OBSAH 1 1 Vývojová psychologie 2 1.1 Vznik vývojové psychologie

OBSAH 1 1 Vývojová psychologie 2 1.1 Vznik vývojové psychologie

OBSAH
1
Obsah
1 Vývojová psychologie
1.1 Vznik vývojové psychologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.2 Předmět vývojové psychologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.3 Vztah k ostatním psychologickým disciplínám . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2
2
2
2
2 Vývoj lidské psychiky
2.1 Fylogeneze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.2 Ontogeneze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2
2
2
3 Metody poznávání dítěte
3
4 Koncepce psychického vývoje
4.1 Erikson . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4.2 Piaget . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
3
3
3
5 Charakteristika duševního vývoje
5.1 Druhy změn ve vývoji . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5.2 Zákonitosti vývoje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5.3 Determinanty (činitelé) vývoje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
3
3
4
4
6 Interakce činitelů vývoje
4
7 Dělení vývojových období
5
8 Charakteristika vývojových období
8.1 Prenatální vývoj . . . . . . . . . . . . . . . .
8.2 Novorozenec . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
8.3 Kojenec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
8.4 Batole . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
8.4.1 Vývoj vůle a sebeuvědomění . . . . .
8.4.2 Rozvoj a diferenciace hry . . . . . . .
8.5 Předškolní věk . . . . . . . . . . . . . . . . .
8.5.1 Vývoj poznávacích procesů . . . . . .
8.5.2 Vývoj osobnosti . . . . . . . . . . . .
8.5.3 Vývoj emocionality . . . . . . . . . . .
8.5.4 Vývoj dětské kresby . . . . . . . . . .
8.6 Mladší školní věk . . . . . . . . . . . . . . . .
8.6.1 Vývoj poznávacích procesů . . . . . .
8.6.2 Vývoj osobnosti . . . . . . . . . . . .
8.6.3 Připravenost pro vstup do školy . . .
8.6.4 Vývojové zvláštnosti žáka první třídy
8.6.5 Problémy a poruchy vývoje . . . . . .
8.7 Pubescence . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
8.7.1 Tělesný a pohybový vývoj . . . . . . .
8.7.2 Vývoj poznávacích procesů . . . . . .
8.7.3 Vývoj osobnosti . . . . . . . . . . . .
8.7.4 Sociální vztahy . . . . . . . . . . . . .
8.8 Adolescence . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
8.8.1 Vývoj osobnosti . . . . . . . . . . . .
8.8.2 Sociální vývoj . . . . . . . . . . . . . .
8.8.3 Citový vývoj . . . . . . . . . . . . . .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
5
5
5
5
6
6
6
7
7
7
7
8
8
8
8
8
9
9
9
10
10
10
10
10
11
11
11
2
1
2
VÝVOJ LIDSKÉ PSYCHIKY
Vývojová psychologie
Vývojová psychologie zkoumá duševní vývoj jednotlivce se zaměřením na věkové zvláštnosti (od prenatálního období po smrt)
1.1
Vznik vývojové psychologie
V první polovině 20. stol. (začátek), kdy se psychologie rychle rozvíjela.
1.2
Předmět vývojové psychologie
Řeší problematiku hybných sil v psychickém vývoji, zejména vztahy mezi dědičností a
vlivy prostředí. Podrobně se zabývá jednotlivými věkovými obdobími (stadii) - jejich
znaky, životními problémy, přechody z jednoho období do druhého, atp. .
Rozlišení vývoje jednotlivce z hlediska jeho aspektů:
Tělesný (biologický) vývoj - zkoumáme jednotlivé znaky vývoje od prenatálního
věku ke stáří. Nejvíce změn je během dospívání. Vliv psychiky (žláz s vnitřní
sekrecí).
Duševní (psychický) vývoj - např. sebevědomí, potřeby, zájmy.
Sociální vývoj - vztahy k rodičům, vrstevníkům, společnosti.
1.3
Vztah k ostatním psychologickým disciplínám
Jedna z psychologických věd.
2
Vývoj lidské psychiky
Vývoj lidské psychiky lze sledovat ze 2 základních pohledů:
Fylogeneze = vývoj živočišného druhu (v našem případě člověka). Vývoj psychiky
člověka v souvislosti s historickým vývojem společnosti (dobově podmíněné zvláštnosti - např. různá představa krásy, nebo jazyk jako výsledkem tisícileté tradice
národa).
Ontogeneze = duševní vývoj jednotlivce. Vývoj lidské psychiky od prenatálního období do stáří. Zkoumání věkových zvláštností vývoje.
2.1
Fylogeneze
Fylogeneze = vývoj živočišného druhu.
2.2
Ontogeneze
Ontogeneze = duševní vývoj jednotlivce.
3
3
Metody poznávání dítěte
Longitudální (?) - sledujeme jednu skupinu dlouhou dobu (např. celou školní docházku) - časově náročné
- sledujeme více různých skupin (např. prváky, druháky, . . . deváťáky)
v jednom okamžiku
4
Koncepce psychického vývoje
4.1
Erikson
Teorie osmi věků. Po ukončení etapy následuje vždy křižovatka (+ nebo −).
0
2
4
7
18
20
26
60
4.2
–
–
–
–
–
–
–
–
1
3
6
12
20
25
60
vědomí přijetí a důvěry k okolí
vědomí autonomie nebo pocit hanby (sebeuvědomění)
iniciativa nebo pocit viny (osvojování společenských norem)
od školy do puberty
dospívání a hledání své identity (především sexuální)
partnerství nebo izolace (období intimity, schopnost navazovat vztahy
schopnost překonat problémy nebo stagnace (dospělost - činorodost a aktivita)
spokojenost nebo zoufalství (stáří - integrita, zralost)
Piaget
Snaha rozlišit věkové období podle mezníků.
období
prenatální
novorozenecké
kojenecké
batolecí (též mladší předškolní)
starší předškolní
mladší školní
starší školní
adolescence
mladší dospělost
střední dospělost
starší dospělost
počáteční staroba
pokročilá staroba
5
5.1
od – do
početí – porod
porod – 3 měs.
– do 12 měs.
– do 2
3 – škola
7 – 12
12 – 15
16 – 20
–
– 45
45 – 60
60 – 71
75 –
poznámka
začátek chození
sebeuvědomění
osamostatnění
puberta
profilace, hlubší vztahy
převzetí zodpovědnosti
výchova dětí, kariéra
schopnost přijmout roli důchodce
Charakteristika duševního vývoje
Druhy změn ve vývoji
Kvantitativní - přírůstek něčeho (+2 cm, +100 nových slov, . . . )
Proporciální - změny ve vztahu jednotlivých prvků (tělesných, psychických) - např.
relativní zmenšování hlavy
Kvalitativní - změny v kvalitě jednotlivých prvků a vlastností (mléčné zuby kontra
druhé zuby, dětský způsob jednání se mění v dospělý způsob)
4
6
INTERAKCE ČINITELŮ VÝVOJE
Dále potom druhy vývojových změn dělíme na:
Progresivní (evoluční) - k vyššímu stupni vývoje, vývoj nového, pokrok v tělesné i
duševní rovině (typické pro období dětství a dospívání).
Regresivní (involuční) - pokles úrovně, ztráta určitých schopností (typické pro stáří,
v dětství příznak nemoci).
5.2
Zákonitosti vývoje
Zákon celistvosti - vývoj jednotlivých tělesných i duševních funkcí probíhá ve vzájemné souvislosti a podmíněnosti.
Zákon plynulosti - vývoj není skokový, ale jedna fáze postupně a plynule přechází
do druhé.
Zákon protichůdnosti - v procesu vývoje se střetávají protichůdné tendence. Každé
překonání znamená pokrok.
Zákon postupné diferenciace a specializace - postupně dochází k jemnějšímu rozlišování a reagování na podměty.
Zákon nerovnoměrnosti tempa vývoje - neexistují přesné šablony.
5.3
Determinanty (činitelé) vývoje
Dispoziční - vnitřní, biologické, „vrozenéÿ. Též dědičnost (nativistická teorie - zdůrazňuje úlohu dědičnosti: jaký člověk je, je dáno geneticky - o vývoji člověka je
rozhodnuto v okamžiku početí (narození)).
Precipitační - vnější, bezprostředně působící - vliv prostředí (člověk je společenská
bytost (člověk vyrůstá v určité rodině, zemi, atp. kde jsou vyznávány určité hodnoty, je v nějakých rolích teorie sociálních rolí) a výchova (tím se zabývá pedagogika - zkoumáno na jednovaječných dvojčatech vychovávaných v různém prostředí).
Dítě s dispozicemi k malování toto nerozvine, nedostane-li do rukou pastelky (a
ve velké míře i vedení).
Syndrom CAN - zanedbané dítě z narušené rodiny . . .
Enviromentální - vliv životního prostředí (životních podmínek) - např. přelidnění.
6
Interakce činitelů vývoje
Základní otázka: „Čím jsou determinovány psychické vlastnosti člověka?ÿ.
Tradiční názor: psychické vlastnosti se dědí (vyhovovalo to zvláště šlechtě).
Filozof Helvétius (a další osvícenci) zdokumentovali vliv výchovy a společenského prostředí na vývoj člověka.
Od počátku 20. století byla přeformulována základní otázka: „Jaký je vliv jednotlivých činitelů?ÿ (výzkumy dvojčat). Bylo prokázáno, že dědičnost má největší vliv na
formování temperamentu, potom na schopnosti (obecné intelektuální), nejméně na formování rysů charakteru ⇒ kvalifikovaná výchovná péče je velmi důležitá pro rozvoj
psychických vlastností (i intelektových).
Od poloviny 20. století se základní otázka dále změnila na: „Jakým způsobem působí
jednotliví činitelé?ÿ a otázku „vzájemné interakce dědičnosti a vlivu prostředíÿ (zákon
interakce).
5
Výzkumy rodokmenů a DNA jednovaječných dvojčat bylo prokázáno, že inteligence je
ze 70–80% věcí dědičnosti (výzkum DNA prokázal stejný genetický základ).
7
Dělení vývojových období
Kritéria oddělení různých období duševního vývoje:
Biologické - např. objeví se první zoubky, nebo vývoj sekundárních pohlavních znaků
v dospívání.
Společenské (sociální) - v určitém věku dítě nastupuje do mateřské školy, do základní školy, dovršení plnoletosti, odchod do důchodu, atp. .
Obě kritéria spolu souvisí - např. vstup dítěte do školy je podmíněn tělesnou zdatností
i celkovou (duševní) vyspělostí.
8
8.1
Charakteristika vývojových období
Prenatální vývoj
Embryonální fáze - oplodnění až ca 3 měsíce. Tvoří se základ orgánů (zvýšená citlivost na vliv negativních vlivů).
Fetální fáze - 3 měsíce až porod. Plod reaguje na podměty (akustické), je aktivní
(pohybuje se) a má schopnost sociální interakce s matkou.
8.2
Novorozenec
Období - od narození do 3 měsíců
Míry a váhy - 3–3.5 kg, 50 cm
Základní charakteristika - přizpůsobování se vnějšímu prostředí (termoregulace,
přijímání potravy, vylučování, dýchání)
Typická činnost - spánek (20 hodin denně)
Vnímání a reagování - dominují nepodmíněné reflexy (hledací, sací, hltací, vylučovací, obranný, úchopný, pohybový)
Pohyb - nezralá motorika, reakce na podměty celým tělem
Psychika - pocity pouze příjemné a nepříjemné
Ukončení období - končí překlenutím negativní pasivnosti (je mi teplo, jsem počůraný, . . . )
8.3
Kojenec
Období - od 3 měsíce do 12–15 měsíců
Míry a váhy - ca 10 kg, 75 cm (překotný růst)
Základní charakteristika Typická činnost
Vnímání reagování - rozpoznávání barev, lokalizace zdroje zvuku, rozlišení hlasů;
rozvoj motoriky a poznávacích funkcí, schopnost chůze otevírá nové možnosti;
aktivní činnosti (strkání do míče, tlačení auta)
6
8 CHARAKTERISTIKA VÝVOJOVÝCH OBDOBÍ
Pohyb - výrazná pohybová aktivita, zacházení s předměty
Psychika - strach z neznámého (i osob)
Myšlení - rozvoj myšlení - spojování (ťuknutí do hračky způsobí zvuk), schopnost
předvídat následky činnosti
Ukončení období - samostatná chůze, řeč
8.4
Batole
Období - od chůze (a řeči) do 3 roků (do školky)
Míry a váhy - 90 cm
Základní charakteristika - fenomenální rozvoj řeči
Typická činnost - napodobování (slova, činnosti)
Vnímání a reagování - sluch a zrak diferencované (melodie, říkanky); rozvoj paměti
(zážitky na celý život); představivost a velká fantazie; personifikace - přiřazování
lidských vlastností předmětům
Pohyb - hrubá motorika (chození po schodech), první malůvky (mazanice → tvary);
jemnější motorika (listování knihou, lžička, zapínání knoflíků); rozlišuje se pravák
a levák
Psychika - diferenciace citů (do popředí se dostává zlost z omezování pohybu, svobody, atp.; žárlivost (narození sourozence); radost; rozvoj vyšších citů - rozlišení
dobra a zla
Myšlení - na začátku konkrétní; uvažování rychlejší než řeč; postupně abstraktní
(slova se stávají symboly)
Řeč - bouřlivý rozvoj, ve 3 letech ca 1000 slov
Socializace - kontakt s vrstevníky minimální
Důležité - stimulovat a podněcovat (řeč, hračky); uspokojovat citové potřeby
Ukončení období - sebeuvědomění
8.4.1
Vývoj vůle a sebeuvědomění
(Důkazy dle J. Kagana) Sebechvála - dítě hodnotí vlastní osobu. Sebeovládání - dítě si
něco zakáže („To nesmím!ÿ). Citlivost k selhání a nezdaru. Snaha udělat samo, na co
jen trochu stačí (oblékání). Vítězný úsměv, když se podaří nový kousek. Poznání sebe
v zrcadle (na fotografii). Ve hře batole nahradí sebe nějakou hračkou (medvídkem).
Věty v první osobě a užívání zájmena já. Dětský vzdor - „Ne a nechci!ÿ.
8.4.2
Rozvoj a diferenciace hry
Dítě si při hře rozvíjí schopnosti. Intenzivně a mnohostranně se cvičí. Hra slouží též
k vyrovnání s těžkostmi a konflikty, se kterými si dítě neví rady (vypořádání s rozrušením, zklamáním, zahanbením). Batole si hraje rádo samo a samostatně. Tím rozvíjí
svou představivost, tvůrčí návyky a organizační vlohy.
Batole miluje smyslové zábavy (především vyluzování nejrůznějších zvuků). Ve velké
oblibě má hry s vodou a pískem (tvárnost, poddajnost, stejnorodost). Z pohybových
her - chůze po kládě, pozpátku, kutálení míče, válení sudů.
Symbolická hra - batole se stává princeznou, drakem, koněm, . . .
8.5
Předškolní věk
8.5
Předškolní věk
Období - od 3 do 6 roků (do školy)
Míry a váhy - 117 cm, 22 kg
Základní charakteristika - rozšiřování poznatků; schopnost regulovat jednání podle
instrukcí; první odpoutání od rodiny; větší kontakt s vrstevníky
Typická činnost - učení nových věcí; období otázek „Proč?ÿ
Vnímání a reagování - na začátku převládá synkretismus (soustředění na části celku),
později vnímání celku (př. obrazu - tu je husa, tu rybník, . . . později rozlišení odstínů barev)
Pohyb - dobře rozvinutá jemná motorika (modelování, šití, navlékání, . . . )
Psychika - postupně se učí ovládat emoce
Myšlení - egocentrické (nechápe, že druzí mají jiný pohled); výrazný růst kapacity
paměti (hlavně mechanické), výrazná fantazie - vymýšlení představ („lhaníÿ);
období otázek; zajímá se o zplození a zrození člověka; smrt je tajemným pojmem
(ale přemýšlí o ní) „Proč?ÿ
Řeč - bouřlivý rozvoj, v 6 letech ca 3000 slov!
Socializace - kolektivní hry, kontakt s vrstevníky
Důležité - stimulovat a podněcovat (řeč, hračky); uspokojovat citové potřeby
Ukončení období
8.5.1
Vývoj poznávacích procesů
Předškolák začne chápat první matematické vztahy, naučí se počítat do 10.
Myšlení je egocentrické (kognitivní egocentrismus) - dítě nechápe, že druzí lidé mají své
vlastní hledisko, odlišné od jeho; atropomorfické - dítě připodobňuje lidské vlastnosti
neživým věcem.
8.5.2
Vývoj osobnosti
Dítě si je dobře vědomo co je jeho povinností, co má a co nemá dělat a proč.
Dětské svědomí je zpočátku negativní - různé zákazy, ale je už autonomní - reguluje
jednání dítěte i když jeho čin (nebo nečin) je naprosto soukromý.
Dítě se identifikuje (ztotožňuje) s rodiči nebo s nějakým vzorem (možná též sexuálně).
8.5.3
Vývoj emocionality
Dítě se zajímá o zplození a zrození člověka (jak vzniklo ono samo).
O smrti přemýšlí často (bojí se jí), ale představuje si ji jako pobyt vhrobě zaživa, jako
bezmocnost, nehybnost, samotu, ohrožení nějakými zlými bytostmi (člověk se po smrti
zase narodí).
Má rádo pohádky blízká své mentalitě časovou neurčitostí („Byl jednou jeden králÿ),
záhadným umísťováním („Za sedmero horami a sedmero řekamiÿ) a tajemností která
ztoho vyplývá. Postavy jsou výrazné typy: král, uhlíř, princezna, kouzelník. Dítěti je
blízké i proměňování zvířat v lidi a naopak, fantastika - a surová morálka (usekávání
hlav, rozčtvrcování těl, oko za oko). Lidé se rozdělují na dobré a zlé, popisy jsou
jednoduché; hrdinství je dokonalé, láska věčná, zrada černá, štěstí až do nejdelší smrti.
Naslouchání pohádce má pro dítě podobný citový význam jako hra (může se při něm
hravou formou vyrovnávat se svými strachy a konflikty).
7
8
8 CHARAKTERISTIKA VÝVOJOVÝCH OBDOBÍ
8.5.4
Vývoj dětské kresby
Dítě si samo kreslí. Kresba je hrou a zároveň nejpřirozenějším vyjadřovacím prostředkem - kresbou poví více, než by dovedlo nebo se odvážilo říci slovy (může vyjadřovat
i svá nesplnitelná přání). Kreslí především to, co zná.
8.6
Mladší školní věk
Období - od 6 do 12 roků (do puberty)
Míry a váhy - ca 20–40 kg, 120–150 cm
Základní charakteristika - soutěživost, spolupráce
Typická činnost - hlavní motiv - škola
Vnímání a reagování - o sexualitu malý zájem, technické stavebnice a panenky →
věrné napodobení skutečnosti
Pohyb - obratný, jízda na kole
Psychika - převládá kladné citové ladění; družnost, extravertnost, radostnost, bezstarostnost, hovornost, citová povrchnost
Myšlení - růst mozku se kolem 10 roku zastavuje; škola učí dítě myslet; obliba knih
(dobrodružné s realistickými ilustracemi)
Řeč - aktivní používání 5000 slov
Socializace - vázání na silnějšího jedince (paní učitelka, spolužák)
Důležité
Ukončení období - do puberty
8.6.1
Vývoj poznávacích procesů
Škola učí děti myslet (jednoduchá logika), zlepšuje se paměť (mechanická i logická).
Lepší možnost dorozumění díky zdokonalení řeči - dítě užívá aktivně asi 5000 slov a
rozumí mnohem většímu množství.
Inteligenci lze měřit přesněji a spolehlivěji.
8.6.2
Vývoj osobnosti
Důležité jsou lidské vztahy více než výkon a prestiž (pravdivost, upřímnost, otevřenost,
hluboká vzájemnost) - hledá v rodině.
Pozitivní vztah k práci (očekávaná odměna, bezprostřední užitečnost i vědomí vzdáleného cíle).
Zájem o sexualitu není zvlášť živý (ovlivněno i vlivem převládajících stejnopohlavních
skupin).
8.6.3
Připravenost pro vstup do školy
Připravenost má 3 aspekty:
Fyzická zdatnost - průměrná výška, váha, stav vnitřních orgánů (změna denního
režimu - méně spánku, celkové zatížení organismu).
8.7
Pubescence
Kognitivní vyspělost - úroveň poznávacích procesů (především smyslového vnímání)
- záměrné vnímání (soustředění), zaměření pozornosti, rozlišování hlásek (řeč),
abstraktní myšlení (manipulace s pojmy), paměť, pozornost (schopnost soustředit se 20 - 25 minut na jednu činnost.
Sociální vyspělost - vztahy k rodičům, vrstevníkům, učitelům; dítě musí pochopit,
že skončila doba her a začíná doba učení (povinnosti, vztah k učiteli); schopnost
podřídit se úkolům a učit se; touha seberealizace (dítě se do školy těší); vztah
k vrstevníkům.
8.6.4
Vývojové zvláštnosti žáka první třídy
- dítě se zpravidla do školy těší
- učitel v první třídě představuje autoritu - „Paní učitelka říkala . . . ÿ (později se
to mění)
- dítě nemůže samo existovat, potřebuje pocit bezpečí a jistoty (potřeba silné citové
vazby). Neúplná rodina (rozpory mezi rodiči) narušují vývoj
- většinou dobrý vztah ke sourozencům (schopnost starat se o mladší sourozence)
- vztah ke spolužákům ve třídě pouze kamarádský (s kým kdo sedí, bydlí vedle
v domě)
- vznikají skupiny - vynikají silnější, nadanější, rozhodnější, šikovnější
8.6.5
Problémy a poruchy vývoje
Dítě neumí zvládat problémy ⇒ vznikají neurotické poruchy, které dělíme na:
Neurostenie - např. poruchy spánku, s jídlem (nejí × „žereÿ), atp. .
Psychostenie - např. pomočování, koktavost, úzkostlivost, hyperaktivita, jejíž příčinou je většinou lehká mozková disfunkce (LMD) (lehké difuzní poškození mozku
vznikající v době těhotenství a porodu) - často se váže na specifické poruchy učení:
Dyslexie - problémy při čtení (B ≈ D, b ≈ d, . . . )
Dyskalkulie - 73 ≈ 37
Dysgrafie - problémy v písemném projevu
Dysortografie - i ≈ y
8.7
Pubescence
Období - od 11–13 do 14–15 let (individuální).
Míry a váhy - ca 40–70 kg, 150–170 cm
Základní charakteristika - pohlavní dospívání, růstový spurt
Typická činnost - parta
Vnímání a reagování - zájem o sexualitu, zvídavost, mastrubace
Pohyb - neobratný, lehce unavitelný
Psychika - emoční nevyváženost, labilita, problémy se sebepřijetím
Myšlení - myšlení o myšlení, formální myšlení (abstraktní pojmy), rozporuplnost,
idealismus
Řeč Socializace - kritičnost k autoritám → vzpoura, vrstevnické skupiny mají větší vliv
než rodina a škola
Důležité
Ukončení období -
9
10
8 CHARAKTERISTIKA VÝVOJOVÝCH OBDOBÍ
8.7.1
Tělesný a pohybový vývoj
- rychlý růst
- rozvoj sekundárních pohlavních znaků
- prodlužování končetin ⇒ ztráta koordinace pohybů
- zvýšená unavitelnost - snížení tělesné výkonnosti
8.7.2
Vývoj poznávacích procesů
Patnáctiletý je schopen „vědeckyÿ myslet - základem pokroku je myšlení o myšlení.
Pubescent uvažuje nejen o skutečnosti, ale i o svých úsudcích: „Ano, já myslím. A já
také myslím na to, že myslím.ÿ. Otvírá se cesta k formálním operacím: myslet formálně
znamená myslet nezávisle na obsahu: (a + b)2 = a2 + 2ab + b2 - obecná čísla nahrazují
jakákoli jiná čísla.
Myšlení o neskutečném, neexistujícím „kdybyÿ. Pubescent srovnává realitu s vyhlašovanými ideály (z toho asi také pramení kritičnost k autoritám). Zvyšující se podíl
logické paměti a schopnost vnímání podstatného.
8.7.3
Vývoj osobnosti
- emoční nevyváženost
- období „vulkanismuÿ („hormonální bouřeÿ) - pubescent reaguje podrážděně, jeho
nálady bývají labilní, nápadně často se mění, převládají však záporné emoce rozmrzelost, nepokoj, neklid, horečná aktivita ⇒ poruchy soustředění, snadná
unavitelnost, méně klidný a méně vydatný spánek, úzkost
- vzdor - nesnáší, když s ním jednají jako s malým dítětem a nic mu nedovolí (záleží
na způsobu přístupu rodičů)
- labilita a nedostatek v sebeovládání, ucelenosti, integrace v citovém životě (např.
i sebevraždy)
- problémy v přijmutí sám sebe (tělo, povaha), zkoumání vlastního nitra - možnost
změny povahy (extrovert → uzavřený člověk), mění se citový život - prožívá určité
věci hlouběji, problémy se sebehodnocením
8.7.4
Sociální vztahy
- vrstevnické skupiny (klany) mají větší vliv, než rodiče, škola (případně církev),
touha po věrném příteli
- zvýšení kritičnosti (zejména k autoritám)
- vztahy mezi chlapci a děvčaty nabývají erotické povahy
8.8
Adolescence
Období - od 16 do 18–20 let.
Míry a váhy - dosažení „plnéÿ výšky a váhy
Základní charakteristika - přechod od dětství do dospělosti, osamostatnění, nejkritičtější a nejtěžší období
Typická činnost - touha stát se dospělým
Vnímání a reagování - časté pocity nejistoty, strachu a úzkosti, obavy z budoucnosti
8.8
Adolescence
Pohyb - individuální
Psychika - zhoršená pozornost a pracovní schopnost, zhoršené sebeovládání, prudké i
přecitlivělé způsoby reagování (hluboké hormonální přeměny působí na centrální
nervový systém)
Myšlení Řeč Socializace - zařazení do nových kolektivů, větší nároky na vztahy (hloubku), sociální
vztahy hlubšího typu (společné cíle, atp.)
Důležité
Ukončení období - osamostatnění
8.8.1
Vývoj osobnosti
Biologická a sociální zralost jedince nemusí jít stejným tempem (biologické znaky dospívání a dospělosti nastupují dříve než zralost sociální, psychická, charakterová).
Mladý člověk chce vypadat a žít jako dospělý, ale chybí mu k tomu důležité vnitřní
předpoklady - zkušenost a odpovědnost pro náročnou práci atp. .
8.8.2
Sociální vývoj
- přechod na jinou školu nebo pracoviště (navazování nových kontaktů, budování
pozic v nových skupinách)
- snaha osamostatnit se (odpoutat od rodičů a jejich autority)
- mění se vztahy k vrstevníkům - vyšší požadavky (dochází i k samotářství)
- vznikají sociální vztahy vyššího typu založené na porozumění, společných cílech
a činnostech, vzájemné pomoci
8.8.3
Citový vývoj
- časté pocity nejistoty, strachu a úzkosti, obavy z budoucnosti
- podceňování a přeceňování sebe sama - výkyvy ve výkonu a v kázni ve škole nebo
na pracovišti
Poznámky autora
Zdroje
Toto dílko vychází z přednášek paní —————-(?) z roku 2001. Dále z poznámek a
samostudia Elišky Hláskové (vysokoškolské pedagogické vzdělání) - Říčan: Cesta životem, Wagnerová: Vývojová psychologie (skripta), Příhoda: Ontogeneze lidské psychiky.
Připomínky a dostupnost
Za připomínky k obsahu bude vděčný autor tohoto zpracování:
Ctirad Hrubý, [email protected].
Máte-li zájem o elektronickou podobu, může tak být ve formátu PDF, DVI, TXT
nebo přímo ve zdrojové formě TEX (pracuji pod LATEX-em). Samozřejmě není problém
většího nebo menšího písma, atp. .
11