologické
jevy současné společnosti (nácvik modelových situací apod.)
Forma a obsah vyučování jsou přizpůsobovány schopnostem jednotlivých žáků.
Učivo
Žák by měl:
-dodržovat zásady hlasové hygieny a správného držení těla
-uplatňovat kultivovaný mluvený a vhodný pohybový projev
-rozvíjet schopnost soustředění a pozornosti
-spolupracovat ve skupině při tvorbě jevištní situace a využívat různých
1. ročník
1. Uvolňovací cvičení
2. Cvičení pohybových a pantomimických dovedností
výrazových prostředků
-na základě vlastní zkušenosti dodržovat pravidla hry
3. Expresivita mluvního projevu
4. Rozvoj obrazotvornosti a tvořivosti
5. Cvičení kontaktu a sociální komunikace (verbální i nonverbální)
6. Námětové hry a improvizace
7. Handicapové hry
8. Inscenační tvorba
2. ročník
1. Dramatické hry – různého námětu
2. Herecké etudy – hra v roli, hra s předmětem
3. Příprava závěrečného vystoupení
3.1 Práce s textem, dějem
3.1 Charakterizace postavy
3.2 Práce s řečí
3.3 Práce s kostýmem
3.4 Prostorová orientace
3.5 Sebeprezentace
5.8 Odborné předměty
Rodinná výchova
Rodinná výchova se zabývá výchovou k rodičovství a rodinnému životu. Respektuje osobnost žáka, rovnoměrně rozvíjí fyzické a psychické
předpoklady pro založení rodiny i jeho sociální adaptaci. Pomáhá žákům v získávání a upevňování znalostí a dovedností nutných pro
fungování rodiny, partnerských vztahů, péči o domácnost, řešení ekonomických činností, rodinné soužití, péči o děti a jejich výchovu.
Cílem vzdělávacího okruhu je zaměření na vztahy mezi lidmi, získání základních dovedností v péči o domácnost a naučit žáky znát svá práca i
povinnosti v oblasti rodinného života, ale také kde vyhledat pomoc v případě krizových situací.
Učivo
Žák by měl:
1.
–
–
–
–
–
znát podmínky pro uzavření manželství
zdůvodnit funkci rodiny ve společnosti
rozlišovat postavení jednotlivých členů v širší rodině
vědět, co znamená náhradní rodinná péče
vědět, na koho se obrátit v případě osobního ohrožení
2.
-znát základy biologie člověka (význam a funkce nejdůležitějších orgánů)
-znát důležitost prevence a dodržovat preventivní opatření
–
umět do denního režimu zařadit odpočinek a relaxaxi
1. ročník
1. Rodina a rodinné soužití
podmínky vzniku rodiny, založení rodiny- výběr životního partnera,
požadavky na partnera, manželství, podmínky uzavření manželsví
- funkce rodiny, práva a povinnosti členů rodiny, pravidla a komunikace
v rodině, vztahy mezi členy rodiny, soužití více generací, zákon o rodině
–
–
–
3.
rozpoznat nevhodné a rizikové chování
–
znát nebezpečí související s nebezpečnými návyky
– uvědomovat si odpovědnost za sexuální chování a znát důsledky
rizikového sexuálního chování
- umět se chránit před pohlavně přenosnými chorobami
–
4.
- znát význam a důležitost rodičovství
–
ukázat na modelu základní péči o novorozence a kojence
–
podle svých možností charakterizovat jednotlivá vývojová období
dítěte
5.
2. Biologie člověka
anatomie – stavba lidského těla (jednotlivé orgánové soustavy a
jejich funkce
prevence nemocí
3. Sexuální výchova
--sexuální život, předčasný pohlavní styk a nebezpeční s ním spojená,
antikoncepce, pohlavně přenosné choroby, sexuálmí úchylky, poruchy
pohlavní identity
–
nebezpečí sexuálního zneužívání
4. Péče o dítě
role matky a otce, povinnosti vůči dětem
–
vývojové etapy dítěte
5. Domácnost
–
základní vybavení a zařízení domácnosti
- údržba a práce v domácnosti
–
zásady zařizování jedotlivých bytových prostor a jejich funkce
–
používání přístrojů v domácnosti
–
–
–
–
vyjmenovat základní vybavení domácnosti
popsat funkci jednotlivých bytových prostor
používat příslušné prostředky a přístroje v péči o domácnost a
dodržovat bezpečnostní předpisy při zacházení s nimi
2. ročník
1. Rodina a rodinné soužití
úplná a neúplná rodina, formy náhradní rodinné péče
–
zneužívání dětí
–
poradenské instituce – krizová centra, linky důvěry, odborní lékaři
1. Biologie člověka
-režim dne, aktivní činnost, odpočinek
2. Sexuální výchova
–
těhotenství, lékařská péče o těhotnou ženu, porod, narození dítěte
4. Péče o dítě
–
péče o dítě, dětské nemoci
- práva dítěte
5. Domácnost
–
ekonomické činnosti rodiny (zdroje příjmů, spoření, finanční pomoc
státu)
–
sestavování rodinného rozpočtu
–
úklidové a čistící prostředky a bezpečné zacházení s nimi
- modelové situace a praktická cvičení
–
Cílem předmětu je rozvíjet manuální zručnost, upevnit návyky a znalosti pracovních postupů v oblasti správné výživy a přípravy pokrmů,
plánování činností spojených s hospodárným nakupováním, uchováváním, skladováním a zpracováním potravin, zvládnutím společenského
chování spojeném se stolováním a dodržování hygieny a bezpečnosti práce. Zároveň je velký důraz kladen na ekologické pojetí přípravy jídla,
aby si žáci byli vědomi, že zvřata a rostliny nejsou pro člověka pouze potravou. Část výuky je realizována v nadačním domě v Roškopově,
kde mohou znalosti a dovednosti získané v předmětu uplatnit zcela prakticky ve spojení s dalšími pracemi souvisejícími s péčí o domácnost a
o dům.
Učivo
Žák by měl:
1.
-znát zásady hygieny a bezpečnosti při práci
-orientovat se v základním vybavení kuchyně a bezpečně ho obsluhovat
-udržovat pořádek na pracovním místě
-třídit odpad a chránit životní prostředí
-poskytnout první pomoc při poranění
2.
-osvojit si správné stravovací návyky, chápat jejich důležitost
-znát zásady sestavování zdravého jídelníčku
-dodržovat zásady stolování a společenského chování
3.
-rozlišit základní druhy potravin
-znát zásady správného skladování a uchovávání potravin a nápojů
-ekonomicky a ekologicky nakládat s potravinami, energiemi a jinými
materiály
4.
-vybrat vhodné potraviny podle technologického postupu
-používat odpovídající nástroje
-ovládat úpravu a přípravu potravin a nápojů podle receptur
-dodržovat bezpečnost práce
1. -2. ročník
1. Bezpečnost práce:
-práce s kuchyňskými spotřebiči a kuchyňským zařízením
-základní vybavení kuchyně
-úklid pracoviště, čisticí prostředky a pomůcky
-hygiena při práci, ochranné pomůcky
-nakládání s odpady a obaly
-úrazy v kuchyni, prevence, první pomoc
2. Výživa člověka:
-výživa, význam pro zdraví
-potrava a její složky-zásady správné výživy, sestavení správného
jídelníčku
-výživa různých skupin obyvatelstva
-diety, poruchy příjmu potravy
-stolování, úprava stolu k různým příležitostem
3. Potraviny a nápoje:
-základní druhy potravin
-nákup potravin, skladování
-konzervace potravin
-výběr potravin podle technologického postupu přípravy pokrmu
-vážení, odměřování potravin
-nápoje
4. Technologie přípravy pokrmů
-úprava potravin bez tepelné úpravy
-příprava surovin
-základní tepelné úpravy
-technologické postupy přípravy pokrmů studené a teplé kuchyně
-moučníky
-nápoje
-receptury
Řezbářské a truhlářské práce – Technologická příprava
Předmět technologické přípravy teoreticky doplňuje, uceluje a sjednocuje praktické dovednosti, zkušenosti a znalosti získávané v předmětu
práce se dřevem. Uvádí do souvislosti kulturu zpracování dřeva s obecnými znalostmi praktického života. Cílem vzdělávání je zejména
osvojení si znalosti materiálů, technologických postupů výroby, znalostí a dovedností souvisejících s používáním nářadí, nástrojů, strojů a
zařízení používaných při opracování dřeva. Žáci se rovněž učí používat odbornou terminologii, čtení jednoduchých technických popisů a
nákresů.
Učivo
Žák by měl:
1.
-popíše základní požadavky kladené na technické výkresy
-čte jednoduché výkresy a schémata
-kreslí jednoduché konstrukce a návrhy výrobků
-stanovuje základní rozměry a provádí značení materiálu na výkresech
2.
-popíše základní sortiment a použití základních druhů dřev
-popíše stavbu, vlastnosti,vady a škůdce dřeva
-rozezná druhy a uvede vlastnosti základních a pomocných materiálů a
1. -2. ročník
1. Základy odborného kreslení
-technické výkresy
-technická dokumentace
-základní konstrukce
-návrh a nákres výrobku
-technické modelování a volné kreslení
2.Materiály :
-surovinová základna dřevozpracující výroby
-druhy, vlastnosti a použití materiálů
jejich použití v truhlářské a řezbářské výrobě
-charakterizuje prostředky a postupy pro povrchovou úpravu dřeva,
materiálů na bázi dřeva a dalších materiálů používaných v truhlářské a
řezbářské výrobě
-popíše způsoby ošetření materiálů
-uvede zakladní zasady pro skladování různých druhů používaných
materiálů
-popíše rozdělení, vlastnosti a použití lepidel a lepených spojů
3.
-uvede běžné pracovní postupy a zásady používané při ručním nebo
strojním zpracování materiálů v truhlářské a řebářské výrobě
-vysvětlí technologické postupy spojování materiálů lepením,
mechanickými prostředky, kombinované apod.
-popíše technologické postupy povrchové úpravy a ochrany výrobků
-charakterizuje technologické postupy používané při opravách a renovaci
výrobků
-objasní technický popis a stručný pracovní postup výroby jednoduchého
výrobku
-popíše přípravu pracoviště pro výrobu daného výrobku
-popíše základní výrobní dokumentaci
- příprava a úprava materiálů
-ošetření a uskladnění materiálů
-lepidla
3.Technologie výroby :
-charakteristika výrobního procesu
-technologické a pracovní postupy
-spojování materiálů
-povrchová úprava a ochrana výrobků
-opravy a renovace výrobků
-pracovní postup výroby truhlářského nebo řezbářského výrobku
-příprava pracoviště
-výrobní dokumentace
4.Výrobní zařízení :
-strojní součásti
-nářadí, nástroje, stroje a strojní zařízení
-speciální stroje a mechanizační zařízení
-provozuschopnost výrobních zařízení
4.
-popíše spojovací součásti,součásti k přenosu otáčivého pohybu,převody a 5.Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, hygiena práce, požární
prevence :
další zařízení pro změnu pohybu
-popíše funkci,použití a přípravu nástrojů, nářadí a základního strojního -pracovněprávní problematika BOZP
-bezpečnost technických zařízení
vybavení v ruční a strojní truhlářské a řezbářské výrobě
-popíše použití speciálních strojů a mechanismů v truhlářské a řezbářské
výrobě
-uvede zásady použití a výměny nástrojů v souladu s principy udržitelné
výroby a spotřeby
5.
-dodržuje ustanovení týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a
požární prevence
-při obsluze a běžné údržbě strojů a zařízení postupuje v souladu s
předpisy a pracovními postupy
-uvede příklady bezpečnostních rizik a nejčastější příčiny úrazů a jejich
prevenci a dokáže poskytnout první pomoc
-uvede povinnosti pracovníka i zaměstnavatele v případě pracovního
úrazu
Řezbářské a truhlářské práce - Odborný výcvik
Předmět práce se dřevem je zaměřen na rozvoj manuálních dovedností a zkušeností prostřednictvím jednoduchých praktických oborových
činností. Pracovní aktivity doplňuje v rámci konkrétního tématu práce procvičování odborné terminologie a procvičování schopnosti číst i
vytvářet jednoduché technické popisy a nákresy.Cílem vzdělávání je především rozvoj jemné motoriky,získávání základních pracovních
návyků,procvičování samostatného řešení zadaných úkolů a dodržování zásad bezpečnosti práce. Žáci si rovněž osvojují znalost materiálů,
technologických postupů výroby, dovedností souvisejících s používáním nářadí, nástrojů a strojů užívaných při opracování dřeva.
Učivo
Žák by měl:
1.
-rozezná základní druhy jehličnatých a listnatých dřevin a jejich
dřev,uvede jejich vlastnosti a vhodně je používá ve výrobě
-charakterizuje další materiály a polotovary na bázi dřeva zpracovávané v
truhlářské výrobě
-rozdělí impregnační látky podle jejich vlastností a vhodně je používá pro
jejich účel
1.-2. ročník
1.Materiály a polotovary truhlářské a řezbářské výroby :
-dřeviny
-ostatní materiály
-impregnace, lepení, povrchová úprava dřeva a výrobku
-vhodně používá lepidla dle zásad lepení
-volí prostředky pro povrchovou úpravu a ochranu dřeva
-skladuje vhodným způsobem dřevo a další druhy materiálů
-ekologicky a hospodárně nakládá s používaným materiálem i jeho
odpadem
2.
-organizuje svou práci na pracovišti vzhledem k efektivitě, bezpečnosti
práce a hospodárnosti zdrojů
-čte jednoduché technické výkresy
-zhotoví jednoduchý nákres výrobku
-připravuje materiály pro další zpracování
-připravuje a používá truhlářské i řezbářské nářadí a nástroje
-ovládá technologické postupy a techniky při ručním opracování dřeva a
materiálů na bázi dřeva
-provádí ochranu a povrchovou úpravu dřeva,polotovarů a výrobků
-montuje a osazuje truhlářské a stavebně truhlářské výrobky
-zhotoví základní spoje a vhodně je používá
-zhotoví jednoduchý výrobek
-opravuje jednodušší poškozené truhlářské a řezbářské výrobky
3.
-dokončuje výrobky podle technologického postupu
-kontroluje jím zhotovené výrobky
-balí,skladuje a expeduje výrobky
4.
-popíše význam a funkci strojů a zařízení pro přepravu a manipulaci
materiálů v truhlářské a řezbářské výrobě
-popíše funkci sušáren dřeva a dalších zařízení pro technologickou
přípravu dřeva
-provádí dle osobních schopností a možností základní a pomocné práce na
-příprava, úprava, uskladnění materiálu
2.Technologie ruční truhlářské a řezbářské výroby :
-organizace práce
-technická dokumentace a pracovní technické kreslení
-manipulace s materiálem
-ruční opracování materiálů truhlářským a řezbářským způsobem
-montáž a osazení výrobků
-opravy výrobků
3.Kompletace a povrchová úprava výrobků :
-finální úprava výrobků
-kontrola kvality výrobků
-balení, skladování, expedice výrobků
4.Stroje a zařízení :
-dopravní stroje a zařízení
-zařízení pro technologickou přípravu dřeva
-výrobní stroje a zařízení
-strojní zpracování dřeva v malovýrobě a velkovýrobě
dřevoobráběcích strojích
Ruční zpracování keramické hmoty – Technologická příprava
Učivo
Žák by měl:
1.
-popíše základní požadavky kladené na technické výkresy
-čte jednoduché výkresy a schémata
-kreslí jednoduché konstrukce a návrhy výrobků
-stanovuje základní rozměry a provádí značení materiálu na výkresech
2.
-popíše základní sortiment a použití základních keramických materiálů
-rozezná druhy a uvede vlastnosti základních a pomocných materiálů a
jejich použití v keramické výrobě
-charakterizuje materiály používané v keramické výrobě
-popíše způsoby ošetření materiálů
-uvede zakladní zasady pro skladování různých druhů používaných
materiálů
-popíše rozdělení,vlastnosti a použití materiálů v keramické výrobě
3.
-uvede běžné pracovní postupy a zásady používané při ručním nebo
strojním vytváření v keramické výrobě při vytváření, sušení, pálení a
dekorování keramiky
1.-2. ročník
1.Základy odborného kreslení :
-technické výkresy
-technická dokumentace
-technické modelování a volné kreslení
2.Materiály :
-surovinová základna keramické výroby
-druhy, vlastnosti a použití keramických materiálů
- příprava a úprava keramických materiálů
-ošetření a uskladnění materiálů používaných v keramické výrobě
-ostatní materiály používaných v keramické výrobě
3.Technologie výroby :
-vysvětlí technologické postupy vytváření keramiky lepením
-objasní technický popis a stručný pracovní postup výroby jednoduchého
výrobku
-popíše přípravu pracoviště pro výrobu daného výrobku
-popíše základní výrobní dokumentaci
-pracovní postup výroby keramického výrobku
-výrobní dokumentace
5.
-dodržuje ustanovení týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a
požární prevence
-při obsluze a běžné údržbě strojů a zařízení postupuje v souladu s
předpisy a pracovními postupy
-uvede příklady bezpečnostních rizik a nejčastější příčiny úrazů a jejich
prevenci a dokáže poskytnout první pomoc
-uvede povinnosti pracovníka i zaměstnavatele v případě pracovního
úrazu
5.Bezpečnost a ochrana zdraví při práci,hygiena práce,požární
prevence :
-pracovněprávní problematika BOZP
4.Výrobní zařízení :
-strojní součásti
4.
-nářadí, nástroje, stroje a strojní zařízení
-popíše spojovací součásti,součásti k přenosu otáčivého pohybu,převody a -speciální stroje a mechanizační zařízení
další zařízení pro změnu pohybu
-popíše funkci,použití a přípravu nástrojů,nářadí a základního strojního
vybavení v ruční a strojní keramické výrobě
-popíše použití speciálních strojů a mechanismů v tkeramické výrobě
-uvede zásady použití a výměny nástrojů v souladu s principy udržitelné
výroby a spotřeby
Ruční zpracování keramické hmoty – Odborný výcvik
Předmět práce s keramickou hmotou je zaměřen na rozvoj manuálních dovedností a zkušeností prostřednictvím jednoduchých praktických
oborových činností. Pracovní aktivity doplňuje v rámci konkrétního tématu práce procvičování odborné terminologie a procvičování
schopnosti číst i vytvářet jednoduché technické popisy a nákresy. Cílem vzdělávání je především rozvoj jemné motoriky,získávání základních
pracovních návyků,procvičování samostatného řešení zadaných úkolů a dodržování zásad bezpečnosti práce. Žáci si rovněž osvojují znalost
materiálů,technologických postupů výroby,dovedností souvisejících s používáním nářadí,nástrojů a strojů užívaných při zpracování keramické
hmoty.
Učivo
Žák by měl:
1.
-rozezná základní druhy keramických materiálů,uvede jejich vlastnosti a
vhodně je používá ve výrobě
-charakterizuje další materiály zpracovávané v keramickéřské výrobě
-skladuje vhodným způsobem keramické hmotu a další druhy materiálů
-ekologicky a hospodárně nakládá s používaným materiálem i jeho
odpadem
2.
-organizuje svou práci na pracovišti vzhledem k efektivitě,bezpečnosti
práce a hospodárnosti zdrojů
-čte jednoduché technické výkresy
-zhotoví jednoduchý nákres výrobku
-připravuje materiály pro další zpracování
-připravuje a používá nářadí a nástroje používané v keramické výrobě
-ovládá technologické postupy a techniky při ručním zpracování
keramické hmoty
vytváří jednoduché výrobky různými technikami zpracování při výrobě
keramiky
3.
-dokončuje výrobky podle technologického postupu
-kontroluje jím zhotovené výrobky
1.-2. ročník
1.Materiály v keramické výrobě :
-keramické hmoty
-ostatní materiály
-sušení, povrchové úpravy, výpaly výrobku
-příprava, zpracování,úprava,uskladnění materiálu
2.Technologie ručního zpracování keramiky:
-organizace práce
-technická dokumentace a pracovní technické kreslení
-manipulace s materiálem
-ruční zpracování materiálů v keramické dílně
-opravy výrobků
3.Kompletace a povrchová úprava výrobků :
-finální úprava výrobků
-kontrola kvality výrobků
-balení, skladování, expedice výrobků
4.Stroje a zařízení :
- dopravní stroje a zařízení
-balí,skladuje a expeduje výrobky
-zařízení pro technologickou přípravu keramické hmoty
-výrobní stroje a zařízení v keramické výrobě
4.
popíše význam a funkci strojů a zařízení pro
přepravu a manipulaci materiálů v keramické výrobě
-popíše funkci zařízení pro technologickou přípravu keramické hmoty
-provádí dle osobních schopností a možností základních základní a
pomocné práce při zpracování keramiky.
Práce s textilním materiálem – Technologická příprava
Předmět technologické přípravy teoreticky doplňuje, uceluje a sjednocuje praktické dovednosti, zkušenosti a znalosti získávané v předmětu
práce s textilním materiálem. Uvádí do souvislosti kulturu zpracování textilních vláken s obecnými znalostmi praktického života.
Cílem vzdělávání je zejména osvojení si znalosti materiálů, technologických postupů výroby, znalostí a dovedností souvisejících s používáním
nářadí, nástrojů a strojů a dalších zařízení používaných při zpracovávání textilních materiálů. Žáci se rovněž učí používat odbornou
terminologii. Osvojují si znalosti o původu textilních materiálů, možnosti jejich zpracovávání, využití a ošetřování.
Učivo
Žák by měl:
1. - 2. ročník
1.
-umět číst technologické postupy práce a orientovat se v nich
-umět pracovat se šablonami a střihy
-umět vytvořit jednoduchý návrh výrobku nebo nákres
-umět hospodárně nakládat s materiály v souladu s prováděnou prací
2.
-znát rozdělení textilních vláken a jejich charakteristické vlastnosti
- znát podmínky pro pěstování přírodních vláken a jejich další průmyslové
1. Práce s technologickými postupy:
-technické postupy práce
-práce se šablonami a střihy
-spotřeba materiálu
zpracování a použití v textilní výrobě
-umět rozdělit do skupin a vyjmenovat hlavní zástupce přírodních vláken
-umět rozdělit do skupin a vyjmenovat hlavní zástupce chemických
vláken
- znát podmínky výroby chemických vláken a jejich další průmyslové
- na základě znalostí charakteristik jednotlivých druhů materiálů umět
orientačně rozlišit užití a ošetřování konkrétních oděvů
- umět poznávat z etiket oděvů složení použité textilie
- umět rozpoznat na etiketách jednotlivé značky upozorňující na
ošetřování oděvu a umět je v praxi použít
2. Materiály:
-surovinová základna textilní výroby
-příprava a úprava materiálů
-ošetřování a uskladnění materiálů
3. Technologie výroby
-techniky ručního a strojového šití
-opravy textilních výrobků
3.
-pracovní postup výroby textilního výrobku-textilní hračky
-umět uvést běžné pracovní postupy a zásady používané při ručním nebo -příprava pracoviště
strojovém zpracování textilních materiálů
-umět popsat technologické postupy ručního a strojového šití
4. Výrobní zařízení
-umět popsat postupy při jednotlivých opravách a renovaci výrobků
-umět objasnit technický popis a stručný pracovní postup výroby
-nářadí, nástroje, stroje
jednoduchého výrobku
-mechanické a elektrické šicí stroje
-umět popsat přípravu pracoviště pro výrobu daného výrobku
-speciální výrobní zařízení
4.
-umět popsat jednotlivé nářadí a pomůcky nezbytné pro ruční šití
-umět popsat funkci jednotlivých pomůcek a nářadí
-umět popsat mechanický šicí stroj
-umět popsat elektrický šicí stroj
-umět popsat použití speciálních strojů a mechanismů používaných při
práci s textilními vlákny
5. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, hygiena práce, požární
prevence
-umět uvést zásady použití nástrojů a výrobních zařízení v souladu
s principy udržitelné výroby a spotřeby
5.
-dodržovat ustanovení týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a
požární prevence
-postupovat v souladu s předpisy a pracovními postupy při obsluze a
běžné údržbě strojů a zařízení
-umět uvést příklady bezpečnostních rizik a nejčastějších příčin úrazů a
jejich prevenci a dokázat poskytnout první pomoc
-umět uvést povinnosti pracovníka i zaměstnavatele v případě pracovního
úrazu
Práce s textilním materiálem – Odborný výcvik
Předmět práce s textilním materiálem je zaměřen na rozvoj manuálních dovedností a zkušeností prostřednictvím jednoduchých praktických
odborných činností. Předmět zahrnuje techniku a technologii ručního i strojového šití se zaměřením na výrobu textilní hračky, zpracování
přírodních textilních materiálů, jednoduché opravy a znalost ošetřování oděvů. Pracovní aktivity doplňuje, v souvislosti s konkrétním tématem
práce, procvičování odborné terminologie a procvičování schopnosti číst a umět prakticky používat jednoduché technologické postupy práce,
technické nákresy a popisy.
Cílem vzdělávání je především rozvoj jemné motoriky, získávání základních pracovních návyků, procvičování samostatného řešení zadaných
úkolů a dodržování zásad bezpečnosti práce. Hlavním úkolem předmětu Práce s textilním materiálem je získání co největších praktických
dovedností z oblasti šití, které jsou potřebné v běžném denním životě každého člověka a napomáhají k rozvoji soběstačnosti a samostatnosti
jedince v péči o svoji osobu. Žáci si rovněž osvojují znalost materiálů, technologických postupů výroby, dovednosti související s používáním
nářadí, nástrojů a strojů užívaných při zpracovávání textilií a při zhotovování výrobků z textilních materiálů.
Učivo
Žák by měl:
1.
-umět číst technologické postupy práce a orientovat se v nich
-umět pracovat se šablonami a střihy
-umět vytvořit jednoduchý návrh výrobku nebo nákres
-umět hospodárně nakládat s materiály v souladu s prováděnou prací
1. Práce s technologickými postupy:
-technické postupy práce
-práce se šablonami a střihy
-spotřeba materiálu
2.
-znát rozdělení textilních vláken a jejich charakteristické vlastnosti
- znát podmínky pro pěstování přírodních vláken a jejich další průmyslové
2. Materiály:
-umět rozdělit do skupin a vyjmenovat hlavní zástupce přírodních vláken
-umět rozdělit do skupin a vyjmenovat hlavní zástupce chemických
-surovinová základna textilní výroby
vláken
- znát podmínky výroby chemických vláken a jejich další průmyslové
-příprava a úprava materiálů
-ošetřování a uskladnění materiálů
- na základě znalostí charakteristik jednotlivých druhů materiálů umět
orientačně rozlišit užití a ošetřování konkrétních oděvů
3. Technologie výroby
- umět poznávat z etiket oděvů složení použité textilie
- umět rozpoznat na etiketách jednotlivé značky upozorňující na
ošetřování oděvu a umět je v praxi použít
3.
-techniky ručního a strojového šití
-umět uvést běžné pracovní postupy a zásady používané při ručním nebo -opravy textilních výrobků
strojovém zpracování textilních materiálů
-pracovní postup výroby textilního výrobku-textilní hračky
-umět popsat technologické postupy ručního a strojového šití
-umět popsat postupy při jednotlivých opravách a renovaci výrobků
-umět objasnit technický popis a stručný pracovní postup výroby
4. Výrobní zařízení
jednoduchého výrobku
-umět popsat přípravu pracoviště pro výrobu daného výrobku
-nářadí, nástroje, stroje
4.
-mechanické a elektrické šicí stroje
-umět popsat jednotlivé nářadí a pomůcky nezbytné pro ruční šití
-speciální výrobní zařízení
-umět popsat funkci jednotlivých pomůcek a nářadí
-umět popsat mechanický šicí stroj
-umět popsat elektrický šicí stroj
-umět popsat použití speciálních strojů a mechanismů používaných při
práci s textilními vlákny
-umět uvést zásady použití nástrojů a výrobních zařízení v souladu
s principy udržitelné výroby a spotřeby
5.
-dodržovat ustanovení týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a
požární prevence
-postupovat v souladu s předpisy a pracovními postupy při obsluze a
běžné údržbě strojů a zařízení
-umět uvést příklady bezpečnostních rizik a nejčastějších příčin úrazů a
jejich prevenci a dokázat poskytnout první pomoc
-umět uvést povinnosti pracovníka i zaměstnavatele v případě pracovního
úrazu
5. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, hygiena práce, požární
prevence.
Zemědělské a domácí práce – Odborný výcvik
Cílem tohoto oboru je nastolit znovu harmonický vztah mezi člověkem a přírodou. Člověk jako pěstitel a chovatel, nikoli vykořisťovatel a
ničitel. Velký důraz je kladen na ekologické vztahy vyplývající ze zásad biologicko - dynamického hospodářství. Žáci jsou vedeni k vědomí,
že zvířata a rostliny nejsou pro člověka pouze potravou.
Žáci provádějí praxe na venkovské usedlosti a na školní zahradě pod vedením pedagoga. Starají se o chod domu, provádějí běžný i velký
úklid, vaří, pečují o zemědělskou půdu. Je zde maximální snaha naučit se zvládat všechny práce za minimálního použití zemědělské techniky.
Cílem je maximálně rozvinout manuální zručnost, upevnit návyky a pracovní postupy potřebné pro každodenní samostatný život, zvládnout
základy pěstitelských činností a na základě ekologicky šetrného vztahu k přírodě prohlubovat vztah a úctu k Zemi.
Práce v domácnosti, v zemědělství a na zahradě je rozšířena o základy košíkářství.
Učivo
Žák by měl:
-bezpečně zacházet se zařízením domácnosti a s elektrospotřebiči
-umět obsluhovat základní kuchyňské a domácí spotřebiče
-zvládat základní i velký úklid domácnosti
-zvládat základní nákup potravin a potřeb pro domácnost
-zvládat péči o své oblečení a obuv
-chovat se bezpečně při zemědělské a zahradnické práci
-umět základní péči o rostliny, stromy a půdu, uskladnit výpěstky
-umět základní košíkářské práce
1.-2. ročník
Práce v domácnosti:
-Bezpečnost práce v domácnosti
-Bezpečnost práce při manipulaci s elektrospotřebiči
-Obsluha varné konvice, sušičky na ovoce, mixéru, vysavače, žehličky
-Úklidové práce (zametání, vytírání, mytí nádobí, mytí dveří, nábytku,
oken apod.)
-Nákup
-Ruční praní osobního prádla, žehlení
-Údržba svrchního oděvu a obuvi
Pěstitelské práce:
-Bezpečnost práce při zemědělských činnostech
-Hrabání trávy
-Péče o kompost
.Pletí, zalévání
-Setí, sázení, pěstování sazenic
-Sklizeň
-Prořez stromů a keřů
Pletení z proutí – košíkářství:
-Seznámení s materiálem
-Loupané a neloupané proutí
-Pedig a šena
-Vypletení rovného pole z proutí
-Sběr a příprava materiálu
-Výroba dna (střed a výplet kříže)
-Osnova stěn
-Výplet stěn (opletek a šichta)
-Společné zakončení a výroba ucha
Základy kovářství a kovotepectví – Technologická příprava a odborný výcvik
Žáci se během kovářské praxe naučí zakladním technikám zpracování kovů a využívání zakladních kovářských nástrojů. Především ruční
opracování oceli (kovářských a zámečnických postupů) a práci s mědí (kovotepectví). Výuka je směřována na opakování jednotlivých
postupů, kterými si žák zlepšuje celkový přístup k práci a řemeslným dovednostem používaným v běžném životě.
Učivo
Žák by měl:
- znát funkci a užiti pracovnich nastrojů
a pomůcek
- ziskat zakladní znalosti o materiálech
a technologických postupech
- volit pro praktické úkoly vhodné nástroje,
postupy a materiály
- dodržovat zásady bezpečnosti a hygieny při
práci
- umět vhodně reagovat při úraze
5.9 Volitelný předmět
1
– 2. Ročník
Úvod do ručního zpracování kovů
–
Historie a názvosloví nářadí
Bezpečnost a hygiena při práci
–
Základy první pomoci
Vybavení kovářské a tepecké dílny
–
Základní nástroje a nářadí
Materiály používané v oboru
–
Kovy a jejich vlastnosti
–
Průprava měření, pilování, řezání, vrtání
Základy ručního zpracování kovů za studena
–
práce s mědí – orýsování, vystřižení materiálu, zapilování, žíhání,
tepání na pěstích a ve žlábcích
Základní techniky opracování oceli za tepla (ruční kování)
–
Ohřev materiálu
–
Vytahování, přesekávání, prodlužování, probíjení, kování hrotů,
rovnání, ohýbání a torzírování
–
očištění a povrchová úprava – černění a voskování
K rozvoji individuálních zájmů žáka a k podpoře vzdělávacích a výchovných cílů školy nabízíme tyto volitelné předměty:
· Školní orchestr
· Sportovní hry
· Hra na hudební nástroj
· Ruční práce
· Anglická konverzace
Školní orchestr
Práce ve školním orchestru je otevřena jako možnost k individuálnímu rozvíjení vztahu k hudbě, k posilování získaných dovedností z práce
při hodinách hudební výchovy. Školní orchestr je určen jak pro žáky, tak i pro pedagogy, rodiče a přátele školy. Hra ve skupině či orchestru
přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů ve třídě i školním kolektivu – snaha o společný dobrý výkon s individuálním nasazením.
Společná hra i zpěv vede k porozumění sobě i ostatním, vytváří vědomí vlastní pozice i vzájemné spolupráce a sounáležitosti. Školní orchestr
pravidelně vystupuje při školních slavnostech i při dalších veřejných akcích.
Sportovní hry
Předmět Sportovní hry umožňuje žákům rozvíjet své pohybové možnosti, prožívat radost ze spontánního sportování bez nutnosti směřovat ke
špičkovému výkonu. Zažívají smysluplný kontakt s vrstevníky, mají možnost nahlédnout na sport jako na činnost přispívající ke vzniku
vzájemného přátelství, učí chovat se fair play.
Hra na hudební nástroj
Pro rozvoj individuálního zájmu žáků a nácviku spolupráce v malé hudební skupince s přihlédnutím na období tělesné a duševní puberty
nabízí škola žákům výuku hry na kytaru, lyru a zobcovou flétnu.
Taneční průprava
V tomto předmětu se žáci seznamují se základy společenských tanců, kultivují svůj pohybový projev, nonverbální komunikaci a společenské
vystupování. Žákům, kteří by se pro své zdravotní omezení necítili být schopni navštěvovat běžné taneční hodiny, je umožněno rozšířit si
všeobecné vzdělání v této oblasti a usnadnit tak svou sociální integraci. Předmět přirozeně rozvíjí škálu zájmů jedince a tím působí jako
prevence patologických jevů. V neposlední řadě předmět rozvíjí emocionální schopnosti žáků, jejich vnímavost vůči vlastním prožitkům
z pohybové činnosti a napomáhá seberealizaci a navození pocitu uspokojení. Kompenzuje tím negativní vlivy způsobené současným stylem
života. Rozvíjeny jsou i komunikační dovednosti a hodnotová orientace.
Předmět zahrnuje koordinační cvičení pro celé tělo, rytmická cvičení, základní kroková cvičení, cvičení na orientaci v prostoru, základní
kroky společenských tanců a jejich kombinace, tanec v páru. Dále jsou preventivně zařazována i speciální vyrovnávací cvičení zaměřená
zejména na rovné držení těla a relaxační cvičení.
Svým charakterem se předmět dotýká většiny uměleckých předmětů a může být s nimi propojen. Spolupráce je vhodná zejména s předměty
Tvořivá dramatika a Hudební výchova, ale je možné uplatnění i v předmětech Estetika, Etika a Dějepis.
Předmět probíhá v tanečním sále, kde mají žáci dostatek prostoru pro pohybové aktivity. Je vyžadováno převlečení do volného oblečení a
vhodné obuvi (cvičky, měkké nízké boty).
6. Hodnocení
6.1. Pravidla pro hodnocení žáků
6.1.1. Vysvědčení a výstupní hodnocení
Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení se řídí §15 vyhlášky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č.
48/2005 o základním vzdělávání, a §4 vyhlášky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 13/2005 o středním
vzdělávání. Hodnocení je prováděno slovně. V 1. pololetí je žák hodnocen z jednotlivých předmětů souhrnně, zvlášť jsou hodnoceny
předměty, jejichž výuka byla v 1. pololetí uzavřena. Na konci školního roku obsahuje vysvědčení souhrnné komplexní hodnocení a zvlášť
hodnocení předmětů, jejichž výuka probíhala celý rok nebo ve 2. pololetí. Stupeň celkového hodnocení je určen na základě souhrnného
hodnocení a hodnocení předmětů. V posledním roce plnění povinné školní docházky vydá škola žákovi výstupní hodnocení o tom, jak žák
dosáhl cílů vzdělávání stanovených v § 44 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání
(školský zákon), a podle § 16 vyhlášky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 48/2005 o základním vzdělávání.
6.1.2. Zásady pro používání slovního hodnocení
Vzhledem k základním cílům a principům waldorfské pedagogiky se jako jediný vhodný prostředek pro hodnocení žáků jeví slovní
hodnocení. Slovní hodnocení vystihuje individualitu žáka, ukazuje mu jeho vlastní jedinečnou cestu k dalšímu rozvoji a posiluje jeho sociální
cítění i schopnosti. Slovní hodnocení průběhu a výsledků výchovně-vzdělávacího procesu musí být:
· jednoznačné
· srozumitelné
· věcné
· všestranné
· srovnatelné se stanovenými kritérii
· pedagogicky zdůvodnitelné a doložitelné (portfolium žáka)
· obsahující naznačení dalšího rozvoje a doporučení postupu při odstraňování nedostatků
Slovní hodnocení obsahuje:
· vymezení obsahu – kritéria
· popis stanovené míry dosažení jednotlivých kritérií (co dítě zvládlo)
· popis kontextu (uvedení souvislostí ovlivňujících žákovy projevy)
· vysvětlení důvodu hodnocení
· změny a posun v rozvoji osobních vlastností, schopností a dovedností
· prognózu
· preskripci (doporučený postup při odstraňování)
6.1.3. Kritéria slovního hodnocení
Souhrnné hodnocení
se zaměřuje na vývoj vzdělávání žáka, ohodnocení jeho chování, píle a přístupu ke vzdělávání v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon a
naznačení dalšího vývoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet i případným neúspěchům žáka a jak je
překonávat. Při souhrnném hodnocení jsou sledována především tato kritéria:
sociální chování žáka
vztah ke spolužákům i dospělým, úroveň sociálních vztahů a kontaktů, dodržování zásad slušného a společenského chování, dodržování
pravidel a pokynů,
způsob řešení konfliktů, schopnost vyjádřit vlastní názor, schopnost učinit rozhodnutí a motivovat ostatní, ochota komunikovat, schopnost
sebehodnocení a poučení se z chyb a nedostatků.
vztah k práci a vzdělání
samostatnost a aktivita, dodržování pracovních pokynů, používání pomůcek a péče o ně, pečlivost, vytrvalost a důslednost, zodpovědnost,
úroveň práce s informacemi, úroveň domácí přípravy, míra zájmu o vzdělávání.
Hodnocení výsledků žáka v předmětech
probíhá podle následujících kritérií:
ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření - myšlenkově poznávací oblast (společenskovědní a přírodovědné předměty,
matematika, cizí jazyk, počítače)
kvalita a rozsah získaných kompetencí
ucelenost, přesnost a trvalost získaných poznatků
schopnost aplikace osvojených poznatků a dovedností při řešení problémových úloh a situací a při hodnocení jevů a zákonitostí
způsob myšlení – logika, samostatnost, tvořivost, schopnost vidět jevy v souvislostech a vztazích
odborná a jazyková správnost ústního a písemného projevu
aktivita, píle, vztah k výuce a zájem o předmětech
kvalita a samostatnost domácí přípravy
6.1.4. Sebehodnocení
Na základním stupni waldorfské školy je učitel pro žáka většinou přirozenou autoritou, jejíž názor s důvěrou přijímá a ztotožňuje se s ním.
Teprve ve věku, kdy přirozená autorita učitele ztrácí na síle a dítě si začíná tvořit vlastní názor, je možné začít doplňovat učitelovo slovní
hodnocení řízeným autonomním hodnocením. Důležité je stanovit kritéria a navodit pozitivní motivaci. Cílem sebehodnocení je postupné
přebírání zodpovědnosti žáka za vlastní učení a práci, schopnost stanovit si osobní cíle, práce s chybou a řízení vlastní učební činnosti.
Sebehodnocení žáků je prováděno:
· rozhovorem mezi učitelem a žáky
· pozorováním ve skupině / pozorovatelé sledují určitá kritéria a míru jejich plnění /
· formou zápisků, deníku, záznamů myšlenek a nápadů apod.

Základní škola a střední škola waldorfská Praktická škola dvouletá

Transkript

Podobné dokumenty

Administrativni cast APLIKACE - Centrum celoživotního vzdělávání

Tisk oboru - Střední odborné učiliště

Projektové dny - Základní škola, Libchavy

Cvičení MB – Aerobic ve vodě

studijní obor 8241M02 Užitá fotografie a média