Kontrola biotických škodlivých činitelů

Metody kontroly biotických
škodlivých činitelů
Přehled a rozdělení metod, kontrola
u kambioxylofágních a istožravých druhů
Metody kontroly lýkožrouta smrkového (Ips typographus)
V základním stavu:
• lapáky = skácené odvětvené smrky o výčetní tloušťce nejméně 20 cm
• feromonové lapače
• obojí se umisťuje v jarním i v letním období v počtu minimálně 1 kus
na každých 5 ha lesních porostů nad 60 let věku se zastoupením
smrku nad 20 %.
• současně se celoročně sleduje výskyt tzv. kůrovcových stromů, tedy
stromů napadených lýkožroutem, a zabezpečuje se jejich včasná asanace.
Při zvýšeném a kalamitním stavu:
• pokládají se další lapáky nebo se instalují lapače, a to v poměru 1:8,
tj. 1 lapák (lapač) na 8 včas zpracovaných lapáků, a v poměru 1
až 2:1 k počtu nezpracovaných lapáků nebo kůrovcových stromů
opuštěných lýkožroutem v loňském roce. Lapáky se kácejí v tzv.
sériích, dle postupu jejich napadení; u lapačů se v závislosti na výši
odchytů lýkožroutů přidávají další lapače.
Feromonové lapače i stromové lapáky se instalují na nejohroženější místa
(osluněné porostní stěny, místa po zpracování kůrovcového dříví apod.).
Lapače se instalují nejméně 14 dní před předpokládaným rojením a
feromonová návnada se vyvěšuje až těsně před počátkem rojení.
Feromon láká obě pohlaví. Lapače by měly být od nejbližšího smrku
staršího 40 let nebo od porostní stěny v rozmezí 10 – 25 m, mimo dosah
buřeně, nejméně 20 m od sebe. Kontrolují se v intervalu 7 – 10 dnů.
Lapáky využívají primární atraktanta (uhlovodíkové terpeny) uvolňující se
z vadnoucích stromů. Lapáky 1. série se připravují nejpozději
v březnu k zachycení 1. generace a přerojujících se imág sesterské
generace. Umísťují se do okrajů porostů, 2/3 z počtu na výsluní a
1/3 v polostínu. Lapáky 2 . série se připravují nejpozději týden před
předpokládaným letním
rojením 2. generace.
Umísťují se do polostínu,
pro zvýšení atraktivnosti se celé
zakrývají větvemi a podkládají
se pro zvětšení účinné plochy.
Vybírají se zdravé stromy,
nejlépe se šupinatou borkou,
bez prosmolů. Kontrolují se
také v intervalu 7 – 10 dní.
Při stanovení počtu lapačů pro zachycení letního rojení (či následujících) při
obranných opatřeních se vychází ze stupně odchytu
ve feromonovém lapači:
• slabý stupeň odchytu = do 1000 ks (v jarním) a do 500 ks (v letním),
lapače se mohou přemístit na vhodnější lokalitu
• střední stupeň odchytu = 1000 – 4000 ks (v jarním), 500 – 1500 ks
(v letním), zůstává počet lapačů stejný
• silný stupeň odchytu = nad 4000 ks
(v jarním), nad 1500 ks (v letním),
počet lapačů se doporučuje přiměřeně zvýšit
Stupeň napadení lapáku
• slabý – do 0,5 závrtu na 1 dm2
• střední – do 0,5 do 1 závrtu na 1 dm2
• silné – více než 1 závrt na 1 dm2
Veškeré kalamitní dříví a dříví atraktivní
pro vývoj kůrovců ze zimního období musí být
zpracováno a odvezeno z lesa do 31. května, v porostech nad 600 m
n. m. do 30. června.
Pro použití jako feromonových
lapačů jsou u nás na Seznamu
povolených přípravků (2003)
feromonové odparníky:
FeAgra IT, Ipsgone, IT
Ecolure, IT Ecolure F, IT
Ecolure MEGA, IT Ecolure
TUBUS, IT Etokap N, IT
Etokap NA, Pheagr IT,
Pheroprax, Pheroprax A.
Mají srovnatelné vlastnosti.
Pouze IT Ecolure Mega má
zdvojnásobenou životnost,
kontrola tedy probíhá až po 12 –
15 týdnech (u ostatních 4 – 8
týdnů). Bezpečnostní vzdálenost
od nejbližšího zdravého stromu
10 m. Kontrola po 7 – 10 dnech.
Šumava 1996
Šumava 1996
Šumava 1996
Šumava 1996
Metody kontroly lýkožrouta severského (Ips duplicatus)
• pochůzková metoda – v nejohroženějším porostech nad 40 let, na
základě barevných změn v koruně, závrtových otvorů, požerků atd.
• kontrola lapači s feromonovými odparníky ID Ecolure, použití
duben – září, proti 1 – 3 generaci, těsně před začátkem rojení, výměna
po 4 – 6 (8) týdnech; bezpečnostní vzdálenost 10 – 15 m od tyčkovin a
tyčovin a 5 – 8 m od starších porostů; kontrola po 7 – 10 dnech.
Základní stav = objem kalamitního základu (kůrovcové dříví od 1.8.
předešlého roku do 31.3. daného roku) v průměru nepřekročil 1 m3 na
5 ha smrkových porostů a nedošlo k vytváření ohnisek.
Zvýšený stav je takový početní stav lýkožroutů, kdy objem
kůrovcového dříví z předchozího roku v průměru překročil 1 m3 na 5
ha smrkových porostů a došlo k vytvoření ohnisek výskytu
lýkožrouta (někdy jsou napadány jen jednotlivé stromy).
Kalamitní stav je takový početní stav lýkožroutů, který způsobuje
rozsáhlá poškození lesních porostů.
Metody kontroly lýkožrouta lesklého (Pityogenes chalcographus)
Platí stejné metody zjišťování a obrany jako pro lýkožrouta
smrkového s tím rozdílem, že pro lapáky se používají slabší stromy
(15 – 20 cm) nebo vršky silnějších stromů. Je opět nutné zejména
včasné vyhledávání a asanace lýkožroutem napadeného dříví. Při asanaci se
místo odkorňování používá pálení při dodržení příslušných předpisů o požární
ochraně.
Pro zjištění intenzity napadení lze použít počet závrtů:
• slabý výskyt – do 1 závrtu/ 100 cm2
• střední výskyt – 1-2 závrty/ 100 cm2
• silný výskyt – více než 2 závrty/ 100 cm2
Pro použití jako feromonových lapačů připadají v úvahu odparníky:
Chalcoprax, PC Ecolure. Pro kontrolu l. smrkového a l. lesklého zároveň
potom PCIT Ecolure a PCHIT Etokap. Použití duben – září, proti 1 – 3
generaci, těsně před začátkem rojení, výměna po 4 – 6 (8) týdnech.
Bezpečnostní vzdálenost 10 – 15 m od tyčkovin a tyčovin a 5 – 8 m od
starších porostů. Kontrola po 7 – 10 dnech.
Kontrola dalších kůrovcovitých na smrku
Lýkožrout menší (Ips amitinus) – kontroluje se společně s l. smrkovým.
Lýkohub matný (Polygraphus poligraphus) – kontroluje se pochůzkovou
metodou v porostech nad 30 let – vyhledávání napadených stromů. Využití
lapáků je problematické, často nejsou napadány – upřednostňuje již
zasychající lýko.
Dřevokaz čárkovaný
(Xyloterus lineatus) – kontrola
lapači s feromonovými odparníky
XL Ecolure, použití III – IV,
těsně před začátkem rojení,
umístit poblíž skládek a míst
výskytu. Kontrola po 7 – 10
dnech. Mezi obranná opatření lze
zařadit preventivní urychlování
vysušení dřeva a rychlou asanaci
napadeného dřeva.
Kontrola ostatních kůrovcovitých
Borovice
Lýkohub sosnový (Tomicus piniperda) – lapáky (středně silné borovice
v zimním období), nejpozději v únoru.
Lýkohub menší (Tomicus minor) – kontrola lapáky (borovice se slabou
kůrou v zimním období), nejpozději v únoru či na začátku března.
Ostatní druhy kontrolovány pouze okulárně.
Jedle
Lýkožrout jedlový (Pityokteines curvidens), smolák jedlový (Pissodes
piceae) – lapáky. Ostatní druhy kontrolovány okulárně nebo společně
s lýkožroutem jedlovým na lapácích.
Listnáče
Bělokaz dubový (Scolytus intricatus), lýkohub jasanový (Leperisinus
fraxini), bělokaz jilmový (Scolytus scolytus) – lapáky (různého typu).
Ostatní druhy kontrolovány okulárně nebo společně s těmito druhy na
lapácích.
Metody kontroly listožravého hmyzu a některých
dalších druhů
• feromonové pasti – bekyně mniška, obaleč modřínový
• sčítání dospělců na stromech – bekyně mniška
• kontrola vajíček na kmenech a v korunách – obaleč modřínový,
obaleč dubový, píďalka tmavoskvrnáč, můra sosnokaz, bekyně velkohlavá,
ploskohřbetky
• kontrola kukel či jiných vývojových stádií v půdě a hrabance –
ploskohřbetky, pilatky, píďalka tmavoskvrnáč, můra sosnokaz, hřebenule
borová
• kontrola na lepových pásech – bekyně mniška, píďalka podzimní,
píďalka zhoubná
• kontrola hmyzu při žíru v korunách – chrousti (sklepávání), bekyně
mniška (trusinková a trusníková metoda)
• pochůzkové metody – klikoroh borový
• kontrola přezimujících housenek – pouzdrovníček modřínový
• fotoeklektory – obaleč jedlový, obaleč korunový
Feromonové pasti
Feromonové pasti na bekyni mnišku (Lymantria monacha) – v době letu
motýlů. Spočívá v lákání samečků syntetickým feromonem. Kontroluje se ve
30-60letých stejnorodých a stejnověkých porostech. Používají se feromonové
odparníky LMD - Etokap – SL, popřípadě suché pasti Lymatrap či lepové
desky 50x50 cm natřené lepem Chemstop 1.
Termín: na základě počasí od ½ VII. do ½ IX. Na stanovišti 3 pasti v řadě
kolmo na směr převládajícího větru, 100 metrů od sebe. Kontrola 1x týdně.
Použití: sledování rozšíření, zjištění počínajícího přemnožení – je-li průměrný
úlovek ze 3 pastí větší než 1200 motýlů je třeba použít kontrolu
„2 stupně“ (Wellenstein, lepování).
Feromonové pasti na obaleče modřínového (Zeiraphera griseana) –
V smrkových porostech IV. a V. věkové třídy od 600 do 1200 m n. m.
Vyhláška uvádí 1 kontrolní plochu na 100 ha, zaužívaný postup byl 1 plocha
na 400-800 ha tam, kde v minulosti byla již někdy kalamita, jinde na 20004000 ha. Používá se feromonový odparník Deltastop ZG.
Termín: na základě počasí od poloviny VII. do poloviny IX.
Na stanovišti trojice pastí v řadě ve vzdálenosti cca 50 m, 20 m od kraje
porostu, lesní cesty nebo průseku. Kontrola 1-2x týdně.
Použití: kontrola a plánování zásahu
- ZS do 20 motýlů/ 3 pasti
- ZS nebo mírně ZVS 20-100 motýlů/ 3 pasti
- ZVS 100-200 motýlů/ 3 pasti
V období zvýšeného či kalamitního stavu se obaleč monitoruje kontrolou
vajíček na vzorníkových větvích.
Zeiraphera griseana
Lymantria monacha
Kontrola početnosti hmyzích škůdců odpočívajících na stromech
Wellensteinova metoda u bekyně mnišky (Lymantria monacha) –
počet samiček sedících na kmeni evidovaných vzorníků, kteří tvoří dvě až
tři skupiny po třech až pěti stromech na každých 20 ha kontrolovaných
porostů. Kontrola do 3 m výšky pravidelně každý 3 den, nalezení motýli
se odstraňují. Používá se při zvýšeném či kalamitním stavu.
Posuzování početnosti:
- ZS do 1 samičky/ 5 stromů
- ZVS 1-5 samiček/ 1 strom
- KS více než 5 samiček/ 1 strom
V 80letém porostu odpovídá
12 samiček na kmeni 50 % ztrátě
jehličí, 18 samiček ztrátě 75 %.
Kontrola vajíček na kmenech a v korunách stromů
Vzorníková metoda – při kontrole druhů, které kladou vajíčka na větve,
výhony či asimilační orgány. Kontrola se vykonává na reprezentativních
větvích vybraných vzorníkových stromů.
obaleč modřínový (Zeiraphera griseana)
– na každých 100 ha napadených porostů při ZVS či KS.
1 vzorník z něhož se odebere po jedné 1 m dlouhé větvi z horní části
koruny (asi 2 m od vrcholu) a střední části.
kritický počet – 200 zdravých vajíček na 1 m větve
v nepoškozených porostech nebo 100 zdravých vajíček na 1 m větve
v porostech s výraznou defoliací.
koeficient napadení – poměr zdravých vajíček a životaschopných
pupenů. V nepoškozených porostech: ZS 0,1 - 0,2; ZVS 0,2-0,5; KS 0,7-0,9
Při zvažování zásahu brát v úvahu parazitaci drobněnkou Trichograma sp.,
je-li více než 40 % zásah se již nedoporučuje.
obaleč dubový (Tortrix viridiana)
– vajíčka zimují na větvích, v oblastech kalamitního výskytu na každý
porost 2 vzorníky, z každého vzorníku dvě větve 100-120 cm dlouhé.
kritický počet - více než 250 vajíček na 1 větev stromu
píďalka tmavoskvrnáč (Bupalus piniarius)
- v případě, že jarní kontrola metodou kontroly kukel v hrabance
signalizuje možnost vzniku nových silných žírů.
V každém porostu jeden borový vzorník, z něho jedna větev. Spočítá se
počet vaječných snůšek, popřípadě vajíček. Počet vajíček ve snůšce
se stanoví jako průměr z 10-30 snůšek. Zjištěný počet vajíček se vztáhne
k průměrné biomase jehličí středního kmene porostu (Burgerova křivka).
kritický počet – 350-400 zdravých vajíček/ 1 kg jehličí
můra sosnokaz (Panolis flammea)
- metodika stejná jako u píďalky
kritický počet – u 70letého
borového porostu 1300
zdravých vajíček/ 1 strom
Panolis flammea
ploskohřbetka smrková (Cephalcia abietis) a další ploskohřbetky
- zjišťování výskytu počtu a zdravotního stavu vykladených vajíček na
větvích pokácených vzorníků při ZVS nebo KS.
2 vzorníky na každých 100 ha napadené plochy.
bekyně velkohlavá (Lymantria dispar)
- kontrola vaječných snůšek, tzv. hubek, na kůře spodních částí kmenů.
Jarní sčítání ve dvou líních úhlopříčně porostem, na každé linii náhodně
vybraných 100 stromů. Stanoví se průměrný počet hubek na jeden strom,
v jedné hubce je cca 500-600 vajíček.
kritický počet
- 40letý strom = 800 vajíček/ 1 strom
- 60letý strom = 1300 vajíček/ 1 strom
- 80letý strom = 2200 vajíček/ 1 strom
- 100letý strom = 3300 vajíček/ 1 strom
Kontrola kukel či jiných vývojových stádií v hrabance či v půdě
ploskohřbetka smrková (Cephalcia abietis) a další ploskohřbetky
- zjištění počtu rojivců, tj. housenic, které v následujícím roce dospějí
v imaga (s pupálníma očima) na plošnou jednotku půdy.
Kontrolují se starší smrkové porost, kde se v uplynulých 4 letech
ploskohřbetka přemnožila. Sondy se umisťují pod koruny nejvíce
napadených smrků. Odběry v dalších obdobích se umísťují v bezprostřední
Blízkosti předcházejících sond, do hloubky 25 cm (podrobně ON 48 2714).
Při ZVS či KS 20 sond 50x50 cm na 50 ha, při ZS kontrola zimujících larev –
1 sonda na 20 ha.
kritický počet – 100 a více rojivců/ 1 m2, v porostech oslabených žíry,
imisemi nebo suchem je kritickým množstvím již 30-60 rojivců/ 1 m2.
pilatka smrková (Pristiphora abietina) a další pilatky
- zjištění počtu zámotků v půdě na podzim po ukončení žíru housenic,
popřípadě ještě na jaře před rojením.
Na každých 50 ha se u paty kmenů umísťuje 8-12 pokusných plošek
0,5x0,5 m. Shrábne se hrabanka, potom vrchní vrstva půdy, oba vzorky se
přesejí přes síto s oky 10x10 mm. Zemina se pak znovu přeseje přes síto
5x5 mm (p. proužkovaná) či 3x3 mm (p. smrková a p. horská)
kritický počet – 50 rojivců/ 1m2
píďalka tmavoskvrnáč (Bupalus piniarius)
- orientační podzimní a přesné jarní kontroly kukel v hrabance.
Dvě plošky na 1 ha porostu.
Bupalus piniarius
kritický počet – 3-7 kukel/1 m2
můra sosnokaz (Panolis flammea)
- metodika stejná jako u píďalky
kritický počet – u 70letého borového
porostu 3 zdravé kukly/ 1 m2
hřebenule borová (Diprion pini)
- sčítání kokonů 2. generace v hrabance a svrchních vrstvách půdy
kritický počet – 20 kokonů/1 m2
Diprion pini
Panolis flammea
Kontrola na lepových pásech
bekyně mniška (Lymantria monacha)
- evidované vzorníkové stromy se opatří ve výšce 1,5 m od paty kmene
3 cm širokým lepovým páskem, který musí být připraven do 20. dubna.
Kontrola housenek probíhá do 20. května.
Posouzení: - ZS 1 housenka/ 3-5 stromů
- ZVS několik housenek/ 1 strom
- KS 50 housenek/ 1 strom = možnost světlostního žíru.
píďalka podzimní (Operopthera brumata)
píďalka zhoubná (Erannis defoliaria)
- v ohrožených porostech do polovin října nainstalovat lepové pásy (5 cm
lepu + 3-5 cm široký dolní lem) – v každém porostu 2-3 kontrolní plochy
a na nich 5 stromů s pásy (vzdálenost stromů 30-40 m).
Kontrola bezkřídlých samiček probíhá do poloviny prosince.
kritický počet – 1 samička/ 1 cm obvodu kmene u p. podzimní
- 0,4 samičky/ 1 cm obvodu kmene u p. zhoubné
Kontrola hmyzu při žíru v korunách
chrousti – Melolontha melolontha, Melolontha hippocastani
Kontrola se provádí sklepáváním chroustů z korun na plachtu či
vyčištěnou půdní plochu 3x3 m. Průměrný počet jedinců na jeden sklep
se vypočítává nejméně z 10 sklepů.
kritický počet – cca 40 000 brouků/ 1 ha, tj. cca 40 brouků/ 10 m2
bekyně mniška (Lymantria monacha)
Kontrola tzv. trusinkovou metodou = sledováním opadu trusu
housenek na povrchu hrabanky pod korunami stromů (na každých 20 ha
ohrožených lesních porostů se zkontroluje hrabanka pod jedním
stromem) – při základním stavu.
Kontrola tzv. trusníkovou metodou = přesná kontrola množství
opadlého trusu na položených rámech, papíru či plátně 1x1 m. Trus se
denně sbírá, změří se jeho objem v kalibrované nádobě na cm3, spočítá
se množství trusu na 1 cm3 a na základě něho se stanoví celkové
množství trusu. Používá se při zvýšeném či kritickém stavu.
Kontrola přezimujících housenek
pouzdrovníček modřínový (Coleophora laricella)
- kontrola housenek přezimujících ve vacích připředených
k brachyplastům. Odebírají se vzorníkové větve z vrchní, střední a
spodní části koruny.
kritický počet – 2 housenky/ 1 brachyplast
Pochůzkové a jiné metody
klikoroh borový (Hylobius abietis)
Výskyt škůdce se zjišťuje ve všech nově založených jehličnatých
kulturách, a to po dobu nejméně dvou let od jejich založení.
Pro posouzení stupně (stavu) výskytu klikoroha se používá především
kontrola sazenic pochůzkou, přičemž na 1 ha plochy je nutno
prohlédnout alespoň 50 sazenic, nejlépe v několika skupinách.
Posouzení: Slabé poškození je charakterizováno porušením
maximálně jedné čtvrtiny obvodu kmínku, silné pak rozsahem
převyšujícím tuto hodnotu.
Fotoeklektory
obaleč jedlový (Choristoneura murinana)
obaleč korunový (Epinotia nigricana)
- kontrola pomocí fotoeklektorů do kterých se vkládají vzorníkové
větve. V ohroženém porostu se ze tří stromů odeberou tři metrové
vzorníkové větve – z vrchní, střední a spodní části koruny.
kritický počet – 100-150 housenek/ na 1 vzorníkovou větev
(in Dykyjová a kol, 1989)
Základní, zvýšený a kritický stav pro jednotlivé kalamitní druhy
listožravého hmyzu dle vyhlášky č.236/2000 Sb.
bekyně mniška (Lymantria monacha), obaleč modřínový (Zeiraphera
griseana), ploskohřbetky rodu Cephalcia
Základní stav je takový početní stav škůdce, který působí neznatelné
žíry, které ani na jednotlivých stromech nepřekročí defoliaci 5 %.
Zvýšený stav je takový početní stav škůdce, kdy je patrné poškození
lesních porostů, avšak ani na nejvíce poškozených stromech
nepřekračuje defoliace 30 %.
Kalamitní stav je takový početní stav škůdce, který způsobuje silné
poškození lesních porostů a na jednotlivých stromech vznikají žíry, při
nichž defoliace překročila 30 %.
klikoroh borový (Hylobius abietis)
Základní stav je takový početní stav škůdce, který nepůsobí škody.
Jednotlivé slabě poškozené sazenice se vyskytují jen v jednoletých a
dvouletých kulturách v počtu do 30 % z celkového počtu.
Zvýšený stav je takový početní stav škůdce, kdy slabě poškozené
sazenice se vyskytují v množství nad 30 % a objevují se silně
poškozené sazenice, jejichž výskyt nepřekračuje 20 %.
Kalamitní stav je takový početní stav škůdce, který způsobuje silné
poškození sazenic z více než 20 %.
Kontrola ploskohřbetky smrkové (Cephalcia abietis) v půdních sondách
samička
sameček
vajíčka
Eonymfa = housenice stočená do tvaru C, diapazuje v půdě až 3 roky.
Pronymfa = rojivec, housenice se zkráceným tělem, nezkroucená z tzv. pupálním okem,
v nejbližší době se zakuklí a bude se rojit.
housenice
cca 10%žluté
cca 90% zelené
Získané housenice jsou
ukládány do 75%
alkoholu nebo do roztoku
směsi formaldehydu,
alkoholu, kys. octové a
destilované vody.
Housenice rozdělíme
podle pohlaví.
Prohlédneme hlavovou
schránku a odlišíme
rojivce s pupálním
okem. POZOR –
nezaměňovat tmavou
skvrnu lícní s pupálním
okem!
SAMICE
délka 15–22 mm,
kukla
šířka hlavové schránky
2,4–2,8 mm.
SAMCI
délka 10–15 mm,
šířka hlavové schránky
2,1–2,3 mm.
vývoj pupálního oka