Revitalizace trati České Budějovice

Transkript

EKOLA group, spol. s r.o.
Držitel certifikátů:
ČSN EN ISO 9001:2009
ČSN EN ISO 14001:2005
ČSN OHSAS 18001:2008
Shrnutí změn stavby podle Usnesení vlády
č. 1078 ze dne 15. 12. 2014
„Revitalizace trati České Budějovice - Volary“
Podklad pro rescreening
Číslo zakázky: 15.0124-04
Mistrovská 4
108 00 Praha 10
IČ: 63981378
DIČ: CZ63981378
Telefon: +420 274 784 927-9
Fax: +420 274 772 002
E-mail: [email protected]
www.ekolagroup.cz
Květen 2015
Revitalizace trati České Budějovice – Volary
NÁZEV ZÁMĚRU:
Shrnutí změn stavby podle Usnesení vlády č. 1078
ze dne 15. 12. 2014
„Revitalizace trati České Budějovice - Volary“
ČÍSLO ZAKÁZKY:
15.0124-04
ZHOTOVITEL:
Mistrovská 4, 108 00 Praha 10
tel.: 274 784 927-9
fax.: 274 772 002
VYPRACOVALI:
Ing. Hana Mosiurczáková
Ing. Libor Ládyš
Držitel autorizace ke zpracování dokumentace a posudku dle § 19
a § 24 zákona č. 100/2001 Sb. (osvědčení o odborné způsobilosti
vydané Ministerstvem životního prostředí ČR pod č. j.
3772/603/OPV/93 ze dne 8. 6. 1993; prodloužení autorizace č. j.
3032/ENV/11 ze dne 4. 2. 2011).
Mgr. Kateřina Šulcová
Držitel autorizace ke zpracování dokumentace a posudku dle § 19
zákona č. 100/2001 Sb., (osvědčení o odborné způsobilosti vydané
Ministerstvem životního prostředí ČR pod č. j. 88949/ENV/14 ze
dne 12. 1. 2015).
VEDOUCÍ PROJEKTU:
Ing. Libor Ládyš
DATUM:
11. května 2015
 EKOLA group, spol. s r. o.
Veškerá práva k využití si vyhrazuje EKOLA group, spol. s r. o. společně s oznamovatelem.
Výsledky a postupy obsažené ve zprávě jsou duševním majetkem společnosti EKOLA group, spol. s r.o.,
a jsou chráněny autorskými právy ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., v platném znění.
– E K O L A group, spol. s r. o. –
2
OBSAH
A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI............................................................................................................. 9
B. ÚDAJE O STAVBĚ A HODNOCENÝCH ZMĚNÁCH STAVBY............................................................... 10
B. I.
Základní údaje .......................................................................................................................... 10
B. II.
Údaje o vstupech pro hodnocení změn ................................................................................... 20
B. III. Údaje o výstupech pro hodnocení změn.................................................................................. 25
C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ..................................................... 32
C. I.
Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území se zaměřením na
možné změny těchto charakteristik ve vztahu k navrženým/provedeným změnám stavby ... 32
C. II.
Stručná charakteristika stavu složek ŽP v dotčeném území, které mohou být/mohly být
pravděpodobně významně ovlivněny změnami stavby ........................................................... 39
D. ÚDAJE O VLIVECH HODNOCENÝCH ZMĚNNA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ............. 50
D. I.
Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti .................................... 50
D. II. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci .......................................................... 64
D. III. Údaje o možných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice ....................................... 65
D. IV Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů, které
mohly být vyvolány návrhem/provedením změn stavby ......................................................... 65
D. V. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů . 66
E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ HODNOCENÝCH ZMĚN ................................................................. 67
F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE ..................................................................................................................... 68
F. 1 Mapová a jiná dokumentace týkající se změn stavby, včetně map ŽP ......................................... 68
F. 2. Další podstatné informace oznamovatele ................................................................................... 68
Vyjádření ke změnám projektu ............................................................................................................ 69
Povolení ke kácení obecní úřad Zlatá Koruna ...................................................................................... 71
Povolení ke kácení Obecní úřad Černá v Pošumaví ............................................................................. 77
Povolení ke kácení Městský úřad Horní Planá ..................................................................................... 78
Povolení ke kácení Obecní úřad Hořice na Šumavě ............................................................................. 80
Povolení ke kácení Obecní úřad Hořice na Šumavě ............................................................................. 83
Vynětí ze ZPF ........................................................................................................................................ 85
Vyjádření KHS ....................................................................................................................................... 86
G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH INFORMACÍ O HODNOCENÝCH ZMĚNÁCH .... 88
3
Přílohy studie
Příloha č. 1
Přehledná situace stavby
Příloha č. 2
Přehledná situace umístění hodnocených změn (stavebních objektů)
Seznam obrázků
Obrázek 1 Schematické umístění záměru .................................................................................................. 14
Obrázek 2 Grafické znázornění větrné růžice............................................................................................. 40
Seznam tabulek
Tabulka 2 Stručný přehled hodnocených změn stavby „Revitalizace trati České Budějovice - Volary“ a
jejich umístění .................................................................................................................................... 15
Tabulka 3 Výměra záborů ZPF dle BPEJ ...................................................................................................... 21
Tabulka 4 Výměra trvalého záborů PUPFL ................................................................................................. 22
Tabulka 5 Porovnání výhledové hlukové zátěže s rokem 2000.................................................................. 29
Tabulka 6 Dobývací prostory těžené .......................................................................................................... 36
Tabulka 7 Hlavní důlní díla ......................................................................................................................... 36
Tabulka 8 Výhradní ložiska ......................................................................................................................... 36
Tabulka 9 Chráněná ložisková území.......................................................................................................... 36
Tabulka 10 Poddolované území ................................................................................................................. 36
Tabulka 11 Vybrané statistické údaje o počtu obyvatel v dotčených obcích............................................. 38
Tabulka 12 Stávající stav – hluková zátěž (r. 2012) - širá trať: LAeq [dB], výška 3 m ................................... 39
Tabulka 13 Odborný odhad větrné růžice pro lokalitu Kájova v 10 m nad zemí........................................ 40
Tabulka 14 Průměrné hodnoty koncentrací za období 2009 – 2013 pro čtverce 1x1 km v území stavby. 41
Tabulka 15 Porovnání předpokládané zátěže s rokem 2000 ..................................................................... 52
4
PŘEHLED NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH POUŽÍVANÝCH ZKRATEK
a. s.
Akciová společnost
TNŽ
Technická norma železnic
BaP
Benzoapyren
TRS
Traťový radiový systém
CO
Oxid uhelnatý
TZZ
Traťové zabezpečovací zařízení
ČHMÚ
Český hydrometeorologický ústav
UAT
Oblasti nefragmentované dopravou
ČSN
Česká státní norma
ÚP
Územní plán
ČR
Česká republika
ÚPD
Územně plánovací dokumentace
DSP
Dokumentace pro stavební
povolení
ÚSES
Územní systém ekologické stability
ZOV
Zásady organizace výstavby
DÚR
Dokumentace pro územní řízení
ZPF
Zemědělský půdní fond
EIA
Hodnocení vlivů na životní
prostředí
ŽST
Železniční stanice
EOV
Elektrický ohřev výhybek
CHKO
Chráněná krajinná oblast
CHOPAV
Chráněná oblast přirozené
akumulace vod
k. ú.
Katastrální území
LAeq
Ekvivalentní hladina akustického
tlaku A
LBK
Lokální biokoridor
NN
Nízké napětí
NO2
Oxid dusičitý
NP
Národní park
NV
Nařízení vlády
OPVZ
Ochranné pásmo vodního zdroje
ORP
Obec s rozšířenou působností
PEI
Project Environmental Information
PHS
Protihluková stěna
PM10
Suspendované částice frakce PM10
PM2,5
Suspendované částice frakce PM2,5
PS
Provozní soubor
PUPFL
Pozemky určené k plnění funkce
lesa
PZZ
Přejezdové zabezpečovací zařízení
Sb.
Sbírka
SO
Stavební objekt
s. o.
Státní organizace
s. p.
Státní podnik
SZZ
Staniční zabezpečovací zařízení
5
Revitalizace trati České Budějovice - Volary
ÚVOD
Předkládaná studie je zpracována jako podklad pro shrnutí změn stavby „Revitalizace trati České
Budějovice - Volary“ vzniklých v období mezi zjišťovacím řízením ukončeného vydáním závěru
zjišťovacího řízení dle zákona č. 100/2001 Sb. (dále jen zákon) a vydáním stavebního povolení, resp.
vzniklých v průběhu výstavby před dokončením stavby. Požadavek na provedení rescreeningu těchto
změn uplatnila Evropská komise v dopise ref. Ares(2014)39462129-20/10/2014 týkající se projektů
Operačního programu Doprava 2007-2013, na který reagovala vláda ČR přijetím usnesení č. 1078 ze dne
15. 12. 2014 (dále jen Usnesení). Na základě tohoto Usnesení bude předkládaný dokument sloužit jako
podklad pro mezirezortní pracovní skupinu k vyhodnocení projektů z hlediska souladu jejich
povolovacího procesu s požadavky směrnice č. 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a
soukromých záměrů na životní prostředí („Směrnice EIA“).
Dokument je koncipován jako přehled veškerých změn, které mohou mít vliv na životní prostředí,
vzniklých v souvislosti se stavbou od doby vydání závěru zjišťovacího řízení vydaného Krajským úřadem
Jihočeského kraje dne 2. 4. 2008 (č.j.: KUJCK 4329/2008 OZZL/26-Du) po vydání stavebního povolení,
resp. jeho realizaci. Veškeré změny jsou vyhodnoceny z hlediska jejich potenciálního dopadu na
jednotlivé složky životního prostředí.
Proces EIA
Záměr „Revitalizace trati České Budějovice - Volary“ byl podroben zjišťovacímu řízení dle §7 zákona
100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí. Oznámení záměru (SUDOP BRNO spol. s r.o.,
07/2007) bylo zpracováno dle přílohy č. 3 zákona.
Příslušným úřadem, který provedl posouzení, byl Krajský úřad Jihočeského kraje, který dne 2. 4. 2008
vydal ZZŘ – kde stanovil, že záměr nebude dále posuzován dle zákona.
V závěru zjišťovacího řízení byly formulovány podmínky pro fáze přípravy, realizace a provozu záměru.
Dne 16. 4. 2012 Krajský úřad Jihočeského kraje vydal pod č.j.: KUJCK 10318/2012 OZZL/2/Dol vyjádření
ke změnám v projektu, ve kterém sděluje, že se nejedná o významnou změnu ve smyslu §4 odst. c
zákona a záměr nepodléhá dalšímu zjišťovacímu řízení podle § 7 tohoto zákona. Toto vyjádření je
součástí kapitoly F.2
Územní řízení
Územní řízení bylo rozděleno do tří částí:
Pro úsek stavby na katastrálním území Polná u Českého Krumlova ve Vojenském újezdu Boletice bylo
vydáno územní rozhodnutí Újezdním úřadem vojenského újezdu Boletice dne 23. 2. 2012 (čj. 215320/2008/DP-1518-STAV).
Pro úsek stavby na katastrálních územích Volary, České Žleby, Pěkná, Stožec, Nová Pec, Pernek, Horní
Planá, Černá v Pošumaví vydal územní rozhodnutí Městský úřad Volary, odbor výstavby, územního
plánování a ŽP dne 20. 1. 2011 (čj.: 1453/478/V/10/So).
Pro úsek stavby na katastrálních územích Boršov nad Vltavou, Homole, Vrábče, Kremže, Holubov, Třísov,
Zlatá Koruna, Srnín, Kladné, Přísečná, Přísečná-Domoradice, Český Krumlov, Novosedly u Kájova, Žestov,
Kladenské Rovné, Šebanov, Plešovice, Hořice na Šumavě, Mýto u Hořic na Šumavě, Svíba vydal územní
rozhodnutí Městský úřad Český Krumlov, Stavební úřad dne 31. 7. 2012 čj.: MUCK 34326/2012
6
Stavební řízení
Stavební povolení bylo rozčleněno do 3 částí:
•
„Revitalizace trati České Budějovice – Volary, I. úsek (km 0,000 - 44,297)“, právní moci nabylo dne
22. 4. 2014
•
„Revitalizace trati České Budějovice – Volary, II. úsek (km 44,297 – 53,565)“, právní moci nabylo dne
4. 7. 2013
•
„Revitalizace trati České Budějovice – Volary, III. úsek (km 53,565 – 82,100)“, právní moci nabylo
dne 2. 5. 2014
Realizace
Stavební povolení na jednotlivé části nabylo právní moci dne 22. 4. 2014 pro I. úsek, 4. 7. 2013 pro II.
úsek a 2. 5. 2014 pro III. úsek a stavba je aktuálně v realizaci. Stavba byla zahájena 10. 03. 2014, její
dokončení se předpokládá 15. 05. 2016.
Environmentální shrnutí
Dokument byl zpracován a strukturován dle doporučení pracovníků DG ENVI a iniciativy-firmy JASPERS.
Environmentální shrnutí sloužilo jako jeden z podkladů pro žádost o financování stavby „Revitalizace
trati České Budějovice - Volary“. Dokument byl koncipován jako komplexní přehled o způsobu, jakým
byla v rámci přípravy železničního koridoru řešena problematika ochrany životního prostředí.
Vyhodnocení projektů z hlediska souladu jejich povolovacího procesu s požadavky směrnice EIA
V dubnu 2013 zahájila Evropská komise (dále jen EK) vůči České republice řízení pro porušení povinnosti
ve věci nesplnění souladu se Směrnicí EIA, a to např. v souvislosti s možností změn projektu v průběhu
realizace bez opětovného posouzení vlivu na životní prostředí, definicí dotčené veřejnosti, jejího
zapojení do procedury EIA a přístupu k soudům a odvoláním.
Při jednáních o porušení povinností ve věci posouzení vlivů na životní prostředí se ČR zavázala k zavedení
odpovídajícího režimu tak, aby se přechodná ustanovení aplikovala i na projekty s již ukončenými
povolovacími procesy předkládané k spolufinancování ze strany EU. Pokud je zjištěno neplnění
povinností či nesoulad se Směrnicí o EIA (např. projekt posuzovaný ve fázi EIA se liší od skutečně
realizovaného projektu), je nutné přijmout příslušná nápravná opatření, tedy provést opětovný
screening podle Směrnice EIA.
Usnesením bylo ministru životního prostředí uloženo zřídit ve spolupráci s ministryní pro místní rozvoj
mezirezortní pracovní skupinu k vyhodnocení projektů z hlediska souladu jejich povolovacího procesu s
požadavky směrnice EIA. Následně vyhodnotí MŽP splnění následujících kritérií:
•
Zda byly dostatečně analyzovány a posouzeny vlivy na životní prostředí v souladu se směrnicí EIA
v rámci procesu EIA a povolovacího procesu
•
Zda a jakým způsobem byly podmínky stanovené v procesu EIA zohledněny v dokumentaci
pro navazující řízení a v rozhodnutích v nich vydaných
•
Zda nebyla v průběhu povolovacího procesu z účasti na projednávání projektu ze strany povolujících
orgánů vyloučena veřejnost a zda nedošlo k omezení práva dosáhnout soudního přezkumu jimi
vydaných rozhodnutí
7
•
Zda byl v průběhu povolovacího procesu projekt změněn, tj. zda došlo k takovým změnám projektu,
které by mohly mít za následek významný negativní vliv na životní prostředí, a zda byly tyto změny
podrobeny zjišťovacímu řízení
•
Zda byly dostatečně určeny možné vlivy na lokality soustavy Natura 2000 v souladu se směrnicí Rady
92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin,
případně jaké byly důvody pro vyloučení významných vlivů na tyto lokality
Předkládaná studie slouží jako shrnutí změn projektu, na jejímž základě bude vyhodnoceno splnění
těchto uvedených kritérií. Studie je vypracována v osnově dle dokumentu „Náležitosti shrnutí změn
stavby dle Usnesení vlády č. 1078 ze dne 15. 12. 2014. Pro její zpracování byly využity údaje z již
existujících průzkumů, podkladů a jednotlivých podrobných expertních posouzení (např. EIA, DUR, DSP
apod.).
8
A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI
A. I. Obchodní firma
Správa železniční a dopravní cesty, státní organizace
A. II. IČ
70994234
A. III. Sídlo
Dlážděná 1003/7
110 00 Praha 1 – Nové Město
A. IV. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele
Ing. Jarmila Karnecká
Správa železniční a dopravní cesty, státní organizace
Stavební správa západ
Sokolovská 278/1955
190 00 Praha 9
tel.: +420 972 244 749
9
B. ÚDAJE O STAVBĚ A HODNOCENÝCH ZMĚNÁCH STAVBY
B. I. Základní údaje
B. I. 1. Název stavby a seznam změn
Název záměru:
Seznam hodnocených změn:
Přehled změn stavby, který jsou předmětem zpracování Shrnutí
změn stavby dle Usnesení Vlády č. 1078 je uveden v následující
tabulce
Tabulka 1 Seznam hodnocených změn záměru „Revitalizace trati České Budějovice - Volary“
Číslo SO
21-26-02
27-26-01
Název stavebního objektu
ŽST Kájov - nová technologická budova vlevo od výpravní budovy na pozemku dráhy
ŽST Černá v Pošumaví - nová technologická budova vlevo od výpravní budovy na pozemku dráhy
(posun o 50 metrů)
27-21-01
Realizace technických opatření z důvodu zdvihu maximální hladiny vodního díla Lipno I u zastávky
27-22-01
Žlábek – zvýšení nivelity náspu, opevnění břehů v km 54,775 – 55,663 (Černá v Pošumaví).
25-26-01
Realizace nové technologické budovy v ŽST Polná na Šumavě
21-24-01
Přestavba železničního mostu v ŽST Kájov v km 31,883
-
Neproběhne přestavba propustků v km 55,614, km 56,984 a km 57,975 (provedeno v předstihu)
-
Změna názvu železniční zastávky Domoradice na Přísečná
Změna názvu železniční zastávky Český Krumlov zastávka na Domoradice
-
Zrušení protihlukové stěny (PHS 1) - Český Krumlov km 27,260-27,500
-
Zrušení protihlukové stěny (PHS 2) - Nové Dobrkovice km 28,725 – 29,010
-
Zrušení protihlukové stěny (PHS 3) - Staré Dobrkovice km 29,350 – 29,750
-
Zrušení protihlukové stěny (PHS A1) - Č. Budějovice – Rožnov km 0,75 – 0,95 vlevo
-
Zrušení protihlukové stěny (PHS A2) - Č. Budějovice – Rožnov km 0,87 – 1,14 vpravo
Zrušení protihlukové stěny (PHS B) – Boršov km 2,45 – 2,80 vlevo
Zrušení protihlukové stěny (PHS C) - Boršov km 4,20 – 4,90 vlevo
Zrušení protihlukové stěny (PHS D) - Boršov km 15,50– 15,75 vlevo
-
Vypuštěna přestavba kolejišť ŽST Horní Planá a Nová Pec (realizováno v předstihu)
-
ŽST Polečnice bude ponechána bez úprav, ve stávajícím stavu
-
ŽST Polná na Šumavě navržená k přestavbě na zastávku bude ponechána v původní podobě
-
Nerealizování výměny svršku v km 58,744 – 63,625 a km 64,025 – 70,028
-
Nerealizování nástupišť v ŽST Horní Planá a Nová Pec a v zast. Ovesná (provedeno v předstihu)
-
Nerealizování nástupiště v zast. Dobrá (nebude stavebně upravena)
-
Rozšíření o další PS z důvodu změny řešení zabezpečovacího zařízení v úseku trati Volary – Kájov,
který byl v předchozí dokumentaci zachován dle současného stavu.
Z aktualizace zabezpečení stávajících úrovňových přejezdů vyplynuly nové přípojky
Dne 16. 4. 2012 Krajský úřad Jihočeského kraje vydal pod č.j.: KUJCK 10318/2012 OZZL/2/Dol vyjádření
ke změnám v projektu, ve kterém sděluje, že se nejedná o významnou změnu ve smyslu §4 odst. c
zákona a záměr nepodléhá dalšímu zjišťovacímu řízení podle § 7 tohoto zákona. Toto vyjádření je
součástí kapitoly F.2
10
B. I. 2. Kapacita (rozsah) stavby a shrnutí hodnocených změn
Kapacita stavby
Stavba je navrhována v úseku trati č. 194 České Budějovice – Volary v úseku vymezeném výpravní
budovou uzlové železniční stanice České Budějovice po žkm 54,752 ve Volarech. Stavba „Revitalizace
trati České Budějovice – Volary“ řeší stavební úpravy stávající železniční tratě, navržené řešení důsledně
sleduje její dnešní polohu.
Záměrem revitalizace daného úseku je zvýšení cestovní rychlosti, zkrácení jízdních dob a přepravních
časů. Realizací návrhu dojde k zavedení organizování drážní dopravy dle předpisu SŽDC (ČD) D2 v celém
úseku Volary – České Budějovice (všechny dopravny na trati budou mít charakter železniční stanice s
vjezdovými a odjezdovými návěstidly) a dále přeměna stávajících dopraven D3 na dálkově ovládané ŽST.
Řízení bude z ovládacího pracoviště v ŽST Kájov. V současném stavu je organizování drážní dopravy na
úseku Volary - Kájov podle předpisu SŽDC (ČD) D3 a na úseku Kájov - České Budějovice dle předpisu
SŽDC (ČD) D2.
Z hlediska rozsahu je navržena úprava stávajícího staničního zabezpečovacího zařízení v ŽST Boršov. V
ostatních železničních stanicích Křemže, Zlatá Koruna, Český Krumlov, Kájov, Hořice na Šumavě, Polná na
Šumavě, Černá v Pošumaví, Horní Planá, Nová Pec a Černý Kříž je navrženo zařízení nové - 3. kategorie.
Mezi dopravnami bude vybudováno traťové zabezpečovací zařízení 3. kategorie bez hradla na trati,
řízení sledu vlaků bude organizováno v mezistaničních úsecích. Z celkového počtu 113 úrovňových
přejezdů bude po stavbě 40 přejezdů zabezpečeno výstražnými kříži, 13 přejezdů bude uzamčeno
mechanickou závorou s možností obsluhy na místě a zbývajících 60 přejezdů bude vybaveno světelných
přejezdových zabezpečovacím zařízením se závorou či bez ní. Zrušení tří přejezdů je podmíněno
výstavbou přeložky silniční komunikace v oblasti Smolné Pece, která je ale v kompetenci Jihočeského
kraje. Stavební úpravy jsou navrženy u 21 úrovňových přejezdů.
S ohledem na prostorové podmínky budou v ŽST Křemže, Zlatá Koruna, Kájov, Polná na Šumavě, Černá v
Pošumaví a Horní Planá vybudovány nové technologické objekty pro umístění nových technologických
zařízení. V ŽST Boršov, Hořice v Pošumaví a Černý Kříž budou stavebně upraveny prostory ve stávajících
výpravních budovách.
Kolejové úpravy jsou navrženy v 8 železničních stanicích - Křemže, Zlatá Koruna, Český Krumlov, Kájov,
Hořice na Šumavě, Polná na Šumavě a Černá v Pošumaví. V traťových úsecích dochází k úpravě
železničního svršku a spodku ve dvou úsecích okolo přehradní nádrže Lipno z důvodu zvýšení její
maximální hladiny. Další lokální místa s úpravou železničního svršku a spodku jsou v místech
rekonstruovaných úrovňových přejezdů a nástupišť v zastávkách.
V projektu stavby jsou úpravy geometrické polohy koleje navrženy s cílem vyřešit stávající nevyhovující
stav a současně vytvořit předpoklad pro výhledové zvýšení traťové rychlosti S ohledem na přestavbu
železničních stanic je navržena výstavba nových ostrovních nástupišť v ŽST Křemže, Zlatá Koruna, Český
Krumlov, Kájov, Hořice na Šumavě a Černá v Pošumaví.
V ŽST Polná jsou navržena dvě vnější nástupiště. Nová nástupiště jsou navržena v zastávkách Vrábče,
Holubov, Plešovice, Český Krumlov – zastávka, Mezipotočí, Hodňov, Žlábek, Horní Planá – zastávka,
Pernek a Pěkná. Délky nástupišť jsou 125 m (s omezením na 110 v některých zastávkách), výška 0,55 m
nad TK. Všechna nástupiště a prostory pro cestující umožňují přístup osob se sníženou schopností sluchu
a orientace.
11
V rámci stavby dochází k úpravě 4 významných ocelových mostů v km 4,172, 15,365, 55,186 (nové
ocelové konstrukce) a km 68,637 (rekonstrukce). Dále je navržena přestavba mostního objektu v Kájově
km 31,883 a přestavba 2 ks propustků.
Všech 11 železničních stanic bude vybaveno EOV mimo žst. Boršov, kde stávající EOV bude pouze
upraveno. Ve stanicích Černá v Pošumaví, Polná na Šumavě, Hořice na Šumavě, Kájov, Český Krumlov,
Zlatá Koruna a Křemže jsou navrženy kompletní nové rozvody NN a osvětlení. V ŽST Černý Kříž, Nová
Pec, Horní Planá a Boršov bude stávající rozvod NN upraven.
Dále je uvedeno porovnání kapacitních údajů projektu stavby z roku 2013 pro stavební povolení s
investičním záměrem stavby „Revitalizace trati České Budějovice - Volary z roku 2008.
Základní technické parametry po výstavbě:
PD
Projekt
Počet stanic vybavených SZZ
10 ks
10 ks
Počet výh. jednotek zabezpečených elektronickým SZZ
46 v.j.
48 v.j.
Počet dálkově ovládaných stanic
10 ks
10 ks
Počet stanic doplněných o AH
1 ks
1 ks
Dispečerské pracoviště dálkového ovládání
1 ks
1 ks
Délka mezistěn. úseků vybavených elektron. a releovým TZZ
93 km
73 km
Počet PZS přejezdů zahrnutých do DOZ
53 ks
54 ks
Z toho počet přejezdů s novým zab. zař. zahrnutých do DOZ
30 ks
39 ks
Počet PZM přejezdů zahrnutých do DOZ
0 ks
16 ks
Traťový kabel 10XN0,8
72 km
101 km
Dálkový optický kabel 24 vláken
72 km
120 km
Délka železniční trati s novým TRS
89 km
89 km
Počet dopraven s novým TRS
12 ks
12 ks
Rekonstrukce koleje svrškem S49 novým
6232 m
6108 m
Rekonstrukce koleje svrškem UIC 60 novým
0m
135 m
Rekonstrukce koleje svrškem S49 regenerovaným
2305 m
2096 m
Rekonstrukce výhybek S49 novým mat.
21 v.j.
21 v.j.
Zřízení nástupištní hrany v. 550mm nad T.K.
3200 m
2220 m
Úprava úrovňových přejezdů
406 bm
202 bm
Rekonstruované objekty:
6 ks
6 ks
železniční mosty
3 ks
4 ks
Zabezpečovací zařízení:
Sdělovací zařízení:
Železniční spodek a svršek:
Mosty, propusty
12
železniční propustky
3 ks
2 ks
Elektricky ohřívané výhybky – nové
17 ks
18 ks
Elektricky ohřívané výhybky – zapojení do dálkového ovládání
12 ks
29 ks
Silnoproudé rozvody
Změny stavby
Od vydání Závěru zjišťovacího řízení dne 2. 4. 2008 (č.j.: KUJCK 4329/2008 OZZL/26-Du) došlo především
ke změnám spojených se změnou legislativy, s upřesňováním technického řešení v průběhu
povolovacího řízení na základě podrobnější rozpracovanosti projektové dokumentace a realizací
některých staveb v předstihu.
Zdůvodnění rozdílů v kapacitních údajích přípravné dokumentace a projektu:
• zabezpečovací zařízení: úpravy vyplývají z koncepční změny řešení, tj. organizování dopravy dle
předpisu SŽDC (ČD) D2
• přejezdové zabezpečovací zařízení: rozsah zabezpečení úrovňových přejezdů byl v projektu
přehodnocen dle aktuálního stavu technologických zařízení a požadavků státní správy
• sdělovací zařízení: rozsah byl zpřesněn na základě koncepční změny řešení – organizování dopravy
dle předpisu SŽDC (ČD) D2
• železniční spodek a svršek: kolejové řešení jednotlivých ŽST bylo zpřesněno, oproti PD je odlišně
řešena ŽST Polná na Šumavě
• nástupiště: rozsah rekonstruovaných nástupišť je oproti PD menší. Mezi zpracováním PD a projektem
bylo několik nástupišť již rekonstruováno v rámci samostatné investice SŽDC
• úrovňové přejezdy: koncepce řešení úrovňových přejezdů byla v projektu přehodnocena. Řada jich již
byla rekonstruována v rámci samostatné investice SŽDC
• mosty a propustky: do stavby byla nově zahrnuta rekonstrukce železničního mostu v Kájově. V rámci
samostatné investice SŽDC byly rekonstruovány 2 propustky, naopak jeden nový SO vyplynul z
kolejových úprav
• dálkové ovládání EOV: oproti PD byly do dálkového ovládání zapojeny všechny výhybky (i stávající)
vybavené EOV
B. I. 3. Umístění stavby a hodnocených změn (kraj, obec, katastrální území)
Kraj:
Jihočeský
Okres :
Prachatice, Český Krumlov, České Budějovice
Katastrální území:
Nová Pec, Pěkná, Stožec, České Žleby, Želnava a Volary, Holubov, Třísov, Křemže,
Plešovice, Zlatá Koruna, Srnín, Přísečná, Přísečná-Domoradice, Vyšný, Český
Krumlov, Kladné-Dobrkovice, Kladné, Novosedly u Kájova, Kladenské Rovné,
Žestov, Šebanov, Hořice na Šumavě, Svíba, Skláře na Šumavě, Mýto u Hořic na
Šumavě, Boletice, Polná u Č. Krumlova, Horní Planá, Pernek, Černá v Pošumaví,
České Budějovice, Boršov nad Vltavou, Zahorčice u Vrábče, Roudné, Planá u Č.
Budějovic, Včelná, Homole a Vrábče.
13
Stavba řeší úsek trati odb. Rožnov – Volary. V celé délce stavby jsou navrženy nové kabelové trasy pro
zabezpečovací a sdělovací vedení, pouze v úseku odb. Rožnov–Boršov budou využity dnešní kabely. Z
hlediska stavebních úprav jsou řešeny všechny železniční stanice a zastávky. V nedávno
rekonstruovaných stanicích Boršov, Horní Planá, Nová Pec Černý Kříž budou úpravy minimální. V
traťových úsecích se v drtivé délce zřizuje jen nová kabelová trasa, úpravy železničního spodku a svršku
jsou navrženy jen v lokálních místech.
Výkres umístění hodnocených změn se nachází v příloze č. 2. Na výkrese jsou zobrazeny čísla a poloha
jednotlivých stavebních objektů (SO), které jsou předmětem hodnocených změn.
Obrázek 1 Schematické umístění záměru
Zdroj: www.mapy.cz
B. I. 4. Charakter hodnocených změn a možnost kumulace s jinými záměry
Charakter hodnocených změn
některých staveb v předstihu v rámci samostatné investice SŽDC.
Změny se nejčastěji týkaly úprav železničních svršků, přestavba propustků. Mezi další změny patří
přestavba železničního mostu v ŽST Kájov v km 31,883 z důvodu nedostatečné tloušťky kolejového lože,
bude nahrazena nosná deska. Délkově a šířkově zůstane objekt ve stávajících rozměrech.
Další změna souvisela se zvýšením max. hladiny VD Lipno I. Byla upravena niveleta a zpevněny svahy
drážního tělesa v km 54,775-55,663 pro dodržení předpisové výšky polohy pláně železničního spodku,
vzhledem k budoucímu navýšení hladiny.
14
Stručný popis technického a technologického řešení hodnocených změn je uveden v kapitole B. I. 6.
Možnost kumulace s jinými záměry
V oznámení záměru EIA „Revitalizace trati České Budějovice – Volary“ je uvedeno, že nebylo známo, že
by stavba nové trasy železniční trati šla v souběhu s další jinou stavbou v okolí.
Zpracovatelům předkládané dokumentace nejsou známy žádné jiné záměry, které jsou navrženy
k výstavbě v období realizace posuzovaného záměru, a které by tak mohly přispět k navýšení
negativního vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví.
B. I. 5. Zdůvodnění potřeby stavby a hodnocených změn a jejich umístění a návrh/provedení,
včetně hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich návrh/provedení
Zdůvodnění potřeby stavby a hodnocených změn
Stavba má charakter revitalizace trati, jehož hlavním cílem je zvýšení cestovní rychlosti, kultury cestování
a zvýšení bezpečnosti vlakové dopravy a racionalizaci řízení provozu. Hlavním ekonomickým přínosem je
úspora dopravních zaměstnanců a současně redukce nadbytečného kolejiště na potřebnou úroveň pro
zachování potřebného objemu dopravy se současným zvýšením bezpečnosti železničního i silničního
provozu.
některých staveb v předstihu v rámci samostatné investice SŽDC.
Stručný přehled hodnocených změn, jejich umístění a provedení
Tabulka 2 Stručný přehled hodnocených změn stavby „Revitalizace trati České Budějovice - Volary“ a jejich
umístění
Číslo SO
Popis změny včetně hlavních důvodů jejího provedení
Staničení/umístění
ŽST Kájov - nová technologická budova vlevo od výpravní budovy na ŽST Kájov
pozemku dráhy
21-26-02
V původním návrhu bylo pro umístění technologie uvažováno
s využitím stávajících objektů, z prostorových důvodů bylo nutné
navrhnout novou technologickou budovu.
ŽST Černá v Pošumaví - nová technologická budova vlevo od ŽST Černá v Pošumaví
výpravní budovy na pozemku dráhy (posun o 50 metrů).
27-26-01
27-21-01
27-22-01
Úprava železničního spodku a svršku
Tato úprava souvisí se změnou výškového řešení kvůli chystanému v Pošumaví)
zvýšení maximální hladiny VD Lipno I.
Realizace nové technologické budovy v ŽST Polná na Šumavě
25-26-01
km 54,775 – 55,663 (Černá
ŽST Polná na Šumavě
15
Číslo SO
Přestavba železničního mostu v ŽST Kájov
Přestavba
21-24-01
je
nutná
z důvodu
nevyhovující
km 31,883
stávající
nosné
konstrukce ze zabetonovaných nosníků pro nové železniční zatížení
i pro nové kolejové uspořádání. Bude provedena výměna nosné
konstrukce.
Neproběhne přestavba propustků
km 55,614, km 56,984 a km
Tyto stavby již byly realizovány v rámci samostatné investice SŽDC.
57,975
-
Změna názvu železniční zastávky Domoradice na Přísečná
-
Změna názvu železniční zastávky Český Krumlov na Domoradice
Km 25,388-25,498
Zrušení protihlukové stěny (PHS 1)
Český Krumlov km 27,260-
Dle vypracované aktualizované Hlukové studie (SUDOP BRNO, s.r.o., 27,500
-
duben 2012) nebyla již z důvodu změny legislativy realizace PHS
potřeba. Protihluková opatření jsou řešena pouze individuálně na
oknech obytných objektů.
Nové Dobrkovice km 28,725–
-
Staré Dobrkovice km 29,350–
-
Zrušení protihlukové stěny (PHS A1)
-
Č. Budějovice – Rožnov km
Dle vypracované aktualizované Hlukové studie (SUDOP BRNO, s.r.o., 0,75–0,95 vlevo
potřeba.
Zrušení protihlukové stěny (PHS A2)
-
Č. Budějovice – Rožnov km
Dle vypracované aktualizované Hlukové studie (SUDOP BRNO, s.r.o., 0,87–1,14 vpravo
potřeba.
Zrušení protihlukové stěny (PHS B)
Boršov km 2,45–2,80 vlevo
Dle vypracované aktualizované Hlukové studie (SUDOP BRNO, s.r.o.,
potřeba.
Zrušení protihlukové stěny (PHS C)
potřeba.
Zrušení protihlukové stěny (PHS D)
potřeba.
-
Vypuštěna přestavba kolejišť ŽST Horní Planá a Nová Pec Tyto
ŽST Horní Planá a Nová Pec 16
Číslo SO
stavby již byly realizovány v rámci samostatné investice SŽDC.
ŽST Polečnice bude ponechána bez úprav, ve stávajícím stavu
-
ŽST Polečnice-
Bylo rozhodnuto, že ŽST Polečnice zůstane nákladištěm pro
vojenskou techniku
ŽST Polná na Šumavě navržená k přestavbě na zastávku bude ŽST Polná na Šumavě
ponechána v původní podobě.
-
oblast Polná přejde od 1. 1. 2016 pod civilní správu (přechod části
voj. újezdu Boletice pod samosprávy obcí).
Z důvodu předpokládaného nárůstu turistického ruchu byla v Polné
vybudována dvě vnější nástupiště
Nerealizování výměny svršku
v km 58,744 – 63,625 a km
Rekonstrukce svršku v mezistaničních úsecích budou součástí 64,025 – 70,028
-
následné stavby. V rámci této stavby jsou realizovány úpravy svršku
pouze v místech rekonstrukce zastávek a stanic + místa s nejvyšším
propadem rychlostí
Nerealizování nástupišť v ŽST Horní Planá a Nová Pec a v zast. v ŽST Horní Planá a Nová Pec a
-
Ovesná
v zast. Ovesná
Tyto stavby již byly realizovány v rámci samostatné investice SŽDC.
Nerealizování nástupiště v zast. Dobrá
-
zast. Dobrá
Rekonstrukce zastávky Dobrá je plánovaná ve stavbě Revitalizace
trati Strakonice – Volary, která je nyní v přípravě
Rozšíření o další PS z důvodu změny řešení zabezpečovacího
-
-
zařízení v úseku trati Volary – Kájov, který byl v předchozí
dokumentaci zachován dle současného stavu.
-
Z
aktualizace
zabezpečení
stávajících
úrovňových
přejezdů
-
vyplynuly nové přípojky
Způsob provedení jednotlivých změn je popsán v kapitole B. I. 6.
B. I. 6. Stručný popis technického a technologického řešení hodnocených změn
Oproti přípravné dokumentaci (podkladu pro zjišťovací řízení) došlo v dokumentaci projektu stavby k
úpravě objektové skladby. Tyto změny byly vyvolány zejména:
• výrazným časovým odstupem zpracování projektu stavby od doby zpracování přípravné
dokumentace v roce 2008
• změnou koncepce řízení dopravy v úseku Kájov – Černý Kříž oproti přípravné dokumentaci, což mělo
výrazný vliv způsob a rozsah řešení technologických profesí a následně řešení technologických budov
• změna řešení dopravy v ŽST Polečnice a Polná na Šumavě
• změna řešení zabezpečení a stavebních úprav úrovňových přejezdů s ohledem na aktuální požadavky
na bezpečnost a plynulost provozu
• změnou majetkových poměrů vlastníků dotčených staveb a zařízení
• změnou v legislativě
17
Projekt stavby „Revitalizace trati České Budějovice - Volary“ je zpracován na základě zadávacích
podmínek a zadávací dokumentace odchodní veřejné soutěže stavby, kterou vydala Správa železniční
dopravní cesty s.o. Návrh technické řešení projektu stavby vzešel z následující dříve zpracovaných
dokumentací, stanovisek a podkladů a z podkladů opatřených v průběhu zpracování dokumentace.
Protihluková opatření
V roce 2008 byla vypracována Hluková studie, jejíž výsledky byly zapracovány do oznámení EIA.
Z důvodu redukce stavby (několik připravovaných staveb již bylo realizováno jako samostatná investice
SŽDC) byla vypracována nová hluková studie jako součást dokumentace pro stavební povolení (SUDOP
BRNO, a.s., duben 2012). Z tohoto hodnocení vyplynulo, že není nutné realizovat protihlukové stěny,
jelikož nedojde k překročení hygienického limitu s korekcí pro starou hlukovou zátěž*dle NV č. 272/2011
Sb., v platném znění, vyjma několika obytných objektů v těsné blízkosti trati, kde z prostorových důvodů
nelze vybudovat PHS (jedná se především o služební byty ve výpravních budovách) a budou zde
instalována nová okna s neprůzvučností 35 dB, aby byly dodrženy vnitřní limitní hladiny hluku.
* Starou hlukovou zátěží se rozumí hluk v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním
prostoru staveb, který vznikl před 1. lednem 2001 a je působený dopravou na pozemních komunikacích a
dráhách. Hygienický limit pro „starou hlukovou zátěž“ u železničních drah činí 70 dB pro den a 65 dB pro
noc. Z porovnání hlukového zatížení v roce 2000 a výhledového stavu vyplynulo, že v části trati dojde k
mírnému nárůstu hluku, max. 1,5 dB a v části k mírnému poklesu. Změnu v intervalu 1,0-2,0 dB nelze
vzhledem k nejistotám výpočtu považovat za prokazatelnou. Proto je pro tuto stavbu uvažováno se
„starou hlukovou zátěží“ ve smyslu Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., v platném znění. Podrobný průkaz
staré hlukové zátěže je uveden v kap. B.III.4 Hluk.
Přestavba železničního mostu v ŽST Kájov
Z důvodu nevyhovující stávající nosné konstrukce ze zabetonovaných nosníků pro nové železniční
zatížení i pro nové kolejové uspořádání se provádí výměna nosné konstrukce.
Novou nosnou konstrukcí bude železobetonová deska délky 5,0 m o rozpětí 4,0 m (prostý nosník –
rozepřený) s výškou desky uprostřed rozpětí 500 mm. Nosná konstrukce je rozdělena na 3 části.
Úprava, doplnění či zrušení SO a PS
Drobné změny v poloze či upřesnění výměr jednotlivých SO vznikaly z důvodů upřesňování technického
provedení stavby v průběhu povolovacího řízení a optimalizace nároků SŽDC, s.o. na SO.
Oproti přípravné dokumentaci dochází ke změně řešení zabezpečovacího zařízení. V současné době je
organizování drážní dopravy v úseku Volary - Kájov podle předpisu SŽDC (ČD) D3.
Dle přípravné dokumentace tento způsob měl být zachován. V posuzovacím protokolu a v zadávací
dokumentaci na projekt stavby je požadována změna koncepce na organizování dopravy v tomto úseku
podle předpisu SŽDC (ČD) D2. Z tohoto důvodu byla stavba rozšířena o následující PS:
• PS 23-12-01 ŽST Hořice na Šumavě, místní kabelizace
• PS 25-12-01 ŽST Polná na Šumavě, místní kabelizace
• PS 27-12-01 ŽST Černá v Pošumaví, místní kabelizace
• PS 29-12-01 ŽST Horní Planá, místní kabelizace
• PS 31-12-01 ŽST Nová Pec, místní kabelizace
18
• PS 23-12-08 ŽST Hořice na Šumavě, MRS
• PS 25-12-08 ŽST Polná na Šumavě, MRS
• PS 27-12-08 ŽST Černá v Pošumaví, MRS
• PS 29-12-08 ŽST Horní Planá, MRS
• PS 31-12-08 ŽST Nová Pec, MRS
• PS 14-13-02 Boršov - Křemže, dálkové ovládání železniční infrastruktury
• PS 16-13-02 Křemže - Zlatá Koruna, dálkové ovládání železniční infrastruktury
• PS 18-13-02 Zlatá Koruna - Český Krumlov, dálkové ovládání železniční infrastruktury
• PS 22-13-02 Kájov - Hořice na Šumavě, dálkové ovládání železniční infrastruktury
• PS 26-13-02 Polná na Šumavě - Černá v Pošumaví, dálkové ovládání železniční infrastruktury
• PS 28-13-02 Černá v Pošumaví - Horní Planá, dálkové ovládání železniční infrastruktury
• PS 30-13-02 Horní Planá - Nová Pec, dálkové ovládání železniční infrastruktury
• PS 32-13-02 Nová Pec - Černý Kříž, dálkové ovládání železniční infrastruktury
Z aktualizace zabezpečení stávajících úrovňových přejezdů vyplynuly nové přípojky:
• SO 14-27-03 Zast. Hradce, přípojka NN pro PZS v km 9,653
• SO 16-27-04 Zast. Třísov, přípojka NN pro PZS v km 17,846
• SO 22-27-03 Přípojka NN pro PZS v km 35,998
Úprava železničního spodku a svršku v km 54,775 – 55,663 (Černá v Pošumaví) související se zvýšením
maximální hladiny VD Lipno 1.
Z prostorových důvodů nebylo možné umístit nové technologie do stávajících objektu v ŽST Kájov, ŽST
Černá v Pošumaví a ŽST Polná na Šumavě a bylo nutno navrhnout nové technologické budovy.
Došlo ke zrušení některých stavebních objektů z důvodu předchozí realizace jako samostatné investice
SŽDC: přestavba kolejišť ŽST Horní Planá a Nová Pec, realizace nástupišť v ŽST Horní Planá a Nová Pec a
v zast. Ovesná, přestavba propustků v km 55,614, km 56,984 a km 57,975.
Z důvodu požadavku na zachování nákladiště pro vojenskou techniku v ŽST Polečnice bude stanice
ponechána bez úprav.
V ŽST Polná na Šumavě budou vybudována dvě vnější nástupiště z důvodu předpokládaného nárůstu
cestovního ruchu.
Výměna svršku v km 58,744 – 63,625 a km 64,025 – 70,028 a rekonstrukce zastávky Dobrá budou
součástí nových staveb.
19
B. I. 7. Termín zahájení realizace stavby a jejího dokončení
Stavba byla zahájena 10. 03. 2014, její dokončení se předpokládá 15. 05. 2016. Hlavní stavební práce
budou ukončeny v roce 2015 (do konce nepřetržité výluky tj. do 30. 11. 2015) a v roce 2016 budou
prováděny pouze dokončovací práce na SO (terénní úpravy, úklid staveniště atp.) a na PS (zapojení a
celkové propojení zab. a sděl. zařízení vč. dálkového řízení provozu v rámci zkušebního provozu).
B. I. 8. Výčet dotčených územně samosprávných celků
Kraj:
Jihočeský
Okres :
Prachatice, Český Krumlov, České Budějovice
Katastrální území:
Nová Pec, Pěkná, Stožec, České Žleby, Želnava a Volary, Holubov, Třísov, Křemže,
Plešovice, Zlatá Koruna, Srnín, Přísečná, Přísečná-Domoradice, Vyšný, Český
Krumlov, Kladné-Dobrkovice, Kladné, Novosedly u Kájova, Kladenské Rovné,
Žestov, Šebanov, Hořice na Šumavě, Svíba, Skláře na Šumavě, Mýto u Hořic na
Šumavě, Boletice, Polná u Č. Krumlova, Horní Planá, Pernek, Černá v Pošumaví,
České Budějovice, Boršov nad Vltavou, Zahorčice u Vrábče, Roudné, Planá u Č.
Budějovic, Včelná, Homole a Vrábče.
B. II. Údaje o vstupech pro hodnocení změn
B. II. 1. Půda
Trvalý zábor a dočasný zábor
Záměr je situován v katastrálních územích: Nová Pec, Pěkná, Stožec, České Žleby, Želnava a Volary,
Holubov, Třísov, Křemže, Plešovice, Zlatá Koruna, Srnín, Přísečná, Přísečná-Domoradice, Vyšný, Český
Krumlov, Kladné-Dobrkovice, Kladné, Novosedly u Kájova, Kladenské Rovné, Žestov, Šebanov, Hořice na
Šumavě, Svíba, Skláře na Šumavě, Mýto u Hořic na Šumavě, Boletice, Polná u Č. Krumlova, Horní Planá,
Pernek, Černá v Pošumaví, České Budějovice, Boršov nad Vltavou, Zahorčice u Vrábče, Roudné, Planá u
Č. Budějovic, Včelná, Homole a Vrábče.
Stavba „Revitalizace trati České Budějovice – Volary“ řeší stavební úpravy stávající železniční tratě,
navržené řešení důsledně sleduje její dnešní polohu.
Stavba je umístěna převážně v obvodu dráhy na pozemcích SŽDC, s.o. a Českých drah, a.s., pouze v
lokálních místech jsou dotčeny pozemky třetích osob, a to zejména z důvodu pokládky nových
kabelových tras.
Zábor pozemků určení ve stupni projektu pro stavební povolení:
• trvalý celkem
68 482 m2
z toho ZPF
842 m2
z toho PUPFL
518 m2
z toho ostatní
67 122 m2
20
• dočasný do 1 roku celkem
82 979 m2
z toho PUPFL
5 771 m2
z toho ostatní
77 208 m2
V oznámení záměru se předpokládal trvalý zábor ZPF o velikosti 1 810 m2a 2 100 m2 dočasného záboru
ZPF. Vzhledem k vývoji projektu od zjišťovacího řízení došlo k upřesnění výměr trvalých a dočasných
záborů stavby. Tyto změny ve výměrách jsou dané pouze podrobností rozpracované dokumentace, tedy
jejím zpřesněním. Trvalé zábory pro tuto stavbu souvisí s trasou optického a traťového kabelu, který
musí po zpřesnění dokumentace respektovat aktuální situaci v prostoru (Ochrana zvláště chráněných
druhů zvířat-mravenců, nemožnost kácet vzrostlé stromy v prostoru NP Šumava atd.)
Bilance zeminy
Skrývka ornice z ploch trvalých záborů ZPF v případě kvalitní ornice na dostatečné ploše je navržena v
rozsahu stanoveném dle pedologického průzkumu zpracovaného v přípravné dokumentaci v tloušťce
0,2, resp. 0,3 m, celkově 86 m3. Veškerá skrývka z ploch trvalých záborů ZPF bude rozprostřena na
zbylých částech dotčených pozemků, příp. využita v rámci stavby na ohumusování svahů. Tato
skutečnost nebyla z důvodu nižší podrobnosti dokumentace ve fázi Oznámení EIA uváděna.
ZPF
Stavba „Revitalizace trati České Budějovice – Volary“ si vyžádala odnětí půdy ze ZPF v katastrálním území
Homole, Vrábče, Křemže, Zlatá Koruna, Srnín, Přísečná-Domoradice, Novosedly u Kájova a Horní Planá.
V následující tabulce jsou uvedeny souhrnné informace o charakteru záborů ZPF pro celou stavbu dle
dokumentace pro stavební povolení.
Tabulka 3 Výměra záborů ZPF dle BPEJ
k. ú.
Homole
Parcel. č.
Druh
pozemku
535/19
Orná půda
Trvalý
zábor
2
[m ]
12
879/1
Orná půda
13
879/2
Orná půda
18
877/3
Orná půda
1
BPEJ
ZHU[Kč/m ]
Třída
ochrany
5.53.13
4,27
V.
7.47.00
5,26
III.
2
500/3
TTP
13
500/5
TTP
15
Křemže
806/1
TTP
17
7.75.41
1,22
V.
Zlatá Koruna-
162/31
Orná půda
12
7.29.14
3,68
III.
Srnín
1192/6
Orná půda
20
7.26.01
6,10
I.
PřísečnáDomoradice
312/1
Orná půda
269
7.29.01
7,04
I.
1812
TTP
11
7.71.01
1,84
V.
1989
TTP
16
8.34.54
1,32
V.
1625/1
TTP
174
1625/2
TTP
141
9.36.41
1,93
IV.
1534/1
TTP
15
893/1
TTP
7
9.50.01
2,59
III.
893/3
TTP
8
Vrábče
Novosedly u
Kájova
Horní Planá
21
k. ú.
Parcel. č.
Druh
pozemku
830/1
TTP
Trvalý
zábor
2
[m ]
24
830/7
TTP
56
BPEJ
2
ZHU[Kč/m ]
Třída
ochrany
Uvedena je jednotka ZHÚ – základní hodnotové ukazatele zemědělské půdy vycházejí ze základní ceny
zemědělských pozemků podle bonitovaných půdně ekologických jednotek.
Dočasný zábor zemědělské půdy, tj. odnětí půdy k nezemědělským účelům, které nepřekročí svým
trváním dobu 1 roku a to včetně doby, potřebné k uvedení půdy do původního stavu. Dočasný zábor na
ZPF je požadován na přeložky a ochrany zabezpečovacích a sdělovacích kabelů, traťové a přejezdové
zabezpečovací zařízení, trakční a silnoproudé kabely, případně manipulační plochy při rozšíření
kolejového tělesa.
PUPFL
V tabulkách výpočtu odnětí jsou uvedeny i trvalé zábory v k.ú. Černá v Pošumaví (13 m2) a dočasné
zábory v k.ú. Polná u Českého Krumlova (1371 m2), na pozemcích s ochranou PUPFL, ale druh pozemku
je ostatní plocha. V záborech jsou tyto výměry uvedeny, ale poplatek za odnětí se nepředepisuje.
Tabulka 4 Výměra trvalého záborů PUPFL
k. ú.
Pernek
Černá v Pošumaví
Kladné
Křemže
Vrábče
Parcel. Č.
Výše
poplatku za
odnětí
[Kč/ha]
Trvalý
zábor
2
[m ]
Skutečná výše
poplatku
[Kč]
306/3
928935
18
1 672,08
1465/1
928935
360
1465/1
-
13
1390/1
433 503
14
606,90
19
1764,97
47
4365,99
55
2 384,27
1904/9
1911/40
562/3
928935
433 503
33 441,66
Celková výměra trvalých záborů pozemku PUPFL je 526 m2.
Dočasné odnětí do jednoho roku je požadováno v k.ú.: Volary, Pěkná, Stožec, Pernek, Horní Planá, Černá
v Pošumaví, Polná u Českého Krumlova, Svíba, Žestov, Novosedly u Kájova, Holubov Křemže a Vrábče o
celkové ploše 5 290 m2.
Zábory PUPFL byly ve zjišťovacím řízení byly předpokládány v rozsahu 627 m2 (trvalý zábor) a 4 618 m2
dočasného záboru.
Výše odvodů za trvalé odnětí půdy je uvedena v Kap. D. I. 6 předkládané dokumentace.
Souhlas odnětím PUPFL vydal:
• Magistrát města České Budějovice, odbor ochrany životního prostředí dne 25. 1. 2013 (č.j.:
OOŽP/10559/2012/Mrš)
• Vojenský lesní úřad dne 30. 1. 2013 (č.j.: 9-3/2013-4707)
• Městský úřad Prachatice, odbor životního prostředí dne 19. 11. 2012 (č.j.: ŽP: 42017/2012)
22
B. II. 2. Voda
Fáze výstavby
Zásobování staveniště a ploch zařízení staveniště je řešeno ze stávajících veřejných vodovodních řadů.
Ve většině zařízení stavenišť SO a PS mimo obvod železniční stanice je zajištění vody (včetně pitné)
problematické. Proto v případě těchto zařízení stavenišť je voda dovážena.
Fáze provozu
Po dokončení stavby není předpokládáno navýšení počtu provozních pracovníků a nedojde ani k jejich
významnému poklesu, je tedy možno předpokládat, že úroveň spotřeby pitné vody nebude vyšší než v
dnešní úrovni.
B. II. 3. Ostatní surovinové a energetické zdroje
Fáze výstavby
Mezi surovinové zdroje použité ve fázi výstavby patří především stavební materiály použité na
rekonstrukci štěrkového lože, jeho příslušenství a konstrukce pozemních objektů.
Jedná se převážně o materiály, které z hlediska vlivu na životní prostředí nemají významné negativní
účinky a nejsou předmětem místních zdrojů.
Fáze provozu
Zdroje nutné pro zabezpečení provozu stavby rovněž nejsou mimořádného rozsahu a charakteru a
budou čerpány z již vybudované infrastruktury v okolí stavby. Pro provoz stavby je třeba zabezpečit
elektrickou energii a pitnou vodu.
Posuzované změny nemají významný vliv na změnu spotřeby surovin a energetických zdrojů
B. II. 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu
B. II. 4. 1 Nároky na dopravní infrastrukturu
Fáze výstavby
Pro přístupy na staveniště u velkých SO jsou vybudovány provizorní přístupové komunikace. S ohledem
na množství naváženého materiálu nedochází k podstatnému nárůstu zatížení stávajících silničních
komunikací.
Návoz mostních konstrukcí a jeřábové techniky je jednorázový a nedojde k nadměrnému obtěžování
okolí. Podstatná část materiálu je dopravována po železnici.
V případě nemožnosti dopravy po železnici jevyužívána silniční doprava. Základní trasou pro příjezd na
staveniště je silnice č. I/39 Volary-Černá v Pošumaví a odbočky z této silnice Pernek-zast. Pernek na
Šumavě a Želnava – Nová Pec
23
Fáze provozu
Realizací navrhovaného záměru dojde ke zvýšení rychlosti dopravy v úsecích, kde to dovolují terénní
podmínky současné trati a to max. na 80km/h a dojde také k mírnému navýšení dopravy. Po provedení
navrhovaného záměru bude navíc zvýšena plynulost a bezpečnost železniční dopravy.
B. II. 4. 2 Nároky na ostatní infrastrukturu
Fáze výstavby
Ochranná pásma
Trasa prochází ochrannými pásmy dopravních a inženýrských sítí. Zásah do ochranných pásem
inženýrských byl řešen v dokumentaci pro územní rozhodnutí.
Ochranné pásmo dráhy
To je definováno svislou rovinou vedenou 60 m od krajní osy koleje na obě strany, nejméně však 30 m
od hranice obvodu dráhy dle zásad stanovených v Zákoně o drahách.
Ochranné pásmo elektrického vedení
Veškerá kabelová vedení nová i stávající mají stanovené hranice ochranného pásma 1 m od krajního
kabelu na každou stranu. Ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými
po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního
vodiče vedení na každou stranu:
u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně
7m
u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně
12 m
Úpravy stávajících vedení společnosti E.ON ČR, a.s. nejsou součástí stavby. Jsou řešeny samostatnou
investicí.
Ochranné pásmo telekomunikací
Ve svém vyjádření O2 Telefonica ochranné pásmo neuvádí, požaduje dodržet ČSN při styku s kabelem.
Ochranné pásmo plynovodů
Staveniště křižuje středotlaký plynovod, u něhož je ochranné pásmo. Ochranným pásmem je prostor v
blízkosti plynárenského zařízení vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynárenského zařízení
měřeno kolmo na jeho obrys.
Ochranné pásmo činí:
u plynovodů a přípojek do průměru 200 mm včetně
4m
u plynovodů a přípojek od průměru 200 mm do 500 mm včetně
4m
u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a přípojek, jimiž se rozvádějí plyny v zastavěném území obce
1 m.
24
Ochrana vod
Stavba prochází od cca km staničení 50,5 do konce stavby v žst. Volary CHOPAV podzemních i
povrchových vod Šumava. V rámci stavby „Revitalizace trati České Budějovice – Volary“ nebyla
prováděna zakázaná činnost uvedená v NV č. 40/1978 Sb. o chráněných oblastech přirozené akumulace
vod Beskydy, Jeseníky, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické Hory, Šumava a Žďárské vrchy.
Stavba revitalizace trati zasahuje do ochranných pásem vodních zdrojů stanovených dle zákona
č. 254/2001 Sb., v platném znění.
Přeložky a rušení inženýrských sítí/zásah do hmotného majetku
Stavbou revitalizace trati jsou vyvolány přeložky energetických sítí ve vlastnictví společnosti E.ON
Distribuce a.s. V průběhu zpracování dokumentace revitalizace trati bylo se společností E.ON Distribuce
a.s. dohodnuto, že tyto přeložky sítí zajistí E.ON jako samostatnou investici.
Technické řešení přeložek vedení E.ONu bylo průběžně koordinováno s technickým řešení stavby
revitalizace trati. Následně bude zpracována dokumentace přeložek pro stavební řízení. Stavbou
revitalizace trati jsou dotčeny sítě ve vlastnictví společnosti Telefónica. V souladu se stanoviskem z 1. 2.
2013 si překládky sítí za úhradu zajistí jejich vlastník.
Fáze provozu
Ve fázi provozu stavby nedošlo k žádným změnám v nárocích na technickou infrastrukturu, které by
mohly mít významný vliv na životní prostředí.
B. III. Údaje o výstupech pro hodnocení změn
B. III. 1. Ovzduší
V souvislosti s výstavbou a provozem záměru je možné definovat následující bodové, liniové
a plošné zdroje znečišťování ovzduší.
Fáze výstavby
Bodové zdroje
S bodovým zdrojem znečišťování ovzduší není ve fázi výstavby počítáno.
Liniové zdroje
Liniové zdroje znečišťování ovzduší představuje provoz nákladní techniky při zemních pracích a při
návozu stavebního materiálu, respektive odvozu odpadu na stanovené skládky v etapě výstavby.
Plošné zdroje
Během výstavby představují plošné zdroje znečišťování ovzduší dočasné skládky sypkých materiálů a
vlastní zemní práce během výstavby – skrývky, výkopy atd.
25
Fáze provozu
Bodové zdroje
Se stavbou nesouvisí žádné bodové zdroje znečišťování ovzduší.
Liniové zdroje
Liniovým zdrojem posuzované stavby je provoz železniční dopravy.
Plošné zdroje
Se stavbou nesouvisí žádné plošné zdroje znečišťování ovzduší.
B. III. 2. Odpadní vody
Fáze výstavby
Způsob nakládání s odpadními vodami ve fázi výstavby probíhá v souladu s platnou legislativou. Vodní
režim na staveništi je trvale sledován technickým dozorem stavby.
Splaškové vody
Splaškové odpadní vody ve fázi výstavby vznikají především v objektech sociálního zázemí v rámci
zařízení staveniště.
Dešťové/podzemní vody
Dešťové vody u nově budovaných objektů jsou odvedeny do kanalizace. Dešťová voda z nových
přístřešků pro cestující je odvedena na terén nebo vsakována. Drenážní vody z kolejiště jsou z části
odvedeny do kanalizace či přilehlých vodotečí, zčásti budou vsakovány.
Technologické odpadní vody
Produkce těchto vod při výstavbě je minimální, vzniká např. při čištění stavebních mechanismů apod.
Likvidace těchto odpadních vod není, vzhledem k jejich minimálnímu objemu, speciálně řešena.
Fáze provozu
Splaškové vody
Likvidace splaškových vod ze stávajících provozních objektů zůstává beze změn. Nové provozní objekty
se sociálním zařízením se nenavrhují.
Dešťové vody
Dešťové vody u nově budovaných objektů budou odvedeny do kanalizace. Dešťová voda z nových
přístřešků pro cestující bude odvedena na terén nebo vsakována. Drenážní vody z kolejiště budou zčásti
odvedeny do kanalizace či přilehlých vodotečí, zčásti budou vsakovány.
Technologické odpadní vody
Při provozu záměru nebudou vznikat technologické odpadní vody.
26
B. III. 3. Odpady
Problematika odpadového hospodářství je podrobně řešena v samostatné části projektové
dokumentace (Ing. Miroslav Štolba, červen 2012). Dokumentace je zpracována v souladu s platnou
legislativou - jedná se o zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve
znění pozdějších předpisů, a s ním souvisejících vyhlášek.
Fáze výstavby
V maximální možné míře je doporučena recyklace stavebních odpadů.
Množství odpadů, které vznikne ve fázi realizace předmětné stavby, je v Dokumentaci evidováno
souhrnně za celou stavbu podle jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů. Odpady jsou
zatříděny podle vyhlášky č. 381/2001 Sb., v platném znění (Katalogu odpadů, Seznam nebezpečných
odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování
souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů) a je specifikováno jejich možné využívání, popřípadě
odstraňování v souladu s platnou legislativou. Součástí Odpadového hospodářství je rovněž orientační
seznam společností, které se zabývají využíváním, případně odstraňováním odpadů v daném regionu.
V souvislosti s hodnocenými změnami provedenými během povolovacího procesu stavby nedochází ve
fázi provozu ke změně skladby či množství produkovaných odpadů, a tedy ke změně vlivu na životní
prostředí.
Pomocí kontrolních chemických analýz bylo provedeno zjištění případné kontaminace štěrkového lože.
Zjištěná místa znečištěná ropnými látkami (výhybky) je doporučeno odtěžit přednostně a s těmito
materiály nakládat jako s nebezpečným odpadem.
V souvislosti s hodnocenými změnami nedošlo k produkci nebezpečných odpadů. Nepředpokládá se ani
změna složení ostatního odpadu. Množství jednotlivých složek odpadu bylo specifikováno až
v dokumentaci pro stavební povolení a je možné předpokládat navýšení odpadů ze stavby nových
technologických budov a rekonstrukce mostu, které nebyly v projektu pro zjišťovací řízení uvažovány.
Navržené změny nemají významný vliv na životní prostředí.
V souladu se sdělením Městského úřadu Český Krumlov, odboru životního prostředí a zemědělství (č.j.:
MUCK 16205/2012/OŽPZ/Ra ze dne 3. 4. 2012) byla zpracována problematika nakládání s odpady
recyklační základny pro recyklaci štěrkového lože v ŽST. Kájov v projektové dokumentaci pro stavební
řízení. Po ukončení recyklace štěrkového lože bude plocha vyklizena a uvedena do původního stavu.
Fáze provozu
fázi provozu k významné změně v produkci odpadů.
B. III. 4. Hluk
Zdroje hluku lze v souvislosti s navrženým záměrem očekávat ve fázi výstavby i provozu.
Pro vyhodnocení zdrojů hluku byla ve fázi projektových příprav vypracována Hluková studie (SUDOP
BRNO, s.r.o., duben 2012). Cílem studie bylo vyhodnocení vlivu provozu plánovaného záměru na
akustickou situaci.
27
Fáze výstavby
Fáze výstavby byla zhodnocena v Hlukové studii zpracované pro účely zjišťovacího řízení (SUDOP BRNO,
s.r.o., leden 2008). Pro stanovení hlukové zátěže způsobené mechanismy pro rekonstrukci trati,
především podbíječka a bagry, byl proveden obecný výpočet a ten byl aplikován na konkrétní místní
podmínky. Zdrojové údaje jsou převzaty z měření a z tech. dokumentace výrobců stavebních
mechanizmů.
V rámci hlukové studii byla navržena následující opatření pro splnění hygienických limitů z výstavby
• Stavební činnost lze provádět pouze v době od 7 do 21 hod (limit pro 14hodinovou pracovní dobu 65
dB dB).
• Při snášení štěrkového lože a při jeho opětném navážení a rozhrnování je možné provozovat stavební
mechanizmy pouze 4 hod/den v oblastech se zástavbou situovanou v ochranném pásmu dráhy a pro
domy v těsné blízkosti trati max. 1 hod/den.
V dalších fázích projektové přípravy nebyl vznesen požadavek na aktualizaci hlukové studie pro období
výstavby. V Hlukové studii (SUDOP BRNO, s.r.o., duben 2012) byly pouze stanoveny následující opatření
pro fázi výstavby:
• Veškerou stavební činnost lze provádět pouze v době od 7 do 21 hod (limit 65 dB). Případné
požadavky na noční práce je třeba v předstihu konzultovat s orgány hygienické služby, které stanoví
další podmínky.
• Zvolit stroje s garantovanou nižší hlučností, dle možností umístit tyto stroje co nejdále od obytné
zástavby.
• Minimalizovat pohyb mechanizmů a těžké techniky v blízkosti obytné výstavby, hlučná stacionární
zařízení stínit mobilními protihlukovými zástěnami s pohltivým povrchem (útlum cca 4 - 8 dB(A).
• Kombinovat hlukově náročné práce s pracemi o nízké hlučnosti, tj. zkrátit provoz výrazných
hlukových zdrojů v jednom dni a práci rozdělit do více dnů po menších časových úsecích.
• Včas informovat dotčené obyvatelstvo o plánovaných činnostech a tak mu umožnit odpovídající
úpravu režimu dne.
Dodavatel stavby zajistí dodržení limitů hluku po dobu výstavby dle nařízení vlády č. 272/2011 Sb.
Investor závazně zakotví do smlouvy s dodavatelem režim činnosti mechanizmů uvedený v této práci. Za
dodržení režimu bude zodpovědný stavbyvedoucí.
Fáze provozu
Provoz na komunikacích je považován za liniový zdroj hluku, který je emitován vozidly pohybujícími se
po těchto komunikacích. Stavba nezahrnuje žádné stacionární zdroje hluku.
Fáze provozu byla zhodnocena v Hlukové studii zpracované pro účely zjišťovacího řízení (SUDOP BRNO,
s.r.o., leden 2008). Z důvodu redukce stavby (několik připravovaných staveb již bylo realizováno jako
v samostatná investice SŽDC) byla vypracována nová hluková studie jako součást dokumentace pro
stavební povolení (SUDOP BRNO, a.s., duben 2012). Z tohoto hodnocení vyplynulo, že není nutné
realizovat protihlukové stěny, jelikož nedojde k překročení hygienického limitu s korekcí pro starou
hlukovou zátěž*dle NV č. 272/2011 Sb., v platném znění, vyjma několika obytných objektů v těsné
blízkosti trati, kde z prostorových důvodů nelze vybudovat PHS (jedná se především o služební byty ve
28
výpravních budovách) a budou zde instalována nová okna s neprůzvučností 35 dB, aby byly dodrženy
vnitřní limitní hladiny hluku.
„starou hlukovou zátěží“ ve smyslu Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., v platném znění. Podrobný průkaz
staré hlukové zátěže je uveden níže v tab. 5.
Porovnání předpokládané výhledové zátěže s rokem 2000
Tabulka 5 Porovnání výhledové hlukové zátěže s rokem 2000
Hodnoty v tabulce znázorňují hlukovou emisi tratě v referenční vzdálenosti od osy koleje a vyjadřují
rozdíl mezi posuzovaným rokem a rokem 2000. Pokud rozdíl leží v intervalu 1,0-2,0 – došlo ke změně, ale
vzhledem k nejistotám výpočtu nelze tuto změnu považovat za prokazatelnou.
Z výše uvedené tabulky vyplývá, že při srovnání dopravy dle grafikonu 2000/2001 a předpokládané
výhledové dopravy dochází dle výpočtu v části trati k mírnému nárůstu hluku (max. 1,5 dB) a v části
úseku k mírnému poklesu. Z tohoto důvodu je možné dle akustické studie použít hygienický limit
s korekcí pro starou hlukovou zátěž - tedy limitní hladiny hluku 70/65 dB pro den/noc. Dále uvádíme
následující skutečnosti týkající se posuzovaného záměru:
• tam, kde bude provedena rekonstrukce železničního svršku, poklesne hluková zátěž o cca 2 – 5 dB, a
tedy dojde ke zlepšení stávající hlukové situace. Jedná se o tyto úseky: most přes Vltavu v Boršově,
zast. Vrábče, žst. Křemže, zast. Holubov včetně mostu přes Brložský potok, zast. Třísov, zast.
Plešovice, žst. Zlatá Koruna, žst. Český Krumlov, žst. Kájov, zast. Mezipotočí, žst. Hořice na Šumavě,
žst. Černá v Pošumaví, zast. Pernek, zast. Pěkná
• podél převážné části úseku v Českých Budějovicích jsou vybudovány protihlukové stěny
• ve výpočtech je uplatněna maximální výhledová intenzita dopravy
29
• vozový park používaných souprav je postupně obnovován a jsou zaváděny soupravy s nižšími
hlukovými emisemi (brzdy)
• výstavba protihlukových stěn je ekonomicky náročná a často působí v obcích jako bariéra a její
začlenění do staré zástavby je obtížné
Instalace nových oken s neprůzvučností 35 dB je předběžně vytipována u následujících objektů Tento
návrh bude případně korigován dle výsledků měření hluku uvnitř místností během zkušebního provozu,
tak aby byly dodrženy vnitřní limitní hladiny hluku: DEN 45 dB, NOC 35 dB.
Pro IPO byly vytipovány následující objekty v těsné blízkosti trati:
• Boršov nad Vltavou – VB (výpravní budova)
• Černý Dub – bývalá VB, č.p. 16
• Vrábče – budova zastávky č.p. 51
• Křemže – VB
• Holubov – VB
• Plešovice č.p. 31 (u zastávky)
• Zlatá Koruna – VB
• Domoradice – Přísečná – č.p. 19 – mateřská školka
• Český Krumlov – VB
• Kájov – VB a dům č.p. 91 ve stanici
• Mezipotočí – Novosedly u Kájova – č.p. 34
• Hořice na Šumavě – VB
• Polná – VB
• Polečnice (k.ú. Polná) – VB
• Černá v Pošumaví – VB
• Horní Planá – VB a dva domy u přejezdu č.p. 210 a 214
• Nová Pec – VB
• Černý Kříž – VB
• Volary – č.p. 431 (Siplův Dvůr), VB a dům ve stanici na parc. č. 1975
B. III. 5. Vibrace
Revitalizací tratě se nemění její poloha, dochází pouze k úpravám železničního spodku, mostních objektů
a výstavbě nových provozních budov. Tento kvalitativní posun bude mít za následek lepší funkci kolejové
dráhy jako celku a tím i snížení hodnot vibrací šířících se do okolí.
B. III. 6. Záření radioaktivní, elektromagnetické
Stavba není zdrojem elektromagnetického ani radioaktivního záření.
30
B. III. 7. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních
stavech
Potenciální rizika vzniku havárií či nestandardního stavu, která lze obecně identifikovat, jsou požár,
exploze, únik nebezpečných látek atd.
Největší nebezpečí pro širší okolí může nastat při vzniku většího požáru. Negativním projevem požáru
pro širší okolí je vznik jedovatých a dráždivých plynů. Dále pak při hasičském zásahu vznikají odpadní
vody kontaminované směsí hasících látek a látek vyplavených při hašení.
Rozsáhlejší vliv může mít únik nebezpečných látek do podzemních a povrchových vod. Včasným zásahem
lze rozsah havárie omezit.
Fáze výstavby
Pro fázi výstavby byl Ing. Radmilou Šmerákovou v dubnu 2012 zpracován Havarijní plán, který obsahuje
preventivní opatření před kontaminací nebezpečnými látkami, popis činnosti při havárii, hlášení havárie,
prostředky určené k odstraňování následků havárie, povinnosti při havárii, vedení záznamů o havárii atd.
Fáze provozu
Pro fázi provozu byly jako součást projektu zpracovány Povodňový plán (Ing. Radmila Šmeráková,
SUDOP PRAHA, a.s., duben 2012), Studie odolnosti a zabezpečení stavby z hlediska požárně ochrany
(SUDOP PRAHA).
Povodňový a Havarijní plán byl schválen Povodím Vltavy s.p. dne 21. 8. 2012 (č.j.: 44531/2012-120).
31
C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ
C. I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území se zaměřením
na možné změny těchto charakteristik ve vztahu k navrženým/provedeným změnám
stavby
V této podkapitole předkládané dokumentace je proveden výčet nejzávažnějších environmentálních
charakteristik dotčeného území, které mohou být ovlivněny posuzovanými změnami stavby
„Modernizace trati Rokycany - Plzeň“.
Obecně, v souvislosti s dotčeným územím posuzovaného záměru, jsou v předložené kapitole popsány
veškeré níže uvedené environmentální charakteristiky. Řadu z nich nelze považovat za posuzovanou
změnou závažně ovlivněné.
• Fauna
• Flóra
• Území historického a archeologického významu
• Geomorfologické, geologické a hydrogeologické poměry
• Staré ekologické zátěže a extrémní poměry v dotčeném území
• Horninové prostředí, přírodní zdroje
• Územní systém ekologické stability (ÚSES)
• Zvláště chráněná území a přírodní parky
• NATURA 2000
• Území hustě obydlená/obyvatelstvo
C. I. 1 Fauna
Biogeografické členění
Zájmová lokalita prochází dvěma hlavními bioregiony: Českokrumlovským a Šumavským. Omezeně je
dotčen bioregion Českobudějovický.
Fauna zájmové oblasti
Území navrhované revitalizace trati patří svými přírodovědnými hodnotami nesporně k nadprůměrným z
hlediska celé ČR, čemuž odpovídá značná koncentrace zvláště chráněných druhů rostlin i živočichů a
nenapodobitelný charakter krajinného rázu. Od těchto faktorů se také odvíjí existence řady chráněných
území dle zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, dále výskyt
evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, chráněných v rámci soustavy NATURA 2000, a zařazení
CHKO Šumava r. 1990 mezi biosférické rezervace UNESCO.
Pro danou stavbu bylo v průběhu projektových příprav stavby zpracováno biologické hodnocení
(GeoVision s.r.o., Plzeň, 2007). Průzkumy byly provedeny v jarním a letním aspektu vegetační sezóny
2007 (duben až srpen) v zájmovém území NP/ CHKO Šumava a CHKO Blanský les, částečně i v dalších
lokalitách, potenciálně dotčených záměrem. Detailní průzkum obojživelníků a jejich migračních tras byl
32
prováděn na území CHKO Blanský les, v ostatních úsecích byla učiněna pouze jednotlivá a nepříliš
reprezentativní pozorování (např. snůšky skokana hnědého v odvodňovacích příkopech při hranici NPR
Vltavský luh v NP Šumava).
Souhrnný přehled zvláště chráněných druhů ptáků zjištěných v okolí posuzovaného úseku revitalizace
trati.
tetřívek obecný (Tetrao tetrix)
bramborníček hnědý (Saxicola rubetra)
hýl rudý (Carpodacus erythrinus)
ťuhýk obecný (Lanius collurio)
Přehled dalších zjištěných chráněných druhů živočichů v okolí trasy revitalizované trati.
kolonie mravenců rodu Formica
ještěrka živorodá (Lacerta vivipara)
Pro zvláště chráněné druhy dotčeno posuzovanou stavbou bylo zažádáno o výjimku ze základních
podmínek ochray. Správa chráněné krajinné oblasti Blanský les a krajské středisko České Budějovice
povolilo výjimku ze základních podmínek ochrany ohrožených zvláště chráněných druhů: bramborníček
hnědý (Saxicola rubetra), hýl rudý (Carpodacus erythrinus), ťuhýk obecný (Lanius collurio) dne 10. 12.
2012 (č.j.: 1493/BL/2012) uvedených v § 50 odst. 1 a 2 zákona, a to ze zákazu škodlivě zasahovat do
přirozeného vývoje, konkrétně rušením zvláště chráněných druhů v místě jejich přirozeného výskytu za
podmínek kácení porostů křovin a stromů bude prováděno mimo hnízdní období, tj. v době od 15. srpna
do 15. Dubna.
Provedené změny nezasahují do oblastí s výskytem zvláště chráněných druhů živočichů.
Před samotným zahájením stavby a v jejím průběhu probíhá ekologický dozor se zaměřením na výskyt
zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin a prvky ochrany přírody.
C. I. 2 Flóra
Biogeografické členění
Zájmová lokalita prochází dvěma hlavními bioregiony: Českokrumlovským a Šumavským. Omezeně je
dotčen bioregion Českobudějovický.
Fytogeografické členění
Podle regionálně fytogeografického členění ČR patří zájmová oblast do fytogeografického okresu Pražská
plošina (fytogeografická oblast oreophyticum).
Aktuální vegetace zájmového území
Území navrhované revitalizace trati patří svými přírodovědnými hodnotami nesporně k nadprůměrným z
hlediska celé ČR, čemuž odpovídá značná koncentrace zvláště chráněných druhů rostlin i živočichů a
nenapodobitelný charakter krajinného rázu. Od těchto faktorů se také odvíjí existence řady chráněných
území dle zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, dále výskyt
evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, chráněných v rámci soustavy NATURA 2000, a zařazení
CHKO Šumava r. 1990 mezi biosférické rezervace UNESCO.
33
Pro danou stavbu bylo v průběhu projektových příprav stavby zpracováno biologické hodnocení
(GeoVision s.r.o., Plzeň, 2007). Průzkumy byly provedeny v jarním a letním aspektu vegetační sezóny
2007 (duben až srpen) v zájmovém území NP/ CHKO Šumava a CHKO Blanský les, částečně i v dalších
lokalitách, potenciálně dotčených záměrem.
Celkový přehled chráněných a ohrožených taxonů rostlin, zjištěných v bezprostředním okolí trati České
Budějovice – Volary
lilie cibulkonosná (Lilium bulbiferum)
třešeň křovitá (Prunus fruticosa)
rozrazil ožankový (Veronica teucrium)
rmen barvířský (Anthemis tinctoria)
žebřice pyrenejská (Libanotis pyrenaica)
kruštík širolistý (Epipactis helleborine)
Provedené změny nezasahují do oblastí s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin.
Kácení
Na základě dendrologického průzkumu (SUDOP PRAHA a.s., 6/2012) bylo žádáno o povolení ke kácení.
Káceny byly dřeviny v nejnutnějším rozsahu v rámci obvodu stavby. Povolení ke kácení se nachází
v příloze F. 2 Další podstatné informace oznamovatele.
Vzhledem ke skutečnosti, že pro účely oznámení EIA nebyl vypracován podrobný dendrologický průzkum
a nebyly stanoveny počty kácených stromů, nelze objektivně porovnávat rozdíly v rozsahu kácení od
doby vydání ZZŘ. Vzhledem k rozsahu předkládaných změn však není očekáván významný negativní
zásah týkající se dřevin.
Výsadby
Rozsah navržených stavebních úprav si nevyžádá náhradní výsadbu a ozelenění ploch.
C. I. 3 Území historického a archeologického významu
Území historického významu
Vyhlášenou nemovitou kulturní památkou je ocelový příhradový železniční most přes Křemžský potok č.
ÚSKP 47568/3-5909.
Na trati nachází soubor dochovaných objektů železničních stanic a zastávek tzv. Želnavské železniční
trati č. 194, u kterých od roku 1991 probíhá řízení o prohlášení za kulturní památky.
Území archeologického významu
Vzhledem k tomu stavebník provádějící stavbu předem oznámil zahájení výkopových prací pověřené
organizaci (Archeologickému ústavu AV ČR, Ústavu archeologické památkové péče). Stavebník postupuje
dle §22 a §23 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
34
C. I. 4 Geomorfologické, geologické a hydrogeologické poměry
Geomorfologické území a geologické poměry
Část území stavby v rámci Šumavského bioregionu leží na jihozápadě jižních Čech, na hranici s
Bavorskem a zabírá geomorfologický celek Šumava a přiléhající okraje celku Šumavské podhůří. Jedná se
o rozsáhlou hornatinu s výškovou členitostí 300 – 600 m, tvořenou krystalickými břidlicemi, žulami a
syenodiority, tzv. horninami moldanubického krystalinika. Typická nadmořská výška je 730 - 1330 m.
Část území stavby v rámci Českokrumlovského bioregionu leží na jihu Čech, výběžky zasahuje i do
Rakouska. Typickou část tvoří vrchovina a hornatina s pestrou geologickou stavbou. Severozápadní část
bioregionu charakterizují mohutné masívy granulitických rul a granulitů (Blanský les) mezi nimiž
probíhají pásy budované cordieritickými rulami a nebulity s vložkami amfibolitů, hadců a kvarcitů. Dále
se zde vyskytují hadce (okolí Křemže), střed oblasti tvoří pararuly s vložkami amfibolitů a vápenců
(Vyšenské kopce). Na jihovýchodě se nachází ruly až svory, na jihu žuly. Typická nadmořská výška je 460
– 900 m.
Nejmenší část území v rámci Českobudějovického bioregionu spadá do geomorfologického celku
Českobudějovická pánev. Typickými horninami, které ji vyplňují, jsou nezpevněné sedimenty (jíly, písky,
štěrky), lokálně zpevněné na pískovce nebo slepence. Převážná část území má ráz ploché pahorkatiny,
typická nadmořská výška je 370 – 440 m.
Hydrogeologické poměry
Zájmové území se nachází v úvodu stavby v hydrogeologickém rajónu 2160 - Budějovická pánev,
převážná část stavby prochází hydrogeologickým rajónem 6310 – Krystalinikum v povodí Horní Vltavy a
Úhlavy.
C. I. 5 Staré ekologické zátěže a extrémní poměry v dotčeném území
V rámci geotechnického a stavebně technického průzkumu byla zkoumána kontaminace pražcového
podloží (Ing. Jakub Hruška, SUDOP PRAHA, a.s., červen 2012). Identifikace případného znečištění
stavebních konstrukcí byla zjišťována na základě odběru vzorků stavebních materiálů použitých ve
stavbě a zkoušek odebraných vzorků.
Za vymezené části stavby je z preventivních důvodů nutné považovat místa zřetelně znečištěná ropnými
látkami – výhybky. Tato místa jsou přednostně odtěžována a s materiály s těchto míst je nakládáno jako
s nebezpečným odpadem - viz § 4 písm. a) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších
předpisů. V rámci rekonstrukce trati je dle dostupných informací o úrovni znečištění stavebních
materiálů umístěných v zájmové stavbě možné očekávat s vysokou mírou pravděpodobnosti vznik
nebezpečného odpadu - štěrk ze železničního svršku obsahující nebezpečné látky, s nímž je dále
nakládáno v souladu s požadavky zákona o odpadech kladených na nakládání s nebezpečnými odpady.
C. I. 6 Horninové prostředí a přírodní zdroje
V zájmové oblasti se nacházejí lokality chráněných ložiskových území, dobývacích prostor těžených,
výhradní ložiska surovin i hlavní důlní díla.
35
Tabulka 6 Dobývací prostory těžené
Tabulka 7 Hlavní důlní díla
Tabulka 8 Výhradní ložiska
Tabulka 9 Chráněná ložisková území
Tabulka 10 Poddolované území
Stavba revitalizace neovlivní stávající geologické poměry ani nerostné zdroje a neznamená riziko pro
aktivaci potenciálních sesuvů.
Posuzované změny nemají vliv na stávající horninové prostředí a přírodní zdroje.
C. I. 7 Územní systém ekologické stability (ÚSES)
V řešeném úseku záměru „Revitalizace trati České Budějovice - Volary“ se nachází několik prvků ÚSES, se
kterými je trasa železnice v kontaktu. Jsou to:
36
•
•
•
•
•
NRBK tok řeky Vltavy, označený č. 32110 - kříží trať u Boršova nad Vltavou v žkm 4,172.
NRBK - kříží trať u obce Srnín žkm 21,0 a v rámci přehrady Lipno žkm 65,6
RBC - kříží trať v žkm 49,9
RBK tok Křemže - kříží trať v žkm 15,365.
další LBC, LBK - prochází místy podél trati a v několika lokalitách dochází ke křížení.
Vzhledem k rozsahu stavby, která spočívá především v pokládce kabelu, není předpoklad většího zásahu
do územního systému ekologické stability.
Před samotným zahájením stavby a v jejím průběhu probíhá ekologický dozor se zaměřením na zásahy
do prvků ochrany přírody.
C. I. 8 Zvláště chráněná území, přírodní parky
Ve sledovaném území záměr mezi Volary a Novou Pecí prochází Národním parkem Šumava, mezi Novou
Pecí a Polečnicí pak CHKO Šumava. Mezi Kájovem a osadou Štroba u Křemže prochází záměr skrz CHKO
Blanský les.
Správa chráněné krajinné oblasti Blanský les a Krajské středisko České Budějovice vydaly dne 3. 12. 2012
(č.j.: 2061/BL/2012) souhlas se stavbou procházejícím územím CHKO Blanský les.
Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava dne 1. 10. 2012 (č.j.: NPS 06367/2012)
povolila výjimku pro umísťování nových staveb a měnění využití v 1. zóně CHKO v km 54,200-km 55,310,
km 55,480-km 55,785, km 55,785-55,925, km 56,17-km 56,330, km 56,690-km 57,610, km 65,735-km
66,030 v k.ú. Horní Planá a výjimku pro vjíždění motorových vozidel a obytných přívěsů mimo silnice a
místní komunikace místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody na pozemky , přiléhající ke
stavbě v k.ú. Horní Planá.
Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava vydala souhlas dne 10. 1. 2013 (č.j.: SZ NPS
08991/2012/2 – NPS 09920/2012) s povolením stavby.
Z hlediska „maloplošných“ zvláště chráněných území je kabelizace u zastávky Dobrá na Šumavě vedena
skrz přírodní památku Vltavský luh, mezi Černým křížem a Novou Pecí jde záměr téměř po hranici této
přírodní památky. V oblasti Českého Krumlova jde kabelizace po hraně národní přírodní rezervace
Vyšenské kopce, jež historicky sousedí s drážním pozemkem. Poslední „maloplošné“ zvláště chráněné
území se nachází u Křemže, jde o přírodní památku Mokřad u Borského rybníka. Tato přírodní památka
je dle podkladů z AOPK formálně vymezena s mírnou kolizí se současným drážním pozemkem. Největší
vlivy jsou proto očekávány na hranici této přírodní památky s drážním pozemkem, kde budou probíhat
stavební úpravy v ŽST Křemže.
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Správa chráněné krajinné oblasti Blanský les vydala
dne 28. 5. 2006 (č.j.: 00721/BL/2007) výjimku z ochranného pásma přírodní památky Mokřad u
Borského rybníka.
V okolí záměru se nevyskytuje žádný přírodní park, navrhovaným záměrem ani jeho změnami nedojde
k ovlivnění žádného přírodního parku.
Změny v projektu nebudou mít vliv na ZCHÚ.
37
C. I. 7 NATURA 2000
Natura 2000 (def. zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění) je celoevropská
soustava chráněných území, kterou tvoří síť přírodně významných lokalit chránících nejvíce ohrožené
druhy rostlin, živočichů a přírodních stanovišť spolu s tzv. ptačími oblastmi, což jsou území nejvhodnější
pro ochranu vybraných druhů ptáků z hlediska výskytu, stavu a početnosti populací.
Navrhovaná trať protíná podstatnou délkou své trasy území tří lokalit, patřící na základě nařízení vlády č.
123/2005 Sb. do národního seznamu evropsky významných oblastí, tj. lokalit navržených k zařazení do
celoevropské soustavy chráněných území Natura 2000 (EVL Blanský les, EVL Boletice, EVL Šumava). Dva
úseky trasy zároveň leží v územích chráněných v rámci soustavy NATURA 2000 jako tzv. Ptačí oblasti (PO
Šumava a PO Boletice). Hodnocený záměr znamená přímý zásah v území všech zmíněných EVL a PO.
Na základě tohoto dotčení příslušných EVL a PO bylo vypracováno Posouzení významnosti vlivů na
lokality Natura 2000 (GeoVision, srpen 2007). V tomto posouzení byly stanoveny obecné požadavky
k provádění výkopových prací při pokládání kabelu signalizačního zařízení, aby byla maximálně
vyloučena možnost vzniku situací s případnými negativními důsledky pro předmět ochrany, a zároveň
doporučuje dodržovat opatření již navržené v projektové dokumentaci.
Dle vyjádření Správy chráněné krajinné oblasti Blanský Les ze dne 10. 12. 2012 (č.j.: 2276/BL/2012) je
uvedený záměr takového charakteru , že jeho významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo
celistvosti evropsky významné lokality Banský les lze vyloučit
Dle vyjádření Správy chráněné krajinné oblasti Šumava ze dne 17. 12. 2013 (č.j.: NPS 09668/2012/2) lze
významný vliv záměru na Evropsky významnou lokalitu a Ptačí oblast Šumava vyloučit.
Dle vyjádření Správy národního parku Šumava ze dne 29. 1. 2012 (č.j.SZ NPS 09668/2012/3-NPS
00891/2013) lze významný vliv záměru na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost Evropsky
významné lokality Šumava a Ptačí oblasti Šumava vyloučit.
Dle vyjádření Újezdního úřadu vojenského újezdu Boletice ze dne 22. 4. 2013 (č.j.: 69-1/2013-1518)
souhlasí s revitalizací trati z důvodu vyloučení negativního vlivu záměru na stav předmětu ochrany
v evropsky významné lokalitě a ptačí oblasti Boletice.
Vyjádření jsou součástí této studie v kap. F.
Posuzované změny nemají na danou problematiku vliv.
C. I. 8 Území hustě obydlená, obyvatelstvo
Trasa vedení prochází přes 20 obcí. Dle údajů z Českého statického úřadu bydlí k 31. 12 2013 v širším
zájmovém území 127 731 obyvatel. Přehled dotčených obcí s uvedením počtů obyvatel je uveden v
následující tabulce.
Tabulka 11 Vybrané statistické údaje o počtu obyvatel v dotčených obcích
Obec
Nová Pec
Stožec
Volary
Želnava
Boršov nad Vltavou
Homole
Počet obyvatel
457
194
3 871
112
1 772
1 429
Obec
Holubov
Horní Planá
Hořice na Šumavě
Kájov
Křemže
Přísečná
Počet obyvatel
1 087
2 145
843
1 729
2 832
205
38
Obec
Vrábče
Včelná
České Budějovice
Boletice
Počet obyvatel
698
1 695
93 253
286
Obec
Srnín
Zlatá Koruna
Černá v Pošumaví
Český Krumlov
Počet obyvatel
315
724
831
13 253
C. II. Stručná charakteristika stavu složek ŽP v dotčeném území, které mohou být/mohly být
pravděpodobně významně ovlivněny změnami stavby
V této podkapitole předkládaného oznámení je provedena charakteristika stavu složek životního
prostředí, které mohly být hodnocenými změnami ovlivněny.
V souvislosti s hodnocenými změnami stavby záměru dojde k ovlivnění následujících složek ŽP
seřazených dle předpokládané významnosti ovlivnění:
Akustická situace
Kvalita ovzduší
Krajinný ráz
Významné krajinné prvky
Voda
Kulturní památky a hmotný majetek
C. II. 1 Akustická situace
Rozhodujícím zdrojem hluku pro stávající stav je zde železniční nebo silniční doprava.
Podrobně ochranu před hlukem upravuje Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před
nepříznivými účinky hluku a vibrací, v platném znění. Toto nařízení vlády zapracovává příslušné předpisy
Evropských společenství a upravuje hygienické limity hluku pro chráněný vnitřní prostor staveb,
chráněný venkovní prostor staveb a chráněný venkovní prostor. Dále upravuje hygienické limity vibrací
pro chráněný vnitřní prostor staveb.
Pro danou stavbu bylo uvažováno se „starou hlukovou zátěží“ ve smyslu Nařízení vlády č. 272/2011 Sb.,
v platném znění, tj. hygienický limit 70/65 dB (den/noc).
Níže jsou uvedeny vypočítané hodnoty akustického tlaku pro stávající stav dle Hluková studie (Mgr.
Gabriela Růžičková, SUDOP BRNO, a.s., duben 2012).
Tabulka 12 Stávající stav – hluková zátěž (r. 2012) - širá trať: LAeq [dB], výška 3 m
39
C. II. 2 Kvalita ovzduší
Klimatické a rozptylové podmínky
Podle klimatické regionalizace (Quitt E., 1971) leží území v několika klimatických oblastech.
Jihozápad a jih území pouze v nejteplejší části Vltavské brázdy leží v mírně teplé oblasti MT 3, zbývající
část leží v chladných oblastech CH 7 (převládá) a CH 6. Podnebí je ve větších výškách chladné s velkými
rozdíly v úhrnu srážek mezi návětrnou (severozápadní) a závětrnou (jihovýchodní) částí, která leží ve
srážkovém stínu. Velkou roli zde hraje utváření reliéfu, četné jsou teplotní inverze v kotlinách a
úvalovitých údolích a v blízkosti rozsáhlé hladiny Lipenské nádrže.
Směrem na severovýchod cca po obec Včelná spadají nižší části území do mírně teplých klimatických
oblastí MT 5 a MT 4, střední polohy do MT 3 a vrcholové části do chladné oblasti CH 7. Podnebí je na
většině území mírně teplé a s daleko nižšími srážkami, než na Šumavě, v nižších polohách srážky
nepřesahují 700 mm a mají výrazně kontinentální chod, tj. – v červenci spadne až 4x více srážek, než v
únoru.
Východní okraj území až po České Budějovice leží v mírně teplé oblasti MT 11. Podnebí je nejteplejší z
mírně teplých oblastí, středně zásobené srážkami. Je zde pravděpodobně nejkontinentálnější klima v ČR
s velkou četností srážek v červenci oproti únoru viz výše.
V následující tabulce je uvedena větrná růžice pro 5 tříd stability atmosféry a tři třídy rychlosti větru pro
lokalitu Kájov.
Tabulka 13 Odborný odhad větrné růžice pro lokalitu Kájova v 10 m nad zemí
Obrázek 2 Grafické znázornění větrné růžice
40
Kvalita ovzduší
Znečištění ovzduší bylo podrobně řešeno v rámci Rozptylové studie k dokumentaci pro stavební povolení
(Ing. blanka Novotná, červen 2012).
Zákon č. 201/2012 Sb. „O ochraně ovzduší“ ukládá MŽP povinnost každoročně zveřejňovat průměrné
hodnoty koncentrací vybraných znečišťujících látek pro čtverce území o velikosti 1 km2 vždy za
předchozích 5 kalendářních let (jedná se o pětileté klouzavé průměry). Tyto průměrné hodnoty, které
jsou uvedeny v následující tabulce, jsou závazným zdrojem informací o stávajícím imisním pozadí
zájmové lokality. V rozptylové studii bylo uvažováno s pozadím v následujících čtvercích: 446409,
445409, 445408.
Tabulka 14 Průměrné hodnoty koncentrací za období 2009 – 2013 pro čtverce 1x1 km v území stavby
Znečišťující látka
Veličina
Jednotka
Oxid dusičitý
roční průměr
µg.m
Částice PM10
Částice PM2,5
roční průměr
roční průměr
Rozmezí hodnot
-3
9,4-9,8
-3
13,4-13,9
-3
11,7-12,0
µg.m
µg.m
-3
0,8
-3
0,33-0,35
-3
24,0
Benzen
roční průměr
ng.m
Benzo(a)pyren
roční průměr
µg.m
Částice PM10
36. nejv. denní průměr
µg.m
Zdroj: www.chmi.cz
Z naměřených hodnot je patrné, že imisní limit není v širším okolí stavby překročen v žádné ze
sledovaných znečišťujících látek. Imisní limit je s velkou rezervou splněn.
C. II. 3 Krajinný ráz
Ochrana krajinného rázu je v ČR zakotvena v § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, který
vymezuje krajinný ráz jako zejména přírodní, kulturní a historickou charakteristiku určitého místa či oblasti, je chráněn před
činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb,
mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních
dominant, harmonické měřítko a vztahy v krajině.
Vzhledem k charakteru stavby a skutečnosti, že jednotlivé úpravy v rámci revitalizace železniční trati se
nacházejí převážně na drážním tělese nebo v prostoru ČD, nepřinesou žádné vizuální změny do krajiny a
krajinný ráz nebude žádným způsobem negativně dotčen.
Vzhledem k upuštění od realizace protihlukových stěn z důvodu změny legislativy budou hodnocené
změny snižovat již nyní zanedbatelný vliv na krajinný ráz
C. II. 4 Významné krajinné prvky (VKP)
Významný krajinný prvek je definován v § 3, odst. 1, písm. b zákona o ochraně přírody a krajiny
č. 114/1992 Sb. v platném znění jako „ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny
utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability.“ VKP ze zákona jsou veškeré lesy,
rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Dále jsou VKP taková území, která jsou
zaregistrovaná příslušným orgánem ochrany přírody.
41
VKP ze zákona na zájmovém území stavby tvoří především vodní toky a lesní komplexy, dále jsou podél
trati VKP registrované Rybník Máčalka – Černý Dub v k.ú. Homole. Jejich ovlivnění bude během výstavby
minimalizováno (kácení, oprava mostů a propustků nad vodními toky).
Pro řešenou stavbu byl Magistrátem města České Budějovice dne 14. 1. 2013 (pod č. j.
OOZP/11364/2013/zs/Ky) udělen souhlas k zásahu do významných krajinných prvků ze zákona (les,
vodní tok Vltava, Homolský potok a další drobné toky) a registrovaného významného krajinného prvku
Rybník Máčalka - Černý Dub.
SO 14-24-01 železniční most v km 4,172
SO 21-24-01 železniční most v km 31,883
Stavební činnost nebude mít na vlastní VKP vliv, vyjma rušení hlukem a případnými emisemi. Toto rušení
je ovšem časově omezené.
Navrženými změnami dojde k novému zásahu do VKP v případě železničního mostu v Kájově. Městský
úřad Český Krumlov, odbor životního prostředí a zemědělství vydal dne 3. 12. 2012 (č.j.: MUCK
49736/2012 /OŽPZ/Ra) souhlas se zásahem do VKP.
C. II. 5 Voda
Povrchová voda
Hydrologické zařazení
Dle hydrologického členění patří zájmové území stavby do povodí (3. řádu) vodního toku Vltava po Malši
(ČHP 1-06-01). Stavba revitalizace trati postupně prochází ve směru od Českých Budějovic do Volar
těmito dílčími povodími:
•
Vltava od Homolského potoka po Malši (1-06-01-216)
•
Vltava od Třebonínského potoka po Homolský potok (1-06-01-214)
•
Homolský potok (1-06-01-215)
•
Dehtářský potok (1-06-03-006)
•
Vltava od Dobrovodského potoka po Třebonínský potok (1-06-01-210)
•
Křemžský potok od Krasetínského potoka po ústí (1-06-01-209)
•
Vltava od Kokotiské rokle po Křemžský potok (1-06-01-194)
•
Kokotiská rokle (1-06-01-193)
•
Vltava od Jíleckého potoka po Kokotinskou rokli (1-06-01-192)
•
Vltava od Polečnice po Jílecký potok (1-06-01-186)
•
Polečnice od Hučnice po ústí (1-06-01-185)
•
Polečnice od Chvalčinského potoka po Hučnici (1-06-01-183)
•
Polečnice od Kaliště po Chvalšinský potok (1-06-01-171)
•
Kaliště (1-06-01-170)
•
Polečnice od Škeblice po Kaliště (1-06-01-169)
42
•
Polečnice od Čertice po Škeblice (1-06-01-167)
•
Polečnice od Hořického potoka po Čertici (1-06-01-165)
•
Hořický potok (1-06-01-164)
•
Polečnice od Květušínského potoka po Hořický potok (1-06-01-163)
•
Květušínský potok (1-06-01-162)
•
Polečnice od Brzotického potoka po Květušínský potok (1-06-01-161)
•
Brzotický potok (1-06-01-160)
•
Polečnice od pramene po Brzotický potok (1-06-01-159)
•
Olšina od Louteckého potoka po Mokrou (1-06-01-088)
•
Mokrá (1-06-01-089)
•
Olšina od Mokré po Černý potok (1-06-01-090)
•
Vltava od Ostřice po Černý potok (1-06-01-092)
•
Ostřice (1-06-01-080)
•
Vltava od Hamerského potoka po Ostřici (1-06-01-079)
•
Vltava od Slatinky po Hamerský potok (1-06-01-075)
•
Slatinka (1-06-01-074)
•
Vltava od Perneckého potoka po Slatinku (1-06-01-073)
•
Pernecký potok (1-06-01-072)
•
Vltava od Novopeckého potoka po Smrčinský potok (1-06-01-069)
•
Novopecký potok (1-06-01-068)
•
Vltava od Jezerního potoka po Novopecký potok (1-06-01-067)
•
Jezerní potok (1-06-01-066)
•
Vltava od Záhvozdenského potoka po Jezerní potok (1-06-01-063)
•
Vltava od Korunáče po Záhvozdenský potok (1-06-01-059)
•
Vltava od Chlumského potoka po Korunáč (1-06-01-057)
•
Vltava od soutoku St. a Tep. Vltavy po Chlumský potok (1-06-01-055)
•
Studená Vltava od Hučiny po soutok s Teplou Vlt. (1-06-01-054)
•
Studená Vltava od Mlýnského potoka po Hučinu (1-06-01-052)
•
Studená Vltava od Hučiny po soutok s Teplou Vl. (1-06-01-054)
•
Teplá Vltava od Jedlového potoka po soutok se Studenou Vl. (1-06-01-039)
•
Volarský potok od Mlýnského potoka po ústí) (1-06-01-042)
Správcem povodí je Povodí Vltavy s.p., závod Horní Vltava.
43
Trasa revitalizované trati prochází od km staničení 54,3 do km 76,3 v bezprostřední blízkosti vodní
nádrže Lipno I. VN je tratí křižována v km staničení 55,186 a 68,637 (železniční mosty SO 26-24-03 a 3024-01).
Správa povodní Vltavy, s.p. závod Horní Vltava vydala souhlas s touto stavbou dne 21. 1. 2013 (č.j.:
3451/2013-142).
Městský úřad Český Krumlov, odbor životního prostředí a zemědělství vydal dne 4. 3. 2013 v závazném
stanovisku (čj.: MUCK 09336/2013/OŽPZ/In) souhlas se stavbou na pozemcích, na kterých se nacházejí
následující vodní toky a na pozemcích s těmito pozemky sousedících.
44
Městský úřad Prachatice, odbor životního prostředí vydal dne 4. 3. 2013 v závazném stanovisku (čj.:
ŽP:Vod.231/1/4293/2013) souhlas se stavbou na pozemcích, na kterých se nacházejí následující vodní
toky a na pozemcích s těmito pozemky sousedících a to:
45
V důsledku hodnocených změn předkládaných v této dokumentaci nebude docházet k ovlivnění
povrchových vod. Podrobné vyhodnocení je provedeno v kap. D.I.5 Vliv na povrchové a podzemní vody.
Záplavové území
V zájmovém území stavby je pro vodní toky – Vltava, Křemžský potok, Polečnice, Chvalšinský potok a
Olšina, Teplá Vltava, Studená Vltava stanoveno záplavové území pro průtoky Q5, Q20, Q100 včetně
vymezení aktivní zóny záplavového území. Stavba do těchto území zasahuje jednotlivými stavebními
objekty.
•
•
•
•
•
•
Vltava (ř.km 208,857 jez Hněvkovice – 256,995 hranice okresů České Budějovice – Český Krumlov),
(ř. km 329,543 – 376,694) - čj.: KUJCK 16801/2009 OZZL/4Wo, r. 2009
Křemžský potok (ř. km 0,000 – 29,600) – čj.: KUJCK 8524-1/2004 OZZL/Loj, r. 2004
Polečnice (ř. km 0,00 – 21,83 hranice VVP Boletice) – č.j.: ŽP-2783/02 – Hč, r. 2002
Olšina (ř.km 5,760 – 7,70) – čj.: KUJCK 16801/2009 OZZL/4Wo, r. 2009
Studená Vltava (ř.km 0,000 – 16,361) – čj.: KUCJK 32272/2009 OZZL/4/Ci, r. 2009
Teplá Vltava (ř.km 0,000 – 47,338) –čj.: KUCJK 34357/2009 OZZL/4/Ci, r. 2009
46
Při stavebních pracích nejsou stavební materiály, vzniklé odpady ani zemina z výkopů ukládány na
březích a jsou zabezpečeny tak, aby nedocházelo k jejich splachování do koryta vodního toku při
zvýšených průtocích a srážkách.
stanovisku (čj.: MUCK 09336/2013/OŽPZ/In) souhlas se stavbou v záplavovém území Křemežského
potoka a vodního toku Polečnice.
Magistrát města České Budějovice, odbor ochrany životního prostředí vydal dne 28. 2. 2013 (č.j.:
OOŽP/967/2013/Kub) souhlas s realizací stavby, která zasahuje významný vodní tok Vltava v ř.km
248,500, ve stanoveném záplavovém území, v aktivní zóně.
ŽP:Vod.231/1/4293/2013) souhlas se stavbou ve stanovených záplavových územích Vltava, Studená
Vltava, Teplá Vltava.
Podzemní voda
Zájmové území se nachází v úvodu stavby v hydrogeologickém rajónu 2160 - Budějovická pánev,
převážná část stavby prochází hydrogeologickým rajónem 6310 – Krystalinikum v povodí Horní Vltavy a
Úhlavy.
CHOPAV
Stavba prochází od cca km staničení 50,5 do konce stavby v ŽST Volary CHOPAV podzemních i
povrchových vod Šumava.
OPVZ
Stavba revitalizace trati zasahuje do následujících ochranných pásem vodních zdrojů stanovených dle
zákonač.254/2001 Sb.:
V ochranných pásmech se nacházejí následující zařízení staveniště:
•
•
•
•
•
•
•
•
ZS v ŽST Boršov nad Vltavou
ZS pro SO 14-24-01 Boršov – Křemže, železniční most v km 4,172
ZS v zast. Žlábek a pro SO 26-24-03 Polná na Šumavě – Černá v Pošumaví železniční most
v km 55,186
ZS (2x) v ŽST Černá v Pošumaví
ZS (2x) v ŽST Horní Planá
ZS pro SO 30-24-02 Horní planá – Nová Pec, žel. most v km 68,637
ZS v žst. Nová Pec
47
stanovisku (čj.: MUCK 09336/2013/OŽPZ/In) souhlas se stavbou v OPVZ pro:
•
Území ochranného pásma II. stupně vodárenského odběru z vrtané studny V-1 jež bylo stanoveno
rozhodnutím okresního úřadu Český Krumlov, referátu životního prostředí jako místěn příslušného
vodohospodářského orgánu pod č.j.: 1813 ŽP/90-Hčze dne 28. 5. 1991.
•
Území ochranného pásma II. stupně vodárenského odběru z pramení jímky P-3, jež bylo stanoveno
rozhodnutím Městského úřadu Český Krumlov, odboru životního prostředí a zemědělství jako
místně příslušného vodohospodářského orgánu č.j.: OŽPZ-4367/04r-In,Mn ze dne 30. 5. 2006.
•
Území ochranného pásma II. stupně vodárenského odběru z údolní nádrže Lipno II pro úpravnu
vody Loučovice, jež bylo stanoveno rozhodnutím Jihočeského krajského národního výboru , odboru
lesního a vodního hospodářství a zemědělství, č.j.: VLHZ 3416/85-233/1 bab ze dne 5. 12. 1985.
ŽP:Vod.231/1/4293/2013) souhlas se stavbou ve II. ochranném pásmu vodního zdroje Loučovice.
C. II. 6 Kulturní památky a hmotný majetek
Kulturní památky
Stavbou bude dotčen (rekonstruován) ocelový příhradový železniční most přes Křemžský potok v žkm
15,365, vedený v evidenci Národního památkového ústavu jako nemovitá kulturní památka č. ÚSKP
5909.
Soubor dochovaných objektů železničních stanic a zastávek tzv. Želnavské železniční trati č. 194 (Č.
Budějovice – Černý Kříž – Volary), u kterých probíhá od r. 1991 řízení o prohlášení za kulturní památky,
nebude stavbou dotčen. Jedná se o tyto stavby:
•
Boršov nad Vltavou č.p. 198 – nádražní budova, dřevěný sklad s rampami
•
Černý Dub č.p. 16 – velmi dobře zachovaná nádražní typizovaná budova a objekt dřevěných
záchodků s prádelnou
•
Vrábče č.p. 51 – přízemní objekt zastávky přestavěný pro obytné účely, významná hmota
•
Křemže – zachovaný objekt vodárny, přestavěná nádražní budova pouze se zachovaným původním
krovem významná jen ve hmotě. V kolejišti proti vodárně se nachází původní litinová pumpa (jeřáb)
•
Třísov – čekárna zastávky
•
Zlatá Koruna – typizovaná nádražní budova, dřevěný objekt záchodů s prádelnou, dřevěné skladiště
s rampou
•
Český Krumlov – velká obdélná patrová nádražní budova, objekt dřevěného skladiště s rampami
•
Mezipotočí – původní domek zastávky
•
Hořice na Šumavě – větší nádražní patrová budova, v sousedství dochována polovina původní
dřevěné boudy
•
Polná na Šumavě – původní typizovaná nádražní budova a sypaná rampa
•
Polečnice - původní typizovaná nádražní budova a technický objekt
48
•
Černá v Pošumaví – nádražní budova, dřevěný objekt skladiště s rampami a pozdější zděný objekt
záchodků, technický objekt
•
Horní Planá – zděný sklad se sypanou rampou a samostatná sypaná rampa
•
Nová Pec – ucelený areál nádražní budovy se sousedními objekty záchodků. Skladu a dílen s
vodárnou, pumpou
•
Černý Kříž - nádražní budova
•
Holubov – velmi dobře zachovaná nádražní budova
Hmotný majetek
Navrhovaný záměr si vyžádá zásah do hmotného majetku.
V rámci realizace stavby je navrženo odstranění (demolic) řady stávajících zařízení a stavebních
konstrukcí. Jedná se o objekty mostního stavitelství, železničního spodku a svršku a pozemních staveb.
Stavbou revitalizace trati jsou vyvolány přeložky energetických sítí ve vlastnictví společností E.ON
revitalizace trati budou dotčeny sítě ve vlastnictví společnosti Telefónica. V souladu se stanoviskem z 1.
2. 2013 si překládky sítí za úhradu zajistí jejich vlastník.
Zásah do ochranných pásem inženýrských byl řešen v územním rozhodnutí.
Oproti přípravné dokumentaci bylo přistoupeno k rekonstrukci železničního mostu na v Kájově žkm
31,883.
49
D. ÚDAJE O VLIVECH HODNOCENÝCH ZMĚNNA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ
PROSTŘEDÍ
D. I. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti
D. I. 1. Sociální a ekonomické vlivy
Fáze výstavby
Během výstavby záměru vznikla řada pracovních příležitostí. Revitalizace je zdrojem práce pro stavební,
projekční a dopravní firmy. Hodnocené změny neměly významný vliv na množství pracovních míst
vzniklých v souvislosti s výstavbou.
Fáze provozu
Základním cílem projektu je přispět k ekonomickému a společenskému rozvoji České republiky
vylepšením podmínek vnitrostátní a mezinárodní dopravy pro cestující i náklad. Dalším zásadním cílem
je snížení negativních vlivů dopravy na zdraví obyvatel a životní prostředí. Uvedených cílů bude
dosaženo zejména následujícími výsledky realizace projektu:
•
•
•
•
zvýšení spolehlivosti a bezpečnosti dopravy,
zvýšení dostupnosti železniční dopravy pro cestující s omezenou schopností pohybu a orientace,
zvýšení rychlosti a zkrácení jízdních dob,
zvýšení konkurenceschopnosti železniční dopravy proti silniční dopravě.
Závěr
Hodnocené změny stavby nebudou mít významný vliv na faktory souvisejícími se sociálními a
ekonomickými vlivy.
D. I. 2. Vlivy na zdraví obyvatel
Doprava stavebního materiálu probíhá především po železnici. V době realizace stavby jsou dodržována
navržená ochranná opatření proti prašnosti i proti emisím do ovzduší. Negativní vlivy byly omezovány na
nejnižší možnou míru. Dále je důležité konstatovat, že výstavba záměru představuje pouze dočasný zdroj
znečišťování ovzduší, který lze svým rozsahem označit za lokální.
Zhotovitel stavebních prací plní požadavky na dodržení hygienických limitů ve výstavbě dle platné
legislativy.
Podrobné posouzení zdravotních rizik ve spojitosti s hodnocenými změnami stavby nebylo vzhledem
k charakteru změn provedeno. Hodnocené změny ve fázi výstavby i provozu záměru nepředstavují
negativní ovlivnění z hlediska zdraví obyvatel.
Podrobné vyhodnocení vlivů na akustickou situaci a znečištění ovzduší, včetně plnění hygienických a
imisních limitů je provedeno v následujících kapitolách.
50
Závěr
Hodnocené změny stavby nebudou mít významný vliv na zdraví obyvatel. V souvislosti s hodnocenými
změnami totiž nedojde k významnému negativnímu ovlivnění akustické situace ani znečištění ovzduší,
jak dokládají následující kapitoly.
D. I. 3. Vlivy na akustickou situaci a vibrace
Hygienické limity
Ochrana před hlukem vyplývá ze zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících předpisů. Pro dopravní hluk je významný především § 30 a § 31 tohoto zákona,
který hovoří o povinnosti správců pozemních komunikací či vlastníka dráhy technickými, organizačními a
ostatními opatřeními zajistit, aby hluk nepřekračoval hygienické limity stanovené prováděcím
předpisem.
Podrobně ochranu před hlukem upravuje NV č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky
hluku a vibrací. Toto nařízení vlády zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje
hygienické limity hluku pro chráněný vnitřní prostor staveb, chráněný venkovní prostor staveb a
chráněný venkovní prostor. Dále upravuje hygienické limity vibrací pro chráněný vnitřní prostor staveb.
Starou hlukovou zátěží se rozumí hluk v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním
prostoru staveb, který vznikl před 1. lednem 2001 a je působený dopravou na pozemních komunikacích
a drahách. Hygienický limit s korekcí pro „starou hlukovou zátěž“ u železničních drah činí 70 dB pro den
a 65 dB pro noc.
Při porovnání hlukového zatížení v roce 2000 a výhledového stavu je zřejmé, že v dané lokalitě zůstane
hluková zátěž prakticky ve stejném rozsahu, jako byla zátěž v roce 2000. Proto je pro tuto stavbu
uvažováno se „starou hlukovou zátěží*“ ve smyslu Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., v platném znění.
Průkaz použití hygienického limitu s korekcí pro starou hlukovou zátěž je uvede níže v textu
v podkapitole: Porovnání výhledové zátěže s rokem 2000.
Nejvýše přípustná hladina hluku ze stavební činnosti na tělese trati a na zařízeních staveniště je
stanovena na LAeq,T = 65 dB pro dobu mezi 7:00 až 21:00 hod.
„starou hlukovou zátěží“ ve smyslu Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., v platném znění.
Fáze provozu
Pro stanovení hlukové zátěže z provozu železniční dopravy na revitalizované trati byla zpracována
Hlukové studie (SUDOP BRNO, s.r.o., duben 2012), která tvoří samostatnou část dokumentace pro
stavební povolení.
Výpočet akustické situace
Výpočet byl proveden pomocí výpočetního programu HLUK+, verze 6.27. Přesnost programu je± 2 dB.
51
Porovnání výhledové zátěže s rokem 2000
Při porovnání hlukového zatížení dle grafikonu 2000/2001 a předpokládané výhledové dopravy (viz tab.
15) v části trati dojde k mírnému nárůstu hluku (max. 1,5 dB) a v části úseku k mírnému poklesu.
Z tohoto důvodu bylo v Hlukové studii doporučeno použít korekci pro starou hlukovou zátěž pro celý
posuzovaný úsek trati, a tedy limitní hladiny hluku 70/65 dB pro den/noc. Dále uvádíme následující
skutečnosti týkající se posuzovaného záměru:
•
tam, kde bude provedena rekonstrukce železničního svršku, poklesne hluková zátěž o cca 2 – 5 dB,
a tedy dojde ke zlepšení stávající hlukové situace. Jedná se o tyto úseky: most přes Vltavu v
Boršově, zast. Vrábče, žst. Křemže, zast. Holubov včetně mostu přes Brložský potok, zast. Třísov,
zast. Plešovice, žst. Zlatá Koruna, žst. Český Krumlov, žst. Kájov, zast. Mezipotočí, žst. Hořice na
Šumavě, žst. Černá v Pošumaví, zast. Pernek, zast. Pěkná.
•
podél převážné části úseku v Českých Budějovicích jsou vybudovány protihlukové stěny.
•
ve výpočtech byla uplatněna maximální výhledová intenzita dopravy, která je pouze v letním období
•
vozový park používaných souprav je postupně obnovován a jsou zaváděny soupravy s nižšími
hlukovými emisemi (brzdy).
•
výstavba protihlukových stěn je ekonomicky náročná a často působí v obcích jako bariéra a její
začlenění do staré zástavby je obtížné.
Tabulka 15 Porovnání předpokládané zátěže s rokem 2000
Hodnoty v tabulce znázorňují hlukovou emisi tratě v referenční vzdálenosti od osy koleje a vyjadřují
rozdíl mezi posuzovaným rokem a rokem 2000. Pokud rozdíl leží v intervalu 1,0-2,0 – došlo ke změně, ale
vzhledem k nejistotám výpočtu nelze tuto změnu považovat za prokazatelnou.
Jelikož nedojde k překročení hygienického limitu s korekcí pro starou hlukovou zátěž dle NV č. 272/2011
Sb., v platném znění, vyjma několika obytných objektů v těsné blízkosti trati, kde z prostorových důvodů
nelze vybudovat PHS (jedná se především o služební byty ve výpravních budovách), není nutné
realizovat protihlukové stěny.
Rozsah navržených protihlukových stěn v porovnání s původním návrhem dle Akustické studie pro účely
oznámení EIA a DÚR se nachází v kap. B.I.6 Stručný popis technického a technologického řešení
hodnocených změn.
52
U potenciálně nevyhovujících objektů budou instalována nová okna s neprůzvučností 35 dB, aby byly
dodrženy vnitřní limitní hladiny hluku. Tento návrh bude případně korigován dle výsledků měření hluku
uvnitř místností během zkušebního provozu, tak aby byly dodrženy vnitřní limitní hladiny hluku: DEN 45
dB, NOC 35 dB. IPO se navrhují pro objekty určené k bydlení, a to pro obytné místnosti a kuchyně.
Pro IPO byly vytipovány následující objekty v těsné blízkosti trati:
•
Boršov nad Vltavou – VB (výpravní budova)
•
Černý Dub – bývalá VB, č.p. 16
•
Vrábče – budova zastávky č.p. 51
•
Křemže – VB
•
Holubov – VB
•
Plešovice č.p. 31 (u zastávky)
•
Zlatá Koruna – VB
•
Domoradice – Přísečná – č.p. 19 – mateřská školka
•
Český Krumlov – VB
•
Kájov – VB a dům č.p. 91 ve stanici
•
Mezipotočí – Novosedly u Kájova – č.p. 34
•
Hořice na Šumavě – VB
•
Polná – VB
•
Polečnice (k.ú. Polná) – VB
•
Černá v Pošumaví – VB
•
Horní Planá – VB a dva domy u přejezdu č.p. 210 a 214
•
Nová Pec – VB
•
Černý Kříž – VB
•
Volary – č.p. 431 (Siplův Dvůr), VB a dům ve stanici na parc.č. 1975
Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích ve stanovisku ze dne 18.
12. 2012 (č.j.: KHSJC 27298/2012/HOK.CBCK) souhlasí s projektovou dokumentací a uplatněním staré
hlukové zátěže.
Fáze výstavby
mechanizmů.
V rámci hlukové studii byla navržena následující opatření pro splnění hygienických limitů z výstavby
• Stavební činnost lze provádět pouze v době od 7 do 21 hod (limit pro 14hodinovou pracovní dobu 65
dB dB).
53
• Při snášení štěrkového lože a při jeho opětném navážení a rozhrnování je možné provozovat stavební
mechanizmy pouze 4 hod/den v oblastech se zástavbou situovanou v ochranném pásmu dráhy a pro
domy v těsné blízkosti trati max. 1 hod/den.
výstavby v Hlukové studii (SUDOP BRNO, s.r.o., duben 2012) byly pouze stanoveny následující opatření.
• Veškerou stavební činnost lze provádět pouze v době od 7 do 21 hod (limit 65 dB). Případné
požadavky na noční práce je třeba v předstihu konzultovat s orgány hygienické služby, které stanoví
další podmínky.
• Zvolit stroje s garantovanou nižší hlučností, dle možností umístit tyto stroje co nejdále od obytné
zástavby.
• Minimalizovat pohyb mechanizmů a těžké techniky v blízkosti obytné výstavby, hlučná stacionární
zařízení stínit mobilními protihlukovými zástěnami s pohltivým povrchem (útlum cca 4 - 8 dB(A).
• Kombinovat hlukově náročné práce s pracemi o nízké hlučnosti, tj. zkrátit provoz výrazných
hlukových zdrojů v jednom dni a práci rozdělit do více dnů po menších časových úsecích.
• Včas informovat dotčené obyvatelstvo o plánovaných činnostech a tak mu umožnit odpovídající
úpravu režimu dne.
dodržení režimu bude zodpovědný stavbyvedoucí.
Plnění výše uvedených opatření je na stavba kontrolováno technickým dozorem stavby.
Vibrace
Revitalizací tratě se nemění její poloha, dochází pouze k úpravám železničního spodku, mostních objektů
a výstavbě nových provozních budov. Tento kvalitativní posun bude mít za následek lepší funkci kolejové
dráhy jako celku a tím i snížení hodnot vibrací šířících se do okolí.
Závěr
Hodnocené změny stavby „Revitalizace trati České Budějovice - Volary“ nebudou mít vzhledem ke
svému charakteru a rozsahu ve fázi výstavby ani provozu negativní vliv na akustickou situaci v území.
Návrh protihlukových opatření byl pouze aktualizován v souvislosti s platnou legislativou. Dále lze
konstatovat, že změnami projektu došlo všeobecně ke snížení objemu stavebních prací, což se pozitivně
promítne na akustické situaci v území ve fázi výstavby.
D. I. 4. Vlivy na ovzduší a klima
Fáze výstavby
Recyklační stanice štěrkového lože nebyla v rámci této stavby vzhledem k značným vzdálenostem
jednotlivých stanic a malým množstvím štěrku použita, přestože s ní původně bylo počítáno a imisní
zatížení lokality v důsledku vlivu této stavby vyhodnoceno. Výpočty rozptylové studie jsou tak na straně
bezpečnosti.
54
V suchém období a při manipulaci se suchým kamenivem či zeminou byla v rámci stavby provedena
opatření pro omezení sekundární prašnosti (např. zkrápění).
Vliv ostatních znečisťujících látek (imise NO2, imise benzenu a benzo(a)pyrenu) v důsledku výstavby byl
zanedbatelný. Výstavba probíhala po časově omezenou dobu. V území jsou ve stávajícím stavu imisní
limity plněny s velkou rezervou.
Fáze provozu
Posuzovaná trať není elektrifikována a veškerá osobní i nákladní doprava je provozována v nezávislé
trakci. Používáním spalovacích motorů hnacích vozidel jsou do ovzduší uvolňovány především emise
NOx, CO, SO2. Při zvýšení počtu vlakových souprav po realizaci projektu dojde ke zvýšení emisí
jednotlivých škodlivin do ovzduší. Toto navýšení však nebude vzhledem k malé vydatnosti zdrojů a
nízkému ročnímu využití prakticky ovlivňovat roční koncentrace znečišťujících látek v dané oblasti, a to
zejména ke skutečnosti, že v území jsou ve stávajícím stavu imisní limity plněny s velkou rezervou.
Závěr
svému charakteru a rozsahu ve fázi výstavby ani provozu negativní vliv na znečištění ovzduší. Vlivem
navrhovaných změn dojde k nerealizaci protihlukových stěn a některých výměn železničních svršků a
naopak dojde k realizaci Nových technologických budov v ŽST Černá v Pošumaví ŽST Polná na Šumavě
ŽST Kájov a mostu v Kájově.
Pro období realizace stavby byla navíc navržena a prováděna ochranná opatření proti prašnosti i proti
emisím do ovzduší, která jsou kontrolována technickým dozorem stavby:
• Zajištěna řádná údržba a sjízdnost všech využívaných přístupových cest na staveniště po celou dobu
výstavby
• Realizována technická a organizační opatření k minimalizaci prašnosti při provádění stavebních prací
v zastavěném území (eliminace sekundární prašnosti pravidelným kropením prostoru staveniště,
deponií zemin a stavebních komunikací)
D. I. 5. Vliv na povrchové a podzemní vody
Fáze výstavby
K ovlivnění dojde v období výstavby (spotřeba vody, odpadní vody).
Řešená stavba se dotýká vodních toků (mosty a propustky). Pro období výstavby byl zpracován
povodňový plán (SUDOP Praha a.s., duben 2012), který mapuje možná rizika a navrhuje preventivní
opatření a postupy při povodni. Je určen pro ochranu stavebních objektů v prostoru vodních toků a ve
stanovených záplavových územích Vltavy, Kremžského potoka, Polečnice, Olšiny, Studené a Teplé Vltavy
a v územích s možným ohrožením povodní při přívalových srážkách.
Způsob odvodnění stavby nebyl od doby vydání ZZŘ po realizaci stavby významně změněn, pouze
upřesňován na základě podrobnosti projektové dokumentace. Vodní režim na staveništi je trvale
sledován technickým dozorem stavby.
V důsledku hodnocených změn předkládaných v této dokumentaci nebude docházet k ovlivnění
povrchových vod. Navržená rekonstrukce mostu v Kájově nebude mít vliv na povrchové vody, tento
55
železniční most přemosťuje pouze účelovou komunikaci, pod kterou protéká zatrubněný bezejmenný
vodní tok.
Fáze provozu
Samotný provoz na trati nemůže zásadně ohrozit čistotu vod. Úkapy mazacích látek z projíždějících
souprav a přepravovaných kapalných materiálů ulpívají na povrchu štěrkového lože, kde se sorbují do
prachových částic mezi štěrkovými zrny nebo jsou zachyceny stabilizační vrstvou železničního spodku. K
dalšímu pohybu hutněným zemním tělesem nebo k vyplavování nedochází. Ohrožení podzemních či
povrchových vod by bylo možné pouze při lokální havárii.
Ovlivnění hydrogeologických charakteristik a zdrojů vod
Navrhovaný záměr leží v několika OPVZ a CHOPAV Šumava. Hodnocené změny neměly žádný vliv na tato
ochranná pásma.
Povodí Vltavy, s.o. vydalo dne 11. 1. 2013 (č.j. 66741/2013-262) souhlasné stanovisko s předmětnou
stavbou.
Ovlivnění jakosti vod
Obecně lze za hlavní rizika zhoršení jakosti podzemních či povrchových vod při stávajícím provozu i po
provedené revitalizaci považovat případné havárie.
Pokud nepočítáme jednorázový vliv havárií, potom má na jakost vod nejvýznamnější vliv vlastní etapa
výstavby. Pro tuto fázi byl zpracován Plán o patření pro případ havárie - Havarijní plán, který splňuje
náležitosti vyhlášky 450/2005 Sb. se specifikací rizik pro všechna potenciální místa ohrožení.
Havarijní plán obsahuje mimo jiné návrh konkrétních preventivních opatření proti úniku závadných látek
při činnostech během výstavby a konkrétní popis činnosti při havárii včetně prvotních postupů. Jedná se
zvláště o tato opatření:
Havarijní plán byl schválen správci vodních toků:
• Správa Povodí Vltavy, s.p. závod Horní Vltava ze dne 21. 8. 2012 (č.j.: 44531/2012-120)
• Vojenské lesy a statky, divize Horní planá ze dne 6. 9. 2012 (č.j.VLS-003803/2012/2/0200)
• Lesy ČR, správa toků-oblast Povodí Vltavy ze dne 5. 10. 2012 (č.j.: LCR954/004952/2012)
Závěr
svému charakteru a rozsahu ve fázi výstavby ani provozu významný negativní vliv na povrchové ani
podzemní vody. Při tvorbě Havarijního plánu byly tyto změny již uvažovány.
D. I. 6. Vlivy na půdu, horninové prostředí a přírodní zdroje
Zábor půdy
Přestože stavba bude realizována převážně na drážních pozemcích, dojde k trvalým záborům půdy jiných
vlastníků.
56
Většina záborů dočasných i trvalých, především pro rozšíření tělesa železniční trati, rekonstrukci
propustků, mostů a přejezdů se týká ostatních ploch, v menší míře případně pozemků zemědělského
půdního fondu.
V jednotlivých stupních projektových příprav byly upřesňovány výměry trvalých a dočasných záborů
stavby. Tyto změny ve výměrách jsou dané podrobností rozpracované dokumentace i změnami na
projektu, které během procesu vznikaly.
V Kap. B. I. 2. předkládané dokumentace je uvedeno porovnání kapacitních údajů projektu stavby z roku
2013 pro stavební povolení stavby „Revitalizace trati České Budějovice - Volary“ s kapacitami z oznámení
záměru z roku 2007.
Stavba vyvolá celkový trvalý zábor ZPF 0,0842 ha, k.ú. Homole, Vrabče, Křemže, Zlatá koruna, Srnín,
Přísečná - Domoradice, Novosedly u Kájova a Horní Planá. Výše odvodů za trvalé odnětí půdy ze ZPF je
dle doloženého výpočtu stanovena na 295 775 Kč. Změny ve výměrách záborů ZPF oproti kapacitám
z oznámení záměru z roku 2007 jsou dané podrobností rozpracované dokumentace i změnami na
Souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu vydal Městský úřad Český
Krumlov, odbor životního prostředí dne 13. 10. 2014 (č.j.: MUCK 50273/2014/OŽPZ/Py).
Dočasné odnětí do jednoho roku je požadováno v k.ú.: Volary, pěkná, Stožec, Pernek, Horní planá, Černá
OOŽP/10559/2012/Mrš)
kabelových tras.
Znečištění půdy
Na základě výsledků průzkumu je předpokládán vznik nebezpečných odpadů. Místa zřetelně znečištěná
ropnými látkami – výhybky bylo doporučeno přednostně odtěžit a s materiály z těchto míst dále
nakládat jako s NO dle § 4 zákona 185/2001 Sb.
57
V průběhu výstavby jsou během zemních pracích průběžně prováděny analýzy vzorku zemin. Se zeminou
je následně nakládáno dle platné legislativy.
Hodnocené změny nemají na kontaminaci pražcového podloží žádný vliv.
Ke kontaminaci půd mohlo či může dále dojít:
v průběhu výstavby,
haváriemi spojenými s únikem nebezpečných látek.
Riziko v průběhu výstavby je soustředěno do prostoru staveniště (znečišťování půd povrchovými splachy
z prostoru staveniště, uniklými oleji, ropnými produkty). Toto nebezpečí je minimalizováno
zabezpečením strojů proti úniku ropných látek, preventivní a pravidelnou údržbou veškeré mechanizace,
modernizací strojového parku a dodržováním bezpečnostních opatření při manipulaci s těmito látkami.
Pro fázi výstavby byl zpracován Plán o patření pro případ havárie - Havarijní plán, který splňuje
náležitosti vyhlášky 450/2005 Sb. se specifikací rizik pro všechna potenciální místa ohrožení. Obecně lze
konstatovat, že při dodržení všech předpisů týkajících se ochrany životního prostředí je riziko znečištění
půdy minimální. Hodnocené změny nepředstavují rozdíl z hlediska znečištění půdy oproti původnímu
projektu.
Změna místní topografie, vliv na stabilitu a erozi půdy
Předmětná stavba nepředstavuje zásah do místní topografie, vlivy na stabilitu půdy, vzhledem
k charakteru stavby se také nepředpokládá. Hodnocené změny nebudou mít na tyto faktory taktéž žádný
vliv.
Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje
V poddolovaných územích nebudou umístěny žádné manipulační plochy. Stavba revitalizace neovlivní
stávající geologické poměry ani nerostné zdroje a neznamená riziko pro aktivaci potenciálních sesuvů.
Závěr
Stavba si vyžádá nižší zábor ZPF i PUPFL (viz kap. B.II.1 Půda) oproti původně uvažovaným záborům
v oznámení EIA.
Hodnocené změny stavby nebudou mít vzhledem ke svému charakteru a rozsahu ve fázi výstavby ani
provozu negativní vliv na půdu a horninové prostředí. Pozitivní dopad má naopak snížení ploch pro
trvalý zábor stavbou, stejně jako snížení ploch vyjmutých ze ZPF.
D. I. 7. Vlivy na ÚSES, VKP, ZCHÚ a systém NATURA 2000
ÚSES
Zájmovým územím prochází nadregionální biokoridor - NRBK tok řeky Vltavy, označený č. 32110. Jeho
osu tvoří společenstva nivní a vodní a kříží trať u Boršova nad Vltavou v žkm 4,172. Vzhledem k
nevyhovujícímu stavu ocelové konstrukce je navržena celková rekonstrukce mostu, doba rekonstrukce je
předpokládána v délce 75 dní, do toku Vltavy zasahováno nebude. Dále trasu kříží osa NRBK trať u obce
Srnín žkm 21,0 a v rámci přehrady Lipno žkm 65,6. V těchto lokalitách bude provedena pouze pokládka
kabelu, většinou na drážních pozemcích. Trať prochází ochranným pásmem nadregionálního biokoridoru
o šířce 2 km na obě strany od osy NRBK. Dle vyjádření MŽP ČR ze dne 2. 5. 2007 je nutné především
58
během rekonstrukce mostu v žkm 4,172 přes řeku Vltavu postupováno s nejvyšší obezřetností a v co
nejkratším časovém limitu tak, aby negativní vlivy v daném prostředí byly omezeny na minimum.
Soustavu regionálního ÚSES, které se dotýká trati, tvoří převážně regionální biocentra, regionální
biokoridor (cílová lesní a luční společenstva), který kříží trať v žkm 49,9 a RBK tok Křemže, který kříží trať
v žkm 15,365. Dle vyjádření KÚ Jihočeského kraje ze dne 8. 6. 2007 se daná lokalita (RBK tok Křemže)
nachází v rámci vymezení generelu ÚSES krajiny Jihočeského kraje, který je součástí VÚC na území CHKO
Blanský les. Obecně lze konstatovat, že funkčnost prvků ÚSES nemůže být negativně ovlivněna opravou
či rekonstrukcí stávajících stavebních objektů na železniční trati, pokud nedochází ke zmenšování profilů
mostních těles v místech křížení s vodními toky.
Soustavu lokálních ÚSES v zájmovém území tvoří funkční či navržené biokoridory a biocentra. Místy
prochází místy podél trati a v několika lokalitách dochází ke křížení. Vzhledem k rozsahu stavby, která
spočívá především v pokládce kabelu, není předpoklad většího zásahu do územního systému ekologické
stability.
OOZP/11364/2013/zs/Ky) udělen souhlas k zásahu do skladebných částí místních, regionálních a
nadregionálních územních systému ekologické stability LBK 10 v k.ú. Vrábče, BC 3 v k.ú. Homole, LBK 12
v k.ú Boršov nad Vltavou, LBK 11 v k.ú. Boršov nad Vltavou a NBK 044 Hlubocká obora - Dívčí kámen
v k.ú. Boršov.
Posuzované změny nemají vliv na ÚSES.
Před samotným zahájením stavby a v jejím průběhu probíhal ekologický dozor se zaměřením na zásahy
VKP
VKP ze zákona na zájmovém území stavby tvoří především vodní toky a lesní komplexy, dále jsou podél
trati VKP registrované Rybník Máčalka -Černý Dub v k.ú. Homole. Jejich ovlivnění bude během výstavby
Hodnocené změny nemají významný dopad na ovlivnění VKP v území.
ZCHÚ
Ve sledovaném území záměr mezi Volary a Novou Pecí prochází Národním parkem Šumava, mezi Novou
Pecí a Polečnicí jde záměr v CHKO Šumava. Mezi Kájovem a osadou Štroba u Křemže prochází záměr skrz
CHKO Blanský les. Z hlediska „maloplošných“ zvláště chráněných území je kabelizace u zastávky Dobrá
na Šumavě vedena skrz přírodní památku Vltavský luh, mezi Černým křížem a Novou Pecí jde záměr
téměř po hranici této přírodní památky. V oblasti Českého Krumlova jde kabelizace po hraně národní
přírodní rezervace Vyšenské kopce, jež historicky sousedí s drážním pozemkem. Poslední „maloplošné“
zvláště chráněné území se nachází u Křemže, jde o přírodní památku Mokřad u Borského rybníka. Tato
přírodní památka je dle podkladů z AOPK formálně vymezena s mírnou kolizí se současným drážním
pozemkem. Největší vlivy jsou proto očekávány na hranici této přírodní památky s drážním pozemkem,
kde budou probíhat stavební úpravy v ŽST Křemže.
59
Národní přírodní rezervace Vyšenské kopce
Trať probíhá v bezprostřední blízkosti hranice NPR a jejím ochranném pásmu. Z toho důvodu bylo
navrženo umístění kabelové trasy v patě štěrkového lože drážního tělesa na opačné straně, než se
nachází výše uvedená NPR, v lokalitě mostu v žkm 29,036 je navržena povrchová žlabová trasa a všechny
stavební práce budou prováděny z drážního tělesa tak, aby pracemi, technikou ani materiálem nedošlo k
dotčení NPR. Tato varianta byla projednána také s pracovníky Správy CHKO Blanský les při místním
šetření a je podmínkou souhlasu ke stavební činnosti, vydaného MŽP ČR dne 27. 9. 2007.
Přírodní památka Vltavský luh
Trať probíhá v bezprostřední blízkosti hranice PP v jejím OP. V rámci tohoto úseku budou prováděny
pouze výkopové práce pro kabelovou trasu zabezpečovacího a sdělovacího zařízení. Kabelová trasa je
navržena jako kabelová rýha o hl. 80 cm a š. 35 cm a je vedena převážně po drážních pozemcích.
Výkopové práce a pokládka budou prováděny z drážního tělesa nebo ručně bez nasazení těžké techniky
v okolí trati. V úseku mezi zast. Pěkná a Černý Kříž budou omezeny nadměrně hlučné a prašné činností v
období měsíců dubna – srpna. Po dobu realizace prací na území NP/ CHKO bude zajištěn odborný dohled
kvalifikované osoby, odsouhlasený příslušnou SCHKO. Tato varianta byla projednána také s pracovníky
Správy NP/CHKO Šumava při místním šetření a je podmínkou vydání souhlasu ke stavební činnosti.
Přírodní památka Mokřad u Borského rybníka
rať probíhá v bezprostřední blízkosti hranice PP, v jejím ochranném pásmu. Stavební činnosti ve stanici
Kremže budou probíhat v rozmezí žkm 13,55-14,06. Všechny práce, související s prováděním stavby
pokládky kabelizace, úpravy, zřizování a rušení kolejí, zřízení nového nástupiště v žst Křemže, posunu
stávající litinové pumpy pro parní lokomotivy (návrh na technickou památku), atd. byly projednány s
pracovníky CHKO Blanský les při místním šetření a jsou podmíněny závazným stanoviskem / souhlasem
SCHKO Blanský les dne 28. 5. 2006. Stavební technika nebude vjíždět a zasahovat do území PP, v lokalitě
nebo v jejím OP nebude deponován odpadní nebo jinak nebezpečný materiál (neinertní materiál,
nebezpečné látky, staré pražce atd.). Odvodnění stanice bude realizováno s důvodu ochrany PP mimo
území mokřadu tak, aby nedošlo k ovlivnění jeho vodního režimu.
NATURA 2000
Natura 2000 (def. zák. č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění) je celoevropská
soustava chráněných území, kterou tvoří síť přírodně významných lokalit chránících nejvíce ohrožené
druhy rostlin, živočichů a přírodních stanovišť spolu s tzv. ptačími oblastmi, což jsou území nejvhodnější
pro ochranu vybraných druhů ptáků z hlediska výskytu, stavu a početnosti populací.
Navrhovaná trať protíná podstatnou délkou své trasy území tří lokalit, patřící na základě nařízení vlády č.
123/2005 Sb. do národního seznamu evropsky významných oblastí, tj. lokalit navržených k zařazení do
celoevropské soustavy chráněných území Natura 2000 (EVL Blanský les, EVL Boletice, EVL Šumava. Dva
úseky trasy zároveň leží v územích, chráněných v rámci soustavy Natury 2000 jako tzv. Ptačí oblasti (PO
Šumava a PO Boletice, které byly vyhlášeny nařízením vlády č.681/2004 SB respektive č. 19/2005 Sb.
Hodnocený záměr znamená přímý zásah v území všech zmíněných EVL a PO.
Na základě této dotčení příslušných EVL a PO bylo vypracováno Posouzení významnosti vlivů na lokality
Natura 2000 (GeoVision, srpen 2007). V tomto posouzení byly stanoveny obecné požadavky k provádění
výkopových prací při pokládaní kabelu signalizačního zařízení, aby byla maximálně vyloučena možnost
60
vzniku situací s případnými negativními důsledky pro předmět ochrany a zároveň doporučuje dodržovat
opatření již navržené v projektové dokumentaci.
Dle vyjádření Správy národního parku Šumava ze dne 29. 1. 2012 (č.j.:SZ NPS 09668/2012/3-NPS
Dle výše zmíněných vyjádření nebylo Území NATURA 2000 hodnocenými změnami ovlivněno.
Závěr
Hodnocené změny stavby nebudou mít ve fázi výstavby ani provozu významný negativní vliv na ÚSES,
ZCHÚ, VKP ani na lokality sítě NATURA 2000.
D. I. 7. Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Pro danou stavbu bylo zpracováno biologické hodnocení (GeoVision s.r.o., Plzeň, 2007). Průzkumy byly
provedeny v jarním a letním aspektu vegetační sezóny 2007 (duben až srpen) v zájmovém území NP/
CHKO Šumava a CHKO Blanský les, částečně i v dalších lokalitách, potenciálně dotčených záměrem.
Detailní průzkum obojživelníků a jejich migračních tras byl prováděn na území CHKO Blanský les, v
ostatních úsecích byla učiněna pouze jednotlivá a nepříliš reprezentativní pozorování (např. snůšky
skokana hnědého v odvodňovacích příkopech při hranici NPR Vltavský luh v NP Šumava).
V důsledku uskutečnění revitalizace trati se nepředpokládá v žádném posuzovaném úseku významné
narušení migračních tras. Nedojde proto ani k zásahu do přirozeného vývoje těchto zvláště chráněných
druhů.
Zvýšený výskyt migračních tras kopytníků se dle očekávání nachází v lesnatých úsecích trati, t.j.
konkrétně na úsecích Vrábče – Křemže a Třísov – Zlatá Koruna. Dle charakteru těchto tras však lze
usuzovat na relativně nízké využívání těchto tras – na žádné z nich nebylo patrné silné vyšlapání ve
sledovaném období. Z těchto důvodů zpracovatel průzkumu neshledal důvod k omezení modernizace
trati ve sledovaném území, v úvahu je možné vzít pouze eventuální snížení rychlosti železničních souprav
projíždějících lesnatými úseky trati.
Na základě průzkumu lze konstatovat, že revitalizační úpravy menšího rozsahu (pokládání kabelů podél
tratě, opravy mostků a jiných technických zařízení) nebude mít vliv na ptačí druhy a jejich hnízdění za
předpokladu, že tyto práce budou prováděny mimo hlavní hnízdní období (tj. od července do března)
tak, aby nedocházelo k nadměrnému vyrušování ptáků nebo k případnému zničení jejich hnízd (ptáci
hnízdící na zemi, pod mosty apod.).
61
U plazů, zejm. ještěrky živorodé, eventuelně zmije, naopak může docházet k využívání náspu trati jako
úkrytu (v krajním případě i např. k zimování). Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi pohyblivé živočichy a
předpokládané stavební práce budou představovat pouze lokální a časově omezené (krátkodobé) vlivy
bez trvalých důsledků pro přírodní prostředí, lze očekávat žádné pozorovatelné nebo zcela zanedbatelné
ovlivnění jejich populací.
Na základě výše předložených výsledků biologických průzkumů lze konstatovat, že posuzovaný záměr až
na malé výjimky nezasahuje do biotopů či přirozeného vývoje chráněných druhů. Na zásahy do biotopu
silně ohrožených druhů rostlin a živočichů během stavby byly dle §56 zák.č. 114/1992 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, udělené výjimky. Správa CHKO Blanský les rozhodnutím ze dne 10. 12. 2012 povolila
výjimku ze základních podmínek ochrany ZCHD: bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), hýl rudý
(Carpodacus erythrinus), ťuhýk obecný (Lanius collurio).
Správa NP a CHKO Šumava ze dne 25. 6. 2008 povoluje výjimku ze zákazů uvedených v ustanovení § 50
odst. 1 a 2 zák. - pro rušení silně ohroženého druhu tetřívka obecného (Tetrao tetrix), výjimku
ohrožených druhů bramborníčka hnědého (Saxicola rubetra), hýla rudého (Carpodacus erythrinus) a
ťuhýka obecného (Lanius collurio) v místech jejich přirozeného výskytu, a to tetřívka obecného v
lokalitách Smolná Pec (81,1 - 83,6 km) a Černý Kříž (60,8 - 61,7 km), bramborníčka hnědého, hýla rudého
a ťuhýka obecného v celé délce dotčeného úseku trati na území NP Šumava a CHKO Šumava. Dále
povoluje výjimku ze zákazů uvedených v ustanovení § 49 odst. 1 zák. pro zasahování do biotopu,
zejména pro rušení ve vývoji a vykopávání jedinců silně ohroženého druhu lilie cibulkonosné (Lilium
bulbiferum) a ohroženého druhu oměje pestrého (Aconitum variegatum), a to lilie cibulkonosné v
lokalitě Pěkná (78,3 km) na území NP Šumava a oměje pestrého v úseku mezi vlakovými zastávkami
Hodňov a Olšov (52,6 - 55,1 km) na území CHKO Šumava. Podmínky, za nichž jsou umožněny stavební
práce, se týkají jak časového aspektu procesu výstavby, tak i rozsahu prací v citlivých územích a způsobu
jejich provádění a následně byla promítnuta do podmínek pro schválení projektu:
•
•
•
•
•
Stavební práce nebudou v celém úseku železniční tratě, procházejícím územím CHKO Šumava a NP
Šumava, prováděny v době od 1. 4. do 30. 6., tj. v době hnízdění a vyvádění mláďat bramborníčka
hnědého, hýla rudého a ťuhýka obecného.
Stavební práce v úsecích procházejících lokalitami Smolná Pec a Černý Kříž s výskytem tetřívka
obecného, tzn. v úsecích (81,1. - 83,6. km) a Černý Kříž (60,8-61,7 km) nebudou prováděny v období
od 1. 12. do 31. 7., tj. v době toku, hnízdění, vyvádění mláďat a zimování tetřívka obecného.
Veškeré stavební práce a činnosti související s revitalizací tratě budou soustředěny pouze v tělese
železniční tratě (včetně náspů) a nesmí zasahovat do okolního terénu, zejména v úseku tratě
vedoucím při hranici I. zóny ochrany přírody NP Šumava v oblasti Vltavského luhu, tj. v úseku mezi
Novou Pecí a železničním mostem přes Teplou Vltavu (žkm 59 - mezi žst. Černý Kříž a žst. Volary).
Při předání staveniště stavební firmě bude přítomen pověřený pracovník orgánu ochrany přírody,
který v lokalitách s výskytem lilie cibulkonosné (Pěkná, 78,3 km) a oměje pestrého (úsek mezi
vlakovými zastávkami Hodňov a Olšov, 52,6 - 55,1 km) zajistí případný přenos jedinců těchto zvláště
chráněných druhů rostlin, dotčených stavebními pracemi. Termín předání staveniště bude v
dostatečném časovém předstihu oznámen orgánu ochrany přírody (kontaktní osoba Ing. Romana
Maunová, tel. 731530366).
Časový plán stavby bude respektovat nutnost minimalizace do dřevinných porostů podél trati a
provádění jejich kácení v mimohnízdním (v CHKO Blanský les od 15.8. do 15.4. běžného roku)
období, což minimalizuje mj. vlivy na potenciálně hnízdící ptáky.
62
•
•
•
•
Před započetím prací v terénu bude vypáskována aktuální poloha zjištěných výskytů trsů
chráněných rostlin i plochy, do nichž není žádoucí vstupovat, apod. Pro rostliny jejichž výskyt
nemůže být respektován, bude zajištěn transfer pod odborným dohledem.
Bude realizována likvidace neofytů (Reynoutria sp., Heracleum mantegazzianum) na území
NP/CHKO, použit bude např. neselektivní listový herbicid Roundup Biaktiv.
Po dobu provádění stavebních prací je třeba dbát na dodržování důsledné prevence znečištění
prostředí při provádění revitalizačních prací, zejména vodních ploch (rozmnožovacích biotopů
obojživelníků) a vodních toků.
Plochy po rušených zařízeních staveniště budou rekultivovány a zatravněny místně příslušnou travní
směsí, jejíž složení bude navrženo pracovníky správy NP/CHKO.
Provedené změny nezasahují do oblastí s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.
Závěr
V zájmovém území nebyly zjištěny žádné zvláště chráněné a ohrožené druhy cévnatých rostlin ve smyslu
vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb.
Posuzovaný záměr až na malé výjimky nezasahuje do biotopů či přirozeného vývoje chráněných druhů.
Na zásahy do biotopu silně ohrožených druhů rostlin a živočichů během stavby byly dle §56 zák. č.
114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, udělené výjimky. Správa CHKO Blanský les rozhodnutím ze
dne 10. 12. 2012 povolila výjimku ze základních podmínek ochrany ZCHD: bramborníček hnědý (Saxicola
rubetra), hýl rudý (Carpodacus erythrinus), ťuhýk obecný (Lanius collurio).
Vzhledem k charakteru a rozsahu hodnocených změn nelze předpokládat negativní vliv na flóru, faunu
ani ekosystémy v řešeném území.
D. I. 9. Vliv na krajinný ráz
nacházejí převážně na drážním tělese nebo v prostoru ČD, nepřinesou žádné negativní vizuální změny do
krajiny a krajinný ráz nebude žádným způsobem negativně dotčen.
změny snižovat již nyní zanedbatelný vliv na krajinný ráz.
Závěr
Hodnocené změny stavby nebudou mít vzhledem ke svému charakteru a rozsahu vliv na krajinný ráz.
D. I. 10. Vlivy na hmotný majetek, kulturní památky a archeologické památky
Kulturní památky
5909. Záměr stavby byl oznámen Národnímu památkovému ústavu, územnímu odbornému pracovišti v
Českých Budějovicích, který požaduje seznámení se všemi stupni projektové dokumentace.
63
nebude stavbou dotčen.
Do obvodového pláště budov není v průběhu realizace žádným způsobem zasahováno. Veškeré stavební
úpravy, prováděné u části budov, se týkají pouze jejich interiéru – umísťovány jsou sem technologie pro
ovládání trati a osvětlení.
Hmotný majetek
Archeologické památky
Za území s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 odst. 2 zákona č.20/1987 Sb., (dále jen zák.) je
považováno celé území našeho státu vyjma vytěžených ploch. Investor je povinen v době přípravy stavby
oznámit stavební záměr Památkovému ústavu a umožnit jim nebo jiné oprávněné organizaci provedení
záchranného archeologického výzkumu, o jehož podmínkách bude v dostatečném předstihu uzavřena
dohoda mezi stavebníkem a oprávněnou organizací (viz § 22 odst. 2 zák.). O archeologickém nálezu,
který nebyl učiněn při provádění archeologického výzkumu, musí nálezce nebo osoba odpovědná za
provádění výkopových prací informovat Archeologický ústav AV ČR v Praze či a příslušný stavební úřad.
Záchranný archeologický výzkum při realizaci stavby provádí společnost ARCHAIA Jih o.p.s., a to
průběžně dle harmonogramu stavby po celou dobu realizace.
Závěr
svému charakteru a rozsahu ve fázi výstavby ani provozu negativní vliv na kulturní a archeologické
památky.
Oproti přípravné dokumentaci bylo přistoupeno k rekonstrukci železničního mostu na v Kájově žkm
31,883.
D. II. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci
Hodnocené vlivy změn stavby Revitalizace trati České Budějovice - Volary na životní prostředí
a obyvatelstvo mají lokální charakter z hlediska zasaženého území. Z hlediska populace lze označit vliv
hodnocených změn za nulový.
64
Realizací změn stavby nedošlo k negativní změně poměrů v území, které by výrazně ovlivnily míru jeho
zatížení.
D. III. Údaje o možných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice
Hodnocené změny nepředstavují nepříznivé vlivy přesahující státní hranice.
D. IV Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů, které
mohly být vyvolány návrhem/provedením změn stavby
Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci negativních vlivů hodnocených změn
stavby na životní prostředí, která vzešla z průběhu všech fází projektové přípravy, jsou již uplatňována
během fáze výstavby.
Hodnocené změny stavby byly již realizovány v průběhu výstavby záměru nebo budou realizovány
a nepředstavují riziko z hlediska vlivu na jednotlivé složky životního prostředí. Další opatření k vyloučení,
snížení či kompenzaci nepříznivých vlivů nejsou tudíž nezbytná.
Nejvýznamnější navrhovaná opatření z hlediska životního prostředí jsou tato:
Stavební technika nebude vjíždět a zasahovat do území PP Mokřad u Borského rybníka, stavební
materiál nebude deponován na území PP Mokřad u Borského rybníka, personál stavby nebude
vstupovat do území PP Mokřad u Borského rybníka a nebude zasahováno do vodního režimu
ochranného pásma PP mokřad u Borského rybníka.
Dodržovat základní povinnosti ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa, uvedených v
ustanovení § 13 odst. 3 lesního zákona.
Během stavby nebudou poškozovány okolní lesní pozemky, na lesní pozemky nebude vyvážen
stavební odpad ani výkopová zemina.
Revitalizace na území Vojenského újezdu Boletice bude prováděna od září do konce doby
vegetačního klidu. V rámci terénní pochůzky budou identifikovány náletové dřeviny a keřové
porosty k odstranění v rámci revitalizace.
Budou dodržovány § 39 a § 46 vodního zákona, zásahy do koryt vodních toků budou předloženy ke
schválení správcům vodních toků.
Kácení dřevinných porostů podél trati bude minimalizováno a nezbytné kácení dřevin bude
prováděno v mimohnízdním období.
v úseku mezi zast. Pěkná a Černý Kříž budou omezeny nadměrně hlučné a prašné činností v období
dubna – srpna,
Výkopové práce a pokládání kabelu v úseku zast. Pěkná (žkm 79,9) – Černý Kříž (žkm 83,6), dále
v úseku Černý Kříž – odbočka na Volary (žkm 61,6) – most přes Studenou Vlavu (žkm 61,3) a v okolí
mostu přes Teplou Vltavu (žkm 55,0-55,2) budou prováděna z drážního tělesa nebo ručně bez
nasazení těžké techniky v okolí trati.
Při provádění stavby zvláště při opravách mostů bude dbáno na to, aby nebyla zhoršena kvalita
povrchové ani podzemní vody vlivem stavebních prací. Použité stavební mechanismy budou
udržovány v dobrém technickém stavu, aby nedocházelo k úkapům pohonných hmot a olejů.
65
Kamenivo a zemina znečištěná ropnými látkami bude snímána samostatně a odvážena do zařízení
na biodegradaci případně skládku NO v souladu s vyhláškou č. 294/2005 Sb., o podmínkách
ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb.,
o podrobnostech nakládání s odpady.
Po dobu realizace prací v ploše NP a CHKO bude zajištěn odborný dohled kvalifikované osoby,
odsouhlasený příslušnými správami dotčených CHKO
V úsecích žkm cca 27,7-27,9 a 28,4-28,5 budou před započetím prací za účasti Správy CHKO
vyznačeny plochy s výskytem třešně křovité (zařazena do červeného seznamu ohrožených druhů
rostlin) a dohodnut minimální nutný zásah do keřových porostů v tělese a okolí trati.
Období mezi vykopáním kabelové rýhy a jejím opětovným zakrytím bude z důvodu eliminace
splachů a znečištění toků zkráceno na nutné minimum.
V ochranném pásmu vodního zdroje nesmí být prováděny činnosti, v jejichž důsledku by mohlo
dojít k ohrožení nebo poškození vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů.
V OPVZ je zakázáno provádět terénní úpravy, jimiž se narušuje oživená půdní vrstva a zmenšuje
mocnost krycích vrstev.
D. V. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci
vlivů
Jak je již uvedeno, hodnocené změny stavby byly již realizovány v průběhu výstavby záměru nebo budou
realizovány. Při procesu hodnocení změn stavby se nevyskytly nedostatky ve znalostech, které by
znemožnili vyhodnotit vliv těchto změn na životní prostředí.
Z provedeného vyhodnocení a posouzení vyplývá, že realizace změn stavby nepředstavuje
u jednotlivých složek životního prostředí negativní vliv na životní prostředí.
66
E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ HODNOCENÝCH ZMĚN
Hodnocené změny stavby „Revitalizace trati České Budějovice - Volary“ jsou z hlediska technického
řešení a stavební koncepce posuzovány v jedné variantě, která byla realizována a která vychází
z podkladů poskytnutých firmou SUDOP PRAHA, a.s.
67
F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE
F. 1 Mapová a jiná dokumentace týkající se změn stavby, včetně map ŽP
Přehledná situace stavby a situace s vyznačením jednotlivých stavebních objektů, kterých se týkaly
hodnocené změny, se nachází v příloze č. 1 a 2.
F. 2. Další podstatné informace oznamovatele
Na následujících stránkách jsou uvedena vyjádření orgánů státní správy ohledně stavby „Revitalizace
trati České Budějovice - Volary“.
68
Vyjádření ke změnám projektu
69
70
Stanovisko dle § 45i odst. 1 zák. 114/1992 Sb., v platném znění
71
72
73
74
Povolení ke kácení obecní úřad Zlatá Koruna
75
76
Povolení ke kácení Obecní úřad Černá v Pošumaví
77
Povolení ke kácení Městský úřad Horní Planá
78
79
Povolení ke kácení Obecní úřad Hořice na Šumavě
80
81
82
Povolení ke kácení Obecní úřad Hořice na Šumavě
83
84
Vynětí ze ZPF
85
Vyjádření KHS
86
87
G.
VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ
HODNOCENÝCH ZMĚNÁCH
SHRNUTÍ
ZÁKLADNÍCH
INFORMACÍ
O
Předkládaná studie slouží jako podklad pro rescreening změn stavby „Revitalizace trati České Budějovice
- Volary “ vzniklých v období mezi projednáním oznámení EIA a vydáním stavebního povolení, resp.
vzniklých v průběhu výstavby před dokončením stavby. Požadavek na provedení rescreeningu těchto
změn uplatnila Evropská komise v dopise ref. Ares(2014)39462129-20/10/2014 týkající se projektů
Operačního programu Doprava 2007-2013, na který reagovala vláda ČR přijetím usnesení č. 1078 ze dne
15. 12. 2014 (dále jen Usnesení). Na základě tohoto Usnesení bude předkládaný dokument sloužit jako
podklad pro mezirezortní pracovní skupinu k vyhodnocení projektů z hlediska souladu jejich
povolovacího procesu s požadavky směrnice č. 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a
soukromých záměrů na životní prostředí („Směrnice EIA“).
Hodnocené změny provedené od doby vydání Závěru zjišťovacího řízení dne 2. 4. 2008 (č.j.: KUJCK
4329/2008 OZZL/26-Du) nebyly většinou v porovnání s kapacitou stavby významné. Došlo především ke
Dměnám spojených se změnou legislativy, s upřesňováním technického řešení v průběhu povolovacího
řízení na základě podrobnější rozpracovanosti projektové dokumentace a realizací některých staveb
v předstihu či přesunu do jiných staveb, které budou teprve realizovány.
Vzhledem k charakteru a rozsahu jednotlivých změn nebyla v rámci předkládaného podkladu pro
rescreening vypracována žádná nová odborná posouzení (např. Akustická studie, Rozptylová studie,
apod.). Při procesu hodnocení změn stavby rychlostní „Revitalizace trati České Budějovice - Volary“ se
nevyskytly nedostatky ve znalostech, které by znemožnily vyhodnotit vliv těchto změn na životní
prostředí.
Hodnocené změny stavby „Revitalizace trati České Budějovice - Volary“ jsou z hlediska technického
řešení a stavební koncepce posuzovány v jedné variantě, která byla realizována, a která vychází
z podkladů poskytnutých firmou SUDOP PRAHA a.s.
Doprava
Hodnocené změny nejsou zdrojem nového dopravního zatížení lokality. Hodnocené změny nemění
nároky na dopravní infrastrukturu.
Ovzduší
Fáze výstavby
Fáze výstavby může představovat dočasné ovlivnění kvality ovzduší. Z tohoto důvodu byla již v procesu
EIA navržena opatření pro eliminaci zdrojů znečištění, která byla následně přejímána do následujících
fází projektové dokumentace.
Je důležité konstatovat, že výstavba záměru představuje pouze dočasný zdroj znečištění ovzduší, který
lze svým rozsahem označit za lokální a z hlediska vlivu na životní prostředí za akceptovatelný.
Hodnocené změny nepředstavují negativní vliv na kvalitu ovzduší během fáze výstavby záměru, naopak
lze konstatovat, že vzhledem k úsporným opatřením došlo ke snížení objemu stavebních prací, tudíž i ke
snížení emisí do ovzduší.
88
Fáze provozu
Předkládaná stavba nebude mít v etapě provozu významnější negativní vliv na kvalitu ovzduší. Imisní
limity pro jednotlivé znečišťující látky jsou v území již ve stávajícím stavu plněny s velkou rezervou.
Celkově lze vlivy na ovzduší označit za malé a málo významné. Hodnocené změny nebudou mít na
kvalitu ovzduší ve fázi provozu negativní vliv.
V průběhu povolovacího řízení nevyvstaly požadavky na zpracování rozptylové studie.
Hluk
Fáze výstavby
mechanizmů.
výstavby v Hlukové studii (SUDOP BRNO, s.r.o., duben 2012) byly pouze stanovena opatření na ochranu
před hlukem.
dodržení režimu bude zodpovědný stavbyvedoucí. Plnění výše uvedených opatření je na stavbě
kontrolováno technickým dozorem stavby.
Fáze provozu
Pro stanovení hlukové zátěže z provozu železniční dopravy na revitalizované trati byla zpracována
Hlukové studie (SUDOP BRNO, s.r.o., duben 2012), která tvoří samostatnou část dokumentace pro
stavební povolení.
Rozsah navržených protihlukových stěn v porovnání s původním návrhem dle Akustické studie pro účely
oznámení EIA a DÚR se nachází v kap. B.I.6 Stručný popis technického a technologického řešení
hodnocených změn.
Při použití korekce pro starou hlukovou zátěž lze konstatovat, že není třeba budovat původně navržené
protihlukové stěny. Hladiny hluku budou dodrženy vyjma několika obytných objektů v těsné blízkosti
trati, kde z prostorových důvodů nelze vybudovat PHS. Jedná se především o služební byty ve výpravních
budovách.
V těchto případech se předběžně navrhuje u níže vytipovaných objektů instalace nových oken s
neprůzvučností 35 dB. Tento návrh bude případně korigován dle výsledků měření hluku uvnitř místností
během zkušebního provozu, tak aby byly dodrženy vnitřní limitní hladiny hluku: DEN 45 dB, NOC 35 dB.
Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích ve stanovisku ze dne 18.
12. 2012 (č.j.: KHSJC 27298/2012/HOK.CBCK) souhlasí s projektovou dokumentací a uplatněním staré
hlukové zátěže.
89
Půda, horninové prostředí a přírodní zdroje
kabelových tras.
V jednotlivých stupních projektových příprav byly upřesňovány výměry trvalých a dočasných záborů
stavby. Tyto změny ve výměrách jsou dané podrobností rozpracované dokumentace.
Dočasné odnětí do jednoho roku je požadováno v k.ú.: Volary, pěkná, Stožec, Pernek, Horní planá, Černá
OOŽP/10559/2012/Mrš)
Stavba vyvolá celkový trvalý zábor ZPF 0,0842 ha, k.ú. Homole, Vrabče, Křemže, Zlatá koruna, Srnín,
Přísečná - Domoradice, Novosedly u Kájova a Horní Planá. Výše odvodů za trvalé odnětí půdy ze ZPF je
dle doloženého výpočtu stanovena na 295 775 Kč. Změny ve výměrách záborů ZPF oproti kapacitám
z oznámení záměru z roku 2007 jsou dané podrobností rozpracované dokumentace i změnami na
Souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu vydal Městský úřad Český
Krumlov, odbor životního prostředí dne 13. 10. 2014 (č.j.: MUCK 50273/2014/OŽPZ/Py).
Závěrem lze konstatovat, že i přes vyvolaný zábor zemědělského půdního fondu se jedná o stavbu
s vysokou společenskou hodnotou a její předpokládaný příznivý dopad kompenzuje negativní vlivy
na životní prostředí včetně záborů ZPF.
Realizací hodnocených změn stavby nedošlo k významným zásahům do terénu. V porovnání s celkovým
rozsahem stavby, v jakém byla schválena, nepředstavují hodnocené změny významný zásah do
topografie ani morfologie terénu v hodnocené oblasti.
V zájmové oblasti se nacházejí lokality chráněných ložiskových území, dobývacích prostor těžených,
výhradní ložiska surovin i hlavní důlní díla.
Stavba revitalizace neovlivní stávající geologické poměry ani nerostné zdroje a neznamená riziko pro
aktivaci potenciálních sesuvů.
Posuzované změny nemají vliv na stávající horninové prostředí a přírodní zdroje.
90
Povrchové a podzemní vody
Fáze výstavby
K ovlivnění dojde v období výstavby (spotřeba vody, odpadní vody). Povodňový a Havarijní plán byl
schválen Povodím Vltavy s.p. dne 21. 8. 2012 (č.j.: 44531/2012-120).
Způsob odvodnění stavby nebyl od doby vydání ZZŘ po realizaci stavby významně změněn, pouze
upřesňován na základě podrobnosti projektové dokumentace. Vodní režim na staveništi je trvale
sledován technickým dozorem stavby.
Hodnocené změny stavby na spotřebě vody ani na produkci odpadních vod ve fázi výstavby neprojeví.
Fáze provozu
Samotný provoz na trati nemůže zásadně ohrozit čistotu vod. Úkapy mazacích látek z projíždějících
souprav a přepravovaných kapalných materiálů ulpívají na povrchu štěrkového lože, kde se sorbují do
prachových částic mezi štěrkovými zrny nebo jsou zachyceny stabilizační vrstvou železničního spodku. K
dalšímu pohybu hutněným zemním tělesem nebo k vyplavování nedochází. Ohrožení podzemních či
povrchových vod by bylo možné pouze při lokální havárii.
Obecně lze za hlavní rizika zhoršení jakosti podzemních či povrchových vod při stávajícím provozu i po
provedené revitalizaci považovat případné havárie.
Pokud nepočítáme jednorázový vliv havárií, potom má na jakost vod nejvýznamnější vliv vlastní etapa
výstavby. Pro tuto fázi byl zpracován Plán o patření pro případ havárie - Havarijní plán, který splňuje
náležitosti vyhlášky 450/2005 Sb. se specifikací rizik pro všechna potenciální místa ohrožení.
Staré ekologické zátěže
Za vymezené části stavby je z preventivních důvodů nutné považovat místa zřetelně znečištěná ropnými
látkami – výhybky. Tato místa jsou přednostně odtěžována a s materiály s těchto míst je nakládáno jako
s nebezpečným odpadem - viz § 4 písm. a) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších
předpisů. V rámci rekonstrukce trati je dle dostupných informací o úrovni znečištění stavebních
materiálů umístěných v zájmové stavbě možné očekávat s vysokou mírou pravděpodobnosti vznik
nebezpečného odpadu - štěrk ze železničního svršku obsahující nebezpečné látky, s nímž je dále
nakládáno v souladu s požadavky zákona o odpadech kladených na nakládání s nebezpečnými odpady.
Posuzované změny neovlivňují stávající situaci ekologických zátěží v území.
Ochrana přírody
Dotčené prvky ÚSES
V řešeném úseku záměru „Revitalizace trati České Budějovice - Volary“ se nachází několik prvků ÚSES, se
kterými je trasa železnice v kontaktu. Jsou to:
•
•
NRBK tok řeky Vltavy, označený č. 32110 - kříží trať u Boršova nad Vltavou v žkm 4,172.
NRBK - kříží trať u obce Srnín žkm 21,0 a v rámci přehrady Lipno žkm 65,6
91
•
•
•
RBC - kříží trať v žkm 49,9
RBK tok Křemže - kříží trať v žkm 15,365.
další LBC, LBK - prochází místy podél trati a v několika lokalitách dochází ke křížení.
Vzhledem k rozsahu stavby, která spočívá především v pokládce kabelu, není předpoklad většího zásahu
do územního systému ekologické stability.
Před samotným zahájením stavby a v jejím průběhu probíhá ekologický dozor se zaměřením na zásahy
Dotčené VKP
VKP ze zákona v zájmovém území stavby tvoří především vodní toky a lesní komplexy, dále jsou podél
trati VKP registrované Rybník Máčalka – Černý Dub v k.ú. Homole. Jejich ovlivnění bude během výstavby
Stavební činnost nebude mít na vlastní VKP vliv, vyjma rušení hlukem a případnými emisemi. Toto rušení
je ovšem časově omezené.
Navrženými změnami dojde k novému zásahu do VKP v případě železničního mostu v Kájově. Městský
úřad Český Krumlov, odbor životního prostředí a zemědělství vydal dne 3. 12. 2012 (č.j MUCK
49736/2012 /OŽPZ/Ra) souhlas se zásahem do VKP.
Dotčená ZCHÚ
Záměr prochází několika ZCHÚ.
Správa chráněné krajinné oblasti Blanský les a Krajské středisko České Budějovice vydaly dne 3. 12. 2012
(č.j.: 2061/BL/2012) souhlas se stavbou procházejícím územím CHKO Blanský les.
Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava dne 1. 10. 2012 (č.j.: NPS 06367/2012)
povolila výjimku pro umísťování nových staveb a měnění využití v 1. zóně CHKO v km 54,200-km 55,310,
km 55,480-km 55,785, km 55,785-55,925,km 56,17-km 56,330, km 56,690-km 57,610, km 65,735-km
66,030 v k.ú. Horní Planá a výjimku pro vjíždění motorových vozidel a obytných přívěsů mimo silnice a
místní komunikace místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody na pozemky , přiléhající ke
stavbě v k.ú. Horní Planá.
Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava vydala souhlas dne 10. 1. 2013 (č.j.: SZ NPS
08991/2012/2 – NPS 09920/2012) s povolením stavby.
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Správa chráněné krajinné oblasti Blanský les vydala
dne 28. 5. 2006 (č.j.: 00721/BL/2007) výjimku z ochranného pásma přírodní památky Mokřad u
Borského rybníka.
V okolí záměru se nevyskytuje žádný přírodní park, navrhovaným záměrem ani jeho změnami nedojde
k ovlivnění žádného přírodního parku.
Změny v projektu nebudou mít vliv na ZCHÚ.
92
NATURA 2000
Navrhovaná trať protíná podstatnou délkou své trasy území tří lokalit, patřící na základě nařízení vlády
č. 123/2005 Sb. do národního seznamu evropsky významných oblastí, tj. lokalit navržených k zařazení do
celoevropské soustavy chráněných území Natura 2000 (EVL Blanský les, EVL Boletice, EVL Šumava). Dva
úseky trasy zároveň leží v územích chráněných v rámci soustavy NATURA 2000 jako tzv. Ptačí oblasti (PO
Šumava a PO Boletice). Hodnocený záměr znamená přímý zásah v území všech zmíněných EVL a PO.
Na základě tohoto dotčení příslušných EVL a PO bylo vypracováno Posouzení významnosti vlivů na
lokality Natura 2000 (GeoVision , srpen 2007). V tomto posouzení byly stanoveny obecné požadavky
k provádění výkopových prací při pokládaní kabelu signalizačního zařízení, aby byla maximálně
vyloučena možnost vzniku situací s případnými negativními důsledky pro předmět ochrany, a zároveň
doporučuje dodržovat opatření již navržené v projektové dokumentaci.
Dle vyjádření Správy národního parku Šumava ze dne 29. 1. 2012 (č.j.SZ NPS 09668/2012/3-NPS
Posuzované změny nemají na danou problematiku vliv.
Fauna, flóra
V zájmovém území nebyly zjištěny žádné zvláště chráněné a ohrožené druhy cévnatých rostlin ve smyslu
vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb.
Posuzovaný záměr až na malé výjimky nezasahuje do biotopů či přirozeného vývoje chráněných druhů.
Na zásahy do biotopu silně ohrožených druhů rostlin a živočichů během stavby byly §56 zák. č. 114/1992
Sb., ve znění pozdějších předpisů, udělené výjimky. Správa CHKO Blanský les rozhodnutím ze dne 10. 12.
2012 povolila výjimku ze základních podmínek ochrany ZCHD: bramborníček hnědý (Saxicola rubetra),
hýl rudý (Carpodacus erythrinus), ťuhýk obecný (Lanius collurio).
Vzhledem k charakteru a rozsahu hodnocených změn nelze předpokládat negativní vliv na flóru, faunu
ani ekosystémy v řešeném území.
Kácení dřevin
Na základě dendrologického průzkumu (SUDOP PRAHA a.s., 6/2012) bylo žádáno o povolení ke kácení.
Káceny byly dřeviny v nejnutnějším rozsahu v rámci obvodu stavby. Povolení ke kácení se nachází
v příloze F. 2 Další podstatné informace oznamovatele.
Vzhledem k tomu, že pro účely oznámení EIA nebyl vypracován podrobný dendrologický průzkum a
nebyly stanoveny počty kácených stromů, nelze objektivně porovnávat rozdíly v rozsahu kácení od doby
vydání ZZŘ.
93
Povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les vydaly:
Obecní úřad Černá v Pošumaví dne 19. 3. 2014 (č.j.: 221/2014)
Obecní úřad Boršov nad Vltavou dne 11. 2. 2014
Obec Hořice na Šumavě dne 12. 12. 2013 (č.j.: 717/2013/lesy)
Obecní úřad Zlatá Koruna dne 13. 3. 2014 (OZK-0142/2014)
Městský úřad Horní Planá dne 2. 12. 2013 (43/ŽP/13-Ku)
Náhradní výsadby
Rozsah navržených stavebních úprav si nevyžádá náhradní výsadbu a ozelenění ploch.
Charakter krajinného rázu
nacházejí převážně na drážním tělese nebo v prostoru ČD, nepřinesou žádné vizuální změny do krajiny a
krajinný ráz nebude žádným způsobem negativně dotčen.
změny snižovat již nyní zanedbatelný vliv na krajinný ráz.
Hmotný majetek, kulturní a archeologické památky
Hmotný majetek
revitalizace trati. Následně bude zpracována dokumentace přeložek pro stavební řízení. · Stavbou
Kulturní památky
5909. Záměr stavby byl oznámen Národnímu památkovému ústavu, územnímu odbornému pracovišti v
Českých Budějovicích, který požaduje seznámení se všemi stupni projektové dokumentace.
nebude stavbou dotčen.
94
Do obvodového pláště budov není v průběhu realizace žádným způsobem zasahováno. Veškeré stavební
úpravy, prováděné u části budov, se týkají pouze jejich interiéru – umísťovány jsou sem technologie pro
ovládání trati a osvětlení.
Archeologické památky
Za území s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 odst. 2 zákona č.20/1987 Sb., (dále jen zák.) je
považováno celé území našeho státu vyjma vytěžených ploch. Investor je povinen v době přípravy stavby
oznámit stavební záměr Památkovému ústavu a umožnit jim nebo jiné oprávněné organizaci provedení
záchranného archeologického výzkumu, o jehož podmínkách bude v dostatečném předstihu uzavřena
dohoda mezi stavebníkem a oprávněnou organizací (viz § 22 odst. 2 zák.). O archeologickém nálezu,
který nebyl učiněn při provádění archeologického výzkumu, musí nálezce nebo osoba odpovědná za
provádění výkopových prací informovat Archeologický ústav AV ČR v Praze či a příslušný stavební úřad.
Záchranný archeologický výzkum při realizaci stavby provádí společnost ARCHAIA Jih o.p.s., a to
průběžně dle harmonogramu stavby po celou dobu realizace.
Odpady
Fáze výstavby
fázi provozu ke změně skladby či množství produkovaných odpadů, a tedy ke změně vlivu na životní
prostředí.
Pomocí kontrolních chemických analýz bylo provedeno zjištění případné kontaminace štěrkového lože.
Zjištěná místa znečištěná ropnými látkami (výhybky) je doporučeno odtěžit přednostně a s těmito
materiály nakládat jako s nebezpečným odpadem.
V souvislosti s hodnocenými změnami nedošlo k produkci nebezpečných odpadů. Nepředpokládá se ani
změna složení ostatního odpadu. Množství jednotlivých složek odpadu bylo specifikováno až
v dokumentaci pro stavební povolení a je možné předpokládat navýšení odpadů ze stavby nových
technologických budov a rekonstrukce mostu, které nebyly v projektu pro zjišťovací řízení uvažovány.
Navržené změny nemají významný vliv na životní prostředí.
Fáze provozu
fázi provozu k významné změně v produkci odpadů.
Zdravotní rizika
Podrobné posouzení zdravotních rizik ve spojitosti s hodnocenými změnami stavby nebylo vzhledem
k charakteru změn provedeno. Hodnocené změny ve fázi výstavby i provozu záměru nepředstavují
negativní ovlivnění z hlediska zdraví obyvatel.
95
Datum zpracování vyhodnocení změn: 11. 5. 2015
Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele vyhodnocení změn a osob, které se podílely na
zpracování vyhodnocení změn:
EKOLA group, spol. s.r.o.
Mistrovská 4, 108 00 Praha 10
tel.: 274 784 927-9
fax.: 274 772 002
Ing. Hana Mosiurczáková
Ing. Libor Ládyš
Mgr. Kateřina Šulcová
Podpis zpracovatele vyhodnocení změn:
96
LITERATURA
Obecná
1.
Culek, M. (editor) a kol.: Biogeografické členění České republiky. ENIGMA, Praha 1996.
2.
Chytrý M., Kučera, T., Kočí, M., 2001: Katalog biotopů ČR. AOPK Praha.
3.
Neuhäuslová Z. a kol., 1998: Mapa potenciální přirozené vegetace ČR. Academia, Praha.
4.
Procházka F. (ed.) (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav roce
2000). Příroda, Praha.
5.
Quitt E., 1971: Klimatické oblasti Československa. In: Studia Geographica 16. Geogr. úst. ČSAV,
Brno.
Související bezprostředně se záměrem
6.
SUDOP BRNO spol. s r.o. Oznámení záměru: Revitalizace trati České Budějovice - Volary, září 2007.
7.
SUDOP PRAHA, a.s. Projekt, Zásady organizace výstavby: Revitalizace trati České Budějovice Volary, červen 2012.
8.
SUDOP PRAHA, a.s. Dokumentace pro stavební povolení: Revitalizace trati České Budějovice Volary, červen 2012.
9.
SUDOP PRAHA, a.s. Projekt, Stavební část: Revitalizace trati České Budějovice - Volary, červen 2012.
10. SUDOP PRAHA, a.s. Environmentální shrnutí: Revitalizace trati České Budějovice - Volary, červen
2013.
Internetové zdroje
1.
http://www.chmi.cz
Český hydrometeorologický ústav
2.
http://www.cuzk.cz
Český úřad zeměměřický a katastrální
3.
http://heis.vuv.cz
Hydroekologický informační systém VÚV T. G. M
4.
http://www.mzp.cz
Ministerstvo životního prostředí
5.
http://geoportal.gov.cz
Národní geoportál INSPIRE
6.
http://www.npu.cz
Národní památkový ústav
7.
http://www.openstreetmap.org
Otevřená wiki-mapa světa
Legislativa
1.
Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
2.
Vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů a Seznam nebezpečných látek
3.
Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o
ochraně přírody a krajiny
4.
Vyhláška č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany
5.
Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči
97
6.
Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší
7.
Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí
8.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
9.
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech
10. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
11. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a související předpisy
98

Revitalizace trati České Budějovice

Transkript

Podobné dokumenty

Únor 2010 - Městys Křemže

Nejčastější chyby při laboratorním screeningu novorozence

oznámení záměru

rozhodnutí - obec Světí

Územní plán obce NOVÁ PEC

m stský ú ad p íbram rozhodnutí

zpráva o životním prostředí

Boletice/01-1_z-charakteristiky

• Ženské složky: