Stáhnout v PDF

economix
MAGAZÍN PRO STUDENTY VŠE
BŘEZEN 2011 ČÍSLO 1 ZDARMA
John O’Sullivan:
Margaret Thatcherová
byla skvělý šéf / 16
Režisér
Dušan Klein na VŠE
/ 38
50. výročí vzniku OECD:
rozhovor
s prof. Karlem Dybou / 14
Koktavý král
míří do českých kin
/ 39
Mladá a úspěšná
Jana Michalíková
/ 24
Rozhovor
s Michaelem Rostockem - Poplarem
/ 28
S doc. Vlastimilem
Vyskočilem o facility
managementu / 18
Lukáš Kovanda,
ředitel Prague Twenty
/ 21
Semifinále soutěže Miss Academia 2011 / 37
2
r uobbrsi a
ka
h
economix
– 1 / 2011
Editorial
Ne mnoho vysokých škol se vyznačuje tak silnou konkurencí mezi jednotlivými fakultami jako právě ta naše. Jistě tušíte, o čem píšu. O skrytém (někdy
zcela otevřeném a urputném) mezifakultním boji. Rozvášněné nálady mezi
studentstvem zpravidla kulminují během zkouškového období. Student pozoruje, srovnává, vyhodnocuje. A dochází k neomylnému přesvědčení, že
kolegové z ostatních útvarů jaksi vynakládají menší úsilí, tudíž studují „lehčí
fakultu“. (V nepříznivém emocionálním rozpoložení se z přesvědčení stává už objektivní názor a neprůstřelný argument.) Podnět
k mezifakultnímu boji však nemusí nutně vycházet z řad studentů.
Někdy postačí i dvojstránka v celoplošném deníku...
Deník Hospodářské noviny použil k srovnání ekonomických vysokých škol jistě zajímavá kritéria. Kvalitu vzdělání však v konečném důsledku ocení pracovní trh. Pojďme se tedy podívat, co absolvent z Vysoké školy ekonomické nabízí zaměstnavatelům.
Jedna řada produktů „made by VŠE“ se vyznačuje vysokou
odolností vůči stresu, ba co víc, stres vyhledává. Preferuje práci
před volným časem a touží po velké kariéře a velkých penězích.
Výrobek se hodí do firem podnikajících v oblasti financí. Druhá řada se orientuje v zeměpise a domluví se i za hranicemi, jde
tedy primárně o exportní artikl. Další ze sortimentu továrny na
výrobu ekonomů zná význam slovních zvratů jako mítink, kosty,
badžet, brejnstormink, sejls, fídbak a nemůže se dočkat je začít
reálně používat. Ideální pro týmovou a kreativní práci do společností využívajících tento jazyk. Naše čtvrtá výrobková linie
není zrovna týmovým hráčem, ale o to víc si rozumí s technikou,
pracuje samostatně a v zásadě on-line. A pátá řada ráda diskutuje a filozofuje o anarchokapitalismu. Stát sice zneuznává, ale
jeho řízení se nebrání. Poslední skupina produktů by nejraději
řídila vše.
Tolik tedy nabídka z naší strany.
Po čem ovšem skutečně touží zaměstnavatelé? Naše redaktorka Lucie Cepáková vyzpovídala zástupce společností, které absolventi VŠE považují za nejlepší pro zaměstnání. Upřednostňují zaměstnavatelé pracovní zkušenosti před absolventy s „čistým
rejstříkem“? Jaké požadují jazykové vybavení? A uvádějí vůbec
zájemci o práci přiměřené mzdové požadavky? To vše se dočtete
na stránkách aktuálního vydání Economixu.
Nejen zdravé soupeření mezi fakultami, ale občas i celými národy se na VŠE odehrává. V článku Martina Konečného se dozvíte o podmínkách studia a jeho financování pro zahraniční
studenty.
A co si myslí studenti o své alma mater? Co považují za její silné či naopak slabé stránky? O výsledcích celoškolské pocitové
ankety referuje Alena Medková.
Mimo jiné vám opět přinášíme zajímavé rozhovory. Stálý představitel České republiky při OECD Karel Dyba nám přiblížil fungování této mezinárodní, již padesátileté organizace. Filip Matějka nám ozřejmil svou výzkumnou práci, za kterou získal ocenění
Mladý ekonom roku 2010. Současný šéfredaktor rádia Svobodná
Evropa si s námi povídal o své funkci poradce železné lady Margaret Thatcherové i vlastních politických ambicích.
Konec reklamního sdělení. Hezké čtení. Zuzana Žiačiková, šéfredaktorka
economix
Přečtěte si Economix na Kindle, iPadu či Androidu / 3
Soutěž o stáž v Českých drahách / 3
Aktuality / 4
V soutěži STARTUP ROKU 2010 uspěl student VŠE / 4
CES VŠE pořádá již 3. ročník Evropského dne na VŠE / 5
NF VŠE vévodí ekonomickým fakultám v ČR / 5
NF VŠE je nejlepší ekonomickou fakultou v ČR. Že se nestydí! / 6
Psi štěkají, ale karavana táhne dál! / 6
Rozhovor s doc. Jiřím Schwarzem / 7
Co si myslí studenti VŠE o své škole? / 8
Vedlejší specializace:
Konec sázení na jednu kartu, navíc nově přes ISIS / 8
VŠE se prostřednictvím katedry managementu FPH
stala součástí MOC / 9
První mezinárodní virtuální fórum na VŠE:
Mexiko – bezpečnost a prosperita / 9
FMV VŠE zabojuje o akreditaci EPAS / 10
FMV VŠE otevřela nový program Manažer obchodu / 10
Nová vedlejší specializace Ekonomie a psychologie na NF VŠE / 10
Na FFÚ VŠE vznikl Institut energetické ekonomie / 11
Biofeedback: Katedra personalistiky FPH pomůže se stresem / 11
OECD slaví 50. výročí svého založení / 12
Studentské stáže při OECD / 12
Knihovna 24/7: OECD iLibrary / 13
Soutěž s OECD aneb Co pro vás znamená pokrok? / 13
Karel Dyba o činnosti OECD / 14
John O’Sullivan o Ronaldu Reaganovi / 15
John O’Sullivan: Margaret Thatcherová byla skvělý šéf / 15
S Vlastimilem K. Vyskočilem nejen o facility managementu / 18
Lukáš Kovanda z NF VŠE se stal ředitelem Prague Twenty / 21
Česká společnost ekonomická ocenila mladé ekonomy / 22
Mladý ekonom roku 2010 Filip Matějka / 22
Mladá a úspěšná Jana Michalíková radí skloubit praxi se školou / 24
Po čem touží studenty VŠE preferovaní zaměstnavatelé? / 26
Michael Rostock – Poplar: Jak udělat díru do světa byznysu / 28
Sloupek Tomáše Vorla jr. / 29
Zahraniční studenti na VŠE / 30
Zahraniční student Job Dam / 31
Reforma terciárního vzdělávání a handicapovaní studenti / 32
Oblíbený sport vozíčkářů: boccia / 32
Premiéra Mrazíka i divadelního spolku FaMa / 33
Druhý ročník Předvánoční prodejní výstavy
a Happening day na FM VŠE / 33
Procházka vánočním Jindřichovým Hradcem / 33
Volejbalová reprezentace z VŠE vyrazila do Milána / 34
Opět je zde nový způsob zápisů do zájmových kurzů / 34
Holky, naučte se bránit! / 35
Work song aneb Zpíváme o práci / 36
Winston Econ Art 2011 / 36
Soutěž Miss Academia ČR zná své finalistky / 37
Výstava Kameramani fotografují / 37
Únorové promítání s Dušanem Kleinem na VŠE / 38
Stalin, krev, revoluce. Jeden svět na VŠE / 38
Koktavý král míří do českých kin / 39
SuperFreakonomics. Skrytá ekonomie všeho / 39
Šéfredaktorka: Zuzana Žiačiková, Zástupce šéfredaktorky: Štěpán Mejzlík
Redaktoři: Lucie Cepáková, Stanislava Černovská, Kateřina Dvořáková, Stanislav Janeček, Michaela Kalátová,
Kateřina Kindlová, Martin Konečný, Helena Kováčová, Lucie Kubečková, Hana Kubovcová, Betka Kuchařová, Tomáš Listík,
Alena Medková, Hana Prchlíková, Tereza Syrová, Vladimír Štípek, Lucie Váchová, Tereza Voborníková, Veronika Zelená a další.
Fotografie: Pavel Cizner, Peter Čulák, Andrea Chovanová, Janusz Konieczny, Tomáš Nadrchal, Jakub Novák, Tereza Syrová
Editor: Jan Jaroš; Design a sazba: Pavel Vodička; Tisk: Tiskárna Gemmapress, spol. s r.o.
E-mail Economixu: [email protected]; Vydal: Ekonom - sdružení studentů ekonomie; Evidenční číslo: MK ČR E 17789.
3
zpravodajství
Přečtěte si Economix
na Kindle, iPadu či Androidu
ke stažení. Jednotlivá vydání Economixu si však můžete na webu stáhnout
i jednorázově ve formátech PDF, MOBI
nebo EPUB.
Studentský magazín Economix si od tohoto vydání můžete
stáhnout i do svých elektronických čteček a dalších mobilních
zařízení. Economix se jako první zapojil do projektu BizIT Grace studentské organizace Business IT Club, který v jeho rámci
nabízí pomocnou ruku vydavatelům studentských periodik
v konverzi a optimalizaci jednotlivých vydání do podoby přijatelné pro většinu čteček.
Čtenáři, uživatelé čteček Kindle,
iPhone, iPad, Android, Nook, Sony
Reader a dalších, mohou využít jednoduché a pohodlné automatizované distribuce prostřednictvím e-mailu. Na
webu grace.bizit.cz se přihlásíte a vyberete si publikace, které vás zajímají.
Následně si zvolíte způsob doručení,
to je formu, jakou vám budou čerstvá vydání automaticky doručována.
Máte dvě možnosti: v příloze e-mailu nebo formou upozornění s odkazem
Zejména uživatelé čtečky Kindle
to mají velmi jednoduché. Stačí vyplnit váš kindle e-mail a přidat „grace@
bizit.cz“ do seznamu povolených emailů v nastavení vašeho kindle účtu na
Amazon.com. Dál se už o nic nemusíte
starat a nový Economix se vám po každém vydání automaticky nahraje přímo
do čtečky.
economix
Pevně věříme, že mnoho z vás tuto
novou inovativní službu ocení a spokojeně ji bude využívat. Zároveň vás
chceme požádat o jakoukoliv zpětnou
vazbu, postřeh, námět či připomínku.
Pište prosím na [email protected]
nebo na [email protected].
Autoři:
Ondřej Cahlík (BizIT Club),
Martin Steiner (EKONOM)
2) Jakým tématům by se firma České dráhy měla věnovat v rámci Společenské
odpovědnosti firmy.
zodpovědné chování ke svému okolí;
společenské, sociální a ekologické zájmy.
Podmínky soutěže:
Prezentace v PowerPointu
(max. 15 slidů)
Termín odevzdání je do 15.
března 2011
Prezentace zaslat prostřednictvím www.economix.cz/
soutez.
Pro informace o produktech, které firma ČD nabízí, doporučujeme webové stránky: www.ceskedrahy.cz, www.cd.cz
Ceny pro výherce:
1. Stáž na Generálním ředitelství Českých drah, Úsek
pro ekonomiku, Projektová
kancelář
Organizování a řízení projektů, které jsou součástí Transformačního programu VIZE
2012
Projekty, jejichž cílem je zefektivnění hospodaření Českých drah
Komplexní dotační management
Systémová implementace
železniční interoperability
Doba stáže: 1 měsíc
2. Voucher k nákupu jízdních
dokladů v hodnotě 1000 Kč
3. Voucher k nákupu jízdních
dokladů v hodnotě 500 Kč
Více se o soutěži dozvíte na
www.economix.cz/soutez.
economix
Vyhlášená témata:
1) Návrh inovačních opatření v oblasti prodeje cestovních dokladů pro studenty.
systém slev pro studenty;
motivační systém pro zvýšení využití vlakové dopravy;
věrnostní program.
– 1 / 2011
Soutěž o stáž v Českých drahách
– uzávěrka již 15. března!
4
aktuality
INVES TIČNÍ
KONFERENCE
Ve dnech od 11. do 13. dubna
proběhne v prostorách VŠE druhý ročník Investiční konference,
kterou pořádá Klub investorů.
Mezi pozvanými hosty jsou Luděk Niedermayer (Deloitte, bývalý viceguvernér ČNB), Marek
Singer (guvernér ČNB), Radim
Passer (Passer Invest), Taťána
Le Moigne (generální ředitelka
Google ČR), Tomáš Sedláček
(hlavní ekonom ČSOB), Mirek Zámečník (Boston Venture).
Podrobnější informace o místě a čase konání diskusí budou
postupně zveřejňovány na stránkách www.klubinvestoru.cz.
JARNÍ ŠANCE
První letošní veletrh pracovních příležitostí Šance se uskuteční 15. a 16. března 2011 v prostorách atria Rajské budovy VŠE
na Žižkově od 9.00 do 17.00.
Kromě prezentací 41 zúčastněných firem připravilo Rozvojové a poradenské centrum VŠE tři
panelové diskuse na téma uplatnění absolventů v oblastech
účetnictví a auditu, bankovnictví
a pojišťovnictví, obchodu a marketingu. Diskuse proběhnou během prvního dne akce (úterý 15.
3.). Během druhého dne veletrhu budou mít zájemci příležitost
zkonzultovat svůj životopis se
specialisty na lidské zdroje. Seznam všech vystavujících firem
najdete na www.rpc.vse.cz.
SOUTĚŽ O CENU
DĚKANA NF VŠE
Do 31. března
mohou studenti bakalářského
a magisterského studia Národohospodářské
fakulty (a také
studenti jiných fakult či škol,
pokud práce vznikly v rámci výuky na NF VŠE) přihlásit
své příspěvky do Soutěže o cenu
děkana. Finálové kolo proběhne
29. dubna a jeho náplní bude
prezentace práce, zodpovězení
dotazů oponenta a následná diskuse s posluchači. Maximální
rozsah soutěžní práce je stanoven na 20 normostran. Výherci
obdrží Cenu děkana Národohospodářské fakulty VŠE a finanční
odměnu. Za první místo si řešitel přilepší o 25 000 Kč, druhá
nejlepší práce je ohodnocena
15 000 Kč a 10 000 Kč dostane
soutěžící na třetím místě. Ostatní finalisté získají Uznání děkana NF a 5000 Kč.
CAREER DAYS 2011
Studentská organizace AIESEC připravila i letos veletrh
pracovních příležitostí Career
Days. Devatenáctý ročník této
akce se uskutečnil ve dnech 2.
a 3. března v pražském hotelu
Diplomat a účastnilo se jí celkem
33 firem a škol poskytujících
studium MBA. Veletrh doprovázely panelové diskuse studentů a zástupců vystavujících
společností, v rámci Entrepreneurship day se diskutovalo
s úspěšnými podnikateli. Zájemci se mohli rovněž zúčastnit
tréninků osobního rozvoje. Více
na www.careerdays.cz.
VŠE UDĚLILA
ČES TNÝ DOK TORÁT
BERNDU HALLIEROVI
Vysoká škola ekonomická
udělila na návrh Fakulty mezinárodních
vztahů čestný
doktorát Dr.
Berndu Hallierovi. Výkonný
ředitel EuroHandelsInstitutu v Kolíně nad Rýnem převzal ocenění
z rukou rektora prof. Richarda Hindlse 31. ledna 2011 při
slavnostním ceremoniálu ve
Vencovského aule VŠE. Bernd
Hallier se zabývá propojením
aplikovaného výzkumu a podnikání v maloobchodě.
FPH OTEVŘE
BAKALÁŘSKÝ
PROGRAM
V RUSKÉM JAZYCE
Fakulta podnikohospodářská
VŠE nabídne od akademického
roku 2011/12 možnost studovat na bakalářském stupni studijní obor Podniková ekonomika a management také v ruském
jazyce. Zájemci mohou už nyní
podávat své přihlášky, poslední možný termín bude 12. srpna
2011. Přijímací řízení proběhne
1. září a fakulta plánuje nabrat
do programu kolem 55 studentů. Více informací na www.app.
fph.vse.cz/ru/.
TŮMA VYS TOUPIL
NA VŠE
Bývalý guvernér ČNB
a neúspěšný
kandidát na
post pražského primátora
Zdeněk Tůma
vystoupil na
VŠE v úterý 1. března od 19:30
ve Vencovského aule s přednáškou na téma Deset let eura... a co
my na to? V příštím čísle Economixu vám přineseme z akce
reportáž.
AKCE
CASHFLOW KLUBU
PRO LS 2010/11
7. 3. se konala přednáška viceprezidenta Microsoftu Jana
Mühlfeita na téma Budoucnost
českého školství a jak to udělat,
aby bylo nejlepší na světě.
21. 3. – Daniel Gladiš (majitel a správce hedgeového fondu Vltava Fond): Jak investovat
do akcií
14. 4. – Ondřej Bartoš (Credo
Ventures, Den D): Kdy hledat
investora a co si od toho můžete
slibovat (RB101, 18.00)
20. 4. – Michael Rostock-Poplar (Den D): Alchymie úspěchu
v podnikání: Proč vítězové vyhrávají a ostatní končí v příkopu
bankrotu (RB101, 19.30)
18. 4. – Senta a Miloš Čermákovi (členka PR týmu v HP, známý
novinář): Jak se dělá úspěšné
PR a žurnalistika v ČR (RB211,
19.30)
Více na www.cashflowklubvse.cz.
Autor: Zuzana Žiačiková
economix
– 1 / 2011
V soutěži STARTUP ROKU 2010 uspěl student VŠE
Dne 16. prosince 2010 proběhlo v prostorách kavárny Černá labuť v Praze
vyhlášení vítězů již čtvrtého ročníku soutěže Startup roku. Projekt si klade
za cíl podporovat inovační podnikatelské nápady
studentů českých vysokých a vyšších odborných
škol. Celkovým vítězem se
stal student oboru Mezinárodní obchod FMV VŠE
Uladzimir Kazlovich s online projektem Print365.
Posledního ročníku se účastnilo 75 studentů z třinácti škol.
Podle pravidel soutěže si výherce mohl vybrat ze dvou forem
ceny: bylo mu nabídnuto sto tisíc
korun v hotovosti nebo investice
a pomoc při realizaci jeho podnikatelského záměru v hodnotě
až tří milionů korun. Uladzimir
si vybral druhou možnost.
S ČÍM USPĚL
A KOHO PORAZIL?
Projekt Uladzimira Kazloviche Print365 vytváří on-line
5
zpravodajství
řešení tisku a výroby propagačních předmětů pro firmy a drobné podnikatele. Ve finále porazil devět jiných projektů, jejichž
autoři byli (až na jednu výjimku z České zemědělské univerzity) také z naší školy. Soupeři přišli s nápady z rozličných
oborů – například se zúčastnili
s projektem rezervačního portálu ve zdravotnictví, interaktivní obrazovkou do taxi, mobilní
seznamkou, výrobou léčivých
mastí nebo novinkou na českém sportovním trhu – terennibrusle.cz. Přestože by si letos
zasloužily hlavní cenu minimálně tři projekty, jak podotkl organizátor soutěže Kamil Vacek,
vyhrát mohl jen jeden. O vítězném projektu rozhodla desetičlenná porota. Všech deset finalistů obdrželo mobilní telefon.
Pokud byste se v příštím
ročníku chtěli zúčastnit i vy, sledujte informace o přihlašování
na internetových stránkách soutěže www.startuproku.cz.
Autor:
Tereza Voborníková
Centrum evropských studií pořádá
již 3. ročník Evropského dne na VŠE
Centrum evropských studií (CES) při Fakultě mezinárodních vztahů VŠE pořádá 28. března od 10.30
v prostorách Akademického klubu VŠE za účasti europoslanců a vysokých státních úředníků již
3. ročník Evropského dne
na VŠE.
Program Evropského dne zahájí workshop se zástupci médií na téma Můžeme věřit médiím? Aneb jak média pracují
s informacemi? Po obědě vystoupí s přednáškou na téma
Makroekonomická výkonnost
a konkurenceschopnost evropské ekonomiky v kontextu současné ekonomické recese Petr Zahradník z České
spořitelny.
V odpoledním bloku budou
na téma Perspektivy evropské
ekonomické vlády diskutovat
poslanci Evropského parlamentu Martin Kastler (CDU/CSU)
a Jan Březina (KDU-ČSL). Budoucnosti eurozóny a konkurenceschopnosti Evropské unie se
budou věnovat Bernard Bauer,
ředitel Česko-německé obchodní a průmyslové komory, Martin Tlapa, náměstek pro evropské záležitosti Ministerstva
průmyslu a obchodu ČR a Drahomíra Vašková z Ministerstva
financí ČR.
Na závěr dne vystoupí se
svým představením Pohádkový
večírek divadelní soubor VŠE
S Bojkou v zádech.
Zúčastnit se Evropského dne
na VŠE můžete zcela zdarma
bez předchozí registrace. Více
se o akci dozvíte na ces.vse.cz.
Autoři: Zuzana Sluková,
Martin Steiner
Mezi hodnotící kritéria, převzatá převážně z mezinárodních
žebříčků, patřila například šance na přijetí. Zde nejlépe dopadla NF VŠE, jejíž přijímací řízení
bylo ze všech sedmnácti posuzovaných ekonomických fakult
nejpřísnější – přijímací řízení
zde úspěšně zvládlo pouze 28 %
uchazečů. V tomto kritériu skončila jako druhá Fakulta podnikohospodářská (FPH) s necelými
30 %. Naopak nejvyšší šanci na
přijetí na VŠE měli uchazeči na
Fakultě informatiky a statistiky (FIS VŠE) – 69 %. Dalším
kritériem byl podíl zapsaných
a přijatých uchazečů. I v tomto
měřítku uspěla nejlépe NF VŠE,
na niž se zapsali úplně všichni
přijatí uchazeči. Devět z deseti
přijatých studentů se zapíše na
Provozně ekonomickou fakultu České zemědělské univerzity v Praze (PEF ČZU) a tak se
ČZU umístila z tohoto hlediska na druhém místě. V kritériu
počtu zahraničních stáží studentů skončila NF VŠE naopak mezi posledními s pouhými
dvěma procenty vyjíždějících
studentů. Tuto kategorii ovládla Fakulta mezinárodních vztahů (FMV VŠE) s více než šesti
procenty vyjíždějících studentů.
Dále byla sledována uplatnitelnost absolventů do půl roku po
absolvování a také výška platu
pět let po absolvování. V tomto
platovém kritériu skončily ekonomické fakulty VŠE až za Institutem ekonomických studií
FSV UK (IES FSV UK) s platem 60 000 Kč, a to FPH VŠE na
druhém místě s platem 55 000
Kč a NF VŠE s platem 52 500
Kč na třetím místě.
Z těchto dílčích úspěchů fakult VŠE vyplývá i finální žebříček ekonomických fakult v ČR.
Pětici nejlepších ovládly hned
čtyři fakulty VŠE (viz tabulku).
Vtěsnal se mezi ně pouze IES
FSV UK, a to na druhém místě.
FIS VŠE se dělí o 11.–12. místo s PEF ČZU. Poslední příčky
obsadily ekonomické fakulty
z Ostravy, Opavy a Plzně. Velmi
zajímavou skutečností je i fakt,
že FM VŠE v Jindřichově Hrad-
ci se v tomto žebříčku vůbec
neobjevila.
Co se týče nezaměstnanosti
absolventů, nejnižší zaznamenává Fakulta financí a účetnictví
(FFÚ VŠE), a to 0,5 procenta.
Druhou nejvyšší šanci na uplatnění na pracovním trhu mají bývalí studenti s titulem z NF VŠE.
O třetí a čtvrté místo se z pohledu podílu absolventů bez práce
dělí třetí FPH VŠE a Provozně
ekonomická fakulta ČZU s 2,7
procenta nezaměstnanými. Toto
kritérium ovšem žebříček nezohledňoval. Autor: Stanislav Janeček
Údaje převzaté z ihned.cz
Umístění fakult VŠE v oboru ekonomie:
1.
Národohospodářská fakulta VŠE
Počet
bodů
40,8
2.
Institut ekonomických studí FSV UK
39,2
3.
Fakulta financí a účetnictví VŠE
37,0
4.
Fakulta mezinárodních vztahů VŠE
36,4
5.
Fakulta podnikohospodářská VŠE
36,2
Fakulta informatiky a statistiky VŠE
24,4
Umístění
11.–12.
Fakulta
economix
Hospodářské noviny 7. února 2011 zveřejnily
již každoroční žebříček nejlepších vysokých
škol v České republice. V kategorii ekonomických fakult obsadila první místo Národohospodářská fakulta VŠE (NF VŠE). Fakulta managementu VŠE v Jindřichově Hradci
(FM VŠE) se v žebříčku vůbec neobjevila.
– 1 / 2011
Národohospodářská fakulta VŠE
vévodí ekonomickým fakultám v České republice
6
polemika
NF VŠE je nejlepší
ekonomickou fakultou v ČR.
ek
Že se nestydí!
Vysoká škola ekonomická, ať se nám to líbí nebo
ne, musí v boji o studenty
a svou prestiž čelit konkurenci téměř padesáti
ekonomických fakult na
dalších českých univerzitách, ale i ze strany zahraničních univerzit. Proto se
škole hodí jakýkoli, byť
nepatrný úspěch, kterým
by se mohla pochlubit, zviditelnit a odlišit od ostatních škol a získala tím
konkurenční výhodu. Platí to však i v případě úspěchů Národohospodářské
fakulty (NF VŠE)?
Rektorát VŠE je dychtivý po
úspěchu a bere opravdu téměř
vše. Za tímto účelem si dokáže i přivlastnit výsledky práce
svých kolegů (například získání ECTS Label a Diploma Supplement Label), a dokonce je
ochoten chlubit se účelovým
reklamním nesmyslem (projekt Eduniversal) a pro jeho
zvýraznění se jej nestydí i geograficky a významově posunout (rektorátní překlad názvu
ocenění „1st Business School in
Eastern Europe“ zní „Nejlepší
vysoká škola v regionu střední
a východní Evropy“).
Je skvělé, když se našim fakultám daří a jsou úspěšné ve
svých aktivitách. Prospívá to
nejen jim, ale svezou se s nimi
i ostatní fakulty a těží z toho
VŠE jako celek. Některým fakultám se daří více, jiné se spíše
vezou a v konkurenci s ostatními zaostávají. Faktem je, že rozdíly mezi jednotlivými fakultami VŠE se stále zvětšují.
Národohospodářská fakulta VŠE zaznamenala výrazný úspěch v žebříčku nejlepších vysokých škol v České
republice vyhlašovaném deníkem Hospodářské noviny. NF
VŠE se v tomto žebříčku poprvé objevila na prvním místě
mezi ekonomickými fakultami
veřejných vysokých škol a dostala se tak před obecně velmi
dobře hodnocený a uznávaný
Institut ekonomických studií na
FSV UK. O zvolených kritériích výběru lze samozřejmě spekulovat a vždy lze na nich najít nějaký nedostatek. Jsou to ale
kritéria dobře změřitelná a mají
svou vypovídající hodnotu. Navíc jsou to kritéria mezinárodně
uznávaná a používaná v žebříčcích daleko významnějších médií (HN uvádí například britský
deník The Times).
Je to však důvod k radosti na
VŠE? Proč se tento nepochybný
úspěch jedné z fakult VŠE neobjevil například na webových
stránkách VŠE? Jiné úspěchy,
neméně i daleko méně významné, byly prostřednictvím tohoto
školního média vykřičeny jako
hlavní zpráva po mnoho dní a do
médií byly dokonce rozesílány
tiskové zprávy. Byl to například
úspěch FPH VŠE v rankingu Financial Times a světové prvenství CEMS MIM v hodnocení
téhož média, ale i další úspěchy,
akreditace, obsazené funkce
v různých institucích a ocenění
zaměstnanců, vyučujících a studentů VŠE. O povyku při úspěchu VŠE v projektu Eduniversal
již dále raději taktně pomlčme.
Úspěch NF VŠE je zřejmě natolik v rozporu s propagandou vůči
této fakultě a jejímu vedení (zejména tomu minulému), že když
už to nelze vyargumentovat, tak
o tom raději nemluvit. Je však
potřeba nakopat kotníky vzdalujícího se soupeře a k tomu dobře a ochotně poslouží spřátelená
„nezávislá“ studentská média.
Bývalý děkan NF VŠE nám
do redakce poslal žádost o uveřejnění své reakce na úplnou ignoraci vyžádaných vyjádření
a na formu zpracování hlavního
tématu prvního vydání Studentského listu v tomto roce s názvem IES versus VŠE: Kdo je
lepší? Toto stanovisko zveřejňujeme včetně jeho odpovědí
na otázky zaslané Studentským
listem.
Autor: Martin Steiner
economix
– 1 / 2011
Psi štěkají, ale karavana táhne dál!
Dosud jsem se v novinářském
světě nesetkal s arogancí, kterou
jsem zažil při spolupráci se Studentským listem. Jeho redaktor
David Mynář mě požádal o odpovědi na pět otázek, na něž jsem
ve stanoveném termínu odpověděl. Namísto svých odpovědí
nebo odpovědí současného děkana Národohospodářské fakulty, který byl tázán stejně jako já,
jsem v listu našel dvě interview
s europoslancem Jiřím Havlem,
který se vyjadřuje k rozdílu mezi
IES FSV UK a NF VŠE. Na IES
FSV přitom ekonomii neučí a na
VŠE se v roce 1990 dva semestry učil učit ekonomii podle Samuelsona poté, co mu zrušili
jeho výuku politické ekonomie
socialismu. To, že některé Havlovy odpovědi se opakují v obou
interview, přičítám na vrub nekvalitní editorské práci, ale skutečnost, že Havlova slova o VŠE
jsou citována v dalších článcích
k tomuto tématu, zatímco vyjádření zástupců NF VŠE nikoli,
znamená pravděpodobně více
než jen projev novinářské neprofesionality. Nezaznamenal
jsem, že by v letech, kdy se Národohospodářská fakulta v žebříčku nejlepších ekonomických
fakult publikovaném v Hospodářských novinách umisťovala
za FSV UK, redaktoři studentského časopisu Sociál vycházejícího na FSV UK oslovovali vyučující NF VŠE a tázali se
jich na úroveň výuky ekonomie
na FSV a nevyváženě potlačovali názor svých vyučujících.
To, že Studentský list poskytl prostor k tvrdé kritice, ba až
denunciaci nejlépe hodnocené
fakulty v ČR v roce 2010 podle metodiky US News & World
Report, vybízí hned k několika
otázkám:
1. Uvědomuje si redakce Studentského listu, že první místo Národohospodářské fakulty VŠE v celostátním žebříčku
a odsunutí FSV UK na druhé
místo je historickým úspěchem
celé VŠE?
2. Ctí redaktoři Studentského listu zásady novinářské etiky, což by mělo znamenat, že
pokud podrobí nesmlouvavé
kritice Národohospodářskou
fakultu VŠE, vyhodnocenou
nejlepší ekonomickou fakultou v ČR, a tedy i na VŠE, že by
měli podobně kriticky přistoupit
k ostatním fakultám VŠE včetně té, jejíž název se mezi zveřejněnou první sedmnáctkou vůbec
neobjevil?
3. Rozeznávají redaktorky
Studentského listu, hlavně ty,
které srovnávají IES FSV UK
a NF VŠE a pocházejí z fakulty s nejkompletnější výukou
anglického jazyka, sémantický
rozdíl v anglických slovech jealousy, envy a emulation? (žárlivost, závist a rivalita, pozn.
red.) Pokud by jejich přístup
bylo možno charakterizovat třetím pojmem, odpustil bych si
tuto úvahu. S pozicí odpovídající druhému pojmu mám problém, protože jeho nositel si ve
skutečnosti nepřeje dosáhnout
úrovně lepšího (což platí pro
třetí pojem), ale usiluje o to, aby
ten lepší nebyl na tom lépe, ale
byl „stažen“ na jeho vlastní (nižší) úroveň. Prostě, když u nás
zdechla koza, ať zdechne i sousedovi! Věřím, že v případě Národohospodářské fakulty se jim
to nepovede. Psát více o obsahu prvního pojmu v souvislosti
s postojem některých redaktorek Studentského listu si prozatím odpustím. Autor: doc. Jiří Schwarz
Na co je podle vás kladen největší důraz při výuce ekonomie na NF VŠE (především
v bakalářském programu)?
Teorii, výpočty příkladů, samostatné písemné práce?
Naše výuka ekonomie je podobná výuce na kvalitních západních univerzitách. Studenty
seznámíme s teorií a oni sami
následně řeší příklady, které teorii doplňují a umožní ji hlouběji pochopit. Studenti navíc čtou
současné odborné články a statě, což jim potvrzuje, že to, co
se učí, je aktuální a v akademických kruzích živé. Samoúčelné
počítání příkladů na NF takřka
vymizelo. V minulosti se to rozšířilo z důvodu rychlého opravování, na což je z vedení VŠE
vyvíjen tlak. Tomu se přizpůsobovalo i zadávání testů. Kde je
to alespoň trochu možné, snažíme se na NF testovat analytické schopnosti a schopnost samostatně vyřešit daný problém
(třeba i výpočtem), tedy problem-solving approach, nikoli
jako dříve „dosaďte do zapamatovaného vzorce a vypočtěte na
kalkulačce“.
Otázka na teorii je ošemetná. Student má často pocit, že
vyučující teorie jsou „odtrženi
od reality“. Podstatné je, o jakou teorii jde. Posláním vysoké školy je naučit posluchače
rozumět problematice v souvislostech a nacházet „v pozadí“ stojící trendy a mechanismy
fungování, které lze použít pro
analýzu reálného světa. Na NF
VŠE se teorie nebojíme, jelikož
ji vždy vyučujeme v kontextu
s realitou.
Převažuje obecně na NF VŠE
spíše mikroekonomie nebo
makroekonomie?
Na NF VŠE převazuje ekonomie. V moderní ekonomické analýze je většinou nemožné přesně
určit, jestli jde o „mikro“, nebo
„makro“ analýzu. Jak objekty
zájmu, tak metoda se v podstatě sjednotily. Tímto moderním
směrem jsme se vydali na NF
VŠE a v ekonomických disciplínách (mimo předměty pro začátečníky) nerozlišujeme mikro
a makro. Jde nám o to, zda daný
pohled či způsob analýzy dává
ekonomický smysl či nikoli.
Jaká je z vašeho pohledu
největší výhoda výuky ekonomie na VŠE oproti IES?
O výuce ekonomie na VŠE
se nemohu a ani nechci vyjadřovat, sdělím svůj názor pouze
na výuku ekonomie na NF. Více
se soustředíme na střet mezi čistou abstraktní analýzou a čistou
praxí. Studenti NF s integrály
problémy nemají, ale znají limity jejich použitelnosti. Proto
jsou lépe schopni komunikovat
výsledky ekonomického výzkumu lidem z praxe. Ve schopnosti číst a porozumět moderním
(často technickým) článkům nejsou nijak ochuzeni.
Silnou stránkou studia ekonomie na Národohospodářské fakultě je možnost volby vedlejší
specializace v navazujícím magisterském studiu jak z nabídky NF (například hospodářská
politika, hospodářské dějiny,
ekonomická žurnalistika, ekonomika životního prostředí,
ekonomická a regionální studia
Latinské Ameriky), tak z nabídky jiných fakult (peněžní ekonomie a bankovnictví, oceňování
podniku a jeho majetku, právo
v podnikání, marketing, kvantitativní metody v managementu
a další).
O výuce ekonomie na IES
FSV UK mám velmi dobré mínění a z hlediska kvality a přístupu ke studentům ji považuji
za naši nejvážnější konkurenci.
Existuje v současnosti na NF
VŠE nějaký trend do budoucna, týkající se výuky?
Poté, co se nám podařilo standardizovat strukturu našeho curricula se špičkovými západními
univerzitami, usilujeme o další
zkvalitňování výuky snižováním podílu učebnic (zejména
českých) a zvyšováním užívání
odborných článků.
V úspěšném studiu na NF
VŠE bude vedle zdárného absolvování předepsaných předmětů hrát stále významnější roli
kvalitní kvalifikační práce. Na
NF její obhajoba není pouhou
formalitou! Studenti často opakují obhajobu, až je zřejmá jejich přidaná hodnota spočívající
v něčem jiném než pouhé kompilaci několika učebnic a článků
z domácích médií nebo uspořádáním svých poznámek a výpisků posbíraných po dobu studia
VŠE, případně schopnosti vyrobit pamflet ve stylu „co Google
dal“.
Vzhledem k tomu, že většina vystudovaných ekonomů by
měla být zaměstnána v analytických pozicích velkých firem,
bude schopnost analyzovat problém a sepsat stručnou analýzu
zcela nevyhnutelnou. Zkušenosti u nás působícího vyššího
zahraničního managementu jasně vypovídají, že v tomto směru
čeští studenti stále zaostávají za
svými zahraničními konkurenty. Druhým faktem je rozměr
toho, co HN v žebříčku vysokých škol nazvaly „světovostí
studia“.
Kritérium „podíl do zahraničí vyslaných studentů“ nemůže
být objektivním měřítkem světovosti v podmínkách VŠE, kde
se o vyslání rozhoduje stále na
základě centrálních, tedy mezifakultně nesrovnatelných kritérií. Na NF jsme tedy nuceni jít
podobně jako Mohamed k hoře,
a „světovost“ našim studentům
kompenzujeme tím, ze v angličtině vyučujeme nejen volitelné
předměty, nýbrž i povinné předměty, které se vyučují pouze
v anglické mutaci. Někdy je to
pedagogická nutnost, obzvláště v našich moderních předmětech, pro které neexistuje česká literatura. Bylo by absurdní
chtít po studentech znalost (často neustálené) české terminologie, když veškeré znalosti museli v průběhu studia nabýt z cizí
literatury.
Jakému typu studentů byste doporučil preferovat VŠE
oproti IES a naopak?
Na cestu do „hlubin študákovy duše“ se vypravte sám. Čím
více studentů obou fakult úspěšně kontaktujete, tím celistvější
odpověď na svou otázku získáte. economix
Odpovědi
doc. Jiřího Schwarze
na otázky zaslané
Studentským listem
– 1 / 2011
7
rozhovor
?
8
zpravodajství
Co si myslí studenti VŠE
o své škole?
V polovině loňského října vypsal
rektorát VŠE anketu na téma Atmosféra, prostředí a komunikace.
Anketa se realizovala anonymně
a uzavřena byla přibližně po měsíci. Ze všech oslovených odpovědělo 2912 studentů. Výsledky ankety,
které údajně vedení školy využije při
řešení problémů, jež studenti považují za velmi závažné, byly zveřejněny v prosinci.
Z výsledků ankety vyplynulo, že pro 47
procent odpovídajících mělo dobré jméno
VŠE zásadní vliv na výběr školy, pro 40 %
pak mělo jen částečný vliv. Pouze pro 3 %
respondentů nemělo dobré jméno školy žádný vliv na volbu univerzity.
Když se studenti rozhodovali o volbě studijního programu, nejdůležitější informace získali z webových stránek školy (60 %)
a následně od studentů či absolventů VŠE
(17 %). Na rozdíl od některých jiných států studenti na českých středních školách téměř nevyužívají možnosti konzultovat výběr vysoké školy s pedagogickým poradcem
na střední škole.
Často se říká, že studium na VŠE přinese
absolventovi konkurenční výhodu při shánění zaměstnání. Jak to ale vidí přímo studenti naši školy? V anketě uvedlo 62 % respondentů, že titul z VŠE jim v budoucnu
poskytne částečnou konkurenční výhodu
oproti absolventům z jiných ekonomických
vysokých škol. Třináct procent se domnívá,
že výhoda při hledání zaměstnání bude významná. Tři ze sta mají zcela opačný názor
a soudí, že absolventský titul z VŠE bude
spíše na obtíž.
Co se týče vystupování VŠE na veřejnosti
a jejího mediálního obrazu, více než pětina
účastníků ankety považuje prezentaci školy
za výbornou, z čehož usuzují, že školu lze
hodnotit jako špičkové odborné pracoviště
v očích veřejnosti. Jako dobrý hodnotí mediální obraz VŠE téměř polovina studentů.
Sedmnáct procent se domnívá, že VŠE není
v médiích dostatečně prezentována.
Druhá část ankety se týkala samotného
studia na VŠE. Z výsledků průzkumu vyplynulo, že studenti nepovažují za zcela nutné
zapojovat se do mimoškolních studentských
aktivit a návštěv akcí pořádaných školou (62
%). Tvorbu individuálního rozvrhu hodnotí kladně až 79 procent studentů. Vybavení
školy shledává téměř polovina (49 %) standardním a 37 procent dokonce moderním na
úrovni dobře vybavených škol z vyspělých
zemí. Za ne zcela vyhovující nebo zcela nevyhovující označilo až 48 procent respondentů počet míst v odpočinkových zónách,
kde je i možné připojení do elektrické sítě.
Podobný výsledek vyšel v pocitové anketě
i minulý rok a na jeho základě se ve škole zrekonstruovala odpočinková místa s připojením do elektrické sítě a několik se jich
i přidalo. Ovšem evidentně tento počet nebyl dostačující, protože počet nových studentů neúměrně k tomu vzrostl.
Mezi často hodnocené aspekty vysokých
škol patří i možnost a kvalita stravování.
Šíři možností stravování na VŠE vnímá 25
% jako naprosto vyhovující, 28 % jako ještě dostačující, 24 % jako průměrnou a 13
% jako spíše nebo zcela nevyhovující. Další otázka z tohoto okruhu směřovala pouze
k večeřím v menze SODEXO – Žižkov. Ty
ovšem nekonzumuje zdaleka tolik studentů
jako obědy. I z tohoto důvodu většina (66 %)
odpověděla, že toto se jich netýká.
Poslední otázka se pak vztahovala k přidělování ubytování na koleji. Více než polovina respondentů (54 %) uvedla, že se jich to
netýká, z čehož vyplývá, že jsou buď přímo
z Prahy a okolí, nebo mají zajištěno vlastní bydlení. Pětina odpovídajících zhodnotila způsob přidělování kolejí jako zcela nebo
spíše nevyhovující. Autor: Alena Medková
economix
– 1 / 2011
Vedlejší specializace:
Konec sázení na jednu kartu, navíc nově přes ISIS
Zájemci o některou z vedlejších
specializací vyučovaných na VŠE
se počínaje lednem letošního roku
mohou přihlašovat na „vedlejšku“
přes ISIS.
Již tedy neplatí postup přihlašování, který nařizoval vyzvednout si u studijní referentky přihlašovací formulář a ten si následně nechat potvrdit na vybrané katedře.
Minulostí jsou tak doby, kdy se na zápis
tvořily fronty, či dokonce se na školních
chodbách na ty nejpopulárnější specializace přespávalo. Nyní lze přihlášení provést několika kliknutími v sekci Registrace/Zápisy na VS, která se studentům nově
objevila na Portálu studenta v sekci Osobní administrativa.
Důležitým poznatkem k přihlašování je,
že při registraci nezáleží na pořadí registrace studentů. S tím souvisí nová možnost zaregistrovat si z katalogu libovolné
ISIS
množství vedlejších specializací a každé
registrované specializaci přiřadit prioritu. V automatizovaném zápisu jsou poté
uspokojovány požadavky studentů vzestupně podle nastavené priority. Pokud je
zájemců v rámci dané priority více, jsou
přednostně uspokojeni studenti s lepší bilancí počtu získaných kreditů a počtu ztracených kreditů, v případě výběrového řízení studenti s vyšším počtem bodů. Autor: Stanislav Janeček
9
zpravodajství
V prosinci minulého roku se VŠE
prostřednictvím katedry managementu FPH
stala součástí celosvětové sítě
Microeconomics of Competiveness (MOC)
Stalo se tak v rámci realizace projektu Management v praxi aneb zvyšování pracovních kompetencí
studentů VŠE v Praze spoluprací s podniky, který
je financován z prostředků Operačního programu
Praha Adaptabilita.
Pro studenty a zaměstnance
VŠE přináší účast na programu
MOC několik výhod. Především
jde o zahájení výuky předmětu Microeconomics of Competiveness v anglickém jazyce.
Kurz začne vyučovat katedra
Prof. Michael E. Porter
managementu od zimního semestru následujícího akademického roku. Náplň předmětu se
odvíjí od kurzu profesora Michaela E. Portera z Harvard
Business School (HBS). Studenti se tak mohou seznámit s
„harvardským“ stylem výuky,
jenž spočívá zejména v práci
s případovými studiemi z HBS
a ve spolupráci s odborníky
z praxe.
Kromě spuštění anglické verze předmětu plánuje katedra i
výuku české mutace. Zapojení do sítě MOC rovněž přináší
možnost kooperovat s ostatními
zúčastněnými školami, zapojit
se do mezinárodních výzkumných projektů nebo příležitost
zúčastnit se každoročního workshopu pořádaného HBS.
Síť Microeconomics of Competiveness založil profesor Michael E. Porter v roce 2002,
aktuálně zahrnuje 93 participujících škol. Hlavním účelem
bylo právě zprostředkování výukových materiálů z totožného
kurzu vyučovaného na Harvard
Business School.
Autor:
Zuzana Žiačiková
Hosty konference budou mexický ambasador v České republice José Luis Bernal, Ivan Pilip
(bývalý ministr financí a viceprezident Evropské investiční
banky), Tomáš Hes (Electronic Loan Exchange Network),
Petr Zavadil (vedoucí zahraniční redakce České televize)
a virtuálně prostřednictvím internetového přenosu Javier Treviňo Cantú (generální sekretář
mexického státu Nuevo Leon)
a Edgar Olivas (bývalý starosta
města Delicias z mexického státu Chihuahua).
Podle výzkumu kvality života společnosti Mercer se dvanáct
mexických měst umístilo mezi
50 nejnebezpečnějšími městy
světa. Alarmující statistiky ukazují stále vzrůstající počet násilností a zhoršující se bezpečnostní situaci v některých regionech
Mexika. Vzhledem k tomu, že
mexická ekonomika je druhou
nejdůležitější ekonomikou Latinské Ameriky, je tato skutečnost značně znepokojující. Hosté fóra se pokusí odpovědět na
otázky, jaké jsou socioekonomické dopady této situace a jaké
dlouhodobé důsledky bude mít
tento stav pro potenciální investory a na jejich rozhodování
o umístění svých investic v této
zemi. Autor: Ing. Lourdes
Gabriela Daza Aramayo,
výkonná ředitelka CLAS
economix
Centrum latinskoamerických studií (CLAS) při Národohospodářské fakultě
Vysoké školy ekonomické v Praze, Respekt Institut, o.p.s. a Forum 2000
pořádají v úterý 15. března 2011 v 16.30 v Likešově aule VŠE v Praze na Žižkově první mezinárodní
virtuální fórum na téma
Mexiko – bezpečnost
a prosperita.
– 1 / 2011
První mezinárodní virtuální fórum na VŠE:
Mexiko – bezpečnost a prosperita
10
zpravodajství
Fakulta mezinárodních vztahů zabojuje o akreditaci EPAS
Fakulta mezinárodních vztahů VŠE
usiluje o získání mezinárodní akreditace European Program Accreditation System (EPAS). O podrobnostech
procesu od podání žádosti přes splnění nutných podmínek pro přidělení akreditace až po výhody plynoucí
ze zařazení do programu informovala děkanka fakulty Dana Zadražilová na Akademickém plénu FMV, které se konalo ve středu 18. února ve
Vencovského aule VŠE na Žižkově.
Akreditaci EPAS uděluje nezisková organizace EFMD (European Foundation for
Management Development). Fakulta mezinárodních vztahů plánuje získat pětiletou
akreditaci pro magisterský obor Mezinárodní obchod vyučovaný v češtině a dvouletý navazující program International Business – Central European Business Realities
v anglickém jazyce. Podle děkanky Zadražilové získá fakulta zařazením mezi instituce akreditované EFMD cennou konkurenční výhodu před jinými vysokými školami
zaměřenými na obchod. Rovněž vyslovila
přesvědčení, že už pouhé zapojení do procesu, bez ohledu na konečný výsledek, pomůže fakultě v mnoha oblastech. Mezi jinými
v navazování užších vztahů s praxí.
Finance na realizaci bude fakulta čerpat
z podpory MŠMT, jenom samotné podání
přihlášky prý vyšlo na přibližně jeden milion korun. O splnění či nesplnění podmínek
pro získání EPAS rozhodne komise EFMD
koncem letošního roku. Autor: Zuzana Žiačiková
FMV VŠE otevřela
nový program Manažer obchodu
Nový profesně orientovaný bakalářský program Manažer obchodu Fakulty mezinárodních vztahů
VŠE lze studovat jen kombinovanou formou a je primárně zaměřen na studium při zaměstnání.
Na tvorbě programu určeného
zájemcům o celoživotní vzdělávání se spolupodílel Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR.
Zájemci o studium programu musí splnit několik podmínek. Jednou z nich je
maturitou ukončené středoškolské vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání. Další podmínkou je minimálně pětiletá praxe. Uchazeči o studium musí
rovněž úspěšně složit přijímací zkoušku z cizího jazyka a test všeobecných
znalostí. Výuka využívá ve vysoké míře
e-learning a kontaktní výuka probíhá formou třídenního soustředění (pátek-neděle) jednou za měsíc.
Termín podávání přihlášek je stanoven
na období od 1. do 30. dubna letošního
roku. Absolvent programu bude schopen používat nástroje podnikohospodářských disciplín jako marketing, komerční komunikaci, podnikové finance či
manažerskou informatiku. Studenti jsou
připravováni na řídicí pozice na úrovni
středního managementu obchodních organizací. Více informací najdete na fmv.
vse.cz/wp-content/uploads/2011/02/manazer_obchodu.pdf.
Autor: Kateřina Dvořáková
economix
– 1 / 2011
Nová vedlejší specializace Ekonomie a psychologie na NF VŠE
Katedra institucionální ekonomie
na Národohospodářské fakultě VŠE
spustila od letního semestru 2010/11
novou vedlejší specializaci s názvem
Ekonomie a psychologie (5BE). Specializace je určena zejména pro studenty se zájmem o prohloubení soudobých poznatků behaviorálních
věd, tedy ekonomie, psychologie,
kognitivních věd, biologie a dalších
souvisejících disciplín.
Studenti se zároveň naučí základům metod experimentálního výzkumu, statistického vyhodnocování dat a jejich interpretace.
Specializace studentům poskytne schopnost
zaujmout kvalifikovanější postoj ke komplexní realitě ekonomické praxe a k různorodým motivům lidského chování. Získané
poznatky lze proto využít ve sféře managementu, marketingu a reklamy, poradenství
či v médiích.
Podmínkou přijetí na tuto vedlejší specia-
lizaci je test kreativity, jenž se skládá z jednoduchého testu a neformálního rozhovoru.
Po přijetí si studenti mohou vybrat z mnoha
behaviorálně zaměřených předmětů, například Ekonomie a psychologie, Behaviorální
právo a ekonomie (oba předměty lze studovat též v anglické variantě), Seminář z neuroekonomie, Teorie her, Regulace neřestí
nebo předmět s odvážným názvem Ekonomie sexu. Přihlašování do specializace probíhá přes ISIS.
Garantem vedlejší specializace je Ing.
Mgr. Petr Koblovský, Ph.D., LL.M. et
LL.M., MIM. ([email protected]). Informace o této a dalších vedlejších specializacích katedry institucionální ekonomie lze
nalézt na adrese http://kie.vse.cz. Autor: Stanislav Janeček
11
50 let OECD
Na FFÚ VŠE vznikl
Institut energetické ekonomie
Na Fakultě financí a účetnictví VŠE vznikl v prosinci minulého roku Institut energetické ekonomie (IEE). Nově vzniklý
útvar si klade za cíl propojit energetické odvětví s akademickou sférou.
Institut se tak stane platformou pro sdružování
studentů i odborné veřejnosti se zájmem o energetickou ekonomii.
Institut se zaměří především
na trhy s elektřinou, ropou,
plynem, uhlím a emisními povolenkami. Zájemcům se nabízí možnost seznámení se s řadou osobností pracujících v
odvětví na organizované úrovni. Během prvního roku chce
institut studentům nabídnout
cyklus přednášek, nová témata
bakalářských a diplomových
prací, soutěž o nejlepší studentskou odbornou práci z oblasti energetické ekonomie,
stáže a další.
V České republice podob-
ná organizace dosud neexistuje, a proto je její vizí stát
se respektovaným a nezávislým centrem energetického
odvětví s přesahem do zahraničí. Zájemci o toto odvětví si mohou zapsat také nový
předmět 1BP437 – Analýza trhů energetických komodit. Více informací najdete na
www.institutee.cz. Autor:
Kateřina Dvořáková
Biofeedback: Katedra personalistiky FPH pomůže se stresem
letadlo ve správném směru nebo
co nejrychleji veslovat. Hry lze
ovládat pouze „vůlí“, bez klávesnice či myši. Člověk tak pozoruje v počítačové hře změny
některých svých fyziologických
projevů, které si normálně neuvědomuje. Biofeedback umožňuje tyto projevy rozpoznat, reagovat na ně, řídit je, a dokonce
je i kontrolovat.
Biologická zpětná vazba pomáhá nejen při zvládání stresu.
Často se využívá jako relaxační
technika, což se stresem v podstatě úzce souvisí – umění plnohodnotně relaxovat nám umožňuje lépe si poradit i se stresem.
Vedle toho zlepšuje schopnost
koncentrace a intelektuální výkonnost, pomáhá při poruchách
BIOFEEDBACK NA VŠE
Studenti a zaměstnanci VŠE
teď mají díky katedře personalistiky FPH možnost si bezesporu zajímavou metodu bezplatně
vyzkoušet nebo se jí věnovat.
V učebně RB437 jsou k dispozici celkem tři počítače s nainstalovaným speciálním softwarem
a senzory snímajícími tepovou
frekvenci. Účastnici sezení se
tady učí na počítačových hrách,
jak snížit svou tepovou frekvenci a tím se zklidnit. Celé sezení zabere přibližně 30 až 45 minut, je vedeno pod odborným
dohledem, doprovázeno relaxační hudbou a zahrnuje kromě
samotného hraní her nácvik relaxačních cvičení a krátké povídání nejen o biofeedbacku. Na
trénink zvládání stresu se můžete přihlásit u Ing. Jany Fučíkové
buď zasláním e-mailu na adresu [email protected], nebo
osobně v konzultačních hodinách v místnosti RB310. Více
informací o projektu najdete na
www.tomek.webnode.cz/news/
biofeedback-at-vse/.
Autor: Alžběta Kuchařová
– 1 / 2011
CO JE VLAS TNĚ
BIOFEEDBACK?
Biofeedback, jak anglický
název napovídá, je biologická
zpětná vazba. Principem terapeutické metody nesoucí tento
název je zvládnutí seberegulace
lidského těla. Člověk díky zpětné vazbě vnímá a poznává své
tělesné reakce na běžné i zátěžové situace. Biofeedback spočívá v měření fyziologických veličin – krevního tlaku, srdečního
tepu, teploty, svalového napětí
nebo mozkové aktivity. Naměřené hodnoty se následně pomocí
speciálních programů promítají do jednoduchých nenávykových počítačových her, v nichž
je cílem například postavit co
nejvyšší věž z kostek, udržet
spánku, depresích, stavech úzkosti, chronických bolestech
a bolestech hlavy včetně migrén. Své uplatnění tato metoda
nachází i při práci s dětmi trpícími lehkou mozkovou dysfunkcí
či poruchami učení.
economix
Jedním z nechtěných průvodních znaků či vedlejších produktů naší moderní doby je stres. Ani
(a právě) studium na vysoké škole se bez něj neobejde. Paradoxně však
původce (rozuměj VŠE)
pomáhá studentům naučit se stres zvládat. Jak?
Metodou zvanou biofeedback. Katedra personalistiky Fakulty podnikohospodářské nabízí možnost
vyzkoušet si biofeedback
od listopadu loňského
roku, pro studenty a zaměstnance zdarma.
12
50 let OECD
OECD slaví 50. výročí svého založení
Vznikla v roce 1961 jako
nás tupce Organizace
pro evropskou hospodářskou spolupráci (anglicky
OEEC).
Mezivládní Organizace
pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD - Organization for Economic
Cooperation and Development) funguje již půl
století. OECD sdružuje 34
ekonomicky nejrozvinutějších států světa, které přijaly principy demokracie a tržní ekonomiky.
OECD se snaží podporovat
ekonomickou a sociálně-politickou spolupráci členských zemí
a prosazuje liberalizaci mezinárodního obchodu. Za cíl činnosti
si klade napomáhat ekonomickému růstu, potlačení nezaměstnanosti, stabilizaci mezinárodních
finančních trhů apod. Přesněji
řečeno, OECD poskytuje prostředí, ve kterém mohou jednotlivé vlády vzájemně porovnávat
své zkušenosti a společně hledat odpovědi na problematické
otázky. Organizace pracovala
v roce 2010 s rozpočtem ve výši
328 milionů eur. Finance sbírá
z povinných i dobrovolných příspěvků členských států.
Zakládající dokument OECD
byl podepsán dvaceti státy 14.
prosince 1960. V pozdějších letech pak přistoupilo dalších čtrnáct zemí včetně České republiky v roce 1995. Mezi hlavní
orgány OECD patří Rada složená z velvyslanců členských
zemí, dále výkonný výbor, sekretariát v čele s generálním tajemníkem a několik odborných
komisí. Sídlem sekretariátu
OECD je Château de la Muette
v Paříži.
Generální tajemník OECD
Angel Gurría byl 6. dubna 2010
hostem Ekofóra na VŠE pořádaného studentským sdružením
Ekonom a CLAS – Centrem latinskoamerických studií při NF
VŠE. Exkluzivní rozhovor s Angelem Gurríou a reportáž z Ekofóra si můžete přečíst v magazínu Economix 2/2010, který
je k dispozici v PDF na www.
economix.cz.
Autor:
Michaela Kalátová
economix
– 1 / 2011
Studentské stáže při OECD
Poté, co se v roce 1995 stala Česká republika členskou zemí OECD,
vznikla i pro české studenty možnost účastnit se odborných stáží ve
Stálé misi ČR při OECD. Stálá mise
ČR (SM ČR) je pověřena zastupováním a hájením zájmů ČR v OECD
a v ostatních mezinárodních vládních organizacích se sídlem ve
Francii, jichž je Česká republika členem.
Stážista musí pochopitelně splnit jazykové požadavky a měl by mít alespoň základní přehled o činnosti OECD. Zájemce
splňující tyto základní podmínky se může
o stáž ucházet zasláním motivačního dopisu
a strukturovaného životopisu v anglickém
nebo francouzském jazyce na adresu oecd.
[email protected]. Za absolvování této
stáže není studentům vyplácena žádná odměna a Stálá mise nezajišťuje ani dopravu,
ubytování či pojištění. Student si musí tyto
náklady hradit z vlastních nebo jiných (například stipendium) zdrojů. Zmiňovaná stáž
však umožňuje získat velice cennou zkušenost a je pro její absolventy nepochybně přínosem a konkurenční výhodou do
budoucna.
Několikaměsíční pobyt na stáži si studenti obvykle velice pochvalují. Například
Marie Petrmanová, která absolvovala stáž
v sídle OECD v létě 2010 a byla zde zapojena do dvou projektů týkajících se veřejné
správy Estonska a Řecka, komentuje svou
zkušenost takto: „Tato stáž mi umožnila získat nové poznatky v oblasti mé studijní specializace a poukázala na praktické překážky, které je potřeba brát v úvahu při aplikaci
teoretických postupů do praxe. Věřím, že
možnost seznámit se s postupy OECD v oblasti public governance bude pro mne velmi
přínosná v budoucí kariéře.“ Další z účastníků stáže Martin Kuncl k tomu uvádí: „Jako
stážista jsem se účastnil jednání různých
pracovních skupin a výborů OECD. Vypracovával jsem zápisy z těchto jednání a další materiály pro interní potřeby Stálé mise
ČR při OECD a Ministerstva zahraničních
věcí ČR. Náplň práce souvisela tematicky se
současnými problémy a výzvami odvíjejícími se od hospodářské a finanční krize.“
Pokud vás tato možnost rozšíření svých
životních obzorů zaujala, můžete si podrobnější informace zjistit například na stánkách
českého ministerstva zahraničí (www.mzv.
cz).
Autor: Michaela Kalátová
13
50 let OECD
Knihovna 24/7: OECD iLibrary
Soutěž
s OECD
aneb
Co pro
vás
znamená
pokrok?
U příležitosti 50. výročí
svého založení vyhlásila
OECD celosvětovou soutěž pro mladé lidi ve věku
18 až 25 let. Zadání spočívalo v natočení krátkého videa, ve kterém měl
mladý člověk (student)
vystihnout podstatu toho, co pro něj znamená pokrok, vývoj, pohyb
vpřed. V anglickém originále vyjadřoval soutěžní
úkol jednoduchý titulek
„Progress is…“.
Soutěžní video muselo splňovat několik základních náležitostí. Především nesmělo překročit maximální povolený limit
v délce tří minut. Pokud se soutěžící rozhodl využít jiný než
anglický či francouzský jazyk,
dostupných světových jazycích
nebo hledání v databázi podle
konkrétní země či zvoleného
tématu.
Přestože je OECD iLibrary
předplacená služba, velká část
obsahu je návštěvníkům webu
k dispozici zcela zdarma, například OECD Factbook nebo
OECD Key Tables. Mezi ceněné (speciálně pro studenty) výhody knihovny patří její otevírací doba, je totiž nepřetržitá:
24 hodin denně, 7 dní v týdnu.
musel být snímek doplněn o titulky s překladem. Video nesmělo obsahovat násilí, sexuální záběry nebo přímé útoky na
jedince a organizace. Videozáznam, který splňoval všechny
výše uvedené podmínky, musel
být vložen na stránky YouTube
a registrován do 1. března 2011.
Zvláštní porota vybere 20 finalistů, kteří budou 21. března 2011 o svém úspěchu informováni e-mailem a jejich videa
budou umístěna na internetové
stránky soutěže. Videa budou
posuzována z hlediska jejich
přínosu, originality, kreativity,
obsahu i celkové kvality zvuku
a obrazu. V období od 22. března do 14. dubna pak budou ve
veřejném hlasování zvoleny tři
vítězné snímky. Jména jejich
autorů budou následně uveřejněna na webových stránkách
soutěže.
Tři nejúspěšnější tvůrci budou
pozváni na OECD fórum, které
se koná letos v květnu v Paříži.
Výhercům budou hrazeny veškeré náklady spojené s cestou
a ubytováním a rovněž získají finanční příspěvek na úhradu
potřebných výdajů spojených
s pětidenním pobytem v Paříži.
Především však dostanou možnost setkat se osobně se zástupci
vlád, občanských sdružení a médií z celého světa, což je jistě velice zajímavá a jedinečná životní
zkušenost. Autor: Michaela Kalátová
– 1 / 2011
Jak název napovídá, OECD
iLibrary je on-line knihovna.
Zpřístupňuje všechny publikace zveřejněné OECD, Mezinárodní energetickou agenturou
(IEA), Agenturou pro jadernou energii (NEA), rozvojovým střediskem OECD a mnoha dalšími. V knihovně najdete
zhruba 390 odborných databází, 2500 studií, 5500 knih či 14
000 tabulek a grafů. OECD iLibrary byla spuštěna v září 2010
a nahradila tak elektronický
zdroj SourceOECD. Mezi hlavní novinky, jež s sebou zavedení iLibrary přináší, patří například možnost přečíst si shrnutí
klíčových článků až ve dvaceti
Rovněž poskytuje možnost připojení neomezeného počtu uživatelů najednou.
Mezi vlastníky licence s kompletním přístupem k této knihovně patří i Vysoká škola ekonomická. V současnosti však studenti VŠE využívají OECD
iLibrary jen skromně, a to především z důvodu malé informovanosti studentů o této možnosti. Pokud se chystáte zpracovat
nějakou důležitou práci, nezapomeňte navštívit také www.
oecd-ilibrary.org. Třeba se
zrovna vám budou zde uvedené
informace hodit. Autor: Michaela Kalátová
economix
Snad každý student ekonomických oborů se alespoň jednou na škole setká s domácím úkolem či
seminární prací, při které
využije informace sbírané
právě knihovnou Organizace pro hospodářskou
spolupráci a rozvoj - iLibrary. Že OECD iLibrary
ještě neznáte? Tak čtěte
dál.
14
rozhovor
Karel Dyyba o činnosti OECD
economix
– 1 / 2011
Prof. Ing. Karel Dyba, CSc. působí od roku 2007 ve funkci Stálého
představitele České republiky při
Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Bývalý,
tehdy federální ministr pro hospodářskou politiku a rozvoj a ministr
hospodářství v první vládě Václava
Klause před nástupem do diplomacie prošel řadou funkcí ve veřejné
i soukromé sféře. Od roku 1992 zasedal jako poslanec za ODS ve Sněmovně národů Federálního shromáždění. Od roku 1997 pracoval
jako soukromý konzultant pro ekonomickou oblast. V akademické oblasti se angažoval mimo jiné na Národohospodářské fakultě VŠE, kde
v roce 2007 získal profesuru. Při příležitosti 50. výročí vzniku OECD jsme
mu položili v souvislosti s jeho působením v Stálé misi České republiky
při OECD v Paříži několik otázek.
Kam se OECD posunula od doby svého vzniku?
OECD má dnes 33 členských zemí (Estonsko po předání příslušných listin u francouzské vlády bude 34. zemí), které všechny
reprezentují různé varianty demokratického kapitalistického řádu, tj. kontinentální
model sociálně tržní ekonomiky, skandinávskou variantu, anglosaský model v jeho
několika modifikacích, jihoasijský model,
jihoamerický model i zkušenost zemí, které rekonstruovaly tržní ekonomiku a parlamentarismus po konci komunismu. OECD
má obecný cíl vyjádřený v základním krátkém dokumentu ústavního charakteru nazývaném Konvence OECD – podpořit
hospodářský růst a rozvoj, zaměstnanost
a svobodný obchod v členských, ale i nečlenských spolupracujících zemích.
Oproti MMF či Světové bance, ve kterých
jsou téměř všechny státy této planety, je
OECD v současnosti spíše výběrovým klubem a stále se objevují otevřené či skryté narážky na to, že jde o klub „bohatých“. I když
měřeno HDP per capita členské země, jako
je Turecko, Mexiko nebo Chile, zrovna mezi
nejbohatší nepatří. Hodí se tak připomenout,
že chilský ministr financí Velasco ve svém
projevu u příležitosti přijímání Chile do klubu zdůraznil, že Chile členství v OECD nevnímá jako vstup do klubu bohatých zemí,
ale především jako vstup do klubu demokratických zemí, které sdílí stejné základní hodnoty a spoléhají na vzájemnou kooperaci při
hledání fungujících politik a praxe v zájmu
svého hospodářského a sociálního vzestupu.
V čem je, podle vás, možné spatřit největší přínos činnosti OECD?
OECD poskytuje fórum, kde vlády mohou
hodnotit a porovnávat hospodářskou politiku, jak makroekonomickou, tak zejména
strukturální, hledat při tom o fakta opřenou
nejlepší praxi a formulovat případná hospodářsko-politická doporučení svým, ale nikoliv pouze svým členům. V rámci „OECD
aqui“ však existují i některé standardy či instrumenty přijaté společně členskými zeměmi a které tyto země dříve nebo později
musí zahrnout do svého zákonodárství, respektive, jejichž uzákonění může být podmínkou pro přijetí nových uchazečů. OECD
však prakticky nemá žádné vynucující nebo
sankční nástroje, jak prosazovat svá doporučení či standardy. To lze zřejmě nejlépe
v období přijímání nové země do organizace, kdy je tlak na přijetí jistých instrumentů (tzv. peer pressure), což je hlavní metoda
práce OECD, nejvyšší.
Na rozdíl od MMF či Světové banky
OECD nepůjčuje peníze, a nemá tak prakticky žádné tvrdé nástroje, jak své standardy
či politiky prosazovat.
Tak například Investiční výbor už v roce
1961 přijal dokument o liberalizaci kapitálových pohybů, který byl pak dále novelizován a který jsme při našem vstupu museli
přijmout a promítnout do legislativy, zatímco některé členské země tuto liberalizaci,
na rozdíl od liberalizace zahraničního obchodu, aplikovaly jen omezeně. Připomeňme, že tato plná liberalizace zrovna nebyla
moc výhodná v době měnových turbulencí ve světě kolem roku 1997, kdy jsme se
i my potýkali s minikrizí koruny. Vstupujete-li však do klubu, je nutné vážit všechna pro a proti a eventuálně přijmout podmínky členů, kteří vstoupili před vámi či
případně klub založili. Nicméně stále platí, že vstupující země může požádat o derogaci určitých instrumentů OECD, které jsou
součástí „aqui“ OECD, pokud to příslušné
výbory OECD schválí a země se případně
zaváže, dokdy se příslušný instrument stane
součástí zákonodárství této země. Poslední
slovo v tomto má ovšem Rada OECD, která
musí přijetí schválit.
Za dobrovolné i povinné příspěvky členských států sekretariát OECD například
připravuje Ekonomické přehledy eurozóny, které jsou, stejně jako Ekonomické přehledy členských zemí, případně i některých
nečlenských zemí, projednávány na Výboru pro ekonomické přehledy. Výsledky
jeho práce jsou pro hospodářské a politické autority, odbornou veřejnost, ratingové
agentury, odborné novináře apod. důležité
a svým možným dopadem více než jen zajímavé. Stačí se například podívat na několik posledních Ekonomických přehledů ČR,
ve kterých, jak chci věřit, převažuje liberální přístup k reformním doporučením pro
makroekonomickou, ale zejména strukturální hospodářskou politiku. Podobně zmínky
a odvolávky na předpovědi ekonomického
vývoje, doporučení OECD vládám apod.
jsou standardně citovány v médiích.
Působíte jako velvyslanec a stálý předseda ČR při OECD. Mohl byste nám
přiblížit práci vašeho týmu?
Celkem zhruba 200 pracovních orgánů
OECD, výborů (těch hlavních je zhruba 22)
a podvýborů pokrývajících širokou škálu
ekonomických, sociálních, finančních, environmentálních a dalších problémů řešených
v OECD „obsluhují“ čtyři stálí experti. Ti
musí rozumět tomu, co se projednává, jaké
je stanovisko ČR a prezentovat to na zasedání. Pracovníci mise sami pokrývají zhruba třetinu odborných jednání ve výborech
OECD, dvě třetiny jsou obsazeny pracovníky příslušných resortů. Nezřídka proto dochází k souběhu dvou či více jednání a experti Stálé mise musí operativně posoudit,
kde se projednávají věci více důležité pro
ČR, kde je třeba svým vystoupením jednání
ovlivnit. Z jednání výborů pak experti připravují kvalitní informace pro resorty.
Kromě odborných věcných otázek se snažíme ovlivnit strategické zaměření práce
OECD jako takové v souladu s našimi zájmy – prostřednictvím jednání o prioritách,
rozpočtu, vnějších vztazích OECD apod.
Snažíme se o ten správný výraz, přece jenom naše váha zde je jistě menší než váha
těch zemí, které nejvíce přispívají do rozpočtu OECD. A to přesto, že rozhodování
v Radě je konsenzuální. Vždy jde také o to,
nacházet i v Radě správné spojence. K tomu
je důležité i zákulisí.
Podíváme-li se hlouběji na vývoj našeho vztahu k OECD a využívání toho, co lze
v OECD najít relevantního pro naše potřeby,
pak dlouhodobě vidíme ministerstvo financí jako instituci, která to umí nejlépe. Nejde
jen o Ekonomické přehledy ČR, pro které je
15
Co čeká OECD v budoucnosti?
Najít rovnováhu v někdy protichůdných
zájmech členských zemí – i přes obecně
uznávané výchozí základní hodnoty, tzv. likemindedness – není jednoduché. Přitom je
třeba vzít v úvahu i legitimní úsilí současného generálního tajemníka (GT) organizace Josého Ángela Gurríi v dobrém smyslu
prodávat organizaci v soutěži s jinými mezinárodními organizacemi, jako je MMF,
Světová banka, ILO (International Labour
Organization) apod. Nepochybně Gurría,
Mexičan, který byl nedávno Radou OECD
potvrzen ve funkci na dalších pět let, je člověk, který konstantně a dynamicky usiluje
o pozvednutí prestiže a relevance OECD
v měnícím se globálním světě. OECD není
klasický think tank, který si může dovolit
naprosto nezávislou kritiku různých politik ať už zprava či zleva, ale mezinárodní
organizace patřící vládám členských zemí,
a tudíž eventuální kritické poznámky k politice jednotlivých členských zemí musí být,
řekněme, konstruktivní. Tj. máte hodně problémů, a jak ukazujeme v materiálu OECD,
udělali jste chyby v hospodářské politice,
ale když zvážíte naše doporučení a uděláte
to a to, a vaše jisté odhodlání pustit se reformní cestou je už dnes viditelné, tak jste
na správné cestě. Prostě tak jako premiéři či
ministři té které země i Gurría má jistý optimismus v popisu své práce.
V současnosti probíhá jednání o přijetí
Ruské federace do OECD. To má svůj technický a politický aspekt. Co se týče technických otázek, ruská vláda předložila úvodní memorandum, ve kterém se vymezuje
k „aqui OECD“, a jednotlivé výbory OECD
(těch dvacet hlavních) projednávají problematiku ze svého pohledu. Některá ruská ministerstva komunikují s příslušnými výbory OECD dobře, jiná dost zaostávají, zřejmě
z důvodů domácích koordinačních problémů, i když špičkoví ruští politici by vstup
do OECD rádi viděli. To bylo komunikováno z jejich strany také nejvyšším představitelům OECD. Na příslušné výbory OECD
jezdí delegáti z našich ministerstev a jednání o vstupu Ruska je tak také pro nás příležitostí k tomu, abychom „tlačili“ na řešení eventuálních problémů v našem obchodu
s Ruskem, investování v Rusku, případně
i v jiných ekonomických oblastech. Moje
vlastní doporučení, když zvážím všechna
pro a proti, by bylo Rusko přijmout.
V této souvislosti se nelze nezmínit, že
Rada OECD na ministerské úrovni rozhodla
o zahájení strategicky významného procesu takzvané posílené spolupráce (enhanced
engagement) s pěti novými světově významnými ekonomikami: Brazílií, Indií, Indonésií, Čínou a Jižní Afrikou (tzv. země
BIICS). Dokonce s vyhlídkou na jejich případné členství v OECD se váha těchto zemí
v globálním hospodářství v posledním dvacetiletí na úkor členských zemí OECD podstatně zvýšila a staly se významnými subjekty s vlivem na chod světové ekonomiky.
Členské země OECD chápou, že pro udržení
relevance OECD v takto změněném a měnícím se světě je žádoucí užší spolupráce
s BIICS. Jak toho dosáhnout, aniž by při tom
bylo nutné reinterpretovat podstatně základy Konvence OECD a slevit z prosazování standardů OECD, není zrovna technicky
a politicky lehká otázka. Země BIICS o přijetí do OECD nepožádaly, OECD tak v jednání s nimi, respektive v ucházení se o jejich
přízeň tahá tak trochu za kratší konec.
Chtěl byste ještě něco dodat, případně
vzkázat něco studentům VŠE?
Za mého „úřadování“ na misi jsme rozjeli program pro studenty-stážisty. Detaily k tomu, jakož i zkušenosti stážistů, kteří
u nás stáž absolvovali, je možné nalézt na
naší webové stránce. Bohužel nemůžeme
nabídnout žádné peněžní prostředky, takže
každý se v tomto smyslu musí postarat o pobyt v Paříži sám. Nicméně, co se týče pracovního prostředí a zaměření stáže (kancelář, počítač, vedení apod.), to samozřejmě
poskytneme, včetně přístupu do OECD na
konzultace s experty.
Kromě toho doporučuji využívat při studiu expertizu OECD, k řadě textů, prezentací, pracovních materiálů apod. je tam volný
přístup. Na příslušná ministerstva u nás posíláme i publikace OECD, ke kterým tento
volný přístup na webu není. Tam by měly
být tyto práce dostupné. Autor: Eva Byrtusová
– 1 / 2011
MF hlavním partnerem při jejich tvorbě, ale
i pravidelné využívání pokladnice znalostí
OECD v oblasti daňové, v oblasti fiskální odpovědnosti, ve spolupráci při vypracovávání
přehledů apod. Domnívám se však, že využití znalostí OECD dalšími ministerstvy, např.
MPO, MŠMT, MPSV (zejména díky zájmu
tehdejšího ministra a dnešního premiéra Petra Nečase) se za doby Topolánkovy i Fischerovy vlády zlepšovalo a pro své proreformní
politiky (finanční zodpovědnost, penzijní reforma, zdravotnická reforma, zjednodušování podmínek podnikání, flexibilita trhu práce, energetická politika – nezapomínejme,
že přidruženou organizací OECD je Mezinárodní energetická agentura, IEA) hledali
i inspiraci a podporu v pracích OECD.
Jistá osvětová činnost v podobě přednášek a besed o tom, co je OECD, jak funguje,
co z toho máme, jak experti OECD vidí světovou ekonomiku, jak hodnotí naše školství
(připomínám studie v rámci PISA) atd. pro
domácí zainteresované publikum, patří rovněž do popisu práce velvyslance při OECD.
Podobně má smysl umístit stážisty z našich ministerstev a dalších úřadů v direktorátech OECD. To je jistě cesta, jak lépe porozumět „vnitřnostem“ OECD, vytvořit si
jistý trvalejší vztah k organizaci včetně případných osobních vazeb a umět tak lépe využívat to, co organizace umí dobře, pro domácí potřeby, případně i osobní a profesní
růst. Možná se i prosadit jako zaměstnanci
organizace někdy v budoucnosti, což zatím
i z historických důvodů jde spíše pomalu.
I když pak takoví odborníci mohou nějaký
čas chybět doma.
Dnes je mise při OECD podřízena MZV.
Avšak charakter OECD, a tudíž charakter
práce mise je mnohem více odborný a mnohem méně čistě diplomatický. Prakticky
nejde o zahraničněpolitickou agendu. Proto případný kompetenční přesun pod Úřad
vlády, a tak tomu v některých členských zemích je, by v našich podmínkách patrně posílil jak využití expertizy OECD při formulování proreformní hospodářské politiky,
tak i nezastupitelnou koordinační roli Úřadu vlády při jejím koherentním zpracování
a prosazování.
economix
rozhovor
16
zpravodajství
John O’Sullivan o Ronaldu Reaganovi
Centrum pro ekonomiku a politiku (CEP) uvedlo ve čtvrtek 3. února
2011 od 17.30 v prostorách Autoklubu přednášku současného šéfredaktora rádia Svobodná Evropa Johna
O’Sullivana na téma Ronald Reagan
at 100. Moderátorem celého večera
byl prezident České republiky Václav Klaus.
zejména pak na jeho postoj ke studené válce.
Této skutečnosti se věnuje také jeho již zmíněná kniha, v níž O’Sullivan popisuje, jak
významně právě Ronald Reagan, Margaret
Thatcherová a Jan Pavel II. pomohli k pádu
komunismu.
Přednáška, dozajista zajímavá i pro posluchače, kteří nejsou příliš velkými znalci novodobé historie a politiky Ronalda Reagana,
Seminář zahájil Václav Klaus představením hlavního hosta. John O’Sullivan (68)
je nejen slavný britský komentátor, nositel
Řádu britského impéria a autor knihy Prezident, papež a premiérka: trojice, která změnila svět. Do povědomí se zapsal zejména jako bývalý poradce britské premiérky
Margaret Thatcherové a současný šéfredaktor rádia Svobodná Evropa. Po poděkování
Centru pro ekonomiku a politiku za uspořádání celého večera a zhodnocení hlavních
dojmů z usídlení v Praze se John O’Sullivan
pustil do své přednášky.
Téma semináře bylo příhodně zvoleno
k příležitosti oslav stého výročí narození
amerického prezidenta Ronalda Reagana.
John O’Sullivan nejdříve Reagana stručně
představil včetně jeho minulosti hollywoodské hvězdy a zmínil také fakt, že již nebyl
zrovna nejmladší, když do vysoké politiky
vstoupil. Učinil tak až ve svých 55 letech nástupem do funkce guvernéra Kalifornie, ve
které setrval osm let. Poté už se řečník zabýval působením Reagana v křesle amerického prezidenta. Zaměřil se nejen na Reaganovou domácí, ale i zahraniční politiku,
trvala téměř tři čtvrtě hodiny. John O’Sullivan po celou dobu jejího trvání dokázal hosty
zaujmout svým svižným projevem a vtipnými glosami z Reaganova života. Za zmínku
stojí například příhoda související s atentátem na Reagana v roce 1981, kdy byl postřelen a následně hospitalizován: „Doufám, že
jste republikáni,“ tázal se Reagan z legrace
svých lékařů, kteří ho měli po útoku operovat.
„Ano, dnes jsme všichni republikáni,“ odpověděli, přestože nebyli. I tato známá historka
ukazuje na to, co zjevně čišelo z celé O’Sullivanovy přednášky a co sám řečník zmiňoval:
i ti lidé, kteří Reagana nenáviděli, ho vlastně
svým způsobem měli rádi. Nejen proto, že to
byl statečný a galantní muž, ale také proto, že
dbal o všechny lidi, vyslovil se host.
Po přednášce se také dostalo na zvídavé
dotazy posluchačů. Týkaly se nejen Ronalda Reagana, ale také názorů Johna O’Sullivana na současného amerického prezidenta
Baracka Obamu a jeho administrativu, její
směřování a na to, zda se její ambice dají
srovnávat s Reaganovými. V této části semináře dostal prostor a neváhal tak vyjádřit své
názory i moderátor večera prezident Václav
Klaus: diskuse díky tomu ožila narážkou na
fakt, že v USA respektují své prezidenty více
než v České republice, či poznámkou při dotazu Petra Gandaloviče, že svůj dotaz vznáší
možná budoucí velvyslanec ČR v USA. Právě Petr Gandalovič se zajímal o názor Johna
O’Sullivana na Reaganovu domácí politiku,
konkrétně o to, proč působí Reaganova image tak pozitivně, přestože jeho vláda nebyla
schopna snížit výdaje a deficit rozpočtu. O’Sullivan argumentoval tím, že na rozdíl od
současné Obamovy vlády ta Reaganova neměla tak silnou politickou podporu ve Sněmovně reprezentantů a sám Reagan nemohl
za osm let své vlády stihnout více.
Zajímavost a přínos vystoupení Johna O’Sullivana potvrdil nejen zaplněný sál, závěrečný potlesk posluchačů i množství dotazů,
ale také skutečnost, že i po skončení semináře byl řečník obklopen hosty, kteří si přáli
s ním prohodit pár slov, nechat si podepsat
knihu či mu jen za přednášku poděkovat. Autor: Helena Kováčová
Foto: Tereza Syrová
economix
– 1 / 2011
John O’Sullivan: Margaret Thatcherová byla skvělý šéf
John O‘Sullivan je zkušený britský novinář, sloupkař a komentátor. Působil
jako šéfredaktor periodik National Review, The
National Interest, United
Press International, Policy Review, byl redaktorem
New York Post a londýnských Times a Daily Telegraph. V 80. letech pracoval jako poradce britské
premiérky Margaret Thatcherové. Je nositelem
Řádu britského impéria
a zakladatelem New Atlantic Initiative, organizace, která měla za cíl oživit
a rozšířit transatlantické
společenství demokracií.
Nedávno se přestěhoval
do Prahy, kde působí jako
šéfredaktor rádia Svobodná Evropa.
 Dnes
působíte jako úspěšný novinář. Byl to váš dětský sen? Studoval jste
žurnalistiku?
Ne, studoval jsem klasickou literaturu a měl jsem se stát učitelem. Nebyl jsem si vědom toho,
že se jednou budu věnovat žurnalistice. Ale když se dívám nazpět, vidím, že jsem k novinařině měl velmi blízko: psal jsem
sloupek do univerzitních novin,
když jsem byl na střední škole,
snažil jsem se vedení přesvědčit
o založení a vydávání školního
časopisu, což mi bohužel nebylo dovoleno. První práce, kterou jsem získal, byla pozice redaktora. To vše, aniž jsem si to
tehdy uvědomoval, mě nasměrovalo k novinařině.
 V osmdesátých letech jste
byl zvláštním poradcem
britské premiérky Margaret
Thatcherové. Jaké bylo pracovat pro britskou premiérku? Co si představit pod pojmem zvláštní poradce?
Znamená to, že jsem byl velice důležitý! (smích) V Downing
street působí jen šest zvláštních
poradců, ve Spojených státech
jich je až dvě stě. Znamenalo to být blízko premiérce, často jsme s ní obědvali, chovala
se k nám neformálně a velmi
přátelsky, byla opravdu skvělý
šéf. Zároveň jsme jako poradci
museli být po ruce, předpokládat, o co se bude zajímat. Bylo
velice vzrušující pracovat s ní,
protože ona byla v centru světového dění.
 Když jsme u té politiky:
v roce 1970 jste neúspěšně kandidoval ve volbách.
Zvažoval jste, že byste chtěl
zkusit kandidovat znovu?
Ano, zvažoval jsem to. Ale
když jsem se dostal k žurnalistice, uvědomil jsem si, že by pro
mě jako novináře bylo těžké mít
politické ambice. V angličtině
je pro to výraz: „You can‘t run
with the hare and hunt with the
hounds.“ – nemůžeš běhat s králíky a zároveň lovit se psy. Když
jste novinář, tak jste ten, který
loví se psy. To by pro mě bylo
velice těžké – být politikem,
a tedy být tím králíkem.
 V roce 2006 jste vydal knihu
Prezident, papež a premi-
17
rozhovor
érka: trojice, která změnila
svět, v níž popisujete, jak se
Ronald Reagan, Margaret
Thatcherová a Jan Pavel II.
přičinili o pád komunismu.
Bylo obtížné nashromáždit
takové množství informaci
o Reaganovi a papeži, které
jste neznal tak dobře jako
Margaret Thatcherovou?
Ano, o Margaret Thatcherové
jsem toho věděl hodně, pomáhal
jsem jí i s jejími memoáry, takže
v této oblasti jsem toho opravdu
nemusel moc zjišťovat. V době
Reaganovy vlády jsem žil v Americe, několikrát jsem se s ním setkal a měl jsem slušný přehled
o tom, co se děje. A ke třetí části: já jsem katolík, příležitostně
jsem psal do katolických časopisů a mám dobré vztahy s katolickou církví. Takže když se to vezme kolem a kolem, měl jsem pro
napsání knihy solidní základy.
 Tato vaše kniha pojednává
hlavně o konci komunistické éry. Nechystáte se napsat
další, která by se vztahovala
k dnešní době?
Chystat se není správné slovo.
Já už totiž další knihu píšu, bude
zaměřená na ochranu a udržení
demokracie. Moje obava je totiž taková, že zatímco budeme
nadšení z šíření demokracie dál
a dál, například do Egypta a do
třetího světa, tak bude demokracie v západní Evropě a USA
oslabována. Tím mám na mysli
to, že velká část moci bude odebírána parlamentní demokracii
a dána byrokratickým agenturám, soudům a mezinárodním
organizacím.
 Jaké jsou vaše názory na
současné světové dění. Obáváte se moci islámu a případného střetu civilizací?
Myslím si, že můj pohled na
věc je stejný jako většiny lidí:
odsuzuji terorismus, je špatný
za každé situace a nic ho nedokáže ospravedlnit. Muslimové
mohou žít v Evropě šťastně, ale
musí pochopit a respektovat naši
kulturu, která je velice ovlivněna křesťanstvím, a také musí akceptovat zákony, instituce a politické autority. Musí pochopit,
že v západní Evropě se již nemohou řídit právem šaría. Je to
stejné, jako kdybych já chtěl žít
kdekoli v arabském světě – tam
bych také musel respektovat
tamní kulturu a zákony.
 Jste
 Nedávno se objevila zpráva,
že organizace WikiLeaks
byla nominována na Nobelovu cenu míru. Je to pro
vás překvapení? Myslíte si,
že bylo správné zveřejnit
všechny depeše?
Nemyslím si, že to bylo
správné a oprávněné. Zejména
pro ty, kteří pomáhali Američanům v Afghánistánu. Tito lidé
by mohli být dokonce zavražděni, protože jejich jména nejsou
dostatečně odstraněna. Novináři musí být zodpovědní, nesmějí
jen tak zveřejnit důležitá data na
titulních stránkách, aniž by zvážili, jaké z toho mohou plynout
následky.
velice vytížený muž.
Váš domov je v Alabamě,
ale momentálně žijete v Praze. Do Prahy jste se přestěhoval nedávno, když jste se
stal šéfredaktorem Svobodné Evropy. Jak to zvládáte?
Ano, to je pravda. Můj domov je sice v Alabamě, ale momentálně bydlím v Praze. Moje
manželka zatím žije v Alabamě, ale chystá se přestěhovat za
mnou do Prahy.
 Co je náplní vaší práce šéfredaktora Svobodné Evropy?
Mou činností je zajišťovat,
aby zprávy vyšly ve všech osmnácti jazycích, zodpovídat za to,
aby v těchto různých odděleních
pracovali schopní lidé. Dále se
ujišťovat, že ve zprávách nevyjdou různé nebezpečné, pošetilé
či rasistické zprávy. Podobných
činností mám na starosti více.
 Považujete tuto pozici za vrchol své kariéry?
To ještě samozřejmě nevím.
Je mi 68 let, ale do důchodu se
zatím nechystám, takže kdo ví,
kde ještě skončím? Já to nevím.
Autor: Helena Kováčová
Foto: Pavel Cizner
Zvýhodněné
studentské
předplatné
Díky předplatnému tak budete získávat publikace s ekonomickými, politologickými a dalšími společenskovědními tématy.
Předplatné je možné objednat na stránkách
www.cepin.cz v sekci předplatné, případně
zasláním e-mailu na adresu [email protected].
CEP je institut (think tank), jehož cílem je
šíření a podpora idejí svobodné společnosti
a tržního hospodářství a šíření a podpora myšlenek velkých osobností liberálního myšlení.
CEP nabízí sborník č. 80/2009 „Nová regulace finančních trhů – záchrana, nebo zkáza?“,
do něhož v části A přispěli Mojmír Hampl,
Jiří Król, Josef Mládek, Pavel Kysilka, Dušan
Tříska. V části B přispěli Václav Klaus, Miroslav Singer, Klára Hájková, Petr Musílek, Dan
Marek, Lukáš Kovanda a Tomáš Munzi. V části C je přetištěna pozice ČNB ke zprávě skupiny vedené Jacquesem de Larosièrem k dohledu nad finančním trhem v EU z 18. 3. 2009.
Cena: 70 Kč, 119 stran.
CEP nabízí publikaci Stanislavy Janáčkové
„Krize eurozóny a dluhová krize vyspělého
světa“. Autorka v ní upozorňuje na první varovné signály zpomalení světové ekonomiky
a vysvětluje, proč malá otevřená ekonomika,
nacházející se ve fázi „catching up“, potřebuje vlastní měnu. Dále se věnuje světové
finanční krizi a podrobně zkoumá eurozónu
v krizi.
Cena: 100 Kč, 99 stran.
objednávky na www.cepin.cz • tel. 222 814 666 • e-mail: [email protected]
economix
Staňte se předplatiteli CEPu na rok 2011.
Předplatné zahrnuje pravidelný Newsletter,
pozvánky na námi pořádané semináře, sborníky a ostatní vydávané publikace, které Vám
budou zasílány na Vámi uvedenou adresu. Pro
studenty nabízíme roční předplatné ve výši
330 Kč, což je poloviční částka standardního
ročního předplatného.
– 1 / 2011
CEPu
18
rozhovor
S Vlastimilem K. Vyskočilem
nejen o facility managementu: „Pátou knihu Mojžíšovu
bychom mohli přirovnat k ISO 14 000“
economix
– 1 / 2011
Docent Vlastimil K. Vyskočil patřil k českým ekonomům, kteří se zabývají facility managementem (FM).
Svou dlouholetou manažerskou praxi zúročil v akademické sféře, ale i v poradenské činnosti. Doc.
Vyskočil se stal Osobností
roku 2006 v rámci soutěže
FM Awards, kterou organizuje česká pobočka organizace IFMA (International
Facility Management Association). Získal také mimořádné ocenění za monografii ve světovém jazyce
(ruském) o facility managementu udělené děkanem Fakulty podnikohospodářské VŠE a Federální
agenturou vzdělávání Ruské federace v Moskvě.
FACILIT Y
MANAGEMENT
A HIS TORIE
 Ekonom Tomáš Sedláček
ilustruje ekonomické problémy, které provázejí lidstvo od nepaměti (akorát
nyní je umíme pojmenovat), na příkladu života lidí
v Mezopotámii. Do jaké
míry se na historických příkladech dají popsat procesy,
kterým se věnuje současný
management?
Je známo, že nejstarším dochovaným písemným (znakovým) pramenem je Epos o Gilgamešovi (7. stol. př. n. l.),
v němž můžeme najít nejstarší paralelu, která nám poskytuje jisté informace o sídlištním
popisu včetně určitých charakteristik, které bychom mohli zařadit pod správu majetku nebo
pod technické zabezpečení budov, což prezentuje technickou část facility managementu:
(Asyrská verze z knihovny Aššurbanipalovy, odst. 15) Pohleď
na jeho hradbu, jež vystavěna
je jak podle nitě! Hleď na jeho
podezdívku, jíž podobnou nikdo
nevytvoří! Dotkni se prahu, jenž
z dávných pochází časů, přistup
blíž k Eanně, příbytku Ištařině,
jíž podobné pozdější král ni člověk nevytvoří.
Na hradbu uruckou vystup,
procházej se po ní, prozkoumej
základy její, bedlivě prohlédni zdivo, zda jeho cihly nejsou
z pálené hlíny a jeho základy
nepoložilo mudrců sedm.
Starý zákon, Pátá kniha Mojžíšova zvaná Deuteronomium,
která se hebrejsky nazývá debarím (= slova) podle začátečních slov knihy „Toto jsou slova“. 22. kapitola se zabývá
projevy poslušnosti vůči Bohu
z pohledu všedního života a jeho
ochrany, kde v 8. verši čteme:
Když postavíš nový dům, uděláš na střeše zábradlí. Neuvalíš vinu za prolitou krev na svůj
dům, kdyby z něho někdo spadl.
Tento verš se týká ochrany života z pohledu ojedinělého příkazu – zábradlí na střeše. V Orientu bývají střechy ploché, na
nich se spí, jí, pracuje i provozuje kult (Sd 16,27: Dům byl plný
mužů i žen, byla tam všechna pelištejská knížata. I na střeše bylo
na tři tisíce mužů a žen, přihlížejících kratochvíli se Samsonem.)
Nebylo tedy divu, že někdo odtud spadl, zranil se a zemřel. Podobný příkaz se týká i ohrazení
studny (Ex 21,33n: Když někdo
odkryje nebo vyhloubí studnu
a nepřikryje ji, takže do ní padne býk nebo osel...). Hospodář
nese plnou odpovědnost, jestliže
neučinil vše potřebné k ochraně
lidského života. Krev poskvrňovala a volala po pomstě (Gn
4,10). Zaviněnou smrtí by byl
postižen dům i jeho obyvatelé.
 Pomáhají takové důkazy
čtenářům ekonomické literatury lépe pochopit procesy facility managementu?
Já se domnívám, že nejde ani
tak o pochopení procesů v oblasti managementu podpůrných
procesů, ale spíše jde o to, že lidská paměť i přes svoji nedokonalost, ale díky současné technice
a výzkumu naší minulosti v dávných civilizacích nám přináší informace, že tak jako platily zákony ve společnosti, existovala
i jistá napomenutí, nebo spíše
návody jak uspořádat svůj normální život, to znamená i jeho
bezpečnost. Dnes bychom mohli např. Pátou knihu Mojžíšovu
přirovnat k souboru technických
norem a ISO 14 000 a 18 000.
Jinými slovy: je to připomínka
toho, co máme dělat, abychom
nepřivodili někomu druhému
škodu, zranění, nebo dokonce
ho nepřipravili o život na základě své nedbalosti.
 Vojevůdci někdy nezvládali všechny podpůrné procesy, které často rozhodují
o výsledku bitvy. Hannibal
používal v bitvách slony,
ale jeho slavný přechod
Alp kvůli nepřízni počasí mnoho slonů nepřežilo, takže Hannibalův útok
byl oslaben. Existuje v historii lidstva nějaký příklad, kdy byly podpůrné
procesy naopak zvládnuty
perfektně a pomohly k dosažení cíle?
Já bych ještě k této otázce připomenul i neslavný vpád
Napoleona do Ruska a jeho prohru u Borodina. Tato válka měla
být pro každého dalšího útočníka na Rusko mementem, jistě si
vzpomínáte, že německý generál Paulus zůstal sevřen, i když
vytvořil obranné postavení, takzvaného ježka. Osud Paulusovy
armády byl zpečetěn tím, že nefungovaly podpůrné procesy –
nedoplňování pohonných hmot
včetně utlumených týlových
činností, manévrovací prostor
(ztráta nádraží a rozbité město)
a krutá zima.
Rozšiřování římského impéria bylo postaveno na předem
připraveném plánu udržitelného rozvoje těchto území včetně
budování infrastruktury a služeb (podpůrných činností). Jinak management podpůrných
činností je poměrně dobře čitelný v rámci křížových výprav,
kdy zejména řád templářů poskytoval těmto výpravám poměrně značný servis (ubytování, dopravu, finance, zbraně).
Tak bychom mohli připomenout rozvoj signalizace v námořní dopravě a nebo telegraf
v rámci bankovnictví.
 Lze najít příklad selhání
nebo naopak úspěchu „facility managementu“ i v českých dějinách?
Příkladem selhání je možné uvést nedostatečnou činnost
orgánů místní, komunální a veřejné správy v období prevence, přípravy a organizace účinných opatření před a v průběhu
povodní zejména v oblasti podpůrných činností.
Naopak z pohledu úspěchu
nemohu nevzpomenout Žižkovu strategii a jeho vedení nerovného boje ve středověku, postaveného do té doby na nevídané
SOUČASNOS T FACILIT Y
MANAGEMENTU
Management má svého Druckera, marketing Kotlera, má i facility management svého guru?
Rozhodně budou mezi ně patřit takové osobnosti jako Michael E. Porter, R. Miles, Ch. Snow,
Toyoda, ale také Graves nebo D.
Longworth; u nás pak O. Štrup,
Fr. Kuda a všichni ti, kteří již vedou samostatné firmy poskytovatelů FM-služeb a jsou úspěšní
nejen na našem trhu, ale začínají
podnikat i v zahraničí.
 Někdy jsou v módě určité trendy, například v dřívější době outsourcování.
Jaký trend ovládá manažery nyní?
Problematika vybraných forem mezinárodní spolupráce,
založená na přesouvání podnikatelských aktivit z jedné země
do druhé s cílem dosahovat nákladové úspory a využívat výhody daňové optimalizace se nezastavila ani v době celosvětového
poklesu ekonomiky, který se ve
vší síle projevil na přelomu let
2008/2009 jako důsledek americké finanční krize. Pravé místo outsourcingu v podnikové
strategii a manažerském rozhodování stojí na skutečnosti, že
většina klientů vnímá jako jeho
největší riziko selhání partnera ve smyslu kvality a včasnosti dodávek. Problém nedodržení
smluvních podmínek bývá většinou na straně poskytovatele, ale
mohou za ním stát i okolnosti
makroprostředí jeho domovského státu. Jasným favoritem pro
využívání outsourcingu je, a to
jak z pohledu firem z vyspělých
států, tak z pohledu českých firem, Slovensko, Rusko a Turecko. Česká republika nabízí sice
ve většině parametrů lepší hodnoty, avšak svou ekonomickou
situací se již více blíží vyspělým
ekonomikám a za Slovenskem,
Ruskem a Tureckem zaostává
v nákladových položkách.
 Součástí facility managementu může být i snaha
o snížení nákladů na výrobu
nebo provoz. Každý podnik
se například snaží optimalizovat svou energetickou
spotřebu, ale o to by se měl
snažit i státní sektor. Je pro
facility management místo
i ve státní správě? Využívají
se zde vůbec nějaké postupy
facility managementu?
Společnosti zvažující převod
části svých aktiv na externího
poskytovatele často sledují tři
hlavní objektivní cíle:
– hospodárnost, resp. úsporu
nákladů,
– efektivitu, resp. zlepšení poskytované FM-služby,
– flexibilitu, resp. schopnost
pružně snižovat nebo naopak zvyšovat dostupnost FMslužby.
Ačkoli to většina klientů očekává a většina poskytovatelů
nabízí, je sledování všech těchto cílů současně objektivně nemožné. Tento fakt je však hlavním důvodem velmi opatrného
až přímo negativního přístupu
k implementaci outsourcingu
podpůrných služeb v rámci veřejné správy. Zde je opak pravdou, protože náklady na tyto činnosti jsou rozpočtované a oproti
tomu je poskytování FM-služeb
flexibilní a relativně cenově dostupnější než pevně stanovené
rozpočtované náklady, protože
vychází z cen obvyklých na trhu
těchto služeb. Navíc oblast veřejné správy spadá pod zákonnou kuratelu výběrového řízení,
která v této oblasti zatím funguje velmi podivně.
 Facility management se týká
také investování a finančního řízení. Kdybychom facility management vztáhli na
největší firmu – stát –, lze
tuto metodu použít na konkrétní případ řízení státního
dluhu? Může jej nějak konkrétně využít správce dluhu?
Z historie facility managementu víme, že jeho novodobý
zrod patří do oblasti bankovnictví a oblasti informačních technologií. V této oblasti se zejména používal jako služba pro VIP
klienta. Samozřejmě, že v této
podobě není možné jej přímo
implementovat, ale existuje metoda Public private partnership
(zkráceně PPP), která je určena
zejména pro potřeby financování takových služeb, které veřejný sektor nebo státní správa
chce společenské poptávce nabídnout, ale neumí je zafinancovat, řídit, a dokonce se o ně
po celou dobu životnosti starat. Proto se nabízí tato zvláštní páka, která je schopna veřejnému sektoru nebo státní správě
tuto službu profinancovat, provozovat a po dohodnuté době za
symbolickou částku jedné koruny předat k dalšímu užití.
 Pomocí elektronické aukce
lze vysoutěžit velmi dobrou
cenu například elektřiny
mezi několika dodavateli.
Jak jinak by se daly moderní informační a komunikační technologie využít ve facility managementu?
Informační a komunikační
technologie jsou krví facility
managementu. Dnes již známe
a používají se informační systémy typu CAFM, nebo dokonce
CIFM. Tyto provozně-technické informační systémy jsou postaveny na kombinaci kvalitního grafického prostředí (GIS)
a výkonné databázové základny. V praxi to znamená, že například posunem příčky v GIS
prostředí jsou okamžitě opravena veškerá data v databázi nebo
naopak změnou funkce v databázi se tato změna okamžitě
zobrazí na grafické obrazovce.
Tento důmyslný nástroj je však
až posledním krokem v celém
řetězci zavádění FM do praxe.
Musí mu předcházet důsledná
analýza, která úzce kooperuje
s prostředím. Hovoříme o tom,
že „manažerské informační systémy jsou kombinací lidských
a počítačových zdrojů, jejichž
výsledkem je sběr, uložení, výběr, komunikace a využití dat
pro účel efektivního řízení výroby a jejich plánování“.
economix
přestavitelné vozové hradbě,
která se stala základem logistiky v armádě. Oblast podpůrných činností musela velmi
dobře fungovat prostřednictvím
služeb a činností celé řady cechů a řemeslných spolků v oblasti urbanistické a projektové
činnosti výstavby Nového Města v Praze a dalších významných staveb v době panování
císaře Karla IV. Rozhodně lze
hovořit o tom, že management
podpůrných činností fungoval všude tam, kde se budovalo
a bylo zapotřebí zajistit podpůrné činnosti v oblastech dopravně velmi složitých (například
výstavba obchodního domu
Máj na Národní třídě v Praze,
výstavba podchodu na Václavském náměstí, rekonstrukce
Národního divadla, přestěhování ČSOB do nových prostorů
v Radlicích).
 Jestliže se podíváme již do
moderní doby, kdy už je
profesionálnímu či vědeckému managementu věnována
v podnikové praxi pozornost – najdeme i v historii
české podnikatelské praxe
dobrý příklad využití facility managementu?
Jako velmi dobrý příklad
je možné uvést období managementu 30. až 40. let v ČSR
obuvnickým koncernem J. A.
Bati. Jeho projekt „Budujme
stát pro 40 milionů lidí“ nebyl
postaven pouze na hlavní produkční činnosti tehdejší ČSR,
ale zejména na podpůrných činnostech – na dopravě, která by
měla být rychlá, levná, moderní a technicky všestranná pro
celou střední Evropu, a to vybudováním sítě vodních kanálů Labe-Dunaj-Odra; železniční
(obchodní podnik státních drah,
provoz drah soukromých), silniční (motorismus bezpečných
dálnic a rychlostních silnic včetně ostatních silnic všeho druhu)
a letecká (prezentovaná linkami státními, polostátními, ale
i soukromými); k tomu musí
být vybudována navigace a povětrnostní zpravodajství všeho
druhu; v oblasti motorismu vybudování sítě moderních garáží v každém městě; budování
zařízení pro energie z obnovitelných zdrojů; zintenzivnění
zemědělství zejména využitím
jeho odpadu, ale i ochrany životního prostředí.
– 1 / 2011
19
rozhovor
20
economix
– 1 / 2011
 Největší
náklady jsou většinou v podobě mezd. Existuje nějaký konkrétní způsob
jak pomocí facility managementu snížit náklady v této
oblasti?
Je známo, že nejvyšší složkou kalkulace na jednici poskytované služby je pracovní
síla, tak jako tomu je v oblasti hlavní činnosti. Proto i v této
oblasti dochází k nahrazování
pracovní síly příslušnou technikou – dnes již známe čisticí
a úklidové stroje včetně nových
a účinných čisticích prostředků
v činnostech úklidu; kamery,
signální a počítačová technika
včetně speciálních karet nahrazujících klasický bezpečnostní systém jako celkový systém zabezpečovacích technik
v oblasti ostrahy; grafické prostorové systémy typu 2D/3D
software (ArchiFM) reprezentují novou generaci synchronizované databáze majetku, externí datové zdroje a grafickou
část projektu – virtuální budovu. ArchiFM i pro uživatele
s malou zkušeností zjednodušuje přístup k výpisům, dotazům a výkresům. I v této oblasti funguje outsourcing, který se
nazývá Cloud-computing. Budeme-li porovnávat standardní
náklady při nákupu hardwaru,
softwaru, internetové připojení včetně nákladů na správu těchto zařízení a aktualizace HW platformy a nových
licencí SW oproti modelu,
kdy část služeb je outsourcována třetí společností, je výše
investice při pořízení až
o 80 % nižší. Firma si vedle
těchto úspor vyřešila i starosti s úložným prostorem a navenek získala možnost sdílet data
a přistupovat k nim prakticky
odkudkoliv.
 Jaká je podle vás budoucnost facility managementu v české podnikové praxi a v přístupu vědecké
veřejnosti?
Na tuto otázku by měla znít
odpověď především z těch tragických událostí, kde jsme si slibovali „již nikdy ne“:
– Oklahoma City 1995 – terorismus;
– San Juan Portoriko 1996 –
výbuch plynu;
– New York 2001 – terorismus;
– Praha 2002 – povodně;
– Florida 2004 – hurikán Ivan;
rozhovor
– Sumatra 2004 – vlna tsunami;
– Haiti 2010 – zemětřesení...
Všechna tato místa byla selháním lidského faktoru, zejména v zajištění technických služeb
v rámci facility managementu. Jde o hlubší analýzy těchto
tragédií, které by měla vnímat
společnost napříč úrovni svých
znalostí, vědomostí a možností.
Facility management se nemůže
stavět do role „strážce pohody“,
ale jeho zkušenosti by měly být
vyslyšeny ne v době, kdy už je
opět pozdě, ale hned při likvidaci neštěstí, kdy je zapotřebí nalézt účinnější způsob ochrany
především lidských životů.
 Může se jednotlivec z postupů facility managementu
poučit při soukromém každodenním rozhodování?
Management podpůrných
procesů se netýká pouze správy
budov nebo areálů. Klade si za
cíl optimalizovat provozní náklady při řízení všech procesů,
činností a služeb, které přímo
nesouvisejí s klíčovými aktivitami jednotlivce, ale pro jeho fungování a existenci jsou nezbytné. Hlavním cílem je vytvořit
optimální podmínky pro stávající ekonomické cíle jednotlivce. Podpůrné služby dělíme do
tří kategorií:
– služby pro budovu,
– podpůrné procesy,
– služby pro členy rodiny, případně další.
Patří sem například správa
zařízení včetně vytápění, klimatizace, osvětlení, dále údržby, revize a opravy technického zařízení rodinného domu,
úklidové práce, terénní úpravy
a ochrana životního prostředí,
telekomunikační provoz, skladovací služby, ale také parkování, příjem pošty a návštěv,
bezpečnostní čidla, stravování
či catering pro speciální příležitosti. Plný výčet by byl velmi
dlouhý.
Spojení různých podpůrných
činností do jednoho celku označujeme jako integrovaný facility management (iFM). Integrovaný systém v praxi znamená,
že velkou část podpůrných služeb zajišťuje pouze jeden externí
partner. Výhodou například pro
rodinu je to, že podobně jako
v hypermarketu přijdete a vyberete si na jednom místě to, co je
pro vás za předpokládanou cenu
nejvýhodnější, tak to za vás vyřeší příslušná služba, aniž bude potřeba vaší energie, času a námahy.
BUDOUCNOS T
FACILIT Y
MANAGEMENTU
 Jaká bude budoucnost facility managementu na VŠE?
Budou i v budoucnu připravovány mezinárodní konference věnované facility
managementu?
Jsem přesvědčen, že facility management se v rámci výuky na VŠE již pevně ukotvil
a představuje pro řadu studentů,
ale i širokou veřejnost z praxe
zajímavou příležitost seznámit
se s něčím, co bude v nejbližší
budoucnosti stále více žádáno.
Musíme si uvědomit, že služby
jako takové se budou neustále
rozvíjet, to znamená, že nejde
o podpůrné služby související pouze s jednotlivou činností, nýbrž soubor služeb potřebných pro celý objekt, budovy
nebo areál, které a tyto činnosti je zapotřebí řídit, protože klient očekává jejich poskytování nikoli v jednotlivostech, ale
integrovaně. Současně si musíme uvědomit, že nejde jen o to,
co se týká facility managementu, tedy technického zabezpečení objektu nebo areálu údržbou,
energiemi či montážemi, ale
dále komerčními službami v nájemném, správě objektu a využití jeho prostorů a infrastruktuře, týkající se ostrahy, úklidu,
stravování a dalších služeb, které vnímáme jako sdílené, například zajišťování kancelářských
potřeb, zdravotnické služby,
spisové služby a služby spojové; dále IT a komunikační technologie, marketingové služby
včetně veletrhů, firemní kultury, telemarketingu a merchandisingu; financí a účetnictví, controllingu, auditu, práva a daní,
logistiky a pracovních sil. Jsem
si vědom, že jsem nemohl vyjmenovat vše, co již jako poskytované služby funguje ve světě
i u nás, přičemž je jenom otázkou času, kdy se objeví další
novotvar nabídky služeb. S tím
souvisí i příprava široké veřejnosti na tyto služby, jejich organizaci a možnosti nabídky a využívání. Až se u nás plně rozšíří
klasické FM-služby, přijdou na
pořad dne i služby pro jedince.
Vždycky to budou podpůrné
činnosti, které bude zapotřebí řešit. A proto po uspořádání mezinárodních konferencí
na partnerských vysokých školách předpokládám, že se mezinárodní konference objeví opět
u nás a přinese nové poznatky
zejména z těch zemí, kde facility management je již pevně
zakotven.
 Jde na výzkum managementu a též facility managementu
v ČR dostatek prostředků?
Je tomuto oboru věnován
dostatek pozornosti?
Facility management byl zařazen v roce 2008 do výzkumného záměru Fakulty podnikohospodářské VŠE v Praze
„Nová teorie ekonomiky a managementu organizací a jejich
adaptační procesy“. Mám jasnou vizi, kam by měl směřovat
obor managementu podpůrných
procesů, a proto jsem připravil
metodické listy pro výuku, které by se měly stát rukovětí výuky FM a určitou sjednocující
osnovou pro všechny typy vysokých škol. Má představa je taková, že tento předmět musí být
vyvážený, a to jak k technickým
oborům, tak i k oborům ekonomicko-manažerským. Z tohoto
důvodu spolupracuji s Fakultou stavební VŠB-TU v Ostravě
na projektu „Inovace výuky studijního programu Stavební inženýrství ve studijních oborech
Městské stavitelství a inženýrství a Správa majetku a provoz
budov“, jehož cílem je rozšíření a zkvalitnění výuky ve spolupráci s odborníky z praxe prostřednictvím odborných praxí
a exkurzí studentů, inovovaných
studijních materiálů, sedmi nových skript, vybavení odborné učebny a vytvořením vzdělávacích modulů. Tento projekt
zahrnuje inovaci učebních plánů bakalářského a magisterského studia a jejich obsahu, které umožní určitou specializaci
studentů tak, aby byli schopni
po magisterském stupni studia
obou oborů vykonávat na nejvyšší úrovni poznatků praktickou činnost, v souladu s nároky profesních svazů a komor
v rámci platných ekonomických
a právních podmínek. Vlastimil K. Vyskočil 9. února 2011 náhle zemřel.
Autor: Vladimír Štípek
Foto: Janusz Konieczny
21
rozhovor
Lukáš Kovanda z NF VŠE
se stal ředitelem Prague Twenty
Co máte na starosti a co zajišťujete
jako ředitel této společnosti?
Mám na starosti rozvoj a směřování společnosti. Reprezentuji Prague Twenty například při jednáních se sponzory, při jednání
s řečníky na seminářích atp. V zajišťování
praktického chodu společnosti mi velmi pomáhá Irena Trávníčková, její bývalá ředitelka. Nutno zdůraznit, že duchovním otcem
Prague Twenty je její zakladatel Vladimír
Dlouhý, bývalý ministr obchodu a průmyslu, jehož cenné kontakty po celém světě
nám umožňují zvát na semináře opravdu
význačné osobnosti, které – troufám si tvrdit – v Česku na podobné akce nikdo jiný
nezve.
Lukáš Kovanda, doktorand na Katedře ekonomie Národohospodářské fakulty VŠE a ekonomický analytik časopisu Týden, se letos v lednu
stal ředitelem obecně prospěšné
společnosti Prague Twenty. Nahradil tak dosavadní ředitelku Irenu
Trávníčkovou. V souvislosti s novou
funkcí v think tanku P20 jsme mu
položili několik otázek.
Jaký další seminář plánujete?
Další seminář by měl být v květnu. Nyní
jednáme s řečníky, ale jejich jména i téma
semináře bych si s dovolením nechal pro
sebe. Včas je zveřejníme. Třeba na facebookových stránkách Prague Twenty, jež jsme
právě spustili a prostřednictvím nichž chceme s našimi fanoušky komunikovat. Tímto
zvu všechny potenciální příznivce, ať rozvinou FB přátelství s Prague Twenty.
O Prague Twenty
P20 je obecně prospěšná společnost,
kterou v roce 2009 založil bývalý ministr
hospodářství a ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý. Prague Twenty pořádá konference, odborné přednášky a jiné
vzdělávací akce z oblasti politiky, společenských věd a kultury, na kterých vystupují špičkoví zahraniční i domácí odborníci. Prague Twenty rovněž vydává sborníky
z konferencí a diskusních setkání. Zatím
vyšly dvě publikace: Euro – skutečný test
teprve před námi? a Rusko v Evropě: partneři či soupeři?. Mezi členy správní rady
kromě Vladimíra Dlouhého patří například
Karel Schwanzenberg, Stanislav Bernard,
MUDr. Pavel Pafko či Eliška Břízová. Více
na www.praguetwenty.com. Chcete něco zlepšit ve fungování společnosti? Jaká je vaše představa o jejím
budoucím vývoji?
Jsem maximalista, takže zlepšovat chci
vše a stále. Prague Twenty je společností velmi mladou, vždyť byla založena
v roce 2009. Za tu dobu si ovšem získala značné renomé, které bych rád dále potvrdil pořádáním prvotřídních akcí, které budou stále výrazněji formovat povahu
tuzemské odborné diskuse jak v oblasti ekonomické, tak politické. Konfrontace
s pohledem zvenčí nás může, jak jsem přesvědčen, nesmírně obohatit. Rád bych, aby
se z Prague Twenty stal think-tank světové úrovně. To je v českých podmínkách
– 1 / 2011
Autor: Stanislava Černovská
Foto: Janusz Konieczny
economix
Můžete našim čtenářům přiblížit činnost společnosti Prague Twenty?
Mottem Prague Twenty je „finančníci,
politici a myslitelé, kteří hýbou světem“.
A není to nadsázka. Na naše semináře, které
jsou klíčovou náplní činnosti Prague Twenty, zveme opravdu špičkové osobnosti globální ekonomické či politické sféry. Ať už
šlo třeba o Martina Feldsteina, jednoho z deseti nejvlivnějších ekonomů světa, profesora z Harvardu a poradce prezidentů Reagana či nyní Obamy, nebo Jacoba Frenkela,
bývalého guvernéra izraelské centrální banky, či mnohé další. Názory těchto osobností
konfrontujeme s pohledem českým či „středoevropským“. Takže například na seminář,
jehož se účastnil Frenkel, jsme pozvali jako
dalšího řečníka prezidenta Václava Klause.
Tehdejší guvernér ČNB Zdeněk Tůma zase
vystupoval na akci s Feldsteinem. Jiného
semináře se jako řečník účastnil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, jenž je mimochodem členem správní rady Prague Twenty, a tak bychom mohli pokračovat.
hodně ambiciózní, ale jak jsem řekl – jsem
maximalista.
22
zpravodajství
Česká společnost ekonomická
ocenila mladé ekonomy
Na bienální konferenci pořádané
na Vysoké škole ekonomické v Praze udělila Česká společnost ekonomická (ČSE) dne 27. listopadu 2010
ocenění Mladý ekonom roku a Cenu
Karla Engliše. V pořadí již šestnáctým vítězem první zmiňované kategorie se stal postdoktorand Filip
Matějka z CERGE-EI. Cenu Karla Engliše za nejlepší práci využitelnou
pro českou hospodářskou politiku
obdržel student doktorského stupně na Institutu ekonomických studií FSV UK Aleš Maršál. Cenu Mladý
ekonom roku v minulosti obdrželi
mezi jinými současný viceguvernér
ČNB Mojmír Hampl či Dan Šťastný,
proděkan pro pedagogiku na Národohospodářské fakultě VŠE, nebo
aktuální ředitel pro strategii společnosti Partners Pavel Kohout.
Postdoktorský student na CERGE-EI a držitel doktorátu z Princeton University Filip
Matějka – Mladý ekonom roku 2010 – získal
ocenění za práci zabývající se teorií racionální nepozornosti. Jako výchozí bod svého výzkumu Matějka označuje otázku: proč se lidé
nerozhodují správně. Tedy proč lidé nejsou
těmi perfektně racionálními agenty maximalizujícími svůj užitek tak, jak to předpokládá
klasické ekonomické myšlení? Filip Matějka
využívá ve své práci poznatky z oblasti ekonomie, psychologie i teorie informací. Pokouší se v ekonomických modelech zohlednit
lidské omezené schopnosti zpracovávat infor-
mace a potažmo správně se rozhodovat. „Ve
své práci jsem vytvořil modely, které vysvětlují rigiditu cen pomocí obtíží se zpracováváním informací, a tím tedy také popisují efekty
politik centrálních bank. Z teorie racionální nepozornosti jednoduše řečeno vyplývá, že
na naprostou většinu obchodníků mají výše
úrokových měr pramalý dopad, a proto jim
nevěnují velkou pozornost. Pro obchodníky je
prostě racionální nevšímat si jednoho ze základních pilířů hospodářské politiky každého
státu. Zároveň, když se však právě oni o změně nedovědí, nezmění samozřejmě ani svoje
ceny. Popravdě řečeno, kolik z nás sleduje
nová ohlášení centrálních bank? Tento výzkum
tedy přináší lehce paradoxní výsledek: monetární politika má makroekonomický efekt právě
proto, že pro žádného jednotlivce není příliš důležitá, a proto si jí nevšímá, nebo ji sleduje jen
občas,“ popisuje svoji práci Matějka. Více
o osobě i výzkumu Mladého ekonoma roku
2010 se dozvíte v následujícím rozhovoru na
této straně.
Druhé místo obsadil doktorand IES FSV
UK Aleš Maršál. Ve své práci se zaměřil na
dynamický systém všeobecné rovnováhy pro
malou otevřenou ekonomiku, která se vyznačuje nedokonalou konkurencí, a existují
zde náklady spojené se změnou cen. Rovněž
předpokládá, že domácnosti usilují o dosažení stabilní a co nejvyšší spotřeby v průběhu svého života, firmy maximalizují zisk
a vláda na základě svých preferencí minimalizuje inflaci a produkční mezeru. Práce se
zaměřuje na model dvou zemí, z nichž jedna
je extrémně malá. Studie analyzuje dopady
vývoje makroekonomických proměnných na
výnosovou křivku. Aleš Maršál získal také
Cenu Karla Engliše za nejlepší práci využitelnou pro českou hospodářskou politiku.
Na třetím místě se umístili doktorandi IES
FSV UK Tomáš Havránek a Zuzana Iršová. Ve své práci zkoumali, zda přímé zahraniční investice přinášejí očekávaný přenos
technologií do hostitelské země. Autoři studie využili 3626 odhadů mezisektorových
přenosů, publikovaných v 57 výzkumných
článcích, a došli k závěru, že existují ekonomicky významné přenosy od zahraničních
firem k jejich dodavatelům, ale jen nevýznamné přenosy k odběratelům.
Prezident ČSE Michal Skořepa také udělil čestné uznání pro ekonoma do 25 let, a to
studentovi CERGE-EI Jánu Palgutovi. Ten
zkoumal schopnosti voliče strategicky optimalizovat své chování v podmínkách nedokonalé informovanosti. Autor: Martin Konečný
economix
– 1 / 2011
Mladý ekonom roku 2010 Filip Matějka
Vítěz soutěže Mladý ekonom roku
2010 Filip Matějka působí na CERGE-EI jako postdoktorand od ledna minulého roku. Po absolvování
Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze (2004) pokračoval ve studiu na Princeton
University v USA, kde získal další
magisterský titul a v roce 2010 obhájil doktorskou práci z ekonomie.
Ve svém výzkumu se Filip zabývá dopady našich omezených schopností
zpracovávat informace, rozvíjí teorii „racionální nepozornosti“.
jsem dodělal, věnoval jsem se hlavně matematickému modelování. Ekonomku jsem
začal, protože mě ekonomie vždy tak nějak
bavila, ale nakonec jsem školy nechal, bylo
toho moc. Více jsem cestoval do Ameriky
a dostal jsem se na studijní pobyt na semestr do Kansasu. Tam jsem se snažil a dostal
jsem doporučení na léto do Minnesoty, která patří v aplikované matematice ke špičce. V Minnesotě jsem dostal doporučení
a přesunul se na University of California
v Los Angeles. Pak následovalo magisterské a doktorské studium na Princetonu, kde
jsem se začal zabývat ekonomií.
Filipe, máš za sebou mnoho studijních
zkušeností. Kterými školami jsi vlastně prošel?
Začínal jsem na ekonomce a matfyzu najednou. Matiku a informatiku na matfyzu
V čem se podle tebe liší takové elitní
univerzity jako Princeton od ostatních,
i tady v Evropě?
Spíš řeknu, v čem se tolik neliší. Studují a pracují tam úplně normální lidé. Možná
mnozí předpokládají, že jsou tam snad studenti nebo profesoři daleko chytřejší. Ale
tak to není. Rozdíl vidím v tom životním
stylu a v motivaci. Jdeš po chodbě a vidíš, že tři z deseti kanceláří tam mají vystavenou na poličce Nobelovu cenu. A ty
máš možnost s těmi lidmi spolupracovat,
tak tě to baví a pracuješ hodně. Všichni
tam žijí naplno. Výhodu spatřuji i v tom,
že kampus je takové městečko, kde najdeš
všechno.
Když se vrátíme do současnosti, co je
teď tvou hlavní činností?
Pracuji od ledna 2010 jako postdoktorand
v CERGE–EI, ale budu se hlásit i na asistenta profesora. Pracuji na výzkumu a chci
v tom nadále pokračovat. Soustředím se především na makroekonomii, konkrétně informační ekonomii. To znamená, co plyne pro
23
rozhovor
ekonomiku z faktu, že lidé nemají úplné informace nebo jim nevěnují pozornost.
Za rozvoj teorie „racionální nepozornosti“ jsi obdržel cenu Mladý ekonom
2010, v jaké oblasti vidíš její hlavní
uplatnění?
První motivace je využití v monetární politice, konkrétně v případě dosahování cenové stability z pohledu centrálních bank.
K tomu povede samozřejmě dlouhá cesta,
moje teorie dává jen určitý základ pro úspěšné plnění. Dalších aplikací nabízí samozřejmě nespočet. Třeba jak mají prodejci měnit
ceny, když klienti také všemu nevěnují pozornost. Ukazuje se, že by prodejci měli držet cenu spíše fixní.
Když už jsme u Evropské unie, myslíš
si, že má budoucnost, a podpořil bys
i politickou integraci?
Určitě budoucnost má, podle mě je Evropská unie skvělá věc. A i politická integrace
by byla pozitivem. Evropská unie je obecně
taková pojistka pro nás, abychom nešli hodně zpátky. Myslím, že se máme vcelku slušně, někdo lépe, někdo hůř, ale úroveň života je v našem státě celkem dobrá. My jsme
malý stát a v malém státě se vždycky může
něco stát. Jednak přijde špatná politická strana, což není nijak nepředstavitelné. V malé
zemi není tak těžké financovat stranu, která
vyhraje volby. Na druhou stranu ale Evropská unie není organizací, která nám umožní
se dostat do čela, spíše nás vede tím správným směrem.
A jaký je tvůj názor na jednotnou
měnu?
Z dlouhodobého hlediska je euro určitě dobrá věc. Já nevidím důvod, proč by
tak malá země jako ta naše měla mít vlastní měnu. Ale opět, je potřeba čelit několika
problémům. Nastavené mechanismy nejsou
dokonalé a k ideálu užívání eura je ještě hodně daleká cesta. Když třeba jedna země má
problémy, tak já z principu v tom nevidím
nic špatného pro euro. Spíš je tam to politické nebezpečí, že Evropská unie bude chtít
danou zemi zachránit. Ale když ji zachrání, tak zase ostatní země nebudou motivované se začít chovat lépe. Podle mě bankrot
země není až takové neštěstí. Podívejme se
například na Argentinu – po bankrotu se tam
hodně rychle vrátili investoři. Když se vyhlásí nějak rozumně, tak sice věřitelé, kteří
státu půjčili peníze, něco ztratí, ale to patří
k riziku, někdy vyděláš, někdy holt proděláš. A v budoucnu si stát bude moci půjčit,
ale s vyšší úrokovou mírou, bude tam prostě vyšší riziková prémie. Rozhodně to však
není konec světa.
Jak sám sebe motivuješ a co je pro tebe
důležité v životě?
Já mám rád vyváženost a vyrovnanost.
Nejdůležitější jsou rodina, přátelé, sport
a práce. A zjistil jsem, že když jedna z těchto věcí nefunguje, tak ty ostatní nemůžu dělat, jak bych chtěl. Autor: Martin Konečný
Foto: Tereza Syrová
– 1 / 2011
Když odbočíme od tvé práce k dnešní podobě státu a situace kolem
zadlužování...
Obecně mám za to, že škrty na výdajové
stránce rozpočtům prospějí. Stačí se podívat na řízení osobních financí lidí – dlouhodobě se snaží žít vyrovnaně. Tady vyvstává
otázka, jak to správně udělat v případě státu. Asi všichni vědí, že nejvíce se ušetří rozumným nakupováním, tedy transparentními a zodpovědnými veřejnými zakázkami.
Jinak dluh sám o sobě tak obrovský není,
problém vidím v dalším zadlužování. Když
skoncujeme se zadlužováním, budeme na
tom docela dobře. Snížit nebo úplně zastavit zadlužování by nemusel být až takový
problém. Žijeme v sociálním státě, platíme
si hodně a hodně dostáváme. Ovšem velká
část toho přerozdělovacího procesu se děje
neefektivně. Třeba mně osobně se nelíbí evropské dotace, to je velká černá díra na peníze a jenom malá část se využije skutečně
efektivně.
economix
A do budoucna máš nějaké cílové oblasti, kam tuto teorii chceš posunout?
Několik. Teď tvoříme teoretický model
rozhodování lidí, kteří dostanou určitý počet variant k výběru, třeba důchodové pojištění nebo různé druhy aut. Většina modelů vychází z určitých pravidel a zkušeností,
to jsou empirické modely. Pokud ovšem dojde k nějaké změně nebo odchylce, empirické modely nestačí. Věřím, že naše teorie
se bude moci použít za každé situace. Další směr rozvoje vidím ve studiu centrálního
plánování versus tržní ekonomiky. Ze zkušenosti víme, že tržní ekonomika funguje
lépe, ale máme tušení, že některé oblasti by
bylo dobré regulovat.
24
mladá a úspěšná
Mla a úspěšná
Mladá
Jana Michalíková radí
skloubit praxi se školou
skloub
Jana Michalíková (27) zastává funkci výkonné ředitelky Asociace pro
kapitálový trh České republiky od
listopadu minulého roku, rovněž zasedá v představenstvu mezinárodní
asociace EFAMA (European Fund
and Asset Management Association). Kromě Fakulty mezinárodních
vztahů VŠE absolvovala i Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Své
vzdělání si doplňuje na University of
London ve Velké Británii. S negativními reakcemi na skutečnost, že zastává jako žena vysokou pozici, se
nesetkala. Za rozhodující považuje
své pracovní zkušenosti a vědomosti získané studiem, kterému se věnuje i ve volném čase.
economix
– 1 / 2011
Jak hodnotíte přínos VŠE pro praxi z pozice absolventa? Využíváte vědomosti získané během studia v práci?
Využití vědomostí získaných v průběhu studia je otázkou prolinkování zaměření
studia a zaměření pracovní pozice. Kdybych
studovala architekturu, asi bych v současné
praxi takto získané vědomosti moc nevyužila. Já jsem absolvovala Fakultu mezinárodních vztahů, která je hodně zaměřená na jazyky a na všeobecný rozhled, což je pro mou
práci užitečné. Vzhledem k širokému záběru
mé praxe využívám i účetnictví, daně, ale zejména právo. Z pohledu praxe jsem s úrovní
výuky práva (například kapitálového trhu)
na VŠE velmi spokojená. Zároveň jsem již
několikrát (k mé nelibosti) zjistila, jak užitečná může být nejen v práci, ale i v osobním životě například taková statistika.
Vidíte konkrétní možnosti zlepšení přípravy budoucích absolventů naší školy
pro uplatnění na pracovním trhu? Co
vám na VŠE chybělo?
Já bych tuto věc spíš obrátila a podívala
se na to, co můžou udělat sami studenti pro
lepší uplatnění v praxi. Zvolit lze jeden ze
dvou přístupů: pokud přesně vím, co chci
dělat, tak bych se soustředila na dokonalé
zvládnutí předpokladů pro tuto práci – zvolila bych si obor, který je pro tuto práci nejvhodnější, učila bych se na výbornou a i své
volitelné předměty bych směřovala k této
pozici. Pokud nevím, co bych chtěla v budoucnu dělat, tak bych se soustředila na široký záběr, abych z mnoha oblastí získala
alespoň postačující vědomosti, které bych
pak mohla uplatnit v získané práci.
Právnická fakulta je spíš rigidní a konzervativní, zatímco VŠE je hodně flexibilní. Toto lze vydedukovat srovnáním více
aspektů: například technické vybavení školy, vzdělávací, potažmo zkouškový systém,
možnosti volby volitelných předmětů, podíl
doktorandů na výuce atd. Ale úroveň obou
škol bych si hodnotit nedovolila, ta odlišnost je prostě diametrální. Ono je to dáno
asi i podstatou – vyškolit právníka chce prostě jiný přístup než vyškolit ekonoma.
Mnoho studentů ekonomických škol
nemá přesně vymezenou představu o oblasti svého budoucího působení. Poznala
jste už během studií směr, kterým jste se
chtěla ubírat?
Jako a priori právník jsem měla velmi
konkrétní představu, co bych chtěla dělat,
ale vzhledem k různým příležitostem v průběhu praxe jsem svou představu značně
modifikovala.
Sbírala jste pracovní zkušenosti už během
studia nebo jste se výhradně věnovala
prohlubování teoretických vědomostí?
Podle mě je sbírání praktických zkušeností pro studenty velmi důležité. Není jednoduché zvládnout školu i práci, ale teorie
bez praxe moc smysl nemá. Navíc to člověku pomáhá v učení, když si umí představit,
co je za těmi poučkami ukryto.
Studujete na University of London, můžete porovnat český a britský vzdělávací
systém? Z čeho by si měli čeští studenti
a pedagogové, případně celý systém vzít
příklad?
Vzhledem k časovým možnostem studuji
dálkově a ve škole jsem jen sporadicky, takže můžu srovnávat pouze některé aspekty.
Nejvíc mě překvapil důraz na ověřování samostatného myšlení a pochopení zkoušené
materie. Je to už asi klišé, ale český systém
je pořád zaměřený na biflování, kdežto anglický systém je založený na formulování tezí
a myšlenek, což je v praxi využitelnější.
Kromě VŠE jste vystudovala Právnickou fakultu UK. Vidíte nějaké rozdíly
v přístupu učitelů a studentů mezi těmito školami?
Jak vypadala vaše cesta do funkce výkonné ředitelky Asociace pro kapitálový trh ČR?
V průběhu studia jsem měla řadu kratších
právních praxí v advokátních kancelářích,
u telefonního operátora, nebo i logistické
společnosti. Pak jsem na delší čas zakotvila v daních u Ernst & Young. Tato praxe mi
dala hodně, naučila jsem se tam efektivně
pracovat a poznala jsem spoustu skvělých
lidí. Jenom samotné daně mě moc nebavily. Do asociace jsem nastoupila na pozici
právník a po odchodu tehdejšího výkonného ředitele jsem přijala nabídku stát se její
ředitelkou.
Asociace pro kapitálový trh působí
v podstatě jako profesní sdružení na prosazování zájmů svých členů. V čem spočívá náplň vaší práce? Jak vypadá běžný
pracovní den?
Naším hlavním cílem je rozvoj kapitálového trhu v České republice. Na tento cíl
dbáme při jakékoli aktivitě, které se věnujeme. Proto navrhujeme nová legislativní
řešení, připomínkujeme novou legislativu
navrhovanou regulátory (českými i evropskými), jednáme s nimi o podstatných otázkách, sbíráme data od našich členů a prezentujeme je veřejnosti nebo připravujeme
hodně populární konference zaměřené na
oblast kapitálového trhu. Podle aktuálních
aktivit vypadá i můj den. Většinou mám několik pracovních schůzek, vyřizuji urgentní
záležitosti a připravuji různé koncepce (legislativy kapitálového trhu nebo fungování
asociace).
Jak hodnotíte připravovanou reformu finančních trhů od EU? Myslíte si, že dosáhne deklarovaných cílů a zabezpečí tak
stabilitu v odvětví? Je vůbec potřebná?
V poslední době vnímám návrhy přicházející z Evropské unie velmi negativně. Jejich
hlavní dopady jsou spíše zvýšené náklady
25
mladá a úspěšná
pro subjekty působící na kapitálovém trhu,
které se pak víc projeví na dostupnosti finančních produktů než na zabezpečení stability finančních trhů.
Na stránkách asociace jsem se dočetla,
že členové AKAT přistupují k jistým samoregulačním opatřením. Můžete jmenovat nějaké konkrétní kroky, které vaši
členové podnikají dobrovolně za účelem
zvýšení transparentnosti kapitálového
trhu?
Asociace přijímá samoregulační dokumenty z několika důvodů. Na jednu stranu
tímto nastavujeme jakýsi benchmark v celé
oblasti kolektivního investování. Dále naše
dokumenty slouží jako informace pro investory, co můžou očekávat, a tím kultivujeme prostředí kapitálového trhu. Posledním dokumentem, který jsme připravovali,
bylo Doporučení k propagaci fondů, které
si kladlo za cíl sjednotit postup distributorů
při propagaci a veřejném nabízení jednotlivých typů fondů. V současné době pracujeme na Klasifikaci fondů AKAT, jejímž cílem
je sjednocení pojmosloví v této oblasti.
Co byste vzkázala dnešním studentům?
Co nemají zanedbávat? Na co se koncentrovat? Které příležitosti jednoznačně využít?
Já si myslím, že je velké štěstí, když člověk může dělat to, co ho baví. Proto by každý měl vyvinout maximální úsilí, aby tohoto
cíle dosáhl. Autor: Zuzana Žiačiková
economix
Hledáme nové redaktor(k)y a fotograf(k)y!
[email protected]
Všechna vydaná čísla Economixu jsou k dispozici ve formátu PDF
na webových stránkách studentského sdružení Ekonom
www.economix.cz
– 1 / 2011
Jak vás vnímají partneři při jednáních?
Setkala jste se někdy s negativní reakcí
na skutečnost, že jste mladá žena?
S negativní reakcí jsem se dosud nesetkala. Je pravda, že v této oblasti jsou ženy spíše výjimkami, ale co se týče mladých lidí,
tak těch potkávám hodně. Naštěstí už mám
za sebou celkem slušnou studijní i profesní
historii, která mi umožňuje relativně fundovaně jednat o tak rozdílných oblastech, jako
jsou například daně a právo nebo účetnictví,
a právě toto považuji za rozhodující pro to,
jak mě ostatní lidé vnímají.
economix
AKAT tedy spolupracuje na přípravě
zákonů, které upravují podmínky fungování kapitálového trhu s regulátory
(ČNB, Ministerstvo financí ČR). Myslíte
si, že teorie ovládnutého strážce od nositele Nobelovy ceny za ekonomii Stiglera
funguje v praxi? Že regulátora v konečném důsledku ovládne samo regulované odvětví, z důvodu informační asymetrie a toho vyplývajícího nedostatku
informací, kterými regulátor disponuje?
Já jsem k zobecňujícím ekonomickým teoriím vcelku skeptická, vždy zvažuji konkrétní situaci za konkrétních podmínek. Ale
nepředpokládám, že by v ČR regulované odvětví, v tomto případě kapitálový trh, ovládlo regulátora. U nás je to zejména Česká národní banka.
26
zaměstnavatelé
Po čem touží studenty VŠE
preferovaní zaměstnavatelé?
Nejpreferovanějším zaměstnavatelem studentů a absolventů VŠE
je Česká národní banka. Vyplynulo to z výsledků on-line průzkumu
The trendence Graduate Barometer 2010, který každoročně realizuje institut Trendence. Druhé místo
obsadila Skupina ČEZ a třetím nejoblíbenějším zaměstnavatelem je
společnost L’Oréal.
economix
– 1 / 2011
Zajímalo nás, zda jsou naopak studenti a absolventi VŠE preferovaným „materiálem“ pro tyto oblíbené firmy, zda vybraní zaměstnavatelé upřednostňují uchazeče
o práci s praxí či raději najmou praxí „neposkvrněné“ absolventy, jaké mají požadavky
na jazykové vybavení uchazečů a zda mají
zájemci o zaměstnání adekvátní mzdové
požadavky.
Na to vše a ještě více jsme se zeptali Tomáše Zimmermanna z ČNB, Hany Krbcové
z ČEZ, Petra Šebka z IBM a Jana Holinky
z České spořitelny (ČS).
Kladete při přijímání absolventů důraz na praxi nebo máte raději neotřelé nováčky, které si sami zaškolíte
a „přizpůsobíte“?
ČNB: V tomto směru neuplatňujeme jednotný přístup k výběru absolventů, kteří
u nás projeví zájem o zaměstnání. Obecně
lze říci, že odborná praxe (zejména zahraniční) nebo studijní stáž apod. mohou být
pro absolventa ucházejícího se o zaměstnání v ČNB výhodou.
ČEZ: Určitě je výhodou, když do firmy
přijde nový zaměstnanec, který už s ní má
nějakou zkušenost. U studentů touto zkušeností může být například některý z programů, které pro ně v době jejich studií organizujeme. Určitou výhodou je pak nejen
poznání prostředí, ale i navázání osobních
vztahů. Tyto zkušenosti a znalosti pak může
zájemce o práci uplatnit v rámci výběrového
řízení, ale určitě nejsou rozhodujícím kritériem výběru.
IBM: Praxe může být při rozhodování
o přijetí důležitá. Vidíme, že zájem o praxi během studia rychle roste. Nedávno jsme
inzerovali nabídku studentské práce v HR
oddělení a během dvou dnů přišlo přes sto
odpovědí. V průběhu roku sami vytváříme množství studentských pracovních míst
v různých odděleních. Víme, že získání praxe není často snadné, i my jsme nakonec z té
spousty životopisů museli vybrat jednu jedinou studentku. Studentskou praxí, ale už
jenom odesláním životopisu, vstupujete na
pracovní trh, na kterém se budete po škole
pohybovat desítky let. A taková zkušenost je
bezpochyby zajímavá.
ČS: Preferujeme absolventy, kteří měli
alespoň nějaký kontakt s praxí. Pracovní
zkušenost nemusí být obvykle „v oboru“.
V podstatě jakákoliv dlouhodobější brigáda stačí k tomu, abychom věděli, že pro absolventa nebude nástup do pracovního procesu takovým šokem a problémy s adaptací
na režim spojený se zaměstnáním budou
minimální.
Jaké požadujete jazykové znalosti, případně jaká má být jejich úroveň?
ČNB: Zpravidla požadujeme aktivní znalost anglického jazyka prokázanou zkouškou 1. nebo 2. stupně podle seznamu standardizovaných jazykových zkoušek MŠMT
ČR, kterou nastupující absolvent může doložit do šesti měsíců po nástupu do ČNB.
Případná znalost dalšího světového jazyka je samozřejmě vítána a je pro absolventa ucházejícího se o zaměstnání v ČNB
výhodou.
ČEZ: Předpokládáme, že dnes již absolventi vysokých škol ovládají angličtinu na
pokročilé úrovni znalosti. Tak jsou také nastavena naše očekávání.
IBM: Angličtina je jednoznačně firemním
jazykem, každý další jazyk může být užitečný. Nikdy nevíte, do které země vás mohou
pracovní povinnosti zavést. Zvládnutí anglického jazyka by mělo umožnit práci v mezinárodním prostředí i další rozvoj. I většina
firemních školicích a rozvojových programů je v angličtině. Říká se, že nejobtížnější
je v cizím jazyce studovat. Proto například
zahraniční stáž během studia bývá dostatečnou průpravou i známkou úrovně zvládnutí jazyka.
ČS: U většiny pozic znalost cizích jazyků nepožadujeme. U pracovníků, kteří jsou v kontaktu s mateřskou společností
Erste Group, požadujeme angličtinu na velmi dobré úrovni, němčina je výhodou. Dále
používají denně angličtinu někteří zaměstnanci v kontaktu s dodavateli – například
s kartovými asociacemi a samozřejmě klienty hlavně privátního a firemního bankovnictví. Tam je nutná velmi dobrá odborná
angličtina.
Uvádějí absolventi adekvátní mzdové požadavky? Pokud ne, jak moc se liší od
vaší nabídky?
ČNB: Až na ojedinělé výjimky jsme se
v posledních několika letech nesetkali s neadekvátními mzdovými požadavky ze strany
absolventů. Je znát, že k osobním pohovorům zpravidla přicházejí s určitou rámcovou
představou o úrovni odměňování v sektoru
peněžnictví a většina z nich je také informována, že úroveň mezd v ČNB je nižší než
u komerčních bank.
ČEZ: Před rokem jsme si provedli průzkum na školách, v rámci kterého jsme se
ptali studentů na představu o jejich nástupní
mzdě. Podle výsledků tohoto průzkumu je
situace rozdílná podle úrovně vzdělání. Na
středních školách byly představy o nástupní
mzdě značně nereálné a většina odpovědí se
pohybovala vysoko nad rámcem celorepublikového průměru (a to šlo o nástupní mzdu
po absolvování školy). U vysokoškoláků
odpovídaly představy našim nabídkám.
IBM: Myslím, že požadavky na mzdu
jsou realistické. Pokud se někdy výrazně liší
představy od reality, je to jednoduše dáno nedostatkem zkušenosti. Ale nakonec ke shodě
dojdeme. Tolik se mluví a píše o zákonitostech trhu, ten pracovní je má také. A proto
je třeba jim před vstupem na tento trh porozumět. I to je součást předpokladů úspěšné
pracovní kariéry, a tedy i odměny za ni.
ČS: Přibližně v posledním roce se situace zlepšila a platové požadavky absolventů
jsou vcelku realistické, i když spíše na horní
hranici mzdového rozpětí.
Je u vás stále velký nápor na pracovní
místo? Kolik zájemců se průměrně hlásí na pozici absolventa ekonomického
oboru?
ČNB: Trvale vysoký zájem uchazečů
o zaměstnání v ČNB se v období ekonomické krize a přebytku pracovních sil na trhu
práce ještě dále zvýšil. V závislosti na náročnosti inzerovaných kvalifikačních požadavků se do jednotlivých vnějších výběrových
řízení vyhlášených ČNB v roce 2010 k obsazení pracovních pozic absolventů ekonomických oborů hlásilo asi 30–90 uchazečů.
ČEZ: Zájem o netechnické pozice je stále
značný. Opět se počty liší podle toho, jde-li
o pozici pro středoškoláka nebo vysokoškoláka, a samozřejmě vliv mají také regionální
podmínky na trhu práce. Jen pro představu:
27
zaměstnavetelé
Poskytujete nově zaměstnaným absolventům nějaké výhody a benefity? Pokud ano, jaké?
ČNB: Absolventi v porovnání s jinými
zaměstnanci ČNB nepožívají žádné zvláštní výhody.
ČEZ: Při poskytování benefitů nerozlišujeme, jde-li o zaměstnance nového nebo
ne. To, co získávají při nástupu noví zaměstnanci navíc, je adaptační program přímo na
míru pozici a potřebám nově nastupujícího
zaměstnance.
IBM: Zaměstnanecké benefity jsou stejné pro všechny, nijak se neliší u absolventů
a lidí s praxí. Možná jeden příklad stojí za
zmínku – takzvaný program flexibilní kanceláře umožňuje pracovat i z domova.
ČS: Benefity přímo pro absolventy nemáme. Česká spořitelna jako zaměstnavatel poskytuje širokou škálu benefitů, které jsou určeny všem zaměstnancům. Pro absolventy
je zvláště důležitý velmi propracovaný systém školení, důraz na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a flexibilní
formy zaměstnání (snížené úvazky, práce
z domova apod.).
Za jak dlouho je možné se vypracovat
k prvnímu kariérnímu postupu?
ČNB: Doba, za kterou je možné se vypracovat k prvnímu kariérnímu postupu,
je velmi individuální a je závislá zejména
na schopnosti absolventa, jak rychle se dokáže v novém pracovním prostředí adaptovat, osvojit si odborné znalosti a získat
základní pracovní zkušenosti pro takový
postup potřebné. Tato doba není vnitřními
předpisy ČNB nikterak předurčena. Vzhledem k tomu, že absolventi bývají většinou
přijímáni na juniorské pracovní pozice, dochází nezřídka k prvnímu kariérnímu postupu v době jednoho až dvou let po nástupu do
ČNB za předpokladu, že je vyšší pracovní
pozice volná nebo se ve zmíněném období
uvolní.
ČEZ: K diskusi o dalším postupu v kariéře dochází poprvé po ukončení adaptačního programu, tedy zhruba po půlroce od
nástupu.
IBM: To se může lišit u jednotlivých pracovních pozic, ale obecně lze říci, že už
v rozmezí jednoho až dvou let pracovního
působení v IBM. Se spojením „kariérní postup“ ale pracujeme opatrně. Kdo přichází
s pocitem, že cesta z recepce do kanceláře
generálního ředitele by neměla trvat více
než pět let, bude zřejmě zklamán. IBM však
díky šíři svých aktivit nabízí řadu různých
pracovních uplatnění – tzv. infrastrukturní
činnosti, jako jsou finance, HR, marketing
a komunikace, poté samozřejmě technické
a prodejní pozice, ale například i uplatnění
v oblasti konzultantství nebo výzkumu.
ČS: Nejdříve je nutné vyjasnit si pojem
„kariérní postup“. Hodně absolventů, kteří
se k nám hlásí, očekává, že za několik měsíců postoupí na manažerskou pozici. To je
jev výjimečný. Téměř každý ale přibližně do
jednoho roku postupuje na seniorštější pozici, na které má větší pravomoci i odpovědnost. Autor: Lucie Cepáková
TOP 10 PREFEROVANÝCH ZAMĚS TNAVATELŮ NA VŠE
Pořadí
Společnost
Preference
1.
ČNB
15,6 %
2.
Skupina ČEZ
14,4 %
3.
L´Oréal
12,4 %
4.
Ernst & Young
10,8 %
5.
PwC
10,0 %
6.
Google
8,4 %
7.
Deloitte
8,4 %
8.
Apple
8,0 %
9.
ČSOB
6,8 %
10.
IBM
6,4 %
Zdroj: Trendence
– 1 / 2011
Preferujete absolventy některé konkrétní
vysoké školy? Pokud ano, proč?
ČNB: Nelze říci, že by ČNB uplatňovala
politiku preference některé konkrétní vysoké školy. Při výběru absolventů se přihlíží
k úrovni jejich znalostí. Je ale skutečností,
že mezi přijatými absolventy v posledních
letech převažovali absolventi veřejných vysokých škol: VŠE v Praze, Univerzity Karlovy (CERGE-EI) v Praze, Masarykovy univerzity v Brně nebo VŠB v Ostravě.
ČEZ: Při výběru nových zaměstnanců jsou rozhodující především jejich znalosti, osobnostní předpoklady a motivace
a ne škola, kterou absolvovali. Mnohdy je
pro výběr absolventa nejdůležitější lokalita,
ve které nabízíme pracovní pozici – ochota stěhovat se za prací není ani u mladých
lidí příliš velká. Přesto se snažíme s vysokými školami spolupracovat, náš zájem je
však směřován s ohledem na náš obor podnikání na technické fakulty. U ekonomů se
snažíme soustředit a podporovat ty nejlepší,
proto jsme už druhým rokem partnerem programu CEMS na VŠE.
IBM: Tradičně máme velmi dobré a dlouhodobé vztahy s technicky orientovanými
vysokými školami. Zaměstnáváme ale také
řadu absolventů a absolventek škol ekonomického zaměření. Nedá se říci, že preferujeme konkrétní školy. Asi bychom dnes těžko hledali školu, která by třeba i přes odlišné
hlavní studijní zaměření neměla například
katedru informačních technologií.
ČS: Absolventy konkrétních škol nepreferujeme. U specializovaných pozic (například pozice specialista úvěrových rizik,
analytik atd.) preferujeme absolventy konkrétního oboru.
ČNB – nejvíce preferovaný zaměstnavatel studenty VŠE
economix
při centralizaci účtáren se nám do výběrového řízení na pozici účetní se středoškolským
vzděláním přihlásilo okolo 300 zájemců.
Pokud jde o ekonomické pozice pro absolventy VŠ, je počet přihlášených kandidátů
průměrně kolem 100 až 150, na pozice s praxí 50 až 100 kandidátů.
IBM: Zájem je stále značný. Na druhou
stranu, počet absolventských míst je každoročně limitovaný. Nejsme zaměstnavatel přijímající absolventy po desítkách. Na
jednu absolventskou pozici přijde v průměru 50 reakcí.
ČS: Sledujeme poměrně velké rozdíly
v závislosti na druhu pracovní pozice. Lze
říci, že na pozici vhodnou pro absolventy se
hlásí asi sto kandidátů. Na pozice prodejní (poradci na pobočkách, firemní poradci
apod.) spíše více, na pozice v centrále (analytici atd.) spíše méně.
28
rozhovor
Mich
Michael
Rostock – Poplar:
Jak udělat
udě díru do světa byznysu
Letošní cyklus přednášek
Institutu rozvoje podnikání (IDE) zahájil 23. února
v 19.30 podnikatel a soukromý investor Michael
Rostock-Poplar, kterého
mnozí znáte z pořadu Den
D. O jeho přednášku byl
takový zájem, že se studenti tísnili v přeplněné
místnosti RB211, a dokonce stáli i mezi dveřmi.
Díru do světa byznysu podle Michaela Poplara neuděláte
ve službách, jelikož zákazník je
otrava. Uspějete jedině s unikátním produktem, kdy se zákazník
stane závislým na vaší službě:
„Když se marže pohybuje kolem 60 % a více, tak to už je potom byznys.“ Jaký je pro to potřeba hledat trh? Trh s vysokým
IQ a nízkým vlivem regulátorů (státu), což je například consulting, IT, investment banking,
new media a new advertising.
K tomu bychom všichni z VŠE
měli směřovat.
Na rozjetí takového byznysu
musíte mít náturu, být extrovertem s vůlí uspět. Položte si nejdříve otázku, zda na to máte.
Umíte vést lidi? Doba osamělých géniů je už totiž za námi.
Máte charisma? Zvládáte stres?
Počítejte s tím, že zprvu budete
podnikat deset let dvanáct hodin
denně šest dní v týdnu a sedmý
den si budete dělat poznámky
z těch šesti. Když podnikatelé
navyklí na takovouto hladinu
stresu skončí, tak ho vyhledávají v jiných formách – například
létají padákem či letadlem. Dále
byste si měli položit otázku, zda
se orientujete rychle v nových
situacích a také jak zvládáte
nepředvídatelnost lidí a situací. Z tří set věcí se jedna pokazí a vše se s tím sveze. Možná
se budete smát, ale jak byste zareagovali v situaci, která jednou
opravdu nastala: zaměstnanec
dostal výpověď a před svým zaměstnavatelem ji roztrhal a snědl. Ten na něj zavolal policii.
Položte si otázku, jak byste zareagovali vy?
Lidé okolo vás by měli být
chytřejší než vy a měli by být
loajální, určitě si to průběžně
testujte. Například Pražáci počítají s tím, že práci prostě najdou, a nemají tedy motivaci,
jsou nejhoršími zaměstnanci.
Motivujte je! Můžete je přeplatit, ale proč v hotovosti, dejte jim to v akciích. Manažer má
oproti podnikateli jistotu a záruky. To, co mají společné, je golf.
Jeden v něm jezdí a druhý ho
hraje. Nebojte se prosadit svůj
názor. Podnikatel je ten, kdo ze
sebe neudělá robota. To, že již
dnes někdo něco dělá, ještě neznamená, že to nemůžete dělat
také a že za pár let nemůžete být
lepší.
Michael Rostock-Poplar je
motivován zejména nonkonformními lidmi, kteří mění zažité. Nazývá to „pankáčským
byznysem“. Sám se ale děsí
„červených tenisek“, to jsou
sice lidé kreativní s nejlepšími
nápady, ale jednou za půl roku
mají tvůrčí krizi a to s nimi nic
nehne. A dále se děsí nemovitostí, protože to je trh s nízkým IQ
a vysokým vlivem státu.
economix
– 1 / 2011
Rozhovor s Michaelem Rostockem - Poplarem
Michael Rostock-Poplar
vystudoval práva na Univerzitě Karlově v Praze,
absolvoval postgraduální
studium St. Antony‘s College na Oxford University
a získal magisterský titul
LLM na Hughe‘s Hall, University v Cambridgi. Podnikatel známý z pořadu
České televize Den D nám
v rozhovoru prozradil, že
podnikat s kamarádem
nemusí být nutně katastrofa. S Michaelem Ros-
tockem-Poplarem o Facebooku pro mrtvoly i jeho
dětském snu stát se pirátem.
V loňském roce na VŠE přednášela vaše kolegyně ze Dne D
Dana Bérová. Podle ní je součástí úspěšného projektu tým,
ale pastí se může stát začátek
projektu s kamarádem a nedohodnutí lídra. Jaký je na to
váš názor?
Je určitě nutné stanovit jednoho lídra. Pokud je parta nebo
Váhal jste u nějakého z projektů ve Dnu D, zda do něj jít
či nikoliv?
Nikdy nevíte, protože na tu
kameru máte opravdu jen těch
30 minut, to znamená, že celé to
kouzlo toho pořadu je, že máte
15–20 minut, abyste si udělal
první názor a aby během toho
prvního názoru jste byl schopný
otestovat, jestli to může fungovat
nebo ne. Je to jednodušší v tom,
že 50 % projektů je blbost, u těch
už za deset minut víte, jestli ano
nebo ne. Pak už člověk musí sázet na nějaké znalosti, schopnosti nebo know-how kolegů. Proto tam spoustu kšeftů děláme ve
dvou nebo ve třech.
Je nějaký investiční nápad,
který vás vyloženě pobavil?
Já mám svůj vlastní investiční
nápad – Facebook pro mrtvoly.
Představte si, že umřete a vaši
rodiče na vás chtějí vzpomínat
a není to jenom o tom, že vám
zaplatí náhrobek, ale že máte
normálně svoji facebookovou
stránku, kde vaši rodiče zaplatí
někomu za to, že jsou tam vaše
fotografie a prostě vzpomínky
a tak dále. Což je takový můj
osobní blbý nápad, který čekám,
že někdo udělá. Takový virtuální
hřbitov na FB mi připadá hodně
zajímavý. Tam máte permanentní poptávku, relativně nepřemýšlející zákazníky, protože pro
ně je důležité, aby tu dceru nebo
syna na tom FB měli, mohou tam
dávat fotografie, je to víceméně
nafurt. Takže to se mi líbí.
Setkal jste se v souvislosti s účinkováním ve Dnu D
s útokem na vaši osobu? Přece jen jste tam spíše za toho
zlého.
No, to ani ne. Já jsem ten kontroverzní člověk, to patří k životu. Já jsem většinou polarizující osobnost, takže ta televize
jenom amplifikuje tu polarizu-
jící vlastnost. Ale já prostě žiju
s tím, že všechny nepotěším.
Odkdy se věnujete investování?
Samotné investování jsem rozjel, když mi bylo tak pětatřicet, to
znamená, že je to nějakých 6–7
let, co jsem kupoval a prodával
firmy, takže jsem byl spíše poradce než investor. Jinak byznys
jsem začal ve 27 z domu z kuchyně. Do té doby jsem si totiž myslel, že velké korporace fungují.
Již odmalička jste věděl, že
se chcete pohybovat v byznysu, nebo jste měl původně jiné představy či vysněné
povolání?
Já jsem vždycky chtěl být pirát. Ono to je strašně jednoduché. Pamatuji si, že mi potom na
základní škole spolužáci říkali, že jsem chtěl být pirát, a tak
jsem si to splnil. Autor: Lucie Cepáková
Foto: Peter Čulák
Sloupek
Tomáše
Vorla jr.
Zkouškovému odzvonilo, a tak se společně podívejme na
pár událostí, které jste mohli (kvůli nepřetržitému nahlížení do skript) od posledního vydání Economixu minout.
Mohu být jen rád, že jsem se nestal opravdovým novinářem. Totiž
vypotit jeden článek za měsíc mě stojí půl noci přemýšlení a k tomu
krabičku cigaret. Měl-li bych toto dělat pravidelně, zřejmě bych do
svých třiceti zemřel na infarkt. ■ Bylo by to jistě o to závažnější,
kdyby vstoupily v platnost veškeré výpovědi podané nemocničními
lékaři. Berte to jako příležitost uvědomit si, že shánět nové, kvalifikované lékaře s praxí může být v blízké budoucnosti jistý problém.
Proto na vás apeluji: Nekuřte. Anebo aspoň zvažte večerní školu bypassů. ■ Autor sloupku vyšel tomuto nebezpečí vstříc a přihlásil se
k dobrovolnému cvičení. „První měsíce v roce tu máme dost plno,“
říká můj cvičitel, „ale buďte bez obav, do jara tu těch lidí bude půlka
a na podzim tak čtvrtina. Ještěže kdosi vymyslel ta novoroční předsevzetí.“ Vsadím svůj honorář na to, že to byli majitelé fitness center.
■ Kdo se ale poslední týdny zapotil nejvíc, byl jistě Husní Mubarak
a s ním i celý západní svět. Zejména USA, donekonečna omílající
celosvětové právo na demokracii, žehrají na ztrátu spojence, který
ovšem vládl rukou despotickou. Inu, je snadné kázat vodu, ale zbavit se vína... ■ Podobným příslovím bychom mohli počastovat snahu
manželky našeho expremiéra vypořádat se s neúspěšným povolebním obdobím. Kniha V botičkách od Diora má poodkrývat zákulisí české politiky. Namísto toho však vznikla pomlouvačná selanka,
která neodkrývá vůbec nic, snad kromě přízemnosti své autorky. Za
příklad nechť poslouží její údiv nad tím, jak můžou ženy považovat
našeho pana knížete za přitažlivého. Já osobně nedovedu pochopit,
jak může paní Paroubková považovat za přitažlivého svého muže.
■ Ostatně jak literární kritika nemohla jinak než nad dílem výše
zmíněným zlomit hůl, jiná hůl se láme i nad samotným Jiřím Paroubkem. Jeho vlastní partaj mu nedovolila uspořádat pravidelnou
tiskovou konferenci v ústeckém sídle strany, respektive v zasedací místnosti krajského výkonného výboru. Byl vykázán s odůvodněním, že jeho vliv ve straně klesá, a není tak důvodu k tomu, aby
získával jakékoli výhody oproti jiným, méně známým členům strany. To je na světelné roky daleko k proklamacím, že by snad jednou
měl aspirovat na křeslo v naší republice nejvyšší. ■ Svou eventuální
kandidaturu na prezidentství nedávno oznámil jiný expremiér, a to
Jan Fischer. Podmínil ji ovšem přijetím zákona o přímé prezidentské volbě. Evidentně proto, že si po vlastních zkušenostech zkrátka
nechce stranickou politikou špinit renomé. Jan Fischer versus pověst
české politické etiky – 1:0. ■ Kdysi mi někdo u piva tvrdil, že tunelování je výraz vzniknuvší v naší zemi. Jde víceméně o to, že kdysi
v devadesátých letech někdo přišel na to, že je jednodušší firmu postupně rozhlodat až k úpadku a při tom si přijít na nějakou tu kačku
než se dennodenně pachtit za pravidelným výdělkem a firmu udržovat v chodu. Příkladem na druhou budiž desetimiliardové předražení
mnohokrát zmiňované Blanky. Vedení Prahy se zde povedl vskutku
husarský kousek – tunelování při tunelování. Od té chvíle té historce
bezvýhradně věřím. ■ Ale abych nebyl jenom škarohlíd. Mladoboleslavská Škodovka po dvaceti letech mění své logo. Nejzřetelnější
změnou je, že z emblému zmizí nápis Škoda. Vedení podniku to vysvětluje tím, že si auta ze severu Čech již vydobyla ve světě takové
jméno, že je už není třeba zákazníkům připomínat. Okřídlený šíp by
se tak měl zařadit svou jednoduchostí k ostatním, již osvědčeným logům z koncernu Volkswagen. Přejme takovou budoucnost i dalším
českým firmám (ať už je vlastní kdokoli). ■ A neméně zdárnou budoucnost v právě začínajícím semestru si vám dovoluji popřát i já!
Autor: Tomáš Vorel
– 1 / 2011
horda lidí, kde nemáte definovanou zodpovědnost, tak potom
je to průšvih. Jedna věc je, že se
k tomu ti lidé cpou, a druhá, že
když se pak překrývají nebo bojují, tak to nefunguje. Musí být
někdo, kdo tu vlajku drží a musí
to popohánět dopředu. To ale
neznamená, že jsou ti lidé blbí,
je to jenom o tom, že jsou kompaktní. Určitě to nesmí být parta
sólistů. U podnikání kamarádů
vám to řeknu asi takhle: pokud
jsou dobří a vědí, co chtějí dělat, tak ano. Ale pokud jsou to
kamarádi z hospody, kteří když
dojde pivo, přejdou na marihuanu, tak to ne!
29
economix
r o z h ovo r, s l o u p e k
30
zahraniční studenti na VŠE
Zahraniční studenti na VŠE
economix
– 1 / 2011
Na Vysoké škole ekonomické v Praze studuje
každý rok stále více zahraničních studentů. Nejde jen o studenty na výměnných pobytech, ale
i regulérně zapsané studenty VŠE, kteří však nepocházejí z České republiky. Otevírání univerzity
pro mezinárodní studenty je z dlouhodobého hlediska prioritou VŠE. Cizinci mají možnost studovat
jak v programech v českém jazyce, tak v ostatních cizojazyčných studijních programech.
Nejčastěji se do bakalářských
a magisterských programů VŠE
vyučovaných v českém jazyce
zapisují samozřejmě Slováci,
následují Rusové, Ukrajinci, Bělorusové a Vietnamci. Nejvíce je
jich tradičně na Fakultě mezinárodních vztahů, Fakultě podnikohospodářské a Fakultě financí
a účetnictví. Celkově pak zahraniční studenti představují 16 %
všech studentů VŠE. V loňském
roce studovalo na VŠE více než
3000 studentů, kteří nejsou občany ČR.
Každým rokem se rozrůstá i základna zemí, ze kterých
studenti přicházejí. V minulém
semestru (ZS 2010/11) jsme
na VŠE přivítali studenty z 52
zemí světa. Do programů v anglickém jazyce, ať už při výměnných semestrálních pobytech
nebo v rámci šesti navazujících
magisterských programů, se zapisují především studenti z Německa, USA, Francie a Ruské
federace. Celkový počet přijímaných studentů rok od roku
roste a je samozřejmě nezbytnou podmínkou pro vysílání stále většího počtu studentů VŠE
do zahraničí.
V zimním semestru na VŠE
studovalo celkem 191 lidí z výměnných programů. Magisterské programy vyučované
v angličtině v současné době
navštěvuje 97 zahraničních studentů. Největší oblibě se těší
program International Business – Central European Business Realities, ve kterém je 65
studentů, ale také International
Management CEMS MIM s 15
studenty ze zahraničí v zimním
semestru. Další studenti přicházejí studovat v anglickém jazyce
v rámci programu free mover.
Je zřejmé, že studium na vysoké škole v zahraničí s sebou
přináší více starostí, zodpovědnosti, finančních nákladů, ale
na druhé straně i více zkušeností a zážitků. Každý ze studentů se nemůže spolehnout
na pevné zázemí, ale to ještě
není důvod vzdát se svých snů.
Jak tedy zahraniční studenti na
VŠE v Praze hospodaří a jak se
jim u nás žije? Většina má plnou podporu z domova od rodiny, a to nejen finanční. „Bez
rodičů a jejich podpory bych nikdy nemohl studovat v Praze,“
říká Igor, který přijel do Prahy
z Ruské federace. Předtím, než
mohl nastoupit k řádnému studiu, musel absolvovat kurz češtiny. První semestr pro něj byl
velkou výzvou, protože se musel učit a číst učebnice se slovníkem, vzpomíná na úvod svého studia.
Vstupní zkouška z českého
jazyka je podmínkou pro přijetí zahraničních studentů, kteří
chtějí studovat na VŠE program
v českém jazyce. Zahraniční
studenti přijímaní do programu
v českém jazyce skládají normálně zkoušku z matematiky
a angličtiny, popřípadě dalšího
jazyka (pokud se hlásí na FMV
VŠE). K tomu však musí absolvovat již zmíněnou zkoušku
z českého jazyka, při níž dokazují, že jsou schopni v tomto jazyce studovat prezenčně vysokou školu. Výjimku představují
studenti ze Slovenska, kteří –
stejně jako Češi na Slovensku
– zkoušku skládat nemusí. Navíc se na základě mezivládní reciproční dohody připouští, aby
všechny testy, zkoušky, prezentace, seminární a závěrečné práce psali ve slovenském jazyce.
Při prezenčním studiu v českém jazyce platí pro zahraniční studenty většinou stejné
podmínky jako pro Čechy. Studium je „bezplatné“, hradí ho
ministerstva školství daných
zemí ve spolupráci s Ministerstvem školství České republiky
v rámci mezinárodních dohod
a smluv. Totéž platí pro studenty ze Slovenska, Ruska či Ukrajiny a Vietnamce s trvalým pobytem v ČR.
Pobyt v Praze pak studentům platí částečně rodiče a peníze dostanou i v rámci stipendia. Neplatí to však pro všechny.
Mnoho z nich musí ještě pracovat a shánět si brigády a práci
na částečný úvazek. „Samozřejmě mám podporu od rodičů, ale
s vlastní prací se cítím samostatněji a mám i víc peněz na volný
čas a zábavu,“ dodává Janka ze
Slovenska. Pracovní zkušenost
při studiu se bude hodit i při hledání budoucího povolání.
Většina zahraničních studentů bydlí na kolejích, ale oblíbené je i sdílení bytů-privátů
s více studenty. Ulrike z Německa bydlí s dalšími třemi studenty z různých koutů Evropy
v bytě na Floře. Za nájem platí trochu více, než by platil český student, ale to je asi normální a pro ni to není taková zátěž.
Studium jí financují rodiče a byt
jí dává větší volnost a samostatnost. Obecně je byt dražší než
kolej, proto práce bývá většinou
nezbytností.
Celkově jsou studenti v Praze spokojení, Nicholas z Francie považuje Prahu za úžasné
město, ve kterém se člověk nikdy nenudí, a VŠE hodnotí jako
moderní univerzitu. Historické
jádro společně s bohatou nabídkou hospůdek, klubů a nočního
života činí z Prahy ideální volbu pro vysokoškolské studium,
což studenti ze všech koutů světa ocení. Autor: Martin Konečný
zahraniční studenti na VŠE
jsem předměty za mnoho kreditů – studoval jsem dohromady
předměty za pouhých 18 ECTS.
Jak jsi zvládal bydlení na
místních kolejích?
V Rotterdamu jsem zvyklý na
jiný standard, než nabízejí místní koleje. Studenti v Holandsku
často bydlí v různých studentských domech, kde má každý
svůj pokoj. Na místních kolejích mě překvapily neplánované
výpadky vody a také fakt, že kuchyňka obsahuje jen jeden vařič.
Navíc jsem měl nějaké neshody
se spolubydlícím a přestěhovat
se nešlo, protože na jiných kolejích nebylo volné místo. Na
poslední týden jsem si zaplatil
hodnotí studium v Praze
pozitivně. Navzdory
zkušenosti s krádeží
na koleji.
bydlení v bloku E, abych měl
svůj klid na studium.
Na bydlení na koleji budu mít
jednu špatnou vzpomínku: bydlel jsem v prvním patře a hned
na začátku pobytu jsme se spolubydlícími byli okradeni o džíny, které jsme nechali sušit na
našem balkoně. Jelikož jsme neměli žádné kolíčky na připnutí
oblečení na šňůru, tak nám věci
v noci spadly a přestože je balkon zamřížovaný, tak nám byly
ukradeny, asi škvírou u země,
kde mříž chybí.
Tak to muselo být opravdu
nepříjemné. Jak jsi to řešil?
Nic se samozřejmě nevyřešilo, museli jsme si koupit nové
džíny. V tu dobu jsem si myslel,
že mi mé pojištění pokryje i takovýto případ, takže jsem byl
i na policii, abych dostal zprávu
pro pojišťovnu. Nakonec jsem
však peníze od pojišťovny nedostal, protože toto pojištění se
vztahovalo jen na pobyty kratší
než 90 dnů a můj pobyt zde byl
téměř čtyřměsíční.
Jaké předměty jsi zde studoval?
Vybral jsem si předměty blízké mému oboru, konkrétně šlo
o Financial Derivates, Financial
Strategies in International Business, Banking and Financial
Institutions, International Financial Markets a Intercultural
Negotiations. Jelikož jsem již na
konci svého studia, nepotřeboval
Je běžné pro studenty v Nizozemsku, že při studiu
pracují?
Ano, studenti si často přivydělávají. Já sám jsem pracoval
v jedné firmě, kde jsem potenciálním zákazníkům nabízel pomoc se získáváním různých dotací a grantů.
Co jsi v průběhu semestru dělal ve volném čase?
O víkendech jsme hlavně cestovali s ostatními výměnnými
studenty. Praha je skvělý výchozí bod pro poznání celé střední
Evropy. Navštívili jsme Vídeň,
Budapešť, Krakov, Berlín, ale
také zajímavá česká města: Kutnou Horu, Terezín a další.
Snažil jsem se také poznat
českou kulturu: od muzeí, jídla
a pití (pivo, becherovka, slivovice) až po fotbalové a hokejové zápasy.
Jelikož je tvůj pobyt zde
v Praze již u konce, můžeš jej
celý zhodnotit. Jaký je výsledný dojem?
Studovat v Praze byla fantastická zkušenost. Univerzita se
o výměnné studenty umí postarat. Město samo je krásné, mezinárodní a přitom tak historické.
Poloha Prahy ve středu Evropy vyloženě vybízí k cestování
po okolních zemích. Praha mě
v mnoha ohledech opravdu překvapila. Má toho hodně co nabídnout. Autor: Helena Kováčová
– 1 / 2011
Jaký byl vůbec tvůj příjezd
do Prahy a jaké byly tvé první dojmy z nového města?
S příjezdem nebyl žádný problém. Dostatečně v předstihu mě
kontaktovala má česká buddy, ta
mne pak také vyzvedla na letišti,
pomohla s ubytováním na koleji, ukázala město a podobně. Přijel jsem více než týden před zahájením výuky, takže jsem měl
dost času se zorientovat. Univerzita navíc pořádala orientation week, kde jsme dostali SIM karty, mohli se zúčastnit
prohlídky Prahy s průvodcem,
různých výletů organizovaných
Buddy Systemem a podobně.
Job Dam
Jak bys zhodnotil úroveň výuky? Jak se liší od studia
v Rotterdamu?
Akademický rok v Rotterdamu je rozdělen do šesti bloků,
ne do dvou semestrů, jak je zvykem v České republice. Na své
domovské univerzitě jsem navíc zvyklý na trochu náročnější
kurzy, než jaké jsem absolvoval
tady. Také bych na VŠE někdy
uvítal častější používání počítače než tabule. Jinak mi všechny
kurzy přišly zajímavé, líbilo se
mi propojení teorie s praxí. Závěrečné zkoušky nebyly těžké,
ale dobrá příprava byla nezbytná. Uvítal jsem však, že je výměnným studentům umožněno
všechny (nebo většinu) kurzů
zakončit již před Vánocemi.
economix
Job Dam pochází z Holandska, kde na Erasmus University Rotterdam
(partnerská škola VŠE)
studuje poslední ročník
magisterského programu
Účetnictví a finance. Na
VŠE se dostal jako výměnný student na zimní semestr 2010.
Jobe, přijel jsi do Prahy studovat jeden semestr na VŠE
jako výměnný student. Proč
tvá volba padla zrovna na
Českou republiku a Prahu?
Chtěl jsem zkusit život v odlišné kultuře a Praha mě zaujala
z toho důvodu, že jsem byl zvědavý, jak se celá země a národ
vyrovnaly s přechodem ke kapitalismu. O Praze a její historii
jsem slyšel mnoho dobrého od
svých přátel, kteří Prahu v minulosti navštívili. Nikdy předtím jsem však v České republice ani v Praze nebyl. Z české
kultury jsem znal zejména sportovce z oblastí, které jsou populární i v Holandsku – fotbal
a rychlobruslení.
31
32
handicapovaní studenti
Reforma terciárního vzdělávání a handicapovaní studenti
V posledních měsících
bylo téma zavedení školného na veřejných vysokých školách omíláno ve
veřejné diskusi nesčetněkrát. Řeší se, zda má
být školné vůbec zavedeno, v jaké podobě a v jaké
výši. O školném pro handicapované studenty se
však téměř nemluví. Jak
vypadá podpora handicapovaných studentů v současnosti? Má se v připravované reformě něco
změnit? Bude se tedy plánované školné týkat i studentů s handicapem?
V současnosti se pomoc studentům se speciálními nároky zajišťuje pomocí takzvaných rozvojových programů.
Prostřednictvím těchto programů Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT)
rozděluje finanční prostředky
mezi jednotlivé školy. MŠMT
vyhlásí rámcově specifikované
výzvy na určité činnosti, které škola ucházející se o peněžní podporu musí rozpracovat do
konkrétních projektů. Vzdělávací instituce, které své projekty zpracují nejpřesněji podle zadání a finančního limitu, získají
příslušné finanční prostředky.
Následné vyhodnocení zjišťuje, zda byly prostředky využity
účelově.
EKONOMICKÁ
ZÁVISLOS T NA RODINĚ
BY MĚLA KLESAT
V rámci chystaných změn financování veřejných vysokých
škol připravuje MŠMT od roku
2012 i změny v oblasti finanční
podpory handicapovaných studentů. Nový systém, obsažený
v plánované reformě, bude cílen tak, aby byl student co nejvíce ekonomicky nezávislý na
rodině, přitom se však bude snažit nezvyšovat jeho závislost na
vlastních výdělcích. Současně by se měl vybudovat systém
pomoci pro studenty v nepříznivých sociálních podmínkách
a pro handicapované studenty.
Z hlediska handicapovaných
studentů má být největší změnou plánované zrušení hranice
26 let a také zavedení zvláštního
režimu podpory. V souladu
s plánem na podpoření integrace handicapovaných studentů
se chystá navýšení základního
studijního grantu tak, aby se zachytila skutečnost, že studenti se
zvláštními potřebami mají zvýšené studijní náklady. Výše tohoto grantu bude závislá na výši
základního grantu pro studenty
bez postižení. Půjde tedy o určitou bonifikaci. V současné době
je míra navýšení předmětem diskusí a propočtů. Obdobný režim
bude nastaven i pro doplňkový
studijní grant, který se týká postižených studentů pocházejících
z rodin s nízkými příjmy. I v tomto případě handicapovaní studenti získají určitou bonifikaci.
ODS TUPŇOVÁNÍ
INVALIDIT Y
U S TUDENTŮ V ČR
NEEXIS TUJE
Při pokusu o nastavení zvláštního režimu finanční pomoci handicapovaným studentům
však nastává problém určení
míry handicapu. Dnešní systém
rozlišuje občany s handicapem
pouze z hlediska schopnosti
pracovat, avšak systém, který by
posuzoval handicapované osoby z pohledu studijních možností, v ČR neexistuje. Zůstává
otázkou, zda využívat současný systém určování stupňů invalidity, či vytvořit jiné měřítko
zdravotního handicapu pro potřeby školství.
ŠKOLNÉ I PRO
HANDICAPOVANÉ
Co se školného týče, momentálně se v odborných kruzích diskutuje otázka, zda bude
vhodnější poskytovat slevy na
školném nebo přispívat ze státních prostředků na splácení půjček na školné a nepřímé náklady
spojené se studiem. Vzhledem
k tomu, že školné se jeví jako
snadno předvídatelný příjem
školy, druhá možnost (tedy spoluúčast při splácení půjček) se
profiluje jako vhodnější.
Všechny zmíněné možnosti podpory jsou zatím ve stádiu
návrhů a jsou předmětem odborných diskusí. O konečné podobě
bude rozhodovat vláda a parlament. Autor: Helena Kováčová
Oblíbený sport vozíčkářů: boccia
economix
– 1 / 2011
Boccia je sportem, který si oblíbilo mnoho osob, ať již s postižením
nebo bez něj. Skutečně významný
je však pro ty, kteří mají závažné
funkční omezení. Hra umožňuje vozíčkářům soutěžit na stejné úrovni
s ostatními ať na úrovni čistě rekreační či sportovně soutěžní na národní i mezinárodní úrovni.
Boccia je určena především handicapovaným sportovcům z řad jedinců s mozkovou
obrnou, traumatickým poškozením mozku
či po mozkové mrtvici, popřípadě i pro jiná
postižení s těžkými pohybovými dysfunkcemi končetin. Je také jedinou disciplínou
pro sportovce s těžkým tělesným omezením, kde mohou změřit své síly na nejvyšší
možné úrovni – na letních paralympijských
hrách. Součástí paralympijských her je boccia od roku 1984 a je jedním z mála paralympijských sportů, které nemají svůj protějšek v programu olympijských her.
O co tedy vlastně jde? Smyslem hry je
umístit co nejvíce svých míčků blíže k cílovému míčku, takzvanému Jackovi, než
jsou míčky soupeře. Hra tak vyžaduje nejen
sílu a přesnost, ale také soustředění a taktické myšlení. Pro hru je potřeba 13 kožených míčů o hmotnosti 275 gramů a obvodu
27 cm (šest červených míčků pro jednoho
hráče, šest modrých míčků pro soupeře
a bílý míč Jack). Soutěžit mohou jednotlivci, páry i tříčlenné týmy. Hraje se jak v tělocvičnách, tak na otevřených kurtech, zkrátka na místech s rovným a tvrdým povrchem
s rozměry 12,5 x 6 metrů.
Boccia patří mezi sporty vhodné pro těžce postižené vozíčkáře. Ti soutěží ve čtyřech
kategoriích podle závažnosti svého handicapu. Mohou se jí dokonce věnovat hráči, kteří
nedokážou míček uchopit a odhodit. Ti mají
k dispozici zdravého asistenta a pomůcku –
rampičku, po které spouštějí míčky do hřiště. Asistentovi dávají pokyny, jak rampu nastavit a namířit.
Dnešní podoba tohoto celosvětově rozšířeného sportu vychází z klasické hry boccia, která má kořeny v římských zábavách
v Itálii a také ve starém Řecku. Právě zde
se začala boccia uplatňovat i jako terapie.
Sám lékař Hippokrates věřil v příznivé rehabilitační účinky na organismus, s kokosovými ořechy bocciu hrál třeba i císař Augustus. Autor: Helena Kováčová
33
Jindřichův Hradec
Premiéra Mrazíka i divadelního spolku FaMa
V pondělí 13. prosince proběhlo na Fakultě managementu VŠE v Jindřichově Hradci první představení místního Divadelního spolku FaMa. Nápad
na založení tohoto souboru vznikl
v hlavě studentky FM Dany Trefancové, která v současné době působí ve
spolku jako režisérka. Členové souboru nacvičili pro své premiérové představení známou pohádku Mrazík.
V rolích herců se představili nejen studenti a studentky fakulty, ale rovněž i dva zástupci z řad pedagogů. Hra vzbudila obrovský zájem. Na večerní vystoupení se přišlo
podívat asi 350 diváků a všichni se skvěle
bavili. Důkazem toho, že představení mělo
velký úspěch, byla nejen spousta smíchu
v jeho průběhu, ale i nekončící potlesk na
konci hry.
Se začátkem letního semestru plánuje
spolek zahájit přípravy nového vystoupení, jehož bychom se mohli dočkat na konci
akademického roku. A protože s přípravou
každého vystoupení je velké množství práce, jsou stále vítáni noví zájemci, kteří by se
chtěli rovněž zapojit. Nezbývá než věřit, že
se podaří zařídit tak báječný zážitek, jakým
bylo sledování představení Mrazík. Autor: Lucie Váchová
Druhý ročník Předvánoční prodejní výstavy
a Happening day na Fakultě managementu
Studenti a zaměstnanci Fakulty managementu VŠE v Jindřichově Hradci si 7. prosince zpříjemnili adventní
čas prodejní výstavou s doprovodným kulturním programem. Akce
byla zpřístupněna také veřejnosti.
Fakultním foyer se nesl duch Vánoc, návštěvníci si mohli s hrnečkem punče a domácím cukrovím vybírat dárečky pro své
blízké. Na prodejní výstavě předvedli své
výrobky hlavně partneři fakulty – občanská
sdružení OKNA a Proutek, ale také jiní prodejci, kteří nabízeli například ručně vyráběná trička, šperky a čaje.
V dopoledních hodinách v rámci Happening day předvedli své dovednosti studenti a zaměstnanci fakulty. Vystoupili žongléři, tanečnice zumby, předváděly se prvky
sebeobrany. Došlo i na střet dvou národů,
a to v kvízu, kterým provázel profesor Jan
Černý. Utkali se (jak jinak) Češi a Slováci. V klání se srovnávaly vědomosti o zemi
soupeře. Východní sousedé nakonec zvítězili. Na programu bylo také koledování zaměstnanců fakulty.
Happening day v odpoledních hodinách
zakončilo vystoupení dětí z Domu dětí
a mládeže v Jindřichově Hradci.
Organizátoři akce hodlají v zavedené tradici pokračovat a přinašet tak na fakultu vánoční atmosféru.
Autor: Veronika Zelená
Foto: Mgr. Václav Urban
Procházka vánočním Jindřichovým Hradcem
economix
Přes velmi mrazivé počasí se účastníci
akce sešli v hojném počtu a společně se
vydali na cestu staletími. Více než hodinová procházka městem byla zakončena
v Národním muzeu fotografie, kde čekalo
občerstvení v podobě ochutnávky rozmanitých horkých nápojů. Vánoční atmosféru dotvářel zpěv koled u stromku a rozdělování drobných dárků zakoupených od
Občanských sdružení OKNA, Mesada
a Proutek na předvánoční prodejní výstavě. Autor: Lucie Váchová
– 1 / 2011
Poslední prosincovou školní středu
15. prosince proběhla na Fakultě
managementu jako součást adventního programu večerní prohlídka vánočně vyzdobeným Jindřichovým Hradcem. Pod vedením
Ing. Martina Musila a Mgr. Věry
Kubátové se tak zájemci mohli dozvědět zajímavé informace z historie města a navštívit místa s touto
historií spjatá.
34
sport na VŠE
Volejbalová reprezentace z VŠE
vyrazila do Milána
V minulém čísle jsme vás informovali o úspěších party nadšených volejbalistů na mezinárodní studentské
soutěži Euromasters v Německu.
Zjistili jsme, že podobných aktivních
jedinců je na naší škole více. Tentokrát reprezentovali naši školu studenti v listopadu loňského roku na
univerzitní soutěži Euromilano.
Univerzitní soutěž Euromilano 2010 přivedla naše reprezentanty do italského Milána. Šlo o jubilejní desátý ročník a tomu
také odpovídala vysoká účast evropských
univerzit. Celkem se akce zúčastnilo 1500
studentů a pedagogů. Stejně jako na jiných
univerzitních akcích tohoto typu se soutěžilo v rozličných disciplínách: kromě volejbalu i v tenise, basketbalu nebo futsalu. Nemohla chybět ani závěrečná velmi oblíbená
soutěž roztleskávaček. Body ze všech soutěží se sčítaly a takto se určil i celkový vítěz. Naše škola tak pouze s jedním týmem
neměla šanci na umístění. Není to podnět
pro založení nového klubu VŠE - roztleskávačky? (Abych podnítila zdravou vysokoškolskou konkurenci, dodám, že v roce 2009
se celkovým vítězem turnaje stalo ČVUT.
Což takhle zkusit jim to „natřít“ v příštím
ročníku?)
Ale vraťme se k ročníku 2010. V něm nás
reprezentovali Kristýna Fischerová, Radka
Skoková, Lucie Staňková, Kateřina Váchová, Zdeňka Pecková, Šárka Šteflová, Kateřina Dvořáková, Zuzana Lorencová, Miroslav
Pešek, Petr Vaněk, Ondřej Novotný, Jaroslav Beneš, Dan Černý a Jakub Chroboček.
Mužský i ženský volejbalový tým obsadil 5.-8. místo. Pro zajímavost, děvčata první den porazila tým z Paříže a domácí italský
tým, ale nestačila na Bulharky. Kluci prohráli s loni úspěšným týmem z Bělehradu
(fakulta přírodních věd), jasně vyhráli nad
Monakem a pak rozpoutali velké česko-slovenské drama proti Univerzitě Komenského
z Bratislavy. Výhra našich byla těsná, atmosféra v hale báječná.
Druhý den soutěže se dívky pokusily
kluky napodobit v podobném „bratrském“
utkání, ale bohužel byly na Slovenky krátké. Sobotní dopoledne nepřálo ani mužskému týmu. Hoši z Bělehradu (tihle byli z fakulty tělesné výchovy) jsou prostě sportovní
machři.
Italští organizátoři zajistili kromě sportovních aktivit i večerní party. Účastníci
také měli možnost podívat se na zápas AC
Milán – Fiorentina nebo prozkoumat obchody v této italské Mekce módy.
Došlo i na nepříjemné události – zranění
smečařky a překvapivě vysoký počet krádeží mezi účastníky turnaje, kdy lapka nevynechal ani náš tým.
To ale neodradilo naše volejbalisty a už se
pečlivě chystají na další ročník. Najdou se
i ostatní sportovní týmy, aby mohly vytvořit
reprezentaci VŠE? Autor: Tereza Voborníková
economix
– 1 / 2011
Opět je zde nový způsob zápisů
do zájmových kurzů
CTVS stále vylepšuje systém zápisů do kurzů zájmového tělocviku
a i tento semestr přišlo s novinkou. Zatímco v uplynulém zimním
semestru se zápis přesunul od
dveří CTVS do elektronického prostředí ISIS, čímž zmizely pověstné
fronty, letos CTVS připravilo systém zkušebních hodin.
První týden v semestru mohli studenti nezávazně navštívit jakoukoli hodinu
z nabídky nazvané Zájmový aerobik 2
(nenechte se zmást, pod tímto názvem se
skrývají rozličné druhy cvičení) podle rozvrhu zveřejněného na internetových stránkách CTVS. To přineslo nejen možnost si
zdarma a nezávazně zasportovat první týden školy, ale i šanci vybrat si pro sebe ten
pravý kurz a skloubit cvičení s případnými dodatečnými změnami v rozvrhu. „Ostrý“ zápis pak probíhal teprve po skončení prvního výukového týdne, zaplatit bylo
možné až do druhého výukového týdne,
a to tentokrát bezhotovostní formou. Permanentky se vydávají až třetí týden školy
přímo na kurzu, což také ušetří cestu do
sborovny CTVS.
Změna v systému přihlašování nejen
že zjednodušila administrativu, ale navíc
nám dopřála možnost zjistit, co za své peníze vlastně dostaneme. Doufejme, že tento trend vstřícného chování a způsob zapisování přežijí do příštího semestru.
Autor: Tereza Voborníková
35
sport na VŠE
Holky, naučte se bránit!
DALŠÍ ZA JÍMAVOS TI
PRO ZVĚDAVCE
I ZÁJEMKYNĚ
Během ledna již na Blanici proběhly zkušební hodiny
poskytované zdarma. I když
během zkouškového období
nebyla účast závratně vysoká,
organizátoři byli s ohlasy na trénink spokojeni.
Tréninku se sice může zúčastnit každá dívka, ale jsou určeny především pro obyvatelky
kolejí na Jižním Městě. Nehledejte v tom žádnou diskriminaci, ale pouze praktické důvody.
Cvičební místnost na Blanici totiž nemá žádné sprchy ani šatny, a i když mužští „cviční násilníci“ (tedy trenéři) slibují, že
převléknout se lze i na místě a že
ochotně vyklidí prostor, přece
jen je výhodnější využít pohodlí svého pokoje nebo poprosit
o azyl kamarádku. Ač se původně předpokládalo, že bude nutná účast předem domluvených
dvojic, ukázalo se, že trenérům
na „napadání studentek“ ještě síly stačí, proto se nikdo nemusí bát přijít sám. Pokud bude
o kurzy sebeobrany zájem, plánují organizátoři z vybraného
vstupného nakoupit další užitečné pomůcky a vylepšit tak
tréninky například pomocí cvičných pepřových sprejů a kvalitních chráničů. Pak, milé dámy,
budete mít příležitost si do nich
pořádně praštit či kopnout. Kdy
jindy se vám něco takového poštěstí? Myslím, že i proto stojí za to sebeobranu vyzkoušet
a tyto nadšence v jejich snaze
podpořit.
ZA JÍMÁ VÁS,
KDO ZA TÍM S TOJÍ?
V současné době pět nadšenců. Honza Gregor je hlavním trenérem. Roman Kajfosz
a Martin Nadrchal fackovací
panáci. Zuzka Sedláčková je ta,
která dostala nápad kurzy uspořádat, a Táňa Vlčková vám zase
předvede, jak bít Honzu. Martin Nadrchal o organizátorském
týmu tvrdí: „Jsme plní nadšení
a elánu, těšíme se, až naučíme
holky pořádně někomu nakopat
zadek!“ Tak neváhejte a přijďte
jejich hodiny vyzkoušet.
Pro více informací a s případnými dotazy se můžete obrátit na:
www.facebook.com/
pages/Sebeobrana
-pro-studentky/
154176684630989. Autor: Tereza Voborníková
– 1 / 2011
CO, KDY, KDE?
NEZBY TNÉ
INFORMACE
NA ZAČÁTEK
Hodiny začaly v prvním týdnu
semestru na naší škole – první se
konala ve čtvrtek 17. února 2011
od 17.30 do 19.00. V tomto čase
se budou hodiny opakovat každý
týden. V případě velkého zájmu
pořadatelé slibují přidat i další tréninky. Trénuje se na Blanici – ve vestibulu, hned naproti
hlavnímu vchodu je místnost na
aerobik. Cena činí 50 Kč za výukovou hodinu, tedy 90 minut.
Pokud se vám ale nebude hodina líbit, trenéři garantují vrácení
peněz. Trénovat se budou různé
techniky posbírané z bojových
sportů tak, aby bylo snadné si je
zapamatovat, v praxi je jednoduše použít a hlavně, aby díky nim
měla relativně slabší dívka šanci
ubránit se i silnějšímu mužskému útočníkovi. Účastnice kurzů
budou také seznámeny se zásadami prevence – naučí se tedy,
jak se chovat, aby se do krizových situací vůbec nedostaly.
economix
Nový semestr přináší novou příležitost, jak na
Blanici užitečně naložit
s volným časem. Protože
na Jižním Městě je to občas pěkná divočina a najdou se zde i pochybná individua, která si „brousí
zuby“ na každoroční příliv
mladých vysokoškolaček,
které se mnohdy poprvé ocitají ve velkém městě (dokladem toho budiž
případy přepadení, pobodání nebo znásilnění), přichází skupina příznivců
bojových sportů s lákavou
nabídkou. Přímo v prostorách koleje připravili kurzy sebeobrany pro
všechny dívky bez ohledu
na příslušnost k určité fakultě či vysokoškolskému
stavu vůbec.
36
kultura
Work song aneb Zpíváme o práci
Hledat písně s ekonomickým podtextem, to je posedlost. Kdo poprvé uslyší
termín work song, jsem si
jistý, že mu rázem učaruje. Ze dna podvědomí patrně začnou vystupovat
melodie, popěvky a rytmy,
protože work song (včetně jeho reminiscencí a reinkarnací) provázel lidstvo v posledních, možná
vůbec nejrušnějších staletích.
Definice samotného termínu
není jednoduchá. Nejde o zjednodušené vnímání práce a její
jednorozměrný odraz v hudbě:
tedy že někdo zpívá o práci. Obdobou plochého vnímání termínu může být i Marxovo pojetí práce, kdy jen práce samotná
tvoří nadhodnotu. Nadhodnotu
work songu ale může tvořit širší
vějíř přenesených významů.
Work song byl původně písní otroků, kteří, podobně jako ve
spirituálech, hledali pojmenování vlastních problémů. Work
song můžeme například slyšet
v muzikálu Bídníci podle Hugovy předlohy, jenž vyjadřuje
beznaděj nikoliv otroků, ale ve
francouzských reáliích proslulých galejníků: Look down, look
down, Sweet Jesus doesn‘t care.
(Však něco podobného si musel zpívat i Dumasův Edmond
Dantès, když čtrnáct let hloubil
tajnou chodbu – a jak známo,
s písní jde práce od ruky...).
Work song však předznamenal jiný a daleko významnější
fenomén. Přes krvelačnou Marseillaisu (Třeste se, tyrani! A vy,
zrádci, hanbo celé země!) se dostáváme k budovatelské písni.
Tyto písně, stejně jako popěvky francouzské revoluce, jasně
označovaly nepřítele a budoucí
oběti: pak rudí námořníci, dělníci s průkopníky, rozdrtí vládu tyranů, jak se zpívá v Pochodu rudých námořníků. Od work
songu ale dochází k určitému
posunu – budovatelské písně si
již na práci nestěžují. Budovatelské písně sice na work song
navázaly, inspirovaly se jím, využívají podobných obratů a sociálně emotivních vizí, ale jejich
účel je především motivační a
propagandistický. Jestliže work
song měl popsat realitu a působit jako roznětka živelného hněvu, budovatelské písně realitu
z
– 1 / 2011
economix
v žádném případě nepopisují
(stačí se jenom trochu porozhlédnout, kolik je kolem krás –
dým z továren a houfy dětí nad
pískem, jak se zpívá v písni Rozkvetlý den, jež začíná známější
frází Bez chleba nelze žít).
Budovatelská píseň, kromě
podněcování k nenávisti k imperialistům a kapitalistům, měla
především usměrnit nashromážděný hněv mas směrem k práci.
Zisková motivace nefungovala (protože zásadně neefektivní
systém lze zefektivnit jedinou
cestou – ideologickou manipulací), proto bylo nutné lidem vysvětlit, proč je dobré pracovat.
Budovatelům nemělo jít jen o
lepší budoucnost vlastní země,
ale prací mohli (jako pracovní
bonus) porazit celý imperialistický svět.
Grafická multimediální laboratoř
VŠE (GML) vyhlásila již 4. ročník festivalu studentské kreativity Winston Econ Art (WEA). Přihlašování do soutěže, jež probíhá ve třech
hlavních kategoriích (fotografie,
je
á
h
a
n
grafika a film), bylo spuštěno 16.
února, ukončeno bude 17. dubna.
Klání o nejlepší umělecký počin v devíti podkategoriích (podrobněji na webu
WEA) se mohou účastnit studenti z VŠE,
Levicoví intelektuálové se
dříve věnovali především kumštu (kdežto dnes se zabývají výhradně politikou a sociologií).
Intelektuálnost tehdejších levičáků se projevila v poznatku, že
umění by mělo být přístupné a
srozumitelné (umění si totiž zaslouží všichni, nikoliv jen úzká
skupina kapitalistů a snobů).
E. F. Burian proto ve své slavné písni Rudý traktorista „názorně“ veršoval: Práce začíná,
horká mašina, brázdami se řítí,
jako lavina.
Work song se v Čechách nikdy v čisté formě neprojevil.
V době, kdy lze něco podobného slyšet ve Francii, drží katolická církev opratě pevně v rukou a
zpívají se většinou náboženské
písně, v hospodách naopak písně přisprostlé. Ani v době rozvoje dusivého velkokapitálu se
čeští dělníci nepustili na tenký
led (work song by mohl být doménou revolucionářů-sociálů
a ti to v habsburské monarchii
neměli příliš lehké) a raději se
v české kotlině zpívaly národní
písně o lásce k vlasti a dívkám.
O vrchol budovatelské písně
se ale zasloužil mnohem později
Jan Werich. I přes často proklamovanou „člověčinu“ pomohl
propagovat nekonečně krásnou
a sociálně rovnou myšlenku:
když všichni všechněm všechno
dáme, tak budem všichni všechno mít dohromady. Werich evidentně nedomyslel, co se může
stát, když nás půjdou milióny,
všichni proti větru... Autor: Vladimír Štípek
Vyšší odborné školy informačních služeb
(VOŠIS), Fakulty elektrotechnické (FEL)
ČVUT a univerzit třetího věku FEL a VŠE.
Festival vyvrcholí slavnostním galavečerem 6. června na VŠE. V minulém ročníku
ceny vítězům předali významní umělci: fotograf Tono Stano, herec, režisér a pedagog
Ondřej Kepka, režisér a producent Miloslav Šmídmajer či kytaristka, skladatelka a
zpěvačka Lenka Filipová. Jinak tomu nebude ani letos. Do aktuálního ročníku mohou
tvůrci poprvé přihlásit svá díla prostřednictvím webového formuláře na stránkách festivalu www.winstoneconart.cz. Autor: Alžběta Gabrielová
37
kultura
Soutěž Miss Academia ČR zná své finalistky
Soutěž Miss Academia ČR 2011 pořádaná Fakultou multimediálních
komunikací Univerzity Tomáše Bati
ve Zlíně zná své finalistky. Desítku
kandidátek na titul české univerzitní miss vybrala porota z celkového
počtu 320 přihlášených dívek. Finále soutěže se uskuteční 29. března
v Kongresovém centru Zlín.
Semifinálová kola se uskutečnila v Praze
a Brně, přičemž z obou měst postoupilo právě pět vysokoškolaček. Uchazečky o titul
nejkrásnější vysokoškolačky musely podstoupit vědomostní a inteligenční test, pohovor s členy poroty, došlo však i na promenádu v plavkách. Mezi finalistkami má
nejpočetnější zastoupení České vysoké učení technické a Univerzita Karlova, každou
z těchto škol budou reprezentovat dvě finalistky. Dívky z Vysoké školy ekonomické
zůstaly před branami finále.
Do hodnocení miss se může zapojit i široká veřejnost a zvolit tak Miss Academia online 2011. Hlasování na webu soutěže www.
missacademia.cz bylo spuštěno 9. února a
potrvá do 20. března 2011. Podle organizátorů se soutěž těší rekordní účasti, v prvních
patnácti dnech hlasovalo na 5500 lidí. Autor: Zuzana Žiačiková
Semifinalistky pražského kola
Semifinalistky brněnského kola
Asociace českých kameramanů bylo možné zhlédnout do 4. března.
S cílem zviditelnit kameramany i jako fotografy a seznámit
širokou veřejnost s jejich činností se výstava poprvé uskutečnila
v roce 2002 v prostorách galerie
v Paláci Lucerna v Praze. VŠE
ji letos hostila již potřetí v řadě.
Výstavu organizovala Asociace
economix
V pondělí 14. února se od
19.30 konala v atriu Rajské budovy VŠE vernisáž
výstavy Kameramani fotografují. V pořadí již osmou
výstavu fotografií členů
českých kameramanů, která se
jako nezávislá profesní organizace snaží seznamovat veřejnost
s profesí kameramanů, s jejich
prací a významem jejich tvorby.
Mezi vystavujícími kameramany letošního osmého ročníku byli mimo jiné Ivan Šlapeta
s portréty Věry Chytilové, Františka Vláčila nebo Ladislava
Smoljaka, Vladimír Holomek,
který na výstavě prezentoval
fotografie z cyklu Terrra Inkognita a Hledání kosmu, a Martin Preiss s fotografiemi z Egypta, Tuniska, Mexika i Vatikánu.
Kameramany letos jako host výstavy doplnil dokumentární fotograf Bohdan Holomíček známý svými zrnitými a jednoduše
komponovanými snímky. Autor: Alžběta Kuchařová
– 1 / 2011
Výstava Kameramani fotografují
38
kultura
Únorové promítání s Dušanem Kleinem na VŠE
V pondělí 21. února 2011 se v podvečer v Likešově aule VŠE uskutečnilo promítání filmového muzikálu
Růženko, spíte sama? z roku 1970
a následná beseda s režisérem
snímku Dušanem Kleinem. Akci pořádalo studentské sdružení EKONOM.
Před začátkem promítání mohli diváci
zhlédnout několik screenshotů z filmu Můj
přítel Fabián z roku 1953, v němž Dušan
Klein ztvárnil cikánského chlapce, který neumí číst. Negramotný byl i jeho otec (Otto
Lackovič). Příběh skončí dobře, nakonec se
oba sympatičtí hrdinové zařadí do většinové společnosti.
Jak už bývá zvykem, před úvodním slovem režiséra byla promítnuta krátká ukázka, která se pojí s osobou hosta. V případě
Ladislava Smoljaka jsme pustili krátký sestřih několika filmů, ve kterých se Smoljak
„zamlada“ mihl. Při návštěvě Jana Svěráka byl zase promítnut vteřinový záběr z filmu Nejistá sezóna, kde mladý Svěrák řekl
jednu větu. V případě promítání s Dušanem
Kleinem jsme vybrali divákům jistě známou
ukázku: úvod z detektivního seriálu Hříchy
pro pátera Knoxe.
Promítaný film Růženko, spíte sama? patří mezi trezorové snímky, a to kvůli politickým problémům autora hudby Zdeňka
Marata. Hlavní hvězdou filmu byl tehdy již
velmi populární Jiří Hrzán. Dále ve snímku hrála v té době ještě nepříliš známá Jana
Paulová nebo Eliška Balzerová.
Během besedy se Dušan Klein věnoval
například tvrdým tržním podmínkám, kterým dnešní filmová tvorba čelí. Z toho důvodu například natáčel další pokračování
„Básníků“, producenti projevili zájem investovat právě do těchto filmů. A toho by
nevyužil jen iracionální režisér. Podle slov
režiséra vznikl světově ojedinělý cyklus –
žádná jiná série se nenatáčela po tak dlouhou dobu a nesleduje fyzické i psychické
stárnutí hlavních postav. Ilustrovat to lze
například na sérii o Fantomasovi – k žádnému „životnímu běhu“ ani vývoji postav nedochází. Na závěr dostal režisér tradiční dárek: tašku s nápisem Economix (i o product
placementu se totiž na besedě mluvilo – product placement je dnes již nedílnou součástí
filmové tvorby) s „ostře nabitou“ lahví alkoholu. Tentokrát taška obsahovala tradiční
táborský likér Žižkova rána, neboť ve filmu,
jak bylo zmíněno, hrál hlavní roli Jiří Hrzán,
rodák z Tábora.
O dalších promítáních vás budeme informovat prostřednictvím magazínu Economix nebo jeho webových stránek. Je ale
jisté, že budou mít ustálenou formu: nejdříve krátká ukázka týkající se hosta/režiséra, poté krátká úvodní zdravice (pro diváky a filmové fanoušky je neocenitelné,
když vědí, že v sále s nimi sedí sám tvůrce díla) a poté beseda. Tradicí se stala také
spontánní autogramiáda, která proběhla
v případě všech předešlých filmových promítání. Autor: Vladimír Štípek
Stalin, krev, revoluce. Jeden svět na VŠE
v mobilech odehrávající se v africkém Kongu. Na program se dostanou také dva krátké dokumentární filmy – Stalin. Why not?
a Staging a revolution. Chybět nebudou ani
filmy s ekologickou tematikou, dokumenty
zabývající se problematikou seniorů a sekce
sociálních spotů. Vybrané snímky budou doplněny o diskusi s odborníky na dané téma.
Podrobnější informace o jednotlivých projekcích najdete na www.jedensvet.cz/vse.
Projekce budou probíhat vždy od 18.00
a 19.35 v Akademickém klubu a v posluchárně NB B. Vstupné na každou z nich je
50 Kč. Autor: Sandra Holcapfelová
economix
– 1 / 2011
V březnu se bude konat již 13. ročník akce Jeden svět. Mezinárodní
filmový festival organizovaný společností Člověk v tísni se každoročně rozšiřuje, a tak vedle několika
pražských kin probíhají projekce
vybraných dokumentárních filmů
o lidských právech i na jiných místech. Mimo jiné právě na VŠE, kde
se letos festival pořádá podruhé,
a to od 14. do 17. března.
V pátém týdnu výuky se tak naskytne
možnost zhlédnout ve škole dvanáct filmů
pojednávajících o palčivých společenských
otázkách. K hlavním tématům letošního ročníku patří Tváře korupce. Za zmínku určitě stojí snímek Thieves by law z prostředí
ruského podsvětí. Ze sekce Máte právo vědět organizátoři uvedou dokument Prosecutor o Mezinárodním trestním soudu, dále
tituly Manželka za 50 ovcí přibližující afghánskou společnost a Bagdádská filmová
škola o stavu Iráku a tamní novinářské (ne)
svobodě. Společenské zodpovědnosti nadnárodních korporací se věnuje film Krev
Po
Út
St
Čt
PROGRAM FILMOVÉHO FES TIVALU JEDEN SVĚT NA VŠE
Akademický klub
Posluchárna NB B
18:00
19:35
19:35
14. 3. 2011 Manželka za 50 ovcí Prokurátor
Čtvrtá revoluce
Pozemšťané, koho
15. 3. 2011
Vodka Factory
Krev v mobilech
budete volit?
Stalin, proč ne?
16. 3. 2011
Poručíme větru, dešti
Non-Comm spoty
+ Svobodné jeviště
Vnoučata kubánské
17. 3. 2011
Na stupních vítězů
Zločinci podle zákona
revoluce
39
recenze
Koktavý král míří do českých kin
Až 10. března
vstupuje do českých kin film
Králova řeč (The
King´s Speech),
který získal nejvíce nominací
na letošní předávání cen Oscar,
celkem dvanáct.
Čtyři nominace
proměnil na Cenu akademie. Zlatou sošku si z letošního ceremoniálu odnesl herec Colin Firth za svůj
výkon v hlavní roli, režisér Tom Hooper, scenárista David Seidler a film
rovněž porazil další favority Sociální síť, Počátek, The Fighter či Opravdovou kuráž od bratrů Coenů v kategorii nejlepší snímek.
Režisér Tom Hooper vypráví příběh anglického krále Jiřího VI., který trpěl poruchou
řeči. To je nám vysvětleno hned na úvod, kdy
jsme svědky emotivní situace ve Wembley
v roce 1925. Tehdy ještě princ Albert, vévoda z Yorku (Colin Firth), jak byl budoucí král
Jiří VI. oslovován, nezvládne pronést veřejný projev. Jeho manželka Alžběta, ztvárněná Helen Bonham Carterovou mu domluví
schůzku u australského odborníka na řečové
poruchy Lionela Loguela, kterého famózním
způsobem hraje Geoffrey Rush. Právě přátelství mezi těmito charaktery je hlavním motivem filmu. Lionel má velice neortodoxní
metody, zcela odlišné od předchozích doktorů. Řečí filmu: „Ale mí poradci říkají, že mi to
pomáhá...“ – „Jsou to idioti.“ – „Mají rytířské
tituly!“ – „Potom na to mají i titul.“ Humor
se filmu rozhodně nevyhýbá. Scenárista David Seidler si zaslouží velký obdiv za bravurní kombinaci humorných a emočně vyhrocených scén. Ostatně, to uznala i Akademie
a Seidler získal Oscara za nejlepší původní
scénář. Ten dokáže ze zdánlivě neatraktivního tématu koktajícího anglického krále vytvořit silný příběh, strhující a zábavný.
V necelých dvou hodinách tak sledujeme příběh druhorozeného syna krále Jiřího
V. Trůn převezme po abdikaci svého bratra
v době začínající druhé světové války. Samotný historický vývoj Evropy je upozaděn
na úkor hlavního příběhu přátelství a léčby. Nominace za nejlepší mužský herecký
výkon v hlavní a vedlejší roli byly více než
oprávněné. Za překvapení lze naopak považovat nominaci pro Helen Bonham Carterovou, která v roli manželky Bertíka (familiární oslovení Jiřího VI.) nedostává příliš
prostoru a spíše v celém filmu zaniká.
Ve filmu Králová řeč jde o klasickou poctivou filmařinu, která neposouvá hranice,
avšak plně jich využívá. Vše je navíc podtrženo jedinečnou kamerou. Ta zaprvé několikrát šikovně používá rybího oka a zadruhé
často staví záběry atypicky, ve vertikálních
aspektech staví hlavu na střed a v horizontálních se mnohdy herci dívají ze záběru, nikoli
do záběru. To vše způsobí, že si film nezapamatujete pouze po dějové stránce, ale zpětně
si vybavíte i vizuální část, a Královu řeč tak
dokážete oddělit od jakéhokoli jiného filmu.
Ano, Králova řeč bezpochyby patří mezi
nejlepší filmy roku. Zvučná angličtina už je
pouhým bonusem krásy celého britského filmu. K zakončení si dovolím použít ještě jednu citaci z filmu, kdy Lionel uklidňuje Bertíka, že „dlouhé pauzy jsou dobré, dodávají
vážnost“, načež Jiří VI. odvětí, že v tom případě bude „nejvážnější král v historii“. Jak
to celé dopadne, se dozvíte ke konci. I když
se dostatečně citově obrníte, jen s obtížemi
zůstanete v klidu. Autor: Martin Doležal
SuperFreakonomics je rozčleněna do pěti
základních kapitol. Jednou z nejzajímavějších a argumentačně poměrně vydařených
je hned první kapitola pojednávající o tom,
„proč se pouliční prostitutka chová jako
Santa Claus z obchoďáku“.
Kniha popisuje běžné úkazy v životě
a hledá souvislosti s mnohdy paradoxními
až extrémními faktory, které s analyzovaným jevem na první pohled nemají vůbec
nic společného. Vše samozřejmě autoři dokládají nejrůznějšími výzkumy.
Tímto způsobem se například dozvíme,
proč se Allie, dvakrát rozvedená programátorka, fyzicky atraktivní, chytrá a přátelská,
dala na samostatné podnikání. V současnosti Allie pracuje deset až patnáct hodin týdně
a vydělává pětinásobek své předešlé mzdy.
Jako prostitutka. Na jejím životním příběhu autoři jedinečným způsobem vysvětlují
elasticitu poptávky, ale také pestrost a rivalitu nabídky.
Další zajímavá kapitola nese název Proč
by si měli sebevražední atentátníci kupovat životní pojistku? Kapitola začíná pasáží o vlivu ramadánu na těhotenství matky
a vývoj dítěte po narození. Autoři plynule
přecházejí k tématu terorismu, který podkládají studií Alana B. Kruegera: What makes
a terrorist.
SuperFreakonomics tak představuje vtipnou příručku, ve které čtenáři najdou nápadité argumentace k aktuálním palčivým
otázkám.
Kniha se sice věnuje zejména tématům ekonomie neřesti, která logicky nabízí
největší prostor pro nejrůznější společensky průchozí i neprůchozí souvislosti a argumentace. Zároveň však kniha pojednává o ekonomických jevech jako altruismus,
vězňovo dilema a efekt relativního věku čtivým způsobem, který dokonce může čtenáři
i leccos ze světa ekonomie objasnit. Ačkoli
autoři využívají mnohdy absurdní aplikace.
Ekonomické teorie a úkazy se tak díky SuperFreakonomics stávají mnohem živějšími
a představitelnějšími, než jak je prezentují
školní učebnice a skripta. Svou aktuálností
může být příručka přínosná nejen pro studenty ekonomie, ale pro všechny čtenáře se
zájmem o hledání nových rozměrů diskutovaných problémů dnešní doby.
Autor: Lucie Kubečková
Název knihy:
SuperFreakonomics –
skrytá ekonomie všeho
Autor:
Steven D. Levitt,
Stephen J. Dubner
Vydavatelství:
Dokořán
Rok vydání:
2010
Počet stran:
255
Hodnocení:
*****
economix
Kniha nesoucí název SuperFreakonomics – skrytá
ekonomie všeho
je pokračováním
prvního dílu Freaconomics, v českém překladu,
trochu neobratně, Špekonomie.
Druhý díl vychází již s poněkud zdařileji přeloženým titulem. Knihu napsali akademický ekonom Steven
D. Levitt a spisovatel a novinář
Stephen J. Dubner.
– 6 / 2010
SuperFreakonomics. Skrytá ekonomie všeho
České dráhy,
firma otevřená mladým
České dráhy, Váš osobní dopravce
d www.ceskedrahy.cz/kariera \ 840 112 113