Obchodní dům Ještěd

0
Inhalt / Obsah
Kurzfassung / Krátké shrnutí
2
Allgemeine Fakten / Všeobecná Fakta
3
Lage / Poloha
4
Historie
5
Realisierung / Realizace
10
Konstruktion / Konstrukce
13
Änderungen / Změny
22
Zeitlicher Zusammenhang / Dobový kontext
23
Fotodokumentation / Fotodokumentace
25
Quellen / Prameny
38
Danksagung / Poděkování
38
Dokumentationübersicht / Přehled dokumentace
39
1
Kurzfassung / Krátké shrnutí
Das Kaufhaus (centrum) Jeschken war zu seiner Zeit der erste Prototyp vom Kaufcentrum. Die
Stelle des Kaufhauses in der Mitte des unteren Centrum von Liberec gewährleistete eine hohe
Besuchsfähigkeit, die originale Gestalt wiederum seine Unüberschaubarkeit. Gerade das
erregte auch eine Menge von negativen Reaktionen aus der Seite der ehemaligen Bewohner.
Es war klar, dass die Leute, die unter den Flügeln des Kommunismus lebten, für so eine
fortschrittliche Architektur nicht vorbereitet waren. Dem Bau für cca. 185 326 000 Kronen hat
sich gelungen, während der 30jährigen Leistung der Öffentlichkeit ein unabdenkbares Teil
Zentrums zu werden. Ironie natürlich ist, dass obwohl der Bau zur Zeit des Kommunismus
seine Stelle verteidigen schaffte, hat es heute im 21.Jahrhundert zum zweitenmal nicht mehr
geschafft. Für die verschuldete Stadt war günstiger das Grundstück zu verkaufen als sich mit
der Frage zu beschäftigen, wie diese Situation anders lösen. Alle Vorschläge für die Rettung
wurden abgewiesen. Also, statt der 30. Geburtstagfeier des Baus hat sich die Politik Verdienste
um sein Begräbnis erworben.
Obchodní dům (centrum) Ještěd byl ve své době prvním jakýmsi prototypem nákupního
střediska. Umístění v srdci dolního centra Liberce zajistilo vysokou návštěvnost, originální
vzhled zase jeho nepřehlédnutelnost. Právě to vyvolalo i nespočet negativních reakcí ze strany
tehdejšího obyvatelstva. Bylo zřejmé, že lidé žijící pod křídly komunismu nebyli připraveni na
tak nadčasovou architekturu. Stavbě za cca. 185 326 000 Kčs se za 30 let služby veřejnosti
podařilo stát neodmyslitelnou součástí centra. Ironií však je, že ačkoliv stavba dokázala
navzdory všemu v době komunismu obhájit své umístění, dnes v 21. století se jí to podruhé
nepodařilo. Pro zadlužené město bylo výhodnější pozemek prodat než se zabývat otázkou, jak
situaci řešit jinak. Všechny návrhy na záchranu byly zamítnuty. Takže namísto oslavy 30.
narozenin stavby se politika zasloužila o její pohřeb.
2
Allgemeine Fakten / Všeobecná Fakta
Bauname (1969):
Baujahr:
Baustelle:
Hauptinvestor:
Projekt:
Ausführer:
Lieferant:
Status:
Eigentümer:
Zukunft:
Kaufcentrum Jeschken
17.12.1969 – 31.12.1979
Gottwald Platz (heute Soukenné Platz), Liberec 460 02,
Tschechische Republik
Textil Liberec (Textilana)
Atelier SIAL (Stavoprojekt Liberec); Doc. Ing. Arch. Karel Hubáček, Prof.
Ing. Arch. Miroslav Masák, V. Voda, O. Nykodým , J. Bílek, J. Suchomel,
M. Brix, V. Králíček
Stavoprojekt Liberec
Severočeské Konstrukce Ústí nad Labem
Staatsexperiment Nr. E-A0/26 (Fassadeverhaltung)
Einzelhandel Tesco Stores ČR a. s.
Geplanter Abbruch am Anfang des Jahres 2009
Název stavby (1969): Obchodní středisko Ještěd
Rok výstavby:
17.12.1969 – 31.12.1979
Místo stavby:
Gottwaldovo náměstí (dnes Soukenné náměstí), Liberec 460 02,
Česká republika
Hlavní investor:
Textil Liberec (Textilana)
Projekt:
Ateliér SIAL (Stavoprojekt Liberec); Doc. ing. arch. Karel Hubáček, Prof.
ing. arch. Miroslav Masák, V. Voda, O. Nykodým, J. Bílek, J. Suchomel,
M. Brix, V. Králíček
Vykonavatel:
Stavoprojekt Liberec
Dodavatel:
Severočeské konstrukce Ústí nad Labem
Status:
Státní experiment č. E-A0/26 (chování fasády)
Vlastník:
Maloobchod Tesco Stores ČR a.s.
Budoucnost:
Plánovaná demolice na začátku roku 2009
3
Lage / Poloha
Jánská ulice / Str.
Soukenné náměstí / Platz
Rathaus / Radnice
(Gottwaldovo nám./Platz)
Zug- und Busbahnhof / vlakové a autobusové nádraží
Fügnerova ulice / Str.
Luftbild
Letecký snímek
4
Historie
Entstehungshistorie des Kaufhauses
Nach dem Jahre 1945 war nötig die Problematik der Bebauung in der Stadtmitte Liberec
anfangen zu lösen und zwar konkret des unteren Centrums. Im Jahre 1946 hat die Stadt einen
städtebaulichen Wettbewerb ausgeschrieben, dessen Entwürfe diese Problematik
durcharbeiten konnten. Bei allen vorliegenden Arbeiten hat sich die Tendenz zur Ausbreitung
und Entlastung des unteren Stadtplatzes im Richtung zur Neise gezeigt. Es folgten weitere
Arbeiten und Studien. In den Jahren 1954-57 hat sich in Stavoprojekt Liberec angefangen über
den Aufbau des Kulturzentrums nachzudenken. Daran hat die erste Verkehrsstudie im
Bebauungsplan aus dem Jahre 1958 angeknüpft und als Ergebnis ist im Jahre 1960 die
Abschaffung von einigen Straβenbahnverbindungen geworden. Im Umbau waren damals Ing.
Arch. K. Hubáček und Ing. Arch. J. Svoboda tätig. Gerade bei ihrer Studie aus dem Jahre 1960
hat zum ersten Mal der Antrag über ein neues Kaufhaus im Centrum von Liberec erschienen.
Aufgrund dessen wurde im Jahre 1961 ein architektonischer Wettbewerb ausgeschrieben,
dessen Ziel war den Aufbau des Kaufhauses an der Stelle des heutigen Soukenné Platzes
(damalige Gottwaldplatz) zu konkretisieren. Der Wettbewerb hat bestätigt, dass es nötig
war,den bisherigen Verkehr anzuordnen und die ausreichenden Gehwege auszubauen. Diese
nötigen Änderungen haben im Jahre 1962-63 zur Entwicklung vom zweiten Bebauungsplan
geführt und zwar wieder in Stavoprojekt Liberec von Ing. Arch. M. Ulmann.
Der damalige aktuelle Stand des Kaufhauses hat weitere zahllose Studien ausgelöst, zum
Beispiel von Ing. Arch. K. Hubáček (1967) oder derzeit eine unreale futuristische Studie von Ing.
Arch. S. Švec (1968). An der Konkretisierung hat auch der schon genannte Stavoprojekt
Liberec gearbeitet. Eine wichtige Rolle beim Entwurf des Kaufhauses spielte das internationale
Symposium, im Jahre 1966 in Liberec stattgefunden. In den Vordergrund sind neue Meinungen
von jungen Architekten gekommen, die nicht wenig die Wahl des Entwurfs beeinflusst haben.
Die Stadt hat sich dank dem zur Änderung der Aufgabe und auch des Autors entschieden. Es
wurde im Jahre 1968 eine neue Studie von Architekt Miroslav Masák aufgenommen, die von
„cluster“ Form inspiriert wurde. Es geht um untereinander verbundene Raumzellen und
Passagen. Das ist auch die Ausgangform für das ganze Kaufhaus geworden. Der Entwurf
wurde nachträglich in den Jahren 1969-71 in dem neu entstandenen Atelier SIAL unter der
Führung von Ing. Arch. Karel Hubáček bis zur heutigen Gestalt noch bearbeitet.
Alle hergestellten Arbeiten hatten nur ein einziges Ziel: den Aufbau im unteren Zentrum von
Liberec bestimmen, die Realisierbarkeit überprüfen und alles an konkrete Ansprüche und
damalige Bedürfnisse anzupassen.
5
50er Jahre Studie, Ansicht in den Raum zw. Kulturcentrum u. Kaufhaus Jeschken
50.léta studie, pohled do prostoru mezi kulturním střediskem a obchodním domem Ještěd
50er Jahre Studie, gesamter Ansicht auf das Kulturcentrum (Gottwald Platz)
50. léta studie, celkový pohled na kulturní středisko (Gottwaldovo náměstí)
6
Historie vzniku obchodního domu Ještěd
Po roce 1945 se začala řešit problematika zástavby středu města Liberec a to konkrétně
dolního centra. V roce 1946 město vypsalo urbanistickou soutěž, jejíž návrhy měli tuto
problematiku prostudovat. U všech předložených návrhů se projevila
tendence rozšiřování a uvolnění dolního náměstí směrem k Nise. Následovali další práce a
studie. V letech 1954-57 se ve Stavoprojektu Liberec začalo uvažovat o vybudování kulturního
centra. Na to navázala první dopravní studie územního plánu z roku 1958 a výsledkem bylo
v roce 1960 zrušení některých tramvajových spojů. Přestavbou dolního centra se tehdy
zabývali ing. arch. K. Hubáček a ing. arch. J. Svoboda. Právě u jejich studie z let 1960 se poprvé
objevil návrh na nový obchodní dům v samotném centru Liberce. Na základě toho byla roku
1961 vypsaná architektonická soutěž, jejímž cílem bylo upřesnit výstavbu obchodního domu
v prostoru dnešního Soukenného náměstí (tehdejší Gottwaldovo náměstí). Soutěž potvrdila,
že bylo nutné upravit stávající dopravu a vybudovat dostatečné plochy pro pěší. Tyto nutné
změny vedli roku 1962-63 k vytvoření druhého územního plánu opět ve Stavoprojektu Liberec
ing. arch. M. Ulmannem.
Tehdejší aktuálnost obchodního domu vyvolala nespočet dalších studií například od ing. arch.
K. Hubáčka (1967) nebo tehdy nereálnou futuristickou studii ing. arch. S. Švece (1968). Na
upřesnění pracoval i již zmiňovaný Stavoprojekt Liberec. Důležitou roli při návrhu obchodního
domu Ještěd hrálo mezinárodní architektonické sympózium konané v roce 1966 v Liberci. Do
popředí se poprvé dostaly nové názory mladých architektů, které nemálo ovlivnily volbu celého
návrhu. Město se díky tomu rozhodlo ke změně zadání i autora stavby. Přijata byla v roce 1968
nová studie architekta Miroslava Masáka inspirovaná formou „clusteru“, vzájemně
propojených prostorových buněk a pasáží. Návrh byl následně v letech 1969-71 upravován až
do dnešní konečné podoby v již nově vzniklém ateliéru SIAL vedeném ing. arch. K. Hubáčkem.
Všechny vytvořené práce měli jediný cíl: ujasnit otázku výstavby v dolním centru Liberce, ověřit
realizovatelnost a vše sladit s konkrétními požadavky a potřebami tehdejší doby.
7
Kaufhaus Textil Liberec, Karel Hubáček, Studie 1967
Obchodní dům Textil Liberec, Karel Hubáček, studie 1967
Blick aus Jánská Straβe
Pohled z Jánské ulice
Blick aus Gottwaldplatz
Pohled z Gottwaldova náměstí
Blick aus Švédská Straβe
Pohled ze Švédské ulice
8
Modell John Eisler, 1969
model John Eisler, 1969
Modell Václav Smola, 1972
model Václav Smola, 1972
9
Realisierung / Realizace
Baurealisierung
Seit den 60. Jahren wurden allmählich alle alten Gebäuden abgerissen. Der Zweck war
ausreichende Fläche für den Aufbau des Kaufhauses zu schaffen. Seit 1968 standen schon cca.
18 200 m2 zur Verfügung.
Die Baugenehmigung für den Bau wurde am 17. 11. 1969 genehmigt. Der Bau selbst fing im
folgenden Jahr an den Parzellen in der Str. Jánská, Švédská, Náchodská a Gottwald-Platz
(Heute Soukenné-Platz) an. Ein Teil des Grundstückes wurde für 50 Parkplätze geplant.
Die Baustelle sollte im Schnittpunkt von drei am häufigsten gebrauchten Gehwegen liegen.
Also, es war nötig den Antrag an diesen Umstand anzupassen. Davon wurde der ganze
Strukturplan des Antrages abgeleitet. Die Netzdisposition, an der der Grundriss aufgebaut
wurde, besteht aus Rechtecken. Das Rechteck ist also die Grundlage für die tragende
Skelettkonstruktion. So ist auch der Stahlraster mit Abmessungen von 8,1 X 8,1 Meter. Die in
dem geometrischen Netz entstandenen Fünf- und Sechsecke bilden die Innen- und
Auβenwände. Die Gebäudehöhe war damals begrenzt. Der Grund dafür war die Erhaltung von
einzigartigen Sichten vom Zentrum auf die Lausitzgebirge und neu gebautes Hotel Jeschken
mit Fernsehturm.
Das Kaufhaus wurde nicht als klassisches Kaufhaus gebaut. Es sollte um ein Kaufcentrum
gehen, das den selbständigen Verkaufsraum für neun zukünftige Nutzer unter einem Dach
vereint. Diese Nutzer waren gleichzeitig auch Investoren des ganzen Baus. Ein der gröβten
Investoren war die heute nicht mehr existierende Textilfabrik, die sog. Textilana.
Stützenraster mit 4-,5- und 6-Ecken
Podpůrná síť se čtverci, 5ti a 6tiúhelníky
10
Realizace stavby
Od 60. let docházelo postupně k demolicím stávajících objektů za účelem vytvoření dostačující
plochy pro vybudování nového obchodního domu. Již roku 1968 bylo k dispozici kolem 18 200
m2.
Stavební povolení na stavbu bylo schváleno 17. 12. 1969. Stavba započala následujícího roku na
parcelách v ulici Jánská, Švédská, Náchodská a Gottwaldovo náměstí (dnes Soukenné
náměstí). Část pozemku byla plánována pro 50 parkovacích míst.
Místo stavby mělo ležet v průsečíku tří nejfrekventovanějších pěších cest, a tak bylo nutné
návrh na tuto skutečnost přizpůsobit. Z toho se pak odvíjel strukturální řád celého návrhu.
Síťová dispozice, na které byl půdorys založen, je složena ze čtverců. Čtverec je tedy základem
nosných skeletových konstrukcí. Tak vznikl ocelový rastr o rozměrech 8,1 X 8,1 m.
V geometrické síti vzniklé pětiúhelníky a šestiúhelníky tvarují vnitřní a vnější stěny. Výška
komplexu byla omezena. Důvodem bylo zachování jedinečných pohledů z centra města na
hřebeny Lužických hor a nově vybudovaný hotel Ještěd. Výsledkem tedy byl čtyřpatrový
objekt.
Obchodní dům Ještěd nebyl budován jako klasický obchodní dům. Mělo jít o obchodní
středisko sdružující samostatné obchodní prostory pro devět budoucích uživatelů. Ti byli
zároveň i investory. Jeden z největších investorů byla také dnes již neexistující textilní fabrika
zvaná Textilana
.
Logo von der Textilbabrik
Logo textilní fabriky
11
30er Jahre, die Postkarte, Nord-Ost Ansicht
30. léta, pohlednice, severo-východní pohled
60er Jahre, die Postkarte, Nord-Ost Ansicht
60. léta, pohlednice, severovýchodní pohled
12
Konstruktion / Konstrukce
Allgemeine technische Baubeschreibung
Es geht um ein mehrgeschossiges Objekt mit einem unterirdischen und fünf oberirdischen
Geschossen. In der Ebene der I. Etage wird es auf zwei selbständige Teile gegliedert.
Konstruktiv geht es um ein Stahlskelett vom Modul 8,1 X 8,1 m mit Stahlbetondecke und
Auβenwand aus dem Blockstein Calofrig. Die Fassade besteht aus Stahl 15 217. Fugenlose
Flachdächer mit Bitumenbelag. Funktionsweise ist das Objekt auf Lagerungsteil im Souterrain
und Verkaufsteil im Erdgeschoss bis zum II. Obergeschoss geteilt. Administrative und Hilfsteile
sind im III. und IV. Geschoss. Die soziale Ausstattung für die Angestellten ist in einzigen Etagen
getrennt platziert.
Obecný technický popis stavby
Jedná se o vícepodlažní objekt s jedním podzemním a pěti nadzemními podlažími. V úrovni
I.patra se člení na dvě samostatné části. Konstrukčně jde o ocelový skelet o modulu 8,1 X 8,1m
s železobetonovou stropní konstrukcí a obvodovým pláštěm z tvárnic Calofrig. Fasáda z oceli
15 217 (Atmofix). Střechy rovné bezespáré s živičnou krytinou. Funkčně je objekt dělen na
skladovou část v suterénu a prodejní části v přízemí až II. patro. Administrativní a pomocné
části ve III. a IV. patře. Sociální zařízení pro zaměstnance je umístěno odděleně v jednotlivých
podlažích.
Längsschnitt / Podélný řez
13
Grundriss/půdorys
A.Textilpavillon, B.Pavillon mit Bedarfsartikel, C.Lebensmittelpavillon,
1.Eingang aus Soukenné Platz (damals Gottwaldplatz), 2.Eingang aus Jánská Straβe, 3.Eingang in die
Lebensmittel, 4.Durchgang, 5.Ankunft zum Lager
A.pavilón textilu, B.pavilón spotřebního zboží, C.pavilón potravin,
1.vstup do oddělení textilu ze Soukenného náměstí, 2.vstup do oddělení spotřebního zboží, 3.vstup do oddělení
potravin, 4.pasáž, 5.příjezd do skladů
14
Gründungen
Gründungsaufbau hat sich mit aggressivem Grundwasser auseinandergesetzt. Das Wasser ist
aus nicht weitentfernter Mulde des Flusses Neise zugeflossen, die gerade bei der SüdWestseite des Objekts durchflieβt. Der nächste Fakt war auch die Herrenmühle, die im Jahre
1559 an der Stelle vom heutigen Café Neise gelegen hat. Der Steuerbehälter der Mühle war in
der Mitte des Soukenné Platzes. In den Behälter mündete der Harcovbach mit dem Antrieb. Es
ist also kein Wunder, dass beim Gründungsaufbau der Boden aufweichend und unstabil war.
Bei der Bauplanung war nun nicht möglich vorauszusehen, wie der Bodenstand im Wirklichkeit
aussieht und so ist im Laufe des Aufbaues zu verschiedenen Änderungen gekommen. Das alles
sollte zur Widerstandsverbesserung der Tragkonstruktion gegen das Grundwasser führen.
Die monolithischen Einzelfundamente haben unterschiedliche Dimensionen. Der Grund dafür
waren anders gestellten Anforderungen der einzelnen Fundamente. Verwendet wurde Beton
250. Die Armierung der Einzelfundamente ist aus Stahl 10 335 (c = 1,85). Anhand der
Fundamentgröβe wurde auch die Armierungs- und Ankerungsgröβe abgeleitet. Stahlarmirung
liegt an der Unterseite des Einzelfundamentes und bildet dort ein Stahlgitter. Die in den
Verankerungsöffnungen gelegten Stahlstäbe können zu einer Raumschaffung dienen, die nach
der Aufstellung von Stützen mit Beton ausgegossen wurde. Die Stützen, hergestellt von einer
Zulieferfirma Průmstav Pardubice, sind aus vollen Walzprofilen der X-Form. Die Stützen
gehen sowohl in den Wänden, als auch sichtbar im freien Raum durch. Da sind die Stützen mit
der Aluverkleidung ausgestattet. Die Armierung der Kanalisation wurde aus gleichem Stahl
wie bei Einzelfundamenten ausgeführt, ein einziger Unterschied ist in Verwendung vom wenig
hochwertigen Beton 170. Nötig war auch die Errichtung von weiβer Wanne.
Bau der Konstruktion
Stavba konstrukce
15
Základy
Výstavba základů se potýkala s agresivní spodní vodou, která přitékala z nedalekého koryta
řeky Nisy protékající právě u jižní strany objektu. Další skutečností byl i panský mlýn ležící
v roce 1559 na místě dnešní kavárny Nisa. Regulační nádrž mlýna byla uprostřed dnešního
Soukenného náměstí. Do té se vléval Harcovský potok s náhonem. Není tedy divu, že při
stavbě základů byla půda podmáčená a nestabilní. Při plánování stavby nebylo tedy možné
předvídat, jaký bude opravdový stav půdy, a tak docházelo v průběhu výstavby k určitým
změnám. Ty měli vést k lepší odolnosti základové konstrukce vůči spodní vodě.
Základové patky jsou monolitické různých rozměrů. Důvodem byly odlišně kladené
požadavky. Použit byl beton 250. Výztuže patek jsou z oceli 10 335 (c = 1,85). Podle velikosti
samotné patky se pak odvíjeli i rozměry výztuže a kotvících otvorů. Ocelová výztuž je umístěna
na spodní straně základové patky, kde tyče vytvářejí mříž. V kotvících otvorech umístěné tyče
mohou sloužit k vytvoření místa, které bylo po usazení podpěr vylito betonem. Podpěry,
vyrobené subdodavatelem Průmstav Pardubice, jsou z plných válcovaných profilů tvaru X.
Procházejí jak samotnými zdmi, tak viditelně v otevřeném prostoru. Zde jsou pak opatřeny
hliníkovým obložením. Výztuž kanalizace byla provedena ze stejné oceli jako u patek, jediný
rozdíl je v použití méně kvalitnějšího betonu 170. Nutné bylo vybudování bílé vany, která měla
celý suterén ochránit před agresivní spodní vodou.
Baustalle, Photografie 1970
Staveniště, Fotografie 1970
16
Deckenkonstruktion
Die Profilverschalung, in der die monolithische Stahlbetondecke von Dicke 10 cm einbetoniert
ist, liegt an der Stahlkonstruktion, die aus drei Trägerarten gebildet ist. De entlastete
Hauptträger ist aus Walzprofilen der I-Form. Seine Höhe ist 90 cm. Zwischen diesen Träger
sind niedrige (ca. 70 cm) aber darum breitere Träger angeschweiβt. Senkrecht auf sie sind
Traversen gelegt. Durch die Öffnungen in Tragkonstruktion läuft die technische Infrastruktur.
Die ganze Konstruktion ist mithilfe von Einspritz „Pyrok“ gegen den Brand und
Wasserkondensat geschützt.
Stropní konstrukce
Profilové bednění, v němž je zabetonovaná monolitická železobetonová deska o tloušťce 10
cm, je položeno na ocelové konstrukci, která je tvořena ze třech druhů nosníků. Hlavní
odlehčených nosník je z válcovaných I-profilů. Jeho výška je 90 cm. Mezi ně jsou navařeny další
nižší (cca. 70 cm) za to však širší identicky zpracované nosníky. Kolmo na ně jsou pak položeny
traverzy. Skrze otvory v nosníkové konstrukci prochází technická infrastruktura. Celá
konstrukce je chráněna protipožárním a protikondenzačním nástřikem Pyrok.
Zeichnung-Deckenkonstruktion
Náčrt-stropní konstrukce
17
Dach
Das Flachdach ist fugenlos, bedeckt von Bitumenbelag. Die beheizten Terrassen in der I. Etage
hatten auf der Betonausgleichsschicht neu entwickelte Polyuretanplatten. Die Platten sind
rechteckig. Zwischen den Plattenfugen sind Gumieunterlagen verwendet. Sie verhindern den
direkten Kontakt mit der Betondecke. Die Platten sind noch zusätzlich mit Schleuderschutz
entworfen, damit sie den sicheren Übergang ermöglichen. Den Dachebenen dominieren
Glaskuppeln, die „sog. Fuller-Kuppel“, die genügend den Interieur belichten.
Terrassenplatten
Terasové dlaždice
Střecha
Střecha je rovná bezespárá, pokryta živičnou krytinou. Vyhřívané terasy v I. patře měli na
zarovnávací betonové vrstvě nově vyvinuté polyuretanové dlaždice. Dlaždice jsou čtvercového
typu. Mezi spárami dlaždic jsou použity gumové podložky zabraňující přímému kontaktu
dlaždice s betonem. Dlaždice jsou navíc navrženy tak, aby zajišťovali bezpečný přechod
uživatelů. Rovině střech dominovaly prosklené světlíky tzv. Fullerovy báně, zajišťující
dostatečné osvětlení interiéru.
Konstruktionsbeispiel des verglasten Oberlichtes
Příklad konstrukce proskleného světlíku
18
Fassade
Eine Art von der Auβenschutz sind klar farbige keramische Beläge. In einigen Quellen findet
man Erwähnung über klar gelber Tönung. Heute wirkt es mehr orange. Andere Art von der
Auβenschutz sind Walzbleche aus Edelstahl 15 217 Atmofix, die als Thema des
Staatsexperimentes waren. Weil es um einen ganz neuen Fassadematerial ging, war es nötig
sein Verhalten unter dem Einfluss von Witterungsbedingungen zu beobachten. Die Lieferung
der Walzbleche wurde aus Skandinavien geplant. Letztendlich wurde die Ummantelung aus
dem Grund von nicht ausreichenden Mitteln in ČSSR hergestellt. Das ursprüngliche ästhetische
Ziel war auf der Oberfläche eine spezielle blau-lila Schutzschicht zu entwickeln. Es sollte ein
Kontrast zwischen dem Stahlblech und dem keramischen Belag entstehen.
Stattdessen sind zwischen der Konstruktion und der hinteren Panellseite Fugen entstanden
und das führte zur Korrosionerhöhung. Es wurde eine neue Blechanordnung und eine
sinnvollere Befestigung an die Konstruktion gewählt (angeschweiβte Befestigung,
Distanzeinlage). Der neue Fassadeaustausch fing im Jahre 1983 an und dauerte ungefähr zwei
Jahre. Die Untersuchung nach einigen Jahren zeigte, dass auf der Oberfläche die gewünschte
Schutzschicht entstanden ist. Sichtbar ist der Einfluss von der Objektorientierung zu den
Weltrichtungen. Der vorausgesetzte blau-lila Farbton ist leider nur auf den südgerichteten
Seiten zu sehen.
Fasáda
Jedním druhem vnější ochrany jsou jasně barevné
keramické obklady. V některých zdrojích se píše o
jasně žlutém odstínu. Dnes působí spíše křiklavě
oranžově. Druhým druhem ochrany jsou válcované
plechy z ušlechtilé oceli 15 217 Atmofix, jenž byli
předmětem státního experimentu. Jelikož šlo o zcela
nový fasádní materiál, bylo nutné pozorovat jeho
chování vlivem povětrnostních podmínek. Dovoz
válcovaných plechů byl plánován ze Skandinávie.
Nakonec z důvodu nedostatku prostředků (nesplnění
pololetního hospodářského plánu roku 1977) bylo
opláštění vyrobeno v ČSSR. Původním estetickým
záměrem bylo vytvořit na povrchu oceli speciální
ochrannou vrstvu s modro-fialovým nádechem. Měl
tak vzniknout kontrast mezi ocelovými plechy a keramickým obložením.
Místo toho mezi konstrukcí a zadní stranou panelů vznikly štěrbiny, to vedlo ke stálé vlhkosti a
následnému zvýšení koroze. Bylo tak navrženo nové uspořádání obkladových plechů a
vhodnější upevnění k nové konstrukci (navařované příchytky, pryžové distanční vložky).
Výměna nového opláštění započala roku 1983 a trvala přibližně dva roky. Průzkum po několika
letech ukázal, že na povrchu vznikla žádaná ochranná vrstva. Patrný je vliv orientace objektu
ke světovým stranám. Předpokládaný modro-fialový odstín je však viditelný pouze na jižně
orientovaných stranách.
19
Alte Fassade
Stará fasáda
Neue Fassade
Nová fasáda
Fassadenblechanordnung
Uspořádání fasádních plechů
20
Mauerwerk
Das Souterrainmauerwerk ist aus Stahlbeton. Die Auβenwände sind vorwiegend aus
Füllblockstein Calofrig mit Plynosilikatdämmschichtt von Dicke 25 cm. Die Trennwände im
Interieur sind aus holen Ziegeln gebaut. Die Wände sind von Putz, Ceramicreateinspritz und
zwei Arten von Auβenmantel geschützt.
Zdivo
Suterénní zdivo je železobetonové. Nadzemní obvodové zdivo je převážně z výplňových
tvárnic Calofrig s tepelnou plynosilikátovou izolací o tloušťce 25 cm. Příčky v interiéru
postaveny z dutých cihel. Stěny jsou chráněny omítkou, Ceramicreatovým nástřikem a dvěma
druhy vnějšího pláště.
Treppen
Ein Bestandteil des Objekts sind die unwegdenkbaren äuβeren Treppenhäuser. Vier davon sind
in der Dreieckform entworfen, zwei stellen Sechsecken dar und eine Spindeltreppe finden wir
auf Terrasse in I. Etage. Die Bodenhöhe geht auf der Westseite zurück, also es wurde
unbedingt notwendig die Höheunterschiede zwischen der Ost- und Westseite auszugleichen.
Aus der Richtung von Zug- und Busbahnhof (Jánská Straβe) ist der Eingang über die
ausgedehnte offene Treppe ermöglicht. Die inneren Fahrtreppen im Pavillon A und B laufen
durch alle öffentlichen Etagen.
Schodiště
Součástí objektu jsou neodmyslitelná venkovní schodiště. Čtyři jsou navrženy do tvaru
trojúhelníku, dvě připomínají šestiúhelník a jedno točité nalezneme na terase v I. patře.
Nezbytně nutné bylo vyrovnat výškový rozdíl východní a západní strany, kde výška chodníku
ustupuje. A tak ze směru od vlakového a autobusového nádraží (Jánská ulice) je vstup do
pasáží umožněn přes rozlehlé otevřené schodiště. Vnitřní pojízdná schodiště v pavilonu A a B
procházejí skrze patra dostupná široké veřejnosti.
Fuβboden
In Verkaufsräumen sind Fuβboden insgesamt aus Kunstbeschichtung PVC, im Erdgeschoss
sind keramische Plattenbeläge gelegt. Im Souterrain ist der Fuβboden nach den erreichbaren
Informationen aus Gussasphalt.
Podlahy
Podlahy v prodejních prostorách jsou vesměs povlakové-PVC, v přízemí je poležena keramická
dlažba. V suterénu je podle dostupných informací podlaha z litého asfaltu.
21
Änderungen / Změny
1969 – Entwurfsänderungen / Změny v návrhu
z.B.:
Grundriss – andere Räume für Angestellte (Pavillon e)
Erschlieβung – Eingänge, Treppenform und Stelle
Belichtung – zweimal geänderte Dachoberlicht usw.
např.: Půdorys – jiný prostor pro zaměstnance (pavilon e)
přístupy – vstupy, forma a umístění schodišť
osvětlení – dvakrát změněny střešní světlíky atd.
1979 – Anschlüsse / Přípojky
Neuer Dampf- und Wasserleitung
nové parovodní a vodovodní přípojky
1983 – Fassadeaustausch / Výměna fasády
Neue Anordnung und Befestigung
nové uspořádání a upevnění
1994 – Modernisierung / Modernizace
Verkaufsfläche im Pavillon A und B
prodejní ploch v pavilonu A a B
1995 – Umbau / Přestavba
Neue Restauration bei Pavillon A (Pizzeria Little Caesar)
nová restaurace u pavilonu A (Pizzeria Little Caesar)
1995 – Rekonstruktion / Rekonstrukce
Maschienenraum-Kühlung
strojovna-chlazení
1999 – Bearbeitung / Úpravy
Vergröβerung von Verkaufsfläche im Pavillon C mahr als um 1000 m2 (EG im Pavillon B
ausgenutzt)
rozšíření prodejní plochy v pavilonu C více než o 1000 m2 (využito přízemí v pavilonu B)
22
Zeitlicher Zusammenhang / Dobový kontext
Das Kaufhaus Jeschken ist ein einzigartiges Beispiel der tschechischen Architektur in 70.
Jahren 20. Jh. Die Autoren legten das Gewicht auf die grobe und rohe Schönheit der
Nutzmaterialen. Das könnte den Ursprung in einem Stilprogramm, dem sogenannten „Neu
Brutalismus“ der 50. und 60. Jahre 20. Jh haben. Ein ähnliches Beispiel des Denkens ist das
Kaufhaus Kotva. Es wurde von 1970 bis 1975 in Prag gebaut. Autoren sind die Eheleute
Architekten Věra und Vladimír Machoninovi. Der Grundriss wurde auch aus Sechsecken
gebildet. Sie wachsen unterschiedlich zusammen und bilden so auf jeder Etage eine
Raumgesamtheit. Ein ähnliches System hat der sehr bekannte Frank Lloyd Wright vor dem II.
Weltkrieg angewendet.
Obchodní dům Ještěd je jedinečným příkladem české architektury 70. let 20. století. Autoři
kladli důraz na drsnou a syrovou krásu použitých materiálů, který může mít původ ve stylovém
programu takzvaného nového brutalismu 50. a 60. let 20. století. Příkladem totožného
smýšlení je obchodní dům Kotva. Ten byl v Praze stavěn od roku 1970 do roku 1975. Jeho
autory jsou manželé architekti Věra a Vladimír Machoninovi. Půdorys stavby je také tvořen
šestiúhelníky, které spolu různě srůstají a vytvářejí tak na každém podlaží prostorový celek.
Podobný systém začal používat před druhou světovou válkou slavný Frank Lloyd Wright.
Kaufhaus Kotva in Prag (Tschechische Republik)
Obchodní dům Kotva v Praze (Česká republika)
23
Eine mögliche Vergleichung verdient auch der gleichnamige high-tech Fernsehturm und Hotel
Jeschken. Er wurde im Jahre 1963 beendet. An dem Entwurf haben sich die gleichen
Architekten wie bei dem Kaufhaus Jeschken beteiligt. Es ist nicht möglich einige identische
Elemente zu übersehen, zum Beispiel die Fensterform.
Možné srovnání si zaslouží i stejnojmenný high-tech vysílač a hotel Ještěd. Ten byl dokončen
roku 1963. Na jeho vytvoření se podíleli stejní architekti jako u obchodního domu Ještěd. Nelze
tak přehlédnout některé identické prvky, jako například tvar oken.
Fernsehturm und Hotel Jeshcken in Liberec
Vysílač a hotel Ještěd v Liberci
Für die Aufmerksamkeit steht auch ein grundlegendes Werk des holländischen Strukturalismus
„Centraal Beheer“ ,entworfen vom Architekt Herman Hertzberger. Der Bau wurde im Jahre
1974 beendet, das ist sechs Jahre nach der Konzeptgenehmigung für das Kaufzentrum
Jeschken.
Za pozornost stojí i stěžejní dílo holandského strukturalismu „Centraal Beheer“ navržené
architektem Hermanem Hertzbergrem. Stavba byla dokončena v roce 1974, to je šest let poté,
co byl koncept libereckého obchodního střediska schválen.
Vergleich Centraal Beheer mit Kaufhaus Jeschken
Srovnání Centraal Beheer s OD Ještěd
24
Fotodokumentation / Fotodokumentace
Kaufcentrum Jeschken mit Kaffee Neise im Hintergrund. Blick aus dem Jahr 1979.
Obchodní středisko Ještěd s kavárnou Nisa v pozadí. Pohled z roku 1979.
25
Kaufcentrum Jeschken, Gesamtansicht im Laufe des Baues, 1980.
OS Ještěd, celkový pohled v průběhu stavby, 1980.
KC Jeschken im Betrieb
OS Ještěd v provozu
26
80er Jahre - KC Jeschken, Bierstube
80.léta - OS Ještěd, pivnice
80er Jahre - KC Jeschken, Weinstube
80.léta - OS Ještěd, vinárna
27
80er Jahre- KC Jeschken, Milchbar
80.léta - OS Ještěd, mléčný bar
80er Jahre - KC Jeschken, Bar
80.léta - OS Ještěd, bar
28
80er Jahre - KC Jeschken, Restauration
80.léta - OS Ještěd, restaurace
KC Jeschken, bewegliche Treppe in der Vergangenheit und Gegenwart
OS Ještěd, pojízdné schodiště v minulosti a přítomnosti
29
80er Jahre - KC Jeschken, Durchgang mit Kiosk
80. léta - OS Ještěd, průchod s prodejnou tabáku
Durchgang heute
průchod dnes
30
Ansicht – Südseite
Pohled – jižní strana
Südseite mit dem Parkplatz
Jižní strana s parkovištěm
31
Ostansicht vor Abrissbeginn
Východní pohled před začátkem demolice
Ostansicht – Abrissbeginn
Východní pohled – začátek demolice
32
Westansicht
Západní pohled
2007 - Abriss vom Treppenhaus beim Pavillon C
2007 - demolice schodiště u pavilonu C
33
Nordansicht ohne Blechfassade
Severní pohled bez plechové fasády
Nordwände
Severní stěny
34
Auβenbelichtung
venkovní osvětlení
Ursprüngliche innere Belichtung
původní vnitřní osvětlení
Belichtung im Durchgang
osvětlení v průchodu
35
Stützenummantelung
obložení podpěr
Lüftungsöffnungen in der Fassade
větrací otvory ve fasádě
Terrassenträger
Nosník terasy
36
Ausgang bei Soukenné Platz
Východ u Soukenného náměstí
Fenstereinbau
Vestavba oken
Eingänge auf der Terrasse
Vchody na terase
37
Quellen / Prameny
Bücher / Knihy:
Roman Karpaš; Kniha o Liberci, druhé doplněné a rozšířené vydání; 2004 Dialog
Svatopluk Technik a Vladimír Ruda; Liberec minulost a součastnost, historie a perspektivy
výstavby města; Ústí nad Labem; 1980
Zeitschrift / Časopis:
Karel Čtveráček; Ročenka liberecké architektury III/2007; Liberec
Danksagung / Poděkování
Bauarchiv Liberec / Stavební archiv Liberec:
Adresse / adresa: nám. Dr. E. Beneše 1, 460 59 Liberec 1
budova radnice, přízemí
Archivarerin / Archivářka Helena Procházková
Öffnungszeit / Otevírací doba :
Mo,Mi / po, st: 8.00 – 17.00 hodin
Di, Do / út, čt: 8.00 – 16.00 hodin
Fr / pá: 8.00 – 14.00 hodin
Bibliothek Liberec / Krajská vědecká knihovna:
Adresse / adresa: Rumjancevova 1362/1, 460 53 Liberec 1
Studienabteilung / Studijní oddělení a periodika – Petra Machová
Öffnungszeit / Otevírací doba :
Mo,Mi ,Do,Fr / po, st, čt, pá: 10.00 – 19.00 hodin
Di / út: 13.00 – 19.00 hodin
Sa /so : 9.00 – 13.00 hodin
Grammatikkorrektur
Mgr. Lenka Maťková
38
Dokumentationübersicht / Přehled dokumentace
1) Der Lageplan / situační plán - 1970
2) Der Abriss von Objekten / demolice objektů – 1968
3) Das Detail – ein Einzelfundament / detail – základová patka
4) Terrassenschnitt / řež terasou
5) Auβenwandfundament - Schnitt / fundament venkovní zdi - řez
6) Träger-I / nosník -I
7) Alte Blechfassadeanordnung / rozmístění starých fasádních plechů
8) Detailschnitt durch die Fassade / detailní řez fasádou
9) Blechbefestigung, horizontaler Schnitt / upevnění plechů, horizontální řez
10) Ein Beispiel vom Blechprofil / příklad profilového plechu
11) Fassadetragkonstruktion / nosná konstrukce fasády
12) Detail von der Ecklösung 75 u. 76 / detailní řešení rohů 75 a76
13) Treppenhaus beim Pavillon A / Schodiště u pavilonu A
14) Dachaufsicht / pohled shora
15) Ausschnitt A / výřez A
16) Ausschnitt B / výřez B
17) Ausschnitt C / výřez C
18) Dachaufsicht / pohled shora – 1969
19) Grundriss - Souterrain / půdorys suterén – 1969
20) Grundriss – EG / půd. přízemí – 1969
21) Grundriss – 1.OG / půd. 1. n.p. – 1969
22) Grundriss – 2.OG / půd. 2. n.p. – 1969
23) Grundriss – 3.OG / půd. 3. n.p. – 1969
24) Grundriss – 4.OG / půd. 4. n.p. – 1969
25) Querschnitt 1- / příčný řez 1 – 1969
26) Querschnitt 2 / příčný řez 2 – 1969
27) Längsschnitt 6 / podélný řez 6 – 1969
39