XII.Zednáři Skotského ritu

JUDr. František BRABEC
XII. ZEDNÁŘI SKOTSKÉHO RITU
ÚVOD
Do Rosslynu do Skotska přišly dvě skupiny,dosud odlišného charakteru. Jednou
z nich byli, před pogromem Filipa IV – Sličného – francouzského krále a papeže Klementa V, uprchnuvší rytíři řádu Templářů.
S nimi a z části později za nimi přišli „Svobodní zednáři“ coby stavitelé chrámů a dalších církevních a šlechtických staveb. Obě
tyto skupiny v Rosslynu zůstaly pod ochranou skotských templářských představitelů
rodu St. Clairů.
Právě v Rosslynu se do Svobodného zednářství silně projevuje vliv právě příslušníků šlechtického rodu, rodové pokrevní linie „Rex
Deus“, St. Clairů. Dochází i k splývání dosavadních templářů se svobodnými zednáři.
Tím svobodné zednářství v Rosslynu nabývá zcela jiný charakter. Ze svobodných
zednářů – stavitelů chrámů se stává tajná
organizace politicko – mocenského charakteru. Do Skotských svobodo-zednářských
lóží od templářů pronikají také tajemství,
kulty a rity dávné minulosti, které na další
dobu rovněž ovlivnily charakter svobodného zednářství.
Tajemství svobodných zednářů vychází
z tajemství a dějin templářských rytířů. V templářské historii nacházíme i zmínky o podivných obřadech, včetně výměny krve hrotem
meče pro iniciované templáře. Jestliže dosud
se rituály zednářských lóži týkaly stavebního
nářadí (trojúhelník, vodováha, olovnice,
kamenická palička apod.) a alegorie stavby
Šalamounova chrámu apod., tak do rituálů
zednářství jsou vnášeny nové prvky. „…Zednářský novic dostal bílou zástěru a černé rukavice, barvy cisterciáckých mnichů a templářů.
Třemi sloupy zednářstva byly „Jakín“ ,“Bóaz“
a „Mac-Benec“, tvořící iniciály JBN, tj. Jacg.
46
Burg. Molay , jména umučeného posledního
velmistra řádu. Mac-Benac byl také pseudonym
Aumonta, templářského vůdce rytířů, kteří
uprchli do Skotska…“
PŘEMĚNA SVOBODNÉHO
ZEDNÁŘSTVÍ NA ZEDNÁŘSTVÍ
POLITICKO- MOCENSKÉHO
CHARAKTERU:
Podstatná část templářských tajemství přešla na svobodné zednáře po splynutí templářů se svobodným zednářstvím v Irsku,
Skotsku a Anglii. Tak přešly na svobodné
zednáře i templářské mocenské tradice
a postupem doby došlo, i pod dalšími vlivy
(např. vstupem šlechty a církevních hodnostářů do zednářských lóží) k politizaci
a ideologizaci novodobého svobodného
zednářství. Vyvinul se zde tzv. Skotský
ritus. Některé prameny naznačují, že templáři vnesli do původního tzv. cechovního
svobodného zednářství – cechů či hutí
P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A
kameníků a stavitelů chrámu více duchovních prvků, ale rovněž i prvek mocenskopolitický. Skotský ritus má od běžného svobodného zednářství tří stupňů zasvěcení
(učeň, tovaryš, mistr) „… řadu morálních
a duchovních hodností, které nesou čísla od
čtyř do dvaatřiceti. Existuje ještě jedna hodnost, proslulá třiatřicítka, která se uděluje
výhradně zednáři vlastnícímu dvaatřicet hodností, který prokázal svobodnému zednářství
význačnou službu…“ Jde o nejvyšší stupeň
zednářského zasvěcení. Stojí za úvahu, zda
zde již není přechod k tzv. iluminátům.
Lóže Skotského ritu vedou Nejvyšší rady.
Nejvyšší rada je tvořena tzv. aktivními členy
vysokého stupně zasvěcení. „.. I když se jedná
o Skotský ritus, nejstarší záznamy o jeho existenci nás zavedou do Francie. V dokumentech
se o něm hovoří jako „Rite Écossias“ a odtud
pochází i jeho název; Écoss je francouzsky
Skotsko…“ I to nasvědčuje tomu, že skotský
ritus přinesli z Francie do Anglie, Irska
a Skotska právě templáři po rozprášení jejich
řádu. Odtud se Skotský ritus přenesl kolem
roku 1801 do Spojených států (USA). Zde
vznikla první lóže Skotského ritu v roce 1801
v Jižní Karolíně, podobná lóže v New Yorku
vznikla kolem roku 1813. V dnešní době lóže
Skotského ritu a s nimi spojené Nevyšší rady
existují takřka po celém světě.
Hodnosti skotského ritu, od čtvrtého stupně do desátého stupně zasvěcení, se
označují jako „Nepopsatelné“ a směřují
k dosažení hodnosti „dokonalosti“.
„…První z Nepopsatelných hodností (neboli
čtvrtá hodnost) přiřazuje titul „Utajovaný
mistr“, a učí se o důležitosti služby a věrnosti, nezbytné diskrétnosti v důvěrných záležitostech, osobní cti a zachovávání mlčenlivosti… Obřady se vztahují na příběh o chrámu
krále Šalamouna, zejména na jmenování
sedmi zkušených kameníků, aby svatyni a její
posvátnou výbavu střežili. Pátou hodností se
přiděluje titul „Dokonalý mistr“… Sedmá
hodnost přiděluje titul „Důvěrník“… Spravedlnost a nestrannost jsou hlavními tématy
www.parlament-vlada.cz
sedmé hodnosti, která přiřazuje titul „Probošt“ a „Soudce“…“
Následují hodnosti „Intendant“ a „Superintendant“. V ritu devátá hodnost přisuzuje výběr devíti – devět kameníků Šalamounem k prošetření vraždy Abiffa (architekta
a stavitele Šalamounova chrámu), ale také
devět rytířů, kteří se vydali do Jeruzaléma
hledat poklad krále Šalamouna, z nichž vznikl Řád templářských rytířů. Desátá hodnost
bývá označována jako „Výběr patnácti“
a v ritu jde na odkaz patnácti kameníků, kteří
usvědčili vraha stavitele Abiffa.
Jedenáctá hodnost je označována jako
„Výběr dvanácti“. V Sumeru a následně vždy
dvanáct božstev, dvanáct apoštolů apod. Jde
o alegorii stavebních kamenů – učení. Dvanáctá hodnost přisuzuje titul „velký mistr
stavitel“. Třináctá hodnost se označuje jako
„Šalamounova královská klenba“. Čtrnáctá hodnost nese titul „Velký zvolený“
a „Vznešený zednář“. Všechny tyto hodnosti vyjadřují jisté alegorie. Zednáři,kteří dosáhnou čtrnácté hodnosti, tvoří „Lóži Dokonalosti“, která představuje tajnou kryptu
jako tu pod svatyní Šalamounova chrámu.
Patnáctá hodnost vyjadřuje titul „Rytíř
východního meče“, s největší pravděpodobností jde o alegorii templářského
rytíře.
Šestnáctá hodnost bývá označována jako
„Jeruzalémský princ“ a sedmnáctá jako
„Rytíř východu a západu“„ opět narážíme
na alegorii Templářských rytířů.
Osmnáctá hodnost, kterou uděluje Kapitula růžového kříže je nazývány „rytíř Růžového kříže“, zřejmě vyjadřuje alegorii na
staré keltské tradice, které opět oživil Řád
templářských rytířů. Všechny tyto hodnosti a zejména další vyšší hodnosti jsou
zastřeny rouškou tajemství.
Je stále záhadou, jaká tajemství a v jakém
rozsahu mohli templáři přinést z Jeruzaléma z pahorku Mórija – místa bývalého
Šalamounova chrámu a jaká tajemství získali z keltských tradic. Je však jisté, že tato
tajemství si po staletí předávali, až se nakonec dostala k prvním skotským zednářům.
Další hodnosti svobodných zednářů Skotského ritu jsou jakousi alegorií k poznání tajemství dávných civilizací. Např. devatenáctá hodnost je označována jako „Velký papež“,
dvacátá jako „Mistr ad vitam“, dvaadvacátá „Patriarcha Noemovský“, třiadvacátá
„Představený svatostánku“, čtyřiadvacátá
„Princ svatostánku“, pětadvacátá „Rytíř
bezostyšného hada“, sedmadvacátá „Kontur chrámu“, osmadvacátá „Rytíř slunce“,
devětadvacátá „Svatoondřejský rytíř“ a třicátá „Rytíř Kadoše“. Jedenatřicátá hodnost
„Kontur tazatel a vyšetřovatel“ a dvaatřicátá hodnost „Vznešený princ královského
tajemství“ – stupeň zasvěcení spadající pod
Konzistoř a třiatřicátá hodnost nese označení „Generální inspektor“. Zůstává zahaleno
rouškou tajemství jakou symboliku tyto vysoké zednářské stupně zahrnuji, jaké měly
a mají rituály a z jaké tradice vycházejí.
Značným tajemstvím je obestřen „Řád taj-
plářských rytířů řídilo nařízeními svého velmistra. A tak byla ze třiceti amerických států
vytvořena federace pod vedením prezidenta,
kontrolovaná dvěma komorami Kongresu
a Nejvyšším soudem, který se směl svou moudrostí blížit králi Šalamounovi…“ Ukazuje se že
ti nejbohatší a nejmocnější zednáři – ilumináti
se na počátku devatenáctého století přesunuli
ze Skotská do Severní Ameriky(dnešní USA).
To je ale jiná kapitola historie tajných bratrstev a zednářů.
ZÁVĚR
ných poradců“, který se sestává ze zasvěcenců nejvyšších stupňů zasvěcení, tedy nositelů hodností – stupňů skotského zednářství.
Nejvýše zasvěcení křesťanští zednáři Skotského ritu mají otevřené dveře do „Skotského královského řádu“. Zednáři nejvyšších stupňů zasvěcení se mohou stát také
členy „Ctihodné společnosti“, která dbá
a dohlíží nad zachováním rituálů.
Sem také navazuje „Nejvyšší rada Iluminátů“ … Nejvyšší blok představuje „Radu třinácti“. Další kvádr ztělesňuje „Radu třiatřiceti“. To jsou nejvyšší svobodní zednáři na světě.
Pak je „Rada pěti set“. To je celý světový bankovní systém. Sem patří ještě různé další organizace. Ve spodní části pyramidy vidíme humanismus… Je tedy zcela zřejmé, že špice
pyramidy tajných bratrstev – Řád Iluminátů,
má kořeny a vzešel ze zednářství skotského
ritu, které se utvářelo ve skotském Rosslynu
v návaznosti na Řád templářských rytířů.
Svědčí to i o tom, že templáři přinesli sebou
do skotského Rosslynu obrovská tajemství, ale
i obrovské bohatství. K tomu ve vzniknuvším
zednářství skotského ritu měli jen zednáři
nevyšších hodností – stupňů. Především 33
stupně, tedy nově pak označovaní jako ilumináti. Ti nadále ta nevážnější tajemství
úzkostlivě střeží a využívají ke svým mocenským a politickým cílům. Templářské bohatství pak nadále rozmnožovali a rozmnožují
– peníze a majetek vytvářejí další peníze
a majetek. Peníze a majetek doplněné tajnými vědomostmi jim pak dávají moc. V 18. století spolu s koloniálním britským generálem
a svobodným zednářem George Washingtonem a jeho druhy se dostalo zednářství Skotského ritu do Severní Ameriky. „…v roce 1789
byl zvolen prezidentem Spojených států George
Washington… Řemesla, cechy a lóže… působily ve volném federálním systému pod velmistrem stejně tak, jako se tisíce komandatur tem-
P A R L A M E N T • V L Á D A • S A M O S P R Á V A
Není pochyb o tom, že tajemství svobodných
zednářů a iluminátů „…vysvětlují dějiny templářských rytířů …zjevné zničení templářských rytířů s výjimkou jejich pokračování
skrze Setony a St.Clairy z Rosslynu vedlo
k přechodu mnoha jejich praktik do starobylého skotského ritu vynořujících se skotských
lóží… přetrvávající ideály a skvělá organizace byly inspirací pro americké a evropské svobodné zednářstvo…“
Některé prameny dokonce uvádějí, že přesto, že templářský řád byl úzce spjat s mnišským řádem cisterciáků, tedy původně Římsko katolickou církví, má mnohé tradice
převzaté z islámu. „…Hovoří dokonce o tajné
templářské tradici , že velký Saladin byl před
dobytím Jeruzaléma přijat rytířem Hugou
z Tiberiady do řádu. Výkřik „Ja Alláh“ byl
výrazem spřízněnosti s islámem a uctívání
hlavy mohlo vzniknout ze starodávných gnostických orfických rituálů zahrnující dračí
hady, kteří střežili řecký ráj, zahradu Hesperidek…“ Zednáři byl od templářů také převzat obřad uctívání obrazu kostry v rakvi,
jejíž lebka byla oddělena a představovala
svatého Jana Křtitele se setnutou hlavou.
Templáři do skotského zednářství přenesli
směs obřadů a rituálů různého původu. Od
katolického, přes keltské, islámské a další.
Přestože v Rosslynu došlo k splynutí templářů se zednáři, i přes dřívější perzekuce templářů ze strany francouzského krále Filipa IV
a papeže Klementa V, templáři nezanikli.
Rytíř z Ramsay Andrew Michael, který mimo
jiné studoval ve skotském Edinburghu v roce
1736 „…Obnovil vojenský řád „skotských
templářských rytířů“ a stal se velmistrem
jejich pařížské lóže…jeho odkaz převzal Karl
Gotthelf…který… obnovil v Německu „svatý
templářský řád“… Von Hundt byl protestant
i zednář; přesto obnovil starý řád a přimel dvanáct německých knížat vedených brunšvickým
vévodou, aby se přidali ke vzkříšení organizace… Oponoval mu soupeřský švédský řád,
který se rovněž přidržoval skotského ritu, tak,
jak jej přijal král Gustav III. Švédský…“
(Pokračování příště)
V článku byly použity prameny:
ROSSLYN; Andrew Sinclair
SVOBODNÍ ZEDNÁŘI – NEZNÁMÝ SVĚT
NEJZNÁMĚJŠÍHO BRATRSTVA
V HISTORII; Tim
DEDOPULOS; přeložil Zdeněk HAJNÍK;
Metafora PRAHA
www.parlament-vlada.cz
47