Ukázka z knihy

Léãivá moudrost ptákÛ - zlom
26.3.2012
P
10.47
Stránka 15
ojem Ptaãí bohynû se zdá b˘t tím nejvhodnûj‰ím pro
zahájení studia ptaãí symboliky. V mytologii je trval˘m archetypem a nûãím, co dalo vzniknout mnoha pfiíbûhÛm a m˘tÛm o ptácích, s nimiÏ se setkáváme dodnes.
KdyÏ jsem zahájila prÛzkum, zamûfiila jsem svou pozornost k obrazÛm bohyní celého svûta. Nepfiekvapilo mû,
Ïe se mnoho z nich objevovalo s ptáky nebo jako ptáci,
ãi s nûjak˘mi znaky opefien˘ch stvofiení. Staletí jsou protkána nejrÛznûj‰ími okfiídlen˘mi bytostmi, jednajícími
coby alter ego starodávn˘ch bohyÀ. Platí to pro Athénu,
známou bohyni-patronku fieckého svûta a její milovanou
spoleãnici sovu, stejnû jako pro Sarasvatí, hinduistickou bohyni moudrosti, uãenosti a v˘mluvnosti, taÏenou
ve vozíku velk˘mi bíl˘mi labutûmi. Tato vyobrazení odhalují, Ïe mezi ptáky a boÏsk˘mi bytostmi existovalo starovûké tajemství, jeÏ po staletí pfietrvávalo v pfiíbûzích
v‰ech kultur.
A tak se tajemství odkr˘vá. Zaãíná pfied dvûma miliony let ve star‰í dobû kamenné, kdy lidé dokázali nalézt
spojení mezi ptákem a duchovnem. Pradávné jeskynû
byly zkrá‰leny postavami pfiipomínajícími ptáky – coÏ
byla forma umûní, v˘raz ‰amanské vize ãi jakási hrozivá
podoba raného uctívání, modernímu oku cizí. Tyto v˘jevy patfií mezi nejtrvalej‰í ve svûtové mytologii, vyvíjejí
se v prÛbûhu doby od jednoho boÏstva ke druhému, nicménû stále spl˘vají se stejnou prvotní podstatou postavy matky. Ptáci opakovanû pfievaÏují nad ztvárnûním ji15
Léãivá moudrost ptákÛ - zlom
26.3.2012
10.47
Stránka 16
L É â I VÁ M O U D R O S T P TÁ K Ò
n˘ch zvífiat a stávají se symboly kultovní pfiedstavy zvané
Velká bohynû-matka, která byla povaÏovaná za dárkyni
Ïivota i smrti a jejíÏ uctívání pfiedchází patriarchální náboÏenství o tisíce let.
Takováto úcta k ptákÛm odpovídá spí‰e pfiedvûdeck˘m dobám, kde cokoli mimo ãlovûka bylo tajemné a fascinující. Dokonce i sloÏité politické a kulturní fiízení imperiálního ¤íma spoléhalo na ptáky pro jejich vû‰tecké
rady. Napfiíklad mizení a znovuobjevování se migrujících ptákÛ bylo nepochopitelné a jakékoli pátrání po
migraãních vzorcích by bylo v období starovûku nepfiedstaviteln˘m skutkem. Z tûchto mezer ve vûdeck˘ch
poznatcích vyrostl svût pfiedstav a m˘tÛ, kde nemal˘ vliv
zaujímalo mocné ptaãí boÏstvo.
Mnohé ze svûtov˘ch povûr o ptácích skuteãnû vznikly v souvislosti s bohynûmi ãi bohy, které ptáci provázeli v mytologick˘ch pfiíbûzích ãi na spirituálních cestách.
Vût‰inû lidí je povûdomá „stará moudrá sova“, archetyp
odvozen˘ od Athény, fiecké bohynû moudrosti. Neblahé
vrány, obdafiené v prÛbûhu let ‰patnou povûstí, pomáhaly zase keltské bohyni Morrígan v poÏírání mrtv˘ch na
boji‰tích. Nahlédnutí do starovûk˘ch mytologií umoÏní
na‰emu ponûkud neukotvenému modernímu chápání
pfiijmout cosi univerzálního – nûco, co poskládá v‰echny stfiípky znovu dohromady.
V mlad‰í dobû kamenné byla Ptaãí bohynû povaÏována také za nositelku Ïivotadárn˘ch de‰ÈÛ. Toto vyjádfiení
se pfieneslo mnohem pozdûji do m˘tÛ a povûr o ptácích
a jejich schopnostech pfiedvídat, ãi dokonce ovládat poãasí. Z tûchto ran˘ch povûr se odvozuje multikulturní jev
augurské vû‰tby, tedy prorokování na základû pozorování ptactva, o ãemÏ se podrobnûji zmíním dále.
16
Léãivá moudrost ptákÛ - zlom
26.3.2012
10.47
Stránka 17
P TA â Í B O H Y N ù
V umûní doby bronzové, jejíÏ poãátek i konec je odli‰n˘ v jednotliv˘ch ãástech svûta (nejdfiíve na Pfiedním
v˘chodû v letech 3300–1200 pfi. n. l.), i v pozdûj‰ích v˘tvarn˘ch vyjádfieních umûlci zachycovali kachny jako
lodû a ãasto je ukazovali, jak táhnou vozíky s Bohyní samotnou. To je jeden z m˘ch oblíben˘ch motivÛ, stvrzující ptáka v roli urãitého prÛvodce na duchovní cestû,
podobné ‰amanskému vizionáfiskému putování. V dobû
bronzové se objevují rovnûÏ dal‰í motivy ve spojitosti
s ptáky ãi s Bohyní-matkou. Pfiíkladem mÛÏe b˘t Kosmické vejce, z nûhoÏ vznikl cel˘ vesmír, a také to, jak bylo
vejce sneseno Kosmickou ptaãí matkou. Puknutí vejce
dává poãátek ãasu i prostoru v nesãetn˘ch svûtov˘ch
mytologiích (motivu Kosmického vejce se podrobnûji
vûnuje následující kapitola). To je nejzfiejmûj‰í pfiíklad
ptáka coby obrazu plodnosti vzhledem k jeho propojení s prapÛvodním dárcem Ïivota.
Dal‰í fascinující vodítko k tajemství ptáka-bohynû bylo
nalezeno na Orknejsk˘ch ostrovech, kde vykopali ostatky pûtatfiiceti mofisk˘ch orlÛ pohfiben˘ch s lidmi. MoÏná to poukazuje na roli ptákÛ jakoÏto spoleãníkÛ po smrti ãlovûka, ãi dokonce prostfiedkÛ pro cestu na onen svût.
To je jen dal‰í z onûch v˘mluvn˘ch znamení odhalujících ztrátu; pozbyli jsme starovûké spojení ptákÛ s Bohyní tvofiící pfiedstavu smrti a znovuzrození.
Mnoho m˘tÛ po celém svûtû líãí bohynû, které pfiiná‰ejí zprávy lidskému svûtu v pfiestrojení za ptáky. To
není pouze starovûká my‰lenka, takové pojetí, obsaÏené v‰ude kolem nás, nacházíme dokonce i v dne‰ních,
moderních pohansk˘ch tradicích. Pták b˘val kdysi jedním z nejposvátnûj‰ích zvífiat v pohansk˘ch náboÏenstvích a také primárním totemick˘m spojencem mno17
Léãivá moudrost ptákÛ - zlom
26.3.2012
10.47
Stránka 18
L É â I VÁ M O U D R O S T P TÁ K Ò
ha ‰amansk˘ch kultur. V raném období fiecké kultury
popisoval básník Homér v Iliadû, jak na sebe bohynû
Athéna bere podobu ptáka a pfiichází do bitvy na pomoc váleãníkÛm.
Takto spirituálnû mocné obrazy poskytly v‰esvûtov˘ my‰lenkov˘ základ, jenÏ vypovídá fascinující pfiíbûh o tom,
jak lidé v dávn˘ch dobách pojímali sebe v onom velkém,
neznámém kosmu. Aãkoli ãlovûk jakoÏto Ïivoãi‰n˘ druh
není tak star˘ v porovnání s jin˘mi druhy, nepochybnû od
sam˘ch poãátkÛ pochopil dÛleÏitost pfiírodního svûta, obzvlá‰tû zvífiat a ptákÛ. Kdyby lidsk˘ duch nezbloudil tak
daleko od tohoto moudrého chápání existence, domnívám se, Ïe svût by nyní vypadal zcela jinak.
Ptaãí bohynû: Podrobnûj‰í pohled
Uvedené bohynû mûly v prÛbûhu historie trval˘ vztah
k ptákÛm a ãasto byly pfiím˘mi odvozeninami toho, jak
se zobrazovaly bohynû v mlad‰í dobû kamenné. Následující popisy mÛÏete vyuÏít jako v˘chozí studii pro vlastní zkoumání ptaãích bohyní.
Inanna/I‰tar: BoÏská soví dáma
Spletitá podoba bohynû Inanny v sobû nese spojitost
s ptákem odpradávna. Byla milovanou babylonskou královnou nebes a v m˘tech je zpodobnûna jiÏ od tfietího
tisíciletí pfi. n. l. coby postava Velké bohynû-matky. Inanna, jakoÏto boÏské ztûlesnûní lásky i války, se zdá b˘t bohyní protichÛdn˘ch jevÛ a její ztvárnûní mûlo vÏdycky
mnoho podob. Platila za bohyni nebes, tudíÏ nepfie18
Léãivá moudrost ptákÛ - zlom
26.3.2012
10.47
Stránka 19
P TA â Í B O H Y N ù
kvapí, Ïe b˘vala ãasto ukazovaná v doprovodu ptáka.
Její základní ptaãí podobu – ãili její ptaãí prÛvodkyni –
pfiedstavovala holubice, sova ãi vla‰tovka, coÏ jí propÛjãovalo zfietelné kulturní pojítko s obrazem neolitické
Ptaãí bohynû.
Nicménû pfiíhodné je zji‰tûní, Ïe Inanninou nejsilnûj‰í
ptaãí epifanií zÛstává sova, protoÏe obû sdílejí spirituální spojitost se smrtí a nevyhnutelnou obrodou. Proto
také byla bohynû ãasto zobrazovaná se smrtícími sovími
pafiáty, znaãícími její provázanost s podsvûtím. Mytologické pfiíbûhy o ní pfiipomínají sestup do fií‰e mrtv˘ch
a vyzdvihují vazbu bohynû se sovou, jeÏ je historicky povaÏovaná za osudové znamení smrti. RovnûÏ není bez zajímavosti, Ïe sumerské slovo pro sovu je Ninna a jméno
Nin-ninna, dávané bohyni v její soví podobû, znaãilo BoÏskou soví dámu. Inanna coby velk˘ okfiídlen˘ pták byla
povaÏována za vládkyni oblohy a nebes.
Freya: Bohynû opefieného roucha
Freya, téÏ Freyja, byla jedna z bohyÀ v severské mytologii, obdafiená znaky, které se podobají tûm v dávn˘ch ‰amansk˘ch tradicích. ¤íká se, Ïe vlastnila úÏasné roucho
ze sokolích per, jeÏ jí umoÏÀovalo promûnit se v jakéhokoli ptáka. Tato schopnost promûny byla samozfiejmû
nedíln˘m rysem ran˘ch ‰amansk˘ch praktik. Plá‰È se naz˘val val‰amr, coÏ znamenalo „jestfiábí opefiení“, „sokolí
kÛÏe“ nebo „sokolí péfiové roucho“. Freya také proslula
jako vynikající jasnovidka, skvûle spojila jestfiábí bystr˘
zrak a magickou schopnost prorocké vize. V mnoha pfiípadech napfiíã mytologiemi vyuÏívají bohynû a ‰amani
moci ptákÛ a jejich per k provedení kouzel.
19
Léãivá moudrost ptákÛ - zlom
26.3.2012
10.47
Stránka 20
L É â I VÁ M O U D R O S T P TÁ K Ò
Athéna: Soví bohynû záfiivého oka
Athéna, bohynû války a moudrosti se sovím okem ãi
soví tváfií, byla boÏskou patronkou umûleck˘ch fiemesel a sova, nejmoudfiej‰í z ptákÛ, se stala jejím zvlá‰tním symbolem. Athéna pfiedstavovala prominentní bohyni starovûkého fieckého mûsta Athény, pfiesto
mnohem dávnûj‰í je její spojení s potáplicí a sovou. Na
jedné korintské váze, pocházející z 6. století pfi. n. l.,
je Athéna vyobrazena ve voze a za ní, sedící na koni,
se nachází pták s hlavou Ïeny. Toto archaické vypodobnûní odhaluje, Ïe Athéna je odvozena z podoby
dávné Ptaãí bohynû mlad‰í doby kamenné, coÏ nám
pomáhá vysledovat zfieteln˘ v˘voj symboliky. Její prapÛvod v jakési staré soví bohyni, která dokázala pfiijmout podobu soví i lidskou, se objevuje v Homérovû
eposu Odyssea, kde bohynû typicky mizí máchnutím kfiídel. Pokud Athéna doopravdy pochází ze Sovy-bohynû dávnûj‰ích ãasÛ, pak její role jakoÏto bohynû moudrosti starovûkého ¤ecka pramení z úlohy Sovy-bohynû,
protoÏe intenzivnû zírající soví oãi se staly znakem jasnozfiivé moudrosti a dÛvtipu.
Afrodita: Bohynû lásky
Jedna z nejznámûj‰ích bohyÀ svûta, fiecká Afrodita neboli fiímská Venu‰e, sdílí podobnou symboliku jako starovûká holubiãí bohynû z Kréty. Na Afroditû je patrné,
Ïe pochází z vûhlasné Ptaãí bohynû, a to kvÛli jejím ãetn˘m podobám, zejména pokud jde o bílou holubici,
o níÏ se fiíká, Ïe je pÛvodní formou Ptaãí bohynû. Afroditini dal‰í ptaãí spoleãníci zahrnují labuÈ ãi husu a bo20
Léãivá moudrost ptákÛ - zlom
26.3.2012
10.47
Stránka 21
P TA â Í B O H Y N ù
hynû sama je ãasto zobrazena, jak elegantnû projíÏdí oblohou na tûchto majestátn˘ch ptácích. Toto je dal‰í pfiíklad v˘voje archetypálních obrazÛ v rozliãn˘ch kulturních pojetích. Bûlost labutû podtrhuje Afroditinu
neposkvrnûnost i dÛstojnost a v dobû bronzové byl tento pták ãasto vykreslen jako její alternativní podoba. Spojitost labutû s láskou a krásou pochází právû ze starovûké pfiedstavy, Ïe tento pták je spoleãníkem bohynû lásky.
Artemis: Bohynû divoãiny
Bohynû Artemis starovûkého ¤ecka vládla nad divoãinou,
a tudíÏ i nad v‰emi bytostmi, které v ní pfieb˘vají. Byla patronkou lovu a pfiedstavovala rovnováhu mezi soucitem
ke zvífiatÛm na jedné stranû a lovem pro potfiebu obÏivy
nebo pfieÏití na stranû druhé. Aãkoli je Artemis obvykle
vyobrazena s laní, i ona byla ptaãí bohyní a lze ji spatfiit
s perliãkou a kánûtem. Jako ptaãí bohynû je Artemis nejblíÏe spojena s motivem starovûkého ptáka a vûtví – symbolika, jeÏ se datuje aÏ k jeskynním malbám star‰í doby
kamenné. Tato podoba se ãasto ztotoÏÀuje se stromem
Bohynû a na celém svûtû je siln˘m ‰amansk˘m symbolem. Na nalezen˘ch amuletech je rovnûÏ vyobrazena se
sluneãním jestfiábem a ptákem na bidle.
Sarasvatí: BoÏská labutí panna
Sarasvatí je hinduistická bohynû vûdûní a po staletí byla
v˘mluvnû ztvárÀována se sv˘mi ptaãími druhy. Tradiãnû
je zobrazována se dvûma rÛzn˘mi ptáky, buì s pávem,
nebo s labutí, záleÏí na filozofické tradici, jiÏ zkoumáte.
KdyÏ se oba ptáci vyskytují spolu, má se za to, Ïe repre21
Léãivá moudrost ptákÛ - zlom
26.3.2012
10.47
Stránka 22
L É â I VÁ M O U D R O S T P TÁ K Ò
zentují dvû formy vûdomostí: svûtskou (materiální)
a nadpfiirozenou (duchovní). LabuÈ je v rámci indické
mytologie povaÏovaná za symbol transcendence a dokonalosti, a jakoÏto spoleãnice Sarasvatí pfiedstavuje symbol vy‰‰ího stupnû mysli, jenÏ pfiichází s dosaÏením vûdomostí. S labutí je také spojena víra, Ïe upfiednostní
ãisté mléko pfied mlékem smíchan˘m s vodou. Coby prÛvodce a vozítko bohynû moudrosti labuÈ symbolizuje potfiebu rozli‰ovat mezi správn˘m a ‰patn˘m ãinem a také
vÛli nechat se v na‰ich ãinech vést rozliãn˘mi vûdomostmi.
Lak‰mí: Bohynû
Dal‰í soví bohynû La‰mí byla uctívaná v ran˘ch dobách
zprvu jako pozemské boÏstvo. V Rámájanû, starovûkém
eposu ze 4.–2. století pfi. n. l., je pÛvabnou bohyní ‰tûstí a prosperity a „jedním z pokladÛ zrozen˘ch z kvedlaného mléãného oceánu“. Lak‰míin˘m nejdÛleÏitûj‰ím
ptaãím spoleãníkem je sova. Z mého pohledu jde o zajímavou spojitost, protoÏe sovû nejsou ãasto pfiisuzovány ‰tûstí a hojnost (vlastnû je to zpravidla opaãnû), nicménû v tomto pfiípadû lze svazek povaÏovat za pfiiléhav˘.
Zatímco Lak‰mí Ïehná zemûdûlství úspûch, sova se Ïiví
na hlodavcích niãících úrodu.
O‰un: Bohynû krásy a Ïivota
Mnohé ze svûtov˘ch a barvami h˘fiících m˘tÛ k nám pfiicházejí z Afriky. Jedno z primárních boÏstev O‰un ztûlesÀuje postavu bohynû v její smûlé, primitivní kráse.
O‰un vystihuje barevnost páva a papou‰ka, jejích dvou
22
Léãivá moudrost ptákÛ - zlom
26.3.2012
10.47
Stránka 23
P TA â Í B O H Y N ù
prvofiad˘ch ptaãích spoleãníkÛ. Jméno pochází z fieky
O‰un v Nigérii: bohynû je jorubská ori‰a (boÏstvo) sladk˘ch fiek, které udrÏují Ïivot. Vládne lásce, intimitû, bohatství, kráse a tanci. VÏdyÈ páv a papou‰ek jiÏ sv˘m opefiením navozují krásu a radost. Podobnû jako tûmto
ptákÛm, i O‰un náleÏí spanilost a pfiipomíná nám na‰i
schopnost vytváfiet krásu samu o sobû i pro sebe. O‰unin vûjífi z pavích per pouÏívají novici na proãi‰tûní a odstranûní pfiekáÏek.
Morrígan: Vraní dáma
Mnohé z bohyní v keltské tradici, obzvlá‰tû ty, panující
nad válkami a smrtí, b˘valy úzce spojovány s vránou a krkavcem. Tito ptáci poÏívali v˘jimeãnou posvátnost
u Morrígan, rudovlasé bohynû bitev z rodu keltsk˘ch
bohÛ DanaÛ, Tuatha Dé Danann. Morrígan upozorÀuje na blíÏící se bitvu a povzbuzuje tu stranu, kterou si
zvolí, nakonec na sebe bere podobu vrány ãi krkavce
a Ïiví se padl˘mi bojovníky. Skuteãnost, Ïe se tito ptáci
objevovali bûhem bitvy a po ní, je opfiedla povûstí zvûstovatelÛ smrti a zl˘ch osudov˘ch znamení. V celé evropské kultufie se vrány a krkavci povaÏovali za spojence záhrobí a stvofiení, která tam pfieb˘vají. Dokonce
i dnes se na nû nahlíÏí s nelibostí, neboÈ staré mytologie v lidské psychice pfietrvávají.
Lil-Lilith/Lilith: Sova pálená
Lil-Lilith pfiedstavuje zajímavou souvislost ptáka-bohynû
a odkr˘vá inovaci star˘ch pohansk˘ch bohyní po vzestupu kfiesÈanství. Lilith byla sumersko-akkadská bohy23
Léãivá moudrost ptákÛ - zlom
26.3.2012
10.47
Stránka 24
L É â I VÁ M O U D R O S T P TÁ K Ò
nû, jejíÏ jméno se pozdûji vyskytuje v hebrejském Starém
zákonû. V‰eobecnû se vûfií, Ïe Lilithino jméno mÛÏe b˘t
pfiekládáno jako sova pálená a Ïe tato stará asociace s ptákem podsvûtí pfiispûla k vylíãení její hfií‰né povahy v bibli. Lilith, stejnû jako mnoho pohansk˘ch boÏstev ran˘ch
vûkÛ, byla své boÏské podstaty zbavena biblickou „renovací“. Lilith se pravdûpodobnû spojovala s regenerativními schopnostmi smrti, doprovázena sovou jakoÏto
ptákem, kter˘ pfiirozenû vládne smrti a podsvûtí.
Éset & Nechbet: Bohynû Nilu
Éset byla egyptskou bohyní obrody a kouzel. JakoÏto jedna ze stráÏkyÀ faraonova sarkofágu se objevuje ve starovûkém egyptském umûní ve formû ptáka s ohromn˘mi kfiídly, ãasto v podobû sokola. KdyÏ byl její manÏel
Usír zabit, Éset pfiilétá v podobû Velké ptaãí bohynû
neolitu a mává sv˘mi kfiídly, aby jej pfiivedla zpátky k Ïivotu. Pokud je zobrazována jinak neÏ sokol, vykreslují ji
ãasto, spoleãnû se sestrou Nechbet, coby draka nebo
mocného supa, jenÏ osvobozuje ducha zemfiel˘ch tím,
Ïe z nich oklovává maso. Proto poté, co sup vzkfiísí Ésetina manÏela, objeví se jako její prav˘ ptaãí spoleãník,
neboÈ po smrti obnovuje Ïivot.
Nechbet, dal‰í egyptská supí bohynû, symbolizovala
Horní Egypt. Jako jedno z ústfiedních boÏstev zmínûn˘ch v pyramidálních textech je vykreslena v podobû
supa, jak se vzná‰í s rozepjat˘mi kfiídly nad faraonem
a chrání jej, nebo jako Ïenská postava nosící na hlavû
kÛÏi supa.
24