o státní sociální politice

záíí |999
Měsíčnft pro svobodu jednot|ivce
o státnísociálnípolitice
PETR MACH
zásahystátua spotŤebo.
asi mezi nejvícezastávané
11 ociálnípolitikapatŤí
vává
vŮbec
vládních
Efektivnost
státnísociálnípod.
největší
díl
{dajŮ'
\
aby každf
nadsázkou:JakzaÍídit,
LJ pory pÍitomlze ilustrovatnásledující
v prriměru
500 korun? Vyberteod každého
občandostalsociálnípÍíspěvek
l000 koruna vybranoučástkurozdělterovnfm dílem.ovšemadministrativní
ve srovnáníse škodami,kterésociálnípolitikastánákladyjsou zanedbatelné
jimŽje určena.
MožnádobŤe
míněn1f
skupinách,
tu páchána cellch sociálních
vyzhouboutím,Že svou systematičností
programse stává životdegradující
permanentní
závislostrodina cel1fchgenerací'
tviíŤí
jako sociálnípomoc'popŤíStátnísociálnídávky jsou vyplácenya pŤijímány
a v neposlední
Ťadějako kompenzacejin1fch
opatŤení
padějako propopulační
pŤíjmy
státu,kteráobčanŮmjejich
odčerpávají.
opatŤení
SOCIALNI POMOC
vychází ze statistickfch prriměrri a anonymních
Stítní ,,dobročinnost..
kritérií.Nebere proto (a ani brát nemriže)v rivahu odlišnostindividuál.
ních nárokri na životnístandard,kteréjsou vždysubjektivní.Nižšímso.
ciá|ním skupinám neb.oněkterym kulturně etnickym skupinám státní
postačující
životníriroveř a pot|ačují
tak moti.
dávky tímpádem zajišéují
v těchto rodinách pak pňe.
vaci ke zv šenípňíjmuprací.Děti vyrústající
jímajía na dalšígeneracepŤenášejí
zvrácenyžebŤíček
hodnot a ce|ésku.
piny občanŮjsou vinou státu oprávněnězbytkem spo|ečnosti
obviřovány
z parazilizmu. Státtak nejenznásilřuježivotylidí,kterénutína sociálníprogramydoplácet,ale naprostopotupnědegradujei životyadresátridávekna panezasloužené
pomoci a uvrháváje do závis|osti,ze kterépro ně
sivnípŤíjem
kteréneumoŽĎuje
rozvojmentalityinneníÍrniku.Státjim vytvoŤilprostŤedí,
dividuálníodpovědnosti.
Svobodnf kapitalismusdává maximálníprostorpro individuálnírozvoj i pro
organizací,
kterédokážouve srovnáníse státemneskonarozvojcharitativních
Stát svojísociálnípolitikouvyle efektivnějidistribuovatpomocpotÍebnfm.
aktivity,kteréna rozdílod
aktivityi dobročinné
tlačujesoukomézajišéovací
podporypŤedstavují
pomoclidem
systematické
anonymní
státemorganizované
blízkfm nebo lidem,kteÍíse ocitnouv náhlénouzi vlivem nenadálychokolzjednodušovat
ností.Nikdo by asi soukomě nechtělna svúj kor systematicky
Život cizich lidí.A právěz tohologika státnísociálnípodporyvycllází.
rodině ze sousedství
nebo
Na vlzvu věnovatdobrovolněpenízenepoŤádné
anonymnírodině,o kterénic nevíme,by asi většinalidí kladněnereagovala.
sociálnípodpory:Lidé
od tohose odvíjílogikaZastáncŮstátemorganizované
by nebyli ochotnídobrovolněpŤispětna charitu,musímeje k tomutedydonupŤitomdobrovolněhlasují,abyjim byly odebránypenízena pomoc
tjt.občané
lidem v nouzi,o niŽ za ně rozhodnestát.Buď tímiíkají- J d t nechci,aťdají bohatšíneboJd ddt chci, ale aťdajítalq ostatní,V obou pffpadechlidéh|aPak to nazyvajisolidaritou.
sujípro to, aby na charitudávali ostatní.
''solidarity''existujív Ťadězemítakzvané
dětsképŤi
Jakojedenz nástrojŮtéto
pĚídavkri
budenejspíšoznačenzabezcitného(bezbŤedavky.obhájce zrušení
hého)|iberála,kterf chcenechatumíratchudéděti.Jako dŮkazasociálnostitakovéhopostojebudevykeslenasociálnísituacechudérodinypo odebránípŤí
davkrina děti' odpŮrcepŤídavkŮ
na děti tak budeStavendo role,Že chce ne.
živoŤit
nebodokonce,žetutoje.
chat tutorodinupomňíthlady činedústojně
jich sociálnísituacipÍímo
zpŮsobí.
Pňídavkyna děti a jinésociálnídávky jsou jednímz mnoha faktorri, kte.
ré ovlivřují rozhodovánílidí' zda pŤivéstna svět dalšíhopotomka. Ne
snad, žeby byly pňímfmdrivodemplozenídětíkvŮli penězrim.Pňi zvažo.
vání, zda pňivéstna svět dalšídítěvšakrozhodně hrají stimu|ační
ro|i*.
jedná o faktorzanedbatelnf,
Pro lidi z našehookolíse nejspíš
kter1fnemrjže
okamžikunemít.Jsouvšaklidé,u nichž
zvráttitodhodlánídalšídítěv určitém
ve vědomémči podvědomém
rozhodováníváhy ve
existencedávek pÍeváží
prospěchzp|ození
potomka.Jsouto lidés nižšími
dalšího
nárokyna vlastníživotnístandard,
u nichžtvoŤí
sociálnídávky vlznamnoučástpŤíjmri
a kteÍítak
lidí.ExistencepŤídavkŮna děti tudíž
z těchtodávek Žijína kor ostatních
podporujereprodukcilidí'kteňínejsouschopníneboochotníse o sebepo.
starat sami. Podporuje z našichdaníjejich životna rikor našehoživota
aživotanašichdětí.PŤídavky
na děti stimulujíporodnostu sociálněslabších
vrstev'Existuje-livztahmezi sociálnímpostavením
rodičŮa dětí,pak státtazávislostina dávkáchoprotiindivikov;fmitodávkamipodporujegenerování
duálníodpovědnosti.
,,Transferyjsou ze svépodstaty zrádné.Mohou bjt
užitečné,
mohou bjt potŤebné,mohou bjt
od vodněné.Ale měli bychom k nim pŤistupovat
tak, jak dobrj lékaŤpoužív nebezpečnj lék .
pokud možnonepoužívatv bec a v nutn ch
pŤípadechjen nezbytnéminimum.C( CharlesMurrray
Státby měl vyslatlidemjin1fsigná|neŽMnožteSea my zajistíme,
aby vašeděti měIyco jíst.odpovědn1fmá bft rodič:má siklást otázkuDokážuuživitsvé
dítěa zajistit mu dústojn,j
život?Chci vychovdvatdítě,i kdyžvím,žebude žít
ve větší
bíděnežostatnídětl7oprávněněsi většinalidíodpovíÁNo. NečiĎme
vlastnínárokyna životní
si protoprávopŤenášet
standardna druhélidi. Takjako nenímožné
z mnohahistorick1fch
čikulturních
dŮvodŮ,abyv prúměrustejnou Životníírroveřměli lidév Anglii a lidév Indii, neníani možné,
aby podobnouŽivotníťtroveĎ
měli rriznílidév rámcijednohoStátu.R zná (a někdy
hodně rrizná) životní roveř je pňirozeností,
tak jako jsou u lidí pňiroze.
nostírŮznéschopnostia v;fchozípodmínky.Neexistuje žádnépňirozené
právo na životurčitékvality, kteréby mohlo bft vričiněkomu uplatněno
jinéhoživota.
poškození
bez nedobrovolného
Nikoho asi nenapadne,
žebyCeská republikaměla zavéstdruŽbunapŤ.s jed.
nímbangladéšsklm
okesem a místním
poskytovatna zák]aděidejísolidarity
pŤídavky
na děti.Tušíme,
žeŽivotniriroveřby to ďejmě neovlivnilo,pouzeby
počtudětí,protoŽelidétam majíodlišnépreference.Lidé
došloke zv;fšení
v Bangladéši
takénejsounašimivoliči,a tak politici nic podobného
neprosazují.Pročale lidéhlasujípro anonymnípodporuobčanŮm
svézemě,kdyŽ tu.
to ,,solidaritu..
nechtějípŤenášet
za hranicesvézemě?
Vedlecharityjsou zde i další,,dŮvody*pro sociálnídávky'
PROPOPULACNI POLITIKA
jako potŤebn1f
Někdy jsou pňídavky
na děti chápané
nástrojtzv.populační
politiky.Mnoho intelektuálŮpovažujebytekpopulace(svézemě)za cosi strašného.Podpora porodnostije pňitompouzegenocidanaruby. I kdyby pod.
pora porodnostiby|a etnicky čisociá|něneutrá|ní(cožv drisledku není),
by|a by neospravedlniteln;fm
zásahemdo svobodnéhorozhodováníobča.
jedněmve prospěchmnoŽení
jin . Znamenánedobrovolné
odebránípŤíjmri
n1fch.Rozhodovánío počtudětímá b1/tvfhradnímprávemrodičŮa státby neměl provádětžádnoustimulaciv tomtosmyslu.Stát navícsv1fmizásahydo
míry reprodukceobčanrjvždy pouze narušilpŤirozenou
věkovou strukturu
společnosti
s dalekosáhl1fmi
společensklmi
a ekonomick!midŮsledky.
Je jasné'žestátby nemělna druhéstraněani demotivovatlidi od plozenídětí, což činínapŤ.paternalisticklmsystémemdŮchodovéhozabezpečení,
Velkorysoupolitikoudťrchodového
zabezpečení
státzničiljedenz motivŮodpovědnévfchovy dětícoby pojistkyprotibezprizomímu
stáŤí.
KoMPENZACEvYsoxÉHoZDANĚNÍ
Sociálnídávky jsou zaváděnya podporoványtakéjako kompenzacejinlch
státníchzásahri.Protožezavedenédaně se obtížněodstrařují, brání se jim
podporou rrizn;fch,,sociá|ních..
občané
v hod, kterév našíeuroamerické
civi|izacipobírá většinoupŤesdevadesátprocent(!) občanri.Využívání
soje tak pŤivysokémzdaněníchápáno
ciálníchvlhod (dáveka dařovfch ťrlev)
jako oprávněné.
je všakevidentní,
Tatoobranaje pochopitelná,
Že správnější
by bylo zrušitnesmyslné
zásahyna obou stranách.Efektivníodbouráníprotisměrn1fch
finančních
tokriby mohlopomocivyraznězredukovatstátnípŤerozdělování.
Stát provádívelice neefektivní
sociálnípolitiku,kdy napŤ.v jednomokamžiku berelidem daĎna financovánídŮchodŮZvanou,,sociálnípojištění..
a sou[pokračovánína straně 2]
UVNITR CISLA:
Mojmír
Hamp|:
Spekulace versus obchod
Henry
Hazlitt:
Stroje jako prokletí
o státnísociální...
a daĎovérllevy na
časnějim poskytujepŤídavky
děti. NerespektujepŤirozenérozfázování života.
Nenechálidi v pravf časinvestovatdo vlchovy děNákladnějim z jedna stáŤí'
tía v pravf čassi šetÍit
nékapsy bere a do druhékapsy jim zpŮsobenou
Nedávejmeprotolidem pÍídavÍrjmukompenzuje.
je ale ani souky a dařovéÚlevy na děti,nenuéme
Jakákoliv reforma
časněplatit sociálnípojištění.
laissezby se měla pŤibližovat
sociálníhosystému
a vyhnoutse novÝmregulacím'
faire príncipŮm
zÁvĚn
sociálních
Právě státje vinftemmnohanegativních
jevri.Co podporujelidi v tom, aby byli nezaměst.
Stát
podporav nezaměstnanosti.
naní?SamozŤejmě
bohuželposkytujei podporuv lenosti, podporu
v tombft svobodnoumatkou,podporuv roděnídětí do chudobyatd. Státnípierozdělováníchudobu
nelikviduje,nfbrŽ udrŽuje.
Zatímcosocialistická opatňenítypu minimální
mzda brání mnoha lidem získatči nabízetza.
městnání,svoboda vo|by umožřuje uplatnit se
v rámci svych schopnostíi lidem s podprriměr.
nymi schopnostmi,protožeti sv;fmhandicapem
získávajívětšíkomparativní vyhodu v oblas.
tech, kterym jsou schopni se věnovat. Teorie
komparativnívfhody vysvětluje,pročsvobodn1f
trh vedeefektivněk takovédělbě práce,kdy určiti, kdojsouv nílepnevykonávajívŽdy
toučinnost
ší.NapŤ.newyorsk!taxikáŤmŮžeuměthŮÍeanglicky a hŮŤeznát New York nežnapŤ.policistanepŤesto
policistaani manaŽerneprovobo manaŽer,
zujítaxi. TaxikáŤje totiŽve svémoborurelativně
je
manažer
nežv jinlch oborech,zaÍímco
zdatnější
firmy dalekomév Íizenitaxi ve srovnánís Ťízením
ně efektivní.Komparativnívlhoda pro provozováje u manažera
protose věnuje
nižší,
ní taxislužby
jin1fmčinnostem'
Analogicky majív určiqfchčinzdrav hoduilidé s určitym
nostechkomparativní
votnímhandicapem.
Státní sociá|níprogramy jsou mimoňádnědar.
. samy si vytváňejístále ví.
winovsky ,,tispěšné..
ce klientri. Síňíse takňka podle zákonri bio|ogie
a genetiky a postupněnás poh|cují.Dech ztratí
až ve chvíli, kdy pňivedoukvalitu populace na
takovou roveř, ženebude dostatektěch, kteňí
budou nuceni tyto programy Íinancovat.Státní
společensociálníprogramyjsou protomimoŤádně
a pokudse jim včasdŮsledněnesky destruktivní
zničitnašicivilizaci'
postavíme.
takjsou schopné
VytváÍení
závislostiurčitlchskupinlidína sociálníchdávkách,jež zpŮsobujerozpadrodinya tra.
a drasticvztahri.jeŽ likvidujesebedŮvěru
dičních
je jedním
ky omezujeindividuálníodpor,ědnost.
stosociálníhostátudvacátého
z největších
z|očinri
dobrovolné
letí'Státnísociálnípolitikavytlačuje
ctnosti.Je protopo.
aktivitya ničí|idské
občanské
a pŤiklonitse
tÍebaomezovatstátnípaternalismus
k laissezfairekapitalismu.
l$
* Jazykem ekonomie bych Ťekl..incentir'es
in implicit
marginal analysis"
Spekulace versus obchod
jemu zisku,kteryz nich plyne.Cím víceobchod
vynáší,tímvícejej ziejmě obhájcikonceptuspeprár'ědo tétoumělékatekulacebudou zaÍazovaÍ
MOJMIR HAMPL
gorie.Možná,Že právě teďjsme narazilina koien
distinkce.lr{imochodemnezaaky jste si někdypÍičtenínovin kladli otáz- obchodník.Spekulantse snažísvlm jednáním onéneobhajitelné
komodity'Ale copakse
ku, jak1fje vlastněrozdí|mezi spekulativním ovlivnitcenuobchodované
kvalitníkapitálov!trh
pomínejme
na to, žetŤeba
vŽdyobě stranyjakého- vytviíŤejí'a
o ovlivněníceny nesnaží
a jaklmkoli jinfm obchodem?Nějak! by asi
speuchovávajíprávě oni znevaŽovaní
že
koliv kontraktu?Je piece absurdnípŤedstava,
spekulantmá na rozdílod
měl b1ft,kdyžoznačení
kulanti.Címje jich více,tímvícelze cenuobcho.
vyzbožímse nesnaží
velkoobchoddrogistick1fm
čidoslova obchodníknádechčehosiodpudivého
dovan1fch
cennfchpapírŮoznačitzatrŽní.Aje pak
Ale zkuste jej najít. jednat(tedyovlivnit)cenu,za kterounakupujeod
konce zavrženíhodného'
jedno,jestlije spekulantem
velk! investiční
fond,
také.o totéŽ
Nevěiím,Že uspějete.To uŽ spíšdojdetek závěru, vfrobce,a ževlrobce Seo to nesnaŽí
nebo učiteldějepisu.Motivace obou je stejná.
jde
velkoobchodem
a
maloje
jen
mezi
pÍi
vyjednávání
hŤíček'
dalšíze slovních
dělení
Že zmíněné
Copak se proto budemena učiteledějepisudívat
obklopujía že nás sémanti- obchodema nakonecpŤi vyjednáváníceny mezi
kterénás dennodenně
pŤesprsty?
kovémodernídoby i tentokátdoběhli.NevěŤíte? mallm prodejcema zákazníkem.Prodejce nabízí
takjak b spekulace,
Celf konceptzavrŽeníhodné
jinam.
jde
Snaha
nebo
buď
koupí
cenu
a
zákazník
spekudefinicemi
Začněmedvěmaučebnicov;fmi
je
prostě
prezentován,
nepochopite|nfm
vá
dnes
pŤedstavu- ovlivnit cenu tedy zŤejmětím správn1fmdě|ícím
lace.Jednaobecnátvrdí,že,,spekulace
které
v;fmyslem.
To,žeexistujíziskovépŤí|eŽitosti,
je takovousituaci,kdy se aktérsnažívyužítvšech kitériem nebude' Nejlepšíobchodnícibudou
jsou
jedni
(pŤičemŽ
vidí
ty
nejziskovější
a
druzí
ne
dokáží
nejlépe
cenu
pŤípadě
ti,
kteŤí
v
k
dispokaždém
má
které
informací,znalostía pŤíležitostí,
viditelné
pro menšinu,
kdybybyly známyvšem,neučeb- ov|ivnit ve svúj prospěch.Pro všechnysnahy
zici, abyje proměnilv zisk...Specializované
jako kitérije základemjakékoli
byly by pÍecenejziskovější),
o spekulaci o ovlivněníceny zŮstávásamozŤejmě
ekonomiezasenapŤíklad
nice peněžní
jejich legálnost.Pokud buduobv rovnosti
šímryum pÍijatelnosti
konkurence.Konkurencenespočívá
na měnutvrdí,že,jej ímnejcharakterističtěj
chodníhopartneratlačitke zdi tím,Že unesujeho
busubjektsnaŽíodhadnout
Právě naopak.Celf konceptsměÍování
moŽností.
semje, žese pŤíslušnf
soud a trest.To ale opět
kurzu a na zák]adětohoto dceru,pak si zasloužím
doucív1fvojdevizového
k rovnovázeje za|oŽenna nerovnosti.Na nestejné
platíprojak1fkolidruhobchodu.
odhaduutváÍísvou otevŤenoudevizovou pozici
k zisku.
schopnostivšechobjevovatpŤíleŽitosti
proti spekulacib!vá, ženic ne(tedyrozdílmezi sv1fmipohledávkamia závazky Jinfm argumentem
čáKdyby všichniměli ve všemstejnoustartovací
žádnéhodnoty.opět platí,že
nevytváŤí
Dobrá,no a co? Kdybychomstejn1f- pŤináší,
v devizách)...
produktys identick1fru, měli bychomasi identické
stejně,,málo..kter1fkolijin!
pŤináší
mi větami definovali obchod, nemuselibychom v tom pŤípadě
obalech.Právě nestejná
mi cenami v identick1fch
obchod.Zisk z obchoduje a|e pŤecehmatatelny
v nich změnitanijedinéslovo' Snahavydělat,pro.
dělá
pŤíleŽitosti,
ziskové
lidí
objevovat
schopnost
penězje jeddatdráŽneŽjsem nakoupila vyuŽítmaximumpŤí- akaždyz nás mu rozumí.VŽdyéŤeč
čáranenípŤed
konkurencikonkurencí.Startovací
jazykŮ
je
dorozumívacích
každéním
z
nejsrozumitelnějších
základem
k realizacizisku nejen
leŽitostí
tohotoelez nás.Nepochopení
námi,je v každém
tétocivilizace' Schopnostobchodemvydělat je
ho obchodu,ale i podnikáníobecně.Jak! smysl
mentárníhoprincipu rodí hory novfch m!tú.
vkladuobduševního
pŤecezŤejm1fm
zhodnocením
obkategorizování
a jakoulogikumá tedyuvedené
obchodŮna ,,pŤijatelJednímz nich je rozlišování
špat- chodníka,vyuŽitímjeho lidskéhokapitálu.Je rozčineakceptovatelné,
chodŮna akceptovatelné
Sejměmeze slova spekulace
né..a ,,Spekulativní...
dílv tom,kdyžněkdovydělá na obchodus měnou
néa dobré?
Že speMnozí z těch,kteŤív takovédělenívěŤí,Ťftají,že nebona obchodus automobily?Rozdílmezijak1f. onenhanlivf nádecha prostěsi pÍiznejme,
jsme
jistém
jedině
všichni.
v
smyslu
v
kulanty
jinf
asi
obblt
je
obchody
mriŽe
@
mikoliv
dvěma
než,,normální..
pŤece
riplně
někdo
spekulant
Strojejako prokletÍ
ve v1froběšpendlíkú
99,98?o,
by nezaměstnanost
horšímu?
Mohlo by ještědojítk něčemu
Moh|o, protoŽeprŮmyslovárevolucebyla teprve
HENRY HAZLITT
její události
na počátku.Podívejmese na některé
co
se stalo ve
se
napŤíkJad,
aspekty'
Podívejme
a
by
provedeme,
ale
musel
ním, které dnes
ekonomickéiluze
ezi nejdélepÍežívajicí
vlrobě punčoch.
Novépletacístrojebyly po zavepatŤívíra,že strojezprisobujínezaměst- ji zapŤíčiřovati primitivní člověk sv!mi
(pŤes1 000 strodenído v1frobyničenyŤemeslníky
dŤinua pot'
si zbytečnou
nanost. Ač tisíckát vYvrácena,vstává prvnímipokusyušetŤit
jri běhemjedinéhodne povstání)'byly páleny doAbychomse nevracelido tak dávnéminulosti,vezvždyznovu a znovu z vlastníhopopelaještěsilmy, vynálezcŮmtěchto strojribylo vyhrožováno
měmekníhuBohatsníndrodň|AdamaSmithe,vyPokaždékdyž dojde ke vzniku
nějšía mocnější.
k ritěku,aby si zachrániliholéžijsou Znovu danouv roce 1776'Prvni kapitolatétoznamenité a byli pŤinuceni
masovénezaměstnanosti,
pŤetrvávající
voty.PoŤádekbyl obnovenaŽ poté,co byla povoobviřovány stroje' Na tomto omylu stále staví knihy se jmenuje,,o dělběprdce...Na druhéstratyto
ně tétokapitoly nám autor sděluje,žepracovník, lánaarmádaa vŮdci povstalcŮbyli deportováninecentrál.VeŤejnost
mnohéčinnostiodborov;fch
pÍíslušnlch bo oběšeni.
kter! nebyl obeznámens užíváním
praktikytoleruje,protoŽebuď věŤí,žeodborymasi uvědomit,žepokudpovstalciuvaŽoJe dŮleŽité
jí v zásaděpravdu,a nebo nezná správnouodpo- strojú,,,sotvaby dokázal za den vyrobit jedinf
vali o svébezprostÍední
nebo i delšíbudoucnosti,
špendlík,
byéby se snaŽilsebevíc,a určitěby jich
věď a neví,pročse odborym!lí.
jejich odpor vričistrojrimbyl racionální.William
ale pŤipouŽitístrojŮmriJestliže je víra, že stroje zprisobují neza- nedovedlvyrobitdvacet.,,
Felkin ve své kníze History of the Machinedenně.ProtojiŽ v době
alespoř s nějakoulogickou ževyrobit4 800 špendlíkri
zasÍávána
městnanost,
z roku l867 uváWroughtHosieryMaru,tfactures2
dŮsledností,vede k nesmyslnym závěrŮm' Adama Smithe tak strojezbavily práce 240 aŽ 4
dí (ačkolivse toto tvrzenízdá nepravděpodobné),
na jednoho,kter1fzŮstal.
800 v1frobcŮšpendlíkŮ
Nejenom Že by nezaměstnanostmusela blt
že většinaz 50 000 anglickychpletačripunčoch
vyvolávána každlm technologickymzdokonale- Pokud by strojepouze zbavovalylidi práce,byla
/2t
a jejich rodin riplněnevyváz\az hladua bídyzpŮv New Yorku odmítalyinstalovatelektrickázaÍize.
sobenézavedenímstrojripo následujících
čtyŤicet ní vyrobenámimo státNew York, s vfjimkou pťílet' Pokudsi všakvzbouŤenci
mysleli,ŽestrojenapadŮ, kdy zaÍizeniby|o na pracovištirozebráno
trvalo nahrazujílidi' a to Se většinaz nich bezpo- a ZnovusloŽeno.V texaském
Houstonurozhodliin.
mllili se. PŤedkoncemdevate- stalatérští
chyby domnívala,
mistŤia instalatérské
odboryo tom,ŽepoprŮmyslv1frobypunčochzaměstná- trubípÍipravené
náctéhosto]etí
k instalacimŮžeb1/todboráÍiinstaval minimálněsto muŽŮna kaŽdého,
kter1fbyl za.
lováno,pouzepokudnajednomkonci potrubíbude
století.
uĚíznut
městnávánpočátkem
závita na pracovišti
budevytvoŤen
novyzá.
vit. RŮznémístnípobočkyodboninatěračri
Arkwright vynalezl svŮj stroj na spŤádání
bavlny
uvalily
v roce 1760. odhaduje se, Že v té době bylo
omezenína používání
pistolí.TatoomestÍíkacích
v Anglii 5 2N pŤadlákŮpouŽívajících
kolovraty zeníbylav ĚaděpŤípadŮ
vytvoÍena
pouzeproto,aby
a 2]00 tkalcŮ.Celkem tedy7 900 lidí zaměstna. vytváŤela
práci prostŤedn
ictvímpomalejšíhoprocenfch ve vlrobě bavlněn ch látek. Zavedení su nanášení
barvy štětcem.
PobočkaodborŮŤidičri
Arkwrightovavynálezubylo odmítános odŮvod. vyŽadovala,aby kaŽdénákladníauto vjíždějící
do
něním,žeohroŽuježivobytí
tkalcŮ.opozice muse. městské
oblastiNew Yorku mělo mimo stávajícího
silou'Jižv roce l787,dvacetsedm Ťidiče
V niznlch měslabftpotlačena
navícještěŤidiče
místního.
let po vynalezenítohotostroje,parlamentní
šetŤení tech odbory elektrikár vyŽadovaly,Že pokud na
ukázalo,Že skutečn!početosob zaměstnan1fch
pĚi stavběbudepoužíváno
dočasné
osvětlenínebonapŤedení
a tkaníbavlnystouplze7 900 na 320 000, pájení,cel1fden musíb t piítomenelektrikiíŤ
najecoŽje niírŮsto 4 400 procent.
ho ridrŽbu,kterf nebudesmětvykonávatjinéelektpŤečte
Pokud si čtenáŤ
knihu,jakou je napŤíklad rikáŤské
práce.Totopravidlo,podlepanaEdwardse,
RecentEconomicChanges3od Davida A. Wellse, ,,častoznamenánajmutíčlověka,kterf strávíden
vydanáv roce l889, objevípasáŽe,kteréby, ažna
čtením
nebohranímkareta nedělánicjiného,nežŽe
uváděnádataa absolutní
částky,mohly b1ftnapsá- zmáčknevypínač
na počátkua na konci dne...
(všemitěmi bojovníky Mohli bychompokačovatpŤiuváděnípodobn1fch
ny dnešními
,,technofoby..
protimodernítechnice).Budu citovatněkoliktěch- piftladri vytváŤení
pracovníchmístv Ťadědalších
to pasáží:
oborŮ. Ze\ezničniodbory trvajína zaměstnávání
desetilet od roku ]870 do roku ]880, brittopičrina typechlokomotiv,kteréje vŮbecnepotŤe,"Během
skéobchodnín moŤnicnozv'!šiloobjempŤepravy, bují.V divadlechodborytrvajína využívání
kulipouze naloženya vyložen.jndklad, na
počítdme-li
sákŮi v divadelních
hrách,kde kulisy vribecnejsou
píi té- pouŽívány.
22 000 000 tun.,ale početlidí z'aměstnanjch
odbory hudebnftrivyžadovalyzaměstto činnostipoklesl v roce l880 ve srovndnís rokem
návání takzvan1fchnáhradníchhudebníkrinebo
I870na pituttž,t 3 000(pŤesně2 990)'čí,nto byi cel1fchorchestrŮv ŤaděpŤípadri,
kde stačilapouze
lo zpúsobeno?Zavedenímparních kladkostrojú gramofonovádeska.
obilí v píístavecha v docích,využí- Ještěv roce l96l se nezdálo.žebv tatoiluzezmia dopravníkú
vdnímparníenergieapod.
zela.NejenomodborovípŤedáci,ďle i uládnípŤedjako hlavV roce 1873stdla tunaBessemerovy
oceli v Anglii, stavitelé
vážněo,,automatizaci..
hovoŤili
kde její cena nebyla zvyšenaochrannymi cly, 39
ní pňíčině
nezaměstnanosti'
o automatizaci
se disjakoby bylave světěněčím
dolarú,v roce 1886byla v tétozenli se ziskem vy- kutovalo,
nov1fm.
Bylo
rdběnaa proddvcína
to všakve skutečnosti
pouzenovéoznačení
pro poza méněnež20dolarú'Vestejném období byla ročnív'jrobníkapacita Besse- kačujícítechnologickya jiny pokok v zaÍizeních,
pžičemž
merovakonvertoruzv,!šenačtyŤikrdt,
pokterášetŤí
lidskoupráci.
pracovníchsil se nejenže
četk tomupotíebnych
neDo opozicevŮčistrojŮmšetňícím
práci se ani dnes
nestavípouzeekonomičtí
analfabeti.Dokonceješzv,jšil,ale došlospíšek jeho bytku'
Vjkon všechparních strojň světa v roce 1887byl
tě v roce 1970byla vydánakniha autoratak uznáStatistickym Ťademv Berlíněodhadnutna ekviva- vaného,
Že pozdějízískalNobelovucenuza ekonopŤi- mii. Jehoknihase stavělaprotizavedenístrojŮšet.
lent 200 000 000 koúsklchsil, cožpŤedstavuje
bližně 1 000 000 000 pracujícíchmuž, tedy asi
práci v méněrozvinutfchzemíchz tohodŮŤících
populacesvěta.,'
trojn sobekpracující
vodu,Že ,,snižují
poptávkupo práci..!4Logicklm
Mohli bychomočekávat,
Že totoposledníčíslopŤi- závěremby bylo, Žepočetpracovních
místby bylo
jak je
mělo pana Wellse zastavitse a pňem!šlet,
moŽnémaximalizovatvykonávánímveškeré
práce
jak je to jen moŽževe světěv roce l889 zbyla vŮbecnějaká tak neefektivněa neproduktivně,
možné,
on všakpouzes potlačovan;fm
pesi- né,Z tohoby tedy vyplfvalo, žeangličtí
zaměstnanost.
ludditští
tvrzením,
mismemuzavŤel
Že,,zatakov1fch
okolnos- vzbouÍenci),
kteŤípočátkemdevatenáctého
století
tíse prrimyslovánadv;froba.
mŮžestátchronickou... ničilipletacístroje,paroupoháněné
tkalcovské
sta.
Během kize roku |932 zača|a
vy a strojnínrižky'dělali nakonecsprávnouvěc.
hra svalováníviny
zanezaměstnanost
na strojeZnovu.Běhemněkoli- MrižemepŤedloŽit
stohypiíkladŮdokazujících,
Že
se teorieprezentované
ka měsícú
skupinou,kteráse
se mflili. Totovšakne,,technofobové..minulosti
nazyva|aTechnokaté,rozšíŤily
po zemijako lesní pomŮŽe,
pokudjasněneporozumíme
tomu,pročse
požár.Nebuduunavovatčtenáieuváděnímfantas- m!|ili' protožestatistikaa historiejsou pro ekonotick1fchčísel,která byla skupinou hlásána, ani
mii neuŽitečné,
pokudnejsoudoprovázenyzáYJadoprav ukazujícíchskutečnáfakta' StačíŤíci,že nímdeduktivnímpochopením
V tomtopŤípafaktťr.
Technokatése vrátili k omylu,Že strojetrvalenadě to znamenáporozumění
tomu,pročv minulosti
hrazujílidi, v celéjehonaivitě'Ve svézaslepenos- muselodojítke známymdrjsledkúm
zavedenístrojako svŮj nov;fre- jri a dalšíchzaÍizení
ti všaktutochybu prezentovali
šetŤících
práci.Jinak budoutivoluční objev. Byla to jen další ilustrace to |idétvrditstálesvou(takjako to dělají'kdyŽjim
aforismu,žeti, kdo se neumějípoučit dokazujete,že piedpovědijejich pŤedchťrdcŮ
Santayanova
se
z historie,jsou odsouzeniji zopakovat.
ukázaly byt zce|aabsurdní):
,,To všechnomohlo
ExistenceTechnokatŮbyla nakonecs ostudouzab1ftpravdav minulosti,ale dnešní
podmínkyjsou
Teorie,kterájepŤedcházela,
všakpŤetrvá- fundamentálně
končena'
odlišné.
Dnes si prostěnemŮžeme
vá. odráži se ve stovkáchpravidelpro vytváŤení dovolitvyvíjetda|ší
zaÍizení
práci...Tak pašetŤící
pŤíleŽitostí
pracovních
a odboráŤsk1fch
pravidelzaníEleanorRooseveltovánapsalav agenturním
nopracovnísíly. vinovém
kazujícíchpropouštětpŤebytečné
sloupku|9' záÍíl945:,,DnesjsmedosáhTatopravidlaa praktikyjsou veŤejností
nejentole- li bodu,kdy zaÍízení
šetŤící
prácijsou dobrápouze
rovány,ale častoi schvalovány.
tehdy, když nepŤivodí
propuštění
zaměstnancrj
PŤi svědeckév1fpovědiz pověňeníamerického z práce,,,
pŤedDočasnymnárod- Pokud by doopravdyplatilo, že zavedenízaÍízení
Ministerstvaspraved|nosti
vfborem (TemporaryNational šetŤících
ním ekonomick1fm
prácije pŤíčinou
trvalerostoucínezaměstEconomic Committee,znám spíšejako TNEC)
nanostia bídy,logick1fzávěr,kteryby měl bft učiv bieznu l94l uváděl Corwin Edwards nesčetné něn,by byl skutečně
revoluční,
nejenv technické
pÍíkladytakovych praktik. odbory elektrikáŤŮ oblasti,a|epro celf náškonceptcivilizace.Potom
t3t
bychomnejenomměli chápatdalšítechnickypokrok jako pohromu,a|e podobnětragickybychom
měli pohlíŽeti na vešker!technickfpokrokv minulosti.Ve svékaŽdodenní
činnosti
se kaŽdfz nás
pokouší
sníŽitrisilí'kteréje potŤeba
na dosaŽení
da.
néhovfsledku. Každ1/z nás se pokoušíuspoŤit
vlastnípráci a hospodaŤit
s prostŤedky
používan;fmi k dosaženísv;fchcílú.KaŽd1fzaměstnavatel,
mal;fi velkf, se trvalesnaží
docílitsvfch vlsledkú
ekonomičtěji
a efektivněji,tedy i uspoŤením
práce.
Každyinteligentní
pracovníkse pokouší
sníŽitrisi|í nezbytné k dosaŽení pŤidělenéhorikolu.
NejambiciÓznější
z nás se ne navněsnaŽídosáhnoutlepších
vlsledkŮ za danyčasov!risek'Kdyby
všichninepŤátelé
technického
pokoku uvažovali
logickya konzistentně,
museliby odsouditvšechen
tentopokok a dŮmyslnostjako nejenomneužitečné,ale i špatné.
Pročby napŤíklad
nákladzbožímě|
blt pŤepravován
z Chicaga do New Yorku po železnici,kdyžbychommohlizaměstnat
mnohemvíce lidí,abyjej pŤepravovali
na zádech?
Teorietakto zásadněpochybenénejsounikdy zastáványs logickoudrjs|edností.
Piestovšakzprisobují velkou škodu,protoŽese vždy najdeněkdo,
kdoje obhajuje.Pokusmese protopŤesně
zjistit,co
SestanepŤizavedenítechnick1/ch
zlepšení
azaÍízení,kterášetŤí
práci. Detaily se budouvŽdyodlišoVat v Závislosti na konkétnísituaci pŤevaŽující
v danémoboru nebo danédobě' MŮžemese však
zabyvatpŤíkladem,
kter;fbude vystihovat zásadní
procesy,ke kteqfm vŽdy dochází'
PŤedpokládejme,
Že vyrobce oblečeníse dozví
o stroji, kter1fumoŽnívyrábět pánskéa dámské
svrchníkys polovinoupráceneŽdŤíve.
Nainstaluje
takovéstrojea propustí
polovinusv;fchpracovnftri.
Na prvnípohled to vypadájako jasná ztrátapracovníchmíst.Ale i na vfrobu tohotostrojeby|opotÍebazaměstnatnějaképracovníky.
Jednounáhradou za ztracenápracovnímístajsou nová pracovní
místa,kteráby jinak neexistovala.
Nášvlrobce by
si všakpoŤídil
tentostrojpouzetehdy,pokudby mu
umožřovalvfrobu lepšíchsvrchníkŮs polovinou
práce nebo stejnésvrchníkys nižšímináklady.
V druhém
pÍípadě
všaknemŮžeme
očekávat,
žeobjem práce na v1frobustrojŮbude stejn1f
co do vyplacenychmezdjako objempráce,kterouchce vfrobce svrchníkŮdlouhodoběušetňitzavedením
stroje,protožejinak by jeho zavedením
vŮbecnic
neušetŤil.
Ce|kovětedy mrižeme
počítat
se ztrátouzaměstna.
nosti'Minimálněbychomvšakměli mítna paměti
reálnoumožnost,
Žev souhrnumriže
dokonceíprvní efekt zavedenístrojrišetŤících
práci znamenat
zv1fšení
zaměstnanosti,
ZavedenímstrojetotiŽv1frobcesvrchníkŮočekává sporuobvykle aŽ dlouhodobě.MŮžetedy trvati několik |et,nežse stroj
,,zap|atí,,.
Potéco strojvytvoŤísporypostačující
na pokytí
sv1fchnákladri,vlrobce ob|ečení
dosáhnevětších
ziskúneždŤíve.(BudemepŤedpok|ádat,
Že pouze
prodává svésvrchníkyza stejnoucenujako jeho
konkurentia nebudese pokoušet
prodávatlevněji.)
V tentookamžikse mriŽezd,át,že
pracující
utrpěli
čistouztrátuzaměstnanosti,
zatímcotím,kdo vydělal, je pouze vyrobce,kapitalista.Ale právě tento
dodatečn1f
zisk je pŤíčinou
dalšíchziskŮ pro spojednímze
lečnost.
Vyrobce musísvŮj zisk použít
tĚízpŮsobŮ,ale častojej použijevšemitŤemizpŮsoby:(l) použijedodatečn1f
zisk na rozšíiení
svého
podnikánízakoupením
vícestrojŮ,aby mohl vyrábětještěvícekabátŮ,nebo(2) investujedodatečn!
zisk do jinéhooborupodnikání,nebo(3) dodatečn1fzisk utratína zv1fšení
svévlastníspotŤeby.
Aé
zvolícokoliv,zv!šízaměstnanost.
Jinfmi slovy,vyrobcev drisledkuracionalizace
dosáhneziskri,kterépÍedtím
neměl'Každoukorunu,
kterouušetŤil
na pffmfch mzdáchbfval1fmv1frobcŮmkabátŮ,musínynívyplatitv nepĚímch mzdách
vlrobcŮmnovéhostrojenebodělníkŮmvjinémod.
[pokračovánína straně 4]
Strojejako prokletí...
fpokračováníze strany 3]
kapitálnebovfrobcrimnovéhodo.
větvi uŽívajícím
mu neboauta,kterési kupujepro sebe,nebovfrobcŮm kožichŮa šperkri,kterési koupíjeho žena.
(pokud si penízeneukládáneV každémpŤípadě
smyslnědomapod matraci)poskytujenepffmotolik
poskytovatpffmo.
pracovníchmíst,kolik pŤestal
Z knihy Henryho HazlittaEkonomiev jednélekci
(pŤeklad
RadekKačín)
Vydal Liberálníinstitut,Prahal999
1) Smith, Adam: Árr Inquiry into the Nature and the
Causes of the lilealth of Nations, l. vydání |776,6. vydání Methuen & Co', London, |.176, česky Pojednání o podstatě a púvodu bohatství ruÍrodú,Státní nakladatelství politické literatury' Praha' 1958.
2) Felkin, William: History of the Machine-Wrought
Hosiery Manufactures, 1867.
3) Wells, David A.: Recent Economic Changes, 1889.
4) Myrdal, Gunnar: The Challenge of World Poverty,
Pantheon Books, New York, 1970, str. 400-401 a passim.
5) Hnutí vedenétkalcem Nedem Luddem. Tito vzbouŤenci
v době na konci l8' stoletírozbíjeli stroje, v nichŽ vidě|i
- pozn. pŤekl.
($
pŤíčinu
svéhozbídačení
,,Jde o tak flagrantní porušeníristavy, a to konkrétně svobody projevu,
že zákon o Ustavním soudu ani ne.
pňedpokládá mechanismus, jak se
proti němu bránit...
Toprohldsil lvan Langer na adresudeníku MF Dnes, kterj odmítl uveŤejnit
pŤedvolebníinzerdt oDS. Svoboda
slov ale pŤeceneznamend,žedo domu
pana Langera m že pŤijít pan
Ransdorf a začítagitovat, a že pan
Langer to v,zájmu svobodyslova musí
strpět. To Ustava Ransdorfovi rozhodně nezaručuje.Naštěstí.A MF Dnes je
stejně tak soukrom,jmmajetkemjako
Langerúvdúm,
čení''fungování''
trhu,tj. v pŤiblížení
trhu
reálného
jeho ideální teoreticképodobě.To má spočívat
v udržovdní
konkurencena trzích,na kterémá dbát
proantimonopolníŤad,a v systému
zabezpečení
dukcetzv.veŤejnfch
statkri(mezikterése Ťadí
i jiné nežtzv. čistéveŤejné
statky,jako je vzdě|ání,
péče,
zdravotní
stavbasilnic a dálnic apod.)pomocí nejrťrznějších
druhŮzdanění.
TŤetískupinoujsou teoretikové,
kteff odmítají
všechnyostatní
činnostivlády komě jqichtzv' základníchfunkcí,mezi kterépočítají
zajištění
obrany a bezpečnosti
spolu se zajištěním
fungování
soudŮa vymáhánímspravedlnosti.
početnáskupinateoretikŮ,
Ctvrtá,nejméně
kteÍísi
dokáží
pÍedstavit
společnost
zaloŽenounaještěvěr
ještě
šímmnoŽství
trhu,společnost,
kteráobsahuje
JosefŠíma(ed.)
,
vliv státu,jde ještěo kok dá|e.Tvrdi, žezámenší
PRAVO A OBRANA JAKO ZBOZI NA TRHU
kladníekonomické
zákonitostimusíplatit vŽdy a
Dnešníekonomovése lišív mnohanázorechna
za všechokolností.
Je tedynutnési klást následujífungováníekonomiky'Neshodnouse v tom,jaká
ci otázky:PročkdyŽbyl většinoulidíodmítnutsomá bjt v!šedaní,jakoupodobumá míttzv' hospomasové
dáŤskápolitika vlády, zda by se měly regulované cialismusa plánování,má blt pŤípustné
pŤerozdělování?
konfiskacemaCiní rozdílv míŤe
deregulovat
skokověnebopozvolceny a nájemné
jetku jedno společenské
uspoŤádání
svobodnějším
na.V zásaděse ale shodnouv tom,žesvobodn!trh,
neždruhé?PročkdyŽnenípŤípustná
redistribuce
cen,je institucí,která
na kterémdocházik tvoŤení
jak někteŤí
ježjsoují vlastní,vytváĚínevěŤí,
bohatství,
daĎna
má blt pÍijatelná
pomocímechanismŮ,
stavbusilnic a dálnic? Pročkdyžodmítneme
zdazboŽi
kvality nabízeného
ustál! tlak na zlepšování
si majetku
k vytváŤení
tendencek neustálé- něníjako formu násilnéhopŤivlastnění
a sluŽeb,pŤispívá
druhlch k získáníprostŤedkri
na stavbudálnic (ne.
zárukou
mu poklesujejich cen a je nejspolehlivější
jadernlchelektráren),
bo tŤeba
má bft principiálně
rrjstubohatství.Svobodn! trh má v sobě totiŽ zaprocesy,kterévedouke stálese sniŽují- odlišnézdanit lidi a vybudovatriŤadna ochranu
budované
hospodáŤské
soutěže?
PročkdyŽ odmítneme
antivyuŽitíomezea k hospodárnějšímu
címupl;ftvání
pŤání monopolníŤadjako vládníagenturu,
smiŤujeme
se
uspokojení
nfch zdrojria zárove k vyššímu
s existencínucenéhomonopoluna tisk peněz Ekonomovése lišív názoru,je-li taspotŤebitelri.
centrálníbankou?PročkdyŽje státnímocí vynu.
kovétofungovánítrhri možnépouze tehdy,kdyŽ
jistéhoprocovanf monopolneŽádoucí
a placenídanívybírastát a jeho institucedbajío vytvoŤení
nlch pod luozboupouŽitísíly se blíŽísvou povastŤedí,ve kterémby trh mohl fungovat;princip
ale vět.
hou loupeži,je z nějakéhodrivodu žádoucímít
trhua rilohucenového
systému
efektivnosti
z daníplacen1f
Nacházímese tedy v siteritoriální
monopolna poskytování
šinouv zásaděnepopírají.
služeb,kterése nazyvajíposkytování
bezpečnosti,
ve svévětšiněsice opustili
tuaci,kdy ekonomové
a kladoudúa sluŽeb,kterfm se ffká vymáháníspravedlnosti?
hospodáŤství
myšlenkuplánovaného
To, Že taková situacepo dlouhou dobu existuje,
na trh doplněn!v některfch
Íazna trh, popňípadě
nám nedáváodpověďnaotázku,pročby totakměoblastechzásahyvlády,nicméněo velikostitěchto
pročbychomsi měli myslet,žeje
zásahŮjiž nepanujeshodatéměĚžádná,Múžeme lobyt,popŤípadě,
tak naléztzastáncevelmi odlišnfchnázonia teorií: to tak správnéa mělo by to tak zristatna věky.
velkf
Uvahy o fungováníkonkurencev celéšíÍi
lidskfch
PrvnískupinutvoŤíteoretici,kteff nalézají
aktivitjsou ale téměŤ
prostor pro vládní zásahy do fungovánítrhri.
neznámé,
V knize nalezneme
tzv.sociálních základnítextytohotomyšlenkového
prouduz rŮzHovoffo existencivelkéhomnožství
práv člověka'k jejichžnaplněníje nutnámasivní n1fchobdobí.:Molinariho esej z roku l849'
RothbardŮvtextz polovinytohotostoletía současredistribucepiíjmri mezi rrizn;fmiskupinamioby.
vatelve společnosti,
všudypfftomná
regulacepodnf pohledprofeso.ra
Hoppeho.Knihu otevíráobsávolby.
hlá studieJosefaSímy,kterámapujev;fvojekononikánía omezováníspotŤebitelské
rilovčetně
odmítáredistribuční
mickéhoa politického
myšlení
základníoriDruhá skupinaekonomú
fungování entacev teorii polycentrického
práva,jenŽ vytistil
o nedokonalostech
hu vlády,ale hovoŤí
v rozvojteoriíryzíhotrŽníhohospodáŤství.
stat.
trhrj,kterévyplfvajíz existencetzv' veŤejnfch
jinfch tzv.trŽníchne.
Ýld vd Liberdlní institut,]20 stran. Pro vyrazné
krj a externalita pŤítomnosti
SpatŤuje
tedy rilohuvlády v zabezpe- slevyviz člensnív Klubu pŤdtelliberdlníliteratury.
dokonalostí.
:l:::l::::::r::::l:::l::r:li;i:i:l
LF na Internetu včetněreakcíčtenáňri
viz odkaz na LArssEz Flnn
na stránkách Liberálníhoinstitutu:
http://www.ecn.czlliberal
W
Ei .-J
Liberá|níinstitut,Spálená51, Praha l
Foundation
for Economic
Education
http://www.fee.org
LlIssnz FnrnB vychází ve spolupráci
s Liberálním institutem a za podpory
Foundation for Economic Education.
Pňedplaétesi na rok 1999
LnrssBz-FamB
12 číse|
za 84,. Kč
PošlemeVám všechnaletošníčísla!
vyžádejtesi složenkunebo fakturu:
na tel. 0603-228753
na [email protected]
pňispět
vydávání
Ti, kteŤí
se rozhodnou
na roční
pŤevyšující
časopisu
částkou
350,-Kč,
se stávají
časopisu
ale
nejenpŤedplatiteli
LeIssrz-FnIRE,
zárove i členyKlubupÍátelliberálníliteratury,
coŽopravřujenapÍ'k nákupupublikací
LI s min.
207oslevou(viz www stránkyLI propodrobnosv Klubu).
ti členství
zpáteční adresa:
L,qJssBz-FnmB
Bozděchova 8
150 00 Praha 5
Redakční
rada Vám budevděčná
za Vašenáměty a pňipomínky.
YáženípňedpIatitelé,
pokudjste neobdrže|i
některá letošníčísla,
informujtenás o tom,zaš|eme
vám je znovu.
Lntssnz.Fatnr č. ričtu11090878l/51ffi.Cestnf
šéfredaktorJiňí Schwarz. Redakčnírada:
Mojmír Hamp|, Petr Mach, Josef Šíma,Dan
Séastnf.Kontakt: tel.: 0603.228753,e.mail:
MK CR 8183.Podáváníno.
[email protected]|ení
vinovfch zásilek povolila česká pošta,s.p.,
odštěpnf závod Praha čj.nov u24l98 ze dne
26.8. 1998.Placenov hotovosti.