docTýnecké listy - Říjen 2015
download 
Stížnost Transkript
Týnecké listy - Říjen 2015
Týnecké LISTY Měsíčník obce Velký Týnec • 25. ročník • Říjen 2015 • Cena 10 Kč,- Masarykovu návštěvu na Olomoucku připomněla nová informační tabule a obnovený pamětní kámen V sobotu 19. září proběhl další ročník dnes již tradičního setkání na vrchu Hradisko u Velkého Týnce připomínajícího návštěvu T. G. Masaryka na Olomoucku v září roku 1921. Letošní setkání však bylo spojeno také se slavnostním předáním veřejnosti nově osazené informační tabule, která připomíná podrobnosti související s návštěvou prezidenta Osvoboditele v Olomouci a Velkém Týnci 18. září 1921 v rámci jedné ze „spanilých jízd“, které prezident Masaryk po svém nástupu do úřadu absolvoval po celém tehdejším Československu. Vedle pořízení informační tabule byl také obnoven nápis na pamětním kameni připomínajícím tuto událost, který se nachází v bezprostřední blízkosti mohyly věnované obětem obou světových válek na Hradisku, kterou právě prezident Masaryk v září 1921 slavnostně odhalil za účasti poslance a ministra Kuneše Sonntága. „Myšlenku obnovit zašlý nápis na pamětním kameni na Hradisku jsem pojal při loňské připomínce prezidentské návštěvy. Můj záměr podpořil také starosta obce Petr Hanuška a společně se zapojením některých obyvatel Velkého Týnce se nám podařilo dát dohromady finanční prostředky na jeho obnovu. Tento záměr podpořil také náměstek primátora statutárního města Olomouce Filip Žáček, který navrhl doplnit území o prezentovanou informační tabuli a společně s obcí rovněž přispěl na její realizaci,“ uvedl iniciátor projektu olomoucký senátor Martin Tesařík. „Vrch Hradisko se díky svému jedinečnému výhledu na Foto: archiv TL Kytici na Hradisku položili poslanec Roman Váňa, náměstek primátora města Olomouce Filip Žáček a senátor Martin Tesařík obec a Olomouc ve spojení s architekturou mohyly a parkem Malého Noe stal vyhledávaným místem pro relaxaci nejen pro obyvatele naší obce. Jsem proto rád, že se i dnes najdou lidé, kteří přicházejí s myšlenkami, jak si připomenout toto významné období našich dějin a zároveň díky nim dojde k dalšímu oživení této atraktivní lokality“, dodává starosta Velkého Týn- ce Petr Hanuška. Náměstek olomouckého primátora Filip Žáček pak připomněl, že informační tabule umožní návštěvníkům udělat si obrázek o tom, jak vypadala taková prezidentská návštěva Olomoucka ve 20. letech minulého století, včetně toho, s kým se prezident v Olomouci setkal nebo jaké představení navštívil v městském divadle. ŘÍJNOVÝ ÚVODNÍK Milé čtenářky, milí čtenáři, září je za námi a přineslo nám pěkné slunečné a teplé babí léto, školákům konec prázdninového lenošení, dospělým návrat z dovolených a milovníkům vína také první dobrý burčáček, který jsme mohli ochutnat na Vinobraní v Čechovicích, Vsisku i v Týnci. A co nás čeká v říjnu? U nás v Týnci jako vždy žádná nuda. Kromě národopisné slavnosti s cimbálovou muzikou „Ke kořenům“ a zájezdu do Mutěnic k vinným sklípkům, bude bezesporu největší obecní událostí oslava vzniku naší republiky. Můžeme se těšit na neopakovatelnou a kouzelnou atmosféru lampionového průvodu, ohňů a ohňostroje na Hradisku. Navíc si myslím, že takto pořádně slavit a připomínat si vznik naší republiky je správné a vlastně i potřebné. Dnes už je to naprostá součást identity každého z nás, je to to, co jsme. Jsme z České republiky. Ale tehdy, v době vzniku ČSR, za tuto možnost museli lidé tvrdě bojovat, ať už na frontě nebo v zázemí první světové války. Ani na jedné straně to nebyl lehký boj. Máme být na co hrdí. Na naše předky, za to, co dokázali tehdy, ale i na mnoho lidí v současnosti. Já vím, že dnes se u nás „tak zvaně“ moc nenosí být hrdý či pyšný na to, kdo jsme, z kterého koutu zeměkoule pocházíme. Ale je to škoda. Protože přesto, že nejsme supervelmoc, jsme zajímaví a kreativní a rozhodně máme potenciál. Tak schválně. Jen tak namátkou. Nedávno psali v novinách, že česká ekonomika je druhá nejrychleji rostoucí v EU, naše tenistky obdivuje celý svět, na piana Petrof se hraje po celém světě, největší továrna na výro- bu gramodesek je v Česku, také od nás pochází paní, která umí vařit nejlepší marmeládu na světě. Vážně. Loni vyhrála mistrovství světa ve vaření marmelád. Nebo třeba moderní oceňované české lustry v sobě snoubí eleganci a neotřelost s novými technologiemi, moravská vína už několik let dokáží na mezinárodních soutěžích porážet ta francouzská. A o tom, že u nás vaříme nejlepší pivo na světě, ani nemluvím. Tohle jsou jenom střípky toho, co dokážeme. No, řekněte, nežijeme v zajímavé zemi? A na závěr úvodníku si už dovolím jen jednu lidovou pranostiku: „Je-li říjen velmi zelený, bude leden hodně studený.“ V duchu tohoto rčení vám, milí čtenáři, přeji krásný a co nejbarevnější říjen! Vendula Vránová Program letošního setkání začal v 15 hodin slavnostním odhalením obnoveného nápisu pamětního kamene a informační tabule u mohyly na vrchu Hradisko. Návštěvníky potěšil bohatý doprovodný program, o který se postarala grygovská kapela „Žízeň“. Filip Žáček Přechody pro chodce ve Velkém Týnci ... str. 4 Jak správně recyklovat ... str. 7-8 Postavte si s námi papírového draka ... str. 15 2 Starostovýma očima TÝNECKÉ LISTY ZÁŘIJOVÉ KALENDÁRIUM 1. října Zahájení nového školního roku 2015 – 2016 - ZŠ Milady Petřkové - areál před 2. stupněm - 8.00 hodin 9. října 7. zasedání Zastupitelstva obce Velký Týnec - společenský dům - 16.30 hodin 12. října VRBA CUP 2015 a BEACH OPEN 2015 - turnaj v tenise a plážovém volejbalu - Tenisový klub Velký Týnec a volejbalový oddíl - areál za ZŠ Milady Petřkové Velký Týnec - 9.00 hodin 19. října Návštěva T. G. Masaryka ve Velkém Týnci - Obec Velký Týnec a Martin Tesařík - kopec Hradisko - 15.00 hodin Vinobraní ve Vsisku - Osadní výbor Vsisko a místní občané - náves - 17.00 hodin Čechovické vinobraní 2015 - Obec Velký Týnec, SDH Čechovice, ČČK Čechovice a Pohostinství Na Návsi - 19.00 hodin 24. října 9. zasedání mikroregionu Království v Krčmani - obecní úřad - 9.00 hodin KOMENTÁŘE Nový územní plán Na přelomu měsíců srpna a září proběhlo společné projednání nového Územního plánu obce Velký Týnec. V jeho rámci se mohl každý občan či organizace vyjádřit k navrhované podobě dokumentu. Na tomto místě si dovolím učinit několik drobných poznámek. Zhotovení nového územního plánu nám ukládá příslušný zákon. Pracuje se na něm zhruba dva roky. Když obec (zastoupená starostou obce) objednávala jeho zhotovení u zadavatele Magistrátu města Olomouce, Odboru koncepce a rozvoje, Oddělení územního plánování a architektury, úseku územního plánování obcí v obvodu ORP (zastoupen ing. arch. Liborem Daškem) a zhotovitele Projekčního studia Brno (zastoupeného ing. arch. Alenou Palackou), činila tak na základě několika výchozích premis. Zaprvé - nerozšiřovat plochy určené pro výstavbu rodinných domů do extravilánu. Využít k dostavbě stávající plochy v intravilánu. Zadruhé - přehodnotit zařazení a využití ploch ur- Zateplení a výměna oken v mateřské škole 26. října Týnecké vinobraní - fotbalový oddíl TJ Sokol Velký Týnec - zámecká zahrada - 14.00 hodin 27. října Výstava ovoce, zeleniny a květin - MO ČZS Velký Týnec - společenský dům - 8.00 - 17.00 hodin POČASÍ Počasí v září jako celek bylo příjemné a bohužel suché. Opět pršelo minimálně. Počátkem měsíce se sice trochu ochladilo, ale zbývající dny spíše ovládalo sluníčko. Jen na závěr měsíce se zakabonilo, hodně foukal vítr, ale to vše bez vláhy. Snad pořádně zaprší v říjnu. První dekáda. Noc: 18, 19, 11, 11, 12, 8, 11, 7, 10, 11. Den: 31, 23, 18, 17, 16, 16, 17, 18, 19, 21. Druhá dekáda. Noc: 13, 14, 17, 17, 13, 16, 16, 16, 14, 15. Den: 20, 21, 24. 24, 21, 22, 31, 20, 21, 20. Třetí dekáda. Noc: 4, 7, 14, 12, 15, 5, 8, 8, 8, 8. Den: 18, 20, 22, 22, 20, 15, 17, 15, 17, 13. Teploty jsou evidovány v 6.00 hod. a v 15.00 hod. Petr Hanuška DALŠÍ UDÁLOSTI Dne 2. září proběhlo setkání starostů obcí s hejtmanem Olomouckého kraje Jiřím Rozbořilem ve vojenském prostoru Libavá. Dne 7. září proběhla pracovní porada Zastupitelstva obce Velký Týnec. Dne 10. září proběhla na Obecním úřadě v Grygově rada mikroregionu Království. Dne 18. září přijal místostarosta obce Stanislav Denk v týnecké obřadní síni osmdesátileté spoluobčany. Popřál zdar jejich setkání a hlavně pevné zdraví. Dne 19. září proběhl ve všech místních částech sběr velkoobjemových a nebezpečných odpadů. Dne 21. září zastupitelé obce společně s ing. Daškem a ing. Palackou prošli na pracovní schůzce podané námitky občanů k návrhu nového územního plánu. Petr Hanuška Pěstitelská pálenice Pavel Hnilica nabízí službu MOŠTOVÁNÍ OVOCE v měsících září až listopad pravidelně o sobotách od 13:00 do 17:00 hod. Dále poskytuje službu kontejnerové přepravy materiálu v objemu do 8 tun www.hnilica.info Objednávky na pálení a moštování: po-pá: 8:30 -16:30 na tel. 585 391 48 čených pro podnikání, příp. je z nového územního plánu vyloučit. Zatřetí - poctivě vyhodnotit podněty všech soukromých subjektů s ohledem na potřeby obce a soulad s platnou legislativou. Předložená podoba územního plánu je doposud jakýmsi průnikem stanovisek tří výše uvedených stran. Jak bylo řečeno, k němu se mohl v uplynulých dnech vyjádřit každý občan. V 38. týdnu ing. Dašek všechny podané podněty vyhodnotil. Následně je dne 21. září přednesl na pracovní schůzce zastupitelům obce. Ti hlasováním vyjádřili své stanovisko k jednotlivým podnětům. Následně je ing. arch. Dašek projedná s dotčenými orgány a ing. Palacká zapracuje do návrhu územního plánu. Pravděpodobně v lednu proběhne v místním kině představení podoby nového územního plánu. Pokud nevznikne situace, že se někdo z občanů proti návrhu odvolá, je předpoklad, že zastupitelé obce následně dokument schválí na svém nejbližším zasedání. Ilustr. foto Do konce měsíce října má být hotova modernizace budovy mateřské školy. Pracuje na ní firma 4P Invest, s. r. o. z Brumova - Bylnice, která vyhrála výběrové řízení. Cena projektu dosahuje výše 2.397.813,- Kč bez DPH. Výběr firmy byl proveden na 5. zasedání Zastupitelstva obce Velký Týnec, které se konalo v pondělí 29. června. Následně běžela odvolací lhůta, v jejímž rámci se mohli neúspěšní uchazeči odvolat. Ve druhém červencovém týdnu byla mezi obcí a firmou podepsána příslušná realizační smlouva. Vzhledem ke skutečnosti, že okna v budově mateřské školy byla vším jen ne běžným typem okenní výplně, musela se nová okna nechat vyrobit přesně na míru. To trvalo tři tý- dny. Firma byla vyzvána k tomu, aby výměnu a zapravení prostoru kolem oken provedla do 1. září. Díky velké obětavosti všech pracovníků školy děti skutečně mohly v tento den nastoupit. Měsíc září byl zasvěcen zateplení objektu. Vzhledem k umístění odpadních kontejnerů, pohybu techniky a pracovníků nebylo možné vjíždět do školního areálu. Rodiče museli parkovat u zámecké budovy či u zdravotního střediska. Děkuji všem, kteří tuto mimořádnou situaci pochopili a zhoršení podmínek přijali jako nutné dočasné opatření. Konstatování některých kritiků, že „tam dělá málo lidí“ či „že nic nedělají“ neberu. Není úkolem obce dozírat nad touto stránkou realizace stavby. Firma se zavázala k dokončení k určitému datu a to jistě splní (31. října). Nutí ji k tomu dotační podmínky, které jsou v tomto případě velmi striktní a přísné. V polovině října bude vyhlášena další výzva na zateplení budov a výměnu oken ve veřejných budovách. Obec podá žádost, která by řešila otázku modernizace naší hasičské zbrojnice. ...pokračování na str. 3 Obecní úřad Velký Týnec Zámecká 35, 783 72, Velký Týnec 1 Úřední hodiny pro veřejnost: pondělí a středa 7:30 – 12:00 a 13:00 – 17:30 Telefonické kontakty: Starosta obce - PhDr. Petr Hanuška Ph. D. ....................585 585 fax: 585 Místostarosta - Mgr. Stanislav Denk .............................585 Místostarosta - Jaroslav Chytil ......................................585 Sekretariát - Radka Tomečková ....................................585 Matrika, sociální věci - Oldřiška Kellerová ...................585 Stavební úřad - Ing. Jaroslav Trnečka ...........................585 Stavební záležitosti - Eva Krkošková ............................585 Účetní obce - Radana Procházková ...............................585 Správce obecního majetku - Petr Drápal .......................585 Obecní policie Velký Týnec ............................................725 391 151 391 151 151 151 151 151 151 151 151 544 495 113 506 110 119 111 115 118 114 116 112 540 Elektronické adresy: [email protected], [email protected] TÝNECKÉ LISTY - periodický tisk územního samosprávného celku - Měsíčník Obce Velký Týnec. Vydává Obec Velký Týnec, Zámecká 35, 783 72 Vel. Týnec 1, IČO 00299669. Ev. číslo MK ČR: E 12522. Ročník XXV., č. 10 vyšlo v říjnu 2015. Cena výtisku 10,- Kč. Adresa redakce: Zámecká 35, 783 72, Velký Týnec, e-mail: [email protected]. Šéfredaktorka: Mgr. Vendula Vránová. Redakční rada: PhDr. Petr Hanuška Ph.D., e-mail: [email protected], Ing. Marta Kypusová, PhDr. Pavel Pospěch, Mgr. Stanislav Denk e-mail: [email protected]. Grafická úprava: Pavel Peňaška, e-mail: penaska.pavel@ centrum.cz. Tisk: EPAVA, Chválkovická 5, 779 00 Olomouc. Poznámka redakce: Uveřejněné dopisy nemusí být totožné se stanoviskem redakce. Neoznačené fotografie - archiv TL nebo archiv autora. Starostovýma očima TÝNECKÉ LISTY 3 Několik slov k podnětům V článku pana Jaroslava Chytila uveřejněném v tomto čísle TL jsem se jako jeho čtenář dozvěděl o rozladění neznámého týneckého „hasiče“, které se mj. týkalo toho, že už nikdo Týnecké listy nečte, protože tam nepíší např. o domu pro seniory a o jiných podstatných věcech. Pan Chytil samotný měl výhrady k barevnosti posledních prázdninových čísel. Pro informaci neznámého kritika: každý měsíc se prodá 400 kusů Týneckých listů. Opakuji: prodá. Pokud by si chtěl za těch deset korun, které jiní marnotratně utratí za Týnecké listy, koupit tvarůžek, asi ho zklamu. Tak laciný nikdo nenabízí… K domu pro seniory. Opakovaně jsem psal, že je hotový projekt se stavebním povolením - a to nástavba 14 bytů nad zdravotním střediskem. Čekáme na vhodnou dotační výzvu, neboť 5,4 miliónů korun z MMR ČR, které maximálně můžeme získat, nás v celko- vých nákladech dosahujících více jak 12 miliónů nevytrhne. Nehledám výmluvy, dluh vůči našim seniorům mě skutečně tíží, ale nelze financovat zároveň modernizaci ČOV, dostavbu kanalizace v Čechovicích, modernizaci mateřské školky, opravy chodníků a cest atd. Stejně jako neznámý kritik i my si musíme spočítat, zda na ten „obecní tvarůžek“ máme. A k barevnosti některých čísel… Co člověk, to názor. Mnozí nás za tu živost, pestrost chválí, pan Chytil naopak haní. Příležitostní čtenáři z cizích měst a obcí většinou překvapeně „kulí oči“ na úroveň plátku, který měsíc co měsíc malá čuhácká obec vydává. Obdivují obsah i úpravu. Co s tím názorovým spektrem uděláme? No nic, budeme se ho pořád snažit vylepšovat, a to i přes vědomí, že každému se prostě nezavděčíme. Petr Hanuška ´ VELKY´ TYNEC K O KOUZELNÝ DĚDEČEK Představení pro MŠ Produkce: ČR, vstupné 10,- Kč 2. října 10:00 hod ŽIVOT JE ŽIVOT O. Vetchý a S. Stašová v nové české komedii Produkce: ČR, 95 minut, vstupné 50,- Kč 2. října 18:00 hod VYBÍJENÁ Vybíjená je groteska o osudové lásce, přátelství kráse a ošklivosti, alkoholu a hledání životního štěstí. Produkce: ČR, 94 minut, vstupné 50,- Kč 9. října 18:00 hod POŘÁD JSEM TO JÁ Drama o ženě postižené Alzheimerovou chorobou. V hlavní roli Julianne Moore. Produkce: USA, 100 minut, vstupné 50,- Kč, přístupno od 12 let 16. října 18:00 hod POPELKA Známá pohádka v novém zpracování. Dobrodružný rodinný film. Produkce: USA, 114 minut, vstupné 50,- Kč 23. října 18:00 hod SLOW WEST Divoký západ není místo, kde vychází věci podle plánu. Western ostrý jako sůl v ráně Čtvrtek 3. prosince 2015 od 19:00 hodin Produkce: VB, NZ, 84 minut, vstupné 50,- Kč, přístupno od 15 let Společenský dům ve Velkém Týnci 30. října 19:30 hod Podrobný program kina najdete na adrese www.velkytynec.cz na odkazu KULTURA A SPORT nebo po naskenování QR kódu. Prodej vstupenek probíhá 45 minut před začátkem filmového představení. Pokladna je otevřena po celou dobu promítání. Vstupné na místě: 150,- Kč V předprodeji od 19. října v Řeznictví Coufalovi: 120,- Kč Adresa kina: Kino Velký Týnec, Sokolská 425, Velký Týnec Mediální partner obce Velký Týnec 2015 inz 12/15 4 Obecní servis TÝNECKÉ LISTY Přechody pro chodce ve Velkém Týnci Na obecní úřad se obrátilo několik občanů s dotazem, zda by bylo možné vybudovat více přechodů pro chodce, a to především v ulicích Na Kříbě a Masarykova. Na základě požadavků jsem kontaktoval dopravního inženýra Krajského ředitelství Policie České republiky, který společně se mnou celou situaci na místě vyhodnotil. Bohužel vybudovat nový přechod pro chodce není úplně jednoduchá záležitost a kritéria, která musí být splněna, jsou velmi přísná. Jednak jde o specifické normy (šířka vozovky, dostatečné rozhledy do obou směrů, technické dovybavení apod.) a současně je podle nových požadavků vyžadováno měření intenzity využití případného přechodu pro chodce. Pro zhotovení a odsouhlasení nového přechodu je tedy klíčové kolik chodců by denně takový přechod využilo. Každopádně jsme všechny požadované úseky podrobili analýze, přičemž bylo zjištěno následující: na ulici Masarykova nelze instalovat nový přechod na žádném místě; na ulici Na Kříbě je možné vybudovat přechod pro chodce pouze na začátku této ulice, u křižovatky s ulicí Na Návsi (ještě před poštou). Zde je již vytvořeno bezbariérové místo pro přecházení, které by bylo možné v budoucnu přeměnit na oficiální přechod pro chodce se zebrou a osvětlením. Jak jste jistě mnozí stačili zaznamenat, nynější trend je spíše opačný. Mnohé stávající přechody pro chodce v Olomouckém kraji se ruší, neboť nesplňují potřebné normy, a na ty, které mají nově vzniknout, se uplatňují velmi přísné požadavky. Na druhou stranu někteří odborníci na dopravní bezpečnost zdůrazňují fakt, že v menších obcích je často bezpečnější, pokud v určitých lokalitách přechod pro chodce není vybudován a chodci tak musí mnohem obezřetněji komunikaci přecházet. To se samozřejmě netýká úseků, kde je velká hustota dopravy (např. ul. Olomoucká v Krčmani). Dopravní inženýr vyhodnotil i další problematické úseky a dopravní značení v obci, a proto bude v nejbližší době provedena náprava, popř. doplnění či změna dopravního značení. Už jste mohli zaznamenat doplnění vodorovného dopravního značení (podélné čára souvislá V 1a) před novým přechodem pro chodce na ulici Ke Vsisku. Zde bude také doplněn reflexní rámeček k dopravní značce přechod pro chodce (IP 6), který byl původně od začátku požadován, ale nebyl úřady povolen. Nyní po krátké době používání přechodu pro chodce se zvýraznění dodatečně povolí, čímž se řidičům zdůrazní, že by měli v daném místě jezdit mnohem ohleduplněji. Filip Raclavský Obecní servis TÝNECKÉ LISTY ŽIVOTNÍ JUBILEA SLOUPEK POEZIE V měsících září blahopřejeme k narozeninám /// 91 let Grygar František, V. Týnec 86 let Chalupová Libuše, V. Týnec Šrámek Alois, V. Týnec 82 let Žádník Josef, V. Týnec 5 Josef Jaroslav Langer 70 let Dočkalová Marie, Čechovice Hudeček Karel, V. Týnec 65 let Hejral Jiří, V. Týnec Chalupa Zdeněk, V. Týnec Ach, ty kostelíčku s tou mechovou věží – 60 let Hacsik Vojtěch, V. Týnec vůkol tebe mnoho 81 let Hacsiková Věra, V. Týnec Hanzelová Štefania, Vsisko skrytých domků leží; vystavte pak mi tu také tichou skrýšku z osmi prkýneček a drnovou stříšku. (České krakováčky, 1835) Vybral Stanislav Denk NOVÉ KNIHY Místní knihovna Velký Týnec Beletrie Bagshawe, T.: Hradba mlčení Fowles, J.: Francouzova milenka Grebe, C.: Trpčí než smrt Meyersová, R. S.: Pohodlné lži Parks, A.: Život té druhé Redfearnová, S.: Zavři očka svý Sacerdotiová, D.: Stůj při mně Stimson, T.: Otevřené manželství Tucker, K. A.: Deset malých nadechnutí Vlková, S.: Najít světlo ve tmě Naučná literatura Padevět J. Krvavé finále Připravila Marta Ivančíková Umění z půdy Zámecká galerie pro jeden obraz Máte-li doma nějaký obraz, fotografii, či jinou uměleckou kuriozitu, zapůjčte nám ji. Rádi ji zde na měsíc vystavíme. Recenze vystaveného obrazu Staré město Obraz pochází ze zápůjčky paní Moniky Bohaté, které bych chtěl poděkovat za trvalou přízeň, jež věnuje naší galerii Vstupní brána na samé koruně hradeb nás přivede do království střech a komínů ve starém městě. Linie sedlových střech působí lehce vznosným dojmem s příchutí jistého řádu. Děsivá je střecha v levém okraji, která svoji děsivou mohutností až vyvolává závrať. Nebo představu jakéhosi potencionálního nebezpečí. Lehce stylizované stromy na pravé straně však obraz celkově zklidňují. Romantický pohled na mraky plynoucí po nebi dává obrazu nostalgickou příchuť. Ještě jednou přelétnout pohledem střechy. Jestli se tam někde neskrývá za komínem nějaký kocour a můžete se s Al. Bauerem, tak je obraz z roku 87 signován, rozloučit. O umění je třeba si povídat, ale také se na něj dívat. Všechny zájemce o umění srdečně zve Stanislav Denk Chcete mít Inzerci v Týneckých listech? Kontaktujte sekretariát OÚ Velký Týnec [email protected] nebo 585 151 111 6 Obecní servis TÝNECKÉ LISTY Možná přijde i Kristián Asi jste si všimli, že z televizních obrazovek zcela vymizely zábavné pořady typu estráda, kde vystupovali nejrůznější umělci - zpěváci, artisté, kouzelník, tanečnice atd. - a divák se u pořadu pobavil, zasmál, odreagoval a zapomněl na starosti všedního dne. V současné době se nic nového v této oblasti neděje, a tak se stále dokola v televizi vysílá to, co už bylo dávno natočeno, a zatím nikdo nepřišel s podobným pořadem, který by na tuto tradici kvalitní české zábavy navázal. Proto jsme se spojili s osobou nejpovolanější - s panem Gustavem Oplustilem - a s jeho podporou jsme připravili pořad, který navazuje na to nejlepší, co v oblasti českého zábavního umění vzniklo. Představení jsme nazvali „Možná přijde i Kristián“ a provedeme v něm diváka humornou formou českým zábavním uměním od cca 30. do 80. let dvacátého století. V pořadu vystupuje 13 účinkujících. Nechybějí pěvecké legendy Richard Adam a Jiří Helekal, zazpívá také Dana Chytilová, v humorných scénkách účinkuje mimo jiné Jaroslava Stránská, kterou v současné době můžete vidět v seriálu Policie Modrava. Speciální kouzla předvede kouzelník Grino, imitacemi známých osobností vás pobaví Dalimil Klapka (český inspektor Colombo), taneční kreace ve stylových dobových kostýmech předvedou tanečnice ze Spolku elegantních dam z Brna a v jejich podání se můžete těšit i na lechtivou přehlídku historického spodního prádla. Celým pořadem provázejí dva moderátoři a to autorka scénáře a režie Ludmila Razimová a partnera jí dělá Marek Dobrodinský. Nesmějte se doma sami, přijďte se smát s námi! Toto jedinečné představení můžete vidět v Olomouci 5. listopadu 2015, od 16 hod. v Kině Metropol. Vstupenky se prodávají v předprodeji kina Metropol za jednotnou cenu 170 Kč. Partnery představení jsou Nadace Život umělce, Město Olomouc a Český rozhlas Olomouc. Srdečně zve umělecká a hudební agentura ARTUM. Obecní servis TÝNECKÉ LISTY Proč se recyklují nefunkční úsporné zářivky? Většina z nás už dnes ví, že vysloužilé lineární či úsporné zářivky je potřeba odevzdat k recyklaci. Ne všichni ale víme, proč a jaký je jejich další osud. Recyklace nefunkčních zářivek je důležitá ze dvou důvodů. Tím prvním je ochrana životního prostředí před nebezpečnou rtutí, která je v těchto výrobcích v malém množství obsažena. V jedné úsporné zářivce jde o 3-5 mg rtuti. Při mnohonásobně vyšších koncentracích může tato jedovatá látka poškodit nejen životní prostředí, ale i naše zdraví. Druhým důvodem je opětovné materiálové využití, jež u zářivek v současnosti dosahuje 95-100 %. Využitím recyklovaných materiálů při další výrobě se šetří přírodní zdroje surovin. Zpětným odběrem a ekologickou recyklací osvětlovacích zařízení se od roku 2005 zabývá neziskový kolektivní systém EKOLAMP, který tyto služby zajišťuje i pro naši obec. Obyvatelé naší obce mohou nefunkční zářivky zdarma odevzdávat ve sběrném dvoře u ČOV Tovární 505, Velký Týnec. Obsluha sběrného dvora od Vás úsporku zdarma převezme (středa 16-18 hod., sobota 10-12 hod.) a uloží ji do speciální sběrné nádoby, aby se nerozbila. Zářivky do 40 cm. můžete také odevzdat do malé sběrné nádoby v průjezdu obecního úřadu nebo v elektro obchodě při nákupu nových. Ze sběrných míst EKOLAMP sváží zářivky do specializovaných recyklačních firem, kde jsou z nich pro opětovné použití získávány především kovy, plasty, sklo a rtuť. Hliník, mosaz a další kovy se mohou znovu použít v kovovýrobě, například pro součástky jízdních kol. Z recyklovaných plastů jsou vyráběny zatravňovací dlaždice či plotové dílce. Vyčištěná rtuť je znovu využívána v průmyslové výrobě. Sklo ze zářivek se používá jako technický materiál nebo i pro výrobu nových zářivek. Prostřednictvím EKOLAMPu se v roce 2014 recyklovalo téměř 5 milionů zářivek a výbojek. To představuje 26 kg rtuti, která se díky zpětnému odběru nedostala do přírody. Bohužel stále téměř 60 % českých domácností nerecykluje a úsporné zářivky hází do komunálního odpadu. Právě vy můžete pomoci tuto situaci změnit. Více se o problematice nakládání s nefunkčními zářivkami dočtete na www.ekolamp.cz. Většina z nás už dnes ví, že vysloužilé lineární či úsporné zářivky je potřeba odevzdat k recyklaci. Ne všichni ale víme, proč a jaký je jejich další osud. 7 Většina z nás už dnes ví, že vysloužilé lineární či úsporné zářivky je potřeba odevzdat k recyklaci. Ne všichni ale víme, proč a jaký je jejich další osud. Rozhovor 11 TÝNECKÉ LISTY Největší riziko vidím ve ztrátě solidarity, říká politolog Pavel Šaradín Univerzitní kolega Doc. Mgr. Pavel Šaradín, Ph.D. se během několika let vypracoval mezi celorepublikově uznávané a oslovované pedagogy. Studia politologie a filosofie dokončil na FF UP v Olomouci v roce 1995. Ve třech následujících letech byl zaměstnán jako redaktor olomouckého nakladatelství Votobia. Od roku 1998 až doposud je členem Katedry politologie a evropských studií FF UP. Stačil přitom úspěšně zakončit doktorské studium v Olomouci (2001), o pět let později se habilitoval v oboru politologie. Učí, vede řadu projektů, působí jako politický publicista a je autorem několika politologicky orientovaných knih. V našem rozhovoru si povídáme o věcech, které jsou ve své podstatě mnohdy velmi složité. On o nich dokáže mluvit srozumitelně a zajímavě. Zaměstnání politologa v sobě obsahuje práci analytika věcí minulých i vizionáře událostí budoucích. Vnímáš to tak? V podstatě ano, ale pokud jde o budoucnost či přítomnost, snažíme se vycházet z výzkumů. Nelze předpovědět vše, tomu se vyhýbáme, ale odhadnout některé jevy lze. Nemám rád tzv. čistou vědu, v tomto smyslu čistou politologii, dávám přednost pohledu i do jiných oblastí. Ty jsou velmi podnětné pro naši práci. Přesah je zásadní. Teprve pak se snažím vysvětlovat některé jevy ve společnosti. Položím-li si otázku, proč politice příliš nedůvěřujeme? Odpověď nemusí být dána jen naší špatnou zkušeností s některými politiky, ale zejména tím, že je u nás mnohem nižší sociální důvěra než v západní Evropě. Málo si důvěřujeme navzájem. Politika je nesmírně komplikovaný proces jednání, chování, rozhodování názorově odlišných jednotlivců i skupin lidí. Ty se snažíš jim dostat „pod pokličku“. Jaké cesty k tomu vedou? Pro mne je nejlepší, když se s nimi mohu setkat osobně. Média jejich postoje a názory posunují. Naprosto odmítám unáhlené soudy, nebo že bych si dělal názor na základě novinových titulků. Někdy se na nás obracejí třeba se školením, chtějí kritickou analýzu atd. Mám rád spolupráci zejména v oblasti participace občanů. Mnozí se zajímají o to, jak komunikovat s voliči, jak efektivně řídit město, hledají příklady dobré praxe ze zahraničí atd. Politika je a musí být zdlouhavá, mne zajímá ten konsensus. Říká se, že politika většinu lidí u nás nezajímá nebo je případně rozčiluje. Přitom bezprostředně ovlivňuje jejich životy. Jsme jako národ méně „politický“ než naši sousedé? Nebo naopak se těmto věnujeme nad běžný rámec? Myslím, že si špatně vykládáme význam politiky. Respektive její podstatu. Politici rozhodují o veřejných statcích, o tom, jaké máme zákony, jaká je sociální politika státu, jaké máme daně atd. Pokud na politiky nadáváme, jsou nám lhostejní, pak jim necháváme obrovský prostor, aby rozhodovali ve svůj vlastní prospěch. Podle evropských průzkumů se nám zdá politika velmi složitá a nechceme se v ní příliš angažovat. Což není dobrá výchozí pozice. K tomu ještě jeden příklad. V Německu by podle mne neuspěl úplně nový subjekt s naprosto neznámými kandidáty jako u nás. ANO oslovilo téměř každého pátého voliče, přičemž ale nehodnotím jeho politiku. Jen to, že naši důvěru dostali Foto: archiv autora absolutně neznámí lidé. V Německu jsou opatrnější. Do velké politiky pustí toho, kdo se nejprve osvědčí na lokální a následně regionální úrovni. Komentuješ dění v regionu i v celé naší zemi. Vypadá to, jako by se po pádu Nečasovy vlády nová politická garnitura poněkud uklidnila. Neplní svými půtkami první stránky deníků, není až tak v centru pozornosti televize či rozhlasu. Mýlím se, nebo mám pravdu? Pokud platí druhá varianta, je to výsledek schopností současné koaliční vlády, nebo spíše ovládnutí výrazné části médií jedním ze zaniteresovaných politiků? Také to tak cítím. Přirozeně, zítra pozítří může nastat politická krize, ale je velmi pozitivní, že se vládě podařilo situaci zklidnit a že se obnovila důvěra v politické instituce, jaká tu byla někdy v období Fischerovy úřednické vlády. Přispívá k tomu jistě i osoba premiéra, jeho styl vládnutí. Svých cílů dosahuje poklidnou cestou a nenápadně. Do politického dění v poslední době vstupují dosti často svými zásahy orgány v trestním řízení. Ne každý zásah končí vysvětlující tečkou. Dokonce se někdy hovoří či píše „o státě ve státě“, o síle, která stále viditelněji ovlivňuje chod celé společnosti. Vnímáš v tom něco pro naši demokracii nebezpečného? Zatím to jako nebezpečí nevidím. Jistě, je zde rozčarování, že obrovská kauza, která způsobila pád Nečasovy vlády, vyšuměla. Ale do té doby se nedělo takřka nic. Miloš Zeman v 90. letech vyhlásil akci „čisté ruce“, ale odsouzen byl jediný politik - ministr jeho vlády Svoboda. Spíše mi vadí tlak, který se vytváří na samosprávu. Stíhání zastupitelstev, starostů, neustále kontroly, v tomto ohledu by se měl udělat pořádek. Stát nemůže mít takový dozor nad samosprávou, to je velmi špatné. Jak vnímáš současné politické dění v našem středomoravském regionu? Nemám na mysli jen otazníky kolem financí uložených na kontech politiků, ale působení krajské vlády na konci její tříletky. Hejtman se vypracoval ve zkušeného politika a v rámci úzkých mantinelů si vede dobře. Dokázal bych si ovšem představit živější opozici. Bohužel jsem stále skeptičtější k samotnému zřízení krajů, sloučený model výkonu veřejné správy není dobrý. Jsem zvědav, jak ovlivní kraj zřízení aglomerace Olomouc-Přerov-Prostějov. Velkým tématem posledních týdnů je migrace běženců postupující napříč Evropou. Naše země se k ní staví s otevřenou nedůvěrou, či dokonce rozhodným odmítnutím. Je její postoj správný? Kde probíhá hranice obyčejné lidské solidarity a pomoci a možného názorového či náboženského střetu? Nedávno jsem četl rozhovor se syr- ským překladatelem, který zůstal ve své zemi. Říkal, že v první vlně utíkali vzdělaní lidé, inteligence, lékaři, technici, majetnější lidé. To byla naše obrovská šance. Připadá mi naprosto směšné handrkovat se o pár stovkách uprchlíků. V přepočtu to znamená tři čtyři rodiny na jedno město. Bohužel jsme pod velkým vlivem médií a s cizinci nemáme žádnou zkušenost. Nejvíce se obáváme toho, co neznáme, to vysvětlují i sociologické zákony. Češi jsou velmi konzervativní, což není výtka, ale konstatování. Ona hranice je obtížně stanovitelná, já bezpečnostní riziko neodmítám, ale nevidím v rodině se dvěma malými dětmi potenciální teroristy. Očekáváš u nás, resp. v Evropě nějaké další problémy, které zatím jen latentně existují, ale do budoucna se jim budeme muset postavit tváří v tvář? Nejtěží otázka na závěr… možná bych navázal na to, co jsem řekl v předchozí odpovědi. Také Evropská unie je pro nás něčím cizím, jiným. Proto se část politiků vůči ní vymezuje, přitom EU jsme přece i my! Největší riziko vidím ve ztrátě solidarity. Měli bychom se více dívat do historie, poučit se z chyb. Potřebujeme více Evropy, ještě těsnější kontakt a spolupráci. Obávám se, že si to mnozí naši politici neuvědomují. Pokud jde o latentní problémy, domnívám se, že nás spíše ohrožují ty globální než ryze evropské. Ptal se Petr Hanuška 12 Fotogalerie, Články TÝNECKÉ LISTY FOTOGALERIE Čechovické vinobraní Připomínka návštěvy TGM Foto: 4x Vendula Vránová V sobotu 19. září jsme v Čechovicích pořádali druhé čechovické vinobraní. Ti, co přišli do hospody Na návsi, nelitovali a užili si dobrou zábavu, tanec a skvělý burčák a vína od pana Františka Nováka. Za organizátory moc děkuji všem, kteří nám s pořádáním této akce pomohli. Foto: 2x archiv TL SKAUTSKÉ OKÉNKO Slovo vůdce oddílu: Vypusťte draka! Po nádherných prázdninových dnech, které jsme mimo jiné strávili na táboře, jsme se od začátku září vrhli do nové oddílové činnosti. Troufám si říct, že takový skautský oddíl je jako spící drak, který se od nového školního roku probudí, vyletí se své skrýše a všechny skauty strhne do obrovského, rychle se točícího kolotoče družinových schůzek, výprav, menších výletů, veselí, nově nabývaných dovedností a zkušeností. Než však takového draka vypustíme ze sluje, je zapotřebí spousty úkonů. Nejzákladnější je dohoda jednotlivých rádců (vedoucích) družin o nových termínech každotýdenních schůzek. Při počtu pěti družin to není samozřejmostí, že vždy rychle najdeme variantu, která je přijatelná jak pro naše vedoucí, tak pro členy družin, potažmo jejich rodiče. Dalším krokem je zahajovací porada oddílové rady. Jde o schůzi, při které se členové oddílové rady – rádci a podrádci družin, vůdce oddílu a další neméně důležití starší a zkušení skauti sejdou a společně vytvoří dlouhodobý plán akcí a jejich ter- míny. Dále určíme garanty a jednotlivé tvůrčí týmy těchto akcí. Oddílová rada však také musí řešit různé vzniklé problémy, schvaluje nákupy materiálu, hodnotí akce minulé, plánuje a vymýšlí. To nejen na začátku září, ale každý následující měsíc. Po tomto všem pak s nadšením rozjedeme skautský rok, uspořádáme první velkou oddílovou schůzku, družiny zahájí svou činnost. Zářijový měsíc je zatěžkávací zkouškou a s napětím sledujeme, zdali vše probíhá tak jak má. Na tomto místě bych chtěl popřát právě těmto všem starším skautům, rádcům podrádcům, garantům oddílových akcí a dalším, aby se jim tento start podařil, a chci popřát hodně síly do další oddílové činnosti i v průběhu roku! Mladším skautům přeji, aby si následující rok užili ještě více než ten předchozí a dále se ubírali po cestě skautingem. Problém oddílu Andromeda: Dostatek a nedostatek Kdybychom řekli, že se oddíl týneckých skautů nepotýká s žádnými pro- blémy, porušili bychom hned první bod skautského zákona hovořící o pravdomluvnosti. Oddíl má řadu problémů, které se nám s větším či menším úspěchem daří překonávat či o nich alespoň diskutovat. Problém, o kterém se chci zmínit zde, se však týká nejen našeho oddílu, ale také širší týnecké veřejnosti. Oddíl má v tuto chvíli 77 členů všech různých kategorií a tímto počtem dosahuje vrcholu žebříčku největších oddílů našeho okresu. Důvodů by se našlo mnoho – jsme „venkovský“ oddíl, kde je vyšší členská základna víceméně běžná (nemáme zde skautskou konkurenci jako například v Olomouci) nebo například demografická charakteristika Velkého Týnce, tedy populační růst obce a s tím spojený i vyšší počet potenciálních nových skautů, a mohli bychom pokračovat dále. Z těchto 77 je přibližně 65 z nich členy nějaké z našich pěti družin, zbytek tvoří skupinu starších skautů, kteří obstarávají chod oddílu. Při rychlém vydělení vychází, že na jednu družinu připadne asi 13 členů. Věřte, že toto číslo je vysoké, ideální družina má méně než 9 členů. Abychom mohli přibrat další nové členy, potřebovali bychom založit novou družinu, na kterou však prozatím nemáme dostatek „vedoucích družin“ (nejméně 2 skauti ve věku 15 let schopní vést družinu). Obecně máme v tuto chvíli málo těchto skautů roverského věku. Naštěstí tento stav nebude trvat dlouho. V tuto chvíli již dorůstá silný ročník skautů a skautek, kteří již brzy budou schopní vést družiny. Musíme tedy akorát „přečkat“ jedno až dvouleté období nedostatku rádců. Situace má ale další stranu. Pokud nebudeme delší dobu nabírat nové členy, vznikne nám „mezera“, která v budoucnu opět způsobí problémy. Tuto zpověď píšu proto, že v posledním období dostávám telefonáty od rodičů, kteří by rádi přihlásili děti k nám do oddílu. Bohužel musím vždy zklamat a s lítostí musím vysvětlit důvod nenabírání členů. Máme obrovskou radost z tohoto zájmu o skauting a mohu prozatím doporučit, aby se rodiče poptali u jiného skautského oddílu v okolí, což ale může být kvůli dojíždění nepraktické. Pokud byste měli jakýkoliv dotaz, neváhejte se na mě obrátit. Za celý oddíl děkuji za pochopení a pevně věřím, že problém nedostatku vedoucích na velké množství členů brzy skončí! Jakub Hadaš Ze života našich škol 13 TÝNECKÉ LISTY A OPĚT NA PRAHU NOVÉHO ŠKOLNÍHO ROKU... Vážení spoluobčané, dovolte, abych vás po prázdninách pozdravil ze školy. Dne 1. září jsme slavnostně zahájili nový školní rok 2015/2016 a přivítali na palubě „naší lodi“ opět o něco více žáků než v loňském roce. Slavnostním křtem prošlo 56 žáků 1. třídy! Hlavním úkolem letošních prázdnin byla příprava tří prvních tříd. Nejen z tohoto důvodu jsme zrekonstruovali jednu učebnu na staré škole, ale zřídili jsme pro potřeby 1. stupně učebnu i na nové škole a připravili nové prostory pro přezouvání žáků ze staré školy v prostorách před sportovní halou. Tato úprava bude v odpoledních hodinách sloužit i veřejnosti. Po staré škole jsme nově rozvedli elektronického vrátného s videotelefonem, abychom vyřešili problémy se vstu- pem všech osob do školy. V obou školních budovách probíhaly během prázdnin malířské práce a další drobné úpravy a opravy. Za hladký průběh při realizaci a trvalou péči a podporu děkuji vedení obce Velký Týnec a rovněž provozním zaměstnancům školy v čele se školníkem panem Miroslavem Zdráhalem. V letošním roce nás čeká realizace několika projektů. Budeme pokračovat ve spolupráci s Gymnáziem Olomouc – Hejčín a se Střední průmyslovou školou strojnickou v Olomouci ve sdílené výuce a kroužcích, i když v menším měřítku než loni. Dále budeme na podzim realizovat dva projekty, v jejichž rámci budeme organizovat čtenářské dílny, vzdělávání žáků a pedagogů v cizích jazycích, zahra- niční výjezd pedagogů a žáků a vybavení školní dílny novým nářadím. Další projekty jsou ve fázi přípravy. S činností zájmových kroužků se od září 2015 můžete seznámit na školním webu. V průběhu školního roku počítáme se všemi tradičními školními akcemi, před velkými prázdninami vás pozveme na „Školní zahradu“. Jménem všech zaměstnanců školy chci vyslovit přání, aby následující školní rok byl rokem úspěšným. Kvalitní prací, velkým pracovním úsilím, mimoškolní aktivitou a spoustou akcí, které pro děti pořádáme, chceme udělat maximum pro to, abyste byli se vzděláváním vašich dětí spokojeni a abyste nám i nadále zachovali přízeň. Mgr. Tomáš Jurka, ředitel ZŠ Foto: archiv TL OTÁZKA PRO... ... Irenu SEHNALOVOU, ředitelku MŠ Kolik dětí nastoupilo v letošním školním roce do týnecké mateřské školy? Jaký program je pro ně připraven? V novém školním roce nastoupilo do týnecké mateřské školy 122 dětí, některé nastoupí během školního roku. V budově mateřské školy máme v provozu 4 třídy pro 107 dětí. Děti máme rozdělené dle věku. Nejmenší děti navštěvují třídu Kuřátek, o něco starší třídu Berušek, třída Koťátek je pro děti 4 - 5 leté a třídu Sluníček navštěvují děti, které půjdou v tomto školním roce k zápisu do základní školy, tedy budoucí školáci. V budově ZŠ Velký Týnec máme třídu pro 15 dětí, kterou navštěvují děti nejstarší a dětí s odloženou školní docházkou. Protože nám odešly dvě paní učitelky, museli jsme přijmout nové pedagogické pracovnice. Obě paní učitelky jsou místní, bydlí ve Velkém Týnci. Paní učitelka Eva Stoličková je zkušená učitelka, která pracovala 6 let v MŠ Citov. Paní učitelka Mgr. Kateřina Parčová teprve pedagogické zkušenosti získává. Obě pracují s nejmenšími dětmi - Kuřátky. K dětem mají velmi pěkný vztah a přístup, usilují o to, aby děti byly ve třídě spokojené, radostné a šťastné. Naše MŠ, tak jako každý rok, připravila pro děti nabídku kroužků. Je to výuka angličtiny pro starší i mladší děti hravou formou za vedení paní Smékalové. Výuka hry na zobcovou flétnu pod vedením učitelky Mgr. Parčové. Taneční kroužek, který se osvědčil v loňském školním roce, pod vede- ním Mgr. Kristýny Coufalové. V zimním období mají děti možnost účastnit se výuky lyžování . V měsíci říjnu děti čekají některé kulturní akce jako návštěva místního kina, žonglér a jeho „Žonglérská show“ a kouzelník a jeho „Kouzelná show veselého Toma“. Jsou připraveny i akce pro rodiče s dětmi podzimní pouštění draků, dýňování. Foto: archiv TL Drakiáda neodmyslitelně patří k podzimu Pěkný a úspěšný školní rok Zážitky z prvních dnů nového školního roku mě přivedly k následujícím úvahám. Kdokoli z nás trochu cestuje, jistě si uvědomuje, že bydlíme ve velmi pěkné a upravené obci. K tomu patří i obě školní budovy a sportovní areál. Nejeden návštěvník školy se sám od sebe vyjádřil, jak je naše škola pěkná a v krásném prostředí. Ruku v ruce s tímto hodnocením jde i o výchovu a vzdělávání dětí u nás na škole, které je minimálně tak kvalitní jako prostředí, v němž probíhá. Kromě základní výuky se každý školní rok zapojujeme téměř do všech vědomostních soutěží. Naši žáci postupují do okresních kol, kde si mohou poměřit své znalosti a schopnosti s žáky nejen z ostatních ZŠ, ale i z víceletých gymnázií. Sami organizujeme sportovní soutěže jak pro naše žáky, tak i pro žáky okolních škol a naši žáci vystupují na kulturních akcích pořádaných pro veřejnost. To, co jsem uvedla, bychom při představě části veřejnosti, že si učitel odučí látku a opraví písemky, mohli nazvat solidním nadstandartem. Prací navíc, kterou mnozí z našich vyučujících dělají, aniž by si to jejich okolí uvědomovalo. Řekla bych, že jsme na velmi dobré úrovni. Většina z mých kolegů i já bychom mohli učit na jakékoli jiné ZŠ nebo SŠ (studovali jsme své aprobační předměty pro vzdělávání na 2. stupňi ZŠ a na SŠ). Učíme ovšem ve Velkém Týnci, protože to tady máme rádi a na vašich dětech nám záleží. Snažíme se je naučit co nejvíce, aby měly základy pro další vzdělávání a aby se orientovaly v běžném životě. Každý z učitelů je rodič, teta nebo strýc, má tedy nejen odbornou kompetenci, ale i osobní zkušenost, jak se chovat k dětem různého věku. Na základě uvedených skutečností si pan ředitel může především z organizačních důvodů dovolit nechat vyučující s aprobací do vyšších ročníků učit i v ročnících nižších (což mu dovoluje i školský zákon, jde to i opačně). Podpořme tedy děti, pokud jsou pro ně změny těžké (jsou v novém prostředí, učí je různí učitelé, nedaří se jim podle jejich představ), ve zdravém postoji k realitě. Například vždyť nemáme jen jednu tetu nebo strýce, máme jich více, jezdíme k nim na návštěvy, víme, jaký kdo je. Stejně tak tě ve škole učí více učitelů. Když si budeš plnit zadané úkoly, když budeš poslouchat, co paní učitelka nebo pan učitel vyžaduje, a budeš se chovat pěkně, jistě bude vše v pořádku. Rádi ti ve všem pomůžeme. To, že něco neumíš, něčemu nerozumíš, nevadí. Přihlas se a zeptej se. Kdyby všichni všechno věděli, nemusel by nikdo chodit do školy. My dospělí navíc víme, že se učíme celý život, čas od času něčemu nerozumíme a hlavně, že bez snahy a píle ničeho nedosáhneme. Pokud chceme, aby děti byly úspěšné, je tedy nevyhnutelné přimět je k pracovitosti, k zájmu získávání nových poznatků a dovedností a v neposlední řadě k toleranci a respektu lidí s různými názory a schopnostmi. To jsou základy, na kterých stojí výchova a vzdělávání v naší škole Škole v Království. Kéž by všechny děti chodily do naší školy rády, rodiče a prarodiče jim pomáhali a podporovali je v jejich snažení mít co nejlepší výsledky. Přeji nám všem klidný a úspěšný školní rok 2015/2016 plný pěkných zážitků. Hana Dočkalová, učitelka 14 Články, dopisy, úvahy, komentáře TÝNECKÉ LISTY MLADÍ HASIČI VELKÝ TÝNEC Skončila nám sezóna 2014/2015. Tuto sezónu jsme zahájili v říjnu roku 2014 branným závodem požární všestrannosti v Tršicích. Jednalo se o přespolní běh, kde na stanovištích děti musely plnit úkoly: v nejlepším případě správně a v co nejkratším čase. Do konečného výsledku se započítávají trestné body za nesplněné úkoly a čas, za který tyto disciplíny odběhnou. Trať je dle místních podmínek dlouhá cca 2km pro mladší hasiče, pro starší asi 3km a obsahuje tyto disciplíny: střelba ze vzduchovky, základy topografie, uzlování, základy první pomoci, požární ochrana a překonání překážky po vodorovném laně. Za SDH Velký Týnec byla postavena 2 družstva mladších a 1 starších. Mladší družstvo A bylo 21., družstvo B na 8. a družstvo starších na 10. místě. Během zimních měsíců jsme se pilně věnovali tréninku a atletické přípravě. Jezdili jsme na výlety a vyráběli různé výrobky vždy na nějaké to téma, které se vztahovalo k určitému dni v kalendáři (Vánoce, Velikonoce atd). Na jaře, když počasí dovolilo, jsme už trénovali venku. Připravovali jsme se na jarní část hry Plamen, kde změřili mladí hasiči své síly v těchto disciplínách: štafeta 4x 60m, štafeta dvojic a požární útok, doplňkově pak soutěž jednotlivců v běhu 60m s překážkami. Byla postavena 2 družstva mladších hasičů. Ve hře Plamen jsme nakonec obsadili mladší družstvo A 12. místo a mladší družstvo B 7. místo. V období květen až září jsme se zúčastnili Okresní ligy mladých hasičů, celkem jsme absolvovali sedm soutěží v požárním útoku. SDH Velký Týnec jezdilo na tyto soutěže v hojném počtu, když se zadařilo, postavili jsme šest družstev v kategoriích přípravka (do 6 let), mladší hasiči A, B, C, D (6-11let) a starší hasiči (12-15let). Stabilně a se stoprocentní účastí jezdila vždy družstva: přípravka, mladší A, C a starší hasiči. Přípravka skončila v celkovém hodnocení na 1. místě stejně s ostatními přípravkami. Mladší „A“ celkově skončili na 4. místě z 26 družstev a na posledním závodě v Nové Hradečné se jim podařilo získat poprvé pohár za 2. místo. Pro srovnání zlepšení: za celou sezónu z minulého roku 18. místo, letos 4. místo. Mladší „C“ se celkově umístili na 6. místě z 26 družstev. Dokázali získat pohár za 3. místo v Drahlově a pohár za 2. místo v Mezicích. Poslední závod se jim bohužel nepodařil a o tom je taky sport. Pro srovnání výsledků: za celou sezónu z minulých let v roce 2013 - 7. místo, 2014 - 11. místo, 2015 - 6. místo. Musíme také podotknout, že v kategorii „mladší“ je velký věkový rozdíl 6-11 let a to je hodně znát, čím jsou starší, dokážou své síly lépe vyrovnat po fyzické stránce. V letošním roce jsme na ně moc pyšní. Starší hasiči se celkově umístili na 12. místě z 24 družstev. Je to mladé družstvo, trénují spolu teprve od dubna a do příštího roku proto očekáváme zlepšení. Na začátku září se mladí hasiči zúčast- Foto: Jana Ehrenbergerová nili závodu „Olomoucký drak“, který se konal v Olomouci na stadionu Lokomotiva. Byl to běh jednotlivců – 60m s překážkami. Zúčastnilo 21 mladých hasičů z SDH Velký Týnec. 27. září bylo vyhodnocení Okresní ligy na Horním náměstí u radnice v Olomouci s doprovodným programem. Slavnostní nástup a předání cen. Tímto posledním činem byla zakončena sezóna 2014/2015. 2. - 4. října 2015 nás čeká tréninkový víkend v hasičské škole v Jánských Koupelích a příprava na říjnový Závod požárnické všestrannosti, který odstartuje další ročník hry Plamen. Co dodat závěrem? Snad jen to, že týnečtí hasiči nejen sportují a zasahují, také jsou výborní kuchaři! Kotlíkový guláš voněl nejen ve Velkém Týnci. V Hrochově Týnci koncem srpna na 1. ročníku vaření kotlíkového guláše měřili své kuchařské umění mimo jiných také hasiči z Velkého Týnce, z Hrochova Týnce a z Týnce u Klatov. Dobrovolný hasič je prostě všestranný! Michaela Dvořáková Týnečtí hasiči (nejen) o prázdninách Často jsem v poslední době vysvětlovala rozdíl mezi členem JPO a členem SDH. Všichni jsme dobrovolní hasiči. Dobrovolní hasiči se dle znění zákona dělí na dvě hlavní skupiny: členové SDH jezdí na soutěže a zajišťují v naší vsi různé akce, jako je např. ples, dětský den nebo Mikulášská besídka. Neznamená automaticky, že člen SDH je současně i člen JPO. Jednotka požární ochrany (zkratka JPO), jejímž zakladatelem a následně i provozovatelem je obec, zasahuje u nehod, požárů a katastrof. Zásahy Jednotka požární ochrany Velký Týnec má 17 členů a je zařazena do kategorie III. To znamená, že zabezpečuje výjezd ze základny do 10 minut od vyhlášení poplachu. Poplach vyhlašuje HZS prostřednictvím obecního rozhlasu. Členům JPO přijde současně i SMS se základními informacemi o zásahu. V letošním létě panovala obrovská vedra, v jejichž důsledku po celé republice vznikalo množství velkých požárů. Velký Týnec byl v tomto výjimkou, jak je vidět z výčtu zásahů JPO: 29. 6. - zásah u požáru nákladního automobilu 6. 7. - na parkovišti u Olympie se střetl osobní automobil s motocyklem. Členové JPO prováděli zabezpečení místa a úklid po nehodě 14. 7. - na křižovatce u benzinky členové JPO uklízeli vozovku po autonehodě 18. 7. - na Grygovské křižovatce zasahovala u požáru kamionu 18. 7. - na Sokolské ulici ve Velkém Týnci osobní automobil naboural do veřejného osvětlení. JPO prováděla úklid vozovky 21. 7. - zásah u požáru nákladního automobilu na dálnici 17. 9. - požár travnatého porostu v Grygově I když vás někdy siréna svolávající hasiče vytrhne ze spánku, věřte, že pokud by hořelo ve vaší blízkosti, uslyšíte tuto sirénu moc rádi! Požární sport Sportují muži, ženy i děti. Od jara do podzimu jsou soutěže skoro každý víkend. I letos jsme se zúčastnili seriálu soutěží Tohatsu Fire Cup (TFC). V sobotu 19. 9. v Olomouci na stadionu Lokomotiva se pro tento rok v TFC bojovalo naposledy. Celkově se týnecké ženy umístily na 5. místě z 21 ženských družstev, muži pak obsadili 14. příčku z 27 mužských družstev. Soutěže TFC V požárním sportu soutěží i děti. Úvodem o týneckých mladých hasičích: před několika lety jsme měli nedostatek lidí na několika akcích po sobě. Někteří byli v práci, jiní na dovolené, další měli povinnosti doma… Zkrátka přišli jsme na to, že si po nás nastupující generaci musíme vychovat. Tohoto úkolu se vzorně zhostili Anička Majerová, Míša Dvořáková, Petra Klabačková, Standa Kratochvíl, Honza Jeřábek, Jana Ehrenbergerová a Pavel Dvořák. Mají trpělivost s rozjívenými prcky a dostatek elánu na výchovu ...náctiletých. Všem těmto sedmi statečným patří velké poděkování! Díky nim postupem času vzniklo několik dětských družstev: přípravka, kategorie do 6 let, mladší hasiči, kategorie 6-11 let, starší hasiči, kategorie 12-15 let. Celkem máme 38 mladých hasičů. Dětem patří na hasičce každé úterý a pátek od 17.00 hodin. Eva Šišková Pravidelně jezdíme i na pohárové soutěže. Tady si pořadatelé mohou určit pravidla požárního sportu dle místních podmínek – někde je soutěž zpestřená překonáním přehrady na člunu (v Radíkově), jinde se zase voda saje z místního rybníku místo z kádě (ve Vacanovicích) nebo se překonávají různé překážky a nástrahy jako v Tršicích. Pohárové soutěže Foto: 3x M. Studený Články, dopisy, úvahy, komentáře 15 TÝNECKÉ LISTY JAK SI VYROBIT PAPÍROVÉHO DRAKA K podzimu jistě patří pouštění draků, teda alespoň za našich dětských let tomu tak bylo. Dneska se většina dětí raději věnuje jiným zálibám, především počítačovým hrám. Je to trošku škoda, vždyť pouštění draků je stará tradice, která má svoje kořeny již v Číně. Radost, když se takový ručně udělaný drak vznese, je určitě větší než nějaká výhra ve střílečce. Tatínkové, zavzpomínejte si na svoje dětství a zkuste si vyrobit s dětmi svého draka dle našeho návodu. Maminky zase rády pomůžou s kresbou a motáním bábrlat. Třeba se ve vašem okolí koná nějaká ta drakiáda, kde se budete moci se svým výtvorem pochlubit a vyhrát i nějakou tu cenu. Pomůcky: dvě lehké laťky ze dřeva, pro malého draka postačí i třeba dlouhé špejle, arch tenkého bílého nebo hedvábného papíru, případně lze použit i igelit (ne však mikroten), pastelky, vodovky, barevný či krepový papír na ocas, tenký režný špagát na kostru, lepidlo - herkules, nebo lepící pásku, motouz na pouštění draka Návod: Laťky, které nám budou tvořit kostru draka, uřízneme v poměru délky 3:2 (např. 75 cm : 60 cm) Kratší laťku přeložíme přes tu delší ve 2/3 její délky a svážeme provázkem do kříže. Přes obvod kostry napneme špagátek tak, aby se laťky neprohýbaly a špagátek byl napnutý. Můžeme si pomoci, když na koncích latěk uděláme zářezy. Takto udělanou kostru položíme na arch papíru, obkreslíme zhruba 3 cm přesahem. Vystřihneme a pomalujeme či jinak vyzdobíme dle své fantazie. Přesah ohneme, potřeme lepidlem a přelepíme přes provázkovou kostru draka, můžeme použít i lepící pásku. Dáváme pozor, aby papír byl řádně vypnutý, a necháme zaschnout, zajistíme třeba kolíčky na prádlo. Mezitím si můžeme vytvořit ocas draka. Na špagátek navážeme bábrlata z kousků krepového či barevného papíru, který skládáme do harmoniky, v půlce přehneme a uvážeme. Ocas neslouží jenom na ozdobu, ale pomáhá drakovi se stabilitou. Měl by být dlouhý asi 2 metry a jednotlivá bábrlata by měla být od sebe asi 25 cm. Z krepového papíru můžete udělat drakovi i uši, ale dávejte si pozor, aby byly na obou stranách stejně dlouhé, jinak se drak bude převažovat na jednu stranu. Nyní si připevníme provázek, nebo silonové lanko, na kterém budeme draka pouštět. Vyměřte si od bočních a horního rohu 10 cm, od spodního rohu 15 cm. V těchto místech si nalepte z obou stran čtvereček izolepy cca 3x3 cm, pro zpevnění papíru, aby se nám drak protažením provázku nepotrhal. Provázek uvažte v označeném místě na rubové straně, propíchněte izolepový čtvereček a protáhněte jej na lícovou stranu. Na druhé straně prostrčte provázek přes druhý čtvereček opět směrem k nosníku a uvažte. V místě křížení uvažte očko, ve kterém se bude druhý provázek pohybovat. Provázek musí mít určitou vůli. Konce provázku nechte být o něco delší, abyste mohli provázek nastavit. Při pouštění draka se vítr opírá do lícové plochy draka, tam kde jste nakreslili jeho tvář. Nosníky rozumíme dřevěnou konstrukci. Aby vám drak dobře létal, je poslední krok nejdůležitější. Opřete dolní špičku draka o zem, chyťte provázky v místě jejich překřížení (očko). Provázek by měl směrovat k zemi pod úhlem 90 stupňů, drak však pod úhlem 60 stupňů. Jestliže vám úhly nesedí upravte délku provázků, které jste přivázali k nosníkům (buď je prodlužte, nebo zkraťte dle potřeby). Místo, kde se kříží provázky pak pevně svažte a připevněte lanko, na kterém budete draka pouštět. Na pouštění draka můžete použít slabý provázek, režnou nit, silonové lanko. Délka takového provázku záleží na vás, počítejte však cca s 20 metry. Provázek namotejte na kus rovného klacíku či na ruličku z kartónu, měl by se vám dobře držet v ruce. Při pouštění draka byste měli dbát následujících rad: Pozor na dráty vysokého napětí, v jejich okolí v žádném případě draka nepouštějte. Vyberete si místo, kde neporostou žádné šípky, vyšší křoviny či stromy, kde by se mohl drak při pádu zamotat či potrhat. Myslete, že při pouštění draka koukáte neustále směrem vzhůru, proto se vyhněte místu s nerovnostmi, jinak se může stát, že upadnete a domů se vrátíte s podvrknutým kotníkem. Teď nezbývá čekat než na hezké počasí, správný vítr a můžete vyrazit. Budeme rádi, když nám zašlete fotografii vašeho draka i to jak jste jej pouštěli. Pavel Peňaška 60 cm potahový papír 25 cm natažený provázek " 50 cm pevně svázat 3 cm od kraje odstřihnout, přehnout a zalepit tloušťka latí 5x5 mm svázat od středu 10 cm 10 cm zastřihnout přes rohy 20 -2 5 cm provázek na nosníku provázek 60° 15 cm samolepka 3x3 cm /////////////////////////////////////////////////////// provázek pro pouštění draka 16 Výročí TÝNECKÉ LISTY Říjnová výročí středomoravského regionu Před 110 lety – dne 1. října 1905 zemřel v Praze prof. Jan Rudolf DEMEL, český pedagog, vydavatel, významný moravský politik a zemědělský buditel. Pocházel z Prostějova, kde se narodil 7. 4. 1833. Po maturitě na německém gymnáziu v Olomouci začal v r. 1849 studovat polytechniku ve Vídni a v Praze. V r. 1857 se stal profesorem chemie a přírodopisu na německé reálce v Olomouci. Vyučoval sice na německé střední škole, ale smýšlením a vystupováním se projevoval jako uvědomělý Čech. Celý svůj život věnoval úsilí o vzdělání a hospodářské povznesení českého venkova na Moravě. Ve volném čase se zabýval přednáškovou činností o postavení rolníka a významu zemědělské činnosti. V r. 1861 stál u zrodu Hospodářské jednoty olomoucké, která o dva roky později začala vydávat časopis Hospodář moravský, který Demel redigoval. Jeho přičiněním vznikla r. 1865 první česká rolnická škola v Přerově. V 60. l. 19. st. se účastnil táborů lidu na Moravě, buď jako řečník nebo jako sympatizující účastník. Například se zúčastnil zemědělského „polního kázání“ v Hrubčicích u Prostějova. Ze shromáždění vzešly rezoluce, v nichž účastníci žádali rozšíření českého středního školství a učitelských ústavů. Zájem byl i o zřízení české techniky a univerzity v Brně. Podílel se na založení asi šedesáti rolnických záložen na Moravě. V l. 1870-79 se stal zakladatelem a prvním předsedou správní rady Rolnického cukrovaru ve Vrbátkách. V téže době byl i poslancem zemského sněmu moravského za okres olomoucko-prostějovský a později za prostějovsko-plumlovský. V r. 1871 spolupůsobil též při založení cukrovarů v Holici a v Litovli. Profesor Demel byl znám také jako pilný publicista. Byl jmenován čestným občanem měst Přerova a Telče i obcí Bělkovic, Velké Bystřice, Čechovic, Dolan, Křelova, Svésedlic a Smržic. V r. 1883 dal podnět ke vzniku česko-moravského spolku selského pro Moravu se sídlem v Olomouci. Demel se věnoval i finanční otázce v oblasti zemědělství a napomáhal zakládání peněžních ústavů rolníků. Také se angažoval v politickém životě. R. 1901 se přestěhoval do Prahy a tam se věnoval práci v Zemském spolku ovocnickém pro království české. (Fischer, R.: Olomoucký památník 1848-1918. Olomouc 1938, s. 43-46. * Dubnová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2003, č. 4.) Před 80 lety – dne 4. října 1935 se v Brodku u Přerova narodil PhDr. Vladimír SPÁČIL, někdejší ředitel Okresního archivu v Olomouci, vysokoškolský pedagog a odborný spisovatel, nositel Ceny města Olomouce. Po maturitě na přerovském gymnáziu studoval na pražské Karlově univerzitě obor archivnictví a historie, kde promoval v r. 1958. Dne 15. 3. 1958 byl jmenován prvým okresním archivářem Okresního národního výboru v Olomouci, v r. 1960 ředitelem nově vytvořeného Okresního archivu v Olomouci. Tehdy se začala psát dlouhá kapitola usilovné mravenčí práce a nezměrné píle, která trvala téměř čtyřicet let. Rekonstrukce kanovnické rezidence na Křížkovského ulici 2, kde sídlil okresní archiv, probíhaly začátkem 70. l. a tím se vyřešily prostorové podmínky i pro budoucí léta. V r. 1978 získal tým pracovníků pod vedením PhDr. Spáčila ocenění své odborné činnosti - jako první v republice byl okresní archiv prohlášen ústavem a vědeckým pracovištěm. Po listopadových událostech 1989 došlo v rámci restitucí k navrácení církevního majetku. Tím nastala pro archiv nová situace, která znamenala opět řadu jednání, starostí a organizačních příprav. Když byl v r. 1997 zpřístupněn veřejnosti nový objekt v podobě otevřené knihy, kde nyní sídlí Státní okresní archiv v Olomouci i pracoviště Zemského archivu v Opavě. Dr. Spáčil si při všech starostech našel čas i na pedagogickou činnost. Do počátku 90. l. přednášel obor archivnictví na FF UP a v l. 1990-94 byl místopředsedou Vědecké archivní rady ministerstva vnitra ČR, v jejímž rámci se stal předsedou komise pro vzdělávání, vědeckou a publikační činnost. Je členem redakční rady Sborníku archivních prací a čtvrt století redigoval ročenku olomouckého okresního archivu. Jeho rozsáhlá publikační činnost je od počátku trvale zaměřena na Olomouc. Vyhledávanými publikacemi z posledního období jsou „Průvodce olomouckými ulicemi“ (1992), „Listiny Archivu města Olomouce z let 1261 – 1793“ (1998) a „Olomoucká domovní znamení“ (1999), „Písaři a kanceláře města Olomouce do roku 1786“ (2001). Podílel se taky na zpracování knih „Olomoucké hřbitovy a kolumbária“ (2001) a s Milanem Tichákem na zajímavém titulu „V čele města Olomouce“ (2002) a řadě dalších. Jubilantovi srdečně gratulujeme a přejeme mu zdraví, tvůrčí elán a pohodu do dalších let! Před 75 lety – dne 8. října 1940 zemřel v hrabství Surrey Josef FRANTIŠEK, nejlepší letec 2. světové války. Narodil se 7. 10. 1914 v Otaslavicích u Prostějova v rodině truhláře a karosáře. Později se vyučil zámečníkem, avšak nikdy se jím nestal. V r. 1934 se dobrovolně přihlásil k vojenskému letectvu. V l. 1934-36 prodělal školu pro odborný dorost letectva ve Vojenském leteckém učilišti v Prostějově. Dne 17. 8. 1936 byl přidělen k 2. leteckému pluku Edvarda Beneše v Olomouci, kde působil jako pilot 5. pozorovací letky. 2. sv. válka znamenala pro Josefa Františka období útěku, exilu a boje proti nacistickému Německu. 13. 6. 1939 opustil Československou republiku a zamířil do Polska. Místo odjezdu lodí do Francie zvolil službu v polském letectvu, kterému se upsal navždy. Po napadení Polska Německem se dostal s polskými piloty složitou cestou přes Rumunsko a Francii k 303. polské stíhací peruti ve Velké Británii, kde se stal esem. V průběhu 28 dní se mu podařilo sestřelit 17 nepřátelských letounů. Dne 8. 10. 1940 jeho Hurricane Mk.I R 4175 (RF-R) havaroval v Cuddington Way v Ewellu v hrabství Surrey. Při návratu z hlídkového letu narazil do ochranného valu letiště. Taková nehoda nebyla v letectvu neobvyklá a považována za banální. Josef František si však prudkým nárazem srazil vaz. Příčiny nehody nebudou asi nikdy uspokojivě vysvětleny. Do konce války zůstal se svými úspěchy jedním z nejlepších stíhačů. Jediný, kdo ho překonal, byl por. Eric S. Lock. Za své úspěchy byl třikrát oceněn polským Krzyzem Walecznym, jednou československým válečným křížem a dvakrát britskou Distinguished Flying Medal, čímž se stal prvním cizincem ve službách RAF, jenž toto ocenění získal. Československý válečný kříž a druhou britskou Distinguished Flying Medal získal až in memoriam. V r. 1941 byl povýšen na poručíka polského letectva o pět let později na nadporučíka československého letectva a v r. 1990 se stal in memoriam plukovníkem československého letectva. (Osobnosti Olomouckého kraje 1850-2008. Olomouc, GALIA 2008, s. 35-36.) Před 95 lety – dne 16. října 1920 zemřel v Olomouci prof. Jindřich STEINMANN, český pedagog, osvětový pracovník a redaktor. Pocházel z Oplocan u Tovačova, kde se narodil 28. 4. 1877. Střední školu studoval v Olomouci, kde v r. 1895 maturoval na Slovanském gymnáziu. Poté absolvoval vysokoškolská studia na filosofické fakultě v Praze. Do Olomouce se vrátil v září 1899 jako suplující profesor na Slovanské gymnázium, kde učil dějepis a zeměpis. Pak si odbyl vojenskou službu a po ní působil sedm let v Moravské Ostravě na reálném gymnáziu. Potřetí a naposledy se do Olomouce vrátil v r. 1908, kdy přijal nabídku na místo profesora dějepisu na České reálce. V mimoškolní činnosti se aktivně zapojil do českého národního hnutí a spolkové činnosti, zejména v Sokole, Vlasteneckém spolku muzejním a v Matici školské, kde byl již v r. 1910 zvolen jednatelem spolku. Redaktorsky činný byl zejména v l. 1912-13 a 1914-20, kdy redigoval Časopis Vlasteneckého spolku muzejního. Horlivou činnost pro české školství mu přerušila od února 1915 do května 1918 vojenská válečná služba. K práci v Matici se vrátil hned v převratových dnech r. 1918. V r. 1919 se stal zakladatelem a prvním ředitelem Dívčího lycea v Olomouci, přejmenovaného na Dívčí reformní reálné gymnázium. (Fischer,R.: České noviny a novináři v Olomouci. Olomouc 1938, s. 22. * Buď zdrávo nám Gymnasium dívčí Olomouc. Olomouc 1999, s. 27-28.) Před 90 lety – dne 16. října 1925 se narodil ve Stařechovicích Miloslav PETERKA, pedagog, významný regionální historik a vlastivědný pracovník. Středoškolská studia absolvoval v Prostějově. Zprvu do r. 1941 studoval na gymnáziu a poté přešel na obchodní akademii, kde maturoval až v září 1945, protože koncem války byly školy zavřeny. Poté hned v říjnu nastoupil jako smluvní učitel na učňovskou školu v Olomouci, kde učil ekonomické předměty po dobu dvou let. Zároveň však začal též dálkově studovat Vysokou školu pedagogickou. V říjnu 1947 nastoupil na vojenskou presenční službu. V r. 1954 ukončil studium češtiny a dějepisu státnicí a aprobací pro střední školy. Jeho pedagogická dráha pokračovala z Olomouce do Čelechovic na Hané, kde učil na základní škole. Pro hru na varhany byl přeložen záhy do vzdálenějších Přemyslovic. V r. 1959 byl přemístěn do manželčina rodiště Kostelce na Hané. Zde se pilně a se zájmem věnoval kronikářské činnosti a spravoval též bohatý archiv. Jeho mimoškolní činnost se orientovala též na národopisnou práci. Stal se spoluzakladatelem i jednatelem národopisného spolku Hanácká beseda a violistou folklorního souboru. Současně hrál i v operetách amatérského Tylova divadla. V kosteleckém prostředí se osobně potkal s básníkem Petrem Bezručem. Bezručovská tématika se na několik let stala výraznou součástí jeho života. Byl jednatelem Společnosti přátel P. Bezruče, uvedl v život občasník „Bezručovou stezkou“ (1960, 1963, 1967). V r. 1962 ve spolupráci s Dr. Václavkovou z Památníku národního písemnictví instaloval Pamětní síň P. Bezruče v Kostelci na Hané. Později publikoval bezručovské studie ve sborníku „Frygickou čapku mám“ (Brno 1978). V r. 1964 byl přeložen do Prostějova, odkud byl v lednu 1986 převeden do starobního důchodu, protože se emigrace jeho dcery do Kanady neslučovala s postem ředitele školy. Odešel do Olomouce a působil na katedře teorie kultury FF UP. Vztah k rodnému kraji jej přivedl k vlastivědné práci. V r. 1968 založil čtvrtletník Prostějovska „Štafeta“ a byl předsedou jeho redakční rady od nultého čísla do roku 1971, kdy musel rezignovat pro oční operaci zákalu. Podílel se na tvorbě knižních publikací věnovaných Prostějovsku. V r. 1985 zpracoval text pro fotografickou publikaci Prostějovsko ve fotografiích, navrhl tisk nástěnné vlastivědné mapy Okres Prostějov. V r. 1982 zpracoval jubilejní památník k výročí mužského pěveckého sboru Z historie Orlice. Statí Židovské školství na Moravě přispěl do sborníku „Židé a Morava“ (Kroměříž 1995) a další jiné práce. Dále zpracoval kroniky městečka Kostelce na Hané (1957-1961), vsi Hrdibořic (1952-1961) a školní kroniky ZDŠ Palackého v Prostějově 1963/1967. Je autorem několika monografií a to: „Stařechovice a jejich vývoj od nejstarší doby do roku 1945“ (1991), „Smržice - příroda-historie-lidé“ (1994). Ve strojopisném rukopisu zanechal „Historii obce Přemyslovice“ (2006). Historik a badatel Miloslav Peterka napsal na 300 dalších příspěvků a studií, které vycházely průběžně v regionálním, odborném a celostátním tisku. Zemřel 26. 3. 2006 v Olomouci. (Kolář, V.: Ad multos annos. Štafeta 1995, s. 77. * Peterka, M. Tak jsem žil. Strojopis 2005.* Nekrolog. In: Prostějovský týden, 16. 5. 2006, č. 18. s. 4.) Před 90 lety – dne 17. října 1925 se v Šumperku narodil Doc. PhDr. Zdeněk FILIP, CSc. - historik a vysokoškolský pedagog. Po studiu reálného gymnázia v Šumperku a v Brně, kam se rodina přestěhovala za 2. sv. války, pracoval v brněnském rozhlasu. Zde měl jedinečnou možnost seznámit se s řadou osobností brněnského kulturního života. Po osvobození byl přijat na FF Masarykovy univerzity v Brně, kde studoval češtinu, filozofii, historii a sociologii. Promoval na olomoucké univerzitě, kde poté působil jako asistent a později docent. V l. 1964-65 byl proděkanem FF UP pro vědu a výzkum. Pro nesouhlas s okupací Československa v r. 1968 byl přinucen o rok později univerzitu opustit. Působil pak jako odborný pracovník muzea v rodišti, kde pracoval až do důchodu v r. 1987. V r. 1990 se vrátil na FFUP, kde se stal členem katedry politologie, humanitních věd a evropských studií. Poté řídil katedru občanské ... pokračování na str. 17 Z análů paměti 17 TÝNECKÉ LISTY O tvarůžku, Týneckých listech a hasičských historkách „Píšou ti jenom hasiči,“ řekla mi manželka, když jsem se po návratu z nemocnice pídil po korespondenci, a podala mi koresponďák nahusto popsaný. To jsem si početl! Pisatel podepsaný „hasič“ mi vytýkal, že píši o věcech, které nemohu znát „ohledněvá hasičů v Čechovicích“, dále že jsem nenapsal o tom, že týneckou současnou hasičskou zbrojnici postavili vlastně ruští vojáci atd. Pak se pustil do TL, „které už nečte“, protože mají málo zpráv z naší obce, jako třeba o tom, co je se stavbou penzionu pro důchodce a další. Než by utráceli peníze za TL, tak si raději koupí tvarůžek, pošmakuje si a ví alespoň, co má v sobě. Toto srovnání mne zaujalo. Tvarůžky jsem nejedl a nejím, tak nemůžu posoudit jejich kvalitu v porovnání s obecním měsíčníkem, a co víc „šmakuje“. V jediném bodě bych dal „tvarůžkáři“ za pravdu, a sice v tom, že TL v poslední době příliš hýří barevností. O hasičích (bývalých) nepíšu nic z toho prostého důvodu, že o nich nic nevím. Ostatně nepíšu a ani si nekladu za cíl mapovat dějiny hasičstva v naší integrované obci, v tom si asi nerozumím s více čtenáři. Velký podíl ruských vojáků na stavbě současné zbrojnice nezapírám. Dost o tom vím. Bylo to v sousedství domu, kde jsem bydlel. Na druhé straně zase nevím tolik, abych mohl vynášet nějaké soudy. To ponechávám jinému dopiso vateli, který se na tomto poli nechává rád vidět. Patálie s bicími hodinami po požáru V minulém čísle TL jsem popisoval zásah týneckých hasičů u selského domu, přičemž došlo hostinským pivo a obecní výbor přijal nato usnesení, aby se hospody před každým požárem předzásobily pitivem. Také o tom, že postižené rodině někdo odcizil závaží od bicích hodin, načež vedení obce uspořádalo sbírku na nové. Sebrané peníze i s pokladničkou odevzdal starosta rodině. Pokladnička měla tvar mochomůrky a sloužila na úřadě „stran nenadálostí“ (asi když přišel nával žízně). Víme to podle toho, že vy- hořelí byli o pokladničku pak vícekrát upomínáni. Když nešťastníci doma vysypali peníze z kasičky na stůl, tak jich bylo víc, než čekali. Protože samotné závaží do hodin nesehnali, koupili si rovnou hodiny nové. Na důkaz dobré vůle a poděkování sebrali hodiny bez závaží a zanesli je hasičům. Hasiči nebyli z daru nijak nadšeni, co s ho dinami bez „šišek“, které nejdou a neodbíjejí čas, že? Tak hasiči nečekané dárce, jak se říká, vypoklonkovali! Poškození si z toho nevzali poučení a pokusili se věnovat hodiny (byl na nich namalován svatý Hostýn) na farní úřad. A když ani zde nepochodili, přinesli je na zasedání zastupitelstva s tím, že je věnují obci Velkotýnecké. Zápis o jednání je zajímavé čtení. Argumenty pro přijetí neúplných hodin se střídaly pro a proti, až zvítězil ten záporný: obec žádné hodiny bez závaží nepřijme a hotovo! Jedině snad jako dar místní škole. Děti se podle nich mohou učit poznávat čas. Tak se i stalo, marně nadučitel protestoval. A tak škola skončila v poli poražených. Pedagog odnášel hodiny bez šiškového závaží „ku potřebě vhodné pozdější“, protože dle starosty „žádná škola není tak bohatá, by dar podobný mohla odmítnouti“. Jestliže se podobnými názory řídili i další ředitelé, tak jsou hodiny bez závaží ve školním inventáři doposud… O mé rodině Minulý měsíc jsem naznačil, že se s vámi podělím o některé události v naší rodině. Pocházím z početné rodiny, bylo nás 9 sourozenců narozených v letech 1933 – 1950. Moji předkové byli: otec Karel (1907), maminka Marie (1912). Otcovi rodiče byli Bartoloměj (1862) a Anna (1866). Tatínek měl ještě bratra Josefa (1906). Kromě dvou žijících synů narodil se našim staříčkům ještě syn Josef (1899), ten zemřel po porodu, dcera Emilka (1901) a syn Jan (1904), ale oba zemřeli během 14 dnů v roce 1918 na španělskou chřipku. To zlomilo stařenku Annu. Slýchával jsem o tom od našich tetiček. „ Tvoja stařenka po tem neštěsti, zbetek ževota proplakale. Hospodářstvi začalo iť od desiti k pěti. Během pár let tvuj staříček rozhodle, že jeden ze študentu (Karel a Josef) mosi zostať doma v hospodářstvi. Losovalo se serkama, padlo to na Karla. Josef študoval dál na gymnázio v Olomúco. Na našeho otca, mládenca přešle postupně práce e v domácnosti, kolem vařeni, kolem dobetka.“ Všechno se změnilo až v roce 1932, kdy se tatínek Karel oženil. Desetihektarové hospodářství bylo náročné na spoustu práce. Postupně přecházelo dost povinností a práce na nás děti. Tatínek a maminka nám vždy každou práci ukázali, vysvětlili, jak si poradit s nářadím, jak se chovat u dobytka. A uměli také vhodně usměrnit sourozenecké vztahy naší početné rodiny. Nejraději také všichni vzpomínáme, jak naše maminka znala zpaměti celé básničky, písničky se všemi slokami a v kostele nepotřebovala ani modlitební knížky otevřít. Také jsme obdivovali její paměť na data, znalost příbuzenských vztahů rodinných i sousedských, nejméně tři generace nazpět. A jako studenti, když jsme potřebovali poradit, od tatínka jsme vždycky dostali přesnou a správnou odpověď. Ovlivnilo to jeho studium na gymnáziu – asi až po kvintu. A nám jeho dětem se zdálo, že je tatínek až málomluvný. Ale hlavně v dospělosti jsme vždy dokázali ocenit jeho logiku, přesné odpovědi málo slovy. Dodržoval přesně pravidla rodinného soužití, vyžadoval od nás slušné chování doma (bratři nebuďte vepři), ve škole i ve společnosti. Nezažili jsme nikdy hádky mezi rodiči. Oni také respektovali pravidla předaná jim jejich rodiči. I my děti obdivovaly a respektovaly jsme staříčky v Grygově a také staříčky doma v Komárově. Všichni sourozenci jsme si užili velké pozornosti obou staříčků. Naše rodina byla věřící, respektující základní pravidla Desatera a úctu k Dědictví otců. Nepodlehla žádnému pokrokářství a modernismu. Dědictví otců bylo respektováno v rodině i v životě občanském. Tatínkovo zhodnocení zvráceného společenského systému diktatury proletariátu a třídní nenávisti jsme respektovali, protože bylo stoprocentně pravdivé. Přidám ještě tatínkovu citaci. „Kdo dlouhá léta zrazoval, nenáviděl a otevřeně konal zlo, dožije se ve stáří pekla výčitkami svědomí.“ Nemám pravdu, soudruzi? Vojtěch Hrudník Týnečáci měli první vodu Mít první vodu, tedy jako první moci stříkat bylo při požárech i nácvicích vždy otázkou prestiže hasičského sboru. I v dávné minulosti existoval systém soutěží sborových, okrskových, okresních a zemských, při kterých byla přezkušována schopnost zásahů. Byla určena místa prověrek. Jedním z takových byl rybník u Krčmaně. Úkolem jednotek z každého sboru bylo dostavit se na místo a začít v čase určeném stříkat. Týnečáci bývali vždy horkými favority. Jednou však v horlivosti zacouvali namísto k rybníku přímo až do vody. Ostatní sbory začaly říkat, že Týnec ten má vítězství jisté! Mají první vodu jako vždy, i když tentokrát mají první vodu i v botách… Říjnová výročí... výchovy na PdF UP. Zabýval se českými dějinami a dějinami české literatury 19. a 20. st., dějinami severní Moravy a dějinami školství. S doc. Filipem jsem spolupracovala dlouhodobě v l. 1973-95 na tvorbě biogramů regionálních osobností Hané. Řadu let byl redaktorem vlastivědného sborníku Severní Morava, Kulturního měsíčníku Šumperka a po r. 1990 bohatě přispíval do ostravského Biografického slovníku Slezska a severní Moravy, kam napsal přes 200 medailonů. Na svém kontě má dlouhou řadu knižních titulů: „Slovník učitelských osobností okresu Šumperk“, „Bibliografický slovník okresu Šumperk“, „Učitelské portréty“, „Cesty hrdinů československého zahraničního odboje“, „Kytice severomoravských pověstí“, „Kdo byl kdo z historie Šumperka“ ad. V dubnu 2004 dostal Cenu města Šumperka. Zemřel nečekaně uprostřed práce na dalším knižním titulu dne 7. 12. 2008 v rodišti. (vis): Zemřel historik Zdeněk Filip. In: Šumperský a jesenický deník. Č. 288. 9. 12. 2008, s. 3.) Před 160 lety – dne 26. října 1855 se v Blatci narodil Hynek BABIČKA, moravský literární a hudební kritik. Po maturitě na Slovanském gymnáziu v Olomouci, kde byl žákem Jana E. Kosiny a ústřední postavou vlasteneckého kroužku, odešel v r. 1876 studovat práva do Prahy. Záhy se však více věnoval žurnalistice. Přispíval především do moravských listů. Do Koledy přispíval od r. 1877, do Našince od r. 1878 a do Slovanských listů psal od r. 1879. Zemřel na tuberkulózu u bratra Antonína ve Zlíně, kde se léčil, dne 22. 3. 1880. (Táborský, F.: Nekrolog. Památník gymnasia v Olomouci.1927. * Lexikon české literatury 1, Praha 1985, s. 105-106.) Hana Ševčíková Úterý 27. října 2015 od 17:30 Obec Velký Týnec, SDH Velký Týnec a Junák Velký Týnec a Čechovice vás srdečně zvou na tradiční LAMPIÓNOVÝ PRŮVOD konaný u příležitosti 97. výročí vzniku samostatného Československa Sraz účastníků průvodu je v 17.30 hodin u společenského domu Na kopci Hradisko vás čeká pestré občerstvení a velkolepý ohňostroj! Pro děti špekáčky a čaj zdarma! Na vaši účast se těší pořadatelé! 18 Dějiny a současnost TÝNECKÉ LISTY dějiny a současnost Říjnové číslo časopisu Dějiny a současnost se tentokrát zaměřilo na otázku Jaké dějiny potřebujeme? Jiří Šubrt se zabývá problematikou paměti a dějin, Kamil Činátl se zamýšlí nad tím, co o nás říkají naše učebnice dějepisu, Pavel Himl zkouší odpovědět na otázku, co je potřeba si z výuky dějepisu vlastně pamatovat a Zdenko Maršálek téma pojal jako úvahu o aktuálnosti národních dějin: „Mohutná uprchlická vlna, která se dnes valí do Evropy, dává tušit, že migrace postupně, v horizontu desítek let, podstatně promění dosavadní evropské obyvatelstvo. V blízké budoucnosti již nebude možné, plédovat pro příběh čistě národní, kde cizinci a příslušníci jiných národů a národností jsou jen „návštěvníky“ (v horším případě potenciální nepřátelé). Současně není možné jen čekat, až starý obraz postupně odumře do prázdnoty – pokud nechceme současně deklarovat, že náš stát již ztrácí svůj smysl. Bude nezbytné, opustit dosavadní úzce kmenovou/národní platformu a v dialogu všech vrstev obyvatelstva se pokusit najít a definovat novou společnou identitu, která by zahrnovala veškeré skupiny a s níž by se mohli ztotožnit jak obyvatelé autochtonní, tak i noví imigranti. Současně nemůže jít o evidentně umělý konstrukt nebo importovaný vzor. Zcela nový „příběh“ by nebyl uvěřitelný pro Čechy, odkojené Jiráskovým zpracováním Palackého Dějin. Snaha roubovat aktuální představy a potřeby na starý námět by zase nesla pachuť pokusů činěných v minulém století ve jménu totalitních ideologií. Jak ovšem skloubit náročné a mnohdy protichůdné nároky, když výsledek by měl navíc vyplynout přirozeně?“ Za pozornost stojí rovněž úvaha Bedřicha Loewensteina o impériích, článek Libora Jana o „druhém životě“ Robina Hooda a pozvánka na „české pohřby“ v rámci festivalu dokumentarních filmů v Jihlavě. Součástí čísla jsou i pravidelné rubriky (Ďasovský kompas, Historik na cestách, Řeč šlechtických sídel, Camera obscura či recenze knih). Říjnové číslo vyjde 16. října. kontakt: [email protected] www.dejinasoucasnost.cz Stalo se ve světě - říjen 1 2 3 1870 - Řím se stal hlavním městem sjednocené Itálie. 1935 - Itálie provedla invazi do Etiopie. 4 1515 - Narodil se Lucas Cranach mladší, německý malíř († 25. ledna 1586). 5 1910 - V Portugalsku byla svržena monarchie a vyhlášena republika. 6 1960 - Zemřel Karel Absolon, krasový badatel a archeolog (* 16. června 1877) 7 1885 - Narodil se Niels Bohr, dánský fyzik, nositel Nobelovy ceny († 1962) 8 1620 - Zemřel Jindřich Duval Dampierre, generál rakouské armády (* 1580) 9 1410 - Poprvé v listinách zmíněn pražský Staroměstský orloj. 10 11 1895 - Narodil se Wolfram von Richthofen, německý letec, polní maršál († 12. července 1945). 1885 - Narodil se Václav Vrbata, tragicky zemřelý lyžař († 24. března 1913) 12 1810 - V Mnichově se konal první Oktoberfest. 13 1925 - Narodila se Margaret Thatcherová, britská premiérka († 8. dubna 2013). 14 1890 - Narodil se Dwight D. Eisenhower, 34. prezident USA († 28. března 1969) 15 1940 - Do amerických kin byl uveden satirický film Diktátor s Charliem Chaplinem v hlavní roli.) 16 1680 - Zemřel Raimund hrabě Montecuccoli, vojevůdce a vojenský teoretik (* 21. února 1609) 17 1970 - Zemřel Jan Syrový, velitel Československých legií v Rusku a předseda československé vlády (* 24. ledna 1888) 18 1685 - Francouzský král Ludvík XIV. zrušil Edikt nantský, který chránil protestanty. 19 1745 - Zemřel Jonathan Swift, irský spisovatel (* 30. listopadu 1667). 20 21 Časopis Dějiny a současnost si můžete půjčit v Místní knihovně V. Týnec 1960 - Nigérie získala plnou nezávislost od Velké Británie 1740 - Marie Terezie nastupuje na rakouský trůn; Francie, Prusko, Bavorsko a Sasko neuznávají Pragmatickou sankci a začínají války o rakouské dědictví. 1125 - Zemřel Kosmas, kronikář (*1045). 22 1915 - V Clevelandu v Ohiu byla mezi zástupci Čechů a Slováků uzavřena tzv. Clevelandská dohoda, v níž byla přislíbena autonomie Slovenska v rámci budoucího československého státu. 23 1805 - Narodil se Adalbert Stifter, rakouský spisovatel a malíř († 28. ledna 1868) 24 1900 - Zemřel Titus Krška, zakladatel prvního českého hasičského sboru (* 1. srpna 1842) 25 1415 - Stoletá válka: Vojsko Jindřicha V. Anglického porazilo Francouze v bitvě u Azincourtu. 26 1860 - Giuseppe Garibaldi, dobyvatel Království obojí Sicílie, pozdravil v Teanu Viktora Emanuela II. jako krále celé Itálie. 27 1845 - Narodil se Josef Václav Sládek, spisovatel († 28. června 1912)rahy. 28 1945 - Edvard Beneš byl potvrzen ve funkci prezidenta. 29 1815 - Narodil se Ľudovít Štúr, slovenský politik, jazykovědec, učitel, spisovatel a novinář († 12. ledna 1856). 30 1905 - Car Mikuláš II. souhlasil se zřízením státní dumy – voleného legislativního orgánu carského Ruska. 31 1795 - Narodil se John Keats, britský básník († 23. února 1821). Články, dopisy, úvahy, komentáře 19 TÝNECKÉ LISTY DUCHOVNÍ SLOVO Růženec Panny Marie Růženec Panny Marie je oblíbená modlitba mnoha lidí, světců a učitelský úřad církve k ní často vybízí. Pro svou prostotu a hloubku zůstává i ve třetím tisíciletí velmi významnou, určenou k tomu, aby přinášela ovoce svatosti. Růženec má totiž mariánský charakter, ale je modlitbou s christologickým srdcem. Při vší střízlivosti svých prvků obsahuje v sobě hloubku celého poselství evangelia, jehož je jakoby shrnutím. V něm zaznívá jako ozvěna Mariina modlitba, Její věčný Magnificat za spásné dílo vtělení, které se započalo v Jejím mateřském lůně. S ním vstupuje křesťanský lid do Mariiny školy, aby se dal vést k rozjímání o kráse a prožitku Kristova života a hloubce Jeho lásky. Skze růženec získává věřící hojnost milostí, jako by je přijímal přímo z rukou Matky Vykupitele. Svatý otec Jan Pavel II. napsal, že nevynechal žádnou příležitost, aby nevybízel k časté modlitbě růžence. Od doby mého mládí měla tato modlitba důležité místo v mém duchovním životě. Růženec mě provázel ve chvílích radosti i zkoušek. Svěřil jsem mu mnoho starostí, vždy jsem v něm našel útěchu. Na pozadí slov Zdrávas Maria procházejí před očima duše nejdůležitější události z Ježíšova života. Tvoří spolu radostný, bolestný, slavný a též i růženec světla, který nás přivádí k živému spojení s Ježíšem skrze Srdce Jeho Matky. Současně může naše srdce do sledu těchto růžencových desátků zahrnout všechny záležitosti, které utvářejí život jednotlivce, rodiny, národa, církve a světa. Osobní záležitosti i záležitosti bližních a těch, kteří nám stojí nejblíže, kteří nám leží na srdci. Četná znamení ukazují, jak velice chce Panna Marie chce skrze tuto modlitbu projevit svou mateřskou starostlivost. To ukazuje ze zjevení roku 1858 v Lurdech a 1917 ve Fatimě. Svatyně na těchto místech jsou cílem četných poutníků, kteří zde hledají útěchu a naději. Kdo se modlí svatý růženec a žije podle něj, bude zachráněn. Použito myšlenek z listu Jana Pavla II. Páter Václav Haltmar, Církev římskokatolická ve Velkém Týnci RADY ZAHRÁDKÁŘŮM NA MĚSÍC ŘÍJEN Hlavním zdrojem šíření strupovitosti jablek jsou napadené opadlé listy. Proto je důležitá jejich likvidace. Kromě shrabování a mechanického odstranění listí se někdy doporučuje postřik 5% močovinou v době opadu cca 95 % listů. Postřikují se listy jak spadlé, tak ty, které ještě zůstaly na stromě. Toto opatření je možné použít i v předjaří, avšak zásadně jen před rašením jabloní. Nejlépe za suchého počasí při teplotách nad 7 °C. konce větviček, které uschly z důvodu napadení moniliniovou spálou (jsou na nich většinou suché neopadlé listy) a jsou tak spolu s napadenými plody zdroji této choroby pro příští jaro a to především u meruněk a višní. Proti obávanému hnědému padlí angreštu by měl být základem ochrany správný řez a to nejpozději do konce zimy. Při něm zkracujeme výhony tvořící hlavní ramena na 6 pupenů, postranní na 2 - 3 pupeny a výhonky zahušťující korunku odstraníme zcela. Odstřižené části, na kterých přezimuje původce choroby, však nesmíme nechat ležet pod stromky nebo keři, ale důkladně je z jejich blízkosti musíme odstranit. Nemusíme je ale za lhůt, a samozřejmě i po sklizni. V místech s pravidelným a silnějším výskytem této choroby je vhodné provést nejprve výše uvedený řez a následně pak použít chemickou ochranu. Před příchodem mrazů je třeba bezpečně uskladnit přípravky na ochranu rostlin. Zásadní pravidlo je, že práškovité přípravky nesmí zvlhnout a kapalné zmrznout. Taktéž vyčistíme a uložíme postřikovač do suché místnosti, kde teplota přes zimu neklesne pod bod mrazu. Před zimou vždy zkontrolujeme neporušenost oplocení zahrad nebo individuální ochranu jednotlivých stromů, aby nedošlo k jejich poškození okusem zvěří. Ve skladech s uskladněnými výpěstky kon- Větve angreštu s příznaky výskytu hnědého padlí konce větví rybízu napadené hnědým padlím trolujeme teplotu a vlhkost (ideální teplota je 0 – 5°C a vlhkost vzduchu pro ovoce, kořenovou zeleninu a brambory 85 – 90 %, avšak pro cibuli a česnek pak podstatně nižší vlhkost – 50 až 60 %. Skladované výpěstky pravidelně kontrolujeme a poškozené okamžitě odstraňujeme. Jaroslav Rod Mumifikované moniliniózní plody meruňky na větvi meruňky Ze všech ovocných stromů (jádrovin i peckovin) a samozřejmě i pod stromy důsledně odstraňujeme všechny mumifikované plody napadené moniliniovou hnilobou. Ty mohou přijít i do kompostů, avšak vždy jen tak, že budou překryty dostatečně vysokou vrstvou nějakého inertního materiálu (posečená tráva, zemina apod.). Musíme také počítat i s tím, že tyto plody jsou často pevně přichyceny k větvím a jejich odstranění není vždy snadné. Taktéž je třeba odstranit všechny Příznaky strupovitosti na listu jabloně každou cenu jen spálit, ale za podmínek uvedených u moniliniozních plodů i kompostovat. Protože uvedená choroba nenapadá jen angrešt, ale i rybíz (především černý) a výjimečně i meruzalku a křížence angreštu a rybízu (Josta a další), je třeba i u nich odstraňovat napadené vrcholové části letorostů. Uvedeným opatřením nejenže se odstraňují napadené části a tím zdroje šíření patogena, ale současně se udržuje i vzdušná korunka či keř, což je opět vhodný a doporučovaný způsob ochrany proti padlí. Nepopírám však, že výborný účinek uvedeného opatření může být podmíněn i polohou a především pěstovanou odrůdou. Proto pro úplnost je uvedena i chemická ochrana, která výskyt hnědého padlí angreštu může omezit. Z přípravků na ochranu rostlin je možné použít přípravky Discus, (jen angrešt), Kumulus WG, Topas 100 EC nebo Zato 50 WG. Základem je ošetření před květem, ale je možné i po odkvětu, avšak za dodržení ochranných Foto: 6x J. Rod Bakteriální měkká hniloba šířící se na uskladněných bramborách 20 Literatura TÝNECKÉ LISTY VODNÍK Páteční odpoledne za babího léta by se měla trávit na zahrádce. Pod slunečníkem, ve společnosti chlazených, mírně alkoholických nápojů, frapé nebo vídeňské kávy (dietu začneme držet až zítra) a hlavně s dobře vybraným babincem, s kterým se dají vést řeči a řešit problémy. Toho pátku Alžběta přišla jako poslední. Otočila se k ostatním dvěma, jejichž debata byla už v plném proudu: „Tak co řešíme dneska?“ „Jako obvykle,“ řekla temně Alice. Jako obvykle znamenalo manžely a partnery a jejich ctnosti a zejména nectnosti. Po vypořádání se s těmi aktuálními (téměř trvalá absence Alicina manžela u domácího krbu a téměř trvalá a tím pádem silně redundantní přítomnosti Emina u téhož) přišlo na řadu snění. Snění o rytířích přiměřeného věku a postavení, jejichž hlavní devizou by bylo to, že by byli úplně jiní. Šarmantní, zajímaví, umějící naslouchat - a neexistující. To býval obvyklý závěr tohoto bodu jejich jednání. Alžběta tentokrát neříkala skoro nic. Hlavně poslouchala a tvářila se zasněně. V duchu před sebou viděla Dana. Znala ho sotva týden, ale za tu dobu se stal částí jejího světa. Mohla za to náhoda v podobě vykradeného kolegova auta a jednání s novým majitelem polorozbořeného mlýna, na které tím pádem šla za něj. A protože mlýn byl, bohužel, (vzhledem k jeho stavu „bohužel“ pro všechny strany) také památkově chráněný, vložili se do věci i památkáři, v tomto případě ona. Eminy a Aliciny stížnosti tak vnímala spíš jako zvukovou kulisu, protože před očima jí (pokolikáté už?) běžel film z jejich prvního setkání. Přijela jako první, nebo si to aspoň myslela, protože nikde nebylo vidět žádné auto. Zaparkovala na okraji příjezdové cesty, zarostlé lebedou, netýkavkami a křídlatkou a vyrazila směrem k mlýnu. Plevelem se něco mihlo, a dřív, než se stačila leknout, stál před ní velký, světle rezavý kocour, s očima stejně světle rezavýma. Nebo byly zlaté? A ty oči se na ni dívaly. Dívaly se tak upřeně, jako kdyby jí chtěly varovat: „Nechoď sem. Otoč to, jeď pryč.“ Najednou se ale kocour mihl a zmizel v houští. Alžběta se podívala směrem ke mlýnu. Proti ní šel - páni, další kocour, napadlo ji. Muž našlapoval tiše, jeho pohyby připomínaly kočkovitou šelmu. Velkou, lovící. Zblízka připomínal jednoho ze zpěváků ABBy. Možná už mírně šedivěl, jenže u blonďáků nejsou šediny tak vidět. „Dobrý den. Asi hledáte mě. Dan Daneš,“ představil se. „Těší mne, Alžběta Jirková,“ podala mu ruku, podívala se mu do očí a v tom okamžiku byla ztracená. Oči měl světle, světlounce šedé jako hladina rybníka, kolem kterého prošla před chvílí. Oči, v kterých se dalo utopit. V kterých se topila po celou dobu jednání a přitom tiše doufala, že si toho nevšiml. Když jí druhý den zavolal a pozval na schůzku, mohla si dovolit tančit nadšením po pokoji, protože jenom tak dokázala ovládnout hlas, aby v telefonu zněl: „Ano, děkuji, ráda, ale víc by se mi hodil až čtvrtek.“ A už předem věděla, že těšením sotva dokáže zamhouřit oko. Teď seděla, usmívala se (možná ne zasněně, spíš pitomě, říkala sama sobě) a přemýšlela, jestli se má svěřit ostatním dvěma. Aby získala čas, zkusila se jich zeptat, jestli věří, že by je ještě mohl potkat nějaký citový ohňostroj. Po krátkém přemýšlení to obě vyloučily. Alžběta se rozhodla nechat si Dana zatím pro sebe. Téma partnerských krizí uzavřely tím, že Alici bude potřeba najít milence a že do příštího setkání vymyslí, jak na to. Krátce po jejich odchodu se strhla jedna z posledních vydatných bouřek toho léta a silný vítr umožnil majiteli restaurace dumat, koho osloví pro příští rok jako dodavatele slunečníků. Čtvrtek se zdál nekonečně daleko, ale konečně nastal. Když přišla v bílém saku a černých džínách (výsledku nekonečně dlouhého kontemplování před otevřenou skříní) do kavárny s výhledem na řeku, už tam seděl a pozoroval racky nad hladinou. Sedmičku chardonnay, vypili za dobu, která Alžbětě připadala jako mžik, přestože slunce za tu dobu postoupilo a svítilo jí do očí. Přibližně když jí podruhé doléval, řekla: „Dívala jsem se do pramenů, a váš mlýn se tam označuje jako „U Danešů”,“ podívala se na něj tázavě. Usmál se. „Kdysi jsem tam…“ zarazil se. „Kdysi tady bydlela moje rodina. Totiž, moji předci,“ rychle se jakoby opravil. „A tak možná trochu z nostalgie jsem se rozhodl té ruině navrátit její zašlou slávu.“ Alžběta se usmála, trochu šibalsky, a řekla: „Taky tam bylo, že u toho mlýna bydlel vodník.“ Pak, už vážnějším tónem pokračovala: „V těch materiálech totiž stálo, že několik pokolení posledních majitelů pronásledovalo samé neštěstí – neúroda, nemoci, děti, co se nedožily dospělosti, prostě tak jak to dřív chodívalo. Ale tam prý za to mohl vodník, kterému snad kdysi nedali to, na co měl nárok…“ už nedořekla, protože Dan se najednou prudce zvedl, málem porazil židli a odešel na opačný konec místnosti. Tam se zastavil, vytáhl z kapsy telefon a chvíli do něj mluvil. Když se vrátil ke stolu, ještě jej schovával zpět do kapsy. „Promiňte,“ řekl omluvně, „naléhavá pracovní záležitost.“ Proč se ale Alžbětě zdálo, že za jeho rozladění nemohl telefonát, ale jím něco kamufloval? Opravdu připomíná kocoura, říkala si potom zasněně doma, když si posté vybavovala detaily z kouzelného odpoledne. Velkého kocoura, který na první pohled vypadá jako líný polštář, ale ve skutečnosti je pořád ve střehu a na číhané. A tím zmate ubohé myšky, pomyslela si spokojeně. Ve skutečnosti jí bylo více než příjemné být myškou lovenou kocourem, který budil tolik její zvědavosti. V nekonečné smyčce si opakovaně přehrávala každý detail jejich setkání, v práci hleděla do jeho spisu, jako by to byla argentinská telenovela, hledala každou záminku, jak se o něm zmínit, včetně přehnaného zájmu o to, jak postupuje vyšetřování vloupačky do kolegova auta, a nabídky, že „ten mlejn“ od něj převezme, když už ho teda začala. Nejčastěji přehrávaným záběrem jejího soukromého kina ale byla scéna lou-čení, kdy On (s velkým O) v detailu: „Děkuji ti za příjemné odpoledne. A těším se, že si to co nejdřív zopakujeme. Dám ti vědět.“ Kamera se vzdaluje tak, aby je zabrala oba. Ji, jak se usmívá, a jeho, jak pohybem palců znázorňuje, že pošle SMS. Kdy se ozve? ptala se. Dnes asi ne, ale zítra by už mohl. A jestli se neozve zítra, tak pozítří určitě. Alžběta se vždycky smála Alici, která si vždycky stěžovala, jak pomalu se táhne čas při jejích permanentních dietách. „Aspoň si tím prodloužíš život,“ dobírala si ji. Teď měla sama pocit, že její život snad stojí na místě. První den měl jenom 48 hodin, ale ty další nejmíň 240. Když dokázala odtrhnout pohled od telefonu na víc než 30 sekund, pokládala to za úspěch. Žaludek se jí stáhl tak, že snad nabyl záporných rozměrů. Pokaždé, když zapínala počítač a kontrolovala poštu, rozvibroval se jí tak, že se zastavil až o zcela ochromené plíce. A pořád nic. “Mám mu zavolat já?“ ptala se sama sebe. „Ráda bych se s tebou viděla“, vyťukala na mobil, chvíli váhala a pak zprávu vymazala. „Ahoj, kdy se zase potkáme?“ napsala do e-mailu, zamyslela se a stiskla klávesu delete. Kam se poděla moje racionalita, moje sebeironie, můj nadhled? ptala se sama sebe. Kdyby mi někdo před měsícem řekl, jak mě jeden mužský dostane, tak bych se mu vysmála. A teď ??? Sáhla po myši, protože cinknutí v po- čítači jí oznámilo, že jí přišel nový e-mail. Který samozřejmě nebyl od něj. Po týdnu dlouhém jako století to nevydržela a když zase jednou napsala „Kdy tě zase uvidím“, nadechla se zhluboka a místo delete zamířila na tlačítko odeslat. A zase čekání. Po dvou dnech byla její trpělivost konečně odměněna. Když zapnula počítač a otevřela poštu po další noci neklidného převalování, byl tam! E-mail od odesílatele ´Danes Dan´, odesláno jako první toho dne ve 4:19. Noční lovec, pomyslela si Alžběta. Já bych radši v tuto dobu vstávala. Tak bychom se potkali každý z jedné strany noci. Tentokrát úmyslně pomalu najížděla myší k ikonce „otevřít zprávu“, aby si prodloužila okamžik těšení na chvíli, od které se začne těšit na setkání. Protože co jiného mohl e-mail obsahovat? „K čertu s tebou, k čertu, k čertu“, šeptala se zaťatými zuby skrze slzy, poté co si přečetla zprávu. „Promiň, ale mám moc práce. Kdyby se mi náhodou zadařilo, tak se ti ozvu.“ Kdyby se jí někdo zeptal, co toho dne dělala, těžko by hledala odpověď. Nejblíž pravdě bylo, že hleděla do prázdna a snažila se nevnímat sílu zklamání, které ji dusilo, jak v ní rostlo. Jediné, co můžu udělat, abych nebyla úplně za blbce, je prásknout dveřmi, říkala si. Napsat mu, že už se nemusí obtěžovat. Jenomže pak se už opravdu nebude obtěžovat. Takhle nějak se musí cítit myš v pasti. A už chybí jenom nemilosrdná kocouří packa, které si s ní ještě trochu pohraje. S pěkně vytaženými drápy. Další noc téměř beze spánku, až teprve k ránu měla pocit, že nějakým omylem na chvíli zdřímla. Což poznala podle toho, že se probudila. Probouzení vždycky nenáviděla, protože každá myšlenka, která k ní přilétla, byla děsem a noční (nebo ranní?) můrou. Cestou éterem zpravidla prolétaly kolem půjčovny obzvlášt strašidelných halloweenských kostýmů. A nezáleželo na tom, zda se vzbudila ve dvě ráno a pak případně ještě usnula, nebo v pět a pak už jenom čekala na budík. V posledních dnech byly její děsy poměrně monotématické. Když se probudila tentokrát, bylo to jiné. Chvilku zkoumala svoje pocity, až na to přišla. Nebyly tam. Nebyly tam obvyklé ranní horory, nebylo tam zklamání, nebyl stres, nebylo tam vůbec, ale vůbec nic. Jsi mi úplně jedno, pomyslela si udiveně na Danovu adresu. A je mi jedno úplně všechno. Práce, přátelé, rodina, budoucnost. Nezáleží mi na Danovi, nezáleží mi na ničem, nezáleží mi na nikom. A taky nic necítím, možná jenom slabý údiv… A tak už to bude pořád? Co bude dál? Bude vůbec něco dál ? ptala se sama sebe, zatímco za oknem se začala tma sbírat k ústupu. Když se tma začíná sbírat k ústupu, vracejí se kočky domů z toulek. Velký rezavý kocour proběhl po nábřeží, skočil na parapetní římsu a protáhl se pootevřeným oknem v přízemí. Dan Daneš, jehož pohyby Alžbětě připomínaly kocoura na lovu, vstal od svítícího monitoru, přistoupil k oknu a díval se do řídnoucí tmy. Obloha světlala do jasného bezmračného dne. Najednou se objevil malý mráček. Spíš obláček páry, který se blížil k pootevřenému oknu. Muž s kočičími pohyby sáhl za sebe na poličku, na které bylo vyrovnáno několik řad hrníčků. Starožitných i moderních, designových i laciných pouťových, všechny s víčkem nebo s pokličkou. Vzal jeden, který stál trochu stranou od ostatních, sundal pokličku a nastavil vstříc k oknu. Vstříc ke směru, ve kterém se pohyboval malý obláček páry. Co když to ale všechno bylo úplně jinak? Když poprvé uviděl Alžbětu, slunce za zády jí prosvětlovalo rezavé vlasy. Rezavé jako kapradí na břehu jezírka za mlýnem, když přijde říjen. A oči zelené jako totéž kapradí na jaře. Blížila se k němu a její kroky mu připomněly, včerejší televizní dokument o nějakém tanečním festivalu. Zaujala ho na první pohled tím, jak vypadala křehce a bázlivě, ale zároveň vyvolávala dojem pevnosti a houževnatosti. Záležitosti týkající se přestavby mlýna, jeho nové hračky, s ním projednávala s profesionální věcností, očividnou nesmyslnost některých předpisů přitom komentovala s ironickým nadhledem. Zkrátka záhada, pomyslel si. Chuť luštit tuhle záhadu ho přiměla zvednout telefon a pozvat ji na schůzku. Kalhoty a sako, v kterých přišla, jí sice slušely, ale Dan si říkal, že v těch zelených šatech, které měla na sobě tam ve mlýně, vypadala přece jen tak nějak víc… Skoro jako rusalka. Jíž by se možná daly uvěřit i ty její pohádkové řeči o vodnících. Zamračil se, když si vzpomněl, jak mu v nejnevhodnějším okamžiku zazvonil telefon. Zrovna tehdy, když mu dávala takovou příležitost ukecat ji pohádkami. A to tak, že doslova. Ukecat se dá každá ženská, pomyslel, si, a romantičky obzvlášť. Jako na potvoru v ten moment musel zavolat Honza, že projekt, na kterém pracovali posledního půl roku, hrozí průšvihem. Ještě když se loučili, netušil, jak velkým. Už ten večer zjistil, že následujících několik týdnů se od počítače pohne jenom tehdy, když bude muset na jednání. No nic, jakmile to dáme dohromady, zase se jí ozvu, řekl si a ponořil se do práce. Plynutí dnů vnímal jenom podle domluvených termínů. Tak nějak napůl zaregistroval e-mail od Alžběty. Rychle na něj odepsal, pak jej zmuchlal a odhodil do elektronického odpadkového koše. „Sláva“, oddechl si, když konečně nad ránem odeslal novou, tentokrát snad správnou verzi projektu. Umyl hrníček od čaje a dal jej na poličku k ostatním. Když se vracel k počítači, všiml si hromádky neotevřených obálek. Mezi nimi jedna s modrým pruhem - matně si vzpomněl, že ji vyzvedával na poště spolu s podklady k projektu, na které v tu chvíli naléhavě čekal. Otevřel ji a uznale pokýval hlavou. Pozvánka na místní šetření, které bylo podmínkou k zahájení rekonstrukce - jeho cestě zpět do dětství. Úřady pracují překvapivě rychle, usmál se. Že by zapracovala Alžběta? Podíval se na datum jednání a zjistil, že je to dnes ve dvanáct hodin. Rychle se osprchoval, aspoň pár hodin spánku a krátce před polednem už byl na místě. Po pár pošmourných a chladných dnech se zase vrátilo babí léto a jemná pavoučí vlákna se tiše nesla vzduchem. Asi přijde ten její kolega, tehdy přece říkala, že jenom zaskakuje, říkal si. Ale na cestě se objevila zase ona. Zase v zeleném. Tentokrát v sukni skoro až na zem. Najednou se zastavila a zula si sandály na vysokých podpatcích. „Promiň, ale moc jsem to neodhadla, tady se v tom vůbec nedá chodit,“ usmála se a dál pokračovala bosa. „Mně to nevadí, já jsem zvyklá,“ odpověděla na jeho tázavý pohled. „Začneme támhle u jezírka,“ řekla a než stačil namítnout, že s jezírkem přece nebude nic dělat, zamířila jistým krokem za mlýn. Když přicházeli k jezírku, bylo slyšet, jak zvon v nedaleké vesnici odbíjí pravé poledne. Na okamžik měl dojem, jako kdyby se zastavil čas. Jako kdyby se zastavila jemná vlákna babího léta, plující vzduchem. Jako kdyby vítr přestal šumět v žloutnoucích korunách stromů. Alžběta se zastavila na břehu jezírka, podívala se na něj svýma zelenýma očima a řekla: „Nejen o půlnoci, ale i o polednách se probouzejí kouzelné mocnosti.“ Dan se zkusil zasmát, ale znělo to nuceně. „O jakých kouzelných mocnostech to mluvíš?“ zeptal se. „Přece o nás, o rusalkách,“ řekla Alžběta a natáhla k němu obě ruce. Dan, jako omámený, k nim natáhl svoje. A poslední, co si pamatoval, byl pocit víření, které ho unášelo kamsi do neznáma. Jitka Brabcová Křížovka 21 TÝNECKÉ LISTY Tlakový útvar Náš herec (Karel) Anglicky Citosl. zákon pohrdání Desetinný logaritmus Iniciály fotbalisty Panenky Severské 3. část Pohřební zvíře tajenky schránka Lidoop Postavení zubů 2. část tajenky Zn. elektroniky Slezská řeka Agent 007 Náš básník (Otakar) Jídelní lístek Vyvažová ní letadla Estetické za letu cítění Řezací nástroje KŘÍŽOVKA Hrát kopanou Autorem citátu je Lucius Annaeus Seneca (4 př. n. Druhová l. - 65 n. l.). Byl římský filozof, dramatik, básník a přední číslovka politik za císaře Nerona. Sušický Je to až k nevíře, ale tajenku z minulého čísla poznamezávod nanou řáděním tiskařského šotka se podařilo vyluštit paní Věře Pojmanové z Havlíčkova Brodu. Výherkyni blahopřejeme. Tajenka: Štěstí plyne z přibližování se k dobrému, k cestě k dobrému. Hostinec (zastar.) Jméno herečky Bernhardtové Nebo (něm.) Na povrchu oschnout Římsky 1051 Divadelní akademie Zn. mraženého krému Proutěná nádoba Tropické ovoce Kavkazský nástroj Nemocniční oddělení Prvek zn. Br Pocta Užitková rostlina Nejlepší umístění Turek Cizí jméno Polodrahokam Rozkaz k sušení Pořád (hovor.) Námět Ženské jméno (9. 10.) Nejvyšší správní soud Sbírka K. J. Erbena Kapuce Část kabátu Smyslný člověk Německý zápor Cizí žen. jméno Claudiův adopt. syn Tak zvaně (zkr.) Nebo (angl.) Zatímco (Net. Address Translation) Gymnastické prvky Zástava ve hře Revmatismus (dřív.) Inic. herce Zedníčka Seveřanka Počítač. zkratka Přeplněná Sloven. jaký Násypy Všechno Mohamedův druh Přístavní hráz Přirovnání Končetiny Někam (básn.) Sídlo v Srbsku Semínka na pečivu Mystický Pejsci Španělská automobilka Heslo V tu chvíli Dřív (zastar.) Domácky Alena Strojeně Upotřebit Souhlas Japon. firma Tvoření Platit (angl.) Mimo Správné znění tajenky zašlete poštou, e-mailem nebo ho zatelefonujte na Obecní úřad Velký Týnec, Zámecká 35, 783 72, telefon: 585 151 111, e-mail [email protected], a to do konce aktuálního měsíce. Krátký filmový Domácky 1. část záznam Eduard tajenky Parky Sloven. Ir Společná TV anténa Němec (zastar.) Splynutí toků SPZ Domažlic Zkr. pro úterý Roční období Skaliska nad mořem Schválně Tatranský národní park Souzvuk více tónů Kypění (básn.) Sportovní zbraně Hodně (expr.) Praví Pomůcka: Act, Anas, Casio, Lier, Oder, Pay, Tar, Theer, Trim, Umka 22 Sport TÝNECKÉ LISTY Týnec bych vyměnil pouze za dlouhodobé angažmá v Realu Madrid, říká s nadsázkou Michal Coufal Michalu Coufalovi říkají kamarádi krátce - Cufi. Bydlí v jedné z ulic nové čtvrti na Podštampilí, a to společně se ženou, synem a dcerou. Nejčastěji ho můžete potkat oblečeného v pracovním úboru, tedy v šusťákové soupravě. Trénuje totiž mladé fotbalisty Sigmy Olomouc, což mu zabírá během běžného pracovního dne „napřeskáčku“ řadu hodin. Takže na vázanku nemá logicky ani čas… Na své okolí působí optimistickým dojmem, protože se téměř pořád usmívá. Když ho potkám, mám pocit, že se jen na chvilku zastavil a už zase v kalupu někam běží. Fotbalová Sigma evidentně není jen jeho zaměstnavatel, ale také nevykořenitelná „srdcovka“. Není divu, protože se na Andrově stadionu pohybuje vlastně od dětských let. Foto: archiv M. Coufala Michale, tvůj profesní život je spojen s fotbalem. Kdy jsi mu propadl? Jaká probíhala tvá hráčská kariéra? Jaké jsi měl cíle coby aktivní hráč? S velkým fotbalem jsem začínal ještě za mladší žáky v Hodolanech. Když jsme nebyli na tréninku, tak jsme byli s vrstevníky samozřejmě až do večera venku na hřišti. Měli jsme tu výhodu, že na Wanklovce, což je blok domů u pravoslavného kostela, kde jsem od narození bydlel, byla dvě hřiště, a ještě dokonce s výborným osvětlením. Takže v létě jsme provozovali fotbal, tenis, basket a na podzim je nahradily hokejky na asfaltu, v zimě potom na ledu. Byla to výborná pohybová průprava! A ještě ke všemu jsem měl Karla Brücknera jako souseda! To byl trenérský idol všech mých kamarádů. Jelikož více kamarádů potom hrálo fotbal za Lokomotivu Olomouc, přešel jsem v dorostu právě za nimi a hrál krajský přebor. Když jsem v roce 1985 začal studovat vysokou v Brně, tak jsem tam během týdne trénoval a o víkendu doma stihnul utkání. Na podzim 1986 jsem však musel na operaci s kolenem. Protože jsem nemohl nějakou dobu hrát, pomáhal jsem s tréninkem u dorosteneckých a žákovských mužstev. Tenkrát mě to tak nadchlo, že jsem pokračoval i na jaře a zároveň trénoval dorost a žáky. A ještě rozjížděl nábory malých fotbalistů ze škol. Bylo mi jasné, že jako hráč to asi výše nedotáhnu, tak jsem se úplně zaměřil na trénování mládeže. FOTBALOVÝ PODZIM JE V PLNÉM PROUDU muži Muži Dorost 7. kolo V. Týnec - Šumvald 2:3 Br. vlastní, König 7. kolo V. Týnec - V. Losiny 3:8 Br. 2x Malínek, Pazdera 8. kolo Střelice - V. Týnec 2:3 np Br. Kovařík, Pospíšil 8. kolo Chválkovice - V. Týnec 3:1 Br. Coufal 9. kolo V. Týnec - Újezd u Uničova 2:0 Br. Kovařík, Danilko 9. kolo V. Týnec - Opatovice 4:4 Br. 3x Coufal, Kuba Nejbližší domácí utkání týneckých fotbalistů: 18. 10. 2015 1. 11. 2015 Tak jak vypadala první léta velmi mladého trenéra? V té době jsem už studoval v Olomouci a měl tedy více času po škole se plně věnovat trénování. Nic jiného jako by pro mě ani neexistovalo. Rodiče si mě se smíchem občas dobírali, zda nechci na stadionu i přespávat. Vždy jsem chtěl být první a mít nejlepší hráče v mužstvu. To znamenalo často trénovat a neustále vyhledávat lepší hráče. Zásadní změna nastala na konci roku 1989, kdy jsem obdržel nabídku ze Sigmy Olomouc, abych od jara rozjel nábory malých fotbalistů, s čímž jsem měl již docela dost zkušeností z předcházejícího působení. Začali jsme společně s dalšími trenéry novou etapu výběrů. Na základních školách jsme v hodinách tělocviku již vybírali pohybově nadané kluky s předpoklady pro fotbal. Tehdy byl naším vzorem výborně pracující blízký Přerov a zatím nedostižný Baník Ostrava. Přerov jsme během několika let předběhli, s Baníkem jsme časem srovnali krok. Během devadesátých let jsme položili základy k úspěšnému nástupu olomouckého klubu mezi republikovou mládežnickou elitu. Výchova mládeže se stala prioritou, protože prodejem již hotových hráčů jsme byli schopni naplnit klubový rozpočet. Vzpomenu jména jako Hapal, Látal, Ujfaluši, Heinz, Rozehnal, Kováč, Hubník, Vacek, Přikryl, Hořava. A přitom jsme stačili úspěšně hrát i v evropských pohárech. Po absolvování studia na filozofické fakultě obor čeština - dějepis v roce 1993 jsem nastoupil jako šéftrenér přípravek v Sigmě Olomouc. V letech 1995 až 2005 jsem pracoval jako šéftrenér sportovních tříd, které máme na ZŠ Heyrovského. Přitom jsem trénoval někdy dvě až tři mužstva zároveň. Od roku 2008 jsem šéftrenér sportovního centra mládeže a trénuji vždy jednu dorosteneckou kategorii. Několikrát se mi podařilo vyhrát mistrovství ČR v několika kategoriích. Hlavní náplní mé práce je kromě trénování také koordinace trenérů při vyhledávání talentovaných hráčů, velmi úzká spolupráce se středními školami, internátem i s fotbalovým svazem, kde působím jako předseda komise mládeže v okresu Olomouc. Uspokojuje tě trénování mladých fotbalistů? Nepošilháváš po seniorské kategorii? Ne, trénování mládeže bylo vždy mou hlavní prioritou, protože tady můžeš vidět ten obrovský posun v kvalitě hráčů v nesmírně krátkém časovém období. Zároveň s nimi i mládneš, protože s nimi řešíš různé životní situace, které tě vrací o několik desítek let zpět do doby lidského dospívání. Musím říct, že kromě fotbalu dnes kluci většinou přistupují i zodpovědněji ke školním povinnostem, než tomu bylo před několika lety. Polovina našich hráčů dorostu navštěvuje gymnázia, zbytek střední školy a zlomek z nich odborné školy. Nyní působím u kategorie U16, kde jsou velmi dobří a vyrovnaní hráči. Vedeme soutěž SCM na Moravě před Baníkem a Zbrojovkou. V tréninkové praxi navazujeme na velmi dobrou práci žákovských trenérů sportovních tříd. V minulém ročníku totiž kluci vyhráli mistrovství republiky! dorost 10:00 Velký Týnec - Nemilany dorost 10:00 Velký Týnec - Konice V čem spatřuješ příčiny vašich úspěchů v mládežnických kategoriích? Náš společný úspěch v kvalitní výchově mladých hráčů je založen na úzké spolupráci a vysoké odbornosti všech našich trenérů. V porovnání s Brnem a Ostravou jsme sice o hodně menším městem, v minulých letech se nám však podařilo vysokým tréninkovým úsilím, systematickým vyhledáváním talentů a v neposlední řadě mimořádnou materiální a technickou podporou vedení klubu, resp. soudružností trenérů směřujících k jednomu společnému cíli vybudovat špičkové centrum zásobující český fotbal hráči vysoké úrovně. V našem klubu se u mládeže jednoznačně podporuje dlouhodobá koncepční trenérská práce. Snažíme se vychovat s mladých absolventů FTK UP nové trenéry. Příkladná je spolupráce s FTK v oblasti testování, praxe studentů v našem klubu a studia některých našich hráčů na fakultě. Pojďme k tvým trenérským vzorům… Tak jednoznačně je na prvním místě Karel Brückner pro svou vynikající odbornost. Snad jako první u nás zavedl základní principy zónové obrany a navíc byl a je vynikající stratég. Dvojkou je určitě Petr Uličný, protože je to skvělý trenér a psycholog s otcovským přístupem k hráčům. A také velký srdcař a motivátor! Pracuješ v Olomouci, ale bydlíš ve Velkém Týnci. Jak jsi tady spokojen? Již šestý rok bydlím celkem spokojeně v Týnci na konci nového satelitu, ale naštěstí kousek od školy, víceúčelového i fotbalového hřiště. Syn hraje fotbal momentálně za mladší žáky Grygova, protože tato kategorie v Týnci v současnosti chybí. Dcera chodí do oddílu estetické gymnastiky a možná ještě bude znovu hrát házenou jako její máma. Ta ji hrála na vrcholové úrovni. Manželka učí na ZŠ v Nemilanech tělocvik a přírodopis a vede každý čtvrtek ve školní tělocvičně v Týnci cvičení pro děti. Máme zde hodně přátel. K Týnci mám již dlouhodobý vztah, protože mí rodiče mají pod Mohylou již od roku 1980 v nájmu zahradu, takže jsem se v průběhu těchto let seznámil s mnoha místními spoluobčany. Proto také, když jsme se nastěhovali, jsem nepřišel do zcela neznámého prostředí, ale hlavně okolo fotbalu jsem už znal hodně lidí. Také z tohoto důvodu se zajímám o týnecký fotbal a pravidelně navštěvuji jejich utkání. Pokud by byl zájem, mohu metodicky přispět k vyšší úrovni místního fotbalu. Myslím si, že ve škole by se měl více propagovat fotbal, protože v mládežnických kategoriích vznikly mezery, které do budoucna budou mít nepříznivé důsledky hlavně pro dorosteneckou a posléze i dospělou kategorii. A dovol mi na závěr jedno zvolání: Ať žije Týnec! Ve městě mi už nadávají do vesničanů. Já si to ale užívám a asi už měnit nebudu. Leda v případě, že bych „vyfasoval“ nějakého divného souseda nebo dostal dlouhodobou nabídku z Realu Madrid. Ptal se Petr Hanuška muži 15:00 Velký Týnec - Sokol Kožušany muži 14:00 Velký Týnec - SK Červenka
