poznámky z knížky (Žídek, L.: Dějiny světového hospodářství. Plzeň

poznámky z knížky (Žídek, L.: Dějiny světového hospodářství. Plzeň : Aleš Čeněk, 2007. 391 s.)
Válka bídě a Velká společnost – investice do školství a vzdělání i do velkých soc. programů (60.
Léta, USA)
Aféra Watergate – 1974, pád prezidenta Nixona, spojeno s odposloucháváním
Stupně integrace:
1) pásmo volného obchodu – NAFTA, CEFTA, žádná cla a kvóty
2) celní unie – společná celní politika vůči třetím zemím (ČR a SR po rozpadu)
3) společný trh - liberalizace zboží, služeb, kapitálu, prac.síly – EHS po založení
4) hospodářská unie – společná hospodářská politika
5) měnová unie – společná měna (EMU)
Orgány EU – Komise – výkonný orgán, zastupuje ES, v čele J. M. Barroso (cca vláda)
Evr. parlament – zastupuje občany
Rada EU – zastupuje členské státy, po ½ roku se mění předsednictví (ČR v ½ 2009)
Evropská rada (summit) – prezidenti nebo hlavy státu čl. států
Soudní dvůr, účetní dvůr, Evropský hosp. a soc. výbor, výbor regionů, ECB, EIB,
Ombudsman
G. Bush st. – 90´s, snaha o stabilizaci rozp. Deficitu ekonomický propad, ale od 1991 růst až do
2001, po něm Clinton (růst t i růst výdajů – přebytkový rozpočet)
Pakt stability a růstu – vlády zemí v EU měly i po přijetí € dodržovat kritérium deficitu – nereálné –
zmírněno
Kominterna – kom. internacionála – mezinárodní organizace komunistických stran, založena 1919,
cíl: vítězství světové revoluce
Pád americké burzy na přelomu 20./21.stol. – akcie IT společností byly nadhodnoceny, pokles
investic, FED zvedl úrokové sazby – nedošlo k tragedii jako v 1929 recese 2001
Země, kt. se neúčastní EMU, konv. kriteria – VB, Švédsko, Dánsko
Mandžukuo – loutkový stát v Mandžusku, 1932 vyhlášen Japonci, kritika tohoto postupu ze strany
Společnosti národů Japonci z ní vystoupili
Bitwa u Midway – 1942, Japonsko začíná prohrávat, ale klade odpor atomová bomba
APEC – asijsko-tichomořská hospodářská spolupráce
Chaeboly – konglomeráty v J Koreji (Daewoo)
Kulaci – střední třída rolníků v Rusku, Stalin nařídil jejich likvidaci
MERCOSUR – Jihoamerický společný trh
NAFTA – Dohoda o severoamerické zóně volného obchodu
Směnné relace – poměr exportních a importních cen. V případě poklesu je třeba vyvézt víc zboží pro
možnost dovezení stejného objemu dovozu.
Millenium cíle – 2000, boj s chudobou, hladem, negramotností, ŽP, diskriminací
Nová ekonomická politika – 1971, Nixonův program s cílem hosp. růstu, útlumu fiskální
nerovnováhy, na 90 dní zarazil mzdy i ceny, devalvace, zánik B-W, tato politika
neuspěla – slumpface
Nová ekonomická politika NEP – 20´s, Rusko, Gosplan – ústřední plán.orgán (vznikl 1921)
EU – o vstupu jedná Turecko a Chorvatsko
Sterilizace – centrální banka provádí operace na volném trhu s cílem eliminovat vliv kapitálových
toků na měnovou bázi
Japonsko ve 30´s – dobrá HP: pokles r, růst G (zbrojení) zadlužení, fixní dny, dlouhý prac.den expanze
HIPC initiative – iniciativa usilující o odpuštění dluhů nejchudším zemím
Reagan – 80´s, USA, liberální hodnoty, SDI (strategická obranná iniciativa – zbraně ve vesmíru,
jaderné zbraně), pokles státních zásahů (nepovedlo se mu to), deregulace, zrušení kontrol
cen ropy, posílení sektoru služeb, daňová reforma – snížení daní (podle Lafferovy křivky –
velmi úspěšné)
Problém jeho vlády: Dvojitý (dvojčatový) deficit – veřejných financí a obchodní bilance.
V celkovém hodnocení – Reagan ozdravil některé části ekonomiky – dosáhl snížení inflace
a nezaměstnanosti, deregulace a liberalizace trhů. Jinde (hl. v oblasti obchodní bilance a
PESHOS: Světové hospodářství
jaro 2007
výpisky ze skript
rozpočtu) ale došlo k výraznému zvýšení nerovnováhy. Reagonomika zklamala ve snížení
úlohy státu v ekonomice. Reagan označoval SSSR za „říši zla“
Příliv mozků – v rámci vzestupu imigrace se kvalifikovaná pracovní síla, především z ostatních
vyspělých zemí, výrazně podepsala na ekonomickém úspěchu USA v 50. letech
Triffinovo dilema – v 60. letech byla USA pod tlakem. Bylo třeba, aby FED vydával dostatek dolarů
– likvidity pro chod svět. hospodářství. Na druhou stranu, pokud byly tyto $ vydávány,
docházelo k oslabení vazby mezi zlatými rezervami a množstvím dolarů v oběhu souběžně
s ohrožením cenové stability v USA. Tento problém částečně řešily SDR (zvláštní práva
jednání), ale Američané souběžně tiskli velké množství $. Tyto $ vedly k růstu rozdílu
mezi vydanými dolary a zlatými rezervami, což nakonec přispělo k PÁDU CELÉHO B-W
SYSTÉMU.
Outsorcing – delegování části činnosti podniku specializované firmě, např. úklid podniku zajišťuje
externí firma. (Nebo Vigour x Unicorn). Ve SH je spojen zejména se službami (call centra,
softwarový servis,…). Outsourcing služeb přispěl v USA v letech 1992-2000 k růstu
produktivity o 3 - 4,5%.
Lisabonská strategie – 2000, cíl – předhonit USA, deregulace, liberalizace – nesplněno
US prezidenti – nejdůležitější – G.Washington (1), T. Jefferson (4), J. Buchanan (15), A. Licoln (16,
1861 – 1865), T. Roosevelt (26, 1901 – 1909), W. Wilson (28, 1913 – 1921), H. Hoover
(31, 1929 – 1933, F. D. Roosevelt (32, 1933 – 1945), H. S. Truman (33, 1945 – 1953),
Eisenhower (34), J. F. Kennedy (35, 1961 – 1963), L.B.Johnson (36), R. Nixon (37, 1969 –
1974), R. Reagan (40, 1981 – 1989), G.H.W. Bush (41), B. Clinton (42, 1993 – 2001), G.
W. Bush (43, od 2001)
Proč EU zaostává – rostou daně, růst sociálních států, rozdílné úrovně států, pokles migrace, zem.
politika CEP
Japonsko po WWII – hospodářský zázrak, Japonsko obsazeno USA (Dodgeova linie) demokratizace, demilitarizace, demonopolizace, investování do 4 odvětví (uhelný průmysl,
ocelářství, energetika, loďařství)
Japonsko v 50´s – plánování EPA, MITI ( -> r. 2001 na MEZI – min. ekonomika, obch. a pr.)
Japonsko 1989 – krach na burze, CB byla nucena zvýšit r praskla spekulační bublina, dál držela r
nahoře negativní vliv v 90´s
EMU – etapy:
I. zrušeny překážky pro kapitál
II. EMU – konvergenční kritéria
III. €, ECB, ESCB
IV. Hotovost
Deflace v Japonsku – vyvolána slabou D a přebytečným kapitálem, CB snížila r, tiskla peníze
Rozpad koloniálních systémů - po WWII
Krize v JV Asii – 1997, falešné nadhodnocování měny prasklo útěk INV (hlavně J.Korea)
Pařížský klub – řeší situaci dlužníka, zásady – priorita všech věřitelů, dohoda s IMF
Londýnský klub – řeší situaci věřitelů, společný postup, restrukturalizace dluhu
VŘSR – 7. 11. 1917
Rusko - není členem WTO, prohrálo Krymskou válku (pol. 19.stol)
Brest – Litevský mír – separátní mírová smlouva 1918, Rusko – Německo, Pro Rusko to
znamenalo velké ztráty území, ale hlavní bylo, že válka skončila.
(Rusko ztratilo Finsko, Pobaltí, část Polska, Ukrajinu a Bělorusko).
SSSR – vznik 1922
Pakt o neútočení – SSSR a Německo, 1939, s tajným dodatkem o rozdělení Polska, Německo pakt
porušilo a 1941 na Rusko zaútočilo
Dekret o půdě – 1917, SSSR, urychlená nacionalizace půdy
Sovchozy – státní zemědělské podniky v SSSR
Kolchozy – družstevní podniky v SSSR
Válečný komunismus – „vše pro frontu“, výroba podřízena vojenským potřebám, stát organizoval
hospodářství, likvidace trhu, SSSR, znárodnění, glavki (specializovaná
odvětví sledující jednotlivá odvětví průmyslu), podniky neplatily ani
nedostávaly zaplaceno
[email protected]
-2-
PESHOS: Světové hospodářství
jaro 2007
výpisky ze skript
Obilní monopol – rolníci museli odvádět téměř všechno státu vybíjeli dobytek,…
Kronštadt – povstání vojáků a námořníků proti válečnému komunismu, 1921, povstání potlačeno
Kolektivizace – 20´s, 30´s, zabírání půdy kulakům, fyz. likvidace
WWII – SSSR vítězné
Gorbačov – 80´s, perestrojka – politické uvolnění a ekonomické reformy, nic moc
SNS – společenství nezávislých států – po rozpadu SSSR
Kosyginova reforma – 60´s, reforma hospodářství, naráželo na odpor, za Brežněva
90´s – Boris Jelzin
1992 – šoková terapie, autor: J.Gajdar – premiér
Zásadní liberalizace, tržní hospodářství
2002 – Putin
Projevy odporu ve V Evropě (CPE) – Jugoslávie 1948 – Tito
V Berlín 1953 – potlačena armádou
Polsko 1956 větší samostatnost Polska + 1981
Maďarsko 1956 – krvavě potlačena
Čína 1959
Pražské Jaro ČSSR 1968 – reformní hnutí, potlačeno
armádami „spřátelených“ zemí
Osamostatňování Rumunska (Ceausescuo) 1965
Šikovy reformy – 60´s, růst vlastní aktivity podniků, změna tvorby cen, připuštění trhu potlačeno
Rašínova reforma – 1919, razantní měnová reforma
Rozsypalova reforma – na konci 50´s, pokus o reformu řízení ekonomiky, její snahou bylo zejména
uvolnění centrálního řízení ekonomiky a zvýšení iniciativy podniků i zaměstnanců
E. Beneš – 1935, po TGM
Nostrifikace – 1919, sídlo firmy nutno převést na území ČSR
1922 – vrchol poválečné krize v ČSR
1929 – vrchol růstu
Velká hospodářská krize – růst dopadu (kvůli růstu exportu), růst G, ochranářství, kartelizace,
devalvace
1939 – další krize
Heydrich – 27.5.1942 zemřel na následky atentátu skupinou Silver A (Gabčík – Kubiš (bánovjan ☺)),
Gabčík střílel – netrefil, Kubiš házel granát – jo.
druhá heydrichiáda – stanné právo (zákaz vycházení a pobývání na ulici), Lidice a Ležáky, …
Košický vládní program – 1945, expatriace německé menšiny, trestat kolaboranty – realizován
Benešovými dekrety
Volby 1946 – Gottwald
1948 – Komunistický puč
ČSSR – 1960, nová ústava
Pražské Jaro – uvolnění Varšavská vojska „poučení“ normalizace (= návrat k předreformní
situaci)
1989 – Vláda národní jednoty
1990 – volby – Česko – občanské fórum, Slovensko – Veřejnost x násilí; transformace
1997 – pokles růstu „balíčky“ fiskální restrikce, kurz nadhodnocen útěk devalvace
Taxflace – růst daňové sazby způsobený růstem nominálních důchodů
Keynes – liberalizace cen a mezd vede k plné zaměstnanosti, růst inflace pokles nezaměstnanosti,
makro přístup, systém je v rovnováze při neúplném využití zdrojů (?)
– tvůrce Keynesova plánu ( Bretton Woodský měnový systém)
– kritika připojení libry po WWI na předválečném kurzu (nadhodnocení)
– kritika vysokých reparací pro Německo po WWI
Otevřenost ekonomiky – základními ukazateli jsou export (import) ku HDP, obrat (exportu plus
import) ku HDP.
4D – Demilitarizace, Denacifikace, Dekartelizace a Demokratizace Německa
[email protected]
-3-
PESHOS: Světové hospodářství
jaro 2007
výpisky ze skript
Platební bilance
– na jejích účtech jsou agregovány veškeré příhraniční transakce.
– Základní struktura platební bilance zahrnuje běžný, kapitálový a finanční účet, změnu rezerv.
• Běžný účet – zachyceny toky zboží (IM a EX) a služeb, výnosy z kapitálu, investic a práce.
• Kapitálový účet – převody kapitálového charakteru související s migrací obyvatelstva,
promíjením dluhů, vlastnickými právy k fixním aktivům, převody nevyráběných,
nefinančních hmotných aktiv a nehmotných práv
• Finanční účet – transakce spojené se vznikem, zánikem nebo změnou vlastnictví finančních
aktiv a pasiv vlády, bankovní a podnikové sféry a ostatních subjektů ve vztahu
k zahraničí. Poskytuje investice o finančních (kapitálových) tocích v členění na
přímé investice (ZK a ostatní K), portfoliové investice majetkového a dluhového
charakteru, finanční deriváty (operace bank) a ostatní investice dělené z časového
hlediska
• Devizové rezervy – zahraniční aktiva CB – jako zdroj přímého financování platební
nerovnováhy
- Platební bilance je z definice vyrovnaná. Složkou, která bilanci vyrovnává, jsou Devizové rezervy.
Běžně se ovšem mluví o deficitní PB. Tento termín v podstatě znamená, že došlo k odlivu
devizových rezerv ze země.
Růst světového HDP – závislý na extenzivních a intenzivních faktorech:
Extenzivní růst HDP – vzniká přidáním dodatečných výrobních faktorů
Intenzivní růst HDP – lepším využitím stávajících zdrojů
Ekonomická síla – odráží absolutní velikost HDP, nejsilnější ekonomikou dle tohoto ukazatele je
USA
Ekonomická úroveň – odráží HDP na osobu, jedná se tedy o rámcovou aproximaci životní úrovně
obyvatel dané země. Rámcově ukazuje
Dva základní náhledy na globální politický vývoj
Teorie Fukuyamy – o konci dějin, směřování světa k demokracii a demokratickým politickým
systémům
Teorie Huntingtona – upozorňuje na střetávání civilizací na hranách náboženských, národních a
kulturních skupin
V současnosti dochází k poklesu porodnosti i úmrtnosti pokles dynamiky růstu obyvatel. I v RZ
dochází k poklesu růstu obyvatel
Demografický přechod – fáze:
a) Produktivní populace je v menšině, relativně malá část populace musí pracovat na velkou
skupinu dětí a mládeže
b) Velká skupina, která byla v předchozím bodě základnou populace (děti), se dostane do
produktivního věku, tzn. značná část populace pracuje pro menšinu mládeže a důchodců
c) Závěrečná fáze opět nepříznivá – v důchodovém věku se nachází početná skupina lidí, o
kterou je třeba pečovat.
Z tohoto modelu můžeme brát budoucnost RZ za příznivou, protože se právě dostává do druhé fáze
demografického přechodu. Naproti tomu rozvinuté země jsou ve fázi stárnutí populace.
Hospodářský růst v 19.stol. – příčiny:
Liberalizace uspořádání uvnitř společnosti – odstranění feudálních rigidit
Demografický přechod prudký nárůst počtu obyvatel v Evropě => migrační toky (během
19. stol. opustilo Evropu více než 50 mil. lidí (40% přírůstku), většina do USA, nově
osídlených částí Britského impéria a Latinské Ameriky v Evropě došlo ke snížení
populačního napětí a utlumily se tlaky na snižování reálných mezd, podnikatelé v nových
zemích souběžně získali nedostatkovou pracovní sílu.
První systém sociálního zabezpečení – Bismarck v Německu
[email protected]
-4-
PESHOS: Světové hospodářství
jaro 2007
výpisky ze skript
19.století
Pro 19. století je charakteristický vznik a rozšiřování koloniálních panství – rozpad po WWII.
Příčiny kolonializmu – politické (mezinárodní prestiž), případně vojenské (ochrana hranic).
Dále je pro 19. Století charakteristická cenová stabilita – hl. kvůli zlatému standardu
Velmocí No.1 byla VB
Propojení mezinárodního měnového systému (Zlatého standardu) mělo vliv i na růst investic, které
měly značný význam pro integraci SH
Závody ve zbrojení – původce Německo (expansionismus, obavy ze dvou konkurentů – Francie a
Ruska). Francie, Británie spoléhala na lodě. Nakonec došlo k vytvoření dvou vojensko-politických
bloků – Dohody (Francie, Rusko, VB) a Trojspolku (Německo, Rakousko-Uhersko a Itálie)
Po WWI
- Největší počet obětí mělo Rusko (cca 50% z celkových 60 mil. lidí)
- Německého území se válka vůbec nedotkla, přesto prohrálo
- Němci označeni za původce války – pocit zrady, přesvědčení, že nebylo možno prohrát válku, když
se u nich vůbec nebojovalo
- Muži ve válce ženy emancipace problém po skončení války (ženy levnější prac.síla)
- Přímé náklady na válku – 180 – 230 mld USD, nepřímé (škody) – 150 mld USD
- Průmyslová produkce poklesla, zemědělská výroba 1/3 pod normálem, pozice Evropy se změnila
z věřitele v dlužníka
- Celkový růst evropské ekonomiky se zbrzdil asi o osm let
- VB ztratila během války svůj statut 1. Velmoci světa (nahrazena USA, trvá dodnes)
- Válka financován prodejem zahraničních aktiv a zvýšením daní
- Růst cen dvojnásobně během války (tisk peněz, opuštění ZS)
- HDP během války stagnoval
20´s 20. století
- politická nestabilita – v důsledku války
- nově vzniklé státy (na základě 14ti bodového Wilsonova programu – právo státu na sebeurčení, 20
27) často podléhaly nacionalistickým a diktátorským tendencím
- nerovnováhy v měnovém systému, snaha o znovupřipoutání měn na zlato, ale problém
s nastavením parity. Výsledný kurz se ukázal jako nestabilní. Byly užívány modifikované verze
zlatého standardu – zlatý devizový, zlatý slitkový.
- za války také zpřetrhány obchodní vazby – po válce obchodu bráněno vyšší ochranou domácích
trhů
- nová mezinárodní organizace – Společnost národů – pomocí hospodářského tlaku a morálního
odsouzení měla dle Wilsona přinutit agresora, aby se vzdal násilí – neúspěch (i proto, že USA
nevstoupila nikdy do SN)
- Francie – požadovala maximální oslabení Německa
- VB chtěla na kontinentu udržet mocenskou pozici
- V USA začal opět převládat tradiční izolacionismus
- Německo – vysoké reparace, konfiskace, okupace, hluboké ponížení, jediný viník WWI
- Španělská chřipka – zasáhla svět 1918-19, třetí nejhorší v dějinách lidstva, vyžádala si 2x více
obětí než WWI, infikována prý byla ¼ všech obyvatel a zemřelo na ni 40-50 milionů lidí.
Průmyslová produkce pravděpodobně v důsledku chřipky poklesla (i když těžko vyčíslitelné)
- Obecně: střed a východ Evropy se potýkal s vnitřními problémy v důsledku války, západ zažíval
jeden z největších boomů ve své historii (příčiny: vysoká poválečná D, akumulované úspory
z války, vysoké vládní výdaje, nízké úrokové sazby) jaro 1919 – jaro 1920. Nejvíce VB, USA a
Japonsko.
- Po vrcholu zaváděny měnové restrikce, největším problémem Západu – dluhy vůči USA
[email protected]
-5-
PESHOS: Světové hospodářství
jaro 2007
výpisky ze skript
- Rok 1921 – jeden z nejhorších v dosavadní historii (krize po boomu, restriktivní vládní politika,
dluhy vůči USA, které Evropa nebyla schopna splácet => přerušení MO a poválečný nárůst
protekcionismu.
- Během 20. let ale opět docházelo k trvalému snižování ochrany ve většině zemí (volný obchod), po
krizi ve 20. letech následovalo ekonomické oživení, které trvalo téměř bez přerušení až do Velké
hospodářské krize.
- Druhá polovina 20. Let byla pro světové hospodářství úspěšná (růst objemu kapitálu)
- Největší věřitel USA, největší dlužník Německo
- Hospodářský vývoj v Německu – válka financována z půjček a emisí peněz, politický i sociální
rozklad pád císařství Výmarská republika
- uvaleny velmi tvrdé podmínky, Versailleská smlouva vrátila Alsasko-Lotrýnsko Francii, 15 let
okupace Sárska Francií, východní Prusko a Horní Slezsko připadlo Polsku.
- Inflace – již za války německá vláda vydávala dluhopisy, masivně se zadlužovala, nedošlo
k poklesu spotřeby, reparace => růst cen. Německo nemělo peníze další tištění peněz
rostoucí inflace radikalizace společnosti.
- Německo na konci r.1922 přestalo splácet (nemělo čím) Francie a Belgie neměly peníze
pro USA okupace Porúří Francií a Belgií. Německo reagovalo politikou pasivního odporu
– přislib platů těm, kteří odmítnou pracovat v Porúří apod. Pasivní resistence však vyvolávala
další výdaje => další tisk peněz => hyperinflace pol. 1922 až 11/1923. (ukázka fungování
kvantitativní teorie peněz (= rovnice směny), M vzrostlo o 400%, ceny o 140% - CCH rostla
v souladu s růstem množství peněz v oběhu)
- Stresemann pověřen sestavením nové vlády, která by stabilizovala hospodářství. Tato vláda
zastavila pasivní resistenci, vydala novou dočasnou měnu – Rentenmark (v omezeném
množství). stabilita dosažena
- USA – Dawesův plán – na jeho základě měly USA poskytnout Německu půjčky a znovu
otevřít svůj kapitálový trh. Na přijetí Německem byl vázán odchod okupačních armád
z Porúří. Hlavním ekonomickým důsledkem plánu byla obnova splátek reparací.
- 1924 – nová měna říšská marka, rovna Rentenmark, částečné zlaté krytí.
- V r.1929 USA přestala dávat půjčky a začala požadovat splácení starých dluhů problémy
v Německu plán Youngův – reparace sníženy, Němci však stále nespokojeni (hlasité
protesty Hitlerových nacionálních socialistů)
- 1931 – Hooverovo roční moratorium na splácení reparací
- 1932 – konference v Lausanne – reparace zapomenuty, Německo splatilo jen zlomek
z původně stanovených reparací
Velká krize a 30´s
- Největší ekonomická deprese, která kdy zasáhla svět. hospodářství, 1929 - 1933
- Epicentrum v USA, velmi vážný propad US hospodářství, pokles agregátní cenové hladiny
- Růst nezaměstnanosti z 3% (1929) na 25% (1933)
Důvody:
1) Černý pátek 24.10.1929 a Černé úterý 29.10.1929 – krach na americké burze
2) Smoot – Hawleyho celní sazebník (1930) – růst protekcionismu
3) Rozpad bankovního systému
4) Pokles agregátní poptávky v USA
5) Hospodářská politika prezidenta Hoovera (snaha o vyrovnané rozpočty, FED omezil
nabídku peněz pokles cenové hladiny)
- Na délce trvání krize se podepsal FED, kolaps bankovního sektoru, pokles cen zemědělských
komodit.
- Roosevelt 1933 zvolen – New Deal – program obnovy
- Šíření : ve světě pokles HDP, výrob i MO. Dva hlavní kanály šíření z USA: ochranářství a
omezení vývozu kapitálu
- Totální kolaps světového obchodu
- Pokles IMP pokles EXP pokles výrob pokles CCH
[email protected]
-6-
PESHOS: Světové hospodářství
jaro 2007
výpisky ze skript
- Další důvody: Nestabilita měnového systému, narušení svět.hosp. v 20´s, protekcionismus
- Nejvíce zasažené země: USA, Německo a Polsko
Francie
- Pokles začal později, ale obnova hospodářství trvala déle
- Frank nadhodnocen pokles francouzského EXP, vzestup nezaměstnanosti, celkově dlouhé
zotavování
Británie
- Stejně jako Japonsko zaznamenala jen relativně malý pokles, 1934 již na normálu. (nadhodnocená
libra znamenala odliv zlata z VB, mnohé země držely Libru jako 100% zlaté rezervy krach libra devalvována o 10%, VB se dala na cestu obnovy, ale jiné země náhle ztratily 10% svých
rezerv – noční můra ☺)
Německo
- Postiženo silně, obnova až s příchodem fašismu
- Zadluženo silně, zejména v USA
- V r.1929 záporný běžný i kapitálový účet – odstoupení od zlatého standardu
- S krizí rostla podpora nacionalistických a komunistických stran – NSDAP, Hitler jmenován
30.1.1933 kancléřem
30´s
- Svět směřoval ke konfliktu
- Británie – systém Imperiálních preferencí, trvale vysoká nezaměstnanost zůstává, i když
protiinflační politika, rozvoj technologií.
- USA – Roosevelt – stále izolacionistickou pozici, zakázáno půjčovat jakékoliv vládě, zbrojní
embargo (1935), zákon o neutralitě X 1934 – Reciprocal Trade Agreements Act –
umožňoval americké vládě vyjednat snížení cel s jinými zeměmi na bilaterální úrovni. Neujal
se, ale znamenal ideový průlom
- New Deal – snůška různých myšlenek, cesta nejmenšího odporu, snaha o vyrovnané rozpočty
(reálně každý rok deficit rozpočtu), snaha zabránit poklesu reálných mezd x snaze
o snížení nezaměstnanosti (ceny sníženy, ale za cenu vysoké nezaměstnanosti).
Růst státních zásahů (AAA – podpora zemědělců přes zvýšení agregátních cen,
NRA – regulace konkurence v průmyslu). Zavedení Úřadu pro národní
plánování.
- Výsledek: stabilizace bankovního sektoru, ale vysoká nezaměstnanost, pozvolné
zotavení z krize (až na začátku WWII)
- Německo – Hitler, velký pokles nezaměstnanosti, rychlá obnova hospodářství, hospodářská
politika silně podřízena zahraničněpolitickým a vojenskostrategickým cílům. Stát silně
reguloval hospodářství, ekonomika s jasnou dominací vojenských výdajů, zvýšení daňového
zatížení, 1936 mrazeny ceny a mzdy až do konce WWII. Přídělové hospodářství –
podnikům, kontrola vývozu a dovozu, zaveden barterový obchod s jinými zeměmi (nedostatek
potravin). Rozdíl mezi fašistickým státem a CPE je zachování soukromého vlastnictví.
Vlastník ale nemohl rozhodovat o tom, co a pro koho bude vyrábět. Plánování.
Válečné ekonomiky
Německo – masivní přípravy (důvodu prvotního úspěchu ve válce), do válečné výroby zapojena i
obsazená území. Snaha o bleskovou válku (nedostatek surovin na území Německa),
velkoprostorové hospodářství, 1941/42 zlom ve válce (v Rusku)
Velká Británie – WWII zastihla VB nepřipravenou Politika appeasementu, až po kapitulaci
Francie přešla na válečné hospodářství. Vojenské výdaje hrazeny daněmi a zadlužením,
později sáhnuto na zahraniční zdroje. Dodávky z USA na počátku WWII – Cash and
Carry, v r. 1941 Zákon o půjčce a pronájmu, silně oslabena mocenská pozice
USA – v průběhu války (stejně jako za WWI) zažívala válečnou konjunkturu. Charakteristickým
rysem zde i ve všech válečných ekonomikách bylo zvyšování úlohy státu v hospodářství.
[email protected]
-7-
PESHOS: Světové hospodářství
jaro 2007
výpisky ze skript
Poválečný vývoj
- Dopady WWII – ztráty na životech 50-55 mil. lidí (bez Číny), 6 mil. Židů, největší ztráty na
životech i materiální utrpěl SSSR, hospodářství v Evropě v troskách X USA – konjunktura.
- Již koncem války ustanovena OSN
- Na konferenci v Jaltě v únoru 1945 se velmoci dohodly na rozdělení světa na zájmové sféry mezi
USA a SSSR.
- Problémem bylo, jak naložit s poraženým Německem – rozděleno do 4 demarkačních zón
(okupovány vítěznými mocnostmi, postupně z nich vznikla SRN (ze zón USA, Británie a Francie)
a NDR (ze zóny SSSR)).
- Nejcharakterističtější rys poválečného pol. uspořádání – bipolarita. SSSR vnutil zemím, které
osvobodil, socialistické zřízení – vznik socialistických zemí ve východní E, které uplatňovali CPE.
Bipolarita ve vojenské oblasti: Severoatlantická aliance (NATO) 1949 X Varšavský pakt (1955)
- po smrti Stalina 1953 a odhalení kultu jeho osobnosti 1956 politika détente – uvolnění
- další významná politická změna – rozpad koloniálního systému
- úloha státu a hospodářská politika:
1) anglosaské země – keynesiánství (neokeynesiánství) – až do poč. 70. Let se jevila
jako úspěšná, aktivní hospodářská politika a větší úloha státu v hospodářství, vedle
toho celkový posun do leva, zestátnění, plánování, avšak zachování soukromého
vlastnictví.
2) Dalším motivem úlohy státu byla jeho odpovědnost v sociální oblasti – stát
blahobytu (Bismarck, ale ještě dřív W.H.Beveridge)
- Technologické změny a změny v dopravě (jaderný reaktor, využití polovodičů, tranzistory,
plastické hmoty, chemie, lasery, nadzvuková letadla, rakety, vesmír, kontejnerizace). Projevovalo
se i zde soupeření Východu a Západu.
- Hospodářský vývoj – z války posíleny USA, Evropa byla silně zasažena, hrozila smrt hladem,
nemoci, hladové demonstrace.
1) USA přesvědčení o zodpovědnosti za chod světového hospodářství, poučení z vývoje
mezi válkami, akutní hrozba komunismu Bretton-Woodský systém, Marshallův
plán, Trumanova doktrína.
2) SSSR byl válkou posílen a stal se druhou nejsilnější zemí světa, což napomohlo k jeho
pozici supervelmoci a k bipolárnímu rozdělení světa.
- Marshallův plán – zacílen na největší evropské poválečné problémy, chápán jako integrální
součást Trumanovy doktríny „zadržování komunismu“. Po realizaci plánu vznikly OEEC (centrum
MP v Evropě) a ECA (centrum v USA). V Evropě se opravdu (i za pomoci MP) podařilo
v poměrně krátké době dosáhnout předválečné úrovně výroby. Plán přispěl k ekonomické i
politické stabilizaci E kontinentu a můžeme jej hodnotit za úspěch. (+ devalvace, růst HDP, …)
- Prvních 25 let po WWII bylo obdobím vůbec nejdelšího a nejdynamičtějšího
nepřerušovaného růstu průmyslových zemí.
Inflační úspory = situace, kdy je v oběhu příliš mnoho peněžních prostředků na limitovaný objem
zboží. Lidé jsou proto nuceni spořit a vznikají vynucené úspory. Použito
v poválečném Německu.
- Postup integrace – nárůst světového EXP, růst objemu zahraničního obchodu převyšoval růst
výkonu SH, docházelo k prohlubování vzájemné integrace. Příčiny tohoto pozitivního vývoje:
GATT, liberalizace zahraničního obchodu USA,…
- Velký nárůst zahraničního obchodu u SRN, VB a USA
- Rozvojové země zasáhla populační exploze, ve vyspělém světě docházelo k mírnému nárůstu počtu
obyvatel
- Rostoucí podíl žen na celkové zaměstnanosti, růst produktivity práce, nárůst životní úrovně
obyvatelstva.
[email protected]
-8-
PESHOS: Světové hospodářství
jaro 2007
výpisky ze skript
Hospodářské krize v 70.letech a ekonomický vývoj v 80.letech
- Politické tendence – odzbrojovací smlouvy (SALT I, II, Helsinský mír) – obavy z války. Uznání
hranic mezi Východem a Západem, uznána legitimita NDR.
- Posun politických nálad v západních zemích k pravé straně pol. Spektra (Thatcherová, Kohl, Reagan
– „Říše zla“ – socialismus).
- V polovině 80.let v SSSR – Gorbačov – vztahy mezi USA a SSSR se začaly zlepšovat
- Globální problémy – jejich neřešením hrozí zánik lidské civilizace nebo vážné znehodnocení
lidských podmínek. Římský klub, konference OSN o životním prostředí (1972 ve švédském
Stockholmu)
- Technologický pokrok – mikroelektronika, PC, automatizace, robotizace, výpočetní technika. USA,
pak Japonsko, Evropa zaostávala.
- Ekonomická teorie – keynesiánství se nedokázalo vypořádat se slumpflací (pokles produktu při
současném růstu cenové hladiny) příklon doprava, konzervativní – neoliberální školy
– monetarismus, škola racionálních očekávání, ekonomie strany nabídky, škola veřejné
volby. Kritika státního zasahování do ekonomiky, snaha o deregulaci a privatizaci.
- Poruchy ve světovém hospodářství, zhroucení Bretton-Woodského měnového systému, potravinová
krize, surovinová krize, ropné krize prudký nárůst cen ropy
- Holandská choroba (dutch disease) = negativní dopady velkého přílivu kapitálu do země. Může
být jedním z vysvětlení negativního vztahu mezi rozsahem nalezišť surovin a růstem HDP na hlavu.
- Nezaměstnanost v 70´s – začala klesat až o desetiletí později, vzniká nově také nezaměstnanost
mezi mládeží a dlouhodobá nezaměstnanost.
- ke zlepšení hospodářských výsledků v druhé pol. 80. let přispělo zavádění nových technologií,
modernizace a racionalizace.
- Změna hospodářské politiky – Thatcherismus –převod tradičních odvětví VB postižených krizí do
státních rukou – před T., „železná lady“ postupně deregulovala britské hospodářství, uskutečnila
privatizaci velkých státem vlastněných podniků v oblasti energetiky, dopravy, spojů či výroby
letadel. Orientace na pokles úlohy státu a snížení daňového zatížení. Britské hospodářství se
ozdravilo a už 15 let zažívá nepřetržitý růst. Kořeny úspěchu v 80. letech.
- Postup integrace – růst obchodu vede k postupující integraci SH, růst významu služeb, dlouhodobý
pokles obchodu s potravinami a růst významu obchodu s výrobky. Podobně pokles obchodu se
surovinami. EXP – pokles významu USA a VB a vzestup podílů Japonska a Německa. Petrodolary.
Snížení zájmu o zahraniční pracovní sílu, na konci 70. let došlo k čistému odlivu pracovní síly ze
západní Evropy. S oživením v 80´s došlo k opětovnému růstu migrujících do vyspělých zemí.
- Růst světové populace
90´s a nové tisíciletí
- Politický vývoj – pád většiny komunistických vlád, zánik bipolárního rozdělení světa, růst počtu
demokracií. (x Čína, Kuba, Severní Korea)
- Opětovné sjednocení Německa
- Konflikty: Válka v zálivu (1990-91), Rozpad Jugoslávie (1991-95), Kosovo, Srbsko, teroristické
útoky, Irák (2003)
- Globální problémy: ochrana životního prostředí.
1) 1987 – Montrealský protokol – dohoda o snížení a ukončení výroby freonů
2) 1997 – Kjótský protokol – závazek snížit emise tzv. skleníkových plynů
3) Pandemie AIDS
4) Problémy spojené s rozvojovými zeměmi – řešení ukryto v Rozvojových cílech tisíciletí
5) Pokles počtu obyvatel ve vyspělých zemích – významný ekonomický dopad na objem
pracovní síly, důchodové systémy apod.
- Technologie – masivní rozšíření osobních počítačů, rozvoj internetu, mobilní telefony, geneticky
upravené potraviny (snížení potřeby hnojiv), obnovitelné zdroje
- Trendy ve světové ekonomice – na poč. 90.let a v r.2001 zpomalení, jinak trvalý růst. Vysoký růst
v Číně, stagnace v Japonsku a slabý růst evropské ekonomiky. V r. 1997 – krize
v jihovýchodní Asii.
[email protected]
-9-
PESHOS: Světové hospodářství
jaro 2007
výpisky ze skript
- Největší ekonomikou světa zůstávají USA, na druhém místě je v současnosti rychle rostoucí
ekonomika Číny
- Inflace: Tempo růstu cen se ve většině zemí snížilo na méně než 10% ročně (důvody: udělení
nezávislosti CB, tržní subjekty více orientovány proti inflaci, integrační tendence ve SH).
- Postup integrace: objem zahraniční výměny od r.1990 trvale roste.
1) Růst světového obchodu – růst ekonomické provázanosti, rozvoj mezinárodní spolupráce.
Regionalizace – předstupeň světové integrace x sdružení zemí do regionů může zvyšovat
celní ochranu vůči zemím stojícím mimo sdružení. ASEAN, APEC, MERCOSUR + WTO…
Největším exportérem je v současnosti Německo ( USA a Čína), na straně importu jsou na
prvním místě USA (Německo a Čína)
2) Mezinárodní přesuny kapitálu – nárůst objemu, důsledkem liberalizace kapitálových
přesunů v RZ, zavedení vnější směnitelnosti měn, připojení nových zemí do SH i rozvoje
finančních institucí. Nejvýznamnější přesuny jsou přímé zahraniční investice (PZI), tak
jako v minulosti nejvíce směřované do vyspělých zemí.
Tři formy přesunu kapitálu: 1. PZI, 2. Portfoliové investice, 3. Další
kapitálové přesuny
3) Migrace – počet migrantů zůstal od 1990 na velmi podobné úrovni, v S. Americe i Evropě
se procento migrantů na populaci ale významně zvyšuje. Také Rusko jako hostitel. Růst
významu převodů prostředků (remittance = odesílaný obnos), které pracovní síla vydělá
v hostitelské zemi a posílá zpět do země původu.
Mezinárodní měnová soustava
1. BIMETALISMUS – v oběhu mince ze dvou kovů zlato a stříbro nejčastěji
2. ZLATÝ STANDARD – veškeré měny byly vázány na zlato ve fixním (trvalém) poměru. To pro
zúčastněné státy znamenalo i fixní měnové kurzy. Spontánně se ustanovil asi na konci
70´s 19.stol., tehdy přispíval k integraci SH. Vznik ve VB, poté Německo, k přechodu ke
zlatu přispěl i pokles ceny stříbra – ohroženo inflací, na přelomu století všechny hlavní
měny kryty zlatem. ZS přetrval jen do počátku WWI, za svého trvání přinesl stabilitu MO
a investic, zamezil fluktuacím měnových kurzů a stimuloval rozšíření obchodu a
zahraničních investic.
Teorie ZS – 4 základní podmínky (1. Každá měna měla určený obsah zlata – par, 2. Existovala
monetární autorita, 3. Existovala možnost neomezeně dovážet a vyvážet Au, 4. Nesměla
být prováděna sterilizace přílivu zlata.)
Vyrovnávací mechanismy množství zlata mezi zeměmi:
Humeův zákon – DEF PB pokles množství zlata v zemi pokles M pokles CCH růst EXP a pokles IMP zlepšení PB
Vyrovnávání pomocí úrokových měr – DEF PB pokles množství zlata v zemi růst r růst zahraničních investic zlepšení PB
Greshamův zákon – „špatné peníze vytlačují dobré peníze“
Funkce mezinárodních peněz – mezinárodní obchodní měna a mezinárodní rezervní měna
3. MODIFIKOVANÝ ZLATÝ STANDARD
Po WWI úpěnlivá snaha k navrácení ke ZS, ale poválečné měny byly vůči zlatu téměř všechny
znehodnocené (tištění peněz,…). Pouze USA se bez větších problémů vrátila k ZS.
Zlatý slitkový standard – limitované možnost směny peněz za zlato (určení min. množství nutného
ke směně, jinak nebyla volná ražba mincí umožněna.
Zlatý devizový standard – měny nebyly za zlato přímou cestou směnitelné vůbec, ale udržovaly
pevný kurz k měnám, které zlato za nějakou formou směnitelné byly.
Příčiny kolapsu systému: systém byl modifikovaný, nebyl čistý; Francie – sterilizace zlata; VB –
trvalý odliv zlata; zlato proudilo nejvíc do zemí, které ho nepotřebovaly;
devalvace libry v r.1931; …
[email protected]
- 10 -
PESHOS: Světové hospodářství
jaro 2007
výpisky ze skript
4. BRETTON-WOODSKÝ MĚNOVÝ SYSTÉM
Američané – Whiteův plán, VB – Keynesův plán kompromis Bretton-Woodský systém, ustanovení
MMF a IBRD
Podstata systému: vzájemná směnitelnost měn, pevné směnné kurzy, závazek USA kdykoliv změnit
USD za zlato, poskytování úvěrů členským zemím z fondů MMF v případě
problémů s PB
Parita každé měny byla fixována k USD, byly stanoveny vzájemné směnné kurzy mezi
jednotlivými měnami, celý světový měnový systém byl vázán na komoditu (Au) i přesto, že
přímo směnitelná byla jen jedna měna.
K fungování bylo zapotřebí, aby byl na trhu neustále dostatek USD
Problémy a zánik systému: nadhodnocení a podhodnocení měn, odlišný cenový vývoj v jednotlivých
zemích, nedostatek dolarů, Triffinovo dilema, uměle nízko udržovaná
cena Au, krize propukla na počátku 70.let, kdy CBs začaly hromadně
směňovat USD za zlato US rezervy klesaly USA již nedokázaly
udržet fixní směnný kurz USD/Au. V srpnu 1971 došlo k devalvaci USD
a ke zrušení jeho směnitelnosti za zlato. Březen 1973 – rozšíření
fluktuačního pásma zemí MMF => zánik BW.
Hodnocení: BW poskytoval určitou stabilitu SH, v době jeho fungování se zvyšoval světový obchod i
objem zahraničních investic. Na druhou stranu, měny byly dlouhou dobu
nekonvertibilní a nikdy nebyly zcela fixní měnové krize,
nadhodnocení USD (omezení růstu US ekonomiky)
5. POST BRETTON-WOODSKÝ MĚNOVÝ SYSTÉM
Dolarový standard, standard řízeného floatingu
Se zánikem BW došlo poprvé v historii k úplnému oddělení světového měnového systému od nějaké
komodity. Kurzy začaly mnohem více fluktuovat celosvětový nárůst inflace v 70´s.
Docházelo k osamostatňování CB, 1971 – Wernerova zpráva – navrhovala hlubší měnovou integraci
v rámci ES ( i když praktickému naplnění zprávy nedošlo).
1976 Kingston – dohoda nového měnového systému.
Podstata systému: plovoucí měnové kurzy, k jejichž pohybu docházelo na základě změn v S a D. CBs
kurzy ovlivňovaly = řízený floating.
Některé nerovnováhy ve SH v 80´s vedly vůdčí země k mimořádnému opatření – Plaza Accord –
v jejím rámci se země dohodly na společné intervenci ve prospěch oslabení USD a posílení
japonského Jenu.
V současnosti jdou nejvýznamnější měny v režimu floatingu, který je blízký čistému floatingu. Také
čím dál více rozvojových zemí volí volnější kurzové režimy.
Dolarizace – v některých zemích USD obíhá jako legální platidlo.
Hlavní rezervní měnou zůstává USD. Jeho úloha se po zavedení EUR mezi vyspělými zeměmi
zvýšila. Oproti tomu v rámci RZ hraje čím dál tím větší úlohu EUR.
USA
Ekonomika dnes:
- Nejsilnější ekonomika světa, mají jednu z nejvyšších ekonomických úrovní na světě.
- Převládající liberální hodnoty (relativně nízké daně, nízký podíl vlády na HDP)
- Mnohem menší zásahy do fungování trhů (pracovní trh flexibilnější než evropský – dlouhodobě nižší
míra U), vyšší pracovní nasazení
- Stinná stránka – nerovnost v důchodech
Do WWI:
- Země přistěhovalců
- Velký růst (desetinásobné zvýšení počtu obyvatel – ze 4 mil. na 40 mil., hlavní faktor domácí
přírůstek; růst objemu kapitálu v zemi; půda a přírodní suroviny; specializace; sériová výroba;
dopravní infrastruktura, železnice)
- Silný vzestup HDP, přerušen jen krizí v 90´s, cenová hladina po celé období stabilní, ochranářství
(významné snížení celních sazeb až v r. 1913 – Underwood-Simmons celní zákon.
[email protected]
- 11 -
PESHOS: Světové hospodářství
jaro 2007
výpisky ze skript
- USA již na konci 19. stol. byla hospodářsky nejsilnější zem
- Negativum: monopolizace a kartelizace ekonomiky ( zákony proti monopolům – Shermanův
antitrustový zákon apod.)
20´s:
- Ve válce USA od 1917 po boku Dohody
- Období WWI pro USA příznivé a ekonomika rostla
- Po válce Wilson – 14ti bodový mírový plán (měl zabránit dalším konfliktům)
- Následně se USA stáhly do izolace, 1920 – 1932 u moci republikáni (Harding, Coolidhe, Hoover),
obecně období prosperity a sociálního klidu
- Masivní import kapitálu a surovin, USA největšími světovými věřiteli
- Boom automobilismu => boom dalších komodit (gumy, skla, …) + stavební boom
- 1929 – krach na burze krize ve 30´s
Po WWII:
- USA absolutní ekonomická i politická supervelmoc, baby-boomers, americká ochota hrát
supervelmoc (podpora BW, Trumanova doktrína, Marshallův plán, podpora jednání v rámci GATT)
- Hospodářské výsledky extrémně kolísavé, těsně po válce recese (kvůli přechodu k mírové výrobě),
vzestup 1948 (vysoké investice), 1949 recese – Truman reagoval keynesiánsky: snížil daně a zvýšil
výdaje na sociální i veřejné účely
50´s a 60´s:
- Velmi úspěšné období, hospodářství stabilně rostlo, vysoká zaměstnanost, nízká inflace (růst až na
konci 60´s)
- Studená válka mezi západem a východem, uvnitř USA Hon na komunisty = McCarthysmus
- Rasová segregace až do r.1964, i když 1961 – Kennedy zavedl program pozitivní diskriminace –
měl vyrovnat příležitosti pro historicky znevýhodněné skupiny, přesto 60´s období nepokojů
spojených se snahou černošského obyvatelstva domoci se svých práv (Martin Luther King jr.,
zavražděn 1968)
- Ekonomický vývoj: 1953 Eisenhower – první republikánský prezident, proti regulacím (i když je
sám zaváděl), varoval před rozpočtovými deficity a
rostoucí mocí byrokracie.
- V 50´s úspěch – růst vojenských výdajů, vzestup spotřeby domácností, vzestup imigrace
(příliv mozků),
- Politika stop and go – jemného dolaďování plně založená na keynesiánských
základech. V době recese, kdy je AD nedostatečná, se měl uplatnit
princip GO – expanzivní monetární i fiskální politika. Naopak,
když byla AD příliš vysoká, měla být uplatněna politika STOP –
restriktivní m. a f. politika. Eisenhower.
- Pozn – Vestavěné stabilizátory – působí proti trendu AD, v době jejího
vzestupu ji tlumí a v době poklesu ji podporují. Za nejdůležitější
vestavěný stabilizátor byl považován systém progresivního zdanění.
- 60´s – New economics – dlouhodobá stabilizační politika, jejíž cílem bylo stabilizovat tempo
hospodářského růstu. Proti Stop and Go tak bylo cílem udržet
vysoký ekonomický růst, a to bez ohledu na fázi cyklu. Kennedy a
Johnson.
- Kromě Kennedyho a Johnsona byl v 60´s prezidentem ještě Nixon- pád v r.1974 po aféře Watergate
- Válka bídě a Velká společnost
70´s:
- Ponížení v podobě stažení jednotek z Vietnamu
- Dohodnutí Helsinských smluv se Sovětským svazem
- Slumpflace – snaha ji řešit – Nixon – Nová ekonomická politika (NEP) – cílem hospodářský růst,
snaha utlumit fiskální nerovnováhu. Nixon na 90 dní zmrazil mzdy i ceny, součástí programu i
devalvace a zrušení směnitelnosti za zlato (= konec BW).
- Nejdřív se zdálo, že program funguje – 1972 ek.rostla, 1973 – 75 ale recese, ale vzestup CCH a
kolaps burzy = slumpflace, v rozpočtové sféře nedostatky Keynesiánské hosp. politiky, která byla
obecně postavena na h. expanzi a podceňovala inflaci, mylný předpoklad o fungování Phillipsovy
křivky, surovinová krize, ropná krize a reakce na ni ekonomika v 70´s nebyla úspěšná
[email protected]
- 12 -
PESHOS: Světové hospodářství
jaro 2007
výpisky ze skript
- USA dle HDP/os. Předstiženy jinými zeměmi zvolení republikánce Reagana, přechod od
neúspěšné keynesiánské politiky ke konzervativním směrům.
Reaganomika:
- 80´s, vzestup liberálních hodnot, tvrdý postoj proti SSSR („říše zla“), zvýšení výdajů na zbrojení,
program Strategické obranné iniciativy.
- Usiloval o celkovou liberalizaci ekonomiky, snížení úlohy státu v ekonomice, proběhly deregulace,
zrušena kontrola cen ropy, později deregulace trhu se zemním plynem, posílení sektoru služeb na
úkor průmyslu a zemědělství.
- Reagan byl příznivcem ekonomie strany nabídky – americká ekonomika se již nachází za
Lafferovým bodem a snížení daní přinese zvýšení příjmů veřejných rozpočtů.
- FED přešel od řízení úrokových sazeb ke kontrole celkové peněžní nabídky prostřednictvím
bankovních rezerv a operací na volném trhu.
- Výsledky: dlouhá recese 1981-82 (striktní monetární politika FEDu), po r.1985 došlo k obnově US
ekonomiky s klesající inflací a nezaměstnaností. Problémem byly dva deficity: deficit
veřejných financí a deficit obchodní bilance (TWIN DEFICIT) – financovány přílivem
zahraničního kapitálu, vzestup dluhů. Reaganovi se podařilo ozdravit některé části
ekonomiky – dosáhl snížení inflace a nezaměstnanosti a také deregulace a liberalizace
trhu. Došlo ovšem k výraznému zvýšení nerovnováhy, politika zklamala také v tom, že
nesnížila úlohu státu v ekonomice.
90´s a současnost:
- Na počátku 90´s ekonomický propad, ale od 1991 nepřerušený ekonomický růst až do 2001. Období
růstu spadá do vlády B. Clintona. Příčiny: vysoká agregátní spotřeba, zvýšení daní a snížení státních
výdajů, sociální reforma – omezila vyplácení sociálních dávek a nutila tak dlouhodobě problémové
soc. skupiny hledat si práci; technologický posun, IT, lepší management, služby, investice do nových
technologií
- NAFTA – na počátku 90. let
- Na přelomu století došlo k pádu americké burzy – akcie IT byly nadhodnoceny, kolaps přispěl
k recesi 2001, Greenspana – guvernér FEDu, citlivě se mu podařilo řídit ekonomiku a souběžně
udržovat cenovou stabilitu. Příčina recese v 2001 byla v poklesu zisků a cen akcií, které vedly ke
snížení investiční aktivity.
- Po 11.září 2001 vyhlásily USA Válku terorismu – zvýšení veřejných výdajů na obranu
- oslabení hospodářského růstu, růst výdajů na obranu a snaha Bushe o snížení daní vedou společně
k růstu fiskálních tlaků a tím ke vzniku a nárůstu deficitu veřejných financí po r. 2001.
- Americké deficity obchodní bilance a běžného účtu jsou obavou z fungování SH, ale zdá se, že USA
má velmi pevné základy – růst je stabilní, nezaměstnanost i inflace nízké.
Evropské centrum
Giniho koeficient – <0,1>, 0 – zcela rovnoměrné rozdělení důchodů, 1 – absolutní nerovnost
Vývoj evropské měnové integrace:
- Wernerova zpráva
- ES v reakci na nestabilní situaci po rozpadu BW a zavedení floatingu vytvořilo v roce 1979
Evropský měnový systém EMS. Členy se staly členské země ES mimo VB (až později)
- Základem systému byl pegging – kompromis mezi systémem pevných a pružných kurzů.
- EMS stála na třech pilířích:
1) ECU – Evropská měnová jednotka, tvořená košem měn členských zemí
2) Kurzový mechanismus – každá měna měla stanovený určitý základní kurz k ECU, od
tohoto kurzu se potom odvíjely vzájemné směnné poměry
3) Úvěrový mechanismus – mezi čl. zeměmi dohoda o alokaci volných měnových
prostředků tak, aby se předcházelo nerovnováhám
platebních bilancí.
Lisabonská strategie – přijata v r. 2000 s cílem, abu se EU stala do r. 2010 „nejvíce
konkurenceschopnou a nejdynamičtější ekonomikou na světě“ – tzn. předhonit
USA. Vytkla si za cíl liberalizaci národních ekonomik, ovšem za souběžného
zachování sociálních států, což může být vnímáno jako vzájemně si
odporující. V r. 2005 již bylo jasné, že cíle nebudou naplněny.
[email protected]
- 13 -
PESHOS: Světové hospodářství
jaro 2007
výpisky ze skript
Výhody a nevýhody €
+ odpadá kurzové riziko
+ CBs nemusí udržovat rezervy proti spekulacím na devizových trzích
- nemožnost používat měnovou politiku pro národní potřeby
Japonsko
Charakteristika:
- Hustě zalidněná oblast, nedostatek vlastních surovin, pracovitost Japonců, nízká nezaměstnanost,
podíl vlády je stále relativně malý, země má trvalý přebytek obchodní bilance, technologická velmoc
Před WWI:
- Izolace násilně prolomena 1853 – 1854 (M. Perry) - Nerovnoprávné smlouvy, právo
exteritoriality císař svržen a období 1870 – 1912 – „osvícená vláda“ Meidži
- Meidži – snaha izolovat se od cizinců, poté poučit se od nich, ale stále si je držet od těla. S reformou
Meidži úzce spojena industrializace (Zaibatsu) – ekonomický vzestup země, připojení ke zlatému
standardu v r. 1897, na počátku 1910 bylo Japonsko asijskou velmocí.
Mezi válkami:
- Agresor po vítězství WWI a příčina WWII v Asii
- Časté politické vraždy, sílící militaristické ambice, směřované ve 30´s na Čínu, 1932 vyhlášení
loutkového státu Mandžukuo v Mandžusku, Společnost národů ho nechtěla uznat JAP vystoupilo
ze SN.
- Pakt proti kominterně 1936, 1937 vtrhlo do Číny
- Hospodářství: po WWI postiženo inflací, návrat ke ZS - Šterlingovému bloku po dlouhých váháních,
krize v bankovním sektoru 1927 zasáhla ekonomiku, Velká hospodářská krize Japonsko příliš
nezasáhla, přesto 2 vážné problémy: Export (kvůli Smoot-Hawleyho sazebníku), v měnové oblasti
– katastrofou byla devalvace libry, na kterou byl jen navázán, ustoupení od ZS, devalvace Jenu růst japonského EXP.
- V následujícím vývoji úspěšný mix hospodářské politiky: snižování diskontní sazby, státní výdaje,
výdaje na zbrojení, mzdy fixní, pracovní den 11-12 hodin, 1932-1936 nepřerušená ekonomická
expanze, válečné hospodářství od r. 1937, řada firem pod státní správou
Po WWII:
- Rychlý ekonomický růst, který se začal, společně s obnovou Německa, označovat jako „hospodářský
zázrak“ (faktory: růst exportu, vysoká míra úspor, přijímání zahraničních technologií)
- Po válce země zatížena reparacemi, totálně izolována a do podpisu mírové smlouvy v r.1951
okupována. Vysoká inflace.
- Američané po válce prosadili v JAP systém nepřímé správy – pokyny okupační správy prováděla
japonská vláda a její orgány. USA usilovali o demokratizaci společnosti.
- S SSSR (ani s Ruskem) Japonsko až do teď neuzavřelo mírovou smlouvu kvůli sporům o Kurilské
souostroví, které Rudá armáda okupovala na konci války a které Rusko odmítá pustit.
- V r. 1956 Japonsko přijato za člena OSN
- USA provedly řadu politických i hospodářských změn (Dodgeova linie, usilování o Demilitarizaci,
zastavení poválečné inflace a obnova výroby, investováno do 4 odvětví, industrializace,
demonopolizace, protimonopolní zákon a zrušení Zaibatsu). Obnova probíhala rychle (1948 –
stabilizováno)
- Snaha o ochranu domácího trhu, zavedení institutu celoživotního zaměstnání, zaměstnanci byly
oceňováni podle doby strávené ve firmě než podle výkonnosti – princip seniority. => trvale nízká
nezaměstnanost
- Zpětný inženýring – zakoupení zahraničního zboží, provedení jeho demontáže a analýzy a poté
napodobení domácími firmami. Přispěl k intenzivnímu získávání technologií v 60´s.
- Zakladatelé řady manažerských postupů – Just-in-time (Toyota)
- Plánování – 1955 Rada pro hospodářské plánování vytvořila první poválečný hospodářský plán,
poté přejmenována z Rady… na Úřad pro… (EPA – Economic Planning Agency). Systém
indikativního plánování – vláda určuje na jedné straně budoucí koncepci a na druhé straně podmínky
pro fungování soukromého sektoru.
- Dlouhodobě ale velmi malý podíl státu v ekonomice.
- Strmé dohánění ekonomické úrovně v 50´s a 60´s
[email protected]
- 14 -
PESHOS: Světové hospodářství
jaro 2007
výpisky ze skript
70´s a 80´s:
- Došlo ke ztrátě dynamiky, dopady ropné a surovinové krize byly silné, zejména kvůli minimu
vlastních nalezišť.
- Odklon od surovinově náročných výrob a příklon k odvětvím náročným na kvalifikovanou pracovní
sílu a výzkum, automobilismus, dbaní na úspory paliv a surovin.
- Postupně došlo k liberalizaci japonského hospodářství
- 1973 – jenu bylo umožněno plavat rychlé zhodnocení měny, nebylo pozitivní pro japonské
výrobce, zhodnocení snižovalo náklady na dovoz.
- Postupný přechod čistého dovozce kapitálu na největšího vývozce té doby, přímé zahraniční
investice směřovali do USA i Evropy
- Saldo bilance bylo trvale vysoce aktivní silný tlak ze zahraničí na otevření japonských trhů jistá liberalizace zahraničního obchodu.
- Plaza Accord – zhodnocení jenu, CB Japonska prováděla monetární expanzi
- Nízké úrokové sazby (vedly k přebytku likvidity v hospodářství) spekulativní růst na burze ve
druhé pol. 80´s, bublina na trhu s nemovitostmi. Banky, které v té době masivně půjčovaly, držely
jako zástavu akcie i nemovitosti CB nucena zvednout úrokové sazby prasknutí bubliny krach japonské burzy v prosinci 1989.
90´s:
- Na počátku 90´s krize, zvyšování nezaměstnanosti, firmy ustupovaly od praxe celoživotního
zaměstnání a plných úvazků, více krátkodobé smlouvy a částečné úvazky
- Příčiny japonských problémů: nedostatečná AD (restriktivní politika CB deflace menší
spotřeba) a nebo strukturální problémy ekonomiky (výrazná regulace v některých oborech, ochrana
domácích trhů, …)
- Hlavním nástrojem obnovy měla být fiskální expanze – vláda měla trvalé deficity zadlužení.
Ekonomiku se ale tímto nástrojem nastartovat nepodařilo, k odrazu ode dna došlo až v r.2003
(ozdravění bankovního sektoru, do kterého bylo velmi investováno)
- Celkově jsou japonské hospodářské výsledky v období po roku 1990 zklamáním.
Rozvojové země
emerging markets – vznikající trhy – termín používaný pro RZ
Charakteristické rysy: nízký HDP/os., vysoké přírůstky obyvatel, vysoký podíl chudých, silně
nerovnoměrné rozdělování důchodů, dominance zemědělství, malý podíl zahraničního
obchodu na HDP a jeho koncentraci na primární produkty, vysokou nezaměstnanost, časté
jsou monopolní struktury, nízká úroveň lidského kapitálu a nedostatek fyzického kapitálu –
nízká produktivita práce.
Politický vývoj:
- Do WWI (respektive do konce 19. století) vznikla řada kolonií v Africe a Asii. Tradiční vzájemné
obchodní vztahy mezi koloniemi a mateřskými zeměmi – jedním směrem putovaly výrobky a
druhým suroviny a potraviny. Do kolonií směřovaly částečně i vystěhovalci a kapitál.
- Po WWII docházelo k masivnímu národněosvobozeneckému hnutí => rozpad koloniálních říší
Společný postup RZ:
- Po osamostatnění narážely na obdobné problémy, proto se pokoušely sdružovat
- Prvním projevem konference 29 asijských a afrických států konaná 1955 v Bandungu (Indonésie)
- 1974 – Nový mezinárodní ekonomický řád – požadoval plnou suverenitu RZ, disponování
s přírodními zdroji, zajištění „spravedlivých cen“ surovin, usnadnění exportu , ulehčení dluhového
břemene, zvláštní podpora pro nejchudší země.
- Rozvojové země se začaly sdružovat:
1) Hnutí nezúčastněných zemí – z ekonomického hlediska nejdůležitější iniciativa týkající se
vzniku UNCTAD – má usilovat o větší stabilitu cen surovin na světových trzích a
uvolnění exportních bariér do vyspělých zemí. V 70´s, po zhoršení vztahů v rámci
studené války, se Hnutí naklonilo na protizápadní stranu. 80´s – masová podpora hnutí.
2) Skupina 77 – založena 1967, sdružuje chudé státy Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Cílem je
upozorňovat na to „nespravedlnosti“ světového ekonomického systému, jenž směřuje
k poklesu cen surovin. Zájmy skupiny však rozštěpeny po ropné krizi, skupina měla sice
v 90´s masivní podporu, ale její reálný význam byl minimální.
[email protected]
- 15 -
PESHOS: Světové hospodářství
jaro 2007
výpisky ze skript
Hospodářský vývoj:
- Nezbytné nastartovat silný ekonomický růst, omezit růst populace (jinak riziko, že růst obyvatel
překročí růst hospodářský snižování hospodářské úrovně země).
- Rozdílný vývoj mezi regiony (některé trvale rostou – zejména východní Asie, oproti tomu oblast
subsaharské Afriky ztrácela životní úroveň).
- Subsaharská Afrika (ta část Afriky, která leží jižně pod Saharou) – řada souběžných problémů
– politická nestabilita, časté vojenské konflikty, nekompetentní vlády, špatná hospodářská politika,
nízká úroveň lidského kapitálu, nedostatek kapitálu fyzického. Někde proběhly ekonomické reformy
a ekonomiky jsou na vzestupné fázi (Ghana, Botswana, Mauricius apod.), ale pandemie AIDS.
X
- Asijští tygři – součást skupiny označované jako Nově industrializované země (NIZ), jedná se o
čtveřici zemí – Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong, Singapur. V relativně krátké době dosáhly
výjimečného hospodářského pokroku. 1965 – 1997, pak finanční a měnová krize
- Za první vlnou tygrů následovala druhá vlna důležitá pro rozvoj Asie – Malajsie, Thajsko, Indonésie
- Třetí vlna tygrů v 90´s– Laos a Vietnam
- Zelená revoluce – změna směrem k vyšší efektivitě zemědělství, v poválečném období se v RZ
objevovaly potravinové krize (+ sucha), potřeba zvýšení efektivity, ke konci 60´s a během 70´s
v Asii a Střední a Jižní Americe nárůst výnosů. Faktory Zelené revoluce jsou biologické a
mechanické. V polovině 80´s se ZR dostala do krize nastala další etapa ZR – omezení
chemických hnojiv, více uplatňovány tradiční postupy,…
- Ropné krize dopadly na RZ více než na rozvinuté země + trvalý růst zadlužení.
- Dluhová služba – objem prostředků nutných ke splácení úroků a jistiny dluhů
- 80´s se tempo růstu HDP v RZ výrazně snížilo (Dluhová krize – příčiny: změna politiky v USA,
zvýšení úrokové míry, přímý růst dluhové služby, souběžné posilování USD, vrchol v krizi 1982)
- Ani v 90´s se tempo růstu nezvýšilo, ale kromě jižní Asie si proti 80´s regiony polepšily.
- 90´s – zlepšení základních makroekonomických ukazatelů, snížení tempa růstu inflace (x Argentina
2001 bankrot)
- V poslední době poměrně pozitivní výsledky RZ – větší otevřenost světu a příliv zahraničního
kapitálu, Světová banka (např.) půjčuje chudým v řádu desítek USD = mikroúvěry – pomáhají
překonat chudobu.
- V září 2000 přijaty Rozvojové cíle tisíciletí – boj s chudobou, hladem, chorobami, negramotností,
životním prostředím, diskriminací žen. Hlavním cílem do roku 2015 je snížit extrémní chudobu.
- Zahraniční rozvojová pomoc – nejvelkorysejšími poskytovateli jsou skandinávské země (1% jejich
HDP), nejlepší formou pomoci by však bylo otevření trhů vyspělých zemí výrobkům a komoditám
z RZ – zejména zemědělství
Strategie spojené se zahraničním obchodem
Exportně determinovaná strategie růstu – ekonomického vzestupu je dosaženo zvýšením exportu (s
růstem EXP roste HDP). Negativum – komoditní koncentrace, export některých
zemí je soustředěn jen na jednu komoditu silná závislost na fluktuaci ceny na
tomto trhu.
Industrializace přes nahrazování dovozu – chránit domácí výrobce, v mezidobí vybudovat vlastní
průmysl. Prakticky ale dochází k přenesení nákladů na spotřebitele, kteří jsou nuceni
za dané výrobky platit více, než by tomu bylo, kdyby se trh otevřel konkurenci.
- Velkou část exportu tvoří tradičně suroviny – u nich je dlouhodobý negativní trend vývoje cen rostoucí nabídka a technologický pokrok v těžbě.
- Roste podíl RZ na světovém trhu s textilem a oděvním trhu, velkým problémem však stále zůstává
protekcionistická politika.
- EU poskytuje (s výjimkami) pro nejchudší státy světa bezcelní přístup na svoje trhy.
Rusko, SSSR a CPE
- Rusko – počet obyvatel se trvale snižuje, významná část populace žije v chudobě, velká nerovnost
v příjmech (Giniho koeficient přesahuje 40)
- Ekonomický růst v posledním období intenzivně tažen exportem, i když Rusko není členem WTO.
Dominace ropy a zemního plynu v komoditní struktuře exportu.
[email protected]
- 16 -
PESHOS: Světové hospodářství
jaro 2007
výpisky ze skript
Do roku 1914:
- Před WWI jedna ze světových velmocí
- Kulaci = agrární kapitalisté, kteří sami (na rozdíl od šlechty) pracovali a zaměstnávali zemědělské
dělníky.
- Zárodky průmyslu již v reformách Petra Velikého (17.stol)
- Na počátku 20.století Rusko nejvíce ochranářskou zemí na světě
Od r. 1914 do WWII:
- 1917 bolševická revoluce, ruská armáda byla v předvečer WWI největší v Evropě
- Sověty – původně revoluční orgány proticarské opozice, po získání moci bolševiky se staly orgány
státní moci.
- „bílí“ – opozice k bolševikům za občanské války
- Válečný komunismus – období nejčistšího centrálního plánování, hospodářská opatření, veškerá
výroba podřízena vojenským potřebám, státní sektor organizoval hospodářství a likvidoval
trh, obilní monopol, pracovní povinnost,… výsledkem byla ztráta motivace zemědělců,
podniků i zaměstnanců a pokles produktivity práce.
- Zahraniční obchod zcela zanikl, národní důchod na obyvatele klesl o více než 60%, vzpoury a tlaky,
nakonec vyústily v NEP:
- Nová ekonomická politika – částečný návrat k tržní ekonomice, ¾ maloobchodu a lehkého
průmyslu se vrátily do soukromých rukou, chozraščot – do činnosti státních podniků
zaváděny motivační principy; měnová reforma (1922-24), zavedení nového, zlatem krytého
rublu, obnovení činnosti bank. rychlá obnova, ale v r.1927 na základě Stalinova volání
po rychlé industrializaci byla NEP opuštěna, bylo zahájena masová kolektivizace
zemědělství a CEP zase začalo nahrazovat trh.
- v říjnu 1928 vstoupil v platnost první pětiletý plán – s hlavním cílem vybudovat základy socialistické
ekonomiky.
- Socialistická industrializace – charakteristická snaha o vybudování těžkého a energetického
průmyslu doslova za každou cenu. Náklady nesl agrární sektor a domácnosti, proces obrovského
nárůstu investic byl financován i poklesem soukromé spotřeby, jednalo se často o megalomanské
projekty, již na počátku 20´s GOELRO – program elektrifikace SSSR. Problémy: černý trh, inflační
tlaky, které vznikaly dostatečnou nabídkou peněz, …
- v průmyslu došlo k mimořádnému růstu objemu výroby (navíc západ prožíval velkou hospodářskou
krizi), socialistická industrializace probíhala na úkor zemědělství, na konci 20´s rozhodnuto o
kolektivizaci – zabírání půdy kulaků, konfiskace jejich majetku, deportace a často i fyzická
likvidace.
- 1931 – 33 – Hladomor, který byl vyvolán čistě lidským zásahem (jediný) – kvůli kolektivizaci,
nedostatek potravin měl vliv i na průmysl – méně potravin znamenalo snížení příjmu z jejich exportu
menší prostředky na dovoz strojů a průmyslových zařízení.
- Po napadení Německem přešlo SSSR na válečnou výrobu, v té době byla suverénně poslední mezi
velmocemi
- Válečná ekonomika – reakce na vstup německých vojsk – odsun výrob za Ural a na Sibiř, obrovský
pokles produkce, lístkový systém, zahraniční pomoc z USA (Zákon o půjčce a pronájmu), sovětský
svaz utrpěl největší ztráty ve WWII.
Po válce:
- Vítězstvím se prudce zvýšila prestiž SSSR
- Politický vývoj: test první sovětské atomové bomby 1949 – úspěch SSSR, napětí rostlo uvolnění
až po smrti Stalina a odhalení kultu jeho osobnosti,
- Chruščov – kritika Stalinismu, snaha o vyvážený růst celého hospodářství, kladení důrazu na agrární
sektor – zvýšeny výkupní ceny zemědělských produktů a zároveň sníženy daně a dávkové
povinnosti zemědělců, souběžně růst produkce prům. zboží i reálné příjmy obyvatelstva.
V letech 1959 a 1960 byly v zemědělství uskutečněny další problematické zemědělské
reformy, v důsledku kterých došlo k vybíjení zvířectva a akutnímu nedostatku obilovin, navíc
se Chruščov pokusil umístit jadernou bombu na Kubu (příčina kubánské krize) => 1964
svržen a nahrazen Brežněvem.
[email protected]
- 17 -
PESHOS: Světové hospodářství
jaro 2007
výpisky ze skript
- Brežněv (1964 – 1982) – změnil zemědělskou politiku tak, že byl brzy obnoven růst produkce,
pokus o celkovou reformu hospodářství, tzv. Kosyginovu reformu – úspěšná, ale
narážela na odpor konzervativců reformní proces zastaven.
- V 70´s tempo růstu pokleslo, ale ekonomický růst jako celek byl i nadále extenzivní. Ve druhé
polovině 70´s začaly docházet nové zdroje, došlo i ke zhoršování ekonomických výsledků. Ropné
šoky byly dočasným pozitivem – vedly k růstu příjmů z exportu.
- 80´s stagnační a s narůstajícími hospodářskými problémy, rostlo zahraniční zadlužení, produktivita
systému již od 70´s záporná, vznik potlačené inflace, trvalé zaostávání.
- => v polovině 80.let vynuceny politické změny. K moci se dostal Gorbačov – určité politické
uvolnění, politika hospodářské reformy – perestrojka, liberalizace ekonomiky, přenesení
pravomocí do podniků, zvýšení motivace, volnější pohyb zboží a cen (aplikace reforem však jen
polovičaté, k realizaci z velké části ani nedošlo). V praxi tak perestrojka vedla k vyprázdnění
obchodů a k rozšíření atmosféry nedostatku a úpadku hospodářství.
- 90´s - 1991 – rozpad SSSR, proběhly svobodné volby, zvolen prezidentský systém (Boris Jelcin –
1991 – 2000), 1992 šoková terapie – liberalizace ekonomiky směrem k tržnímu hospodářství,
která odhalila předchozí potlačenou inflaci vysoké tempo růstu cen. Proběhla malá i velká
privatizace (součástí velké i kupónová). Souběžně s reformou došlo k propadu ruského
hospodářství, vláda prováděla expanzívní fiskální politiku a stát se trvale zadlužoval. Došlo
k odlivu zahraničního kapitálu, v r. 1998 nutno přijmout moratorium na splácení dluhu =>
státní bankrot.
- Po roce 1999 došlo k oživení hospodářství a rychlému splacení zahraničních dluhů. Rusko má
v současnosti třetí největší devizové rezervy na světě. Důkazem ekonomického oživení je
opětovné oživení imigrace (zejména ze zemí SNS- spojení nezávislých států – 12 z 15
bývalých svazových republik Sovětského svazu). Od r.2000 prezident Putin – částečně
stabilizoval politickou situaci v zemi, ale je kritizován za nedemokratické praktiky.
CENTRÁLNĚ PLÁNOVANÉ EKONOMIKY
- 1964 – založena Mezinárodní banka hospodářské spolupráce a vytvořena clearingová
jednotka – převoditelný rubl.
[email protected]
- 18 -