100 let českého skautingu 1. část – kořeny, osobnosti a historie

*
8 / 29. 5. 2012 / nové slovácko / Historie
100 let českého skautingu
Kořeny skautingu
V letošním roce oslavuje český skauting 100 let od svého
vzniku, ze který se považuje rok
1912, kdy profesor pražského
gymnázia Antonín Benjamin
Svojsík uveřejnil brožuru Český skaut a k VI. Vše sokolskému sletu v létě téhož roku příručku Základy junáctví. Český
skauting vychází ze dvou zdrojů,
jednak z výchovného systému
anglického důstojníka Roberta Baden – Powella (1857
– 1941), který využil k výchově
sklon mládeže k hrám, sportům
a romantice. Založil organizaci
s promyšlenou strukturou a pravidly s cílem získat praktické
dovednosti, vést mládež k samostatnosti, odolnosti, družnosti,
přátelství a k pomoci druhým.
Další inspirací byl Američan
anglického původu, spisovatel a
malíř Ernest Thompson – Seton
(1860 – 1946), autor Knihy lesní moudrosti. Jeho životní filozofie vycházela z obdivu k indiánskému harmonickému soužití
s přírodou.
Rok 1907 se považuje za zrod
světového skautingu ve Velké
Británii.
Otec českého skautingu Antonín Benjamin
Svojsík (1876 – 1938)
Středoškolský profesor Svojník se od studentských let
angažoval v sokolském hnutí a
na jaře 1911 se v Londýně setkal
s R. Baden – Powellem, který ho
zaujal svým systémem výchovy
mládeže, kdy využil její touhy
po romantice a dobrodružství a
do svého systému zařadil i branné prvky a výchovu v souladu
s přírodou. Výchovný systém
skautingu, který Svojsík shrnul
do svých dvou příruček, nabídl v
r. 1912 České obci sokolské, ale
byl odmítnut. V r. 1914 založil
proto vlastní spolek Junák
– český skaut, který přečkal i 1. světovou válku a v nové
Československé republice se
stal početně silnou a uznávanou
organizací. Jejím protektorem
byl sám prezident Tomáš G.
Masaryk (1850 – 1937): „ Přijímám a dávám svůj hlas idei bratrství. Bratrství v našich řadách
s všech skautů je velká skautská
idea….“ Je zajímavé, že prof.
Svojsík si po návratu z Anglie
vyzkoušel Baden – Powellovy
metody v praxi na prvním českém skautském táboře, který se
uskutečnil v Orlovském polesí mezi Humpolcem a Lipnicí.
Svojsíkovo celoživotní snažení
lze shrnout do jedné prosté věty:
Skauting je výchova
charakteru.
né mládežnické organizace. Ke
sjednocení do jedné organizace
dochází až v roce 1938 a v té době
je počet členů 60 tisíc. V tomto
roce umírá i profesor Svojsík a
po jeho smrti se náčelníkem Junáka stává profesor holešovského
gymnázia RNDr. Rudolf Plajner (1901 – 1987), prostějovský
rodák a spolužák básníka Jiřího
Wolkera. Za války byl významným účastníkem protifašistického odboje. Po válce byl předsedou ONV a jeho prvním činem
bylo, že dal do užívání skautům
přízemní místnosti holešovského
zámku na klubovny.
Skauti v době
2. světové války
Stejně jako sokoli i skauti
pokračovali ve své činnosti prv-
1. část – Kořeny, osobnosti a historie českého skautingu.
Dějiny skautingu na Kyjovsku do sametové revoluce
gu, který dosáhl svého maxima
250 tisíc členů. Ti se s nadšením podílí na obnově zdevastovaného hospodářství a pomáhají
v zemědělství i v lesích. V létě
1945 se objevují stovky táborů vzdor poválečným potížím.
Rok 1948, ale znamenal těžkou
ránu svobodě a demokracii. S
nástupem komunistické totality
přichází paralyzování činnosti Junáka, skautští činovníci se
stávají oběťmi politických procesů, jsou odsuzováni na léta
do žalářů a pracovních táborů.
Mnozí se zachraňují emigrací. V
době Pražského jara 1968 dochází v neuvěřitelně krátké době ke
vzkříšení skautského hnutí. V
roce 1970 je Junák úředně zrušen
a znovu dochází k velké emigrační vlně. Skautští činovníci zakládají oddíly exilového skautingu v Holandsku, ve Švýcarsku,
Skauting u nás mezi
světovými válkami
V roce 1914 došlo k vzniku
dívčího skautingu, pouze čtyři
roky po vzniku Girl – Guides ve
Velké Británii. Zasloužily se o to
tři pokrokově smýšlející a vzdělané ženy: spisovatelka Popelka
Biliánová (1862 – 1941), PhDr.
Anna Berkovcová (1881 – 1956)
a Vlasta Koseová (1895 – 1973).
Už v r. 1915 vznikají první dívčí
oddíly. V době vzniku Československé republiky zajišťují skauti
poštovní a kurýrní službu novým
nejvyšším státním orgánům, které
jim daly důvěru, Skautské hnutí se během několika let rozšířilo
od Aše po Podkarpatskou Rus.
Skautské oddíly zakládaly také
církve a politické strany i růz-
Vlajka kyjovských skautů z roku 1938.
ní rok protektorátu, ale už v roce
1940 byly nacisty obě organizace
zakázány jako protistátní a letní
skautské tábory násilím rozehnány. Řada skautských činovníků se
zapojila do protifašistického odboje, kde se skauti osvědčili jako
spojky a zpravodajci, jiní bojovali
v jednotkách čs. zahraniční armády. I mezi parašutisty byl skaut
– člen paraskupiny Anthropoid rotmistr Jan Kubiš, účastník atentátu na Heydricha. Padl
v kryptě pravoslavného kostela
v Resslově ulici v Praze s dalšími šesti parašutisty. Nacisté se
mu pomstili vyvražděním 14 příslušníků jeho rodiny. Příkladem
nacistického teroru byla poprava
pěti mladých skautů z Ostravska
v Těšíně 24. dubna 1945, pár dnů
před koncem války na den sv. Jiří,
patrona světového skautingu. Od
podzimu 1946 se začala vršit na
paměť padlých skautů kamenná
mohyla na vrcholu Ivančeny v
Beskydech. V r. 1995 byl na tomto místě postaven menhir s jejich
jmény: Vladimír Čermák (1919),
Vladimír Pach (1921), Otto Klein
(1921), Quido Němec (1922) a
Milan Rotter (1926). Během války položilo svůj život za vlast
640 skautů, mezi kterými byli i
patnáctiletí chlapci.
Tři roky svobody a
pak čtyřicet let totality
Náhrobek zakladatele českého skautingu na vyšhradském hřbitově.
Po 2. světové válce dochází k
ohromnému rozmachu skautin-
rakousku, Německu a dalších
zemích. V této činnosti sehrál
významnou roli brněnský rodák
JUDr. Velen Fanderlík (1907 –
1985), za 2. světové války vojenský prokurátor v Anglii a po válce prokurátor u Mezinárodního
soudního tribunálu v Norimberku. V letech 1945 – 1948 byl starostou českého Junáka a napsal
řadu praktických skautských příruček. Po únoru 1948 emigroval
do kanady a v nepřítomnosti byl
komunistickou justicí odsouzen
k trestu smrti jako špion a tento
rozsudek byl odvolán až po dvaceti letch.
Pamětní deska na domě v Brně, kde žil starosta Junáka Dr. Velen Fanderlík.
ské banky, který se ujal zpravodajství župního….“
Nutno podotknout, že prof.
Ladislav Fiala (1879 – 1967) se
staral nejen o výchovu mládeže,
ale i o sociální problémy studentů,
kteří mu říkali „ Otec Fiala“. Ten
spolu zakládal nejen skautskou
organizaci, ale i Klub českých
turistů a byl činovníkem Sokola
a režisérem ochotníků. Staral se
o to, aby si všechny organizace
navzájem pomáhaly. V r. 1935
se ujal vedení střediska profesor
gymnázia Dr. Ladislav Dlouhý
(1890 – 1981) a pokračoval i po
válce, kdy skautům byla přidělena klubovna na místě dnešního
přírodního hlediště. Svoji funkci
vedoucího střediska vykonával
až do roku 1948. V roce 1937 byl
v kyjově založen katolický oddíl
učitelem Jaroslavem Robkem
– Akapim. V roce 1938 kyjovští
tábořili spolu s brněnskými skauty na Chvojnici, tábor vedl organizátor moravského katolického skautingu Josef Kratochvíl
– Baby. Akapi vedl poválečné
tábory – Dižena (1945) na Dolní
Dobu temna většina z nich
překonala díky skautské výchově bez pohromy a tak v dob
Pražského jara v roce 1968 byl v
krátké době Junák na Kyjovsku
obnoven. Vznikl první chlapecký oddíl (vedoucí Dr. E. Řezáč
– Jestřáb, zástupce R. Šnajdr
– Mlok), druhý chlapecký oddíl
(vedoucí Ing. Eda Krumpolc
– Kryštof), první smečka vlčat
(vedoucí Jiří Hála a Slávek
Matula), druhá smečka vlčat
(vedoucí Štěpán Polášek a
Jožka Hochman), oddíl dívčí
(vedoucí Libuše Chaloupková)
a oddíl starších Junáků (vedoucí Dr. Jiří Dunděra – Pepito).
Byly uspořádány dva tábory
– Staré Hutě (1969) a Měsíční
údolí v Malých Karpatech (dnes
CHKO), každý tábor měl dva
turnusy. Byl obnoven Vánoční
strom republiky se sbírkou na
SOS vesničky a řada dalších aktivit, kterým udělal konec příchod
normalizace a třetí zákaz Junáka
během třiceti let. Nikdo nevěděl,
že budeme čekat dalších dvacet
let do dalších vzkříšení.
Poslední tábor před zrušením Junáka - Měsíční údolí v r. 1970.
Historie skautingu
na Kyjovsku
do sametové revoluce
První skautská organizace na
Moravě vznikla v r. 1915 v Uh.
Brodě. V Kyjově založil skauting hodinář Polášek v r. 1919
a vznikl oddíl skautů (36 členů)
a skautek (28 členek). Časopis
Skaut – Junák (ročník 1922, č.3)
se zmiňuje o aktivitě kyjovských
skautů: „…Každým rokem byl
uspořádán tábor stálý a putovní. 1. oddíl uspořádal zájezd do
Bučovic a Bzence, kde hned
vznikly snaživé oddíly. Organizace jest vedena od počátku br.
profesorem Ladislavem Fialou,
jenž si získal velké zásluhy o
skautingu u nás. Vystřídal jej br.
K. Vacík, ředitel Moravskoslez-
Po dvaceti letech první tábor - Jívka v r. 1990.
Bečvě, Skalák (1946) na Vysočině. Po Akapim převzal velení
MVDr. Kája Tureček (1927) a
Ing. Pavel Černý (1929) – tenkrát ovšem jako studenti vedli
tábor na Oslavě (1947) a na Malši (1948) u Kaplic. Tábor skončil a pár měsíců po něm i činnost
kyjovských skautů.
Pokračování v dalším čísle
„Kyjovský skauting po roce
1989. Skautské osobnosti“
Jiří Dunděra – Pepito
(Za použití almanachu 90 let
kyjovského skautingu z roku
2009, na kterém spolupracovalo
16 autorů tří generací)