Festival alternativních hudebních nástrojů

Festival alternativních hudebních nástrojů

Festival alternativních hudebních nástrojů
Letos se v naší škole konala neobvyklá událost. Na oslavu roku 2014
jako „Roku české hudby,“ jsme společně s dobrovolníky připravili „Festival
alternativních hudebních nástrojů.“ Co znamená festival? Je to určitá forma
oslavy nebo přehlídky. Alternativní pak znamená neobvyklý, jiný, odlišný.
Žáci,
převážně
z druhého
stupně,
poctivě
docházeli
ráno
před
vyučováním pomáhat s výrobou hudebních nástrojů. Pracovalo se s již
použitými materiály, tudíž byl festival rozšířen o ekologickou a ekonomickou
dimenzi. Prohlídka byla rozdělena na 8 stanovišť, na kterých se návštěvníci
mohli seznámit s 35 ručně vyrobenými nástroji, jejich výrobou a technikou
hry.
Zahajovací řeč byla ze začátku fuška, ale pak už to šlo …
1. SKLOŠTĚRKY … jednoduchá chrastítka, vytvořená z různě velkých skleniček, částečně
naplněných různými potravinami (kukuřice, čočka, hrách, fazole, koření, rýže apod.).
Chrastítka jsou výborným rytmickým doprovodným nástrojem jak ke zpěvu, tak k tanci.
2. SKLOŤUK … Sklo má skvělé akustické vlastnosti (příjemný zvuk), tudíž se dá použít i jako
bicí nástroj. Je třeba brát v úvahu křehkost skla a pomocí dřevěné paličky hrát jemně a
nenásilně. Takto lze rozezvučet sklo v mnoha různých tónech, které se odvíjí od velikosti
a tvaru použitých lahví.
3. FLAŠFOUK … Je způsob hraní na flašky pomocí dechu – v podstatě jde o rozezvučení
vzduchového sloupce v láhvi. Hrdlo láhve je potřeba držet kolmo, těsně pod dolním retem
a vzduch směřovat dolů do otvoru. V zájmu bezpečí nikdy nepoužíváme uštípnuté a
poškozené láhve – MOHLI BYCHOM SE POŘEZAT! Výška tónu souvisí opět z velikostí a
tvarem, avšak lze je dolaďovat pomocí vody, kterou se láhve do určité výšky naplní. Hrát
se dá na jakékoliv láhve. Skleněné i PET LÁHVE!!!
4. SKLENIHRA … Je způsob hry na sklo, kdy se zvuk vyluzuje přejížděním navlhčeného
bříška prstu po hraně (okraji sklenice). Aby sklenice hrála, musí mít zaoblený okraj a musí
být na stopce. Při hře lehce přidržujeme spodní část sklenice, aby se nepřevrhla. Opět
dolaďujeme vodou, zvuk se také odvíjí od velikosti a tvaru sklenice. NIKDY NEHRAJEME
NA UŠTÍPNUTOU SKLENICI, JE ZDE NEBEZPEČÍ POŘEZÁNÍ!
5. PĚVKELKLAP … Jde o rytmický doprovod pomocí překlápění a klepání rukou do plastových
kelímků, skvěle doplňující zpěv.
6. XYLODŘEV … Je podomácku vyrobený xylofon. Vyrobíte jej z ozvučné bedýnky (v tomto
případě polystyrenové dno z krabice od elektroniky), provázku a trojhranných dřevěných
špalíků, které získáte rozebráním dřevěné bedýnky od ovoce (jahody, mandarinky…).
Každý druh dřeva má jiné ozvučné vlastnosti, a různé délky dřívek rovněž.
7. DRHODŘEV … Je jednoduchý rytmický nástroj, který se rozezvučí třením dřevěné
špachtle o zuby na dřevěném špalíku. My jsme použili opět rohové lišty z ovocných
bedýnek a vyřízli do nich zuby.
8. OŘEKLAP … Nástroj vyrobený ze skořápky kokosového ořechu, špachtle, špejle a gumiček.
Do půlky kokosu se vyvrtá na jedné straně otvor, ze kterého trčí špachtle, která je
uprostřed upevněna gumičkami, které vytváří pnutí. Toto pnutí umožňuje pružný pohyb
špachtle, která nárazy do hrany kokosu vydává klapavý zvuk.
9. SANZA … Jde o africké ruční piáno, které využívali pastevci, k tomu, aby neusnuli při
hlídání stáda. Základem je polovina kokosového ořechu překrytá destičkou tloušťky 5-6
mm, v níž jsou vyvrtány 3 otvory. Na tento ozvučný systém jsou shora připevněny kovové
tyčinky, položené na kovové podložce (kulatinka o průměru 2-3 mm), která zajistí
dostatečnou vzdálenost od ozvučné smrkové desky. Vydává slabý zvuk, kterého se dosáhne
drnkáním na kovové dráty, jejichž zvuk se odráží v korpusu kokosového ořechu. Konce
drátů byly polepeny lepidlem, aby nedošlo ke zranění. Sanza je originální název (informace
o nástroji a jeho výrobě lze najít na internetu).
10.
DŘÍVKA … jsme vyrobili z dutých (vydlabaných) a vyschlých stonků BEZU.
11.
BALOSÁGO … Je úžasný saxofon vyrobený z jakékoliv trubky (plastová, papírová)
izolepy, nafukovacího balónku a kousku gumové hadice. Čím větší trubku najdete, tím
hlubší tón bude nástroj mít. Rozezvučíte jej tak, že jednou rukou uchopíte trubku, druhou
náustek z hadice, kterým natáhnete balónek směrem dolů přes hranu trubky a fouknete
(pohyby balónku lze změnit tón).
12.
TRUBPANFLUTA … Je panova flétna vyrobená z plastových trubek, které jsou
různě dlouhé a dole zaslepené a k sobě přilepené tavným lepidlem. Na nástroj se hraje
tak, že flétnu přiložíme kolmo pod dolní ret a dech směřujeme dolů do jednotlivých
otvorů.
13.
TELETROM … Dechový nástroj vyrobený z teleskopické trubky od mopu, kousku
izolepy a trychtýře vyrobeného z PET lahve. Nástroj se rozezvučí proudem vzduchu
vycházejícím z úst a uvolněnými rty, které jsou rozpohybovány náporem vzduchu (prdění
pusou). Není lehké takovýto nástroj rozezvučet, rty musí být vskutku uvolněné a dech
dostatečně silný.
14.
HADITRUB … Dechový nástroj z gumové hadice a trychtýře. Nástroj se rozezvučí
proudem vzduchu vycházejícím z úst a uvolněnými rty, které jsou rozpohybovány náporem
vzduchu (prdění pusou) … stejně jako u teletromu.
15.
BEZPÍŠTĚ … Píšťaly vyrobené ze stonků ČERNÉHO BEZU, které mají lehce
vydlabatelnou dužinu. Bezový stonek uřízneme mezi koleny a oloupeme z kůry, pomocí
zahnutého drátu vydlabeme dužinu. Krátká píšťalka o délce přesně 6 cm (neví se přesně,
proč zrovna 6 cm, ale při jiných délkách nefunguje). Asi 1,5 cm od kraje vyvrtáme dírku
o průměru 5 mm, nožem vyřízneme zobáček. Velmi důležité je vytvoření ostré hrany!
Dovnitř pak zasadíme krátký špalíček z kulatiny, který opracujeme tak, aby šel přesně
zasadit dovnitř – nesmí být ani moc tenký, aby nevypadl, ani moc silný, jinak by píšťalka
praskla. Špalíček musíme šikmo seříznout a horní šikmou hranu do hladka srovnat na
jemném pilníku. Délka špalíčku musí být přesně od kraje píšťalky na začátek dírky. A
velmi důležité je, aby vzduch foukaný do píšťalky šel po šikmé hraně špalíčku přímo na
ostrou hranu dírky! Na závěr můžeme ještě ostrým nožem vytvarovat (seříznout) náustek
píšťalky.
16.
KŘÍDLOVÁB … na vábničku budeme potřebovat kousek suchého stonku z křídlatky,
délky 7-10 cm. Na jedné straně musí zůstat koleno, které slouží jako záslepka. Větvičku
opatrně nařízneme žiletkovým nožem kolmo dolů, poblíž kolena a dál podél těsně pod
povrchem v délce asi 2-3 cm, abychom vytvořili tenký jazýček. Vábnička se strčí do úst a
foukáním vzduchu ven začne jazýček kmitat a tak vábnička vyloudí zvuk. O VÝROBU
TOHOTO NÁSTROJE POŽÁDEJTE RODIČE, MANIPULACE S ŽILETKOVÝM NOŽEM JE
NEBEZPEČNÁ!
17.
KOVOŤUK … Jedná se o nástroj vyrobený z podstavce – rám školní lavice,
provázků, různě dlouhých kusů kovových trubek (hranatých nebo kulatých profilů), v horní
části pak různých velikostí plechovek (od ovoce, nebo tuňáka). Zvuk se odvíjí od velikosti
(délky) trubek (čím delší a hrubší trubka – tím nižší zvuk). Nejlepšího zvuku lze dosáhnout
údery kovové paličky. Při výrobě tohoto nástroje je dobré poprosit dospělého o opracování
plechovky (ohnutí ostrých krajů kleštěmi směrem dovnitř) kvůli bezpečnosti (nebezpečí
pořezání o ostrý plech).
18.
SEMŠTĚRKY … Štěrkátka, různě naplněná různými materiály, které seženete např.
v kuchyni (kukuřice, fazole, rýže…). Zvuk závisí na množství štěrkacího materiálu a také
na materiálu krabičky, ze které štěrkátka vyrábíme.
19.
VRŠBURINA … Nástroj podobný tamburině, vyrobený z dřevěné lišty, izolační
pásky, hřebíků a rozklepaných plechových víček od piva nebo limonád. Víčka se k liště
přibíjí hřebíky na volno, aby se víčka mohla po hřebících pohybovat a vydávat třeštivý
zvuk. Hraje se na ni údery do volné ruky, jde o rytmický bicí nástroj.
20.
ŠUSTIDLA A PERLIDLA … Kategorie nástrojů, které lze vyrobit z čehokoliv (sáčky
šustí, korálky se přesýpají). Perly lze rozezvučet o hranu stolu, nebo je přesívat
v rukách.
21.
KBELOBUB … Jedná se o sadu bicích vytvořenou z různě velkých kbelíků a dóz, je
zde také plechový soudek, starý hrnec nebo plechovka pro rozličnost zvuků. Kbelíky jsou
upevněny pomocí drátků nebo švédů (utahovák z plastové hmoty) a rozezvučí se pomocí
paliček. Zvuk bubnu závisí na velikosti, tvaru i materiálu, obvykle platí, čím větší, tím
hlubší zvuk.
22.
MOŘBUB … Jedná se o druh bubínku, který je naplněn přesýpavým materiálem, aby
vytvářel zvuk šumícího moře. Na výrobu nám stačí pevná plochá krabice, izolepa, rýže a
např. plastová mřížka, která umožňuje pomalejší přesýpání rýže. S bubnem se buďto
šumí, nebo se na něj hraje paličkou či rukou. V originále se tento nástroj nazývá Ocean
Drum.
23.
OPIBUB … Je jednoduchý bubínek, vyrobený z pevnější krabice, tyčky na chycení
(šulání), provázku a PVC víček, nebo kousků trubek. Tento bubínek dokáže vyvinout velmi
rychlou frekvenci úderů (záleží na pohyblivosti rukou). Název od originálního názvu OPIČÍ
BUBEN.
24.
PILOSMYK … Jde o hru na pilu „ocasku“ pomocí smyčce. Hráč drží rukojeť pily mezi
koleny a přitom list ohýbá do oblouku nebo do tvaru písmene „S“ a tím mění výšku tónu.
Pila se vyznačuje zvláštním klouzavým tónem (glisando).
25.
ROUJERIDOO … Jde o imitaci australského DIDJERIDOO (které je ze dřeva), my
však využili papírové trubky. Nástroj se rozezvučí proudem vzduchu vycházejícím z úst a
uvolněnými rty, které jsou rozpohybovány náporem vzduchu (prdění pusou). Není lehké
takovýto nástroj rozezvučet, rty musí být vskutku uvolněné a dech dostatečně silný.
26.
DANDYFON … Jde o domorodý dorozumívací prostředek, kdy se kousek oválného
dřeva uváže na provázek a roztočí se takovou rychlostí, aby začal rotovat a vydávat zvuk
(vrčení). Jedná se o tenkou destičku podlouhlého tvaru, k níž je na jednom konci přivázán
provázek. Dřevo může být bukové, borové nebo smrkové, a dokonce se dá použít i
obyčejná špachtle či dřívko od ledňáčku. Pozor – dřevo by nemělo být moc široké, protože
by špatně rotovalo. Čím rychleji budete točit, tím vyšší bude zvuk. Je nutné, abyste pro
roztočení měli dostatek místa, tudíž si od sebe odstupte, ať nikoho neuhodíte.
27.
PLASPAPTRUB … Jde o bicí nástroj vytvořený z různých velikostí rour (především
papírových, ale i plastových). Konce rour jsou zalepeny izolepou a na ně se hraje
paličkami, nebo jsou konce otevřené a používají se gumové plácačky.
28.
PODNOLYRA … Jde o primitivní lyru, vytvořenou z tácu a rybářského vlasce, který
se přes tác různě natáhl. Zvuk se vyluzuje drnkáním prstů o vlasce.
29.
BEDKYTAR … Primitivní kytarka vyrobená ze dřeva, bedýnky od ovoce a rybářského
vlasce. Drnkáním na struny docílíme různých zvuků, dle síly utažení vlasce.
30.
DOMKYTAR … Domácí kytara, vyrobená z dřevěné lišty, ozvučného polystyrenového
korpusu a struny (nebo ocelového lanka). Na jednostrunnou kytaru lze hrát různé tóny
přesunováním a přikládáním prstů na strunu v různých místech lišty (hmatníku) a drnkáním
o strunu druhou rukou.
31.
POLYBAS … Úžasný nástroj vyrobený pouze z polystyrenového dna krabice a
galanterní gumy, vydávající zvuk podobný kontrabasu. Guma se napne přes ozvučný prostor
polystyrenové krabice. Čím je guma utaženější, tím vyšší zvuk vydává.
32.
TRUBKAZOO … Na výrobu foukačky kazoo, potřebujete rouru od alobalu nebo
papírových utěrek, nebo WC ruličku, ve které uděláte z boku malou díru (otvor na ústa).
Na jednu stranu kazoo připevníte gumičkou kousek mikrotenového sáčku a trošku jej
povolíme, ať není zcela napnut. Mluvením do otvoru z boku ruličky docílíme zkresleného
zvuku vašeho hlasu.
33.
PETKAZOO … Na výrobu je třeba ustřihnout (uříznout) horní část PET lahve.
Nejdříve odšroubujeme víčko a uděláme do něj větší díru. Přes hrdlo natáhneme
mikrotenový sáček a víčko přes sáček našroubujeme zpět. Víčko uchopíme mezi zuby,
přiložíme ústa a při mluvení je zvuk našeho hlasu opět zkreslený.
34.
HARŠPACHKAZOO … K výrobě harmonické foukačky potřebujeme: 2 lékařské
špachtle, 2 hrubé gumičky, 2 tenké gumičky, tenkou izolepu a 2 tenoučké proužky tvrdého
papíru. Nejdříve 3x omotáme papírový proužek kolem špachtle a zastřihneme, pak uděláme
totéž znova s druhým proužkem. Papírový proužek znovu roztáhneme a do třetího skladu
přilepíme malý kousek izolepy, pak proužek poskládáme do původní podoby, aby objímal
špachtli, složený papír pak pojistíme přilepením izolepy na papír. Na 1 špachtli upevníme
těsně vedle sebe 2 hrubší gumičky a přes ně pak natáhneme papírová očka (ve třetinách
špachtle), která jsme vytvořili. Přiložíme druhou špachtli a na obou koncích „sgumičkujeme
dohromady“. Foukáním získáme zvuk.
35.
SLÁMKAZOO … Nejjednodušší kazoo, které si všichni můžeme vyrobit. Potřebujeme
slámku, přestřihneme ji na polovinu a na jednom konci ji vložíme mezi zuby a zploštíme ji.
Pak vezmeme nůžky a sestřihneme zploštělý konec do dlouhé špičky. Hrot špičky
ustřihneme, abychom si neublížili. Poté vložíme ustřižený konec do úst a pořádně do něj
foukneme. Kazoo vydává podobný zvuk jako stonek pampelišky.
Inspirační zdroje:
Alec Duncan
https://www.youtube.com/watch?v=MWXrN3nIZyI
https://www.youtube.com/watch?v=-COHNyFTOnc
https://www.youtube.com/watch?v=EuHXeCYs8Vc
https://www.youtube.com/watch?v=qjqM3DI6yO4
a další
https://www.youtube.com/watch?v=b-Oocwv_HUU
https://www.youtube.com/watch?v=OZJNEF6iBNE
https://www.youtube.com/watch?v=K_T-w3D2QKY
https://www.youtube.com/watch?v=2YekZxBxTKA
https://www.youtube.com/watch?v=UX3H04LiVxQ
https://www.youtube.com/watch?v=_jF-4QRoQ7U
https://www.youtube.com/watch?v=8dZYfWRkBMM
Děkuji všem za vydařenou akci a těším
se na další spolupráci.
Mgr. Naděžda Bulawová