Stručný průvodce systémem Windows 8 Cloudové

Stručný průvodce
systémem Windows 8
Cloudové aplikace,
novinky MS-Office 2013
Pomocný text pro výuku výpočetní techniky
SPŠ Otrokovice, tř. T. Bati 1266
PaedDr. Pavel Kovář
Windows 8 – nový operační systém
Od roku 1995 se design operačního systému Windows ustálil v podobě, která celé generaci
uživatelů přišla samozřejmá, protože systémy, které se v širokých vlnách objevovaly na našich
počítačích, na sebe vzhledově navazovaly.
Byl to v 90. letech dlouho připravovaný projekt Chicago, z něhož v roce 1995 vzešel populární
systém Windows 95, který přinesl provoz dvatřicetibitových aplikací na běžném PC, nebo v roce 1997/8
systém Windows 98, který plně vycházel z předchozího a plně stabilizoval některé uživateli kritizované
vlastnosti (nestabilita). Rok 2000 přivedl na trh systémy Milenium a Windows 2000 jejichž jádro bylo
postaveno na „nepadajících“ Windows NT; lze opět s jistotou poznamenat, že uživatel si na prostředí
nového operačního systému snadno zvykl. V roce 2002, kdy zmíněné systémy roku 2000 začínaly
„zapouštět kořínky“ do povědomí uživatelské veřejnosti, se na trhu objevuje jeden s doposud
komerčně nejúspěšnějších produktů – Windows XP. To, že se udržely v plném provozu celé desetiletí,
představuje na půdě výpočetní techniky rekord, který pravděpodobně nebude dlouho překonán. Opět
šlo o design, který nepřinesl žádné převratné změny a práce s PC mohla navazovat v modernějším
systému na zkušenosti nabyté v systému předcházejícím.
Dlouho vyvíjené Windows Longhorn, z nichž v roce 2006 vstoupil na trh systém Windows Vista, přinesl
svým tvůrcům zklamání, protože se veřejnost dožadovala vlastností „zaběhnutých“ na Windows XP.
Vlastností, které systém Vista z hlediska uživatele postrádal. Například šlo o praktickou ztrátu starších
aplikací, které nebyly pod systémem Vista provozuschopné. Vše se obrací vstřícně k požadavkům
uživatelské veřejnosti a v roce 2007 s novou MS-Office přichází i zdokonalená verze Windows 7
umožňující provoz v režimu XP a z tohoto pohledu umožňující také chod některých starších aplikací.
Příchodem nového systému Windows 7 byl z hlediska uživatele vyplněn požadavek na systém stabilní
a uživatelsky příznivý. Na dlouhé 4 roky ovládly trh Windows 7 osobních počítačů (mám na mysli roky
2008-2012). Během tohoto období se však na trhu spotřební elektroniky plně rozbíhají nové
technologie. Technologie, které překračují zaběhnutou představu o použití notebooku a kancelářského
provedení PC v podobě desktop, či minitower. Jde o na trh uvedené počítače konstrukce All in One a
zejména tablety, chytré tabule a telefony …. Veškeré tyto technologie přinášely ne možnost, ale
nutnost využití nových vlastních operačních systémů, kterých konkurence okamžité využila na úkor
systému Windows. Microsoft
během velmi krátkého času
přichází s vlastním řešením.
Veškeré nově nabízené a zde
pro příklad zmíněné hity trhu
osadit jednotným operačním
systémem. Tím by se
nesmírně
usnadnila
komunikace
jednotlivých
zařízení mezi sebou. Nabídka
se týkala využití uživatelskou
veřejností příznivě přijatého
systému Windows. V tomto
textu tedy budu popisovat
Obrázek 1
1
systém Windows 8, jehož tvůrci si takto vysoký cíl – cíl širokého, univerzálního použití – předsevzali.
Z prvního vyobrazení je naprosto jasný nový vzhled, s nímž bude nutné se uživatelsky seznámit.
Po osmnácti letech vývoje systému Windows „nás opouští“ vlevo dole umístěné „všerozbíhající“ a
prakticky nepostradatelné tlačítko START. Vše má nyní - podobně jako na mobilním telefonu - uživatel
nabídnuto na ploše a k potřebné aplikaci se musí naučit dospět novým způsobem. Ruční listování, kdy
prst uživatele klouže po ploše Windows, nám zastoupí myš. Na těchto úvodních řádcích si troufnu na
závěrečnou možná trochu okřídlenou poznámku. To pro ty, které příchod nových Windows víc zaskočil
než potěšil:
Král je mrtev – ať žije král {}
Nastavíme si základní pracovní prostředí
Podíváme-li se pozorně na obrázek 1, najdeme na barevných dlaždicích, které nás intuitivně
vedou ke startu nejrůznějších aplikací, také dlaždici s nápisem Plocha. Ta patří k našemu účtu, k němuž
jsme se před vstupem do prostředí Windows 8 přihlásili a můžeme si ji upravit podle vlastní uživatelské
potřeby upravit. Kliknutím na tuto dlaždici se ocitáme v našem pracovním prostředí – viz obrázek 2.
Stejného efektu dosáhneme tehdy, klikneme-li v režimu obrazovky START (obrázek 1) vlevo nahoru.
Obrázek 2
Zde je zřejmé, že můžeme přes pravé tlačítko myši upravit Rozlišení obrazovky, popřípadě přes položku
Přizpůsobit nastavit vybrané pozadí plochy odpovídající našemu vkusu. Obě nabídky doporučuji
odzkoušet.
Úkol: Změňte obrázek pozadí plochy.
2
Ikony zvolených programů na pracovní ploše
Naším novým úkolem je nastavit na pracovní ploše ikony „mých nejčastěji požívaných“
programů – a nechť jsou jimi Internet Explorer, MS-Word, MS-Excel, MS-PowerPoint, MS-Access,
Malování a Kalkulačka.
Naprosto intuitivně použijeme ikony Tento počítač k rozkliknutí a potom podle cesty:
Tento počítač – disk C: - Program Files – Microsoft Office – Office 15 a s pomocí vyobrazení 3
vytvoříme na ploše příslušné zástupce zvolených programů.
Obrázek 3
Obrázek 4
Programy kalkulačka a malování nalezneme na cestě:
Tento počítač – disk C: - Windows – System32 – Calc.exe, resp. MSPaint.exe konečný výsledek
našeho snažení může vypadat například tak, jak ukazuje obrázek 5
Obrázek 5
3
Návrat na základní plochu přes sadu nástrojů HPDT (hiden pull down tools)
Nastavíme-li kurzor myši zcela vpravo nahoru, popř. dolů, objeví se na pravém okraji obrazovky sloupec
nástrojů HDPD umožňujících další důležité pohyby v prostředí Windows 8. Situaci, kdy uživatel
popsaným posunem myši vyvolá uvedenou sadu nám ukazuje obrázek 6.
Obrázek 6
Jakmile přiblížíme vyvolané HPDT sadě nástrojů kurzor myši, celá HPDT sada nástrojů změní své
zabarvení a stane se aktivní. Situaci ukazuje obrázek 7.
Obrázek 7
Nyní se lze kliknutím např. na tlačítko Start můžeme dostat na hlavní panel systému Windows 8
a následným kliknutím na dlaždici Plocha respektující grafickou podobu našeho nastavení se vrátíme
zpět.
4
Úkol: Změň vzhled pracovní plochy a pomocí právě popsané rutiny ověř, že hlavní panel zobrazuje
grafickou miniaturu podoby aktuálně změněné pracovní plochy.
Pomocí HPDT vyhledáme požadovaný soubor
Obrázek 8
Prvním z vyvolaných HPDT nástrojů je výkonný vyhledávač, jehož pomocí snadno získáme „ztracený“
či pouze neobjevený soubor. Spuštěný Průzkumník v prostředí Windows 8 nám ukáže obrázek 9.
Obrázek 9
Práce s aplikací Průzkumník má stejné základní postupy, na které je uživatel Windows přivyklý.
Nepřekvapí nás tvorba složek, kopie, přesun či mazání – a to ať složky, či souboru ať jednotlivě či ve
skupině.
5
V prostředí sady HPDT aktivujme položku Nastavení – Ovládací panely
Jednotlivé funkce nastavení jsou samozřejmě vázány
na oprávnění, kterých se uživateli dané stanice
v prostředí systému Windows 8 dostává.
Jiná oprávnění bude mít firemní uživatel a jiná
oprávnění nastavit svůj systém bude mít registrovaný
vlastník systému.
Zde si ukážeme ta nastavení, která jsou pokládána za
základní. Začneme u položky Ovládací panely.
Obrázek 10
Obrázek 11
Rozevřeme nabídku A) Systém a zabezpečení nalezneme zde nástroje pro zabezpečení počítače. V
položce Centrum akcí je možno provést
celkovou kontrolu počítače, změnit
nastavení uživatelských účtů a provést
běžnou diagnostiku počítače, nastane-li
problém.
V oddílu Brána Windows Firewall
nastavujeme stav brány a povolujeme
aplikace, které mají být branou
propuštěny.
Obrázek 12
Pod položkou Systém nalezneme základní
informace o tomto počítači. Také je zde
spustitelný nástroj pro povolení vzdáleného přístupu k počítači a pro spuštění vzdálené pomoci.
Správce zařízení nás upozorní na možný hardwarový konflikt nainstalovaných zařízení.
Windows update obsahuje nástroje pro aktualizaci systému Windows. V položce Možnosti napájení
je možné nastavit úsporný režim, popř. režim rovnováhy. A také nastavení vyžadování hesla po
probuzení počítače. Historie souborů umožňuje snížit riziko ztráty dat. Data je možno posílat na externí
6
paměťovou jednotku, případně po síti. V historii souborů nalezneme nástroj, s jehož pomocí lze
externě uložené soubory obnovit. Před neautorizovaným přístupem k počítači je možno náš počítač
chránit nástrojem BitLockerDrive Encryption. Subsystém Prostory úložišť umožňuje ukládat data na
dvě nebo více jednotek. Tím se ještě více sníží pravděpodobnost ztráty informací.
Nástroje pro správu umožňují uvolnit místo na disku, defragmentovat vybrané jednotky a plánovat
úlohy – kupříkladu zautomatizovat odeslání emailů na dané adresy v určitou hodinu a datum.
B) Uživatelské účty – další hlavní položka v Ovládacích panelech. Umožňují přístup k počítači i jiným
uživatelům a nalezneme zde i nástroj pro přiřazení emailového účtu.
Obrázek 13
C) Síť a internet – skupina nástrojů pro připojení k síti a k internetu. Následující obrázek ukáže
kontrolu nastavení naší IP adresy.
1) Do levého horního či spodního rohu obrazovky umístíme kurzor myši
a vyvoláme nabídku HPDT (hiden pulldown tools)
2) Z nabídky vybereme položku „Nastavení“ – „Ovládací panely“-„Síť a
Internet“- „centrum síťových připojení a sdílení“ - „Změnit nastavení
adaptéru“ – „Síť Ethernet“ – pravé tlačítko – „Vlastnosti“ – Protokol
TCP/IP
Obrázek 14
D) Vzhled a přizpůsobení – individuální nastavení motivu, mění barevná nastavení, pozadí, grafické
motivy, zvukové efekty, spořič obrazovky.
7
E) Hardware a zvuk – Zařízení a tiskárny - možnost připojení tiskárny – viz obrázek 15.
Obrázek 15
Zvuk – upravit hlasitost, spravovat zvuková zařízení, jejich hlasitost – zde lze nastavit vnější zařízení –
sluchátka, reproduktory.
Možnosti napájení – k probuzení počítače požadovat heslo, změna nastavení režimu spánku, upravit
jas obrazovky.
F ) Hodiny, jazyk a země či oblast – zde je možné nastavit přesný čas, nastavení formátu zápisu data
G) Programy – odinstalování, případně přiinstalování programů.
H) Centrum usnadnění přístupu – skupina nástrojů pro speciální nastavení počítače pro postiženého
uživatele. (korekce nastavení počítače pro uživatele s postižením zraku, postižením sluch … obsluha
jedním prstem, vysoký kontrast, velké kontrastní ikony).
V prostředí sady HPDT aktivujme položku Nastavení – Přizpůsobení
Obrázek 16
Z obrázku 16 je patrno, že položka Přizpůsobení přestavuje výběr nástrojů Ovládacích panelů. Jejich
nastavení doporučuji odzkoušet.
8
V HPDT aktivujeme položku „Nastavení – Informace o počítači“
Tato volba vede k zobrazení běžných informací o počítači, s nímž uživatel pod systémem Windows 8
pracuje – viz obrázek 17.
Obrázek 17
V HPDT aktivujeme položku Změnit nastavení počítače
Obrázek 18
Z obrázku 18 je patrno nastavení položek Wi-Fi, hlasitosti reprodukce, jasu obrazu, či konečného
vypnutí počítače.
9
V prostředí Windows 8 přehráváme film
Ovladače systému jsou natolik komfortně přizpůsobeny potřebám uživatele, že lze otevřít složku
s videosoubory a požadovaný film prostým kliknutím odstartovat. Obrázek 19 nám ukáže složku,
kterou si vytvořil a filmy naplnil uživatel.
Obrázek 19
Hlasitost zvuku si nastavíme podle obr. 18, poté klikneme na ikonu požadovaného videa a automaticky
tak aktivujeme videopřehrávač implementovaný do Windows 8. Chceme-li ukončit přehrávání videa,
posuneme kurzor vlevo nahoru – viz obr. 20
Obrázek 20
Lze otevřít video i v jiném přehrávacím programu? Ano, součástí naší instalace Windows je i program
Windows Media Player. Obrázek 21 nám ukáže situaci, když přes pravé tlačítko myši vyvoláme nabídku
10
nainstalovaných programů, které by měly zvolený soubor (video) otevřít. A zde právě vybereme
program Windows Madia Player k přehrání tohoto souboru.
Obrázek 21
Program Windows Media Player snadno otevřeme jako okno na pracovní ploše, kde provozujeme –
viz obr. 22 – paralelně s ním vědeckou kalkulačku, program MS-Excel.
Obrázek 22
Windows Media Player běží na ploše Windows 8 společně s dalšími aplikacemi
11
Využití Bluetooth při stahování dat v prostředí Windows 8
V pravém dolním rohu obrazovky je přes kliknutí myši přístupná ikona zařízení
bluetooth, které nastartujeme a propojíme s mobilním telefonem. Telefon je
samozřejmé nastavit do režimu přenosu dat. Další obrázky (obr. 24 a 25)
dokumentují vlastní přenos dat z telefonu do složky „Fotky“ na ploše Windows 8.
Obrázek 23
Obrázek 24
Obrázek 25
Cloudové služby, sdílení dokumentů, nové možnosti MS-Office 2013
Data, která v aplikacích MS-Office 2013 načítáme on line z internetu – například z portálu SkyDrive,
představují nový typ služeb s nimiž se setkáváme v novém typu komunikace. Na obrázku 26 si ukážeme
přihlášení na portál
SkyDrive, kde máme
uložena textová data
pro
Word
2013.
Cloudová služba, s níž
se stručně v tomto
oddíle
seznámíme,
představuje zcela nový
způsob
práce
s uloženými daty.
Obrázek 26
Samotné přihlášení na službu SkyDrive není složité, v účtu musíme být zaregistrováni a kryti potřebným
heslem, což je v současných webových službách naprosto obvyklé. Průběh registrace zde proto nebude
popisován. Postup při registraci je standardní, snadný a čtenář tohoto textu při něm nenarazí na potíže.
12
Obrázek 27
V dalším kroku – přímo v prostředí SkyDrive si vytvoříme dokument formátu MS-Word, který nebude
uložen na našem počítači, ale právě zde na webovém rozhraní SkyDrive.
Obrázek 28
Z obrázku je zřejmé, že tvorba dokumentu Word není jedinou možností tohoto rozhraní (lze vytvořit i
sešit aplikace Excel, prezentaci PowerPoint, popřípadě list Poznámkového intergrátoru OneNote).
Všechny tyto služby má uživatel zdarma a jsou dostupné po běžné registraci. Zobrazované rozhraní
nabízí pro potřeby přihlášeného (v době psaní tohoto učebního textu) 5GB úložného prostoru pro texty
prezentace, tabulky, videa, obrázky, databáze … zkrátka pro běžné produkty, s nimiž se každodenně
setkávají miliony uživatelů.
13
Obrázek 29 nám zprostředkuje pohled na formulář, kde uživatel udělí vznikajícímu textovému souboru
název. Abychom se snáze orientovali v jeho
specifikaci, byl zvolen název, který vystihne
uživatelskou zvláštnost souboru – tedy název „sdílený
dokument MS-Word“. Budoucí dokument bude
uložen na webu a bude přístupný více uživatelům.
Obrázek 29
Vznikající aplikace bude na webu tvořena a editována v prostředí programu Word Web App, který je
Obrázek 30
z pohledu uživatele velmi podobný ovládání instalovaného programu MS-Word na našem počítači.
Vzhled editoru Word Web App nám ukáže následující vyobrazení – obrázek 31. Povšimněme si adresy
Obrázek 31
dokumentu – skutečně je tvořen v prostředí webu, kam bude i následně uložen.
14
Obrázek 32
Uložený dokument na našem webovém rozhraní má námi zvolený název; dokument označíme jako
aktuální - „fajfkou“ a podle obrázku 32 klikneme na položku Sdílení, s jejíž pomocí dokument
zpřístupníme zvoleným uživatelům.
Zvolíme-li si do rubriky
pro nastavení sdílení
známou
emailovou
adresu uživatele, systém
ho přes zabudovanou
službu identifikuje a
formou emailu mu zašle
odkaz k tomuto souboru.
Obrázek 33
Situace, kterou jsme právě popsali, bude v praxi vypadat tak, jak nám ji ukazuje obrázek 34. Zde
partneru s přístupem k našemu dokumentu udělíme i práva
pro jeho případnou editaci. Nepřejeme-li si, aby
kontaktovaná osoba dokument měnila, můžeme nastavit
práva „pouze pro čtení“. Nasdílení dokumentu se nemusí
Obrázek 34
týkat pouze jediného partnera, dokument můžeme nabídnout formou sdílení vybrané skupině
uživatelů, případně jej můžeme nastavením uživatelských práv zpřístupnit „komukoli“, kdo otevře
vygenerovaný odkaz směřující k tomuto dokumentu. Tento zcela nový přístup k datům otevírá zcela
novou dimenzi týmové práce v rámci internetu. Více fyzicky vzdálených uživatelů může pracovat na
jednom dokumentu.
15
Obrázek
35
nám
ukazuje otevřený účet
jiného uživatele. Je jím
adresát,
jemuž
se
v poště objeví hlášení o
nám známém sdíleném
dokumentu MS-Word.
Účet tohoto uživatele
se jmenuje v našem
textu „weblearnning“ a
jeho vlastníkem je autor
této učebnice. Šipka
nám ukazuje, že je třeba
aktivovat integovanou
službu „Pošta“. Email se
Obrázek 35
nám může ohlásit i přes mobilní telefon, s nímž popisovaná služba rovněž počítá. Zde potom otevřeme
poštovního klienta – viz obrázek 36.
Obrázek 36
Z vyobrazení je zřejmé, že sdílený dokument „vidíme“ jako přílohu emailu od zdrojového uživatele.
Pokud na dokument klikneme, můžeme jej otevřít a editovat, jak vidíme na dalším obrázku.
16
Obrázek 37
V nasdíleném dokumentu byly provedeny uživatelem „weblearning“ změny - viz obrázek – a
dokument byl následně uložen.
Obrázek 38
Nyní se uživatel „weblearning“ rozhodne vytvořit nasdílenou tabulku MS-Excel. Princip tvorby i sdílení
je velmi snadný, ale protože zde popisujeme novou službu, bude ve snaze o srozumitelnost tvorba
nasdílené aplikace MS-Office popsána ještě jednou.
17
Vznikajícímu dokumnetu zadáme
název, který bude mezi ostatními
tabulkami MS-Excel v úložišti
SkyDrive snadno odlišitelný. Je to
„sdílený dokument MS-Excel“.
Obrázek 39
Další obrázek znázorňuje start webové aplikace Excel Web App, s jejíž pomocí budeme tvořit taulku.
Obrázek 40
Tabulka bude mít formát MS-Excel a naší snahou ji bude opět zpřístupnit vnějšímu uživateli.
Obrázek 41
18
Obrázek 42
Dokument ve formátu MS-Excel byl nasdílen. Vybraný uživatel s přístupem na SkyDrive může tabulku
načíst a upravit a opět na úložistě Skydrive v nové podobě vrátit. Tímto se otevřela zcela nová dimenze
práce s daty.
Obrázek 43
19
Porovnáme-li obrázek 41 a 43 – zjistíme, že se jedná o jeden a tentýž dokument. V první verzi ho uložil
jeden uživatel, nechat tabulku sdílet a další úprava (obr. 43) byla provedena jiným uživatelem.
Dokument (nasdílená tabulka programu MS-Excel) máme na webovém rozhraní SkyDrive a načítáme
ho přímo programem MS-Excel 2013.
Obrázek 44
Z obrázku je zřetelné, že v prostředí MS-Excel 2013 existuje služba nabízející načtení dat z webového
rozhraní – jím je SkyDrive. Uživatel klinutím na ikonu „Procházet“ zpřístupnil excelovský sešit „Sinus“.
Obrázek 45
20
Ze služby SkyDrive si můžeme nasdílet soubory, které mohou být aktuálně načteny v MS-Office 2013.
Předvedeme si nasdílení z prostředí MS-Excelu, viz obr. 46
Obrázek 46
Nyní si předvedeme stejnou situaci v prostředí vybraných programů MS-Office 2013. Pro tuto ukázku
nám poslouží sdílení textu, které nastavíme z prostředí textového procesoru MS-Word, sdílení
prezentace přímo z MS-PowerPoint a v sdílení databáze MS-Access 2013 či sešitu OneNote.
Píšeme dokument v prostředí MS-WORD
2013 a cloudové uložení provedeme přímo
z tohoto programu
Obrázek 47
Napišme text a nyní ho uložme – ale ne na disk počítače, ale na portál Skydrive, jak bude patrno
z dalšího obrázku. Zde provedeme nastavení sdílení dokumentu.
21
Cesta k uložení souboru (dokumentu) na web
Přes položku „Soubor“ provedeme aktivaci nabídek umožňujících
zveřejnění našeho dokumentu na webu. Z toho úložiště může být
dokument opět vyvoláván a následně na ně opět ukládán. „Klasické“
uložení na „našem PC“ je samozřejmě možné a to přes rutinu „Ulož jako“
Obrázek 48
Zde je zřejmá
variabilita uložení
dokumentu
a) PC
b) www
Obrázek 49
Soubor – Uložit jako – Procházet … Vyhledáme tak vhodné místo na portálu SkyDrive, kde máme jako
uživatelé zřízený účet. Souboru udělíme název – např. „Sdílený dokument MS-WORD 2013“ . Ve
stejném okně, jaké zobrazuje Obrázek 49, použijeme odkaz Sdílení. Přes ten otevřeme dialog pro
udělení oprávnění jiných uživatelů pracovat a nakládat s právě uloženým souborem.
22
Obrázek 50
Z obrázku je zřejmé, že můžeme pozvat jednotlivé osoby (dokument bude sdílet například trojice
přesně určených účastníků), nebo se dá nasdílet (druhá z položek) pro libovolného účastníka. Tomu,
jak se dá vidět ze zobrazené situace, můžeme povolit „pouze čtení dokumentu“ popř. mu povolit
úpravy tohoto dokumentu.
Pozvaná osoba obdrží email s odkazem - viz obr. 36 – popřípadě odkaz k uloženému souboru pro
libovolného uživatele můžeme šířit internetovou poštou, nebo předávat jako hypertextový odkaz.
Obrázek 51
PowerPoint – Uložit jako – zvolit SkyDrive – zde vyhledat složku DuM – a prezentaci pod názvem
„Vyříznutí hlavního motivu ze snímku“ necháme uložit.
23
Obrázek 52
Hotovou Databázi zpracovanou přes MS-Access 2013 lze rovněž uložit pomocí Cloudové služby.
https://skydrive.live.com/redir?resid=13CAC70CB0217F9E!2063&authkey=!AJF92qYw1rw6AHk
Zde je soubor, který si uživatel nasdílel pouze sám pro sebe.
Obrázek 53
Databáze je uložena na portálu SkyDrive a uživatel – majitel účtu – viz obrázek 53 – s ní může
pracovat.
Následující vyobrazení - Obrázek 54 - ukazuje načtení tohoto souboru přes Cloudovou službu.
24
Obrázek 54
Obrázek 55
Databáze z obrázku 55 je již načtená přes Cloudovou
službu z portálu SkyDrive. Na obrázku 56 vidíme
uložený soubor, včetně webového odkazu k němu.
Obrázek 56
25
V nasdíleném dokumetu aplikace OneNote má jeden z uživatelů dotaz a my můžeme sledovat, jak
mu jiný z přizvaných uživatelů podá odpověď.
Obrázek 57
Obrázek 58
Diskusi „o Titaniku“ může předcházet, případně být její součástí tzv. pozvání do diskuse. Přizvání zde
ukazuji jako další možnost Cloudových služeb; konference již probíhá - jak ukazuje „Obrázek 57“.
Přizvání se děje tak, že existující diskusní skupinu rozšířím o uvedenou osobu. Ta se přes své emailové
rozhraní zapojí do diskuse v nasdílené aplikaci OneNote, „Obrázek 58“ kterou jí některý z účastníků
konference nabídnul. Cloudové služby a sdílení aplikací více uživateli bylo představeno na
nejpoužívanějších aplikacích MS-Office 2013.
26
MS-Office 365 – stručné seznámení s jejím použitím
Doposud jsme sledovali možnost, jak zacházet s novým systémem Windows, jak uložit data na web
pomocí základních aplikací MS-Office 2013. Nyní se zmíním o možnosti vytvořit nejen vlastní úložiště
dat, ale také o způsobu, jak takové úložiště spravovat a jak řídit svou vlastní skupinu uživatelů, která
má k danému úložišti přístup. Tento zcela nový způsob práce s daty nabízí MS-Office 365, s níž se
stručně seznámíme.
Obrázek 59
Pro účely tvorby tohoto textu jsem zřídil zkušební účet pro Office 365, který na časově omezenou dobu
plní veškeré služby nabízené ostrou – uživatelem zaplacenou verzí. Nyní si v tomto prostředí
předvedeme základní služby, které Office 365 nabízí.
Obrázek 60
Ihned po provedení přihlášení nás nové prostředí vítá povinností zavést své vlastní přístupové heslo.
27
Během přihlašování nás systém informuje, zda je naše heslo dostatečně kvalitní. Obecně za nejsilnější
je považováno heslo obsahující velká i malá písmena a číslice. Příkladem takového hesla může být:
765OtrKoOkVoAvRice02 – je zde zakódováno PSČ Otrokovic a jméno uživatele způsobem, který není
jednoduché pro cizího uživatele cestou „pokus-omyl“ snadné odhalit. Samozřejmě nejsilnější heslo
tohoto typu neskrývá smysluplné slovo, ale generovaný kód, který je navíc pravidelně obměňován.
Obrázek 61
Obrázek 61 ukazuje také administrativní podrobnosti, které musí zřizovatel Cloudové služby Office 365
do elektronického dotazníku uvést.
Obrázek 62
Heslo můžeme měnit i průběžně, výše jsem již uvedl, že je to z hlediska bezpečnosti našeho účtu
praktické. Staré heslo - viz Obrázek 62 - bylo silnější než ukázkově zavedené heslo nové.
28
Obrázek 63
Do naší služby přihlašujeme řadového účastníka – např. jsme v roli učitele a přiřazujeme studenta.
Obrázek 64
Obrázek 64 ukazuje, že jakmile byl účastník nadefinován, bude mu cestou emailu předána zpráva
informující o jeho zařazení do zřízeného cloudového pracoviště. Následující obrázek ukazuje, jak
29
správce účtu definuje (zatržení v nabídce) služby, které bude mít řadový uživatel k dispozici. Je zřejmé,
že základní nabídka MS-Office 365 počítá se skupinou 25 účastníků, toto číslo lze samozřejmě cestou
zakoupení širší licence navýšit.
Obrázek 65
Počtem licencí zde rozumíme „kolika účastníkům“ bude naše virtuální webová kancelář sloužit.
Každému z uživatelů nadefinujeme jeho práva, podle role, kterou v naší cloudové skužbě bude hrát.
Jiná oprávnění má správce a jiná (menší a jednodušší) bude mít běžný uživatel. Obojí si ukážeme dále.
Obrázek 66
O zřízení uživatele budou správce i samotný uživatel informováni přes email; obr.66 ukazuje situaci,
kdy je zpráva o zřízení nového uživatele odesílána správci účtu MS-Office 365.
30
Obrázek 67 ukazuje přihlášení
řadového uživatele, jemuž byla
zpřístupněna cesta k účtu. Uživatel,
jak je zřejmé, nese ve své emailové
adrese i kód organizace, kterou
správce při přihlašování uvedl –
v našem případě jde např. o název
školy.
Obrázek 67
Obrázek 68
Nový účastník „se objeví“ také v sezamu, který má k dispozici správce účtu. Vidíme jeho zobrazované i
uživatelské jméno. Uživatelé mají adresu s koncovkou zadané organizace – v našem případě názvu
školy, správce má emailovou adresu nesoucí název úložného cloudového serveru – onmicrosoft.com.
Správce nyní může své skupině
uživatelů odeslat zprávu.
V následujících obrázcích
ozřejmím, jak uživatel odešle
svým studentům úkol se
zadáním – tedy ze zcela
praktického pohledu – email
s přílohou.
Obrázek 69
31
Obrázek 70
Správce vybírá účastníky ve webové aplikaci Outlook Web App, která se uživatelsky velmi podobá
známemu Outlooku, a proto je uživateli, který používá aplikce Microsoft srozumitelná.
Obrázek 71
Obrázek 72
Úkol byl odeslán a nově zavedený uživatel se (třeba z domova) přihlašuje, aby učitelovu úlohu splnil.
Na MS-Office 365 nyní pohlédneme očima řadového uživatele – účastníka, studenta.
32
Obrázek 73
Uživatel se hlásí přes vygenerované heslo a ihned zadává své vlastní heslo. Viz zmínka v komentáři
k obr. 60 – zde se situaci prakticky opakuje, pouze přihlášený nemá oprávnění správce.
Obrázek 74
Nyní si náš sledovaný uživatel (má-li heslo úspěšně změněno) může v klidu domova přečíst doručenou
poštu – úkol od učitele.
I tento uživatel, MS-Office 365 používá cloudovým službám přizpůsobenou aplikaci Outlook Web App.
Stáhne si přílohu a splní
úkol. Po splnění soubor
uloží a pozměněný
email se svým řešením
odesílá zpět učiteli.
Obrázek 75
33
Obrázek 76
Obrázek 77
A dvojice obrázků 76 a 77 zdánlivě ukazujících totéž nám ozřejmují, jak tutéž zprávu vidí řešitel, tedy
email odesílající student – uživatel a správce, tedy např. jeho učitel. Tato zde právě popsaná základní
činnost je natolik jednoduchá, že nevyžaduje u oslovených studentů žádných širších uživatelských
znalostí a dovedností nežli dovednost pracovat s elektronickou poštou.
34
V rámci účtu MS-Office 365 tvoříme skupiny
Pokud bychom spravovali v účtu Office 365 relativně nízký počet uživatelů, zdála by se nám
výše popsaná služba dostačující. Jak však racionálně pracovat s větším počtem účastníků, kteří jsou
organizačně propojeni do různých skupin, které správce oslovuje zvlášť.
Uvedu zde jednoduchý modelový příklad. Mám 24 uživatelů, kteří jsou ve skupinách tvořících
6 projektů, přičemž titíž lidé tvoří dvě pracovní skupiny řešící dvě tematicky odlišné soutěžní práce,
dále se mohou dělit na němčináře a angličtináře a chlapce a dívky. MS-Office 365 umožňuje správci
vytvořit skupinu „Projekt_1 až Projekt_6“ potom skupiny „Soutěžní_Tým_1“ a „Soutěžní_Tým_2“,
dálepak skupiny „Němčina“ a „Angličtina“ či „Chlapci“ a „Dívky“. Do vzniklých skupin přiřadíme
potřebné uživatele a následně se skupinou pracujeme jako s organickým celkem. Např. posílám zprávu
lidem, co pracují na projektu č. 5 a totéž sdělení se bude týkat i těch, co tvoří Soutěžní tým č.2…
Správce pak odesílá zprávu skupinám, nikoli konkrétním lidem, to Office 365 učiní samočinně,
protože uživatelé byli do daných skupin nadefinováni. V této kapitole si předvedeme jak.
Obrázek 78
Z obrázku 78 vidíme, že se naše skupina účastníků MS-Office 365 rozrostla o uživatele, kterým je nutno
vytvořit zvláštní skupinu; podle jmen víme, že se jedná o aktéry známé Cimrmanovy divadelní hry, a
proto si pro založenou skupinu zvolíme označení Cimrman.
35
Správce zde použije v horním menu přístupnou službu Týmový web. Obrázek 79 ukazuje správcovské
prostředí před aktivací uvedené volby.
Obrázek 79
Obrázek 80
V oddíle Týmový web, jak je patrno z obrázku 80, má správce možnost udílet sdílení načtených
dokumentů – a aktivací nabídky vlevo nahoře – Akce webu tvořit skupiny. Tvorbu skupin si nyní
předvedeme.
36
Obrázek 81
Obrázek 82
Z komentářů v obrázcích 80-8ě je patrno, že směřujeme k tvorbě skupin, s nimiž budeme následně
komunikovat. V levém dolním rohu obrázku 82 je patrno, že používáme program SharePoint 2013,
který je právě pro správu webů a pro síťovou koordinaci velkých uživatelských skupin určen. Nyní
klikneme na položku „Osoby a skupiny“ – viz obr. 82.
37
Obrázek 83
Jsou –li „Osoby a skupiny“ aktivovány, pokračujeme v souladu s obrázkem 83 na položku „Další“ a
v rozevřené nabídce přejdeme k položce „Nový“.
Obrázek 84
Nyní jsme v dialogovém okně umožňujícím založení (zatím prázdné) skupiny. V úvodu této práce bylo
stanoveno, že pracovní skupina se bude jmenovat „Cimrman“ – nyní její název můžeme vyplnit do
elektronického dotazníku – viz obr. 84.
38
Obrázek 85
Obrázek 86
Nyní si do nově založené pracovní skupiny můžeme kromě osoby správce zadat i postavy z Cimrmanovy
divadelní hry. Další práce je rutinní a kapacita skupiny podléhá pouze omezením kladeným na
používaný web. Vzniklé skupiny neovlivňují „vícečetné použití“ jednotlivých uživatelů. Stručně
vysvětleno – správce může mít jednoho uživatele (žáka) ve více skupinách, popř. stávající databázi
uživatelů (žáci z více tříd) je možné rozdělit do více skupin, například podle názvů tříd, nebo začátečník
– pokročilý atd., atd.
Snadný úkol: Vytvořte skupinu s názvem své třídy a přiřaďte jí sebe a své spolužáky.
39
Obrázek 87
V prostředí Týmového webu vznikla nová skupina; přidáváme do ní uživatele a volíme možnost
odeslání emailové zprávy o jeho zařazení do skupiny.
Obrázek 88
Nová skupina v rámci existující databáze dalších uživatelů byla vytvořena. Členové skupiny jsou
součástí množiny uživatelů tohoto účtu MS-Office 365, v pracovní skupině Cimrman jsou však pouze
tito čtyři uživatelé (administrátora zde nepočítám).
40
Dodatek 1: PowerPoint 2013 - jak mohu v prostředí Windows 8 získat
hudební soubor podbarvující prezentaci ?
Hudební soubor, který se součástí prezentace v komprimovaném formátu x.pptx – a tento formát
podporuje i PowerPoint 2013 – je uložen ve složce Media. Pokud je prezentace uložena jako stále
používaný formát ppt (verze 97-2003), musí ji náš PowerPoint uložit v komprimované podobě.
Abychom dokázali standardními prostředky –
např. programem WinZip – rozbalit soubor
formátu pptx, musíme ho přejmenovat. Abychom
soubor přejmenovali z koncovky pptx na
koncovku zip, použijeme prostředí programové
utility Příkazový řádek, která je pozůstatkem
operačního systému, který byl v 80. a 90. letech
základní platformou pro osobní počítače.
Ukážeme si její požití, nejprve však předvedu
uložení prezentace v komprimovaném formátu
pptx, který je pro naši další práci podmínkou.
Obrázek 89
Obrázek 90
Z obrázku 90 je zřejmé, soubor bude mít stručný název A a typ souboru bude pptx. Dalším krokem
41
Bude přejmenování souboru A.pptx na A.zip, které provedeme v prostředí aplikace Příkazový řádek.
Obrázek 91
Vyhledání aplikace ve Window 8 provedeme přes nabídku HPDT (hiden pull down tools), kde vybereme
„lupu Hledat“ a do vyhledávacího řádku napíšeme zkratku příkazu command v podobě cmd – viz
obrázek 91.
Aplikaci nastartujeme – kliknutím a v černém okně rozběhnuté aplikace Příkazový řádek si nastavíme
„naši pracovní plochu“. To předpokládá využití příkazu cd desktop ( Change direktory) a dir – přečtení
obsahu nastaveného prostředí – např. pracovní plochy desktop – viz obr. 92
Obrázek 92
Obrázek 93
Nyní provedeme přejmenování prezentace uložené jako
A.pptx na A.zip
Nyní rozklikneme komprimovaný soubor A jako balíček zip, otevřeme zpřístupněnou složku media a
v ní objevíme soubor audio1.bin. Soubor dekomprimujeme na plochu. Zde se dekomprimovaný soubor
zpřístupní již ve formátu wav, který nám přehraje libovolný přehrávač hudebních souborů.
Pozn. V dřívějších verzích Windows a MS-Office se soubor dekomprimoval ve formátu audio1.bin a
bylo nutno jej v příkazovém řádku přejmenovat na soubor.wav příkazem ren audio1.bin hudba.wav.
42
Dodatek 2: MS-Access 2013, ukázka tvorby databáze s výpočtem
Nejednou jsem byl nemile překvapen otázkou: „Word, Excel, PowerPoint – to je prostě to
hlavní v MS-Office. K čemu je tam ‚ten Access‘? Je ‚to‘ užitečný program? Není ztrátou času ho učit
studenty? Je použitelný v praxi?“ … atd, atd. Odpověď je velmi snadná. Není dnes pracoviště, které by
se obešlo bez použití databáze. Tak jako je MS-Word schopen pracovat s výpočty v tabulce, ale Excel
to dokáže ‚lépe‘, tak jako MS-Word pojme fotografie a jsme schopni je opatřit komentáři, ale
PowerPoint ‚to dokáže krásněji‘ - tak i Excel zpracovává v rámci tabulek databázové úkoly, ale právě
neprávem do jistého ústraní zájmu uživatelů zasouvaný MS-Access ‚toto‘ dokáže lépe a ‚elegantněji‘.
Tato závěrečná kapitola nás má stručně obeznámit s tím, jak opomíjený MS-Access ve verzi
2013 zachází s databází a jak vypadají její výstupy.
S programem jsme se okrajově seznámili v rámci ukázky Cloudových služeb, kdy data byla
umístěna na webovém úložišti a uživatel je používal v rámci sdílení pro týmovou práci – popřípadě ‚jen‘
jako zdroje vlastních dat, která lze načíst tabletem, SmartPonem či odkudkoli na web připojeným
počítačem PC.
Nyní si vytvoříme jednoduchou databázi od počátku - ve formě strohé tabulky až po tiskovou
sestavu, která uskupení dat podá v uživatelem požadovaném rozsahu a podobě.
Obrázek 94
Prvopočátečním úkolem práce v MS-Access 2013 je vytvořit, popř. získat zdroj dat pro další
zpracování. Tím je tabulka, resp. tabulky, které na první pohled připomínají prostředí MS-Excel. Při
tvorbě tabulky (zde ji tvoříme přímo v programu Access) zadáváme vlastnosti budoucích polí.
Podobnou vlastnost (textová pole, datová pole, pole ve formátu ‚měna‘ …) známe i v podobné práci
s Excelem. Ukázka na obrázku 94 znázorňuje přípravu nové tabulky, data do ní budeme teprve zadávat.
43
Obrázek 95
Zadali jsme jednoduchou tabulku složenou z pořadových čísel, jmen, dat narození a finančních odměn
za určitou práci. Povšimněme si, že v této chvíli se zajímáme pouze o naplnění daty, nezabýváme se
výpočty. K těm se v MS-Access váže tzv. dotaz. Ten budeme ‚řešit‘ v jiném módu programu (obr.96).
Dotaz je zvláštní funkce, s níž se
setkáváme právě v prostředí zde
popisované MS-Access. Nejprve ze zdroje
dat – tabulky – vybereme oblast, s níž
budeme pracovat, oblast, které se
výpočet má týkat. Není nutné vybrat
všechna data – do vybraných polí – viz
obrázek – zadáme pouze ‚to‘ co z dané
tabulky pro danou operaci potřebujeme.
Obrázek 96
Průvodce službou Dotaz je pro začínajícího
uživatele užitečný; po krátkých a srozumitelných
krocích vede a v databázi ( v té naší – ukázkové použiji jeden dotaz ) nás nastaví k tabulce
(modifikované, vycházející z původní, ale nemusí
obsahovat veškerá data), kde budeme výpočet
realizovat. V našem případě jím bude prostý
součet finančních položek.
Obrázek 97
Následující obrázek nepřináší na první pohled ‚nic nového‘ – pouze ukazuje tabulku v prostředí služby
dotaz. Zde zadáme pokyny pro provedení matematické (nebo logické) operace, která bude v jiných
částech databáze zpracovávána. Tím se ponechává vstupní tabulce ‚výsadní právo‘ aby ji uživatel
44
modifikoval bez ‚rizika‘ narušení průběhu dalších databázových operací – databázové operace se
vážou výhradně k dotazům.
Obrázek 98
Obrázek 99
Na obrázku 99 jsme dotazovou tabulku uvedli do režimu, který najdeme pod označením návrhové
zobrazení. Na buňku ‚Celkem‘ klikneme pravým tlačítkem myši a vyvoláme nabídku patrnou
z komentáře uvnitř obrázku. Z nabídky vybereme položku ‚Sestavit‘ – viz označená situace, obr 99.
Obrázek 100 nám ukáže způsob, jak v aktivované nabídce ‚Sestavit‘ vytvoříme algoritmus provádějící
požadovanou matematickou, případně logickou operaci. V našem případě požadujeme provést součet.
45
V dotazu stanovíme algoritmus vedoucí k součtu
položek tabelovaných ve výběru. Vzorec, tato
poznámka se týká pouze uživatelů zběhlých v práci
s programem Excel, má svá specifika a ta zde musíme
respektovat. Jednoduše řečeno v dotazu definujeme
matematický vztah jednotlivých polí, nikoli jejich
obsahu. Obsah má ve své kompetenci vstupní
tabulka, dotaz má svou práci nadefinovánu. Zadámeli chybný údaj v tabulce, je chyba v tabulce, nikoli dál,
systém uchovává algoritmus – a ten je v dotazu.
Obrázek 100
Z obrázku 100 je patrné, že v poli Celkem bude zobrazen součet položek, které definuje tabulka a dotaz
je pouze přijímá jako data pro zpracování.
Obrázek 101
Finální pohled na „dotazovou tabulku“ ukazuje obrázek 101. Je zde již dokončen součet hodnot
načtených ze vstupní tabulky. Tu je možné zobrazit v designově ‚krásné‘ podobě služby Formulář, s níž
se v následujícím textu stručně seznámíme.
Tvorba formuláře
Doposud, pokud bychom pracovali výhradně s číselnými daty a ta uspořádávali, bychom mohli
považovat program Excel pružnější. Pracuje s daty přímo v tabulce a tato data, v téže tabulce i
zpracovává. Negeneruje žádné zvláštní režimy jako je dotaz, výpočet zkrátka provede z pohledu
uživatele transparentněji. Ano, z tohoto úzkého zorného úhlu je to tak.
MS-Access však odděluje tabulku od dotazu naprosto účelově. Dotazů lze utvořit několik a
z nich lze vytvářet různé formuláře a tiskové sestavy, které známe například z databázových systémů
lékařských či firemních. A tvorbu formuláře si v této části představíme. Obrázek 102 odkrývá uživateli
nejpohodlnější postup k tvorbě tohoto pro databáze již specifického útvaru. Tímto postupem je použití
průvodce, velmi podobného tomu, který nám umožnil sestavit dotaz. Vybaví-li se nám například
z běžné personální administrativy paní úřednicí editovatelná stránka zaměstnance, stránka opatřená
fotografií, osobními údaji a firemními kódy, vybavil se nám databázový formulář.
46
Obrázek 102
V prostředí MS-Access 2013 tvorbu formuláře vyvoláme přes nabídku Vytvoření – Průvodce
formulářem. Abychom měli ve formuláři zobrazená data (jména osob a finanční obnosy) i s výslednými
výpočty (součty odměn za dílčí práce), pojmeme za zdroj dat dotaz, nikoli tabulku. Tato situace je
graficky zvýrazněna na obrázku 102.
Obrázek 103
Pravděpodobný výsledek své práce můžete srovnat s obrázkem 103. Máme zde základní, vzhledově
47
neošetřený formulář datově napojený na dotaz, který zpracovává vstupní tabulku. Tento formulář je
nutné upravit v režimu návrhové zobrazení tak, aby se co nejvíce přiblížil našim estetickým nárokům.
Obrázek 104
Upravit vzhled formuláře můžeme, jak již bylo uvedeno v předchozím komentáři, v režimu návrhové
zobrazení. Obrázek 104 nám demonstruje, jak v režimu formuláře návrhové zobrazení vyvolat.
Základním krokem je vyvolání nabídky, jíž dosáhneme přes kliknutí pravým tlačítkem myši na ikonku
formuláře – Tabulka1formular, v levém sloupci – viz obrázek 104.
Obrázek 105
V návrhovém zobrazení lze upravit název formuláře a rozmístění a vzhled zobrazovaných položek.
48
Možný výsledek takových úprav nám ukazuje následující vyobrazení – obrázek 106.
Obrázek 106
Provedené úpravy by mohly odpovídat našim představám, ale komfort obsluhy databáze určitě ne.
MS-Access nabízí osadit formulář doplňkovými ovládacími prvky, které výrazně usnadní obsluze
databáze další práci s daty. Výsledek takové úpravy vidíme na obrázku 107 a bude dále popsán.
Obrázek 107
Do formuláře doplněná ovládací tlačítka umožní snadný pohyb v databázi, vyhledání, přidání či
smazání dat. Jediné co z tohoto pohledu na databázi výrazně chybí je tisková sestava – náš přehled
49
uspořádání dat, která jsme některým z přednastavených příkazů vyvolali. Tiskovou sestavu si
představíme v následujícím popisu.
Obrázek 108
Opět, již potřetí v tomto textu, použijeme Průvodce – tentokrát k uspořádání dat do tiskové sestavy.
Data z tabulky, případně z dotazu – těch dat se kvůli zobrazení výsledku výpočtu budeme přidržovat
zde – uspořádáme ve zobrazení, které si uživatel před průvodce zvolí. Směr kroků vedoucích k tvorbě
sestavy nám ukazuje obrázek 108.
Na obrázku 109 se na chvíli zastavme u volby
několikastupňového řazení dat v budoucím
výpisu. Prvotní požadavek je řadit data pole
automaticky přiřazovaného čísla v databázi –
a to vzestupně i sestupně. Další možnosti je
řadit podle Příjmení a dál – druhý stupeň
řazení - třeba podle křestních jmen, což se
objevuje, např. v personalistice velmi často.
V seznamu bývá na prvním místě například
Adámek Petr, po něm je uveden Adámek
Stanislav, poté následuje Novák Bedřich a po něm bývá zařazen Novák Zdeněk. Prvotní
Obrázek 109
požadavek se týká abecedního řazení podle příjmení, nastane-li shoda takových dat, nastupuje
druhoplánové řazení podle křestních jmen – tedy například Bedřich je předřazen před Zdeňka.
Vícestupňové řazení by umožnilo uspořádat i osoby stejného jména a předřadit Jana Nováka staršího
před Jana Nováka mladšího – v třetím plánu bude tedy kritériem dalšího řazení dat datum narození.
50
Obrázek 110
Ukázku možné podoby tiskové sestavy nám představuje obrázek 110. Jak lze snadno rozeznat, tisková
sestava zpřehledňuje seznam dat stránkování a každá stránka je kvůli posouzení aktuálnosti opatřena
datem tisku.
Obrázek 111
Na obrázku 111 nejde o neplánovaný návrat k návrhovému zobrazení formuláře, ale logický krok .
Teprve nyní má totiž smysl zpřístupnit ve formuláři Otevření tiskové sestavy a Tisk uspořádaných dat.
Obrázek 111 nás proto vrací k editaci již existujícího formuláře, kde doplníme chybějící ovládací prvky.
Jsou jimi již uvedené Otevření (náhled) tiskové sestavy a ikonka pro přímý povel k jejímu tisku.
51
Obrázek 112
Formulář zobrazující výplaty jednotlivých účastníků pracovního týmu byl doplněn po potřebné ovládací
prvky a mohl by, pokud by šlo o reálnou situaci, posloužit k praktickému použití.
Obrázek 113
Testujeme funkčnost tlačítek a hledáme v „jakékoli části databázových polí“ - viz obr.113 - neznámou
položku. Akcí vyvolané okno na obrázku 113 tuto námi požadovanou položku vyhledá a zobrazí.
52
Obrázek 114
V databázi existující záznam byl opravdu vyhledán a formulářový pohled na databázi nás na
požadovanou položku přímo nastavil. Pokud by v databázi byla vyhledávaná položka vícenásobně,
(např. v databázi knihovny může být jeden autor uveden u více knih) využijeme tlačítka „Najít další“ a
v chod uvedenou službu využít se vším komfortem.
Namísto závěru: 9 drobných rad pro začínající uživatele Windows 8
Systém Windows 8 představuje nový design a některé operace, které uživatel systémů předcházejících
verzí považoval za samozřejmost, v novém systému Windows 8 představují jistou změnu.
1. Jak odstraníme nežádoucí položky z úvodní obrazovky Windows 8
Jsme na hlavní pracovní ploše a stiskneme tlačítko Windows popř. klikneme myší do levého dolního
rohu obrazovky. Tímto krokem se
snadno dostaneme na úvodní
obrazovku systému Windows 8. Zde
pravým tlačítkem vybereme ikonu,
kterou si přejeme z úvodní obrazovky
odepnout.
Z obrázku 115 je zřejmé, že stejným
způsobem můžeme aplikaci vypnout,
případně odinstalovat.
Obrázek 115
53
2. Jak umístíme kopii zástupce z plochy na úvodní obrazovku?
Přemístění – či spíše kopii zástupce libovolné aplikace
z plochy na úvodní obrazovku opět dosáhneme pomocí
pravého tlačítka myši. Situaci nám ukazuje obrázek 116.
Jakmile potvrdíme volbu, proběhne akce.
Program pak bude startovat z obou míst - z úvodní
obrazovky i z plochy (desktop) určené konkrétnímu
uživateli.
Obrázek 116
3. Uživatel mění pozici ikony aplikace na úvodní obrazovce Windows 8
Obrázek 117
Pozici měníme prostým tažením z místa, kam ikonu na úvodní obrazovku umístil systém, do místa,
které požaduje uživatel. Na obr. 117 je viditelné, jak uživatel seskupuje na úvodní obrazovce ikony
Excel, PowerPoint a Word.
54
4. Jak se změní velikost ikon na úvodní obrazovce?
Po startu systému Windows 8 vidíme, že ikony umístěné zcela vlevo jsou rozměrově větší – tvůrce
systému předpokládá, že je uživatel považuje za významově důležitější než ikony aplikací umístěné
v plejádě zobrazovaných aplikací až zcela vpravo. Uživatel však rozhodne, že například aplikace
„Počasí“ bude významná a umístí ji vpravo a zadá jí větší velikost – dosáhneme toho kliknutím pravého
tlačítka myši na „malou“ viz situace na obrázku 118 – a následnou volbou.
Obrázek 118
Obrázek 119
Analogicky když poklikneme pravým tlačítkem myši na velkou ikonu na úvodní obrazovce, bude nám
na spodní liště úvodní obrazovky nabídnuta možnost zmenšit tuto ikonu.
5. Jak se připne startovací ikona na hlavní panel pracovní plochy
Obrázek 121
Obrázek 120
Z obrázků 120 a 121 můžeme vidět, že se tak děje přes nabídku vázanou na kliknutí pravého tlačítka
myši na ikonu vybraného programu či jeho zástupce umístěného již na ploše.
6. Odstranění startovací ikony z hlavního panelu pracovní plochy
Snadno se stane, že při denním používání počítače pozbyde některý dříve často používaných programů
na aktuálnosti a jeho přítomnost na hlavním panelu může
časem působit až rušivě. Jak nepoužívanou startovací ikonu
z této lišty odstranit? Opět použijeme pravého tlačítka myši –
obr. 122. Rozevře se nabídka, z níž použijeme položku
Odepnout tento program z hlavního panelu.
Obrázek 122
55
7.
Jak získat na pracovní plochu startovací ikony často používaných programů?
Obrázek 123
Klikneme pravým tlačítkem
myši na plochu a vybereme
si možnost tvorby nového
zástupce. V dalším dialogu
bude uživatel vyhledávat
cílový program v stromově
uspořádané
struktuře
složek na pevném disku
svého počítače. Vyhledaný
program
se
nám
automaticky zapíše do
řádku „Zadejte umístění
položky“ a kliknutím na
tlačítko „Další“ dokončíme
tvorbu
zástupce
na
pracovní ploše.
Obdobná cesta se stejným výsledkem se nabízí, otevřeme-li ikonu Tento počítač a vstoupíme do
stromové struktury dat programů nainstalovaných na pevném disku našeho počítače. Nalezneme
Obrázek 124
spustitelný soubor požadované aplikace a klikneme na něj pravým tlačítkem myši. V rozevřené nabídce
se objeví položka nabízející utvoření zástupce. My vybereme možnost tvorby zástupce na ploše.
Případně je možné zástupce z aktuální složky na plochu přesunout.
56
8. Jak se přihlásí další uživatel k tomuto počítači
Host na našem počítači, případně kolega používající tentýž počítač, může mít díky této radě iluzi
naprosto „svého“ zařízení, protože mu umožníme zvláštní přihlášení. Pomocí HPDT (hiden pull down tools)
vyvolaného umístěním kurzoru myši do jednoho z rohů vpravo aktivujeme položku Nastavení (symbol
ozubené kolo) – Ovládací panely – Uživatelské účty. Dalším krokem je Umožnit přístup k tomuto
počítači jiným uživatelům
– viz zvýrazněná nabídka
na obrázku. Kliknutím na
ni
vyvoláme
dialog
přihlašování
nového
uživatele do naší domény.
Obrázek 125
Obrázek 126
Na náš počítač jsme umožnili vstoupit dalšímu
uživateli – např. panu Novákovi. Jedinou podmínkou
systému Windows 8 je, aby byltento účastník
uživatelem existující domény a jeho účet byl kryt
heslem.
Obrázek 127
57
9. Jak se v prostředí Windows 8 nastaví stav hibernace?
Máme rozpracovány texty na mnohastránkových dokumentech a tabulky či databáze a opětovné
načtení naší pracovní pozice může stát hodně času. K tomu, aby se náš počítač po startu nastavil do
téže situace, v níž se nacházel před
vypnutím, slouží nastavení hibernace.
Přes nabídku v bočním panelu HPDT
(hiden pull down tools) vyhledáme
Ovládací panely a v nich Systém a
zabezpečení. Zde aktivujeme Možnosti
napájení a Nastavení tlačítek napájení.
Z obrázku 128 je zřejmé, že jsme pro stisk
tlačítka napájení vybrali pro síť i baterii
stav hibernace.
Obrázek 128

58