z české a slovenské Vídně a okolí %! oznámení

Komentáře

Transkript

z české a slovenské Vídně a okolí %! oznámení
František Buchal (1906-2002)
Významný vídeòský menšinový pracovník, pøedseda Menšinové rady, JSM, Èeského srdce, první pøedseda èeského
poradního sboru a pøedseda èi místopøedseda i další spolkù. Zasloužil se o znovuslouèení menšinových organizací
po roce 1989. Maturant gymnázia Komenského.
25. srpna 2001 zemøel významný vídeòský menšinový pracovník prof. Karel Matal. Byl pøedsedou Ès. strany sociálnì-demokratické v Rakousku, pøedsedou Jednoty Máj
a místopøedsedou Menšinové rady, zahranièním èlenem
Èeskoslovenského ústavu zahranièního od r. 1990. Karel
Matal se narodil ve Vídni 19. èervence 1923, byl absolvent
Komenského školy. Po druhé svìtové válce novináø. V letech 1946-1954 vydavatel Bohemica Viennensia, historických studií k èeskoslovenským dìjinám a o Vídeòských
Èeších. V letech 1949-1956 vedoucí archívu Rakouských
odborových svazù (ÖGB). V letech 1956-1974 øeditel Vídeòské kanceláøe Mezinárodního svazu svobodných odborù (IBFG), v letech 1975-1988 tajemník Mezinárodního
oddìlení ÖGB. Spoluzakládající èlen Vídeòského spolku
pro otázky menšin, èlen pøedstavenstva Rakouské ligy pro
lidská práva. Èetné publikace nejen o èeské menšinì,
napø. Èeskoslovenské odbory 1870-1970 (Brusel 1979).
26. záøí 1921 se narodil ve Vídni známý menšinový pracovník Miroslav Brožák. Absolvent èeského reálného gymnázia škol Komenský ve Vídni. Dlouholetý pøedseda Sdružení Èechù a Slovákù v Rakousku a kolektivní èlen Èeskoslovenského ústavu zahranièního. Bývalý aktivní volejbalista Sokola X, èlen Sokola a èlen pøedsednictva SK Slovan. Do cca osmdesátých let tajemník Školského spolku
Komenský, v letech devadesátých jeho starostou. Po vstupu Sdružení Èechù a Slovákù v Rakousku do Menšinové
rady se stal místopøedsedou Menšinové rady. Byl také èin-
Letošního ètvrtého Týdne se zúèastnili krajané z nìkolika
kontinentù, ato zhruba ze tøiceti zemí, napø. z Jižní Ameriky, Spojených státù, Kanady i ze vzdálených konèin, jako
Kyrgyzstán, a samozøejmì ze zemí Evropské unie. Ovšem
komunity zahranièních Èechù ve svìtì jsou ovšem velmi
rozdílné, na Západì mají jiné problémy než na Balkánì èi
v Rusku. Stìžejními snad pro všechny krajany je zájem
o zachování èeského jazyka, možnost studia na èeských
školách, intenzivnìjší kulturní výmìna, do které právem
patøí i možnost sledování èeské televize, možnosti dvojího
obèanství, pro ty kteøí dvojí obèanství vlastní nebo mohou
obdržet i možnosti korespondenèních voleb, v nìkterých
pøípadech i otázka restitucí. Letos se jednání Týdne zahranièních Èechù rozdìlilo do sekcí, které o tìchto i jiných
specifických potøebách krajanských komunit ve svìtì jednaly. Projednávaly se také body rezoluce, která byla pøed
tøemi roky na konferenci pøijata. Podle dr. Èerného, jednoho z organizátorù Týdne, se prakticky z rezoluce dosud nic
nenaplnilo, ale vztah mezi zahranièními krajanskými komunitami a èeskou politickou scénou se zmìnil pøeci jen
k lepšímu.
Pøed sto lety zemøel rakouský teoretický fyzik Ludwig
Boltzmann. Boltzmann se narodil ve Vídni roku 1844. Disertaèní zkoušku složil z matematické fyziky na Vídeòské
univerzitì a v pìtadvaceti letech se stal profesorem univerzity v Grazu. Pozdìji pùsobil také v Lipsku a ve Vídni.
Bìhem studií zaujala Boltzmanna kinetická teorie plynù,
kterou v roce 1860 vypracoval
skotský uèenec James Clerk
Maxwell. Teorie jednoduše
vysvìtluje nìkteré ze základních zákonù plynù. Boltzmann
zaèal teorii rozvíjet. S jeho závìreènými vývody však vìtšina fyzikální obce nesouhlasila. Tento odpor podstatnou
mìrou pøispìl ke zhoršení zdravotního stavu vìdce (trpìl
maniodepresivitou), který stále èastìji upadal do deprese
a na pøelomu století se pokusil v Lipsku o sebevraždu.
V roce 1902 se Ludwig Boltzmann vrátil do Vídnì. V té
dobì mìl již tìžké astma, anginu pectoris a sužovaly ho
nesnesitelné bolesti hlavy. Koncem léta roku 1906 odjel
s rodinou na dovolenou do Duina u Terstu. Když si jeho
žena s dcerou odešly zaplavat do moøe, spáchal Boltzmann sebevraždu obìšením. Stalo se tak bohužel právì
v dobì, kdy Albert Einstein jeho vìdecké myšlenky potvrdil.
Nejvìtší zájem médií byl o závìreènou akci Týdne zahranièních Èechù – o ocenìní Významných èeských žen ve
svìtì. Letos byly ocenìny napøíklad malíøka a ilustrátorka
paní Rut Kohnová, ekonomka Štìpánka Griffith Johnes
( její dìdeèek byl bratrancem Franze Kafky), mladá dirigentka, která žije ve Švýcarsku Olga Machoòová Pavlù,
milionáøka paní Ivana Trumpová.
Týdenní jednání krajanù doprovázel i kulturní a spoleèenský program. Jeho souèástí byla napø. výstava Èeský
krajanský tisk ve svìtì, festival Èeská filmová tvorba v zahranièí, návštìva Náprstkova muzea a Národního archivu,
závìreèná recepce v Senátu a další.
(HB)
oznámení
Týden zahranièních Èechù v Praze
ný v ochotnickém divadelním spolku Vlastenecké omladiny. Redaktor Krajanských novin (døíve Vídeòské menšinové listy) – zastaveno koncem roku 1999. Publikace: Kultura a sport v èeské menšinì po druhé svìtové válce (2003).
Letos dne 20. února Miroslav Brožák zemøel.
z èeské a slovenské Vídnì a okolí
VÝROÈÍ
Diplomacie
Èeského velvyslance v Rakousku Rudolfa Jindráka ve funkci brzy vystøídá bývalý pražský primátor a dosavadní šéf
zastoupení èeské metropole v Bruselu Jan Koukal. Uvedla
to rakouská agentura APA s tím, že Koukal by mìl zaèít
úøadovat v druhé polovinì listopadu. Dosavadní velvyslanec ve Vídni Jindrák ale s diplomatickým zastupováním
Èeska v zahranièí nekonèí a v polovinì listopadu má nastoupit na místo velvyslance v Berlínì.
%!
oznámení
Divadelní spolek VLASTENECKÁ OMLADINA
zve srdeènì celou krajanskou veøejnost
na lehkovážnou komedii pro vážné lidi:
Oscar Wilde
Jak je dùležité míti Filipa
v sobotu 18. 11. 2006 v 17 hodin
do divadelního sálu školy Komenského
Režie:
Alena Tobrmanová
Hrají:
LukᚠAndrejs, Peter Kubela, Jiøí Èech, Kateøina Andrejsová, Martina Kasanická
Anna Vaïurová, Alena Tobrmanová, Lubomír Tobrman, Zdenìk Homolka
Objednávky vstupenek: Anna Beranová, tel. 350 04 13
MIT FREUNDLICHER UNTERSTÜTZUNG DES BUNDESKANZLERAMTES
A Èaj nás opìt bude høát...
Ano, naši milí, pomalu nastává období plískanic a sychravého poèasí a my, Omladináøi, Vás proto zveme na naše
Èaje o páté, které Vás budou pravidelnì po celé zimní
období zahøívat druhou nedìli v každém mìsíci. Aby nám
bylo opravdu teplo a pøíjemnì, zamìøíme se na pohyb,
v tomto pøípadì taneèní, a na pohodovou zábavu.
Na pøíštím Èaji 12. listopadu, který bude zaèínat opìt
tradiènì v 17 hodin, nám pøedvede naše mladá èlenka Erika se svým partnerem závodní show, sestavenou ze 4 latinsko-amerických tancù.
A potom už mùže každý až do 21. hodiny vyzkoušet své
vlastní taneèní kreace a konzumovat mòamky vlastnoruènì vyrobené ochotnými ochotníky. Zní to lákavì? Tak neváhejte a pøijïte za námi do velké klubovny èeské školy
Komenského Vy všichni, kteøí máte rádi radost z pohybu,
nových setkání a spoleèného veselí. Pøivítáme Vás s radostí.
Termíny Èajù 2006/07:
12. 11. 2006
10. 12. 2006
14. 01. 2007
11. 2. 2007
11. 3. 2007
8. 4. 2007
13. 5. 2007
10. 6. 2007
Termíny divadel 2007:
14. duben 2007
10. listopad 2007
Srdeènì Vaši divadelníci
%"
Jak je dùležité míti Filipa
aneb Co pøipravuje Omladina?
Skonèila doba prázdnin a dovolených, slunìní a odpoèinku. Ach jó, že to ale zase uteklo?! A jako každý rok se
i Vlastenecká omladina vrátila odpoèinutá, opálená èi dopálená, zkrátka v plné síle a elánu na divadelní prkna a zaèíná zkoušet na podzimní pøedstavení.
Co jsme si pro diváky tentokrát pøipravili?! Naše již
známá režisérka Alena Tobrmanová, po velkém režijním
úspìchu Sluhy dvou pánù, sáhla opìt po známé a populární spoleèenské komedii Jak je dùležité míti Filipa, jejímž autorem je Oscar Wilde.
Tato veselohra nás zavede do anglické spoleènosti
konce 19. století. Její víc jak stoletá oblíbenost na divadelních jevištích svìdèí o tom, že hra je nadèasová a jak pøíbìh, tak hlavní hrdiny mùžeme naleznout v jakékoliv dobì.
Dìj je v podstatì velice jednoduchý: dva mladíci si pro
svoje povyražení vymyslí dva fiktivní pøátele, dvì dívky se
zamilují do Filipa, nepøekonatelné pøekážky se øeší pomocí náhod a dynamických konverzací plných ironie, paradoxù a vtipného humoru.
Režisérka se tentokrát rozhodla dát pøíležitost nadìjným mláïatùm Omladiny, které obsadila do hlavních rolí
– tøi z nich jsou bývalí studenti školy Komenského.
Tak co, naši milí diváci a pøíznivci, chcete vidìt, jak je
dùležité míti Filipa? Zveme Vás na dvì hodiny pøíjemné zábavy s herci èi cukráøkami z Vlastenecké omladiny!
Premiéra se koná 18. listopadu v 17.00 hodin v divadelním sále èeské školy.
Vaši divadelníci
Nová otevírací doba Èeského centra
Seit September 2006 sind die Öffnungszeiten des CC auf
folgende Zeiten abgeändert, um den berufstätigen Besuchern des Tschechischen Zentrums den Zugang zu ermöglichen:
Montag
14:00-17:00
Dienstag
10:00-13:00 und 14:00-17:00
Mittwoch
10:00-13:00 und 14:00-17:00
Donnerstag 10:00-13:00 und 14:00-18:00
Freitag
10:00-13:00
Herrengasse 17, 1010 Wien, E-Mail an: [email protected]
Tel. unter: 1/53 52 360-13
AKADEMICKÝ SPOLEK VE VÍDNI
A ÈESKÉ SRDCE – ÚSTØEDÍ
Zvou krajanskou veøejnost na pøednášku
prof. PhDr. Miloslava Pojsla
Generál Laffayet a Olomouc
Slovanská beseda, 1010 Wien, Drachengasse 3
sobota, 25. listopadu 2006 v 17 00 hod.
Tìšíme se na Vaši návštìvu
Bohatý buffet
AKADEMICKÝ SPOLEK VE VÍDNI
blahopøeje svému dlouholetému èlenovi a kulturnímu referentovi
panu vrchnímu medicinálnímu radovi
MUDr. Janu Petøíkovi
k obdržení pamìtní medaile
za mimoøádný pøínos k rozvoji èesko-rakouských vztahù
Dr. Petøík vyznamenán pamìtní medailí MZV
MUDr. Jan Petøík pøevzal dne 19. øíjna t. r. z rukou velvyslance Èeské republiky v Rakousku J. E. JUDr. Rudolfa Jindráka pamìtní medaili Ministerstva zahranièních vìcí Èeské republiky za mimoøádný pøínos k rozvoji èesko-rakouských vztahù.
V rámci slavnostního aktu na velvyslanectví Èeské republiky, který se konal v malém kruhu zvaných hostí, mj.
velvyslance Slovenské republiky J. E. Prof. Jozefa Klimka
a prezidenta Rakousko-èeské spoleènosti, bývalého starosty mìsta Vídnì, prof. dr. Helmuta Zilka, ocenil velvysla-
Wrabetz: Einwanderer für den ORF gewinnen
Dass die Medienlandschaft sich in den nächsten fünf Jahren mehr verändern wird als in den vergangenen vier Jahrzehnten, hat der künftige ORFGeneraldirektor Alexander Wrabetz laut eigenem Bekunden in seine Bewerbung für den höchsten ORF-Job geschrieben. Ein „ganz wesentlicher
Punkt“ auch in Hinblick auf die Gewinnung neuen, jungen Publikums sei
dabei, wie die rund eine Mio. in Österreich lebenden Menschen „mit migrantischem Hintergrund an das ORF-Programm herangeführt“ werden
können.
Dies erläuterte Wrabetz am Sonntag bei einer Konferenz des Freien
Radio Oberösterreich (FRO) im Rahmen der Ars Electronica in Linz. Es sei
für den ORF auch „eine Überlebensfrage“, wenn man sich etwa in Wien
die Bevölkerungsstruktur anschaue, so Wrabetz. „Wirklich gute Wege“
dafür habe jedoch „auch international noch niemand gefunden“. Bei der
Veranstaltung unter dem Titel „Re-Defining Public Service“, zu der u. a.
auch Steve Rogers, Chefentwickler für Neue Medien bei der BBC, der
Kommunikationswissenschafter Fritz Hausjell sowie Eva Simmler, Regisseurin des Films „Artikel 7 – Unser Recht“, sprachen, stand die Zukunft des
öffentlich-rechtlichen Auftrags insbesondere auch in Hinblick auf Freie
Radios im Mittelpunkt.
„Kernherausforderung“ wird für Wrabetz in den kommenden Jahren
sein, „unsere Mission neu zu definieren und auch zu kommunizieren“,
welche Rolle der öffentlich-rechtliche Rundfunk spielen wird. Wrabetz
sieht dabei die bleibende Notwendigkeit für einen ORF als dual finanzierten „Gesamtanbieter“, dessen Aufgaben auch über den Auftrag anderer
öffentlich-rechtlicher Sender hinausgehe („Eine österreichische Filmindustrie kann es ohne ORF nicht geben.“). Denn „ein öffentlich-rechtlicher
Rundfunk, der sich in eine Nische abdrängen lässt, hat keine Zukunft“.
Wrabetz glaubt nicht, dass sich der öffentlich-rechtliche Rundfunk „in
irgendeiner Form überlebt hat und öffentlich-rechtliche Aufträge künftig
ausgeschrieben und an einzelne private Sender vergeben“ werden. Der
ORF müsse „öffentlichen Mehrwert verbinden mit Reichweite“, so Wra-
oznámení
MUDr. Jan Petøík a JUDr. Rudolf Jindrák
nec dr. Jindrák ve své laudatio zásluhy jmenovaného a zrekapituloval jeho život z hlediska vztahu obou zemí.
Dr. Petøík byl vždy nejen uvìdomìlým Èechem, ale
také loajálním obèanem Rakouské republiky. Bylo pro
nìho logické, že se stal èlenem Rakousko-èeskoslovenské
spoleènosti. Po rozdìlení ÈSR se také tato rozdìlila a dr.
Petøík je od té doby èlenem pøedstavenstva Rakousko-èeské spoleènosti. Je aktivní na poli kulturních vztahù, pravidelnì pokládá ve výroèí osvobození za Rakousko-èeskou
spoleènost vìnce u èeskoslovenského památníku v Mauthausenu. Byl iniciátorem provedení oratoria The Song of
Terezín v pražské Státní opeøe dne 27. ledna 2003, tedy
v den výroèí osvobození Osvìtimi.
Dr. Petøík je èlenem Konzultativní rady Stálé komise
Senátu PÈR pro krajany žijící v zahranièí a úèastní se pravidelnì jako delegát Týdne zahranièních Èechù v Praze.
V roce 1985 dr. Petøík spoluzakládal za Menšinovou radu
Støedisko rakouských národnostních skupin (Österreichisches Volksgruppenzentrum) pro tzv. autochtonní menšiny (tehdy èeská, slovinská, chorvatská a maïarská). Od
jejího založení je také èlenem pøedsednictva rakouské poboèky EBLUL (European bureau for lesser used languages). Je èestným èlenem jednoty Sokol Vídeò 12-15, Akademického spolku ve Vídni a Školského spolku Komenský.
(MJ, zkráceno)
Výbor a redakce Kulturního klubu Èechù a Slovákù v Rakousku blahopøejí
panu MUDr. Janu Petøíkovi k obdržení pamìtní medaile Ministerstva zahranièních vìcí ÈR za mimoøádný pøínos k rozvoji èesko-rakouských vztahù.
betz. Dies bedeute auch, „alle relevanten neuen Plattformen“ bespielen zu
können und daher auch „im Internet und neuen Medien, die sich entwikkeln werden, präsent sein“ zu müssen.
Der künftige ORF-Generaldirektor würde auch Ausweitungen der
Medienförderungen etwa zu Gunsten Freier Radios, die lokale oder gesellschaftliche Aufgaben erfüllen, die von Privaten oder dem ORF nicht abgedeckt werden, begrüßen. „Medien sind die Leitindustrie des 21. Jahrhunderts. Wenn man sich anschaut, wie relativ wenig wir in Österreich investieren, um diesen Sektor zu entwickeln, müsste hier noch Platz sein.“
Wrabetz sieht es als Aufgabe der Medienpolitik, „auch Medieninitiativen
jenseits des kommerziellen und jenseits des klassischen Öffentlich-Rechtlichen zu fördern“. Bund und Länder sollen diese Mittel nicht aus den ORFTeilnehmerentgelten bestreiten, sondern aus „jenen Geldern, die von
Bund und Ländern unter dem Titel Rundfunkgebühr eingehoben werden.“ Aus diesem Betrag von rund 150 Mio. € jährlich könnte „Medienförderung abseits des Kommerziellen stattfinden.“
In Hinblick auf das von Simmler geforderten verstärkten „Media Monitoring“, also einer Stelle, die den ORF in Hinsicht auf die Erfüllung des
öffentlich-rechtlichen Auftrages beobachtet, warnte Wrabetz vor der
Schaffung einer neuen Institution. Diese wäre letztendlich „nicht wirklich
entpolitisiert“. Wrabetz will, dass sich der ORF mehr der Debatte mit der
Öffentlichkeit stellt: „Dies ist in den vergangenen Jahren vielleicht zu kurz
gekommen“.
Rogers betonte die Bedeutung, die Neue Medien in Zukunft für öffentlich-rechtliche Sender haben werden, insbesondere die neuen Formen
der Partizipation durch die Medienkonsumenten. „Mehr und mehr Inhalte werden nicht von den Sendern, sondern von der Öffentlichkeit geschaffen“. Ebenso würde lokalisierten Programmen immer größere Bedeutung
zukommen, betonte auch Karin Junker (Rundfunkrat Westdeutscher
Rundfunk). Öffentlich-rechtliche Sender dürften nicht eine „Art von Notprogramm dafür werden, was über die Kommerziellen nicht leistbar ist“.
(Sonntag, 03. September 2006)
%#
oznámení
Kulturní klub Èechù a Slovákù v Rakousku dìkuje všem dárcùm, bez jejichž finanèní podpory by se
odhalení desky nemohlo realizovat. Zvláštní podìkování patøí pøedstavitelùm Rakousko-èeské spoleènosti.
Koneèný seznam dárcù sbírky na pamìtní desku Karlu Hašlerovi:
Arnold Richard
Auerhan Zuzana
Basler Ing. Helena
Basler Richard
Brandeis Madlenka
Brandeis Dr. Marie
Brazdil Heindrich
Bruha Antonia
Brunner Erika
Cainer Rudolf
Èech Svatopluk
Cevela Vladimír
Dusek Dipl. Ing. Jan
Dvorakova Helena
Engelmayr Jürgen
Fleischmanová Jana
Florian Jaroslav
Gaisl Dr. Georgina
Hammerschmied Eva
Hampl Karl
Haupt Franz
%$
Herget Christian
Hoffmann Mag. Gerold
Hostalek Ing. Miroslav
Janes Dr. Blahoslav
Jurnik Mag. Alois
Kames Otakar
Kebrle Familie
Klein-Watrycz Dr. Helena
Klub pøátel Rakouska – ÈR
Kofronová Anna
Kofron Helene
Konecny Gottlieb
Kratochvil David
Kostohryz W.
Kovar Mag. Petr
Krepela Zdenka
Krsnak Jiri
Kruliš Anna
Lev Zdenka
Líbalová Ludmila
Lion Jindøich a Hana
Mala Dr. Vladimira
Málková
Matatko Dipl. Ing. Jindrich
Mauric Karel
Mayer Antonin
Mayer Jiri
Menzl Maria
Mohapp Lydia
Miricka Marian
Newerkla Mag. Dr. Stefan
Novacek Dipl. Ing. Jiri
Novotny Jaroslav
Obselka Helene
Panzenböck-Sedivy Renate
Pech Mag. Jarmila
Placek Dusan
Procinger Františka
Rakousko-èeská spoleènost
Rejlek Friederike
Rodt Hedy
Ryskova Katerina
Schmauz Vilemina
Seda Johann
Seda-Plasek Ludka
Siblo Mag. Pavel (Schrammelquartett Pinkafeld)
Smadišová Gertruda
Sojka Ing. Georg
Sokol XVI/XVII
Sterba Nela
Strnad Ota
Vaïurová Ing. Anna
Vanecek Dagmar
Valach Prof. Jan, Belgie
Velikovsky Dipl. Ing. Roman
Vlastenecká omladina
Worring Olga
Zacek Eva
Zamrazil Ing. Jaroslava
Dárci – koncert
Dárci, kteøí si nepøáli být jmenováni
ST 15. 11.
Divadlo ANPU: Romeo a Julie
Divadlo ANPU je volné sdružení, které založila v roce 1998
Bela Schenková. Svou èinnost zahájilo pøedstavením Svatební košile podle balady K. J. Erbena. V roce 2003 mìla
premiéru na lodi Tajemství Divadla bratøí Formanù adaptace Shakespearova Romea a Julie. Poslední pøedstavení,
které divadlo ANPU pøipravilo, je Zvoník od Matky Boží
inspirovaný románem V. Huga. Divadlo ANPU je, dá se
øíct, alternativní, experimentální divadlo hledající nové
možnosti a prostøedky vyjádøení tìch nejvìtších lidských
pocitù jako je láska, nenávist, vášeò, bolest, odvaha èi
smrt. Divadlo ANPU hostuje v Praze na divadelní lodi Tajemství, v divadle Alfréd ve dvoøe, dále všude možnì po
celé Èeské republice i na divadelních festivalech v Evropì.
V roce 2005 se divadlu ANPU podaøilo díky pøátelùm získat divadelní šapitó a to stává jejich domovskou scénou.
Romeo a Julie je pøíkladem alternativního divadla, ve
kterém hlavní dekorací je sametová 3 m vysoká a 4 m široká opona s mìstem Verona a 70 let staré loutky – marionety. Divadlo ANPU zvolilo svou vlastní cestu, jak ukázat
základní lidský atributy, které jsou v tomto pøedstavení
prezentovány skrze rùzné divadelní efekty, symboly a exprese.
Pùvodním nápadem bylo uvést Romea a Julii, nejznámìjší Shakespearovo dílo, zcela jinak – poukázat na to
„lidské“, co se dílem prolíná, tzn. láska, nenávist, strach,
upøímnost, štìstí, smrt atd. s neobvyklými divadelními
efekty, symboly i rùznými možnostmi projevu. K tomu patøí i èetné druhy postav, které zde úèinkují – mimo jiné
i staré èeské loutkové divadlo s 80 let starými loutkami;
herci, videoprojekce hudba, tanec a zpìv a pøedevším také
rozdíl v dimenzích – od malých k velkým – nebo prolínání
rùzných divadelních forem.
PÁ 17. 11.
Divadlo Continuo: Zatmìní
O inscenacích Divadla Continuo nelze jednoznaènì øíci,
zda se jedná o jarmareèní divadlo, poulièní cirkus èi loutkové pøedstavení. Pohyb, hudba, loutky (od deseticentimetrových maòáskù pøes jarmareèní loutky a masky až po
figuríny v nadživotní velikosti), fyzické herectví, cirkusové
a akrobatické techniky, stejnì jako postupy loutkového
divadla – to vše vytváøí poetiku jednotlivých inscenací, které vznikají ze spoleèné práce všech zúèastnìných. Ti vìtšinou nejen hrají, ale i vyrábìjí výpravu, kostýmy a loutky,
píší texty a skládají hudbu do pøedstavení.
Zatmìní – po øadì inscenací, ve kterých se herci Divadla Continuo vznášeli nad hlavami divákù, se tvùrèí tým
DC opìt výraznìji vrací i k loutkovým postupùm, které
propojuje s pohybovým herectvím a výraznou výtvarnou
stylizací. Zatmìní je metaforický pøíbìh èlovìka, který je
stvoøen do svìta, kterému nerozumí a který mu uniká.
A pøesto v nìm má obstát. Ve vztahu ke svìtu, k ostatním
lidem i sobì. Má hrát roli, kterou nemohl studovat a kterou nemùže unést. Chce se schovat nìkam do stínu, nebýt
vystaven tomu žáru. Kéž by nastalo zatmìní. Úkryt, který
vyhledá, však jen budí zdání bezpeèí. Ve skuteènosti se
stává opuštìným a zranìným, stejnì jako ruce, které ho
stvoøily.
Montហpøíbìhù, jež se odehrávají za okny jednoho
domu, jedné ulice, jednoho mìsta, jednoho svìta. Pøíbìhy samoty, pochyb a nadìje. Kam se podìjeme? Kudy ven,
jak zpìt? Nìkde uvnitø hlodá touha, vzpomínka, na nìco,
co jsme pøeci neprožili my, nebo alespoò ne v tomto životì. Vzpomínka na okamžik poèátku, èistoty a harmonie.
A pak to vše spláchne vlna všedností a každodenností.
Nadìji jsme nechali venku na dešti. Schovali jsme se, protože to svìtlo se nedalo vydržet. Zatmìní.
oznámení
Divadelní festival: Theatersucht II006
Pøehlídka divadel z Èech i Moravy, všechna pøedstavení ve 20:00 v divadle Brett,
Münzwardeingasse 2, 1060 Vídeò, tel. (01) 587 06 63
SO 18. 11.
Cirkus Alfred: Lamfiparnaso
Jde o první hudební komedii na svìtì. Roku 1594 Ital Vecchi nemìl žádný model hudební komedie a tak napsal hru
v madrigalech. Takže ve vìtšinì pøípadù šest hlasù lásku
slibuje a šest hlasù lásku opìtuje nebo odmítá. Prostì scénicky tvar takøka nerealizovatelný. Komedie se dává v koncertním provedení s pøípadnì okostýmovanými zpìváky.
Pokusili jsme se tento problém øešit pantomimickou hrou
s loutkami, které herci – vodièi udávají z neschopnosti výrazu, loutky opouštìjí, zvolna pøebírají jejich hru, vyjma
jedné ortodoxní loutkáøky, která na vedené postavì trvá.
Takže se souhra loutek a mimovaných postav prolíná, na
závìr i mimované postavy pøijímají masky a jejich pohyby
tuhnou do loutkových forem. Hrajeme na zpívanou a reprodukovanou hudbu, pro nás je základem scénický tvar
pøedstavení. Zpívaný text neilustrujeme, ale zámìrnì unikáme do smìšných odchýlení od integrující linie pøíbìhu.
Dramaturgie zpìvohry je zcela poplatná dobovým schématùm hraným soubory commedie dell’arte, tedy nijak
neprovokující a svým zpùsobem trapnì melodramatická.
Jistá míra ironie vùèi tomuto tvaru dává zpìvohøe souèasnou podobu smìšného a tím hru modernizuje.
NE 19. 11. + PO 20. 11.
Tereza Pálková: Na mìsíèním srpku
V autorském hudebnì-pohybovì-hraném pøedstavení od
Terezie Pálkové tvoøí scénu velký, bílým plátnem zahalený
kraj, který slouží také pro stínohru a projekce v rámci
pøedstavení. Toto místo se za úplòku zmìní na domov,
slunce stejnì jako postava tìhotné ženy... V popøedí stojí
klavír, se kterým dívka navazuje vztah a od kterého následnì utíká. Výchozím bodem pøedstavení je velké pøátelství
mezi Terezií (klavíristka) a Marií (houslistka), které mimo
jiné spojuje právì hudba. Jejich nekoneèné pøátelství je
pøesto pøedèasnì ukonèeno náhlým odchodem Marie...
Psaním dopisù se pak Terezie hledá a „øeší“ tak své pubertální a existenèní problémy, dokud nedosáhne do bodu, ke kterému ovšem vùbec nechtìla dojít: pohodlný svìt
konzumu a pozlátko spokojeného života. Pøece jen se však
není schopná adekvátnì zaèlenit, takže oèekává další životní lekci... V pøedstavení jsou mìnìny hluboké emotivní
zážitky s místy, které jsou smìšné a nìkdy až komicky
distancované. Mluvené slovo je mìnìno za tanec a vrcho-
%%
oznámení
lem pøedstavení je pak spontánní hudba obou žen. Dalším
dùležitým bodem je víra a její ztráta. Otázkou je, v co má
èlovìk vìøit... v Boha, lásku, sebe samu nebo pøece jen na
reklamy?
ÚT 21. 11. + ST 22. 11.
Divadelní skupina KREPSKO: Fragile
Divadelní skupina KREPSKO vznikla v roce 2001 a je známa pøedevším díky svým èistým nonverbálním improvizacím, ale také díky absurdnímu èernému humoru a poetické hravosti, které jsou základem i fixním (neimprovizovaným) pøedstavením. Svìt skupiny KREPSKO je bolestnì
lidský, plný nevyslovených pøání a znovunalézané dìtské
hravosti, k níž nás vede cestou absurdního divadla a jemné klaunérie. Pøestože èesko-finská skupina KREPSKO
pùsobí pøedevším v Praze, jeho èlenové a hosté pocházejí
z rùzných zemí. Svou práci uvedlo KREPSKO v mnoha di-
Výbor Školského spolku Komenský
/ Vorstand des Schulvereines Komensky –
seznam èlenù k listopadu 2006:
Starosta / Obmann:
Ing. Hanzl Karel
1. místostarosta / 1. Obmann-Stellvertreter:
Mag. Rodt Pavel
2. místostarosta / 2. Obmann-Stellvertreter:
Èerný Rudolf
Jednatelka / Schritsführerin:
Mag. Jonas Margita
Místojednatel / Stellvertretender Schriftführer:
Valenta Anton
Pokladní / Kassier:
Neuhold Edith
Místopokladní / Kassier-Stellvertreter:
Linha Jaroslava
Další èlenové výboru / Weitere Vorstandsmitglieder:
Hájek Sylva, Carmignato Pavla, Buchal Silvia, Kubeš
Bohumil, Ing. Havlièek Alexander
Revize / Revisionen:
Dr. Leeb Walther, Kostohryz Tomáš, Norman Beata
Øeditelství mateøské školy / Kindergartendirektion:
Hájek Sylva
Øeditelství BVS, BS / Direktion BVS, BS:
Mag. Jana Hanzl
Direktion ORg / Direktion ORg:
Mag. Helena Huber
RODIÈOVSKÁ RADA ŠKOL KOMENSKÉHO / ELTERNVEREIN DER KOMENSKY-SCHULEN:
Pøedsedkynì / Vorsitzende:
Buchal Silvia
Zástupkynì / Stellvertretende Vorsitzende:
Braumüller Jarmilla
Jednatelka / Schriftführerin:
Mag. Poslusna Karolina
Zástupkynì / Schriftführer-Stellvertreterin:
Norman Beate
Pokladní / Kassier:
Varecka Eva
Zástupce / Kassier-Stellvertreter:
Bachler Michael
%&
vadlech a na divadelních festivalech – v Èechách, Nìmecku, Maïarsku, Holandsku, Belgii, Lucembursku, Chorvatsku, Slovinsku, Irsku, USA, Kanadì, Chile a v Pákistánu.
Fragile – projekt, ve kterém tvùrci zkoumají postavu
Laury z divadelní hry Sklenìný zvìøinec Tennessee Williamse jako pod zvìtšovacím sklem. Laura nás v naprostém
tichu uvádí do intimního, zranitelného prostøedí, v nìmž
se sebemenší pohyb stává astronomickou událostí. Skrze
nezvykle soustøedìnou hru se propadáme hloubìji do mlèenlivé, avšak radostné samoty. Fragile je formou výtvarného divadla, ve kterém se divadelní prostor chápe jako
spoluhráè. Pomocí jemné práce svìtel a až obsedantním
lpìní na detailních gestech se spoleènì s hrdinkou rozpadáme na støepy, ze kterých se bude potøeba znovu složit.
„Podíváte-li se na kousek delikátnì vyfouklého skla, myslíte na dvì vìci: jak je krásné a jak snadno lze rozbít…“ Tennessee Williams
Nula celá pä alebo nula celých pä? Neviete si
rady? Zavolajte do jazykovej poradne!
BRATISLAVA, 30. septembra (SITA) – Keï si obèan nevie
poradi s jazykovým problémom, môže požiada o pomoc
Jazykovedný ústav ¼udovíta Štúra v Bratislave. Každý pracovný deò tam od 8:00 do 12:00 funguje telefonická jazyková poradòa. Okrem nej existuje aj mailová a poštová
poradòa. Pre agentúru SITA to uviedla Silvia Duchková
z jazykovedného ústavu.
Vzorka záujemcov o služby telefonickej poradne je ve¾mi rozmanitá. Sú to ¾udia, ktorí pracujú s jazykom profesionálne, zamestnanci štátnej správy a samosprávy, advokátske kancelárie, zamestnanci rozlièných firiem, rodièia
žiakov a študentov a ¾udia na dôchodku. Dôvodov, pre
ktoré ¾udia telefonujú do poradne, je pod¾a Duchkovej viacero. Absolútna väèšina telefonujúcich sa chce vo svojej
práci vyjadrova spisovne, správne a presne. Ïalším dôvodom, pre ktorý ¾udia vyh¾adávajú služby poradne, býva
neistota èi nerozhodnos pri použití slov. Èasto si chcú
potvrdi to, èo si už vyh¾adali v slovníkoch. Nezriedka do
poradne volajú ¾udia, ktorí oèakávajú aj riešenie jazykových sporov. Èasté sú spory medzi vedúcim pracovníkom
a sekretárkou. Ozývajú sa i rodièia detí, ktorým uèitelia
dali zníženú známkou za diktát, písomnú prácu alebo test.
Prevažná väèšina otázok súvisí so slovnou zásobou. Ako
sa vyjadrila Duchková, frekventované sú otázky z oblasti
politicko-spoloèenského života, ekonómie, výpoètovej
techniky, bankovníctva, práva, technických aj humanitných odborov, ale aj cirkevnej terminológie. Sú to nielen
zastarané slová, ale aj nové výrazy. Druhý okruh otázok
predstavujú pravopisné problémy. Problematickým ostáva
písanie ve¾kých zaèiatoèných písmen. Konzultácie sa týkajú aj písania slov osobitne alebo dovedna, písania mäkkého i alebo ypsilonu alebo rozde¾ovania slov. Poèetnú skupinu tvoria otázky o interpunkcii, najmä o písaní èiarky,
spojovníka a pomlèky.
Ïalšie konzultácie zahàòajú pod¾a Duchkovej texty príležitostných oznámení – týkajú sa obdobia Vianoc a zaèiatku nového roka, ve¾konoèných sviatkov, teda obdobia,
keï sa posielajú blahoprajné pozdravy a ¾udia chcú správne napísa názvy sviatkov, týkajú sa tiež promoèných, svadobných, rôznych pozvánok ako aj overovania textov pamätných tabú¾ a diplomov.
Nový jízdní øád
Železnièní doprava na hlavních trasách v ÈR od platnosti
nového jízdního øádu dále zrychlí. Spoje SC Pendolino
posílí svou pozici nejrychlejšího pozemního spojení mezi
Prahou a Ostravou. Úsek Praha-Holešovice – Ostrava-Svinov zvládnou od 10. prosince o 13 minut rychleji – oproti
stávajícím 3 hodinám 22 minutám to bude 3 hodiny 9 minut. Zvýší se také nabídka rychlého spojení Prahy s Brnem, kdy Èeské dráhy nabídnou od nového jízdního øádu
tøi páry spojù SC Pendolino (SC Slovenská strela, SC Johann Gregor Mendel a SC Smetana), které spojí Prahu
s Brnem za 2 hodiny 23 minut. Spoje provozované rychlovlaky pendolino budou na trase Praha – Brno minimálnì
o 7 minut rychlejší než stávající autobusové spoje.
Èeské dráhy slibují, že ve vìtšinì mìst, která mají více
než 20 tisíc obyvatel, budou do deseti let modernizovaná
nádraží v rámci projektu Živá nádraží. Dráhy používají na
modernizaci nádraží nìkolik druhù financování – z vlastních zdrojù (Dìèín, Choceò, Hradec Králové, Znojmo,
Èeský Tìšín), financování za pøispìní mìst a municipalit
(Tábor, Prostìjov, Zábøeh na Moravì, Ostrava-Svinov)
nebo financování ve spolupráci se soukromým kapitálem
(PPP) – do tohoto programu je zaøazeno asi 60 stanic na
èeské železnici. Pro poslední typ financování byly již vybrá-
ni a potvrzeni statutárními orgány partneøi pro nádraží
napøíklad v Havlíèkovì Brodì, Kolínì, Praze hl. n. èi Františkových Lázních.
(Tisková zpráva ÈD)
oznámení
Zvýšený záujem o poradòu je aj v období prijímacích
skúšok, keï si telefonujúci vyjasòujú problémy, o ktorých
predpokladajú, že by mohli by predmetom prijímacích
testov.
Pracovníci poradne sú z èasu na èas postavení pred
špeciálne otázky. Niektorých telefonujúcich rozèu¾ujú nové slová napríklad prihranièný, iných poburuje, ak niekto
povie o zvieratách, že rodia, pretože pod¾a ich predstavy
zvieratá môžu iba vrha mláïatá. Ako sa vyjadrila Duchková, jednu telefonujúcu pohoršil názov Svätá stolica a nedala si vysvetli, že pri slove stolica eviduje slovník až devä významov a že v danom spojení je toto slovo úplne
správne.
Alle weiteren Informationen und Kontaktmöglichkeiten entnehmen Sie bitte der unterhalb angeführten Internetseite.
Stránky Jazykovedného ústavu ¼udovíta Štúra SAV
Bratislava – http://www.juls.savba.sk/
Pendolino dostane už brzy konkurenta –
RT Expres vyjíždí...
Nový soukromý rychlík spoleènosti Railtrans zaène jezdit
od 10. prosince mezi Ostravou a Prahou. Jeho pøedností
by mìlo být zejména levné jízdné. „Pøípravy tohoto projektu usilovnì bìží. Vlaky vyjedou k novému jízdnímu øádu v prosinci. Cena jízdného ve druhé tøídì bude èinit
z Ostravy do Prahy nebo v opaèném smìru 240 Kè. Tyto
spoje budou bez použití jakýchkoliv slevových karet,“ uvedl jednatel spoleènosti Railtrans Petr Šimral. Podle nìj
také nebudou muset cestující platit za rezervaci místa
k sezení. Zpáteèní jízdné bude podle nìj složeno ze samostatné ceny jízdy tam a zpìt, taková jízdenka bude stát 480
Kè.
Rychlík bude jezdit osmkrát dennì v každém smìru.
Jednotlivé soupravy budou odjíždìt z ostravského hlavního nádraží ve 4.24, 6.24 a 8.24. Z Ostravy-Svinova pak
v 4.32, 6.32, 8.32, 10.32, 12.32, 14.32, 16.32 a 18.32. Do Prahy-Holešovic první spoj dorazí v 8.02 hodin, a poslední
ve 22.04 hodin. Z Prahy bude soukromý rychlík odjíždìt
v 6.34, 8.34, 10.34, 12.34, 14.34, 16.34, 18.34 a 20.34 hodin.
Do Ostravy-Svinova budou soupravy dojíždìt každé dvì
hodiny v dobì 10.02 až 0.02 hodin. Poslední tøi spoje ve
20.11, 22.11 a 0.11 hodin pojedou až na ostravské hlavní
nádraží.
Èeské dráhy se údajnì konkurence v podobì tohoto
rychlíku nebojí. Podle mluvèího firmy Aleše Ondrùje je nabídka na trase z Prahy do Ostravy v souvislosti s provozem
vlakù SC Pendolino zcela bezkonkurenèní z hlediska rychlosti pøepravy i nabízeného servisu. Pendolina by navíc
mìla od nového jízdního øádu zkrátit cestu mezi Ostravou
a Prahou pod tøi hodiny. Od prosincového jízdního øádu
by mìlo dennì jezdit mezi Ostravou a Prahou ne šest párù
tìchto vlakù jako nyní, ale sedm. Další novinkou z chystaného zimního jízdního øádu bude nový vlakový spoj EC
108 Krakov – Praha èi nový mezinárodní spoj jedoucí pøes
Ostravu s oznaèením IC 131 Bohumín – Bratislava.
(Moravskoslezský deník, 17. 10. 2006)
Z NOVÝCH PUBLIKACÍ
Súèasné Slovensko. Hrsg. von Jana PEKAROVIÈOVÁ
und Miloslav VOJTECH.
Bratislava: STIMUL – Centrum vzdelávania FF UK. 239 S.,
zahlr. Abb. und Tab., ISBN 80-89236-10-3, br.
Úvod: Jana Pekarovièová
Možnost objednávky:
Studia Academica Slovaca
Centrum pre slovenèinu ako cudzí jazyk
Filozofická fakulta UK
Gondova 2
818 01 Bratislava
tel./fax: +421/ 2/ 52925463
Horst Kocour HASLBAUER: Transfuze Antona Horsta
Pražské nakladatelství Pragoline vydalo knihu k pláèi
i k smíchu, s kontrasty dìtství vs. dospìlost, válka vs. mír,
zdraví výteèné i podlomené, sport špièkový nebo nulový,
èesko-nìmecké vztahy veselé i nalomené. Místo dìje: nìmecký Weiden, Polsko, Ukrajina, Kavkaz, Karlovarsko, Sokolovsko (Falknovsko), Chebsko, Liberecko, Plzeòsko, západní fronta, dnešní Norimberk a Praha. Dìj se pne od
roku 1939 do roku 2005. Ukazuje nìmeckého vojáka nejen
z jiného úhlu, ale i spoleèné dospívání Èechoslovákù
a egerlandských Nìmcù, v jejichž popøedí byly záliby jako
kopaná, lední hokej, volejbal, box a klukoviny. Také zrození autoelektrikáøù a automechanikù hraje v knize dùležitou roli. Viz www.pragoline.cz; www.portalknihy.cz.
%'
oznámení
Studia Academica Slovaca 35. Prednášky XLII. letnej
školy slovenského jazyka a kultúry.
Bratislava: STIMUL – CIV FF UK 2006, 486 str.
ISBN 80-89236-11-1, EAN: 9788089236114
Obsah:
Miloslav Vojtech: Na úvod k 35. zväzku zborníka I.
Juraj Dolník: Súèasný jazykovokultúrny svet Slovákov
Monika Kapustová: Sémantické pole farieb a farebných odtieòov v slovenèine
Jozef Mlacek: Opozícia „svoje – cudzie“ v zrkadle slovenskej frazeológie
Slavomír Ondrejoviè – Viktor Krupa: K jazykovej situácii a jazykovej legislatíve na Slovensku
O¾ga Orgoòová – Alena Bohunická: Jazykový obraz Slovenska na báze
reklamy
Marianna Sedláková: Prirodzený fonologický systém a vitálnos jazyka
Miloslava Sokolová: Radixy, ich alomorfy a varianty v slovenèine
Jozef Štefánik – Mária Spišiaková: Slovenèina a španielèina vo vzahu
k dvojjazyènosti
Eva Tibenská: Ekonomizácia v oblasti syntaktickej stavby slovenského jazyka
II.
Jozef Baïurík: Stredoeurópsky humanista Ján Jesenius-Jesenský (15661621)
Andrea Bokníková-Tóthová: K motívom slovenskej poézie šesdesiatych
rokov 20. storoèia
Juraj Hamar: K štruktúre komického obrazu slovenskej ¾udovej piesni
Zuzana Kákošová: Podoby slovenskej literatúry v 16. storoèí
Anna Kruláková: O jednej téme v dráme 50. a 60. rokov 19. storoèia
Eva Vojtechová: Od komického k tragickému
Eva Tkáèiková: Karol Kuzmány, ¼udovít Štúr a evanjelický Zpìvník
Ján Zambor: Interpretácia básne Jána Stacha Svadobná cesta
III.
Miloslav Vojtech: Podoby a modifikácie ideálu slovanskej vzájomnosti
v slovenskej obrodeneckej literatúre
Ladislav Èúzy: Slovanstvo ako súèas myšlienkových koncepcií ¼udovíta
Štúra
Juliana Beòová: Slovanský vklad do súèasnej európskej drámy
¼ubomír Chalupka: Recepcia hudby Leoša Janáèka v slovenskej skladate¾skej tvorbe po roku 1945
Zita Škovierová: Dnes ja tebe – zajtra ty mne
Ladislav Mlynka: Vodný mlyn a jeho terminológia v slovenèine a v slovanských jazykoch
Pavol Žigo: Medzinárodný slavistický projekt Slovanský jazykový atlas
Renáta Mraèníková: Kategórie životnosti a mužskej osoby v západoslovanských jazykoch
Mira Nábìlková: Slovenèina v súèasnom èeskom prostredí
Jana Pekarovièová: Slovenèina v slovanskom kontexte
Jana Pekarovièová: Slavic Networking
Možnost objednávky:
Studia Academica Slovaca
Centrum pre slovenèinu ako cudzí jazyk
Filozofická fakulta UK
Gondova 2
818 01 Bratislava
tel./fax: +421/ 2/ 52925463
&
Ludìk NAVARA: Pøíbìhy železné opony
Tuto knihu vìnoval autor dvìma dcerám, které nechápou,
proè nìkdo utíkal do jiné zemì a riskoval pøitom život, a
zároveò ji vìnoval Lumíru Salivarovi z Toronta, který to
chápe velmi dobøe.
Když Winston Churchill vyslovil v bøeznu 1946 svá památná slova, že „na kontinentì byla spuštìna železná opona“, málokdo tehdy dokázal docenit, jak pravdivá „bohužel“ a vizionáøská byla jeho øeè. Peèlivì støežená hranice
komunistického Èeskoslovenska byla dìjištìm tisícù dramat, kdy se Èeši a Slováci pokoušeli opustit „tábor míru
a socialismu“ mezi lety 1948 a 1989.
Kniha nám ukazuje osudy lidí a jejich cestu za svobodou. Pøi nepovedeném útìku se lidé mìní na „èíslo“ vìznì. Ti lidé se do vìzení kolikrát nedostali kvùli tomu, že
nìco spáchali, ale kvùli tomu, že ten režim se jich strašnì
bál. Pøíkladem jsou letci z Anglie. Poslední kapitola Projížïka po drátech pojednává o útìku po drátech vysokého napìtí. Robert Ospald žije mezi námi ve Vídni.
Stanislav AUSKÝ: Kozáctvo. Poslední nástup a zánik
Osud pøíslušníkù Vlasovovy armády (Krymští Tataøi a turecky mluvící Ázerbájdžánci, obojí muslimové), masakr, za
který mohou západní spojenci Sovìtského svazu, kteøí vydali do rukou sovìtských popravèích èet tisíce vojákù (na
demarkaèní èáøe probíhající øekou Mur ve mìstì Judenburg v posledních kvìtnových dnech 1945), jejichž provinìním bylo, že bojovali za osvobození své vlasti, kterou jim
Stalin vzal.
Libuše PAUKERTOVÁ-LEHÁROVÁ: V exilu s Olgou Masarykovou-Revilliodovou
O životì nejmladší dcery prezidenta T. G. M., Olgy Masarykové (1891-1978), se toho moc neví. Není ani divu. Vìtšinu života strávila v cizinì. Od roku 1914 žila ve Švýcarsku,
Velké Britanii. Po druhé svìtové válce byla v Èeskoslovensku nìkolikrát, ale po smrti bratra Jana Masaryka však
již do své rodné vlasti nikdy nezavítala.
Michael STAVARIÈ: Stillborn Roman
184 Seiten, 110 × 190 mm, Franz. Broschur, € 17,90 / sFr.
31,70, ISBN 3 7017 1440 1
Eine Frau so verletzlich wie tough, so smart wie fies. Elisa hat eine Passion:
leere Wohnungen. Dass sie Maklerin ist, kommt ihr nur bedingt entgegen,
ist sie doch tagsüber damit beschäftigt, Menschen zu suchen, die ihre
Wohnungen füllen. Doch nachts ist sie in ihrem Element, hinter den Türen,
die das Leben aussperren: dort fühlt sie sich sicher. Bis eine Wohnung
nach der anderen von einem Brandstifter heimgesucht wird und in Flammen aufgeht. Georg, der ermittelnde Beamte, tappt im Dunkeln. Schlimmer noch, bald brennt er selbst, vor Liebe zu Elisa. Und mit Georg tauchen
zu allem Übel plötzlich ungelöste Mordfälle in ihrer Kindheit auf. Warum
kann sie sich an nichts erinnern? Ob ihre Mutter mehr weiß? Es passiert
also allerhand, und trotzdem wird Elisa den Verdacht nicht los, dass eigentlich nichts passiert. Nur die tägliche Routine hält sie in Gang – allzu oft
im fünften –, und die Angst, irgendwann nicht mehr zu atmen, weil sie es
vergessen haben könnte...
Michael Stavariè (* 1972 in Brno) lebt in Wien, wo er Bohemistik und Publizistik studierte. Seither als Autor, Übersetzer und Herausgeber tätig.
Zahlreiche Publikationen, zuletzt erschienen: Europa. Eine Litanei (2005).
Presse Residenz Verlag, Erlenweg 8, A-5081 Salzburg-Anif,
Tel.: 0043-(0)6246-73955, 0043-(0)664-3265977, Fax: 0043(0)6246-77308, E-Mail: [email protected]
Seznam videokazet:
Balada pro banditu
Bohemia I
Èeský ráj (nìm.)
Císaøùv pekaø
Èeský Krumlov (nìm.)
Èerte, drž se svého kopyta
Hrátky s èertem
Jižní Èechy (nìm.)
Karlsbad
Kytice
Mikulov (nìm.)
Magdalena Kožená
Morava a Slezsko (nìm.)
Nesmrtelná teta
Obchod na korze
Ostøe sledované vlaky
Osudy dobrého vojáka Švejka I-II
Penzión pro svobodné pány
Praha
Pražské Jezulátko (nìm.)
Šakalí léta
Tajemství ocelového mìsta
Trhák
Všichni moji blízcí
Divadlo Járy Cimrmana:
AKT, hra se zpìvy a tanci
Nìmý Bobeš aneb Èeský Tarzan
Vyšetøování ztráty tøídní knihy
Záskok
Pohádky:
Brouèci
Kocour Vavøinec
Krteèkova dobrodružství
Maxipes Fík
Mach a Šebestová I-II
Rákosníèek a jeho rybník
Spejbl a Hurvínek
Tuláèek
Kazety:
A vy páni muzikanti
Jarmila Šuláková – Folk songs
Jen vzpomínky poštmistrovic
kluka
Krteèkova dobrodružství I-II
Neuvìøitelné situace:
Šimek a Sobota
Písnièky Èechù v Chorvatsku
Slzy smíchu Jiøiny Bohdalové
The best of Pavel Bobek
Všichni moji blízcí
Dìkujeme šlechetnému dárci,
který je ochoten k domácímu
promítání zapùjèit tyto filmy:
Audience
Bájeèná léta pod psa
Když rozvod, tak rozvod
Pelíšky
Skøivánci na niti
informace
oznámení & inzerce
Videotéka a fonotéka KLUBU (s podporou MZV-OKKV)
Smrt krásných srncù
Máte-li zájem o vypùjèení, zavolejte paní E. Zemanovou, tel. 0664 5143329. Kauce 5 € za videokazetu, 2 € na obnovu filmotéky.
POKYNY PRO ÈTENÁØE
Pøihlášky k odbìru èasopisu zasílejte na adresu:
Kulturní klub Èechù a Slovákù v Rakousku
Kulturklub der Tschechen und Slowaken in Österreich,
Schlösselgasse 18, A-1080 Wien,
tel. (záznamník): ++43-1-402 32 99, fax: ++43-1-79 88 454,
e-mail: [email protected], www.kulturklub.at
Nemáme placenou sekretáøku, a proto prosíme
o pochopení, pokud se nedovoláte. Namluvte svá
pøání na záznamník, urèitì se ozveme. Srdeènì dìkujeme všem novým odbìratelùm èasopisu a vìøíme, že jsou s ním spokojeni. Zároveò prosíme
o Vaše ohlasy, pøání, návrhy a kritiky.
Vážení ètenáøi v Rakousku,
pøíspìvek na rok 2006 èiní 25,- €.
Vážení ètenáøi ve svìtì (s výjimkou ÈR a SR),
pøíspìvek na rok 2006 èiní 25,- € (+ 20,- € poštovné).
Bankovní spojení: Bank Austria, èíslo úètu: 683 035 901,
IBAN: AT 03 1200000 683035901, SWIFT: BKAUATWW.
POKYNY PRO INZERENTY
Ceník:
Rozmìry v cm
Cena v € (mìsíènì)
2,5 × 5,2
4,50
3,3 × 10,0
11,25
6,5 × 5,2
11,25
7,5 × 6,4
16,50
7,5 × 8,0
20,25
7,5 × 10,0
25,50
5,0 × 17,0
28,00
12,7 × 17,0
70,00
Jednorázový pøíplatek za rámeèek a/nebo šedé pozadí: 2 €.
Kromì výše uvedených rozmìrù a standardního èernobílého provedení
je možno po domluvì otisknout inzerát v barvì a/nebo jiné velikosti. Pøi
celoroèní objednávce inzerce se platí pouze 10×. Platba musí být uskuteènìna s pøedstihem 14 dnù pøed otištìním inzerátu, a to pøevodem, složenkou, nebo hotovì (zasláním v obálce). Sleva pro krajany.
Bankovní spojení:
• Bank Austria, èíslo úètu: 683 035 901, BLZ: 12000,
IBAN: AT 03 1200000 683035901, SWIFT: BKAUATWW
• Èeská spoøitelna, èíslo úètu: 1557869023,
kód banky: 0800, úèel: inzerát.
Objednávky pøijímá a pøípadné dotazy Vám zodpoví
odpovìdná referentka Mag. Eva Zemanová:
tel. ++43-0-664 514 33 29, fax ++43-1-79 88 454
e-mail: [email protected]
[email protected]
Chcete si vybudovat vlastní firmu a využít svou nìmèinu?
Máte vztah k turistice a umíte jednat s lidmi?
Nabízíme úèast na evropském turistickém systému a celoživotní finanèní zajištìní.
Firma Turistické známky s. r. o. hledá výhradního partnera pro expanzi úspìšného systému
sbìratelských suvenýrù do Rakouska. Poskytneme know-how, výrobní zázemí, vybudujeme sklad.
Požadujeme rakouskou nìmèinu na úrovni rodilého mluvèího, automobilitu,
obchodní schopnosti a zøízení obchodní kanceláøe v Rakousku.
Kontakt: [email protected]
www.turisticke-znamky.cz
Kursy èeštiny
Èeština pro zaèáteèníky i pokroèilé.
Zájemci, hlaste se na tel. è. 6023651, dr. Malá.
Èeština – zaèáteèníci i pokroèilí.
Zájemci, hlaste se na tel./fax 0043-1-40 89 841,
Mag. dr. Brandeis.
Kurzy slovenského jazyka na Slovenskom inštitúte
zaèiatoèníci: utorok 15:15 – 16:45
¾ahko pokroèilí: utorok 17:00 – 18:30
miesto: priestory Slovenského inštitútu,
Wipplingerstrasse 24-26, 1010 Wien,
informácie: tel. 01/535 40 57
&