ZDRAVÍ VAŠEHO PSA BĚŽNÁ PÉČE O PSA

---------- materiály zpracované chovatelskou stanicí Bílé království ----------
ZDRAVÍ VAŠEHO PSA
BĚŽNÁ PÉČE O PSA
Proto, aby byl náš pes zdraví potřebuje odpovídající péči o jeho tělo.
SRST
Kartáčování čuvače postačí přibližně jednou za týden. V době línání je dobré vyčesávat
denně. Odumírající srst svědí, a tak bude našemu psovi „podrbání“ kartáčem velice příjemné.
V případě, že najdeme nějaká zplstnatělá místa, opatrně je vystřihneme nůžkami. Česání
kartáčem by bylo pro psa velice bolestivé. Často můžeme takové místo najít za ušima.
Koupel za pomocí šampónu bychom měli dělat pouze tehdy, jestliže srst je hodně zašpiněná.
Po koupeli je psa třeba dobře vysušit a nechat na teplejším místě.
Platí to především koupeme –li psa v zimním období. Zdánlivě suchá srst nestačí. Kůže psa
bývá většinou vlhká ještě hodně dlouho. V takovém případě je dobré psa chránit před
chladnějším místem ještě asi 20 hodin. V opačném případě hrozí i zápal plic.
OČI
Nahromaděný sekret v očních koutcích bychom měli odstraňovat
denně. Někdy se stane, že nenadále oko psa slzí a zanechává
nevzhlednou růžovou cestičku na srsti pod očním koutkem.
V takovém případě se může jednat o ucpaný slzný kanálek a je třeba
se poradit s veterinárním lékařem
obr. na obrázku je vidět nevzhledná růžová cestička u pravého oka.
UŠI
Čuvačí ucho je klopené a tak může při špatné hygieně nastat menší, či větší problém Je to
vlivem působení tepla a vlhkosti někdy i cizím tělesem.
Pohazování hlavou a časté drbání psa v oblasti ucha (kdy většinou pes kňučí) je známkou
toho, že není něco pořádku.
Uši bychom měli kontrolovat asi jednou za měsíc. Ucho psa je dobré občas vyčistit vatou
namočenou v ušním roztoku, který odstraňuje přebytečný maz. Neměli bychom zasahovat do
hloubky. Čistit je třeba ušní záhyby a boltec.
Častou příčinou pohazováním hlavy bývá také dráždění zvukovodu chloupky, které rostou
směrem dovnitř ucha. Tyto chloupky můžeme vystříhávat nůžkami.
---------- materiály zpracované chovatelskou stanicí Bílé království
království ----------
ZUBY
Chrup psa bychom měli kontrolovat asi jedenkrát týdně.
Je třeba prohlédnout nejen zuby, ale i dásně (může tam být vraženo cizí těleso, které často
vyvolá i zánět).Pokud je cítit ze psí tlamy zápach, nebo najdeme- li ulomený či jinak
poškozený zub, je třeba navštívit veterinárního lékaře.
Nejčastějším problémem bývá u psů zubní kámen. Dnes už je na trhu spoustu dentálních kostí
nebo přípravků, které napomáhají zubní povlak odstraňovat.
Pes by měl alespoň jednou týdně dostat nějakou „kousací“ kost. Okusováním tvrdšího
předmětu dochází nejen k odstranění zubního povlaku, ale také k velice žádoucí masáži dásní.
Někdy si můžeme všimnout, že psi rádi okusují v přírodě různé klacky. Ty odstraňují
zubní povlak také, je však třeba dát pozor na to, aby dřevo nebylo chemicky ošetřené nebo
nepocházelo z jedovatých dřevin. Pozor pro psa je toxická např. zahradní růže, která může
vyvolat zánět dásně.
V případě většího rozsahu zubního kamene je možné ho nechat odstranit odborně na
veterinární klinice. Vše se pak provádí při plné narkóze psa.
TLAPKY
Tlapky bychom měli kontrolovat dle potřeby. Polštářek psí tlapy může být poraněn o
skleněný střep, či ostrý kámen nebo může být mezi prsty osina z trávy.
Polštářky psí tlapky bychom měli alespoň občas ošetřit mastnějším krémem nebo lékařskou
vazelínou. Toto ošetření je třeba provádět celoročně.
• V letních měsících jsou náchylné polštářky psa na popraskání vlivem vyšších teplot.
(rozpálený asfalt).
• V zimních měsících trpí polštářky psa při solení chodníků a silnic.
(tlapky bychom před namazáním měli omýt vodou).
DRÁPY
Pokud se pes alespoň občas pohybuje po tvrdším povrchu není třeba zvláštní péče. Drápy se
samy přirozeně obrušují. U psů, kteří se pohybují po měkkém povrchu (trávníku) a nemají
možnost přirozeného obrušování, je nutné zakrácení drápků speciálními nůžkami.
Zakrácení vám na požádání udělá veterinář při běžné psí prohlídce.
ŘITNÍ OTVOR
Po obou stranách řitního otvoru jsou uloženy anální váčky. Tyto žlázky se vyprazdňují při
kálení psa vlivem tlaku tuhé stolice. V případě, že pes má řidší výkaly mohou se žlázky ucpat
a hrozí jejich zánět.
Ucpané anální žlázky můžete poznat podle chování psa. Nejčastěji se to projevuje tzv.
„sáňkováním“ – pes si sedne a jezdí po zadku (drbe se o podložku). Někdy je velice nápadný
i nepříjemný zápach.
Stav naplněných žlázků bychom měli nechat překontrolovat veterinářem alespoň 2x ročně.
(stačí při pravidelné běžné prohlídce). Při problémech vás veterinární lékař sám pozve k další
návštěvě.
------------------- materiály zpracované chovatelskou stanicí Bílé království ----------
ODČERVENÍ A OČKOVÁNÍ
Odčervovací prostředky jsou k dostání jako pasta nebo tabletky. Množství je závislé na váze
psa. Dospělé psy odčervujeme nejméně 2x ročně, nejlépe týden před očkováním.
Pokud se chystáme fenu nakrýt měli bychom ji odčervit před háráním.
Dnes jsou k dostání běžně očkovací látky proti infekčnímu onemocnění jako je infekční zánět
jater, leptospiróza, parvoviróza, psincový kašel, psinka a vzteklina.
Ze zákona je povinné očkování pouze vztekliny (1x za rok).
Váš pes by měl být ještě očkován tzv. trojkombinací (proti parvoviróze, psince a infekční
hepatitidě). Některá tato vakcína obsahuje i očkování proti leptospiróze. Leptospiróza by měla
být očkována u všech psů, kteří se pohybují venku.
Trojkombinace je povinná pro psi, kteří se účastní výstav, zkoušek a soutěží.
Revakcinovace je třeba také jednou ročně.
Nejčastější označení očkovacích látek :
•
•
•
DHPPi + L = proti viru parvovirózy, psinky, infekční hepatitidy, infekční
laryngotracheitidy a infekční parainfluenzy. L – proti leptospiróze
L = proti leptospiroze
R = proti vzteklině
Očkovat bychom měli jen zdravá zvířata a po vakcinaci dodržet přibližně 3 dny klidu.
PŘEHLED NEJČASTĚJŠÍCH INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ (možná vakcinace)
Leptospiróza
Bakteriální onemocnění zasahující ledviny a játra. Některé druhy leptospirózy jsou přenosné i
na člověka.Základem infekce jsou výměšky volně žijících hlodavců nebo přes nakaženou
vodu či moč infikovaného zvířete.
Symptomy : apatie. Zvracení průjem (může být i s příměsí krve), žloutenka, tmavá moč, zánět
ústní sliznice, poruchy centrálního nervového systému.
Vzteklina
Nevyléčitelné onemocnění postihující centrální nervovou soustavu a mozek. Tento virus je
přenosný na člověka. K přenosu nemoci dochází při poranění nakaženým zvířetem.
Symptomy : nápadná změna v chování (zuřivost nebo naopak přítulnost), lekavost
neposlušnost, slintání a zvýšená teplota.
Každoroční přeočkování proti vzteklině je ze zákona povinné.
Infekční onemocnění jater
Virové onemocnění postihující především játra.Toto infekční onemocnění může mít velmi
prudký průběh, kdy zvíře do druhého dne uhyne.
Infekce vzniká přes moč, výkaly nebo sliny infikovaného zvířete.
Symptomy : vysoká teplota, nechutenství, celková skleslost, výtok z očí, zánět mandlí,
pohmatová bolest v přední části břicha.
---------- materiály zpracované chovatelskou stanicí Bílé království ----------
Parvoviróza
Je vážné vysoce nakažlivé střevní virové onemocnění (postihuje častěji mladší psy).
Pes se může nakazit přes výkaly a srst infikovaných zvířat. Přenos infekce je možný i na
oblečení. Virus je aktivní dlouhé měsíce. Pokud se v domácnosti nacházel pes s klinickými
příznaky psinky je nutná důkladná desinfekce všech prostor a prostředí. Nové štěně by do
takového místa mělo přijít nejdříve za 6. měsíců.
Symptomy : vodnatý, velmi silně zapáchající průjem s krvavou příměsí, zvracení, vysoká
teplota, nechutenství, celková apatie
Psinka
Virové onemocnění s podobnými symptomy jako u parvovirózy.
Infekce se přenáší skrz výměšky nakažených zvířat. Může se projevovat v několika formách :
• plicní
• katarální (postihuje zažívací trakt)
• nervové
• kožní
Symptomy : zvýšená teplota, únava, apatie, kašel, výtoky z očí a nosu, praskání kůže na nose
a tlapkách, průjem, zvracení, svalové křeče, záškuby, klapání zuby.
Psincový kašel
Nakažlivý zánět průdušnice a průdušek. Infekce se nejčastěji vyskytuje v místech s vysokou
koncentrací psů (výstavy, cvičiště, ale i sídliště) a přenáší se kapénkami přes dýchací cesty.
Symptomy : suchý, dávivý dráždivý kašel. U komplikovanější formy teplota, vlhký kašel a
ztráta chuti k jídlu.
DALŠÍ MOŽNÉ NEMOCI
Každou nemoc lze rozpoznat především z náhlé změny chování. Nejčastější změny jsou :
• Neobvyklé agresivní chování = důvodem může být nějaké bolest.
• Nechutenství : může být projevem nemoci, ale také u psů důvodem toho, že je
v blízkosti háravá fena (pes je schopný držet svou hladovku i několik dní)
Přehřátí
Hrozí především u psů, které jsou ponechány v autě (a to i ve stínu) nebo ve špatně
větratelných místnostech..
Projevuje se plavavými pohyby, potácením, chroptěním a celkovou ochablostí
První pomocí je umístění psa do chladnějšího prostředí, chlazení studenými obklady, případně
polití studenou vodou.
Otravy
Při požití jakéhokoliv jedu se snažíme vyvolat u psa zvracení. Můžeme použít vysoce
koncentrovaný roztok kuchyňské soli, který vpravíme do krku psa lžící.. Po vyvržení obsahu
žaludku dáme psovi asi 10 tablet živočišného uhlí a dopravíme ho ihned k veterináři.
Pokud známe příčinu otravy obal jedu vezmeme sebou.
Příznaky otrav jsou různé. Nejčastěji se projevují bledostí sliznic, rozšířením, či zúžením
očních zornic, malátnost, křeče, spavost ….
---------- materiály zpracované chovatelskou stanicí Bílé království ----------
Torze – přetočení žaludku
Je to náhlý akutní stav, kdy je nutný okamžitý chirurgický zákrok. Přibližně za dvě hodiny již
nastává smrt zvířete.
Mezi prvotní příznaky torze patří neochota psa ulehnou (pes zmateně pobíhá), náznaky
zvracení (bez vyvrhnutí obsahu), zvětšení objemu břicha, ztížené dýchání a celková apatie.
Torze žaludku nejčastěji nastane při nevhodné době krmení (pes by neměl dělat prudké
pohyby nejméně 2 hodiny po jídle).
Otlaky
Projevují se vypadáváním srsti, zarudnutím a ztvrdnutím kůže na nejrůznějších místech těla.
Toto místo připomíná tvrdý mozol a nejčastěji se vyskytuje v oblasti loketního kloubu.
Příčinou bývá tvrdá podložka na které pes leží.
K léčbě otlaků postačí potírat postižené místo lékařskou vazelínou a zajistit měkkou podložku
v pelechu psa.
Kryptorchizmus
Jedná se o onemocnění psů, kdy jedno nebo obě varlata nesestoupí do šourku. Důvodem může
být to, že varlata nejsou vůbec vyvinutá nebo zůstanou v břišní dutině.
Kryptorchizmus je vada vylučující z chovu.
Dysplazie kyčelního kloubu (DKK)
Je to vada utváření kloubní hlavice a jamky kyčelního kloubu. Chybné postavení kloubu se
s postupujícím věkem zhoršuje.Pro rozpoznání tohoto onemocnění je třeba zhotovení
rentgenového snímku (je povinné při uchovnění jedince).
Projevem DKK je únava po zátěži, neochota k delší chůzi, bolestivost, kulhání, natahování
pánevní končetiny, kymácivá chůze a omezení hybnosti.
Léčba spočívá v podávání analgetik a omezení fyzické zátěže psa.
Vyšší stupeň DKK je vyřazující z chovu.
Kýla
Vyskytuje se většinou u štěňat. Ve vrhu jsou častěji postiženy psi.
Kýla může být pupeční nebo stříselná (vyskytuje se zřídka) a lze ji nahmatat jako tvrdší
kuličku pod pupíkem nebo v tříslech..Pokud je kýla přibližně velikosti malé švestky je třeba
její bezprostřední odstranění - dobře znatelná je přibližně ve 30 dnech stáří štěňat.
Léčba :Včasná operace může předejít uskřípnutí střevní kličky. Zákrok se provádí pod
narkózou. Je třeba zabránit napínání břišní stěny.
obr. pupeční kýla velikosti švestky u 30 –ti denního štěněte.