12. švédsko

Transkript

12. švédsko
Na tomto místě si dovoluji čtenářům nabídnout pokračování volného seriálu o rámci
podnikání v oblasti soukromé bezpečnosti v jednotlivých členských státech Evropské
unie. Ačkoli se ne vždy jedná o informace zcela aktuální, a ačkoli se ne o všech
zemích ne vždy podaří zjistit stejné množství údajů – je možné tvrdit, že se jedná
o inspirativní sondu, překračující například veřejně přístupné materiály CoESS.
RÁMEC PODNIKÁNÍ V OBLASTI SOUKROMÉ BEZPEČNOSTI: ŠVÉDSKO
Mgr. Oldřich Krulík, Ph.D.
katedra krizového řízení Policejní akademie České republiky v Praze
[email protected]
Základní údaje o zemi
1.




Počet obyvatel: 9 349 059 (28. únor 2010).1
Rozloha země:2 449 964 km2.
Administrativní uspořádání: 21 regionů (okresy/hrabství, län). Švédsko
údajně v nejbliţší době (která ale nebyla zatím upřesněna) plánuje nahrazení
dosavadních okresů (län, kterých je 21) rozlehlejšími provinciemi (kterých
můţe být 6, 8, 9 nebo 14).3
Počet obcí: 290 obcí (střediskové obce) a 2 512 sídel (farností).
Současné regiony Švédska
4
(län).
Síť obcí v rámci Švédska (obce
za polárním kruhem jsou zvláště
5
rozlehlé).
1
Rozdíly v zalidnění jsou ve Švédsku
6
propastné.
Statitics Sweden: Population Statistics <http://www.scb.se/pages/product____25799.aspx>.
Statitics Sweden: Localities, Areas, Population <http://www.scb.se/pages/producttables____13013.aspx>.
Wikipedia: Counties of Sweden <http://en.wikipedia.org/wiki/counties_of_sweden>.
Wikipedia: Ranked List of Swedish Counties <http://en.wikipedia.org/wiki/ranked_list_of_swedish_counties>.
Statistics Sweden <http://www.scb.se/> (základní statistiky, týkající se Švédska).
Demographics of Sweden <http://en.wikipedia.org/wiki/demographics_of_sweden>.
Nordregio: Maps and Graphs <http://www.nordregio.se/filer/regional/0721se.htm>.
4
Wikimedia Commons: Atlas of Sweden <http://commons.wikimedia.org/wiki/atlas_of_sweden>.
5
Wikipedia: Municipalities iof Sweden <http://en.wikipedia.org/wiki/municipalities_of_sweden>.
6
New Norovirus Surveillance System in Sweden; in: Euro-Surveillance, 23. IX. 2004
<http://www.eurosurveillance.org/viewarticle.aspx?articleid=2556>.
2
3
1
Bezpečnostní komunita země
2.

Počet osob v řadách policejního sboru byl vládou stanoven na 28 000 (ideální
tabulkový stav k 1. lednu 2011, který je plánováno udrţovat stabilní)7, s tím, ţe
20 000 osob tvoří osoby ve sluţebním poměru (25 % ţen) a 8 000 civilní
personál (okolo 70 % ţen). V teritoriálních sloţkách (21 krajů) slouţí okolo 94
% stavu sboru. Ústřední orgány jsou minimalizovány.8 V čele kaţdého
teritoriálního sboru stojí policejní rada sloţená z volených představitelů
samosprávy a z oblastního policejního komisaře, který je zároveň velitelem
sboru. Jednotlivé policejní sbory v regionech se přitom od sebe mohou
poněkud lišit. Přesto však jejich sloţení (pokud pomineme management
a logistiku) stojí na následujících dvou součástech:9






Oblastní oddělení kriminálního vyšetřování provádí odhalování
a vyšetřování (včetně forensních úkonů) trestné činnosti páchané v regionu
(včetně drogové a ekonomické kriminality).
Oddělení veřejného pořádku je většinou dále členěno podle policejních
okrsků. Okrsky disponují sítí sluţeben a těší se relativní samostatnosti.
Oddělení většinou zahrnuje i jednotku dopravní policie (a v oblastech, kde
vede hranice, také jednotku pohraniční policie). Ve třech největších
místních sborech (Stockholm, Göteborg a Malmö) je součástí oddělení
i jízdní policie.
Národní bezpečnostní služba (Bezpečnostní policie, Säkerhetspolisen,
SÄPO) je zpravodajskou sluţbou Švédska, odpovědnou za ochranu určených
objektů, boj s vyzvědačstvím, boj s terorismem a ochranu ústavnosti. Sluţba
není vybavena vyšetřovacími pravomocemi, pouze poskytuje zpravodajské
informace a metodologické návody dalším zainteresovaným sloţkám. 10
Sbory „obecní policie“ ve Švédsku od ledna 1965 neexistují. Jejich personál
(více neţ 6 000 osob) byl vlastně násilně a přes protesty obcí „postátněn“
a sloučen se „státním“ policejním sborem. Původní předpoklad „zvýšení
kvalifikace“ někdejších stráţníků a standardizace výkonu sluţby se naplnil jen
částečně. Celá 70. léta XX. století byla ve znamení „odporu“ veřejnosti proti
přílišné centralisaci policejní práce ve Švédsku. Celý systém tak záhy „zařadil
zpátečku“ a pohnul se k budování sborů dominantně na okresní úrovni.
Hasičské sbory ve Švédsku jsou organisovány dominantně na komunální
úrovni. Vedle asi 5 300 profesionálních (kariérních) hasičů, rozloţených do
zhruba 125 poţárních stanic, je to 11 000 dobrovolných hasičů, provozujících
okolo 650 stanic.11
Armáda: V aktivní činné sluţbě je aktuálně (údaje za rok 2009) okolo 25 000
osob. K nim je třeba připočíst zhruba 23 000 reservistů a navíc Domobranu
(Hemvärnet), coţ je integrální přidruţená část ozbrojených sil Švédska.
7
Polisen som arbetsplats, 15. III. 2011 <http://www.polisen.se/sv/om-polisen/polisen-i-sverige/polisen-som-arbetsplats/>.
Národní policjení ředitelství (roku 2008 zde působilo 1 236 zaměstnanců, z čehoţ jen 163 ve sluţebním poměru); Národní
kriminální policie (roku 2008 se jednalo o 851 osob, z toho 681 ve sluţebním poměru); Národní policejní akademie (346 osob, z
toho 196 ve sluţebním poměru) a Národní laboratoř forensních věd (290 osob – ve všech případech civilní zaměstnanci).
9
Polisen <http://www.polisen.se> (oficiální stránka policejního sboru Švédska).
10
Säkerhetspolisen <http://www.sakerhetspolisen.se>.
11
International Association of Fire and Rescue Service: Sweden <http://www.ctif.org/main-fire-statistics-in-sweden>.
8
2


V současnosti (2011) v jejích řadách působí okolo 38 000 osob – do roku
2019 se však očekává redukce stavu na 22 000 osob.12
Pobřežní stráž (Kustbevakningen): Ta působí ve 26 sluţebnách,
seskupených do čtyř spádových oblastí, jejichţ sídly jsou Härnösand,
Stockholm, Göteborg a Karlskrona.13
Zřejmě nejvýznamnějším policejních sil při preventivní práci v lokalitě, resp.
komunitě Národní rada pro prevenci kriminality (Brottsförebyggande rådet,
BRÅ),14 jejíţ pracovníci se zabývají výzkumem v oblasti prevence kriminality,
stejně jako osvětovou, vzdělávací a výchovnou činností.
Rámeček: Nouzový policejní sbor – pomocník nebo nekalá konkurence?
Specifickým tělesem ve Švédsku je „pomocný/podpůrný/nouzový policejní
sbor“ (Beredskapspolisen, BerPol)15 jehoţ kořeny se datují zpět do velké
hospodářské krize ve 30. letech XX. století, kdy jeho předchůdci slouţili k potlačování
masových nepokojů.
Současný model se vztahuje k úpravám z poloviny 80. let XX. století,
konkrétně k roku 1986 (aktuálně platný zákon č. 1097 z roku 2008), kdy se jednalo o
platformu, vykonávající určité úkoly v oblasti vojenské, policejní i co se týče civilní
ochrany (prevence a potírání rabování během přírodních pohrom a výpadků
elektřiny, evakuace ohroţených budov či oblastí, hledání pohřešovaných osob
v terénu, udrţování pořádku během sportovních utkání, řízení dopravy, všeobecné
monitorování bezepčnostní situace, prevence sabotáţí – ale v případě potřeby výkon
jakékoli standardní „nekvalifikované“ policejní činnosti).
Jedná se o dobrovolnickou neziskovou platformu, jejíţ jednou ze stěţejních
rolí je „práce a komunikace s osobami, které nejsou policisty, ale které jsou
s policejní činností úzce spojeny“ (včetně odmítnutých uchazečů a pensionovaných
policistů), a jejichţ znalosti a odbornost by nebylo vhodné ani účelné nechat ladem.
Ti slouţí ve svém domácím prostředí, kde disponují místní znalostí. Tyto sbory jsou
organisovány na bázi okresů, ve všech okresech země, s výjimkou ostrova Götland.
Tito dobrovolníci nejen ţe nedostávají mzdu, ale ještě platí členský poplatek
za účast ve sdruţení (150 švédských korun první rok členství jako zápisné, pak 100
švédských korun ročně). Příslušníci sboru jsou podle potřeby školeni (policejní
dovednosti, právo, první pomoc, komunikace vysílačkou, sebeobrana), vybaveni
uniformou (která se jen nášivkou nebo nápisem na reflexní vestě liší od „obyčejné“
policejní uniformy), sluţebními vozidly a ozbrojeni pistolemi.
V čele platformy stojí vyšší policejní důstojníci nebo civilní zaměstnanci
policejního sboru. Stav této platformy je okolo 1 500 osob (dobrovolníků) a 320
profesionálů („skutečných“ policistů). V řadách platformy jsou i ţeny.
Pro ţádost o vstup do řad pomocné policie musí být ţadatel občanem
Švédska, završit nejméně 20 let věku, disponovat platným řidičským průkazem,
nesmí být odsouzen za (úmyslný) trestný čin a musí prokázat neupřesněné „vysoké
morální standardy“. Ke vstupu ke sboru bylo donedávna (2008) podmínkou
12
Hemvärnet <http://hemvarnet.se>.
Kustbevakningen: The Swedish Coast Guard <http://www.kbv.se/kbvtemplates/page.aspx?id=887>.
14
National Council for Crime Prevention <http://www.bra.se>.
15
Beredskapspolisen <http://www.beredskapspolisen.org/>.
Polisen: Beredskapspolisen <http://www.polisen.se/sv/om-polisen/sa-arbetar-polisen/specialkompetenser/beredskapspolisen/>.
V zemích Evropské unie vzdáleně podobný model existuje ve Spojeném království, Nizozemsku a Estonsku, mimo Unii
obdobná řešení provozuje Norsko, některé lokality v USA (pomocníci šerifa) a Kanada.
13
3
absolvování presenční vojenské sluţby (rozumí se zřejmě ve Švédsku) a „dobrý
zdravotní stav“.
Mezi větší akce, spojované s tímto sborem, patří sesuvy půdy v Tuve roku
1977, akce na místě velkého ţelezničního neštěstí v Börlange roku 2000 (kde bylo
s ohledem na rozsah události nutné zároveň najmout soukromé bezpečnostní
agentury), nebo pomocné aktivity při zvládání summitu v Göteborgu roku 2001
(avšak nikoli sám zásah proti demonstrantům, k tomu je tento sbor cvičen aţ od roku
2003), likvidace následků bouře Gurdun z roku 2005 a ptačí chřipka z roku 2006.
Stěţejní politikum představují právě okolnosti, za kterých tento sbor nasadit
(povolat jeho příslušníky, kteří nejsou vţdy plně mobilizovatelní – s ohledem na svá
občanská zaměstnání atd.). Je moţné slyšet hlasy, podle kterých jsou v některých
okresech tito příslušníci pro pohodlnost „obyčejných“ policistů „naduţíváni“ (namísto
aby standardní policejní sbor situaci řešil vlastními silami nebo – právě – formou
najmutí personálu soukromé bezpečnostní agentury16 a tyto „nouzové policisty“
povolat jen ve skutečně extrémních případech, kdy nelze situaci řešit jinak.
Ilustrace: „Nouzoví policisté“ při výcviku (vlevo) a – spolu se „standardními“ policisty
17
– při zajišťování pořádku při demonstraci v Göteborgu v dubnu 2011 (vpravo).
3.
Kriminalita ve Švédsku
Ve Švédsku bylo za poslední čtyři roky kaţdoročně zaznamenáno více neţ
1 300 000 trestných činů18. Od roku 1950 (195 261 trestných činů), kdy byla zaveden
dodnes platný integrovaný statistický model, jsme tak svědky více méně setrvalého,
byť v některých letech kolísavého růstu zjištěné zločinnosti v této zemi.19 Například
mezi lety 1975 aţ 2006 došlo k nárůstu nápadu zjištěné trestné činnosti o 61 %,
přičemţ je tento nárůst postupný, s drobným výkyvem kolem roku 1990. Od roku
2003 je moţné registrovat mírné sniţování nápadu zjištěné kriminality, a to zhruba
o 7 000 aţ 15 000 případů ročně.
16
Předpokládat lze i model, kdy je v případě nenadále události najat personál soukromé agentury, který je postupně
nahrazován „nouzovými policisty“ tak jak se jim podaří se uvolnit z dalších povinností a dopravit se na místo události.
17
Beredskapspolisen kommer läggas ner; in: Nyheterna, 21. VI. 2010
<http://www.nyheterna.se/1.1687343/2010/06/21/beredskapspolisen_kommer_laggas_ner>.
Flera omhändertagna vid demonstration; in: WordPress.com, 10. IV. 2011 <http://lokalanyheter.wordpress.com/2011/04/10/justnu-flera-omhandertagna-vid-demonstration/>.
18
National Council for Crime Prevention <http://www.bra.se>.
19
Wikipedia: Crime in Sweden <http://www.en.wikipedia.org/wiki/crime_in_sweden>.
4
Statistika kriminality ve Švédsku je – přinejmenším od roku 1965 – svou
jednoduchostí, přehledností a komplexností vzorem pro řadu zemí Evropy a světa. 20
rok
počet zjištěných
trestných činů
rok
počet zjištěných
trestných činů
rok
počet zjištěných
trestných činů
rok
počet zjištěných
trestných činů
rok
počet zjištěných
trestných činů
rok
počet zjištěných
trestných činů
1951
1952
1953
1954
1955
1956
1957
1958
1959
1960
232 252
225 169
208 632
218 391
243 786
255 106
277 945
301 135
300 291
297 874
1961
1962
1963
1964
1965
1966
1967
1968
1969
1970
308 952
322 316
339 626
367 649
448 619
473 397
505 237
567 063
611 265
656 042
1971
1972
1973
1974
1975
1976
1977
1978
1979
1980
713 822
691 129
655 383
675 276
755 405
799 228
844 360
803 275
816 108
928 277
1981
1982
1983
1984
1985
1986
1987
1988
1989
1990
935 825
983 758
959 127
983 175
1 018 349
1 095 357
1 093 417
1 086 211
1 144 800
1 218 820
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
1 199 101
1 195 154
1 191 251
1 112 505
1 145 945
1 175 339
1 196 065
1 181 056
1 194 171
1 214 968
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
1 189 393
1 234 784
1 255 371
1 248 743
1 241 843
1 224 958
1 306 324
1 377 854
1 405 626
1 370 399
1600000
1400000
1200000
1000000
800000
600000
400000
200000
0
1951 1955 1959 1963 1967 1971 1975 1979 1983 1987 1991 1995 1999 2003 2007
Nejčastěji páchaným druhem trestné
činnosti ve Švédsku je majetková kriminalita, která
se na celkovém objemu podílí zhruba ze 40 aţ
50 % (graf k roku 2008). Následuje násilná
kriminalita (loupeţe, útoky – včetně sexuálně
motivovaných trestných činů) a další skupiny
skutkových podstat (vandalismus – poškozování
cizí věci, podvody, narušování bezpečnosti
silničního provozu, drogová kriminalita atd.).
Pokud se podíváme na dvě stěţejní součásti kriminální statistiky – tedy
majetkovou a násilnou trestnou činnost, dojdeme k následujícímu výsledku:
 mezi lety 1975 aţ 2008 majetková trestná činnost (krádeţe prosté, krádeţe
vozidel a věcí z vozidel, krádeţe vloupáním) kolísá, respektive od roku 2002
zřejmý její pokles (i kdyţ i nadále tvoří největší podíl kriminality jako celku);
 ve stejném období násilná trestná činnost (včetně sexuálně motivované
kriminality21) setrvale roste (novým fenoménem je významný růst počtu
přepadení, včetně ozbrojených přepadení v obchodech – roku 2008 jich bylo
hlášeno 1 010). Fenoménem roku 2008 byla i přepadení bank a pošt. Celkem
155 případů představuje oproti roku 2007 (66 případů) nárůst o 246 %.
20
Specifikem statistky je, ţe okolo 1 aţ 2 % případů tvoří činy, spáchané proti občanům Švédska v zahraničí. Za přípravu
statistiky odpovídá Národní rada pro prevenci kriminality: National Council for Crime Prevention: Statistical Tables
<http://www.bra.se/extra/pod/?action=pod_show&id=13&module_instance=11>.
21
Útoky proti ţenám (včetně těch se sexuálním podtextem) jsou na vzestupu (zatímco útoků proti muţům spíše ubývá). Jejich
meziroční nárůst mezi lety 2007 a 2008 představoval okolo 15 %. Zlé jazyky tento trend dávají do souvislosti s vyšším
sebevědomím pouličních skupin přistěhovalců z muslimského světa (viz níţe), kteří jsou toho názoru, ţe nezahalená ţena si
automaticky o znásilnění “koleduje”.
5
Zjištěná násilná trestná činnost (činy
proti ţivotu a zdraví)
Zjištěná majetková trestná činnost (činy
proti majetku)
Dlouholeté trendy v oblasti jednotlivých “skupin” trestných činů představuje
následující graf (řady odzdola nahoru představují tyto jevy: násilná kriminalita (včetně
vraţd, zabití a jiných forem útoků); sexuálně motivované trestné činy; vandalství
a poškozování cizí věci; drogová kriminalita; podvody; řízení motorového vozidla pod
vlivem alkoholu; majetková kriminalita; ostatní trestná činnost):22
S ohledem na štědré sociální programy a benevolenci přistěhovaleckého
systému ve Švédsku není překvapením, ţe v zemi ţije poměrně velká skupina
přistěhovalců, a to zejména z Afriky (cca 30 000 osob) a zemí Blízkého a Středního
východu (přinejmenším 150 000 osob, ale některé odhady hovoří i o několikanásobku tohoto údaje). Dalšími významnými minoritami jsou obyvatelé zemí bývalé
Jugoslávie (nejméně 130 000), Polska (přes 40 000). V roce 2003 bylo na území
Švédska registrováno téţ 6 909 občanů České republiky.
Statistika je v této souvislosti neúprosná i v takové zemi, která velmi dbá na
propagaci globalisace a interkulturního obohacování. Mezi lety 1980 aţ 2001 ve
Švédsku přistěhovalci (osoby narozené mimo Švédsko) spáchali okolo 25 % zjištěné
trestné činnosti. Další 20 % pak padá na vrub “osob se zahraničním pozadím”, tedy
22
Reported Crimes in Sweden 1950 – 2005. Per 100 000 population – Anmälda brott 1950-2005
<http://en.wikipedia.org/wiki/file:anm%c3%a4lda_brott_1950-2005.svg>.
6
migrantům druhé generace a osobám ze smíšených manţelství. V obou případech
silně dominují osoby původem z Afriky a Asie.23
Pokud nahlédneme do kaţdoročně vypracovávané “Zprávy o stavu zločinnosti
ve Švédsku”, dozvíme se zde mimo jiné (ve vztahu k roku 2009):24
Zhruba 24 % populace ve věku 16 aţ 79 let bylo v tomto roce konfrontováno
se zločinem (z toho 75 % opakovaně). Nejčastější formou majetkové kriminality je
krádeţ bicyklu (ta postihla 7 % domácností) a krádeţ věcí z vozidel (4 %).
Obavy ze zločinu, vysoké do té míry, ţe se konkrétní osoba zdrţí některých
svých oblíbených činností (například procházky nebo návštěvy večerních představení
v biografu nebo divadle) avizovalo alarmujících 160 000 osob (okolo 2 % populace, s
výraznou převahou ţen, respektive s převahou osob, ţijících v anonymních
velkoměstech).
Propastné jsou rozdíly mezi nejbezpečnějšími (Kalmar, Västerbotten,
Värmland, Västernorrland) a nejnebezpečnějšími (Stockholm25, Skåne, Örebro,
Västmanland) okresy země. Pravděpodobnost, ţe se stanete obětí zločinu mezi
oběma těmito póly se liší nejméně o dvounásobek (u některých forem zločinu ještě
více: 7 % versus 13 aţ 17 % domácností).
4.
Současný rámec poskytování služeb v oblasti soukromé bezpečnosti
Sledovanou problematiku je z hlediska přehlednosti vhodné strukturovat do
několika podoblastí:
Rámec zákonné
regulace
soukromých
bezpečnostních
sluţeb26
Instituce
odpovědná za
vytváření rámce
regulace
Oblasti pokryté

Zákon č. 191 ze dne 26. IV. 1974, o soukromých
bezpečnostních sluţbách.27
 Prováděcí nařízení o soukromých bezpečnostních sluţbách
č. 149/1989.
 Zákon a nařízení č. 578/1980 a 579/1980, o udrţování
veřejného pořádku.
 Zákon 305/2010, o ochraně institucí národního významu
(nahrazující zákon a nařízení č. 217/1990 a 1334/1990).
 Zákon a nařízení č. 1097/1983 a 1099/1983, o instalaci
poplachových systémů.
Okresní úřad (Länsstyrelsen – jehoţ pracovníci provádějí
i kontrolní činnost v této oblasti) a Národní policejní ředitelství
(Rikspolisstyrelsen). Kaţdá ţádost je zevrubně zkoumána,
zejména s ohledem na úroveň odborné přípravy personálu
soukromé agentury.
Činnost soukromých bezpečnostních sluţeb ve Švédsku je
23
Wikipedia: Crime in Sweden <http://en.wikipedia.org/wiki/crime_in_sweden>.
Immigrants behind 25% of Swedish crime; in: The Local, 14. XII. 2005
<http://www.thelocal.se/article.php?id=2683&date=20051214>.
24
Swedish Crime Survey 2010 <http://www.bra.se/extra/pod/?action=pod_show&id=78&module_instance=11>.
25
K mání je i dynamická aplikace, popisující aktuálně spáchané zločiny v rámci Stockholmu – je to ovšem placená sluţba.
Stockholm, Sweden Crime Information and Alerts <http://spotcrime.com/se/stockholm>.
26
Private Military and Security Services (PMSCs) Regulation Database: Sweden
<http://www.privatesecurityregulation.net/countries/results/taxonomy%3a238.191>.
Swedish Law <http://user.it.uu.se/~andersa/law/se/>.
27
Law and Decree of April 26th 1974 on Private Security Industry
<http://www.privatesecurityregulation.net/files/sweden_1974_law_pss.pdf>.
7
regulací
velmi rozmanitá. Zahrnuje jak mobilní hlídky, ochranu osob
a budov (či celých ulic a čtvrtí), tak například zajišťování
bezpečnosti na letištích.
Bez výslovné regulace tak zůstávají zřejmě jen oblasti jako je
přeprava hotovosti a cenin (CIT), provozování pultů ochrany
a „závodní stráţe“ (in-house security).
Poţadavky pro
vstup na trh – na
úrovní právnické
osoby
Další zvláštní
poţadavky
(uniforma,
identifikační
průkazy)
Střelné zbraně
Poněkud stranou od explicitní regulace zároveň stojí oblast
„konkurenčního zpravodajství“ (business intelligence). Švédsko
patří bezesporu mezi průkopníky tohoto oboru (podle někoho jiţ
od dob 30. leté války). Moderní době je tento pojem spojován
se jménem Steven Dedijer,28 který tento obor prakticky znovuzformoval a metodologicky uchopil. Přitom je třeba
připomenout, ţe řada firem, zaloţených ve Švédsku, podniká
na nadnárodní úrovni (nejenom agentura Securitas, ale
i výrobní podniky typu Volvo, Saab, Electrolux, Ericsson či
ABB), přičemţ zároveň provozuje aktivity, označitelné za
konkurenční zpravodajství. Tento trend do určité míry podporují
i akademické a vládní kruhy (například „ekonomické“ poznatky
z velvyslanectví Švédska ve světě mohou být cestou Národní
rady pro výzkum (Vetenskapsrådet) distribuovány k vyuţití
v rámci domácích soukromých firem. Vysoká škola ekonomie a
managementu v rámci Lund University ve Stockholmu29 je
zřejmě první vysokou škola na světě, kde bylo moţné získat
doktorát v oboru konkurenčního zpravodajství. 30 Firmy se
sídlem ve Švédsku jsou zároveň světovými tahouny v oblasti
firemního „špionáţního“ a „kontrašpionáţního“ software (např.
QlikTech a Spotfire).
 Platné povolení k podnikání.
 Ţádná kumulace činností, neslučitelných s podnikáním
v oblasti soukromé bezpečnosti.
 Absolvování kaţdoroční kontroly ze strany okresních úřadů.
Viditelné nošení identifikačních průkazů a uniforem je v zásadě
povinné, s výjimkou osobních stráţců (osob poskytujících
blízkou osobní ochranu) a detektivů, působících skrytě v rámci
obchodů (obchodních domů). Vzhled uniforem a náleţitosti
identifikačních karet vymezuje zákon.
Pro získání policejního povolení31 pro pouţívání střelné zbraně
v rámci soukromé bezpečnostní agentury potřebuje konkrétní
osoba splnit tyto podmínky:

věk alespoň 23 let;
28
Ghuff, A., S., The Future of Organizational Privacy; in: Information and Management, vol. II, No. 5, November 1979, s. 197201 <http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0378720679800038>.
29
Lund University: Busiuness Economics and Administration <http://www.masterstudies.com/mba-msc-mastersdegree/business-economics-and-administration/information-technologysystemsbusiness-intelligence/msc-in-informationsystems/sweden/lund-university-school-of-economics-and-management/msc-in-information-systems/>.
30
Novák, F., Policejní akademie České republiky v Praze, Zahraniční bezpečnostní sluţby; in: Security Magazin.
<http://www.ckds.cz/index.php?nid=3729&lid=cz&oid=458886>.
31
V současnosti je takových povolení ve Švédsku platných asi 300. Smí se jednat pouze o pistole a revolvery, nikoli pušky.
8



Psi
Pravomoci
platná licence pracovníka bezpečnostní agentury;
absolvování povinného výcviku v délce trvání 43 hodin;
akceptovatelné odůvodnění své ţádosti (například ostraha
objektů národní důleţitosti, sebeobrana atd.).
Firma je v mimopracovní době povinna uschovat střelné zbraně
svých zaměstnanců v trezorech vybavených alarmem.
V rámci sektoru působí přinejmenším 400 psů. Pro jejich
nasazení je třeba absolvovat úvodní kurs v délce trvání 39 aţ
40 hodin (za účasti licencovaného instruktora) a navazující
kaţdoměsíční trénink v délce trvání 8 hodin. Kaţdý pes a
psovod jsou předmětem ověřování ze strany policejního sboru.
Omezené pravomoci, týkající se prohledání osoby či zabavení
(neoprávněně vynášených) věcí.
Zvláštní typy stráţců, disponujících omezenými „policejními“
pravomocemi (a často i najaté policejními sloţkami) představují
tzv. „pořádkové stráže“ nebo stevardi („Ordningsvakt“)32
a „ostrahy objektu“ („Skyddsvakt“)33 (jejich členové mohou
podezřelé osobě nasadit ţelízka nebo ji jinak zadrţet do
příjezdu policejních sil.
Jedná se o specifickou „podmnoţinu“ osob na pomezí „státní“
a nestátní bezpečnosti. Na příslušných odznacích a dalších
doplňcích je motiv ze státního znaku (tři korunky) coţ
dokresluje to, ţe jejich nositelé jsou „prodlouţenou rukou státu“,
svým způsobem stát representují a jsou pravomocemi
nadřazeni „obyčejným“ stráţcům. Osoba, která usiluje o pozici
„stevarda“ musí jiţ disponovat licencí pracovníka soukromé
bezpečnostní agentury, projít nadstavbovým dvoutýdenním
kursem, garantovaným okresním policejním ředitelstvím.
Nejprve získává pravomoci na zkušební dobu 1 roku, později je
obnovována na tříletý interval. Bez ohledu na zaměstnavatele
nosí stevardi zřejmě podobnou či stejnou uniformu (ţluté a
šedočerné prvky) a odznak (pouze doplňky se vztahují ke
konkrétní agentuře). Existují i zmínky o tom, ţe do konce roku
2012 „obyčejní“ strážci ve Švédsku zmizí a pro všechen
personál soukromých bezpečnostních služeb bude
nastolen tento standard (delší výcvik, jednotná uniforma).34
32
I na stránkách ve švédštině je zřejmé, ţe hranice mezi těmito skupinami osob je nejasná – ostraha objektu disponuje zřejmě
pravomocemi jen v jeho rámci a v jeho bezprostřední blízkosti, přičemţ je zpravidla ozbrojena. V oblasti soukromé bezpečnosti
se nejčastěji jedná o příslušníky agentur, střeţící významné objekty a instituce, například vojenská zařízení, zastupitelské úřady
atd.
Sveriges Förenade Ordningsvakter <http://www.ordningsvakt.se> zřejmě samozvaná asociace stevardů, údajně zastupující
všechny osoby tohoto druhu v zemi (avizující „pojistný fond“ pro stevardy atd.).
Wikipedia: Ordningsvakt <http://sv.wikipedia.org/wiki/ordningsvakt>.
33
Ostraha objektu je popisem činnosti, nemusí ji nutně vykonávat praconík soukromé bezepčnsotní agentury, ale můţe se
jednat například o vojáka.
Wikipedia: Skyddsvakt <http://sv.wikipedia.org/wiki/skyddsvakt>.
34
Ordningshållning – en viktig faktor i vårt samhälle <http://www.nordsecurity.net/ordning.html>.
9
Ilustrace: Odznak a design oděvních doplňků uniformy „stevarda“.
Je zřejmý rozdíl mezi „ostrahou objektu“ vojákem (příslušníkem armády, v khaki
uniformě), a „ostrahou objektu“ z řad soukromé agentury (jedna z nabízených sluţeb
agentury Bevaknings Tjänst, pracovník nosí předepsaný odznak35; vesta s potiskem
– firma Svea Security):36
Portál „Best Buy Sweden“ a nabídka vybavení pro bezpečnostní stevardy
“za rozumné ceny“:37
35
Bevaknings Tjänst: Skyddsvakt <http://www.slbt.se/tjanster_skyddsvakt.asp>.
Svea Security: Shop <http://sveasecurity.se/shop/?artnr=202-skyddsvakt>.
37
Best Buy Sweden <http://bestbuysweden.com/>.
36
10
Sluţby pro
orgány veřejného
sektoru
Sankce
Počet firem
Zaměstnané
osoby
Výcvik
Sluţby pro veřejné instituce představují – podle různých
informací 8 aţ 20 % objemu činností (obratu) v rámci sektoru.
Zhruba 10 % „člověkohodin“ stráţců kaţdý měsíc nakupují
policejní síly Švédska pro výkon neupřesněného spektra
„pomocných policejních aktivit“ (podrobnosti se autorovi
nepodařilo ve větší míře zjistit38).
 Správní sankce: Odejmutí licence.
 Trestní sankce: Pokuta nebo trest odnětí svobody.
Ve zemi aktuálně (říjen 2010) působí asi 280 soukromých
bezpečnostních agentur. Největší jsou tyto firmy: Securitas
(9 000 zaměstnanců), G4S (4 000 zaměstnanců) a Bevaknings
Tjänst (1 800). Dalších několik firem (podle různých údajů 5 aţ
12) zaměstnává okolo „několik set osob“. Pak následuje
početnější skupina, firmy s méně neţ 50 zaměstnanci. Okolo 80
firem zaměstnává „méně neţ 10 osob“. Tyto firmy obvykle
pracují jen pro malý počet místních zákazníků nebo provádí
ostrahu jednotlivých objektů. Okolo 60 % „firem“ (tedy asi 170)
v tomto sektoru jsou „záleţitostí jednoho člověka“.39 Specificky
pojímanou součástí sektoru jsou agentury, zabývající se
transportem cenností. Zde zcela dominují tři velké společnosti:
Loomis, G4S Cash Services a Panaxia, které dohromady
vyuţívají asi 200 obrněných vozidel.
 Roku 2010 se jednalo o zhruba 20 000 osob (z toho asi 9 %
management40). Je to tedy významný posun oproti letům
2008 (17 000 osob) nebo 1993 (asi 12 700 osob).
 Zhruba 25 % personálu tvoří ţeny.
 „Nejobyčejnějším“ pracovníkem v tomto odvětví je muţ ve
věku okolo 32 let.
 Meziroční fluktuace personálu v tomto sektoru je ve
srovnání s jinými zeměmi rekordně nízká – u osob na plný
úvazek a na dobu neurčitou činí jen okolo 7 % (u osob na
částečný úvazek je zhruba trojnásobně vyšší).
 Okolo 60 % personálu soukromých bezpečnostních agentur
představují osoby s „vyšším neţ základním vzděláním“, tedy
včetně dvou- aţ tříletých nástaveb a učebních oborů.
Povinný výcvik, zakončený předáním osvědčení o způsobilosti,
trvá přinejmenším 217 hodin (v případě ujednání s odbory
dokonce 265 – či – podle jiných údajů – aţ 288 hodin). Z toho
zhruba polovinu času představuje „teorie“ v rámci Národního
institutu pro výcvik (provozovaného po linii národní asociace
SWEGUARD) a polovina „praxe“ v rámci konkrétní firmy. Po
nástupu do firmy pak „čerstvý“ pracovník působí první 4 měsíce
pod dohledem sluţebně staršího „mentora“. Kaţdý rok je
38
Jedním z těchto příkladů je najmutí neupřesněné soukromé bezpečnostní agentury pro střeţení policejní stanice a další
výpomoc v dominantně muslimské (osoby z Iráku, Libanonu, Somálska atd.) „problémové lokalitě“ Rosengård v aglomeraci
Malmö. Častou „zábavou“ místní populace je zapalování vozidel. Hasičské zásahy jsou nicméně zpravidla nemoţné bez
asistence policistů nebo personálu soukromých bezpečnostních agentur.
Apotheosis of Eurabia: Swedish Police Hire Protection to Enter Muslim enclave; in: Jihad Watch, 2. I. 2009
<http://www.jihadwatch.org/2009/01/apotheosis-of-eurabia-swedish-police-hire-protection-to-enter-muslim-enclave.html>.
39
V roce 2003 byla situace zhruba následující: celkem se jednalo o asi 280 společností, z toho 232 s méně neţ 4 zaměstnanci;
25 s 5 aţ 19 zaměstnanci; 25 s 20 aţ 99 zaměstnanci a 13 s více neţ 100 zaměstnanci.
40
Ale jen asi 70 % stráţců tvoří osoby na plný úvazek – zbytek jsou částečné úvazky a brigádníci.
11
Zdravotní a další
poţadavky
Mzdy a příplatky
Obrat
Pracovní doba
Rovnost
příleţitostí
Odbory
pracovník povinen absolvovat „osvěţovací“ vzdělávání o délce
přinejmenším 34 hodin. Vedle toho existují dodatečné vstupní
vzdělávací moduly, určené pro osoby, zabývající se přepravou
peněz a cenností (50 hodin), osobní ochranou osob (92 hodin)
nebo odhalováním krádeţí v obchodech (40 hodin).
Zdravotnické a psycho-technické (psychologické) vyšetření se
vyţaduje přinejmenším pro osoby pracující v noci. V rámci
některých firem je toto vyšetření chápáno jako standardní
součást přijímacích procedur všeho personálu.
Zákon ve Švédsku nehovoří o ţádné minimální mzdě. Reálná
průměrná mzda v rámci sektoru – u stráţců – činí okolo 2 400
eur (aţ 2 200 tvoří „základ“, a zbytek příplatky za práci v noci, o
víkendu či o svátcích, coţ můţe představovat navíc od 2 do 11
eur za hodinu).
Mezi lety 2002 a 2007 byl v rámci sektoru zaznamenáván 5 aţ
7 procentní růst (to za těchto šest let představuje posun
z obratu v rámci sektoru ve výši 550 milionů eur na zhruba 700
milionů eur ročně).
Daily maximum pracovní doby je stanoveno na 12 aţ 13,
týdenní pak na 52 hodin (reálný průměr činí v aktuálním
nastavení komunikace zaměstnavatelů s odbory 38 hodin a 15
minut práce týdně). Noční směny (v rámci pouze nočního či
kombinovaného směnného provozu) mohou u pracovníka –
opět za předpokladu odsouhlasení odbory – tvořit 157 hodin a
36 minut měsíčně). Bez explicitního souhlasu pracovníka a
příslušné odborové organizace je moţné po pracovníkovi
poţadovat 200 hodin propláceného přesčasu ročně. V případě
souhlasu odborové organizace je moţné uloţit dalších aţ 150
hodin přesčasu ročně. Sluţby o víkendech, svátcích a
pohotovostní reţim zřejmě závisí na dohodě mezi příslušnými
zaměstnavatelem a pracovníkem či odborovou organizací.
Otázka rovnosti příleţitostí je výslovně ošetřena právním
řádem, stejně jako souvisejícími normami Evropské unie.
Zhruba 85 aţ 90 % kmenového personálu soukromých
bezpečnostních sluţeb ve Švédsku je organizováno v odborech
(při přičtení personálu na částečný úvazek a brigádníků tento
podíl klesá na asi 65 aţ 70 %). Nejvýznamnější jsou přitom tyto
odborové centrály:




ALMEGA:41 pokrývá asi 90 % sektoru (kolektivní
vyjednávání – pracovní a mzdové podmínky, školení,
okolnosti propuštění, dovolená atd.).
Svenska Transportarbetareförbundet:42 Svaz pracovníků
v dopravě (včetně oblasti přepravy cenností).
Tjänstemannaförbundet HTF: 43 všeobecná zaměstnanecká
unie.
Ledarna:44 odborová organizace středního managementu.
41
Almega är tjänsteföretagens organisation <http://www.almega.se/web/omalmega.aspx>.
Svenska Transportarbetareförbundet <http://www.transport.se/>.
43
Unionen <http://www.unionen.se>.
42
12
Asociace v oblasti soukromé bezpečnosti
V souvislosti s institucionálním pokrytím tématu poskytování sluţeb v oblasti
bezpečnosti nelze nezmínit platformu se jménem SWEGUARD. Jedná se o asociaci
(zastřešující organisace), sestávající (přinejmenším) ze 30 firem, zaměstnávajících
dohromady zhruba 9 000 pracovníků. SWEGUARD své poslání definuje následovně:






Všeobecné zajišťování dobré kvality sluţeb soukromých bezpečnostních
agentur.
Vytváření prostředí vzájemné důvěry v komunitě soukromých bezpečnostních
agentur, ale i mezi touto komunitou a veřejností.
Podpora zásad a metod racionální práce při udrţení vysoké odbornosti
personálu.
Vytvářet doporučení pro státní orgány, týkající se fungování sektoru.
Provádět komplexní public relations ve vztahu k sektoru (komunikace
s novináři, pouţívání dalších informačních kanálů).
Udrţovat vysoké etické standardy v rámci sektoru.
SWEGUARD je navíc členem platformy
SWESEC, kterou je moţné chápat jako
„asociaci asociací“, pokrývající v konečném
důsledku okolo 550 firem a institucí,
strukturovaných do určitých specifických
podskupin: FLB (výroba zámků a kování);
SLR (asociace zámečníků); SVEBRA (oblast
poţární ochrany); SWEGROUP (speciální
bezpečnostní sluţby45); SWELARM (pulty
vzdálené ochrany, instalace kamer a alarmů).
44
Ledarna - Sveriges chefsorganisation <http://www.ledarna.se/web/>.
Včetně distribuce detektorů kovu, nerozbitných skel, evakuačního vybavení, konzultačních sluţeb atd.
Seznam zainteresovaných firem a jejich profily viz zde:
SEGROUP: Medlemar <http://www.swegroup.se.test.nonea.se/sidor/medlemmar.htm>.
45
13
Kontaktní údaje (některé instituce sídlí na stejné adrese):
SWEGUARD
Isafjordsgatan 30 B, Kista (obec na severozápadě aglomerace Stockholm)
P. O. Box 1233, SE – 164 28 Kista, Svenska
Telefon: 0046 8 744 48 00
Fax: 0046 8 551 14 507
http://www.sweguard.se/
SWERMA – Swedish Risk Management Association
Gränsvägen 15, SE – 135 47 Tyresö, Svenska
Telefon: 00 468 742 13 07
Fax: 00 468 798 83 11
E-mail: [email protected]
ALMEGA
Blasieholsmgatan 5, P. O. Box 161 05, SE – 10322, Stockholm, Svenska
Telefon: 00 468 762 69.00
Fax: 00 468 762 69 48
http://www.almega.se
SWESEC – Svenska Säkerhetföretag
Transportvägen 9, SE – 117 43 Stockholm, Svenska
Telefon: 00 8 721 40 40, 00 709 69 65 22
Fax: 00 8 721 40 41
E-mail: [email protected]
http://www.swesec.se
SWEGROUP
Transportvägen 9, SE – 117 43 Stockholm, Svenska
Telefon: 00 8 721 40 40
http://www.swegroup.se
SWELARM
Transportvägen 9, SE – 117 43 Stockholm, Svenska
Telefon: 00 8 721 40 50
Fax: 00 8 721 40 51
E-mail: [email protected]
http://www.swelarm.se
14
Doplňující ilustrace:
Vozidlo firmy Bevaknings Tjänst, udrţující pořádek při přehlídce homosexuálů.46
V oblasti transportu cenností ve Švédsku dominují (v tomto pořadí) společnosti
Loomis, G4S Cash Solutions a Panaxia.47 Na stránkách firmy G4S je navíc moţné
najít srovnání její pozice v oblasti přepravy cenností ve světě (ve Švédsku na druhé
posici, v České republice na první).48
46
Maria A.; Mattias, O.; Bosse, E., Skyddsverksamhet I Prideparaden!, 1. VIII. 2009
<http://www.stockholmpride.org/journal/arkiv-2009/paradartiklar/vaktare-och-ordningsvakter/>.
Svensk BevakningsTjänst: Välkommen <http://www.bevakningstjanst.com/start/>.
47
Senaste nytt om Panaxia Security <http://www.panaxia.se/>.
48
G4S Reporting Centre 2010
<http://reports.g4s.com/ar/strategic-review/market-overview/g4s-major-mrkt-pos-cash-solutions.html>.
Securitas Svenska: Byggsäkerhet i Sverige <http://www.securitas.com/sv/kundsegment/bygg--anlaggning/byggsakerhet/>.
15

Podobné dokumenty

17. rakousko

17. rakousko Na tomto místě si dovoluji čtenářům nabídnout pokračování volného seriálu o rámci podnikání v oblasti soukromé bezpečnosti v jednotlivých členských státech Evropské unie. Ačkoli se ne vždy jedná o ...

Více