AKTUALITY - rock for people

10. ROČNÍK FESTIVALU
12. ročník
3.
ČESKÝ BROD
4.–6.7.2006
PRO NÁVŠTĚVNÍKY VYDÁVÁ A ZDARMA ROZDÁVÁ AMEBA PRODUCTION www.rockforpeople.cz
Festival je v plném proudu, počasí příznivé, všichni jedou naplno.
Druhý den dvanáctého ročníku Rock for People se povedl stejně jako den první. Pravda, když ráno moderátor Ilja Kučera
ml. s dávkou humoru sobě vlastního pronesl před padesátkou přítomných ono hromové “Jste tady?” a odpovědí mu bylo
zívání a mlčení, vypadalo to podivně. Jakmile se ale začalo hrát, a na velké scéně měla festivalovou premiéru Possibilní
explikace, bylo zřejmé, že to bude zase náhul.
AKTUALITY
Včelí roj ohrozil festival
Včera dopoledne ohrozil oblast kolem
pokladen včelí roj. Včely omámené sluncem
opustily úly a na jejich likvidaci museli být
přizvaní městští strážníci a hasiči. Akce se
smutným koncem pro hmyz byla zakončena
po několika desítkách minut.
Zpěvák a kytarista pardubických Ready Kirken, Michal
Hrůza, se tvářil spokojeně jak v zákulisí, tak přímo na
pódiu. Na obrázku vidíte plakátek s nápisem “1+1”
ohraničeným milým srdičkem, který mu mával na
uvítanou.
“Tu písničku jsem napsal poté, co jsem se rozešel s
holkou. Takhle jsem to cítil, nebyl to žádný kalkul.
Jsem rád, že má veselou hudbu, to se k rozchodům
tolik nedává. Stojím si za každým slovíčkem v tom
textu,” řekl, když slezl z pódia.
Ready Kirken jsou v laufu a včera se to ukázalo.
Zatímco byli na pódiu, vzadu v zákulisí se tradičně
trochu krčila drobounká Aneta Langerová. Jakýsi pán
k ní přistoupil a požádal ji, zda by s ní mohl vyfotit
svého syna. Ten se schovával za jeho zády, a tak zatímco Aneta nadšeně souhlasila, chlapec to bral jako
zradu, protože ho do téhle role tatík jednoduše vmanipulovat. Vedle zpěvačky stál pak se značnou dávkou
nechutě, dokonce i když jej otec pobízel, aby se
alespoň na chvíli usmál. Smála se ale jen Aneta.
Ta roli superstarovské festivalové novicky přenechala
Gabriele Al Dhábbě. Dala jí dokonce i dost své staré
nervozity, bylo to velmi evidentní. Ale nakonec si Gábina vystoupení pochvalovala. Proč? Protože zdejší publikum nikdy ty nervózní a nesmělé nenechá ve štychu.
Pokud jim bylo za to přímo z pódia poděkováno, bylo
to zcela na místě.
The Frames byli příjemní, Tři sestry divoké, ostatně
stejně jako celá ta hardcoreová úderka, která si to
rozdávala s ušima diváků na “hnedé” scéně. Deadline, Mad Sin a především newyorští Madball, nátěr
nad jiné, zřejmě největší včera.
Příjemným překvapením byla přítomnost sympatické
belgické partičky Malibu Stacy. Její rock byl velice
melodický, přidala do něho prvky smělého punk
rocku, ovšem nikoliv na úkor melodiky. To ani náhodou. Belgičani dokázali diváky dostat na svou stranu a
stali se dalším důkazem toho, že pořadateelé Thomes
a Fořt se na festivalu kdesi ve Francii dívali na jaře
pozorně. A kapely vybrali také skvěle, Vždyť úterní
noční parta Hushpuppies z Francie dokázala, že v
zemi galskéhgo kohouta velmi dobře rozumějí tomu,
jaké to je nechat se ovanout sedmdesátými léty.
A Fun Lovin’ Criminals. Zábava, hip-hop, funky, rock,
pohoda. Tak, jak se čekalo.
Rock for People dnes končí. Byl to skvělý ročník a
přinesl rekord. Přišlo na 18 tisíc diváků, což v Českém
Brodu ještě nikdy na festivalu nebylo. Ukázalo se, že
mravenčí práce pořadatelů se vyplatila.
Nashledanou za rok. Na “třináctce”.
Vypsaná fixa nechtěla na autogramiádu
Skupina Vypsaná fixa není z těch, které by se
rády vystavovaly na veřejnosti mimo pódium.
V úterý večer byla oznámena její účast na
autogramiádě, ovšem desítky lidí, které na
podpisy Márdiho a spol. čekaly, se svých
oblíbenců nedočkaly. Manažerka kapely proto rozhodla, že se Fixa bude podepisovat po
svém nočním vystoupení. Ačkoli se jednotliví
muzikanti snažili zmizet v davu, pochytala je
na na podpisovou akci doslova dotáhla.
Skvělá ochranka
V úterý v noci si šest podivných existencí
vyšláplo na festival. Zaútočily na vchod
pro účinkující, kde v tu chvíli byla dívka z
ochranky, která zabezpečuje pořádek na festivalu. Ku překvapení existencí je zvládla “levou zadní”. Bezpečně uhájila bránu festivalu
a podtrhla skvělou práci, kterou tu ochranka
odvádí.
Tři sestry chtěli záchod na pódiu
Před včerejším vystoupením legendární, jednadvacetileté skupiny Tři sestry požadoval
její manažer, pan Mafuna, toaletu pro kapelu
přímo na pódiu. Vyhlédl si úhlednou Toi Toi
budku a chtěl po pořadatelích, aby ji okamžitě
instalovali hned za záda hrajících muzikantů.
Několik organizátorů i moderátoři mu to
dlouze vymlouvali, až po několika minutách
ze svého naléhání ustoupil a posléze ustoupil
zcela. Festivalovým novinám ve slabé chvilce
přiznal, že to jen zkoušel.
1
CO JEDE
Ska a reggae na výsluní
V posledních letech roste v Česku obliba příjemných houpavých
rytmů ska a reggae. Vzhledem k tomu, že řada tuzemských kapel
vydala v posledním roce album a další se chystají, uvažuje Akademie populární hudby o tom, že do svých žánrových cen zařadí
kategorii “upletenou” z těchto stylů.
Návštěvníci letních festivalů se mohou těšit na přehlídky Mighty Sounds
a Reggae ethnic session, kterým zmíněné styly dominují. Skupiny pohybující se v daném ranku ale budou ozdobou i jiných akcí.
Duchovním otcem zdejší scény je DJ Kaya. O ska a reggae u nás i v zahraničí
má neuvěřitelný přehled a po vlastech českých jezdí se svým Safari Swamp
Sound Systemem a hudbu propaguje.
“K nám se dostala už na konci šedesátých let. První ska byla Yvonne
Přenosilová a její písnička My Boy Lollipop. V roce 1971 byl skvělý jamajský muzikant Desmond Dekker na festivalu Bratislavská lyra. Letos se sem
po pětatřiceti letech měl vráti, ale bohužel nedávno zemřel. Vystoupit měl
na festivalu Respect,” říká.
První české reggae natočil v podobě písničky Úsvit Pavel Bobek a v roce
1975 vznikla první česká reggae kapela Yo Yo Band.
“Ska se tu dlouho nehrálo. Na Slovensku s ním na konci osmdesátých let
začali Robo Grigorov a skupina Ventil RG. Pak se pozvolna dostalo k nám
a chopily se ho kapely Nahoru po schodišti dolů band a Bio 29. V roce 1990
vzniklo Sto zvířat a po pětadevadesátém propukl skamanský boom, který
vlastně v současnosti vrcholí,” míní DJ Kaya.
Ve druhé polovině 90. let byla většina ska skupin z Prahy. Popularita stylu
se odvíjela od legendárních ska parties, které se tehdy konaly v klubu 007
na pražském Strahově. Scházela se tam komunita hardcorářů, kteří svou
budoucnost našli právě ve ska.
“Ska je veselá muzika a kdo je inteligentní, hledá za ní i filozofii. Byla to
hudba jamajských přistěhovalců do Anglie a oslovila britskou dělnickou
třídu. Na základě téhle revoluce vzniklo hnutí mods a skinheadi. Postupně
se od původní skinheadské obce pozvolna oddělili fašouni. Ona totiž není
pravda, že skinhead se rovná fašoun. Proti původnímu skinheadskému
hnutí byli fašouni v menšině, jenom se o nich víc mluví.,” tvrdí DJ Kaya.
“Klasické reggae má blízko k srdečnímu tepu. Je to taková pohodová muzi-
ka a navíc je tu filozofie rastafariánství, mladým lidem tolik blízká.”
Rastafariánství je filozofický směr čisté víry stojící na základech nejčistších
forem křesťanství a judaismu. Třetí pilíř tvoří kultura starého Egypta,
konkrétně mysticismus. Proslavil je především průkopník reggae, Jamajčan
Bob Marley.
Největší ska hvězdy se nám letos
představí na festivalu Mighty
Sounds 14. až 16. července
v Olší u Tábora. Pozoruhodný
bude třináctičlenný mexický
ansámbl Panteón Rococó, dále
američtí ska průkopníci The
Toasters nebo bláznivý holandský stařík Mark Foggo se
skupinou Skasters.
“Kdybych měl jmenovat české
a slovenské hvězdy ska, pak
rozhodně stojí zato vidět Polemic, ti jsou jasná jednička. Skvělí jsou Sto zvířat a Tleskač. To je trojice,
která kam přijde, tam to rozbourá. Za nimi jsou v těsném závěsu Fastfood a
2 v 1. Podle mě je v republice nějakých 40 ska kapel. Z reggae
scény jsou jednoznačně nejlepší Švihadlo a United Flavour,” hodnotí DJ
Kaya.
A co podle něho může český muzikant stylům ska a reggae přinést? “Dá
do toho svou slovanskou duši. Záleží ale na tom, jak to kapely pojímají.
Pokud se snaží dělat to stejně, jako muzikanti z Jamajky, zpravidla se to tak
úplně nepodaří. Ale například
plzeňští Tleskač jsou velká
legrace a nadhled. Jeden z jejich největších hitů je spojením
skladeb Don?t Worry Be Happy
a Jožin z Bažin,” uzavírá Kaya.
PROHRÁLA V KARTÁCH ZAHRAJÍ EXKLUZIVNĚ UNPLUGGED
Pražská úderka Prohrála v kartách si letos do Českého Brodu
neveze elektrické kytary, čímž bychom vás rádi připravili na to, že
její vystoupení na Rock For People bude tentokrát tzv. unplugged.
To znamená, že Horáček, Posel a Márfi elektrické kytary vymění
za akustické a Matooouš paličky za špejličky a štětečky. Prohrálu
o to požádal jeden z ředitelů festivalu Petr Fořt alias Fořťák – to
proto, že takové akustické prohrálovské vystoupení už v minulosti
několikrát absolvoval a evidentně se mu zalíbilo.
Prohrála v kartách ovšem slibuje, že na syrovosti dnes večer od půl
deváté v Mattoni stanu nic neošidí: “Bude to takový brutálně akustický koncert,” hlásí frontman Horáček. Navíc není vyloučeno, že
tohoto ojediněle akustického setu se aktivně zúčastní někteří známí
hosté ze spřátelených partiček. Tak přijďte PVK podpořit, ať si to
všichni užijeme.
Prohrála v kartách nedávno vydali své druhé, kritikou vyzdvihované
album Jaký to bude za vodou a celosezónně jako zdatní palubní
důstojníci sekundují kapitánům z Divokýho Billa coby jediný a tedy
exkluzivní host jeho letošní koncertní velkoplavby.
2
FESTIVALOVÁ ANKETA
Co budete dělat po skončení RfP?
Martina, 21 let, České Budějovice
V podstatě rovnou odtud jedu k babičce do Ústí nad
Orlicí. Tam budu asi čtyři dny a pak se vracím domů
do Budějic.
Honza, 26 let, Praha
Přemýšlím... Vypadá to, že po festivalu pojedu
za rodiči na chatu. Je to kousek od Prahy, asi 17
kilometrů směrem na Benešov. Potom se chystám
na festival Mighty Sounds, který je další víkend
v Olší u Tábora.
Lenka, 18 let, Rožnov pod Radhoštěm
Jsem přesvědčená o tom, že budu celé prázdniny
v kuse jenom spát. Pak bych asi měla na dialýzu,
no a také budu vychutnávat festivalové zážitky.
Jakub, 30 let, Poděbrady
Asi vyrazím na nějaký další fesťák. Kam přesně,
to ještě nevím. Rád bych ale na Love Planet v Praze
a na Sázavafest.
Robert, 24 let, Jihlava
Pojedu domů a potom se budu flákat. Tedy
minimálně celý pátek, pak bych měl pracovat.
Olina, 22 let, Zdíkov
Pojedu domů a budu relaxovat. Jak? V mém
případě se budu snažit, abych byla fit na přijímací
zkoušky na vysokou školu. Chtěla bych se dostat na
lékařskou fakultu do Prahy.
Jarda, 31 let, Česká Třebová
Půjdu do práce, dělám u Českých drah. Do neděle
mám ale volno, pojedu ještě na petangue. V pondělí
mě to čeká.
Tomáš, 17 let, Plzeň
To teda fakt vůbec nevím. Ani mlhavě. To vám fakt
nepomůžu.
Veronika, 18 let, Hradec Králové
Odtud pojedu domů, do Hradce Králové. Budu
pracovat, přesněji malovat byt. No a potom vyjedu
dál, na další festivaly. Konkrétně hlavně na Love
Planet do Prahy.
Martin, 17 let, Praha
Po festivalu pojedu domů a budu si užívat s
přítelkyní. Co to znamená užívat si? Žádný drogy,
maximálně nějaký večírek, to je všechno.
Eva, 23 let, Praha
Odtud pojedu domů, zrekreuji se. Vzchopím se
po festivalu, vyspím se, dám se celkově dohromady
a pak mě čeká práce.
Jarda, 24 let, Verneřovice
Po festivalu budu odpočívat a pak pojedu na dovolenou s pardubickou cestovní kanceláří Poznání.
Jedem někam na Balkán.
Jiří, 23 let, Olomouc
Budu se učit, protože mám v pondělí a ve středu
ještě zkoušky na vysoké škole v Brně.
Dělám zemědělku.
Filip, 20 let, Praha
Pojedu domů a půjdeme s kamarády někam na
koupák. Později o prázdninách se chystám jet pracovat do Anglie. Mám vyřízené ubytování, ale práci
si budu hledat až na místě. Ale dnes ještě budu
oslavovat, je mi akorát dvacet.
3
ROZHOVOR SE SIMONOU BAGAROVOU
Simona Bagarová z Rozmarýny děkuje divákům za jejich příspěvek
Pomáháme mladým lidem integrovat se
Každý z vás, festivalových návštěvníků, přispěl jednou korunou
ze svého vstupného na částku, která bude poukázána na konto
organizace Rozmarýna, obecně prospěšná společnost. Pořádající
Ameba Production si peníze za lístky nenechává všechny, ale tímto
způsobem pomáhá potřebným. Jak, to vysvětluje Simona Bagarová.
Na co vybrané peníze použijete?
Rozmarýna bude z peněz, které od Ameby Production dostane, hradit projekty, které momentálně dělá a které do budoucna připravuje. Nedostáváme
od Ameby jen peníze za Rock for People, ale korunu ze vstupenky nám dává
ze všech akcí, které pořádá.
Co je vlastně Rozmarýna?
Rozmarýna vznikla v prosinci loňského roku a naším cílem je pomáhat
mladým lidem, kteří odcházejí z dětských domovů, výchovných ústavů a podobných zařízení, a pokoušejí se začlenit do společnosti. Rádi bychom jim
ten začátek usnadnili, protože vyrostli v prostředí, kde je to nikdo neučil. Byli
vlastně v takové izolaci od tzv. normálního světa. My bychom chtěli být pomocná ruka, která je jim nabídnuta k tomu, aby se integrovali do společnosti
a mohli normálně fungovat.
Máte už nějaké výsledky?
Jsme velmi mladá organizace. Sháníme prostory, kde bychom otevřeli tzv.
tréninkovou kavárnu. Tam bychom chtěli naše klienty zaměstnávat. Sháníme
také prostředky na to, abychom mohli kavárnu vůbec zprovoznit a celý ten
projekt realizovat. Do doby, než do bude všechno posháněné, děláme v
dětských domovech a výchovných ústavech takové menší akce. Navazujeme
s lidmi kontakt už nyní.
O jaké akce jde?
Samozřejmě jsme nachystali spoustu menších akcí, ale naším výstavním štítem
je program, který se jmenuje Fotomaratón - nechte procitnout své pocity.
Spočívá v tom, že dětem půjčíme foťáky a dáme jim různá témata, na která by
měly zachytit fotografie. Na podzim plánujeme v Praze velkou výstavu, která
by měla být spojena s dražbou nejlepších výtvorů.
Kdyby byl mezi návštěvníky festivalu někdo, kdo by vám chtěl
s prostory nebo financemi pomoci, na koho se má obrátit?
Na webovou adresu, která je www.rozmaryna-ops.cz. Jsou na ní kontakty na
mě a na mou kolegyni. Za naší organizací zatím totiž stojíme jen my dvě.
Vy nejste ale jediná organizace, která toto dělá.
Je jich tu samozřejmě víc, ale pořád vlastně málo. Když jsme Rozmarýnu zakládaly, věděly jsme, že místo pro takovou organizaci tu ještě je. Poptávka je
větší než nabídka. Navíc se snažíme nabídnou těm lidem trošku něco jiného
než ostatní. Přistupujeme k nim individuálně.
AUTOGRAMIÁDY FESTIVALOVÝCH HVĚZD
Rock for People nabízí možnost získat autogramy festivalových hvězd z domova i zahraničí. Probíhat budou ve stánku pojmenovaném RfP
MERCHANDISE, který leží na cestě mezi Stadion Stage a Field Stage, tedy mezi dvěma hlavními pódii.
Autogramiády budou trvat vždy 30 minut a jejich rozpis přinášíme níže. Vzhledem k pohybu skupin je ale možné, že dojde ke změnám,
proto prosím sledujte informace těchto novin, velkoplošných obrazovek a moderátorů. Ve stánku je možné zakoupit také oficiální festivalová trika, rovněž suvenýry a nosiče s hudbou jednotlivých kapel. Ty mají možnost je ve zmíněném stánku prodávat 30 minut před svým
vystoupením a 30 minut po něm.
17.00
19.00
19.30
20.30
21.15
21.45
4
6. 7.
5. 7.
4. 7.
Mad Head XL (Ukrajina)
Gaia Mesiah
Cocotte Minute
Znouzectnost
Los de Abajo (Mexiko)
Vypsaná fixa
17.30
18.30
19.00
19.45
20.15
20.45
21.15
21.45
Gába Al Dhábba
Ready Kirken
Tři sestry
Seth Lakeman And Band
(Velká Británie)
Aneta Langerová
Horkýže slíže
The Frames (Irsko)
Skyline
17.30
18.00
18.30
19.00
19.30
20.00
20.30
21.10
Hudba Praha
Southpaw
Blue Effect a Radim Hladík
Divokej Bill
Prohrála v kartách
Michal Prokop a Framus 5
Krucipüsk
Čechomor
FOTKY ZE ZÁKULISÍ
Michal Hrůza z Ready
Kirken a Kuko z Horkýže
slíže debatovali
o rozdílnostech českého
a slovenského jazyka.
Oba hájili svůj, však s ním
také znamenitě pracují.
Gába Al Dhábba poskytla
ihned poté, co včera slezla
z pódia rozhovor České
tiskové kanceláři. A pak
ještě jeden Festivalovým
novinám.
)-"7/¶1"35/&3'&45*7"-6
Takhle vypadá mozek,
srdce a duše festivalu.
Hledíte do produkce,
odkud přicházejí všechny
pokyny a zprávy těm, kteří
je mají dostat. Zde se
také vyplácejí honoráře,
ukazuje cesta k pódiu i do
metropole a domlouvají
věci na příští ročník.
Divokej Bill se radí, jak
přesně naloží se svým
dnešním koncertem, který
natočí na DVD. Uprostřed
vzadu manažerka Vypsané
fixy. Snímek byl pořízen
včera v devět večer.
5
ZEPTALI JSME SE ÚČINKUJÍCÍCH
Co se vám líbí na festivalu?
Kuko (Horkýže slíže)
Líbí se mi, že hrajeme v dobrém čase, za dobrého počasí
a současně na nejlepším festivalu v Čechách.
Michal Hrůza (Ready Kirken)
Mně se líbí, že hrajeme v dobrém čase, že je samozřejmě
dobré počasí, no a chtěl bych také říct, že tohleto je
dobrý festival.
Petr Brumlich (Status Praesents)
Z mého hlediska je to festival, který je nejlépe zařízený, co
se týče zázemí a přípravy. Všechno klape jak má, žádné
prodlevy. Podle mě se s ním třeba takový Trutnov nedá
srovnat.
Aneta Langerová
Líbí se mi dlouhodobá tradice festivalu a to, že se sejde
spousta kapel, z nichž většinu znám. To jsem ještě loni
nemohla říct. Ráda si je poslechnu. Chápu to jako skvělý
festival ve středních Čechách.
Honza Křížek (Blue Effect)
Rock for People, tedy “rock” a “lidi”. Proto jsem tady.
Tenhle festrival je úplně v pořádku.
Gába Al Dhábba
Jsem nadšená tím, že je tu hodně lidí a že při mém
koncertě byla skvělá atmosféra, což jsem absolutně
nečekala. Jsem spokojená. Bylo by skvělé zahrát si tu ještě
někdy v budoucnu.
Jirka Zemánek (Wohnout)
Nejvíc se mi líbí, že neprší. To je O.K.
Martin Švec (Plexis, Egotrip)
Nejvíc se mi líbí, že tu vždycky potkám ty samé lidi. Líbí
se mi samozřejmě i to kalení a že je to kousek od Prahy,
odkud pocházím. To je dobrý.
6
FOTO OHLÉDNUTÍ
ROZHOVOR
Kdo jde do vězení, nerozhoduje o svém životě
Jednou z hvězd letošního festivalu
Rock For People jsou legendární
představitelé newyorského hard
coru Agnostic Front. U jejich zrodu
stál v roce 1982 zpěvák Roger
Miret. Kapela od počátku kladla
důraz na údernost, spojovala punkovou energii s metalovým soundem.
V textech syn kubánských emigrantů
Miret, jehož mladší bratr Freddy
Cricien zpívá s jinou newyorskou
hardcorovou kapelou Madball,
dalším účastníkem letošního Rock
For People, vycházel z vlastních
drsných zážitků. Začátkem devadesátých let ale putoval do vězení,
takže není divu, že skupina v únoru
1993 odehrála svůj poslední koncert v pražském klubu U Zoufalců.
V roce 1997 se však Stigma
s Miretem domluvili na comebacku
Je ještě živá scéna newyorského hard coru?
I když to někdy lidé říkali, pro mě nikdy nebyl hard core mrtvý. Byly špatné
časy, kdy šla scéna hodně dolů, ale pak se zase rozrostla. Hudba se vyvíjí,
někdy je populárnější punk, někdy hard core, někdy metal. Hard core je jako
jízda na horský dráze, jako sám život, někdy se cítíte dobře, někdy jste dole,
ale pořád pokračujete v jízdě. Hard core ani nemůže být mrtvý už proto, že
New York je tak intenzívní, tak silný, lidé se v něm ocitají v nejneuvěřitelnějších
situací, žijí pod tlakem. Musí existoval adekvátní forma, která to vyjadřuje.
To musel být silný zážitek.
Hrozně silný. V těch textech vysvětluji, co ve vězení děláte, co cítíte, jak to
prožíváte. Asi každý, kdo jde do vězení nebo do války, ocení život, protože tam
o něm sám nerozhoduje. Nevíte, co se stane, a neovlivníte to.
Když jsem se vrátil, tak jsem se tam nechtěl znovu dostat, chtěl jsem vést dobrý
život se svou ženou... Litoval jsem toho, co se stalo. Popsal jsem to v písních,
které jsem nahrál, takže se z toho stala součást mé minulosti. Pak jsem mohl
pokračovat dál.
Ovlivnil vás hodně New York?
V písni I Lived zpívám: ?Můžete mě vzít z ulice, ale nemůžete dostat ulici ze
mě, můžete mě vzít a dát na jakékoli místo, třeba to nejkrásnější, jako je
Hollywood, ale ve své mysli budu pořád mít newyorské ulice.? Náš specifický
styl a zvuk byly už zejména v počátku dány tím, že jsme přišli z newyorských
ulic. New York je skvělé místo, je multikulturní, mnohonárodnostní, rasově
smíšené, takže tam dostanete ode všeho něco. Kdyby Agnostic Front pocházeli
třeba z Ohia , tak by nemohli znít stejně, protože ulice tam nejsou tak drsné.
Pokud navštívíte New York teď, říkáte si, o čem to Agnostic Front mluví, vždyť
je to krásné a bezpečné město. Já mám ale rád starý New York, jak ho ukazuje
film Taxikář. Byl bláznivý, hodně tvrdý a drsný, ale já se v něm cítil dobře.
Co vás inspiruje při psaní?
Život, to byla vždycky největší inspirace. Když píšu texty, uvědomuju si všechny
boje, které jsem v životě vedl. Je to jako vrátit se domů, pustit si televizi a vidět
v ní, jak se všechno opakuje. Nic se nezměnilo, stále stejní sráči, jeden horší
než druhý, jak zpívali The Who v písni Won’t Get Fooled Again Meet The New
Boss Same As The Old Boss.
Z čeho se vyvinul na počátku 80. let hard core, z punku a nové
vlny?
Hard core byl víc svázán s ulicí a s dělníky než s uměleckou scénou, se kterou
byl alespoň v New Yorku punk hodně spjatý. Přesto na něj hodně působily
punkoví Dictators nebo Blondie a Talking Heads. Reprezentoval ale druhou,
mladší generaci, se kterou se scéna začala měnit, stávala se osobitější
a vydělovala se. Ale náš debut Victim In Pain nebyla hardcoreová deska.
Byli jsme pankáči, hráli jsme hard core punk, který byl agresivnější než ten
původní.
Také jsem cítil, že mě všechno sere, ale nechtěl jsem se zabít, žít rychle a umřít
brzy. Chtěl jsem žít a žít dlouho. Mladší generace byla pozitivnější, nechtěla si
šlehnout a odejít, nebyla sebedestruktivní, šlo jí o změnu a ta přišla. Hodně
mých přátel umřelo, protože si vybrali špatný způsob. Hard core zachránil
můj život a jsem mu za to vděčný.
Nakolik vás ovlivnilo, že pocházíte z Kuby?
Pro mě je to důležité, protože tam mám kořeny, odtamtud pochází moje
rodina a příbuzní z matčiny strany tam pořád žijí. Ti z otcovy jsou všichni
v Americe. Ale o Kubě toho nemohu mnoho říci, protože do Ameriky jsem
přišel, když mi bylo pět. Vybavuju si náš dům, pláž, otce, ale nezažil jsem tam
další roky, vyrůstal jsem už v úplně odlišném prostředí, v Americe.
Ale také jste byl zavřený.
Byl jsem několik let ve vězení a všechny texty na albu One Voice jsou o tom.
Takže se nic nezměnilo.
Můj život se zlepšuje. Oženil jsem se, mám dceru, kvůli které jsem v 90. letech
nějakou dobu nevystupoval, abych se jí mohl věnovat. Taky už nežiju na Lower
East Side, ale většinou v Londýně.
Nemrzí vás, že jste se z Kuby odstěhovali?
Když se rodiče rozhodli odejít do USA, udělali dobře pro sebe i pro rodinu. Amerika je skvělé místo k životu, i když vláda stojí za hovno, o čemž
také zpívám. Země je to ale nádherná a má zajímavou kulturu. Vezměte si
rock’n’roll, Jamese Deana, Marilyn Monroe... Nemá sice tak dlouhou historii
jako Evropa, ale mně se líbí.
Alex Švamberk
7
HOTEL
VELODROM
e
FUN Stag
ČTVRTEK 6. 7. 2006
msc
wifi
PŘIJĎTE SI K NÁM
ODPOČINOUT
uživatelské jméno:
heslo:
Fotbálky
Air squash
DDR...
Nad Třebešínem III/2,
Praha 10
tel: 274 815 748, 724 325 162
e-mail: [email protected]
LEVNÉ UBYTOVÁNÍ
V CENTRU PRAHY
%ĝ,6+&
1"35/&3ň.
.FEJÈMOÓQBSUOFżJ
1BSUOFżJ
8
)MBWOÓNFEJÈMOÓ
QBSUOFżJ