Environmentální stavitelství jako příspěvek k tvorbě

Environmentální stavitelství
jako příspěvek k tvorbě životního prostředí
Josef Chybík
Fakulta architektury, VUT v Brně
Brno, jako centrum jihomoravského regionu a město s dlouholetou vysokoškolskou
tradicí je přirozeným střediskem vzdělání.
Soustřeďuje se zde řada tvůrčích aktivit,
mezi nimiž své nezastupitelné místo nachází
svobodné bádání. Akademické prostředí je
charakteristické svou otevřeností a po právu je vnímáno jako subjekt s dostatečnou
schopností vytvářet prostředí k odbornému
dialogu. Vznikají tak přirozené předpoklady
k pluralitní výměně názorů. Jsou nastoleny
podmínky, aby se na univerzitní půdě potkávali příslušníci akademických obcí s odborníky, kteří mají stálou touhu se vzdělávat a nebo
v praxi získané zkušenosti dále předávat. Pro
takové prostředí je charakteristická synergická rovnováha definovaná zájmem o rozvoj
poznatkové a tvůrčí základny studované disciplíny.
Vedle toho se v Brně nachází řada organizací, které témata ekologické výstavby mají
ve svém programu. Fakulta architektury Vysokého učení technického v Brně (FA VUT) s nimi
rozvíjí dlouholetou kooperaci jak prostřednictvím konference Zdravé domy, tak i dalšími
pracovními vztahy. Především se jedná o aktivní účast akademických pracovníků na seminářích a konferencích, publikační a posudkovou činnost. Z těch s nimiž FA VUT těsně
spolupracuje můžeme vzpomenout Ekologické centrum Veronica, Nadaci Partnerství, Centrum pasivního domu nebo školské zařízení
pro environmentální vzdělávání Lipka.
Přitom je nutno mít na zřeteli, že v centru
pozornosti nejsou, byť sebelepší a sebedokonalejší prostředky technického pokroku, nýbrž
na první pohled banální, avšak zcela přirozený
a základní činitel spokojeného života, kterým
je lidské zdraví. Prostředkem k uspokojení
této potřeby jsou nástroje, které slouží k vy-
Obr. 2 – Eschenz – rodinný dům z panelů z lisované
slámy, ochrana domu v průběhu výstavby před deštěm pomocí nepromokavé plachty.
Autor a foto: arch. Felix Jerusalem.
36
Obr. 1 Tattendorf – administrativní centrum firmy Natur&Lehm s obvodovým pláštěm ze dřeva, slámy a hlíny.
Autor: arch. Georg W. Reinberg.
Foto: Josef Chybík.
tvoření optimálního obytného a pracovního
prostředí. Mnohými zkušenostmi jsme dospěli k názoru, že je nemusíme hledat v přílišné
vzdálenosti. Ve formě zdravých, neinvazivních
a šetrných stavebních materiálů je poskytuje
okolní příroda. A mnohdy stačí pouhé obrácení se do minulosti, ve které najdeme návod
jak mistrně s nimi dokázaly generace našich
předků zacházet. Právě k poznání možností,
které jsou v nezměrné šíři ukryty, pozapomenuty nebo dosud neodhaleny, přitom však
na dosah ruky blízké, byla založena konference Zdravé domy.
1. Bilance dosavadních pěti ročníků
V prostředí globálních změn životního
prostředí vzrostl na konci minulého a především na začátku nového milénia v nebývalé
míře zájem o udržitelný rozvoj společnosti
a energeticky úspornou výstavbu. Nastupující trend ovlivnil řadu oblastí lidského konání,
architektonickou tvorbu nevyjímaje. Na tuto
skutečnost zareagovali akademičtí pracovníci brněnské fakulty architektury položením
základů k pravidelnému setkávání odborníků
a zájemců o environmentálně hodnotný způsob výstavby, který nese název Zdravé domy.
V roce 2010 se již pošesté setkali čeští a zahraniční odborníci, aby si vyměnili poznatky
a předali zkušenosti, se kterými se potkali
v uplynulém období. Letošní ročník se stal
dobrou příležitostí k bilancování dosavadních
pěti setkání.
První, tehdy vědecký seminář, se uskutečnil v listopadu 2005. Jeho odbornými i organi-
začními garanty, ostatně jako ve všech ročnících následujících, byli doc. Ivana Žabičková,
doc. Hana Urbášková a doc. Miloslav Meixner.
Vedle českých přednášejících se semináře
zúčastnili kolegové ze Slovenska a Německa.
Přednášky se obsahově týkaly především provázanosti úspor energie a do staveb aplikovaných přírodních materiálů. K akci byl vydán
rozsáhlý 221 stránkový sborník [1].
V následujícím roce 2006 seminář přerostl
v mezinárodní konferenci, která nesla podtitul
„Přírodní materiály ve stavbách“. Její program
byl rozdělen do tří sekcí – přírodní stavební materiály, zásady navrhování a prostředí
a energie. Akce se aktivně zúčastnili velmi
zajímaví zahraniční hosté. Například jsme přivítali Horsta Schrödera a Eckharda Beuchela
z Německa. Z Rakouska Erwina Kaltennegera
a Ronalda Meingasta, který představil centrum firmy Natur&Lehm v Tattendorfu, obr. 1.
Sborník byl vydán ve dvou svazcích [2] a [3].
V roce 2007 byly nosným tématem konstrukce a technologie z nepálené hlíny [4].
Vedle účastníků z ČR a Slovenska se akce zúčastnila řada zahraničních hostů. Z centra hliněného stavitelství v Grenoblu do Brna přijel
Garnier Philippe, z Rumunska Mariana Fartalescu, z Bulharska Barbara Valtchanova, z Turecka Isik Bilge a ze Srbska Slobodan Krnjetin.
Zatím početně nejmenší zastoupení zahraničních přednášejících jsme zaznamenali
ve čtvrtém ročníku v roce 2008 [5]. Můžeme
jej považovat za jisté nadechnutí před následujícími roky. Spolu s kolegy ze Slovenska
přijeli ze zahraničí němečtí specialisté v obo-
ru hliněného stavitelství Eckhard Beuchel
a Christian Mayer a ze švýcarské Eidgenössische Technische Hochschule Zürich k nám
zavítal architekt Felix Jerusalem, který přednesl příspěvek o použití nosných panelů vyrobených z lisované slámy, obr. 2.
Vzácné zastoupení zahraničních hostů
měl pátý ročník. Konference byla vyvrcholením mnohaleté činnosti učitelů FA VUT a stala se jejich příspěvkem k oslavám 110. výročí
založení České vysoké školy technické − nejstarší české univerzity na Moravě a 90. výročí
založení Fakulty architektury [6]. Zúčastnili
se jí přednášející a posluchači z deseti evropských zemí – Anglie, České republiky, Dánska,
Itálie, Německa, Polska, Rakouska, Ruska, Slovenska a Švýcarska [7]. Přivítali jsme světově
uznávané odborníky. Po předchozí návštěvě
Slovenska k nám zavítal německý profesor
Gernot Minke, který kromě přednášky nazvané BIO Architektura, s velkým zájmem posluchačů uspořádal seminář věnovaný stavbám
z hlíny a slámy. Z Rakouska přijeli Bernard Mitterberger, který se věnoval tématu dřevěných
konstrukcí, Patricie Taftová přednesla problematiku stavební technologie a vnitřního prostředí budov a Irena Ráček představila hlínu
jako prostředek výtvarné tvorby. Přednášku
o situaci v Polsku proslovil Jacek Wlodarczyk.
Švýcarský architekt Werner Schmidt upoutal
znamenitou přednáškou o výstavbě energeticky úsporných domů z nosné slámy, obr. 3.
V roce 2009 se poprvé uskutečnil samostatný blok přednášek, v němž se představili zástupci firem, kteří působí jako výrobci
stavebních hmot a dodavatelé energeticky
úsporných staveb, zaměřených na užití přírodních materiálů. Svou produkci prezentovali na výstavě, která se již od prvního ročníku
stala nedílnou součástí konference.
Ve všech dosavadních ročnících navázaly
na přednáškovou část konference, exkurze.
Nejčastěji se jednalo o návštěvu dokončených nebo rozestavěných staveb. Nechyběly
mezi nimi ani historické objekty. Exkurze směřovaly také do podniků, které vyrábějí stavební materiály z přírodních surovin, například
do firmy Claygar, která se v Lužici u Šternberka věnuje výrobě lisovaných nepálených cihel
nebo firmy Canabest v Poštovné, která vyrábí
izolace z konopí.
2. Předpoklady, které ovlivnily vznik konference
Po krátkém přehledu dosavadních pěti
ročníků se zamysleme, proč právě v Brně
a na Fakultě architektury, jejíž jeden vzdělávací segment se orientuje na procesy vedoucí
k vytvoření optimálních podmínek v obytném
a pracovním prostředí, konference Zdravé
domy zapustila kořeny. Především je to dáno
osobností doc. I. Žabičkové, která v době, kdy
o přírodní stavební materiály nebyl v České
republice téměř žádný zájem, dokázala kontaktovat organizace a jednotlivce, kteří se
použitím zapomenutých technologií a jejich
Obr. 3 – Graun – jižní Tiroly – dům se stěnami z nosné slámo a střechou s dřevěnými deskami KLH izolovanými
slaměnými balíky. Autor a foto Werner Schmidt.
novými modifikacemi zabývali. Zde je třeba
vzpomenout spolupráci s architekty, za které
můžeme jmenovat Aleše Brotánka, Mojmíra
Hudce nebo Josefa Smolu. Cenné zkušenosti
byly ochotné předávat odborné firmy, z nichž
můžeme jmenovat stavební společnost RIGI,
s.r.o. vedenou Michalem Navrátilem nebo společnost Hliněný dům zastoupenou Markem
Vlčkem, znamenitým odborníkem na uplatnění hliněných konstrukcí. Paní docentka své
zaujetí brzy přenesla i na další kolegy. Přispěla
k tomu již v roce 2002 vydaná kniha „Hliněné
stavby“ [8] již je jedinou autorkou.
Brno má také pozici centra stavebnictví
z přírodních materiálů díky tomu, že se v jeho
blízkém nebo i vzdálenějším okolí nacházejí
lokality, ve kterých se budují stavby s použitím těchto surovin. Například se jedná o vý-
stavbu sídliště rodinných domů na Sluneční
ulici v Hradčanech, Ekologické centrum Veronica v Hostětíně, které na jaře 2010 navštívil
následník britského trůnu princ Charles, výstavba rodinného domu v Habrovanech, slaměné domy v Hostišové, v Ostrově u Macochy
a mnohé další.
Logickým vyústěním je také to, že na FA
VUT v Brně byla autorsky zpracovaná monografie o přírodních stavebních materiálech
[9]. Kniha je určena pro architekty, projektanty, odborníky z oblasti materiálového inženýrství, studenty vysokých škol a stavebníky ekologicky příjemných budov. Shrnuje
dosavadní znalosti a zkušenosti a usnadňuje
orientaci v dané problematice. V ucelené podobě představuje přírodní stavební materiály, nabízí přehled možností jejich využití jak
37
v nových, tak i v rekonstruovaných objektech.
Kniha přináší přehled o přírodních obnovitelných stavebních materiálech rostlinného
i živočišného původu jako je sláma, rákos, konopí, ovčí vlna, celulóza, produkty získané ze
dřeva, korku a další. Také podává informace
o použití hlíny. Pozornost je zaměřena na jejich fyzikální a užitné vlastnosti. Současně
pojednává o technologiích, výrobcích a konstrukcích, které s přírodními surovinami souvisejí nebo z nich pocházejí. Na příkladech
českých i zahraničních realizovaných staveb
představuje způsoby, formy i úskalí, která nastávají při aplikaci obnovitelných přírodních
materiálů.
Dosud posledním publikačním počinem
je rozsáhlá učebnice pro kurzy organizované
Sdružením hliněného stavitelství. Nese název
„Hliněné omítky“, s podtitulem Výukové materiály pro odborné vzdělávací kurzy „Návrhář
hliněných omítek“. Uplatnění se očekává při
rekvalifikačních kurzech určených pracovníkům ve stavebnictví [10].
3. Perspektivy konference Zdravé domy
Zájem o přírodní stavební materiály zaznamenává vzestupnou tendenci. Přibývá
kvalitně vybudovaných objektů, které nejlépe
dokládají jejich možnosti. Ještě donedávna
opomíjené suroviny poskytují mnoha lidem
nový domov. Z tohoto pohledu se téma jeví
jako bezproblémové a perspektivní.
V následujících letech by do programu měla vstupovat témata, která se stanou
hybnou silou procesu certifikace. Celá řada
materiálů je používána za nestandardních
podmínek a bez patřičných atestů. Například
v českých zkušebnách se dosud neuskutečnily zkoušky požární odolnosti komponentů
z přírodních surovin používaných ve slamě-
38
ném stavitelství. Také chybí atesty o tepelné
vodivosti slámy nebo nebyly vykonány žádné
zkoušky, které by poskytovaly potřebné informace o statických vlastnostech tohoto materiálu. Na stavebních úřadech potom v rámci
povolovacího řízení vzniká mnoho nepříjemností a nepochopení, což řadu projektantů
i stavebníků odrazuje od použití původně zamýšlených obnovitelných hmot.
Další možnosti k vybudovaní pilotních
projektů by prostřednictvím svých ministerstev mohl poskytnout stát, což je v mnoha zemích zcela přirozený proces, který nastartoval
zájem o tuto materiálovou základnu. U nás je
zatím vše spíše v rukou „nadšených průkopníků“, kteří pozvolna posouvají vědomostní
i řemeslnou úroveň tohoto jistě prospěšného, zajímavého a také krásného stavitelského
oboru. Právě platforma odborníků sdružených
konferencí Zdravé domy může převzít funkci
iniciátora dějů doprovázejících standardizaci
materiálových charakteristik a urychlit rozvoj
výstavby domů z velmi bohaté škály přírodních materiálů.
Konference má rovněž významný potenciál, aby se pro nejbližší budoucnost stala
základnou pro výzvu renomovaným dodavatelským podnikům se zájmem pracovat s přírodními materiály. Je to nezbytnou potřebou
především k tomu, aby se i v České republice
zkvalitnilo a více profesionalizovalo toto stavební odvětví, které na sebe váže poměrně širokou a rostoucí platformu environmentálně
orientovaných stavebníků. Příkladem může
být firma Skanska, která se podílela na výstavbě pasivního domu Ekologického centra
v Hostětíně, kde se pro izolaci části objektu
použila sláma, nenosné zdivo je z nepálené
hlíny a na úpravy povrchů se použily hliněné
omítky.
Česká republika zatím stále zaostává
za zeměmi jako je Rakousko nebo Švýcarsko,
kde je velké množství staveb budovaných
na přírodní bázi. Příležitost k výstavbě přírodních domů by se mohla nalézt také v rámci
programu Zelená úsporám.
Literatura
[1] KOLEKTIV: Zdravé domy 2005. Brno,
Fakulta architektury VUT v Brně a Sdružení hliněného stavitelství, sborník, 2005,
216 s.
[2] KOLEKTIV: Zdravé domy 2006. Brno,
Fakulta architektury VUT v Brně a Sdružení hliněného stavitelství, sborník, 2006,
136 s.
[3] KOLEKTIV: Přírodní materiály ve stavbách
2006. Brno, Fakulta architektury VUT
v Brně a Sdružení hliněného stavitelství,
sborník, 2006, 84 s.
[4] KOLEKTIV: Zdravé domy 2007. Brno,
Fakulta architektury VUT v Brně a Sdružení hliněného stavitelství, sborník, 2007,
106 s.
[5] KOLEKTIV: Zdravé domy 2008. Brno, Fakulta architektury VUT v Brně a Sdružení
hliněného stavitelství, sborník,2008, 98 s.
[6] KOLEKTIV: Zdravé domy 2009. Brno,
Fakulta architektury VUT v Brně a Sdružení hliněného stavitelství, 2009, sborník,
136 s.
[7] CHYBÍK, J.: Zdravé domy 2009. Události
na VUT v Brně, 2009, 19, č. 7, s. 12–13.
[8] ŽABIČKOVÁ, I.: Hliněné stavby. Era, Brno,
2002,174 s.
[9] CHYBÍK, J.: Přírodní stavební materiály.
Grada Publishing, Praha, 2009, 268 s.
[10]KOLEKTIV: Hliněné omítky. Sdružení
hliněného stavitelství, Brno, 2010, v tisku.